VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku Mgr. Michael Martinek 1. CHARAKTERISTIKA Dům Ignáce Stuchlého (dále jen DIS) je pobytovým výchovně vzdělávacím zařízením pro mládež. Patří mezi tzv. domy setkávání, podobně jako např. exerciční domy, domy spirituality nebo vzdělávací domy. Jde o objekt s ubytovací a stravovací kapacitou, který má zároveň vybavení pro společné programy. Je určen pro krátké pobyty skupin a jednotlivců, kteří se přitom zpravidla věnují nějaké konkrétní aktivitě. Toto zařízení odpovídá současným potřebám církve, protože může sloužit jak jejímu vnitřnímu životu, tak i jejím pastoračním cílům. Základní právní a administrativní normy jsou stanoveny Statutem DISu. Dějiny Hlavní část budovy DISu postavily v roce 1902 školské sestry jako přístavbu k původní tzv. staré škole z roku 1860. Tento komplex pak koupili salesiáni a 28. září 1927 zde pod vedením P. Ignáce Stuchlého zahájilo činnost první české salesiánské dílo. Šlo o chlapeckou střední školu s internátem, která připravovala budoucí salesiány. V roce 1931 byl dům rozšířen o průčelní část s kaplí, divadelním sálem a tělocvičnou. S přerušením v době války existovalo toto dílo až do roku 1950, kdy bylo zrušeno komunistickou vládou. Dům přešel pod správu státu a byl v něm umístěn domov důchodců. V roce 1990 byl vrácen Salesiánské kongregaci, ale až o čtyři roky později byl zcela uvolněn pro její potřeby. Nové dílo pod názvem Dům Ignáce Stuchlého - Salesiánské centrum pastorace mládeže se v něm rozvíjí od 1. září 1996. Popis domu Od roku 1994 probíhá postupně rekonstrukce celé budovy, jíž byla v době komunismu věnována jen nejnutnější údržbářská péče. V současné době má DIS deset pokojů, k nimž patří společné záchody a koupelny na patře, a dalších dvanáct pokojů, z nichž každý má vlastní sociální zařízení. Celková ubytovací kapacita je 60 lůžek, s přistýlkami až 80. Dále je v domě k dispozici jídelna, bar, kaple, velký sál, tělocvična s lezeckou stěnou, ateliér, dvě velké a jedna malá klubovna. Ve staré budově je prostor pro ubytování deseti stálých zaměstnanců. Ve dvoře je parkoviště a volejbalové hřiště. 2. ČINNOST Řeholní kongregace Salesiánů Dona Boska (SDB) se v celém světě zaměřuje na práci s chudou, ohroženou a okrajovou mládeží. DIS slouží jednak vnitřním potřebám celé salesiánské rodiny v České republice, jednak pastoraci mládeže. Zbývající kapacita domu je k dispozici dalším institucím pracujícím ve výchovné a sociální oblasti, které zde pořádají své akce. Podle možnosti se dům využívá i ke komerčním účelům. Salesiánská rodina Salesiáni Dona Boska i členové dalších složek salesiánské rodiny mohou považovat DIS za svůj domov. Mají k němu zvláštní vztah i z historického hlediska, protože s ním je těsně spjat počátek salesiánského díla v naší republice. Využívají ho ke konání duchovních cvičení, školení, konferencí, kapitul, formačních nebo rekreačních pobytů a jiných setkání.
2 Zároveň zde také mohou konat vlastní výchovné programy pro děti nebo mládež ze svých farností, škol, internátů, středisek mládeže a oratoří. Mládež Ve své výchovné práci se DIS zaměřuje na mládež ve věku 15 - 30 let, se zvláštní otevřeností vůči mládeži sociálně slabé, okrajové a problémové. Cílem této práce je pomoc mladým lidem k dosažení celkové osobní a duchovní zralosti. Ve výchovné práci se klade důraz na zážitek, dialog a vztah a na nabídku osobního doprovázení jednotlivcům. Výchovné a sociální instituce DIS nabízí ubytování a stravování také pro aktivity jiných institucí, které pracují ve výchovné a sociální oblasti. Tato činnost odpovídá základnímu zaměření DISu a zároveň umožňuje kontakt a spolupráci s ostatními výchovnými a sociálními institucemi. Komerční využití Nabídkou zbývající ubytovací kapacity ke komerčnímu využití získává DIS část finančních prostředků, které potřebuje na svůj provoz. 3. VÝCHOVNÉ PRINCIPY Ve své výchovné práci vycházíme ze současné životní reality mladého člověka a na základě konkrétní antropologické a náboženské koncepce mu chceme pomáhat k dosažení určitých osobních cílů. Současná situace mladých lidí Mladí lidé, kteří k nám přicházejí, prožívají svůj běžný život v jiných podmínkách než minulé generace. Mimořádný vliv na jejich formaci mají média, komunikační možnosti a politické svobody. Mladí lidé ve své nezralosti si nedovedou vždy volit jen to, co je pro ně dobré, zvláště když to od nich vyžaduje oběť. Bereme je vážně a neodsuzujeme je, když podlehnou i negativním vlivům. Chceme je však doprovázet a pomáhat jim k lepší orientaci a k hledání hlubších a trvalejších hodnot. Koncepce člověka Každého člověka chápeme jako svobodnou bytost stvořenou Bohem, jejíž život v tomto světě má svůj konkrétní smysl. Člověk má sám před sebou, před lidmi i před Bohem odpovědnost za to, aby objevil svůj osobní úkol a podle svých možností a schopností jej uskutečnil. To však předpokládá celoživotní proces postupného hledání a nacházení, ale také ztrácení, omylů, utrpení i selhání. Svobodné přijetí této odpovědnosti je projevem lidské zralosti a vede k životnímu naplnění. Náboženský základ Východiskem naší výchovné práce je osoba Ježíše Krista, který nám ukázal nekonečnou a obětující se lásku Boha ke všem lidem, zvláště k trpícím, nepochopeným a chybujícím. Ve svém osobním životě a práci stavíme na křesťanských naukových a mravních principech. Tyto principy chceme citlivě a postupně nabízet také mladým lidem do té míry, do jaké jsou schopni ve své fázi vývoje a ve své životní situaci je přijmout. Cíle Svůj přístup ke každému mladému člověku chceme utvářet tak, abychom mu pomohli ve směřování k následujícím cílům:
3 Osobní identita: Uvědomujeme si, že každý mladý člověk je Bohem chtěn a milován. Protože k němu máme úctu, chceme mu pomoci v hledání jeho vlastní identity a v uskutečňování jeho nejhlubších tužeb a možností. Spiritualita všedního života: Uvědomujeme si, že lidský život je složitý, a nechceme ho mladým lidem zjednodušovat nabízením jasných cest, jednoznačných pravd a černobílých zásad. Spíše jim chceme pomáhat, aby se učili objevovat záblesky pravdy a Božího vedení ve všem, co prožívají. Přijetí utrpení: Uvědomujeme si, že lidský život je někdy těžký a nepochopitelný a že často neexistuje odpověď na otázku Proč. Pomáháme tedy mladým lidem přijmout skutečnost, že život není problém, který se dá vyřešit, ale tajemství, v němž je třeba žít. Orientace v pluralitě: Uvědomujeme si, že žijeme v době plurality a že každý člověk si musí sám zvolit mezi množstvím životních názorů a postojů, se kterými se setkává. Chceme proto spolu s mladými lidmi kriticky zkoumat různé pohledy a doprovázet je při jejich výběru. Vytváření systému hodnot: Uvědomujeme si, že mladí lidé už dnes nepřijímají morálku slepé poslušnosti, ale že se řídí těmi zásadami, které poznali jako smysluplné. Proto jim chceme pomáhat k tomu, aby si vytvořili vlastní systém hodnot, který bude v souladu s nároky pravdy a lásky. Hledání smyslu života: Uvědomujeme si, že pro mladého člověka je velmi důležité dát svému životu smysl. Pomáháme mu proto co nejhlouběji prožívat zážitky smysluplnosti, především v dobré práci a v prožitku hodnot. Mezilidské vztahy: Uvědomujeme si, že teprve v hlubokých osobních vztazích se člověk plně stává sám sebou. Chceme proto usnadnit mladým lidem vytváření kvalitních vztahů skupinových, přátelských a partnerských i vztahů s příslušníky jiných generací. Sloužící láska: Uvědomujeme si, že svět zítřka bude důstojným místem pro člověka jen tehdy, pokud bude naplněn vzájemnou nezištnou láskou a solidaritou. Chceme proto v mladých lidech podporovat jejich touhu sloužit chudým a jakkoliv trpícím lidem na celém světě. Duchovní rozměr: Uvědomujeme si, že životní naplnění mladého člověka závisí na jeho schopnosti přijmout tajemství, které ho přesahuje, a vnímat ve svém životě duchovní rozměr. Proto mu chceme svou osobní vírou v Boha tento objev usnadnit. Společenství církve: Uvědomujeme si, že mladý člověk potřebuje společenství, v němž by se cítil doma a které by ho zároveň vedlo k vysokým ideálům. Proto ho zveme do společenství církve, v níž může skrze Boží slovo a svátosti objevit Krista a zakusit na sobě působení Boží lásky. Osobní povolání: Uvědomujeme si, že rozhodnutí pro konkrétní životní stav a povolání je jedním z nejnáročnějších kroků dnešního mladého člověka. Chceme ho proto doprovázet až k tomuto cíli a podpořit ho v dobré a smysluplné volbě. 4. METODIKA Volba pracovní metodiky vyplývá z našeho přístupu k mladým lidem. Lze ji shrnout do dvou hlavních bodů: Pedagogika zážitku a dialogu Jsme přesvědčeni, že všechno důležité má každý mladý člověk uloženo v sobě, a chceme mu pomoci, aby to objevil. Proto jen výjimečně používáme metodu přednášek. Hlavní
4 formační metodou je zážitek (hra, tvůrčí činnost, sport, práce...) a následný řízený dialog. I závažná výchovná témata probíráme v dialogu, v němž se mohou uplatnit různé názory a pohledy všech účastníků. Působení prostředí, skupiny a vztahu Jsme přesvědčeni, že velká část formačního procesu probíhá na nevědomé úrovni, a proto chceme využít všechny cesty, kterými můžeme na mladé lidi působit. Především jde o tyto vlivy: Prostředí: vybavení a výzdoba domu, chování místního personálu, celková atmosféra na akci. Skupina: při každé akci, nejvíce však při celoročních skupinových akcích, využíváme zákonitostí skupinové dynamiky, při níž na sebe vzájemnou komunikací působí všichni členové skupiny. Vztah: osobní vztah, který naváže vedoucí s účastníky akce, bývá často začátkem dlouhodobého výchovného vztahu, při němž se stáváme oporou mladému člověku a doprovázíme ho až k jeho zralým životním rozhodnutím. 5. PASTORAČNÍ PROGRAM Ve svém pastoračním zaměření chce být DIS doplněním a alternativou k existující pastoraci mládeže v katolických farnostech a v salesiánských oratořích a střediscích mládeže, a zároveň nabídkou mládeži, která v těchto strukturách není zapojena. V současné době se zde rozvíjejí tři pastorační projekty. Víkendové a prázdninové akce - projekt FORMACE -
V rámci školního roku připravujeme asi 70 víkendových akcí. Mezi nimi rozlišujeme skupinové seriály (skupina 10 - 20 lidí, která se vytvoří na začátku školního roku, se pak schází každý měsíc – např. tzv. formace a přípravy snoubenců), jednorázové akce s různým zaměřením: kreativní, sportovní, vzdělávací, náboženské.
Delší akce jsou většinou týdenní a připravujeme je v době hlavních prázdnin. Jejich náplň je podobná jako u akcí víkendových. Účast na akcích není omezena žádnými podmínkami s výjimkou věku. Celoroční program je předem propagován ve sdělovacích prostředcích a ve vybraných institucích (školách, farnostech, úřadech). Každou akci připravuje skupina dvou až čtyř vedoucích, z nichž jeden bývá zpravidla profesionálním členem pastoračního týmu a další jsou externí spolupracovníci. Akce pro třídy středních škol - projekt ORIENTAČNÍ DNY Orientační dny (dále OD) jsou určeny studentům středních škol ve věku od 15 do 19 let nebo žákům 8. a 9. třídy základních škol. Jsou prostorem, v němž mohou účastníci atraktivní formou získávat základní orientaci pro svůj život. V doprovodu zkušených pracovníků s mládeží přemýšlí o svých životních názorech, upevňují své morální zásady a tvoří si svůj žebříček hodnot. Svobodně se zde vyjadřují k různým tématům, učí se obhájit svůj názor před vrstevníky a zároveň jim naslouchat a respektovat odlišné názory. OD tak pomáhají k růstu osobnosti mladého člověka. OD trvají zpravidla dva až tři pracovní dny. Každý den začíná a končí duchovním impulzem. Dopoledne a odpoledne jsou vyplněny tematickou prací, večer může být společný
5 zábavný program. Po obědě a po skončení programu mají účastníci osobní volno, neurčí-li doprovázející pedagog jinak. Volnočasové aktivity pro místní mládež – projekt FRYŠTÁK DIS připravuje pravidelné zájmové kroužky pro děti a mládež. Zároveň nabízí své zařízení širokému okruhu dětí a mládeže pro spontánní činnost (DIS klub). 6. EKONOMIKA Investice Na rekonstrukci domu bylo v letech 1994 – 2001 investováno asi 10 milionů korun. Zhruba stejnou částku bude nutno ještě vynaložit. Protože jde o salesiánský objekt, je hlavním investorem salesiánská provincie Praha. Menší část nákladů se hradí z darů drobných dárců a domácích i zahraničních sponzorů. Provoz Režie DISu včetně platů zaměstnanců je částečně hrazena z poplatků účastníků akcí a ubytovaných osob. Další finanční prostředky získáváme od drobných dárců a sponzorů. Některé pastorační aktivity, jsou na základě podaných projektů finančně podporovány státem. Naším cílem je dosáhnout úplné ekonomické soběstačnosti. 7. PERSONÁL -
Personál DISu je rozdělen do tří sekcí: pedagogická: ředitel, členové salesiánské komunity, výchovní a pastorační pracovníci, technická: správce, údržbář, kuchařky, uklizečky, recepční ekonomická: ekonom, účetní.
Přestože každá sekce má jiné úkoly, podílíme se všichni společně na poslání domu. Svou prací i společným životem se snažíme vytvářet prostředí, v němž se lidé, kteří sem přijíždějí, cítí přijímáni, respektováni a milováni. Organizace práce je podrobně rozvedena ve Vnitřním řádu Domu Ignáce Stuchlého z 1. 1. 2002. Způsob odměňování zaměstnanců stanoví Mzdový předpis Domu Ignáce Stuchlého z 1. 9. 2001. 8. SPOLEČNÝ
ŽIVOT
Většina zaměstnanců, kteří tvoří personál DISu, jsou svobodní mladí lidé, kteří zároveň v domě bydlí. Jádrem tohoto společenství je řeholní komunita salesiánů Dona Boska, ostatní jsou laici, ženy i muži, kteří kromě pracovní smlouvy nejsou k tomuto dílu nijak formálně vázáni. Mimo pracovní povinnosti má každý právo utvářet si svůj život podle vlastního rozhodnutí, pokud zároveň nenarušuje svobodu ostatních. Protože však společný život má velký vliv na naši práci i na naše soukromí, chceme i v něm uskutečňovat některé základní principy. Princip odlišnosti: Žádný z nás si nedělá právo na to, že právě jeho způsoby a názory jsou ty nejlepší. Zároveň žádný z nás neodsuzuje způsoby a názory druhého jako špatné nebo méně hodnotné. Vzájemnou odlišnost chápeme jako cestu k osobnímu obohacení každého člena společenství a zároveň jako možnost oslovit společně širší spektrum mladých lidí.
6 Osobní vztahy: Uvědomujeme si, že ke společnému životu patří osobní a skupinové vztahy, zároveň však víme, že ke vztahům patří i vzájemná zranění a konflikty. Chceme je řešit otevřeným dialogem a s vnímavostí k pocitům a postojům druhých. Vzájemná pomoc: Ve společném životě se snažíme vidět potřeby druhého a podle možnosti si navzájem pomáhat. K tomu patří také společná péče o prostory, ve kterých jsme ubytování. Plníme tedy služby, na kterých jsme se dohodli. Odpovědnost za vlastní život: Uvědomujeme si, že každý člověk může změnit jedině sám sebe. Proto nechceme měnit druhé, ale každý z nás chce odpovědně utvářet svůj vlastní život na základě křesťanských životních zásad. Společné prvky: O společných prvcích v mimopracovním životě rozhodujeme v dialogu. Mezi tyto prvky patří především společné jídlo, modlitba a liturgie, komunitní dny, oslavy a jiné společné chvíle.
