Basketbal. parlamentu

M sí ník Smíchovské st ední pr myslové školy

6

30

Maturitní projekty

Návšt va parlamentu

Kv ten 2010

Basketbal

40

Ú AST NA SOUT ŽI IT

28

Obsah: Aktuality.........................................................................................................................................................3 Zápis z plenární sch ze rady rodi , st eda 7.4. 2010.............................................................................3 Zasedání Studentské rady ..........................................................................................................................5 Co eká naše maturanty … .........................................................................................................................6 Moje (písemná) maturitní zkouška z J....................................................................................................6 Závody – projekt Formule 1 ...................................................................................................................21 Zájezd do anglie v roce 2011 ....................................................................................................................23 Machine Ball Cup - Osmifinále ................................................................................................................23 Jak vidí p edm ty studenti sspš ................................................................................................................24 Vyjád ení spole nosti VIG Net k výpadku služby Unicorn Universe 30.3.2010........................26 Vyhlášení vít z ..........................................................................................................................................27 Ú ast na mezinárodní sout ži it ...............................................................................................................28 Návšt va poslanecké sn movny parlamentu r .....................................................................................30 Úvahy student ...........................................................................................................................................31 Z hodin eského jazyka .............................................................................................................................36 PTSD – problém, který bývá asto podce ován ...................................................................................39 Basketbal za školu naposledy …..............................................................................................................40 P ebor škol v orienta ním b hu...............................................................................................................42 Zajímavosti..................................................................................................................................................43

2

AKTUALITY Dobrý den v kv tnu!

Konec druhého pololetí se p iblížil! Probíhají maturitní obhajoby žákovských projekt (maturitních prací). 17. kv tna za ínají ústní maturitní zkoušky, druhým a t etím ro ník (s výjimkou 2.L a 3.L) praxe, první ro níky se chystají na sportovn turistický kurz do Machova mlýna. erven p ijde hned po maturitách. Než se nad jeme, budou tady prázdniny. Ale jenom pro ty, kte í prosp jí. Neprospívající se budou dál u it, aby zvládli v posledním týdnu m síce srpna opravné zkoušky. A to ješt p ed vydáním vysv d ení v ervnu prob hnou dodate né zkoušky pro ty, kte í zanedbávali docházku do školy a stali se nehodnocenými. Ve dnech 15. – 17. ervna odjedou školu reprezentovat naši sportovci do družební školy v Dubnici nad Váhom (Slovensko). 20.4. se uskute nilo p ijímací ízení do prvních ro ník . Otev eme op t ty i t ídy informatik a jednu t ídu technického lycea. P ijímací ízení podle nových pravidel ješt probíhá a jeho definitivní výsledky ješt nejsou známy. Program na kv ten a erven 2010:

(zm na vyhrazena)

KV TEN 2010 17.5.-28.5. 17.5.-28.5. 17.5.- 28.5. 24.5. - 28.5.

praxe 2. a 3. ro ník oboru IT (obor TL praxi nemá) seminá V da a technika t ída 2.L ústní maturitní zkoušky sportovn turistický kurz 1. ro ník

ERVEN 2010 15.-17.6.

sportovní zájezd do Dubnice nad Váhom

21.6

(pond lí)

uzav ení klasifikace za 2. pololetí

23.6. 30.6.

(st eda) (st eda)

pedagogická porada – hodnocení 2. pololetí ukon ení 2. pololetí Mgr. Zbyšek Nechanický

ZÁPIS Z PLENÁRNÍ SCH ZE RADY RODI

, ST EDA 7.4. 2010

P ítomni: p. editel Ing. Radko Sáblík, pí. Karanská Eva, výbor RR (3 lenové) p. Hitz, p.Hromádka, pí Hlavá ová, zástupci Studentského klubu p.Hartman a Hradecký, 9 rodi Sch zku vedl p. Hitz 1. informoval o odstoupení p edsedkyn v Presíku

Rady rodi , informace byla uvedena

3

2. nutnost obsadit uvoln né místo - návrh na hlasování o volb výboru v tomto složení • p edseda – p.Hitz • místop edsedkyn – pí. Melzerová • Hlasování: p ítomno 9 len , pro 9 hlas , proti 0 hlas , zdržel se 0 hlas • Kone ný z statek ú tu k dnešnímu dni je 398 528,- K P. editel sd lil následující informace: 1. maturitní ples – zisk 96 920,- K 2. anketa Kantor, Sympa ák, Student školního roku 2009/2010 prob hne od 12.4. do 14.5. 3. vyšel dubnový Presík 4. anketa k Záv re né párty – uvažuje se o parníku, pravd podobn bude žádost o finan ní p ísp vek z RR 5. praxe 2. a 3. ro ník – v tšina student si zajistí sama, pro ostatní zajistí škola 6. seminá v da a technika – pro studenty 2. a 3.L v období ústních maturit, studenti vypracují samostatnou práci 7. p ednáška Proces a fáze vývoje IS pro druhé ro níky v dob písemných maturit 8. poznávací zájezd do Londýna – žádné problémy 9. p ijímací ízení pro rok 2010/2011 – 418 p ihlášek IT a 86 TL 10. zápis maturitních prací (žákovských projekt ) na rok 2010/2011 – probíhá od 26.3. na virtuální škole 11. Cisco Games – studenti obsadili 2. místo ze 13. p ihlášených škol 12. výb rové odborné p edm ty pro rok 2010/2011 – zve ejn n seznam na virtuální škole, b hem dubna prob hne zapisování 13. sout ž ECDL – škola zvít zila v jarním testování, 7.4. p edali zástupci ECDL cenu 14. byli stanoveni garanti pro maturitní práce na rok 2010/2011 Dotazy rodi : Školní jídelna – p. editel vysv tlil organizaci výuky tak, aby všichni studenti m li nejdéle po 7.vyu ovací hodin p estávku na ob d, studenti navšt vují ŠJ ve Štefánkov ulici, centrální pro oblast Smíchova Zástupci Studentského klubu: 1. žádost o p ísp vek na nákup PC a p íslušenství pro rozší ení SK 2. na 7 PC zakoupených v lo ském roce se stále eší reklamace s firmou BOXED, studenti si dojednali vrácení porucových PC s tím, že bude vrácena celá ástka a sou asn nakoupí nová PC v etn upgradu licence OS na Windows 7 a se zárukou na 4 roky, další vybavení pro p edpokládané rozší ení • doplatek za vým nu PC bude 22 140,- K 3. další požadavky na nákup • switch 12 366,- K • myši 345,- K • prodlužova ky 242,- K • rozší ení o 1 PC 12 244,- K 4. celkový požadavek na p ísp vek od RR 59 581,- K 5. Hlasování: p ítomno 9 len , pro 8 hlas , proti 0 hlas , zdržel se 1 hlas P íští sch zka Rady rodi prob hne v úterý 11. 5. 2010 v 17 hodin Zapsala Ing. Monika Melzerová

4

ZASEDÁNÍ STUDENTSKÉ RADY 22. dubna 2010 P ítomni: Plíva, Hrab , S va, Kova ík, Svoboda, Pavl , Marval, Melichárek, Vender, Vácha, Zr st, Hradecký, Grus, Kemr, Petrášek Absence: 1.A, 1.C, 1.D, 1.L, 2.B, 3.B, 3.C, 4.C, 4.D 1) P ítomní zástupci rozhodli, že volba p edsedy SR prob hne následujícím systémem: Hlasovat budou p ítomní zástupci podle v tšinového stanoviska své t ídy. Pro 8 hlas , proti 5 hlas . Tento hlas bude ve ejný, aby si p ípadn mohla t ída zkontrolovat, že její zástupce hlasoval podle dohody. Pro 13 hlas , proti 0 hlas . 2) Zástupci všech t íd zjistí do st edy 28. dubna, který ze t í kandidát na p edsedu SR má nejv tší podporu t ídy a pro tohoto kandidáta budou hlasovat na zasedání SR ve tvrtek 29. dubna 2010. 3) Byl diskutován projekt Studentské volby 2010, který realizuje spole nost lov k v tísni. Zástupci projevili zájem o konání podobného projektu formou oby ejné ankety. Pro 11 hlas , proti 2 hlasy. Zodpovídá Melichárek.

29. dubna 2010 Ve tvrtek 29. dubna 2010 jsme kone n zvolili nového p edsedu SR. Stal se jím Miloslav Melichárek z 3.D. Hlasování ukazuje tabulka níže: T ída Volba 1.A 1.B Miloslav Melichárek 1.C 1.D Miloslav Melichárek 1.L Miloslav Melichárek 2.A Miloslav Melichárek 2.B 2.C Miloslav Melichárek 2.D Miloslav Melichárek 2.L Martin Pavl 3.A Miloslav Melichárek 3.B 3.C 3.D Jaroslav Vender 3.L Jaroslav Vender 4.A Miloslav Melichárek 4.B Miloslav Melichárek 4.C 4.D Martin Pavl 4.L Martin Pavl Celkem tedy získal Miloslav Melichárek 9 hlas , Martin Pavl (2.L) 3 hlasy a Jaroslav Vender (3.L) 2 hlasy. T ídám 1.A, 1.C, 2.B, 3.B a 3.C doporu uji zvolit pro p íští rok zodpov dn jší zástupce. Zapsal koordinátor pro studentskou radu profesor Petrášek

5

CO EKÁ NAŠE MATURANTY … M síc duben byl již pro tvr áky ve znamení maturitních zkoušek. Všichni prošli písemnou prací z eského jazyka a literatury, student m Technického lycea p ibyla letos také písemná složka maturitní zkoušky z matematiky. Všechny studenty ekají v první polovin kv tna obhajoby maturitních prací ( žákovských projekt ), ukon ení tvrtého ro níku, vytoužený ( nebo proklínaný) „svatý“ týden a po n m vlastní ústní maturitní zkoušky. Pro osv žení pam ti je zde tabulka, v níž studenti najdou všechny d ležité termíny. Držíme palce a v íme, že se p edvedete v tom nejlepším sv tle. t ída 4.A 4.B 4.C 4.D 4.L

Obhajoby maturitních prací 4.5.2010 13.5.2010 12.5.2010 5.5.2010 6.5.2010

Ukon ení 4. ro níku

Ústní maturitní zkoušky

7.5.2010 14.5.2010 14.5.2010 7.5.2010 7.5.2010

17.-21.5.2010 24.-28.5.2010 24.-28.5.2010 17.-21.5.2010 17.-21.5.2010 Ing. Dita Binderová, zástupkyn editele

MOJE (PÍSEMNÁ) MATURITNÍ ZKOUŠKA Z J Tak už to mám také za sebou! Písemná maturitní zkouška z eštiny prob hla již p ed pár týdny a nezbývá než doufat, že dopadla ke spokojenosti v tšiny letošních maturant . Sraz jsme ten památný den m li již v 7:30 ve škole, což znamenalo vstávat ješt d íve než p i klasickém vyu ovacím dni. Ale jinak jsem tento den bral stejn jako každý jiný (alespo jsem se snažil brát) a do školy jsem krá el v kvádru s chladnou myslí a hlavou vzty enou. Spole nost mi d lal bat žek se standardní antistresovou výbavou (cola, okoláda, energy drink), kterou jsem však b hem celého slohu ani jednou nevyužil a okoládu jsem do sebe musel ládovat až cestou dom . Co se tý e samotného slohu, na téma jsem m l vyložen št stí, protože volný slohový útvar na téma „M j/náš virtuální sv t“ je krásn neutrální a nebyl problém požadované 4 stránky ve formátu A4 napsat. Up ímn jsem byl p ekvapený, jak jsem celý pr b h zvládl naprosto v klidu a stejn jako jsem p ijížd l klidný do školy, tak jsem p išel s naprosto klidnou hlavou i dom . Pamatuji si p edchozí léta z nižších ro ník na st ední škole, kdy jsem v dob maturit nenápadn sledoval osudy maturant a v bec jsem jim nezávid l, že se musí n kolikrát v jeden den postavit p ed komisi a obhájit svoje znalosti z nejr zn jších p edm t . Spole n se spolužáky jsme po ítali roky, které nám do „zkoušek dosp losti“ ješt zbývají. Tento rok se však as naplnil i nám a paradoxn ím více se maturita blíží, tím mén se jí bojím. T ším se totiž, až budu mít vše kone n za sebou, až se (snad) dostanu na vejšku a budu si užívat ty i m síce volna. :) Jan Hnízdil, 4.C

6

ROZHOVORY S LYSÁ EK Jakub, 4.A, obor Informa ní technologie Pro sis vybral práv tento projekt, tedy vytvá ení modelu po íta e?

„Vždycky jsem si cht l vyzkoušet modding PC a toto byla skv lá p íležitost. Navíc jsem m l skv lou motivaci v podob maturitního vysv d ení.“ K emu bude tv j projekt sloužit?

„Projekt bude sloužit pro školní ú ely administrátora, konkrétn v u ebn 302.“

Na kolik pen z p išla výroba modelu a kdo ji hradil?

„Výroba celého modelu vyšla p ibližn na 4500,-- K , ale p evážn proto, že jsem ješt nem l zkušenosti s metodou, kterou jsem zvolil (tvorba laminováním). Na druhý pokus by to ur it bylo levn jší.“ M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„Tém polovinu projektu jsem vytvá el ve školních prostorách - a už v dílnách, u ebn CNC nebo v u ebn elektrotechniky. Zbytek jsem d lal doma, tém na koleni. Šlo mi hlavn o to vytvo it kompletn celý p ední kryt PC sk ín skoro z ni eho a podle svých p edstav.“

Nastaly n jaké problémy a jak jsi je p ípadn vy ešil?

„Problémy nastaly, ale p evážn takové, které jsem nemohl ovlivnit. A už nemoc, nebo zpož d ní esk é pošty s doru ením materiálu. Nejt žší asi byla ta technická ást, se kterou jsem nem l žádné zkušenosti.“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Škola mi ur it hodn dala a snad i dob e p ipravila na další studium. To se uvidí od p íštího roku, pokud se dostanu p es maturitu…“ Jaké máš další plány po maturit ?

„Již jsem byl p ijat na vysokou školu, takže je to jasné “ D kujeme za rozhovor.

7

HELFERT Jan, 4.C, obor Informa ní technologie Pro sis vybral práv tento projekt, tedy modelování historického motocyklu vyrobeného p ed druhou sv tovou válkou v naší škole? „

„Tento projekt jsem si vybral z d vodu zdokonalení se v programu Cinema 4d. Již v p edešlém ro níku mne tento program zaujal a cht l jsem rozší it své zkušenosti s 3D modelováním.“

K emu bude tv j projekt sloužit?

„M j projekt by mohl sloužit jako pom cka pi vyu ování multimedií, nebo v p ípad jakéhokoliv poškození motocyklu by mohl sloužit jako p edloha pro navrácení motocyklu do p vodního stavu.“

Musel jsi p ed modelováním nastudovat funkci jednotlivých díl motocyklu? Vyznáš se v motorkách?

„V motorkách, abych pravdu ekl, se moc nevyznám, proto jsem se as od asu ptal mého strýce, který se motorkám v nuje už od svého mládí.“ M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„Zadání projektu bylo vytvo it model motocyklu umíst ného ve vestibulu školy a vytvo it animovaný náhled. Nejd íve jsem si motocykl ádn zdokumentoval (fotografie + video) a poté jsem za al modelovat. Prvním objektem byl rám a dále jsem p idával objekty další ( idítka, kola, nádrž atd.). Poslední fází byla úprava t ch nejmenších detail (šroubky atd.) a texturování.“ Nastaly n jaké problémy a jak jsi je p ípadn vy ešil?

„Problémy samoz ejm nastaly. Zpo átku mým nejv tším problémem byly slabé zkušenosti s programem Cinema 4D, které jsem vy ešil koupí knižní verze výukového kurzu, také jsem ob as erpal z internetových videotutoriál .“

Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Kladn

”

Jaké máš další plány po maturit ?

„Po maturit plánuji jednoleté denní studium angli tiny, které m p ipraví na mezinárodní zkoušky.“ D kujeme za rozhovor.

8

PODHORSKÝ Lešek, 4..A, obor Informa ní technologie Pro sis vybral práv vytvá ení programovvatelného automatu? P edm t ídicí systémy nepat í na škole m mezi nejpopulárn jší, nebo snad ano?

„Projekt na toto téma jsem si vvybral, protože m programovatelné automaty zaujaly ve t etím ro níku p i výuce automatizace, zárove jsem see cht l zam it na mén obvyklou tématiku. Prvotním zadáním bylo vlastn vytvo ení pouze výkresové dokumentace pro p estavbu u pr myslové verze PLC na didaktickou. Ale díky finan níímu p isp ní školy se poda ilo projekt dotáhnout až ke sk kute né p estavb a vzniklo výukové PLC. Nevím, jak u ostatních, ale z mého pohledu je p edm t zabývající se ídicími systém my zábavný a dále využitelný.“ K emu bude tv j projekt sloužit?

„Nové didaktické PLC bude využíváno pro výuku v laborato i íídicích systém .“

Na kolik pen z p išla výroba m modelu a kdo ji hradil?

„P estavba jednoho P PLC vyšla na 3500,- K . Tato ástka byla hraazena školou.“ (návrh automatu v Inventoru) M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„Protože škola m la ve vlastnictví nevyužívaný pr myslovýý automat, a jak jsem už v úvodu zmínil, cht l jsem se ve svém maturitním projektu u zam it na téma z oblasti automatizace, taak spojením t chto dvou okolností a s p iisp ním profesora Štolby vzniklo zadáníí na p estavbu pr myslového automatu. Automat bylo nutnéé rozší it o indika ní systém, ochranu p proti zkratu a pro usnadn ní zapojování o zdí ky. K navrhování vzhledu a elektrického zapojení PLC jsem využíval program se studentskými licencemi od firmy Autodesk (Inventor-konstru uk ní plány, AutoCAD-elektrická zapoojení). Po vytvo ení plán schémat, byylo možné se pustit do samotné p eestavby. Ta zahrnovala hlavn výroobu desek plošných spoj , osazování t chto desek sou ástkami a jejich propojoování. Realizace probíhaala dílem v školní díln a laborato i, dílem u m doma a v neposlední ad i (hotový automat) v díln firmy Metrostav, kdee byl zhotoven nerezový box, ve kterém je za ízení umíst no. Ale bez odborné o pomoci Ing. Štolby a praktické poomoci Bc. Palka by se mi v tak krátkém ase proj ojekt nepovedlo dokon it.“

9

Co tebe nejvíce upoutalo na laborato i ídicích systém ?

„Hlavn programovatelné automaty.“

Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Pozitivn . Škola mi pomohla v rozmýšlení, jakým sm rem se dál ubírat a dala mi dobré základy, které využiji p i studiu na vysoké škole.“

Jaké máš další plány po maturit ?

„Hlavn si o prázdninách po ádn odpo inout a na erpat síly na další studium na vysoké škole.“ D kujeme za rozhovor.

HOZA Lukáš, 4.A, obor Informa ní technologie Jak jsi p išel ke svému projektu?

„On p išel ke mn . N kdo v rodin se touto problematikou zaobíral, nicmén jen z obchodní stránky a technicky to bylo ešené odlišn , takže jsem už jen pátral, co a jak by bylo možné. U jiného rodinného p íslušníka zase eší tuto problematiku ve firm ze softwarové stránky. Tento rodinný p íslušník vpodstat fungoval jako konzultant. Tímto d kuji firm Elvia Pro za dodání softwaru (malá reklama nikomu neuškodí ;-)).“ K emu bude tv j projekt sloužit?

„Mnozí si již jist všimli jisté obrazovky v p ízemí školy zobrazující zatím jen RSS zprávy a suplování. Osobn mi p ijde škoda, že suplování zabírá takový prostor. Nejrad ji bych nechal jen dnešek a zít ek, zbytek smazal a zbylý prostor využil jinak. Je pochopitelné, že displej zobrazuje zatím jen tyto informace, je to za átek. Škola pot ebuje nápady co zobrazovat a n jak si tento systém “ošahat”. Bylo by možné zobrazovat nap íklad informace z Twitteru i napojit displej na požární hlási , aby evakujícím se lidem mohl podávat instrukce. Cht l jsem ješt vytvo it script na po así, ale nebyl as. Systém je navrhovaný pro správu více displej , takže by nem l být problém ho rozší it po vzoru prvního displeje.“ Na kolik pen z p išla výroba modelu a kdo ji hradil?

„Projekt hradila škola a p išel na p ibližn 30 tisíc korun. Displej 19.500, nettop 8.500, software zdarma (b žná cena po slev pro školy je cca 35 tisíc korun), zbytek montáž.“ M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„Jedná se o informa ní systém, který zobrazuje námi zvolené informace. Obsahem mohou být animace, videa, textové dokumenty, databáze a jiné další informace nap z internetu. Grafiku jsem vytvá el ve Photoshopu CS4, animaci loga v C4D. Grafika byla následn importována do Infocasteru, kde je vytvá en i obsah.“

Nastaly jisté problémy s odla ováním software. Už jsi p išel na to, v em je problém?

10

„Problém se vyskytl na školní síti a už je vy ešen. Samoz ejm jakmile lov k jeden problém vy eší, ukáže se naprosto odlišný, který s tím p edchozím nem l nic spole ného. Zákon schválnosti. Ned lám si s tím moc hlavu, jinak bych špatn dopadl a ješt h e mé okolí ;-). Projekt eším v tšinou jen v dob , kdy je školní IT odd lení ve škole a kdy mám já as.“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Své p sobení bych zde snad radši ani nehodnotil ;-). Kdybych se rozhodoval znovu, zvolil bych jinou školu. Zjistil jsem, že u it se IT ve škole pro m není. P edstavoval bych si více praxe než teorie, ale to je m j problém – pro to, abych se n co nau il, pot ebuji ešit konkrétní problém a mít konkrétní cíl. IT beru jako hobby. Mému p ístupu odpovídají i známky, které jsou dosti pr m rné.“ Jaké máš další plány po maturit ?

„Pan editel mi íkal n co o tom, že se uvidíme v zá í, takže asi žádné . Rád bych na jeden rok zalezl n kam na UK i jazykovou školu a potom zkusil um leckou školu se zam ením na multimédia a v noval se 3D grafice.“

D kujeme za rozhovor.

FLUSSER Martin, 4.L, obor Technické lyceum Pro sis vybral za žákovský projekt vytvá ení u ebních pom cek pro fyziku? Jaký máš vlastn k fyzice vztah?

„Když jsem se rozmýšlel jaký si vybrat projekt, tak m nejd ív napadlo, vybrat si n co co jednoduše zvládnu, ale pak jsem se rozhodl, že bych t ch p edepsaných 100 hodin mohl v novat n emu, co m bude bavit. K fyzice mám kladný vztah, proto jsem si vymyslel tento projekt. Myslím, že je dobré, když je fyzika vid t v reálu a neskládá se jen z mén oblíbeného po ítání.“

Tv j projekt se od první verze analýzy pon kud zm nil. Jak k tomu došlo?

„Už od za átku jsem cht l jako jednu z pom cek Foucaultovo kyvadlo, ale nem l jsem na to prost edky. Ano, je to do jisté míry bláznivý nápad, jak si

ur it n kte í myslí. O spolupráci na projektu projevil zájem Ing. Michal Schmirler z FS VUT, který m l možnost na tyto ú ely erpat dotace z Evropských fond . V tu dobu jsem m l docela jasno - jdu do kyvadla. Po dohod s garantem jsem tedy zm nil téma projektu.“

Na kolik pen z p išla výroba modelu a kdo ji hradil?

„Vy íslen je pouze materiál a ten iní n co nad 16. 000,- K . Kdybych nechal kyvadlo vyráb t n kde na zakázku a ne v laborato ích VUT, cena by jist byla výrazn vyšší. Vše hradí VUT z evropského projektu. Bez jejich pomoci bych projekt finan n neutáhl.“

11

M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el? Jak jsi nakonec spokojený s výsledkem svého snažení?

„Konstruoval jsem Foucaultovo kyvadlo, slavný experimentální d kaz otá ení zem . Návrh tvaru kyvadla a zp sobu zav šení jsem ud lal nejprve sám v AutoCADu. O materiál, jeho opracování a vlastní montáž se postaralo VUT. P i tom došlo k n kterým zm nám oproti návrhu a také k drobnému skluzu proti asovému harmonogramu. Jsem ale rád, že se v bec povedlo kyvadlo zav sit. Chápu, že kolegové z VUT mají spousty jiné práce, a jsem jim vd ný za pomoc. Bohužel, na ostatní dopl ky kyvadla (nap . na infotabuli) mám proto mén asu, než jsem p vodn plánoval.“

Jak šel as a kyvadlo stále neviselo, za aly se objevovat ironické poznámky typu, kdo že vlastn bude v prostoru schodišt viset. Jestli tam n jaký den nenajdou se houpat ešitele. Jak jsi vnímal tyto poznámky? Nem l jsi obavy, že se projekt nestihne realizovat a vznikne mírn e eno blamáž?

„Myslím, že vtipných poznámek i situací jsem zažil opravdu dost. Nenapadá m žádná, které bych se nedokázal zasmát. Pravda je, že tento projekt m krom jiného nau il i zásadám spolupráce a n kdy mi dával dost zabrat. Projekt byl provázen mnoha problémy a n kdy jsem si nebyl jistý, jestli bude kyvadlo dokon eno v termínu.“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Jsou to ty i roky, na které budu rád vzpomínat. Moje p sobení teprve zhodnotí maturitní komise. Nejradši jsem se vyskytoval ve školním bufetu, t locvi n , laborato i fyziky a te si doufám oblíbím i vstupní halu, kde visí kyvadlo. Nejen na to se ur it p ijdu podívat ješt n kolikrát i po maturit .“ Jaké máš další plány po maturit ?

„Pravd podobn p jdu na Fakultu jadernou a fyzikáln inženýrskou VUT, kde jsem se ú astnil pár akcí pro st edoškoláky. Ješt zvažuji kybernetiku a robotiku na FELu.“ D kujeme za rozhovor.

HESOVÁ Michaela, 4.B, obor Informa ní technologie Pro sis vybrala práv vytvá ení originálního designu po íta e?

„Krásný den všem Jmenuji se Michaela Hesová a jako maturitní projekt sem si vybrala case-modding, p ejmenovala jsem to na moto-case z d vod mého originálního nápadu umíst ní po íta e do rámu minibike. Jelikož se zajímám o auta a motorky a m la jsem možnost získat rám minibika zcela zdarma, neváhala jsem vytvo it originální case.“

12

K emu bude tv j projekt sloužit?

„Projekt má sloužit pro výuku ve škole a prezentaci školy na r zných st edoškolských akcích…“

Na kolik pen z p išla výroba modelu a kdo ji hradil?

„Od školy jsem m la rozpo et 15 000,- K . Projekt vyšel odhadem na 12. 000,- K . Finan n mi pomohli hodn i rodi e “

M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá ela?

„Projekt jsem vytvá ela za pomoci garanta pana Lukáše Bayera. Jednalo se o implementování jednotlivých sou ástí po íta e na rám minibiku a dodání vodního chlazení s UV lampi kami pro efekt. V pracích byla zahrnuta úprava rámu motorky, rozmíst ní komponent, p id lání komponent k rámu a zajišt ní

funk nosti celku.“

Kdyby n kdo tvrdil, že obor informa ní technologie je p edevším pro kluky a ne pro holky, co bys mu odpov d la?

„Že jsem holka s duchem kluka v t le

….“

Jak bys zhodnotila svoje ty leté p sobení na této škole?

„P iznám se, že tyto ty i roky na SSPŠ byly pro m velmi t žké.“

Jaké máš další plány po maturit ?

„Další plány po maturit jsou jít na další st ední školu zam enou na automobily. Konkrétn na obor autotronik. A jednou se pohybovat v automobilovém pr myslu.“ D kujeme za rozhovor.

HEJHAL Petr, 4.C, obor Informa ní technologie Pro sis vybral práv projekt, kterým je vytvá ení osobních stránek editele?

„Popravd jsem si ho p ímo nevybral. Pat il jsem ke student m, co si vlastní projekt nevytvo ili, a tak jsem musel ekat jaký projekt mi bude nabídnut. Ovšem ne ekal jsem moc dlouho. O p estávce za mnou p išel kamarád Jan Hnízdil, jestli bych se tohoto projektu necht l ujmout. Poté jsem se zašel k panu editeli zeptat na podrobnosti. Jednalo se o vytvo ení webu a jeho administrace. Jelikož se v tomto oboru pohybuji celkem dlouho, s radostí jsem projekt p ijal.“ Pracuješ p i škole v n jaké spole nosti. Mohl bys toto blíže vysv tlit? Co vlastn d láš?

„Nevím, jestli bych to ozna il p ímo za práci, jedná se spíš o zábavu, která mi dává nové zkušenosti. Jedná se o pozici developera a hlavního GameMastera(GM) hry Lineage II na portálu

13

ob anského sdružení Onlinegamers.cz. Mojí pracovní náplní je v prvé ad ídit ostatní GM tak, aby se pracovalo efektivn a hlavn s dobrým ohlasem okolí. Dále se starám o n které funk nosti hry. Musím prozkoumávat nahlášené chyby a pokoušet se je s kamarády z Onlinegamers.cz opravovat. Když není co opravovat, pracujeme v tšinou na dalším vývoji a inovacích.“

Sou ástí projektu bylo i napln ní osobních stránek editele n kterými jeho stat mi. Co vlastn v tuto chvíli na osobních stránkách editele nalezneme a na jaké adrese?

„Ano, jedná se o t i spisy pana editele. Konkrétn je to: Motolský zázrak, kde pan editel sbližuje okolí s d ním ohledn Motolského basketbalového klubu. Dále je to: Vojna p evážn nevážn , zde pan editel sepsal své zážitky z prezen ní vojenské služby. Nakonec je to Abeceda školství, kde si u každého písmena abecedy m žeme p e íst zajímavý lánek ohledn školství. Spisy si m žete prohlédnout na webové stránce www.sablik.eu.“ Když jsi napl oval stránky daty, p e etl jsi n jaké ásti z obsahu a pokud ano, zaujalo t n co? Co bys p ípadn doporu il svým spolužák m si p e íst?

„P e etl jsem si spis Vojna p evážn nevážn . vypráv ní v první osob , které je plné rozhovor . Najdeme v n m i plno vtipných sekcí, kdy není známo, zda je pan editel pod ízený i nad ízený.“

te se velmi dob e. Jedná se o

M žeš stru n popsat, jak jsi osobní stránky editele vytvá el?

„Hned ze zadání vyplývalo, že se bude jednat o redak ní systém. Odtud také plynula moje inspirace. Samotný web je mnou vytvo ený redak ní systém. Nejd íve jsem vytvo il n kolik návrh v photoshopu a nechal svou t ídu, v etn pana editele, a jeden vyberou. Vybraný vzhled jsem naprogramoval v HTML a CSS. Poté bylo zapot ebí stránky uvést do provozu za pomoci PHP a JS. Nakonec jsem stránky nahrál na webový server a bylo hotovo.“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Jsem spokojen. Pokud se mi poda í odmaturovat, tak si nebudu mít co vy ítat. Získal jsem zde i certifikát ECDL a prošel školením MS Server 2003. Také si myslím, že je to dost otázka t ídy, kde se na v tšinu lidí m žu spolehnout. Vzájemn si ledascos vysv tlíme a kolikrát to pochopíme lépe než z výklad profesor .“ Jaké máš další plány po maturit ?

„Pokud se vše poda í, cht l bych dále pokra ovat ve studiu na VUT.“

D kujeme za rozhovor.

14

RYBA Št pán, 4.L, obor Technické T lyceum Pro sis vybral práv projekt o t íd ní odpadu? Zabýváš se více touto prob blematikou i mimo školu?

„M j prvotní nápad bylo vytvo it p projekt o ochran živootního prost edí, ale jelikož je toto téma roozsáhlé, zvolil jsem t íd d ní odpadu. Problematikou t íd ní odpaadu jsem se ješt nezzabýval, ale zajímalo m , jaká bude situace na naší škole.“ K emu e bude projjekt sloužit?

tv j

„Projekt bud de sloužit jako infoorma ní materiál o t íd ní odpadu pro ty, které by zajímaalo, kam pat í jednotlivé druhy odpadu a co c se s odpadem po vyt íd ní d je. Chci ttímto projektem ukázat, že pokud bud deme k p írod ohledupln jší, zachováme naši planetu dalším generacím ist jší.“

Celkový po et žák SSPŠ: t ídíte u Vás dom ma odpad? ANO

NE

395

99

P ekvapilo t n co ve tvém pr zkumu na škole?

„Rozhodn m p ek kvapil výsledek a to kladn , protože v pr m ru 8 z 10 žák doma t ídí odpad.“

Po et:

M žeš blíže p edstavit sv j pro ojekt a na co p esn se zam uje?

„M j projekt se zaabývá výzkumem t íd ní odpadu žák a u itel v jejich domácnostech i ve škole. M žeme v n m nalézt r zné typy statistik k, dozvíme se zde nap íklad, které odpady se t ídí nejvíce a které naopak mén . Dále je zd de zahrnut p ehled všech odpad a kontejner .““

Celkový po et žák SSPŠ S v procentech: t ídíte u Vás doma odpad? NE 20% ANO O 80% %

Mluví se asto o zne iš ovvání ovzduší. Te vybuchla sopka na Islandu a ddle tvrzení n kterých odborník došlo k v tšímu znee išt ní ovzduší, než kolik zp sobili lidé za celé svojee p sobení na Zemi. Není nakonec všechno to ssnažení zbyte né a nejsme na p írodu krátcí?

„Výbuch sopky na Isl slandu je podle m p írodní jev, se kterým se naaše planeta dokáže a v minulosti již mnoohokrát dokázala vypo ádat sama. Daleko horší h je, když do p írody zasahuje lov k, který zne iš uje ovzduší dlouhodob a dodává d do n ho cizorodé látky.“

Jak bys zhodnotil svoje ty letté p sobení na této škole?

„Myslím si, že za ty i roky p sobení na této škole jsem získal mnooho nových v domostí a doufám, že je budu moci využít v dalším studiu, ale i v život .“ Jaké máš další plány po maturitt ?

„Chci dále studovatt, proto jsem si podal p ihlášky na t i fakulty na zem d lské univerzit .“

eské

D kujeme za rozhovor.

15

FUKAR Tomáš, 4.C, obor Informa ní technologie Jak ses vlastn se svým kolegou dostal k projektu, kterým byla výroba modelu historického k esla pro pacienty psychiatrie?

„K projektu nás p ivedl pan profesor Fuksa, který nás ve 3. ro níku p i hodin GRS oslovil a nabídl nám projekty, které sám p ipravuje. M a mého spolužáka Milana Bandase projekt Replika léka ského k esla zaujal a navíc nás hrozn bavila práce s Inventorem, takže jsme ani minutu neváhali a s panem profesorem Fuksou jsme se hned domluvili, že projekt bereme.“ K emu bude váš projekt sloužit?

„K eslo se podle naší dokumentace vyrobí a bude sloužit jako exponát v muzeu Psychiatrické lé ebny v Bohnicích.“

Vysta ili jste se znalostmi ze školy, nebo bylo nutné n jaké rozší it i doplnit?

„S prací v Inventoru jsme problémy nem li. Nejv tší problémy jsme m li s tabulkami u výkresu. Na naší škole se neu í jak správ tabulku vyplnit, ale se všemi problémy nám pomohl náš konzultant pan profesor Fuksa, kterému bych cht l i tímto pod kovat, bez n j by nebylo možné projekt dotáhnout do zdárného konce.“ M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„St ední škola um lecká a emeslná spolupracuje se SSPŠ na tvorb Repliky léka ského k esla pro muzeum Psychiatrické lé ebny v Bohnicích. Naším konkrétním úkolem je vytvo it virtuální model k esla s kompletní dokumentací d ev ných i kovových prvk . Všechny mechanické prvky budou zhotoveny na naší škole a následn budou odeslány s celou dokumentací na St ední školu um leckou a emeslnou, kde dojde k záv re nému sestavení repliky k esla.“

Jak dob e probíhala komunikace mezi vámi dv ma ešiteli? A jak mezi vámi a dalšími partnery, kte í se na ešení projektu podíleli?

„Náš projekt by nebylo možné realizovat bez týmové spolupráce a v našem p ípad byla komunikace v týmu velmi dobrá jak s naším garantem, tak s naším konzultantem.“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Naše škola mi hodn p inesla nejen v oboru IT, ale i v celkové komunikaci s lidmi a ani mi nep ijde, že jsem v lavici naší školy strávil už ty i roky. P ijde mi to, jako kdyby to bylo v era, kdy jsem do školy p išel poprvé.“

Jaké máš další plány po maturit ?

„Ur it další studium na VŠ.“

D kujeme za rozhovor.

16

TRNKA Tomáš, 4.D, obor Informa ní technologie Jak jsi p išel ke svému projektu vizualizace historické vápenky?

„S tímto návrhem jako první p išel pan profesor Jaroslav Zápotocký, který mi tento projekt doporu il ve t etím ro níku a já ho následn p ijal. Téma vizualizace vápenky ho napadlo díky již p edešlé spolupráci se starostou m sta T emošnice, panem Stanislavem Pecou.“

K emu bude tv j projekt sloužit?

„Projekt materiál pro budoucí muzeum, které tam bude vybudováno po práv probíhající rekonstrukci vápenky. Cílem bylo tedy vytvo it animovaný náhled a obrázky vápenky ješt v dob jejího provozu polovina 20. století.“

má

sloužit

jako

dopl kový

Jak obtížné bylo si zajistit podklady pro tvorbu vizualizace této historické stavby?

„Vzhledem k tomu, že veškeré materiály mi poskytla paní Pavla Alvarezová z informa ního centra m sta T emošnice, tak to obtížné opravdu nebylo. Sta ilo zažádat o podklady a poskytnout emailovou nebo poštovní adresu “ M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„Tvorba projektu probíhala v programu Cinema4D, který se vyu uje u nás na škole. Využíval jsem mnoha modul a funkcí programu, detailn je to popsané v záv re né zpráv mého projektu. Každý má možnost navštívit prezentace projekt , kde se o tom budu rovn ž zmi ovat.“

P i prezentaci své práce jsi uvád l, že se chystáš na projektu ješt n co dokon it po maturit . O se jedná a pro ?

17

„Ano, to je pravda. Jedná se o ur ité ásti modelu, které pot ebují poupravit nebo celkov zm nit. Tím mám na mysli p esn ji okolí kolem vápenky, ale také nap íklad r zné textury objekt . Jsem si jistý, že tím dosáhnu daleko realisti t jšího vzhledu, než jaký je nyní. Pro ? Jelikož tento projekt má být použit v muzeu vápenky, tak musí být vytvo en v ur ité kvalit .“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Zhodnotil bych ho jako celkem úsp šné a bezproblémové. Už chybí pouze ta maturita…“ Jaké máš další plány po maturit ?

„Rád bych se dostal na jednu z vysokých škol, kam jsem si podával p ihlášku. Kdybych neusp l, tak p ipadá v úvahu bu soukromá vysoká škola, nebo studium v zahrani í, kam se o prázdninách chystám.“ D kujeme za rozhovor.

HRBÁ EK Václav, 4.C, obor Informa ní technologie Pro sis vybral práv tento projekt, tedy modelování historických tramvají, které kdysi sloužily cestujícím v pražské hromadné doprav ?

„Jelikož je slušností se nejprve p edstavit, jmenuji se Václav Hrbá ek a jsem studentem t ídy 4.C Tento projekt jsem si vybral tak, že se ke mn dostal seznam projekt , které navrhnul m j nyn jší garant, pan profesor Ing. Jaroslav Zápotocký, a já si z tohoto seznamu vybral práv tento.“ K emu bude tv j projekt sloužit?

„Projekt m že posloužit nap íklad jako u ební pom cka p i výuce historie i p ímo programu, ve kterém bylo vše vymodelováno (Cinema 4D). Dále se s ním také dají vytvá et p kná videa, ale k emu bude ve finále sloužit, to je jen a pouze na vedení školy, kterému budu tento projekt odevzdávat.“

18

Musel jsi p ed modelováním nastudovat podrobn ji konstrukci tramvají? Vyznáš se v této problematice?

„Jediné co bylo pot eba, byly fotografie. Do dnešní doby neznám vlastn žádné technické parametry a nijak m to p i mé tvorb neomezovalo. Všechno je vytvo eno tak, jak jsem to vid l na fotkách.“ M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„Zadání tohoto projektu spo ívalo ve vymodelování t í úsp šných historických typ tramvají. Konkrétn se jednalo o modely T1, T2 a T3. Tyto modely jsem vytvá el pomocí programu Cinema 4D. Na textury a plakát jsem použil program Photofiltre a pro st íhání videa jsem zvolil Sony Vegas Free Trial.“ Nastaly n jaké problémy a jak jsi je p ípadn vy ešil?

„Problém bylo pom rn hodn . Vzhledem k tomu, že jsem na za átku projektu nem l dostatek zkušeností na tvorbu n eho tak velkého, tak jsem hodn hledal návody na internetu, modeloval metodou „pokus omyl“ nebo p ípadn konzultoval s kamarádem, který m l s tímto programem o n co v tší zkušenosti než já.“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Škola pro m splnila sv j ú el. Možná m jenom trošku mrzí, že se volitelný p edm t vybíral až ve t etím ro níku a vyu oval dokonce až ve tvrtém. Rad ji bych se p i

studiu zam il na jednu innost (programování, sít , multimédia..), n ž se u il od každého pouze základy. Na druhou stranu jsem ale m l možnost vyzkoušet si alespo od každého n co. V každém p ípad mi škola dala do života spoustu zkušeností, a už se jedná o studijní nebo životní. Za zmí ku ur it také stojí náš t ídní kolektiv, je to totiž výborná parta lidí.“ Jaké máš další plány po maturit ?

„Jelikož denn využívám angli tinu a baví m , tak plánuji na rok studium na jazykové škole za ú elem získání certifikát .“ D kujeme za rozhovor.

19

NEZVAL Tomáš, 4.D, obor Informa ní technologie Jak jsi p išel ke svému projektu vizualizace rodinných domk ?

„Dobrý den, jmenuji se Tomáš Nezval, mým koní kem je st ih profesionálních videí a po seznámení s 3D programy na SSPŠ i prostorová grafika. K projektu jsem se dostal po nabídce architektonické firmy Homolka Next s.r.o., která pot ebovala ud lat vizualizace budoucích dom v Beroun .“ K emu bude tv j projekt sloužit?

„M j projekt bude sloužit jako propagace staveb pro firmu Homolka Next s.r.o.“

M žeš blíže p edstavit sv j projekt a jak jsi ho vytvá el?

„Úkolem bylo vytvo it dle p esn zadaných kritérií vizualizaci ve 3D programu Cinema 4D. Dále pak prezentaci firmy, pro kterou je projekt ur en. Projekt byl asov velmi náro ný a orientování se ve výkresech jsem zvládl hlavn díky technickému kreslení v prvním ro níku. Práci jsem d lal hlavn o víkendech a nárazov , protože dob e modelovat jen pár hodin denn se dle mého názoru nedá.“

P i prezentaci své práce jsi uvád l, že se chystáš na projektu ješt n co dokon it po maturit . O se jedná a pro ?

„V projektu budu muset doladit ur ité detaily, p ípadn p emodelovat n které ásti. Projekt je stále ve stavu, kdy se dá ledacos m nit a úpravy, které se liší od originálních projekt , které jsem získal na za átku školního roku, mi p icházejí tak ka týdn .“ Co bylo na vytvá ení projektu nejobtížn jší a z jakého d vodu?

20

„Nejobtížn jší bylo zcela ur it tení výkres a p enášení rozm r spádu pozemku do programu, jelikož celý pozemek je ve svahu, který sm uje jihovýchodn . Dále pak p idávání trávy funkcí hair, která vyžaduje extrémní výkon po íta e, obzvlášt p i více jak 750 000 ko enech trávy.“ Jak bys zhodnotil svoje ty leté p sobení na této škole?

„Mé o ekávání byla nakonec spln na, škola nám ukázala cestu, po které se už každý musí vydat sám. Já jsem se vydal cestou grafiky, n kte í zase programování, které mi d lá do dnes ohromný problém. Ve tvrtém ro níku jsem získal certifikát ECDL. Hlavním d vodem byla výhodná cena a to, že jsem si cht l odnést z této školy alespo jeden certifikát.“ Jaké máš další plány po maturit ?

„Mám podanou p ihlášku na Univerzitu Karlovu. Dle výsledku p ijímacího ízení, které již prob hlo, uvidím v kv tnu, zda jsem obstál. Po maturit se chci vydat na cesty Asií a Jižní Amerikou. Pokud mi nevyjde p ijetí na VŠ, tak to nejspíše zkusím i p íští rok.“ D kujeme za rozhovor.

ZÁVODY – PROJEKT FORMULE 1 Náš projekt „Formule F1 ve školách“ dosp l do konce a nám zbývalo už jen zú astnit se závod . Ty se konaly v sobotu 24. a ned li 25. 4. 2010 v Kolín . Start byl naplánován na 7:45 v místní st ední škole. Ranní vstávání dalo sice trochu zabrat, ale vše se dalo dospat cestou vlakem. Když jsem dorazil na místo, nikdo tam ješt nebyl. Po kal jsem tedy na ostatní leny týmu v etn pana Ing. Zápotockého s panem Ing. Fuksou. Po vstupu do budovy prob hla krátká registrace týmu a my mohli jít naaranžovat náš p edp ipravený „box“. Stánek jsme polepili a vyzdobili vším, co jsme si s sebou p ivezli. Zanedlouho nastal as, který byl v harmonogramu ozna en jako „Ústní prezentace týmu“. Vzal jsem tedy sv j notebook s p ipravenou prezentací a šli jsme na to.

21

Byli jsme zavedeni do místnosti, ve které sed la osmi lenná porota. Vystoupili jsme na stupínek a spustili. Nejd íve jsem p edstavil náš tým, a pak jsem p edal slovo dále Davidovi Haklovi a Vítkovi Pileckému, aby se porota dozv d la i n co o samotné výrob modelu. Porot se náš výstup velmi líbil. Když touto prezentací prošlo všech osm zbývajících tým , p išel as na prezentace týmových stánk . V tomto ohledu jsme lehce zaostávali za konkurencí, hlavn z d vodu nezkušenosti z p edešlého ro níku. Nicmén jsme byli stejn pochváleni za získané sponzory a za skv lý marketing, který jsem m l na starosti celý sám. P i hodnocení samotného modelu formule nám byly poskytnuté další cenné rady, co by se ješt dalo malinko zlepšit, ale vícemén ani k formuli nebyly žádné zásadní p ipomínky. Následovala pauza na ob d. Po pauze se všechny týmy shromáždily u závodní dráhy, kde akorát za ínal zlatý h eb dne. Závody. Každý tým jel dva závody a vždy s jiným soupe em a na jiné dráze. Zde jsme dosahovali zcela pr m rných as . Víme však, jakým zp sobem by se dala formule výrazn zrychlit. Po odježd ní všech závod následovalo ukon ení závodního dne. Druhý den jsme m li sraz v Kolín okolo t etí hodiny. Sout žila totiž druhá polovina tým a my jsme mohli p ijet až na vyhlášení výsledk . Na závody se dokonce p ijel podívat i motocyklový závodník Lukáš Pešek. Vyhlášení prob hlo standardn . Bylo však vyhlášeno pouze prvních šest tým , kte í postupují dále do celorepublikového kola. Trochu se zklamáním jsme opoušt li místní školu. Zárove nás však t šil pocit napln ní z dob e odvedené práce. Náš tým se umístil na krásném osmém míst a já pevn v ím, že naši nástupci postoupí zase o kr ek dál než my. Jaroslav Medek, 4.C

22

ZÁJEZD DO ANGLIE V ROCE 2011 V p íštím školním roce po ádáme op t zájezd do Anglie. Zájemci se mohou p edb žn hlásit v kabinet 205 nebo u své vyu ující angli tiny do konce kv tna. Zájezd se koná 27.3. – 1.4. 2011 Cena zájezdu: cca 7000 K ( doprava luxusním busem, pr jezd Eurotunelem (p ípadn trajektem), ubytování v Londýn v rodinách, polopenzi, pr vodce, cestovní pojišt ní a pojišt ní záruky pro p ípad úpadku CK. V p ípad velkého zájmu, jako tomu bylo v letošním školním roce, mají p ednost studenti tvrtých a t etích ro ník . Program : 1. den odjezd nave er, no ní p ejezd p es N mecko, ranní p es Belgii, Francii 2. den ranní pr jezd tunelem z Calais do Folkestone prohlídka: Hastings - láze ské m sto na b ehu kanálu La Manche, ve er p íjezd do Londýna, ubytování 3. den prohlídka Londýna - City of Westminster – trasa prohlídky: Londýnské oko, budovy parlamentu, Westminster Abbey, vým na jízdní gardy, Buckinghamský palác v odpoledních hodinách výlet - Windsor , Eton 4. den prohlídka Londýna – Greenwich /nultý poledník, muzea, Královská observato /, jízda nadzemní drahou p es Docklands do City of London , trasa: Bank of England, St. Paul´s Cathedral, Monument, královská lo Belfast, Tower Bridge a Tower nebo jiného muzea podle dohody 5. den individuální program – výstup na Trafalgarském nám stí ve erní prohlídka - Trafalgarské nám stí, Leicesterské nám stí, Piccadilly, Soho ve er pr jezd tunelem z Folkestone do Calais, no ní p ejezd p es Francii, Belgii, SRN 6. den návrat v odpoledních hodinách Mgr. Zuzana Stuchlíková, vyu ující angli tiny

MACHINE BALL CUP - OSMIFINÁLE Osmifinálové duely se hrály v r zných asech, ale 22. dubna byly odehrány už všechny. Ukázalo se, že kvalita osmifinalist je ješt dost rozdílná, a tak bylo možné vid t hodn divoké výsledky. Za 20 minut se dá totiž nast ílet docela dost branek. Výsledky (které najdete i na virtuální škole) vypadaly takto: Petrášek- ekan 17:5, Mare ek-Van o 4:9, Male ek-Troller 15:3, Kuska-Suchánek 24:5, íha-Flusser 14:4, PodavkaSvoboda 9:3, Musil-Skála 14:9 a Kubát-Chuderák 10:3. T m, kte í

23

vypadli a dostali „ná ez“, byste se nem li posmívat, ale m li byste jim závid t, protože všichni získali cenné zkušenosti, které jist zúro í v p íštím ro níku turnaje. Až na „veterána“ Martina Flussera ze 4.L se totiž jednalo o studenty 1. a 2. ro níku. Ve tvrtfinále se pak utkali Pavel Petrášek (PS) a Tomáš Van o (4.D), Ond ej Male ek (3.L) a Martin Kuska (3.L), Jan íha (4.D) a Jan Podavka (4.D) a poslední dvojici tvo ili David Musil (4.D) a Pavel Kubát (3.L). Výsledky p ineseme v dalším ísle. Ale je vid t, že v Machine Ballu rozhodují p edevším zkušenosti. Jako po adatel turnaje doufám, že studenti 4.D, kte í zvedli kvalitu každého doposud po ádaného ro níku, nastoupí i do toho tvrtého – tentokrát už ale jako úsp šní absolventi Smíchovské st ední pr myslové školy. Sou asná 3.L jim totiž bude po letošním ro níku mít co vracet! Pavel Petrášek dvojnásobný mistr SSPŠ v Machine Ballu

JAK VIDÍ P EDM TY STUDENTI SSPŠ P t nejoblíben jších p edm t

Celkový po et 200

183

182

180 160

143

140 120 99

100

86

80

Celkový po et

60 40 20 0 TEV

TVY

PVY

AJ

MAT

24

120

108

106

100

92

80 60 40 20

35

30

41

Kv li profesoru

50

45

28 14 17

9

7 1

Kv li náplni

38

000

6

000

22 14 2 2

Bez udání d vodu 18 52

1

0 TEV (IT)

TEV (LYC)

TVY (IT)

TVY (LYC)

PVY (IT)

PVY AJ (IT) AJ MAT MAT (LYC) (LYC) (IT) (LYC)

P t nejmén oblíbených

Celkový po et 160 140

135

133

126

120 100 72

80

71 Celkový po et

60 40 20 0 FYZ

CJL

MAT

ZEK

PRG

25

70 60

59

50

57

57 48

46

40 40 30 30

Kv li profesoru

29

26

Kv li náplni

22 20 10

4

10 8 6

Bez udání d vodu

15

14 13 11 10 11 6

5

0 0

000

6

4

0

0 FYZ (IT)

FYZ CJL (IT) CJL MAT (LYC) (LYC) (IT)

MAT (LYC)

ZEK (IT)

ZEK (LYC)

PRG (IT)

PRG (LYC)

Zpracoval Miloslav Polák, 4.C

VYJÁD ENÍ SPOLE NOSTI VIG NET K VÝPADKU SLUŽBY UNICORN UNIVERSE 30.3.2010 Dne 30.3.2010 došlo k výpadku služby Unicorn Universe, a to v etn služeb Unicorn Universe Mail, Unicorn Universe Chat a všech web publikovaných subsystémem Webman. P í inou výpadku bylo opakované n kolikaminutové p erušení p ívodu elektrické energie u poskytovatele hostingových služeb Master Internet, s.r.o. Výpadek služby Unicorn Universe trval od 14:12 do 22:00 hod.; zprovozn ní všech jejích sou ástí ze záloh si vyžádalo n kolik hodin. Webové stránky Unicorn Universe a ostatní weby provozované prost ednictvím subsystému Webman se poda ilo obnovit již v 18:26 hod. Ve spojitosti s tímto výpadkem nedošlo k žádné ztrát dat. Provozovatel služby Unicorn Universe podniká v souvislosti s výpadkem celou adu opat ení, jež mají do budoucna zajistit maximální možnou eliminaci podobných situací, a to p i zachování stávajících cenových parametr služby. Neplánovaná odstávka takového rozsahu je v historii služby Unicorn Universe zcela ojedin lá. V p edchozích 12 m sících inila pr m rná m sí ní dostupnost služby 99, 77 %. Provozovatel služby se všem zákazník m omlouvá za zp sobené problémy. O Unicorn Universe Unicorn Universe je internetová služba provozující informa ní systémy pro ízení podniku a správu veškerých korporátních informací. Poskytování softwaru jako služby zaru í jeho dostupnost kdykoli a kdekoli, vyšší úrove zabezpe ení informací a snížení náklad na hardware a správu. O spole nosti VIG Net Spole nost VIG Net a.s. vznikla v roce 2008, odd lením od spole nosti Unicorn a.s., která p edstavuje skupinu spole ností poskytujících služby a ešení v oblasti návrhu, vývoje, implementace, provozu a servisu informa ních systém . Unicorn byl založen v roce 1990 a v

26

sou asné dob p sobí jak v eské republice, tak v dalších zemích evropského regionu. V roce 2009 dosáhl obratu 1 309 milion K . VIG Net je provozovatelem informa ního systému Unicorn Universe, který byl vyvinut na bázi univerzální softwarové platformy Unicorn ES jako prostor pro správu korporátních a osobních informa ních systém . V sou asnosti je systém provozován v desítkách firem a institucích. Posláním spole nosti VIG Net je nabízet svým klient m ešení, která jim umožní rychleji r st, zam it se na vlastní cíle a minimalizovat náklady. Drahomíra Vaignerová, Marketing Specialist, VIG Net a.s.

VYHLÁŠENÍ VÍT Z Jak jist víte, o jarních prázdninách se naše škola zú astnila sout že o nejlepší testovací st edisko ECDL Evropského týdne IT dovedností (v rámci mezinárodní kampan European e Skills Week 2010). A jak jist víte, (též z minulého ísla Presíku), umístili jsme se na krásném PRVNÍM MÍST . Ve st edu 7.4.2010 prob hlo oficiální p edání cen. Toto p edání se odehrálo u nás ve škole v odpoledních hodinách. Za školu se ho zú astnil pan editel (za vedení), Ing. Josef Honsa, Ing. Olga Kaiferová a Mgr. Ivona Spurná (za testery ECDL). Za Waset (Web Administrated Information System for ECDL Testing) p išel Ing. Ji í Chábera (manažer ECDL-CZ) a dv kolegyn . Fotografování a video zajistil Ing. Jaroslav Zápotocký. Setkání prob hlo v p átelské atmosfé e v editeln . Nešlo jen o samotné p edání diplomu a v cné ceny (Index ), ale hlavn o vým nu názor a zkušeností s testováním. Povídali jsme si o významu ECDL, motivaci student , využití certifikátu a o spoust dalším. My jsme návšt vníky seznámili s profilem studijních obor , a také jsme se pochlubili i s dalšími možnostmi certifikace (MOS, MCAS, ORACLE, ALPHACAM…). Naopak, naši hosté nám p edstavili další možnosti rozší ení spolupráce. Nakonec jsme návšt vníky provedli po škole a pot šilo nás, že se jim naše škola velmi líbila. Ing.Olga Kaiferová (manažer ECDL-SSPŠ)

27

Celkové umíst ní našich nejlepších student : po adí jméno bod Jaroslav Medek 221 5 Michal Kápar 218,5 7 Jakub Hitz 218 11 Radek Ježdík 218 12 Tomáš Trnka 217 14 David Vopelka 216,5 15 Ond ej Volf 216,5 16 Ji í Šimanovský 216,5 17 P emysl Janouch 216,5 18 Michal Grus 216 21 Ivan Trnka 214 22 David Riegert 211,5 26 David Král 210 29 Petr Herdin 210 30 Milan Poto ek 209,5 31

32 33 34 35 38 39 40 41 42 43 46 48 49 51 55

Tomáš Hanzálek Miroslav Polák Roman Pecka František Pilný Jonáš Skala Tomáš Nezval Lukáš Kurucz Václav Píša František Haifler Jakub Jedli ka Kamil Kácha Ji í Fry Dan Kotek Jakub Kemr Jan Jarý

209,5 209,5 208,5 208,5 207 207 206,5 206,5 206,5 206,5 205,5 204,5 202 198 194,5

Ú AST NA MEZINÁRODNÍ SOUT ŽI IT Na za átku byl projekt jedné pom rn velké st ední školy, která cht la vymyslet sout ž, co by shrnula všechno IT vzd lání kolem základních znalostí po íta . Zajímavé ale bylo, s jakou rychlostí po adatelská škola sehnala finance a dokonce sehnala i sponzora. Jako studenti s naším lektorem, paní profesorkou Spurnou, jsme se k tomu nestavili n jak pozitivn . P eci jen to vypadalo vše tak n jak podivn a neuchopiteln . S naší ú astí jsme souhlasili až po delší dob . Omylem jsem ale na první den sout ží dojel pozd ji, a tak Michal Hradecký musel na po áte ní „ceremonii“ být sám. Zajímavé je, že se konalo p edstavování, výstup tan ení skupiny Karamelka, p edstavování sponzor a tak dále. Vše bylo v rámci více jazyk , a proto byly veselé chvilky s p eklady snad po ád. Bylo o nás velice dob e postaráno. Pití a jídlo jsme m li na požádání, pokud neleželo p ímo p ed námi. První nemilost nastala, když jsme byly jedinou školou, která s sebou nem la doprovod. Následn nám íkali holátka, i chudinky bez dohledu. Pak následovaly testy, které byly pom rn dost podivn anglicky p eložené, ale nic, co by se nedalo n jak zvládnout. Další ást bylo poznávání jednotlivých

28

po íta ových sou ástí. Zde už se zcela projevil takový malý nedostatek. Naše škola pokrývá ohromné množství r zných obor pro studenty, kte í se je pak snaží nau it. Jenže jinde se zam ují jen na v ci, které jsou spíše k oboru, tedy studenti ovládají po ádn pár v cí z IT a zbytek je na nich. Chyby byly v tom, co jsme neznali, tedy typy konektor a typy coax s optickým kabelem. Sice na jiných IT školách nemají výuku grafiky, i jiných v cí, ale perfektn ovládají to, co by se od nich m lo ekat. Spektrum výuky v IT je prost ohromné. Týmy nebyly jen z Prahy, ale i z Ostravy a dokonce i z N mecka. N kdy bylo doopravdy zábavné pozorovat p ekladatelku, jak se usilovn snaží. Ú astníci z N mecka ale byli velice p átelští. Dokonale pobo ili mýtus datovaný od p íchodu N mc do eských hor známých bitkami p ed vstupem na vlek. Ochotn se s námi cht li rozd lit i o sva inu. Další den za ínala praktická zkouška. Nutno íct, že jsme museli zvládnout doopravdy i takové v ci jako fdisk, který jsem osobn nevid l asi deset let. N které úkoly byly jednoduché, jiné závisely na dokonalém pochopení zadání. V ci, které jsme u nás ve škole probírali, jsme ud lali, jak jen nejlépe šlo. V sout ži ale vše bylo jen kolem Windows XP Professional, našt stí žádné servery. B hem sout že jsme mezi sebou nemohli mluvit, nemohli si ani ukázat body a všechno bylo pod dohledem, i když jsme si šli odsko it, vše muselo být pod dohledem a n jak doložené. Pokud n kdo n co dokon il d íve, musel ekat, dokud se neuvolní další úkol. Spousta v cí šla ud lat rychleji, ale vše muselo jít tak, aby to bylo podle pravidel. Výsledky jsme se dozv d li ve er na parníku. Zajímavé bylo, že škola, která vše organizovala, nemohla své studenty ocenit, protože je postavila mimo sout ž. Prakticky pak jeden z nich vyhrál, ale byl mimo sout ž, aby nikdo nemohl íct ani slovo. Také nikdo nebyl poslední, ani první, protože na diplomech nikdo nem l místo (snad až na první t i místa). Taky každý dostal cenu, i když nebyl zcela první (v mém p ípad soupravu šály, epice a rukavic a krásné propisky). Nakonec jsme s Michalem obsadili prost edek tabulky, s kterým jsme byli dost spokojeni. Jako tým jsme vybojovali 4. místo. Výherci byli z N mecka a zcela zasloužen , protože se jim povedlo doopravdy vše. Nakonec tato sout ž vyhrála mezi všemi, na kterých jsme byli. Ne svojí prestiží, kterou si vyslouží ur it léty, ale svojí poctivostí, s kterou organizáto i všechno zvládali, podporou pro sout žící, aby bylo vše v po ádku a hlavn skv le p átelským p ístupem, který se projevil v klidném jednání, osobitém vystupování rozhod ích a otev eností v jakémkoliv ohledu. P ipravil Martin Beránek, 4.D

29

NÁVŠT VA POSLANECKÉ SN MOVNY PARLAMENTU R Dne 8.4.2010 jsme jako t ída 3.B m li náhradní program školní výuky z d vod psaní maturitní slohové kompozice z eského jazyka. Jako náhradní program byla zvolena exkurze do Poslanecké sn movny Parlamentu R. Na exkurzi nám byl doprovodem Mgr. Houska a pan ernohorský. Jako vždy se na sraz, který byl v 10:30 hodin, nedostavili všichni. N kte í v bec a n kte í tradi n se zpožd ním. Exkurze za ala v informa ním centru, kde nám byl promítnut krátký, asi 20 minutový film, který pojednával o vývoji politické situace r zných vlád, od historických prvopo átk až po kone nou dnešní podobu eské politiky. Po zhlédnutí filmu jsme se odebrali s naším pr vodcem na podrobnou prohlídku v tšiny míst budovy Poslanecké sn movny Parlamentu R. Ješt p ed vstupem jsme museli projít p es detektor kovu a byli jsme nuceni odložit veškeré nebezpe né p edm ty, abychom byli vpušt ni dále, p i pr chodu detektorem kovu jsme se zna n bavili. Navštívili jsme jak menší, ne tolik známé prostory, tak i hlavní jednací sí . Všechna navštívená místa byla doprovázena rozsáhlým a velmi zajímavým komentá em našeho pr vodce. Nap íklad, jedna ze zajímavostí byla ta, že Strana zelených 1. rok po vstupu do poslanecké sn movny, se postarala o to, aby bylo v bufetu naléváno kozí mléko. O rozruch se také postaral pár pohledných dívek, které byly pracovnicemi v bufetu a navzdory p emlouvání ásti mých spolužák se jim nepoda ilo s d v aty vyfotit. Na konci prohlídky nám byly veškeré zabavené v ci navráceny a všichni jsme se odebrali zadním vchodem ven z budovy. N kte í z nás pokra ovali na Pražský hrad, kde v ten den byli zástupci Ruska a USA, ale policisté nenašli

30

pochopení v jejich úmyslu a tito spolužáci nebyli na Pražský hrad ani do jeho zahrad vpušt ni. Podle mého názoru se exkurze a celková prohlídka budovy Poslanecké sn movny Parlamentu R vyda ila a spousta mých spolužák si odnesla zajímavé vzpomínky a ur it se n co nového dozv d la. David Žampach 3.B

ÚVAHY STUDENT „Filosof je milovníkem moudrosti, lépe e eno pravdy. Všichni filosofové se vyzna ovali t mito vlastnostmi. Ve starov ku není jediného filosofa, který by neposloužil lidem p íklady ctnosti a morálním ponau ením. Všichni se mohli mýlit v oblasti fyziky, ale tu tak málo pot ebujeme v praktickém život , že filosofové by se bez ní obešli. Celá staletí trvalo, než lidé poznali ást zákon p írody. Ale moudrému sta í jediný den, aby poznal povinnosti lov ka.“ François-Marie Arouet; Voltaire

Když tu tento citát, tak m nejvíc zaujala poslední ást, kde se hovo í o ned ležitosti fyziky. To, že lidé už od pradávna v dí, co je jejich povinností v rodin a v denním život je p irozené. Každý lov k p eci cítí hlad. Stejn tak je za ízeno p írodou, že každý lov k musí spát. To jsou už takové zví ecí pudy, stejn jako rozmnožování a následné staraní se o dít . K tomu všemu by se dala za adit snaha vytvo it n jaké zázemí, kde bude teplo bezpe í a v neposlední ad i jídlo. Možná by se dalo p istoupit na tvrzení, že moudrému sta í jediný den, aby poznal povinnosti lov ka. Co ale ta ást, která tvrdí to, že fyzika není b žná v denním život ? Ur ité záleží na tom, v jaké dob lov k žije, ale stejn si myslím, že fyzika je všude. Tak nap íklad už v prav ku. Lidé sice neznali fyziku jako v du, ale ur it znali n jaké fyzikální zákonitosti. Jako ta úpln nejzákladn jší mi p ijde zemská p itažlivost. Jsem si jistý, že lidé nechápou, že jsou na planet , která je kulatá nebo placatá, ale vždy mají jistotu, že budou padat k zemi. To je nevyvratitelný d kaz toho, jak si je lov k jistý fyzikou už od mala. Já jsem se sice jako malý domníval, že v ci padají na zem, protože jsou t žké, ale v il jsem tomu, že spadnou. Stejn tak, když lidi lovili mamuty, tak si všimli, že hozený kámen se pohybuje po n jaké trajektorii a díky tomu dokázali hodit kámen správným sm rem. Tyto p íklady možná mohou n komu p ipadat absurdní, ale snažím se na nich vysv tlit, že s fyzikou lov k po ítá i p es to, že v bec fyziku jako v dní obor nezná. Ona fyzika se v p írod vyskytuje skoro všude, nap íklad když prší. A co teprve, když vznikne duha, to je teprve fyzika. Nebo nap íklad, že fouká. Všechno díky emu je na planet život, je vlastn fyzika. To, že máme n jaké slunce, den a noc, léto a zimu. Nejen tím se zabývá astrofyzika. A jak asto se setkáváme s fyzikou v dnešním denním život ? Fyzikou jako v dním oborem, se dnes zabývá velmi mnoho v dc a ve trochu lépe vedených státech jsou za to i pat i n placeni. Každého hned napadne, k emu je dobrý fyzikální výzkum na špi kové úrovni k b žnému životu, ale zrovna výzkum je to, co žene lidstvo vp ed. Když nap íklad Edison vynalezl žárovku, tak si také f ra lidí íkala, že je to vynález, který jim k ni emu nebude. Možná m li pravdu, protože se k nim za jejich života nedostal elektrický rozvod. Co nap íklad takový vynález mikrovlnné trouby? Podobných v cí bych mohl jmenovat hodn , možná všechny, co jsou kolem nás. Pravda ale je, že aby lov k si v mikrovlnné troub oh ál jídlo, tak nemusí v bec v d t, co ta fyzika vlastn je a pro je to jídlo najednou teplé. Fyzika jako taková je v da o v cech kolem nás a a už lov k o tom ví, nebo ne, tím že se n jak pohybuje a žije, získává zkušenosti práv z oboru fyziky. Co t eba základní lidská pot eba jíst. Va ícím jídlem se lov k spálí, nebo t eba ne, protože vidí, že se z n j „kou í“. Ješt , že se to jídlo dá pofoukat a pak je chladn jší. A co nap íklad p íprava jídla? „P ive te vodu k varu“ Bod varu? Ale pozor popálení párou m že mít mnohem horší následky než popálení vodou. Nebo

31

nap íklad ohe v elektrospot ebi i by se nem l hasit vodou, to ví hodn lidí a doufám, že v tšina i ví pro . Na záv r bych ješt jednou rád zhodnotil tvrzení, které p edcházelo mojí úvahu. Toto tvrzení je pochopitelné, velmi moudré a já s ním do jisté míry souhlasím, ale na druhou stranu neuvažuje, že fyzikální zákony jsou všude kolem nás a toto tvrzení popírá d ležitost a b žnost fyziky. Martin Flusser 4.L Zdravý rozum je patrn ta nejlépe rozd lená v c na sv t , nebo každý si myslí, že jej má dost, a ani ti, kdo jsou v jiných v cech nejvíce nenasytní, v bec netouží mít jej víc než mají. R. Descartes Tento úsek je zajímavý hned z n kolika úhl . Co to vlastn je "zdravý rozum"? Má pro všechny stejný význam? Jak vlastn m žeme takový zdravý rozum získat. Jde to v bec? Jestli ano, tak pro lidé, kte í by ho nejvíc pot ebovali, po n m v bec netouží? Otázek na toto téma bych mohl vypsat hned n kolik. Pokusím se odpov d t svým pohledem na v c. Zdravý rozum, slovo užívané v mnoha po ekadlech a r eních. V tšin z nás se pod t mito slovy vybaví základní moudrost a p emýšlení nad v cmi, které ze svého pohledu považujeme za p irozené a samoz ejmé. Ovšem to je práv to. Je to jen a pouze z našeho pohledu, každý má takové míry jiné a orientované na n co jiného. Proto za p irozený zdravý rozum považuje každý n co jiného. To se odráží i v citátu francouzského matematika a filosofa René Descartesa. Ve svém citátu uvažuje nad tím,že ostatní, kte í mají zdravého rozumu mén se nesnaží jej mít více a orientují se radši na jiné v ci, kterými by se mohli nabažit. Tento citát ovšem platí jen pro e níka, který jej vyslovil, ten na koho je mí ený, m že za zdravý rozum považovat úpln n co jiného a stejn tak lidé v jeho okolí. Proto se pak druhé stran zdá, že doty ný lov k zdravého rozumu moc nepobral. Takový malý, hodn podobný p íklad. Jist už jste n kdy užili v tu: "M l bys mít více rozumu.". Pro lidi tento výrok má už zažitý význam. Zkrátka aby se ten, na koho je v ta namí ená choval lépe a uvažoval nad v cmi, než je ud lá nebo než ekne n jaký nesmysl. Ovšem to nemá s naším problémem nic spole ného, my se zde zabýváme zdravým rozumem. Ovšem kde ho získat? Kde se v nás zdravý rozum bere? Dle mého názoru je to nejen v c výchovy a vzd lávání každého jedince, ale i p irozenými jevy jako je p d sebezáchovy a jiným mimosmyslovým chováním. Ano, možná si te íkáte, jak mohu do zdravého rozumu adit v ci jako mimosmyslové vnímání, když k t mto v cem nep icházíme vývojem, ale již narozením. Je to ovšem velice jednoduché. Veškeré tyto jevy jsou ovládány myslí, a tudíž se do psychické stránky bytosti jist adí. Potom se dá tedy íct, že ve zmi ovaném citátu bude jen polovina pravdy, kterou filosofové hledají. Nejde totiž jen jít a hledat zdravý rozum n kde okolo nás a domnívat se, že po pár hodinách strávených mezi lidmi jej budeme mít více. Je to v c n kolikaletého pozorování spole nosti sm rem od lov ka, který jej získává. Proto má také dosp lý lov k více rozumu než dít , které jej zatím nesta ilo tolik získat. Potom je p eci jasné, že zdravý rozum nemusíme toužit získat. M lo by se to dít p irozen s vývojem jedince. A už chceme, nebo ne, jsme sou ástí spole nosti, která má své zásady a ád, podle kterých se ídíme a chováme. Pokud nevybo ujeme, jsme pro ostatní zcela normální. Pokud vybo ujeme v negativním slova smyslu, jsme pro ostatní t mi, co moc rozumu nezískali. A naopak pokud vybo ujeme v pozitivním slova smyslu, jsme velice moud í. ím více bude moudrých lidí, tím se i spole nost bude stávat lepší. Moud í lidé zajisté poskytnou svou rozumovou vybavenost dalším lidem. Což je základ evoluce lidstva. Zdá se

32

vám, že jsem zašel do úpln jiných rozbor , než jsem m l p vodn v plánu? To se ovšem mýlíte. Zdravý rozum a moudrost spolu úzce souvisí. ím více takového zdravého, p irozeného rozumu nabudeme od svých rodi , tím více ho p edáme dál. Pan Descartes poukazuje na fakt, že bychom m li v novat více úsilí k tomu, abychom ho získali. I když s citátem v mnoha sm rech nesouhlasím. Nap íklad to, že je zdravý rozum nejlépe rozd lený, je p eci nesmysl. Když by byl rozd len stejnou m rou pro všechny, budeme všichni uvažovat stejn a pokud není stejnou m rou, budeme se všichni chovat stejn , což jak každý jist ví, je ješt horší. Proto zvažte sami, zda je na citátu filosofa Descartesa vše vysloveno správn . Nemyslím si, že by to byl citát, co nám nic nep inese. Už jen to, že nad ním uvažujeme, je p ínos pro nás i naše okolí. Pokud budeme nad v cmi uvažovat, získáme více porozum ní pro v ci, které k nám teprve p ijdou a budou pro nás nové. Zkrátka se s nimi lépe vypo ádáme. Proto se nebojme se dál vzd lávat, protože práv v této oblasti lidské innosti získáme rozumu nejvíce. Petr Hejhal, 4.C „Nechtít co není a chtít co je a budeš spokojen.“ Epiklétos Nechtít co není, je problém už odedávna. Vždy se našel n kdo, kdo cht l víc, než bylo. Tenkrát, v dob kdy život p edstavoval nejvyšší hodnoty a osobní majetek zahrnoval klacky, kameny a pár kožešin, to však bylo jedno, co bylo, m l každý, a co nebylo, nem l nikdo. O spokojenosti se v tomto p ípad asi mluvit nedá, snad jen o radosti z nasyceného žaludku, ohn a v rámci možností dostate ného p íst eší. Pro n které bohudík, pro jiné bohužel postupem asu nar stal i majetek a jedinci si za ali v ci p ivlast ovat. V tší jeskyn znamená víc prostoru pro rodinu, v tší ohe znamená více tepla, v tší mamut nakrmí víc hladových krk a v tší kyj ur uje, kdo je v právu (velikost „kyje“ se do budoucna stala velice p esným m ítkem toho, kdo rozdává rozkazy ostatním, pozd ji se výborn uplatnilo množství „prost edk “ a dále pak [doufejme] se snad uplatní i mozek). Tento postup sice na jedné stran produkuje spokojené jedince, na druhé ale nechává bu mrtvé, nebo nespokojené, kte í m li pouze sm lu. Nejv tší problém však nastal s nástupem r zných platidel, kterých nikdo nemá nikdy dost a jejich p ír stek vždy byl, je a bude vítán. Vraždit, plenit, lhát, podvád t a provád t spousty dalších ohavností kv li malému kousku kovu vždy pat ilo mezi lidské speciality a tém nikdy z toho nevzešla spokojenost. Je nutné chovat se jako lov k (výraz jako zví e se sem ani trochu nehodí, jelikož zví ata se tak nechovají)? Na druhou stranu: je dobré nechtít, co nemám? Ambice rozhodn nejsou ni ím špatným, tedy aspo ne do okamžiku, kdy jedinec za ne omezovat n koho jiného svým ne tak docela estným jednáním. Nejhorší situace však nastane, když jedinec ovlivní další, spousty dalších a pokusí se si vzít, co nemá, ze sousedního státu, ne-li celý. Záhadou z stává, jak si v bec n kdo m že myslet, že tímto zp sobem je možné dosáhnout spokojenosti. Není jednoduché „nechtít, co není“, o tom se jist p esv d il každý, kdo se v život zasnil. Na druhou stranu „nechtít, co není“ by znamenalo být spokojený a toho se v tšina snaží dosáhnout, po dosažení spokojeného stavu ale lov k zahlídne nový cíl, za kterým by se m l a cht l vydat, tedy naprostá spokojenost je pouze krátkodobá. Op t pro n které bohudík a pro jiné bohužel, že spokojenost netrvá déle. Tu š astn jší ást jist vždy pot ší, že je na dohled „nový úkol“ vyžadující pozornost a jsou spokojeni již p i jeho pln ní. Druhou ást však nedostatek spokojenosti tíží, tedy touží po jejím v tším množství, což se stává nekone ným cyklem kon ícím nespokojeností. Dalším, velice rozší eným problémem vždy bylo „chtít co je“. Jak asto mladí slýchají „Dojez ten ob d, víš, co by za n j hladové d ti v Africe daly?“? Pro bych si nemohl dát cheeseburger za 50,- K , které jsem dostal od rodi ? Spokojit se s den starou rajskou omá kou, která byla v era

33

k ve e i, když si lov k m že zajít na pizzu a omá ku pozd ji vylít do záchodu? V lednici je voda a džus, ale já mám chu na coca-colu, tak nechám džus zkazit a dob hnu si do obchodu. Hrál by si snad n kdo s tahací ka enkou na kole kách, když kamarád má „nový ultra super mega giga hadžillion bombar ácký“ auto na dálkové ovládání? Pro chtít, co už je, když to je a pro by to m lo sta it? Jsme snad omezeni? ím? Prost edky? Sv domím? Rozumem? Spokojit se s jedním kusem erného oble ení, když spolužák má tak krásné, pestrobarevné a každý den jiné? lov k se vždy d íve zamyslí nad tím, jak se dostat k tak krásnému svetru, aby mohl vyhodit ten sv j sežmoulaný, opraný do popelnice, než by se zamyslel, jestli mu ten jeho neposkytuje dostate nou ochranu p ed okolními vlivy po así, jestli ur it pot ebuje sv j p l roku starý šatník obm nit a vše nepot ebné vyházet, jestli je nutné utrácet nek es anské peníze za oble ení s emblémem známé firmy, který rozhodn nezaru uje kvalitu. Ke slovu se nejen v dnešní dob bohužel p íliš asto dostávají vlastnosti jako nap íklad závist, nep ejícnost, žárlivost, osobní ego. Není se, však emu divit v tomto našem sv t , podporujícím, ba dokonce vyžadujícím sout živost, kde se každý snaží být první a nejlepší. Budou-li ale všichni nejlepší, pak nebude nejlepší nikdo. Nau í-li se lidé vážit si hodnot a ocenit co mají, pak p estanou závid t a stanou se spokojenými. Ond ej Hrubý 4.A ... Tohle byli ti pozorovatelé vesmírných operací, ú edníci vesmíru, audito i. Dohlíželi na to, aby se v ci otá ely a kameny padaly. A práv oni v ili, že aby mohla v c existovat, musí mít své místo v prostoru a ase. Když se objevilo lidstvo, byl to pro n ošklivý šok. Lidstvo se totiž doslova skládalo z v cí, které nem ly svá místa v prostoru a ase, v cí jako byly p edstavivost, soucit, nad je, historie, víra ... (Úžasná zem plocha/Zlod j asu) Terry Prattchet Když jsem si tento filozofický výrok p e etl, první myšlenka, která mi prob hla hlavou, byla: „Kdy vlastn za al existovat tenhle sv t?“ Byla to n jaká vyšší moc, která zp sobila, že chodíme po této zemi jako rozumné lidské bytosti? Kdo zp sobil, že nám byl dán rozum na vyšší úrovni než t eba zví at m? V souvislosti s tímto výrokem vyvstává otázka, kdo za ídil, aby naše planeta byla obyvatelná. P edstavou mnoha lidí je, že to zp sobil B h, který stvo il vše živé, ist lidské, v rámci v cí daných. Ale vesmír a celé jeho tvorstvo se vyvíjí neustále, nekone n , toto dílo a Boha i náhody p írody je v né a doufejme, že nikdy neukon ené. M žeme si p edstavit, že na po átku vzniku každého vesmíru byli vesmírní pozorovatelé, kte í nejprve odd lili jednotlivé nejvysp lejší a nejdokonalejší duše. Z t chto n které existují v paralelních sv tech a jiné prožijí v dokonalých t lech, schopných mnoho tisíc let dlouhého života, nejvyšší formu evoluce a jako nejdokonalejší hmotné bytosti ve vesmíru se podílejí možná i v souladu s v lí stvo itel sv ta na ízení vývoje civilizace. Všechny v ci na sv t mají své místo v prostoru a ase. Co je to ve skute nosti ale as? Mnoho lidí si myslí, že as není nic jiného než n jaká p ímka, kdy se z jednoho bodu dostanou za ur itou dobu do bodu druhého. Nebo si myslí, že as je pouze interval mezi dnem a nocí nebo dnem a týdnem i m sícem. Prost omezený vyhran ný úsek. Na druhé stran se moderní lov k tohoto sv ta s takovou teorií t žko smi uje a dnes by s ním asi neobstál. Všichni víme, že as není žádná p ímka, ale naopak je velmi flexibilní. To nám dává p edstavu, že by teoreticky mohl být lov k ve stejný as na jiném míst . S touto myšlenkou už p išlo mnoho lidí, ale zatím se nikomu nepoda ilo prokázat, že to lze. Civilizace se však stále vyvíjí a technický pokrok jde mílovými kroky kup edu. Nelze vyvrátit, že myšlenka se jednou nestane skute ností. Ale nechme t ch st ešt ných úvah a vychutnávejme si náš as a pocit, co nám as ve skute nosti nabízí. as je as, hodiny plynou, ale kde se v b hu asu skrývá naše

34

p ítomnost? Hmotná t la jsou pro nás všechny, kdo jsme živí, naším nástrojem ale také naší nejv tší p ekážkou. Zárove je ale naše t lo zdrojem obživy našich duší i celého duchovního sv ta, a p í inou mnoha pozemských radostí i strastí. A v neposlední ad i pon kud t žkopádným za ízením s krátkou životností a velkou poruchovostí, které dostate ným zp sobem funguje jen za zvlášt p íznivých okolností. ím lepší a odoln jší t la máme, tím menším utrpením je pro nás pobyt v nich. Co když je lidské t lo jen p echod mezi um lou výrobou na ob ích mimozemských po íta ích a p irozenou evolucí. P edpokládá se, že opicím byla implantována um lá inteligence a že bylo provedeno n kolik zásah do jejich DNA, a tak prý vznikl lov k. Nebo že byl vysazen na zemi již ve své dnešní podob . Ale kdo zp sobil, že se tak stalo? M žeme se pouze domnívat, že p i jeho stvo ení byly úmysln ud lány chyby a že lidské t lo mohlo být mnohem odoln jší, nežli je. Nejde jen o regeneraci, ale i duševní pochody, které náš život provází. Kdyby bylo naše t lo v souladu s duší dokonale, nem lo by problémy s pocity jako je soucit. Když naše láska není jen pouhou touhou po n kom druhém, kdy je naše láska sdílením a ne eká, že n co dostane, ale chce i dávat z prosté radosti a soucít ní. V souladu s tím se nese nad je a víra. Jakmile si tyto t i jevy uv domíme, náhle se všechny spojí do jednotného celku. A když jsou jedním celkem, jsou v dokonalé jednot , v souzn ní a my pocítíme hudbu všech t í. Je to dar jednotného celku. Historie nám zatím dokázala, že lidstvo neskon í ani posledním soudem a doufejme, že ani zánikem Zem . V me, že d jiny vesmíru hmotného i duševního jsou nekone né. Nad je v náš sv t nám íká, že každá organická evoluce nemusí skon it úplnou zkázou. Budoucnost nám dá jist za pravdu, že organický vývoj s vývojem planetárním se m že opakovat. Toto je náš sv t – hv zdy jsou naše a my tu nejsme cizinci. Jan íha, 4.D „Filosof je milovníkem moudrosti, lépe e eno pravdy. Všichni filosofové se vyzna ovali t mito vlastnostmi. Ve starov ku není jediného filosofa, který by neposloužil lidem p íklady ctnosti a morálním ponau ením. Všichni se mohli mýlit v oblasti fyziky, ale tu tak málo pot ebujeme v praktickém život , že filosofové by se bez ní obešli. Celá staletí trvalo, než lidé poznali ást zákon p írody. Ale moudrému sta í jediný den, aby poznal povinnosti lov ka.“ (François-Marie Arouet; Voltaire) Filosof uvažuje logicky a uvažuje nad v cmi tak, jak by na n ostatní nenahlíželi. Tím pádem nachází více ešení, než je pot eba a stává se moud ejším. ím více nad danou v cí filosofue, tím víc ešení najde a o to je blíž dostat se k n kterému dalšímu ešení. Tím, že najde dost ešení, tak nalezne u ást pravdy. Každý z nás prahne po pravd a v d ní. A tím, že filosof je milovníkem moudrostí, tak dosahuje i pravdy a tím pádem se stává milovníkem pravdy. Každý filosof, který p emýšlel nad moudrostí nebo pravdou byl vážený a lid si k n mu chodil pro radu. Filosofem se nemohl stát každý. Filosof mohl být pouze muž v ur itém v ku a natolik zaopat ený aby se mohl pln v novat filosofii. Díky tomu nebyl svázán dalšími starostmi a pln rozvíjel své uvažování. Ve sm ru, který se mu zdál filosoficky nejblíže. Bez filosof by bylo všechno jasn jší a zárove prázdn jší. Vše by bylo prosté a bez odpov dí. Proto sv t pot ebuje svou špetku milovník pravdy. Ne každý m l tehdy znalosti fyziky, ale to neznamenalo, že nedokáže uvažovat racionáln . V tehdejší dob spíše využívali znalostí geometrie. A to, že neznali fyziku

35

neznamená, že to, co se nám snaží sd lit, je pitomost. Já jsem dokázal žít dost dlouho bez toho, abych v bec v d l, co to fyzika je. A nemyslím si, že jsem o n co p išel. Sta ilo v d t, že když zakopnu, tak spadnu a rozbiju si nos. Nebo když n co hodím, tak to asem spadne. Až ve škole mi ekli, co je to fyzika, ím se zabývá a další d ležité informace. V ím, že filosofové na to hled li ze stejného hlediska jako já. Není d ležité v d t, co to fyzika je, ale co se stane, když n co provedu. Každá akce vyvolá reakci a naopak. Lidé d íve neznali pomalu ani živly a dokázali p ežít. Ale moudrý by dokázal poznat tyto zázraky hned. Protože si uv domí, co za tím stojí. Zjistí, pro ohe ho í. Pro pot ebujeme p írodu. Kde se bere voda, co pot ebují rostliny, aby rostly. Bez p írody nejsme nic a jen moudrý lov k tohle ví. Bez moudrosti by tenhle sv t dlouho nevydržel. Sami bychom si ho zni ili a nev d li bychom, co d lat abych to napravil a dokázali tento sv t vrátit do p vodního stavu. Našt stí ne všichni jsou posedlí devastováním p írody. Jsou zde i takoví, co v dí jak se k p írod chovat. A povinností lov ka je starat se o p írodu a starat se o bližního svého. P íroda je náš bližní a je pouze na nás, jak se k n mu zachováme. Ne každý tvor ale zne iš uje p írodu. Jsou tu i jiní tvorové, kte í v dí jak se k p írod chovat. A žijí v harmonii. Jenom lov k je takový, že dokáže tuto harmonii narušit takovým zp sobem, že vyhynou stovky životních forem jen proto, abychom my se m li lépe. Ale bez harmonie se lépe mít nebudeme. Po ád tu bude n co, co nás bude štvát. A už to jsou holubi, hmyz nebo lov k jiné pleti nebo národnosti. Po ád tu jsme spolu a s tím nic neud láme. Když tu zbudeme sami, tak co dál. Nic nám nezbude a budeme na této planet sami a nakonec pozabíjíme i sami sebe. A to nechci, aby se stalo mn nebo mým d tem. Když tu jsem pro n , tak pro bych m l ob tovat tento sv t za den slastí nebo jiných blbostí. D ležitá je harmonie lidí a p írody. Když této harmonie nedosáhneme, tak zkáza bude nevyhnutelná. Nechci si celý život pak vy ítat, že jsem to byl já, kdo zni il náš sv t. A kdo by taky cht l. Zatím to funguje tak, že jeden obvi uje druhého a nikdo nic ne eší a ani to nevypadá, že by n co ešit cht li. Miluj bližního svého. Všichni na tomto sv t jsou si bližní. Kdo jiný by byl náš soused než ten, co žije na stejné planet jako my. Kdo se o m postará lépe, než m j soused nebo kamarád. A už mi je jedno, jaké je národnosti, vyznání nebo barvy pleti. Podle sebe soudím tebe. A tím pádem dokud lov ka nepoznám bliž, tak nikoho neodsuzuji. Kdo odsuzuje ostatní, m l by se nejd íve zamyslet nad sebou a pak hled t na ostatní. Antonín Ušelík, 4.B

Z HODIN ESKÉHO JAZYKA P ístroj budoucnosti (pracovní návod) Název: Superžehli ka samood vorovna 3000 Využití: Žehlí sama bez lidské pomoci. Vyžehlí jeden kus od vu za mén než 7,56 sekund. Varování: Bylo testováno jen na od vu! Žehlení jiných p edm t se nedoporu uje! P ed použitím vyprázdnit kapsy od vu! Žehli ky se nedotýkejte, ani se nepokoušejte žehli ku vyjmout z elektronické paže! Žehli ka není ur ena pro žehlení ve vaší ruce! Sestavená jednotka obsahuje: odkládací koš na nevyžehlený od v, odkládací koš na vyžehlený od v, elektrickou paži pro odb r od vu, žehlicí prkno a ocelovou schránku s žehli ku. Sestavte samožehlící jednotku dle obrázkového návodu. ... Návod k použití: Odložte všechen od v k žehlení do koše na nevyžehlený od v. Stiskn te bílé tla ítko s nápisem "Spustit" na levé stran jednotky. Pokud byla jednotka správn sestavena, elektronická paže by m la za ít odebírat z koše od v.

36

Pokud se tak ned je: 1. Ujist te se, že byl p ístroj sestrojen p esn podle obrázkového návodu. 2. Pokud problém p etrvává, zkontaktujte výrobce. Pokud elektronická paže za ne od v z koše odebírat a umís ovat na žehlicí prkno, z ocelové schránky se vysune další elektronická paže s profesionáln vytvo enou žehli kou jen pro ú ely samožehlení. B hem cca 8 vte in je od v vyžehlen a první elektronická paže od v složí a umístí do odkládacího koše na vyžehlené prádlo a žehli ka se op t zasune do ocelové schránky. Celý tento proces trvá p ibližn 11 vte in. Proces se opakuje, dokud není koš na nevyžehlené prádlo prázdný, poté se jednotka sama vypne. Tomáš Hanzálek, 2.D

Jak se va í aj

(popis pracovního postupu zm n n na pohádku):

Jak konvi ka Pickwick a konvi ka Teekanne jely do íny Jedno ned lní odpoledne se sešly na louce u lesa dv konvi ky na aj. Jedna sbírala plody malin a lesních jahod, druhá lé ivé bylinky a ob se chystaly na to, jaký dobrý aj si doma uva í. P esto je stále trápila otázka, odkud vlastn pochází pravý aj, který astokrát ochutnaly, a tak se rozhodly, že se o historii aje n co p iu í. Vrátily se dom , zabalily kufry a vydaly se do zem nazývané kolébkou aje - do íny. Cesta byla velmi dlouhá, ale p íb h, který se o p vodu aje dozv d ly, byl zajímavý. Jeden starý í an za íná své vypráv ní.

„Poprvé se s ajem setkáváme v dob císa e Shen Nung. O n m se íká, že objevil aj b hem jedné ze svých cest po ínské íši. Když ud lal krátkou zastávku k odpo inku, spadlo n kolik lístk z jednoho ke e p ímo do jeho šálku s p eva enou vodou k pití. Z jeho šálku vystoupila lahodná v n a zv davý císa ochutnal nápoj, který tak vznikl zcela náhodou. Nápoj nejen že m l vynikající chu , ale i osv žující a posilující ú inek. Císa byl ze svého objevu tak nadšen, že za al propagovat zázra ný ke . A tento recept si odvezte s sebou dom ,“ ukon il sv j p íb h starý í an. Na cestu jim dal jako dárek nasušené listy pravého ínského aje a pop ál hodn hezkých chvil p i pití tohoto lahodného nápoje. A tak se za n jaký as ob konvi ky zase vrátily dom a u dobrého ned lního aje vzpomínaly na starého p ítele. Jan Dousek, 1.L

O aji

Kdysi dávno v jedné daleké zemi stál domek. Domek byl osamocen a široko daleko nebyla žádnájiná stavení. Zde bydlel jeden starý vdovec. Žena mu zem ela a d ti nikdy nem li. Vdovec m l malé polí ko a jeden chlév. Na polí ku obd lával pár brambor a n co málo zeleniny, zkrátka vše, co mu sta ilo na obživu, a v chlév m l kravi ku, která mu dávala mléko. Jednoho dne se vydal do lesa pro d íví. Jak tak šel lesem a sbíral v tve a klestí, uvid l najednou na kraji lesa velmi podivný ke . Takový ješt nevid l. Vypadalo to, jako kdyby n kdo u ezal korunu listnatého stromu a zasadil ji rovnou do zem . Obcházel ke kolem dokola a divil se. Zkusil jeden lístek utrhnout a ochutnat, jenže chu byla podobná, jako kdyby otrhal listí z jakéhokoliv stromu kolem. ekl si, že je to jen n jaká podivnost a šel dál sbírat d íví. Ráno ho vzbudilo bouchání na dve e. Svlékl z hlavy epec, obul si pantofle a otev el dve e. Zde stáli dva muži, na hlavách p ilby a na hrudi podivné brn ní. Sta ec se zeptal, s kým že má tu est. Muži mu vysv tlili, že jsou od místního krále a že chodí už t i roky po kraji a hledají n koho, kdo splní královo p ání vymyslet nový chutný nápoj. Plno lidí už p išlo o hlavu, protože nevymysleli nic nového. Vdovec se zeptal, co že cht jí od n j. Oni mu odpov d li, že cht jí jeho nápoj, podle listiny je další na ad . Vdovci tedy nezbylo nic jiného než se rozlou it s chaloupkou a jít s nimi. Když dorazil na královský dv r, dozv d l se pravidla. M l t i pokusy, nápoj mohl ud lat, z eho cht l. Dostal pouze kotlík a zapálené ohništ .

37

I jal se sta ík n co vymyslet. První nápoj d lal jen na náhodu. Vzal plno bylin, které rostly na každé zahrádce, a vše naházel do kotlíku. Když byl nápoj hotov, donesl ho králi. Král se jen zasmál a ekl, že tento nápoj pil už mnohokrát. Vdovec si tedy vzpomn l na lahodný odvar z ko ene, co va ila jeho babi ka. Uva il ho, donesl králi, ale op t bez úsp chu. Zbýval mu poslední den a poslední pokus. Vzpomn l si na sv j domek a zahrádku a popadl ho stesk. Co si po ne? Najednou se mu vybavil ten zvláštní ke na kraji lesa. Od štolby si p j il kon a vydal se na dlouhou pou . Protože byla tma, chvíli mu trvalo, než podivný ke objevil. Natrhal rychle lístky a rozjel se zp t do hradu. Zde vhodil lístky do kotlíku s va ící vodou a ekal. Von lo to, krásn to von lo. Hotový nápoj slil do kalíšku a odnesl ho ke králi. Král usrkl, chvíli poválel na jazyku a pak vyk ikl, že nikdy nic tak lahodného nepil. Trochu naho klé, ale velmi chutné. Starcovi se podlomila kolena. Byl zachrán n. A protože se král jmenoval en k Arnošt Jasný, dali tomu nápoji název AJ. Král cht l sta íka obdarovat zlatem a st íbrem, ale on odmítl. Cht l se jen vrátit do svého domku. A tak se také stalo. Vrátil se a znovu pracoval na své zahrádce a žil ve své chaloupce. A žil zde spokojen až do smrti. Mikuláš Klas, 1.L

Co si vypráv ly popelnice... Jednoho b eznového rána, kdy ješt ani slunce nebylo na obzoru a štiplavá zima tvo ila na veškerých p edm tech nebývalou námrazu, se v zákoutí jedné z ulic m sta probudily dv popelnice. Ob zde stály již p knou ádku let a rozhodn to na nich bylo znát. „Hej, Starouši..!“ vyk ikla popelnice, jež m la zohýbaný poklop, zreziv lé dno a na ulici si nechávala íkat Bodlák, nebo na míst , kde stála, se onen škodlivý porost pravideln vyskytoval. „Dneska je tedy po ádná zima, co myslíš?“ zeptal se Starouše Bodlák. Starouš m l co d lat, aby se v bec udržel na zemi. Byl prolezlý rzí a stál pon kud k iv . Jen se lehce nato il a odv til krátce:

„Tak, tak. Už aby vysvitlo slunko!“ „Poslyš,“ ozval se op t Bodlák, „zaslechl jsem, že nás cht jí vym nit za n jaké ropné pojízdné bedny, co je na tom pravdy?“ zeptal se. Starouš jen tak zavrt l poklopem a bezstarostn

ekl:

„Nemám pon tí, brachu, takovéhle v ci jsou stejn

v tšinou drby z okolí,“

odpov d l. Den míjel den a jednoho pozdního odpoledne zacouval do ulice nákladní v z. „Co ten tu chce vyhodit?“ šeptl Bodlák. Z vozidla vystoupil mohutný chlápek s knírem a v modrých montérkách. Otev el nákladový prostor a vyvezl dv nové pojízdné plastové popelnice. „To ne! To je náš konec!“ zasténal Bodlák a zavrt l sebou. Starouš už jen všemu p ikyvoval, jako by už nem l sílu se roz ilovat a zbyte n strachovat. Chlapík naložil oba na nákla ák, kde již smutn hled lo n kolik obdobných popelnic. Cesta se pro všechny zdála být nekone ná. Bodlák neustále úp l o svém definitivním konci, když se vedle n j ozval polorozpadlý hliníkový kontejner. „Tohle p ece není konec,“ ekl. Bodlák se Staroušem rázem up en hled li na mohutný hliníkový kolos, jenž m l ze všech stran nápis – PLASTY. „Co s námi tedy bude?“ ptal se p ekvapiv ustaraný Bodlák.

„Vezou nás na recyklaci, kde…“ „Na recyklaci?“ sko il do e i Bodlák. „Ano, p esn tak. Pro nás je to vlastn nový za átek. Naloží nás všechny pohromad do velké pece, kde se roztavíme v istý a celistvý kov. Pro v tšinu z nás to bude, jak sám vidíš, zna ná úleva.“

38

Po slovech moudrého kontejneru se všichni rázem t šili na nový za átek - v etn Bodláka i Starouše. Václav Valenta, 3.D

Co si vypráv ly popelnice... Bylo slunné ned lní odpoledne. Po návsi se prohán ly d ti. U polorozbitého plotu stály dv popelnice, jedna stará a oprýskaná a její mladší a nov jší kolegyn . Vtom jedno z d tí p ib hlo k nové popelnici a vyhodilo tam spoustu papírk od bonbon . Popelnice se oto ila na svou sousedku, která sotva držela pohromad , a ekla:

„Jak jde život? Po ád od desíti k p ti?“

Starší z popelnic se také nato ila, i když s hlasitým zask íp ním:

„Je to tak. Stojí to za starou belu. Po ád jsem skoro prázdná a v tšina lidí se bojí jen p iblížit.“ Byla to pravda. Nová popelnice už tém p etékala, zatímco ve staré bylo jen n kolik málo kus odpadu. „Ty se divíš?“ ekla nov jší. „Vždy se podívej, jak vypadáš. Nemáš ani nálepku se

jménem. Ale nic si z toho ned lej, zítra p ijedou popelá i a t eba t opraví. A jak se vlastn jmenuješ?“ „Já jsem EK21, ale všichni mi íkají Šaman,“ odv tila stará popelnice. „Šaman, jo? Zajímavé. To já jsem Sb ra .“

Najednou zavál vítr a Šaman, jelikož byl skoro prázdný, se p evalil a spadl. P i nárazu mu upadlo víko a odkutálelo se z kopce n kam pry . „No, to je vážn pech,“ podotkl se smíchem Sb ra a oto il se zp t do návsi. Druhého dne už v p t hodin ráno Sb ra e probudil zvuk p ijížd jícího popelá ského vozidla. Oto ilse a všiml si, že Šamana p es noc n kdo postavil, víko ale stále chyb lo. Vid l, jak popelá popadlŠamana a naložil ho na v z. Když ho naklán l, aby ho vysypal, utrhlo se držadlo a celá popelnice spadla mezi odpadky. „No, co,“ ekl si popelá , „stejn už byla nepoužitelná.“ Potom vysypal i Sb ra e a žlutý popelá ský v z odjel. „Páni, ten Šaman m l fakt sm lu,“ pousmál se Sb ra . „Ale tak alespo zbude

všechno jen pro m . Te budu popelnicový král vesnice.“

A s radostným výrazem se op t nato il sm rem k návsi a ekal, až za nou chodit první lidé na autobus do práce, aby dokázal, že je to pravý mistr ve sb ru odpadk , a aby dostál svému jménu. Jan Zelinka, 3.D

PTSD – PROBLÉM, KTERÝ BÝVÁ ASTO PODCE OVÁN (ze zprávy klinické psycholožky Mgr. Wenigové) Sv tová zdravotnická organizace nedávno za adila PTSD posttraumatickou stresovou poruchu - do seznamu uznaných chorob. Není divu. Zatímco v 80. letech jí trp lo pouhé jedno procento sv tové populace, dnes je íslo daleko hroziv jší. Podle odhadu se s ní potýká až dev t procent obyvatelstva na sv t . Tato porucha je opožd ná odpov na situaci, která je velice vážná nebo katastrofická a vyvolá pronikavou tíse . Vzniká do šesti m síc od traumatické události a m že vzniknout

39

v jakémkoli v ku. ast ji se však objevuje u lidí mladých, kte í ješt nemají dostatek životních zkušeností a nedovedou se vyrovnat s neobvykle silnou stresovou situací. Mezi jasné signály PTDS pat í dotírající myšlenky a vzpomínky na traumatickou událost, emo ní otup lost, vyhýbání se lidem, nereagování na okolí, nezájem a pocity smutku, nespavost. Dalším projevem mohou být p ehnané reakce, m že docházet k výbuch m vzteku a agrese, astá jsou depresivní rozlad ní a sebevražedné myšlenky. Komplikujícím faktorem je rozhodn nadm rná spot eba alkoholu a užívání drog. Návykové látky narušují mozkovou innost a zhoršují významn rozumové funkce. Poškození duševního zdraví tedy nar stá a mohou se p idat i škody na zdraví t lesném. Bohužel mnoho lidí si tíži prožité krizové situace pln uv domí až s odstupem asu. Zažité mýty praví, že lidé se musí se svými potížemi vyrovnat sami. Ono to ale asto není možné. Duševní síly nemusí na zát ž t žkého traumatického zážitku sta it a pokud nep ijde odborná pomoc, je PTSD až v osmdesáti procentech d íve nebo pozd ji kombinována vleklými depresemi a v deseti procentech p ípad dokonce vede i k sebevražedným úvahám i jednání. Ing. Eva Vacková

BASKETBAL ZA ŠKOLU NAPOSLEDY …

Basketbal jsme za ali hrát už od prvního ro níku. V té dob byl tým školy na velmi vysoké úrovni. Tím pádem nebyl problém vyhrát n jaký ten zápas s jinou školou. Postupn jak kluci ze tvrtých ro ník maturovali, rok od roku bylo pracn jší se v bec n jak umístit Zažili jsme dvakrát republikové finále, ve kterém jsme ostudu rozhodn neud lali. Ve druhém ro níku, kdy odešla v tšina z hv zdné sestavy, jsme ješt vybojovali pražské finále a také jsme dostali v tší prostor v sestav a více se zapojili do hry. Ve t etím ro níku, kdy naše škola po ádala republikové finále, odešli už všichni zkušení hrá i a tým byl sestaven z vícemén mladých hrá . Proto jsme nedokázali postoupit ani z krajského kola a tudíž naše šance na „republice“ byly minimální. Což se i následn projevilo ve h e, kdy jsme nedokázali udržet krok s nejlepšími školami v republice. V našem posledním roce na SSPŠ se ale op t sešla kvalitní basketbalová sestava, která byla podpo ena i nad jnými hrá i z prvních ro ník . Myslíme si, že se v naší škole vždy sešla dobrá basketbalová parta. A na n které zážitky budeme ješt dlouho vzpomínat. P ejeme budoucím hrá m školního družstva hodn úsp ch nejenom v basketbale. Filip Atanasov, Ond ej Fišer, Andrej Strach, všichni 4.L

40

Basketbalová sout ž pražských st edních škol – t etí místo v Praze Pan profesor Mgr. Liboslav Matoušek p ihlásil basketbalový tým naší SSPŠ do každoro n po ádané basketbalové sout že pražských st edních škol. Podobn jako v p edchozích letech byla tato sout ž organizována vícekolovým turnajovým systémem, kdy do vyššího kola postupuje jeden nebo dva týmy. Naše basketbalové družstvo bylo složeno z hrá všech studijních ro ník . Základ týmu tvo ili ost ílení borci ze tvrtého a t etího ro níku, kte í byli dopln ni adou nových hrá z prvého ro níku. Poda ilo se nám vytvo it družstvo s dobrým týmovým duchem, které bylo schopno porazit i družstva papírov siln jší složená z p edních extraligových tým . Naši školu reprezentovali následující hrá i: Tonda Bohadlo (1.A), Filip Mandel (1.A), Míša Steinhauser (1.D), Filippo Ghibellini (1.L), Honza Lej ko (3.B), David Dušek (4.D), Michael

Kápar (4.D), Filip Atanasov (4.L), Andrey Strach (4.L) a Ondra Fišer (4.L). P ibližn b hem jedno m síce se postupn odehrála t i kola. Všechna utkání byla po ádána ve sportovní basketbalové hale v Bohnicích. Celkov se sout že ú astnilo p ibližn padesát školních družstev. V naší skupin bylo do prvního kola nasazeno sedm tým a ty nejd íve bojovaly ve dvou skupinách. Vít zové skupin pak sehráli jeden rozhodující zápas o postup. V prvním kole bylo znát, že nejsme ješt úpln rozehraní a sehraní. Na za átku prvního zápasu nastoupila naše nejzkušen jší sestava ze tvrtých t íd, která už byla ost ílená z boj v minulých ro nících turnaje. Náš „couch“ pan profesor Matoušek pak postupn do zápasu zapojil i mladší hrá e. D ležité bylo, že jako tým jsme náš premiérový zápas zvládli. Po dalších dobrých výkonech jsme postoupili do finále prvního kola. Ve finálovém zápase jsme se utkali s papírov siln jším týmem, za který nastupovali i n kte í hrá i z USK Praha. Našim soupe m nevyhovovala naše tvrdá obrana, která tak trochu využila neplatnosti pravidla o p ti faulech. Troufám si íci, že jsme už v tomto kole porazili velkého favorita Prahy!

41

Druhé kolo jsme odehráli o 14 dní pozd ji. V tomto kole už vše bylo jinak. Postupovaly dva týmy a naše družstvo bylo pom rn sehrané. Avšak hned v úvodu jsme pocítili neš astnou prohru a zdálo se, že to bude náš konec. Ale nic jsme nevzdali a dokázali jsme nakonec vyhrát nad zbývajícími dv ma týmy. I p es jednu prohru jsme celkov tento turnaj vyhráli na skóre a postoupili jsme do finále Prahy. Už postup do „Final four“ mezi nejlepší ty i týmy v Praze byl pro nás veliký úsp ch, ale rozhodn jsme to cht li dotáhnout až na stupn vít z . Na za átku se však vše jevilo dost špatn . První zápas jsme neš astn prohráli o jeden bod s OA Hovor ovická, jejíž hrá i nakonec zvít zili. Druhý zápas jsme hráli proti Pr myslové škole Panská, které jsme m li, co vracet. Už ve druhém kole, jak jsem psal, nás porazili. Bohužel ani v odvetném zápase se nám neda ilo a nedokázali jsme vyhrát. Zbýval poslední zápas. Byl to zápas proti Gymnáziu Nad Alejí. V d li jsme, jestli ješt chceme mít pomyšlení na medailové umíst ní, tak musíme vyhrát. V dramatickém zápase nebylo jasno o výsledku až do poslední chvíle. Nakonec jsme vyhráli o pouhý bod, a to znamenalo, že jsme t etí v Praze. Byl to pro nás š astný den a m li jsme velikou radost, a to i p esto, že nás pom rn málo d lilo od lepšího umíst ní. P íští rok doufám, že znovu postavíme kvalitní tým a pokusíme se zopakovat tento úsp ch. Naší snahou bude se kvalifikovat na Mistrovství eské republiky st edních škol, které se v letošním roce nepo ádá. Zpracoval Filip Mandel, 1.A

P EBOR ŠKOL V ORIENTA NÍM B HU Ve st edu 21.dubna 2010 prob hlo Krajské finále Prahy a St edních ech v orienta ním b hu. Naši studenti se mezi lampiony ur it neztratili. Závod prob hl za slune ného, ale velmi v trného po así v areálu psychiatrické lé ebny v Bohnicích. Vždy také podtext závodu zn l: „Dosta svého t locviká e do Bohnic.“ Prezentace prob hla hladce a pak už pacienti, personál i náhodní kolemjdoucí sledovali s úžasem n co kolem 300 b žc , r zn šn rujících rozkvetlý park, prolézajících kdejaké k oví, probíhajících farmou i bezradn stojících a do mapy zírajících. Musím naše startující pochválit za velmi vyrovnané a hlavn výborné výsledky. Nikdo z nich není specializovaným „orien ákem „, ale všichni b želi na doraz

42

a dali do závodu vše. Také p edchozí trénink p inesl své plody. Proto se naše lístky na š t epotali na p edních místech. Posu te sami:

e

Celkové výsledky škol: 1 GJK Gymnázium Jana Keplera P6 2 GJN Gymnázium Jana Nerudy 3 GBJ Gymnázium Bud jovická P4 4 PRE SSPŠ Preslova P5 5 GHE Gymnázium Jar. Heyrovského P5 6 GYB Gymnázium Bu ánka 7 GNS Gymnázium Nad Štolou 8 GKR K es anské gymnázium P10 9 GPO Gymnázium Postupická 10 GVO Gymnázium Vod radská 11 JES SŠES Jesenická P10 12 ZEM SPŠ zem m ická P9 13 TRE SPŠ Na T ebešín P5 14 GCE Gymnázium eskolipská P9 15 GOM Gymnázium Omská 16 DUS SPŠ stavební Dušní 17 GOC SPŠ stavební Josefa Go ára P9

Výsledky našich jednotlivc (po adí): Dívky: Kristýna Kalecká 13., Pavlína Fuxová 23., Lenka Vondrová 24., Martina Milerová 28.

Celkem 37 startujících. Chlapci: Jirka Strán l 10., Patrik Jedli ka 11., Filip Beránek 12., Lukáš Ther 18., Michal S va 21., Standa Doubek 22., Jakub Hitz 30. Celkem 65 startujících.

Celkový dojem ze závodu a p kných tratí pon kud kazila horší organizace, pomalé a ru ní !!! po ítání as a tedy i absence vyhlášení výsledk . Všem zú astn ným tímto d kuji za skv lou reprezentaci školy, bezvadnou atmosféru a budu se t šit na další zápolení mezi lampiony. Mgr. Lucie Alblová, vyu ující t lesné výchovy

ZAJÍMAVOSTI BOU E V MOZKU V DOSPÍVÁNÍ ( erpáno z MF Dnes, 17. dubna 2010)

Výbuchy zlosti, návaly smutku. Podivné chování, ale i špatná koncentrace na u ení, to vše jsou d sledky zm n v mozku dospívajících. Zkoumání v dc ukázalo, že v období puberty probíhá v t le dospívajících nejen hormonální, ale také „mozková bou e“. Podle amerického neurologa Jay Giedda dochází v dospívání k lepšímu uspo ádání mozku. Giedd také mladé lidi varuje: „Práv v této dob ovlivníte sv j mozek na celý život. Hrajete-li na hudební nástroj, sportujete nebo studujete, pak práv takové neurony a spojení posilujete a pevn zabudujete do struktury mozku. Pokud ho nepoužíváte, ležíte na gau i a koukáte na televizi, pak v n m p ežijí spojení pro pasivní styl života. Use i tor lose it,“ dodává p kn po americku. V mozku pubescent probíhají i další zm ny. Oblasti odpov dné za základní funkce, jako je pohyb a smysly, dospívají nejd íve. Naopak nejdéle dozrávají oblasti odpov dné za plánování a

43

rozhodování. To m že vysv tlovat, pro mladí lidé tak asto jednají „bezhlav “, pro jsou náchylní k nebezpe nému, riskantnímu chování a pro snáze podléhají závislostem. Americká fyzioložka Sheryl Smithová zjistila, že stresový hormon THP, který u dosp lých p sobí jako sedativum, u puber ák funguje p esn opa n , tedy žene mozek do stavu úzkosti a ve spojení s testosteronem i do výbuch podrážd ní nebo agrese. „Pro v tšinu dospívajících zm ny nálad prost pat í k v ci,“ zd raz uje. U mladých je krom výbušných nálad typické i špatné soust ed ní na školní povinnosti. Je tu však hormon, onen stresový hormon THP, který zlepšuje pam . V dosp lém v ku naopak pam a u ení zhoršuje. Což by mohlo pomoci mladým lidem s vážnými poruchami u ení, ostatním, normálním adolescent m, posta í mírný stres. Profesor František Vysko il dodává : „Proto se z ejm mohou maturanti a vysokoškoláci u it rychleji pod tlakem blížící se zkoušky.“

BOPIJAVICE SE VRACÍ?

( erpáno z 21. století, kv ten 2010) Pijavice se zadní p ísavkou p ichytí na t lo, z p ední kruhové p ísavky vysune t i pohyblivé elisti, z nichž má každá 65 ostrých zub . Vzáp tí vytryskne horká krev, živo ich dychtiv pije a jeho objem se zv tšuje. P ikládání pijavic je velmi stará terapie. Zdánliv v dob moderní p ekonaná, jenže touto terapií se nyní zabývají v decké týmy po celém sv t . V USA je to oficiální léka ská metoda. Jak vypadá taková terapie, která trvá od dvaceti minut až po hodinu a p l, podle aktivit pijavic? Na r zných místech nahého t la cítíte slizká t lí ka pijavic, které se vzáp tí p isají. Cítíte bolest jako když štípne komár. To trvá asi sedm minut, pak nep íjemné pocity mizí. Pijavice totiž svými slinami vpustila do t la bolest tlumící analgetika. Ovšem sou asn do krevního ob hu proudí 110 (!!!) velmi ú inných lé ebných enzym , které p sobí na celý organismus. Mezi nimi dominuje hirudin, látka podobná heparinu, která dokáže edit krev. Jsou tu i komponenty s antibiotickými ú inky, další blokující alergie a mnoho jiných bioaktivních látek. Detoxikují organismus, zvyšují imunitu, vylepšují vitalitu, zlepšují cirkulaci krve, kterou i istí. Mimochodem, pijavice vám odebere maximáln t i mililitry krve a po tomto napití m že hladov t až na dva roky. Po pátém krmení m že být pijavice dlouhá až p tadvacet centimetr , takové se využívají na pá ení. A p i jakých chorobách se pijavice osv d ují? R zná onemocn ní srdce, k e ové žíly, po ínající gangréna, antibiotická lé ba, bronchitida, zelený zákal, zán t jater, žalude ní v edy, lupénka, ekzémy, krevní podlitiny, bolesti zad a kloub .

44

ŠEST NOSITEL V ECHÁCH

NOBELOVY

CENY,

KTE Í

SE

NARODILI

( erpáno z 21. století, kv ten 2010)

Bertha von Suttner (1843 až 1914) -

narozena 9. 6. 1843 v Praze publicistka a spisovatelka, radikální pacifistka pražská šlechti na a intelektuálka, rozená hrab nka Kinská z Chynic, žila v d tství v Praze, pak v Brn a nakonec se p est hovala do Vídn angažovala se v mírovém hnutí, napomohla k založení Mezinárodního soudního dvora v Haagu a Rakouské spole nosti p átel míru Nobelovu cenu za mír získala v roce 1905

Gerty Cori (1896 až 1957) - narozena 15. 8. 1896 v Praze - rozená Radnitzová, na svou dobu ambiciózní žena, vynikala v léka ství a biochemii - se svým manželem Corim odešla v roce 1922 do Spojených stát - objevila význam hormon hypofýzi pi metabolismu cukr - Nobelovu cenu získala za fyziologii a léka ství v roce 1947

Carl Ferdinand Cori (1896 až 1984) -

narozen 5. 12. 1896 v Praze znají ho jako Ameri ana, ale stejn jako jeho manželka Gerty Cori byl rodilým pražákem jeden z biologických cykl (tzv. katalytická konverze glykogenu) navždy ponese název „cyklus Coriových“ Nobelovu cenu získal za fyziologii a léka ství v roce 1947

Jaroslav Heyrovský (1890 až 1967) -

-

narozen 20. 12. 1890 v Praze v roce 1922 díky n mu spat ila sv tlo sv ta nová fyzikáln -chemická metoda polygrafie, což je zkoumání prost ednictvím protékajícího elektrického proudu zkoumat vlastnosti látek v kapalném prost edí Nobelovu cenu získal za chemii v roce 1959

45

Jaroslav Seifert (1901 až 1986) -

-

narozen 23. 9. 1901 v Praze v roce 1921 vstoupil do Komunistické strany, na protest proti bolševizaci z ní vystoupil v roce 1929 v roce 1967 byl jmenován národním um lcem, po invazi vojsk Varšavské smlouvy vyvrcholily jeho protesty podpisem Charty 1977, od té doby mohl být publikován pouze v samizdatech i exilových nakladatelstvích Nobelovu cenu získal za literaturu v roce 1984

Peter Grünberg (1939) - narozen 18. 5. 1939 v Plzni - v roce 1946 odešel do N mecka - do d jin se zapsal v roce 1986 objevem tzv. „ob í magnetorezistence“, což umožnilo obrovský skok v množství dat, které mohou být zaznamenány na pevných discích - Nobelovu cenu získal za fyziku v roce 2007 P ipravil Ing. Radko Sáblík

46