Prohlášení. Ve Znojmě dne 27. dubna 2010 Podpis autora

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální fenomén“ vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Jindřicha Urbana, Ph.D. a veškerou pouţitou literaturu a další zdroje jsem řádně označila a uvedla v seznamu pouţitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 27. dubna 2010

….…..………………………. Podpis autora

Poděkování Děkuji vedoucímu práce PhDr. Jindřichu Urbanovi, Ph.D., za velmi uţitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při vedení mé bakalářské práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce na téma „Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální fenomén“ se zabývá problémy souvisejícími s trhem práce a nezaměstnaností ve vybraném znojemském regionu. Snaţí se zhruba objasnit předešlou a současnou situaci na trhu práce v uvedeném regionu. Nezaměstnanost je v této práci povaţována za velmi závaţný ekonomický, psychologický a sociální problém nejen pro společnost ale i pro jedince. Jsou zde nastíněny některé psychologické a sociální dopady vyplývající z nezaměstnanosti. Velká pozornost je zde věnována sociálním a

psychologickým

důsledkům dlouhodobé nezaměstnanosti pro člověka i pro jeho okolí. Jsou zde popsány různé negativní vlivy ztráty práce i tzv. rizikové skupiny lidí, které jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiţeni nejčastěji. Závěrem jsou poskytnuty některé praktické rady jak si hledat zaměstnání. Klíčová slova: nezaměstnanost, trh práce, rizikové skupiny, psychosociální důsledky.

ABSTRACT Dissertation on the topic of

“Economical and social consequences of

unemployment in the Czech Republic and in the representative region” deals with problems connected with labour market and with the unemployment in the Czech Republic and in the representative Znojmo’s region. It is trying roughly to clarify past and present situation on the labour market in the specified location and to introduce used methods of solutions of this matter in the whole republic and in the chosen region. In this dissertation unemployment is considered

as very relevant social, economical and

psychological problem not only for the society, but for the individuals as well. There are some economical impacts resulting from unemployment outlined here, which can cause, in extreme cases, even poverty. Big attention is given to social and psychological consequences of long term unemployment for

the human and his

surroundings. There are different negative influences on loss of work described here, as well as so-called ''in risk'' groups of people, who are affected by long term unemployment the most frequently. At the end you can find some practical advice on how to use various consulting services when seeking a new job. Key words: unemployment, job market, risk groups, psychological and social consequences.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................... 10 1. CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE............................... 11 1.1 Vymezení problematiky nezaměstnanosti ................................................................. 11 1.2 Měření nezaměstnanosti ............................................................................................ 12 1.3 Typy nezaměstnanosti................................................................................................ 13 1.4 Charakteristika trhu práce .......................................................................................... 16 1.5 Nabídka a poptávka po práci ..................................................................................... 18 1.6 Problémové skupiny na trhu práce............................................................................. 20 2. SOCIÁLNÍ A PSYCHOSOCIÁLNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI ............... 26 2.1 Zkušenost deprivace .................................................................................................. 26 2.2 Sociální izolace .......................................................................................................... 27 2.3 Zkušenost změny času ............................................................................................... 28 2.4 Vliv na rodinu ............................................................................................................ 29 2.5 Ztráta statusu .............................................................................................................. 30 2.6 Nezaměstnanost a zdraví ........................................................................................... 32 2.7 Nezaměstnanost a sociálně patologické jevy ............................................................. 32 3. ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI VE ZNOJEMSKÉM REGIONU ......................... 34 3.1 Charakteristika znojemského regionu ........................................................................ 34 3.2 Vývoj nezaměstnanosti v regionu v letech 2005 - 2009 ............................................ 35 3.3 Vývoj míry nezaměstnanosti regionu v porovnání s ČR ........................................... 38 3.4 Vývoj struktury nezaměstnanosti v regionu .............................................................. 41 3.5 Zaměstnanost a volná pracovní místa v regionu ........................................................ 43 3.6 Situace na trhu práce v roce 2009 v mikroregionech................................................. 46 3.7 Problémové skupiny na znojemském trhu práce ....................................................... 49 3.8 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009 ............................................... 51 3.9 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Znojmo a ................................................. 54 4. VÝZKUM VNÍMÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI ............................................................. 55 4.1 Hypotézy výzkumu .................................................................................................... 55 4.2 Charakteristika respondentů a metody výzkumu ....................................................... 55 4.3 Analýza vnímání nezaměstnanosti............................................................................. 56 5. STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI ...................................................... 61 5.1 Jak si hledat zaměstnání ............................................................................................. 61 5.2 Efektivní osobní strategie .......................................................................................... 65 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 67 POUŢITÉ ZDROJE ............................................................................................................. 69 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 71

ÚVOD Pracovní uplatnění patří k základním individuálním i sociálním určením člověka. Setkáme-li se s cizím člověkem, jedna z prvních otázek, které si poloţíme je, jaká je jeho profese. Od postavení v práci se odvozuje i sociální a ekonomický status jedince, často i jeho rodiny. Práce jako cílevědomá lidská činnost směřuje k vytváření materiálních a duchovních hodnot. V ţivotě kaţdého člověka hraje práce důleţitou roli. Práce je výrazem uspokojení z tvůrčí činnosti a je rovněţ primárním zdrojem materiálního zabezpečení ţivota. Většinou si její hodnotu jedinec uvědomí, aţ ji ztratí. Práce je navíc výrazem sociálního postavení a osobní identity, je pramenem sociálních kontaktů. Práce je místem, kde můţeme vést rozhovory, střetávat se s jinými lidmi a uzavírat přátelství. Je navíc základní jednotkou časové struktury dne a ţivota vůbec. Tento výčet významových podob práce pro člověka naznačuje, co pro člověka můţe znamenat nedobrovolná ztráta práce a následná ztráta moţnosti uplatnit se pracovně v konkrétním zaměstnání. Pro zpracování bakalářské práce jsem si zvolila téma: „Nezaměstnanost v okrese Znojmo jako psychologický a sociální fenomén“ proto, ţe nezaměstnanost je v současnosti velmi závaţný celospolečenský problém. Zabývám se nezaměstnaností ve vybraném znojemském regionu. Pocházím z tohoto regionu a je mi proto dobře známa situace na tomto trhu práce i její důsledky. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve vybraném znojemském regionu v letech 2005 - 2009, seznámit s moţnými psychosociálními dopady na nezaměstnaného jedince a nastínit mu

moţná řešení tohoto problému. V návaznosti

na zjištěnou situaci tato práce zároveň poukáţe na některé negativní ekonomické, sociální i psychosociální důsledky plynoucí z nezaměstnanosti. Touto bakalářskou prací bych chtěla přispět k rozšíření poznatků o dané problematice, vyhodnotit dosavadní vývoj nezaměstnanosti ve vybrané oblasti a z ní plynoucí psychosociální dopady a navrhnout nezaměstnanému jedinci moţná řešení. Myslím si, ţe lepší znalost problematiky nezaměstnanosti můţe přispět ke zmírnění negativních dopadů nezaměstnanosti na jedince a zároveň i na celou společnost. Při zpracování bakalářské práce čerpám z literatury týkající se daného problému a vyuţívám rovněţ podklady znojemského úřadu práce.

8

Tato bakalářská práce se skládá z pěti kapitol, z nichţ první a druhá kapitola jsou teoretickou částí a třetí, čtvrtá a pátá kapitola jsou částí praktickou. Kapitola první charakterizuje obecně nezaměstnanost

a trh práce.

Snaţí se

o vymezení problematiky nezaměstnanosti. Ukazuje nám, jak se nezaměstnanost měří. Objasňuje také jednotlivé typy nezaměstnanosti. Charakterizuje trh práce a jeho funkci. Vysvětluje nám nabídku a poptávku po práci. Podrobně nám popisuje problémové skupiny vyskytující se na našem trhu práce. Druhá kapitola se zabývá sociálními a psychosociálními důsledky plynoucími z nezaměstnanosti. Je zde blíţe popsáno co můţe ztráta práce pro jedince znamenat – zkušenost deprivace, sociální izolaci, zkušenost změny času, negativní vliv na rodinu, ztrátu statusu, poškození zdraví a rovněţ následné patologické jevy s tím související. Ve třetí kapitole je analyzována nezaměstnanost ve vybraném znojemském regionu. Tato analýza je zaměřena na vývoj nezaměstnanosti v regionu v letech 2005 aţ 2009, vývoj míry nezaměstnanosti regionu v porovnání s ČR, vývoj struktury nezaměstnanosti v regionu, volná pracovní místa a zaměstnanost v regionu, situace v jednotlivých mikroregionech okresu, problémové skupiny na uvedeném trhu práce, realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009 a předpokládaný vývoj trhu práce v okrese a moţná doporučení. Kapitola čtvrtá je zaměřena na výzkum vnímání nezaměstnanosti jako psychologického a sociálního fenoménu. Metodou hloubkových rozhovorů

jsou zde

ověřovány stanovené hypotézy. Pátá kapitola poskytuje praktické rady nezaměstnaným jak si hledat zaměstnání. Nabízí rovněţ efektivní osobní strategie účinné v boji s nezaměstnaností.

9

CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této bakalářské práce je provést analýzu situace na trhu práce ve vybraném regionu a zjistit jakým způsobem vnímají nezaměstnanost z pohledu psychologického nezaměstnaní jedinci. Dílčí cíle: -

Charakteristika nezaměstnanosti a trhu práce

-

Charakteristika problémových skupin na trhu práce

-

Seznámení s moţnými sociálními a psychosociálními důsledky nezaměstnanosti

-

Charakteristika vybraného regionu

-

Analýza vývoje nezaměstnanosti ve vybraném regionu v letech 2005-2009

-

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na vnímání nezaměstnanosti jako psychologického fenoménu

-

Poskytnutí praktických rad nezaměstnaným Pro účely této bakalářské práce jsem ve výzkumné části pouţila metodu

hloubkových rozhovorů. V těchto rozhovorech byly pouţity otevřené otázky a respondentům byl dán

široký prostor k vyjádření jejich vlastních pocitů. Výsledky

průzkumu byly vyhodnoceny slovně.

10

1. CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI A TRHU PRÁCE Nezaměstnanost je nepříjemným průvodním jevem rozvoje společenských systémů zaloţených na trţní ekonomice. Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí.

Nezaměstnanost je

proto závaţným ekonomickým a sociálním problémem. Je tématem velmi aktuálním

a

diskutovaným. [12]

1.1 Vymezení problematiky nezaměstnanosti Pracovní vztahy jsou zdrojem identity člověka. Jedním z nejdůleţitějších principů pořádajících ţivotní dráhu člověka jsou přechod k ekonomické aktivitě a ukončení této aktivity. Zaměstnání je i prostředkem společenského vzestupu, takţe nezaměstnanost neznamená

jen

ztrátu dosavadního statusu,

ale

i

ztrátu statusů

budoucích.

Pro nezaměstnaného je bolestnější ztráta vlastní ceny v očích okolí neţ pokles příjmů. Důsledkem

nerovnováhy na trhu práce vzniká nezaměstnanost. Snahou je

dosáhnout únosné úrovně nezaměstnanosti, bojovat s ní a redukovat její výskyt. V moderních společnostech je nezaměstnanost ústředním problémem a její závaţnost neustále roste. K nezaměstnanosti je moţné přistoupit z různých hledisek. Můţe být povaţována za výraz toho, jak je organizováno a řízeno zaměstnávání lidí v zemi, lze ji povaţovat za odraz nepersonálních trţních ekonomik, kterými je ovládán lidský faktor. Nezaměstnanost je moţné povaţovat i za důsledek určitých schopností, dispozic a postojů jedinců. Nic z toho samo o sobě neumoţňuje pochopit problém nezaměstnanosti a najít přijatelné řešení, neboť nezaměstnanost je zřejmě důsledkem všeho. Nezaměstnanost je sloţitým jevem a nelze ji hodnotit pouze globálně. K jejímu řešení je třeba mít k dispozici celou informační síť potřebných dat a údajů vypovídajících o tom, koho se nezaměstnanost týká, kde se vyskytuje, jak dlouho trvá, jaká je její míra apod. [4, s. 16] Úroveň registrované nezaměstnanosti

je však

zkreslena, protoţe zahrnuje

osoby, které ve skutečnosti mohou, ale nechtějí z různých důvodů pracovat a na druhé straně nezahrnuje osoby, které nepracují, protoţe nemohou najít pracovní místo, ale nepoţádaly úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. [6, s. 7]

11

1.2 Měření nezaměstnanosti Obyvatelstvo rozčleňujeme pro účely měření nezaměstnanosti do třech skupin: Zaměstnaní – to jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoliv placenou práci, a rovněţ ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, stávek, dovolených či jiných překáţek v práci. Nezaměstnaní – sem se zahrnují lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale -

aktivně hledají vhodné zaměstnání,

-

byli z práce vysazeni a čekají na výzvu k návratu do práce

-

čekají, ţe se budou příští měsíc hlásit do práce

a jsou zaregistrováni ve zprostředkovatelnách úřadu práce. Člověk

zařazený do této skupiny o práci jen nepřemýšlí, ale nutně vyvíjí činnost

směřující k hledání zaměstnání, jako je navštěvování firem, odpovědi na inzeráty s volnými místy, či evidence na úřadu práce. Poslední jmenovaná podmínka je sporná, neboť mnoho uchazečů o zaměstnání práci aktivně nehledá, ale chce pouze přetrpět určité období za hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Obě výše uvedené skupiny se řadí mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ostatní občané - nejsou zahrnováni mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Patří sem lidé v důchodu, ţeny na mateřské dovolené a ţeny pečující o děti v domácnosti, osoby v domácnosti, studenti, osoby dlouhodobě nebo trvale

práceneschopné

a

lidé,

kteří prostě práci nehledají. Tuto skupinu tvoří zhruba 36% dospělého obyvatelstva. Ke zvyšování počtu obyvatel sociálních

nacházejících se v této skupině nahrává i tzv. past

dávek. Jedná se o rozdíl mezi průměrnou výší sociálních dávek

a

moţného platu. Tento jev je silným demotivujícím aspektem při hledání zaměstnání. [5, s. 18] Nezaměstnanost bývá často označována za projev poruch na trhu práce a její rozsah se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti [3, s. 139]: kde: n

N 100 % L

n - je míra nezaměstnanosti N - počet nezaměstnaných L - celkový počet práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o místo, tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo 12

Určitá míra nezaměstnanosti je přirozenou součástí kaţdého trţního hospodářství. Označuje se jako přirozená míra nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při nichţ jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a sniţování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře nezaměstnanosti je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke sniţování. V soudobé ekonomice, která se snaţí zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejniţší mírou nezaměstnanosti, která je udrţitelná. Vyjadřuje tedy nejvyšší udrţitelnou úroveň nezaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. [5, s. 18,19]

1.3 Typy nezaměstnanosti K poznání problému nezaměstnanosti a přístupů k jejímu řešení slouţí její různé typologie. Rozlišují se různé typy nezaměstnanosti, z nichţ lze usuzovat na její příčiny, závaţnost a odvozovat podle toho i moţné způsoby řešení. Existuje několik typů nezaměstnanosti, které se rozlišují podle různých hledisek. V této podkapitole se s nimi blíţe seznámíme. PŘI ANALÝZE TRHŮ PRÁCE SE ROZLIŠUJÍ TŘI ROZDÍLNÉ TYPY NEZAMĚSTNANOSTI: 1) Frikční nezaměstnanost, která vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příleţitostmi. Svoji roli zde hraje i nedostatečná informovanost osob hledajících práci o nabídce vhodných pracovních příleţitostí. [3, s. 139] Tento druh nezaměstnanosti nejen, ţe není dysfunkční, ale naopak je nezbytnou podmínkou optimálního umístění pracovních sil. Dobrovolnost opuštění pracovního místa by mohla svědčit o tom, ţe nabídka pracovních sil je vyrovnaná a frikční krátkodobá nezaměstnanost je tedy pouze nezbytným průvodním jevem umoţňujícím ţádoucí pracovní mobilitu. [10, s. 30] 2) Strukturální nezaměstnanost, tzn., ţe profesní segmentace nabídky na trhu práce není v souladu se strukturou poptávky po práci. Jedná se o příčiny, jejichţ vliv se prohlubuje s technickým pokrokem a různou dynamikou vývoje jednotlivých odvětví. [3, s. 139]

13

O strukturální nezaměstnanosti můţeme hovořit tehdy, je-li nezaměstnanost způsobena

tím, ţe nabídka práce

nemá

„pouţití“

v důsledku

její

nízké

adaptability na strukturu pracovních míst. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti je vysoký počet neobsazených,

volných

pracovních

míst

a

vysoký počet

nezaměstnaných, přičemţ nesoulad můţe vzniknout proto, ţe poptávka po určitém druhu práce roste, zatímco poptávka po jiném druhu práce klesá, přičemţ nabídka se nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Dalším indikátorem růstu strukturální nezaměstnanosti je růst průměrné délky trvání nezaměstnanosti a také růst času neobsaditelnosti pracovních míst. Strukturální nezaměstnaností jsou ohroţeny především méně flexibilní skupiny obyvatel – vdané ţeny, rodiny s více dětmi, starší osoby, osoby se změněnou pracovní schopností, osoby s nízkou kvalifikací, neadaptabilní minority (u kterých

dochází

ke kumulaci dalších činitelů), i osoby se specifickou kvalifikací. Mezi

specifické

nástroje

politiky

zaměstnanosti

v prostředí

strukturální

nezaměstnanosti patří především zásahy v oblasti kvalifikace. Na vývojové tendence tohoto druhu nezaměstnanosti musí kromě projektů rekvalifikačních systémů reagovat i systém profesní přípravy na středních i vysokých školách. [10, s. 31,32] 3) Cyklická nezaměstnanost, která souvisí s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky. V období hospodářských poklesů tato sloţka narůstá, naopak při růstu výkonnosti ekonomiky je potlačována. [3, s. 139] Tato nezaměstnanost vzniká tedy, kdyţ makroekonomická poptávka po zboţí a sluţbách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující pro zaměstnávání těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. MEZI DALŠÍ TYPY NEZAMĚSTNANOSTI SE ŘADÍ: Sezónní nezaměstnanost, je krátkodobá a je determinována dvěma příčinami. První příčinou je diskontinuita výroby v odvětvích, závislých na ročních obdobích nebo počasí (zemědělství, stavebnictví, cestovní

ruch) a následně v navazujících

zpracovatelských odvětvích (cukrovarnictví, konzervárenství). Druhou příčinou jsou pak sezónní výkyvy poptávky po různých druzích produkce (sportovní potřeby, konfekce apod.). Sezónní nezaměstnanost představuje specifický druh nezaměstnanosti, která je principiálně řešitelná opatřeními v organizaci práce nebo administrativními opařeními. [10, s.31] 14

Skrytá nezaměstnanost, která představuje nezaměstnané osoby, které práci nehledají a ani se jako nezaměstnaní na příslušném úřadě neregistrují. Technologická nezaměstnanost je způsobena tím, ţe lidé ztrácejí zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení ţivé práce technikou. PODLE JINÉHO ČLENĚNÍ SE VYMEZUJE NEZAMĚSTNANOST: Dobrovolná, o níţ se hovoří tehdy, kdy část pracovních sil nechce při určitých mzdách pracovat (pracovní místa existují, ale není o ně při stávající trţní mzdové sazbě zájem) a nebo nechce pracovat vůbec (upřednostňuje volný čas, ţije z charit a podpor nebo takový

ţivotní styl umoţňují úspory

či

jen

občasný výdělek). Pro moderní

ekonomiky je typické, ţe mohou produktivně fungovat

a

přitom současně

vytvářet značný rozsah tohoto typu nezaměstnanosti. Nedobrovolná, která vzniká v důsledku toho, ţe při vyšších mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, neţ počet pracovních sil. Tedy poptávka po práci je niţší neţ celková nabídka, část pracovníků při běţné mzdové sazbě nenachází práci. I kdyţ chtějí pracovat, práci nenajdou. Jsou tedy nedobrovolně nezaměstnaní. PODLE DÉLKY TRVÁNÍ MŮŢE BÝT NEZAMĚSTNANOST: Krátkodobá, za kterou je u nás povaţována doba do šesti měsíců nezaměstnanosti a v zemích Evropské unie do 1 roku. Dlouhodobá, je za ni povaţována nezaměstnanost trvající déle neţ šest měsíců. Je závaţnějším problémem neţ

nezaměstnanost krátkodobá.

Informace o délce nezaměstnanosti je významná pro vytipování problémových regionů

či sociálních kategorií. I nízká míra nezaměstnanosti můţe být nepříznivá,

jestliţe jde z větší části o nezaměstnanost dlouhodobou. Tam, kde je míra nezaměstnanosti sice vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými je rychlý (nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných), je situace příznivější. A to jak z hlediska samotných nezaměstnaných osob, tak i z hlediska zátěţe nezaměstnanosti na státní rozpočet. Je to dáno jednak niţšími poţadavky na podpory, jednak faktem, ţe znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných si vyţaduje nesrovnatelně vyšší náklady neţ zprostředkování práce osobám, pro které je nezaměstnanost

jen

krátkou

ţivotní

epizodou.

15

V posledních

letech

dochází

v nezaměstnanosti k jistému posunu, charakterizovanému prodluţováním průměrné délky trvání jejích jednotlivých případů a současně růstem podílu osob dlouhodobě nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojena ještě s jedním významným jevem, kterým je velký výskyt období opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéry jedince. Tato tendence se jeví jako vyšší riziko nezaměstnanosti příslušníků některých sociálních kategorií (nekvalifikovaní dělníci, imigranti, ţeny…). Tak jako existují sociální kategorie či regiony s rizikem vyššího výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti, existují i sociální kategorie a regiony s vyšším rizikem opakované nezaměstnanosti (jsou pro ně charakteristické jak dlouhodobá nezaměstnanost, tak i „nesouvislé, nezaměstnaností přerušované, pracovní kariéry“). [7, s. 24,25]

1.4 Charakteristika trhu práce Práci lze definovat jako cílevědomou činnost člověka, jako spojení jeho intelektu s konkrétní manuální činností. Člověk pracuje převáţně ze dvou důvodů. Jednak proto, aby uţivil sebe a svou rodinu, a dále proto, aby se zdokonalil, sebevzdělal, seberealizoval. Trh práce je relativně odlišný od ostatních trhů, a to tím, ţe se na něm nabízí a poptává práce, jejímţ nositelem je člověk. Trh práce je jedním z trhů výrobních faktorů. Zde stojí nabídka a poptávka ve vzájemné soutěţi a výsledkem je cena práce neboli mzda. Trh práce je tvořen třemi základními faktory: nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce – mzdou. Trh práce je tedy na jedné straně ovlivňován

poptávkou

po pracovních silách vycházející z celkové hospodářské a sociální politiky a na druhé straně nabídkou pracovních sil. Aby bylo moţno pruţně reagovat na měnící se potřeby a poţadavky společnosti (trh zboţí a sluţeb), je třeba, aby vedle výrobce (trh výrobních činitelů) existovala také odpovídající nabídka pracovních

sil (trh práce), která co

do kvalifikační úrovně a profesní struktury bude schopna potřeby a poţadavky realizovat. Trh práce má funkci ekonomickou a funkci sociální: Ekonomická funkce trhu práce vychází ze vztahu mezi výrobním systémem pracovních činností, respektive pracovních míst a pracovní silou. Tento vztah je řešen na základě směny práce mezi firmy, odvětví a regiony. Předmětem směny

16

na trhu práce je pracovní síla. Ta vystupuje v tomto případě jako výrobní činitel a její mezní produktivita spoluurčuje pak její pozici na trhu práce. Sociální funkce trhu práce. V procesu směny jsou prostřednictvím nabídky pracovní síly a poptávky po pracovní síle určovány mzdy a další podmínky zaměstnanosti, například pracovní doba. Stranami zúčastněnými v tomto procesu jsou zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci. Vedle nich do tohoto procesu zasahují další partneři: státní instituce, odbory, někdy i politické lobby a další, kteří tento proces ovlivňují, neboť souvisí s jejich ekonomickými a politickými zájmy. [4, s. 5] Ze sociálního pohledu je nezaměstnanost neţádoucím jevem, neboť sociální zkušenosti nezaměstnaných jsou vesměs velice nepříznivé. Z ekonomického pohledu je nezaměstnanost projevem mikrostrukturálníí adaptace ekonomiky. Je projevem a důsledkem vzniku, zániku a omezování některých výrob a činností a tím i pracovních míst. Jako taková je „určitá nezaměstnanost“ spojena s mobilitou pracovní síly a je výrazem toho, ţe část pracovních sil se přizpůsobuje technologickým změnám (rekvalifikuje se, hledá si nové pracovní místo, stěhuje se za prací apod.). Tato nezaměstnanost je předpokladem adaptačních procesů, usnadňuje strnulost ekonomiky. Nepřekročí-li nezaměstnanost

„určitou mez“, jde ve vyspělých trţních ekonomikách o přirozený

průvodní jev, svým způsobem ekonomicky nezbytný, který je zvládnutelný různými makroekonomickými opatřeními a politikou zaměstnanosti. [4, s. 16, 17] Lidé reagují na ekonomické a sociální podmínky trţního hospodářství velmi diferencovaně. Vyšší dynamiku ţivotních podmínek chápou mnozí jako příleţitost měnit své ţivotní podmínky vlastní aktivitou. Plánují soukromé podnikání, zvyšují si kvalifikaci, hledají nové zaměstnání, rozvíjejí své zájmy a aktivity mimo pracovní trh a rozšiřují si vlastní síť sociálních styků. Velké skupiny lidí však podléhají nejistotě, depresi, nezájmu aţ neschopnosti měnit naučené stereotypy chování z období vlády minulých ekonomických vztahů. Jejich pracovní pasivita spojená s kritikou změn vede často k defenzivní ţivotní strategii. [8]

17

1.5 Nabídka a poptávka po práci Nabídkou práce

se rozumí nabídka práce ze strany jednotlivců. Lidé nabízejí

na trhu práce své dovednosti, znalosti, zkušenosti, svou kvalifikaci apod. Jedná se tedy o počet pracovníků,

které má ekonomika k dispozici

nebo počet odpracovaných

hodin při výdělečné činnosti v továrnách, na farmách a v jiných podnicích, ve vládě nebo neziskových institucích. Nabídka práce podmiňuje jak bohatství společnosti, tak ţivotní úroveň jednotlivců. Nabídka práce představuje volbu spotřebitele, který porovnává uţitek z volného času s uţitkem, který mu plyne z výrobků a sluţeb, jeţ nakoupí za mzdu, získanou tím, ţe volný čas obětuje a nabízí více práce. Nabídka pracovních sil na trhu práce je tedy závislá na výši reálné mzdové sazby a na mezní újmě z práce spojené s obětováním volného času. S výší mzdové sazby se mění volba mezi uţitkem, který plyne spotřebiteli z výrobků a sluţeb, a uţitkem z volného času. S růstem mzdové sazby nabízí spotřebitel více práce, neboť kaţdá další hodina práce přináší více důchodu, ze kterého plyne větší uţitek z výrobků a sluţeb. Spotřebovávané výrobky a sluţby jsou substitutem odpočinku. Při vyšší mzdové sazbě zpravidla dochází k omezení počtu odpracovaných hodin, tedy k omezení nabídky práce. Vyšší mzdová sazba (za předpokladu, ţe se ceny výrobků a sluţeb nemění) zvyšuje reálné důchody a volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času. Při niţší mzdové sazbě převládá tzv. substituční efekt, který má za následek, ţe při zvýšení mzdové úrovně se zájem o práci zvyšuje, tedy nabídka práce roste. Při vyšší mzdové sazbě převládá tzv. důchodový efekt, který má za následek, ţe při vyšších mzdách si můţeme dovolit více volného času, svoje dosavadní nároky můţeme uspokojit při omezení pracovní nabídky, nabídka práce tedy klesá. Hlavními determinantami nabídky práce tedy jsou: reálné mzdy (jejich současná i očekávaná úroveň), jmění (majetek), mimopracovní příjmy (včetně vládních transferů), demografický vývoj (zejména počet a věková struktura obyvatelstva), míra ekonomické aktivity obyvatelstva (tj. poměr mezi pracujícím obyvatelstvem a obyvatelstvem celkem nebo poměr mezi pracujícím obyvatelstvem v produktivním věku a obyvatelstvem v produktivním věku, vyjádřený v %), úroková míra a společenská tradice. [5, s. 8, 9]

18

Poptávka po práci je definována jako poptávka jednotlivých firem po pracovní síle. Firmy a pracovníci jsou hlavními aktéry trhu práce. Pracovní síla se tedy na trhu práce prodává

a kupuje. Při najímání pracovní síly je nutné stanovit nejen peněţní odměnu

za práci, ale i podmínky, za nichţ bude zaměstnanec pracovat (pracovní prostředí, pracovní doba, zaměstnanecké výhody apod.). Poptávka po práci je „odvozenou poptávkou“, která závisí na poptávce spotřebitelů po v

finálních

statcích, které se pomocí práce vyrábí, a která závisí na omezeních,

nichţ nebo s nimiţ firma pracuje. Jde o

to, jaké je postavení firmy na

trhu,

jakých technologických postupů vyuţívá při výrobě a také o cíle firmy. Při nákupu práce se budou firmy orientovat podle nákladů,

které na ni musí vynaloţit a podle výnosů,

které jim přinese. Firma nacházející se v rovnováze a zároveň maximalizující zisk zaměstnává pracovníky aţ po bod, kdy příjem z mezního produktu práce je právě roven mezním nákladům na práci. Mezní produkt práce lze definovat jako dodatečný výstup, jenţ je výsledkem zaměstnání jedné dodatečné jednotky pracovní síly, přičemţ všechny ostatní vstupy jsou konstantní. Příjem z mezního produktu práce představuje dodatečný příjem, který firma získává zaměstnáním dodatečné jednotky práce, přičemţ všechny ostatní vstupy zůstávají konstantní. Je definován jako mezní produkt práce vynásobený mezním příjmem získaným prodejem dodatečné jednotky výstupu. Má klesající tendenci. Mezní náklady na práci je částka, o kterou vzrostou celkové náklady dané firmy, aby tato firma získala dodatečnou jednotku práce. Představují cenu práce, tedy mzdovou sazbu. Firma tedy zvyšuje či sniţuje poptávku po práci aţ do okamţiku, kdy se příjem z

mezního produktu práce vyrovnává mzdové sazbě. Poptávka po práci je tedy závislá

na výši mzdové sazby a je určena z mezního produktu práce. Hlavními determinantami poptávky po práci jsou: -

cena práce charakterizovaná mzdovou sazbou,

-

poptávka po produkci vyráběné pomocí práce a cena této produkce,

-

produktivita práce (tj. celkový výstup dělený pracovními vstupy), která závisí na kvalitě vstupů práce (dána gramotností, vzděláním, odbornou průpravou a dovednostmi ekonomicky aktivního obyvatelstva), mnoţstvím a kvalitě kooperujících výrobních faktorů, úrovní a vyuţitím technických a technologických znalostí.

-

ceny ostatních vstupů (kapitálu, půdy),

-

očekávané budoucí trţby a disponibilní přebytečná pracovní síla. [4, s. 7] 19

Při dokonalém působení trţních sil dochází k adaptaci mezi vysokou nabídkou práce a nedostatečnou poptávkou po práci, tak ţe zaměstnanost (mnoţství realizované práce) klesá aţ na bod rovnováhy s klesající poptávkou po práci – bod přirozené míry nezaměstnanosti. Můţe ale (nebrání-li tomu ţádné bariéry jako jsou regulace vlády nebo odborů) také dojít k přizpůsobení poklesem mezd na dané úrovni zaměstnanosti. Pak se nezaměstnaní pracovníci nabízejí firmám za niţší mzdy, ale část z nich také odchází z pracovního trhu. Klesá cena práce, zpomalí se tempo inflace, coţ následně stimuluje výrobce k větší poptávce po práci. Tyto okolnosti ovlivní trţní rovnováhu: sníţí mzdy a tím současně zvýší mnoţství poţadované i realizované práce. Nezaměstnanost se stabilizuje na úrovni „přirozené míry“. Nezaměstnanost je proto nahlíţena buď jako výsledek

mzdových a cenových

očekávání lidí (ta jsou negativně ovlivněna rostoucím tempem inflace), za druhé jako důsledek vládních regulací. Je-li totiţ nedostačující zaměstnanost, poţadované mzdy přerostou

únosnou úroveň a nastartuje se inflace. Proto pokud vládní zásahy směřují

k podpoře další efektivní poptávky po zboţí, povede to k nečekaným vzestupům mezd a k cenové inflaci, navíc pracovníci jsou krátkodobě motivováni nabízet více práce nebo i ekonomicky neaktivní vstupovat na pracovní trh. Čím je také vyšší očekávaná úroveň cen ve vztahu k aktuální úrovni (tedy čím větší je inflace), tím je i relativně niţší úroveň mezd vnímaná zaměstnanci ve vztahu k úrovni vnímané zaměstnavateli. V důsledku toho se sniţuje úroveň nabídky práce na straně zaměstnanců, ale hlavně se sniţuje poptávka po práci na straně zaměstnavatelů. [9, s. 12]

1.6 Problémové skupiny na trhu práce Existují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce. Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak ohroţuje určité skupiny populace, coţ potvrzuje zkušenost téměř všech průmyslově vyspělých zemí. Právě na tyto skupiny se musí zaměřovat politika zaměstnanosti. [2, s. 8]

20

Na trhu práce nemají tedy všichni uchazeči o zaměstnání stejné postavení. Někteří z nich mohou mít vzhledem k různým handicapům, případně i kumulací více handicapů (např. nízká nebo ţádná kvalifikace, zdravotní postiţení, vysoký nebo naopak příliš nízký věk) zhoršenou moţnost uplatnit se na trhu práce. Jedná se o tak zvané problémové skupiny osob. V této podkapitole se s těmito skupinami osob blíţe seznámíme. MEZI PROBLÉMOVÉ SKUPINY PATŘÍ: osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, mladiství, kteří jiţ dále nepokračují v přípravě na povolání, absolventi učilišť, středních škol, vyšších a vysokých škol při prvním nástupu do zaměstnání, občané se změněnou pracovní schopností, ţeny a osoby pečující o dítě do 15 let věku nebo o dlouhodobě těţce postiţeného člena rodiny, osoby starší 50 let, osoby společensky nepřizpůsobivé, osoby, které nemají zájem o práci, osoby, dlouhodobě nezaměstnané.

Osoby bez kvalifikace a s nízkou kvalifikací Osoby bez kvalifikace a s nízkou kvalifikací představují osoby bez ukončeného vzdělání, nebo jen se základním vzděláním či zvláštní školou, s nedostatkem pracovních zkušeností a s malou sebedůvěrou.Tyto osoby mají malou pravděpodobnost získat zaměstnání. Jsou umísťovány na sekundární trh práce, který je dostatečně nemotivuje ke vstupu a setrvání v pracovním poměru. Z tohoto důvodu jsou častými uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Délka trvání nezaměstnanosti je zařazuje obvykle mezi dlouhodobě nezaměstnané. [4, s. 23] Absolventi škol a mladiství Absolventem je občan, jehoţ celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po ukončení studia dvou let. Do této doby se nezapočítává např. doba vojenské základní (náhradní) sluţby a civilní sluţby a doba mateřské dovolené. Mladistvím je osoba, která ještě nedosáhla 18 let věku. 21

Obě tyto skupiny jsou obtíţně umístitelné na trhu práce. Důvodem je chybějící praxe absolventů škol a nedostatečná kvalifikace mladistvých. Úřady práce řeší jejich sloţitou situaci na trhu práce takovým způsobem, ţe zaměstnavateli, který do pracovního poměru přijme absolventa školy nebo mladistvého, poskytne plnou nebo částečnou úhradu mzdových nákladů. Podmínkou je, ţe zaměstnavatel zajistí pro absolventa odbornou praxi a pro mladistvého moţnost získat kvalifikaci. [4, s. 23] Absolventi středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce. V současné době míra nezaměstnanosti absolventů škol značně převyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti. S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvích bez zájmu o získání zaměstnání se objevují i závaţné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazování ze společnosti.

Prodluţování adolescence nezaměstnaností má negativní důsledky

pro jedince i pro společnost. Prodlouţená adolescence totiţ ohroţuje nejen rozvoj osobní identity a profesionální role, ale také schopnost navazovat a udrţovat přátelství a akceptaci rodinných a společenských hodnot. [1, s. 110] Mladým lidem, by proto měla společnost i několikrát za sebou nabídnout různé rekvalifikace a jazykové kurzy. Tím se jim prodlouţí období vzdělávání a pobyt v cyklu „střídání práce a volného času“. Občané se změněnou pracovní schopností (ZPS) Do kategorie osob se zdravotním postiţením se zahrnují občané se změněnou pracovní schopností a občané se změněnou pracovní schopností s těţším zdravotním postiţením. Občanem se změněnou pracovní schopností je občan,

který má

pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou moţnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění. Občané s těţším zdravotním postiţením mají potom mimořádně omezenou moţnost pracovního uplatnění a mohou se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání. U osob se ZPS se uvádí jako hlavní příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti postiţení, nízká kvalifikace, sníţená mobilita,

nízká

motivace, dlouholeté vyřazení z pracovního procesu a malý počet vhodných pracovních míst. [4, s. 23] 22

U lidí se změněnou pracovní schopností vystupují do popředí nejen ekonomické, sociální a psychické problémy, ale zejména problém přiměřeného smyslu ţivota, problém pocitu lidské důstojnosti. Vzhledem ke stále většímu důrazu na produktivitu práce

a výkon mají tito lidé v současné společnosti čím dále menší šanci se uplatnit

na trhu práce. Doba jejich evidence na úřadech práce převyšuje několikanásobně dobu evidence zdravých jedinců. Dostávají se často do bezvýchodné ţivotní situace a pro jejich rodiny to znamená starost o nezaměstnaného postiţeného rodinného příslušníka. I kdyţ dosavadní systém sociálního zabezpečení se podílí na zajišťování jejich základních materiálních potřeb, společenská integrace skupiny postiţených lidí závisí z velké části na širších sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách. [1, s. 113]

Ţeny Především ţeny s malými dětmi patří mezi skupinu znevýhodněnou na trhu práce. Ţeny musí při volbě vhodného zaměstnání zvaţovat, zda jim např. práce na směny nezpůsobí komplikace při organizování rodinného ţivota. Z důvodu péče o domácnost a výchovy dítěte odmítají např. sluţební cesty, práce v noci apod. Zaměstnavateli jsou povaţovány za osoby s vyšší absencí (např. z důvodu péče o nemocné dítě) neţ muţi. Tato skutečnost vede k tomu, můţe-li určité zaměstnání vykonávat muţ nebo ţena, zaměstnavatelé většinou přijmou muţe. [4, s. 23] Nepříznivé

postavení ţen na trhu práce je tedy především způsobené

tím,

ţe zaměstnavatelé upřednostňují muţskou pracovní sílu pro její větší územní mobilitu a nezatíţenost starostmi o domácnost. Zaměstnavatelé většinou také nevytvářejí pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou, ale dávají přednost vícesměnným provozům. Ekonomicky ohroţené jsou v současné době zejména neúplné rodiny. Nezaměstnanost a liberalizace cen vytváří pro značnou část neúplných rodin obtíţnou sociální a ţivotní situaci. [1, s. 113] Zaměstnanost ţen je závaţným celospolečenským problémem. Je totiţ obtíţné skloubit pracovní a mateřské povinnosti, dosáhnout přiměřené společenské angaţovanosti ţen. Řešením by mohla být rozsáhlá nabídka zkrácených pracovních úvazků, zavádění pruţné pracovní doby a dostupná péče o děti.

23

Osoby starší padesáti let Zhoršené postavení na trhu práce mají rovněţ uchazeči o zaměstnání starší padesáti let. Tyto osoby se pro svůj vyšší věk často setkávají s nezájmem zaměstnavatelů umístit je na

volná pracovní místa.

Tito uchazeči by neměli být zaměstnavateli odmítáni,

neboť mohou být cennou pracovní silou, která disponuje pracovními zkušenostmi a dostatkem praxe. Zaměstnavatelé se na tyto osoby dívají jako na málo flexibilní a málo přizpůsobivé. Jejich další nevýhodou bývá slabá nebo vůbec ţádná znalost světového jazyka a také horší znalost práce s počítačem. [4, s. 23] Starší lidé proţívají ztrátu práce velice těţce a jsou provázeni pocity bezradnosti spojené se strachem, psychickou tenzí, nejistotou a s postupnou ztrátou sebedůvěry. Spolu s pracovní rezignací se projevuje i rezignace na společenskou aktivitu. Jestliţe nezaměstnanému jedinci činí problém získat zaměstnání ve středním období pracovní kariéry, v pozdním stádiu kariéry jsou jeho moţnosti ještě menší a řada lidí musí navíc čelit krizi základních jistot. Pro zaměstnavatele se starší lidé jeví jako horší „investice“ ve srovnání s mladými. Čím je člověk starší, tím pevnější jsou jeho návykové stereotypy, a tím i obtíţněji a pomaleji se přizpůsobuje novým ţivotním situacím. Jak dalece je starší člověk schopen přizpůsobit se změněným podmínkám a jak tyto změny proţívá, to závisí na řadě faktorů. Vedle primární úlohy osobnosti tu vystupují do popředí různé ţivotní okolnosti, úroveň inteligence, společenské postavení a rodinné poměry. [1, s. 112] Osoby společensky nepřizpůsobivé Mezi osoby společensky nepřizpůsobivé patří osoby vracející se po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, z léčeben apod. Dále sem řadíme uchazeče, kteří mají problémy s dojíţďkou do zaměstnání (nerozhoduje pouze vzdálenost, ale také čas, peníze popř. děti), osoby, které mají problémy s bydlením, v rodinném ţivotě atd. O tyto osoby zaměstnavatelé většinou nejeví zájem, a z tohoto důvodu se obtíţně na trhu práce umísťují a přispívají k dlouhodobé nezaměstnanosti. [4, s. 24]

Osoby, které nemají zájem o práci Uchazeči, kteří nemají zájem o práci, tvoří zvláštní skupinu dlouhodobě nezaměstnaných. Tito uchazeči (většinou lidé bez potřeby seberealizace) nechtějí pracovat, protoţe rozdíl mezi

pracovními příjmy a sociálními dávkami je nedostatečný (např.

konstrukce výpočtu částky ţivotního minima pro vícečlennou

24

rodinu zajišťuje vyšší

příjmy neţ mzda nekvalifikovaných pracovníků), a jsou závislí na podpoře. Dále sem patří i ti, kteří si přivydělávají v šedé ekonomice a evidují se na úřadu práce, protoţe tak mají právo na zdravotní a důchodové pojištění. [4, s. 24]

Dlouhodobě nezaměstnaní Dlouhodobě nezaměstnanými jsou uchazeči, u kterých délka nezaměstnanosti přesáhla 6 měsíců (v zemích Evropské unie déle neţ 1 rok). Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácí pracovní zkušenosti a pracovní návyky. Pravděpodobnost najít pro tyto osoby vhodné zaměstnání se sniţuje s růstem handicapů a délkou nezaměstnanosti. [4, s. 24] Délku trvání nezaměstnanosti prodluţují:  krátkodobá nepruţnost trhu práce (na straně nezaměstnaných nedostatek informací o moţnostech uplatnění na trhu práce),  rozdíl mezi strukturou poptávky a nabídky práce (na straně nezaměstnaných absence dovedností a vědomostí, které jsou pro nabízená místa poţadovány),  dlouhodobá k profesní

nepruţnost trhu práce

( na

straně nezaměstnaných neochota

či prostorové mobilitě a překáţky,

které se této mobilitě staví

do cesty). [7, s. 42] V současné struktuře dlouhodobě nezaměstnaných jsou kvalifikovaní pracovníci největší skupinou (asi 1/3 všech nezaměstnaných), část jich tvoří i absolventi základních škol.

Jde zejména o mladé lidi

obtíţně vzdělavatelné, často s malým zájmem

o zaměstnání. Patří sem i lidé, kteří se podílejí na společensky neţádoucím deviantním chování (alkoholici, recidivisté, lidé propuštění z nápravných zařízení a další lidé sociálně nepřizpůsobiví). Převáţně jde o lidi se specifickými charakteristikami individuálního a rodinného ţivota. Zvláštní náklonnosti a charakteristiky připívají k jejich „vydělování se“ ze společnosti a vedou k vytváření tzv. „nové třídy deklasovaných“,

která ţije

jakoby „uvnitř systému podpor“ sociálního zabezpečení, v „subkultuře“ trvalé závislosti na státu. Proces utváření této skupiny nezaměstnaných se specifickou kulturou – pasivitou, apatií a častým deviantním chováním – souvisí však i s délkou nezaměstnanosti a s dalšími faktory sociálního prostředí. [1, s. 114] Problémovým skupinám je třeba věnovat zvýšenou pozornost, zejména z důvodu obtíţné umístitelnosti na trhu práce a časté ztráty zaměstnání. Těmto osobám je určen především sekundární trh práce, tedy práce hůře placená, která vyţaduje niţší kvalifikaci, neumoţňující pracovní postup a další zvyšování kvalifikace. [4, s. 22] 25

2. SOCIÁLNÍ A PSYCHOSOCIÁLNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI Kaţdá nezaměstnanost s sebou přináší své negativní dopady. V této kapitole se zaměříme především na sociální a psychosociální důsledky plynoucí z nezaměstnanosti. Sociální důsledky jsou spojeny s dopady nezaměstnanosti na sociální situaci, chování a postoje nezaměstnaných jedinců a na společenský ţivot. Tyto důsledky jsou rozmanité svým rozsahem i dosahem, protoţe nezaměstnanost sama o sobě je různého charakteru a je jedinci i různě pociťována a proţívaná. Někdy se za ní skrývají lidské tragédie, jindy je doprovázena většími či menšími negativními následky, projevujícími se v různých oblastech osobního a společenského ţivota. Sociální důsledky jsou mezi sebou úzce podmíněny a propojeny. [4, s. 19]

2.1 Zkušenost deprivace Deprivace nezaměstnaných je spojena s jejich vyloučením ze sociálních vztahů a s vyloučením z konzumu jako centrální aktivity moderní společnosti. U mnoha osob zabírají činnosti spojené se spotřebou (plánování nákupu, vyhledávání zboţí či sluţeb) značnou část jejich nepracovního dne. Získání zboţí je chápáno jako příjemná událost, často kompenzující nudu a frustraci ţivota a neuspokojující práce. Vlastnictví standardního mnoţství zboţí, které je pravidelně obměňováno, dává mnoha lidem uklidňující pocit psychického bezpečí a sociálního statusu. Deprivace spojená s neschopností získat a vlastnit určité mnoţství zboţí můţe mít charakter deprivace absolutní či relativní. Absolutní deprivace je chápána především jako existenční ohroţení. Relativní deprivace

je chápána

jako

psychické

strádání,

jeţ nezaměstnanost provází. Absolutní deprivace ohroţovala obyvatelstvo především před rozvojem sociálního státu. Dnes většinu populace před existenčním ohroţením chrání systém podpor a

sociální

sítě. Absolutní deprivace hrozí jen v řídkých případech,

kdy jedinec z nějakých důvodů sociální sítí propadne. Díky sociálnímu státu je hrozba absolutní deprivace zatlačena do pozadí, o relativní deprivaci to však neplatí. Nezaměstnanost ji s sebou přináší i tehdy, jestliţe nepředstavuje existenční ohroţení.

26

Relativní deprivace je dnes silnější neţ dříve. S růstem vzdělání populace rostou i její aspirace. Obrazová prezentace komfortu středních vrstev (zejména v televizi, v reklamě, v nabídce supermarketů apod.) je dnes daleko sugestivnější neţ tomu bylo v minulosti. Masmédia a reklama prezentují veřejnosti určitou úroveň konzumu zboţí a sluţeb a vzbuzují aspirace na tento konzum i tam, kde k jeho dosaţení chybí prostředky. Rozpor mezi vzbuzovanými (materiálními) aspiracemi a moţnostmi je uspokojit patří k tíţivé formě relativní deprivace. Ta je zesilována i tlakem sociálního okolí na udrţení určité úrovně spotřeby a snahou rodiny tuto úroveň před tímto okolím manifestovat. Ztráta zaměstnání je jak ztrátou samotného statusu, tak i ztrátou moţnosti manifestovat ho. Vědomí

o určitém ţivotním stylu, který okolí od rodiny očekává, spolu se závazky,

které rodina ke svému okolí má, a pokračující tlak konzumní kultury šířené médii a reklamou, vedou společně k růstu intenzity relativní deprivace. Hloubka relativní deprivace závisí rovněţ

na postoji společnosti a veřejnosti k nezaměstnanosti i na postoji

blízkého sociálního okolí

(rodina, sousedé, ale i úřady, s nimiţ nezaměstnaní přijdou

do kontaktu) k nezaměstnaným jedincům. [7, s. 64, 65]

2.2 Sociální izolace Ztráta zaměstnání tedy často vede k sociální izolaci. Samo „ztracené“ zaměstnání je významným zdrojem „ztracených“ sociálních kontaktů a jeho ztráta vede k přerušení řady dalších sociálních kontaktů, jeţ s ním přímo nesouvisejí. Stejně jako nelze nahradit práci v zaměstnání volným časem, nelze ani tyto širší sociální kontakty rovnocenně nahradit uţšími kontakty v nejbliţším okolí (v rodině či v sousedství). V průběhu nezaměstnanosti dochází ke sníţení frekvence sociálních styků. V řadě případů nezaměstnaní vypadávají ze sociálních kontaktů prostou fyzickou nepřítomností. To se týká zejména kontaktů s osobami na bývalém pracovišti, které jsou jen zřídka dále udrţovány. Důvodem oboustranné ztráty zájmu o jejich udrţení je, ztráta společně sdílených

ţivotních

zkušeností. Po ztrátě práce se lidé většinou vyhýbají nejen těm, kdo jsou zaměstnáni, ale

vyhýbají

se

i

kontaktům s ostatními nezaměstnanými, neboť jsou pro ně

depresivní. Do tohoto typu izolace se jedinci a rodiny dostávají postupně, tak jak s prodluţováním období nezaměstnanosti sklouzávají do stále pasivnějších ţivotních strategií. [7, s.70]

27

Míra sociální izolace je spojena s řadou faktorů, mezi nimiţ hraje významnou roli věk. Mladí lidé se po ztrátě svého zaměstnání neocitají zdaleka v takové sociální izolaci jako nezaměstnaní staršího věku. Tendence k sociálním kontaktům v širších sociálních sítích (často na základě vzájemné sousedské a přátelské výpomoci) je mezi mladými manţelstvími a rodinami rozšířenější. U mladých svobodných nezaměstnaných je častěji opačná tendence k ţivotu v širších sociálních sítích vrstevníků. Ten můţe nabývat různých forem, včetně vzájemné solidarity při kriminálních činnostech a vandalství, při nichţ tyto sociální sítě mohou nabývat podoby gangů mladistvých. [7, s. 69, 70]

2.3 Zkušenost změny času Nezaměstnanost je spojena s psychologicky stresujícími změnami vnímání času. Rozbití časové struktury dne a změny ve vnímání času jsou povaţovány za jeden z nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti. V ţivotě nezaměstnaných přestává být čas důleţitý. Nezaměstnanému ubíhá čas pomaleji neţ v zaměstnání. Dny se vlečou, nemají ţádnou strukturu a po určité době nelze odlišit všední dny od víkendů. Čas přestává hrát důleţitou roli a je vyplňován pocitem nudy. Dochází ke ztrátě nebo dezintegraci smyslu pro čas a dramaticky roste podíl nestrukturovaného času ve vztahu k času strukturovanému. Spolu se strukturou času se hroutí i jeho obsah. Obecně rozšířený obraz nezaměstnaných jako osob zabíjejících čas sledováním televize a trávících mnoho času spánkem je tvrdou realitou ţivota nezaměstnaných. Fixní rámec času je dán primárně hodinami počátku a konce pracovní doby a jejím členěním na menší časové úseky. Odstranění struktury dne, která je běţně určena především rytmem zaměstnání, je pociťováno jako psychické břemeno. Tato struktura dne je hluboko zafixována v kaţdém příslušníku naší civilizace a dostává se do jeho osobnosti v raném věku v procesu socializace. Přesnost a potřeba zaplnit čas smysluplnými aktivitami jsou dětem vštěpovány jako hodnoty v rodině i ve škole. Expanze volného času v nezaměstnanosti má jiný charakter neţ rozšiřování jeho rozsahu u pracující populace. Hodnota volného času v naší kultuře spočívá v útěku a v relaxaci od práce.

Nezaměstnanost redefinuje koncepci

volného

času.

Být

bez zaměstnání neznamená nezbytně mít více volného času, je to jen rozšíření času, ve kterém nemáme

povinnosti. Absence zaměstnání význam volného času 28

mate,

neboť bez zaměstnání člověku chybí základní pořádací princip. Právě neomezené

mnoţství volného času nezaměstnaným paradoxně zabraňuje v tom, aby ho vyuţívali. Zejména mladiství mají potíţe při popisování svých denních zkušeností. Jejich volný čas je spojen především s nudou. Je to výrazné zvláště u osob, které nemají ţádné osobní zkušenosti se vzory práce a jejichţ ţivotní styl je pasivní. Navíc vyuţívání volného času v jeho zkomercionalizované podobě dnes vyţaduje peníze, a tak se vytváří bludný kruh, neboť dostatečné finanční zdroje lze získat jen v zaměstnání. Ztráta cílů, pocit neuţitečnosti a nepotřebnosti, které s tím souvisejí, jsou těţkým břemenem značné části nezaměstnaných. Nezaměstnanost samozřejmě nevylučuje aktivní činnost a udrţení si struktury času. Záleţí to na ţivotních strategiích nezaměstnaných osob. Jsou jen malé skupiny nezaměstnaných, které jsou schopny si vytvářet pozitivní a aktivní ţivotní styl. Většina nezaměstnaných zůstává totiţ i přes svůj handicap, spojena s hodnotami hlavního proudu společnosti. Některé skupiny se ovšem vyrovnávají s nezaměstnaností lépe neţ jiné. Jsou to zejména ti, kdo byli nespokojeni se svou předchozí prací, kdo zůstávají nezaměstnanými jen přijatelně krátkou dobu, kdo mají nastřádány finanční prostředky na překlenutí doby do nalezení nového zaměstnání, nebo mají legitimní důvody zůstávat mimo pracovní trh (mentálně a tělesně postiţení, svobodné matky, ale i matky s malými dětmi v rodinách apod.). Největší potíţe se svou adaptací na stav nezaměstnanosti mají naopak osoby ctící etiku práce, lidé ambiciózní a s aspiracemi. [7, s. 65-67]

2.4 Vliv na rodinu Důsledky nezaměstnanosti zdaleka nepociťují jen ti, kdo ztratili svá zaměstnání. Ve skutečnosti zasahuje nezaměstnanost daleko větší počet osob. Při hledání důsledků nezaměstnanosti pro ţivot člověka je nutno vidět nejen jeho osobní odezvu na situaci, v které se ocitl, ale i odezvu jeho rodiny, jeho domácnosti jako celku, která má své priority, své zdroje, své normy a poţadavky na jednotlivé členy. Vliv na rodinu má nezaměstnanost nejen prostřednictvím finančních potíţí (pokles na polovinu příjmů), ale téţ prostřednictvím: - strukturální dezorganizace, krize rodinného systému a narušení denních rodinných zvyklostí; - změn v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny v nezaměstnanosti; 29

- změn v postavení nezaměstnaného jedince v rodinném systému, ztrátou jeho statusu a autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvku příjmům rodiny; - změn v rozdělení domácí práce. Ztráta statusu, která je pro jedince s nezaměstnaností spojena a která je neméně obtíţným důsledkem nezaměstnanosti neţ jiné její důsledky, se dotýká i rodiny. A to nejen ve smyslu ztráty statusu rodiny v širší společenské struktuře, ale i ve smyslu ztráty statusu nezaměstnaného v rámci rodiny, coţ je pro kaţdého jedince velmi bolestivé. V některých případech můţe nezaměstnanost dokonce i zcela rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. V rodině panuje obrovské napětí vznikající ze stresu způsobeného nedostatkem finančních prostředků a tím nedostatkem prostředků k ţivotu. Rodina není nezaměstnaností jen ohroţována, naopak se můţe pro nezaměstnanou osobu stát i útočištěm. Podpora, které se nezaměstnaným dostává ze strany jejich vlastní rodiny i širší rodiny ve smyslu sociální sítě příbuzenstva, sehrává většinou pozitivní roli. [7, s. 67, 68] V rodině nezaměstnaného dochází tedy ke změnám personálních vztahů, změnám v distribuci domácích prací, změnám v postavení a statusu nezaměstnaného člena rodiny. Obtíţná je zejména situace v rodinách, kde jsou dospívající děti, které vnímají otce jako autoritu

zajišťující ţivobytí i pro ně. Ztráta práce otce je pak někdy sníţením jeho

postavení v rodině, které můţe vyústit v závaţné psychologické problémy u ostatních členů rodiny.

V některých případech se neurotické potíţe přenášejí z nezaměstnaného

na zaměstnaného partnera. Jsou-li v rodině dva členové bez práce, stresy

působící

na rodinu se často násobí. [2, s. 7]

2.5 Ztráta statusu Většina osob se shodne na tom, ţe jejich práce je obtíţná, monotónní, rutinní a ţe jim nepřináší ţádné vnitřní uspokojení, ale jen málo z nich si přeje zůstat nezaměstnanými. Ztráta zaměstnání totiţ pro člověka znamená přijmout nový status (nezaměstnaného), status podřadný, spojený s určitými nepříjemnými povinnostmi. Ztráta zaměstnání přináší řadu dezintegrujících následků. Zaměstnání

je totiţ

sociální instituce, která má velmi výrazný vliv na uspokojování lidských potřeb. Tyto latentní vlivy můţeme shrnout do pěti skupin: zaměstnání, práce, dává časovou strukturu dni;

30

zaměstnání znamená pravidelné sdílené záţitky a kontakty s lidmi mimo nukleární rodinu; zaměstnání spojuje individuální cíle a účely s nadosobními cíli; zaměstnání definuje aspekty osobního statusu a identity; zaměstnání posiluje aktivitu osobnosti. Nezaměstnanost jako sociální jev znamená obecně ztrátu výše uvedeného a je typickým příkladem disociovaného (rozloţeného) statusu. Nezaměstnaný jedinec je zasaţen prakticky v celém rozsahu statusu: Ztrácí rozsáhlý referenční hodnotový systém, kterým je jeho povolání, respektive zaměstnání.

Současně s tím ztrácí více či méně rozsáhlý systém sociálních vazeb

ve formální i neformální struktuře, který měl vytvořen na svém pracovišti a který zpravidla přesahuje pouhé hranice pracoviště. Ztrátou moţnosti uplatnění ve své profesi v důsledku ztráty zaměstnání člověk přichází o podstatný díl osobní prestiţe. Tento díl je tím větší, čím prestiţnější je bývalá profese nezaměstnaného. Obdobná situace nastává při vyrovnávání se se ztrátou podílu na moci. Nezáleţí přitom na objektivní úrovni moci, dané např. úrovní formální pozice zastávané v mocenské struktuře. Jde spíše o ztrátu vlivu, který můţe být na mocenské struktuře v podstatě nezávislý – je totiţ definován i neformálními parametry a navíc je pociťován jako individuální satisfakce. Dosaţené vzdělání nezaměstnaného stigmatizuje tím více, čím vyšší nominální kvalifikaci naplňovalo. Ztrátou zaměstnání ztrácí postiţený jistotu stabilního příjmu. Tento příjem umoţňuje kromě jiného i disponování určitými symboly, které mohou upevňovat nebo i zvyšovat prestiţ nositele v jeho sociálním prostředí. Ţivotní

způsob se

při

nedobrovolné

ztrátě zaměstnání podstatně mění – bez

ohledu na to, zda se jedná o nezaměstnanost dlouhodobou či krátkodobou – ve všech svých aspektech, dochází aţ k diskontinuitě ţivotní dráhy nezaměstnaného jedince. Důsledkem ztráty zaměstnání vzniká diskontinuitní obraz statusu, který můţe být nositelem pociťovaný jako sociální diskvalifikace, vedoucí v extrémních případech aţ k dezintegraci osobnosti. [11, s 56, 57]

31

2.6 Nezaměstnanost a zdraví Odříznutí od dřívější organizace ţivota a jejich pravidel, restrukturace času, ztráta časového a sociálního horizontu, ztráta spoluúčasti na ţivotě sousedství a širší obce, to vše působí na psychickou rovnováhu a zdraví nezaměstnaného člověka. Stav

nezaměstnanosti

je

spojen

i

s větší

emocionální

nestabilitou.

Smysl pro proporce je podlomen, jsou ohroţeny hodnoty jedince a jedinec nejen ztrácí svou cenu ve vlastních očích, ale vnímá i ztrátu své ceny v očích ostatních. Rozvíjejí se v něm pocity podřadnosti, ztrácí sebedůvěru a obecně je ohroţena jeho morálka. Nezaměstnaní mají ve srovnání se zaměstnanou populací tendenci být úzkostnější, je mezi nimi větší výskyt depresí, jsou nespokojenější, neurotičtější a více souţeni obavami, mají sníţené sebevědomí a sebeúctu a trpí poruchami spánku. [7, s. 71-73] Problém vztahu mezi nezaměstnaností a fyzickým zdravím má, podle nejrozšířenějších dnešních názorů, společného jmenovatele ve stresu, atakujícím imunitní systém a kardiovaskulární systém člověka. Ke stresu, kterým je ztráta zaměstnání provázena, se často přidávají další doprovodné zesilující faktory,

jako jsou kouření

poţívání alkoholu, léků a drog.

2.7 Nezaměstnanost a sociálně patologické jevy Vysoké

procento

dlouhodobé

nezaměstnanosti

má

neţádoucí

vliv

nejen na jednotlivce, nýbrţ i na celou společnost. Takto postiţenou společnost provází zvýšený výskyt sociálně patologických jevů, které se projevují spíše nepřímo: zvýšenou konzumací alkoholu, nikotinu a drog (zejména u mladých lidí), vyšší nemocností a rostoucí spotřebou léků, vyšším výskytem sebevraţedných pokusů. [2, s. 10] Také v České republice stoupá počet případů sebevraţd v souvislosti se ztrátou práce. Zákeřnost této věci spočívá v tom, ţe zpočátku můţe být i nezaměstnanost proţívaná jako určitá forma „dovolené“, v níţ má člověk příleţitost zamyslet se nad svým dosavadním ţivotem. Později, při opakovaném neúspěchu najít si práci, narůstá vědomí nemoţnosti ovlivňovat osobní situaci, vzniká pesimistický postoj s pocity nepotřebnosti, marnosti a beznaděje. [1, s. 115, 116]

32

Průvodními jevy vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti jsou i zvýšená míra kriminality a násilí, rasových i meziskupinových konfliktů, krizí v rodině a v sociálních institucích.

Nezaměstnanost způsobuje i vznik tzv. třídy deklasovaných, tj. lidí se

zkušeností dlouhodobé nezaměstnanosti, bez kvalifikace a pracovních dovedností, kteří ţijí mimo pracovní trh a jsou trvale závislý na systému podpor. [2, s. 10] S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvích bez zájmu o získání zaměstnání se objevují i závaţné výchovné a psychologické problémy. Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazování ze společnosti. Prodluţování adolescence nezaměstnaností má negativní důsledky pro jedince i pro společnost. Ohroţuje totiţ rozvoj osobní identity, identity muţství a ţenství, dosaţení nezávislosti na rodičích, akceptaci rodinných hodnot a hodnot společnosti. Ohroţuje i rozvoj profesionální role a schopnost navazovat a udrţovat přátelství. [2, s. 7]

33

3. ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI VE ZNOJEMSKÉM REGIONU 3.1 Charakteristika znojemského regionu Okres Znojmo se svou rozlohou řadí mezi

Okres Znojmo

největší okresy v České republice, ale s počtem

Kraj

Jihomoravský

Sídlo okresu

Znojmo

Geograficky je situován na jihovýchodním okraji

Rozloha

1590,50 km²

státu. Jiţním okrajem prochází státní hranice

Počet obyvatel

113 307

Hustota zalidnění

71 ob./km²

Počet obcí

144

• z toho měst

5

obyvatel na 1 km2 k nejméně osídleným.

s Rakouskem. Sídelní struktura je specifická – 70% obcí má počet obyvatel pod 500. Region

• z toho městysů 13

charakter

má

s výraznou

prvovýroby a

zemědělsko-průmyslový převahou

zemědělské

nízkým zapojením

obyvatel

do průmyslu. Svou výměrou 113 437 ha zemědělské půdy se řadí okres Znojmo na první místo v rámci Jihomoravského kraje. Klimatické podmínky

jihovýchodní

části

okresu

jsou

výhodné pro pěstování ovoce, zeleniny a vinné révy. Průmysl je koncentrován do Znojma a jeho blízkého okolí.

Silné stránky okresu V uplynulých letech, podobně jako v celé České republice, vstoupil do mnoha podniků na území okresu zahraniční kapitál. V tomto období také některé větší či menší podniky nevydrţely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svoji činnost. Naproti tomu vznikla celá řada převáţně menších podniků, které si své místo na trhu jiţ našly. Podobná situace nastala i v zemědělství. Část podniků se transformovala do velkých celků, kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem. Ve sluţbách také došlo k dalšímu rozvoji, a to jak pro právnické tak fyzické osoby. 34

V obchodní síti, zvláště ve městě Znojmě, vznikla celá řada supermarketů, které ovlivnily vývoj obchodní sítě nejen ve městě, ale i v jeho okolí. Veškeré tyto změny se odrazily na trhu práce. Slabé stránky okresu Vzhledem k poměrně nízkému zprůmyslnění okresu, absenci velkých podniků a sezónnosti některých činností, dosahuje okres Znojmo vysoké nezaměstnanosti, která se prohlubuje v zimních měsících, kdy klesá zájem o pracovníky v zemědělství, stavebnictví a sluţbách. Trh práce je nevyváţený a má sezónní

charakter s velkými výkyvy

v zaměstnanosti. Průmysl je koncentrován do Znojma a jeho blízkého okolí. Nedostatek pracovních příleţitostí je zejména

v okrajových mikroregionech Vranovska a

Hrušovanska, kde se rovněţ nejvíce projevuje sezónnost.

3.2 Vývoj nezaměstnanosti v regionu v letech 2005 - 2009 Tok nezaměstnanosti v roce 2005 V průběhu roku 2005 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 10 473 uchazečů o zaměstnání. V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 872 uchazečů o zaměstnání. Největší počet nových uchazečů byl zaevidován v měsíci lednu a to 1 472 osob. Celkem bylo v roce 2005 vyřazeno z evidence 10 441 osob. Průměrný měsíční počet vyřazených uchazečů činil 870 osob. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu – 1 725 osob, nejméně v prosinci - 477 osob. Ke 31.12.2005 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 8 694 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti dosáhla 14,14 %. Tab. 1: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2005 Kategorie

IQ-05

IIQ-05

IIIQ-05

IVQ-05

Evidovaní uchazeči celkem

9129

7144

7316

8694

- z toho ţen

4556

3932

4065

4569

Zdroj: ÚP Znojmo

35

Tok nezaměstnanosti 2006 V průběhu roku 2006 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 10 400 uchazečů o zaměstnání, coţ je o 47 méně neţ ve stejném období předchozího roku. V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 867 uchazečů o zaměstnání. Největší počet nových uchazečů byl zaevidován v měsíci lednu - 1 391 osob. Celkem bylo v roce 2006 vyřazeno z evidence 11 439 osob. Průměrný měsíční počet vyřazených uchazečů činil 953 osob. Toto číslo je zhruba o 173 uchazečů větší neţ v roce 2005. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu - 1 682 osob, nejméně v prosinci - 495 osob. K 31.12.2006 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 8 050 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti dosáhla 13,61 %. Ve srovnání s rokem 2005 se počet uchazečů o zaměstnání sníţil o 644 osob. Tab. 2: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2006 Kategorie

IQ-06

IIQ-06

IIIQ-06

IVQ-06

Evidovaní uchazeči celkem

9047

6936

6980

8050

- z toho ţen

4538

3800

3889

4353

Zdroj: ÚP Znojmo Tok nezaměstnanosti v roce 2007 V průběhu roku 2007 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 9 480 uchazečů o zaměstnání, coţ je o 920 méně neţ ve stejném období předchozího roku. V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 790 uchazečů o zaměstnání. Největší počet nových uchazečů byl zaevidován v měsíci lednu - 1 485 osob. Celkem bylo v roce 2007 vyřazeno z evidence 11 003 osob. Průměrný měsíční počet vyřazených uchazečů činil 917 osob. Toto číslo je o 36 uchazečů menší neţ v roce 2006. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu - 1 529 osob,

nejméně

v prosinci - 408 osob. K 31.12.2007 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 6 810 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti dosáhla 11,53 %. Ve srovnání s rokem 2006 se počet uchazečů o zaměstnání sníţil o 1 240 osob.

36

Tab. 3: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2007 Kategorie

IQ-07

IIQ-07

IIIQ-07

IVQ-07

Evidovaní uchazeči celkem

8005

6074

5974

6810

- z toho ţen

4210

3448

3423

3726

Zdroj: ÚP Znojmo Tok nezaměstnanosti v roce 2008 V průběhu roku 2008 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 9 270 uchazečů o zaměstnání, coţ je o 210 méně neţ ve stejném období předchozího roku. V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 773 uchazečů o zaměstnání. Největší počet nových uchazečů byl zaevidován v prosinci - 1 286 osob. Celkem bylo v roce 2008 vyřazeno z evidence 9 733 osob. Průměrný měsíční počet vyřazených uchazečů činil 811 osob. Toto číslo je o 106 uchazečů menší neţ v roce 2007. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci dubnu – 1 384 osob,

nejméně

v prosinci - 436 osob. K 31.12.2008 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 6 348 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti dosáhla 10,80 %. Ve srovnání s rokem 2007 se počet uchazečů o zaměstnání sníţil o 462 osob. Tab. 4: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2008 Kategorie

IQ-08

IIQ-08

IIIQ-08

IVQ-08

Evidovaní uchazeči celkem

6523

4894

4954

6348

- z toho ţen

3548

2829

2873

3465

Zdroj: ÚP Znojmo Tok nezaměstnanosti v roce 2009 V průběhu roku 2009 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 12 563 uchazečů o zaměstnání, coţ je o 3293 více neţ ve stejném období předchozího roku. V průměru bylo měsíčně vzato do evidence 1047 uchazečů o zaměstnání. Největší počet nových uchazečů byl zaevidován v prosinci - 1 585 osob. K 31.12.2009 evidoval Úřad práce ve Znojmě celkem 8 956 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti dosáhla 15,38 %. Ve srovnání s rokem 2008 se počet uchazečů o zaměstnání zvýšil o 2 608 osob.

37

Tab. 5: Vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů v roce 2009 Kategorie

IQ-09

IIQ-09

IIIQ-09

IVQ-09

Evidovaní uchazeči celkem

7848

6581

6808

8956

- z toho ţen

3964

3506

3546

4321

Zdroj: ÚP Znojmo Jako kaţdoročně je začátek roku charakterizován vyšší nezaměstnaností. Od měsíce února pak dochází k postupnému mírnému sniţování evidovaných uchazečů.

Jde

o pravidelně se opakující stav , který souvisí se sezónností trhu práce v okrese Znojmo. Kaţdoročně se sníţí v

průběhu prvního pololetí počet evidovaných uchazečů zhruba

o 2 000 osob, neboť jsou uchazeči umísťování na veřejně prospěšné práce, práce v zemědělství, stavebnictví a v cestovním ruchu. [13 -17, 19] viz. Příloha 2

3.3 Vývoj míry nezaměstnanosti regionu v porovnání s ČR v letech 2005 – 2009 Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2005 Tab. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2005 ve Znojmě a ČR Míra nezaměstnanosti Okres Znojmo Česká republika

I Q 2005 II Q2005 III Q 05

IV Q 05

14,90

11,67

12,00

14,14

9,4

8,6

8,8

8,9

Zdroj: ÚP Znojmo V průběhu roku 2005 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na poměrně vysoké úrovni, ale měla v 1. pololetí značně sestupnou tendenci. Ve 2. pololetí opět míra nezaměstnanosti rostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanosti v průměru o 0,14%. Míra nezaměstnanosti se pohybovala zhruba 3-7% nad celostátním průměrem. V celostátním srovnání se okres pohyboval mezi 10. aţ 19. místem.

38

Regionálně se míra nezaměstnanosti v prosinci 2005 pohybovala na Vranovsku kolem 19,9%, Hrušovansku 18,6% a Moravsko-Krumlovsku 13,4%. Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2006 Tab. 7: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2006 ve Znojmě a ČR Míra nezaměstnanosti Okres Česká republika

I Q 2006 II Q2006 III Q 06

IV Q 06

14,59

11,51

11,60

13,61

8,8

7,7

7,4

7,7

Zdroj: ÚP Znojmo V průběhu roku 2006 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na poměrně vysoké úrovni. V 1. pololetí však měla značně sestupnou tendenci a v závěru 2. pololetí opět rostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanosti v

průměru

o 0,46%. Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 5% nad celostátním průměrem. Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci roku 2006 na Vranovsku kolem 18,88%, Hrušovansku 18,08% a na Moravsko-Krumlovsku 11,62%. Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2007

Tab. 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2007 ve Znojmě a ČR Míra nezaměstnanosti Okres Česká republika

IQ 2007

II Q2007 III Q 07

IV Q 07

13,65

10,33

10,00

11,53

7,3

6,3

6,2

6,00

Zdroj: ÚP Znojmo V průběhu roku 2007 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na relativně vysoké úrovni. V 1.pololetí však měla značně sestupnou tendenci a v závěru 2.pololetí lehce vzrostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanosti v průměru o 1,0%. 39

Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 5% nad celostátním průměrem. Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci 2007 na Vranovsku kolem 16,96%, Hrušovansku 16,41% a Moravsko-Krumlovsku 8,72%. Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2008 Tab. 9: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2008 ve Znojmě a ČR Míra nezaměstnanosti Okres Česká republika

IQ 08

II Q 08

III Q 08

IV Q 08

10,70

8,17

8,23

10,80

5,6

5,0

5,3

6,0

Zdroj: ÚP Znojmo V průběhu roku 2008 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na relativně vysoké úrovni. V 1.pololetí však měla sestupnou tendenci, v závěru 2.pololetí opět vzrostla. V meziročním srovnání se sníţila míra nezaměstnanosti v průměru o 2,0%. Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 4% nad celostátním průměrem. Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci 2008 na Vranovsku kolem 15,41%, Hrušovansku 13,21% a na Moravsko-Krumlovsku 8,13%. Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2009

Tab. 10: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2009 ve Znojmě a ČR Míra nezaměstnanosti Okres Česká republika

IQ 09

II Q 09

III Q 09

IV Q 09

13,46

11,19

11,64

15,38

7,7

8,0

8,6

9,2

Zdroj: ÚP Znojmo V průběhu roku 2009 se udrţovala míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo na vysoké úrovni. V 1. pololetí však měla sestupnou tendenci, v závěru 2. pololetí opět vzrostla. V meziročním srovnání se zvýšila míra nezaměstnanosti o 4,58%. Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese byla zhruba 4,5% nad celostátním průměrem. 40

Regionálně se pohybovala míra nezaměstnanosti v prosinci 2009 na Vranovsku kolem 22,33%, Hrušovansku 17,9% a Moravsko-Krumlovsku 12,4%. [13 – 17, 19] viz. Příloha 1

3.4 Vývoj struktury nezaměstnanosti v regionu v letech 2005 - 2009 dle délky evidence Z porovnání z níţe uvedených údajů v tabulce vyplývá, ţe se počet dlouhodobě evidovaných uchazečů v letech 2005 aţ 2007 stabilizoval na poměrně vysoké úrovni, i kdyţ zpřísněné podmínky registrace na úřadech práce a zlepšující se ekonomika by mohly zastavit nárůst této kategorie nezaměstnaných. V roce 2008 počet dlouhodobě evidovaných uchazečů poklesl a v roce 2009 jejich počet stoupl mimo osob evidovaných nad 24 měsíců. viz. Příloha 6 Tab. 11: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo - dle délky evidence období

k 31.12.2005

k 31.12.2006

k 31.12.2007

k 31.12.2008

k 31.12.2009

počet

v%

počet

v%

počet

v%

počet

v%

počet

v%

do 3 měsíců

3065

35,25

2826

35,11

2456

36,06

2456

36,06

3541

39,54

3 – 6 měsíců

1348

15,5

1243

15,44

1007

14,80

1007

14,80

1624

18,13

6 – 9 měsíců

634

7,29

582

7,23

492

7,22

492

7,22

922

10,29

9 – 12 měsíců

559

6,43

483

6,0

410

6,02

410

6,02

768

8,58

12 – 24 měsíců

1294

14,88

1107

13,75

891

13,08

891

13,08

1002

11,19

Nad 24 měsíců

1794

20,63

1809

22,47

1554

22,82

1554

22,82

1099

12,27

Celkem

8694

100

8050

100

6810

100

6810

100

8956

100

Zdroj: Práce autora

dle věkových kategorií Z přehledu v níţe uvedených tabulkách vyplývá, ţe v letech 2005 aţ 2009 tvoří největší podíl uchazeči o zaměstnání středního věku, tj. mezi 30 – 50 lety. Ke zvýšení došlo ještě u podílu uchazečů nad 50 let – jedná se většinou o uchazeče, kteří čekají v evidenci úřadu práce na splnění podmínky pro udělení předčasného starobního důchodu, neboť jsou jen těţko umístitelní do zaměstnání (většinou mají niţší vzdělání). V roce 2009 došlo ke zvýšení ve všech kategoriích. Průměrný věk evidovaných uchazečů byl v roce

41

2005 - 39 roků, v roce 2006 - 40 roků, v letech 2007 a 2008 - 41 roků a v roce 2009 - 39,9 roků. viz. Příloha 3 Tab. 12: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2005 - 2009 (počty uchazečů) Věková skupina

Měr.jedn.

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Do 19 let – celkem:

414

402

275

293

419

z toho ţeny:

195

203

138

141

199

Do 30 let – celkem:

2140

1819

1361

1305

2081

počet

991

882

652

616

875

uchazečů

3791

3440

2898

2705

2753

z toho ţeny:

2301

2104

1834

1699

1517

Nad 50 let –celkem:

2349

2389

2276

2045

2698

z toho ţeny:

1082

1164

1102

1009

1180

z toho ţeny: Do 50 let – celkem:

Zdroj: Práce autora

Tab. 13: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2005 - 2009 (%) Věková skupina

Měr.

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

Do 19 let – celkem:

4,76

4,99

4,04

4,63

4,68

z toho ţeny:

2,24

2,52

2,03

2,22

4,61

Do 30 let – celkem:

24,62

22,60

19,99

20,56

23,24

11,40

10,96

9,57

9,70

20,25

43,60

43,73

42,56

42,61

30,74

z toho ţeny:

26,47

26,14

26,93

26,76

35,11

Nad 50 let –celkem:

27,02

28,68

33,42

32,22

30,12

z toho ţeny:

12,45

14,46

16,18

15,89

27,30

jedn.

z toho ţeny: Do 50 let – celkem:

%

Zdroj: Práce autora

struktura uchazečů o zaměstnání podle klasifikace zaměstnání (KZAM) Z přehledu v níţe uvedené tabulce vyplývá, ţe počet v letech 2005 aţ 2009

evidovaných uchazečů

klesá v závislosti na výši jejich vzdělání. Nejhůře hledají

zaměstnání osoby se základním vzděláním, ale také se vzděláním středním, které není odborně zaměřeno (absolventi gymnázií). Největší zájem na trhu práce je o kvalifikované, většinou specificky zaměřené vysokoškoláky, ale i řemeslníky všeho druhu. [13 – 17] viz. Příloha 5

42

Tab. 14: Vývoj struktury nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2005 - 2009 - dle klasifikace zaměstnání

třída zaměstnání tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř.3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Niţší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě tř.6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř.7– Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři

stav k 31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

počet

v%

počet

v%

počet

v%

počet

v%

počet

v%

40

0,46

31

0,38

28

0,41

28

0,41

55

0,61

189

2,17

197

2,48

162

2,38

162

2,38

217

2,42

518

5,96

430

5,34

405

5,95

405

5,95

554

6,19

530

6,1

584

7,25

507

7,44

507

7,44

624

6,97

1255

14,4

1273

15,81

1142

16,75

1142

16,75

1438

16,06

527

6,06

420

5,22

386

5,65

386

5,65

386

4,31

2119

24,4

1738

21,59

1343

19,72

1343

19,72

1983

22,14

tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády

508

5,84

422

5,24

422

6,20

422

6,20

665

7,43

2552

29,4

2609

32,4

2111

30,98

2111

30,98

2699

30,14

4

0,05

2

0,02

1

0,01

1

0,01

1

0,01

Nezadáno

452

5,19

344

4,27

303

4,45

303

4,45

334

3,73

Celkem

8694

100

8050

100

6810

100

6810

100

8956

100

Zdroj: Práce autora

3.5 Zaměstnanost a volná pracovní místa v regionu v roce 2009 Zaměstnanost v okrese Znojmo byla koncem roku 2009, kromě pravidelných sezónních výkyvů, ovlivněna probíhající ekonomickou recesí. Zaměstnavatelé stále vyuţívali moţnosti uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Zajistili si tak moţnost propustit pracovníka v případě, ţe měli problémy s výrobou či odbytem výrobků. Nemuseli tak dávat pracovníkovi výpověď z důvodu organizačních změn a vyplácet mu odstupné. Tuto praxi dříve uplatňovali zaměstnavatelé se 43

sezónním charakterem výroby, dnes tak postupují i další firmy. Na trhu práce se tak mění značný počet stálých pracovních příleţitostí na pracovní místa sezónního či krátkodobého charakteru. Vytvoření nových trvalých pracovních příleţitostí zůstává i nadále otázkou dalších přímých investic. Vyváţenost trhu práce v okrese Znojmo však stále omezuje i sníţená mobilita pracovních sil a to především v mikroregionech Vranovska a Hrušovanska, které jsou z hlediska trhu práce trvale problematické. V těchto regionech je značná část pracovních příleţitostí pouze sezónního charakteru a jsou

zaměřené na

sluţby,

turistiku, zemědělskou výrobu a zpracovatelský průmysl. Součástí regionálních trhu práce je i určitý podíl občanů dojíţdějících za prací do sousedního Rakouska.

Tyto pracovní příleţitosti jsou však stále omezeny a

regulovány rakouskými pracovními úřady a mají v převáţné míře sezónní charakter. Volná pracovní místa - poptávka pro pracovních silách K 31.12.2009 bylo evidováno 137 volných pracovních míst, coţ je o 913 volných pracovních míst méně neţ ke konci roku 2008. Průměrný měsíční stav volných pracovních míst v roce 2009 činil 413. Počátkem roku 2009 i v jeho průběhu se projevil opačný problém oproti rokům předešlým. Na trhu práce došlo k uvolňování kvalitní pracovní síly v důsledku krize a zeštíhlování výroby a sluţeb. Skoro všechna volná pracovní místa byla obsazována v průběhu 1 měsíce od doby oznámení zaměstnavateli. Stále se během roku objevovaly nabídky volných pracovních míst především pro kvalitní řemeslníky, odborné administrativní pracovníky a pracovníky v pohostinství. Zaměstnavatelé vyuţili moţnosti velkého výběru kvalitní pracovní síly, která byla na trhu práce v této době volná a stanovili si velmi přísná kritéria pro výběr, coţ je nově se vyskytující jev. Převaţoval zájem o pracovníky s velmi dobrou znalostí oboru, dlouholetou praxí, obsluhou PC a jazykovou zdatností. V tomto roce měli velmi malé moţnosti uplatnění absolventi bez praxe a znalostí cizích jazyků. Mnohdy tito absolventi nastupovali na nekvalifikované sezónní práce, coţ bylo jediným řešením jejich nezaměstnanosti. Kromě vykrytí sezónních poţadavků v oblasti sluţeb, zemědělství a stavitelství, obsazovali zaměstnavatelé svá lukrativnější volná pracovní místa do 10 dnů z vlastních zdrojů, čímţ se na úřad práce jejich nabídka mnohdy vůbec nedostala. Projevila se

44

zvýšená aktivita uchazečů o zaměstnání, coţ je další nový a pozitivní jev na trhu práce. Na jedno volné pracovní místo v lednu 2009 bylo 7,85 uchazeče, v prosinci 2009 bylo toto číslo jiţ skoro 8x větší. Během roku v nabídce volných pracovních míst výrazně nepřevaţovala ţádná volná pracovní místa. Zájem jako kaţdoročně byl především o kvalifikované profese v pohostinství - kuchař, číšník, ve sluţbách - pedikér, kadeřník, řidič, šička a zedník. Všechna volná pracovní místa byla velmi dobře obsazována. V průběhu celého roku se velmi zřídka objevovala volná pracovní místa ve výrobě. Tito zaměstnavatelé stabilizovali

svá pracovní místa, nedošlo k poklesu míst ve výrobě a nebyl ani zájem

o nové pracovní síly. U středoškolských profesí převaţovala volná pracovní místa s potřebou dobré znalosti cizích jazyků, např. recepční, odborní asistenti vedení, dispečeři. V poţadavcích na středoškolské pracovníky se nepodařilo obsazovat především rehabilitační pracovníky, fyzioterapeuty, laboranty farmacie a biochemie, vzhledem k podmínce poţadovaného vzdělání v oboru. Velký problém byl rovněţ v obsazování míst pro vysokoškoláky v oboru lékař a učitel cizích jazyků. Největší zájem ze strany zaměstnavatelů byl o profese řidič, kuchař a lékař. Velký nedostatek volných pracovních míst byl především pro nekvalifikované uchazeče se základním vzděláním. Tento trend přetrval jiţ z předchozích let. Uplatnění tito uchazeči nacházeli spíše při sezónních pracích v zemědělství, neţ v celoročním zaměstnání. Tab.15: Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Znojmo Region Okres Znojmo

Období K 31.12.2007

K 31.12.2008

K 31.12.2009

5,4

6,05

65,37

Zdroj: ÚP Znojmo Z přehledu vyplývá, ţe počet uchazečů na jedno volné pracovní místo oproti roku 2008 výrazně stoupl, coţ bylo ovlivněno celkovou recesí národního hospodářství. Nárůst uchazečů na jedno volné pracovní místo nastal především koncem roku 2009 k 31.12.2009 bylo evidováno 65,37 uchazečů na 1 volné pracovní místo. [17] Vývoj počtu volných míst v letech 2005 aţ 2009 je znázorněn graficky v příloze 4.

45

3.6 Situace na trhu práce v roce 2009 v mikroregionech Okres Znojmo se z hlediska sledování trhu

práce dělí na čtyři mikroregiony:

Znojemsko, Moravsko-Krumlovsko, Hrušovansko a Vranovsko. Páteří okresu jsou mikroregiony

znojemský

a

moravsko-krumlovský.

Zbývající

dva

mikroregiony

hrušovanský a vranovský jsou svou rozlohou zhruba poloviční a z hospodářského a sociálního hlediska se jedná o trvale problémové oblasti okresu. Příčinou je zejména jejich okrajová poloha

a v minulosti zanedbávaný průmyslový rozvoj. Orientace především

na zemědělství, přinesla po jeho transformaci nemalé problémy i na trhu práce.

Obr. 1: Mikroregiony okresu Znojmo

Zdroj: ÚP Znojmo

Znojemsko Počet uchazečů: 5 642 Míra nezaměstnanosti: 15,51 % Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 se nezaměstnanost zvýšila o 1579 registrovaných

uchazečů

o zaměstnání. I přes vysokou nezaměstnanost se

o mikroregion s nejvyšší hospodářskou a sociální

úrovní

v

rámci okresu.

jedná Tato je

ovlivňována zejména městem Znojmem, které představuje i nadále přirozenou spádovou

46

oblast trhu práce s nejvíce pracovními příleţitostmi v průmyslu, stavebnictví, obchodě a sluţbách. Perspektiva a přednost pro budoucí rozvoj této části okresu spočívá v jeho výhodné poloze na příjezdu do České republiky. Ze své polohy , zejména tranzitní z pohledu mezinárodního, můţe znojemský mikroregion do budoucna nadále získávat. Jedná se především

o pracovní příleţitosti ve sluţbách a cestovním ruchu zaměřené z velké části

na mezinárodní klientelu. Mnoho pracovních míst jiţ vzniklo zejména v příhraniční části regionu, kde podnikatelské aktivity jsou zaměřeny na poskytování sluţeb zejména rakouským občanům.

Moravsko - Krumlovsko Počet uchazečů: 1 633 Míra nezaměstnanosti: 12,40 % Stav evidovaných uchazečů k 31.12. 2009 se v porovnání s loňským rokem zvýšil o 552 osob. Moravsko-Krumlovsko je nadále

pod celookresním průměrem a je nejméně

problémovým mikroregionem okresu. Mikroregion má zemědělsko průmyslový charakter. Významnou roli na trhu práce zde stále sehrává blízkost a dostupnost Brna jako významného střediska dojíţďky za prací. Dalším významným zdrojem pracovních příleţitostí je

nedaleká jaderná elektrárna

v Dukovanech a poměrně široká průmyslová základna místního drobného průmyslu.

Vranovsko Počet uchazečů: 623 Míra nezaměstnanosti: 22,33 % V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 189. V tomto mikroregionu se nejvíce projevuje vliv sezónnosti a míra nezaměstnanosti zde klesá v letních měsících na polovinu stavu zimního. V mikroregionu je celkem 21 obcí, z toho pouze 3 obce mají více neţ 500 obyvatel. Z celkového počtu 6 tisíc obyvatel je pouze zhruba 2800 práceschopných. Jedná se trvale o problémovou část okresu. Mikroregion sousedí s okresy Třebíč a Jindřichův Hradec a vně s příhraniční

oblastí Rakouska. V jiţní části

se rozkládá

Národní park Podyjí,

který svými striktními ochranářskými předpisy neumoţňuje rozvoj dalšího průmyslu nebo podnikání v této oblasti. Vranovsko je rovněţ značně zanedbáno infrastrukturně, zejména pokud jde o inţenýrské sítě a plynofikaci. 47

Rovněţ dopravní obsluţnost je v této oblasti naprosto nedostatečná. Vzhledem k velké vzdálenosti od okresního města a malého počtu trvale bydlících občanů je osobní doprava pro dopravce neefektivní a je stále více omezována. V celé této oblasti nevedou téměř ţádné ţelezniční tratě. Tuto skutečnost ještě umocňují poměrně vysoké náklady na dopravu v kombinaci s poměrně většinou nízkými nabízenými výdělky. Trh práce je jednostranně orientovaný na zemědělství, lesnictví a v letním období hlavně na turismus v oblasti Vranovské přehrady. Nově vytvářené pracovní příleţitosti jsou aţ na malé výjimky pouze sezónního charakteru. V oblasti není rozvinut téměř ţádný průmysl. Po redukci zemědělské výroby došlo k velkému úbytku pracovních příleţitostí. Podstatný vliv na oţivení trhu práce nemělo ani otevření nového hraničního přechodu ve

Vratěníně. Tento sice umoţňuje vyjíţdět za prací do sousedního Rakouska,

tyto pracovní příleţitosti jsou většinou krátkodobého sezónního charakteru. Hrušovansko Počet uchazečů: 1 058 Míra nezaměstnanosti: 17,90 % V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 270. Mikroregion patří k nejproblémovějším. Je umístěn v jihovýchodní části okresu. Sousedí s okresem Břeclav a vně s Rakouskem. V této oblasti je 11 obcí, z toho 4 obce mají více neţ 1 tisíc obyvatel. Ţije zde 12000 obyvatel, z nich je zhruba 5900 práceschopných. Dopravní

obsluţnost

je rovněţ nedostatečná,

zvláště u okrajových oblastí,

které jsou odkázány na silniční dopravu. Ta je vzhledem k velkým vzdálenostem mezi obcemi neefektivní a přepravci ji trvale redukují. Velkou výhodou je doprava ţelezniční, neboť mikroregionem prochází tratě Znojmo-Břeclav a Znojmo-Brno. Ve srovnání s Vranovskem je zde situace po transformaci zemědělství odlišná. Bývalý Státní statek Znojmo (největší zaměstnavatel okresu) se rozpadl na řadu nových zemědělských subjektů, které zaměstnaly značnou část uvolněných pracovníků. Je to dáno jiným charakterem zemědělské výroby. Ta je zde zaměřena většinou na pěstování zeleniny, ovoce a vína a s tím souvisí větší podíl fyzické lidské práce. Nevýhodou je však vysoká nárazovost a sezónnost těchto prací a proto i velké výkyvy v zaměstnanosti. Výraznou sezónnost pracovních příleţitostí ovlivňuje také průmysl orientovaný na zpracování zemědělských produktů – konzervárenský a cukrovarnický. V menší míře je v regionu zastoupen průmysl výroby stavebních hmot, výroby obuvi, dřevozpracující a kovoobráběcí. Tyto obory však zabezpečují většinu stálých pracovních míst. 48

Kladně ovlivnilo situaci na místním trhu práce zřízení bezcelní zóny v oblasti hraničního přechodu Hevlín. Začalo zde podnikat řada soukromých firem v oblasti ochodu, restaurací a dalších sluţeb, zaměřených na zahraniční zákazníky. Řada místních občanů vyjíţdí rovněţ za prací do blízkého Rakouska, ale v převáţné míře se jedná pouze o pomocné sezónní práce v zemědělství a ve sluţbách. [17]

3.7 Problémové skupiny na znojemském trhu práce Do skupiny občanů nejvíce ohroţených nezaměstnaností řadíme z našeho pohledu tyto uchazeče o zaměstnání: 

Osoby se zdravotním postiţením



Osoby pečující o dítě do 15 let věku



Občané bez kvalifikace



Fyzické osoby do 25 let



Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči



Fyzické osoby starší padesáti let

Absolventi škol a mladiství K 31.12.2009 bylo v evidenci Úřadu práce Znojmo celkem 50 mladistvých se základním vzděláním

a 602 absolventů. Počet absolventů v evidenci úřadu práce

z dlouhodobého hlediska měl klesající tendenci, avšak ve srovnání s loňským prosincem je počet absolventů vyšší o 50 %. Nejpočetnější skupinu z této kategorie uchazečů tvoří absolventi středních odborných učilišť a to cca 61% (z toho je 46% vyučených, 15% s maturitou), absolventi středních odborných škol a gymnázií tvoří 31% všech evidovaných, vysokoškoláci 7,5 % a nejméně je uchazečů z VOŠ - 0,5 %. Osoby se zdravotním postiţením Do nejvíce ohroţené skupiny uchazečů o zaměstnání spadají osoby se zdravotním postiţením. Jedná se nejčastěji o uchazeče dříve narozené se zaţitými pracovními návyky, kteří mají nízkou kvalifikaci a do doby onemocnění pracovali manuálně.

Při řešení

uplatnění této skupiny hrají úlohu známé faktory. Nabídka volných vhodných míst je omezená, současné daňové odpočty pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postiţením jsou nedostačující a nemotivují je k vytváření vhodných míst. 49

Nezaměstnanost mezi zdravotně postiţenými je stále podle dostupných údajů vysoká a zaměstnavatelé nevytváří vhodná pracovní místa i přes dotační aktivní politiku státu. K 31.12.2009 bylo v evidenci celkem 929 zdravotně postiţených uchazečů z celkového počtu 6348 evidovaných, tj. 14,63 %. Občané v předdůchodovém věku – nad 50 let K 31.12.2009 bylo z této skupiny v evidenci úřadu práce 2698 uchazečů z toho 1180 ţen. Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvoří tato skupina 30,1%, coţ je vzhledem k celkovému nárůstu nezaměstnanosti o 1,9 % méně neţ loni. Podíl ţen je 43,7%. To je ve srovnání s loňským rokem pokles o 5,6 %. Nevýhodou této skupiny klientů je skutečnost, ţe mají často různé zdravotní problémy a z toho vyplývající

omezení

při výběru pracovních příleţitostí. Tito uchazeči jsou umisťováni pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Osoby pečující o děti do 15 let K 31.12.2009 bylo v evidenci 1360 osob výše uvedené kategorie, z toho 1340 ţen pečujících o děti do 15 let. Z celkového počtu nezaměstnaných představuje tato skupina 15,2%. Ve srovnání s loňským rokem se jedná v této kategorii o pokles 2,6%. Na trhu práce stále představují těţko řešitelný problém, který se úřad práce snaţí řešit pomocí nástrojů aktivní politiky, a to jednak zařazováním ţen (maminek po mateřské dovolené) do odpovídajících rekvalifikačních kurzů, na dotovaná místa a také jim nabízí moţnost účasti v různých poradenských aktivitách – kurzy osobní efektivity, motivační kurzy.

Občané bez kvalifikace K 31.12.2009 bylo v této kategorii evidováno 2440 uchazečů o zaměstnání, coţ je o 632 uchazečů více neţ loni. Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří tato skupina 27,2%, coţ je o 1,3% méně neţ loni. Podíl ţen u této kategorie stoupl o 1,5%. Přestoţe absolutní počet u této kategorie stoupl, procentuelní počet poklesl. Volná místa pro tyto občany bez kvalifikace mají většinou charakter krátkodobého zaměstnání, a jednou z mála moţností, jak vůbec tyto lidi zaměstnat, jsou veřejně pospěšné práce. Tito občané většinou spadají také do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných. Ochota

k rekvalifikaci nebo

doškolování u této skupiny uchazečů je často minimální. Mladí lidé jsou podporováni zařazováním do poradenských činností nebo odpovídajících rekvalifikačních kurzů.

50

Dlouhodobě nezaměstnaní V kategorii dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (tj. déle jak 12 měsíců) bylo v evidenci úřadu práce k 31.12.2009

2101 uchazečů, coţ je o 537 méně neţ loni.

Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří tato skupina 23,5%, coţ je ve srovnání s loňským rokem pokles o 2,1 %. Podíl ţen v této kategorii rovněţ klesl o 3 % . Spolu s lidmi bez kvalifikace se jedná o trvale nejpočetnější skupinu osob, špatně přizpůsobivých trhu práce. Často zde dochází ke kumulaci handicapů - dlouhodobá nezaměstnanost, nízká mobilita, nevyhovující kvalifikace a další sociální problémy. Dalším faktorem, který ovlivňuje výše uvedený počet je, ţe

u téměř poloviny

uchazečů této skupiny je minimální předpoklad návratu na trh práce - alkoholici, bezdomovci, ţeny z domácnosti více neţ 10 let bez práce, lidé se základním vzděláním apod. [17]

3.8 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009 Úřad práce postupuje při řešení problematiky zaměstnanosti v rámci daných platných předpisů a finančních zdrojů poskytnutých na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ). Pro poskytování příspěvků na jednotlivé nástroje APZ má úřad práce stanovena kritéria, tak aby byly zvýhodněny nejvíce ohroţené skupiny. Stanovená kritéria splňují poţadavky 3E: efektivnost, ekonomičnost a účelnost. Tab. 16: Počet zařazených uchazečů do APZ v roce 2009 – rizikové skupiny Počet uchazečů Struktura uchazečů

v nástrojích APZ

% z celkového počtu

Doporučené minimální plnění %

Uchazeči do 20 let

93

3,8 %

4%

Uchazeči starší 50 let

771

31,4 %

20 %

Uchazeči starší 55 let

314

12,8 %

8%

Evidence delší 5 měsíců

1326

54 %

40 %

Ţeny

1361

55,5 %

50 %

Péče o dítě do 15 let

465

19 %

10 %

Zdroj: ÚP Znojmo

51

Celkem bylo v roce 2009 zařazeno do nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti 2454 uchazečů. V plnění doporučeného procenta zařazení uchazečů byly mírně překročeny téměř všechny doporučené hranice. Pouze u uchazečů do 20 let věku nebyla doporučená hranice mírně splněna. Nejvíce

byl překročen doporučený procentní podíl uchazečů

evidovaných nad 5 měsíců. Největší počet umístěných uchazečů byl v kategorii ţeny.

Rekvalifikace Rekvalifikační kurzy v roce 2009 byly realizovány převáţně z programu NIP PaR a pouze v malé míře z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V roce 2009 bylo celkem rekvalifikováno 805 uchazečů o zaměstnání. Z toho v rámci APZ byly realizovány tyto kurzy: základy obsluhy osobního počítače (204 uchazečů), obsluha osobního počítače ECDL (65 uchazečů), obsluha vysokozdviţného vozíku (64 uchazečů), vazba a aranţování květin (55 uchazečů), řidičské oprávnění skupin C, C+E, D (51 uchazečů), svářeč kovů (48 uchazečů), pracovník sociálních sluţeb (44 uchazečů), svářeč kovů (7 uchazečů), pedikúra, manikúra a nehtová modeláţ (11 uchazečů). Rekvalifikační kurzy u ostatních profesí byly realizovány dle individuálních poţadavků klientů s přihlédnutím k moţnosti uplatnění na trhu práce.

Poradenské činnosti Poradenské činnosti v roce 2009 byly realizovány pouze z NIP PaR. V průběhu roku 2009 absolvovalo 290 uchazečů o zaměstnání celkem 25 kurzů poradenských činností. Z toho 6 Motivačních kurzů (66 uchazečů), 7 Job Klubů (82 uchazečů) a 12 kurzů Bilanční diagnostiky (142 uchazečů). Celková odezva od klientů byla kladná. Zkušenosti s realizovanými projekty ESF Cílovou skupinou pro tyto projekty byly osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby nad 50 let věku, osoby se zdravotním postiţením, osoby společensky nepřizpůsobivé, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace. Z důvodu prevence byli do této cílové skupiny zařazeny také osoby, které se chtějí vrátit na trh práce (osoby na mateřské a rodičovské dovolené),

dále také osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností (osoby

do 25 let věku, osoby pečující o dítě do 15 let věku). V průběhu roku 2009 byli uchazeči výše uvedených skupin zařazováni do 4 projektů. 52

Cílem projektů bylo usnadnit této skupině návrat na trh práce prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Lze konstatovat, ţe projekty ESF byly v roce 2009 úspěšné. Celkem absolvovalo všechny 4 projekty 271 osob a k 31. 12. 2009 z nich bylo v evidenci uţ pouze 56. [17]

Tab. 17:Projekty ESF v roce 2009 č. Název projektu ESF

Počet účastníků

1 Najdi si práci v JMK

58

2 Příprava na práci v JMK-II.etapa

15

3 Návrat do práce II v JMK

78

4 Návrat do práce I v JMK

120

Celkem

271

Zdroj: ÚP Znojmo Tab.18: Počty účastníků v projektech ESF 2009 – dle kategorií uchazečů ESF dle kategorií uchazečů č.

1

Název Najdi si práci v JMK

Dlouh. nad 50 péče

do 25

zákl.

OZZ

nezam. let

o dítě

let

vzděl.

13

0

16

13

1

2

Příprava na práci v JMK-II. 2

Etapa

14

4

3

4

8

3

3

Návrat do práce II v JMK

58

10

27

10

0

5

4

Návrat do práce I v JMK

66

11

32

20

34

7

Celkem

151

25

78

47

43

17

Zdroj: ÚP Znojmo

53

3.9 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Znojmo a doporučení V prvních měsících roku 2010 bude na Znojemsku docházet k obvyklému nárůstu nezaměstnanosti, který bude pravděpodobně ještě prohlouben. Pravidelný pokles počtu nezaměstnaných v letních měsících lze jen těţko odhadnout, zřejmě nebude v tomto roce tak výrazný. Počet volných míst pravděpodobně v průměru poklesne a můţeme očekávat propouštění i zánik některých firem, které neobstojí v mimořádných ekonomických podmínkách . Doporučení pro

znojemský region zní: věnovat zvýšenou péči do investic,

které přinášejí dlouhodobé pracovní příleţitosti, zlepšit dopravní dostupnost v rámci celého okresu a podpořit malé a střední podnikatele. Nevyuţité moţnosti jsou zatím rovněţ v rozvoji turistického ruchu a rekreace. Příznivé klima, přírodní prostředí a unikátní historické památky jsou dobrým základem pro jeho další rozšiřování. Okolí Vranovské přehrady a Národní park Podyjí se stávají v letní turistické sezóně lákadlem pro mnoho našich i zahraničních turistů. Z důvodu nepříznivého stavu nezaměstnanosti v tomto regionu je potřebné pruţněji reagovat v nabídce rekvalifikačních kurzů a poskytovat cílenou poradenskou činnost především pro rizikové skupiny nezaměstnaných.

54

4. VÝZKUM VNÍMÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI Výzkumná část této bakalářské práce je zaměřena na vnímání nezaměstnanosti jako psychologického fenoménu. Výzkumným cílem bylo zjistit jakým způsobem respondenti vnímají nezaměstnanost z psychologického hlediska a zda-li má nezaměstnanost negativní vliv na jedince.

4.1 Hypotézy výzkumu Pro náš výzkum jsme stanovili následující 3 hypotézy: 1. Předpokládáme, ţe nezaměstnanost má vliv na kvalitu mezilidských vztahů. 2. Předpokládáme, ţe nezaměstnanost má vliv na vnímání sebe sama nebo-li sebehodnoty. 3. Předpokládáme, ţe nezaměstnanost má vliv na psychiku nezaměstnaného jedince.

4.2 Charakteristika respondentů a metody výzkumu S cílem zjistit, jak člověk duševně vnímá období své nezaměstnanosti a jaké jsou rozdíly v tomto vnímání mezi různými sociálními a věkovými skupinami jsme provedli průzkum celkem 20 respondentů. Šetření proběhlo formou hloubkových rozhovorů a zúčastnilo se jej celkem 10 ţen a 10 muţů. Osloveni byli nezaměstnané ţeny a muţi z různých sociálních skupin ve věku od 19 aţ do 59 let. Respondenti byli vybráni zcela náhodně. Všichni zúčastnění byli ze znojemského regionu. Rozhovory s respondenty proběhly v průběhu měsíce ledna 2010. Otázky v rozhovoru zjišťovaly nejdříve základní informace o respondentovi: pohlaví, věk, nejvyšší dosaţené vzdělání, celkový počet vykonávaných zaměstnání, délku posledního pracovního poměru a délku trvání jeho nezaměstnanosti. Další otázky jiţ byly zaměřeny na subjektivní vnímání nezaměstnanosti respondentem. V těchto otázkách dostal

55

respondent široký prostor k vyjádření vlastního pohledu na danou věc. Respondenti odpovídaly na otázky typu: jak vnímáte svoji nezaměstnanost z hlediska duševního, sniţuje Vám tato zkušenost sebehodnotu, jak se proměňují Vaše vztahy s okolím v době Vaší nezaměstnanosti, proměňuje se kvalita Vašich vztahů s lidmi, máte potřebu většího nebo menšího mnoţství kontaktů, jak se proměňuje v době Vaší nezaměstnanosti Váš vztah s partnerem a rodinou, cítíte ve své rodině oporu, máte pocit vyčlenění ze společnosti, zasáhla Vaše nezaměstnanost výrazným způsobem do hospodaření Vaší domácnosti?

4.3 Analýza vnímání nezaměstnanosti Z hlediska duševního byla nezaměstnanost většinou dotázaných respondentů vnímána negativně. Tento stav popisovali jako stresující, psychicky vyčerpávající, projevující se pocity smutku, bezmoci, náladovostí a obavami z budoucnosti. Zhruba 35% respondentů proţívala stavy bezmocnosti se sebou samým a pocity strachu, tísně a nejistoty. Respondenti se vyjadřovali například slovy „jsem z toho celý zdrcený“,

„vidím to černě“, „je mi z toho nanic“ apod.

Dalších 25% respondentů

reagovala ztrátou zájmu o práci. Jednalo se především o dlouhodobě nezaměstnané klienty, u kterých se v souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností projevila demotivace hledat si nové pracovní místo. Výpovědi o proţívání ztráty zaměstnání nepřinesly průkazné rozdíly mezi ţenami a muţi. Nejtíţivěji proţívali ztrátu zaměstnání lidé ve věku 40 aţ 50 roků a respondenti předdůchodového věku. Tyto skupiny respondentů proţívali pocity bezradnosti spojené se strachem, psychickou tísní, nejistotou a s postupnou ztrátou sebedůvěry. Spolu s pracovní rezignací se projevila i rezignace na společenskou aktivitu. Ukázalo se, ţe čím byl člověk starší, tím silnější jsou jeho návykové stereotypy a tím obtíţněji a pomaleji se přizpůsobuje novým ţivotním situacím.. Někteří respondenti přiznali, ţe hodnoty přeţití a bezpečí u nich v současnosti dominují nad jejich zájmy, úspěchy a postavením. Momentálně cítí daleko větší odpovědnost za rodinu, která je jim v době ztráty práce sociální oporou. Jak dalece byl člověk schopen přizpůsobit se změněným podmínkám a jak tyto změny proţíval záviselo na řadě faktorů. Zvládání situace ztráty práce bylo u respondentů

56

velmi individuální. Bylo to podmíněno odolností konkrétního člověka vůči psychické zátěţi vůbec. Ukázalo se, ţe zvládání této situace bylo podmíněno rovněţ věkem (rozdílností v pociťované odpovědnosti vůči nejbliţšímu okolí), pohlavím (ţeny jsou znevýhodněny starostí o děti a o domácnost), dosaţenou kvalifikací (nekvalifikovaní lidé snadněji přijdou o práci a obtíţně ji znovu najdou), zkušeností jedince (větší stresovou zátěţ proţívají jedinci se silnou motivací a úspěšností v předchozím zaměstnání) a jeho adaptabilitou. Důleţitou roli hráli také finanční moţnosti nezaměstnaného, sociální opora. Ztráta práce prověřovala pevnost vztahů mezi přáteli i ţivotními partnery. Vedle primární úlohy osobnosti, jejich psychických a fyzických vlastností, zde vystupovaly do popředí různé ţivotní okolnosti, společenské postavení a rodinné poměry. To jak je člověk schopen se vyrovnat s nezaměstnaností závisí jeho na individuálních postojích, mravní síle a strategiích nezaměstnaných osob. Náš průzkum ukázal, ţe se někteří lidé vyrovnávají s nezaměstnaností lépe a jiní hůře. Ukázalo se také, ţe se lépe s handicapem nezaměstnanosti vyrovnávali ti, kteří byli nezaměstnaní kratší dobu a s předchozí prací nebyli spokojeni, měli určité zázemí i úspory a byli adaptabilnější. Bohuţel se ukázalo, ţe z těch osob, které byli dlouhodobě nezaměstnané, byla jen malá část osob schopna se negativním sociálním důsledkům vyhýbat. Proţívání ztráty práce bylo pro většinu respondentů velkou emocionální zátěţí. Nejčastější příčinou jejich duševního strádání byl strach z toho „co bude dál“. Tento strach v nich neustále provokoval sebeanalýzu a úzkostné stavy. zaměstnání

Dlouhodobá

ztráta

postihovala ve svých důsledcích celou jejich psychiku, nejen oblast

intelektovou a citovou, ale i oblast jejich vůle. Chování respondentů bylo většinou provázeno sociální izolovaností, uzavíráním se do sebe a úbytkem jejich sociálních kontaktů. Charakteristická pro toto chování byla slova „jsem teď raději sám se sebou“, „vyhýbám se známým, „cítím se vyřazený ze ţivota“. Míra sociální izolace záleţela na řadě faktorů, mezi kterými

hrál významnou roli věk

respondentů. Mladí lidé se

po ztrátě svého zaměstnání neocitali zdaleka v takové sociální izolaci jako nezaměstnaní staršího věku. Tendence k většímu mnoţství sociálních kontaktů v rámci širších sociálních sítí byla mnohem častější mezi mladými respondenty.

U mladých svobodných

nezaměstnaných se rovněţ projevila častější tendence k ţivotu v sociálních sítích svých vrstevníků.

57

Pro většinu respondentů bylo rodinné zázemí důleţitou ţivotní oporou, která jim výrazně pomáhala překonávat obtíţnou ţivotní situaci, spojenou se ztrátou zaměstnání. Největší sociální příbuzných

oporu

měli

respondenti

zejména

ve

respondentů), poté v ţivotním partnerovi

(75%

svých

rodičích

a

(65% respondentů) a

ve svých dětech (15% respondentů). Část respondentů nalézala pochopení u svých přátel a

kamarádů. Vliv sociální podpory podstatně ovlivňovala délka

nezaměstnanosti.

U dlouhodobě nezaměstnaných respondentů byli největší oporou především

ţivotní

partner a děti, tedy lidé ţijící v bezprostřední blízkosti nezaměstnaného

člověka.

U respondentů s kratší dobou ztráty práce byli oporou především příbuzní, přátelé a kamarádi. Sociální opora ze strany rodiny, zejména ţivotního partnera patřila mezi důleţité faktory, které pomáhali nezaměstnaným zvládat tuto zátěţovou situaci. Tato situace prověřovala kvalitu rodinných a partnerských vztahů. Ukázalo se, ţe lépe ji zvládali lidé, kteří se měli o koho opřít a kteří měli moţnost o své situaci hovořit se svou rodinou. Sociální

opora

měla

prokazatelný ochranný

vliv

na

kaţdého nezaměstnaného

jedince. Vzrůst rodinného napětí vyvolaného ztrátou práce pociťovalo 15% respondentů, z toho daleko

častěji muţi neţ

ţeny. Zvýšené rodinné napětí

se projevovalo hlavně

u mladších věkových kategorií (65%), kde bylo především spojováno s ekonomickou zátěţí. Zejména u muţů vznikaly obavy z toho, jak jejich okolí přijme fakt, ţe ztratili roli ţivitele rodiny. Muţi se obávali zvláště ztráty autority u svých dospívajících dětí. Naopak ţeny s malými dětmi a ţeny věkové kategorie nad 50 let uváděly v souvislosti se ztrátou práce i jakousi dočasnou výhodu, ţe mohou více pečovat o rodinu a domácnost. 25% respondentů uvedlo, ţe se snaţí udrţet mnoţství svých vztahů na stejné úrovni jako v době zaměstnanosti a necítí ţádné větší změny kvality svých vztahů s okolím. Argumentovali slovy, ţe jejich dlouhodobé a kvalitní vztahy se u nich nezměnili a snaţí se je i nadále udrţovat. Téměř 25% respondentů (v rovnoměrném zastoupení muţů a ţen) uváděla aktuální subjektivní příznaky neurotických potíţí, spojených se zvýšenou únavou, nespavostí, stavy

58

úzkosti, celkovým napětím a vnitřním neklidem. Neurotické potíţe se nejvíce projevovaly u věkové kategorie 40-50 roků a respondentů předdůchodového věku. Ukázalo se, ţe nezaměstnanost je pro mnohé jedince zraňující zkušeností. Nezaměstnanost je pro postiţeného bolestná, ba dokonce traumatizující událost, po které někdy zůstávají trvalé psychologické následky. Pocit osobního neúspěchu přetrvává, vracejí se pochybnosti o vlastních schopnostech. Někteří respondenti popisovali změny svého chování v důsledku přímé zkušenosti s nezaměstnaností. Přiznali mnohem menší odevzdanost sebe sama budoucímu zaměstnavateli a snahu spíše zapadnout do průměru. Stav

nezaměstnanosti bývá spojen s větší emocionální nestabilitou.

Smysl

pro proporce je u nezaměstnaných jedinců podlomen, jsou ohroţeny jeho hodnoty a jedinec nejen ztrácí svou cenu ve vlastních očích, ale vnímá i ztrátu své ceny v očích ostatních. Rozvíjejí se v něm pocity podřadnosti, ztrácí sebedůvěru a obecně je ohroţena jeho morálka. Nezaměstnaní mají ve srovnání se zaměstnanou populací tendenci být úzkostnější, je mezi nimi větší výskyt depresí, jsou nespokojenější, neurotičtější a více souţeni obavami, mají sníţené sebevědomí a sebeúctu. To, v čem nezaměstnaným brání finanční tíseň, není jen uspokojování kulturně definovaných potřeb určitou úrovní spotřeby zboţí, ale je to také potvrzení vlastní pozice v konzumní společnosti, v níţ je morálním závazkem udrţování určité úrovně spotřeby a určitého ţivotního standardu. Konzum zboţí totiţ poskytuje lidem moţnost vyjádřit svoji osobní identitu, vytvářet a potvrzovat sociální vztahy a ritualizovat svůj čas. Nezaměstnanost však tuto moţnost blokuje. V průzkumu se ukázalo, ţe 45% respondentů bylo nuceno výrazně omezit svoji spotřebu, část z nich se musela dokonce zadluţit. Ukázalo se, ţe opakovaný neúspěch najít si práci má negativní důsledky pro osobní ţivot, rodinu i zdraví nezaměstnaného jedince. Tito lidé trpí stavy bezmocnosti a pocitem vyřazení ze společnosti. S touto frustrující zkušeností z opakovaného neúspěchu najít si práci u nich sílí stres z finančního napětí a roste ztráta ţivotní orientace. Tento typ zátěţe potkal především jedince, kteří se výrazně orientovali na svět práce. Při její náhlé ztrátě přišli o „pevnou půdu pod nohama“ a ţivot pro ně ztratil smysl. Dlouhodobá ztráta práce u respondentů postupně oslabila jejich důvěru ve vlastní profesionální i osobní schopnosti a ztratili sebeúctu. 59

Zrádnost tohoto novodobého fenoménu spočívá v tom, ţe zpočátku můţe být nezaměstnanost jedinci proţívána jako určitá forma „dovolené“, v níţ má člověk příleţitost zamyslet se nad svým dosavadním ţivotem a odpočinout si. Později, při opakovaném neúspěchu najít si práci, však narůstá vědomí nemoţnosti ovlivnit osobní situaci a vzniká pesimistický postoj s pocity nepotřebnosti, marnosti a beznaděje.

Analýza průzkumu ukázala, ţe se hypotézy potvrdily: Nezaměstnanost má vliv na kvalitu mezilidských vztahů, na vnímání sebe sama a ovlivňuje psychiku nezaměstnaného jedince.

60

5. STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V této kapitole poskytnu několik praktických rad nezaměstnaným uchazečům o práci, jak nejlépe postupovat při hledání zaměstnání. Nabídnu rovněţ efektivní osobní strategii pro překonání krizového období v případě ztráty zaměstnání.

5.1 Jak si hledat zaměstnání JAKÉ INFORMACE POTŘEBUJI ZJISTIT:  Co mám dělat, nedaří-li se pro mě zprostředkovat zaměstnání?  Mohl bych své znalosti a dovednosti uplatnit i mimo svou dosavadní profesi?  Zvýšily by se mé šance absolvováním nějakého kurzu? Pokud ano, jakého zaměření?  Není-li moje odbornost ţádaná, mám moţnost rekvalifikovat se do jiného povolání?  Které povolání by bylo vhodné pro mou rekvalifikaci?  Kde najdu nabídku jednotlivých kurzů? Jsou nějak finančně dotovány? DŘÍVE NEŢ SE ROZHODNETE HLEDAT SVÉ BUDOUCÍ ZAMĚSTNÁNÍ, MĚLI BYSTE SI ODPOVĚDĚT NA NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY: Kde hledat informace o volných místech? v nabídce volných pracovních míst na úřadu práce v inzerátech na základě informací známých, přátel, příbuzných přímými dotazy u zaměstnavatelů u soukromých zprostředkovatelen a agentur. Co mám dělat, nedaří-li se pro mě zprostředkovat zaměstnání? Hledat zaměstnání můţete samozřejmě i sami. Prostřednictvím inzerátů, prostřednictvím personálních agentur a také prostřednictvím internetu. Pokud

ţádná

z těchto cest nevede k úspěchu, musí se člověk smířit s tím, ţe pro získání práce bude muset něco udělat. Moţná bude muset dojíţdět do jiného města, moţná i vyměnit byt a přestěhovat se. Ale nejspíš se bude muset zamyslet nad svou dosavadní kvalifikací a 61

uvaţovat o jejím rozšíření, prohloubení nebo i změně – zkrátka bude muset absolvovat nějaké vhodné další vzdělání. Mohl bych své znalosti a dovednosti uplatnit i mimo svou dosavadní profesi? Tato šance existuje. Mnohé znalosti a dovednosti vyuţívané v jednom povolání jsou totiţ přenosné, jsou vyuţitelné ve více povoláních, často i dost odlišných od Vašeho původního. Kromě toho moţná disponujete znalostmi a dovednostmi, které jste získali uţ ve škole nebo v některém Vašem dřívějším zaměstnání, teď jste je dlouho nepotřebovali a uţ si je ani neuvědomujete. Po určitém „oţivení“ byste je však třeba dokázali vyuţít. Zvýšily by se mé šance absolvováním nějakého kurzu? Zcela určitě by se zvýšily. Otázkou je, jaký kurz by to měl být. Měl by Vaši dosavadní kvalifikaci rozšířit o znalosti a dovednosti, které jsou v současné době zaměstnavateli ţádané a které ve spojitosti s Vašimi dosavadními znalostmi a dovednostmi z Vás vytvoří pracovní sílu, o kterou bude zájem. Není-li moje odbornost ţádaná, mohu se rekvalifikovat do jiného povolání? To záleţí na Vaší ochotě absolvovat rekvalifikaci. Tento kurz Vám nahradí školní vzdělání v určitém oboru. Které povolání by bylo vhodné pro mou rekvalifikaci? Musí to být samozřejmě takové povolání, které je na trhu práce ţádané. V tom Vám nejlépe

poradí poradce

na úřadu práce. Není to ale jediné kritérium. Důleţité také je,

aby nové povolání pokud moţno co nejvíce vyhovovalo Vašim profesním předpokladům. Znamená to, aby bylo v souladu s Vašimi schopnostmi, zdravotními a

tělesnými

dispozicemi, abyste v něm mohli uplatnit něco z toho, co jste se naučili jiţ v dřívějších zaměstnáních a ve škole a samozřejmě také aby Vás alespoň trochu bavilo. Kde najdu nabídku jednotlivých kurzů a jsou nějak finančně dotovány? Na úřadu práce pracují poradci pro rekvalifikace, kteří jsou v kontaktu se vzdělávacími organizacemi ve svém okolí a znají kvalitu jejich kurzů i úspěšnost jejich absolventů při získávání zaměstnání. Na základě původní kvalifikace občana, jeho absolvované praxe a osobních předpokladů doporučují či přímo zprostředkovávají klientům jednotlivé kurzy. 62

Stát prostřednictvím úřadů práce proplácí kurzy tzv. uchazečům o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání je občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, který není v pracovním poměru nebo obdobném vztahu (čili není nikým zaměstnáván), nepodniká, není ţákem, učněm ani studentem, nepobírá starobní ani invalidní důchod a na základě písemné ţádosti se na úřadu práce uchází o zprostředkování vhodného zaměstnání. Jakou práci vlastně hledám? Víte v jakých profesních oborech můţete uplatnit svoji dosaţenou kvalifikaci? Pokuste se odpovědět na otázku, v jakém oboru chcete pracovat. Je to například administrativa, veřejná správa, školství, prodej, technika, sluţby nebo další zcela jiná oblast, kterou máte na mysli? V těchto oborech činností objevíte řadu povolání. Popis povolání pak odhalí nároky na povolání, nutné vzdělání, zdravotní předpoklady, potřebné schopnosti a vlastnosti apod. Máte-li pouze mlhavou představu o povolání, vyberte si alespoň profesní oblast. Co umím a co jsem schopen dělat? Své dovednosti a schopnosti neberte na lehkou váhu. Nejpodstatněji vystihují vaši osobnost. Zamyslete se nad tím, co můţete zaměstnavateli nabídnout. Je to velmi důleţité, zaměstnavatel vás uţ nemusí zaškolovat. Jaké mám dovednosti a vědomosti? Pokuste se objektivně zhodnotit, co ve vás je. V úvahu vezměte nejen dovednosti, kterým jste se naučili. Máte určitě i schopnosti, kterými jste byli obdařeni. Není dobré se podceňovat, záleţí i na schopnostech, které umíte prakticky pouţít. Známky ve škole nemusí nutně být tím jediným měřítkem. Za jakých podmínek chci pracovat? Jak si představujete svou pracovní dobu? Jste schopni do místa pracoviště dojíţdět? Chcete pracovat individuálně nebo v týmu lidí? Jste typ člověka, který raději lidi vede nebo jim pomáhá a radí? Pracujete raději v kanceláři, venku, ve výrobní hale nebo na stavbě? Máte nějakou představu, kolik se dá vydělat v konkrétním oboru?

63

Čeho chci v zaměstnání dosáhnout? Není potřeba přesně vědět, čemu se chci přiučit. Kdo ale své představy umí přesně formulovat, dosáhne svého cíle dřív. Máte moţnost dokázat, co ve vás vlastně je. Doporučujeme Vám, vzít na vědomí následující informace. Nabídnete-li zaměstnavateli to, co na Vás určitě ocení a vyvarujete-li se tomu, co by mu na Vás mohlo vadit budete úspěšnější. CO ZAMĚSTNAVATELŮM VADÍ: málo praktických zkušeností netrpělivost v platovém postupu limitované komunikační dovednosti vysoké mínění o svých schopnostech neodpovídající skutečnosti nespolehlivost neznalosti jazyků malá sebekázeň a disciplína nereálné představy o zaměstnání. CO ZAMĚSTNAVATELÉ OCEŇUJÍ: flexibilita nadšení a elán ctiţádostivost jazykové a počítačové znalosti ochota učit se nové věci pracovní nasazení sebevědomí všeobecný přehled nové nápady. I první neúspěch při hledání zaměstnání je dobrá zkušenost a zároveň ponaučení. Zamyslete se nad tím, zda pro zaměstnání, které hledáte, přece jen nepostrádáte kvalifikační předpoklady. Své plány je třeba někdy trochu poopravit – chce to trpělivost! ZDA SE TO PODAŘÍ, ROZHODUJETE JEN VY SAMI! 64

5.2 Efektivní osobní strategie Neztrácet naději a nepodléhat tlaku nepříznivé situace Je důleţité, aby se člověk nedal odradit i případným neúspěchem v hledání práce. Ţádost o nové pracovní místo je vţdy spojena s moţností odmítnutí. To, ale v mnoha případech nevypovídá o odborných a osobních kvalitách člověka. I u nás jsou jiţ dnes častější změny pracovního místa a nezaměstnanost se stává běţným jevem. Předsudky spojené s kritickým odsouzením člověka, ţe nemá nebo ţe mění práci, se stávají minulostí. Potřebné je váţit si sebe i svého ţivota, uchovat si sebedůvěru a zdravou hrdost. Naplánovat si pravidelné denní aktivity Pečovat o sebe sama, o svůj zevnějšek, coţ přispívá zdravému sebevědomí. Pečovat o své vzdělání. Rozšiřovat si svou kvalifikaci a získávat dovednosti, které budou uţitečné ve vzdálenější budoucnosti. Patří sem různé kvalifikační kurzy, studium jazyků, získání řemeslných dovedností apod. Mít neustále na paměti, ţe ţivot není sprint, ale běh na dlouhou trať. Pečovat o své koníčky, tzv. volnočasové aktivity, pokud to umoţní finanční náklady. Kvalitní zájmy totiţ rozvíjejí tvořivé schopnosti člověka, zvyšují jeho sebevědomí a jsou zdrojem potěšení. Také zapojení do různých zájmových a společenských organizací můţe dát nezaměstnanému člověku oprávněný pocit ţivotního naplnění, můţe přispět k rozvoji schopností a navázání uţitečných kontaktů. Pečovat o rodinu a své blízké – zejména pečovat o dobré vztahy, v nichţ můţe nezaměstnaný nalézt podporu, která mu můţe pomoci čelit tlaku nepříznivé ţivotní situace. Vyuţít čas k moţnosti zhodnocení dosavadních ţivotních a pracovních zkušeností Zpracovat si osobní audit svých vědomostí, znalostí, schopností a dovedností – co všechno znám a umím, a co jsem doposud nevyuţil. Strach i úzkost, které se často objevují v kontaktu s novým zaměstnavatelem, je moţné sníţit tím, ţe se na rozhovor dobře připravíme. Rozšířit si právní vědomí a dobře znát práva a povinnosti nezaměstnaného Obrátím-li se na úřad práce, je jeho povinností poučit mne o mých právech a povinnostech při realizaci práva na zaměstnání, které je právem náleţejícím občanům, kteří chtějí a mohou pracovat a kteří se o práci skutečně zajímají. Vědět, ţe mým 65

základním právem v ţádosti o zaměstnání jsou právo na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,právo na rekvalifikaci nezbytnou uplatnění,

právo na hmotné zabezpečení

k

pracovnímu

před nástupem do zaměstnání i v případě

ztráty zaměstnání. Nevznikne-li mi jako uchazeči o zaměstnání nárok na hmotné zabezpečení nebo nedosahuje-li výše přiznaného hmotného zabezpečení ţivotního minima anebo nejsem-li jako občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a zároveň můj příjem nedosahuje ţivotního minima, mám právo si na příslušném obecním úřadu poţádat (za splnění podmínek tzv. sociální potřebnosti) o poskytování dávek sociální péče. Neuzavírat se do sebe Sledovat dění kolem sebe, udrţovat neustálý kontakt s trhem práce a s širším sociálním okolím, které je jedním z nejvýznamnějších zdrojů včasné a kvalitní informace o moţnosti zaměstnání. Na přechodnou dobu si najít práci i méně placenou Na krátkou dobu si najít i práci tzv. pod svojí kvalifikací (třeba i na částečný pracovní úvazek), jen nezůstávat v nečinnosti. Promyslet si úspornou ţivotní strategii. Finanční nedostatek je příleţitostí přehodnotit dosavadní ţivotní hodnoty. Drahý automobil, plýtvání energií, nesmyslné hromadění předmětů a podobně nemusí být denní nutností a navíc prospěje i ţivotnímu prostředí. Důsledně pečovat o své zdraví Obavy ze ztráty práce anebo nezaměstnanost jsou často provázeny pocity úzkosti, smutku a depresemi. Ty se mohou po čase somatizovat a vyvolat některé z tzv. psychosomatických onemocnění. Nepříznivé duševní stavy provázené ztrátou práce se dají zmírnit přiměřeným tělesným cvičením, relaxací nebo psychoterapií. Dobrý zdravotní stav pomáhá také udrţovat dostatek odpočinku a aktivity. V době ztráty práce absentuje dříve pravidelný denní rytmus, je proto potřebné ho udrţovat i nadále přiměřeným naplánovaným denním programem.

66

ZÁVĚR Nezaměstnanost sebou přináší ekonomické, psychologické a sociální dopady nejen pro nezaměstnaného jedince, ale i pro celou společnost. Situace na trhu práce ve vybraném znojemském regionu je znepokojivá, jak to vyplývá ze zpracované analýzy nezaměstnanosti v této bakalářské práci. Tento region se řadí na přední místa v pořadí okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celé ČR. V této souvislosti je nutné si uvědomit, ţe s růstem počtu nezaměstnaných zároveň rostou i ekonomické a sociální dopady postihující nejen zmíněný region, ale celou naši společnost. Analýza vybraného regionu ukázala, ţe nezaměstnanost působí selektivně a postihuje především tzv. rizikové skupiny lidí. Dokazuje to také vysoké procento těchto uchazečů z celkového počtu nezaměstnaných evidovaných na znojemském úřadu práce. Ze situace na trhu práce ve znojemském regionu vyplývá, ţe ke skupinám s největším rizikem ztráty práce patří především

osoby se základním vzděláním a bez odborné

kvalifikace, absolventi škol a mladiství, starší občané v s malými dětmi,

předdůchodovém věku, ţeny

občané se sníţenou pracovní schopností a zejména pak dlouhodobě

nezaměstnaní. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům při uplatnění pracovní síly na trhu práce, kde výraznou roli sehrává výše kvalifikace a kvalita sociálních dovedností, bude pro tyto rizikové skupiny stále obtíţnější získat zaměstnání. Tito lidé mají bez jakékoli pomoci jen velmi malou pravděpodobnost umístit se na trhu práce. Z tohoto důvodu by se měla těmto problémovým skupinám věnovat zvýšená pozornost a poskytovat jim veškerá dostupná pomoc – především poradenská, která by zmírňovala případné negativní dopady nezaměstnanosti. Ve výzkumné části této bakalářské práce bylo metodou hloubkových rozhovorů zkoumáno vnímání nezaměstnanosti jako psychologického a sociálního fenoménu. Byly potvrzeny výchozí hypotézy, ţe nezaměstnanost má vliv na kvalitu mezilidských vztahů, na vnímání sebe sama a na psychiku nezaměstnaného jedince. Výzkum ukázal, ţe většina dotázaných nezaměstnaných proţívá psychickou deprivaci ze ztráty práce. V období jejich nezaměstnanosti u nich klesá sebevědomí a sebeúcta, trpí často pocity neuţitečnosti a beznaděje a dochází u nich ke ztrátě sociálního statusu. Potvrdilo se, ţe nezaměstnanost je závaţný sociální a psychologický fenomén, který mívá za následek změnu ţivotní úrovně, pokles sociálního statusu, krize v rodině, změnu v sociálních vztazích, ztrátu autority,

67

rozpad navyklého způsobu ţivota, finanční úpadek, zhoršení zdravotního stavu, ztrátu sociálních kontaktů v důsledku ztráty zaměstnání. S růstem nezaměstnanosti je znepokojivý celkový nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti. Tento trend je patrný i ve vybraném znojemském regionu. Dlouhodobá nezaměstnanost má nepříznivé důsledky i pro společnost a je chápána jako ekonomicky a sociálně neţádoucí jev. Zvyšují se nároky na státní rozpočet (dávky v nezaměstnanosti a další podpory, sociální sluţby apod.), také narůstají sociálně patologické jevy a nestabilita společnosti. Je proto nutné věnovat dlouhodobé nezaměstnanosti zvýšenou pozornost a všemi moţnými způsoby se ji snaţit zmírňovat. Podle skutečností uvedených v této bakalářské práci existuje určitá vazba mezi dosaţeným vzděláním a kvalifikací a moţným umístěním na trhu práce. Na stupni vzdělání výrazně závisí míra uplatnění jedince na trhu práce. Úroveň kvalifikace a profesních dovedností se stává při hledání zaměstnání rozhodující. Více dovedností totiţ znamená větší

moţnost

volby

pro pracovníka

i pro zaměstnavatele. O práci

nekvalifikovaných nebude v budoucnu zájem a oni sami se stanou

problémem

pro společnost. Je nezbytné neustále přibliţovat systém přípravy na povolání měnícím se potřebám pracovního trhu. Velký význam mají rekvalifikační programy, které rychleji reagují na strukturální změny ve výrobních i nevýrobních odvětvích. Především mladým lidem, kteří teprve vstupují na trh práce, by měla společnost i několikrát za sebou nabídnout různé rekvalifikace, případně další kurzy. Do budoucna bude v politice pracovního trhu potřebné prosadit především orientaci na rozvoj lidského kapitálu. Bude nutné vytvořit rozsáhlejší

programy vzdělávání

a

pracovní přípravy se zaměřením na nekvalifikovanou pracovní sílu a rizikové skupiny obyvatel. Při zmírňování negativních dopadů nezaměstnanosti sehrává důleţitou roli především orientace nezaměstnaného jedince na budoucnost s cílem, aby se ztráta zaměstnání nestala příčinou jeho rezignace, ale spíše ho mobilizovala k jednání a k přijetí nové ţivotní strategie spojené s hledáním zaměstnání.

68

POUŢITÉ ZDROJE KNIŢNÍ PUBLIKACE [1] BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada – Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. [2] BUCHTOVÁ, B. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 64 s. ISBN 80-210-2425-9. [3] FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. [4] HALÁSKOVÁ, R. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2001. 93 s. ISBN 80-7042-545-4. [5] JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. [6] KNOLL, O. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s. [7] MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 172 s. ISBN 80-86429-08-3. [8] MOŢNÝ, I. Česká společnost: Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 208 s. ISBN 80-7178-624-1. [9] SIROVÁTKA, T. Politika pracovního trhu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 159 s. ISBN 80-210-1251-X. [10] ŠIMEK, D. Otevřená práce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996. 69 s. ISBN 80-7067-623-X.

69

[11] ŠIMEK, D. Sociologie práce. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého,1997. 77 s. ISBN 80-7067-705-8. [12] VEČERNÍK, J. Občan a tržní ekonomik: Příjmy, nerovnost a politické postoje v české společnosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 325 s. ISBN 80-7106-235-9. DALŠÍ ZDROJE [13] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005. [14] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2006. [15] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007. [16] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008. [17] Úřad práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009. [18] Informační materiály MPSV ČR vydané pro úřady práce. ELEKTRONICKÉ ZDROJE [19] Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí. Zaměstnanost [online]. Dostupný z : http://portal.mpsv.cz/sz download>

70

PŘÍLOHY

71

Seznam příloh:

Příloha 1

Graf: Míra nezaměstnanosti v ČR a okrese Znojmo od 12/99 do 12/09

Příloha 2

Graf: Počet evidovaných nezaměstnaných a volných míst na okrese Znojmo od 12/05 do 12/09

Příloha 3

Graf: Počet nezaměstnaných na okrese Znojmo dle věkové struktury od 12/05 do 12/09

Příloha 4

Graf: Vývoj počtu volných pracovních míst na okrese Znojmo od 1/2005 do 12/2009

Příloha 5

Graf: Počet nezaměstnaných na okrese Znojmo dle vzdělání od 12/05 do 12/09

Příloha 6

Graf: Počet nezaměstnaných dle délky evidence na okrese Znojmo od 12/05 do 12/09

Příloha 1

Míra nezaměstanosti v ČR a okrese Znojmo od 12/99 do 12/09 17 16

míra nezaměstnanosti v %

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 12/99

12/00

12/01

12/02

12/03

míra nezaměstnaných ČR

12/04

12/05

12/06

12/07

12/08

12/09

míra nezaměst.okr.Znojmo

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě Příloha 2

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě

Příloha 3

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě Příloha 4

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě

Příloha 5

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě Příloha 6

Zdroj: Úřad práce ve Znojmě