-2 -
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou
práci:
Dokumentace zaniklých hranic CHKO
Moravský kras vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne: 09.05.2006
Podpis: Nováková Miloslava
-3-
Poděkování Chci poděkovat Ing. Josefu Jančovi a Ing. Miroslavu Matějíkovi, Ph.D. za odborné vedení při psaní mé bakalářské práce. Dále chci poděkovat všem, kteří mi poskytovali cenné rady. Velké poděkování patří Správě CHKO Moravský kras za poskytování studijního materiálu a vstřícnou spolupráci pracovníků.
V Brně dne : 09.05.2006
Nováková Miloslava
-4-
ANOTATION
The aim of this bachelor thesis is stonewalls location in urban area. Stonewalls were located by Garmin GPS Map60 C/CS in October 2005 and April 2006. Many stonewalls were situated in the private land, so only public stonewalls could be located. The outcome of this work is the location of hundreds of meters of stonewalls, that were consequently processed in Arc View Gis 3.2 programme. The fact, that stonewalls are mostly in good condition, only in the middle of the urban area are destroyed is surprising. It is common, that we usually look after the centre of urban area than the edges. In the past, stonewalls were used as a border between landowners. Stonewalls functioned as a soil protection from erosion further from the urban area. Stonewalls reparation, especially close to the church is suggested. At the same time, church repair is suitable. Because of esthetical, ecological and landscape reason, more attention and care could be applied to stonewalls in the future. Stonewalls are still using in the foreign countries, so their condition is good.
-5-
OBSAH 1. ÚVOD................................................................................................................................8 2. MORAVSKÝ KRAS........................................................................................................9 3. OSTROV U MACOCHY ................................................................................................11 3.1 Historie......................................................................................................................11 3.2 Příroda a okolí Ostrova .............................................................................................14 3.3 Suchý žleb jeskyně Kateřinské a Ostrovské .............................................................15 4. VYHLEDÁVÁNÍ MAPOVÝCH PODKLADŮ .............................................................17 5. POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ......................................................................18 5.1 Microsoft Excel 2000................................................................................................18 5.2 ArcView GIS 3.2 ......................................................................................................18 6. ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU.................................................................................................20 6.1 Zaměření bodových souřadnic kamenných zídek pomocí GPS ...............................21 6.1.1 GPS .....................................................................................................................21 6.1.2 Charakteristika přístroje Garmin GPS Map 60C/CS ..........................................23 6.1.3 Měření ................................................................................................................23 6.2. Převod naměřených souřadnic do PC a jejich následné zpracování .........................24 6.2.1 Ozi Explorer verze 1.1 ........................................................................................24 6.3 Zpracování dat pomocí programů ArcView Gis v. 3.2.............................................24 6.3.1 Geografické informační systém .........................................................................25 6.3.2 Historie GIS .......................................................................................................25 6.3.3 GIS v CHKO Moravský kras.............................................................................27 6.3.4 Zpracování naměřených dat v programu ArcView 3.2......................................29 6.4 Tvorba fotodokumentace ...........................................................................................30 6.4.1 Fotodokumentace kamenných zídek..................................................................30 6.4.2 Zpracování fotografií .........................................................................................30 6.5 Porovnání vytvořených vrstev s katastrální mapou a indikační ..............................31 skicí tereziánského katastru .............................................................................................31 6.5.1 Indikační skici....................................................................................................31 6.5.2 Katastrální mapa ................................................................................................32 7. VÝSLEDKY PRÁCE ......................................................................................................33 7.1 Rozdělení a popis měřených útvarů..........................................................................33 7.1.1 A – kamenné zídky zpevněné ...........................................................................34
-6-
7.1.2 B - kamenné zídky nezpevněné .......................................................................35 7.1.3 C – kamenné zídky rozpadlé.............................................................................35 7.1.4 D – závrty..........................................................................................................36 7.1.5 E – terasy ..........................................................................................................36 8. NÁVRH OCHRANY ( MANAGEMENTU ) .................................................................37 8.1 Návrh ochrany kamenných zídek - skupina A.........................................................37 8.2
Návrh ochrany kamenných zídek - skupina B ........................................................37
8.3
Návrh ochrany kamenných zídek - skupina C ........................................................37
9. SMĚRNICE MŽP PRO POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V RÁMCI PROGRAMU PÉČE O KRAJINU V ROCE 2006 .............................................................38 10. PÉČE O KAMENNÉ ZÍDKY V ZAHRANIČÍ ...........................................................43 11. AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ ...............................................................44 12. ZÁVĚR ........................................................................................................................46 13. POUŽITÁ LITERATURA ..........................................................................................47 14. PŘÍLOHY .....................................................................................................................49
-7-
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1 : Tabulky délek krasových útvarů 1/1 : Kamenné zídky zpevněné 1/2 : Kamenné zídky nezpevněné 1/3 : Kamenné zídky rozpadlé PŘÍLOHA Č. 2 : CHKO Moravský kras PŘÍLOHA Č. 3 : Přehledová mapa PŘÍLOHA Č. 4 : Ostrov a jeho okolí Indikační skice PŘÍLOHA Č. 5 : Historická mapa Ostrova PŘÍLOHA Č. 6 : Indikační skice - I část Indikační skice - II část PŘÍLOHA Č. 7 : Katastrální mapa s naměřenými údaji PŘÍLOHA Č. 8 : Ortofotomapa veškerými naměřenými útvary PŘÍLOHA Č. 9 : Ortofotomapa s jednotlivými naměřenými vrstvy 9/1:
Kamenné zídky zpevněné
9/2:
Kamenné zídky nezpevněné
9/3:
Kamenné zídky rozpadlé
PŘÍLOHA Č. 10 : Fotodokumentace 10/1 : Kamenná zídka zpevněná 10/2 : Kamenná zídka nezpevněná 10/3 : Kamenná zídka rozpadlá 10/4 : Závrt 10/5 : Terasy PŘÍLOHA Č. 11 : Vchod do Kateřinské jeskyně PŘÍLOHA Č. 12 : Větrný mlýn PŘÍLOHA Č. 13 : Pohled na kostel PŘÍLOHA Č. 14 : Kamenné zídky v Chorvatsku PŘÍLOHA Č. 15 : Deformace kamenných zídek místními obyvateli SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č. 1 : Pečeť Ostrov u Macochy OBRÁZEK Č. 2 : Garmin GPS Map 60C/CS OBRÁZEK Č. 3 : Program ArcView Gis 3.2 OBRÁZEK Č. 4 : Nákres kamenná zídky zpevněné
-8-
1. ÚVOD Moravský kras je velkoplošné chráněné území, nejvýznamnější krasová oblast České republiky, zaujímající pruh devonských vápenců mezi Brnem a Sloupem. Ráz zdejší krajiny je dán krasovými plošinami s množstvím závrtů oddělenými hlubokými krasovými kaňony (žleby).
Cílem práce bylo zmapování antropogenních terénních tvarů (kamenné zídky) Ostrovské plošiny v katastrálním území Ostrov u Macochy, které se v rámci Moravského krasu vyskytují pouze v této obci a vypracování návrhu na jejich budoucí ochranu. Zadání bylo specifikované na intravilán obce její východní části.
-9-
2. MORAVSKÝ KRAS Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Vody z nekrasové části Drahanské vrchoviny mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí. Severní část je odvodňována Punkvou a jejími zdrojnicemi. Jeskynní systém s téměř 35 km je nejdelším v ČR (jeho součástí jsou např. jeskyně Nová Rasovna, 13-C, Spirálka, Piková dáma, Sloupsko-šošůvské a jeskyně Amatérská). Centrálním jeskynním systémem střední části je 12 km dlouhé Rudické propadání-Býčí skála. ( PLEVA, 1968) Nejznámější jeskyní jižní části je Ochozská. (příloha č. 2) Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 000 jeskyní. V řadě jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení člověkem neandrtálským před 120 000 lety. První nálezy umělecké tvorby z jeskyně Pekárny představují rytiny koní a bizonů. Jejich stáří je 11 až 13 tisíc let. Jeskyně jsou i hlavním magnetem turistického ruchu. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka a Sloupsko-šošůvské s roční návštěvností cca 350 000 osob. Geologický podklad, členitý terén, poloha na rozhraní Panonské a Hercynské oblasti i výskyt karpatských druhů je příčinou existence specifických rostlinných a živočišných společenstev. Unikátní je fauna jeskyní. Nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo zjištěno 18 druhů. Dosud nedostatečně poznanou skupinou jsou praví jeskynní živočichové (v Mor. krasu bezobratlí), z nichž mnozí zde byli popsáni jako nové druhy pro vědu. Z hlediska zoogeografického tvoří převážnou část fauny složka zvířeny evropské a eurosibiřské. Díky značné geomorfologické a klimatologické různorodosti tohoto území jsou na malé plošce vedle sebe zastoupeny druhy středoevropských pahorkatin (jepice předjarní, jepice potoční a řada dalších druhů), podhorské a horské druhy (plž zemoun skalní, střevlík nepravidelný), které jsou často původu karpatského (plži srstnatka karpatská, skalnice slepá, vlahovka karpatská, a pod.), ze stepních a lesostepních druhů můžeme uvést plže původu středomořského (drobnička jižní, lačník stepní) a páskovku žíhanou jako prvek černomořsko-uherský. (Veselý 1992)
-10-
Flóra je pestrá, s některými mezními a exklavnimi prvky. Převažuje lesní květena, typická pro východní okraj Hercynie, která je obohacená řadou druhů alpských předhůří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka plná ( Corydalis solida), zapalice žluťuchovitá ( Isopyrum thalictroides), kakost hnědočervený ( Geranium phaeum). Některé druhy mají vztah k Alpám, např. chrastavec doubravní ( Knautia drymeia), jiné spíše ke Karpatům, např. pryšec mandloňolistý ( Tithymalus amygdaloides) a pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum). Teplomilné druhy pronikají okrajově od jihu, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), pryšec mnohobarvý (Tithymalus polychromus), kavyl Ivanův ( Stipa joannis), a k. tenkolistý (S. tirsa), naopak, z vyšších poloh Drahanské vrchoviny sestupují montánní druhy, např. bledule jarní (Leucojum vernum) a upolín evropský ( Trollius altissimus).(Vaněčková 1997) K charakteristickým podhorským druhům oblasti patří rozrazil horský (Veronica montana), k dealpinským druhům např. pěchava vápnomilná (Sesleria varia), dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), reliktní tis červený (Taxus baccata), k boreokontinentálním ostřice tlapkatá ( Carex pediformis) a zejména ploštičník evropský ( Cimicifuga europaea). V propasti Macoše se zachovala vzácná endemická kruhatka Mattiolova moravská ( Corthusa matthioli subsp. moravica). Ze skupiny kriticky ohrožených druhů rostlin tu roste například již zmiňovaná endemická kruhatka Matthiolova subsp. moravská, jazyk jelení a sklenobýl bezlistý. Lesy s převážně přirozenou druhovou skladbou kryjí téměř 2/3 území. ( Vaněčková, 16)
Platné geomorfologické členění řadí Moravský kras do celku Drahanské vrchoviny, v níž je jedním ze tří podcelků spolu s Adamovskou vrchovinou na západě a Konickou vrchovinou na východě. Drahanská vrchovina jako celek patří do podsoustavy Brněnské vrchoviny a soustavy Českomoravské vrchoviny. Rozloha CHKO Moravský kras je 92km2 s nejvyšší kótou 613 m.n.m. a nejnižší 244 m.n.m. Střední výška 447,5 m, výšková členitost 150-200 m. Přesto, že území Moravského krasu je rozčleněno hlubokými údolími zv. žleby charakteru až kaňonů, je povrch hodnocen jako plochá vrchovina, zatímco okolní vrchoviny Adamovská a Konická patří mezi vrchoviny členité.
-11-
3. OSTROV U MACOCHY 3.1 Historie Stopy po prehistorickém osídlení vedou do nesmírně dávných dob. V nejstarších dobách lidské existence se sídlem člověka stávaly některé z jeskyní Moravského krasu. Tak tomu bylo u pravěkých lovců medvědů, mamutů a sobů. Osídlování jeskyní pozvolna končilo v mladší době kamenné (neolitu). Se změnou svého života a hospodářské činnosti začali lidé budovat svá sídla i mimo jeskyně. Např. jeskyně Balcarka dokazuje, že v diluviálních vrstvách nánosů ve vstupní části se dochovala ohniště svědčící o přítomnosti člověka. Velkou změnou pro vývoj sídel mělo zemědělství, které bylo spojeno se vznikem trvalých sídel. Významné stopy osídlení zanechala v kraji doba bronzová a po ní doba železná. Tehdejší opevnění (oppida) lze ještě nalézt na vyvýšeninách. Tato útočiště budovali keltští Kotinové, po nich zřejmě germánští Kvádové. Není vyloučeno, že některé z těchto hradisek bylo po odchodu Kvádů osídleno Slovany, jejichž příchod se klade zhruba do 6. století. Doklady o osídlení kraje v 8.-10. století nalézáme např. u Olomučan, kde jsou četné stopy po dolování a zpracování železné rudy. Zajímavosti a podrobnosti lze nalézt v muzeu v Blansku. 11 . a 12. století neposkytuje psané zprávy o osídlení kraje. Od druhé poloviny 13. století se vzhled krajiny činností člověka poměrně měnil. Došlo k tzv. velké nebo též německé kolonizaci. Král i vrchnosti světské i církevní zvali do tehdy málo osídlených končin cizí kolonisty ( Bavorsko, Dolní Rakousy, Dolní Sasko, ale i dnešní Holandsko a Belgie ). A tak ke konci první a v průběhu druhé poloviny 13. století vznikly ve velké části krajiny nové vesnice. Jsou připomínány v roce 1349, ale jmény německými, např. Hertwigschlag s lesem Thenwald. Lze proto hodnověrně datum založení obce dokladovat první písemnou zmínkou z poloviny 14. století, kdy je uváděn Peterschlag - Petrova mýtina, ale již roku 1406 je uváděn Ostrov, za okupace Bretterschlag (Brett = prkno). Podle koncovek německých jmen lze usuzovat, že obce byly založeny a obsazeny Němci z Bavor. Německá kolonizace však brzy zanikla. Další neúspěšný pokus o poněmčení krajiny spadá do nešťastné doby okupace 1939 - 1945. O Ostrově je tedy první zmínka roku 1349. Je nejvýš pravděpodobné, že v obci , nejspíše tvrzi na příkré skále nynějšího Dvora, někteří z Holštejnských bydleli a po Ostrově se psali ( Albert z Ostrova, v roce 1406 Hynek z Ostrova,..). Část Ostrova
-12-
připadala také k Jedovnicím. Na začátku 15. století měly v obci majetek i jiné rodiny ( Lovek z Drahan, Matěj ze Želetavy aj.). Z písemných poznámek se dovídáme, že rybník v Ostrově je připomínán v roce 1406, v roce 1437 i fara. Z toho lze usoudit, že Ostrov patřil již na počátku mezi největší obce v celém panství. 15. století se dá charakterizovat jako století zániku panství pánů z Holštejna. Během tažení husitů na Moravu byl holštejnský hrad dobyt. Vok IV zemřel před rokem 1470 a tím vymírá po meči kdysi velmi mocný rod pánů z Holštejna. Kostel v Ostrově založily dvě sestry, zřejmě majitelky holštejnského panství, roku 1490 (ale již roku 1437 se připomíná fara, tudíž zde kostel musel být již dříve). Kostel je zasvěcen sv. Maří Magdaléně. Stojí při okraji roviny nad údolím a pohlížíme-li tedy z údolí, zdá se, jako by byl na kopci. (příloha č. 13) Roku 1902 byl od kostela přestěhován hřbitov za vesnici směrem ke Sloupu. Koncem 19. století byl postaven nový hřbitov, protože starý již nevyhovoval. Pozemek daroval kníže Hugo Salm a náklad na nový hřbitov byl uhrazen z přirážek na pivní dávku. Před kostelem stojí kříž a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1829. Ostrově bylo počátkem 17. století 42 domů, po třicetileté válce z nich bylo 9 pustých. Roku 1799 zde bylo 649 obyvatel, roku 1822 - 812 obyvatel, roku 1890 - 1000 obyvatel, roku 1843 - 896 obyvatel, roku 1849 - 985 obyvatel, roku 1890 - 1220 obyvatel. Roku 1900 zde bylo 195 domů s 242 rodinami a se 1140 obyvateli, kteří se živili převážně rolnictvím a prací v blanenských železárnách Salmových. (příloha č. 5) V této době vznikají první samosprávy, některé obce dostávají právo pečetní, mezi nimi i Ostrov. Nejstarší ostrovská pečeť pochází z roku 1687.
Obrázek 1- pečeť Ostrov u Macochy
Je kulatého tvaru, na obvodě má latinský nápis : Sigillum Pagi Wostrow, uprostřed na stylizovaném štítě radlici, po stranách krojidlo a sekeru.
-13-
Velmi pomohla letopisná kniha "počestné obce ostrovské", která byla náhodně objevena mezi dokumenty a písemnostmi archivu základní školy při stěhování do nových prostor školy v roce 1975. Její překlad byl velmi svízelný, protože je psaná kurentem, německy i staroslověnštinou, takže některé poznámky zůstávají dodnes nerozluštěny. Nicméně v hrubé kostře pomohly dokreslit historii Ostrova. Škola naproti kostelu (dnes renovovaná na kinosál) byla vystavěna v roce 1815 nákladem vrchnosti, občané k tomu přispěli robotou. Do roku 1880 byla škola dvoutřídní. Měla v té době 210 žáků. Od 50. let došlo ke vzniku samostatné základní školy. Hlavním problémem obce byl však vodovod. Obec totiž měla vždy málo vody. Vlastnila sice tři studny na spodním konci obce, ale ty nestačily dodávat požadované množství vody. Kníže Salm postavil nejdříve na svoje náklady vlastní vodovod. Teprve v roce 1908 započala stavba obecního vodovodu. O významu obce Ostrov svědčí také zpráva, že již v roce 1912 byla obec povýšena na městys. V této době měl již 1243 obyvatele. V roce 1923 byla objevena jeskyně Balcarka a zpřístupněna pro veřejnost. O sedm roků později byla otevřena Císařská jeskyně, která však v důsledku častého zatopení byla v roce 1952 uzavřena. Zvláštní činností byla výroba perleťových knoflíků, kterou zavedl Alfons Tománek. Zemědělci se ve volných chvílích zabývali pálením vápna, které rozváželi po celém okrese. Život vesnice se za fašistické okupace změnil. Vesnice byla přejmenována na Bretterschlag. K příbuzným do Ostrova se vraceli občané ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V této době se tedy počet obyvatel Ostrova zvýšil na 1525 z 1350 před válkou. Pro účely německé armády musela obec odevzdat kostelní zvon. Nejdříve malý, který byl ale vzápětí vrácen a vyměněn za velký zvon sv. Jana Křtitele. Po okupaci zlepšení životních podmínek se projevily zvýšením porodnosti. Přibývalo žáků a prostory školy začaly být nedostačující, proto byl 12.5.1973 slavnostně položen základní kámen pro stavbu 13-ti třídní školy a o dva roky později, 30.8.1975, byla škola otevřena. Po roce 1989 pokračovala plynofikace obce, která byla dokončena v roce 1994. Zadaptováním nejstarší školní budovy vznikl kinosál, který slouží ke konání různých kulturních akcí. Došlo také k opravám řady budov - tělocvičny, sokolovny, atd. V roce 2000 žilo v obci 1090 obyvatel. K životu obce již neodmyslitelně patří ojedinělé zařízení pro děti s nemocemi horních cest dýchacích - Dětská léčebna se speleoterapií.
-14-
Od 1.1. 1983 slouží všem dětem z celé České republiky. Děti jsou denně 3 hodiny v jeskyni (dříve navštěvovaly Sloupsko-šošůvské jeskyně, nyní probíhá léčba v místní Císařské jeskyni).
3.2 Příroda a okolí Ostrova Není mnoho krajin naší vlasti, které by se mohly pochlubit takovou krásou, zajímavostmi a pamětihodnosti, jako právě Moravský kras, na jehož okraji leží obec Ostrov u Macochy. Sama obec je prastarým sídlištěm. Rozprostírá se na náhorní rovině nad Lipoveckým, Holštejnským a Krasovským žlebem. Opravdu jakýsi ostrov v moři hlubokých a tichých lesů.( příloha č.4) Na území města Ostrova je mnoho ponorů, závrtů a jeskyněk. Před farou je jícen hluboké propasti, v dolní části propadání Lopače, dále Vintocké propadání a za Balcarkou ponor Krasovského potoka. Samozřejmě, že největší turistickou a ozdobou města je barevná krápníková jeskyně Balcarka, která je opředená nejrůznějšími pověstmi, které se dodnes zachovaly v podvědomí lidu. V podstatě je Balcarova skála jakousi přehradou, vyúsťující do Suchého žlebu z rovného trupu táhlého návrší Brdo nad Lopačem a Krasovským potokem. Z ní se otevírá Krásná pohled, široký a poučný, na severní část krasu – sloupskou náhorní plošinu s vesnicemi Veselicí, Suchdolem, Vavřincem a Šošůvkou s nejvyšším bodem krasu Šošůvskou 613m vysokou Helišovou skálou, dále až k Holštejnu, na východě se rozprostírá planiny lipovecká s Lipoveckým žlebem a na jihu se táhne Krasovský žleb směrem k obci Krasové. Odtud rovněž dohlédneme ke Hložku, dále k Vilémovicím. Na západ se otvírá pohled do Suchého žlebu, k Vintokám, do krajíny v okolí propasti Macochy a konečně na malebně rozloženou obec Ostrov s větrným mlýnem, v západní části. (příloha č. 12) Půjdeme-li po hřebenu z Balcarky přes Brdo směrem na východ, upoutá nás kruhovitá vápencová stavba ´´ Větráku´´ a otevře se pohled na místní části města Ostrova rozeseté na strmých skalách jimž vévodí stavby kostelíka, který ukrývá vzácný a umělecký velmi cenný oltářní obraz.
-15-
3.3 Suchý žleb jeskyně Kateřinské a Ostrovské Povrch severní části Moravského krasu v povodí Punkvy výrazně modelují krasové kaňony Pustý a Suchý žleb. Suchý žleb začíná osamělými skalami Haná a Hanačka na levém břehu Punkvy, u Skalního mlýna, kde se spojuje s Pustým žlebem. Zpočátku se Suchý žleb stáčí k jihu, ke Kateřinské jeskyni.(příloha č. 4) Kateřinská jeskyně – výtoková- se nalézá ve sklaním hřbetu ,,Chobot´´. Je prastarým podzemním řečištěm vod, jež sem přicházely od severu. Velké rozměry jeskyně (délka 95m, šířka 44m, výška až 20m) dokazují, že šlo o velký, stálý, vodní tok hlavní dóm, s vynikající akustikou, má zřícený strop a odlámané lavice. Zřícené bloky dlouho uzavíraly přístup do dalších částí jeskyně. Teprve r. 1909 mlynář Rubeš ze skalního mlýna našel v místech, kde se dnes prochází do Nové Kateřinské jeskyně, otvor, odkud vycházel silný průvan. (příloha č. 11) Po prokopání a odstranění nánosů štěrků a písků se podařilo proniknout do Nové jeskyně s pozoruhodnou krápníkovou výzdobou různého tvaru (Čarodějnice, krápníkový les, zkamenělé vodopády, zavěšený mrtvý bažant, jezírko s koupajícím se dítětem a hlídající matkou na břehu, soška Buddhy aj.) Neustálé říční stropů – způsob tvorby mohutných jeskynních dómu – lze zvlášť dobře pozorovat v Dómu chaosu (podobný dómu ve Staré Kateřinské jeskyni), jímž končí zpřístupněná část jeskyně. Od Kateřinské jeskyně stoupá dno Suchého žlebu zvolna k severovýchodu. V příkrých údolních svazích, nahoře široce rozevřených, je několik desítek dalších menších jeskyní. Nejznámější jsou jeskyně Zbojnická, Rytířská s překrásným portálem. Zajímavými sklaními útvary jsou – Čertův most – troska jeskynní chodby – Čertova branka a Čertova okny. V sutích a skalnatých svazích Suchého žlebu jsou další jeskyně, např. Koňská, Ovčí, Husí, Srnčí, Smrtní aj. Pod Vilémovicemi jsou známá škrapová pole. Mezi Vilémovicemi a Holštejnem, v poměrně mělkém, suchém údolí, jsou četné závrty. Jižně obce Ostrov u Macochy pod strmými skalami Suchého žlebu (Balcarova skála) se propadá Krasovský potok (Rogendorfské propadání). Často se stává, že potok přináší mnoho vody, kterou propadání nestačí pohltit, a voda se přelévá přes silnici a vniká do podzemí v místech zvané Vintovky. V okolí Ostrova je škrapové pole, mnoho závrtů, ponorů a menších jeskyněk. Významné jsou jeskyně Balcarka na jihovýchod a Císařská na severozápad od Ostrova u Macochy.
-16-
Jeskyně Balcarka (ostrovská), nazvaná podle Balcarovy skály, je složité bludiště, tvořené spletí puklinových skál, i vrstevných prostor (jeskyně Popeluška, Ch. Masarykové, Wilsonova, Křížovy) a větších dómů, postupně objevované a zpřístupňované v letech 1923-1936. Typickým zjevem v Balcarce jsou rotundové vertikální prostory (Rotundy), spojující dvě jeskynní rovně. Četné prostory Balcarky vznikly zřícením téměř horizontálně uložených vápenců (Rovné stropy). Největšími prostorami jsou Dóm zkázy a Velký dóm (90 m). Balcarka má velmi bohatou krápníkovou výzdobu stalaktit zvaný Handžar, podobající se zakřivené turecké šavli, stalagmitový lesík, korálová jezírka, útvary podobné zříceninám hradů s věžemi a cimbuřími, miniaturní krápníky v prostůrce za Křížovými jeskyněmi, zvané cukrová pohádka aj.), zvlášť v části zvané Galerie, jejíž strop je bohatě zdoben hůlkovitými stalaktity a tenkými brčky, které ostře kontrastují s mohutnými stalagmity. V posledním úseku zvaném Popeluška jsou stěny i krápníky potaženy drobivou odrůdou sinitru, který dodává celému prostoru zvláštní ráz. Císařská jeskyně ( Ostrovská vodní). Poprvé ji popsal r. 1748 vídeňský matematik Nagel a zpřístupněna byla v letech 1929-1931. Jeskyně má délku asi 200m a tvoří ji soustava dutin (Vysoký dóm, Bílý dóm, Dóm chaosu, Hluboký dóm, Dóm travertinů) a je zaplavena vodou, tvořící osm vzájemně spojených jezer Nagelovo,Salmovo (délka 30m a šířka 15m), Široké, Hluboké a další. Na sedmém jezírku byl nalezen slepý bílý korýšek, zvaný Nyphargus. Podzemí jezera jsou, za velké vody, spojena v jedenu hladinu. Vchod do jeskyně vede z uměle otevřeného závrtu, vstupní části se říká Ovčí díra. Na sever od Císařské
jeskyně na krasové plošině, směrem k holštejnskému
slepému údolí, je mnoho závrtů s hltači. Největší propadání je v lesní trati ,,V jedlích ´´ s propasťovitou jeskyní a propadání v Plánivách. Pod vyústěním Lipoveckého potoka do holštejnského údolí je velká jeskyně Michalova díra. ( Šmarda, 1969) Dno Suchého žlebu končí skalním stupněm, na jehož úpatí leží starší propadání potoka Bílé vody ( Starý Rasovna). Holštejnské slepé údolí s četnými meandry je vyplněno štěrkopísky, které potok několikrát prořízl a terasoval. Zanesenými ponory částečně vniká povrchová voda do podzemí ještě dříve, než se dostane k popadání. Pouze za vyšších vodních stavů je propadání Bílé vody, zvané Nová Rasovny, v plné činnosti. Protože holštejnské slepé údolí je vyplněno mohutnými nánosy štěrkopísků, přelévá se voda po rozbrázděném povrchu těchto nánosů jen za výjimečných vodních stavů dále ke staršímu propadání Bílé vody, zvané Stará Rasovny (Zbořisko). Skalní stěny obou Rasoven se rozpadají a zřícené mohutné balvany – kamenné bloky- zavalují jícny
-17-
ponorných propastí, což se stalo r. 1954 a v srpnu 1965 u Nové Rasovny. U obou propadání jsou vytvořeny systémy vertikálních a horizontálních jeskyní. Nejznámější se jmenuje Lidomorna (Hladomorna). Severně od obce Holštejn doznívá vápencový útvar Moravského krasu. ( Bartošek, 1967) V území Moravského krasu, s jeho podzemními i povrchovými krasovými jevy vynikajícími krásou a ojedinělostí, musí být respektovány v prvé řadě zájmy státní ochrany přírody, jejíž orgány dbají na dodržování zákona č. 40/56 Sb. o státní ochraně přírody a usilují o maximální zachování přírodního fenoménu této krajiny. Daleko dříve, před platností tohoto zákona, již r. 1930 byla vyhlášena rezervace ,, Moravský kras´´, zahrnující Punkevní jeskyně, Kateřinské jeskyně, kromě jiných jeskyní a krasových jevů v oblasti Blansko-Rájec. Po dlouhém úsilí byl r. 1956 Moravská kras prohlášen chráněnou krajinnou oblastí a zároveň stanoveny podmínky, jejichž dodržování kontrolují orgány státní ochrany přírody. Pro návštěvníky platí zákaz chůze mimo veřejné a značkované cesty, zakazuje se každé poškozování a znešvařování přírody (odhazovat odpadky, lámat krápníky, popisovat skály, ničit a trhat rostliny i dřeviny, rozdělávat oheň i v místech určených k táboření apod.). Návštěvník sem přichází proto, aby viděl jedinečné přírodní výtvory, osvěžil se a odpočinul si v krásném prostředí.
4. VYHLEDÁVÁNÍ MAPOVÝCH PODKLADŮ Indikační skice, ortofotomapa i katastrální mapa obce ostrova u Macochy byly dodány elektronickou podobou od správy CHKO Moravský kras. Ostatní mapy byly získány z internetových portálů.
-18-
5. POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ 5. 1 Microsoft Excel 2000 Pomocí programu Microsoft Excel 2000 se vyexportovaná data dále zpracovávala. Microsoft Excel 2000 je program, který umožňuje automatizovat výpočty, zvláště pak zpracovávání tabulek, převody jednotek v nich a řazení podle definovaného klíče. Správa CHKO Moravský kras má v tomto programu soubor Geodetické výpočty 1.xls. Ten automatizovaně exportuje data ze souřadnicových bodů WGS, na souřadnicové body S-JTSK pro další zpracování v programu ArcView GIS v. 3.2.
5.2 ArcView GIS 3.2 ArcView je GIS, který patří do třídy tzv. "desktop GIS". Je určen pro koncové uživatele, kterým umožní snadnou práci se všemi informacemi majícími nějaký vztah k mapě. ArcView je komplexní systém pro přístup ke geografickým i tabulkovým datům; umožňuje jejich zobrazování, dotazy, výběry, analýzy a samozřejmě i prezentaci výsledků Vaší práce. ArcView spojuje tradiční analytické prostředky pro práci s daty, jako jsou databáze, tabulkové procesory, obchodní grafika, s prostředky pro práci s mapou v jeden plně integrovaný systém. ArcView lze používat jako samostatné pracoviště, nebo jako pracoviště využívající informace v síti v rámci celého oddělení či organizace. ArcView podporuje jak vektorová, tak rastrová data. Z vektorových dat to jsou všechny formáty GIS produktů firmy ESRI - tematické vrstvy (coverage) ARC/INFO a PC ARC/INFO (včetně složitějších struktur dat jako trasy (routes) a oblasti (regions), knihovny ARC/INFO a ArcStorm. ArcView umožňuje přímo pracovat i s formáty DWG, DXF, DGN. Všechna tato data lze převádět do vlastního editovatelného formátu ArcView do souboru tvarů (shapefile). Z rastrových dat ArcView umožňuje pracovat kromě rastrů ARC/INFO (grid) i s naskenovanými mapami či leteckými snímky v různých formátech TIFF, RLC, ERDAS, BSQ, BIL, BIP, Sun, JPEG. Tak je možné zobrazovat naskenované základní mapy (ZABAGED 2 ve formátu TIFF) nebo topografické mapy (DETM). Přímo lze využívat i družicová data z družice SPOT - tzv. SPOTView. Prostřednictvím ArcView se mohou k prostorovým datům připojovat další údaje z vlastních (soukromých) databází ve formátech dBASE, INFO, ASCII a prostřednictvím
-19-
SQL i ORACLE, Informix, Paradox, FoxPro, Access, Excel aj. ArcView podporuje neomezený počet virtuálních dynamických spojení nehomogenních databází, které mohou být uloženy na lokálním disku nebo kdekoliv v heterogenní síti. Je možné provádět všechny typy relačních spojení - 1:1, 1:n, n:1 i m:n. Pro práci s tabulkou ArcView obsahuje celou řadu nástrojů pro třídění, dotazy, výběry, statistiky, výpočty i editaci tabulek. ArcView obsahuje celou řadu funkcí pro prostorové analýzy. Lze zde například vybrat všechny parcely, přes které jde vedení vysokého napětí, nebo naopak všechny úseky inženýrských sítí, které vedou přes vybranou parcelu. Lze najít všechny skládky, které jsou v určité vzdálenosti od vodních toků nebo v pásmu hygienické ochrany. Pro účely stavebního řízení lze vybrat všechny sousední parcely. A samozřejmě celou řadu dalších úloh. ArcView umožňuje vytvářet vysoce kvalitní mapové výstupy, které dokumentují výsledky práce. Do výkresů lze zahrnout mapy v různých měřítkách, legendy, grafy, tabulky, nadpisy, severku a tak dále. Výsledný mapový výstup lze vytisknout na všech běžných typech tiskáren a plotrů. ArcView má schopnost k jednotlivým objektům v geografických tematických vrstvách připojovat nejrůznější další typy dat. Například po ukázání myší na budovu se může objevit okno textového procesoru s příslušným dokumentem, fotografie, může se rozběhnout video či zvukový záznam. ArcView obsahuje vlastní vývojové prostředí — Avenue. Pomocí tohoto objektově orientovaného vývojového prostředí si můžete ArcView upravit podle speciálních požadavků. Lze přidávat či rušit ikonky a menu, přiřazovat jim nové funkce, upravovat stávající apod. ( ESR, 1999) Hlavní rysy ArcView jsou: - intuitivní grafické uživatelské prostředí, - vytváření map pomocí symbolů, volba barevnosti, různé typy klasifikace dat, - podpora jednoduchých i složitých dotazů na prostorová a tabulková data, - funkce pro obchodní grafiku - vykreslování různých druhů grafů, - podpora komunikace mezi aplikacemi (IAC), - architektura klient/server, - objektově orientovaný systém, - nástroje pro vývoj aplikací a úpravu systému, - české prostředí, současná podpora různých kódových stránek.
-20-
6. ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU Zpracování úkolu se rozdělilo do pěti částí:
1.
Zaměření souřadnic kamenných zídek pomocí přístroje Garmin GPS Map 60C/CS
2.
Převod naměřených souřadnic do PC a jejich následné zpracování
3.
Zpracování dat pomocí programů ArcView Gis v. 3.2
4.
Tvorba fotodokumentace digitálním fotoaparátem Olympus C-370
5. Porovnání vytvořených vrstev s katastrální mapou a indikační skicí tereziánského katastru
-21-
6.1 Zaměření bodových souřadnic kamenných zídek pomocí GPS V terénu se naměřily souřadnice lokalizovaných kamenných zídek pomocí přístroje Garmin GPS Map 60C/CS
6.1.1 GPS Systém GPS (Global Position System), původně vojenský navigační systém armády Spojených států amerických, dokáže s několikametrovou přesností zaměřit pozici kdekoliv na Zemi. Od počátku 90.let 20. století je systém zdarma přístupný i pro civilní uživatele po celém světě. Zprvu byla do systému zanášena umělá chyba (SA),
vnášená
do přijímaného signálu. Toto opatření bylo k 1. 5. 2000 zrušeno. Přesnost zaměření pozice běžného civilního uživatele se tak zvýšila na 5 až 10 m. Celý systém GPS lze rozčlenit do 3 podsystémů: • kosmický • řídící (kontrolní) • uživatelský
1. Kosmický podsystém V současné době je tvořen 24 družicemi (aktivními). Ty krouží kolem Země ve výšce přibližně 20 000 km na 6 oběžných drahách skloněných vždy o 60 stupňů. Každá družice je vybavena přijímačem, vysílačem, atomovými hodinami a řadou přístrojů, které slouží pro navigaci nebo jiné speciální úkoly (kupř. pro detekci výbuchu jaderných náloží). Družice přijímá, zpracovává a uchovává informace předávané z pozemního řídícího centra, na základě kterých koriguje svoji dráhu raketovými motorky, dále sleduje stav vlastních systémů a podává o těchto skutečnostech informace zpět do řídícího centra. Pro případné problémy je každá družice vybavena záložními zdroji, palubní baterie jsou dobíjeny dvěmi slunečními panely. Samotný princip určování polohy systémem GPS je následující: družice vysílá signály pro uživatele v podobě složitého signálu. Každá družice vysílá zprávy o své poloze a přibližné polohy ostatních družicového systému. K určení aktuální polohy přijímač počítá tzv. pseudovzdálenosti, což jsou vzdálenosti mezi přijímačem a viditelnými družicemi (nad obzorem). Výpočet pseudovzdálenosti vychází ze znalosti rychlosti šíření družicového signálu a rozdílu času mezi vysláním a příjmem signálu. Termín pseudovzdálenost se zavádí proto, že je nutné zavádět další doplňující výpočty, které
-22-
určení výsledné polohy dále zpřesňují. Pro určení dvojrozměrné polohy (nejčastěji zeměpisná délka a šířka) postačí příjem signálu z min. tří družic (výpočet tří pseudovzdáleností), pro určení trojrozměrné polohy (navíc výška) minimálně ze čtyř družic. Příjem menšího počtu družic znemožňuje výpočet polohy, vyšší počet družic naopak určení polohy dále zpřesňuje.
2. Řídící podsystém Monitoruje funkce družic a získané údaje předává zpět družicím. Řídící podsystém tvoří hlavní řídící stanice v Colorado Springs, 5 monitorovacích stanic a 3 pozemní řídící stanice, které spolupracují s hlavní řídící stanicí. Cílem celého řídícího podsystému je monitoring funkcí každé družice, sledování a výpočet dráhy družice, komunikace a zajištění přesného chodu atomových hodin na družicích. Jakákoliv závada na družici musí být co nejrychleji operativně řešena, při ceně 50 miliónů dolarů za družici je to pochopitelné. V současné době existuje několik nezávislých monitorovacích sítí, které umožňují další přesnější určování polohy, především pro velmi přesné aplikace (geodézie, geodynamika). Tyto sítě se nepodílejí na řízení a činnosti systému GPS.
3. Uživatelský podsystém Pro příjem a zpracování GPS signálů byli vyvinuty speciální přijímače. Kromě speciálních přijímačů určených pro vojenské aplikace, existuje dnes řada dalších typů GPS přijímačů. K čemu je to dobré? -
využití v automobilech navigace, dispečerské sledování, zabezpečení aut proti odcizení, vyhledání odcizeného vozu
-
motocyklistika
-
turistika
-
cyklistika
-
letectví
-
lodě
-
rybaření
-
projektová činnost
-
záchranářství
-23-
-
ochránci přírody
-
spousta dalších lidských činností
6.1.2.Charakteristika přístroje Garmin GPS Map 60C/CS Ruční mapový GPS přijímač s barevným displejem,
barometrickým
elektromagnetickým autorouting,
56MB
výškoměrem
kompasem. v
plné
a
Podporuje
paměti
WAAS
kompatibilní. Přístroj Garmin GPS Map 60C/CS je v souladu s příslušnými standardy zařazen mezi přístroje tzv. kategorie ´´ B Class´´ digitálních zařízení pro domácí nebo kancelářské použití. Dané standardy
definují
mezní
hodnoty
elektromagnetického záření, které může přístroj produkovat s ohledem na ochranu zdraví. Limity pro zařízení, která jsou používána uvnitř budov, jsou Obrázek 2- přístroj Garmin GPS Map 60C/CS
přísnější, než limity na výrobky určené pro použití ve volné přírodě.
V souladu s příslušnými standardy toto zařízení během chodu 1) nevyzařuje žádné zdraví škodlivé záření 2) musí se přizpůsobit všem možným elektromagnetickým vlněním, která se mohou při běžném provozu vyskytnout. Přístroj generuje, používá a může šířit radiofrekvenční záření a pokud není instalován a používán podle instrukcí, může působit rušivě na okolní radiokomunikační zařízení. Přístroj byl použit při části prací na projektu.
6.1.3 Měření Po zapnutí přístroje bylo nutné vyčkat, než lokalizuje čistý a zřetelný signál alespoň ze tří satelitů. Toto je minimální množství satelitů potřebných k přesnější lokalizaci. Maximální počet satelitů, které je tento přístroj schopen lokalizovat současně, je 12. Velký vliv na příjem signálu má i počasí. I přes pěkné počasí se nikdy nepodařilo zaměřit všech
-24-
dvanáct zobrazitelných satelitů současně. Je to dáno reliéfem terénu, který to nedovoluje. Při tomto měření bylo lokalizovalo maximálně 7 satelitů. Pro lokalizaci minimálně 3 satelitů je nutné setrvat na měřeném bodě asi 1-2 minuty. Tato doba je potřebná k ustálení souřadnic a tedy k přesnějšímu měření. Kamenné zídky byly měřeny vždy na jejich koncích, popřípadě na více místech po jejich délce, docházelo-li k jejich zakřivení. Po ustálení souřadnic se naměřená data uložila do paměti přístroje. K takto uloženým souřadnicím přístroj umožňuje přiřadit číslo, název či jednoduchý komentář. Tyto informace umožní při pozdějším zpracování dat přehlednější orientaci. Při práci na projektu byla využita možnost pořadových čísel, která přístroj automaticky přiřazoval k naměřeným hodnotám. Tato pořadová čísla byla průběžně zaznamenávána a vytvářela tak mapu poznámek s čísly bodů.
6.2 Převod naměřených souřadnic do PC a jejich následné zpracování Pro převod dat se použil USB kabel, který se upevnil na přístroj Garmin GPS Mmap60C/CS a napojil na PC. Pomocí programu OziExplorer verze 1.1 byla naměřená data převedena do PC.
6.2.1
OziExplorer verze 1.1
OziExplorer v. 1.1 je exportním programem, který umožňuje přenos dat do PC. Data převedená do PC se v programu OziExplorer v. 1.1 uložila do nově vytvořené prázdné mapy. V této mapě se zobrazily převedené naměřené body. Tato mapa se uložila jako textový soubor pro následné zpracování v programu Microsoft Excel 2000.
6.3 Zpracování dat pomocí programů ArcView Gis v. 3.2 Naměřená data se převedla z přístroje Garmin GPS Map60C/CS
do PC,
zpracovávala v programech Ozi Explorer v. 1.1, Microsoft Excel 2000 a následně pak v programu ArcView GIS v. 3.3.
-25-
6.3.1 Geografické informační systém Geografický informační systém (dále jen GIS) je kolekce počítačového technického vybavení, programového vybavení a geografických dat, určená k efektivnímu získávání, ukládání, údržbě, manipulaci, analyzování a vizualizaci všech forem geograficky vztažených informací. 6.3.2 Historie GIS Počítačové GISy se začaly používat v 60. letech. Většina významných řešení se uskutečnila v severní Americe. Zvláštní úlohu sehrály organizace jako US Bureau of the Census, US Geological Survey, nebo Harvard Laboratory for Computer Graphics. Průkopníkem v komerčním sektoru je firma ESRI (Environmental Systems Research Institute). Historii GIS lze rozdělit na čtyři období. První pionýrské začíná počátkem 60. let a trvá přibližně do roku 1975. V tomto období je mimořádně důležitý vliv průkopnických osobností a institucí, zvláště universit na dosažené výsledky. V druhé fázi, od roku 1975 do začátku 80. let dochází k pokusům o ujednocení na lokální úrovni. Ve třetí fázi, přibližně od roku 1982 do konce 80. let, dominuje komercionalizace problematiky. Ve čtvrté, současné fázi převládá přístup uživatelský, začínají pokusy o standardizaci, resp. budování otevřených systémů. Zvyšuje se důraz na uživatelské chápání GIS a možnosti jeho použití. Hardware pro GIS Pracovní stanice - dříve základní kameny GIS, jejich základem jsou rychlé procesory, pracují pod systémem UNIX
Personální počítač - vzhledem k prudkému rozvoji se stále častěji uplatňují v GIS
Digitizér - zařízení umožňující snímat kresbu z analogového podkladu (např. mapy) a zjišťovat souřadnice Skener - zařízení pro konverzi analogového podkladu do digitální formy převedením analogového podkladu do matice hodnot výsledného souboru
-26-
Plotr - "velká tiskárna" používaná k vytváření analogových kopií map, případně jiných grafických výstupů Software pro GIS V dnešní době je na trhu řada produktů určených pro GIS. Při výběru vhodného programu je nutné vycházet z plánovaných požadavků na budoucí informační systém. V zásadě je však vhodné přihlížet zejména k těmto schopnostem softwaru: možnost
vstupu
dat
v
různých
formátech
možnost
kvalitní
editace
dat
schopnost provádění analýz možnost a kvalita tvorby výstupů.Při projektu byly použity produkty firmy ESRI, které v současné době zaujímají významnou pozici na trhu s programovými prostředky pro oblast GIS. Příprava dat Největší objem prací při tvorbě GIS byla příprava podkladů a zpracování dat. Většinou je nutné digitalizovat data v analogové podobě, tzn. papírové mapy, výkresy, plány, papírové sestavy a tabulky, atd. V této fázi se uplatní výše zmíněné skenery a digitizéry. Převod analogových map (výkresů, plánů, atd.) lze provést dvěma způsoby. Buď
přímou
ruční
vektorizací
pomocí
digitizéru,
nebo
cestou
digitalizace
prostřednictvím skeneru a následnou ruční vektorizací ve vhodném programovém prostředku. Datový model Data v GIS jsou tématicky uspořádána do určitých skupin. Podle toho, jaký software je použit, se tyto skupiny nazývají výkresy, coverage, hladiny, vrstvy apod. Toto členění umožňuje snadné a rychlé vyhledávání konkrétních objektů. Stejně jako grafická část systému, tak i databázová se člení a ustavují se vazby mezi jednotlivými prvky. To vše doplňuje provázání grafických a textových dat. (Voželínek, 1998)
-27-
6.3.3 GIS v CHKO Moravský kras Chráněná krajinná oblast Moravský kras je díky členitosti terénu s vývojem povrchového i podzemního reliéfu a velkým množstvím poznatků z nejrůznějších vědních disciplín, optimálním územím pro nasazení GISu. Povrchové a podzemní krasové struktury, provázané s dalšími přírodními a socioekonomickými prvky chráněného území, v mnoha případech představují složité rozhodování orgánu ochrany přírody – Správy CHKO Moravský kras – nejen o záležitostech ochrany vlastních krasových jevů, ale i o ochraně Moravského krasu jako celku. Krasové jevy, ať již podzemní – jeskyně, nebo povrchové – závrty, ponory, vývěry apod. se potom podepisují na koncepcích ochrany přírody – zonace chráněného území, těžba nerostných surovin, ale i v otázkách ochrany podzemních krasových vod, ochrany horninového prostředí apod. Z důvodů kvalitního řešení střetů zájmů v chráněném území byl na Správě CHKO Moravský kras vybudován GIS na bázi dat v prostředí PC Arc/Info. V roce 1995 Správa CHKO Moravský kras získala kompletní GIS PC Arc/Info 3.4.2D a tzv. desktop GIS ArcView, dnes ve verzi 3.3. Během
několika
let
se
podařilo
zhotovit
základní
tématické
vrstvy,
které ve stávající formě představují ucelené grafické a databázové údaje o Moravském krasu v měřítku základní mapy ČR 1:10 000 (polohopis, vodopis, lesy, údaje o správním členění – katastry, obce, okresy, intravilány sídel, hranice CHKO Moravský kras, hranice zvláště chráněných území apod.). Zvláštní kapitolu pak představují mapové vrstvy s geologickou stavbou Moravského krasu, orografickým a fytogeografickým členěním území, nebo s výškovými údaji. Důležité místo v systému hrají i popsané klady listů státních map od měřítka 1:100 000 až po měřítko 1:1 000, včetně měřítek katastrálních map. Nedílnou součástí map území jsou také rastrová data. V případě CHKO Moravský kras jde o tzv. ZABAGED 2, sadu naskenovaných a transformovaných leteckých snímků v měřítku 1:5 000 a rastrové mapy pozemkového katastru a katastru nemovitostí. Na tato obecná data je navázána další série úzce tématických dat, která jsou v přímé vazbě na ochranu tohoto území – zonace CHKO, územní systém ekologické stability, výsledky botanických a zoologických inventarizačních průzkumů apod. Zcela specifickou součástí GISu CHKO Moravský kras je digitální zpracování krasových jevů. Povrchové i podzemní krasové jevy byly a jsou postupně dokumentovány ve formě mapové, fotografické a popisné, přičemž až do nedávné doby nebylo celé území
-28-
zpracováno komplexními metodami. Je to mj. dáno skutečností, že k většině krasových jevů existuje mapová dokumentace na nejrůznější úrovni zpracování (od terénních závrtů přes relativně přesná kompasová měření, až po geodeticky zaměřené krasové objekty), shromážděná v různých archivech (archiv Správy CHKO Moravský kras, archiv České speleologické společnosti, aj.). Úkol komplexního zpracování těchto dat a jejich převedení do GISu CHKO Moravský kras byl realizován po schválení projektu s názvem „Digitální zpracování krasových jevů Moravského krasu“, který byl součástí grantového úkolu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, zadaný Ministerstvem Životního prostředí ČR. Práce na tomto rozsáhlém projektu spočívaly především ve shromáždění mapových a popisných údajů o jeskyních, závrtech, ponorech a vývěrech Moravského krasu a vytvoření jednotné metodiky digitálního zpracování dat. Dále šlo o vlastní digitalizaci velmi různorodých mapových podkladů, transformaci dat do jednotného referenčního souřadného systému S-JTSK a ArcView. Nedílnou součástí byla příprava struktur dílčích interních a externích databází, včetně vyřešení relačních propojení. V rámci dílčího úkolu pak bylo zpracováno celkem 955 vchodů do jeskyní, 153 půdorysů významných jeskyní, včetně nejrozsáhlejšího jeskynního systému v ČR – Amatérské jeskyně, 1 205 závrtů a závrtových depresí a 71 ponorů a vývěrů. Součástí řešení je i vyhodnocení povrchové a podzemní hydrografické sítě. Tento komplexní materiál představuje soubor unikátních dat o povrchovém a podzemním krasovém reliéfu významného krasového území České republiky. Využití těchto dat je velmi pestré. Jsou používány k biologickým, klimatickým, geomorfologickým a dalším hodnocením, mohou být využívány ke konstrukcím řezů reliéfem, studiím oslunění apod. Digitální model terénu je také aplikován i při studiu pohřbených fosilních krasových struktur se zpracováním starých důlních map a geofyzikálních dat. V nejbližší době je plánováno využití těchto dat v kombinaci s dalšími vrstvami, např. při výpočtu odtokových a erozních poměrů chráněného území. (KOLEKTIV CHKO, 1997) Komplexní zpracování krasového reliéfu se do budoucna neobejde ani bez 3D modelu velkých jeskynních systémů. První etapa tohoto náročného úkolu byla nastartována již ve zmíněném grantovém úkolu „Digitální zpracování krasových jevů Moravského krasu“.
-29-
GIS CHKO Moravský kras v prostředí PC Arc/Info poměrně podobně a přesně analyzuje významné povrchové i podzemní krasové jevy Moravského krasu. Digitální model, doplněný dalšími daty v systému PC Arc/Info (sídla, zonace, zvláště chráněná území, výškopis, apod.) pak umožňuje vyhledávání vztahů mezi jednotlivými prvky v krajině a tím i možnosti ochrany přírody. Model je připraven pro další analýzy a doplňování dat. Výsledek projektu je třeba pokládat za základ informačního systému o přírodě a krajině Moravského krasu, který je průběžně doplňován a upřesňován.
6.3.4. Zpracování naměřených dat v programu ArcView 3.2 V programu ArcView 3.2 se otevřela vrstva s leteckým snímkem plošiny
Ostrovské
a následně vložila vrstva naměřených souřadnic (bodů). Pro lepší orientaci
se vložené body podbarvily různými barvami podle data naměření. To umožnilo lepší a přehlednější orientaci v množství naměřených bodů.
Obrázek 3-program ArcView GIS 3.2
Naměřené a převedené body se následně propojovaly spojnicemi podle poznámek tak, aby tyto spojnice vyjadřovaly skutečný tvar měřených útvarů. Pro následnou práci
-30-
bylo vhodné tyto spojnice dále od sebe odlišit tak, aby bylo na první pohled zřejmé, co každá spojnice vyznačuje. Označení kamenné zídky zpevněné hnědou čarou, kamenné zídky nezpevněné růžovou, kamenné zídky rozpadlé červenou a terasy žlutou barvou. V měření s daným přístrojem GPS se počítá s odchylkou, tolerující až 15 m. Proto se některé body překrývaly a nebo ležely mimo místo měření. Překrývající se body bylo vhodné smazat a některé dle uvážení posunout. Do
vzniklého
obrazu
spojnic
se
otevřela
vrstva
s leteckým
snímkem,
nebo převedenou digitalizovanou mapou pozemků a vznikl tak přesnější obraz tvaru původních a stávajících hranic pozemků. Z vytvořených spojnic se následně daly získat tabulky, ze kterých se přehledně dají zjistit délky jednotlivých měřených útvarů. Do těchto tabulek se mohou dále vkládat i jiná data, jako například označení zídky, různé poznámky apod. Toho se využilo při vytváření nových shp vrstev odlišných měřených útvarů. Tabulky se mohou dále upravovat v programu Microsoft Excel.
6.4
Tvorba fotodokumentace Kamenné zídky se měřily v říjnu 2005 a březnu 2006 nebyl tedy problém
s pořizováním fotodokumentace ani s měření. I přes dlouhou zimu s bohatou nadílkou sněhu jsme již měření prováděli v době kdy pokrývka byla pryč.
6.4.1 Fotodokumentace kamenných zídek Fotografie byly pořizovány digitálním fotoaparátem s rozlišením 3,2Mpx Olympus C - 370. Snahou bylo zachytit tyto útvary v aktuálním stavu z co nejlepší pozice.
6.4.2 Zpracování fotografií Fotoaparát Olympus C-370 se propojil s PC pomocí datového kabelu přes USB port. Pomocí softwaru dodaného k fotoaparátu se fotografie zkopírovaly do PC. Tyto fotografie se dále upravovaly v programu Microsoft Office Picture Manager.
-31-
6.5 Porovnání vytvořených vrstev s katastrální mapou a indikační skicí tereziánského katastru Vytvořené vrstvy byly následně porovnány se staršími mapami (indikační skici stabilního katastru a katastrální mapy). Porovnání umožnilo zjištění data vzniku jednotlivých terénních tvarů. (příloha č.6) 6.5.1 Indikační skici Indikační skici byly zavedeny podle jednotného klíče (metodiky) pro veškeré německé a italské provincie v Rakousku – Uhersku, vyjma Uhry, Sedmihradsko, Chorvatsko, Slavonii, Vojvodinu a Banát. I když měly určité své nevýhody (časová nerovnoměrnost na různých zemích) staly se tyto historické katastrální mapy jedinečným dokumentem o obcích. Indikační skici byly pro každou obec a její katastrální území vyhotoveny po sekcích na formátech A3 v měřítku 1 : 2880. Pouze indikační skici protáhlých (původně rozlehlých horských obcí) byly vytyčeny v měřítku 1 : 5760. Indikační skici měly ve své době pomoci k vyhotovení parcelního protokolu a později sloužit jako pomůcka při odhadování výnosů jednotlivých pozemků. Výše výnosu složila k vyměření pozemkové daně. Mapy byly zpracovány tak, aby se mohla podle nich provést konečná očitá prohlídka všech parcel v obci a aby se dalo porovnat, zda vskutku zachycují skutečný stav katastru i jednotlivých parcel. Tehdy po ukončení pochůzky v terénu, potvrdili všichni přítomní z obce správnost skic a od té chvíle v nich nemělo být nic měněno. Staly se podkladem pro originály katastrálních map. I s odstupem let je přesnost těchto map obdivuhodná. U každé parcely byla uváděna: jména držitelů, domovní číslo (černě), a parcelní číslo (červeně). Zděné budovy jsou v mapových listech vybarveny červeně (hlavní vstup a průčelí, zvýrazněné zesílenou čarou), dřevěné stavby žlutě, vody modře, zahrady, louky, pastviny v odstínech zelené, vinohrady fialově, lesy tmavošedě Kromě barevného označení obsahovaly indikační skicy i černobílé symboly. Např. Oede (něm.) = neplodná půda, G. Oede = Gemeinde Oede = neplodná půda, patřící obci, W. (něm.) = Wiese = louky, G.W. = Gemeindewiese = obecní louky, A. (něm.) = Acker = pole.
-32-
Tento cenný dokument lze využít dnes zejména při všech projektových pracích v katastrálních územích obcí (územní plány, územní systémy ekologické stability, pozemkové úpravy aj.)( Podeimková, 1994)
Skice zobrazuje: a)
Zastavěné území obcí (charakter zástavby,
identifikace půdorysné stopy
zaniklých objektů, umístění historického jádra obce, trasy dopravních komunikací
a
záhumenních polních cest, vodoteče a plochy nezastavitelné) . b) Celé katastrální území obcí (jména vlastníků pozemků, druhy pěstovaných kultur, stav lučních a lesních porostů, vodní plochy v krajině – zaniklé vodoteče, identifikace obecní půdy, orientační přehled o původní parcelaci katastru aj.)
6.5.2 Katastrální mapa Mapa katastrálního území obce Ostrov u Macochy vznikla v roce 1846. (příloha č. 7) V současné době se převádí do digitalizované formy. Digitalizace mapy obce je z posledních digitalizovaných map tvořených v Moravském krasu.
-33-
7. VÝSLEDKY PRÁCE 7.1
Rozdělení a popis měřených útvarů Zaměřené kamenné útvary bylo vhodné rozdělit do několika skupin tak, aby se dalo
s těmito informacemi dále pracovat. Tyto útvary se rozdělily do pěti skupin A, B, C, D a E. V území které jsem zaměřovala se terasy nevyskytují. Jsou zde uvedeny pro úplnost zaměření krasových útvarů. Porovnával se především stav útvarů, dále výška a šířka (v cm). Délky těchto útvarů jsou zaznamenány v tabulkách, které se získaly z programu ArcView 3.3. Tyto tabulky jsou součástí přílohy.
Skupiny měřených útvarů:
A-
kamenné zídky zpevněné
B–
kamenné zídky nezpevněné
C–
kamenné zídky rozpadlé
D–
závrty
E–
terasy
-34-
7.1.1 A – kamenné zídky zpevněné Do této skupiny byly zařazeny kamenné zídky , které jsou v nejlépe zachovalém stavu. Tyto kamenné zídky vyznačují hranice pozemků jednotlivých majitelů a obecních pozemků (příloha č. 9/1). Kamenné zídky zpevněné jsou převážně součástí oplocení (příloha č.10/1). Proto se o ně
starají až na výjimky majitelé. Někteří nastavili
zídky betonovými podstavci pro plot. V nejbližší blízkosti nejsou převážně zídky ohroženy stromovou ani keřovou výsadbou. Délky jednotlivých zídek viz Obrázek 4 – nákres kamenné zídka zpevněné
(příloha č. 1/1) Zídky proto plní i v dnešní době funkci pro kterou byly v minulosti postaveny.
Popis jednotlivých zídek a jejich okolí (stav, okolní porost, přibližné rozměry – výška x šířka v cm) Zídka číslo : 1 – 3, 9, 13
Nepoškozené. V těsné blízkosti nejsou ohrožený kořenovým systém keřů a Stromů. 150 x 50
4 -5
Nepoškozené. V těsné blízkosti nejsou ohrožený kořenovým systém keřů a Stromů. Zídky jsou podél místní komunikace. 80 x 50
6
Nepoškozené. V těsné blízkosti rostou keře šípku s ostatními křovinami 200 x 50
7–8
Nepoškozené. V těsné blízkosti roste habr. 100 x 50
10 – 12
Nepoškozené. V těsné blízkosti nejsou ohrožený kořenovým systém keřů a Stromů. Zídky jsou podél místní komunikace. 60 x 50
14 – 24
Lehce poškozené od provozu místní komunikace, která vede podél kamenných útvaru. 100 x 45
-35-
7.1.2 B - kamenné zídky nezpevněné V této skupině jsou kamenné zídky (dále jen útvary), které jsou rozpadající a poničené. (příloha č. 10/2) Tyto útvary plní stejnou funkci jako zídky ve skupině A. Nachází se u starých a opuštěných domech. Jejich stabilita je narušena kořenovou soustavou přilehlých stromů a keřů. Délky viz ( příloha č. 1/2). Mapa s vyobrazením těchto útvarů se nachází v příloze ( příloha č .9/2 ). Popis jednotlivých zídek a jejich okolí (stav, okolní porost, přibližné rozměry – výška x šířka v cm) Zídka číslo : 1- 3
V blízkosti roste habr, jasan, buk 50 x 30
4–7
V těsné blízkosti roste habr. Zídky jsou ohroženy provozem na místní komunikaci. 70 x 30
7.1.3 C – kamenné zídky rozpadlé Do této skupiny se zařadili kamenné zídky, které nebylo možné zařadit do skupiny A nebo B. Těchto kamenných zídek rozpadlých bylo naměřeno 3. (příloha č. 1/3) Kamenné zídky rozpadlé se nachází u kostela (příloha č. 9/3 ). K jejich poškození přispělo nejen časové období, ale i v posledních měsících i manipulace s materiálem používaným na opravu kostela. (příloha č. 10/3)
Popis jednotlivých zídek a jejich okolí (stav, okolní porost, přibližné rozměry – výška x šířka v cm) Zídka číslo : 1
V blízkosti a přímo na kamenné zídce roste habr, jasan. Velmi poničena od prací prováděných na kostele, který od zídky 5 m. 40 x 30
2–3
V těsné blízkosti roste habr. Poničené od provozu na místní komunikaci. 30 x 30
-36-
7.1.4 D – závrty Závrty (příloha č. 10/4) jedná se o krasové jevy
převážně nepravidelného
nálevkového tvaru. Závrty se vytvořily na geologické hranici vápence a břidlic. Povrch závrtu a jeho blízkého okolí je zatravněn a jsou odstraněny náletové dřeviny.
7.1.5 E – terasy Plní funkci protierozní ve svažitém terénu, jsou rozdělen a do malých políček, především luk. (příloha č. 10/5). V území, které jsem mapoval se terasy nevyskytovali.
Na Ostrovské plošině se v terénu naměřilo celkem 2784,41 m útvarů. (příloha č. 8) Tyto útvary obsahují kamenné zídky zpevněné, terasy, kamenné zídky nezpevněné, kamenné zídky rozpadlé i některé zaměřené závrty. Z toho je:
kamenné zídky zpevněné
A
944,90 m
kamenné zídky nezpevněné
B
146,78 m
kamenné zídky rozpadlé
C
33,95 m
závrty
D
terasy
E
2 1658,78 m
-37-
8. NÁVRH OCHRANY ( MANAGEMENTU ) Z terénního mapování a některých fotodokumentací vyplývá, že tyto kamenné útvary, ať již kamenné zídky, či jen závrty jsou útočištěm mnoha živočišných a rostlinných druhů. Většina kamenných zídek se nachází ve velmi dobrém a zachovalém stavu. I přesto by se těmto útvarům mělo věnovat více pozornosti, neboť se jedná o jedinou lokalitu s výskytem těchto útvarů v CHKO Moravský kras a také proto, že se staly již zmíněným útočištěm různých živočišných a rostlinných druhů.
Ze zjištěných skutečností navrhuji tato ochranná a preventivní opatření:
8.1
Návrh ochrany kamenných zídek - skupina A Pro skupinu kamenných zídek skupiny A, navrhuji ponechat většinu útvarů ve
stávajícím stavu. By bylo vhodné těmto kamenným útvarům zachovat jejich původní vzhled a ne deformovat současným stavební materiálem. (příloha č. 15 )
8.2 Návrh ochrany kamenných zídek - skupina B Jako ochranu kamenných zídek nezpevněných navrhuji: •
odstranit stromy a keře, rostoucí ve vzdálenosti bližší jak 3m od těchto kamenných zídek.
•
opravit rozbouraná místa.
•
veškeré útvary v této skupině částečně zpevnit.
8.3 Návrh ochrany kamenných zídek - skupina C Pro tuto skupinu kamenných útvarů navrhuji tato opatření:
Kamenné útvary, by bylo vhodné rozebrat a znovu obnovit, popřípadě dostavět do určitého tvaru,
vyčistit od keřů a stromů v okruhu 3 m
-38-
9. SMĚRNICE MŽP PRO POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V RÁMCI PROGRAMU PÉČE O KRAJINU V ROCE 2006 Pro budoucí ochranu kamenných zdí lze využít v rámci České republiky i Program péče o krajinu.
Předmět podpory Finanční prostředky se přiznávají na realizaci těchto opatření:
A. Ochrana krajiny proti erozi 1. Sledované cíle : 1.1
snižování ohroženosti půdního fondu erozí tvorbou protierozních opatření,
1.2
zvyšování retenční schopnosti krajiny.
2. Předměty podpory: 2.1
Asanace a stabilizace projevů plošné a rýhové eroze mimo koryta vodních toků (jedná–li se pouze o preventivní opatření, nikoliv o odstranění následků nevhodného hospodaření nebo užívání):
a) úpravy terénu neinvestičního charakteru (zemní práce - násyp zeminy, přemisťování zeminy, meze, drobné poldry, drobné geomorfologické úpravy). Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100% uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace. Konkrétní výše finančních prostředků bude stanovena v závislosti na velikosti území, ochráněného konkrétním opatřením. 2.2
Tvorba biologických protierozních opatření a realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability z geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu:
a) zakládání vsakovacích pásů, průlehů a ochranných liniových travních porostů v okolí výsadeb nebo pro účely ochrany vodního toku (infiltrační pásy) na pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako trvalé travní
-39-
porosty (louka, pastvina) s max. sazbou do výše 12.000,- Kč/ha bez DPH, za podmínky doložení podání žádosti o změnu druhu pozemku na trvalé travní porosty na katastrální úřad, popř. jsou již v katastru nemovitostí evidovány jako trvalé travní porosty na základě výsledků pozemkových úprav, ale v terénu ke změně druhu pozemku ještě nedošlo1, b) výsadba liniových porostů a solitérních dřevin na pozemcích mimo les (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby), c) realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability, ve vybraných případech lze financovat výchovný zásah (probírka) ve výsadbách starších 5 let realizovaných v rámci programu. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa. V rámci podprogramu péče o krajinu je možno výjimečně sjednat poskytnutí dílčí platby s místně příslušným sběrným místem (čl. 3). Žadatel žádost o poskytnutí dílčí platby písemně odůvodní. Dílčí platba se poskytuje do maximální výše 30 % z uznaných nákladů, a to pouze u opatření týkající se ochrany krajiny proti erozi (čl. 8 A. ochrana krajiny proti erozi odstavec 2.2 bod b), proti předložení faktury za nákup rostlinného materiálu. Poskytnutí dílčí platby musí být uvedeno v rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků. Změnu druhu pozemku po provedení zatravnění je příjemce finančních prostředků povinen zanést do katastru nemovitostí do dvou let od přiznání podpory. Nesplnění této povinnosti je důvodem pro odejmutí poskytnutých finančních prostředků. Příspěvek na následnou péči se neposkytuje. Provedení následné péče na vlastní náklady žadatele je stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro realizaci příslušného opatření.
B. Udržení kulturního stavu krajiny 1. Sledované cíle:
1
1.1
udržení kulturního stavu a typického krajinného rázu,
1.2
zachování a obnova rozptýlené zeleně a památných stromů a alejí.
zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
-40-
2. Předměty podpory: 2.1
Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů s přirozeným výskytem alespoň jednoho stanovištně odpovídajícího druhu uvedeného v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky /stav v roce 2000 - viz Příroda 182/ (šetrné kosení travních porostů a rákosin včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty v termínu stanoveném místně příslušným sběrným místem, extenzívní pastva, obnova skladby lučních společenstev, likvidace náletových dřevin a jiná biotechnická opatření):
a) kosení travního porostu a rákosin mechanizací s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 4.000,- Kč/ha bez DPH, včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty podle podmínek stanovených místně příslušným sběrným místem, b) kosení travního porostu a rákosin ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem s vyloučením mulčování s max. sazbou do výše 14.000,- Kč/ha bez DPH, kosení travního porostu a rákosin kosou s max. sazbou do výše 16.000,- Kč/ha bez DPH, vše včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty podle podmínek stanovených místně příslušným sběrným místem, c) likvidace křovinného a dřevinného náletu s max. sazbou do výše 22.000,-. Kč/ha bez DPH, včetně zpracování, svozu a odvezení rostlinné hmoty, d) extenzívní pastva ovcí a koz s max. sazbou do výše 10.000,- Kč/ha bez DPH, extenzívní pastva skotu a koní s max. sazbou do výše 4.000,- Kč/ha bez DPH. Při zvláště ztížených podmínkách může být max. sazba zvýšena až o 50 % (první kosení u dlouhodobě nekosených luk, silně podmáčené louky, silně svažité či kamenité pozemky apod.). V rozpočtu musí být zvýšené náklady vyčísleny. Náklady na provedená opatření se vyčíslují zvlášť na sklizeň a odvezení rostlinné hmoty. V rozhodnutí bude uveden způsob zpracování rostlinné hmoty, místo uložení rostlinné hmoty a přesný termín zásahu.
2
Procházka F. (ed. 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky v roce 2000 – Příroda, Praha, 18:1-166)
-41-
Při posuzování žádostí bude upřednostňována šetrnější technologie nepoškozující dvouděložné rostliny (např. kosení kosou, lištovou sekačkou).
2.2
Ošetření památných stromů a památných alejí a dalších významných stromů a alejí:
a) ochrana a uchování památných a dalších významných stromů a alejí včetně jejich obnovy. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa. 2.3 Výsadba nelesní zeleně: a) výsadba nelesní zeleně včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby). Opatření se nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sadů a výsadby podél dálnic a silnic I., II. a III. třídy. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.
C. Podpora druhové rozmanitosti 1. Sledované cíle: 1. ochrana, uchování a obnova přírodní rozmanitosti. 2. Předměty podpory : 2.1 Opatření k podpoře druhové rozmanitosti: a) vytváření speciálních opatření (např. rozrušování drnu, obnova mezí, remízků, vytváření tůní a prohlubování, mokřadů a drobných vodních ploch, péče o hnízdiště a zimoviště), b) změna druhově chudých lučních porostů na druhově bohaté, max. příspěvek do výše 20.000,- Kč/ha bez DPH, za použití geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva, c) vytváření opatření neinvestičního charakteru na zmírnění bariérového efektu komunikací a staveb.
-42-
Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.
2.2
Opatření
k podpoře
přírodě
blízkého
hospodaření
v lesích,
zejména
ve vymezených a schválených prvcích územních systémů ekologické stability: a) vysazování stanovištně původních melioračních a zpevňujících dřevin uvedených ve vyhlášce č. 83/1996 Sb.3 nad minimální podíl stanovený lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou a vysazování nebo udržování hospodářsky nevýznamných druhů dřevin přirozené skladby včetně jedle bělokoré, jasanu ztepilého, úzkolistého a topolu černého pouze v cílovém hospodářském souboru 19 a následná ochrana provedených výsadeb a následná péče o výsadby maximálně po dobu pěti let. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % uznaných nákladů z rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek místně příslušného sběrného místa.
3
vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
-43-
10. PÉČE O KAMENNÉ ZÍDKY V ZAHRANIČÍ Pro země, jako je např. Chorvatsko, nebo Skotsko, jsou podobné kamenné zídky nedílnou součástí krajinného rázu. V těchto zemích si kamenných zídek váží, jako velice cenných kulturních památek. Tyto kamenné zídky jsou útočištěm mnoha ptáků a živočichů, rostou zde také specifické rostlinné druhy. Jsou vystavěny z kamene, který se v dané lokalitě nachází a také pouze tímto kamenem smí být opravovány a stavěny. (příloha č. 14) Tyto země místní zemědělce v obnově a výstavbě kamenných zídek velmi podporují. Jsou si vědomi, že v tyto kamenné hranice se staly po staletí neodmyslitelnou součástí krajiny a mají zavedeny programy pro podporu a ochranu těchto typických krajinných útvarů. V Chorvatsku se o tyto krajinné útvary starají organizace, jako Zemědělská osvětová práce. Tato organizace je hlavní zemědělsko poradnou. Chorvatská zemědělská osvětová práce zaměstnává kolem 150 lidí a je rozvětvena do celé země. Dále je zde Státní institut pro ochranu přírody, který byl ustanovený v roce 2002. Po ministerstvu obdělávání je to hlavní organizace, odpovědná za přírodní aktivity v Chorvatsku. Úkoly tohoto ministerstva jsou:
Sbírání, zpracování a analýza dat, která se váže k ochraně přírody.
Příprava přírodních ochranných opatření a národních zpráv.
Odhad a monitorování ochranných opatření.
Příprava a implementace projektů a programů na ochranu přírody.
Příprava a implementace významných vzdělávacích programů.
Program pro znovuobnovení a údržbu tradičních kamenných zdí v Chorvatsku má několik podmínek pro financování těchto obnov, jako např.:
Znovuobnovení je zaplaceno jen v místech, kde jsou dnešní tradiční kamenné zdi.
Použití tradičního designu, materiálů a pracovních metod.
Minimální délka 25 m, minimální šíře 0.5 m a výše 0.7 m.
Žádné používání minerálních hnojiv a hubících prostředků (pesticidů) ve vzdálenosti 3 m z obou stran kamenných zdí.
Pravidelné kontrolování a opravy uvolněných (spadlých ) kamenů.
Za znovuobnovení se vyplácí odměna 20 EUR / m, za údržbu je odměna 8 EUR / m.
-44-
11. AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ Na ochranu těchto útvarů navrhuji použít agroenvironmentální opatření.
Agroenvironmentální opatření jsou navrhována ve shodě s Nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 článek 22, 23, 24 a s Nařízením Komise (ES) č. 445/2002.
Opatření má za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty,
přírodních
zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny.
Agroenvironmentální opatření jsou také součástí programu SAPARD v rámci priority „Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí“, „Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny“. Prostřednictvím vybraných pilotních projektů je ověřována realizace principů těchto opatření v praxi, především princip programování (definice priorit, cílů, kritérií atd.) a financování. Zkušenosti z tohoto opatření byly využity při tvorbě agroenvironmentálních opatření v horizontálním plánu rozvoje venkova.
Cíle opatření Vzhledem k výsledkům analytické části byla navržena následující podopatření, která budou řešit především: • zrychlený odtok vody z krajiny • problémy eroze půdy • podporu ekologické stability krajiny • zachování a zvýšení biologické různorodosti na zemědělsky využívané půdě.
-45-
Přehled opatření A. Podopatření: Ekologické zemědělství B. Celofaremní podopatření B1 Péče o ornou půdu – travnaté okraje B2 Ošetřování travních porostů C. Podopatření péče o krajinu C1 Zatravňování orné půdy C2 Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách C3 Pěstování meziplodin C4 Trvale podmáčené louky a rašelinné louky C5 Oplocení cenných lokalit na pastvinách C6 Ptačí lokality na TP C7 Údržba extenzivních sadů C8 Rozptýlená zeleň C9 Biopásy D. Zonální podopatření D1 Osevní postup v ochranných zónách jeskyní (Moravský kras) D2 Stabilizace závrtů na orné půdě (Moravský kras) D3 Ponechání strnišť přes zimu (Moravský kras, České středohoří)
-46-
12. ZÁVĚR Na Ostrovské plošině bylo naměřeno celkem 2784,41 m kamenných zídek a teras. Měření bylo provádělo v období od listopadu 2005 do března 2006, kdy se na stromech nenacházelo listí, což usnadňovalo dobrý příjem signálu ze satelitů. Naměřené souřadnice byly následně převedeny do PC a následně zpracovány pro další použití v programu ArcView 3.2. Zde se získané souřadnice porovnávaly s vloženými vrstvami map pozemků a leteckých snímků. V průběhu měsíci listopad 2005 byla pořizována fotodokumentace v středu obce. Z měření provedené v březnu 2006, nebylo možné provést fotodokumentaci kamenných útvarů pod sněhovou pokrývkou. Fotodokumentace byla provedena dodatečně v dubnu 2006. Bylo zjištěno, že převážná část kamenných zídek je ve velmi dobrém stavu. Většina majitelů kamenných zídek zachovává tyto útvary a využívá je ke svému prospěchu. Zídky byly rozděleny do několika skupin, podle jejich stavu. Ze zjištěných skutečností byl podán návrh na opravu a údržbu těchto kamenných zídek a sestaven postup při jejich rekonstrukcích:
1. zídky, spadající do skupiny A, ponechat v původním stavu, popř. opravit jejich poškození, 2. odstranění hustého křoví, vyskytující se v okolí 3. odstranění stromů, rostoucích přímo na zídkách, nebo jinak narušují jejich stabilitu a soudržnost svými kořeny 4. rozpadlé části zídek rozebrat a znovu vystavět 5. na obnovu a ochranu použít např. agroenvironmentálního programu a programu péče o krajinu.
Porovnáním katastrálních map, map evidence nemovitostí a indikačními skicami byl zjištěn přibližný vznik kamenných útvarů. Kamenné zídky vznikaly během let 1918 až 1927.
-47-
13.
POUŽITÁ LITERATURA
KNIHY:
BARTOŠEK, A., GRIC, J. (1967): Ostrov u Macochy a okolí. Adamov
ESRI (1999): Pracujeme s geografickým informačním systémem ArcView GIS. Computer Press, Praha. ISBN 80-7226-214-9.
KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ CHKO MORAVSKÝ KRAS, (1997): Plán péče CHKO Moravský kras na období 1997 – 2006. Blansko
PLEVA, V., (1968): Historie ochrany přírody a v CHKO Moravský kras. Brno
PODEIMKOVÁ, J. (1994): Historické mapy obcí a pozemkové úpravy v českých zemích. Praha, Ministerstvo zemědělství.
SMĚRNICE MŽP SMĚRNICE MŽP č. 3/2006. (2004): Pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2006. Praha.
ŠMARDA, J., (1969): Moravský kras : Kateřinská a Ostrovské jeskyně. Brno
VANĚČKOVÁ, L. (1967): Botanická literatura chráněné krajinné oblasti Moravský kras a přehled botanických výzkumů. Brno,Československá akademie věd.
VANĚČKOVÁ, L., (1997): Rostliny Moravského krasu a okolí. Blansko
VESELÝ, A., (1992): Moravský kras. Brno
VOŽELÍNEK, V., (1998): Geografické informační systémy I. Olomouc
-48-
INTERNETOVÉ STRÁNKY:
http://www.gpscentrum.com http://www.gissystemy.cz http://www.gps.cz http://www.tmapy.cz
-49-
14. PŘÍLOHY
