Programové prohlášení koali ní vlády ODS, KDU- SL a Strany zelených I. PREAMBULE Na základ mandátu od ob an eské republiky, vyjád eného p i volbách do Poslanecké sn movny Parlamentu eské republiky ve dnech 2. a 3. ervna 2006, koali ní vláda p ebírá plnou odpov dnost za správu v cí ve ejných v eské republice, p i emž bude ctít zásady parlamentní demokracie a pln sloužit zájm m naší zem i pot ebám jejích obyvatel. Vláda bude eskou republiku spravovat s d razem na zachování otev ené ob anské spole nosti oddané hodnotám svobody a demokracie a postavené na principech právního státu, tržní ekonomiky, sociální a ekologické odpov dnosti. Vláda se pln hlásí k tradicím eské státnosti a k integraci eské republiky do bezpe nostních a nadnárodních politických struktur, jakými jsou Severoatlantická aliance a Evropská unie, které garantují bezpe nost zem , aktivní zapojení do mezinárodních vztah i zvyšování životní úrovn ob an . Dokon í proces sbližování právního ádu eské republiky s legislativou Evropské unie a bude klást d raz na efektivní využívání všech prost edk z evropských fond . Vláda položí základy moderního, vst ícného a efektivního státu, který bude ob an m poskytovat kvalitní, spolehlivé a snadno dostupné služby a který bude silný v oblastech, v nichž je jeho funkce nezastupitelná, a naopak nebude zasahovat do sfér, jež náleží svobodnému rozhodování ob an . Vláda naváže na dosavadní dohody politických stran o nutné reform d chodového systému a v jejich duchu rozpracuje do legislativní podoby hlavní parametry d chodové reformy s cílem zajistit dlouhodobou finan ní stabilitu d chodového systému a posílit vazby mezigenera ní solidarity. Vláda považuje neúm rn vzr stající státní zadlužení za alarmující, zárove však odmítá dluhy ve ejných rozpo t skrývat pomocí r zných ú etních trik . Budeme poskytovat realistické a pravdivé údaje o státním hospoda ení a stabilit m ny a p edložíme pr hledný a transparentní návrh státního rozpo tu, který bude z t chto nezkreslených údaj vycházet a nebude žádné ukazatele nadhodnocovat. Sou asn vláda p edloží st edn dobý fiskální výhled, který bude respektovat principy fiskálního cílení a bude v souladu s mezinárodními závazky eské republiky. Za jeden ze svých klí ových cíl si vláda klade boj s korupcí, a to i v jejích náznacích a na všech úrovních státní správy a samosprávy. Vláda pln dohlédne na d sledné vyšet ení všech p ípad a podez ení z korupce z nedávné minulosti a zasadí se o vytvo ení takového spole enského prost edí, které bude ke korup nímu chování nulov tolerantní. Vláda se zam í na ešení dlouhodobých spole enských, ekonomických a sociálních problém naší zem , jako jsou nezam stnanost, neúm rné da ové zatížení, hluboký deficit ve ejných financí, nar stající státní dluh a vysoká míra korupce i regulace, a chce p i jejich ešení spolupracovat se všemi leny Poslanecké sn movny. Vláda bude napl ovat politickou vizi, která si klade za cíl položit dlouhodobé základy pro stabilní a produktivní správu v cí ve ejných v naší zemi.
II. Reforma ve ejných rozpo t , daní a da ové soustavy Vláda si uv domuje závažnost prohlubování ve ejného dluhu a schodku deficitu státního rozpo tu pro fungování státu i eské ekonomiky. Proto se zavazuje, že sníží schodek ve ejných financí v jednotlivých letech na následující úrove : v roce 2008 na úrove 3,0 % HDP, v roce 2009 na 2,6 % HDP a v roce 2010 na 2,3 % HDP. K maximálním výším deficit bude podle p edpokládaného r stu HDP stanovena maximální nominální výše výdaj . Platí následující zásada: V p ípad vyššího reálného r stu HDP je nep ekro itelným indikátorem výše výdaj , v p ípad nižšího r stu HDP je nep ekro itelným indikátorem výše deficitu. Vláda uvalí moratorium na p ijímání zákon zvyšujících mandatorní výdaje. Stávající mandatorní výdaje budou p ehodnoceny tak, aby jejich podíl na státním rozpo tu klesl do roku 2010 pod 50 %. Odstran na budou automatická valoriza ní schémata, krom d chod , kde vláda zachová indexaci s cílem nep ipustit pokles reálné hodnoty penzí. Vláda sníží po et zam stnanc státní správy do roku 2010 nejmén o 3 % ro n a bude vycházet ze základny k 31. 12. 2006. Snížení bude uskute n no nejen na úrovni regionálních dekoncentrát , ale p edevším v centrálních orgánech státní správy. Zapojování p íjm z privatizace do výdaj státu a státních fond skon í nejpozd ji rozpo tem na rok 2009. Vláda p ijme transparentní a korup ní prost edí omezující pravidla pro dota ní tituly státního rozpo tu v i rozpo t m obcí, ob anských sdružení a dalších fyzických a právnických osob v rámci druhého tení zákona o státním rozpo tu s cílem zpr hlednit a omezit praxi tzv. porcování medv da. Da ová soustava v eské republice je složitá a nep ehledná. Proto je vláda p ipravena k realizaci hluboké da ové reformy, která nikomu nezvýší da ovou zát ž, naopak ji sníží všem da ovým poplatník m, nikoliv pouze vybraným skupinám. Výdaje na da ovou správu pat í k nejvyšším v Evrop , stejn tak jako výdaje poplatník na spln ní da ové povinnosti. Proto vláda zjednoduší a racionalizuje správu daní a pojistného s cílem snížit po et míst pro jejich výb r, zamezit da ovým únik m a zvýšit motivaci k placení daní, tedy k da ovým výnos m. Složená da ová kvóta klesne do roku 2009 pod 34 % HDP. Vláda zavede jednotnou sazbu dan z p íjmu u fyzických i právnických osob ve výši 17 až 19 %, zvýhodní rodiny s d tmi a nízkop íjmové skupiny obyvatel. Provede d kladný audit všech výjimek a ode itatelných položek u dan z p íjm fyzických i právnických osob s cílem ov it pot ebnost jejich dalšího trvání. Po et výjimek a ode itatelných položek bude významn snížen. Vláda zachová systém dvou sazeb DPH. Základní sazba DPH bude ve výši 17 až 19 %. Do snížené sazby DPH, jejíž výše bude stanovena dodate n , budou zahrnuty krom stávajících titul i d ev né a rostlinné ekobrikety, pelety, št pka a palivové d íví a technologická za ízení pro lokální výrobu tepelné energie z obnovitelných zdroj . Sou asn se snížením základní sazby DPH bude stanovena snížená sazba tak, aby byla únosná i pro sociáln slabé skupiny obyvatel. Vláda navrhne zrušení dan z dividend, kapitálových výnos , d dické, darovací s výjimkou III. skupiny, z p evodu nemovitostí a da z nemovitostí ze zem d lské p dy, p i emž obcím bude kompenzován výpadek da ových p íjm v zákon o rozpo tovém ur ení daní.
Vláda zjednoduší systém odepisování, zejména u malých organizací, a podpo í investice do v dy a výzkumu a investice do ekologicky p ínosných technologií. Do poloviny roku 2007 vláda v široké odborné a politické diskusi projedná a schválí tzv. Národní plán zavedení eura. Od 1. 1. 2008 vláda zavede v souladu s požadavky Evropské unie a závazkem eské republiky výnosov neutrální ekologickou da ovou reformu s cílem omezovat energetickou náro nost ekonomiky a povzbudit zam stnanost snížením vedlejších náklad práce. Ekologická da ová reforma nepovede ke zvýšení celkové da ové zát že. V souvislosti se zvýšením spot ební dan na energie se sníží platby sociálního pojišt ní. V první fázi reformy dojde k zavedení minimálních sazeb spot ebních daní dle sm rnice. Cílem druhé fáze reformy od roku 2010 bude vytvo ení emisní dan z CO2, která vznikne transformací stávajícího poplatku za zne išt ní ovzduší. Cílem této dan bude stimulace k modernizaci technologií výroby energií a snižování zne išt ní. Indikativní cíl výnosu z ekologické da ové reformy po roce 2010 bude 0,5 až 1 % HDP. Vláda považuje snižování byrokratické administrativní zát že, podporu podnikání, snížení da ové kvóty a zavedení transparentního systému správy a výb ru daní za klí ové kroky vedoucí z dlouhodobého hlediska ke zvyšování hospodá ského r stu, zvyšování da ového výnosu a ke snižování nezam stnanosti. III. Reforma podnikatelského prost edí a trhu práce Podnikání je zdrojem bohatství spole nosti. Proto je úkolem státu vytvá et vhodné, jednoduché, transparentní a nediskrimina ní prost edí pro podnikání. Vláda zásadním zp sobem sníží administrativní zát ž podnikání s využitím prov rky všech p íslušných norem, dokon í projekt centrálních registra ních míst a zavede edita ní povinnosti da ové správy. Vláda s cílem motivovat podnikatelské prost edí k v tšímu zam stnávání ob an navrhne zrušit povinnost zavedení registra ních pokladen a minimální da pro OSV a zváží možnost jednorázových jednoletých da ových prázdnin pro živnostníky (OSV ). Sníží vym ovací základ pro sociální a zdravotní pojišt ní OSV na p vodních 35 %. V podnicích do 50 zam stnanc bude placení nemocenské zam stnavateli dobrovolné. Vláda se zavazuje zachovat sociální dialog a pot ebné reformy a zm ny provád t s ohledem na zachování sociálního smíru. Ve spolupráci se sociálními partnery vláda navrhne novelu zákoníku práce s cílem zvýšit flexibilitu ve vztazích zam stnanec-zam stnavatel a prohloubit princip „co není zakázáno, je povoleno“. Vláda zavede systém „superhrubé“ mzdy. Za hrubou mzdu bude považována sou asná hrubá mzda plus odvody na zdravotní a sociální pojišt ní placené zam stnavatelem. Sou ástí každé nové nebo novelizované právní normy bude analýza dopad na podnikatelské prost edí. Vláda p ehodnotí národní programy podpory malého a st edního podnikání v souvislosti s náb hem nového opera ního programu. Investi ní pobídky se stanou nástrojem regionální politiky, p edevším ve strukturáln postižených oblastech, v zájmu zvýšení podílu moderních technologií. D raz bude kladen na nastavení rovných podmínek pro domácí a zahrani ní podnikatele a na podporu revitalizace starých pr myslových objekt (brownfields).
V oblasti regionální politiky vláda programov podpo í strukturáln postižené a hospodá sky slabé regiony. V rámci vyváženého rozvoje bude napomáhat rozvoji m st a m stských aglomerací odstra ováním n kterých omezujících bariér, u venkova bude usilovat o jeho vyvážený rozvoj a zlepšení kvality života, zejména o zlepšení dostupnosti a kvality ve ejných služeb. Dále bude rozvíjet p eshrani ní spolupráci region . Vláda p ipraví a pokud možno i zrealizuje privatizaci SA, Letišt Praha a eské pošty. Posoudí áste nou privatizaci eských drah. Bude rozhodnuto o optimálním zapojení hodnoty EZ do d chodové reformy. Vláda uskute ní zásadní revizi platné legislativy a pravomocí regula ních ú ad v zájmu zvýšení konkuren ního prost edí v sí ových odv tvích a provede audit systému podpory výzkumu a vývoje. IV. Reforma d chod a sociálního systému V posledních letech došlo k neuv itelnému nár stu sociálních výdaj . Od roku 1999 se zvýšily o více než 70 % a v roce 2007 budou proti roku 2006 vyšší o 70 mld. K . Tuto explozi sociálních výdaj je nezbytné zastavit. Sociální systém musí pracovat ve prosp ch t ch skute n sociáln pot ebných a vést k p irozenému požadavku, že pracovat se musí vyplatit. Systém sociálních dávek musí mít vyšší adresnost, ú innost a transparentnost. Mandatorní sociální výdaje se budou vyvíjet tak, aby schodky ve ejných financí dosáhly v roce 2008 3,0 % HDP, v roce 2009 2,6 % HDP a v roce 2010 2,3 % HDP a celkové mandatorní výdaje byly v roce 2010 nižší než 50 % státního rozpo tu. Vláda proto prosadí spravedlivou zm nu podmínek poskytování sociálního p íplatku, v etn zvýšení jeho adresnosti. Navrhne snížení výše a p ehodnotí poskytování dalších dávek s cílem zvýšení jejich transparentnosti a adresnosti. Vláda navrhne zavedení vícerychlostní flexibilní rodi ovské a mate ské dovolené s degresivní platbou v pr b hu let a s omezením do t í let v ku dít te, v etn podpory rozvoje služeb pro rodiny a pé e o d ti do t í let. Vláda zavede jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky zam stnanosti, která bude sm ována k t m, kdo jsou na trhu práce znevýhodn ni. Vyhodnotí systém ochrany p ed hmotnou nouzí a vazbu výplaty finan ních ástek ze sociálního systému na povinnost rekvalifikace, ve ejn prosp šných prací a ú asti v projektech dalšího vzd lávání. Vláda odstraní demotivaci k výd lku zp sobenou skokovými hranicemi pro p íjem sociálních dávek. istá mezní míra zdan ní bude maximáln lineární. Vláda navrhne odložení ú innosti schváleného systému sociálního úrazového pojišt ní o jeden rok a vytvo ení nového systému bez zatížení státního rozpo tu. Hlavní prioritou bude zahájení d chodové reformy, která bude vycházet ze široké shody demokratických politických sil a zajistí dlouhodobou finan ní stabilitu celého d chodového systému. Zm ny v d chodovém systému budou postaveny na zachování mezigenera ní solidarity, zvýšení individuální odpov dnosti a podpory rodin s d tmi. První etapu d chodové reformy budou tvo it parametrické zm ny pr b žného systému, v etn pokra ování ve zvyšování d chodového v ku na 65 let, prodloužení minimální délky doby pojišt ní na 35 let, zavedení maximálního vym ovacího základu (strop ) pro pojistné, zavedení pásma pružného v ku pro odchod do d chodu a dalších úprav ve smyslu p edb žné dohody ze za átku roku 2006. Druhá etapa d chodové reformy bude spo ívat v odd lení majetku akcioná a
klient u systému dobrovolného d chodového p ipojišt ní, v etn možnosti poskytovat r zn zam ené penzijní plány v etn garantovaných. Dále ve zvýšení motivace k vyšším p ísp vk m, ve vyšší participaci zam stnavatel , v podpo e erpání doživotních penzí z p ipojišt ní, ve vytvo ení rezervního d chodového fondu a ve z ízení samostatné kapitoly státního rozpo tu pro financování d chodového pojišt ní. V souvislosti s ekologickou da ovou reformou bude vy ešeno její propojení s financováním d chod a dojde k snížení sazby pojistného v rozsahu výnosu ekologických daní. Minimální p íjmy d chodc ve výši životního minima budou garantovány. T etí etapu d chodové reformy bude tvo it p ípadné vytvo ení dalšího dobrovolného spo icího pilí e d chodového systému, založeného na možnosti opt-out. Vláda zm ní systém nemocenské, když zavede t ídenní karen ní lh ty, sníží procentní sazby pro výši náhrady mzdy a nemocenských dávek, zavede redukci denního vym ovacího základu do první reduk ní hranice a firmám do 50 zam stnanc nabídne možnost volby systému nemocenské. V. Reforma zdravotnictví Vláda považuje ekonomickou stabilizaci, modernizaci a další rozvoj systému zdravotního zabezpe ení ob an , založeného zejména na ve ejném zdravotním pojišt ní, za jednu ze svých základních programových priorit. Cílem vlády je zajistit dostupnou a kvalitní pé i pro ob any na principu skute né solidarity v rámci mantinel ústavního nároku na bezplatnou zdravotní pé i, možností ve ejného zdravotního pojišt ní a ekonomické úrovn zem . Za tímto ú elem bude vláda podle vzoru p ípravy d chodové reformy iniciovat ve ejnou diskusi o transformaci eského zdravotnictví a vznik expertní komise ízené nezávislým koordinátorem (obdoba Bezd kovy komise), která p ipraví strategický plán zásadní transformace eského zdravotnictví a p isp je k dosažení politického konsenzu p i jeho prosazení. Do té doby však vláda navrhne nezbytné institucionální a legislativní zm ny na základ následujících princip : • Zachování solidárního financování zdravotnictví Zásadním pilí em bude rozvoj systému ve ejného zdravotního pojišt ní s posílením autonomie a konkurence zdravotních pojiš oven. Vláda bude ešit financování pé e na rozhraní zdravotního a sociálního systému. Zdravotnictví bude považováno za jednu z priorit v rámci opera ních program na využití strukturálních fond EU. Vláda navrhne možnost nakupování zdravotní pé e zdravotními pojiš ovnami v korunách. • Posílení postavení pacienta ve zdravotním systému na principu skute né solidarity zdravých s nemocnými Ob ané budou mít p ehled o tom, kolik pen z pojiš ovn odvád jí a kolik a na co z pojišt ní erpají, prost ednictvím osobních zdravotních ú t . Budou definovány nepodkro itelné parametry asové a geografické dostupnosti zdravotní pé e pro každého ob ana. Vláda podpo í motivaci ob an k zodpov dnému využívání zdravotní pé e - mj. zavedením regula ních poplatk za recept, za den hospitalizace, za návšt vu pohotovosti nebo ambulantního specialisty. Sou asn bude stanoven maximální ro ní limit finan ní spoluú asti ob an a zohledn n dopad na sociáln slabé skupiny obyvatelstva. Ob ané budou pomocí bonus motivováni ke zdravému
životnímu stylu. • Posílení rovné sout že zdravotnických za ízení a postavení léka Vláda prosadí rovnoprávné postavení zdravotnických za ízení bez ohledu na jejich vlastnictví a právní formu - navrhne nahradit tzv. zákon o neziskových nemocnicích novým, v prost edí EU standardním, zákonem o neziskových organizacích. Vláda zvýší podporu medicínského pre- i postgraduálního vzd lávání, v dy a výzkumu, zpr hlední jednotlivé finan ní toky. Vzniknou univerzitní nemocnice a univerzitní výzkumná centra - dojde k odstran ní dvojkolejnosti ízení a k zavedení transparentního vícezdrojového financování (za zdravotní pé i, výuku a výzkum). • Provedení transformace zdravotních pojiš oven a rozsahu zdravotního pojišt ní Dojde k transformaci zdravotních pojiš oven na novou právní formu - akciové spole nosti - s odpov dností i motivací k hospodárnému chování, p i vymezení jasných pravomocí a odpov dnosti managementu, s v tší transparentností ú etnictví a s dodate nými omezeními ur enými zákonem na obdobné bázi, jako jsou regulovány fondy d chodového p ipojišt ní. Vláda vytvo í nezávislého regulátora a ú inný dohled nad finan ním zdravím, fungováním zdravotních pojiš oven, dodržováním zdravotního pojistného plánu a zajišt ním dostupnosti zdravotní pé e. Bude definováno jasné vymezení nároku na zdravotní pé i garantovanou ve ejným zdravotním pojišt ním na základ l. 31 Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o biomedicín . Vláda umožní výb r i jiného než standardního rozsahu zdravotního pojišt ní, v etn pojistných produkt s vyšší spoluú astí, a bude uskute n na p íprava na p ípadné zavedení zdravotního spo ení s podporou státu. Bude legalizována možnost oficiáln si p iplatit na nadstandardní pé i nebo uzav ít na tuto pé i p ipojišt ní. V zájmu vytvo ení podmínek zamezujících zneužívání budou v budoucnu informa n propojeny systémy zdravotního a nemocenského pojišt ní. • Zavedení transparentní a efektivní úhrady lék a zdravotnických prost edk Vláda navrhne zákon, který zajistí efektivní a transparentní proces stanovování maximálních cen a úhrad z prost edk ve ejného zdravotního pojišt ní v gesci Ministerstva zdravotnictví R. • Podpora zdraví a další role státu a samospráv ve zdravotnictví Vláda zavede jednotný zp sob financování zdravotnické záchranné služby a zákonem bude up esn na její role v integrovaném záchranném systému R. Bude zvýrazn na podpora prevence jako d ležité sou ásti zdravotní pé e v pln hrazené ásti systému. Sou asn bude kladen d raz na snížení spot eby legálních návykových látek (tabák, alkohol) a na podporu zdravého životního stylu. Prioritou pro vládu budou legislativní zm ny napl ující výše uvedené principy. VI. Doprava Vláda p edloží návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, který omezí jízdy vozidel nad 7,5 tuny celoro n v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne, v ned li odpoledne a b hem státních svátk . P esná doba trvání omezení b hem jednotlivých dn bude ur ena na základ výsledk innosti pracovní skupiny složené ze zástupc koali ních stran, Ministerstva dopravy, Policie R, Asociace kraj , Svazu m st a obcí, dopravc a odborné ve ejnosti, která
formuluje svá doporu ení. Zárove bude p ehodnocen systém vydávání výjimek ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5 tak, aby byl zachován efekt omezení jízdy požadovaný zákonem. Vláda navrhne novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která odstraní hlavní nedostatky stávajícího systému dohledu nad stanicemi technické kontroly a emisního m ení vozidel. Bude vypracován program podpory kombinované dopravy a program výstavby ve ejných logistických center s ve ejnou podporou. Vláda urychlí p ípravu výstavby vysokorychlostních tratí, projedná jejich napojení na evropskou železni ní sí a zajistí efektivní propojení se stávající železni ní sítí R pro využití VRT v dálkové vnitrostátní doprav . Postupn budou vyrovnávány regula ní podmínky pro p sobení jednotlivých dopravních odv tví, a to p i respektování pot eb rozvoje dopravního podnikání a konkurence na dopravním trhu. Výše úhrady za železni ní dopravní cestu bude postupn snižována podle možností rozpo tových omezení. Bude uplatn na koncepce elektronického mýta na základ kombinace mikrovlnné a satelitní technologie. Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny, zpoplatní všechny silnice spravované státem a povede jednání s kraji s cílem rozší it zpoplatn ní také na jimi spravovanou sí silnic II., p ípadn i III. t ídy p i logickém zohledn ní sociálních a ekonomických podmínek. Sazby mýtného budou diferencovány podle emisních parametr vozidla v maximální mí e, jakou umož uje legislativa EU. Za základní priority výstavby dopravní infrastruktury vláda pokládá pot ebu propojení R s evropskou dopravní sítí, podporu rozvoje podnikání a dopravní obslužnosti v R a minimalizaci škodlivých vliv na životní prost edí. Vláda vypracuje harmonogram výstavby dopravní infrastruktury, ur í priority jednotlivých staveb podle jejich dopravního a ekonomického p ínosu a vlivu na životní prost edí a na základ t chto podmínek zajistí pot ebné rozložení investic do všech druh dopravy (železni ní, silni ní, letecká a vodní) s up ednostn ním budování silni ních obchvat obcí p ed stavbou nových úsek dálnic a rychlostních silnic. P ednostn budou realizovány stavby rozestav né p i maximální snaze všech stran o možné kompromisy v otázkách životního prost edí. Vláda bude usilovat o maximální využití evropských fond podporou všestranné p ipravenosti dopravních projekt a zajišt ním pot ebného národního spolufinancování. Ú eln budou kombinovány prost edky EU, zdroje ve ejného sektoru (rozpo tové prost edky, mýtné, spot ební da atd.), financování formou úv r a dluhopis v mezích daných rozpo tovou politikou a soukromé zdroje. Vláda vypracuje specifickou právní úpravu pro umožn ní rozvoje ve ejn -soukromých partnerství (PPP) v doprav . Posíleny budou finan ní zdroje pro podporu obnovy vozidlového parku ve ejné dopravy, zejména dopravy kolejové. Podpora bude minimáln ve stejné výši, jaká byla schválena ve vládním dokumentu Dopravní politika R 2005-2013, a v souladu s p ipravovaným zákonem o ve ejné doprav . Tento dota ní program bude p ístupný všem dopravc m za rovných podmínek. Podmínky podpory budou zvýhod ovat po izování vozidel s nízkými emisemi a vozidel elektrické trakce. Vláda bude hledat prost edky pro navýšení rozpo tu programu obnovy vozidlového parku ve ejné dopravy v rámci státního rozpo tu na rok 2007. Vláda p izp sobí zám ry zvyšování plavebních parametr na labské vodní cest vývoji plavebních parametr navazující vodní cesty v N mecku a bude respektovat
požadavky na ochranu p írody, k níž je R vázána legislativou Evropské unie. Bude dokon ena transformace eských drah vytvo ením holdingové struktury spole ností specializovaných na jednotlivé segmenty, zejména na nákladní a osobní dopravu, s možností vstupu strategických partner do t chto spole ností. Výstavba a údržba železni ní infrastruktury a tvorba jízdního ádu budou soust ed ny ve Správ železni ní dopravní cesty. Budou zajišt ny podmínky pro rovné konkuren ní prost edí na železnici. Letišt Praha bude transformováno na akciovou spole nost s možností vstupu strategického partnera. Vláda stabilizuje eské aerolinie a p ipraví podmínky pro prodej zbývajícího státního podílu. Vláda p edloží návrh zákona o ve ejné doprav , který zajistí provázanost dopravy na celostátní, krajské a místní úrovni, odstraní sou asné legislativní rozdíly mezi autobusovou a železni ní dopravou, posílí pravomoci objednavatele dopravních výkon ve ve ejném zájmu a legislativn upraví postavení koordinátor integrovaných dopravních systém . Ú innou podporou ve ejné dopravy zajistí její konkurenceschopnost v i doprav individuální. Vláda bude usilovat o další zvýšení bezpe nosti silni ní dopravy. Po prvním roce fungování nového zákona o provozu na pozemních komunikacích jeho ú inky zhodnotí a na jeho základ p edloží p ípadnou novelu, konzultovanou se všemi politickými stranami v Poslanecké sn movn i s odbornou ve ejností. Bez ohledu na tento postup vláda okamžit p ipraví „technickou novelu“ tohoto zákona, která odstraní zjevné díl í nedostatky, jež ukázala dosavadní praxe. Dále vláda zlepší vymahatelnost jednotlivých ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Vláda se zam í na úsp šné završení kandidatury na umíst ní dozor ího ú adu Galileo do eské republiky a zhodnotí z n j vyplývající efekty na zvýšení technologické konkurenceschopnosti pr myslu se z etelem na malé a st ední podniky. VII. Energetika a klima Vláda podpo í využití obnovitelných zdroj energie na výrobu tepla tak, aby cenové rozdíly jednotlivých zdroj nebyly výrazn vyšší než v sou asnosti. Zjednoduší povolovací proces pro za ízení využívající obnovitelné zdroje energie. Prost edky z opera ního programu Životní prost edí ur ené na obnovitelné zdroje energie investuje zejména do dvou cílených dota ních program - do programu nárokových dotací pro jejich instalace v obytných budovách a do programu podpory energeticky sob sta ných obcí. Stropem t chto výdaj budou dané prost edky strukturálního fondu. V nové energetické koncepci si vláda stanoví za sv j cíl snížení energetické spot eby eské ekonomiky na jednotku HDP o 40 % do roku 2020 a zajistí její vyšší konkurenceschopnost. Vláda p ipraví novelu zákona o hospoda ení s energií, v n mž zp ísní požadavky na nové i rekonstruované domy v souladu s požadavky Evropské unie tak, aby se nízkoenergetický standard stal b žným u v tšiny budov. Vláda p ijme závazné standardy energetické ú innosti pro autorizaci nových a rekonstruovaných energetických zdroj , které budou odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie (BAT). Dále navrhne nové národní standardy energetické ú innosti elektrospot ebi . Bude vypracován konkrétní plán opat ení, která budou snižovat emise skleníkových plyn v eské republice. I v Evropské unii bude vláda aktivn prosazovat
opat ení k ú inné ochran klimatu. Z výnos prodeje emisních kredit v mezinárodním emisním obchodování bude financován program nárokových grant na úspory energií v bytových a rodinných domech, administrativních a ve ejných budovách. Privatizaci spole nosti EZ bude vláda sm ovat tak, aby v eské republice vznikl diverzifikovaný, konkurenci podporující trh s elekt inou. Zachovány z stanou územní limity t žby hn dého uhlí. Vláda nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných blok a na základ konsenzu všech t í politických stran zú astn ných na vlád z ídí po konzultaci s opozicí nezávislou odbornou komisi k posouzení energetických pot eb eské republiky v dlouhodobém horizontu. Bude zrušena omezená odpov dnost provozovatel jaderných reaktor za p ípadné škody tak, aby platili tržní pojistné stejn jako v jiných pr myslových odv tvích. Další kroky ve vyhledávání hlubinného úložišt vyho elého jaderného paliva bude vláda init transparentn a nep ekro itelným kritériem bude souhlas dot ených obcí. VIII. Zem d lství Vláda bude usilovat o vyvážený rozvoj venkova s cílem podpory zam stnanosti a podnikání, zejména s využitím evropských fond . Využije pln svých možností k podpo e života mladých lidí na venkov a použije finan ní nástroje k urychlení genera ní vým ny v zem d lství. Vláda bude dbát o rozvoj a modernizaci zem d lství p i produkci zem d lských produkt a kvalitních a bezpe ných potravin spl ujících požadavky na kvalitní život ve zdravém životním prost edí na venkov . Vláda založí strategii rozvoje venkova na principu vyváženosti mezi ekonomickým, ekologickým a sociálním p ístupem. Cílem vlády bude co nejú eln jší erpání všech dostupných nástroj , které je možné na spole ném trhu EU využít. Jde zejména o finan ní prost edky Programu rozvoje venkova na období let 2007-2013 a p ímé platby v plném možném rozsahu národního spolufinancování. Vláda bude usilovat o zvýšení stupn krytí dovozu agrárních produkt vývozem a bude napomáhat ke zvyšování konkurenceschopnosti eského zem d lství na evropském a sv tovém trhu. Vláda bude pokra ovat v úsilí o vyjasn ní vlastnických vztah k p d dokon ením restitucí a nastolením stavu, kdy zem d lci budou hospoda it na vlastní nebo smluvn pronajaté p d . Vláda urychlí digitalizaci katastru nemovitostí. Zásadn urychlí proces pozemkových úprav a zabezpe í realizaci protipovod ových program . Bude prosazovat zvýšení protierozní a protipovod ové stability území a reten ní schopnosti území, p edevším prost ednictvím preventivních opat ení a staveb ve ve ejném zájmu, a zajistí racionální postup p i správ p dy ve vlastnictví státu. Rozvoj víceú elového lesního hospodá ství, které p ináší ekonomické, environmentální, sociální a kulturní užitky, bude vláda podporovat. Zvýšená pozornost bude soust ed na na zlepšování zdravotního stavu les , stabilizaci jejich správy a odpovídajícího hospodá ského využití, které p isp je k zam stnanosti venkova. Vláda bude pokra ovat v zasazení systému pé e o vody do kontextu politiky Evropské unie. Hlavními cíli vlády bude naplnit závazky eské republiky k EU a rovn ž zajistit finan ní zdroje pro zkvalitn ní protipovod ových opat ení, která sníží po et ohrožených obyvatel a omezí rozsah povod ových škod. Vláda bude
usilovat o vytvo ení transparentních podmínek a pravidel p i poskytování podpor na náhradu škod zp sobených p írodními pohromami nebo jinými mimo ádnými událostmi. S cílem nap ímit a zjednodušit celkovou administrativu, zejména však administrativu evropských fond bude pokra ovat procesní a v cný audit na Ministerstvu zem d lství a všech institucích v resortu zem d lství. Vláda spole n s profesními organizacemi vypracuje efektivní reformu poradenského systému v zem d lství, lesnictví, rybá ství a rozvoji venkova. IX. Právní stát, bezpe nost, ve ejná kontrola, protikorup ní opat ení a lidská Práva Reforma regula ní a administrativní zát že a boj proti korupci eská republika musí u init zásadní krok ke zvýšení své konkurenceschopnosti mimo jiné zvýšením efektivity výkonu ve ejné správy. Kompetence státu na centrální úrovni i na pov ených samosprávních ú adech musí být vykonávány transparentn a hospodárn . Ve ejná správa musí být skute nou službou ob an m. Vláda bude d sledn usilovat o snižování nadbyte ných regulací a byrokratické zát že. Provede stabilizaci existující sít územní ve ejné správy a zahájí d slednou procesní a organiza ní analýzu výkonu jednotlivých agend. Pro zvýšení efektivity a transparentnosti ve ve ejné správ bude vláda prosazovat zavád ní nástroj elektronické komunikace. Cílem je vytvo it podmínky pro vznik základních registr ve ejné správy, zajišt ní dostate n kapacitní a bezpe né komunika ní infrastruktury a univerzálních kontaktních míst pro asistovanou službu ob an m. Vláda p ipraví právní úpravu, která sjednotí pravidla pro realizaci veškerých výdaj z ve ejných rozpo t tak, aby byly uskute ovány na základ jednotného principu a transparentních procesních pravidel, jež budou d sledn omezovat prostor pro korupci, klientelismus a protekcionismus. Vláda prosadí schválení novely zákona o ve ejných zakázkách a souvisejících právních p edpis tak, aby byla zejména zavedena d sledná povinnost transparentního, ve ejného zadávání ve ejných zakázek elektronickou formou i u podlimitních zakázek. Toto bude platit také pro právnické osoby s v tšinovou majetkovou ú astí státu nebo samosprávy. Vláda p ipraví novelu právních p edpis tak, aby veškeré údaje a informace o rozhodování a innosti orgán ve ejné správy a subjekt , které jsou z izovány nebo ovládány státem nebo územn samosprávným celkem (v etn dce iných spole ností), byly ve ejnosti p ístupné s výjimkou státního tajemství. Vláda prosadí integraci všech zve ej ovaných a ve ejn p ístupných informací ve ve ejné správ na jedno centrální místo, nap . portál ve ejné správy. Bude dokon en p evod kompetencí z centrální úrovn na územn samosprávné celky, sjednocení správních oblastí s územn samosprávnými celky a územní reforma ve zbývajících agendách doposud vykonávaných úst edními správními ú ady. Vláda uskute ní nezávislé procesní a organiza ní audity nejvýznamn jších agend státní správy s cílem je zjednodušit a zpr hlednit. Prost ednictvím zákona o ve ejné služb (státní služb ) bude ur ena hranice mezi politicky obsazenými a ú ednickými místy ve státní správ a samospráv a zajišt no odpolitizování, profesionalizace a stabilizace ve ejné správy. Vláda prosadí schválení zákona o n kterých opat eních v soustav úst edních orgán státní správy souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky R i
novelizaci autorského zákona. Zp ísní pravidla pro zakládání dce iných firem podnik v tšinov vlastn ných státem i samosprávou tak, aby privatizace státního nebo samosprávního majetku mohla prob hnout jen se souhlasem obce, kraje nebo státu. Bude zvýšena vymahatelnost náprav záv r NKÚ a rozší ení kompetencí ÚOHS ve v cech výb rových ízení ve ve ejném sektoru s cílem zajistit jejich ú inn jší kontrolu. Vláda upraví právní prost edí tak, aby zastupitelé nominovaní do orgán s majetkovou ú astí obce, kraje a státu byli povinni informovat o výši odm n a požitk získaných v souvislosti se svým lenstvím v t chto orgánech. Vláda zahájí revizi veškerých procesních p edpis , které jsou používány v rámci výkonu jednotlivých správních agend, na jejichž základ budou moci být vytvo ena univerzální procesní pravidla s minimem odchylek a výjimek. P ipraví novelu zákona o legislativních pravidlech s cílem zpr hlednit a zkvalitnit proces p ijímání nových právních p edpis a zapojit ve ejnost do tvorby právních p edpis , v etn zavedení povinného zpracování analýzy regula ních a administrativních dopad právního p edpisu p edevším na oblast ve ejných rozpo t a vzniku potenciálního rizika korupce. Budou p ijaty legislativní nástroje vedoucí k zavedení povinnosti pravidelného ov ování opodstatn nosti a adekvátnosti každé regulace ve všech oblastech výkonu státní moci. Vláda z ídí Radu vlády pro rozvoj informa ní spole nosti jako strategický a koncep ní orgán státu v této oblasti a zasadí se o schválení obecného zákona, který umožní vytvo ení centrálních registr ve ejné správy tak, aby bylo možné bezpe né sdílení dat orgány ve ejné moci a zárove byl ob an m umožn n oprávn ný p ístup k údaj m vedeným v t chto registrech. Vláda vytvo í univerzální místo (CZECH POINT) pro fyzické a právnické osoby, kde bude možné z jednoho místa init veškerá podání v i orgán m ve ejné správy, získávat veškeré ov ené údaje vedené v dostupných centrálních registrech a evidencích a získávat informace o pr b hu všech ízení, která jsou s danou osobou i o jejích právech a povinnostech orgány ve ejné moci vedena. Bude p edložen zákon o elektronické komunikaci ve ve ejné správ , který zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpe nou komunikaci jak mezi ob any a ú ady, tak mezi ú ady samotnými a povede k elektronizaci proces ve ve ejné správ v etn vedení elektronických spis . Bude realizována koncepce zajišt ní jednotné komunika ní infrastruktury ve ejné správy, založené na závazné ú asti všech orgán vykonávajících pravomoci státu. Jednou ze základních priorit vlády je boj proti korupci. Efektivní boj proti korupci vychází ze strategie vlády v boji proti korupci na období 2006-2011, která bude d sledn realizována. Vláda p ipraví právní opat ení regulující lobbing v etn transparentn jšího systému registrace lobbist . Zachová stávající úrove ú asti ve ejnosti na rozhodování v oblasti životního prost edí s tím, že rozhodovací procesy budou zp esn ny tak, aby nedocházelo k neopodstatn ným pr tah m v ízení. Reforma bezpe nostních složek, policie a jejich kontrolních orgán Úsp šný boj proti trestné innosti v sob musí zahrnovat potírání závažné trestné innosti a hospodá ské a drobné kriminality, která stále více zasahuje do života každého ob ana. Nezbytným p edpokladem pro realizaci tohoto cíle je kvalitní práce Policie R. Ta je postavena na optimální organiza ní struktu e, systému ízení, odpovídajícím materiáln -technickém a finan ním zajišt ní. S ohledem na nezbytnost elit nejnov jším výzvám musí být eská republika schopna zajistit ochranu svých ob an p ed stále více rostoucím rizikem
teroristických útok , hrozeb mezinárodního organizovaného zlo inu, ohrožení kritické infrastruktury a napadení informa ních a komunika ních systém . Klí ovým prvkem v boji proti t mto hrozbám je dob e fungující a efektivn p sobící systém zpravodajských služeb. Nemén d ležitá je p ipravenost R elit stále ast jším p írodním katastrofám, technologickým haváriím a jiným mimo ádným a krizovým situacím d sledným uplat ováním a rozvojem integrovaného záchranného systému. Vláda uskute ní reformu Policie R ve ty ech fázích, zahrnujících vymezení zadání reformy, legislativní p ípravu, organiza ní p ípravu a vlastní realizaci. Zajistí nezávislou kontrolu Policie R vyjmutím policejní inspekce z gesce MV R a navrhne vytvo ení kriminálního ú adu zahrnujícího vyšet ování zvláš závažné kriminální innosti. Pr b žnou sou ástí všech fází procesu reformy Policie R bude zajišt ní podmínek pro zlepšení materiáln -technického vybavení služeben Policie R s cílem zlepšit pracovní podmínky pro policisty a sou asn podmínky pro poskytnutí kvalitních služeb, pomoci a ochrany ob an m. Vláda provede analýzu fungování zpravodajských služeb a dokon í jejich transformaci s cílem dosáhnout vyšší efektivity jejich innosti, lepšího úkolování a posílení jejich kontroly. Vláda vypracuje a zasadí se o schválení právní úpravy zajišt ní vnit ní bezpe nosti a ve ejného po ádku. Lidská práva Vláda se hlásí k respektování svobod, ochran lidských práv a práv menšin. Cílem je, aby základní práva a svobody byly ú inn chrán ny v praxi, a to též u zranitelných skupin - d tí, senior , zdravotn postižených, osob trpících duševní poruchou i bezdomovc . Vláda podporuje rovné šance pro všechny ob any. P edloží návrh antidiskrimina ního zákona, který zabezpe í právo na rovné zacházení a ochranu p ed diskriminací v intencích implementace evropských antidiskrimina ních sm rnic tak, aby zákaz diskriminace byl ú inn vymahatelný. Ve ejný ochránce práv bude pov en p sobností v oblasti rovného zacházení. Vláda vytvo í agenturu, která bude zajiš ovat komplexní služby p i p edcházení sociálnímu vylou ení a jeho odstra ování a zefektivní erpání a zabrání zneužívání sociální podpory. Vláda p ipraví komplexní program umož ující integraci Rom a zabra ující sklonu k jejich sociálnímu vylu ování. Vytvo í nástroj k zajiš ování komplexních služeb p i p edcházení sociálnímu vylou ení na lokální úrovni. Vláda zp esní definici a vymezení podpory v oblasti sociálního bydlení a prosadí rozší ení finan ní podpory obcí v oblasti sociálního bydlení s d razem na odpov dnost obcí. Justice, volební systém a posílení prvk p ímé demokracie Vláda zavede opat ení, která povedou k rychlejšímu a kvalitn jšímu rozhodování soud , zejména zjednodušením procesních p edpis , zm nou zákona o soudech a soudcích (posílení kárné odpov dnosti, kariérní ád), personálním auditem justice a stanovením po ádkových lh t pro rozhodování soud . Hlavním cílem zm n v oblasti justice je odb emenit soudce a docílit stavu, že rozsudek p ed soudem první instance bude vydán zpravidla do šesti m síc a odvolací ízení nepotrvá zpravidla déle než 4 m síce, to vše p i nezvýšeném po tu soudc oproti sou asnému stavu (tj. ca 3000). K tomu napomohou zejména: • projekt elektronické justice (e-justice), • zjednodušení procesních p edpis - zvlášt ob anského soudního ádu,
• zm ny v personální struktu e justice, • další již zahájené díl í zm ny, které bude t eba v blízké dob dokon it. Ke zvýšení výkonnosti justice výrazn napom že elektronizace - projekt e-justice, v n mž vláda bude pokra ovat. Do roku 2010 se zavede elektronický platební rozkaz, který zrychlí a zlevní ešení zejména typizovaných a jednoduchých spor o zaplacení pen žitých ástek, pln elektronizovaný insolventní rejst ík, tzv. elektronického spisu, jenž zejména v trestním ízení urychlí a zjednoduší pohyb informací mezi jednotlivými justi ními orgány. Umožní také zavést pln elektronickou komunikaci mezi soudem a ú astníky a plnohodnotné elektronické ú ední desky soud , na nichž budou automaticky zve ej ovány všechny informace d ležité pro ú astníky ízení. Za jednu z cest k zrychlení ob anského soudního ízení vláda považuje st edn rozsáhlou novelu ob anského soudního ádu s ú innosti od roku 2008. V rámci této novely dojde k zavedení povinné doru ovací adresy a ke zmírn ní n kterých p íliš formálních procesních pravidel. V n kterých p ípadech bude vhodné omezit rozsah od vodn ní rozsudk soud a zapojit do jejich vyhotovování v jednodušších p ípadech vyšší soudní ú edníky. Vláda upraví soudní statistiky tak, aby lépe upozor ovaly na pr tahy v soudním ízení, nap . aby ukazovaly, jak dlouho trvá doba mezi podáním odvolání, dovolání a kasa ní stížnosti a p edložením v ci odvolacímu soudu nebo Nejvyššímu i Nejvyššímu správnímu soudu. V sou asné dob p sobí v eské justici ca 3000 soudc , dlouhodob není žádoucí ani finan n únosné tento po et zvyšovat. Vláda chce více využívat práce administrativního aparátu, zejména vyšších soudních ú edník a asistent soudc . Na základ nedávno p ijaté zm ny kancelá ského ádu soud bude docházet k postupnému vzniku soudních minitým . Vláda navrhne novelu zákona o vyšších soudních ú ednících, která posílí jejich kompetence a p esune na n další administrativní innosti. Tentýž proces již probíhá a bude rozvíjen i na státních zastupitelstvích. Vláda p edloží novelu zákona o soudech a soudcích, podle které v kárných senátech zasednou i odborníci z mimojusti ní sféry. Dále je t eba zvážit zavedení odpov dnosti za kárné provin ní spo ívající v zásadním odborném excesu p i rozhodovací innosti i za dlouhodob zjevn neprofesionální rozhodovací innost. Anonymizovaná kárná rozhodnutí vrchních soud budou od první poloviny roku 2007 zve ej ována na internetu. Soudy mají být ízeny p edsedy soud se silnými manažerskými kompetencemi a odpov dností. Vláda proto p ipraví novelu zákona o soudech a soudcích, která nov upraví jmenování a odvolávání soudních funkcioná a umožní jejich odvolání v p ípad manažerského selhání. Podle záv r odborné diskuse nad schváleným insolven ním zákonem vláda p ípadn p ipraví jeho novelu, která opraví zjišt né díl í nedostatky. Dále dojde ke zprovozn ní insolven ního rejst íku a budou probíhat intenzivní školení v používání nového zákona pro konkursní soudce a správce konkursních podstat. Vláda též zahájí informa ní kampa s cílem upozornit podnikatelskou sféru i širší ve ejnost na d ležité prvky nového zákona. Vláda p edloží novelu exeku ního ádu, která zásadn posílí dohled ministerstva spravedlnosti nad soudními exekutory a zvýší tak požadavky na profesionalitu jejich innosti. Vláda hodlá prosazovat moderní trestní politiku založenou na kombinaci prevence, represe a výchovy. Bude posilovat alternativní metody trestání, nap íklad
elektronicky kontrolované domácí v zení, a posílí roli podmín ného odsouzení s dohledem, jakož i význam pen žitých trest . Zvýší efektivitu proba ní a media ní služby jejím zapojením do projekt podporovaných z prost edk Evropské unie. V rámci v ze ství vláda za pomoci projektu „public-private-partnership“ hodlá vybudovat v znici v Rapoticích. Uvedený projekt musí p edstavovat z etelnou úsporu oproti variant , že by vláda v znici stav la p ímým užitím vlastních prost edk - v opa ném p ípad vláda k realizaci projektu nep istoupí. Ve v znicích s ostrahou a zvýšenou ostrahou vláda v pr b hu roku 2007 nasadí ruši ky mobilních telefon . Novelou zákona o výkonu trestu odn tí svobody bude v z m - i t m, co necht jí - uložena povinnost pracovat pro ve ejné subjekty (obce, kraje) nebo pro ty soukromé subjekty, které v znici nabídnou pracovní místa. Vláda bude intenzivn pracovat na nových civilních a trestních kodexech; považuje je za „kotvy“ právního ádu. Korigované zn ní návrhu nového trestního zákona, vycházející z p vodního návrhu odmítnutého v roce 2006 Poslaneckou sn movnou, by m lo být p ipraveno v lét 2007 k zahájení legislativního procesu. Vláda p ipraví také nový trestní ád. K zahájení legislativního procesu budou na podzim 2007 p ipraveny i návrhy nového ob anského a obchodního zákoníku. Vláda navrhne novelu volebního zákona tak, aby volební systém garantoval vyšší míru proporcionality (Hagenbach-Bischoff) a zajistil vít zi voleb tzv. volební prémii v rámci p erozd lení mandát v druhém skrutiniu, o jejíž podob bude vedena diskuse. Podpo í možnosti vypsání všelidového referenda, a to vždy k p edem jasn definovaným otázkám. Zahájí diskusi o zm n Ústavy R tak, aby umož ovala p ímou volbu prezidenta republiky, a otev e diskusi o p ímé volb starost a reform samosprávy. Vláda také zváží možnosti zjednodušení nabývání dvojího státního ob anství. X. Evropská unie, mezinárodní spolupráce a bezpe nost Vláda bude prosazovat aktivní, realistickou a praktickou zahrani ní politiku, respektující geografickou a geopolitickou realitu eské republiky, projevující však i dostatek tvo ivosti a ofenzivního jednání, nap íklad p i obhajob lidských práv. Vláda chce p isp t k takové podob institucí a politik EU, která bude odpovídat novým výzvám 21. století a zajistí, že p jde o projekt úsp šný. Proto se aktivn zú astní diskuse o budoucí podob Evropské unie s cílem nalézt integra ní model umož ující p iblížit EU ob an m a reagující na výzvy spojené s rozši ováním EU. Vláda naváže na iniciativní p ístup p edcházející vlády v oblasti volného pohybu svých ob an v Evropské unii a zrušení kontrol na hranicích. Vláda vyvine maximální úsilí pro úsp šnou realizaci projektu SISone4all a vstupu eské republiky do Schengenského prostoru na konci roku 2007. eské p edsednictví a koordinace evropské politiky R Vstupem do Evropské unie získala eská republika p íležitost stát se aktivním spolutv rcem evropské politické agendy. P edsednictví R v Rad EU v roce 2009 bude významným nástrojem, jak tuto p íležitost naplnit. Dobu zbývající do zahájení našeho p edsednictví vláda využije ke zvolení dlouhodobých cíl a stylu vystupování v EU, a to prost ednictvím priorit, kterým se R hodlá v novat, p ípadn je úsp šn prosazovat. Priority, které si R pro výkon svého p edsednictví zvolí, by m ly: • vycházet z dlouhodobých princip eské zahrani ní politiky,
• stav t na tématech, v nichž je ve srovnání s ostatními lenskými státy R aktivní, • zvýšit prestiž R v EU i ve sv t , • být srozumitelné eské ve ejnosti, • obsahovat jasná politická sd lení. P i stanovování priorit p edsednictví bude vláda vycházet z realistického odhadu možností eské republiky. Chceme Evropskou unii otev enou a srozumitelnou lidem, zbavenou byrokratické zát že, globáln konkurenceschopnou, a to p i zachování jejího sociálního a ekologického rozm ru. Vláda v dostate ném asovém p edstihu definuje priority p edsednictví, p ipraví rozpo et a harmonogram p ípravy a pr b hu p edsednictví, p ipraví komunika ní a informa ní systém v etn zp sobu propagace a prezentace eského p edsednictví. Stanoví institucionální mechanismy pro zapojení dalších správních úrovní státu (kraje, obce), podnikatelské sféry a nevládních a vzd lávacích organizací do p ípravy p edsednictví. Vláda vytvo í p edpoklady pro lepší koordinaci evropské politiky R a za tímto ú elem z izuje funkci místop edsedy vlády pro evropské záležitosti, který bude zajiš ovat koordinaci postoj R ve vztazích k Evropské unii, jednání o institucionální reform Evropské unie a p ípravu p edsednictví. Vláda bude v rámci lenství eské republiky v Evropské unii usilovat o reformu spole né zem d lské politiky. V rámci eského p edsednictví bude vláda R akcentovat diskusi o aktuálním dopadu spole né zem d lské politiky na jednání Sv tové obchodní organizace a podporovat nezbytné reformní kroky, a to i v souvislosti se subven ní politikou v celosv tovém m ítku. Vláda se bude zasazovat v rámci lenství R v EU a v rámci eského p edsednictví o revizi výdaj spole né zem d lské politiky a bude podporovat kroky vedoucí k omezení negativních dopad spole né zem d lské politiky na rozvoj sv tového trhu se zem d lskými komoditami, a to zejména s ohledem na p evážn zem d lsky orientované zem t etího sv ta. Vláda si je v doma, že výsledná reforma spole né zem d lské politiky ovlivní podobu budoucí finan ní perspektivy EU po roce 2013. V návaznosti na záv ry Evropské rady by m la být na rozmezí let 2008-2009 zapo ata diskuse o revizi rozpo tu. Vzhledem k tomu, že R se v pr b hu nadcházející finan ní perspektivy bude stále více blížit pozici istého plátce do rozpo tu, jedná se o téma, na n mž má R velký zájem. Bez diskuse o úpravách výdajové strany rozpo tu nelze p edpokládat, že by byla zahájena diskuse o p íjmové stránce rozpo tu. Téma zavedení nového autonomního zdroje financování rozpo tu se nejeví jako p íliš reálné, a R proto nebude akcentovat zavedení p ímých daní. V pr b hu roku 2006 plánuje Komise navrhnout revidovanou strategii vnit ního trhu na období 2007-2013, navazující na období 2003-2006. V rámci debaty na toto téma vykrystalizuje konkrétn jší podoba aktivit i pro eské p edsednictví. R bude podporovat nap íklad do ešení nedod lk ze sm rnice o službách zdravotních služeb, v oblasti vysílání pracovník , v otázce marketingu a reklamy, ale v zájmu R je i do ešení problematiky služeb ve ejného zájmu a dokon ení volného pohybu osob a pracovních sil. Každé p edsednictví v první polovin roku se zabývá pr b žným vyhodnocováním Lisabonského procesu s d razem na rozvoj znalostní ekonomiky a informa ních technologií. Nejinak tomu bude i b hem eského p edsednictví, a proto bude tato otázka živ diskutována. V rámci revidovaného koordina ního cyklu Lisabonské strategie se totiž v první polovin roku 2009 bude rozbíhat nový t íletý cyklus.
Hlavní témata agendy justice a vnitra jsou v dlouhodobé perspektiv upravena víceletým Haagským programem, který byl p ijat Evropskou radou v prosinci 2004. Vzhledem k jeho p tiletému intervalu bude rok 2009 obdobím, kdy budou vrcholit aktivity k dotažení cíl Haagského programu. Komunitarizace t etího pilí e je pro adu lenských stát velmi citlivé a kontroverzní téma. P ípadné rozhodování v této v ci musí být založeno na analýze ú innosti p evodu dalších kompetencí v t chto oblastech. Využívání evropských fond pro období 2007-2013 Pro p ípravu nového období erpání evropských fond využije vláda zkušeností z období 2004-2006, které jednozna n vedou k záv ru, že sou asný systém je p íliš t žkopádný a byrokratický. Systém erpání ex post sice umož oval vyšší stupe kontroly, ale na druhé stran omezoval p ístup p edevším menších žadatel k evropským zdroj m. Vláda R zajistí v asné a kvalitní dokon ení opera ních program pro využívání prost edk fond Evropské unie v období 2007-2013 s tím, že systém bude založen na principu pr b žného financování omezování administrativní a byrokratické zát že a na principu pr hlednosti a p edem jasn stanovených pravidel. Vláda p ipraví návrhy na zjednodušení i v tší transparentnost systému rozd lování evropských fond a implementa ní dokumenty jednotlivých opera ních program , založené na výše uvedených principech. Vláda vytvo í p ehledný a jednotný systém informování ve ejnosti a p edstavitel ve ejné správy o možnostech erpání evropských fond . Vláda p ipraví takový systém spolufinancování program strukturálních fond a Fondu soudržnosti z národních ve ejných zdroj , který bude v maximální mí e zohled ovat schopnost spolufinancovat projekty jednotlivými typy p íjemc a bude tak zajiš ovat maximální p ístupnost program všem relevantním aktér m regionálního rozvoje. Význam R jako turistické destinace je nesporný a podíl cestovního ruchu na tvorb HDP neustále roste. Vláda p ipraví koncepci cestovního ruchu pro období 2008-2016 akcentující možnosti efektivního erpání strukturálních fond a Fondu soudržnosti. Jednou z hlavních priorit vlády v této oblasti je podpora cestovního ruchu v regionech. Zahrani ní a bezpe nostní politika Vláda se soust edí na vybudování efektivního modelu ekonomické diplomacie jako jednoho ze základních prost edk eské zahrani ní politiky. V tomto rámci také jasn vymezí a sjednotí kompetence v oblasti marketingu a prezentace eské republiky, podpory exportu, investic a cestovního ruchu. Podpo í vytvo ení sjednoceného a efektivního systému rozvojové a humanitární pomoci a spolupráce. eská republika bude aktivn prosazovat liberalizaci sv tového obchodu, odstra ování bariér svobodné vým ny zboží a služeb a dodržování ochrany duševního vlastnictví s tím, aby tyto kroky byly provád ny citliv , s ohledem na rozvoj nejzaostalejších zemí sv ta. V kontextu nových bezpe nostních hrozeb a rizik a z hlediska zajišt ní bezpe nosti eské republiky vláda považuje euroatlantický bezpe nostní prostor za ned litelný. Za nezbytné je t eba považovat udržení a další rozvíjení transatlantické vazby mezi EU a USA a pln bude využíván rámec NATO. eská republika bude zárove podporovat výrazn jší p evzetí zodpov dnosti len EU za spole nou bezpe nost, aniž by došlo k narušení stávajícího bezpe nostního rámce, stejn jako spole ný postup EU v i jejímu nejbližšímu okolí a soused m, který napom že stabilit a prosperit t chto oblastí, a tudíž i stabilit EU.
Vláda provede nezbytnou aktualizaci strategických dokument obrany a bezpe nosti, a to s ohledem na dlouhodobý výhled vývoje mezinárodního prost edí s d razem na zájmy eské republiky. V rámci možností a na základ vyhodnocení zájm eské republiky bude vláda podporovat vojenské i civilní zapojování do mírových, stabiliza ních i jiných misí organizovaných NATO, EU, OSN i dalšími mezinárodními organizacemi, jejichž je R lenem. P i budování profesionální Armády eské republiky bude vláda dbát na kvalitu a efektivitu. Bude prosazovat vyvážený rozvoj všech pot ebných druh vojsk s výrazným zam ením na specializaci ozbrojených sil. Vláda se zasadí o zvýšení transparentnosti vývozu zbraní z R a prosadí povinnost Ministerstva zahrani í p edkládat zve ej ovanou zprávu o vývozu zbraní z R Poslanecké sn movn Parlamentu R. Po dosažení po áte ních opera ních schopností Armády R budou vytvo eny podmínky pro realizaci druhého kroku Koncepce výstavby profesionální Armády R, kterým je dosažení cílových opera ních schopností. P i výstavb profesionální armády bude vláda d sledn vycházet z principu civilní kontroly ozbrojených sil a hospodárného vynakládání finan ních prost edk na obranu. Vláda se zavazuje k tomu, že výdaje na obranu v letech 2008 a 2009 neklesnou pod 1,55 procent HDP. Vláda si pln uv domuje nová a zvyšující se bezpe nostní rizika ve sv t , zejména v souvislosti s nebezpe ím nekontrolované proliferace zbraní hromadného ni ení, s porušováním zákazu vývoje a ší ení jaderných technologií pro vojenské ú ely i s nár stem teroristických aktivit. Ve své mezinárodní bezpe nostní politice bude vláda t mto hrozbám v novat zvýšenou pozornost. Vláda bude podporovat kroky, které vedou k náprav všude tam, kde jsou lidé kráceni na základních lidských právech, zejména kroky vedoucí k osvobození obyvatel v zn ných, i dokonce mu ených pro politické nebo náboženské postoje. eská republika bude podporovat demokratiza ní procesy všude ve sv t , zejména v Evrop a jejím blízkém okolí, jako výraz naší globální spoluzodpov dnosti. Bude též prosazovat, aby požadavek ur itého standardu demokracie a dodržování lidských práv byl základním východiskem spole né zahrani ní a bezpe nostní politiky EU. XI. Ob an, rodina a spole nost vzd lání a kultury Vláda bude podporovat maximáln svobodný prostor pro aktivity ob an , spolk a neziskového sektoru a zajistí podmínky pro stabilitu a rozvoj nestátních neziskových organizací a pro rovnocennou spolupráci státu, samospráv a neziskového sektoru. Vláda bude dbát na dodržování všech ob anských svobod a práv. Svobodu slova považuje za základní p edpoklad pro fungování demokratické spole nosti a média vnímá jako sou ást kultury. Uv domuje si nezastupitelnou roli nezávislých sd lovacích prost edk pro svobodnou vým nu názor i ve ejnou kontrolu státních institucí a jejích p edstavitel , a proto zachová duální systém elektronických médií. Vláda prosadí zm nu charakteru sociáln -právní ochrany d tí preferencí rodinné pé e p ed pé í ústavní. Agenda sociáln -právní ochrany dít te bude sjednocena pod resort MPSV. Vláda proto z ídí ministerstvo práce, sociálních v cí a rodiny, kam postupn sjednotí p íslušné agendy pro oblast rodiny ve státní správ . Vláda vytvo í podmínky pro posílení soudržnosti rodiny a mezigenera ní solidarity v da ovém a sociálním systému a umožní v tší flexibilitu mate ské a
rodi ovské dovolené a posílení role otce p i pé i o d ti. Prosadí v tší možnosti flexibilních pracovních úvazk a bude více motivovat zam stnavatele k zam stnávání rodi vychovávajících d ti. Vláda podpo í zlepšení služeb pro rodinu, v etn pé e o dít nerodi ovskou osobou. Zvláštní pozornost bude v novat zvýšení kvality života senior . Vláda vytvo í podmínky pro zajišt ní následné pé e, ubytování a posléze i samostatného bydlení pro mladé lidi, kte í odcházejí z d tských domov po dosažení plnoletosti a nemají zajišt ny základní podmínky pro d stojný život. Vláda si je v doma složité situace t chto mladých lidí, kte í nemají kde bydlet. Vláda p ipraví novou strategii bytové politiky, která bude vycházet z ekonomické reality vývoje státních financí, jejich dlouhodobé stability a z princip ú innosti a hospodárnosti. Jednotlivé formy státní podpory v oblasti bydlení budou postupn upraveny tak, aby byly adresné, transparentní, sociáln spravedlivé a efektivní. V oblasti nájemního bydlení vláda p ipraví návrh koncep n nové právní úpravy nájm byt , založené na smluvní vyváženosti obou stran nájemního vztahu. V oblasti sociálního bydlení vláda p ipraví koncep ní ešení podpory tohoto netržního segmentu zacíleného na osoby sociáln pot ebné nebo ohrožené sociálním vylou ením, se zohledn ním role obce v pomoci této cílové skupin . Vláda pokládá za nespravedlivé, že maminky, které se starají o své t žce zdravotn postižené d ti a ušet í státu nemalé finan ní prost edky tím, že své d ti neumístí do ústavu sociální pé e, pobírají po dosažení d chodového v ku d chody, jejichž výše je hluboko pod životním minimem. Vláda se zasadí o to, aby se d chody lidí dlouhodob pe ujících o t žce zdravotn postiženého lena rodiny zvýšily. Bezplatné základní a st ední vzd lání ve standardním rozsahu z stane zachováno. Vláda zajistí rovnost podpory vzd lání, které je ve ejnou službou, bez ohledu na druh školy nebo jejího z izovatele. Dokon í rámcové vzd lávací programy a teprve v návaznosti na to postupn zavede státní maturity. Vláda bude podporovat další rozvoj základních škol v malých obcích a podpo í alternativní vzd lávací programy, v etn program zam ených na integraci hendikepovaných, sociáln vylou ených a d tí se speciálními pot ebami. Budou vytvo eny podmínky pro v tší zp ístupn ní vysokoškolského vzd lávání a pro rozší ení nabídky studijních obor . Vláda sníží sociální bariéru v p ístupu k vysokoškolskému vzd lání a navýší prost edky z ve ejných zdroj pro vzd lávání, v du a výzkum. Vláda nezavede školné, ale otev e diskusi o v tším zapojení soukromých zdroj do financování vysokých škol, v dy a výzkumu. Vláda p ipraví podmínky pro ú elné a efektivní využití prost edk z opera ních program EU - Vzd láváním ke konkurenceschopnosti a V da a výzkum pro inovace, a to zejména s ohledem na pot eby podpory regionálního rozvoje, vytvo ení podmínek pro celoživotní vzd lávání a podmínek pro innost výzkumných pracoviš . V oblasti sportu se vláda zam í zejména na podporu oblasti „sportu pro všechny“, p íležitostí ke sportování zdravotn postižených, p ípravy sportovn talentované mládeže a na podporu sportovní reprezentace eské republiky. Vláda považuje kulturu za ur ující sou ást naší národní identity. Vnímá ji jako duchovní základ, který zvyšuje kvalitu života a podílí se na tvorb respektovaných hodnot. Národní kultura a podpora její prezentace v kontextu mezinárodní spolupráce je jedine nou p íležitostí uplatnit svébytné národní hodnoty na map evropské a sv tové kultury, zejména v souvislosti s p edsednictvím eské republiky Evropské unii.
Vláda bude podporovat co nejživ jší kontakt ob an s kulturními statky a vytvá et podmínky k co nejširší svobodné spoluú asti ob an a nevládních neziskových organizací na kulturních aktivitách v obecním, regionálním i národním m ítku. Vláda prosadí zvýšení podílu výdaj státního rozpo tu na podporu kultury postupn až na 1 % státního rozpo tu. Vláda dále prohloubí pr hlednost v nakládání s ve ejnými rozpo ty v oblasti kultury, podpo í víceleté a vícezdrojové financování i vnímání náklad na kulturu jako investice do spole enského a hospodá ského vývoje. Vláda bude d sledn dbát o to, aby k ve ejným prost edk m v oblasti kultury panoval rovný a spravedlivý p ístup. Vláda podpo í církve a náboženské spole nosti p i pln ní jejich nezastupitelné úlohy v posilování morálních a duchovních hodnot v život eské spole nosti. Vláda bude usilovat o do ešení vztah mezi státem a církvemi a náboženskými spole nostmi, v etn mezinárodní smlouvy mezi eskou republikou a Svatým stolcem. Zahájí p ípravu novely zákona o církvích a náboženských spole nostech, které považuje za nezastupitelnou a obohacující sou ást spole nosti. Vláda prosadí jako prioritu p i erpání strukturálních fond Evropské unie zefektivn ní stávajících a vytvo ení nových kulturních služeb pro lepší využití potenciálu kulturního d dictví a um ní, které budou poskytovány ob an m, podnikatel m a odborné ve ejnosti prost ednictvím komplexní a systémové infrastruktury um ní, knihoven, lidové kultury a pé e o kulturní d dictví. Vláda bude v novat zvýšenou pozornost památkové pé i a pé i o kulturní d dictví. Zahájí p ípravu nového památkového zákona, který zajistí ú inný a transparentní výkon státní památkové pé e a její zefektivn ní zejména rozsáhlým využitím komunika ních a informa ních technologií. Vláda si uv domuje nutnost uchovávat hodnoty eské filmové kultury a p ispívat k rozvoji filmového pr myslu. P ipraví funk ní a pr hledný systém podpory eské filmové tvorby a fiskálních stimul , s d razem na podporu mladých a za ínajících filmových profesionál , dokumentárních, národnostních a um lecky náro ných projekt , aniž by docházelo k byrokratizaci celého systému. Vláda považuje za významný p echod na digitální vysílání a hodlá p edložit návrh zm n p íslušných právních p edpis nezbytných k realizaci tohoto zám ru. Od tohoto procesu o ekává rozvoj mediálního trhu, který ve svém d sledku povede ke zvýšení programové rozmanitosti, vzd lanosti a informovanosti ob an .
