Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016) Olomoucký kraj Turistické regiony
JESENÍKY • STŘEDNÍ MORAVA
A. Analytická část Zpracovatelé: Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Adresa: Horní náměstí 5, Olomouc 772 00 Tel.: (+420) 585 508 111, E-mail:
[email protected] http://www.rarsm.cz m-ARK Marketing a reklama s.r.o. Adresa: Železniční 4, Olomouc 779 00 Tel.: (+420) 585 104 212, E-mail:
[email protected] http://www.m-ark.cz Hlavní zhotovitelé: RNDr. Ivan Marek a kol. (m-ARK Marketing a reklama s.r.o.) Mgr. Dušan Struna a kol. (Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy)
ŘÍJEN 2009
OBSAH
Úvod............................................................................................................................. 3 1. Území v jiných strategiích.....................................................................................5 2. Základní socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v Olomouckém kraji............................................................................................14 3. Základní vývojové tendence...............................................................................16 4. Organizace cestovního ruchu, marketing, propagace a prezentace...............18 4.1 Organizace CR v Olomouckém kraji................................................................18 4.2 Marketing, propagace a prezentace.................................................................20 4.3 Analýza finančních prostředků vynakládaných na rozvoj cestovního ruchu.....23 5. Cestovní ruch – analýza nabídky.......................................................................25 5.1 Analýza cílů a atraktivit cestovního ruchu........................................................25 5.1.1 Přírodní atraktivity................................................................................25 5.1.2 Kulturně-historické památky a atraktivity, návštěvnost vybraných cílů a atraktivit cestovního ruchu.................................................................28 5.2 Analýza turistické infrastruktury.......................................................................40 5.2.1 Ubytovací zařízení...............................................................................40 5.2.2 Stravovací zařízení..............................................................................46 5.2.3 Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky..........................47 5.2.4 Zimní sporty, lyžování..........................................................................54 5.2.5 Letní sportovní aktivity a další doprovodné služby...............................62 5.2.6 Lázeňství a wellness............................................................................69 5.2.7 Venkovský cestovní ruch......................................................................74 5.2.8 Kongresová centra, incentivní cestovní ruch........................................76 5.2.9 Informační centra.................................................................................79 5.3 Analýza významných kulturních, kulturně-společenských a kulturněsportovních akcí na území Olomouckého kraje...............................................81 5.4 Analýza forem cestovního ruchu v Olomouckém kraji......................................82 5.5 Analýza dopravních možností..........................................................................82 5.6 Hodnocení dopravní infrastruktury se zaměřením na dostupnost hlavních turistických center............................................................................................85 5.7 Analýza investičních příležitostí.......................................................................88 6. Cestovní ruch – analýza poptávky.....................................................................93 6.1 Analýza vývoje návštěvnosti v OK...................................................................93 6.2 Analýza a profil současných návštěvníků........................................................94 7. Analýza konkurence............................................................................................97 8. Syntéza............................................................................................................... 101 8.1 Formulace SWOT analýzy cestovního ruchu v území....................................101 8.2 Kategorizace území z hlediska potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.........108 Přílohy...................................................................................................................... 109
ÚVOD Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (PR CR OK) je základním koncepčním rozvojovým dokumentem, jenž se v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje snaží od roku 2003 efektivně podporovat rozvoj cestovního ruchu v rámci aktivní regionální politiky Olomouckého kraje. Jeho první aktualizace proběhla v letech 2006–2007, a to v důsledku snahy se přiblížit procedurám regionální a strukturální politiky EU, s úsilím nadále zvyšovat ekonomickou výkonnost cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu, a tím přispět k maximální synergii aktivit a celkovému zvyšování konkurenceschopnosti kraje v oblasti cestovního ruchu. V roce 2008 pak bylo dokončeno hodnocení SEA. Ve stejné době byla nově zpracovaná také Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8–2010 (výhled 2010–2013). Nová aktualizace tohoto strategického dokumentu má především sledovat změny, které se udály od září roku 2007, tedy od data, kdy byla dokončena předchozí aktualizace. Na jednu stranu má podchytit dynamiku změn, reflektovat jejich dopad v území a stát se tak doplňujícím materiálem k již aktualizovanému Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013), na druhou stranu si ale klade mnohem vyšší cíle a rozpracovává původní problematiku cestovního ruchu do mnohem širších souvislostí. Údaje analyzující roli cestovního ruchu na území Olomouckého kraje jsou porovnávány buď z časového hlediska, nebo z hlediska územního. Při územním porovnání je Olomoucký kraj srovnáván s jinými kraji ČR, nebo je provedeno srovnání uvnitř kraje. Zde je dána přednost porovnání mezi turistickými regiony zasahujícími na území kraje před meziokresním srovnáním. Nesmíme ovšem zapomenout, že turistické regiony se svým územním vymezením nekryjí s hranicemi kraje, jejich vymezení ale více odpovídá potřebám cestovního ruchu a má tudíž pro potřeby analýzy lepší vypovídací schopnost. Struktura dokumentu vychází z původního materiálu, takže zde opět nalezneme tři části: 1. Analytickou část, 2. Návrhovou část a 3. Akční plán. Nově budou na území Olomouckého kraje vytipovány menší oblasti (lokality), mimo území řešená v Intergrovaných plánech rozvoje území (Olomouc, Šumpersko, Jesenicko), které však mají vhodné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Pro tato území budou dále navržena možná opatření a aktivity na vylepšení stavu doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Všechny tyto části budou následně posouzeny z pohledu jejich vlivu na životní prostředí, a to podle novely zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 93/2004 Sb. (tzv. SEA – Strategic Environmental Assessment).
Snahou zpracovatelů bylo také ponechat původní strukturu jednotlivých částí dokumentu, a to z důvodu porovnání rozvojových tendencí. Na druhou stranu ale zpracovatelé museli vycházet z požadavků zadavatele a ze zadání úkolu, takže ne všude se podařilo tohoto záměru docílit. V textu se také objevuji zcela nové kapitoly, jako např. analýza investičních příležitostí (výčet a analýza možností pro případné zájemce o investice v cestovním ruchu), atd. Zde musíme mít stále na paměti, že účelem tohoto dokumentu není podat taxativní výčet veškeré infrastruktury, všech služeb a produktů cestovního ruchu, marketingových aktivit, apod., které se dotýkají cestovního ruchu na území kraje, ale pouze uvést indikativní výčet těch, které mají alespoň regionální význam a mohou účinně napomoci dalšímu rozvoji cestovního ruchu Olomouckého kraje. Do zpracování strategického plánu byli zapojeni představitelé všech důležitých subjektů, kteří mají pravomoc či schopnost ovlivňovat nebo přímo utvářet budoucí vývoj regionu v oblasti cestovního ruchu a usilují o dosažení pozitivních změn v něm, tzn. významní regionální aktéři z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Právě s těmito aktéry cestovního ruchu byla postupně na setkáních, prostřednictvím e-mailů či telefonické komunikace diskutována problematika zvolené koncepce, postupně byly zapracovávány jejich věcné připomínky a náměty. Do procesu aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016) bylo v rámci setkání pracovních a fokusních skupin zapojeno celkem 51 aktérů.
1. ÚZEMÍ V JINÝCH STRATEGIÍCH V rámci aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016) byly na evropské, celostátní a krajské úrovni nově zohledněny následující dokumenty, které buď vznikly po poslední aktualizaci PR CR OK provedené v roce 2007 nebo byly také sami aktualizovány. Regionální operační program NUTS II Střední Morava Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava, který byl schválen Evropskou komisí dne 3. 12. 2007, představuje klíčový strategický programový dokument, vycházející ze sociálně-ekonomických rozvojových priorit regionu při realizaci projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU v průběhu programového období let 2007 – 2013. ROP NUTS II Střední Morava má formulovány čtyři prioritní osy. První tři osy jsou zaměřeny k přímému naplňování specifických cílů programu a v důsledku také cíle globálního, čtvrtá (Technická pomoc) je osou podpůrnou: 1. Prioritní osa č. 1 Doprava 2. Prioritní osa č. 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu 3. Prioritní osa č. 3 Cestovní ruch 4. Prioritní osa č. 4 Technická pomoc Na prioritní osu č. 3 Cestovní ruch bylo z fondů EU vyčleněno celkem 121,6 mil. EUR (tj. 18,5 % ROP NUTS II SM). Globálním cílem této osy je zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Úspěch strategie vyjadřují specifické cíle prioritní osy, které jsou naplňovány jednotlivými oblastmi podpory: Cíl 1: Zvýšení atraktivnosti regionu zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu na území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb; Cíl 2: Zvýšení atraktivnosti regionu zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu na území mimo vysokou koncentraci infrastruktury a služeb; Cíl 3: Rozvoj služeb v cestovním ruchu zajišťovaný podnikatelskými subjekty; Cíl 4:Zvýšení zájmu turistů o region podporované koordinovaným rozvojem a propagací produktů cestovního ruchu. Prioritní osa Cestovní ruch je tvořena 4 oblastmi podpory: 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby 3.4 Propagace a řízení
V rámci oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu, která je určena pro veřejné subjekty, budou v Olomouckém kraji podporovány aktivity pouze v následujících turisticky významných územích s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb cestovního ruchu (vymezení dle katastrálních území): Jesenicko (Jeseník, Lipová-Lázně, Ostružná, Bělá pod Pradědem, Česká Ves), Šumpersko (Šumperk, Vikýřovice, Rapotín, Vernířovice, Sobotín, Velké Losiny, Loučná nad Desnou), Olomouc. Každé podporované území je řešeno samostatně v rámci jednoho integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ) pouze jedním předkladatelem. IPRÚ se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území, s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. Aktivity veřejného sektoru ve vymezených územích (v rámci oblasti podpory 3.1) dále doplňují projekty podnikatelských subjektů v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Ty mohou předkládat projektové žádosti v rámci specifických výzev v oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby. Integrovaný plán rozvoje území Olomouc Integrovaný plán rozvoje území Olomouc (IPRÚ Olomouc) je soubor vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k rozvoji cestovního ruchu v Olomouci, s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. IPRÚ Olomouc a individuální projekty předložené v rámci IPRÚ Olomouc koordinuje a monitoruje statutární město Olomouc, konkrétně Odbor evropských projektů. Globálním cílem IPRÚ Olomouc je „Zvýšení atraktivnosti území pro turisty a návštěvníky města zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu a rozvojem služeb v cestovním ruchu do roku 2013.“. Globálního cíle bude dosaženo naplněním následujících specifických cílů: Specifický cíl pro aktivitu „Příprava, realizace a koordinace IPRÚ Olomouc“: Využití potenciálu území pro cestovní ruch a zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch koordinací a realizací jednotlivých aktivit a projektů v oblasti podpory 3.1, 3.3.1 a 3.3.3 Specifické cíle pro oblast 3.1: Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch stavebními úpravami kulturních a technických památek a zajímavostí Zkvalitnění doplňkové a návazné infrastruktury využívané pro cestovní ruch Specifické cíle pro oblast 3.3.1: Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch zvýšením kvality a kapacity ubytovacích zařízení Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch stavebními úpravami kulturních a technických památek a zajímavostí Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch rozvojem vybavenosti v oblasti sportu a rekreace Specifické cíle pro oblast 3.3.3: Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch rozvojem a obnovou infrastruktury pro výstavnictví Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch rozvojem a obnovou infrastruktury pro kongresovou a incentivní turistiku
Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko Hlavním cílem Integrovaného plánu rozvoje území Jesenicka (IPRÚ Jesenicko) je „Podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území Jesenicka, prostřednictvím rozvoje: 1. nejvhodnějších forem cestovního ruchu s největším potenciálem: zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní rekreace a pobyty v horách, lázeňské a wellness pobyty, pěší turistika a cykloturistika, alternativně specifické formy venkovské turistiky, městská turistika. 2. se zaměřením na konkrétní výsledky rozvoje cestovního ruchu: zvyšování kvality poskytovaných služeb a kvalifikace pracovníků; zvyšování počtu návštěvníků a jejich průměrných denních výdajů; prodlužovaní průměrné délky pobytu návštěvníků; zvýšení zaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst v oboru.“ Rozvoj a podpora infrastruktury uvedených nejvhodnějších forem cestovního ruchu přímo navazuje na stávající strukturu a stupeň vybavenosti území infrastrukturou a službami cestovního ruchu a naplňuje předpokládané dopady IPRÚ. Specifické cíle rozvoje cestovního ruchu (IPRÚ) a strategie řešení problémů: 1. kvalitativní fáze rozvoje cestovního ruchu (období realizace cca 2007–2011) Snížení disproporcí mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a nabídky služeb cestovního ruchu na stávajícím stupni využití potenciálu cestovního ruchu. 2. kvantitativní fáze rozvoje cestovního ruchu (období realizace cca 2011–2015) Zvýšení atraktivity území rozvojem infrastruktury a nabídky služeb cestovního ruchu a zvýšení míry využití potenciálu cestovního ruchu. Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Hlavním cílem Integrovaného plánu rozvoje území Šumperska (IPRÚ Šumpersko) je „Podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území Šumperska, prostřednictvím rozvoje: 1. nejvhodnějších forem cestovního ruchu s největším potenciálem: zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní sporty a rekreace na horách ve vazbě na existenci lázeňství a wellness (trendové sporty), lázeňské a wellness pobyty, kulturně-poznávací cestovní ruch, venkovská turistika. 2. se zaměřením na konkrétní výsledky rozvoje cestovního ruchu: zvyšování kvality poskytovaných služeb a kvalifikace pracovníků; zvyšování přidané hodnoty u poskytovaných služeb zvyšování počtu návštěvníků a zejména jejich průměrných denních výdajů;
prodlužování průměrné délky pobytu návštěvníků; zvýšení zaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst v oboru. Rozvoj a podpora infrastruktury uvedených nejvhodnějších forem cestovního ruchu přímo navazuje na stávající strukturu a stupeň vybavenosti území infrastrukturou a službami cestovního ruchu a naplňuje předpokládané dopady IPRÚ. Specifické cíle rozvoje cestovního ruchu (IPRÚ) a strategie řešení problémů: 1. kvalitativní fáze rozvoje cestovního ruchu (období realizace cca 2007–2011) Snížení disproporcí v kapacitě a kvalitě jednotlivých vzájemně souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu. 2. kvantitativní fáze rozvoje cestovního ruchu (období realizace cca 2011–2015) Zvýšení atraktivity území vyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu a rozvojem různorodosti infrastruktury a nabídky služeb. Integrovaný operační program (IOP) Integrovaný operační program (IOP), který byl schválen vládou ČR (usnesením č. 197/2007 ze dne 28. 2. 2007) a Evropskou komisí (dne 20. 12. 2007), je zaměřený na řešení několika tematických oblastí podpory, které musí být z hlediska vymezených kompetencí, subsidiarity a dělby práce zajišťovány z centrální úrovně orgány státní správy nebo orgány územní veřejné správy: modernizace veřejné správy prostřednictvím informačních technologií, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb zaměřených na lidské zdroje v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podpora územního rozvoje ve vybraných oblastech cestovního ruchu, kulturního dědictví, bydlení a územních politik. V rámci IOP bylo vymezeno šest prioritních oblastí, které rozpracovávají jednotlivé specifické cíle IOP: 3. Modernizace veřejné správy 4. Zavádění ICT v územní veřejné správě 5. Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb 6. Národní podpora cestovního ruchu 7. Národní podpora územního rozvoje 8. Technická pomoc Prioritní oblast 4 se zaměřuje na rozvoj veřejných služeb v oblasti cestovního ruchu na národní úrovni, zejména na posílení řízení a marketingu s cílem podpory produktů a programů národního charakteru. Podpora bude soustředěna na vytvoření národních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu formou zavedení jednotných systémů certifikace a standardizace služeb, podporou marketingu, propagace a prezentace ČR či vytvoření národního informačního a rezervačního systému. Tato oblast tedy není zaměřena na přímou podporu infrastruktury cestovního ruchu, která je podporována pouze z ROP. Aktivity veřejných služeb cestovního ruchu obsažené v IOP jsou komplementární s aktivitami místního a krajského významu, jež jsou realizovány v jednotlivých regionálních operačních programech.
Národní rozvojové dokumenty Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 (dále jen "Koncepce") byla schválena usnesením vláda ČR č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007. Koncepce představuje střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Základním atributem Koncepce je rozvoj odvětví cestovního ruchu, který vychází z mobilizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch a dále také rozvoj systémového a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních jako zdroje konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto odvětví. Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu a tím docílení zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, při respektování zájmu ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách, které jsou dále rozpracovány do jednotlivých opatření: Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu. Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů. Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu. Navrhovaný systém priorit a opatření vychází z předpokladu, že odvětví cestovního ruchu je jedním z mnoha nástrojů regionální politiky. V rámci navrženého vymezení činností mezi hlavními subjekty v oblasti cestovního ruchu Koncepce zohledňuje postavení jednotlivých krajů jako významných subjektů na poli rozvoje cestovního ruchu v souladu s uplatňováním efektivního řízení a principu subsidiarity. Garance rozvoje cestovního ruchu na území kraje z pohledu povinností a zodpovědností vyplývá ze zákona č. 129/2000 Sb., o krajích a souvisí s odpovědností za územní rozvoj celého kraje, včetně podpory soukromého podnikání. Na jeho základě jsou pořizovány programy rozvoje krajů, zahrnující i oblast rozvoje cestovního ruchu, územně plánovací dokumentace a územně analytické podklady, v rámci kterých je problematika cestovního ruchu dále řešena. Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) schválená vládou ČR dne 20. 07. 2009 (usnesením č. 929) je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni, pro koordinaci územně plánovací činnosti jednotlivých krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. PÚR ČR určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V dokumentu jsou rovněž vymezeny oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, které nejvíce souvisí s oblastí cestovního ruchu:
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.
Politika územního rozvoje ČR vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy. Jedná se o území, vykazující největší hospodářský rozvoj a s tím související (z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu) zvýšené požadavky na změny v území. V Olomouckém kraji byla vymezena jedna rozvojová oblast a tři rozvojové osy (rozvojová osa OS8 Hradec Králové/Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov, rozvojová osa OS10 (Katowice –) hranice Polsko/ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (– Bratislava) a rozvojová osa OS11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko). Rozvojová oblast OB8 Olomouc se územně váže na silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž převážná část má republikový význam. Je vymezena územím obcí z ORP Litovel (bez obcí v západní části), Olomouc (bez vojenského újezdu Libavá), Šternberk (bez obcí v severní a severovýchodní části), Uničov (jen obce v JV části). PÚR ČR dále vymezuje specifické oblasti, a to v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. problémy se zajištěním vyváženého vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Na území Olomouckého kraje zasahuje jedna specifická oblast, a to SOB3 Jeseníky – Kralický Sněžník, která je vymezena územím obcí z ORP Bruntál (severní a jižní část), Jeseník (jižní část), Králíky, Krnov (SZ část), Rýmařov a Šumperk. Při rozhodování a posuzování jednotlivých záměrů na změny v tomto území je třeba přednostně sledovat: rozvoj rekreace a lázeňství, rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, zlepšení dopravní dostupnosti území.
Krajské rozvojové dokumenty Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Zastupitelstvo Olomouckého kraje vydalo dne 22. února 2008 na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb. (stavební zákon), Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), které jsou v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Nabytím účinnosti ZÚR OK pozbývá platnosti Územní plán velkého územního celku Jeseníky a Územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace, a to včetně jejich změn a všech právních předpisů, kterými byly vyhlášeny závazné části uvedené územně plánovací dokumentace. V souladu s charakterem území kraje jsou v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje zohledněny republikové a krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje vyjádřené v dokumentech Politika územního rozvoje ČR (ZÚR OK upřesňují a zapracovávají návrh rozvojových oblastí a rozvojových os v tomto dokumentu, stejně jako vymezení specifických oblastí, koridorů a ploch dopravní a technické infrastruktury, a to při respektování přírodních a kulturních hodnot v území), Strategie udržitelného rozvoje ČR a v rozvojových dokumentech pořízených Olomouckým krajem. Priority územního plánování na území Olomouckého kraje se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ZÚR OK vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, v rámci možnosti řeší problematiku v území s cílem dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoj území, stanovují zásady pro rozvoj sídelní struktury, navrhují zásady pro regulaci rozsahu ploch pro využívání přírodních zdrojů, atd. K zabezpečení hospodářského rozvoje (jeden z pilířů udržitelného rozvoje území) mj. také vymezují podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. ZÚR OK navrhují v Olomouckém kraji vymezení dalších specifických oblastí (vyjma specifické oblasti SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník), ve kterých se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. V těchto oblastech je třeba vytvářet podmínky pro územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit (zejména malého a středního podnikání), rekreace a cestovního ruchu (vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti, zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství), ekologického zemědělství, zpracování dřeva a tradičních řemesel, a to vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v koordinaci s ochranou přírody a krajiny. Ve specifické oblasti Jeseníky, která se vyznačuje vysokým potenciálem rekreačního využití, se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území způsobené nekoordinovaným nárůstem nejrůznějších rekreačních aktivit, zejména individuální rekreace, který narušuje vyvážené vztahy mezi ochranou životního prostředí, zabezpečením hospodářského rozvoje a soudržností společenství obyvatel území v území. Proto jsou v ZÚR OK stanoveny zásady pro řešení těchto problémů:
ve vymezených rekreačních krajinných celcích (RKC) realizovat rozvoj lůžkových kapacit v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních, přírůstek kapacit individuální rekreace realizovat pouze výjimečně a výhradně přeměnou původních venkovských objektů na rekreační chalupy, uplatňovat prioritu rozvoje hromadné rekreace, která je rozhodující ve všech RKC, vzhledem k tomu, že řada území vyčleněná pro různé formy rekreace vykazuje znaky nedostatečné vybavenosti v oblasti veřejné infrastruktury, je třeba koncentrovat tyto aktivity do pólů rozvoje cestovního ruchu. Za póly rozvoje cestovního ruchu jsou pro specifickou oblast Jeseníky považovat města Jeseník, Javorník, Zlaté Hory a Staré Město., při zabezpečení nároků ubytovaných a pasantních návštěvníků klást důraz i na odpovídající rozvoj dalších standardních a specifických zařízení občanské vybavenosti a služeb, a to především v oblasti stravování, maloobchodu, služeb, sportovně technické vybavenosti a kultury, které by zásadním způsobem povýšily kvalitu rekreačního procesu a atraktivitu území, a rozmanitostí nabídky rekreačních činností a služeb přispěly k racionálnějšímu využití území, a to i mimo hlavní turistickou sezónu, vytvářet podmínky pro rozvoj zejména různých forem cestovního ruchu s důrazem na měkkou turistiku (např. cykloturistiku, agroturistiku, poznávací turistiku), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) při zachování vyváženého stavu mezi rozsahem těchto aktivit a ekologickým pilířem udržitelného rozvoje., atd.
V rámci upřesnění územních podmínek koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot území kraje byla k zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot vymezena cenná kulturně historicky významná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem: kulturní krajina oblasti Moravská brána (okres Přerov), Nové Zámky (okres Olomouc), Čechy pod Kosířem – Mánesův kraj (okres Prostějov), Žádlovicko (okres Šumperk), Jesenická kotlina (okres Jeseník), Hanušovická vrchovina (okres Šumperk), Březná (okres Šumperk) a Svatý Kopeček. Průběh hranic těchto území (vyjma kulturní krajiny oblasti Hanušovická vrchovina a kulturní krajiny oblasti Březná) odpovídá vymezení navržených, dosud neprohlášených krajinných památkových zón. Tato území představují krajinářsky nejcennější části Olomouckého kraje. Také byly vymezeny plochy a koridory v území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch, ve kterých se ukládá prověřit změny jejich využití územní studii. Prověřit přípustný rozvoj rekreace a cestovního ruchu, stanovit limity a regulativy rozvoje cestovního ruchu s ohledem na únosnost území, dále prověřit nároky na infrastrukturu cestovního ruchu a nároky na plochy, u kterých bude nezbytné provést změny. K prověření byla vymezena následující území: Plumlovsko, Konicko, Bouzovsko, Olomoucko – východ, Olomoucko – jih, Sovinecko, Šternbersko, Zábřeh – západ, Rychlebské Hory, Tovačov – Kojetín a rozšíření rekreačního krajinného celku Staré Město o obec Malá Morava.
Regionální rozvojové dokumenty
Problematika cestovního ruchu je řešena nejen v koncepčních rozvojových dokumentech (obecných i tématických primárně zaměřených na oblast rozvoje cestovního ruchu či na některou z jeho částí, např. cykloturistiku, marketing cestovního ruchu, apod.) jednotlivých regionů a měst, ale také v územně plánovací dokumentaci či v územně analytických podkladech. Naším cílem není podat taxativní seznam veškerých dokumentů, které se zabývající cestovním ruchem, ale pouze takových, které jsou primárně zaměřeny na toto odvětví národního hospodářství ČR. Tab. č. 1: Komunální strategické dokumenty primárně zaměřené na oblast cestovního ruchu (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 14–15)
Region/obec Střední Morava Hranicko Mikroregion Šternbersko Šternberk Přerov Tovačov
Název dokumentu Strategie rozvoje cestovního ruchu regionu Hranicko a na ní navazující Doplňková analýza potenciálu cestovního ruchu v regionu Hranicko Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko na období 2008–2010 (výhled do roku 2013) Marketingový plán cestovního ruchu města Přerova Návrh koncepce rozvoje města Tovačov v oblasti komunální rekreace pro všechny věkové a sociální skupiny obyvatel
Zdroj: Vlastní šetření.
2. ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V OLOMOUCKÉM KRAJI
Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Z hlediska územně-správního tvoří spolu se Zlínským krajem oblast Střední Moravy (NUTS 2). Člení se na pět okresů (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Od 1. 1. 2005 došlo k územnímu rozšíření Olomouckého kraje o tři obce z kraje Moravskoslezského. Na území Olomouckého kraje bylo stanoveno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 20 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Olomoucký kraj má na severu 104 km dlouhou mezistátní hranici s Polskem, na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihu se Zlínským a Jihomoravským krajem a na západě s krajem Pardubickým. Počet obyvatel kraje se během roku 2008 zvýšil a k 31. 12. 2008 zde žilo 642 137 obyvatel. Kladného přírůstku obyvatel bylo dosaženo přirozeným přírůstkem, kdy se narodilo o 685 dětí více než bylo zemřelých osob. Meziroční pokles počtu obyvatel zaznamenaly okresy Přerov (-443 osob) a Jeseník (-161 osob), naopak nárůstu se dočkal okres Šumperk (38 osob), Prostějov (180 osob) a Olomouc (732 osob). Počet obyvatel kraje se na celkovém počtu obyvatel České republiky podílel 6,1 %. K 31. 12. 2008 celková výměra kraje dosáhla 5 266,84 km2 (tj. 6,7 % z celkové rozlohy ČR), přičemž rok od roku klesá podíl orné půdy (39,6 %) a zvyšuje se podíl nezemědělské půdy (46,7 %). Obyvatelé Olomouckého kraje žijí v 398 obcích, z nichž má 30 obcí přiznaný statut města. V těchto městech bydlí 57,3 % obyvatel. Statutárním městem je krajské město Olomouc, které k 31. 12. 2008 mělo 100 373 obyvatel. Hodnoty měrných emisí nedosahují průměrných hodnot za ČR, životní prostředí můžeme tedy hodnotit jako méně poškozené. Horské a podhorské oblasti mají vynikající kvalitu ovzduší a jsou významným zdrojem pitné vody. Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj oblastí průmyslovou s rozvinutými službami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohužel díky své poloze, dopravní dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského života po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se Olomoucký kraj podílel v roce 2008 pouze 4,7 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosahoval jen 76,2 % republikového průměru. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců v podnicích, které mají sídlo v Olomouckém kraji, s více než 20 zaměstnanců dosáhla v roce 2008 20 000 Kč (na fyzickou osobu). Míra nezaměstnanosti v OK se vyšplhala na konci roku 2008 na hodnotu 6,87 % a na konci roku 2009 již na hodnotu 12,2 %. V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravinářských podniků, z dalších odvětví průmyslu je rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení a mnoho dalších. V roce 2008 v Olomouckém kraji sídlilo 167 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2008 zaregistrováno přes 135 tis. podniků, organizací a podnikatelů. Největší část tvořili soukromí podnikatelé zapsaní dle živnostenského zákona (73,0 %) a obchodní společnosti (7,7 %). Cestovní ruch patří k prioritním oblastem, které se zavázala Rada Olomouckého kraje ve svém programovém prohlášení podporovat. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k rozvoji kraje a jsou vytvářeny a udržovány pracovní příležitosti v oblastech, kde by jinak došlo k výraznému úpadku. V OK jsou dva odlišné regiony. Jeseníky a Střední Morava. Každý z těchto regionů má jiné socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.
Území v severní části Olomouckého kraje, turistický region Jeseníky, je charakterizováno jako území s velmi vysokým až výjimečným přírodním potenciálem v kombinaci s řadou kulturních atraktivit a zajímavostí. V posledních letech se v Jeseníkách rychle rozvíjí i infrastruktura cestovního ruchu a cestovní ruch je možné považovat v Jeseníkách za polarizující (hnací) odvětví. Má tedy v regionu bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj a výrazně ovlivňuje zaměření i jiných ekonomických aktivit. Nahrávají tomu i socioekonomické podmínky. Zásadní vliv má značná koncentrace lázeňských zařízeních s dlouholetou tradicí lázeňství, zaměstnávající přímo nebo zprostředkovaně velký počet obyvatel. Podíl lázeňských zařízení na ekonomickém přínosu v cestovním ruchu se v Jeseníkách pohybuje přes 50 % a je tedy rozhodujícím odvětím CR v Jeseníkách. S podporu operačních programů EU a aktivit OK do infrastruktury, se v Jeseníkách v posledním období změnila dopravní infrastruktura a rychle se za pomoci dotačních titulů rozvíjí i infrastruktura podnikatelská. Zvyšují se kapacity a především kvalita ubytovacích zařízení a doplňkových služeb. Dnes je v Jeseníkách 10 sedačkových lanovek, což před pár lety byla představa z říše snů. Pro zlepšování socioekonomických podmínek rozvoje CR v Jeseníkách je třeba se v dalších letech zaměřit především na podporu rozvoje infrastruktury lázeňství, zkvalitňování ubytování, infrastruktury doplňkových služeb a infrastruktury volnočasových aktivit. Stále větší roli bude v konkurenčním boji hrát kvalita a inovace nabízených služeb a proto by se podpory měly týkat také rozvoje lidských zdrojů. Jižní část Olomouckého kraje, turistický region Střední Morava je charakterizován výjimečným kulturním potenciálem města Olomouce, ale významnou roli v ekonomickém aspektu CR OK hraje i turistická lokalita Hranicko s lázněmi Teplice nad Bečvou. Jen pro srovnání, v okrese Olomouc se ročně uskuteční téměř 260 tis. přenocování, ale v okr. Přerov je to o 20 tis. víc, téměř 280 tis. a zásadní zásluhu na tom mají právě lázeňské pobyty. Cestovní ruch v regionu Střední Morava nemá vliv na jeho hospodářský a sociální rozvoj, ale je jeho důležitým doplňkem. Je pro region Střední Morava neutrálním odvětvím. Obecně socioekonomické podmínky pro rozvoj CR na Střední Moravě jsou také v neutrální poloze. Na jedné straně existuje významný potenciál kulturního dědictví, který je neustále rozvíjen a na druhé straně v regionu chybí infrastruktura, která v současnosti přitahuje návštěvníky, např. tématické parky a infrastruktura pro volnočasové aktivity. Region není vnímán na rozdíl od Jeseníků jako destinace pro dovolenou. Cestovní ruch je možné efektivně rozvíjet pouze ve vazbě na turisticky atraktivní nabídku odpovídající současným trendům a to Střední Morava bohužel není. Pro další rozvoj CR na Střední Moravě je nutné podporovat budování infrastruktury volnočasových aktivit (např. lifestylové a tématické parky) s originálním obsahem nabídky a komparativní výhodou, ovlivňující rozhodnutí turisty pro návštěvu Střední Moravy. Dále je to podpora infrastruktury lázeňství, zkvalitňování ubytování a podpora infrastruktury doplňkových služeb. Problematika kvality lidských zdrojů v CR je stejná jako v Jeseníkách a proto i zde je potřeba podporovat vzdělávání v cestovním ruchu.
3. ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE
Dynamicky se měnící způsob života výrazně ovlivňuje také vývojové tendence v cestovním ruchu. Cestovní ruch je považován za odvětví budoucnosti, i když v současnosti prochází tak jako ostatní ekonomická odvětví celosvětovou hospodářskou recesí. Probíhající sociální, ekonomické a politické procesy nutně ovlivňují spotřebitelské chování návštěvníků. Výjimkou není ani Česká republika. Z pohledu aktuálního budoucího vývoje je možné se dívat na dva základní segmenty CR rezident/nerezident v ČR následovně: Ekonomické důvody povedou k omezení poptávky domácích turistů po zahraničních destinacích a toto může být hlavním důvodem a argumentem pro tuzemské cestovatele zůstat na dovolenou doma. Na straně druhé však tuzemská spotřebitelská poptávka i přes výrazné zpomalení bude spíše stagnovat, než radikálně propadat a zůstává tak v porovnání s jinými zeměmi relativně silná. Navíc, kursové faktory by mohly motivovat k návštěvě takových destinací jako například Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko či Island. Turisté v České republice, vykazují v celounijní srovnávací EU analýze přibližně následující charakteristiky: a) mezi nejohroženější turistickou skupinou na nejbližší období (tedy těmi, kdož loni na dovolené byli a letos jsou stále nerozhodnuti, zda pojedou) vykazuje Česká republika relativně příznivé hodnoty v evropském měřítku (asi 12 % oproti 17 % v EU); b) na druhou stranu těch, kteří nepojedou nikam, je u nás až 30 % (průměr EU je 19 %); c) 36 % českých občanů nicméně zvolí hlavní dovolenou na týdenní a delší období (třetina z nich dokonce i na déle než dva týdny); d) mezi rozhodnutými na dovolenou jet (tj. více než polovinou populace) je rovněž 36 % těch, kdož nepociťují žádné podstatné finanční problémy v souvislosti s dovolenou, jež by mohly vést k jejímu ohrožení; dalších 42 % je schopno ji financovat s jistými dodatečnými úsporami a tak ji zvládnout; jen přibližně pětině občanů České republiky, kteří vyrazí na dovolenou, toto způsobí v nejbližším období finanční problémy; e) Česká republika není pro nejbližší období v hledáčku nejvyhledávanějších turistických destinací z pohledu mezinárodního turismu, takže preferenční zaměření na tuzemské návštěvníky představuje správnou volbu f) přestože Česká republika nepatří mezi země s největší mírou tuzemského turismu (jako například Řecko či Španělsko), téměř třetina populace České republiky plánuje trávit dovolenou ve své vlasti, s odstupem pro naše občany následuje volba zahraniční dovolené v Chorvatsku a Itálii; g) turisté z České republiky preferují tradiční destinace (více než tři pětiny z nich); sklon k výraznějším experimentům není typický; h) pokud by se turisté z České republiky měli vzdát některého typu dovolené, obětovali by dovolenou v zimním období (i na úkor krátkodobých výletů a pobytů, nemluvě již o dovolené hlavní, tedy letní). Zahraniční návštěvníky v nadcházejícím období můžeme rozdělit do dvou kategorií: do skupiny návštěvníků pocházejících ze zemí, jež nebyly zásadně zasaženy krizí, a na návštěvníky ze zbývajících zemí (jichž bude patrně podstatně více). První skupina návštěvníků zahrnuje potenciální cestovatele z Polska, Řecka, Kypru, Malty, případně i Francie či Lucemburska. Je zřejmé, že potenciál návštěvnosti se zde nachází pro OK především mezi polskými návštěvníky, vůči nimž má smysl naplňovat i specifické nástroje marketingové politiky. Mezi zeměmi této skupiny díky relativně silné úrovni spotřeby domácností je možné doplnit i Nizozemsko a Rakousko. Mezi ostatními zeměmi pak můžeme především identifikovat ty, kteří z důvodu těžkého zasažení krizí a potřebou trávit dovolenou chtějí ušetřit a z tohoto důvodu vyhledávají cenově přístupnou destinaci. Z tohoto důvodu pak potenciálně nejpádnější argumenty mohou pociťovat především potenciální němečtí a zejména slovenští návštěvníci.
(Zdroj: Petr Zahradník: Analýza dopadů ekonomické krize na návštěvnost Zlínského kraje, květen 2009, redakčně kráceno z pohledu návštěvnosti Olomouckého kraje) Obecné trendy v cestovním ruchu a) rychlé zavádění moderních technologií, které přinášejí inovace a zvyšují kvalitu služeb (on-line služby, informace, rezervace, prodej služeb, mobilní průvodci a mobilní marketing, rychlé nadnárodní výměny služeb apod.); b) dynamický rozvoj nových forem turismu (např. Cestovat zodpovědně, Dark Tourism, Asketická dovolená, Diaspora Tourism, Hospitality Tourism-CouchSurfing a další, podrobnosti viz MS OK na období 2011–13, příloha č. 3); c) rozvoj inovativního marketingu – nestaví v první řadě na vymezení trhu, ale poskytuje možnost nacházet nové trhy vně těch stávajících; d) namísto jedné dovolené se prosazuje trend více kratších dovolených (často zima – léto) a prodloužených víkendů; e) rozvoj inovativního přístupu k tvorbě nových produktů – „čím originálnější, tím lepší“; f) roste význam doplňkových služeb pro odlišení produktů CR; g) roste důraz na autentičnost zážitků a význam dobrodružných pobytů; h) roste význam náročnějších zákazníků s potřebou vyššího standardu služeb, nových služeb, rychlé inovace a změn; i) poroste význam léčebně a relaxačně zaměřených pobytů; j) poroste význam individuální turistiky i v případě organizovaných pobytů; k) roste význam budování nejrůznějších atraktivit cestovního ruchu – zábavních, tematických a naučných parků; l) vzestup industriální turistiky využívající k rozvoji cestovního ruchu doly, továrny a jiné závody; m) do budoucna se bude více prosazovat strategie dlouhodobého rozvoje daného území a přechod od extenzivního rozvoje cestovního ruchu k regulovanému; n) roste důraz na trvale udržitelný rozvoj s důrazem na zachování kulturního a přírodního dědictví. Vývojové trendy v cestovním ruchu jsou podrobně popsány v MS CR OK 2011-2013 (výhled do roku 2016).
4. ORGANIZACE CESTOVNÍHO PROPAGACE A PREZENTACE
RUCHU,
MARKETING,
4.1Organizace CR v Olomouckém kraji Organizace CR v Olomouckém kraji je založena na koncepci Projektu organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje z roku 2005 a změně, ke které došlo v roce 2008 tj. ustavení Výboru pro rozvoj cestovního ruchu Zastupitelstva Olomouckého kraje. Cestovní ruch je v OK organizován v následujícím členění: Výbor pro rozvoj cestovního ruchu Zastupitelstva Olomouckého kraje Pracovní skupina destinačního řízení V-RCR Oddělení cestovního ruchu, Kancelář hejtmana, Olomoucký kraj – Krajský úřad Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu
Výbor pro rozvoj cestovního ruchu Zastupitelstva Olomouckého kraje Zastupitelstvo Olomouckého kraje zřídilo svým usnesením ze dne 17. prosince 2008 jako svůj iniciativní, poradní a kontrolní orgán Výbor pro rozvoj cestovního ruchu, na základě zákona č.129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení). a) posuzuje a doporučuje zastupitelstvu strategické a rozvojové dokumenty v oblasti cestovního ruchu (dále jen CR); b) posuzuje a doporučuje zastupitelstvu strategické a rozvojové programy CR; c) posuzuje organizační strukturu destinačního řízení CR OK a dohlíží nad podporou, koordinací, monitorováním a kontrolou činností Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu a Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu z pohledu OK. K tomuto účelu si výbor může zřídit ze svých členů řídící skupinu pro organizaci CR v OK (pro podporu, koordinaci, monitorování a kontrolu činnosti); d) spolupracuje s dalšími subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu, jako např. s Agenturou CzechTourism Praha, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Asociací turistických regionů ČR, Komisí Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch, UP Olomouc - fakultou tělesné kultury, Asociací turistických informačních center apod.; e) navrhuje priority při zařazování rozvojových projektů OK a posuzuje priority pro Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu a Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu f) posuzuje problematiku vyplývající ze spolupráce partnerských regionů OK ve vazbě na cestovní ruch; g) podílí se na doporučení regionálních projektů a jejich vyhodnocování; h) podle potřeby spolupracuje s ostatními výbory a komisemi OK; i) je informován o všech projektech, které mají deklarovanou podporu kraje v oblasti cestovního ruchu; j) zvláštní pozornost při rozvoji cestovního ruchu věnuje spolupráci se sousedním Polskem, především partnerským regionem – Opolským vojvodstvím; k) usiluje o efektivní rozvoj CR OK s dopadem na prosperitu OK l) usiluje a rozvíjí přátelské vztahy s ostatními kraji, zejména pak s moravskými kraji v návaznosti na Dohodu o vzájemné spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu mezi Olomouckým, Jihomoravským, Moravskoslezským a Zlínským krajem; m) usiluje o efektivní rozvoj CR OK s dopadem na prosperitu Olomouckého kraje; n) deklaruje a podporuje efektivnější propojení veřejné a soukromé sféry s cílem umožnit tím účast aktivních komerčních subjektů na akcích kraje (veletrhy, prezentace, workshopy, exhibice.…); o) doporučuje a iniciuje vzdělávání zaměstnanců státní správy, zejména živnostenských úřadů a ČOI v oblasti CR;
p) iniciuje vzdělávání turistických průvodců a navrhuje podmínky pro dosažení a udržení jejich kvality a kvantity. V roce 2009 Výbor inicioval ustavení Pracovní skupiny destinačního řízení V-RCR jejímž cílem je koordinovat činnost destinace OK tj.: OK, J-SCR a SM-SCR.
Oddělení cestovního ruchu, Kancelář hejtmana, Olomoucký kraj – Krajský úřad Oddělení CR, Kanceláře hejtmana OK je koordinátorem všech aktivit CR v destinaci Olomoucký kraj. Zajišťuje celou řadu aktivit CR zasahující území OK od zpracování strategických rozvojových dokumentů, přes koordinaci marketingu destinace, podpory prodeje (např. Olomouc region Card), tvorbu portálu cestovního ruchu, značení kulturních a turistických cílů, podpory značení a údržby turistických a cyklotruistických tras na území OK, a zajištění podpory regionálním organizacím CR v OK a další.
Jeseníky, Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu Sdružení CR jsou samostatné subjekty. Jedná se o zájmová sdružení právnických osob umožňující přidružené členství fyzickým osobám. Olomoucký kraj je od roku 2006 členem obou sdružení a do obou sdružení OK přispívá formou ročního členského příspěvku na jejich provoz. V letech 2007 a 2008 se jednalo vždy o částku 3,5 mil Kč. (2,0 mil. Kč JSCR, 1,5 mil Kč SM-SCR). Předmětem činnosti sdružení je mimo jiné iniciace produktů, projektů a záměrů cestovního ruchu, získávání finančních prostředků z mimoregionálních zdrojů, zajištění certifikace kvality služeb, aktualizace webové prezentace, zajištění a organizování famtripů a presstripů, údržba infrastruktury CR přesahující katastry obcí apod. Obě sdružení se aktivně zapojují do realizace krajských projektů a projektů financovaných z EU. V případě J-SCR se jedná o projekty: např. IPRÚ Jesenicko, Běžecké lyžování v Jeseníkách – Šumpersko a Jesenicko, Jeseníky turistům, Vítejte u nás v Nysko – jesenickém regionu a také projekt s názvem Čarodějnické procesy, jehož nositelem je Město Šumperk. Celkový finanční objem nyní realizovaných projektů je ve výši cca 45 miliónů korun. J-SCR má v současnosti 64 členů z toho 18 členu je z oblasti veřejné správy a ostatní jsou podnikatelské subjekty. V případě SM-SCR se jedná se o marketingové projekty Střední Morava – Turistická destinace a projekt Moravská jantarová stezka II, který je zaměřen na cílové trhy Německo, Rakousko a Itálie. Partnerem je sdružení také v projektu J-SCR , Vítejte u nás v Nysko – jesenickém regionu. Celkový finanční objem nyní realizovaných projektů je ve výši cca 16 miliónů korun. SM-SCR má v současnosti 35 členů z toho 17 členů je z oblasti veřejné správy ostatní jsou podnikatelské subjekty. Další subjekty působící v oblasti cestovního ruchu v OK zůstávají stejné, tak jak jsou uvedeny v APR CR OK 2007–2010, a proto je zde znovu neuvádíme. Vývoj organizace CR v OK prošel za uplynulé období velkým rozvojem a díky koncepční podpoře OK a dotačním titulům strukturálních fondů EU mohou dnes sdružení cestovního ruchu vykonávat činnosti, které před pár lety byly zcela nemyslitelné. Je to vidět na objemu realizovaných aktivit, z nichž zvlášť ty v Jeseníkách mají charakter také infrastrukturního rozvoje CR. Při současném rozvoji cestovního ruchu i přílivu peněz z EU je výše uvedená struktura nezbytná a měla by do budoucna vést k posílení vlivu na rozvoji CR v OK.
Celá koncepce organizace cestovního ruchu destinace OK je založena na principu spolupráce. Pod pojmem destinace OK je chápáno celé destinační řízení tj. KÚ OK a dále J-SCR a SM-SCR. Pro úplnost chybí ještě marketingová agentura zastřešující marketing celého OK. Tuto práci zatím supluje odd. cestovního ruchu KH OK. Jednotlivé subjekty zabývající se cestovním ruchem v OK (města, obce, podnikatelské subjekty) mají možnost se sdružit za účelem dosažení svých cílů v regionální organizaci cestovního ruchu – Sdružení CR Jeseníky nebo Střední Morava. Činnosti sdružení jsou významně podporovány ze strany OK. Obecně náplň práce sdružení vychází z Projektu organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje z roku 2005, dále ze stanov sdružení a z přijatých závěrů nejvyššího orgánu sdružení tj. valné hromady. Na valné hromadě sdružení členové prosazují své zájmy a směřování sdružení. Z pohledu OK musí sdružení zabezpečovat rozvoj cestovního ruchu v regionu pro všechny subjekty CR v regionu, tzn. nejen pro své členy. Každý subjekt (obce, podnikatelé) zajímající se o cestovní ruch v regionu, Olomouckém kraji, může uplatňovat své náměty, požadavky u sdružení CR regionu Jeseníky nebo Střední Morava. Sdružení posoudí zda je námět/požadavek v kompetenci její organizace a pak jej vyřeší nebo přesune k vyřešení jiné instituci. Sdružení si musí najít takový přístup k subjektům cestovního ruchu, aby co nejvíce subjektů dokázala motivovat k členství ve své organizaci. Toto je důležitý aspekt celého systému organizace CR v OK a proto OK přispívá sdružením každoročně významnými částkami. OK který je největším donátorem obou sdružení a má ze zákona povinnost zajistit rozvoj cestovního ruchu na svém území, sleduje prostřednictvím svých zástupců ve vrcholných orgánech sdružení, zda dochází k naplňování jeho politiky a představ o rozvoji CR. Má manévrovací možnosti jak reagovat například na obrácený vývoj jeho představ o rozvoji CR v regionu.
4.2Marketing, propagace a prezentace Podrobně zpracováno v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2010–2013 (výhled do roku 2016). Období 2007–2009 bylo, a v roce 2010 stále ještě je, díky dotačním titulům na marketing CR ze strany EU a spolufinancování OK velmi příznivé. Všechny subjekty OK, J-SCR i SM-SCR byly se svými žádostmi na marketingové projekty úspěšné. Jednalo se o tyto projekty:
Olomoucký kraj
V letech 2006–2007 byl realizován projekt „Marketing cestovního ruchu v Olomouckém kraji“ (celkové náklady činily 12 150 000 Kč). Projekt byl zaměřen primárně na domácí návštěvníky. Výstupy projektu se odrážely jak ve zvýšené návštěvnosti domácích hostů v OK nárůst oproti roku 2006 o +2,6% , zvýšené prodejnosti slevových karet Olomouc region Card nárůst oproti roku 2006 o + 109% atd. Výstupy projektu byly oceněny na řadě festivalů a soutěží. Kolekce mat. získala zvláštní cenu poroty i Zvláštní cenu odborné veřejnosti v rámci soutěže EUROREGIONPROPAG 2007 a v soutěži TOURPROPAG 2007 3. místo v kategorii „MAPA“ za „Pěší trasy v Jeseníkách“. Součástí projektu byla i letní kampaň pod názvem „Vyberte si zážitky!“, která získala 1. místo v soutěži „Náš kraj 2007“, kterou každoročně vyhlašuje C.O.T. media s.r.o. Praha. Za propagační snímek „Vyberte si zážitky“ obdržel Olomoucký kraj v roce 2007 cenu poroty na festivalu turistických filmů Tour Region Film v Karlových Varech. Od konce roku 2008 do října 2010 realizuje OK nový projekt na podporu marketingu CR ze ROP Střední Morava „Tvorba nových produktů cestovního ruchu a komunikační aktivity na podporu návštěvnosti kraje“, který je spolufinancován z EU a OK (celkové náklady činí 29 100 tis. Kč). Již první práce na projektu přinesly odborná ocenění. Za soubor materiálů určených pro letní sezónu 2009 byl OK oceněn 3. místem v rámci mezinárodní přehlídky turistických materiálů Euroregion Propag Písek 2009 a na veletrhu „Za sluncem“ v polském městě Opole obdržela prezentace OK – InfoBUS, cenu za nejlepší expozici a nejlépe připravené materiály. V rámci dalších aktivit realizuje oddělení cestovního ruchu Kanceláře hejtmana OK vydávání ostatních materiálů a multimediálních prezentací vč. společných projektů čtyř moravských krajů (např. Průvodce po nekrásnějších místech Moravy a Slezska, Morava a Slezsko region plný chutí a zážitků a další).
Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Projekt Jeseníky turistům Projekt je realizován od roku 2008 do roku 2010. Celkové způsobilé výdaje 8 502 980 Kč. Partneři projektu: OK a SM – SCR a projekt zahrnuje řadu aktivit: mapy a tiskoviny, informační banner, účast na veletrzích, workschopech, fam a presstripech, mediální a PR kampaň aj. Projekt Čarodějnickou cyklotrasou po česko-polském příhraničí Nositelem projektu je Město Šumperk. Projekt je realizován od roku 2008 do roku 2010. Celkové způsobilé výdaje 12,4 mil Kč (1 EUR = 26 Kč). Partneři projektu: JeseníkySdružení cestovního ruchu, Powiat Nyski, Cílem projektu je využít historické skutečnosti – čarodějnických procesů na Šumpersku a Nysku ke zvýšení atraktivnosti nabídky, vytvoření expozice v Šumperku a Nyse. Projekt Vítejte u nás v Nysko – jesenickém regionu Projekt v celkovém objemu cca 6,5 mil Kč je realizován ve spolupráci s okresem Nysa a partnerem projektu je SM-SCR. Projekt je zaměřen na aktivity podporující česko-polskou turistickou výměnu.
Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu Projekt Střední Morava – turistická destinace
Projekt probíhá od roku 2007 do 2010. Celkové způsobilé výdaje: 9 804 005 Kč. Partneři projektu jsou OK a J-SCR. Obsahem projektu je tvorba, komunikace a distribuce produktů zahrnujících nabídku. Projekt Moravská jantarová stezka II Projekt je realizován ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu Východní Morava a je zaměřen na cílové trhy Německo, Rakousko a Itálie. Partner v projektu Vítejte u nás v Nysko – jesenickém regionu. Jaké jsou přednosti a nedostatky na poli marketingu destinace OK? Podrobně zpracováno v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2010–2013 (výhled do roku 2016). Pozitiva: a) jednotný vizuální styl při komunikaci s cílovými skupinami b) vytvoření fotobanky prezentačních fotografií c) propracovaná řada propagačních materiálů ze strany OK d) komunikační kampaně – OK patří mezi první kraje v ČR, které začaly realizovat systematickou podporu produktů CR. Součástí kampaní OK je i originální InfoBUS. Kampaň je jedinečná v tom, že je založena na úzké spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. O jedinečnosti a marketingové úspěšnosti tohoto projektu svědčí mimo jiné fakt, že od roku 2007 InfoBUS navštívilo na celkem 50-ti místech České republiky, Polska a Slovenska více než 33 000 lidí e) mediální podpora v denním tisku, časopisech a rádiích f) neadresný mailing do schránek g) účast na veletrzích a prezentacích CR v rámci ČR a zahraničí h) podpora prodeje – slevová turistická karta Olomouc region Card (ORC) – www.olomoucregioncard.cz, dlouhodobý projekt Statutárního města Olomouc a OK i) distribuce – mimo standardní distribuční kanály (veletrhy, prezentace, InfoBUS) se OK v posledních letech daří realizovat i distribuci velkého množství (desítky tisíc) informačních materiálů na kontaktní místa v OK (Infocentra, hotely aj.). V ČR je velmi málo podobných aktivit j) spolupráce na společných projektech s ostatními moravskými kraji, partnery, zvláště pak s Centrálou cestovního ruchu Východní Morava na projektu Moravská jantarová stezka II zaměřeného na tvorbu programů pro TO v Německu, Itálii a Rakousku. k) vydávání ucelené řady materiálů pro TO Negativa: a) chybějící produkty, produktové balíčky, tvorba programů pro individuální cílové skupiny. Neexistence produktových balíčků, programů, které by měly vznikat na bázi partnerství, ve spolupráci s podnikateli je jedním ze zásadních nedostatků marketingu CR destinace OK. Výrazně snižuje konkurenceschopnost destinace. Jedná se především o trhy český, polský, německý.
b) webová prezentace (www.ok-tourism.cz, www.strednimorava-torurism.cz, www. jesenikytourism.cz) momentálně jeden z klíčových problémů CR destinace OK. Prezentace vyžaduje urychlené přepracování (např. úprava, aby byly informace, které jsou nejčastějším důvodem návštěvy – ubytování, rychle nalezeny, aby portály obsahovaly aktuální informace, aby obsahovaly nabídky produktových balíčků podnikatelské sféry apod.). Cílem je, aby weby měly první pozice na vyhledávačích, aby měly vysokou návštěvnost, která se dnes pohybuje někde na 50–60 % konkurence. c) katalogy pro TO – z pohledu nabídky destinace OK pro organizovanou turistiku to vypadá jako by trendem CR byl nebývalý rozvoj cestování přes TO. Vývoj je přesně opačný, stále méně lidí cestuje v rámci našeho teritoria formou organizované turistiky. Pozornost je také třeba věnovat výběrů cílových trhů, což v minulém období nebyla nejsilnější stránka. d) nedostatečná koordinovanost aktivit OK a SCR – každý z aktérů (OK, J-SCR a SM-SCR) si vytváří svoji komunikaci s cílovými skupinami, dochází k roztříštění působení na trzích CR. e) nedostatečná koordinovanost aktivit SCR s cílovými skupinami. f) chybí informační materiály týkající se různých nabídek turistických regionů (v Jeseníkách je to např. Čarodějnická cyklotrasa, na Střední Moravě je to např. turistická mapa – cyklo, pěší) g) lidské zdroje – chybí zkušenosti především z marketingu, podpory prodeje a prodeje.
4.3Analýza finančních prostředků vynakládaných na rozvoj cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu v Olomouckém byl v letech 2007–2009 financován jak z rozpočtu Olomouckého kraje, tak ve velké míře i v rámci realizace projektů končícího SROP a začínajícího ROP. Tab. č. 2: Náklady Olomouckého kraje na aktivity cestovního ruchu v roce 2007
Název aktivity Propagační materiály včetně sférických snímků, videí a fotografií Prezentace v médiích, prezent. akce, fam tripy, letní turistická kampaň 2007 Veletrhy a výstavy Podpora Olomouc Region Card Údržba a obnova značení turistických tras (cyklistické, pěší, lyžařské) Údržba lyžařských běžeckých tras Podpora činnosti destinačního managementu Koncepční materiály z rozpočtu kraje Významné projekty (OCR) POV (Program obnovy venkova) s vazbou na cestovní ruch Grantová schémata SROP (OSR): 4.1.2 – Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu* 4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury CR Finanční příspěvky na výstavbu a údržbu cyklistických stezek (ODSH) Projektová dokumentace "Značení kulturních a turistických cílů v OK" a grafické zpracování log Projekt „Značení kulturních a turistických cílů v OK“ - realizace Spolufinancování projektů obcí podávaných do SROP Turistický informační portál OK (INTERREG IIIA) – realizace Turistický informační portál OK – technická a obsahová správa Partnerství pro rozvoj kraje (studie, koncepce, analýzy, projektové dokumentace) Logo Olomouckého kraje vč. grafického manuálu Obnova kulturních památek a staveb drobné architektury místního významu vč. dotací 20 tis. Kč a významných projektů (OKPP) Celkem
2007 (Kč) 2 242 810,00* 1 278 761,00 1 468 899,00 458 902,00 200 000,00 250 000,00 3 150 000,00 225 000,00 7 870 000,00 4 417 000,00 6 238 577,00 5 727 505,00 12 000 000,00 32 000,00 2 400 000,00 5 109 922,00 424 000,00 406 266,00 2 813 500,00 210 000,00 34 935 000,00 91 858 142,00
Zdroj: vyhodnocení Akčního plánu PRCR OK za rok 2007 *Pokles nákladů je dán realizací projektů EU a OK z nichž byly některé marketingové aktivity hrazeny
Tab. č. 3: Náklady Olomouckého kraje na aktivity cestovního ruchu v roce 2008
Název aktivity Zhotovení propagačních materiálů Prezentace v médiích, prezent. akce, fam tripy, turistické kampaně Veletrhy a výstavy Podpora Olomouc Region Card Údržba a obnova značení turistických tras (cyklistické, pěší, lyžařské) Podpora činnosti destinačního managementu – členské příspěvky Olomouckého kraje Koncepční materiály z rozpočtu kraje Územní studie OSR – OÚPSŘ Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch Významné projekty (OCR) 20-tis. příspěvky Půjčky pro sdružení cestovního ruchu na zajištění financování projektů z ROP Seniorské cestování POV (Program obnovy venkova) s vazbou na cestovní ruch Grantová schémata 4.1.2 – Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu* 4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury CR ROP 3.4 Propagace a řízení Turistický informační portál OK – technická a obsahová správa Obnova kulturních památek a staveb drobné architektury místního významu, podpora kulturních aktivit v Olomouckém kraji vč. dotací 20 tis.Kč a významných projektů (OKPP) Podpora sportu II (OŠMT) Celkem
2008 (Kč) 5 254 973 2 668 593 380 880* 303 324 200 000 3 500 000 978 200 1 927 250 6 000 000 40 000 6 000 000 1 058 390 2 600 978 4 036 830 3 705 950 2 970 000 699 880 49 588 746 665 000 92 578 994,71
Zdroj: vyhodnocení Akčního plánu PRCR OK za rok 2008 *Pokles nákladů je dán realizací projektů EU a OK z nichž byly některé marketingové aktivity hrazeny
5. CESTOVNÍ RUCH – ANALÝZA NABÍDKY 5.1Analýza cílů a atraktivit cestovního ruchu Na území Olomouckého kraje se nachází velký počet turistických cílů a atraktivit. Mezi hlavní turistické cíle řadíme nejen přírodní lokality (chráněné krajinné oblasti, hory, atd.), určené pro sportovní, volnočasové či odpočinkové činnosti, ale také města a obce se svými historickými a kulturními památkami (hrady, zámky, chrámy, muzea, galerie, atd.). Jejich různorodost vytváří výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, protože umožňuje uspokojit širokou škálu jednotlivých typů cílových skupin návštěvníků.
5.1.1
Přírodní atraktivity
Přírodní podmínky, respektive přírodní potenciál, jsou v čase relativně neměnné a jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčně-prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním využití území. Přírodní potenciál je také jedním ze stěžejních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Vytváří totiž podmínky pro řadu typů turismu, od aktivního vyžití (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, apod.), přes relaxační pobyty až po poznávací cestovní ruch. Z hlediska cestovního ruchu patří k největším přírodním atraktivitám Olomouckého kraje pohoří Jeseníky. Podíl rekreačně vhodných ploch s nadprůměrnou kvalitou přírodních předpokladů představuje v oblasti Jesenicka zhruba 3/4 celkové výměry území, přičemž plných 45 % charakterizují optimální podmínky pro účast intenzivnějších forem územně vázané rekreace (průměr ČR činí 18,5 %). Tyto plochy se koncentrují především v podoblasti ČR Hrubý Jeseník a dále v oblasti Králického Sněžníku a Rychlebských hor. Plná využitelnost tohoto rekreačního potenciálu je však částečně omezena existencí CHKO, a to jak ve smyslu kapacitním, tak zejména z hlediska organizace a uspořádání rekreačního procesu a možností následného rozvoje materiálně technické základny cestovního ruchu.
Jak je zřejmé z aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje z roku 2007, je krajina Olomouckého kraje na několika místech velkoplošně chráněna. Právě tato území dnes patří k nejvyhledávanějším přírodním atraktivitám a turistickým cílům. Na druhou stranu ale musíme mít stále na paměti, že tato ochrana svým způsobem limituje realizaci některých záměrů v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Od roku 2007 nebylo dle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyhlášeno na území Olomouckého kraje žádné nové velkoplošně zvláště chráněné území. Z maloplošně zvláště chráněných území pouze jedna nová přírodní památka, a to Malé laguny (2,9 ha) na katastrálním území Přerova. Žádné zvláště chráněné území či přírodní park nebyly od tohoto roku zrušeny. V současné době je mezi odborníky diskutován záměr vyhlášení Národního parku Jeseníky (NP). Tato problematika je ovšem velmi ožehavá, poněvadž má spoustu zastánců, ale i odpůrců. Podle ministerstva ŽP spočívá hlavní ekonomický přínos národního parku ve značce a nabídce příležitostí pro ekologicky šetrnou turistiku. Navíc samotná správa parku vytváří pracovní místa přímo nebo nepřímo, formou zakázek privátním subjektům, což by mohlo podpořit zaměstnanost v regionu. Vyhlášení NP má ale vedle "značky kvality" také spoustu omezení a restriktivních opatření, např. v oblasti cestovního ruchu může dojít k utlumení řady aktivit. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že NP bude mít podstatně menší rozlohu než dnešní CHKO, bude na území neobydleném, tzn. mimo obce, a bude zahrnovat pouze zbytky divoké a zachovalé přírody, nemuselo by docházet k případnému omezení života v obcích (zákaz pořádání hromadných akcí, omezení vstupu do lesa, atd.). K ochraně krajinného rázu (přírodních, kulturních a historických hodnot určitého místa či oblasti) s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami bylo orgány ochrany přírody zřízeno na území Olomouckého kraje celkem šest přírodních parků. Ty mohou stanovit omezení využití těchto území, které by znamenaly zničení, poškození nebo rušení jejich krajinného rázu (např. nevhodnými stavbami, apod.). Přírodní parky mj. slouží k obnově duševních i fyzických sil návštěvníků přiměřenou rekreační činností v nenarušeném nebo málo narušeném přírodním prostředí. Tab. č. 4: Stávající přírodní parky na území Olomouckého kraje:
Název Velký Kosíř Kladecko Březná Sovinecko Terezské údolí
Rok vyhlášení 1992 1992 1997 1994 1996
Rozloha 1 963 ha 4 050 ha 11 600 ha 19 910 ha 789 ha
Údolí Bystřice
1995
12 580 ha
Hlavní předmět ochrany přírodní hodnoty, teplomilná biota krasové jevy v devonských vápencích vyvážená esteticky působivá krajina lesní porosty s dochovanou strukturou geomorfologicky, botanicky i zoologicky cenná lokalita niva řeky s přilehlými svahy, lesní porosty s dochovanou strukturou
Zdroj: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje
Co se týče návštěvnosti přírodních atraktivit, tak na území Olomouckého kraje je evidována pouze návštěvnost v jeskyních. Od roku 2007 také návštěvnost naučné stezky (NS) Rejvíz. Z těchto atraktivit byla v roce 2008 nejnavštěvovanější jeskyně Na Pomezí (v rámci návštěvnosti jednotlivých destinací Olomouckého kraje ji v roce 2008 patřilo 7. místo), dále Zbrašovské aragonitové jeskyně (10. místo) a Javoříčské jeskyně (12. místo). Vyjma Zbrašovských aragonitových jeskyní, u kterých je zaznamenán stálý propad návštěvnosti (celkem o 22,6 % ve sledovaném období), lze u ostatních atraktivit pozorovat od roku 2006 do roku 2008 rozkolísanost návštěvnosti. Celková návštěvnost pěti přírodních atraktivit (statistika návštěvnosti nebyla v roce 2006 u NS Rejvíz vedena) se od roku 2006 do roku 2008 snížila o 20 461 návštěvníků (tj. o 9,9 %). Tab. č. 5: Vývoj návštěvnosti přírodních atraktivit v Olomouckém kraji od roku 2006 do roku 2008 Obec/region Jeseníky Vápenná Písečná Zlaté Hory Obec/region
Přírodní atraktivita
2006
2007
2008
Index 2008/2006
jeskyně Na Pomezí jeskyně Na Špičáku NS Rejvíz
59 525 17 230 -
60 461 16 323 24 385
55 925 17 809 26 405
- 6,05 % 3,36 % -
Přírodní atraktivita
2006
2007
2008
Index 2008/2006
63 340
62 812
49 005
- 22,63 %
45 391 20 429 205 915
49 799 21 721 235 501
43 476 19 239 211 859
- 4,22 % - 5,83 % -
Střední Morava Teplice nad Bečvou Luká Mladeč Celkem
Zbrašovské aragonitové jeskyně Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje
Výrazný přínos pro rozvoj cestovního ruchu mají v kraji také arboreta, která jsou mj. významná z hlediska dendrologického, estetického, krajinářského, architektonického, vědeckovýzkumného, apod. Jedná se o Arboretum Bílá Lhota a Přírodní ráj Horizont Bystrovany, které se nacházejí v okrese Olomouc. V Olomouci návštěvníky pro změnu lákají sbírkové skleníky (palmový, kaktusový, tropický, subtropický) ve Smetanových sadech, které jsou svým rozsahem jedny z největších v ČR, a botanická zahrada výstaviště Flora s rozáriem, alpinem, zahradami národů i krátkodobými expozicemi jarních a letních cibulnatých a hlíznatých rostlin. Botanická zahrada se rozkládá na ploše (o rozloze 8 ha) tzv. Korunní pevnůstky v Bezručových sadech.
V městském parku Michalov v Přerově, který je od roku 1992 kulturní památkou a v letech 2000–2007 prošel nákladnou regenerací, byla za pomoci dotace z ROP Střední Morava dokončena modernizace zchátralých skleníků. Skleníky budou sloužit jako technické zázemí pro městský park a jeden z nich bude přístupný veřejnosti k prohlídce sbírkových exemplářů. Součástí parku je dále zahradní restaurace, altán pro promenádní koncerty, bufet, 3 dětská hřiště a volná travnatá plocha pro kolektivní míčové hry. Tab. č. 6: Vývoj návštěvnosti botanické zahrady v Olomouci a arboret v Olomouckém kraji od roku 2006 do roku 2008
Obec
Destinace
Střední Morava Olomouc Botanická zahrada a rozárium Flora Bystrovany Přírodní ráj Horizont Bystrovany Bílá Lhota Arboretum Bílá Lhota Celkem
2006
2007
2008
Index 2008/2006
20 556 139 681 9 778 170 015
15 843 150 175 12 193 178 211
13 192 162 820 9 769 185 781
- 35,8 % 14,21 % - 0,09 % 9,27 %
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje
Geografická poloha severní a východní části regionu, tj. kopcovitý terén a blízkost hranic s Polskem, přináší velmi dobré podmínky pro výstavbu rozhleden a vyhlídkových staveb, které patří mezi velmi vyhledávané turistické cíle. Z pohledu návštěvnosti je atraktivní zejména Biskupská kupa (v rámci návštěvnosti jednotlivých destinací Olomouckého kraje jí v roce 2008 patřilo 15. místo). Návštěvnost ostatních rozhleden není sledována (objekty jsou volně přístupné) nebo je sledovatelná s obtížemi, poněvadž tyto rozhledny jsou otevřeny buď celoročně (např. rozhledna Na Borůvkové hoře), a nebo také během různých akcích (např. novoroční výstup na rozhlednu Háj, apod.), při kterých není návštěvnost sledována. V Šumperku je velmi oblíbená vyhlídka při procházce na Městské skály.
Tab. č. 7: Vývoj návštěvnosti rozhleden v Olomouckém kraji v letech 2007 a 2008
Obec Jeseníky Zlaté Hory Šumperk Celkem
Destinace
2007
2008
Index 2008/2007
Rozhledna Biskupská kupa Rozhledna Háj
34 394 3 890 38 284
34 572 3 653 38 225
0,52 % - 6,09 % - 0,15 %
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje, vlastní šetření
V roce 2009 byla otevřena nová 21 metrů vysoká rozhledna v obci Přáslavice (v nadmořské výšce 320 m n.m.). Jedná se o druhou rozhlednu v okrese Olomouc, první byla vystavěna v areálu ZOO Olomouc. Nový projekt výstavby rozhledny (ve tvaru komolého kuželu, který má strukturu košíku) také připravují obce v okolí Velkého Kosíře, a to na vrcholu tohoto kopce, kde kdysi v minulosti již rozhledna stála. Na Prostějovsku dále nalezneme rozhlednu na okraji katastru obce Vitčice. Celou řadu vyhlídkových staveb, které ale již tolik nesouvisí s přírodním potenciálem, můžeme také naleznout v jednotlivých kulturně-historických městech. Většinou se jedná o radniční věže (Hranice, Olomouc, Šumperk, Litovel, atd.), zámecké věže (Tovačov, Přerov, Úsov, atd.) či věže kostelů a chrámů (věž chrámu sv. Mořice či věž kostela sv. Michala v Olomouci).
5.1.2 Kulturně-historické památky a atraktivity, vybraných cílů a atraktivit cestovního ruchu
návštěvnost
Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Od roku 2001 došlo v Olomouckém kraji k navýšení celkového počtu památkově chráněných objektů, a to o 62 (tj. o 2,9 %). Přesto je tento počet (2 205 objektů, které tvoří 5,5 % z celkového počtu nemovitých kulturních památek ČR) vzhledem k rozloze kraje stále v pásmu podprůměru České republiky. Tab. č. 8: Památkově chráněné objekty podle krajů v roce 2001 a k 30. 09. 2009
Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Počet pam. chráněných objektů 2001 2009 2 065 2 082 4 174 4 313 5 387 5 504 3 049 3 169 1 321 1 383 3 455 3 540 2 123 2 245 2 774 3 014 1 963 2 102 3 033 3 032 4 093 4 254 2 143 2 205 1 323 1 433 1 862 2 055 38 765 40 331
Pam. chráněné objekty na 100 km2 2001 2009 416,3 419,8 37,9 39,2 53,6 54,7 40,3 41,9 39,8 41,7 64,8 66,4 67,1 71,0 58,3 63,3 43,4 46,5 43,8 44,6 57,9 59,1 41,7 41,9 33,4 36,2 33,5 37,9 49,2 51,1
Zdroj: Národní památkový ústav (NPÚ)
Od 30. 09. 2007 do 30. 09. 2009 bylo v Olomouckém kraji nově za nemovitou kulturní památku prohlášeno celkem 20 objektů, z toho 14 na území turistického regionu Jeseníky. Tyto ovšem nemají z pohledu cestovního ruchu podstatný význam. Tab. č. 9: Objekty v Olomouckém kraji prohlášené za nemovitou kulturní památku od 30. 09. 2007 do 30. 09. 2009 Okres/region Obec/část obce Jeseníky Jeseník Zlaté Hory Šumperk Bludov Šumperk Bludov Šumperk Bohdíkov Šumperk Nemile Šumperk Heroltice Šumperk Mohelnice Šumperk Horní Studénky Šumperk Libivá Šumperk Libivá Šumperk Loučná nad Desnou Šumperk Mírov Šumperk Zábřeh Šumperk Zborov Střední Morava Olomouc Tršice Prostějov Prostějov Přerov Radíkov Přerov Rouské Přerov Všechovice Přerov Všechovice
Památka měšťanský dům č.p. 18 venkovská usedlost č.p. 127 zemědělský dvůr zv. Horní (Bludovský) dvůr, z toho jen: sýpka Krucifix (při cestě do Temenice) tvrz – bývalá, Kryštofa staršího Hubercka z Belnsdorfu (č.p. 54) kostel sv. Jana Křtitele kaple sv. Petra a Pavla sloup se sochou Nejsvětější Trojice boží muka sloup se sochou Panny Marie hřbitov s hrobkou rodiny Kleinů sloup se sochou Bolestné Panny Marie sýpka č.p. 1369 sousoší – kříž s Bolestnou Pannou Marií kostel Narození P. Marie vila Anastázie Neherové č.p. 329 hrad Kunzov socha sv. Jana Nepomuckého hřbitov Krucifix (před kostelem Nejsv. Trojice)
Zdroj: Národní památkový ústav – NPÚ (http://www.npu.cz/) Poznámka: NPÚ rozděluje jednotlivé kulturní památky podle administrativního členění na okresy, ne podle turistických regionů jak byly vymezeny v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v roce 2007
Národní památkový ústav vede databázi nejohroženějších kulturních památek (ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů), která vznikla na základě odborného posouzení, a to výhradně z hlediska ohrožení památkové hodnoty jednotlivých památek. V Olomouckém kraji bylo do tohoto seznamu nejohroženějších kulturních památek zařazeno celkem 35 kulturních památek. Z pohledu využitelnosti pro cestovní ruch a turistiku lze mezi nejvýznamnější zařadit zámek Čechy pod Kosířem, zámek Tovačov či zámek se zříceninou hradu Kolštejn v Branné. Dále jde např. o zámek Loučná nad Desnou, zámek Ruda nad Moravou, zámek Dlouhá Loučka, zámek Ptení, zámek Nenakonice, lovecký zámeček Nové Valteřice, textilní továrnu – bývalou manšestrovou manufakturu Klappenrothovu v Šumperku, a další.
Národní kulturní památky na území Olomouckého kraje Nejvýznamnějšími památkově chráněnými objekty jsou národní kulturní památky (NKP), jejichž počet se v Olomouckém kraji od roku 2007 navýšil na 12. Nařízením vlády č. 170/2008 ze dne 28. dubna 2008 byly nově za národní kulturní památku v Olomouckém kraji prohlášeny Národní dům v Prostějově a vodní elektrárna v Třeštině. Vzhledem k rozloze, ale i v absolutních hodnotách, je na památky nejbohatší okres Olomouc, naopak nejhůře na tom je okres Jeseník. Tab. č. 10: Památkově chráněné objekty podle okresů Olomouckého kraje k 30. 09. 2009 Okres/region Jeseník Šumperk Jeseníky Olomouc Prostějov Přerov Střední Morava Olomoucký kraj
Světové kulturní dědictví 0 0 0 1 0 0 1 1
Národní kulturní památky 1 3 4 7 1 0 8 12
Nemovité kulturní památky počet na 100 km2 173 24,1 430 32,7 603 29,7 819 50,6 384 49,9 399 47,2 1 602 49,5 2 205 41,9
Národní památkový ústav (NPÚ) Poznámka: NPÚ rozděluje jednotlivé památkově chráněné objekty podle administrativního členění na okresy, ne podle turistických regionů jak byly vymezeny v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v roce 2007
Národní dům v Prostějově
Národní dům patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry (1871 – 1923), profesora UMPRUM v Praze a předního představitele české secese. V současné době se v Národním domě nachází stylová secesní kavárna (s výstavní galerií), Divadelní restaurace, noční vinárna – sklípek, přednáškový a společenský sál a tři salonky. Městské divadlo v Prostějově a Obecně prospěšná společnost Národní dům Prostějov o.p.s. zde připravují ročně 250 – 300 kulturních a společenských akcí. Jsou to především divadelní představení, koncerty, plesy, společenské večírky, obchodní setkání a prezentace firem, vernisáže a výstavy obrazů a soch. Vodní elektrárna v Třeštině Dodnes funkční hydroelektrárna s náhonem a dvěma Francisovými turbínami je situována nad umělým vodním kanálem při levém břehu řeky Moravy. Současná elektrárenská budova byla podle projektu architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka vystavěna ve 20. letech 20. století v duchu architektonického stylu označovaného jako rondokubismus. Elektrárna je dosud v plném provozu, je možné se předem dohodnout na prohlídce. Z pohledu návštěvnosti národních kulturních památek (NKP) je nejnavštěvovanější hrad Bouzov (v rámci návštěvnosti jednotlivých destinací Olomouckého kraje mu v roce 2008 patřilo 6. místo), který ročně přijde navštívit přes sto tisíc návštěvníků. Dále to jsou ruční papírna s Muzeem papíru ve Velkých Losinách (9. místo) a hrad Šternberk (14. místo). Od roku 2006 do roku 2008 můžeme pozorovat kontinuální pokles návštěvnosti u zámku ve Velkých Losinách (o 13,31 %), naopak nárůst byl zaznamenán u hradu Šternberk (4,86 %) a u vyhlídkové věže chrámu sv. Mořice (41,18 %). U vyhlídkové věže chrámu sv. Mořice se ovšem jedná o odhad návštěvnosti na základě tržeb, poněvadž vstupné na tuto věž je zcela dobrovolné. Ke všemu toto číslo nevypovídá o celkové návštěvnosti chrámu sv. Mořice, poněvadž ne všichni návštěvníci se jdou na věž podívat. U ostatních památek lze ve sledovaném období pozorovat rozkolísanost návštěvnosti. Celková návštěvnost všech šesti NKP se od roku 2006 do roku 2008 snížila o 9 292 návštěvníků (tj. o 3,39 %). Areál bývalého Přemyslovského hradu je součástí prohlídkového okruhu Arcidiecézního muzea, jehož návštěvnost je sledována v rámci muzeí. Návštěvnost ostatních NKP není z různých důvodů sledována. Všechny tyto památky jsou ovšem veřejnosti více či méně zpřístupněny. V objektu Klášterního Hradiska, který je ve vyhrazené dny přístupný veřejnosti, v současné době sídlí vojenská nemocnice. Tab. č. 11: Vývoj návštěvnosti NKP v Olomouckém kraji od roku 2006 do roku 2008
Obec/region
Národní kulturní památka
Jeseníky Velké Losiny Ruční papírna a Muzeum papíru Velké Losiny Zámek Velké Losiny Javorník Zámek Jánský Vrch Střední Morava Bouzov Hrad Bouzov Hrad Šternberk
2006
2007
2008
Index 2008/2006
49 259 35 841 33 953
51 450 35 639 32 955
50 203 31 072 33 312
1,92 % - 13,31 % - 1,89 %
110 493 36 310
110 904 36 674
100 401 38 076
- 9,13 % 4,86%
8 500 274 356
10 000 277 622
12 000 265 064
41,18 % - 3,39 %
Šternberk
Olomouc Celkem
Vyhlídková věž u chrámu sv. Mořice
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje
Kulturní a historické památky a instituce v Olomouckém kraji Na území Olomouckého kraje se nachází velké množství kulturně-historických objektů a památek, mezi které řadíme hrady, zámky, technické památky, atd. Vzhledem k tomu, že u těchto objektů nedošlo od roku 2007 k příliš velkým kvantitativním změnám, bude v následujícím textu sledována především jejich návštěvnost. Z pohledu návštěvnosti hradů a zámků v Olomouckém kraji je nejnavštěvovanější hrad Helfštýn (v rámci návštěvnosti jednotlivých destinací Olomouckého kraje mu v roce 2008 patřilo 5. místo), poté hrad Bouzov (viz výše), zámek Úsov (8. místo) a hrad Šternberk (viz výše). Od roku 2006 do roku 2008 byl zaznamenán dynamický nárůst návštěvnosti u zámku Plumlov (cca 250 %), vodní tvrze Jeseník (148,15 %) a zámku Úsov (59,08 %), u ostatních památek (vyjma NKP, která jsou řešena výše) lze ve sledovaném období pozorovat rozkolísanost návštěvnosti. Prostějovský zámek, stejně jako zámek v Hustopečích nad Bečvou, který je od roku 2001 ve vlastnictví městyse Hustopeče nad Bečvou, jsou v současné době pro veřejnost nepřístupné, probíhá v nich postupná rekonstrukce. Na zámku v Čechách pod Kosířem je přístupná Pamětní síň Josefa Mánesa, kterou spravuje Muzeum Prostějovska. Její návštěvnost je sledována v rámci návštěvnosti tohoto muzea. Celková návštěvnost všech sledovaných hradů a zámků se od roku 2006 do roku 2008 zvýšila o 55 575 návštěvníků (tj. o 13,71 %). Tab. č. 12: Vývoj návštěvnosti hradů a zámků v Olomouckém kraji od roku 2006 do roku 2008
Obec/region Jeseníky Javorník Velké Losiny Jeseník Střední Morava Týn nad Bečvou Bouzov Úsov Šternberk Náměšť na Hané Tovačov Plumlov Celkem
Hrad, zámek
2006
2007
2008
Index 2008/2006
Zámek Jánský Vrch Zámek Velké Losiny Vodní tvrz
33 953 35 841 10 855
32 955 35 639 19 737
33 312 31 072 26 937
- 1,89 % - 13,31 % 148,15 %
Hrad Helfštýn Hrad Bouzov Zámek Úsov Hrad Šternberk Zámek Náměšť na Hané Tovačovský zámek Zámek Plumlov
94 203 110 493 33 537 36 310 24 063 20 750 5 500 405 505
107 702 110 904 35 244 36 674 29 215 20 170 11 000 439 240
100 722 100 401 53 352 38 076 29 109 28 860 19 239 461 080
6,92 % - 9,13 % 59,08 % 4,86% 20,97 % 39,08 % 249,80 % 13,71 %
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje
Pro úplnost je třeba ještě doplnit zříceniny hradu Brníčko a Hoštejn v okrese Šumperk a zříceninu hradu Drahotuš v okrese Přerov. Zřícenina hradu Brníčko stojí na zalesněném návrší na východním okraji stejnojmenné obce. Dnes zde najdeme už jen opěrné zdi, zříceniny dvoupatrového paláce, věže, obranný příkop a val kolem celého areálu. Zřícenina hradu Hoštejn se nachází ve stejnojmenné obci asi 10 km od Zábřehu. Zříceninu hradu Drahotuš nalezneme 6 km severovýchodně od Lipníka nad Bečvou na kopci 1,5 km od vsi Podhoří. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, zbytky zdiva, zachovalé přízemí paláce a zbytky příkopů vnějších opevnění. Tab. č. 13: Zříceniny v Olomouckém kraji (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 23 a 27)
Okres Jeseníky Šumperk Šumperk Střední Morava Přerov
Místo
Název objektu
Brníčko Hoštejn
Zřícenina hradu Brníčko Zřícenina hradu Hoštejn
Lipník nad Bečvou
Zřícenina hradu Drahotuš
Zdroj: Vlastní šetření
Ústřední seznam kulturních památek ČR vede v současné době něco přes 40 300 kulturních památek, z nichž je na 2 800 objektů a areálů, které jsou dokladem technického dědictví. Česká republika se zařadila po bok nejvyspělejším státům zejména v oblasti hornictví, hutnictví, vodohospodářství, o čemž svědčí i skutečnost, že na indikativní seznam potencionálních památek WHL (World Heritage List) UNESCO jsou připravovány v současné době čtyři nominace: Třeboňské rybnikářské dědictví, Průmyslové soubory v Ostravě, papírna ve Velkých Losinách a vysílač na Ještědu. V rámci mezinárodního projektu byla ustavena Evropská síť průmyslového dědictví (ESPD), která má přispět k ocenění, pochopení, ochraně a propagaci industriální historie, která je společná pro celou Evropu. Základním prvkem projektu je síť tzv. kotevních bodů (Anchor Points), což jsou významná místa industriálního dědictví s rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu, která tvoří kostru celé trasy. Kotevní body shrnují kompletní rozsah evropské industriální historie a poskytují informace o tom, co návštěvník může vidět na lokální úrovni. Na kotevní body navazují významné lokality industriálního dědictví – tzv. klíčové lokality. Účelem projektu je rozvíjení regionálních tras i mezinárodních tematických tras, které demonstrují historické a industriální vazby mezi jednotlivými evropskými zeměmi a jsou zaměřeny vždy na vybrané téma. Ústav územního rozvoje Brno (ÚÚR) předložil v roce 2008 materiál „Trasy industriálního dědictví“, který nastiňuje první část stanovení tras s vyhlídkou na vyhlášení kostry industriálních tras a potencionálních kotevních bodů v ČR. Kotevní body a navazující regionální a tematické trasy mohou v budoucnu přispět nejen k povědomí o významu industriálního dědictví v ČR, ale napomoci i při čerpání finančních prostředků z evropských fondů. V „Části A“ Pivovarnictví byly podrobně zpracovány jednotlivé pivovary. Kolem každé klíčové lokality a každého kotevního bodu bylo vymezeno snadno dosažitelné území (do vzdálenosti cca 30 km), ve kterém jsou popsány kromě doplňujících objektů historických pivovarů i ostatní technické památky, dále pak památky reprezentující jednotlivé stavební slohy a památkové rezervace a městské památkové zóny. Na území Olomouckého kraje se jedná o pivovary Zubr v Přerově, Pivovar Litovel a Pivovar Hanušovice. „Část B“ byla věnována odvětví vodárenství, hornictví a hutnictví. Materiál „Hornictví“ se mj. zabývá hornickou činností v lokalitě Zlatých Hor. S historií těžby v tomto revíru je možno se seznámit v Městském muzeu ve Zlatých Horách, kde ve sklepení muzea je nainstalován model středověké důlní štoly. U Městského muzea začíná i končí Hornická naučná stezka, která tvoří okruh procházející po přilehlých kopcích kolem města. V současné době se buduje replika středověkého hornického městečka. V provozu jsou dva sruby se stoupou na drcení zlaté rudy a se zlatorudným mlýnem. Oba dřevěné stroje zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly. V příštích letech se chce ÚÚR zaměřit na další profilová odvětví: sklářství, textilní výrobu a další zpracovatelský průmysl. Z technických památek je třeba vedle Zlatorudných mlýnů pro úplnost ještě doplnit jedinou dochovanou parní vodárnu v ČR v Olomouci – Chválkovicích (přístupná při vybraných příležitostech) a větrné mlýny ve Skaličce a v Partutovicích. Tab. č. 14: Technické památky v OK (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 23 a 28)
Okres Jeseníky Jeseník Střední Morava Olomouc Přerov Přerov Přerov Přerov
Místo
Název objektu
Zlaté Hory
Zlatorudné mlýny
Olomouc Skalička Partutovice Hustopeče nad Bečvou Střítež nad Ludinou
Parní vodárna Větrný mlýn Větrný mlýn Větrný mlýn Vodní mlýn
Zdroj: Vlastní šetření
V Olomouckém kraji se do dnešních dnů dochovalo celkem patnáct větrných mlýnů. U jedenácti se dochovala celá stavba, tři z nich s kompletním vnitřním vybavením. Dva mlýny německého typu jsou přístupné veřejnosti jako soukromé muzeum (Skalička, Partutovice), v dalších dvou holandského typu (Přemyslovice a Hustopeče na Bečvou – část obce Poruba) se expozice připravuje. Ostatní jsou z pohledu cestovního ruchu nezajímavé (povětšinou byly přestavěny na rodinné domy, rekreační objekty, apod. nebo jsou ve špatném technickém stavu). Z pohledu návštěvnosti technických památek je nejnavštěvovanější Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně (v rámci návštěvnosti jednotlivých destinací Olomouckého kraje jí v roce 2008 patřilo 11. místo) a poté Zlatorudné mlýny (27. místo). U obou atraktivit došlo ve sledovaném období k poklesu návštěvnosti (celkem o 21,67 %). Návštěvnost ruční papírny ve Velkých Losinách byla řešena v rámci NKP (viz výše). U zbývajících technických památek není návštěvnost sledována (jsou volně přístupné, apod.) nebo je zanedbatelná. Tab. č. 15: Vývoj návštěvnosti technických památek v OK kraji od r. 2006 do r. 2008
Obec/region Jeseníky Loučná nad Desnou Zlaté Hory Střední Morava Skalička Celkem
Technická památka Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně Zlatorudné mlýny Větrný mlýn Skalička
2006
2007
2008
Index 2008/2006
60 976
17 862*
46 221
- 24,20 %
18 368
16 525
15 933
- 13,26
164 79 508
250 34 637
280 62 434
70,73 % - 21,47 %
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje, NIPOS Poznámka: * výrazný pokles byl způsoben generální rekonstrukcí horní nádrže v roce 2007
Mezi technické instituce lze díky svému zaměření zařadit také hvězdárny, které sehrávají svou roli pro volnočasové aktivity návštěvníků. Vyjma Lidové hvězdárny v Prostějově, kam ročně zavítá v průměru cca 15 000 návštěvníků (r. 2006: 13 952, r. 2007: 17 991, r. 2008: 15 647), ale nejsou hvězdárny na území Olomouckého kraje příliš konkurenceschopné. Tab. č. 16: Hvězdárny v Olomouckém kraji
Okres Jeseníky Jeseník Střední Morava Olomouc Prostějov Přerov
Místo
Název objektu
Jeseník
Hvězdárna Jeseník
Olomouc Prostějov Přerov
Hvězdárna Olomouc Lidová hvězdárna v Prostějově Hvězdárna Přerov
Zdroj: Vlastní šetření
Kulturní zařízení, kulturní a společenské akce v Olomouckém kraji Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) evidovalo v roce 2008 v Olomouckém kraji celkem 28 galerií a muzeí (včetně jejich poboček), což v absolutním počtu znamená předposlední místo (před Karlovarským krajem) ze všech krajů ČR, stejně jako v relativním počtu (před Jihočeským krajem). V porovnání s rokem 2006 přibylo jedno muzeum a 2 pobočky (galerie a muzea). Asociace muzeí a galerií ČR naproti tomu eviduje na území Olomouckého kraje celkem 40 galerií a muzeí (5 na území okresu Jeseník, 11 okresu Šumperk, 9 okresu Olomouc, 10 okresu Přerov a 5 na území okresu Prostějov), z nichž mnohá jsou nejenom odborným pracovištěm, ale i významným turistickým cílem. Rozdíl v těchto statistických datech je dán zvolenými kritérii pro evidenci těchto zařízení. Tab. č. 17: Galerie, muzea a jejich pobočky v jednotlivých krajích v letech 2006 a 2008
Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Galerie 2006 2008 5 6 7 6 3 5 4 4 2 2 5 6 5 4 9 11 5 6 4 5 8 7 1 1 1 1 2 2 61 66
Pobočky 2006 2008 15 20 3 2 2 2 1 1 1 1 3 3 3 1 1 1 1 5 5 1 2 1 1 1 1 35 43
Muzea 2006 2008 30 31 53 51 25 28 31 29 7 8 16 15 19 21 32 33 25 26 26 27 32 31 14 15 18 18 23 28 351 361
Pobočky 2006 2008 32 36 38 41 10 11 10 11 12 12 15 12 11 6 20 19 8 7 9 8 28 23 9 10 25 21 31 34 258 251
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS)
Ze seznamu muzeí aktualizovaného Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 z roku 2007 doporučujeme odstranit Muzeum kovářství v obci Týn nad Bečvou. Jedná se o venkovní výstavní expozici kovářských děl na hradě Helfštýn, která nedosahuje parametry muzea. Od roku 2007 na území Olomouckého kraje vzniklo či je ve výstavbě několik desítek muzeí. Některá z nich jsou příliš monotématicky zaměřená na úzký okruh návštěvníků (např. Muzeum baroka v Uničově, apod.), jiná nedokázala v regionu přijít s novým tématem zaměření (např. vzrůstá počet muzeí zaměřených na hasičskou techniku či veterány), takže postupně roste obava, aby si časem jednotlivá muzea nezačala mezi sebou přetahovat své návštěvníky, což v důsledku může vést k poklesu jejich návštěvnosti. Navíc mnohá muzea se drží tradicionalistického muzejního pojetí, kdy jednotlivé expozice zahrnují ve velké většině jenom vitrínové exponáty, a odsuzují tak návštěvníka pouze k pasivnímu přístupu k dané problematice. Příkladem „nového“ muzea je např. Expozice času, která vzniká ve Šternberku. Snahou expozice je zpřístupnit jednotlivé sbírky co nejširší veřejnosti, a to moderní, zábavnou a interaktivní formou (s aktivním zapojením návštěvníků, a to hlavně prostřednictvím dramatizace, imaginace, her, scénografických prvků, doprovodných programů, workshopů, apod.), podporovat jejich názornost, srozumitelnost, sdělnost a bezbariérovost, a proto klade významný důraz na výtvarné pojetí, atraktivnost a hravost. Jedině taková muzea mohou v budoucnosti obstát v konkurenci dalších zařízení cestovního ruchu. Tab. č. 18: Muzea a expozice v Olomouckém kraji
Místo Název instituce Stručný popis, zaměření Jeseníky Doplnění původního seznamu z Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 24 Ve sbírce jsou zastoupeny předměty dokumentující vývoj silnic Vikýřovice Muzeum silnic v českých zemích. Nově vzniklá od roku 2007 V areálu bývalých vojenských kasáren. Má 2 expozice: první popisuje vznik a historii Staroměstských kasáren a historii Staré Město Vojenské muzeum Starého Města, druhá zase nabízí průřez minulostí československého stálého opevnění v příhraničí z let 1935–1938 se zaměřením na Staroměstsko. Připravovaná Muzeum historie Vedle muzea vznikne také infocentrum, restaurace, nové Hanušovice pivovarnictví v ubytovací kapacity (6 lůžek) a sportovní zařízení. Projekt Hanušovicích připravuje Pivovar Holba, a.s. Střední Morava Doplnění původního seznamu z Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 28 Muzeum židovské Historie Židů ve světě, českých zemích i v Tovačově. Expozice Tovačov komunity Tovačovská judaica – náboženství, zvyky, tradice, kuchyně. Zvonařská dílna Výklad historie a současnosti, prohlídka zvonařské dílny Brodek u Tomášková – s konkrétními ukázkami výroby, ukázka zvonkohry na náměstí Přerova Dytrychová v Brodku u Přerova. Nově vzniklá od roku 2007 Čechy pod Muzeum Kočáry z 18. a 19. století a jejich doplňky (historické kočárové Kosířem historických kočárů lucerny, apod.). Vystavena zejména československá letecká technika, jeho Olomouc – Muzeum letectví součástí je i restaurátorská dílna (v části bývalých kasáren Neředín sovětské armády nedaleko letiště). Pobočka Českého svazu včelařů otevřela první muzeum tohoto Hranice Muzeum včelařství zaměření na střední Moravě, které má otevřeno každý pátek od 9:00 do 17:00. Muzeum hasičské Muzeum vzniklo v nově zrekonstruovaných prostorách místního Dřevohostice techniky zámku. Brodek u Sídlí v nové budově zbrojnice a je otevřeno po předchozí Hasičské muzeum Přerova domluvě. Sbírka je specializovaná na značku Praga Picollo a zahrnuje Dobrochov Muzeum veteránů různé typy i provedení. K vidění jsou také nejrůznější historické dokumenty, fotografie a další zajímavosti. V areálu Lovecké chaty u Horky nad Moravou, děti interaktivně Horka nad seznamuje s životem bobrů. Skanzenu vévodí stavba postavená Bobří skanzen Moravou na principech skutečného bobřího obydlí, do kterého se lze dostat podzemní chodbou či otvory v úrovni vody. Připravovaná Nová Expozici času, ve které bude instalována unikátní sbírka Šternberk Expozice času časoměrné techniky. Muzeum, které vznikne v objektu bývalé městské šatlavy, bude Uničov Muzeum vězeňství zaměřeno na drobnou kriminalitu, zloděje, tuláky, povětrné ženy, apod. Bude obsahovat i přednáškovou místnost. Nově zrekonstruovaný objekt u fary bude sloužit jako nové Uničov Muzeum baroka muzeum baroka. Olomouc Muzeum veteránů Muzeum se má stát největším veřejně přístupným muzeem historických automobilů v ČR. Na ploše větší než 2000 m2 si návštěvníci budou moci prohlédnout stovku vozů a dalších dvě
Místo
Název instituce
Lipník nad Bečvou
Západní křídlo zámku
Prostějov
Zámek Prostějov
Velká Bystřice
Hanácké folklórní muzeum
Potštát
Expozice historie města Potštát
Stručný popis, zaměření stě unikátních exponátů. Ačkoliv v klimatizované hale už dnes parkuje téměř pět desítek veteránů, prvním návštěvníkům se muzeum, jehož součástí budou i interaktivní LCD panely s dotykovým displejem, restaurace a další zázemí, otevře až v roce 2010. Bude rekonstruováno západní křídlo zámku v Lipníku nad Bečvou, kde nově vznikne galerie a výstavní síň. Bude zpřístupněna část zámku, kde budou zřízeny víceúčelové výstavní prostory a galerie. V rámci projektu Města Velká Bystřice „Amfiteátr a západní křídlo zámku, Centrum města Velké Bystřice – oživení zámeckého areálu“ bude nově otevřeno Hanácké folklórní muzeum, a to spolu s amfiteátrem a turistickým centrem. Expozice zaměřená na dlouhodobou historii města i okolí, na osudy jeho obyvatel, atd. vznikne v prostorách místního zámku.
Zdroj: Vlastní šetření.
Muzeum umění Olomouc získalo za sérii pěti restaurátorských výstav a doprovodných katalogů, které v letech 2004–2008 dokumentovaly obnovu významných památek z fondu starého umění na Moravě, nejvýznamnější mezinárodní ocenění v oblasti památkové péče – Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra (v kategorii Výzkum). Tato cena (tzv. Oscar v oblasti památkové ochrany) je každoročně udělována vybraným špičkovým projektům v oblasti ochrany kulturního dědictví. Vedle muzeí jsou lákavým turistickým cílem památníky či pamětní síně slavných rodáků a významných osobností, které v regionu žili a působili. Jméno takové slavné osoby je ideální pro to se stát turistickou marketingovou značkou daného regionu. Již dnes je např. Jeseník známý jako město Vincence Priessnitze, Zábřeh městem Jana Eskymo Welzla, Kosířsko krajem Josefa Mánese, atd. Z pohledu návštěvnosti muzeí a galerií v Olomouckém kraji je nejnavštěvovanější Muzeum umění Olomouc (zahrnuje Muzeum moderního umění a Arcidiecézní muzeum), kterému v rámci návštěvnosti jednotlivých destinací Olomouckého kraje patřilo v roce 2008 3. místo, dále Vlastivědné muzeum Olomouc (13. místo), Vlastivědné muzeum Šumperk (24. místo), Muzeum Prostějovska – 25. místo (zahrnuje hl. budovu muzea na nám. T. G. Masaryka v Prostějově, Pamětní síň Josefa Mánesa na zámku v Čechách pod Kosířem a síň Petra Bezruče v Kostelci na Hané) a Muzeum Komenského v Přerově (29. místo). Celková návštěvnost 23 muzeí, u kterých byla v letech 2006–2008 návštěvnost sledována, se v tomto období zvýšila o 21 489 návštěvníků (tj. o 6,4 %). Tab. č. 19: Vývoj návštěvnosti muzeí v Olomouckém kraji od roku 2006 do roku 2008
Obec/region
Muzeum
Jeseníky Šumperk Vlastivědné muzeum Šumperk Zlaté Hory Hornické muzeum Zábřeh Muzeum Zábřeh Jeseník Rodný dům V. Priessnitze Zábřeh Farní muzeum Česká Ves Veterán muzeum Česká Ves Javorník Městské muzeum Javorník Lipová-lázně Muzeum Johanna Schrotha Střední Morava Olomouc Muzeum umění Olomouc Olomouc Vlastivědné muzeum Olomouc Prostějov Muzeum Prostějovska Přerov Muzeum Komenského Přerov Loštice Muzeum tvarůžků Loštice Památník A. Kašpara v Lošticích Litovel Pivovarské muzeum Litovel Muzeum Litovel Příkazy Soubor staveb lidové architektury Hranice Městské muzeum a galerie Hranice Čechy pod Hasičské muzeum Čechy pod Kosířem Kosířem Mohelnice Muzeum Mohelnice Cholina Cholinský památník Tršice Obecní muzeum Tršice Střelice Vesnické muzeum Střelice Uničov Muzeum U vodní branky v Uničově Přerov Památník lovců mamutů Slatinice Muzeum veteránů Celkem
2006
2007
2008
Index 2008/2006
22 963 5 675 5 125 4 723 4 500 2 319 250 -
24 307 5 146 4 184 5 318 1 566 2 500 194 200
18 775 5 340 4 369 3 698 3 300 3 079 296 400
- 18,24 % - 5,90 % - 14,75 % - 21,70 % - 26,67 % 32,77 % 18,40 % -
163 946 56 857 24 678 10 326 5 758 2 053 4 631 4 700 3 600 3 852
228 367 48 345 22 821 12 141 7 166 1 882 5 001 5 128 3 125 4 366
204 676 39 609 18 573 15 198 5 817 3 023 9 408 5 400 3 881 3 665
24,84 % - 30,34 % - 24,74 % 47,18 % 1,02 % 47,25 % 103,15 % 14,89 % 7,81 % - 4,85 %
3 133
3 349
3 401
8,55 %
3 241 524 400 249 269 333 772
2 324 398 520 284 250 2 385 1 038 392 105
2 197 788 310 281 177 1 994 1 167 358 822
- 32,21 % 50,38 % - 22,50 % 12,85 % - 34,20 % -
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje, NIPOS, vlastní šetření. Poznámka: Do seznamu byl zahrnut i jediný skanzen na území Olomouckého kraje, a to Soubor staveb lidové architektury v Příkazech.
Porovnáme-li návštěvnost expozic a výstav v Olomouckém kraji v letech 2006 a 2008 vedenou Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu tak zjistíme, že i zde došlo k růstu návštěvnosti, a to o 37 525 návštěvníků (tj. o 7 %). Za tento nárůst může zejména kvantitativní nárůst celkového počtu expozic a výstav (o 51), z čehož potom mj. vyplývá, že v roce 2008 na jednu expozici/výstavu přišlo o 156 lidí méně než v roce 2006. V porovnání s průměrem ČR to je o 48 návštěvníků méně. Přitom v roce 2006 na jednu expozici/výstavu v Olomouckém kraji přišlo více lidí (o 45) než činil celorepublikový průměr. V roce 2008 se na území Olomouckého kraje konalo 1 058 kulturně výchovných akcí (pátý nejvyšší počet ze všech krajů ČR), na které se došlo podívat celkem 107 385 diváků (tj. v průměru 101 návštěvníků na 1 akci). Také u celkového počtu těchto akcí došlo v roce 2008 oproti roku 2006 k nárůstu – o 301 akcí (tj. 40 %). Tab. č. 20: Počet expozic, výstav, přednášek a jejich návštěvnost v jednotlivých krajích ČR v letech 2006 a 2008 Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Expozice/výstava 2006 161/313 315/506 103/245 108/248 65/135 101/188 88/197 124/265 88/206 127/295 191/474 84/213 98/214 140/261 1 793/ 3 760
2008 161/321 324/540 100/235 132/225 41/131 104/200 87/192 147/279 86/226 122/277 194/435 97/251 107/210 153/279 1 855/ 3 801
2006 3046449 969788 402247 445609 302029 476370 247030 634925 269062 310807 891716 535528 520143 711468
2008 2914199 976076 453585 419955 237000 388717 256827 581903 273885 315534 945903 573053 603375 646695
Přednášky (aj. kulturně výchovné akce) 2006 2008 3 944 4 825 1 407 1 830 697 781 915 901 576 540 626 519 320 549 880 833 558 683 681 536 1 468 1 217 757 1 058 510 623 1 098 1 154
9763171
9586707
14 437
Počet návštěvníků expozic a výstav
16 049
Počet návštěvníků přednášek, atd. 2006 212655 172660 65884 55183 54020 37130 43093 76852 37450 31196 146453 54136 89759 104595
2008 289650 197776 79815 60332 34075 31110 53550 71343 34378 36966 140937 107385 303222 114648
1181066
1555187
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS)
Moravské divadlo Olomouc navštívilo v roce 2008 celkem 105 217 diváků (z toho 92 513 diváků výhradně produkci uměleckých souborů Moravského divadla Olomouc a 12 704 představení hostujících souborů), což je v porovnání s rokem 2006 o 30 217 (tj. o 40,3 %) návštěvníků více. Druhým nejnavštěvovanějším divadlem bylo Městské divadlo Prostějov, kam v roce 2008 zavítalo 40 000 diváků (v porovnání s rokem 2006 se jednalo o mírný pokles – o 1 000 návštěvníků, tj. o 2,4 %). Nárůst návštěvnosti v porovnání s rokem 2006 zaznamenalo i Divadlo Šumperk, které v roce 2008 navštívilo 36 989 diváků (tj. o 4 989 návštěvníků více – 15,6 %). Návštěvnost těchto divadel bohužel nemůžeme porovnat s návštěvností divadel v jiných krajích ČR, poněvadž ne všechny subjekty dávají souhlas se zveřejněním individuálních údajů.
Folklór, který umožňuje poznat region ze strany starých zvyků, lidových tradic a přibližuje způsob života zdejších lidí v minulosti, má svoje zastoupení především na území turistického regionu Střední Morava, kde nalezneme centrum národopisné oblasti Haná. Ve Folklorním sdružení ČR je v současné době evidováno na 353 souborů či skupin, přičemž v Olomouckém kraji jich z toho je 26 (tj. 7,4 %). Ovšem ne všechny soubory jsou v tomto sdružení evidovány, a tak v kraji nalezneme i jiné, jako např. Dechovou kapelu Věrovanka. Tab. č. 21: Folklórní soubory a skupiny na území Olomouckého kraje
Jeseníky Folklorní soubor Trnka, Jeseník Folklorní soubor Markovice, Postřelmov Střední Morava Folklorní soubor Krajina, Olomouc Folklorní soubor Dunajec, Olomouc Národopisný soubor Haná, Velká Bystřice Folklorní soubor Bečvánek, Přerov Folklorní soubor Haná Přerov, o.s. Národopisný soubor Pantla, Náklo Folklorní soubor písní a tanců Hanačka Folklorní soubor Valentýnek, Prostějov Dětský folklorní soubor Malý Kosíř Dechová hudba Moravská Veselka Hanácký folklorní soubor Hatě Tovačov
Folklorní soubor Senioři Šumperk Dětský folklorní soubor Markovička, Postřelmov Cimbálová muzika ZUŠ A. Dvořáka, Lipník nad Bečvou Dětský hanácký soubor písní a tanců Klásek Dětský folklorní soubor Maleníček, Lipník nad Bečvou Folklorní klub Lučina a cimbálová muzika, Přerov Národopisný soubor Týnečáci, Velký Týnec Dětský folklorní soubor Čekanka, Velká Bystřice Dětský folklorní soubor Krušpánek, Velká Bystřice Dětský folklorní soubor Dunaječek, Olomouc Folklorní soubor Kanafaska, Velká Bystřice Hanácký folklórní soubor Kosíř, Kostelec na Hané Hanácký soubor písní a tanců Klas, Kralice na Hané
Zdroj: Folklorní sdružení ČR
Mezi další významné folklórní akce (vyjma již zmíněných v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009) můžeme zařadit Folklorní festival V zámku a podzámčí (Přerov), Mezinárodní folklorní festival I.O.V. (Šumperk) či Prostějovské hanácké slavnosti.
5.2Analýza turistické infrastruktury 5.2.1
Ubytovací zařízení
Z tabulky kapacit hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v jednotlivých krajích ČR můžeme pozorovat, že v Olomouckém kraji bylo k 31. 12. 2008 evidováno celkem 357 ubytovacích zařízení (tj. 4,5 % ze všech HUZ v ČR) s kapacitou 20 553 lůžek, což řadilo kraj na 11. místo ze všech krajů ČR. Přitom ještě o rok dříve (31. 12. 2007) bylo v Olomouckém kraji těchto zařízení nejméně ze všech krajů. Z porovnání let 2005 a 2008 je zřejmé, že k nárůstu HUZ došlo pouze u pěti krajů, kdežto k nárůstu lůžek u 11. krajů. V přepočtu k rozloze připadá v Olomouckém kraji na 1 km2 podprůměrných 3,9 lůžek, což je pátá nejnižší hustota.
Tab. č. 22: Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů k 31. 12. 2005 a k 31. 12. 2008
Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
HUZ celkem 2005 2008 597 656 553 544 994 984 418 501 423 417 399 391 928 890 986 941 278 338 354 348 497 518 345 357 366 352 470 468 7 608 7 705
Pokoje 2005 2008 30 355 38 013 10 339 11 237 17 391 17 691 7 466 9 608 13 839 14 267 7 320 7 407 13 426 14 049 16 125 15 905 5 418 6 938 6 402 6 481 12 027 12 831 7 144 7 674 7 910 7 934 9 713 10 127 164 871 180 162
Lůžka 2005 66 351 28 379 51 980 21 210 28 607 19 405 40 510 47 638 15 569 18 803 30 555 19 514 21 435 26 048 435 993
2008 82 809 30 407 51 381 26 635 29 425 19 647 42 155 45 170 19 607 19 053 32 212 20 553 20 926 26 852 466 832
Lůžka na 1 km2 2005 2008 133,8 167,0 2,6 2,8 5,2 5,1 2,8 3,5 8,6 8,9 3,6 3,7 12,8 13,3 10,0 9,5 3,4 4,3 2,8 2,8 4,2 4,5 3,7 3,9 5,4 5,3 4,8 4,9 5,5 5,9
Zdroj: ČSÚ
Z porovnání vývoje počtu hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) i počtu lůžek v Olomouckém kraji od roku 2005 do roku 2008 je patrný nárůst u obou sledovaných jevů. V daném období přibylo 12 HUZ (došlo k 3,5% nárůstu) a 1 039 lůžek (5,3% nárůst). Tab. č. 23: Vývoj počtu hromadných v Olomouckém kraji od r. 2005 do r. 2008
ubytovacích
zařízení
a
počtu
lůžek
Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek
31. 12. 2005 345 19 514
31. 12. 2006 343 19 122
31. 12. 2007 345 18 833
31. 12. 2008 357 20 553
Zdroj: ČSÚ
Dynamika poklesu využití lůžek a pokojů se v České republice i v Olomouckém kraji od roku 2005 do roku 2008 zpomalila, dokonce u Olomouckého kraje byl mezi těmito lety zaznamenán nárůst ve využívání pokojů, a to o 1,3 p.b. Nicméně Olomoucký kraj stále v těchto ukazatelích zaostává o cca 11 % za celorepublikovým průměrem. Ve využití lůžkové kapacity patřilo v roce 2008 Olomouckému kraji 10. místo ze všech krajů, ve využití pokojů 9. místo. Tab. č. 24: Využití lůžek a pokojů u hotelů a obdobných zařízení podle krajů v letech 2002, 2005 a 2008
Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Čisté využití lůžek (v %) 2002 2005 2008 47,3 53,4 49,1 37,9 30,6 27,6 37,5 25,3 28,8 40,2 29,3 24,4 55,4 43,5 48,8 31,8 21,6 20,4 37,9 27,3 26,9 39,8 30,8 31,1 37,5 25,2 24,8 37,2 24,8 22,6 34,3 27,2 28,6 37,6 25,1 24,9 47,5 33,0 34,0 39,3 23,9 26,0 41,8 35,8 35,7
Využití pokojů (v %) 2002 2005 2008 53,6 60,7 55,4 43,7 36,7 33,9 43,0 30,1 34,0 45,8 33,6 29,4 60,3 49,8 55,0 37,7 26,2 26,0 44,2 31,7 31,1 46,3 35,2 36,1 42,7 30,0 30,5 44,5 29,9 28,0 39,7 34,1 37,0 42,8 30,1 31,4 52,0 39,3 39,6 44,5 30,6 33,1 47,8 42,4 42,4
Zdroj: ČSÚ
Průměrná cena za ubytování nebyla ČSÚ za rok 2008 zjišťována. V roce 2007 byla průměrná cena za ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckém kraji nižší o 67 Kč, než činil celorepublikový průměr. V porovnání s rokem 2005 došlo k cenovému nárůstu o 39 Kč, tj. o 14,2 %, což bylo více, než činila průměrná meziroční míra inflace v letech 2006 (2,5 %) a 2007 (2,8 %). Tab. č. 25: Průměrná cena za ubytování v hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých krajích v letech 2002, 2005 a 2007 Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Průměrná cena za ubytování (Kč) 2002 2005 2007 948 1 012 1 052 336 373 405 246 268 295 247 277 302 481 593 579 298 318 339 216 247 258 232 263 280 215 257 280 234 262 276 281 315 349 254 275 314 242 287 309 240 271 295 314 356 381
Zdroj: ČSÚ
V ubytovacích kapacitách lze pozorovat zřejmou převahu turistického regionu Jeseníky nad regionem Střední Morava. Vyjma lůžkové kapacity v regionu Střední Moravy došlo v roce 2008 oproti roku 2005 u všech ukazatelů (celkového počtu HÚZ, pokojů i lužek) k nárůstu. Přesto, že největší počet hromadných ubytovacích zařízení a lůžek nalezneme na území okresu Šumperk, tak v relativních počtech kraji jednoznačně dominuje okres Jeseník. Naopak nejméně HÚZ, pokojů i lůžek se nachází v okrese Prostějov, v přepočtu na 1 km2 pak v okrese Olomouc. Tab. č. 26: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů v Olomouckém kraji k 31. 12. 2005 a k 31. 12. 2008 Okres/region Jeseník Šumperk Jeseníky Olomouc Prostějov Přerov Střední Morava Olomoucký kraj
HUZ celkem 2005 2008 109 115 116 119 225 234 53 57 38 33 29 33 120 123 345 357
Pokoje 2005 2008 1 981 2 212 1 885 2 095 3 866 4 307 1 595 1 626 686 638 997 1 103 3 278 3 367 7 144 7 674
Lůžka 2005 2008 5 528 6 122 5 978 6 602 11 506 12 724 3 753 3 608 2 081 1 838 2 174 2 383 8 008 7 829 19 514 20 553
Lůžka na 1 km2 2005 2008 7,7 8,5 4,6 5,0 5,7 6,3 2,3 2,2 2,7 2,4 2,6 2,8 2,5 2,4 3,7 3,9
Zdroj: ČSÚ Poznámka: ČSÚ rozděluje jednotlivé kapacity ubytovacích zařízení podle administrativního členění na okresy, ne podle turistických regionů jak byly vymezeny v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v roce 2007
Z hlediska struktury hromadných ubytovacích zařízení v Olomouckém kraji je poměr mezi hotely a penziony na jedné straně a ostatními HUZ (chatovými osadami, turistickými ubytovnami, apod.) na straně druhé zcela vyrovnaný. V turistickém regionu Jeseníky mají převahu ostatní HUZ, naopak v regionu Střední Morava hotely a podobná ubytovací zařízení. Bohužel ČSÚ v roce 2008 nečlenil ubytovací zařízení do jednotlivých kategorií, takže nelze provést komparaci ubytování vyšší kategorie (hotelů**** a výše). Odborníky v oblasti cestovního ruchu je ale dlouhodobě pokazováno na poddimenzovanost ubytovacích zařízení vyšší kategorie na území Olomouckého kraje. Tab. č. 27: Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) podle kategorie a podle okresů v Olomouckém kraji k 31. 12. 2008
Okres/region Jeseník Šumperk Jeseníky Olomouc Prostějov Přerov Střední Morava Olomoucký k.
hotely a podobná ubytovací zařízení
ostatní hromadná ubytovací zařízení
celkem
hotely
penziony
celkem
kempy
57 52 109 40 15 15 70 179
13 19 32 23 6 6 35 67
44 33 77 17 9 9 35 112
58 67 125 17 18 18 53 178
1 4 5 2 3 1 6 11
chatové osady a turistické ubytovny 18 37 55 4 6 8 18 73
ostatní HUZ 39 26 65 11 9 9 29 94
Zdroj: ČSÚ Poznámka: ČSÚ rozděluje hromadná ubytovací zařízení podle administrativního členění na okresy, ne podle turistických regionů jak byly vymezeny v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v roce 2007
K postupnému zlepšování dané situace a zvyšování kvality ubytovacích zařízení dochází mj. také díky spolufinancování projektů zaměřených na výstavbu nových ubytovacích kapacit a zlepšování kvality poskytovaných služeb z Regionálního operačního program Střední Morava. Z tohoto programu byly již podpořeny následující projekty v celkovém finančním objemu 226 444 970 Kč (viz tabulka).
Tab. č. 28: Projekty, které byly Výborem Regionální rady doporučeny k financování z ROP Střední Morava (výběr)
Projekt Jeseníky Výstavba horského hotelu**** Kouty s wellness provozem Přestavba a přístavba penzionu U Petra, vytvoření wellness centra a zvýšení kapacity parkoviště
Obec
Žadatel
Loučná nad Desnou
Ing. Aleš Skoumal – TRINA
Jeseník
Petr Hledík – Pension U Petra
Rekonstrukce a modernizace penzionu Hélios a vybudování wellness centra a víceúčelového hřiště
Lipoválázně
Penzion Hélios s.r.o.
Areál Sigma Holiday
Lipoválázně
SM REALITY s.r.o.
Výstavba ubytovací a stravovací kapacity skiareálu
Ostružná
SKIING s.r.o.
Zvýšení standardu ubytování a stravování – Kralická chata
Staré Město
Bořivoj Wind
Modernizace ubytování a zkvalitnění služeb hotelu Flora
Olomouc
RAKAS, spol. s r.o.
Výstavba Hotelu U Parku
Olomouc
Hotel U Parku, s.r.o.
Dostavba hotelu Jana v Přerově
Přerov
JANA a.s.
Rozšíření ubytovací kapacity a vzdělávací infrastruktury hotelu Na Jižní
Přerov
JIPR, s.r.o.
Aktivity Výstavba nového hotelu s 58 lůžky, restaurací (70 míst), salónkem/konferenční místností (43 míst), wellness centrem (2x sauna, 2x vířivka, 1x fitness). Přestavba a přístavba penzionu*** s modernizovanými 25 lůžky a novými 25 lůžky, vytvoření wellness centra, zvýšení kapacity parkoviště. Penzion v kategorii ** s celkem 66 lůžky (38 modernizovanými a 26 novými), modernizace restaurace – 40 míst a 40 míst na venkovní zahrádce, vybudování nového wellness centra, víceúčelového sportovního hřiště, dětského hřiště a parkoviště. V budově penzionu budou vybudovány školící/konferenční prostory a bude instalován bezdrátový přístup k internetu. Penzion (44 nových lůžek), sportovní centrum a venkovní sportoviště. Výstavba nového penzionu s devíti pokoji, restaurací, wellness a venkovní víceúčelovou sportovní plochou. Modernizace stávajících lůžek (15) a zvýšení počtu pokojů (celkem 5 nových lůžek). Úprava přilehlých ploch pro sportovní vyžití rekreantů, výstavba malé ČOV.
Střední Morava
Hotel Centrum Hranice
Hranice
Ing. Miroslav Kulička
Hotel zámek Chudobín
Litovel – Chudobín
Tech idea s.r.o.
Ubytovací zařízení pro celosezónní turistiku v Protivanově
Protivanov
MIS PRO s.r.o.
Modernizace 60 pokojů (tj. 120 lůžek) hotelu Flora s cílem zvýšení jejich certifikace na standard 4*, přístavba víceúčelového sálu, restaurační terasa a vestavba wellness zóny. Vybudování nového hotelu ve standardu *** s celkovou ubytovací kapacitou 170 lůžek. Modernizace 17 pokojů (34 lůžek) 4* hotelu, vybudování nové restaurace, zahradní restaurace, modernizace wellness, nové parkoviště. Školící místnost pro 30 osob, 8 nových pokojů 3* hotelu (16 nových lůžek + 15 přistýlek), parkoviště, hřiště. Rozšíření a zkvalitnění ubytovacích kapacit (60 modernizovaných a 10 nových lůžek) hotelu***, modernizace konferenčního sálu, půjčovna a úschovna kol včetně příslušenství, venkovní odpočinkové posezení, fitness. Nový hotel s ubytovací kapacitou 72 lůžek, restaurací pro 400 osob a wellness centrem pro 70 osob (rekonstrukce). Výstavba nového tříhvězdičkového penzionu (29 lůžek), restaurace s barem + venkovní posezení (celková kapacita 84 míst), salónek (16 míst), další doplňkové služby CR (půjčovnu kol a lyží, cyklo a ski servis)
Projekt
Obec
Žadatel
Bouzov
Hotel BOUZOV s.r.o.
Pivovar, restaurace a penzion Černý Orel
Horní Moštěnice
DAVAZ, spol. s.r.o.
Rekonstrukce areálu Příleského Mlýna včetně rozvoje doplňkové a návazné infrastruktury
Všechovice
Jaroslav Boucník
Hotel Bouzov
Aktivity Výstavba nových půdních pokojů s 20 lůžky, rozšíření zahradní restaurace a zpevnění parkovací plochy. Nový penzion *** standardu s lůžkovou kapacitou 16 míst + přistýlky, minipivovar s nabídkou až osmi druhů piv vyráběných přímo v restauraci (pro 150 hostů), dvě zahrádky, salónek (konferenční místností) s podiem pro umělecká vystoupení. 28 nových lůžek a 5 přistýlek, wellness centrum, hudební salonek, dětské hřiště s atrakcemi, půjčovna kol, Mlynářské muzeum, Muzeum zemědělských strojů, rekonstrukce a zprovoznění mlýnského kola.
Zdroj: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Velkou pozornost je třeba i nadále věnovat podpoře budování a modernizaci ubytovacích kapacit a s tím spojené infrastruktury doplňkových a nadstandardních služeb těchto zařízení (wellness center, sportovních center, salónků a konferenčních místností pro rozvoj incentivního cestovního ruchu, atd.). Pro zvyšování kvality v cestovním ruchu mají význam systémy certifikace a klasifikace služeb. Pokud se jedná o ubytovací služby, pro období 2006–2009 se přidělují certifikáty a klasifikační znaky dle nově zpracované Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky Kategorie hotel, hotel garni, pension a motel. Kritéria zpracovaly ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism profesní organizace Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu (HO.RE.KA ČR) a Národní federace hotelů a restaurací České republiky (NFHR ČR), které se v r. 2006 spojily do Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR). Z tabulky je zřejmé, že nejvíce certifikovaných ubytovacích zařízení nalezneme v okrese Olomouc, naopak žádný v okrese Šumperk. Celkový počet certifikovaných HUZ je ale v Olomouckém kraji nízký. Tab. č. 29: Certifikovaná ubytovací zařízení (certifikát AHR ČR) na území Olomouckého kraje k 30. 9. 2009 Turistický region Okres Počet certifikovaných zařízení
Jeseníky Jeseník Šumperk 5 0
Střední Morava Olomouc Prostějov Přerov 12 1 3
Celkem 21
Zdroj: Asociace hotelů a restaurací ČR, certifikovaná zařízení
Od roku 2010 bude platit nový klasifikační systém „Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky na období 2010–2012“, která se stala součástí mezinárodního „středoevropského“ systému „Hotelstars Union“, jenž v současné době sjednocuje klasifikační kritéria v rámci 7 evropských zemí: ČR, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Švédska a Nizozemí. „Hotelstars Union“ zaručuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v tomto významném regionu. Celonárodní certifikační systém ubytovacích a stravovacích služeb (stejně jako turistických cílů) s názvem „Cyklisté vítáni“ a s vazbou na cyklodopravu zavedla v ČR Nadace Partnerství. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. V Olomouckém kraji bylo v roce 2009 certifikováno celkem 48 zařízení (42 ubytovacích zařízení, 2 kempy, 2 stravovací zařízení, která neposkytují ubytovací služby a 2 turistická informační centra). Z toho jich 41 nalezneme na území turistického regionu Jeseníky (25 v okrese Jeseník a 16 v okrese Šumperk) a 7 na území turistického regionu Střední Morava (1 v okrese Olomouc, 3 v okrese Prostějov, 2 v okrese Přerov a 1 v okrese Šumperk).
5.2.2
Stravovací zařízení
Stravovací služby, stejně jako ubytovací a další služby, jsou při hodnocení potenciálu cestovního ruchu na straně nabídky řazeny mezi tzv. sekundární potenciál, který je závislý na přitažlivosti, respektive bonitě primárního potenciálu. Na druhou stranu ubytovací a stravovací kapacity s širokou škálou služeb určují míru čerpání primárního potenciálu. Sekundární potenciál vytváří materiálně technickou základnu a služby, realizuje příjmy v lokalitě, vytváří pracovní místa, oživuje centra měst, venkovskou krajinu a celkově zvyšuje přitažlivost místa. Na národní ani krajské úrovni nejsou vedeny žádné komplexní statistiky stravovacích zařízení či jejich kapacit. Poslední statistické šetření sítě pohostinských provozoven provedl ČSÚ v roce 2001, takže od tohoto roku nemůžeme sledovat probíhající změny, které bývají u tohoto odvětví relativně dynamické. Své příznivce si začíná nacházet tzv. gurmánský turismus, který je nejen samostatnou formou cestovního ruchu, kdy lidé jezdí za ochutnávkami místních specialit, ale zároveň i příjemným doplňkem na jejich cestách za poznáním přírodních a kulturních atraktivit. Olomoucký kraj má celou řadu tradičních pokrmů a kulinářských specialit, které jej proslavili nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Na druhou stranu je v regionu stále nedostatek specializovaných restaurací s typickou nabídkou regionálních jídel. Olomoucký kraj, jak je patrno z tabulky, se může pochlubit celou řadou gastronomických specialit, které se hodí k této nabídce. Tab. č. 30: Gastronomické speciality Olomouckého kraje
Jídlo Sýry a mléčné výrobky: Pravé olomoucké tvarůžky (Loštice), niva (Otinoves), sýr Gran Moravia (Litovel), mléčné výrobky firmy Olma, a.s. (Olomouc) Pečivo a cukrovinky: Hanácké koláče, biopotraviny z firmy PRO-BIO Staré Město, staroměstské máslové trubičky, výrobky firmy Mader a synové, s.r.o. (Přerov) Další: těstoviny Adriana (Litovel), masné a lahůdkářské výrobky firmy Váhala a spol. s. r.o. (Hustopeče nad Bečvou), tovačovský kapr, produkty firmy Nestlé Česko s.r.o., závod ZORA, plumlovský řízek
Pití Pivo: Litovel (Litovel), Zubr (Přerov), Holba (Hanušovice) + minipivovar U krále Ječmínka (Prostějov), minipivovar Lipník nad Bečvou, hostinské pivovary Moritz (Olomouc), Svatováclavský pivovar (Olomouc) ** Tvrdý alkohol: produkty Palírny u Zeleného stromu Starorežná (Prostějov), bylinný likér Praděd*, Gold cock whisky*, TRUL Jesenický Priessnitz liqueur (Mikulovice), Lihovar a likérka Tomáš Koláček (Střítež nad Ludinou) Kyselky: Hanácká (Horní Moštěnice), Ondrášovka (Moravský Beroun)
Zdroj: vlastní šetření Poznámka: * dnes vyrábí firma Rudolf Jelínek a.s. Vizovice ** Svatováclavský pivovar během roku 2009 utlumil produkci vlastního piva a v současné době ho majitelé přebudovávají na hernu
Agrární komora Olomouckého kraje od roku 2005 oceňuje v soutěži „Top výrobek Olomouckého kraje“ výrobky jednotlivých regionálních výrobců potravin, kteří potom mohou vybrané produkty označit na jeden rok logem „Výrobek OK 2009“. U jednotlivých výrobků je vždy zkoumán jejich vzhled, obal, chuť, kvalita, složení a originalita, ocenění tak garantuje vysokou kvalitu těchto výrobků. V roce 2009 Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism rozjela v rámci projektu „Czech Specials – Ochutnejte Českou republiku“ kampaň, která má vést restaurace k vaření tradičních a často zapomenutých českých receptů ("Státem uznané" speciality vyhledala Asociace kuchařů a cukrářů), a zároveň nalákat lidi, aby chodili na regionální jídla. CzechTourism má ambici "označkovat" do konce roku patnáct restaurací v každém kraji, které jsou pak označeny logem kampaně. V Olomouckém kraji byly k 30. 9. 2009 registrovány 2 restaurace: Restaurace Archa (Olomouc – Svatý Kopeček) a Restaurace U Labutě (Přerov). Od roku 2001 provádí na území města Olomouce svou interní certifikaci služeb také město Olomouc a vydává certifikace kvality ubytovacím a stravovacím zařízením, která splňují kritéria kvality poskytovaných služeb. Tímto aktem chce návštěvníkům a turistům garantovat služby, která zařízení poskytují. Poslední certifikace proběhla v roce 2005, a to na období 2006–2009. Hodnotící komisaři provedli šetření u 64 restauračních zařízení, z toho 49 zařízení certifikát obhájilo. Držitel certifikátu se prokazuje certifikátem, který má zavěšený ve svém zařízení, a současně logem umístěným na vchodových dveřích.
5.2.3
Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky
Pěší turistika V roce 2008 bylo v České republice vyznačeno celkem 40 219,3 km pěších tras (o 2 183,3 km více než v roce 2001, tj. o 5,7 %). Celková délka značených pěších tras v Olomouckém kraji je 2 646,2 km, což představuje 6,6% podíl na celkové síti těchto tras v republice. Oproti roku 2001 došlo k prodloužení krajské sítě pěších tras o 239,2 km (o 9,9 %). Hustota sítě značených tras v Olomouckém kraji je mírně podprůměrná, kraj se řadí na 7. místo v republice. Tab. č. 31: Rozsah značení pěších turistických tras v krajích ČR v letech 2001 a 2008
Kraj Středočeský a Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Délka (km) 2001 2008 5 672 5 708,1 4 971 5 203,5 3 809 4 060,3 1 305 1 374,4 2 312 2 605,5 2 194 2 612,6 3 410 3 192,4 1 927 2 058,3 2 716 2 890,7 2 606 2 925,8 2 407 2 646,2 1 930 2 103,0 2 777 2 838,5 38 036 40 219,3
Hustota (km/km2) 2001 2008 0,493 0,496 0,494 0,517 0,504 0,537 0,394 0,415 0,433 0,488 0,694 0,826 0,717 0,671 0,427 0,455 0,392 0,425 0,369 0,407 0,468 0,502 0,487 0,531 0,500 0,523 0,482 0,510
Zdroj: Klub českých turistů
Vzhledem k tomu, že v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 nebyly v roce 2007 z důvodu chybějící evidence zaznamenány veškeré tehdy existující naučné stezky (NS), je velmi obtížné zachytit celkovou změnu stavu od tohoto roku. Proto v následující tabulce pouze doplňujeme původní výčet o další naučné stezky na území Olomouckého kraje. V obou dokumentech je evidováno celkem 46 naučných stezek, z toho v turistickém regionu Jeseníky 15 NS a v turistickém regionu Střední Morava 31 NS. Tab. č. 32: Naučné stezky v OK (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 39–40)
Obec/region
Délka (km)
Počet zastavení
Jeseníky Údolí ztracených štol
Zlaté Hory
2,0
11
Zlatohorská hornická NS
Zlaté Hory
16,0
12
8,5
8
historie, turistika, fauna, flóra, krajina
15,0
14
krajina, přírodní zajímavosti, historie
Prostějov
4,0
11
Malé Hradisko Přerov
2,0 10,8
6 18
Za krásami městské památkové zóny Hranice
Hranice
1,5
13
Městský park Uničov
Uničov
1,0
11
NS lišky Bystroušky
Loštice – Doly
23,0
Historie a příroda Litovle a okolí
Litovel
3,5
26
Stezka Jana Evangelisty Purkyně
území 2 krajů*
25,0
7
Křížový a Kočičí vrch
Moravský Beroun
6,3
12
Přírodní rezervace Panské louky
Moravský Beroun
3,2
10
Domašov nad Bystřicí – Hrubá voda
13,0
11
Název
Se skřítkem okolím Pradědu S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami Střední Morava Hloučela Staré Hradisko Přerovským luhem
Údolím Bystřice
Ovčárna – Praděd – Švýcárna Červenohorské sedlo – Ramzová
Zaměření původ a způsob zpracování zlata hornické památky, historie těžby, těžba sedimentů a rud
historie, přírodní zajímavosti, fauna, flóra historie, osídlení území krajinné a přírodní zajímavosti historie, památky a jedinečnosti města Hranice, zahrnuje vyhlídku z radniční věže historie, přírodní zajímavosti, fauna, flóra historie, přírodní zajímavosti, krajina tři tématické okruhy (Historická Litovel, Kolem litovelských rybníků, Hvězda) – historie, památky, přírodní zajímavosti, fauna, flóra památná místa, historie a současnost obcí regionu historie, přírodní zajímavosti, fauna, flóra historie území, všeobecně o lesním ekosystému, přírodní rezervace, lesní železnice historie, přírodní zajímavosti, fauna, flóra
Zdroj: vlastní šetření Poznámka: * začíná ve Dvorcích, pokračuje přes Moravský Beroun, Norberčany, Starou Vodu, Budišov nad Budišovkou a končí u Cesty česko-německého porozumění
Z Regionálního operačního program Střední Morava byly podpořeny následující projekty (viz tabulka), které povedou k vybudování nových naučných stezek v Olomouckém kraji či zázemí pro tyto stezky. Tab. č. 33: Projekty, které byly Výborem Regionální rady doporučeny k financování z ROP Střední Morava (výběr)
Projekt Jeseníky Vybudování naučné stezky ve Velkých Losinách Vybudování infrastruktury pro zajištění dostupnosti turistických atraktivit pro zimní a letní sporty Údolím Stříbrného potoka Střední Morava Předmostím až do pravěku – infocentrum Za krásami Městské památkové zóny
Obec
Žadatel
Velké Losiny
Obec Velké Losiny
Loučná nad Desnou
Obec Loučná nad Desnou
Skorošice
Obec Skorošice
Přerov
Statutární město Přerov
Hranice
Město Hranice
Aktivity Vybudování osmikilometrové naučné stezky (zastavení o 2 větvích) s 9 informačními panely, 6 odpočívadly a 2 dětskými hřišti Vybudování naučné stezky pohádkový "Koutecký les" zahrnující 4 stanoviště (zabudování pohádkových postav, zabudování tabulí s legendami) a vybudování lávky přes řeku (přístupové cesty). Vytvoření objektu expozice, vybudování naučné stezky Vytvoření zázemí pro naučnou stezku, včetně nového informačního centra. Vytvoření městské naučné trasy, zpřístupnění radniční věže.
Zdroj: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Mikroregion Jesenicko je hlavním realizátorem výstavby celkem 7 odpočívadel pro turisty na významných turistických a cyklistických trasách v Jeseníkách (oblasti: 2x Jeseník, 2x Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Lipová-lázně, Ostružná). Tento projekt s názvem “Jeďte s dětmi na piknik“ bude také spolufinancován z ROP Střední Morava.
Cykloturistika Pro cykloturistiku jsou vytvořeny prakticky ve všech částech Olomouckého kraje příhodné podmínky, nabídka možností v různých typech terénu je pestrá, nicméně služby pro cyklisty na cyklotrasách či cyklostezkách a v jejich okolí zatím nejsou dostatečně rozvinuté.
Cyklotrasy na území Olomouckého kraje Základním problémem značených cyklotras na území Olomouckého kraje je vyjma údržby i „zastaralost“ celé sítě. Cyklotrasy byly vyznačeny převážně v letech 1999–2001, kdy ještě neexistovaly cyklostezky (nebo jen některé). Nyní se ale Olomoucký kraj může pyšnit hustou sítí cyklistických stezek, po kterých ale často nevedou žádné cyklotrasy. Někde se sice podařilo danou cyklotrasu přesměrovat, ale ve většině případů jsou udržovány trasy v původním trasování. Dalším problémem je, že při místním šetření se zjistil katastrofální stav povrchu vyznačených cyklotras. Z toho plyne závěr, že by mělo dojít k přetrasování nebo zrušení několika tras. Touto problematikou se zabývají autoři Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji, která se v současné době zpracovává a která by měla přinést jednoznačné návrhy změn. Do kategorie cyklotras nepatří místní cyklostezky a cyklistické okruhy, jejichž zřizování není koordinováno centrálně a je v kompetenci místních orgánů (se snahou využít lokální možnosti). Problémem zůstává neexistence evidence těchto stezek a okruhů, což se projevuje chybějící návazností na značené cyklotrasy. Tato problematika by měla být opět řešena v Územní studii rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji. V následujícím textu jsou uvedeny veškeré cyklotrasy na území Olomouckého kraje, a to z důvodu aktualizace a upřesnění informací uvedených v původní aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 z roku 2007. Seznam cyklotras I. – IV. třídy procházející Olomouckým krajem je uveden v příloze tohoto dokumentu (čerpáno z Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji z října r. 2009).
Cyklostezky na území Olomouckého kraje
Díky dlouhodobé finanční podpoře Olomouckého kraje je v Olomouckém kraji z celé ČR nejvíce samostatných cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty. Pokud se započítají do celkového součtu i ty cyklostezky, které se nyní staví, tak na území Olomouckého kraje nalezneme celkem 168 km samostatných cyklostezek a komunikací vhodných pro zaměstnaneckou cyklistickou dopravu, z toho 67,5 km je v intravilánu a 97,5 km v extravilánu. Cyklostezek je celkem 140 km a komunikací vhodných pro cyklisty 28 km (Tyto komunikace jsou označené dopravních značkou B11, protože musí sloužit i pro provoz zemědělské techniky nebo vozidel Povodí, a.s. Jsou zde ale započítány jen ty úseky, které plní významnou dopravní či rekreační funkci ve vztahu k cyklistům. Mezi takové komunikace patří například cyklostezka Bečva v úseku Osek nad Bečvou – Lipník nad Bečvou. Rozhodně zde nejsou započteny lesní cesty, např. v Jeseníkách, či Rychlebských horách). Tab. č. 34: Cyklostezky na území Olomouckého kraje (členění podle jednotlivých ORP)
Obec/region Jeseníky ORP Jeseník Bernartice Česká Ves Jeseník Mikulovice ORP Šumperk Nový Malín Ruda nad Moravou Šumperk Kamenná – Rohle ORP Zábřeh Zábřeh Střední Morava ORP Olomouc Bělkovice-Laštany, Bohuňovice – Hlušovice Bystrovany – Velká Bystřice – Mariánské Údolí Dub na Moravou Lubenice Majetín Náměšť na Hané Olomouc Přáslavice – Daskabát – Velký Újezd Samotíšky Těšetice ORP Uničov Medlov Uničov ORP Šternberk Šternberk – intravilán Šternberk – Štarnov Šternberk – Lužice ORP Litovel Litovel – intravilán Litovel – Nasobůrky Litovel – Sobáčov Litovel – Rozvadovice Litovel – Střeň ORP Prostějov Bedihošť – Čehovice – Hrubčice – Telčice – Klenovice na Hané Dřevnovice Kralice na Hané Mořice Prostějov Smržice – Držovice Smržice – Prostějov Smržice – Čelechovice ORP Konice Ochoz ORP Přerov Brodek u Přerova – Citov – Luková
Celkem
Intravilán
Extravilán
391 m 500 m 200 m 6 252 m
391 m 500 m 0m 2 521 m
0m 0m 200 m 3 731 m
700 m 775 m 3 820 m 790 m
700 m 775 m 3 400 m 0m
0m 0m 420m 790 m
580 m
580 m
0m
5 200 m 3 320 m 760 m 500 m 1 060 m 810 m 23 419 m 7 175 m 1 187 m 2 162 m
100 m 0m 0m 0m 1 060 m 810 m 21 519 m 3 000 m 487 m 900 m
5 100 m 3 320 m 760 m 500 m 0m 0m 1 900 m 4 175 m 700 m 1 262 m
810 m 14 092 m
0m 6 447 m
810 m 7 645 m
1 140 m
1 140 m
0m
2 749 m
0m
2 749 m
760 m
760 m
0m
9 683 m
0m
9 683 m
7 762 m
0m
7 762 m
870 m 1 520 m 1 470 m 12 120 m 2 100 m 1 300 m 500 m
0m 0m 0m 6 775 m 0m 0m 0m
870 m 1 520 m 1 470 m 5 345 m 2 100 m 1 300 m 500 m
200 m
200 m
0m
6 874 m
390 m
6 484 m
Obec/region Kojetín Přerov Radslavice Vlkoš ORP Hranice Hranice ORP Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou – Osek nad Bečvou Týn nad Bečvou ORP Mohelnice Mohelnice Celkem
Celkem 575 m 24 852 m 2 400 m 880 m
Intravilán 575 m 13 424 m 0m 0m
Extravilán 0m 11 428 m 2 400 m 880 m
8 810 m
3 792 m
5 018 m
3 400 m 2 600 m
0m 0m
3 400 m 2 600 m
2 077 m 168 345 m
250 m 70 496 m
1 827 m 97 849 m
Zdroj: Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji
Na území Olomouckého kraje vede několik dálkových tras I. a II. kategorie. Dálkové trasy I. kategorie – Moravská a Jantarová stezka (její součástí je i cyklostezka Bečva) Moravská stezka, tvoří ji na území kraje cyklotrasy č. 54, 53, 51 a 47 (Jeseník – Ramzová – Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc – Tovačov – Kroměříž – Břeclav – st. hranice ČR – Rakousko, Poštorná/Reinthal CZ/A). Jantarová stezka, označena na území kraje č. 5 (Tworkow/Hať (PL/CZ) – Hlučín – Ostrava – Kunín – Starý Jičín – Teplice nad Bečvou – Lipník nad Bečvou – Přerov – Olomouc – Prostějov – Sloup – Blansko – Brno – Židlochovice – Hevlín). Na základě výstavby nových úseků cyklostezek v roce 2009 podél Bečvy (Olomoucký a Zlínský kraj) a Moravy (převážně Zlínský kraj) je nutné strategicky konstatovat, že pro vytvoření produktu dálkového typu se pro sezónu 2010 a 2011 jeví jako nejvýhodnější společná propagace dvou řek Bečvy (od Velkých Karlovic, přes Hranice a Přerov) a Moravy (od Tovačova směrem na Zlínský kraj). Z hlediska marketingu by bylo výhodné nazvat tento koridor např. sloganem „Cyklistická dálnice D1 otevřena“, jak se uvádí v Územní studii rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji. Daný produkt bude až na několik málo hluchých míst vhodný pro in-line, i pro rodiny s dětmi. Pro Olomoucký kraj se doporučuje, aby se spojil se Zlínským krajem, resp. s turistickým regionem „Východní Morava“ a připravil společnou strategii podpory daného produktu. Teprve až v následujících letech pracovat na propagaci Moravské stezky, dokud se nedořeší průjezd Olomoucí. Dálkové trasy II. kategorie, uvnitř kraje, regionálního významu, s napojením na sousední kraje: Cyklo Bystřice – cyklistická doprava a cykloturistika na území mikroregionu Bystřička, s návazností na okolí. Cyklo Desná – cykloturistika a cyklistická doprava v údolí řeky Desné s návazností na okolí. Cykloturistické trasy s úseky po nových cyklostezkách podél toku řeky Desné, a to na středním a dolním toku této řeky až k jejímu zaústění do řeky Moravy. Cyklo Bělá – propojení Jeseníků, Bělé pod Pradědem a Červenohorského sedla mimo silnici I/44, tj. po místních komunikacích, souběžných s touto silnicí, které budou propojeny cyklistickými stezkami Cyklo Střecha Evropy – propojení Jantarové stezky s Budišovem nad Budišovkou a výhledově se Slezskou Hartou, Bruntálem a Krnovem (Slezská Magistrála). Závěrem ještě zmíníme projekt pro milovníky terénní cyklistiky, který vznikl na území turistického regionu Jeseníky. Jedná se o tzv. Rychlebské stezky. V září 2009 se v Černé Vodě otevřely první stezky pro terénní cyklistiku v ČR. Jedná se o zrekonstruované staré lovecké chodníky, které byly adaptovány pro horská kola. Stezky tvoří uzavřený okruh, který začíná a končí u kulturního domu v Černé Vodě. Nabízejí nevšední cyklistický a estetický zážitek. Vedou často jinak neschůdným členitým terénem přes žulové plotny a dřevěné lávky, klikatí se podél potoka, proplétají se mezi obrovskými balvany, apod. Zkušeným terénním cyklistům nabízejí celkem 32 kilometrů tras. V roce 2010 se bude pokračovat druhou fází, kdy by mělo vzniknout dalších 30 až 50 km nových tras. Vzniknout by měla také Základna, která poskytne veškeré zázemí pro návštěvníky – půjčovnu celoodpružených kol Merida, servis, prodejnu, ale také možnost ubytování a občerstvení.
In-line bruslení S výstavbou nových cyklostezek s kvalitním povrchem souvisí i rozvoj dalšího v posledních letech masově se rozšiřujícího fenoménu, in-line bruslení, jenž patří k moderním sportovně rekreačním aktivitám. V Olomouckém kraji je podobně jako v ostatních regionech ČR in-line bruslení rozšířeno především v městských a příměstských oblastech, a to právě hlavně díky nově budovaným cyklostezkám a společným stezkám pro pěší cyklisty. V některých dnech a hodinách počty in-line bruslařů na cyklostezkách dokonce převyšují počty samotných cyklistů. Proto se jejich další výstavba doporučuje v patřičných šířkových parametrech (min. 3,0 metrů) a také v návaznosti na centra měst a lokality se zvýšenou koncentrací bydlících obyvatel. Tato problematika je zřejmá např. ve městě Olomouc. Vyjma městských parků (Smetanovy a Čechovy sady), které jsou přímo v centru města, se musí in-line bruslař dostat k dalším vhodným stezkám za pomocí auta či MHD. Nejvyužívanější jsou zde dvě trasy, které lze ovšem spojit jednou velmi málo frekventovanou ulicí. První vede z Chválkovic směrem do Černovíra (kolem staré parní vodárny) a druhá z Chválkovic do Samotíšek. Statutární město Olomouc v současné době připravuje projekt výstavby cca 3 km dlouhé inline stezky na Hejčínských loukách mezi Hejčínem, Řepčínem a Černovírem, který se částečně nachází na území Litovelského Pomoraví. V Prostějově mají in-line bruslaři k dispozici in-line okruh v Kolářových sadech, v Přerově hojně využívají asfaltovou stezku od městského parku Michalov směrem k rekreační oblasti Laguny, kde se mj. nachází i skate park. Ideální je taktéž 12,6 km dlouhá stezka podél řeky Bečvy z Přerova až do Lipníka nad Bečvou. Přehled terénů vhodných pro in-line bruslení obsahují například internetové stránky www.inline-online.cz. Zde se mj. i dozvíme, že na území Olomouckého kraje leží nejvýše položená in-line dráha v ČR (ve výšce 1 350 m n. m.), a to na koruně horní nádrže Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Místní komunikace s velmi kvalitním povrchem o délce 1740 m tvoří ovál kolem celé nádrže.
Hipoturistika Trávení volného času v koňském sedle je jedním z vyhledávaných a stále více oblíbených způsobů relaxace. Rekreační ježdění a jezdecká turistika má pozitivní vliv na zdravotní stav osob, a to jak po fyzické, tak i psychické stránce. Hipoturistika však představuje stále spíše perspektivu než významný existující produkt. Terény vhodné pro hipoturistiku jsou v mnoha oblastech kraje, stejně tak zde relativně rovnoměrně fungují jízdárny, avšak nedostatečné je hlavně množství vybudovaných a vyznačených hipostezek. Od roku 2007 nedošlo ani u jednoho z představených projektů v Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 k výraznějšímu posunu, projekty jsou stále ve fázi připravenosti. Stejně tak nebyla zpracována „Studie hipostezek na území Olomouckého kraje“, jejímž cílem bylo zpracovat přehled současného stavu hipoturismu v Olomouckém kraji. Výstupem plánované studie mělo mj. být doporučení atraktivních cílů a oblastí vhodných ke zpřístupnění hipostezkou a návrh vedení páteřních hipostezek a tras, včetně doprovodné infrastruktury (jízdárny, uvaziště koní, značení, odpočívadla, atd.), s případným provázáním na sousední kraje a Polsko.
5.2.4
Zimní sporty, lyžování
Lyžování, včetně běžeckého a snowboardingu je v Olomouckém kraji pochopitelně nejvíce zastoupeno v Jeseníkách. V rámci České republiky představují místní lyžařská centra konkurenční výhodu, nicméně v mezinárodním měřítku (stejně jako ve srovnání s některými středisky v Krkonoších) nejsou příliš konkurenceschopné. A to především kvůli svým parametrům – jde především o relativně krátkou délku sjezdových tratí, nízkou nadmořskou výšku a s ní související nízkou sněhovou pokrývku, a hlavně o výraznou infrastrukturní nedovybavenost a malý počet nabízených doprovodných služeb. Na druhou stranu v poslední době dochází k poměrně velké investiční aktivitě, hlavně soukromých společností, a situace se postupně zlepšuje. Největší bariérou rozvoje a zkvalitňování lyžařských areálů je a bude ochrana přírody.
Sjezdové lyžování, zimní atrakce a doplňkové služby v lyžařských střediscích Jeseníky Z důvodu koncepčního přístupu a kvalitního zpracování návrhové části bylo třeba provést důkladnou analýzu jednotlivých lyžařských středisek, a to včetně jejich nabízených služeb (nejen pro lyžaře, ale i dalších doplňkových služeb). Z analýzy je patrné, že služby, které ještě před pěti lety znamenaly v Jeseníkách konkurenční výhodu, jsou dnes téměř samozřejmostí a nutným minimem pro uspokojování potřeb cílových skupin: jedná se hl. o umělé zasněžování, lyžařskou a snowboardovou školu, půjčovnu lyžařského a snowboardového vybavení, ski servis, úschovnu, ale také parkování zdarma, ubytování a občerstvení. Nadále je potřeba nabídku poskytovaných služeb soustavně rozšiřovat, aby zákazníci byli co nejvíce spokojeni a do místních lyžařských středisek se opět znovu vraceli. Jde především o budování relaxačních a wellness center, stejně jako o budování a modernizaci zařízení pro aktivní trávení volného času (sportovně-rekreačních zařízení a areálů). Přednost musí dostat zařízení s celoročním provozem. Vzhledem k tomu, že nabídka jednotlivých areálů je nízká především přes letní sezónu, je dále vhodné podporovat infrastrukturu pro letní sporty a aktivní rekreaci na horách poskytující služby s vysokou přidanou hodnotou maximalizující délku pobytu návštěvníků a příjem do regionu. Tab. č. 35: Významná lyžařská střediska v turistickém regionu Jeseníky v roce 2009
Vleky/ Obtížnost Délka Večerní Nabídka služeb pro lyžaře Další služby Sjezdovky sjezdovky sjezdovky lyžování Praděd – Ovčárna modrá 800 m NE 1/2 červená 610 m NE modrá 600 m NE 1/2 Ubytování – hotely červená 550 m NE (také s relaxačním 1/1 modrá 350 m NE půjčovna lyží a snowboardů, ski centrem), turistické servis 1/1 černá 750 m NE chaty, restaurace, 1/1 modrá 550 m NE občerstvení. 1/1 modrá 250 m NE 0/1 modrá 180 m NE 6/9 4 640 m Dostupnost: parkoviště (placené): 6 km – doprava dále skibusem, nejbližší autobusová zastávka: 100 m, nejbližší vlaková zastávka: 16 km Vleky/ Obtížnost Délka Večerní Nabídka služeb pro lyžaře Další služby Sjezdovky sjezdovky sjezdovky lyžování Červenohorské sedlo 1/1 černá 800 m NE červená 700 m NE 1/2 Ubytování – hotel*** červená 400 m NE (krytý bazén, posilovna, modrá 750 m NE sauna, masáže, 1/3 modrá 410 m NE večerní lyžování, lyžařská a tenisové kurty, dětský modrá 150 m NE snowboardová škola, půjčovna a koutek, atd., salónky servis lyží a snowboardů modrá 400 m NE pro incentivní CR), 1/2 modrá 300 m NE apartmány, turistická 2/1 modrá 450 m ANO chata, restaurace, bar. 2/1 modrá 280 m NE 8/10 4 640 m Dostupnost: parkoviště v areálu (placené) – často potřeba sněhových řetězů, záchytné parkoviště v Koutech nad Desnou (odtud je zajištěna kyvadlová doprava), nejbližší autobusová zastávka: 0 m, nejbližší vlaková zastávka: 8 km Ostružná modrá 400 m NE 1/2 modrá 400 m ANO večerní lyžování, umělé červená 420 m NE 1/2 zasněžování, dětský park s červená 400 m NE Ubytování – penziony, vlekem, kolotočem pro nejmenší 1/1 modrá 400 m NE turistické chaty, lyžaře a s gumovými čluny, restaurace, 1/1 modrá 70 m NE lyžařská škola a školička, občerstvení. modrá 400 m NE snowpark, půjčovna lyží a 1/2 modrá 350 m NE snowboardů, servis, škola kitingu 1/1 modrá 400 m NE 6/9 3 240 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší vlaková zastávka: 1 km – doprava skibusem Poznámky: letní sezóna: horské minikáry, tenisové kurty Petříkov 1/1 modrá 400 m NE 2/1 červená 600 m NE večerní lyžování, umělé Ubytování – penziony, 1/1 červená 800 m ANO zasněžování, lyžařská škola, turistické chaty, 1/1 červená 900 m NE půjčovna a servis lyží a restaurace, rychlé 1/1 červená 800 m NE snowboardů občerstvení. 1/1 červená 900 m NE 10/8 4 400 m Dostupnost: záchytné parkoviště v Petříkově: 800 m – doprava dále skibusem, nejbližší vlaková zastávka: 1,7 km Poznámky: letní sezóna: bobová dráha, lukostřelba Ramzovské sedlo červená 1 430 m NE snowtubing, snowcart, snowpark s Ubytování – hotely, 1*/2 umělými překážkami, večerní penziony, apartmány, červená 1 300 m NE lyžování, umělé zasněžování, chaty, restaurace. červená 900 m NE 1/2 lyžařská a snowboardová škola, černá 1 100 m NE půjčovna lyží, snowboardů a 1/1 černá 300 m NE
Vleky/ Obtížnost Délka Večerní Nabídka služeb pro lyžaře Další služby Sjezdovky sjezdovky sjezdovky lyžování Praděd – Ovčárna 1/1 modrá 300 m NE sportovního vybavení, servis 1/1 modrá 500 m ANO 1**/1 modrá 600 m NE 1/1 modrá 400 m ANO 2/1 modrá 500 m ANO 9/10 7 330 m Dostupnost: parkoviště v areálu (placené), parkoviště Pod Klínem (zdarma): 200 m, nejbližší autobusová zastávka: 100 m, nejbližší vlaková zastávka: 200 m Poznámky: * čtyřsedačková lanovka, ** dvousedačková lanovka, dále se zde nachází dvousedačková lanovka, která vede z Čerňavy až na vrchol Šeráku, letní sezóna: horské minikáry, horské koloběžky, terénní čtyřkolky, golfové odpaliště, zorbing, paintball, trampolína, dětské hřiště Stříbrnice – Hynčice pod Sušinou (Staroměstsko) 1*/1 modrá 1 000 m NE 1**/1 modrá 1 200 m NE večerní lyžování, umělé 1**/1 modrá 500 m NE zasněžování, půjčovna lyžařského Ubytování, občerstvení. a snowboardového vybavení, ski 1/1 modrá 750 m NE servis, lyžařská škola 1/1 modrá 500 m ANO 5/5 3 950 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 100 m, nejbližší vlaková zastávka: 4,5 km Poznámky: * dvousedačková lanovka, ** od sezóny 2009/2010 budou nově v provozu dva vleky vedoucí z vrcholu kopce Štvanice do Hynčic pod Sušinou, letní sezóna: horské koloběžky, travní lyže, horské minikáry, horská kola, travní mountainboardy Stříbrnice – Návrší (Staroměstsko) 1/1 červená 500 m NE 1/1 modrá 450 m NE 1/1 červená 500 m NE umělé zasněžování Ubytování, občerstvení. 1/1 modrá 500 m NE 4/4 1 950 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma): 20 m, nejbližší autobusová zastávka: 60 m, nejbližší vlaková zastávka: 5 km Paprsek – Olšanka (Velké Vrbno, Staroměstsko) červená 2 100 m ANO večerní lyžování, snowpark, 1/2 funpark, lyžařská a snowboardová Ubytování – horský červená 1 000 m NE škola a školka s dětským vlekem, hotel, restaurace, 1/1 modrá 800 m ANO půjčovna lyžařského a restaurace, 1/1 modrá 500 m NE snowboardového vybavení, občerstvení. 3/4 4 400 m snowtubing, ski servis Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 0 m, nejbližší vlaková zastávka: 5 km Poznámka: od sezóny 2009/2010 bude nově v provozu dvousedačková lanovka Kunčice (Staroměstsko) modrá 800 m NE červená 750 m NE červená 650 m NE červená 650 m ANO večerní lyžování (SkiTech), umělé 3 + 1*/9 červená 300 m NE zasněžování (SkiTech), lyžařská a modrá 1 400 m NE snowboardová škola, půjčovna modrá 170 m NE lyžařského a snowboardového Restaurace, vybavení, sněhový tobogán občerstvení. červená 600 m NE (SkiTech) – snowtubing s vlastním červená 600 m NE vlekem, snowpark, akrobatický 1/1 modrá 200 m NE můstek 1/1 modrá 200 m NE 1/1 červená 500 m NE 1/1 červená 500 m NE 8/13 7 320 m Dostupnost: parkoviště SkiTech (zdarma): 30 m, parkoviště U Kaple (zdarma): 150 m, nejbližší autobusová zastávka: SkiTech 200 m, U Kaple 350 m, nejbližší vlaková zastávka: 5 km Poznámky: * dětský vlek Branná 1* + 3/4 červená 420 m ANO večerní lyžování, umělé Bufet.
Vleky/ Obtížnost Délka Večerní Nabídka služeb pro lyžaře Další služby Sjezdovky sjezdovky sjezdovky lyžování Praděd – Ovčárna červená 450 m NE zasněžování, lyžařská škola, modrá 560 m ANO půjčovna lyží, snowboardů a modrá 720 m NE lyžařských bot 4/4 2 150 Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 400 m, nejbližší vlaková zastávka: 1 km Poznámka: * dvousedačková lanovka Klepáčov 1/1 červená 550 m ANO večerní lyžování, umělé 1/1 červená 330 m ANO Ubytování – hotel, zasněžování, půjčovna lyží a 1/1 modrá 190 m ANO penzion, restaurace, snowboardů, lyžařská škola, ski občerstvení. 1*/1 modrá 180 m NE servis 4/4 1 250 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 300 m, nejbližší vlaková zastávka: 8 km Poznámka: * dětský lanový vlek Ski centrum Miroslav (Lipová-lázně) 1*/1 červená 800 m NE snowboard park (rail 7x, jump 4x, 1/1 modrá 600 m ANO freeboard 114 m), večerní Ubytování – chata, 1/1 modrá 600 m NE lyžování, umělé zasněžování, restaurace, rychlé lyžařská škola, půjčovna lyží, ski občerstvení. 1/1 modrá 300 m NE servis 4/4 2 300 m Dostupnost: parkoviště (zdarma): 500 m – doprava dále skibusem, nejbližší autobusová zastávka: 500 m, nejbližší vlaková zastávka: 1 km Poznámka: * dvousedačková lanovka Lázeňský vrch (Lipová-lázně) 1/1 modrá 700 m ANO večerní lyžování, umělé 1/1 červená 500 m ANO zasněžování, snowboardové 1/1 modrá 170 m ANO Ubytování, občerstvení. atrakce, lyžařská škola, půjčovna 1*/1 modrá 60 m ANO lyží 4/4 1 430 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 300 m, nejbližší vlaková zastávka: 800 m Poznámka: * dětské hřiště s dětským vlekem, navazuje na areál lázní Dolní Lipová Hraběšice červená 500 m NE večerní lyžování, umělé zasněžování, lyžařská škola, červená 550 m ANO půjčovna dětských sněžných 4/5 červená 700 m NE skůtrů, jízda na gumových duších Občerstvení, paintball. modrá 200 m ANO (snowtubing), snowpark (A rail, modrá 500 m ANO speed rail, bedna lámačka, skok 4/5 2 450 m 4 m, skok 6 m) Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 0 m, nejbližší vlaková zastávka: 4 km Poznámka: letní sezóna: paintball Loučná nad Desnou 1/1 modrá 550 m NE 1/1 červená 320 m ANO umělé zasněžování (Oáza), Ubytování – penzion, 1/1 modrá 50 m NE večerní lyžování, lyžařská škola, turistická ubytovna, modrá 320 m ANO půjčovna lyží, snowboardů a restaurace, 1/2 modrá 420 m NE sněžných skútrů občerstvení. 1/1 modrá 220 m NE 5/6 1 880 m Dostupnost: parkoviště Oáza v areálu (zdarma), parkoviště Kocián (zdarma): 50 m, nejbližší autobusová zastávka: 400 m (Oáza), 300 m (Kocián), nejbližší vlaková zastávka: 200 m (Oáza), 1 km (Kocián) Poznámka: letní sezóna: paintball, adrenalinové soutěže pro děti i dospělé, střelba, čtyřkolky, trampolíny, koloběžky, minikáry, atd. Kouty nad Desnou 1/1 červená 500 m NE večerní lyžování, umělé Ubytování, občerstvení. zasněžování, půjčovna lyží a 1/1 modrá 260 m ANO snowboardů, snowpark, 1/1 modrá 150 m NE snowtubing, lyžařská škola 4*/3 červená 400 m ANO
Vleky/ Obtížnost Délka Večerní Nabídka služeb pro lyžaře Další služby Sjezdovky sjezdovky sjezdovky lyžování Praděd – Ovčárna červená 300 m ANO modrá 290 m NE 7/6 1 900 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 600 m, nejbližší vlaková zastávka: 500 m (Kareš), 2 km (Šindelná) Poznámka: * jeden vlek je dětský, jeden s nízkým vedením pro výuku na monoski a pro snowtubing, letní sezóna: horské minikáry, trampolína, horské koloběžky, letní lyžování. Skiareál Panorama (Štědrákova Lhota) červená 1 100 m NE červená 400 m ANO 3/4 večerní lyžování, umělé Ubytování – chaty, červená 400 m NE zasněžování občerstvení. modrá 50 m NE 3/4 1 950 m Dostupnost: parkoviště (zdarma): 150 m, nejbližší autobusová zastávka: 300 m, nejbližší vlaková zastávka: 5 km Skipark Filipovice červená 570 m ANO 1/2 snowpark, večerní lyžování, umělé modrá 300 m ANO zasněžování, lyžařská škola, Restaurace & bar. 1/1 modrá 780 m NE půjčovna a servis lyží 2/3 1 650 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 50 m Poznámka: od sezóny 2009/2010 bude nově v provozu čtyřsedačková lanovka, která bude obsluhovat novou nejdelší kilometrovou sjezdovku. Skiareál Příčná (Zlaté hory) 1*/1 modrá 1 350 m ANO Ubytování – hotel***, večerní lyžování, umělé turistická ubytovna**, zasněžování, lyžařská a sruby, restaurace, snowboardová škola, půjčovna lyží posilovna, whirlpool, 1*/1 1 350 m a snowboardů, servis lyží a sauna, nafukovací snowboardů multifunkční hala. Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 1 km, nejbližší vlaková zastávka: 3,5 km Poznámka: * čtyřsedačková lanovka, letní sezóna: venkovní koupaliště, volejbalové a fotbalové hřiště, tenisové kurty, horské čtyřkolky Vernířovice 1/1 červená 550 m ANO modrá 1 000 m NE večerní lyžování, umělé Ubytování – chata, 2/3 modrá 700 m ANO zasněžování, snowpark občerstvení. modrá 800 m NE 3/4 3 050 m Dostupnost: parkoviště LAV v areálu (zdarma), parkoviště Brněnka (zdarma): 30 m, nejbližší autobusová zastávka: 500 m (LAV), 1,5 km (Brněnka), nejbližší vlaková zastávka: 5 km (LAV), 7 km (Brněnka) Poznámka: letní sezóna: terénní čtyřkolky, paintball, skákací boty Sportpark Františkov červená 500 m ANO večerní lyžování, umělé 1/2 Ubytování, občerstvení. zasněžování modrá 600 m ANO 1/2 1 100 m Dostupnost: parkoviště (zdarma): 50 m, nejbližší autobusová zastávka: 50 m, nejbližší vlaková zastávka: 1,5 km Poznámka: letní sezóna: travní minikáry, dětské hřiště
Vleky/ Obtížnost Délka Večerní Nabídka služeb pro lyžaře Další služby Sjezdovky sjezdovky sjezdovky lyžování Horní a Dolní údolí (Zlaté Hory) 1/1 modrá 400 m NE 1/1 modrá 500 m NE Ubytování – penzion, 1/1 modrá 1 000 m NE večerní lyžování restaurace, občerstvení. 1/1 modrá 450 m ANO 4/4 2 350 m Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 50 m (Horní Údolí), 100 m (Dolní Údolí), nejbližší vlaková zastávka: 5 km (Horní Údolí), 4 km (Dolní Údolí) Zálesí (Javorník) modrá 550 m ANO večerní lyžování, umělé 1/3 modrá 600 m NE zasněžování, lyžařská půjčovna, Občerstvení. modrá 700 m NE snowpark – zábradlí, boule, skoky 1/3 1 850 Dostupnost: parkoviště v areálu (zdarma), nejbližší autobusová zastávka: 3,5 km, nejbližší vlaková zastávka: 5 km Přemyslov černá 750 m NE večerní lyžování, umělé 1*/2 modrá 1 250 m ANO zasněžování, lyžařská a Obslužný objekt s 1/1 modrá 300 m NE snowboardová škola, půjčovna restaurací, bufetem, lyží, snowboardů a lyžařského ubytováním. 1/1 modrá 100 m NE vybavení, ski servis 3/4 2 400 m Dostupnost: parkoviště (placené): 50 m, nejbližší autobusová zastávka: 2,5 km, nejbližší vlaková zastávka: 2,5 km, areál je obsluhován skibusy Poznámka: * čtyřsedačková lanovka, letní sezóna: akumulační nádrží na vodu pro zasněžování je využívaná na koupání a rybolov Zdroj: vlastní šetření Poznámka: Lyžařská střediska Dolní Morava v Pardubickém kraji a Malá Morávka – Karlov nacházející se v Moravskoslezském kraji analyzována nebyla.
Z Regionálního operačního programu Střední Morava byly podpořeny dva infrastrukturní projekty (celková přislíbená dotace: 114 318 790 Kč), které výraznou měrou přispějí ke zvýšení atraktivity sjezdového lyžování v turistickém regionu Jeseníky. Tab. č. 36: Projekty, které byly Výborem Regionální rady doporučeny k financování z ROP Střední Morava (výběr) Projekt Jeseníky Modernizace a zvýšení kapacity lanových drah Ramzová – Šerák
Vybudování sportovněrekreačního areálu „Kouty“ s celoročním provozem zaměřeného na zimní sporty
Obec
Žadatel
Ostružná
BONERA s.r.o.
Loučná nad Desnou
K3 SPORT, s.r.o.
Aktivity Provozně technické zázemí, kanalizační přípojky a výstavba dvousedačkové lanové dráhy s pevným připojením z Čerňavy na Šerák. 4 propojené sjezdovky s umělým zasněžováním (2025 m, 931 m, 789 m, 433 m), šestisedačková lanovka (1952 m), 2 vleky (598 a 434 m), noční lyžování (434 m), homologace pro profesionální lyžování, stravování (3 provozy, 259 míst + 112 terasa), bowling bar (2 dráhy, 11 míst), servis a půjčovna ski a cyklo potřeb. Turistické informační centrum, stanoviště horské služby, parkoviště (202 + 340 míst), in-line, dětské hřiště, sportovní hřiště, zpevněná plocha náměstí s podiem.
Zdroj: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Ostatní lyžařská střediska v regionu mají spíše lokální význam a jsou navštěvovaná převážně místními obyvateli (vyjma Vojenské lázeňské léčebny Jeseník).
Tab. č. 37: Další lyžařská střediska v turistickém regionu Jeseníky v roce 2009
Název Lyžařský vlek Kovárna
Obec Lipoválázně
Skiareál Olšany
Olšany
Lyžařský areál Heroltice Skiareál Zborov – Háječek Vlek Pekařov Křížový vrch
Štíty Zborov Jindřichov Jeseník
Na Smrťáku
Jeseník
Vojenská lázeňská léčebna
Jeseník
Stručná charakteristika u penzionu Kovárna se nachází cca 200 m dlouhý lyžařský vlek vlek o kapacitě 400 osob obsluhuje 450 m dlouhou lyžařskou sjezdovku, umělé osvětlení 500 m dlouhý svah (s večerním osvětlením) s vlekem Poma, půjčovna lyží. K vybavení sjezdovky patří také bufet. 2 x kotvový vlek, 480 m dlouhá uměle zasněžovaná sjezdovka s umělým osvětlením, rychlé občerstvení 300 m dlouhá nenáročná sjezdová trať, občerstvení 250 m dlouhá upravovaná sjezdovka, umělé osvětlení vlek o kapacitě 400 osob obsluhuje 200 m dlouhou lyžařskou sjezdovku, ubytování: chata, letní sezóna: terénní minikáry, letní kino lyžařský vlek dlouhý 430 m s umělým osvětlením, půjčovna lyžařského vybavení. Nachází se v areálu vojenského lázeňského a rekreačního zařízení, ubytování – hotel, restaurace, lázeňská léčba, bazény, posilovna, kuželna, atd.. Letní sezóna: víceúčelové hřiště, tenisové kurty, minigolfové hřiště.
Zdroj: Vlastní šetření.
Střední Morava Vyjma níže uvedených lyžařských vleků se v turistickém regionu Střední Morava také nachází vlek v obci Bouzov, který je ale určen pro letní provoz minikár. V tomto areálu je možné se také svést na horských koloběžkách. Tab. č. 38: Lyžařská střediska v turistickém regionu Střední Morava v roce 2009
Název
Obec
Skiareál Hlubočky
Hlubočky
Lyžařský areál Kladky Lyžařský areál ŠLEPR Lyžařský vlek
Kladky Malé Hradisko Domašov nad Bystřicí
Lyžařský vlek Karlov
Paseka
Ski areál Potštát
Potštát
Stručná charakteristika 2 vleky/3 sjezdovky (červená/modrá – 500 m, modrá – 600 m, červená/modrá – 500 m), dětský vlek s 200 m dlouhou sjezdovkou a lyžařská školka, večerní lyžování, umělé zasněžování, snowboard park, lyžařská škola, půjčovna lyžařského vybavení, ski servis, občerstvení. Letní sezóna: terénní minikáry, dětské motorové čtyřkolky, bike park s downhillovými a slopestyleovými tratěmi, dětské hřiště s prolézačkami 450 m dlouhá sjezdovka s vlekem, večerní lyžování, umělé zasněžování, lyžařská a snowboardová škola, ubytování – turistická ubytovna, občerstvení, letní sezóna: tenisový kurt, víceúčelové travnaté hřiště, dětské hřiště vlek o kapacitě 550 osob/h obsluhuje 200 m dlouhou lyžařskou sjezdovku lyžařský vlek s cca 350 m dlouhou sjezdovkou lyžařský vlek s 350 m dlouhou upravovanou sjezdovkou, večerní lyžování, lyžařská škola, rychlé občerstvení tři vleky délky 317, 280 a 120 m (jeden dětský i s mírným cvičným svahem)/ 5 sjezdovek, večerní lyžování, lyžařská a snowboardová škola, občerstvení
Zdroj: vlastní šetření Poznámka. Ski areál v Horních Guntramovicích ležící na území Moravskoslezského kraje analyzován nebyl.
Běžecké lyžování Vedle horských oblastí pohoří Jeseník (včetně Nízkého Jeseníku) se vhodné podmínky pro běžecké lyžování v souladu s klimatickými a orografickými předpoklady vyskytují také na území Drahanské vrchoviny. V ostatních oblastech Olomouckého kraje lze běh na lyžích pěstovat pouze v případě příznivých sněhových podmínek, běžecké trasy tam ale většinou nebývají pravidelně upravované. Jednou ze světlých výjimek je Skiareál Hlubočky, kde je strojově upravovaná trať v délce 3 km pro bruslení i klasiku. Síť lyžařských značených tras Klubu českých turistů (značených speciální lyžařskou značkou) je v ČR rozmístěna velmi nerovnoměrně. Hodně kilometrů lyžařských tras je totiž vedeno po pěších letních trasách. Z tohoto důvodu jsou v některých krajích (Liberecký, Královéhradecký, Vysočina), které jsou považovány za bašty běžeckého lyžování, uvedeny nuly. Názorný příklad lze pozorovat např. u pohoří Jeseníky, kde je celkem 1 021 km značených lyžařských tras, z nich pouze 87 km je značeno speciální lyžařskou značkou (z toho jenom 8,5 km na území Olomouckého kraje: trasa Červenohorské sedlo – Kouty nad Desnou). Zbývají lyžařské trasy (21,5 km) značené speciální lyžařskou značkou nalezneme v Olomouckém kraji na Drahanské vrchovině, v okolí Protivanova a Malého Hradiska. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je síť značených lyžařských tras v Olomouckém kraji podprůměrná. Tab. č. 39: Délka a hustota lyžařských značených tras v krajích ČR v roce 2009
Kraj Středočeský a Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký
Délka (km) 2,5 149,3 39,0 0,0 51,0 0,0 0,0
Hustota na 1000 km2 0,2 14,8 5,2 0,0 9,6 0,0 0,0
Kraj Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Délka (km) 43,6 0,0 70,5 30,0 46,5 156,5 588,9
Hustota na 1000 km2 9,6 0,0 9,8 5,7 11,7 28,8 7,5
Zdroj: Klub českých turistů
Výbor Regionální rady podpořil v rámci Integrovaného rozvoje cestovního ruchu Jesenicka a Integrovaného rozvoje cestovního ruchu Šumperska k financování z ROP Střední Morava 2 projekty „Běžecké lyžování v Jeseníkách“, jejichž nositelem je sdružení Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. Předmětem projektu je vybudování 450 km (222 km na území Jesenicka a 228 km na území Šumperska) kvalitně udržovaných a vyznačených tras (informačními cedulemi včetně map s potřebnými informacemi) pro běžecké lyžování. V rámci projektu budou zakoupeny 2 rolby určené k úpravě těchto tratí a vystavena dvojgaráž pro jejich parkování. Moravskoslezský kraj v současné době připravuje projekt „Jesenická magistrála“ zaměřený na podporu běžeckého lyžování a cykloturistiky v Jeseníkách, na který chce získat finanční dotaci z ROP NUTS II Moravskoslezsko. Nositelem projektu, jehož realizace je plánovaná na léta 2011–2013, je Moravskoslezský kraj, partnery by měli být upravovatelé lyžařských běžeckých tras v Jeseníkách, včetně sdružení Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. V rámci rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách je potřebné, aby subjekty z veřejného, ale i soukromého sektoru, z obou krajů (Olomouckého a Moravskoslezského) spolupracovali na přípravě a realizaci společných projektů a rozvojových aktivit.
Bruslení Alternativou k sjezdovému a běžeckému lyžování je v zimním období bruslení. Vedle bruslení na přírodních kluzištích (rybníky, vodní nádrže, apod.) mají návštěvníci možnost využívat na území Olomouckého kraje kryté zimní stadiony s umělou ledovou plochou v Olomouci, Prostějově, Přerově, Šumperku, Šternberku, Uničově a v Hranicích. V zimní sezóně 2009/2010 se v Olomouci začala objevovat přenosná veřejná kluziště s umělým ledem a půjčovnou bruslí (mj. na prostranství před sídlem Olomouckého kraje v přednádražním prostoru, u Korunní pevnůstky na okraji Bezručových sadů, na Horním náměstí), které tak rozšiřují nabídku sportovního vyžití v zimním období.
5.2.5
Letní sportovní aktivity a další doprovodné služby
Sportovní zařízení, vodní (vodácká) turistika Pro vzájemnou komparaci Olomouckého kraje s konkurenčními regiony byla použita tabulka sportovních zařízení v roce 2006, která statisticky eviduje ČSÚ. V rámci snižování administrativní zátěže obcí, které byly při tomto šetření každoročně oslovovány, bylo rozhodnuto nově šetřit tyto údaje ve tříletých intervalech, a tak aktuálnější data budou známa až v roce 2010. Tabulka mj. napomůže v budoucnu k další aktualizaci tohoto dokumentu pro celkové sledování dynamiky změn v regionu. Na území Olomouckého kraje lze v roce 2006 sledovat podprůměrný počet (na 1 km 2) koupališť a bazénů (včetně krytých bazénů) a také zimních stadionů. Naopak kraj je v porovnání s celorepublikovým průměrem velmi dobře vybaven hřišti, tělocvičnami a stadiony. Tab. č. 40: Sportovní zařízení podle krajů v roce 2006
Kraje Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR
Koupaliště a bazény celkem kryté bazény 55 33 81 21 145 13 84 14 41 19 119 29 88 24 90 21 68 11 100 15 102 34 57 22 111 26 130 60 1 271 342
Hřiště
Tělocvičny
Stadiony*
255 1 078 933 468 275 385 477 873 712 785 1 274 819 752 1 072 10 158
180 529 362 269 167 328 268 421 340 318 679 443 322 662 5 288
27 164 65 67 21 65 54 61 49 43 80 70 64 144 974
Zimní stadiony* 12 25 17 12 6 20 13 17 19 18 16 9 11 26 221
Zdroj: ČSÚ Poznámka: * včetně krytých
Porovnáme-li jednotlivé turistické regiony s celorepublikovým i krajským průměrem, tak zjistíme, že region Jeseníky vyjma krytých bazénů nedosahuje u ostatní infrastruktury krajského ani republikového průměru. Region Střední Moravy je na tom naopak lépe než celý Olomoucký kraj ve všech ukazatelích vyjma krytých bazénů. Tab. č. 41: Sportovní zařízení podle okresů Olomouckého kraje v roce 2006
Kraje Jeseník Šumperk Jeseníky Olomouc Prostějov Přerov Střední Morava Olomoucký
Koupaliště a bazény celkem kryté bazény 5 4 15 6 20 10 12 5 13 4 12 3 37 12 57 22
Hřiště
Tělocvičny
Stadiony*
45 173 218 258 184 159 601 819
32 94 126 145 90 82 317 443
6 13 19 22 9 20 51 70
Zimní stadiony* 2 1 3 3 2 1 6 9
Zdroj: ČSÚ Poznámka: * včetně krytých
V červnu r. 2009 byl slavnostně otevřen v Olomouci aquapark s celoročním vnitřním a sezónním venkovním provozem. Ve vnitřním areálu se nachází tzv. Space Bowl (vodní trychtýř s turboskluzavkou), nejdelší vnitřní tobogán na Moravě v délce 123 m (sjízdný na nafukovacích duších) s efektem denního světla a „streepefektem“, vodní atrakce a služby jako jsou vířivé vany, masážní lehátka a masážní trysky. Plavci mohou využít dva velmi výkonné protiproudy ve výplavovém bazénu, kde se nachází i vzduchové lehátko. Relaxační a wellness zóna nabízí kvalitní solária v provedení vertikální i horizontální, whirlpool, finskou saunu, parní lázeň, masáže, atd. Jako doplňkové služby aquapark poskytuje restauraci, bar, bistro, dětský koutek, apod. V letním aquapark najdeme vyjma 25 m dlouhého bazénu otevřený tobogán v délce 115 m a širokou skluzavku v délce 12,5 m. K relaxaci slouží vzduchová lůžka a masážní trysky. Součástí venkovního prostoru jsou dvě hřiště pro plážový volejbal, dětské hřiště s lezeckou stěnou a letní restaurace. S cílem zvyšování kvality nabídky a služeb návštěvníkům dochází k modernizaci ostatních krytých bazénů i venkovních koupališť. Např. v roce 2009 realizovala společnost Olterm & TD Olomouc a.s. ve spolupráci s městem Olomouc modernizaci plaveckého stadionu Olomouc s celkovými investičními náklady 6,7 mil. Kč. Realizace se týkala vstupní haly včetně nového odbavovacího systému, umístění centrální recepce a celkové modernizace prostoru. Součástí akce bylo i vybudování nové letní pokladny a kompletního zázemí, úpravy letního vstupu včetně turniketů a propojení s centrální recepcí. V rámci letní odstávky byl také modernizován Aquapark Kopelny Prostějov, kde byly rekonstruovány bazénové prosklené stěny a provedena oprava stropu nad bazénem. V Plaveckém areálu v Přerově byly pro změnu vyměněny okna a vybudován nový dětský bazének s nejrůznějšími atrakcemi, o rok dříve (v r. 2008) byly zprovozněny zrekonstruované šatny, otevřena masážní vana a whirpool. Vyjma nového aquaparku v Olomouci nebyla na území Olomouckého kraje nově vystavěna žádná umělá koupaliště. Plavecký areál v Zábřehu, na který dostalo Město Zábřeh dotaci z Olomouckého kraje (v rámci podpory tzv. Významných projektů) ve výši 6 mil. Kč, je stále v rekonstrukci a ani v roce 2010 se nepočítá s jeho otevřením. Koupaliště ve Zlatých Horách se nachází v areálu Bohemaland a primárně slouží jeho návštěvníkům. Široká veřejnost a turisté ho používají pouze v případě volných kapacit. Tab. č. 42: Nejvýznamnější umělá a přírodní koupaliště, včetně nabídky služeb (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 48)
Přírodní koupaliště
Umělá koupaliště Jeseníky Ruda na Moravou (venkovní koupaliště) – ubytování v chatkách a ve stanech, občerstvení. Střední Morava Penčice (venkovní koupaliště): plavecký bazén s dvouproudovou skluzavkou a dětský bazén (se dvěmi skluzavkami), diskrétní nudistická terasa, občerstvení, víceúčelové hřiště na volejbal, nohejbal, apod. Loštice (venkovní koupaliště): plavecký a dětský bazén, večerní koupání, restaurace, cukrárna, beachvolejbalový kurt, možnost stanování, dětský koutek Bělkovice-Lašťany (venkovní koupaliště): plavecký a dětský bazén, víceúčelové hřiště a tenisový kurt s umělým travnatým povrchem.
Bagry Mohelnice
lom u Nové Vsi lom v Olšovci
Zdroj: Vlastní šetření.
Co se týče návštěvnosti krytých bazénů a venkovních koupališť, byl v roce 2008 nejnavštěvovanější areál Plaveckého stadionu Olomouc (nesmíme ovšem zapomenout, že se jedná o celkovou návštěvnost tohoto areálu, ne pouze krytého bazénu a venkovního koupaliště), Aquapark plovárna Hranice (otevřen v průběhu roku 2006) a Aqua centrum Šumperk (v roce 2006 provozoval zařízení jiný provozovatel, který nesledoval celkovou návštěvnost). Celková návštěvnost jedenácti umělých koupališť, u kterých byla v letech 2006–2008 návštěvnost sledována, se v tomto období snížila o 41 880 návštěvníků (tj. o 5,8 %). Tab. č. 43: Vývoj návštěvnosti umělých koupališť v Olomouckém kraji od roku 2006 do roku 2008 Obec/region Jeseníky Jeseník Javorník Velká Kraš Šumperk Střední Morava Olomouc Přerov Uničov Uničov Majetín Penčice Náměšť na Hané Litovel Hranice Prostějov Celkem
Umělé koupaliště
2006
2007
2008
Index 2008/2006
Koupaliště Jeseník Krytý bazén Javorník Koupaliště Velká Kraš Aqua centrum Šumperk
19 788 16 780 16 435 -
11 482 17 550 8 177 93 590
11 804 15 620 15 481 106 547
- 40,3 % - 6,91 % - 5,80 % -
Plavecký stadion Olomouc* Plavecký areál Přerov Krytý plavecký bazén Uničov Městské koupaliště Koupaliště Majetín Koupaliště Penčice Koupaliště Náměšť na Hané Městské koupaliště Litovel Aquapark plovárna Hranice Aquapark Prostějov
439 592 112 064 46 555 28 509 16 884 14 871 6 742 3 816 722 036
441 737 95 018 57 213 15 910 12 469 7 047 6 343 2 678 172 300 78 736 1 020 250
447 233 81 209 63 804 13 609 12 492 6 679 8 740 3 485 190 000 57 257 1 033 960
1,74 % - 27,5 % 37,05 % - 52,26 % - 26,01 % - 55,1 % 29,64 % - 8,67 % -
Zdroj: Vlastní šetření Poznámka: * jedná se o návštěvnost celého areálu, tzn. návštěvnost bazénu, sauny, vodních kurzů a areálu Delfínek (plavání dětí, fitcentrum, atd.)
V tabulce úseků řek vhodných pro vodní turistiku byly doplněny dvě řeky, které se sice nedají splavit celoročně, ale pro vodácký sport jsou také využitelné. Tab. č. 44: Úseky řek vhodné pro vodní turistiku (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009: viz str. 49)
Řeka
Bystřice
Hloučela
Úsek Horní: Ondrášov – Domašov Střední: Domašov – Hrubá Voda Dolní: Hrubá Voda – ústí do Moravy Horní: přehrada Plumlov – Prostějov Dolní: Prostějov – soutok s Romží
Obtížnost WW
Říční km
Typ lodě
ZW
41,4 – 33,4
otevřené
WW II+
33,4 – 20,8
kajak, raft, uzavřené
WW I-
20,8 – 0,0
otevřené
WW II-
9,6 – 4,0 otevřené
WW I-
4,0 – 0,0
Sjízdnost
na jaře nebo po deštích
záleží na pouštění z přehrady
Zdroj: www.reky.cz Poznámka: Stupně obtížnosti: ZW A-C, WW I-VI (od nejlehčí po nejtěžší sjízdnost)
V Olomouci a jejím okolí jsou pro turisty a návštěvníky v letním období připraveny vyhlídkové plavby na nafukovacích člunech (raftech), a to nejen historickou Olomoucí (po hlavním toku řeky Moravy a jejich ramenech), ale i částí CHKO Litovelské Pomoraví.
S měnícím se životním stylem a uvědomování si významu zdraví v současné době čím dál tím více zájemců lákají volnočasová a sportovní zařízení a centra. Turisté a návštěvníci začínají spíše preferovat komplexní nabídku služeb před nabídkou monotématicky zaměřených středisek a areálů. V následující tabulce uvádíme zařízení zaměřená na více sportovních a volnočasových aktivit (včetně relaxačních služeb) regionálního významu. Tab. č. 45: Sportovní zařízení a centra zaměřená na více sportovních a volnočasových aktivit regionálního významu
Místo Jeseníky Jeseník
Název instituce Barbora Fitness
Zlaté Hory
Bohemaland
Stručný popis, služby posilovna, sauna, masáže, solárium, aerobik, dětský koutek venkovní koupaliště, volejbalové a fotbalové hřiště, tenisové kurty, sauna, hydromasážní vany, lázeňské pobyty – masáže, zábaly, ubytování, restaurace, horské čtyřkolky
Střední Morava Olomouc
OMEGA centrum sportu a zdraví
Olomouc
BEST – Sportcentrum
Olomouc
Help fitness Olomouc
Přerov
Sportovní centrum Mlýn
Přerov
Areál sportu Asko Kozlovice
Přerov
Trumf centrum
Prostějov Hranice
Sportcentrum hotelu Tennis Club Sports Kotelna
velký počet volnočasových aktivit na jednom místě: tenis (hala i antuka), squash, badminton, sauna, whirlpool, schwinn, skupinová cvičení, masáže, dětský koutek bowling, posilovna, squash, spinning, masážní centrum, restaurace fitcentrum, spinning, indoorové i outdoorové programy, masáže, solárium bowling, squash, badminton, posilovna, vnitřní minigolf, masáže, solárium, restaurace, kavárna, služby (kosmetika, kadeřník, atd.) tenisové kurty, bazén, posilovna, fotbalové hřiště, whirlpool, sauna, restaurace, bar bowling, posilovna, skupinová cvičení, sauna, masáže, solárium tenisové kurty, squash, bowling, badminton, bazén, sauna, solárium, fitness, ubytování, restaurace squash, bowling, badminton, sauna, solárium, fitness, taneční parket
Zdroj: Vlastní šetření.
Z Regionálního operačního program Střední Morava byl v rámci výzvy 03/2008 mj. podpořen projekt rozvoje sportovního areálu v Mikulovicích, který v blízkosti hranice s Polskou republikou nabízí vedle sportovních aktivit také ubytování a stravování. Podpořena byla přístavba herny na bowling (k restauraci), vybudování šaten a krytého hlediště pro návštěvníky sportovního areálu a vybudování hřiště na minigolf, takže dojde nejenom k rozšíření nabídky a kvality poskytovaných služeb, ale také k podpoře celoročního využití tohoto areálu. V Přerově je prozměnu v blízkosti tenisové a sportovní haly plánovaná výstavba Areálu pohody a sportu (neziskovou organizací ve spolupráci se Statutárním městem Přerov). Součástí areálu, kde je v současné době již vybudováno hřiště na malou kopanou, bude dráha na in-line brusle, lanové centrum, dětské hřiště, občerstvení a potřebné zázemí. Areál bude navazovat na cyklostezku Bečva s možností jeho využití cyklisty k přenocování, apod.
Tématické parky Vedle aquaparků a wellness center s jejich doplňkovými službami jsou oblíbenými turistickými cíli, zejména pak pro rodiny, různé tématické parky, které poskytují návštěvníkům zážitek, zábavu či dokonce informace (edukace zábavnou formou). Potenciál Olomouckého kraje v přilákání návštěvníků v oblasti tématických parků je ovšem velmi omezený (vzhledem např. k potenciálu dinoparků, westernových městeček, archeoparků apod.). Vyjma ZOO Svatý Kopeček se zde žádný takový park nenachází. Přitom na návštěvnosti zoologické zahrady v Olomouci můžeme pozorovat oblíbenost těchto zařízení cestovního ruchu. V roce 2008 ji v rámci návštěvnosti jednotlivých destinací Olomouckého kraje patřilo 1. místo. Tab. č. 46: Vývoj návštěvnosti ZOO Olomouc od roku 2006 do roku 2008
Obec/region Olomouc
Atraktivita
2006
2007
2008
ZOO Olomouc
360 333
390 054
356 311
Index 2008/2006 - 1,12 %
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje
Měnící se kulturní zvyklosti a životní styl, stejně jako nárůst fondu volného času a s tím spojené vyžití (wellness, aktivní dovolená, „návrat k přírodě“ a v neposlední řadě zábava a zážitky) jsou doprovázeny změnami v kvalitativní interpretaci nabídky cestovního ruchu. Proto by bylo dobré na území Olomouckého kraje podporovat výstavbu tématických parků, které by cíleně přitahovaly návštěvníky a poskytly jim zážitek či zábavu, stejně tak podporovat rozvoj služeb v těchto parcích – stravování, ubytování, dopravu, atd. V současné době se plánuje budování tématického areálu Mamutov – Předmostím až do pravěku související s archeologickým nalezištěm v Přerově (je zpracována dokumentace pro územní řízení). Nositelem projektu je Statutární město Přerov, kterému doporučujeme posoudit celkovou ekonomicko-provozně-organizační stránku projektu, a na dalším postupu spolupracovat s Olomouckým krajem a se sdružením Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu.
Adrenalinové sporty, zařízení zaměřující se na netradiční aktivity a zážitky Zážitky turistům také přinesou různé adrenalinové sporty a zařízení zaměřující se na netradiční aktivity a zážitky. Mezi taková můžeme např. zařadit lanová centra, motokárové dráhy, letecké a balónové létání, paintball, atd. Tab. č. 47: Adrenalinové sporty a zařízení zaměřující se na netradiční aktivity a zážitky v Olomouckém kraji (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 50–51)
Zařízení Obec Jeseníky Lanová a adrenalinová centra Adrenalin Park Jeseníky Lanové centrum Koliba Bozéňov
Česká Ves
Zábřeh
Stručný popis, služby 3 trasy: modrá (17 různých překážek, přelezů a houpaček), červená (28 překážek, přelezů a houpaček), černá (31 překážek – klády, lana, smyčky a sjezdy). Další nabízené služby jsou popsány v kapitole Venkovský cestovní ruch u Ranče „OREL“. 11 vysokých lanových překážek a poté sjezd lanovkou, dále nabízí skákací boty, bungee trampolínu, lukostřelbu, ubytování v kempu, restauraci
Motokárové dráhy Z&T kart Arena Zábřeh Zábřeh 330 metrů dlouhá krytá motokárová dráha Paintball: Adrenalin Park Jeseníky, lyžařská střediska: Hraběšice, Loučná nad Desnou, Vernířovice, Ramzovské sedlo Letecké a balónové létání (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013)) Paraklub Jeseník Mikulovice seskoky padákem Střední Morava Lanová centra 9 nízkých lanových překážek, 15 individuálních vysokých Lanové centrum Proud Olomouc lanových překážek, 5 týmových lanových překážek a 2 skoky Lanáček ZOO Olomouc Olomouc 11 lanových překážek, určen věkové skupině v rozmezí 3 – 12 let Lanový park Pod trasa s 11 překážkami ve výšce 4 m + závěrečný sestupový Týn nad Bečvou Helfštýnem žebřík 16 lanových mostů a překážek ve výšce 8 – 9 metrů, dále nabízí: horolezeckou věž, lanovku, tarzaní skok, wellness centrum: solná jeskyně, vodní svět (parní sauna, whirpool, atd.), masáže, Camping Baldovec Rozstání multifunkční hřiště s umělou trávou, beachvolejbalové hřiště, tenisové kurty, venkovní bazén, paintball, lukostřelbu, ubytování, restauraci, atd. Horka nad lezecká stěna, síť, bedničky, lanovka, big swing, žebřík. Další Lovecká chata Moravou nabízené služby jsou popsány v kapitole Venkovský CR. Motokárové dráhy Motokárová dráha Lipník nad půjčovna motokár, noční osvětlení, v zimě ledová dráha TOM-A-RACE Bečvou Kart Racing Olomouc Olomouc v prostorách nadzemních garáží Paintball: Paintball Game Olomouc (v areálu Tereziánské pevnosti – na Fortu XV), Paintball Club Morava Prostějov (nabízí také zorbing), Paintball Club Hranice, Paintball "Na pindě" v Savíně (Litovel), Lovecká chata Horka nad Moravou, Bělecký Mlýn (Zdětín) Letecké a balónové létání (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013)) Aeroklub Josefa parašutistický výcvik, vyhlídkové lety pro jednotlivce i skupiny na Prostějov Františka kluzácích i motorových letadlech Skyballons Prostějov Prostějov vyhlídkové lety balonem Zdroj: Vlastní šetření.
Příznivci netradičních zážitků si dále přijdou na své v Akrobat Parku Aleše Valenty ve Štítech či na bobové dráze Kaste v Petříkově. Na území Olomouckého kraje nevzniklo žádné nové golfové hřiště. Nabídku lze doplnit o areál hotelu FIT v Přerově, kde se nachází golfový indole simulátor Fullswing v 3.0, který disponuje 60 světovými hřišti s možností simulace odpalů, přihrávek a patování. Dále je k dispozici cvičný Putting Green s 5 jamkami, cvičné odpaliště do sítě, a další.
5.2.6
Lázeňství a wellness
V roce 2008 bylo v Registru zdravotnických zařízení (registr Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR – ÚZIS) evidováno na území ČR celkem 92 lázeňských zdravotnických zařízení, která disponují celkem 25 490 lůžky. V Olomouckém kraji se jich nachází celkem 7 s třetí nejvyšší lůžkovou kapacitou ze všech krajů ČR, a to 2 247 lůžek (8,8 % ze všech lázeňských lůžek ČR): turistický region Jeseníky: Státní léčebné lázně Bludov, Lázně Dolní Lipová, Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník, Lázně Velké Losiny, Vojenská lázeňská léčebna Jeseník, turistický region Střední Morava: Lázně Teplice nad Bečvou, Lázně Slatinice. Vojenská lázeňská léčebna Jeseník, která se neobjevila v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje z roku 2007, je zaměřena na léčbu nemocí oběhového ústrojí a netuberkulózních nemocí dýchacího ústrojí. Od roku 1999 také pořádá prázdninové léčebné pobyty dětských pacientů ve věku 6 – 12 let zaměřených na léčbu a prevenci dechových a kožních onemocnění. Jedná se o komplexní lázeňskou léčbu pro indikace: netuberkulózní onemocnění dýchacího systému, všechny druhy ekzémů kromě hnisavých. Léčebna poskytuje léčebné i rekreační pobyty nejen pro vojáky z povolání a jejich rodiny, vojenské důchodce a novodobé veterány válek, ale také pro širokou veřejnost. Podmínkou je, aby dotyčný zájemce byl pojištěncem Vojenské zdravotní pojišťovny ČR či Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. „Lázně Skalka“ (okres Prostějov) nemají ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon), statut lázeňského místa, ale nachází se zde přírodní léčivý zdroj minerálních vod „prameny Cyril-Metoděj a Svatopluk III“ a také tu bylo vyhlášeno prozatímní ochranné pásmo přírodních minerálních vod. Lázně jsou členem Sdružení lázeňských míst, což je nejvýznamnější tuzemská nevládní organizace sdružující obce a města s lázeňskými aktivitami. Od 1. 10. 2009 byl opět zahájen plný provoz v Lázních Bochoř, které se díky složení sirnato-železitého léčebného pramene nazývají Moravské Piešťany. Lázně jsou v majetku Statutárního města Přerova, jehož zastupitelé se v květnu r. 2009 rozhodli, že z důvodu několikaletého neefektivního provozu tyto lázně uzavřou. Na základě těchto skutečností se Zastupitelstvo obce Bochoř rozhodlo si lázně pronajmout a následně provozovat. V současné době lázně nabízejí tradiční léčebné procedury, jako jsou koupele, zábaly a masáže. Lázně nespadají do kategorie léčebných lázní s lékařským dozorem. Velmi oblíbeným turistickým cílem a lákadlem bývají prameny minerálních vod. Významné výrony oxidu uhličitého, které sytí spodní vodu a umožňují tak vznik kyselek, nalezneme převážně na území Nízkého Jeseníku. Turisty jsou vyhledávané především pramen Těšíkovské kyselky, která je zdrojem železité minerální vody, a pramen Ondrášovky – alkalicko-zemité kyselky. Oba prameny jsou veřejně přístupné. Další prameny nalezneme na Přerovsku v okolí obce Horní Moštěnice, kde vyvěrá známá Hanácká kyselka.
Z Regionálního operačního program Střední Morava byly podpořeny následující projekty (celková přislíbená dotace: 60 832 080 Kč), které přispějí k dalšímu rozvoji lázeňského sektoru na území Olomouckého kraje. Tab. č. 48: Projekty, které byly Výborem Regionální rady doporučeny k financování z ROP Střední Morava (výběr)
Projekt Jeseníky Centrum odpočinku a relaxace v odkazu Vincenze Priessnitze Rekonstrukce Lázní Velké Losiny – I. etapa objekt Eliška Střední Morava Rekonstrukce a modernizace lázeňského zařízení Lázně Slatinice, a.s.
Obec
Žadatel
Aktivity
Jeseník
Priessnitzovy léčebné lázně a.s.
Rekonstrukce balneocentra a ubytovacích kapacit, mj. dojde k rozšíření ubytovacích kapacit o 12 lůžek.
Velké Losiny
BENT HOLDING, a.s.
Přebudování ubytovacích kapacit z kategorie B do kategorie A – vznikne 18 nových lůžek a 82 lůžek bude modernizováno.
Lázně Slatinice, a.s.
Realizace nových čerpacích objektů přírodní minerální vody, rekonstrukce lázeňského domu MÁNES II, včetně modernizace 28 lůžek a vybavení pokojů, rekonstrukce areálové kanalizace, vystrojení studny čerpací technikou.
Slatinice
Zdroj: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Pouze čtyři kraje zaznamenaly mezi léty 2005 a 2008 úbytek lůžkové kapacity v lázeňských střediscích – Plzeňský, Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Nejdynamičtější pokles zaznamenal kraj Olomoucký, kde ve sledovaném období ubylo celkem 304 lůžek (tj. 11,9% úbytek), takže v absolutním počtu lázeňských lůžek byl přeskočen Zlínským krajem. V počtu lůžek na 1 km2 připadne Olomouckému kraji třetí místo za Karlovarským a Zlínským krajem. Tab. č. 49: Počet lázeňských zařízení a jejich lůžková kapacita v krajích ČR v letech 2005 a 2008
Kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR celkem
Počet zařízení 2005 2008 4 5 5 5 1 1 47 51 3 3 2 2 3 3 1 1 1 2 7 7 7 8 3 4 84 92
Počet lůžek 2005 2008 936 937 1 411 1 469 436 397 11 454 11 872 1 396 1 377 660 703 1 443 1 487 574 576 200 312 2 551 2 247 2 264 2 298 1 910 1 815 25 235 25 490
Počet lůžek na 1 km2 * 0,09 0,15 0,05 3,58 0,26 0,22 0,31 0,13 0,04 0,43 0,58 0,33 0,32
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Poznámka: * v roce 2008
Lázeňská zdravotnická zařízení ČR lze podle významu rozdělit do 3 kategorií: kategorie A – lázeňská místa s prvořadým mezinárodním společenským a kulturním významem, kde je lázeňství podstatnou funkcí a atraktivitou, se všeobecně vysokou úrovní vybavenosti a s uplatněním v zahraničním cestovním ruchu. Do této kategorie se řadí: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Janské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Teplice a Třeboň. Všechna tato lázeňská místa mají na svém území více než 2 000 disponibilních lůžek (s výjimkou Třeboně, která se této hranici velmi přibližuje), kategorie B – lázeňská místa širšího společenského a kulturního významu, s dobře vyvinutou lázeňskou funkcí, regionálního až národního významu: Jáchymov, Jeseník, Lipová–lázně, Karviná – Darkov, Konstantinovy Lázně, Bechyně, Teplice nad Bečvou, Hodonín, Lázně Kynžvart a Dubí, kategorie C: ostatní lázeňská místa v ČR, která je možno považovat za místa s menším společenským významem, s nižší vybaveností a nižší atraktivitou pro cestovní ruch. Kategorizace byla provedena nejen na základě aspektu kvantity (celkový počet disponibilních lůžek uplatitelných v cestovním ruchu), ale i aspektu kvality (indikace léčebných chorob). Tři lázeňská střediska v Olomouckém kraji (dvě v turistickém regionu Jeseníky – Jeseník a Lipová-lázně, a jedno na území turistického regionu Střední Morava – Teplice nad Bečvou) byla následně zařazena do kategorie B, ostatní do kategorie C. Vzhledem k nastolenému trendu, kdy v Olomouckém kraji mj. dochází k postupnému úbytku lázeňské lůžkové kapacity, a to z důvodu zaměření jednotlivých zařízení na zvyšování její kvality s cílem dosáhnou vyšší obsazenosti lůžek, nelze předpokládat, že v budoucnosti dojde k zařazení některého lázeňského zařízení v tomto kraji do kategorie A. Je třeba, aby se jednotlivá lázeňská zařízení v Olomouckém kraji nadále soustředila na zlepšování kvality poskytovaných služeb a rozvoj marketingu. Potřeba se zaměřit nejen na lázeňskou infrastrukturu a služby (lázeňské objekty, kolonády, ubytování, wellness služby, atd.) ale i na volnočasové, kulturní, sportovní a rekreační vyžití lázeňských hostů. V neposlední řadě je také nezbytné věnovat pozornost rozvoji lidských zdrojů, a to především jazykových, komunikačních, organizačních, a dalších schopnosti zaměstnanců lázní.
V posledních letech se v ČR objevuje trend výrazného poklesu návštěvníků lázní, jejichž pobyt je plně či částečně hrazen zdravotními pojišťovnami. Od roku 2005 do roku 2008 byl zaznamenán patnáctiprocentní pokles. Na druhé straně dochází k velkému nárůstu počtu samoplátců, jejichž počet se ve stejném období zvýšil o 51 %. Hlavním důvodem vyššího počtu plně platících pacientů je pravděpodobně rozšíření nabídky ozdravných pobytů, zejména víkendových relaxačních a rehabilitačních. Stejný trend byl zaznamenán i v Olomouckém kraji. V roce 2008 využilo komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči celkem 14 472 pacientů, což je o 5 573 pacientů (27,8 %) méně než v roce 2005. Naopak zájemců o samopláteckou péči, při které si všechny náklady spojené s pobytem a léčbou hradí klient sám, přibylo o 12 544 (tj. o 92,7 %). Z celkového počtu 26 072 samoplátců jich 1 150 (tj. 4,4 %) pocházelo z ciziny. Tab. č. 50: Počet přijatých pacientů v lázeňských zařízeních v letech 2005 a 2008 v jednotlivých krajích
Poskytnutá lázeňská péče Plně na vlastní Kraj Na náklad ZP Celkem náklady 2005 2008 2005 2008 2005 2008 Středočeský 8252 6135 4850 5740 13102 11875 Jihočeský 15061 14172 9409 22219 24470 36391 Plzeňský 1891 1340 1328 1775 3219 3115 Karlovarský 28211 21162 104415 152146 132626 173308 Ústecký 8010 7196 10154 15594 18164 22790 Liberecký 3215 2733 4008 3448 7223 6181 Královéhradecký 13848 13150 3569 6112 17417 19262 Pardubický 6812 6685 2084 4469 8896 11154 Jihomoravský 3108 3672 0 3188 3108 6860 Olomoucký 20045 14472 13528 26072 33573 40544 Zlínský 12001 10203 18917 22559 30918 32762 Moravskoslezský 17508 15438 4074 3734 21582 19172 ČR celkem 137962 116358 176336 267056 314298 383414
Celkem (pacienti + doprovod) 2005 2008 2005 2008 66 19 13168 11894 30 32 24500 36423 1 4 3220 3119 1121 700 133747 174008 190 278 18354 23068 1 0 7224 6181 855 980 18272 20242 4 6 8900 11160 4 3 3112 6863 1191 1011 34764 41555 639 577 31557 33339 494 392 22076 19564 4596 4002 318894 387416
Doprovod hrazený ZP
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Lázeňství a wellness představují díky lokálním koncentracím produktů značnou konkurenční výhodu Olomouckého kraje. Jelikož za poslední roky dochází k poklesu plateb od zdravotních pojišťoven, je potřeba se v lázeňských zařízeních orientovat na vylepšování celkové nabídky lázeňských (léčebných) i doprovodných služeb (ubytovacích a stravovacích kapacit, volnočasových aktivit, atd.) Také ČSÚ vede statistiky hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních, které se ovšem liší od údajů ÚZIS. Důvodem zřejmě bude sledování celkového počtu disponibilních lůžek uplatnitelných v cestovním ruchu, tedy nejen lůžek v samotných lázeňských zařízeních, ale také lůžek v dalších hromadných ubytovacích zařízeních v místě. U České republiky, stejně tak jako u Olomouckého kraje, můžeme pozorovat od roku 2005 do roku 2008 nárůst počtu hostů v lázeňských ubytovacích zařízení. Dle ČSÚ pobylo v roce 2008 v Olomouckém kraji v těchto zařízeních celkem 51 940 hostů, z toho 3 095 cizinců (tj. 6,0 %). Naopak ve sledovaném období byl zaznamenán pokles celkového počtu přenocování, a to o 135 003 (o 18 %). Tab. č. 51: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v letech 2005 a 2008
Počet hostů Počet přenocování celkem nerezidenti celkem nerezidenti 2005 2008 2005 2008 2005 2008 2005 2008 Středočeský 21 815 28 453 4 192 3 417 290 556 254 090 33 928 24 284 Jihočeský 26 631 30 789 2 469 1 604 423 242 394 296 32 937 20 120 Karlovarský 266 248 390 061 204 097 310 157 2 816 795 3 581 447 1 995 591 2 784 456 Ústecký 17 972 25 195 7 757 6 866 292 309 313 060 108 179 85 958 Olomoucký 40 345 51 940 2 699 3 095 749 845 614 842 18 350 15 788 Zlínský 58 739 67 943 6 090 5 723 586 203 585 382 57 459 49 042 Moravskoslezský 23 917 25 968 872 1 339 547 281 446 747 21 534 28 718 ČR celkem 497 248 674 313 234 141 336 921 6 557 320 7 045 620 2 336 223 3 059 764 Kraj
Zdroj: ČSÚ Poznámka: Z důvodů ochrany individuálních údajů nejsou ČSÚ vedeny údaje za Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Jihomoravský kraj
Lázeňské procedury jsou také poskytovány v budově hotelu Flora*** v Olomouci, a to v prostorách Balneocentra Flora. Zařízení se zaměřuje především na prevenci funkce pohybového aparátu (fyzioterapii), posilování imunitního systému a aktivaci samoléčebných procesů organismu (balneoterapii) a prevenci srdečních a cévních onemocnění. Nejedná se o klasické lázeňské zařízení, ale o wellness centrum, které svým návštěvníkům vyjma lázeňských programů (zábalové procedury, apod.) také nabízí bazén, finskou saunu, floating, masáže, peelingy, a další služby. Wellness služby nabízejí nejen lázeňská zařízení, ale také relaxační centra či ubytovací zařízení. Vedle těchto služeb ale jednotlivá zařízení poskytují i další služby, nejčastěji zaměřené na aktivní trávení volného času, takže mnohdy není jednoduché daný subjekt jednoznačně zařadit. V následující tabulce proto nejsou taxativně uvedena veškerá zařízení, ale pouze ta, jenž se prezentují jako wellness či relax centra. Tab. č. 52: Zařízení poskytující wellness služby na území Olomouckého kraje (výběr)
Místo Jeseníky
Název instituce
Bělá pod Pradědem
Relaxcentrum Domašov
Branná
Relax centrum Kolštejn
Libina
Relax centrum
Velké Losiny
Wellness hotel Diana
Stručný popis, služby bazén, sauna, masáže, solárium, fitness, bowling, squash, minigolf, volejbal, tenis, nohejbal, streetball, badminton, softtenis, míčová stěna, ruské kuželky, petanque, dětské hřiště, salónek (pro 50–100 osob) finská, bylinková a keltská sauna, parní lázně, masážní sprchy, koupele (Kneippova, Turecká, apod.), whirpool, solná terapie, masáže, bowling, tělocvična pro kolektivní sporty (basketbal, volejbal, sálový fotbal, nohejbal, florbal, stolní tenis), fitness centrum, ubytování, restaurace, bar, 4 seminární a konferenční místnosti (až pro 160 osob), další služby solná jeskyně, finská sauna, masážní bazén, vertikální turbosolárium, masáže, atd. vnitřní vyhřívaný bazén s chrličem, finská sauna, whirpool, masážní vana, squash, solárium, fitness, venkovní tenisové kurty, pétanque, masáže, ubytování, restaurace, bar, 4 salónky
Střední Morava Olomouc
Balneocentrum Flora
Přerov
Relax centrum Adam
Náměšť na Hané
Dům aktivního odpočinku Svatojánská zahrada
lázeňské programy (zábalové procedury, apod.), bazén, finská sauna, floating, masáže, peelingy, a další služby solná jeskyně, bylinná parní lázeň, relaxační pyramida, diagnostické centrum, masáže, atd. aerobní zóna, regenerační a relaxační zóna (sauna, biosolárium, pára, masáže), posilovna, laserová střelnice, restaurace, bar
Zdroj: Vlastní šetření.
Mezi tyto subjekty lze zařadit i solné jeskyně. Na území Olomouckého kraje nalezneme následující (vyjma Relax centra Libina, Campingu Baldovec, atd., jenž poskytují i další služby a jsou uvedeny v jiné části textu): Olomouc: Solná jeskyně Solana, Solná jeskyně Jánského, Teplice nad Bečvou: Solná jeskyně Saltika (v areálu Lázní Teplice nad Bečvou) Prostějov: Solná jeskyně, Šumperk: Solná jeskyně, Zábřeh: Solná jeskyně Talorm, Jeseník: Solná jeskyně Solvita (v areálu Priessnitzových lázní)
5.2.7
Venkovský cestovní ruch
V současné době nepředstavuje venkovská turistika ani hipoturistika významnou konkurenční výhodu Olomouckého kraje, nicméně potenciál v sobě má především turistický region Jeseníky. V přehledu subjektů v oblasti venkovského cestovního ruchu byly vedle nových zařízení také doplněny služby u stávajících subjektů (sloupec zaměření), což nám dává přehled o tom, která zařízení se zaměřují pouze na krátkodobou činnost (např. vyjížďky na koních, apod.) a která nabízejí i dlouhodobější relaxaci a aktivity spojené s ubytováním. Z původního přehledu byly odstraněny Ekofarma Babočka a Penzion Hamříkova stáj, které se nacházejí na území Moravskoslezského kraje, Hřebčinec MARWIN, který byl uveden dvakrát (jedná se o společnost Marwin v.o.s.), a také JO Dubicko, kde se jedná pouze o sportovní areál jezdeckého oddílu s nízkým dopadem na rozvoj cestovního ruchu. Tab. č. 53: Přehled subjektů v oblasti venkovského cestovního ruchu (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007– 2009 (výhled 2010–2013) – viz str. 54–55)
Název
Místo
Zaměření
Jeseníky Appaloosa horse ranch
Černá Voda
Ranč V Podhradí Farma Foltis
Černá Voda Janov
Ranč „OREL“
Česká Ves
Ranč Eden Apartmán Pod Koberštějnem Farma Velké Vrbno Josefův dvůr Farma Květná
Jeseník Zlaté Hory – Rejvíz Staré Město Ostružná Staré Město
Farma Petr Strnad
Loučná nad Desnou
Marwin v. o. s Stáj Petra
Hanušovice-Hynčice Velké Losiny
Ranch M – Václav Merta
Vernířovice
Farma Štědrákova Lhota
Ruda nad Moravou
Ekologická farma Morava
Bohdíkov
Ranch Viktorie Ranč L. A. Nově doplněné:
Šumperk-Temenice Zábřeh-Pobučí
Hřebčín Chrastice
Staré Město
Ranč u tří býků
Černá Voda
Ekofarma Karel Rybár Střední Morava Farma Holubice Stáj Pokorný Bouzov Biofarma Ve Dvoře
Lovecká chata
Stará Červená Voda Medlov Bouzov Střeměníčko
Horka nad Moravou
Chov a trénink westernových koní, jízda na koni, ubytování. Chov a výcvik westernových koní. Rodinné hospodářství, ubytování. Jízdárna, vyjížďky na koních, ubytování v chatkách, restaurace, adrenalin park – lanové centrum, obří houpačka, terénní čtyřkolky, terénní koloběžky, paintball, lukostřelba, horolezecká stěna, bungee trampolína, obří lanovka, provazová síť, dětský park, atd. Relaxační pobyty, půjčovna kol a lyží, ubytování. Chov koní, sauna, půjčovna kol a lyží, dětské hřiště s trampolínou, ubytování. Biochov skotu, ubytování, restaurace, lyžařský areál. Jízda na koni, domácí zvířata, ubytování. Chov jezdeckých koní, vyjížďky na koních, jezdecký výcvik, ubytování v soukromí. Bio farma, sportovní hřiště, půjčovna kol, sportovně-rekreační areál – koně, ubytování. Ekologická farma, chov koní, ubytování. Jízda na koni, jízdárna. Ekofarma, chov huculských koní, výuku jízdy na koni, ubytování v soukromí. Bio farma, jízda na koni, ubytování, lyžařský areál, rybolov. Ekologická farma, vyjížďky na koních, výuka jízdy na koních, ubytování (apartmány). Jízda na koni, turistika. Jízda na koni, turistika, ubytování. Jízdy na koni, pronájem koní k jízdě a povozu, výuka jízdy na koni Vyjížďky na koních, výcvik westernového ježdění Ekologická farma, agroturistika, chov koní Farma, kemp, dančí obora, ubytování. Jízda na koni, jízdárna. Ekologická farma, péče o zvířata, pěstovaní biopotravin, ubytování. Projížďky na koni, výuka jízdy na koni, lanové centrum (lezecká stěna, síť, bedničky, lanovka, big swing, žebřík), outdoorové aktivity, paintball, lukostřelba, střelba z brokovnice, petanque, beach volleyball, minigolf, čtyřkolky, rafting, zázemí pro nejrůznější setkání a společenské akce (semináře, porady, apod.), ubytování, restaurace.
Název AMALTHEA s.r.o. Chata Pod Věží C&H Farm, a.s. Farma Velký Újezd
Místo Hvozd u Prostějova Radíkov u Olomouce Křelov Velký Újezd
Stáj Arka
Lhota u Konice
Agroturistické centrum
Zábeštní Lhota
Hélios Mostkovice Jezdecká a dostihová stáj Hospodářství Azienda Evžen Blecha Stáj JUKO Juráňovi Appaloosa´s farm Ryškovi
Mostkovice Dřevohostice Hranice – Středolesí (Hranicko) Rouské (Hranicko) Černotám – Hluzov Hranicko
Zaměření Farma, domácí zvířata, ubytování. Sportovně rekreační – koně i jiné, jezdecké kurzy, vyjížďky, ubytování, restaurace. Farma, domácí zvířata. Farma, domácí zvířata, ubytování. Jízda na koni, jízdárna, ubytování na chalupě. Sportovně rekreační – koně, půjčovna kol, ubytování, restaurace. Jízda na koni, hipoterapie. Chov koní, jízda na koni. Chov koní, jízda na koni, přespání a ustájení koní. Chov koní, jízda na koni, v kočáře, přespání a ustájení koní, domácí zvířata. Chov koní, jízda na koni, přespání a ustájení koní.
Nově doplněné: Ranč Mustang
Veselíčko
Jezdecký sportovní areál Radkova Lhota
Radkova Lhota
Jezdecká a turistická stáj Coufalík Kolňa
Slavíč
Bělecký Mlýn
Zdětín
Výuka jízdy na koni, vyjížďky do přírody, kurzy westernového ježdění Agroturistické centrum volného času, jezdecký areál s dostihovou stájí, vyjížďky na koních, výcvikové kurzy, turistická ubytovna (2 km) Vyjížďky v kočáře, skijöring, stravování a ubytování Jízda na koni, ZOO koutek, ubytování, restaurace, sauna, salonek s kapacitou 60 míst, dětské hřiště, paintball
Zdroj: Vlastní šetření.
Nové Agroturistické centrum s ubytováním, jenž bude mj. využívat svých koní k vyjížďkám a dalším agroturistickým aktivitám, bude otevřeno na jaře r. 2010 v obci Polkovice (okres Přerov), a to s podporou z Programu rozvoje venkova ČR.
5.2.8
Kongresová centra, incentivní cestovní ruch
Kongresový a incentivní turismus je velmi specifická forma cestovního ruchu s ohledem na množství aspektů, projevujících se v požadavcích na dopravní dostupnost, kvalitu ubytování, atraktivitu místa z hlediska před a po-kongresových akcích a v mnoha dalších aspektech. Jedním ze společných prvků většiny kongresových a incentivních akcí je vysoká ziskovost pro organizátory a poskytovatele těchto služeb. Vzhledem k tomu, že tento druh cestovního ruchu má vysoké předpoklady růstu, bude potřebné ho nadále rozvíjet, a to včetně doprovodné infrastruktury a služeb, stejně jako dopravní dostupnosti. V Olomouckém kraji se infrastruktura zásadního významu v oblasti kongresového a incentivního turismu nachází především v Olomouci a jeho okolí (např. v Přerově).
Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším formám cestovního ruchu, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresový cestovní ruch zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti 100–250 osob. Perspektivní pro tuto formu cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympózia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských střediscích (dáno především vyššími ubytovacími kapacitami, navazující turistickou infrastrukturou a dostupností lázeňských služeb jako atraktivity cestovního ruchu, na území Olomouckého kraje se jedná zejména o Jeseník), horských střediscích (např. Loučná nad Desnou, apod.) či v historicky atraktivních městech s bohatou kulturní, společenskou a volnočasovou nabídkou (Olomouc). Český statistický úřad eviduje od roku 2006 počet kongresů/konferencí a počet účastníků na těchto akcích v hromadných ubytovacích zařízeních, která v průběhu kalendářního roku vykázala alespoň jednu akci se 100 a více účastníky. V Olomouckém kraji, stejně jako v celé ČR, byl zaznamenán celkový pokles počtu zařízení (u Olomouckého kraje 50%), která uspořádala během kalendářního roku alespoň jednu konferenci/kongres. Zatímco alespoň u počtu akcí a počtu účastníků došlo na území ČR k nárůstu, tak Olomoucký kraj i u těchto ukazatelů zaznamenal úbytek (1,7% pokles počtu akcí v roce 2008 oproti roku 2006 a 13,5% pokles u počtu účastníků). V porovnání se všemi konkurenčními regiony vykazuje Olomoucký kraj horší statistické údaje. Tab. č. 54: Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů ČR
Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR celkem
Počet zařízení 50 17 15 5 6 5 8 11 4 17 24 12 12 11 197
2006 Počet akcí 1 360 215 71 79 79 34 36 123 80 205 540 112 126 170 3 230
Počet účastníků 284 358 40 962 10 133 14 330 30 078 5 097 6 663 20 621 10 066 31 716 131 978 18 238 19 293 31 694 655 227
Počet zařízení 43 16 12 7 5 5 10 13 5 15 18 10 13 12 184
2007 Počet akcí 1 415 184 68 171 80 22 35 138 63 235 593 121 129 264 3 518
Počet účastníků 302 282 27 310 9 386 35 397 34 971 2 730 6 890 21 647 8 917 33 671 131 630 20 470 21 645 45 640 702 586
Počet zařízení 44 21 10 8 8 3 5 10 5 13 19 6 11 14 177
2008 Počet akcí 1 511 148 132 154 52 5 129 159 77 219 649 110 118 369 3 832
Počet účastníků 290 649 21 728 18 019 40 645 17 997 590 28 194 27 938 11 767 31 540 167 696 15 772 17 865 71 501 761 901
Zdroj: ČSÚ
Z kategorizace kongresových měst a míst, kterou vypracovala společnost Mag Consulting (v úvahu byla brána pouze zařízení, která disponují sálem pro alespoň 150 osob při divadelním uspořádání), je třeba ještě zmínit, že vedle Olomouce, jenž spadá mezi tzv. kongresová města druhé volby, spadá město Přerov do kategorie kongresových měst třetí volby. Jedná se o města s menšími kongresovými nebo ubytovacími kapacitami, jenž sice nemají z pohledu kongresového cestovního ruchu klíčovou roli, přesto se i v nich mohou konat významné kongresové akce menšího, případně středního rozsahu. Tab. č. 55: Kapacity pro kongresový cestovní ruch (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009: – viz str. 56)
Název Jeseníky Relax centrum Kolštejn Střední Morava
Místo
Konferenční prostory
Služby
Branná
konferenční sál (160 míst), 3 seminární místnosti (40, 50 a 60 míst)
ubytování, restaurace, wellness centrum a sportovní centrum (viz. kapitola Lázeňství a wellness)
velký sál s pódiem (110 míst), 2 salónky (25 + 25 míst) společenský sál (513 osob), přednáškový sál (150 osob), 3 salónky kongresový sál (150 míst), společenský sál (250 míst), klubovna (60 míst), salónek (60 míst)
ubytování, restaurace, vinný sklípek, relax – masážní vany, sauna
H Club
Prostějov
Národní dům
Prostějov
Zámek Velká Bystřice
Velká Bystřice
Hotel Na Jižní
Přerov
Slovanský dům
Olomouc
restaurace, kavárna, noční vinárna – sklípek ubytování, restaurace, vinárna
víceúčelový sál (110 osob), salónky (20 a 18 osob)
ubytování, stravování, sauna, sportcentrum – bowling, petanque, lukostřelba
společenský sál s pódiem (rozloha 16 x 34 metrů) a přilehlé salónky
občerstvení
Seminární hotel Akademie
Hlubočky
5 sálů (150, 40, 35, 30 a 15 míst)
Lovecká chata
Horka nad Moravou
společenský sál (150 osob), 2 salónky (70 a 30 osob)
Sluňákov
Horka nad Moravou
sál (100 osob), učebny (30 osob)
ubytování, restaurace, relaxační služby (finská sauna, whirlpool, masáže, tělové zábaly, peelingy), sportovní aktivity (tenis, volejbal, nohejbal, pétanque, street ball, půjčovna horských a trekových kol) ubytování, restaurace, sportovní a outdoorové aktivity (viz. kapitola Venkovský cestovní ruch) ubytování, stravování, půjčování kol, lodí a her
Zdroj: Vlastní šetření. Poznámka: do tabulky byly zařazeny subjekty, které disponují konferenční místností s kapacitou min. pro 100 osob a audiovizuální technikou, a které zajišťují cateringový servis. Struktura tabulky byla změněna, důraz je nyní kladen na kapacitu konferenčních prostor a dále na popis dalších nabízených služeb daným subjektem.
Kapacitně vyhovujícími sály pro pořádání různých konferenčních/kongresových akcí disponují mj. i různá kulturní zařízení (divadla, kina, apod.), jenž většinou také mají velmi dobré akustické vlastnosti. V případě zajištění audiovizuální techniky a cateringových služeb mohou být přínosné pro rozvoj tohoto druhu cestovního ruchu.
Incentivní cestovní ruch Incentivy jsou stále více chápány jako obchodní nástroj, proto je zvýšený zájem věnován návratnosti investic do těchto akcí. Jsou do něj častěji začleňovány činnosti podporující rozvoj osobnosti, tvořivosti a mezilidských vztahů, vzdělávání a také adrenalinové aktivity, roste obliba lázeňských procedur v hotelových balneocentrech. V incentivní turistice lze za poslední roky pozorovat nové trendy: upouští se od luxusních hotelů, ušetřené peníze se investují do jiných částí programů, zmenšuje se velikost skupiny, na významu nabývají cesty s bližšími cíli, velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělávání a incentivní cesty, incentivních cest se účastí i životní partneři či rodinní příslušníci těch, kteří tuto cestu získají, zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivním cestovním ruchu se uplatňují tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě), kdy je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky. Z tohoto důvodu by zřejmě bylo vhodnější orientovat se spíše na speciální sofistikovanou nabídku konferencí, seminářů a incentivy spojené s dalšími produkty cestovního ruchu – např. v Jeseníku (či dalších lázeňských střediscích) konference či semináře spojit s lázeňstvím a wellness, v horských střediscích s aktivním odpočinkem či adrenalinovými zážitky, apod.
Cestovní ruch veletrhů a výstav Cestovní ruch veletrhů a výstav je subformou ekonomického cestovního ruchu a řadí se do stejné skupiny jako kongresový turismus, business turismus a incentivní turismus. Zahrnuje účast na veletrzích a výstavách, kde dochází k propagaci, uzavírání obchodních kontraktů či přímého prodeje. Nejen z pohledu návštěvnosti patří ke klenotům města Olomouce přírodní areál Výstaviště Flora ve Smetanových sadech, kam v roce 2008 jenom na výstavy zavítalo celkem 250 156 návštěvníků (tj. o 27 606 návštěvníků více než v roce 2006). Výstaviště Flora a.s. se čtyřmi pavilony (o celkové výstavní ploše 4 395 m2) patří k předním českým výstavnickým organizacím. Připravuje a komplexně zabezpečuje vlastní výstavy a veletrhy včetně doprovodných programů. Výstaviště rovněž pečuje o 47 hektarů městských parků. Podpora tohoto segmentu nabídky turistického ruchu bude mít vždy synergické efekty pro rozvoj a prodloužení návštěvnosti. Jsou však potřebné další impulzy – rozšíření výstavního areálu a jeho postupná modernizace s dalšími navazujícími aktivitami. Areál Výstaviště Přerov, které jako jediné vedle Výstaviště Flora mělo ještě donedávna v rámci Olomouckého kraje významnější postavení, se v současné době rozprodává. K dispozici zde bude pouze víceúčelová hala a cca 2 ha pozemků.
5.2.9
Informační centra
Z celkového počtu 314 „oficiálních turistických informačních center“ (OTIC) splňujících kriteria agentury CzechTourism se na území Olomouckého kraje nachází pouhých 13 (tj. 4,1 %), což je po Praze druhý nejnižší počet ze všech krajů ČR. Z toho 6 informačních center jsou členy Asociace turistických informačních center ČR – A.T.I.C. (v Olomouckém kraji je celkem 10 TIC s členstvím v A.T.I.C.). Těchto 17 turistických informačních center (OTIC + A.T.I.C.) pokrývá území téměř celého kraje a vytváří tak základní informační síť. Tab. č. 56: Počet členů „OTIC“ a „A.T.I.C.“ v krajích ČR k 30.09. 2009
Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR
Počet členů „OTIC“ 5 22 23 21 15 16 17 53 38 23 22 13 14 32 314
Počet na 1000 km2 10,1 2,0 2,3 2,8 4,5 3,0 5,4 11,1 8,4 3,4 3,1 2,5 3,5 5,9 4,0
Počet členů A.T.I.C. 3 15 20 9 10 10 6 15 11 16 12 10 11 21 169
Počet na 1000 km2 6,0 1,4 2,0 1,2 3,0 1,9 1,9 3,2 2,4 2,4 1,7 1,9 2,8 3,9 2,1
Zdroj: Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, Asociace turistických informačních center ČR
Z celkového počtu informačních středisek v Olomouckém kraji, jenž byly uvedeny v aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v roce 2007, již svoji činnost neprovozuje Informační středisko Loučná nad Desnou, Informační středisko Ostružná a Informační středisko Písečná. Naopak do tohoto seznamu je třeba doplnit Informační centrum Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně a nově také od roku 2009 otevřené Informační centrum ve Vidnavě. Tab. č. 57: Přehled informační center v Olomouckém kraji (doplnění Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009: viz str. 58–59)
Město/obec Jeseníky Kouty nad Desnou Vidnava
Název
Člen A.T.I.C
Informační centrum Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně Informační centrum
Ne Ne
Zdroj: vlastní šetření
Statistika návštěvnosti je u jednotlivých informačních center vedena odlišně. Turistická informační centra totiž poskytují informace a různé služby v co nejširším spektru, takže do nich nedocházejí pouze turisté a návštěvníci, ale i místní obyvatelé. Některá potom statistiku návštěvnosti turistů a statistiku návštěvnosti místních obyvatel vedou dohromady, jiná pro změnu odděleně (např. Litovel, Lipník nad Bečvou, Žulová, atd.). Navíc některá TIC jsou spojena s místními knihovnami (např. Velké Losiny, atd.) nebo s veřejně přístupným internetem (např. Zlaté Hory). Statistika návštěvnosti je zde potom velmi zkreslená, poněvadž jsou evidováni i čtenáři této knihovny, respektive lidé, kteří využívají pouze internet. Podle vyjádření některých zaměstnanců TIC jsou skutečné počty návštěvníků vyšší, poněvadž přes sezónu, kdy je v informačních centrech nejrušněji, se ne vždy podaří statisticky podchytit všechny návštěvníky, stejně tak skupina či rodina bývá občas započítána jako jedna osoba. Tab. č. 58: Vývoj návštěvnosti turistických informačních center v Olomouckém kraji od roku 2006 do roku 2008 Obec/region Jeseníky Velké Losiny Štíty Šumperk Javorník Žulová Střední Morava Olomouc Uničov Přerov Náměšť na Hané Šternberk Hranice Lipník nad Bečvou Litovel
2006
2007
2008
Index 2008/2006
5 664/510* 3 454/55* 5 143 600 562 (2 729**)
6 059/424* 3 160/83* 7 520 2 200 798 (2983**)
7 642/446* 3 724/111* 7 269 3100 835 (3 516**)
34,92 % 7,82 % 41,34 % 416,67 % 48,58 %
75 065/15 296* 6 825/143* 17 836 10 500 6 634 5 055 5 636 (8 880**) 1 786 (2 068**)
114 218/42 213* 8 097/211* 18 996 11 000 8 832 4 632 8 509 (14 084**) 2 089 (2 382**)
130 492/55 590* 10 985/269* 18 889 11 400 8 415 5 841 8 669 (15 456**) 2 392 (2 740**)
73,84 % 60,95 % 5,90 % 8,57 % 26,85 % 15,55 % 53,81 % 33,93 %
Zdroj: Vlastní šetření. Poznámka: * z toho zahraniční turisté ** celkový počet všech návštěvníků TIC, a to včetně místních obyvatel, jinak pro výpočet je vzat počet turistů a návštěvníků města
5.3Analýza významných kulturních, kulturně-společenských a kulturně-sportovních akcí na území Olomouckého kraje V rámci studie „Vytipování a stanovení podmínek přípravy a realizace akce s perspektivou národního nebo mezinárodního významu“ z prosince r. 2009 (Zpracovatel: m-ARK Marketing a reklama s.r.o.) byly zmapovány všechny významnější kulturní, kulturněspolečenské a kulturně-sportovní akce probíhající v Olomouckém kraji (podrobný přehled nejvýznamnějších akcí na území Olomouckého kraje je obsažen v příloze) se zaměřením na to, pro jakou cílovou skupinu jsou jednotlivé akce určeny, jakou mají návštěvnost a zda jejich význam přesahuje hranice regionu. Dále byla hodnocena idea celé akce, originalita jejího programu a v neposlední řadě také význam „značky“ jednotlivých akcí. Analýza ukázala, že v Olomouckém kraji v současnosti neexistuje kulturněspolečenská akce, která by současně splňovala všechny následující parametry: akce významná v celostátním, popřípadě středoevropském měřítku, akce odkazující na hanácké lidové tradice, která by tyto navíc udržovala a prohlubovala, akce, která by byla masově navštěvována a jejíž program by oslovil všechny cílové skupiny napříč společenským spektrem, akce, která by měla pevnou koncepci a vizi a jejíž program by návštěvníky oslovoval svojí ojedinělostí a originalitou, akce, která by propagovala Olomoucký kraj jako celek, ne jen určitý region, město či památku. Z analýzy dále vyplývá, že v Olomouckém kraji se každoročně koná několik akcí, které se těší poměrně značné oblibě a návštěvnosti a mají silnou „značku“ (např. festival Zahrada, Flora Olomouc, závody Ecce Homo aj.). Všechny tyto akce jsou ale zaměřeny jen na určitou skupinu lidí, žádná z nich bohužel nečerpá z hanáckých lidových tradic. Vedle toho pořádá většina větších měst v kraji poměrně okázalé slavnosti. Až na několik dílčích originálních nápadů ale vypadá program většiny z nich naprosto stejně: historický průvod, hudební vystoupení, šermíři, divadelní představení, mažoretky, ohňostroj, jarmark, dětské atrakce, apod. V rámci žádné akce tohoto druhu ale nebylo nalezeno nic, co by do Olomouckého kraje přilákalo větší počet návštěvníků z jiných regionů, popřípadě region zviditelnilo v rámci celé ČR. Analýza dále ukázala, že v rámci severní části Olomouckého kraje, na území Jeseníků, neexistuje žádná sportovně-společenská akce, která by současně splňovala následující parametry: akce významná v celostátním, popřípadě ve středoevropském měřítku,
akce využívající přírodního bohatství Jeseníků a kapacit tamních sportovních areálů, masová akce (typu Jizerská padesátka) určená pro profesionální, ale především pro amatérské sportovce, akce, do které budou zapojena i ubytovací střediska, lázně a další zařízení na Jesenicku a Šumpersku, akce propagující Jeseníky a Olomoucký kraj jako celek.
5.4Analýza forem cestovního ruchu v Olomouckém kraji Rozhodující nabídku cestovního ruchu v Olomouckém kraji je možné členit podle jednotlivých forem cestovního ruchu na: a) Poznávací cestovní ruch – kulturní, historický, technický, industriální, etnografický a krajanský, montánní, apod. b) Venkovský cestovní ruch, agroturistika, ekoturistika, ekoagroturistika. c) Městský a nákupní cestovní ruch. d) Sportovně-rekreační cestovní ruch a aktivní dovolenou. e) Lázeňsko-léčebný cestovní ruch, včetně wellness. f) Kongresový a incentivní cestovní ruch – do této formy lze zahrnout i veletržní a výstavní cestovní ruch. Tyto formy cestovního ruchu je možné dále členit či vymezit do zcela nových forem CR, jako např. gastronomický cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch (adrenalinová zábava, létání, apod.), jehož motivem jsou aktivity spojené s dobrodružstvím, rizikem či nebezpečím, atd. Z hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu podle výnosů a nákladů je zřejmé, že formy cestovního ruchu, které přinášejí nejvyšší příjmy, obvykle také vyžadují nejvyšší náklady na infrastrukturu. Patří mezi ně například golfová turistika, lázeňsko-léčebný cestovní ruch nebo kongresový a veletržní cestovní ruch. Naopak nízké výnosy i náklady přirozeně vykazují krajanský cestovní ruch, horský cestovní ruch nebo pěší turistika. Některé formy cestovního ruchu se vymykají obvyklému pravidlu, že čím vyšší výnosy z nich plynou, tím vyšší náklady vyžadují. Relativně vysoké výnosy při relativně nízkých nákladech (tedy příznivou ekonomickou bilanci) přináší nákupní turistika, incentivní turistika a gastronomický cestovní ruch. Naopak nepříznivou bilanci, tedy vyšší náklady při relativně nízkých výnosech, má například cykloturistika. Vzhledem k tomu, že jednotlivé formy cestovního ruchu na území Olomouckého kraje byly již popsány a podrobně analyzovány v kapitole č. 5. Cestovní ruch – analýza nabídky, odkazujeme na příslušné subkapitoly. Stejně tak odkazujeme na přílohy, kde jsou jednotlivé formy cestovního ruchu vysvětleny.
5.5Analýza dopravních možností
Délka silniční sítě se za poslední tři roky v Olomouckém kraji prodloužila o 9,5 km. Nárůst byl zaznamenán především u dálnic (o 14,8 km) a silnic I. třídy (o 13,6 km, z toho u rychlostních silnic o 5,6 km), což poukazuje na lepší dostupnost kraje a zvyšující se kvalitu silniční sítě. Naopak k největšímu zkrácení došlo u celkové délky silnic III. třídy (o 19,7 km). V září r. 2009 byl otevřen nový úsek dálnice D1 v délce 6,6 km mezi Mořicemi a Kojetínem, který prochází Olomouckým a Zlínským krajem. Další úsek dálnice D1 bude otevřen do konce roku 2009. Bude se jednat o úsek z Bělotína (Olomoucký kraj) až do Bílovce (Moravskoslezský kraj), čímž dojde k dálničnímu propojení měst Olomouce a Ostravy. Co se týče dopravní dostupnosti jednotlivých turistických regionů, tak je stále zřejmá disproporce mezi jižní (relativně velmi dobře dostupnou) částí kraje a méně dostupným turistickým regionem Jeseníky. Dopravní dostupnost je jednou ze zásadních překážek rozvoje cestovního ruchu v jesenickém regionu. Tab. č. 59: Délka silnic a dálnic podle okresů a turistických regionů v Olomouckém kraji k 31. 12. 2005 a k 31. 12. 2008
Kraj, okres Jeseník Šumperk Jeseníky Olomouc Prostějov Přerov Střední Morava Olomoucký kraj
Dálnice v provozu 2005 2008 7,5 7,5 14,8 7,5 22,3 7,5 22,3
I. třídy 2005 2008 66,2 66,2 119,7 121,4 185,9 187,6 117,3 122,1 33,4 33,4 90,8 97,9 241,5 253,4 427,4 441,0
Silnice a dálnice (v km) Silnice II. třídy III. třídy 2005 2008 2005 2008 124,0 124,0 104,3 101,3 183,3 183,3 539,3 531,1 307,3 307,3 643,6 632,4 285,9 285,9 670,5 665,0 164,8 165,7 469,7 468,0 164,8 164,7 421,8 420,5 615,5 616,3 1562,0 1553,5 922,8 923,6 2205,6 2185,9
Celkem 2005 294,5 842,3 1136,8 1073,7 675,4 677,4 2426,5 3563,3
2008 291,5 835,9 1127,4 1072,9 674,6 697,9 2445,4 3572,8
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, ČSÚ
Podle vyjádření zástupců Ředitelství silnic a dálnic ČR bude výstavba a uvádění nových úseků do provozu probíhat i v následujících letech. Vzhledem k hospodářské krizi je ale třeba následující harmonogram výstavby (viz tabulka) brát orientačně. Tab. č. 60: Předpokládaný postup výstavby a uvádění nových úseků do provozu v Olomouckém kraji
I/44 I/60 D1 I/55 D1 R35 I/46
Úsek Vlachov – Rájec Javorníku – obchvat Přerov – Lipník nad Bečvou most v Přerově Předmostí Říkovice – Přerov Křelov – Slavonín, 2. etapa Šternberka – obchvat
Předpokládaný rok výstavby 2009 – 2010 2009 – 2010 2010 – 2013 2011 – 2013 2011 – 2014 2011 – 2014 2011 – 2014
Délka (km) 2,9 5,0 14,3 1,5 10,1 3,3 4,7
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, ČSÚ
V souvislosti s financováním rozvojových projektů v oblasti dopravy na území Olomouckého kraje hrají významnou úlohu fondy EU. Díky tomuto spolufinancování bylo v regionu realizováno několik desítek projektů. Ty, které se týkaly rekonstrukcí, oprav či výstavby nových úseků silnic II. a III. třídy uvádíme níže (v tabulce nejsou zaneseny projekty, které byly zaměřeny pouze na rekonstrukci mostů). Tab. č. 61: Seznamy projektů, které byly Výborem Regionální rady doporučeny k financování z ROP Střední Morava v podoblasti podpory 1.1.1 – silnice II. a III. třídy (k 30. 09. 2009)
Název příjemce Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK Správa silnic OK
Název projektu Silnice III/4468 Štěpánov, most – napřímení silnice Silnice III/57011 Lutín – ul. J. Sigmunda Silnice III/44921 Loučany – průtah Silnice II/436 Tršice – průtah III/46319 Velký Týnec – rekonstrukce průtahu Silnice III/4432 Velká Bystřice – průtah III/4384 a III/4387 Všechovice – okružní křižovatka Silnice II/444, II/446 a MK Uničiv – okružní křižovatka Silnice II/446, III/44629 Šumvald – Břevenec Silnice II/444 Mohelnice – Stavenice Silnice III/44419 Újezd u Uničova – průtah Silnice II/447 a II/449 Litovel – okružní křižovatka III/4446 Mohelnice – ulice Zábřežská, II. etapa III/36618 a 36620 H. Štěpánov – Konice Rekonstrukce silnice III/37354 H. Štěpánov – Pohora Rekonstrukce silnice III/4335 Hradčeny – Kobeřice Rekonstrukce silnice III/31534 Lupěné – Bušínov Rekonstrukce silnice III/37726 a III/37727 Protivanov – Niva Rekonstrukce silnice III/37322 Loštice – průtah Rekonstrukce silnice II/437 Lipník – Přáslavice Rekonstrukce silnice II/438 Opatovice – průtah III/4451 a III/4456 Paseka – hranice kraje Rekonstrukce silnice III/4531 Bílý Potok – Bílá Voda Rekonstrukce silnice III/44016 Bělotín – Kunčice – Špičky
Alokovaná částka 24 439 096 Kč 29 079 931 Kč 37 227 533 Kč 34 920 592 Kč 29 266 484 Kč 45 405 940 Kč 29 569 446 Kč 26 184 168 Kč 130 808 469 Kč 317 948 543 Kč 32 433 230 Kč 13 478 534 Kč 34 470 985 Kč 58 839 358 Kč 27 154 552 Kč 19 934 888 Kč 43 039 152 Kč 13 867 206 Kč 6 813 149 Kč 30 832 477 Kč 21 238 177 Kč 14 100 700 Kč 56 624 809 Kč 41 819 225 Kč
Zdroj: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny projekty, které se týkaly pouze rekonstrukce mostů
V rámci Operačního programu (OP) přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika byly v jesenickém regionu z evropských peněz dotovány čtyři projekty, jenž významnou měrou přispěly k lepší dopravní dostupnosti tohoto území (viz tabulka níže). Projektem zásadního významu na tomto území z pohledu dopravy a následného rozvoje cestovního ruchu byla ovšem zejména první etapa opravy silnice I/44 přes Červenohorské sedlo v délce přibližně cca 8 950 metrů, a to v úseku ze sedla na jesenickou stranu (sedlo – Bělá pod Pradědem), kdy mj. došlo k celkovému rozšíření vozovky a k položení nového povrchu. Tab. č. 62: Seznam projektů, které byly Monitorovacím výborem doporučeny k financování v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013
Název příjemce Olomoucký kraj Olomoucký kraj Województwo Opolskie Gmina Głucholazy
Název projektu Zvýšení přeshraniční dostupnosti Vidnava – Paczków Zvýšení přeshraniční dostupnosti Otmuchów – Mikulovice Zvýšení přeshraniční dostupnosti Nysa – Rejviz Obnovení mezistátního silničního tahu Jarnołtówek – Zlaté Hory
Alokovaná částka 2 734 330,21 Kč 2 351 482,52 Kč 2 826 209,68 Kč 409 718,00 Kč
Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje
Délka (600 km) ani hustota železniční sítě nedoznala od roku 2007 žádných změn. Na druhou stranu došlo k celkovému zvýšeni kvality služeb a následkem toho i ke zvýšení komfortu a pohodlí cestujících, a to zejména v důsledku obnovy vozového kolejového parku a také díky elektrifikaci trati č. 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk, která byla dokončena v roce 2009 a která přispěje nejen ke kvalitnějšímu, ale především k rychlejšímu spojení turistického regionu Střední Moravy a ostatních regionů ČR s okresním městem Šumperk. Problematika obsluhy regionu Olomouckého kraje veřejnou dopravou (nejen tedy železniční dopravou) je řešena v Generelu veřejné osobní dopravy Olomouckého kraje, jež je v současné době zpracováván. I přesto, že se problematika zajištění odpovídající letecké dostupnosti území Olomouckého kraje začala za poslední 2 roky intenzivně řešit, je nadále velkou bariérou dynamičtějšího rozvoje cestovního ruchu. Po převedení neveřejného mezinárodního (vojenského) letiště v Bochoři u Přerova na letiště se smíšeným vojensko-civilním provozem založil Olomoucký kraj společně se Zlínským krajem a Statutárním městem Přerovem společnost „Regionální letiště Přerov a.s.“, jejíž hlavním úkolem je zajistit postupný rozvoj letiště a zejména provoz letiště pro civilní provoz. V první fázi bude ovšem potřeba vyřešit majetkoprávní vztahy k pozemkům na letišti a připravit projekt, se kterým bude možné se ucházet o evropské dotace. V území se dále nacházejí následující letiště: mezinárodní veřejné letiště: Olomouc, veřejné vnitrostátní letiště: Hranice, Šumperk, Mikulovice, neveřejné vnitrostátní letiště: Prostějov, Stichovice, Bohuňovice, V zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje je podán návrh na výstavbu letišť v lokalitách Bělkovice-Lašťany a Lužice.
5.6Hodnocení dopravní infrastruktury se dostupnost hlavních turistických center
zaměřením
na
Otázku dostupnosti území Olomouckého kraje je účelné sledovat jak z hlediska dopravy dálkové, tak i dopravy místní a lokální. Z hlediska cestovního ruchu a návštěvnosti jsou důležité oba typy, protože dálková doprava rozšiřuje potenciál spádového území, zatímco doprava místní umožňuje návštěvníkům vlastní pohyb po území a návštěvu jednotlivých atraktivit. Obecně lze říci, že stávající pojetí základní dopravní obslužnosti (tj. primárně zajištění dopravy do zaměstnání, do škol, do úřadů a za zdravotnickými službami) není z pohledu cestovního ruchu příliš vyhovující. Jeho výsledkem totiž často bývá z hlediska cestovního ruchu nepříznivé směrové vedení jednotlivých linek a nepříznivá časová poloha jednotlivých spojů (hl. u autobusové dopravy).
Při celkovém růstu mobility obyvatelstva dochází v Olomouckém kraji k postupnému poklesu podílu přepravních výkonů veřejné hromadné dopravy (s výjimkou MHD), jak je mj. patrné u autobusové i železniční dopravy, kde za poslední tři roky došlo k 11% poklesu. Naopak se zvyšuje výkon individuální automobilové dopravy. Tato situace by měla být alespoň v turisticky nejeexponovanějších lokalitách zlepšena zavedením tzv. zelených autobusových linek, které by propojovaly např. východiska turistických cest a významné lokality s velkými parkovišti. V optimálním případě by měly být ve vhodných lokalitách provázány také se železniční dopravou. Jako vzor je možné uvést např. fungující systémy v Českém ráji a na Šumavě. Tab. č. 63: Vybrané ukazatele dopravy v Olomouckém kraji v letech 2006–2008
Veřejná autobusová doprava Přeprava cestujících v rámci kraje (tis. osob)* Autobusové spoje v rámci kraje v tom: v pracovní den v sobotu v neděli a svátek Městská hromadná doprava Přeprava cestujících celkem (tis. osob) v tom: tramvaje autobusy Železniční doprava Přeprava cestujících v rámci kraje (tis. osob) Výjezdy cestujících do jiných krajů Příjezdy cestujících z jiných krajů Vlakové spoje v rámci kraje v tom: v pracovní den v sobotu v neděli a svátek
2006
2007
2008
31 016 33 729
29 407 33 827
27 930 34 171
21 207 5 923 6 599
21 279 5 930 6 618
21 691 5 912 6 568
66 237
66 801
67 815
26 978 39 259
27 431 39 370
28 552 39 263
10 680 2 675 2 652 13 073
10 366 2 751 2 707 13 816
9 225 2 913 2 862 13 861
4 871 4 182 4 020
5 093 4 422 4 301
5 098 4 465 4 298
Zdroj: ČSÚ Poznámka: * vnitrostátní linková doprava ve veřejném zájmu včetně ostatní dopravy
Z 398 obcí Olomouckého kraje je železniční osobní dopravou (regionálními i dálkovými spoji) dotčeno 113 obcí, tj. 28,4 %. Obyvatelé ostatních obcí jsou závislí na veřejné hromadné osobní dopravě zajišťované linkovou autobusovou dopravou (regionální/příměstskou či meziměstskou, dálkovou). V roce 2010 bude zpracována studie „Zajištění dopravní dostupnosti cílových lokalit cestovního ruchu v Olomouckém kraji“ financovaná v rámci projektu Podpora rozvoje Olomouckého kraje 2008–2010. Tato studie bude nejen definovat vybrané turistické cíle, které jsou v zájmu zlepšení dopravní dostupnosti, ale také bude obsahovat návrh systémového řešení zajištění dopravní dostupnosti (provozovatele), např. formou sezónních tripbusů, včetně finančního rozpočtu zajištění vozového parku a provozních nákladů na období 2011–2013. V současné době se zpracovávají zadávací podmínky na dodavatele, jež by měl být vybrán v lednu. Důležitou skutečností, která se dotýká vedle trvale bydlících obyvatel také návštěvníků regionu, je existence Integrovaného dopravního systémů Olomouckého kraje (IDSOK), který efektivně kombinuje železniční a autobusovou dopravu v území. Tento systém veřejné dopravy je charakterizovaný jednotnými tarifními a smluvními přepravními podmínkami na celém území IDSOK. V jeho rámci může cestující využívat integrovaných linek (spojů) autobusové a vlakové dopravy (včetně přestupů) na jízdní doklad IDSOK, který je mezi dopravci (začleněnými do tohoto systému – na území Olomouckého kraje se jedná o 7 dopravců: Autobusy – Konečný s.r.o., Autodoprava Studený, spol. s r.o., České dráhy, a.s., ČSAD Frýdek-Místek a.s., Dopravní podnik města Olomouce, a.s., FTL – First Transport Lines, a.s., Veolia Transport Morava a.s.) vzájemně uznáván. Území Olomouckého kraje je rozčleněno do tarifních zón. Do každé zóny je zařazeno území jedné větší obce (města) nebo více obcí a jejich místních částí. Cena jízdního dokladu je v rámci zóny stejná bez ohledu na délku cesty nebo počet přestupů za podmínky dodržení časové platnosti jízdenky. Systém IDSOK je založen na zónovém tarifu (ceníku), tzn., že cena jízdenky se odvíjí od počtu projetých zón. Dalšími službami, které doplňují potenciál cestovního ruchu, jsou v oblasti dopravy skibusy a cyklobusy. Na území turistického regionu Jeseníky je hlavním provozovatelem cyklobusů a skibusů společnost Veolia Transport Morava a.s., která mj. umožňuje on-line rezervaci. Cyklobusy jsou provozovány jako běžné autobusové linky a mohou je využít k přepravě jak cykloturisté s jízdními koly, tak i pěší turisté a všichni ostatní cestující. Přeprava kol se uskutečňuje ve speciálním vozíku s kapacitou 18 nebo 24 kol, který je připojený za autobus. V roce 2009 byly zajištěny následující cyklobusy, z toho jeden (cyklobus č. 4) pouze jeden den v roce: Cyklobus č. 1: Olomouc – Šternberk – Huzová – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna (od 1. 7. do 31. 8. 2009 – o víkendech a ve dnech státních svátků), Cyklobus č. 2: Krnov – Bruntál – Karlov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna (od 1. 7. do 31. 8. 2009 – denně), Cyklobus č. 3: Šumperk – Klepáčov – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna (– Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem) (od 1. 7. do 31. 8. 2009 – o víkendech a ve dnech státních svátků), Cyklobus č. 4: Jeseník – Rejvíz – Zlaté Hory – Vrbno pod Pradědem – Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna (pouze 4. 7. 2009)
Skibusy jsou taktéž provozovány jako běžné autobusové linky. K přepravě je mohou využít jak lyžaři s lyžemi, tak i všichni ostatní cestující. V sezóně 2008/2009 byly zajištěny následující skibusy: Skibus č. 1: Ostrava – Opava – Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna Skibus č. 2: Olomouc – Litovel – Uničov – Rýmařov – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna Skibus č. 3: Krnov – Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna Skibus č. 4: Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna Skibus č. 5: Zlaté Hory – Jeseník – Červenohorské sedlo Na území Střední Moravy je možno také využít cyklobusů společnosti FTL – First Transport Lines, a.s. a Dopravního podniku města Olomouc. Dopravce FTL – First Transport Lines, a.s. ve spolupráci s městem Prostějov provozuje cyklobusy na trase z Prostějova na Protivanov. Spoje jsou realizovány prostřednictvím pravidelné linkové dopravy, kapacita přívěsného vozíku připojeného za autobus je 20 jízdních kol. O letních prázdninách (v r. 2009 od 1. 7. do 31. 8.) je cyklobus provozován denně, od 1. 5. do 30. 6. a od 1. 9. do 20. 9. pouze o víkendech. Dopravní podnik města Olomouce provozuje každoročně autobusovou linku č. 31 v trase Tržnice – Svatý Kopeček, která je určena jako cyklobus. V roce 2009 byl provoz od 1. 5. do 28. 9., a to ve dnech pracovního klidu a o státních svátcích. Novou turistickou atrakcí ve městě Olomouc je možnost se svést turistickým vláčkem, který návštěvníkům umožní v relativně krátkém čase (cca za 30 min.) shlédnout nejvýznamnější turistické cíle a atraktivity krajského města. Autovláček také doveze zájemce z Lipníka nad Bečvou a z Týna nad Bečvou k hradu Helfštýn a zpět. Návštěvníci Velkých Losin se pro změnu mohou povozit lázeňským expressem, který staví u zámku, ruční papírny, Hotelu Praděd, venkovního termálního koupaliště, hlavní budovy Elišky, u rybníku v lázeňském parku a vyveze cestující až k hotelu Diana.
Doprava v klidu Problematika dopravy v klidu (tzn. problematika parkovacích míst, míst pro odstavování vozidel, apod.) se nejcitlivěji projevuje ve větších sídlech a v rekreačních lokalitách. Aktuálnost těchto problémů se v posledním období stále zvětšuje, protože roste počet automobilů a jejich výkonů – od roku 2000 do roku 2008 se počet motorových vozidel v Olomouckém kraji zvýšil o 31,3 % (tj. o 91 678 vozidel) a k 31. 12. 2008 zde bylo registrováno 384 352 vozidel. Čím více automobilů obyvatelstvo vlastní, tím více se zvyšují nároky na velikost odstavných a parkovacích ploch. V oblasti cestovního ruchu obvykle platí, že více než dvě třetiny (70–80 %) návštěvníků a turistů přijíždí osobním automobilem. Zároveň většinou platí, že turista přijíždějící autem nebo autobusem na výletech více utrácí a zároveň mu jeho vyšší mobilita umožňuje častější návštěvy s více cíli v jednom dni. Existence parkovišť v atraktivních lokalitách (zámky, hrady, ostatní památky a atraktivity, východiště značených turistických stezek a cyklotras, lanovky, skiareály) tak do značné míry podmiňuje jejich turistickou návštěvnost.
Parkoviště vybudovaná v turisticky atraktivních oblastech by měla rovněž být vybavena doprovodnou infrastrukturou – jako příklady je možné uvést informační panely, mapy blízkého i vzdálenějšího okolí, informace o otevírací době dostupných památek, odpočívadla, popř. i občerstvení, atd. Citlivě je nutno pracovat s požadovanou kapacitou parkovišť, protože ta se v případě její nedostatečnosti může stát rozvojovou bariérou (také je nutné zvážit, zda je perspektivnější placený nebo neplacený provoz). Efektivní možnost řešení představuje vytvoření systému záchytných parkovišť, která by byla lokalizována např. u příjezdových komunikací do stávajících chráněných krajinných oblastí, na okraji významných turistických středisek (zejména tam, kde je možné předpokládat velký nápor zimních návštěvníků – v zimě se totiž snižuje v důsledku sněhových bariér průjezdnost řady silničních úseků, zejména pak v Jeseníkách, kde je koncentrace náporu zimních návštěvníků největší), u železničních stanic, apod. Svoz návštěvníků od těchto parkovišť do požadovaných směrů (včetně spojení mezi samotnými parkovišti) by měly zajišťovat tzv. zelené autobusové linky. Autobusy (v ekologičtější variantě poháněné plynem) by měly být uzpůsobeny i pro přepravu jízdních kol a lyží. V rámci drážní dopravy by do systému měly být zapojeny také vlaky. Systém by měl být budován od nejnavštěvovanějších a environmentálně nejcennějších území, tj. z chráněných krajinných oblastí Jeseníky a Litovelské Pomoraví, a poté postupně rozšiřován i na ostatní území, např. do oblasti Kralického Sněžníku, Rychlebských hor, na Olomoucko, území jednotlivých přírodních parků, atd. Systém by samozřejmě měl být rozvíjen ve spolupráci se sousedními územími – tedy s turistickými regiony Východní Čechy, Jižní Morava, Severní Morava a Slezsko, ale opomenuty by neměly zůstat ani mezinárodní vazby v rámci Euroregionu Praděd.
5.7Analýza investičních příležitostí Novou subkapitolou aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 (výhled 2010–2013) je analýza investičních příležitostí, tedy výčet a analýza možností pro případné zájemce o investice v cestovním ruchu v Olomouckém kraji. Oblast cestovního ruchu patří z pohledu investic k oborům s větším rizikem podnikání, a to zejména z důvodu nepřízně počasí (např. slabá zimní sezóna 2006/2007) nebo živelných katastrof. Na druhou stranu zasahuje do řady dílčích činností a zejména s ohledem na silný multiplikační efekt patří mezi nejvýznamnější součásti ekonomiky s relativně rychlou návratností. Tuto skutečnost dokládá nejen velké množství úspěšně realizovaných rozvojových projektů v oblasti cestovního ruchu, ale hlavně zvýšení návštěvnosti v některých doposud opomíjených lokalitách, v jejím větším sezónním rozložení a zvýšení celkové spokojenosti hostů. Neméně významným dopadem investic bývá vytvoření nových pracovních míst a vznik podnikatelských subjektů. Investiční příležitosti v cestovním ruchu jsou na jednu stranu velmi rozmanité, ale na druhou stranu špatně kvantifikovatelné. Škála činností, která může mít vliv na rozvoj cestovního ruchu v daném regionu nebo rozmanitost podnikatelských aktivit v cestovním ruchu, je opravdu široká. Jde zejména o rozvinutí možností podnikání v oblasti rozvoje základní turistické infrastruktury (ubytovací a stravovací zařízení), rozvoje turistických služeb, výstavbě a provozu sportovních a kulturních zařízení, budování občanské vybavenosti a zařízení volnočasových aktivit, atd.
Určitý problém nastává při výběru území, která jsou vhodná pro investice v oblasti cestovního ruchu. Za primární hledisko pro případnou investici do území bude většinou brána jeho atraktivita (poměr nabídky/poptávky). Sekundární hledisko se týká připravenosti dané lokality, tj. zda jsou v regionu vyčleněny plochy v příslušném územním plánu obce/města a zda jsou připraveny pro případnou investici z pohledu technické a dopravní infrastruktury (tj. jestli jsou zasíťované a dopravně dostupné). Investoři se snaží především umísťovat své aktivity a finance do atraktivních území. Oproti tomu je ale na druhé straně zřejmé, že ve většině atraktivních lokalit již dnes není možnost dle územních plánů či jiných regulativů (např. legislativně chráněná území) nadále stavět, tudíž jsou investiční příležitosti v těchto oblastech značně omezené. Pro tato území jsou tedy vhodnější investice do modernizací již postavených objektů nebo zastavěného, ale nevhodně nebo zcela nevyužívaného území tzv. brownfields. Zatímco úloha veřejnoprávní podpory (stát, kraj, obce, svazky obcí) je ve vytváření příznivého podnikatelského prostředí pro investice soukromého kapitálu, musí být růst a rozvoj cestovního ruchu založen především na aktivitách a investicích soukromého sektoru cestovního ruchu. Hlavními investory do území tudíž bývají podnikatelské subjekty. V případě analýzy jejich aktivit je ale situace velmi problematická, neboť pokud nežádají o veřejné prostředky, tak není možné jejich aktivity plně zmapovat. Podnikatelé nejsou nuceni se registrovat do jakékoliv databáze projektů cestovního ruchu. Pokud privátní sektor připravuje rozvojový projekt, tak se ho mnohdy do poslední chvíle snaží tajit z důvodu získání výhody před konkurencí, což následně také komplikuje analýzy investic tohoto sektoru. Proto byly volné objekty, areály a plochy využitelné v oblasti cestovního ruchu identifikovány na základě oslovení zástupců jednotlivých obcí a měst Olomouckého kraje, kteří povětšinou mívají dobrý přehled o případných investičních příležitostech na jejich území. Od roku 2005 začala agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady připravovat Národní databázi brownfieldů (přístupná na: http://www.brownfieldy.cz), která nabízí lokality připravené pro plány domácích i zahraničních investorů. Jejím cílem je najít a popsat nevyužívaná nebo nepříliš efektivně využívaná území a získané informace využít pro přípravu dalších projektů a dokumentů zabývajících se řešením jejich obnovy. Hlavní identifikační znaky databáze (vyjma polohy): typ lokality (areál/objekt/pozemek), její připravenost k regeneraci, předchozí využití lokality a rozloha. Po registraci jsou dostupné následující sekce informací: vlastnictví, vzdálenosti, ekologie, ochrana památek, technická infrastruktura, objekty a fotogalerie. Národní databáze brownfieldů bohužel neidentifikuje využitelnost jednotlivých lokalit, takže se z ní nedozvíme, zda je daná lokalita využitelná také z pohledu cestovního ruchu. Na území Olomouckého kraje bylo v této databázi nalezeno celkem 18 záznamů. Tab. č. 64: Investiční příležitosti na území Olomouckého kraje nalezené v Národní databázi brownfieldů
Jeseníky Areál Hedvy, město Zábřeh Prodejna Jesenická ul., město Šumperk Kasárna, Staré Město Vojenská posádka, obec Mikulovice Klášter, Bílá Voda u Javorníka Moravolesk, Lipová-lázně Bývalá živočišná farma, obec Velká Kraš Bývalá pila, obec Jindřichov
Střední Morava Drožďárna, Olomouc-Hodolany Zámek, město Prostějov Jezdecká kasárna, město Prostějov Kasárna, Šternberk Kravín, Újezd u Uničova Výtopna, město Přerov Forte, obec Mostkovice Skladovací hala, městys Drahany Prádelna, obec Troubky Sodovkárna, obec Oplocany
Zdroj: CzechInvest
Z pohledu využitelnosti pro cestovní ruch se nejvíce vhodný zdá být objekt zámku v Prostějově. Tento objekt je ale již v součastné době částečně využíván k pronájmu (nalezneme zde vinárnu), v roce 2010 se v něm mj. plánuje otevřít turistické informační centrum. Další databázi podnikatelských nemovitostí vhodných k investičním příležitostem nalezneme na stránkách Olomouckého kraje (http://www.kr-olomoucky.cz). V této Databázi podnikatelských nemovitostí Olomouckého kraje je celkem 238 záznamů, z toho ale pouhých 20 je ověřeno agenturou Czechinvest, Olomouckým krajem či příslušným městem. Informace, které lze k jednotlivým nemovitostem získat: typ ověření (bez ověření/ověřeno krajem nebo městem/ověřeno Czechinvestem), typ nemovitosti, typ nabídky (prodej/pronájem), a dále také formulář s dalšími doplňkovými informacemi: vlastnictví, technická infrastruktura, dopravní napojení, využití areálu dle platného územního plánu, ekologie, omezení, atd. Jak jsme se již zmínili výše, databáze investičních příležitostí v oblasti cestovního ruchu v Olomouckém kraji vznikla na základě oslovení zástupců jednotlivých obcí a měst, kteří povětšinou mívají dobrý přehled o případných investičních příležitostech na jejich území. Z 398 oslovených obcí došla nakonec odpověď z 207 obcí, což znamená 52% návratnost dotazníků, což z pohledu administrativního vytížení jednotlivých obcí, omezeného počtu zaměstnanců a někdy neochoty až odporu některých starostů či úředníků vyplňovat další a další dotazníky, považujeme za relativně úspěšnou návratnost. Z toho ve 169 obcích (tj. 82%), ze kterých nám došla odpověď, se nenachází žádné plochy, areály či objekty využitelné v oblasti cestovního ruchu. Další vývoj a osud identifikovaných lokalit bude odvislý od rozhodnutí a následných investic jednotlivých subjektů soukromého sektoru cestovního ruchu, kteří jsou znalí konkrétního prostředí a mají v plánu realizovat své aktivity právě v těchto územích. U obcí, jež odpověděly kladně na naši otázku zjišťující existenci takových zařízení/ploch, ale nemůžeme zcela určitě říct, že jsou všechny využitelné pro rozvoj cestovního ruchu. Jedná se např. o areály bývalých zemědělských družstev, které jsou v územně plánovací dokumentaci vymezeny jako plochy/objekty pro zemědělskou výrobu a jejich případné užívání v oblasti cestovního ruchu by muselo přinejmenším vyvolat změnu této dokumentace. Ke všemu relativně vysoké investiční náklady na jejich revitalizaci spíše odradí případné investory, kteří raději vybudují nové zařízení na „zelené louce“. Stejně tak do databáze nebyly zařazeny objekty/areály/plochy, pokud poskytovatel informace uvedl, že vlastník je odhodlán dané lokality využívat k bydlení, jako zařízení sociálních služeb či k jiným účelům, než pro rozvoj cestovního ruchu. Tab. č. 65: Opuštěné či jen málo využívané areály (nebo jejich části) bývalých zemědělských družstev na území Olomouckého kraje
Obec/místo Jeseníky
okres
Rájec
Šumperk
Libina
Šumperk
Stručný popis Jedná se o prostor s budovou kravína, teletníku, skladu sena a pozemků o rozloze cca 100 x 180 m. Vlastnické vztahy: Dubická zemědělská – vlastní budovy, částečně i pozemky, ostatní vlastníci – vlastní z části pozemky. Počet objektů: 3. Stávající využití: 0 %. Objekty v areálu bývalého zemědělského družstva jsou v současné době opuštěné. Vlastníkem je Libinská Agro a.s.
Střední Morava Luběnice
Olomouc
Medlov
Olomouc
Horní Nětčice
Přerov
Paršovice
Přerov
Hradčany
Přerov
Areál bývalého družstva, kde se nachází kravín, stodoly, vybetonované jímky, apod. Leží při výjezdu z obce podél silnice III. třídy směrem na Lutín. V ÚPO Luběnice je tato plocha určena pro zemědělskou výrobu, v sousedství jsou plochy smíšené výroby a služeb. Stávající využití: 0 %. Areál bývalého ZD Medlov – opuštěné plochy a objekty, které jsou v majetku společnosti MESPOL a.s., Medlov. Jedná se o stavbu bývalého kravína a dvou přilehlých skladovacích objektů na seno a slámu. Od března 2009 jsou objekty nevyužívané. Počet objektů: 3. Stávající využití: 0 %. Vlastník: 100% ZD Záhoří Soběchleby Bývalá administrativní budova zemědělského družstva ze 70.– 80. let, ve které se vedle kanceláří dříve nacházela také kuchyně s jídelnou. Budova sousedí s objektem hojně využívané sokolovny. Počet objektů: 1. Stávající využití: 0 %. Vlastník: 100% Obec Paršovice Dva objekty – bývalý vepřín v majetku zemědělského družstva a areál dílen zemědělského družstva, v současné době využívaný jako skladiště. V tomto areálu se dále nachází bývalý kravín, který je majetkem soukromého zemědělce.
Zdroj: Vlastní šetření.
Samotnou kapitolou jsou také bývalé vojenské areály, které jsou v současné době nevyužívané, vlastník si s nimi povětšinou neví rady a snaží se je odprodat. Nejvíce se takových areálů na území Olomouckého kraje snaží zbavit Ministerstvo obrany ČR. Jedná se např. o kasárna v (více na stránkách: http://www.onnm.army.cz/): Přerově – Želatovická kasárna o rozloze cca 10 ha, kde se nacházejí administrativní budovy, skladové budovy a garáže, kuchyně, sklady PHM, trafostanice, výměníková stanice, komunikace, zpevněné plochy, sportoviště, atd. Hranicích – kasárna Jaslo o rozloze 17 ha, kde nalezneme zejména administrativní a skladové budovy, ubikace, garáže, kuchyň, tělocvičnu, vrátnici, odstavné plochy, komunikace, atd. Město Hranice nechalo zpracovat studii využití tohoto areálu, aniž je jeho vlastníkem. Kasárna by se měla podle studie rozdělit novou silnicí. Jedna strana od silnice má sloužit pro podnikání a volnočasové aktivity, ta druhá pro bydlení., Olomouci (Novém Světe) – bývalý opravárenský areál o rozloze cca 16 ha s více než třemi desítkami budov sloužících k výrobním, skladovým a obslužným účelům a s vlastní železniční vlečkou, Bystrovanech – barokní pevnost (fort IV), která byla součástí historické obrany Olomouce, a kde se nachází budovy skladů, garáží, odstavné plochy, přístřešky, strážnice, komunikace atd.. Tabulka investičních příležitostí na území Olomouckého kraje je přílohou tohoto dokumentu.
6. CESTOVNÍ RUCH – ANALÝZA POPTÁVKY Kapitola je podrobně rozpracovaná v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016), která je současně zpracovávaná s touto studií.
6.1Analýza vývoje návštěvnosti v OK Návštěvnost OK v letech 2008 a 2006 je uvedena v tabulce níže. V průběhu tohoto období došlo k několika zásadním změnám, na které je třeba následně v návrhové části tohoto dokumentu reagovat. Tab. č. 66: Návštěvnost v HUZ Olomoucký kraj 2008/2006
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
159
Počet hostů Region
2008
Česká republika Celkem 12 835 886 Rezidenti 6 186 476 Nerezidenti 6 649 410 Olomoucký kraj Celkem 426 604 Rezidenti 329 862 Nerezidenti 96 742
Počet přenocování
2006
Index *
2008
2006
Index *
12 724 926 6 289 452 6 435 474
0,9 -1,6 3,3
39 283 474 19 296 452 19 987 022
41 447 797 21 357 449 20 090 348
-5,2 -9,7 -0,5
430 839 332 966 97 873
-1,0 -0,9 -1,2
1 541 368 1 318 040 223 328
1 743 593 1 468 234 275 359
-11,6
-10,2 -18,9
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
ø počet dnů Index 2008 2006 * 3,1 3,1 3,0
3,3 3,4 3,1
-6,0 -8,1 -3,7
3,6
4,0
-10,7
4,0 2,3
4,4 2,8
-9,4 -17,9
160
Poznámka: * Index 2008/2006
počet hostů zůstal stabilní, rezidentů ubylo v roce 2008 oproti roku 2006 o -0,9 % a nerezidentů o -1,2 % zásadně se změnila struktura zahraničních hostů. Německé (-29,6 %), italské (-26,8 %), nizozemské (-25,2 %) a rakouské turisty (-13,4 %) nahradili turisté z východu. Rusko +233 %, Lotyšsko 383 %, Litva 66,5 %. počet přenocování se snížil, přenocování rezidentů pokleslo v roce 2008 oproti roku 2006 o 10,2 % a přenocování nerezidentů se snížilo ještě více o 18,9 %. U domácích hostů, souvisí ve značné míře se snížením průměrné doby pobytu v lázních OK z 16 dnů v roce 2006 na 11,8 dne v roce 2008, což generuje výraznou ztrátu v počtu přenocování i přes pozitivní nárůst počtu hostů v lázních (+25 % oproti roku 2006). Jiná příčina je u nerezidentů. Zásadním způsobem klesl počet přenocování hlavních zahraničních zdrojových trhů. Německo -39,2 %, Slovensko -24,7 %, Polsko -24,7 %, Rakousko -23,2 % atd. Tento pokles přenocování nevykryly ani nové východní trhy, tak jak se to stalo u počtu hostů. Např. Rusko navýšilo počet hostů o 233 % v roce 2008, ale přenocování vzrostlo v témže roce jen o 30,1 %. Snížila se tedy doba přenocování u ruských turistů z 4,3 dne v roce 2006 na 1,7 dne v roce 2008. Tento úbytek je drastický a znamená, že jsme pro ruský trh pouze tranzitní místem, kde neutratí téměř žádné peníze. Další východní trhy jako Litva -1,5 dne, Lotyšsko - 1,1 pobytového dne s fantastickým nárůstem počtu hostů v roce 2008 jsou jednak holým tranzitem, ale především jsou dnes zasaženy těžkou hospodářskou krizí a není možné s nimi v následujících letech počítat. průměrná doba pobytu v OK se zkrátila z 4,0 dnů v r. 2006 na 3,6 dne v roce 2008. Rezidenti pobývali v OK v r. 2008 průměrně 4,0 dny (r. 2006 4,4 dny) a zahraniční návštěvníci 2,3 dne (r. 2006 2,8 dnů). základní tržní portfolio OK vyjadřuje graf níže, který ukazuje v roce 2008 na dominantní postavení domácích hostů, jako hlavního zdrojového trhu a 85,5% podíl na přenocování v OK.
Graf. č. 1: Základní tržní portfolio Olomouckého kraje 2008 OK - základní tržní portfolio 2008 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
Rezidenti; 77,3%
Nerezidenti; 22,7%
Počet hostů
Rezidenti; 85,5%
Nerezidenti; 14,5%
Počet přenocování
Podrobně je situace analyzována v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2010-13 (výhled do roku 2016), vč. porovnání vývoje návštěvnosti v ČR a OK. Dále vývoje návštěvnosti v turistických regionech Jeseníky a Střední Morava i ekonomického přínosu jednotlivých zdrojových trhů.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
161
6.2Analýza a profil současných návštěvníků Analýza a profil současných návštěvníků je založena na monitoringu návštěvníků prováděný agenturou CzechTourism ve spolupráci s kraji do roku 2006. Neexistuje od té doby jiné šetření. V současnosti připravuje CzechTourism spuštění nového výzkum od roku 2010. Podrobná analýza domácích návštěvníků a hlavních zahraničních cílových skupin je uvedena v MS CR OK na období 2011–2013 (výhled do roku 2016), která je současně zpracovávaná s touto studií.
Jeseníky – Zima
dominantní postavení mají domácí návštěvníci – přes 90%, pokud jsou ze zahraničí pak přijíždí převážně z Polska – 65 %, Slovenska – 15 % a Německa 9,5% věková struktura domácích: do 25 let -20%, 26-34 let -25%, 35-49 let – 35%, nad 50 let -20%, zahraničních: do 25 let -21%, 26-34 let -17%, 35-49 let – 43%, nad 50 let -19% přijíždí převážně s partnerem nebo sami - 60 %, s dětmi – 40 % domácí návštěvníci přijíždí z okolních okresů, nejčastěji z okr. BR – 18 %, OP – 11 %, SU – 10 %, JE – 8,5%, OL – 8,5%, Brno 7%, OV – 6%, Praha 5% Češi přijíždí převážně autem – 60 %, vlakem - 16 % nebo linkovým autobusem - 12%, cizinci autem – 55% nebo zájezdovým autobusem - 34% 1/3 domácích návštěvníků i polských hostů preferovali jednodenní zájezdy 31% domácí hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu, 32% je bez ubytování, 16% u známých, 11% v jiném hromadném ubytovacím zařízení, 10 % na chatě 80% zahraničních hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu převažujícím důvodem návštěvy u domácích návštěvníků je aktivní turistika – lyžování, zimní sporty – 45 %, dále relaxace a zdraví –22 %, poznání -9,5%, u zahraničních návštěvníků je to aktivní turistika – lyžování, zimní sporty – 67 %, dále relaxace a zdraví – 16 %, práce - 10%, poznání - 7% domácí návštěvníci čerpají informace buď plně nebo částečně z internetu – cca 73 %, od příbuzných a známých - 65 %, z propagačních mat. – 55 % a medií 47 %, zahraniční buď plně nebo částečně z internetu – 75%, od příbuzných a známých - 70 %, z propagačních mat. – 70 % a medií 44 % 41 % domácích návštěvníků průměrně utratí 200–500 Kč/osoba/den, 31% utratí 500 – 1000 Kč/osoba/den, 9% utratí 1000 – 2000 Kč a 5% utratí více než 2000 Kč 28 % zahraničních návštěvníků průměrně utratí 500 – 1000 Kč/osoba/den, 30% utratí 1000 – 2000 Kč, a 23 % utratí více než 2000 Kč/osoba/den
Jeseníky – Léto
dominantní postavení mají domácí návštěvníci – 90%, pokud jsou ze zahraničí pak přijíždí převážně z Polska – 60 %, Německa - 18% a Slovenska – 7,5 % věková struktura domácích: do 25 let -15%, 26-34 let -24%, 35-49 let – 32%, nad 50 let -29%, zahraničních do 25 let -5%, 26-34 let -31%, 35-49 let – 33%, nad 50 let -29% přijíždí převážně s partnerem nebo sami - 66 %, s dětmi – 34 % domácí návštěvníci přijíždí z okolních okresů, nejčastěji z okr. BR – 12 %, OP – 7 %, SU – 8 %, JE – 6%, OL – 7%, Brno 5%, OV – 4%, Praha 4% Češi přijíždí převážně autem – 62 %, vlakem - 19 % nebo linkovým autobusem - 7%, cizinci autem – 71% nebo zájezdovým autobusem - 18%
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
162
cca 42% domácích i zahraničních návštěvníků preferovalo jednodenní zájezdy 23% domácí hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu, 41% je bez ubytování, 14% u známých, 7% v jiném hromadném ubytovacím zařízení, 9 %, tábořiště, kemp 37% zahraničních hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu, 37% je bez ubytování převažujícím důvodem návštěvy u domácích návštěvníků je relaxace a zdraví – 39 %, dále aktivní turistika 21% a poznání 20%, u zahraničních návštěvníků je to poznání - 40%, dále relaxace a zdraví – 37% a aktivní turistika – 12% domácí návštěvníci čerpají informace buď plně nebo částečně od příbuzných a známých - 62 %, z propagačních mat. – 59 %, z internetu – cca 51 % a medií 46 %, zahraniční buď plně nebo částečně od příbuzných a známých - 58 %, z propagačních mat. – 56 %, z internetu – 51% a medií 29 % 30% domácích návštěvníků průměrně utratí do 200 Kč/osoba/den, 200–500 Kč utratí 46% návštěvníků, 500 – 1000 Kč utratí 20% 44% zahraničních návštěvníků průměrně utratí 200-500 Kč/osoba/den, 32 % utratí 500 – 1000 Kč/osoba/den, 10% utratí 1000 – 2000 Kč
Střední Morava – Zima
dominantní postavení mají domácí návštěvníci – 86%, pokud jsou ze zahraničí pak přijíždí převážně z Slovenska – 30 %, Německa - 17% a Rakouska – 12 %, věková struktura domácích: do 25 let -20%, 26-34 let -29%, 35-49 let – 30%, nad 50 let -21%, zahraničních: do 25 let -17%, 26-34 let -24%, 35-49 let – 31%, nad 50 let -28% přijíždí převážně s partnerem nebo sami - 85 %, s dětmi – 15 % domácí návštěvníci přijíždí z okolních okresů, nejčastěji z okr. OL – 23%, PR – 8%, ZL – 7%, KM – 5,5%, Praha 5%, Brno 5%, PV– 4,5%, VS – 4% Češi přijíždí převážně autem – 49 %, vlakem - 24 % nebo linkovým autobusem - 18%, cizinci autem – 42% nebo zájezdovým autobusem - 34% 54% domácích návštěvníků preferovali jednodenní zájezdy, 1-7 noclehů 42%, zahraniční preferovali 1-7 noclehů 80% 25% domácí hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu, 53% je bez ubytování, 13% u známých, 63% zahraničních hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu, 18% u známých převažujícím důvodem návštěvy u domácích návštěvníků je práce 24%, dále relaxace a zdraví –17 %, poznání -16%, u zahraničních návštěvníků je to poznání 37%, dále práce 22%,relaxace a zdraví – 16%, návštěvy příbuzných nebo známých -13% domácí návštěvníci čerpají informace buď plně nebo částečně z internetu – cca 65 %, od příbuzných a známých - 62 %, z propagačních mat. – 54 % a medií 51 %, zahraniční buď plně nebo částečně z internetu – 74%, z propagačních mat. – 70 %, od příbuzných a známých - 62 % a medií 59 % 29 % domácích návštěvníků průměrně utratí 200 –500 Kč/osoba/den, 34% utratí 500 – 1000 Kč/osoba/den, 15% utratí 1000 – 2000 Kč a 3% utratí více než 2000 Kč 15% zahraničních návštěvníků průměrně utratí 200-500 Kč/osoba/den, 31 % utratí 500 – 1000 Kč/osoba/den, 39% zahraničních návštěvníků utratí 1000 – 2000 Kč
Střední Morava – Léto
dominantní postavení mají domácí návštěvníci – 80%, pokud jsou ze zahraničí pak přijíždí převážně z Slovenska – 21 %, Německa 17% a Polska – 10 %
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
163
věková struktura domácích: do 25 let -20%, 26-34 let -28%, 35-49 let – 29%, nad 50 let -23%, zahraničních: do 25 let -16%, 26-34 let -27%, 35-49 let – 29%, nad 50 let -28% přijíždí převážně s partnerem nebo sami: domácí - 71 %, zahraniční 83% domácí návštěvníci přijíždí z okolních okresů, nejčastěji z okr. HK – 10 %, OL – 9 %, PV – 5 %, PR – 4%, Praha - 4%, BK -4%, UH – 4%, Brno 3% Češi přijíždí převážně autem – 57 %, vlakem - 17 % nebo linkovým autobusem - 11%, cizinci autem – 48% nebo zájezdovým autobusem - 22% 62% domácích návštěvníků a 21% zahraničních preferovalo jednodenní zájezdy, 17% domácí hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu, 61% je bez ubytování, 12% u známých, 5% v jiném hromadném ubytovacím zařízení, 3 %, tábořiště, kemp 48% zahraničních hostů se ubytuje v hotelu nebo penzionu, 21% je bez ubytování převažujícím důvodem návštěvy u domácích návštěvníků je poznání 40%, dále relaxace a zdraví –21 % a aktivní turistika -10%, u zahraničních návštěvníků je to poznání - 50%, dále návštěvy příbuzných nebo známých, aktivní turistika - vše11%, relaxace a zdraví -9% domácí návštěvníci čerpají informace buď plně nebo částečně od příbuzných a známých - 61 %, z propagačních mat. – 53 %, z internetu – cca 64 % a medií 41 %, zahraniční buď plně nebo částečně od příbuzných a známých - 60 %, z propagačních mat. – 67 %, z internetu – 71% a medií 32 % 33% domácích návštěvníků průměrně utratí do 200 Kč/osoba/den, 200–500 Kč utratí 39% návštěvníků, 500 – 1000 Kč utratí 19% 26% zahraničních návštěvníků průměrně utratí 200-500 Kč/osoba/den, 33 % utratí 500 – 1000 Kč/osoba/den, 21% utratí 1000 – 2000 Kč
7. ANALÝZA KONKURENCE Analýza konkurenceschopnosti Olomouckého kraje je postavena na porovnání čtyř moravských krajů. Všechny kraje mají podobné zdrojové trhy a nejdůležitějším trhem je pro všechny trh domácí. Pokud se má OK obávat konkurence, tak právě z těchto krajů – Jihomoravský (JMK), Zlínský (ZLK) a Moravskoslezský (MSK). Konkurence existuje jak z pohledu geografického, tak i z hlediska produktu Morava, např. pro zdrojový trh Čechy. Práce neporovnává turistické regiony OK, protože k tomu neexistují relevantní statistické údaje. Posouzení ze znalostního odborného hlediska obsahuje APR CR a MS OK 2007–2009 a od té doby nedošlo k žádným změnám. Cílem této analýzy je porovnání dostupných údajů, které jsou určitým způsobem porovnatelné. Je navrženo těchto 5 základních srovnávacích kritérií. a) Analýza produktu b) Analýza využití lůžek c) Analýza průměrné doby přenocování d) Analýza počtu přenocování e) Analýza TOP 5 atraktivit z pohledu jejich návštěvnosti Analýza produktu V tabulce č.67 jsou vydefinovány hlavní produkty za jednotlivé kraje. Z tabulky je patrné, že produktová nabídka moravských krajů je hodně podobná a že nalezení konkurenční výhody nebude jednoduché. Jistou výjimkou je JMK, kde dominantním produktem je veletržní a kongresová turistika, což ostatní kraje nemají.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
164
Tab. č. 67: Hlavní produktová nabídka moravských krajů
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
165
JMK Veletržní a kongresová turistika Poznávací turistika: TOP: LVA Aktivní turistika TOP: cykloturistika, golf Zážitková turistika: TOP: vinařství, folklor, Baťův kanál
OK Lázeňství 615 000 přenocování Poznávací turistika TOP: Olomouc Aktivní turistika TOP: pěší turistika, lyžování Zážitková turistika TOP: gastronomie, pivo, folklor
MSK Poznávací turistika TOP: Miniuni +hrad Lázeňství 445 000 přenocování Aktivní turistika TOP: pěší turistika, lyžování Zážitková turistika TOP: gastronomie, pivo, folklor
ZK Lázeňství 585 000 přenocování Poznávací turistika: TOP: VMP Rožnov Aktivní turistika TOP: pěší turistika, cykloturistika, lyžování Zážitková turistika TOP: folklor, vinařství, gastro., Baťův kanál
Analýza využití lůžek Všechny kraje se potýkají s využitím lůžek. OK vykazuje nejhorší hodnotu ze všech porovnávaných krajů. Velmi dobrou pozici má Zlínský kraj, a to i v rámci ČR. Rok 2005 2006 2007 2008
JMK 27,2 28,3 28,4 28,6
ZK 33,0 32,9 33,2 34,0
MSK 23,9 25,7 27,4 26,0
OK 25,1 26,9 26,7 24,9
Analýza počtu přenocování Olomoucký kraj má ze srovnávaných krajů nejmenší počet přenocování, to je ale těžko porovnatelné, proto analýza počtu přenocování porovnává vývoj přenocování v OK s ostatními moravskými kraji od roku 2000. Aby byl výsledek pro OK pozitivní, je žádoucí, aby průběh křivky daného kraje měl klesající tendenci. Znamená to, že rozdíl mezi kraji v počtu přenocování se snižuje. Pokud bude křivka stagnovat, nic se ve vztahu krajů neděje, když křivka stoupá, OK ztrácí.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
166
Vývoj přenocování mezi OK a moravskými kraji Celkem 2000 - 08 Rozdíl v přenocování mezi OK a moravskými kraji
Celkový vývoj přenocování ukazuje v posledních letech na zhoršující se vývoj vůči MSK a zvláště JMK. V porovnání se ZK se nic neděje.
1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2000
2002
2004
600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 -100 000 2002
2004
JMK
doby
ZK
2006
2008
MSK
Vývoj přenocování mezi OK a moravskými kraji Rezidenti 2000 - 08 Rozdíl v přenocování mezi OK a moravskými kraji
1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 -200 000
Analýza průměrné přenocování
2008
a MSK moravskými kraji
Nerezidenti 2000 - 08
2000
U rezidentů vidíme, že vývoj je pro OK příznivý, u ZK téměř žádná změna, MSK vůči OK ale v období 2000-05 výrazně ztrácel, a to se mu již nepodařilo zvrátit.
2006
JMK mezi ZKOK Vývoj přenocování
Rozdíl v přenocování mezi OK a moravskými kraji
U nerezidentů vidíme, že vývoj je mírně horší vůči MSK, ZK se příliš nemění. Zato JMK zvětšuje od roku 2001 významně rozdíl v počtu přenocování vůči OK.
2000
2001
2002
2003
2004
JMK
2005
ZK
2006
2007
2008
MSK
Nejlepší pozici ze srovnávaných krajů má OK, naopak nejhorší JMK. Tab. č. 68: Průměrná doba přenocování v moravských krajích
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
167
Kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
Ø doba přenocování ve dnech Celkem Rezidenti Nerezidenti 1,94 2,07 1,72 3,61 4,00 2,31 3,38 3,47 2,87 3,01 3,17 2,44
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
168
Analýza TOP 5 atraktivit z pohledu jejich návštěvnosti Při porovnání 5-ti nejnavštěvovanějších atraktivit v jednotlivých krajích má nejlepší výsledek JMK, nejhorší pozice připadá na OK. Tab. č. 69: TOP 5 atraktivit podle návštěvnosti v roce 2008
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
169
Jihomoravský kraj 1. Jeskyně Moravského krasu 2. Státní zámek Lednice 3. Zoo Brno 4. Zoo Vyškov 5. DinoPark Vyškov Celkem Olomoucký kraj 1. Zoo Olomouc 2. Muzeum umění Olomouc (Arcidiecézní muzeum a Muzeum moderního umění) 3. Přírodní ráj Bystrovany 4. Hrad Helfštýn 5. Hrad Bouzov Celkem Moravskoslezský kraj 1. Zoo Ostrava 2. Miniuni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel (Ostravské výstavy) 3. Slezské muzeum Opava 4. Regionální muzeum Kopřivnice 5. Hornické muzeum OKD Ostrava Celkem Zlínský kraj 1. Zoo Zlín - Lešná 2. Valašské muzeum v přírodě 3. Slovácké muzeum, Uherské Hradiště 4. Arcibiskupský palác a zahrady v Kroměříži 5. Zámek Buchlovice Celkem
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
360 000 331 000 327 000 220 000 203 000 1 441 000 356 000 205 000 163 000 101 000 100 000 925 000 364 000 362 000 164 000 95 000 84 000 1 069 000 490 000 271 000 158 000 150 000 100 000 1 169 000
170
Zdroj: CzT a vlastní šetření
Závěry pro Olomoucký kraj a) produktová nabídka je u krajů OK, MSK a ZK velmi podobná. Znamená to připravit speciální produktové nabídky a programy, které se budou pro jednotlivé formy CR v OK originálními nápady odlišovat od konkurence a budou využívat těch málo jedinečností (např. Pravé olomoucké tvarůžky), které jsou marketingově uchopitelné pro stanovení konkurenční výhody. b) ve využití lůžkové kapacity patří OK dlouhodobě jedno z posledních míst i v porovnání s kraji moravskými. Změna znamená, zvýšit počet návštěvníků a zaměřit se na zvyšování kvality ubytování oproti kvantitě. To znamená připravit v tomto ohledu produktovou nabídku viz předcházející rozvaha a v infrastruktuře podpořit zvyšování kvality a budování doplňkové infrastruktury pro zvýšení kvality na úkor zvyšování počtu lůžek. Zvýšit průměrnou dobu pobytu, která je v OK jednou z nejvyšších v ČR je asi vzhledem k současným trendům CR nereálné. c) průměrná doba přenocování je v OK díky lázeňským zařízením po Karlovarském kraji druhá nejvyšší v ČR. Cílem pro udržení konkurenční výhody musí být významná podpora lázeňství jako jednoho z nejvýznamnějších segmentů CR v OK, a to jak v oblasti marketingu, tak především v podpoře rozvoje základní lázeňské infrastruktury tak i infrastruktury navazující. Je třeba se zaměřit také na produktovou nabídku z pohledu délky pobytu a v tomto směru připravit z pohledu cílových skupin odpovídající produkty. d) porovnání počtu přenocování mezi moravskými kraji ukazuje na dva trendy. Celkem dobrá pozice u domácích návštěvníků a výrazný propad u zahraničních. Znamená to, že u domácích návštěvníků je třeba v přípravě produktů postupovat již v kontextu výše zmíněných úvah. U zahraničních je třeba provést segmentaci v cílových skupinách zaměřit se na první 3–4 trhy, u nichž je reálná možnost růstu a u nichž je reálná možnost komunikace. e) porovnání návštěvnosti TOP 5 atraktivit ukazuje na skutečnost, že OK chybí výrazná návštěvnická atraktivita, která by vykazovala v posledních letech výrazný růst a byla to atraktivita pro průměrnou populaci. Nemusí být nová jako je např. Dino Park Vyškov, Miniuni Ostrava, ale musí být výrazně inovovaná – viz např. ZOO Zlín – Lešná. Znamená to pro OK vytipování a segmentaci možných atraktivit s ohledem na trendy a rozvoj CR a následně jejich významnou podporu.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
171
8. SYNTÉZA 8.1Formulace SWOT analýzy cestovního ruchu v území SWOT analýza opět zohledňuje specifika potenciálu v obou turistických regionech Olomouckého kraje – turistického regionu Jeseníky a turistického regionu Střední Morava. V oblasti marketingu je zpracována za celý Olomoucký kraj, není členěna podle turistických regionů. Podrobnou SWOT analýzu marketingu CR regionů Jeseníky a Střední Morava najdete v Marketingové studii Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016), která je současně zpracovávána s touto prací. Nová SWOT analýza je členěna podle jednotlivých faktorů rozvoje cestovního ruchu do následujících částí: Analýza atraktivit cestovního ruchu - OK, Jeseníky, Střední Morava. Analýza infrastruktury cestovního ruchu - OK, Jeseníky, Střední Morava. Analýza marketingu, prezentace, organizace cestovního ruchu, lidské zdroje - OK.
SWOT analýza Olomouckého kraje Tab. č. 70: SWOT analýza atraktivit cestovního ruchu – Olomoucký kraj
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
172
Silné stránky Atraktivní přírodní prostředí (hory, jeskyně, přírodní parky, CHKO, apod.) Významné zdroje podzemních minerálních a léčivých vod pro rozvoj lázeňství Značná koncentrace kulturních atraktivit jak na Střední Moravě, tak i v kontextu horské krajiny v Jeseníkách Zvyšující se počet památkově chráněných objektů Od roku 2007 vzrůstající počet muzeí a galerií, některá s interaktivním zaměřením (např. Expozice času ve Šternberku) i zajímavou nabídkou (Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem) Převážná většina hradů a zámku každoročně připravuje návštěvnicky přitažlivé akce Některé jedinečné atraktivity, které jinde v ČR nenajdete – Ruční papírna, Muzeum papíru Velké Losiny, PVE Dlouhé Stráně
Příležitosti Možnost rozšíření a vybudování atraktivit volnočasového, relaxačního a zábavního charakteru Zvýšení povědomí o regionu v ČR a v zahraničí Rostoucí zájem: - o zdravý životní styl a z toho pramenící zájem o aktivní dovolenou - po wellness, fitness a relaxačních pobytech - o šetrné formy cestovního ruchu spojené s poznáním - po zážitkovém a kreativním turismu - po „bezpečném nebezpečí“ (adrenalinové aktivity) - po pobytech na venkově a v klidném prostředí s kvalitními službami - o technické památky Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku Propojení cestovního ruchu s kulturou a historií Zapojení jednotlivých technických
Slabé stránky Nedostatečná údržba a z toho pramenící špatný stav některých kulturních památek Nedostatečné využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu Zcela nedostatečné kapacity zaměřené na volný čas, zábavu i poznání Málo pravidelných akcí celostátního významu a chybějící akce mezinárodního významu Celková návštěvnost přírodních atraktivit se od roku 2006 do roku 2008 snížila o cca 10 % Podprůměrný počet památkově chráněných objektů (vzhledem k rozloze kraje), velký počet nevyužívaných a chátrajících zámků a jiných památkově chráněných objektů v regionu, chybějící koncepce jejich využití Některá muzea jsou příliš monotématicky zaměřená na úzký okruh návštěvníků či nedokázala v regionu přijít s novým originálním tématem. Ke všemu stále preferují tradicionalistické muzejní pojetí s pasivním předáváním informací Malá nabídka služeb pro volný čas místních hvězdáren a jejich nízká konkurenceschopnost Ohrožení Podcenění významu připravenosti na čerpání prostředků z EU především z podnikatelské sféry Nekoncepční investice do atraktivit cestovního ruchu bez vazby na skutečné potřeby regionu Nízké investice do údržby a obnovy kulturních a historických památek Podcenění významu doprovodných služeb Rostoucí konkurence atraktivit jiných destinací Podcenění významu trendů cestovního ruchu, tj. budování atraktivit pro volný čas, zábavu, relaxaci i poučení v kontextu převahy historických památek a muzeí – zvláště na SM Podcenění významu lázeňství pro rozvoj Olomouckého kraje jako jednoho z hlavních segmentů cestovního ruchu tohoto regionu Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
173
památek do mezinárodního projektu, v rámci kterého byla ustavena Evropská síť průmyslového dědictví (ESPD) Zpřístupnění kulturně-historických památek s pestrou nabídkou doprovodných služeb Rozvoj ekologických forem cestovního ruchu, vytvoření statutu autorizovaných průvodců CR v chráněných územích
ruchu
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
174
Tab. č. 71: SWOT analýza infrastruktury cestovního ruchu – Olomoucký kraj
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
175
Silné stránky Lázeňství a jeho silná tradice, velký potenciál v počtu lázeňských zařízení Rozsáhlá síť atraktivních a dobře značených cyklistických a turistických stezek a tras S výstavbou nových cyklostezek dochází k masivnímu rozvoji in-line bruslení Velmi dobré podmínky pro rozvoj běžeckého lyžování, zlepšující se údržba a značení běžkařských tratí Velmi dobré vybavení kraje sportovními hřišti, tělocvičnami a stadiony Pestrá nabídka ubytování v soukromí Zvyšující se kvalita a délka dálniční sítě a sítě silnic I. třídy, lepší dostupnost kraje Postupné zavádění integrovaného dopravního systému na území kraje
Příležitosti Možnost využití prostředků z EU, Olomouckého kraje a dalších zdrojů na modernizaci a budování infrastruktury cestovního ruchu jak pro veřejnou tak podnikatelskou sféru Podpora modelů financování
Slabé stránky Chybějící infrastruktura doplňkových služeb zvyšující konkurenceschopnost jednotlivých subjektů Chybějící atraktivity volnočasového, relaxačního a zábavního charakteru jednotlivě i ve větších celcích (zábavní, tématické naučné parky, apod.) Špatná vybavenost cyklistických, běžkařských i turistických tras a stezek doprovodnou infrastrukturou a doplňkovými službami Chybí ucelené bezpečné úseky mezinárodních cyklistických stezek (Jantarová, apod.) Zastaralost značení cyklotras a jejich nedostatečná údržba, katastrofální stav povrchu některých vyznačených cyklotras Nedostatečná infrastruktura kvalitnějšího ubytování za přijatelnou cenu, nízké využití lůžek a pokojů v HUZ (za celorepublikovým průměrem) Nízký počet certifikovaných ubytovacích zařízení Nedostatek specializovaných restaurací s typickou nabídkou regionálních jídel a gastronomických specialit Téměř nulový posun (od roku 2007) v realizaci projektu výstavby hipostezek v kraji Stále nízký počet nabízených doprovodných služeb v lyžařských areálech, často chybí možnost jejich celoročního využití Podprůměrný počet zimních stadionů Chybějící letecké spojení do kraje Špatná dopravní obslužnost některých atraktivit cestovního ruchu Veřejná doprava je příznivěji zajišťována v pracovní dny než o víkendech – nevýhoda z hlediska cestovního ruchu Nízký počet certifikovaných turistických informačních center Venkovská turistika zaměřena téměř výhradně na ubytovací služby (žádné programy, nedostatek doplňkových služeb) Výrazné vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti Ohrožení Nepřipravenost a podcenění významu čerpání prostředků z EU, Olomouckého kraje a dalších zdrojů, především z podnikatelské sféry Podcenění významu podpory infrastruktury lázeňství a budování nových
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
176
PPP
Certifikace stravovacích a ubytovacích služeb, certifikace TIC Zvyšující se nabídka tzv. zážitkové turistiky (např. vznik nových zařízení a areálů s nabídkou adrenalinových a netradičních aktivit, apod.) Zaměření lázeňských zařízení na atraktivní nabídku služeb pro tzv. samoplátce, kteří patří mezi dynamicky rostoucí segment cestovního ruchu Vytvoření systému záchytných parkovišť v lokalitách se zvýšenou ochranou životního prostředí a v příliš exponovaných turistických střediscích, zavedení tzv. zelených autobusových linek Spolupráce se sousedními kraji či regiony na rozvoji cestovního ruchu, vzájemná koordinace aktivit Podpora cyklistické dopravy v rámci rozvoje ekologických forem cestovního ruchu Evidence a vznik databáze investičních příležitostí v kraji Podpora provozu autobusové hromadné dopravy v turistických oblastech Zdokonalení a zjednodušení procedur žádostí o dotace z EU Vytvoření jednotného krajského informačního a rezervačního systému pro turisty Řešení cyklistické dopravy v rámci integrovaného dopravního systému kraje Alternativní využití zemědělských nemovitostí a pozemků pro rozvoj venkovské a agro turistiky
atraktivit cestovního ruchu a podcenění inovací v infrastruktuře těch stávajících Nevyužívání objektů a areálů typu brownfield a jejich další postupné chátrání Nekoordinovaný nárůst nejrůznějších rekreačních aktivit, zejména individuální rekreace, způsobující problémy z hlediska udržitelného rozvoje území Přetrvávající hospodářská recese, další zpomalení ekonomického růstu ČR, snižování koupěschopnosti obyvatelstva. Rizika kapitálové návratnosti do budování turistické infrastruktury Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu Podcenění významu cestovního ruchu jako rostoucího a stabilního ekonomického sektoru a předmětu podnikání a zaměstnanosti Přetrvávající nedostatečná spolupráce podnikatelských subjektů cestovního ruchu s dalšími subjekty z území, zejména s veřejnou správou Absence legislativní základny pro financování a organizaci cestovního ruchu
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
177
Tab. č. 72: SWOT analýza marketingu, prezentace, organizace cestovního ruchu, lidské zdroje – Olomoucký kraj
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
178
Silné stránky Nadprůměrná doba přenocování v rámci ČR – Ø 3,6 přenocování Poměrně stabilní počet návštěvníků v HUZ OK a pozitivní vývoj domácích návštěvníků v rámci konkurenčních moravských regionů Strmý růst hostů v lázeňských zařízeních OK – index 08/06: +26% Existence některých produktů, které mají vybudované přední pozice v rámci ČR – např. ORC, InfoBUS OK Koncepční a kvalitní marketingová podpora domácího cestovního ruchu zahrnující kampaně a využívání netradičních forem reklamy a distribuce v ČR, řada ocenění na národních přehlídkách CR Prezentace OK i jednotlivých turistických regionů na výstavách a veletrzích CR v tuzemsku i v zahraničí Kooperace na společných projektech v rámci destinace Morava Kooperace na společných projektech se Zlínským krajem – CCR Východní Morava v projektu Moravské jantarové stezky II, ocenění produktů Kooperace na společných projektech s Opolským vojvodstvím Systémová a finanční podpora OK organizaci CR v OK Systém organizace CR v OK Budování značení turistických cílů Přijatelná cenová úroveň služeb i produktů cestovního ruchu v regionu
Příležitosti Využití stavu, že polská ekonomika nebyla doposud tak zasažena hospodářskou recesí jako ostatní okolní státy ke zvýšené podoře prodeje produktů Efektivní využívání strukturálních
Slabé stránky Klesající počet přenocování jak domácích tak zahraničních turistů – index 08/06: -11,6 % Oslabování pozice dlouholetých zahraničních trhů – Německo, Polsko, Slovensko Klesající průměrná doba přenocování v lázeňských zařízeních OK – index 08/06: -26 % Absence nových a originálních produktů cestovního ruchu pro individuální cílové skupiny uplatnitelných v rámci České republiky i v zahraničí – ve všech formách CR v OK Nedostatečná webová prezentace regionů, její aktualizace, podpora a tedy i pozice portálu na hlavních vyhledávačích Z toho pramenící nemožnost rozvíjení webového portálu pro nové aplikace nabídky a poptávky (distribuce produktů, zajištění rezervačního systému apod.) Nekoordinovanost marketingu v rámci organizace CR v destinaci OK Roztříštěnost marketingu při cílení na zahraniční trhy, cílení na neadekvátní zahraniční trhy Vydávání některých marketingových materiálů s malou účinností Chybějící některé informační materiály, které cílové skupiny poptávají Nedostatečná kvalifikace personálu veřejných i podnikatelských služeb (pohostinnost, jazykové znalosti, …) Termínová nekoordinovanost a časově pozdní připravenost plánu akcí ze strany pořadatelů akcí Na Střední Moravě velký počet turistických lokalit a tím oslabování konkurenceschopné nabídky dané lokality Nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy probíhající jak na straně poptávky, tak na straně konkurenční nabídky Nedostatek produktů pro víkendy a mimosezony Nedostatek potřebných odborníků pro organizaci cestovního ruchu v regionu Ohrožení Podcenění významu v realizaci marketingové strategie především pro polský trh Pokračování nekoordinovanosti marketingových aktivit v rámci organizace CR
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
179
fondů EU a dalších možných zdrojů pro rozvoj marketingu Využití nadprůměrného potenciálu CR k vytváření nových nosných produktů cestovního ruchu Využití nových forem CR a nových technologických možností Nové systémy certifikace jakosti jako nástroj zvyšování kvality Projekt MMR „Vzdělávání v cestovním ruchu“ Rostoucí poptávka po nových specializovaných produktech a produktových balíčcích spojených s aktivním trávením dovolené a po produktech spojených s místními zvláštnostmi/jedinečnostmi
v OK
Pokračování v špatném cílení na některé zahraniční trhy Přetrvávající podcenění zásadního významu tvorby nových a inovovaných produktů a neschopnost vytvoření cílených produktů a produktových balíčků Přetrvávající podcenění významu internetu, turistického portálu a jeho aktualizace Podcenění významu okamžité reakce na vývoj trhu CR Podcenění významu moderních technologií v marketingu CR Konkurence produktů jiných regionů Podcenění významu zvyšování kvality služeb Podcenění vzdělávání lidských zdrojů Citlivost cestovního ruchu na zvraty v ekonomice Špatná komunikace veřejného a soukromého sektoru
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
180
SWOT analýza turistického regionu Jeseníky Tab. č. 73: SWOT analýza atraktivit cestovního ruchu – Jeseníky
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
181
Silné stránky Dobré přírodní podmínky pro zimní i letní turistiku Unikátní klima a dobré přírodní podmínky pro zimní i letní turistiku a lázeňství Vysoký podíl rekreačně vhodných ploch s nadprůměrnou kvalitou přírodních předpokladů (zhruba 3/4 celkové výměry území) Kopcovitý terén a blízkost hranic s Polskem přináší velmi dobré podmínky pro výstavbu rozhleden a vyhlídkových staveb Kulturně historické památky a cenné technické památky (Ruční papírna ve Velkých Losinách, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně) Velmi dobrá nabídka vojenských památek (pevnosti, továrny, ...) v celém příhraničí Potenciál historických událostí – čarodějnické procesy, těžba zlata, atd. Příležitosti Využití zdrojů podzemních minerálních a léčivých vod pro rozvoj lázeňství a relaxace se synergickými dopady do ostatních oblastí cestovního ruchu Zařazení ruční papírny ve Velkých Losinách na seznam UNESCO Zvyšující se zájem polských turistů a návštěvníků o atraktivity v příhraničí
Slabé stránky Nedostatečné využití termálních pramenů ve Velkých Losinách pro rozvoj lázeňství a nabídky wellness v kontextu celého údolí Desné Průměrné povědomí o turistických atraktivitách Jeseníků v Čechách a nízké povědomí v příhraničních oblastech Polska a bývalého východního Německa, jako hlavních zahraničních zdrojových trhů Omezená využitelnost rekreačního potenciálu existencí CHKO Hory jako bariéra dopravní dostupnosti Nedostatečný počet originálních atraktivit zaměřených na volný čas, zábavu i poznání a lepší využití při špatném počasí a v mimosezonách
Ohrožení Při vyhlášení NP Jeseníky dojde k utlumení aktivit v oblasti cestovního ruchu Chybějící zdroje pro financování a dofinancování nových atraktivit Podcenění budování nových atraktivit jako jeden z nástrojů zvýšení poptávky v regionu Jeseníky
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
182
Tab. č. 74: SWOT analýza infrastruktury cestovního ruchu – Jeseníky
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
183
Silné stránky Provoz skibusů a cyklobusů Koncepční přístup Olomouckého kraje k modernizaci silniční sítě v Jeseníkách Nadprůměrný počet ubytovacích kapacit Realizace první stezky pro terénní cyklistiku v ČR (v délce 24 kilometrů) Rozvoj infrastruktury pro sjezdové lyžování s významem i z pohledu celé ČR Rozvoj infrastruktury cyklostezek a s nimi spojených in-line produktů Rozvoj žádaných forem turistiky, např. adrenalinové parky, bobové dráhy, apod. Velmi dobré podmínky pro sjezdové lyžování, budování nových a údržba stávajících tratí pro běžecké lyžování Rozvoj společných turistických projektů s příhraničními regiony Polska v rámci Euroregionu Praděd Vlastní infrastrukturní projekty sdružení J-SCR financované Olomouckým krajem a EU Příležitosti Posilování povědomí u orgánů veřejné správy o významu cestovního ruchu a lázeňství v Jeseníkách jako nezbytného segmentu ekonomiky Olomouckého kraje Postupná transformace obytné funkce populačně malých a vylidňujících se obcí na funkci obytně-rekreační a rekreační
Slabé stránky Nedostatek doplňkové infrastruktury ubytovacích zařízení pro relaxaci a wellness Špatná technická infrastruktura některých významných lyžařských areálů, Ve střediscích sjezdového lyžování převládají kratší a méně náročné svahy, místy nedostatečná kapacita vleků a lanovek Ubytovací zařízení v nevyhovující struktuře (převaha ubytovacích zařízení nižší kategorie) Nedostatečná vybavenost středisek CR sportovně-rekreační a volnočasovou infrastrukturou s celoročním využitím Nevyhovující kvalita ubytování některých lázeňských zařízení Špatná dopravní dostupnost celého regionu a nevyhovující stav vozovek, nedostatek sezónních parkovacích míst Podprůměrný počet koupališť a bazénů (včetně krytých bazénů)
Ohrožení Nekoncepční investice do infrastruktury cestovního ruchu bez vazby na skutečný potenciál regionu Špatná komunikace mezi institucemi cestovního ruchu a ochrany životního prostředí Převážení tzv. tvrdých forem cestovního ruchu a porušování limitů únosnosti území Nízké investice do rozvoje jednotlivých středisek, postupné materiálnětechnické stárnutí infrastruktury
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
184
SWOT analýza turistického regionu Střední Morava Tab. č. 75: SWOT analýza atraktivit cestovního ruchu – Střední Morava
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
185
Silné stránky Silný potenciál kulturních atraktivit: Olomouc, sakrální památky, Městské památkové rezervace, hrady a zámky, Arcidiecézní muzeum a další muzea, … Specifická gastronomie se silnými značkami (Olomoucké tvarůžky, pivo Litovel, Zubr, a další) a s výbornou konkurenční pozicí v ČR Olomouc – jedna z nejvýznamnějších památkově chráněných rezervací v ČR, památka UNESCO Významná pozice Muzea umění v Olomouci v rámci ČR Stále silná značka Flora v povědomí obyvatel ČR Udržované folklórní tradice Řada kulturních akcí a události (Varhanní festival, Divadelní Flóra, Zahrada, Hefaiston a jiné) a Olomouc jako centrum vzdělanosti a kultury Silný potenciál pro sportovní turistiku – tenis Lázně Teplice nad Bečvou jako nejvýznamnější subjekt v počtu přenocování na SM Řada NKP, od roku 2008 dva objekty nově prohlášené za národní kulturní památku – Národní dům v Prostějově a vodní elektrárna v Třeštině Příležitosti Vysoký potenciál Olomouce jako univerzitního města – akce pro mladé lidí
Slabé stránky Velmi slabé povědomí o atraktivitách na Střední Moravě v Čechách i v zahraničí a nevyhraněná image turistického regionu Střední Morava Nevyužitý potenciál městských parků v Olomouci pro celoroční rekreaci Nedostatečný rozvoj ZOO Olomouc jako nejnavštěvovanější atraktivity Olomouckého kraje Nedostatečný rozvoj parků a areálu Flora Olomouc jako nejnavštěvovanější akce Olomouckého kraje Chybí jediná každoročně se opakující akce celostátního významu přivádějící do regionu velký počet návštěvníků
Ohrožení Sílící konkurence v přípravě projektů z ROP v rámci NUTS II Střední Morava
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
186
Tab. č. 76: SWOT analýza infrastruktury cestovního ruchu – Střední Morava
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
187
Silné stránky Dobrá dopravní (silniční i železniční) dostupnost Spojení Olomouc – Praha vlakem SC Pendolino Poměrně rozsáhlá a diferencovaná síť stravovacích zařízení na dobré úrovni Golfové hřiště Nový aquapark v Olomouci s celoročním provozem Opětovné zahájení plného provozu v Lázních Bochoř Dobré předpoklady pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky
Příležitosti Posilování povědomí u orgánů veřejné správy o významu inovativního přístupu a budování nové infrastruktury zaměřené na relax, volný čas, zábavu i poznání jako důležitého segmentu CR v regionu
Slabé stránky Omezená nabídka zařízení doprovodných služeb ubytovacích kapacit, nedostatečná nabídka doprovodných sportovně-rekreačních služeb (např. vodních ploch vhodných ke koupání, ...) Nekompletní informační systém (značení turistických cílů, chybějící informační boxy) Nedostatečné parkovací plochy Nízký počet ubytovacích kapacit (vyjma město Olomouc) Nevyvážená struktura ubytovacích zařízení (chybí dostatečný počet zařízení vyšší kategorie a na druhé straně levné a přitom kvalitní ubytování pro mladé lidi a rodiny s dětmi) Chybí kapacity konferenčních míst pro rozvoj kongresového cestovního ruchu Špatná kvalita vody na některých vodních plochách určených k rekreaci (např. Plumlov) Ohrožení Sílící konkurence v přípravě projektů z ROP v rámci NUTS II Střední Morava
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
188
8.2Kategorizace území cestovního ruchu
z hlediska
potenciálu
pro
rozvoj
Problematika je řešena v rámci zpracovaného materiálu Vytipování menších oblastí (lokalit) z území Olomouckého kraje.
PŘÍLOHY Cyklotrasy I. – IV. třídy procházející Olomouckým krajem Cyklotrasy I. třídy Ev. číslo | Průběh trasy | Celkem km 5 I Skelná Huť – Prostějov – Olomouc – Přerov – Lipník nad Bečvou – Teplice nad Bečvou – Poruba I 122 km
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
189
Cyklotrasy II. třídy Ev. číslo | Průběh trasy | Celkem km 47 I Lobodice – Tovačov – Olomouc I 31 km 51 I Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice I 84 km 52 I Hanušovice – Malá Morava I 10 km 53 I Hanušovice – Jeseník – Písečná I 43 km 54 I Písečná – Mikulovice (CZ/PL) I 9 km Cyklotrasy III. třídy Ev. číslo | Průběh trasy | Celkem km 511 I Litovel – Paseka – odb. na Karlov I 22 km 512 I Doubravice – Bouzov – Kozov I 16 km 521 I Petrušov, chaty – Koruna – Hoštejn - Štíty I 21 km Cyklotrasy IV. třídy Olomouckého kraje (příp. část) – silniční značení Ev. číslo | Průběh trasy | Celkem km 4063 | Petrušov, chaty – Maletín – Svojanov | 7 km 4224 | Valteřice – Heroltice – Štíty – Cotkytle | 11 km 5013 | Staré Město – Velehrad – Zdounky – Němčice na Hané – Pivín – Určice – Prostějov | 34 km 5028 | Prostějov – Čechy pod Kosířem – Skřípov – Pohora – Boskovice | 37 km 5029 | Úsobrno – Buková – Protivanov – Rozstání – Vyškov – Snovídky | 27 km 5030 | Konice – Ospělov – Bouzov | 21 km 5031 | Konice – Stražisko – Vícov – Plumlov | 19 km 5032 | Kladky – Březinky – Chornice | 12 km 5033 | Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem – Kelč - Němetice | 7 km 5035 | Týn nad Bečvou – Oprostovice – Bystřice pod Hostýnem – Ratiboř | 11 km 5039 | Čelechovice – Kostelec na Hané – Lipová – Horní Štěpánov | 27 km 5040 | Plumlov – Brodek u Přerova – Kojetín – Lobodice | 40 km 5041 | Brodek u Přerova – Určice | 8 km 5042 | Prostějov – Věrovany – Cítov – Rokytnice – Přerov | 32 km 5075 | Plumlov – Repešský Žleb – Niva – Sloup | 12 km 5076 | Studnice – Baldovec – Vysočany | 11 km 5084 | Víceměřice – Nezamyslice – Uhřice - Měrovice | 24 km 5118 | Rozstání – Baldovec – Holštejn | 4 km 5222 | Dědice – Radslavice – Podivice – Brodek u Prostějova | 18 km 5249 | Čehovice – Skalka | 4 km 5250 | Prostějov – Bedihošť – Čehovice – Skalka | 13 km 5250A | Čelčice – Klenovice | 2 km 5252 | Teplice nad Bečvou – Opatovice – Malhostice – Rouské | 14 km 5253 | U Antonína – Valšovice – Býškovice – Drholec, křiž. | 19 km 6009 | Velká Bystřice – Hlubočky – Šternberk – Paseka | 58 km 6025 | Bouzov – Slavětín – Náměšť na Hané – Olomouc | 39 km 6025A | Olomouc – Vojnice | 7 km 6026 | Hrabová – Úsov – Červenka | 20 km 6027 | Litovel – Náklo – Poděbrady | 24 km 6028 | Úsov – Uničov – Brníčko | 15 km 6029 | Olomouc – Bohuňovice – Dětřichov – Bruntál – Vrbno pod Pradědem | 37 km 6030 | Mariánské Údolí – Kopeček – Dolany – Hlušovice | 13 km 6031 | Úsov – Veleboř – Lipinka – Troubelice | 12 km
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
190
6032 | Uničov – Troubelice – Nová Hradečná – Oskava – Rabštejn | 28 km 6033 | Pěnčín – Mladeč – Nový Dvůr | 24 km 6034 | Čechy pod Kosířem – Slatinice – Těšetice | 15 km 6035 | Grymov – Radslavice – Pavlovice – Pod Krásnicí | 14 km 6036 | Javoříčko – Doly – Jeřmaň – Loštice – Moravičany | 18 km 6037 | Ješov – Nové Pole – Krakovec | 11 km 6043 | Žulová – Javorník – Bílý Potok (CZ/PL) | 21 km 6046 | Vidnava – Černá Voda – Žulová | 18 km 6049 | Grygov – Brodek u Přerova – Cítov – Tovačov, park | 15 km 6050 | Lipinka – Nedvězí, rozc. – Lipinka | 9 km 6051 | Spojka u Nových Mlýnů | 2 km 6052 | Troubelice – Šumvald – Dlouhá Loučka | 10 km 6053 | Haukovice – Rešov – Sovinec – Jiříkov, rozc. | 11 km 6056 | Lhota nad Moravou – Náklo – Příkazy | 5 km 6058 | Hranice – Bohuslávky – Veselíčko – Tršice | 30 km 6059 | Loučka – Lipník nad Bečvou | 4 km 6061 | Blatec – Grygov – Přestavlky – Lipňany - Tršice | 22 km 6071 | Zlaté Hory – Rejvíz – Písečná | 9 km 6072 | Heřmanovice – Zlaté Hory (CZ/PL) | 13 km 6102 | Bělkovice – Sv. Kopeček, rozc. | 6 km 6103 | Bělkovice – Lašťany – Sv. Kopeček – Bystrovany | 14 km 6104 | Šternberk – Bohuňovice | 8 km 6105 | Dalov – Huzová – Babice – Šternberk | 30 km 6106 | Šternberk – Huzová – Jiříkov | 19 km 6107 | Šternberk – Štěpánov – Lhota nad Moravou | 16 km 6108 | Hraničné Petrovice – Domašov nad Bystřicí – Hrubá Voda | 24 km 6114 | Nedvězí, rozc. – Šumperk – Staré Město – Kladské sedlo (CZ/PL) | 66 km 6129 | Bělkovice – Lašťany – Horní Loděnice | 16 km 6130 | Dalov – Hrádek Mutkov | 4 km 6137 | Helfštýn – Soběchleby – Blazice | 10 km 6139 | Teplice nad Bečvou – Hranice – Olšovec – Odry | 21 km 6144 | Jiříkov – Arnoltice – Moravský Beroun – Budišov nad Budišovkou – Kružberk, přehrada | 28 km 6145 | Stránské – Huzová – Dalov | 15 km 6146 | Břidličná – Rýžoviště – Křišťanovice – Dvorce – Budišov nad Budišovkou | 3 km 6148 | Nová Pláň – Moravský Beroun – Domašov nad Bystřicí. | 15 km 6149 | Roudno – Křišťanovice – Stará Libavá – Domašov nad Bystřicí | 11 km 6172 | Potštát – Milenov – Lipník nad Bečvou | 19 km 6173 | Středolesí – Hrabůvka – Drahotuše – Hranice | 17 km 6187 | Vernířovice – Sobotín – Velké Losiny – Rapotín – Šumperk – Dolní Studénky | 29 km 6202 | Mohelnice, rozc. – Mírov – Svojanov | 15 km 6203 | Maletín – Krchleby – Lupěné | 13 km 6204 | Hrabí – Loštice – Líšnice – Řepová – Krchleby, rozc. | 20 km 6205 | Radnice – Pavlov – Líšnice | 5 km 6206 | Jeřmaň – Radnice – Vranová Lhota | 7 km 6210 | Albrechtov – Bělá pod Pradědem – Adolfovice – Jeseník I 12 km 6224 | Potštát – Kyžlířov – Potštátské Skalní Město | 7 km 6225 | Starojická Lhota – Bělotín – Střítež nad Ludinou – Partutovice – Na Čardě | 24 km 6226 | Potštát – Potštátské Skalní Město – Olšovec | 7 km 6228 | Štíty, rozc. – Jedlí – Svébohov – Zábřeh | 15 km
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
191
6229 | Cotkytle – Jedlí – Horní Studénky – Písařov – Pod Čečelem | 19 km 6230 | Drozdovská Pila – Pivonín – Svébohov – Rovensko – Chromeč | 17 km 6231 | U Štítů – Zborov – Chromeč – Postřelmov – Nový Dvůr, rozc. | 23 km 6232 | Hoštejn – Zábřeh – Lesnice – Rohelská bouda| 20 km 6233 | Zábřeh – Leština | 4 km 6234 | U Dlouhé Vsi – Dolní Bušínov – Lupěné | 10 km 6235 | Uničov – Střelice – Nový Dvůr| 8 km 6242 | Písečná – Nová Ves – Terezín – Kolnovice – Mikulovice | 11 km 6243 | Šargoun – Rozvadovice – Litovel – Víska – Sobáčov | 8 km 6244 | Náklo – Dubčany – Odrlice | 7 km 6245 | Dubčany – Cholina – Loučka | 6 km 6246 | Senička – Cakov | 4 km 6247 | Nové Dvory – Olbramice – Bohuslavické rybníky | 5 km Cyklotrasy IV. třídy Olomouckého kraje – rozpracované Ev. číslo | Průběh trasy | Celkem km 6227 | Mírov – Řepová – Lukavice – Bohuslavice | 12 km Cyklotrasy IV. třídy Olomouckého kraje (příp. část) – pásové značení Ev. číslo | Průběh trasy | Celkem km 4071 | Kladská Brána – Suchý vrch – Mladkov – Hanička – Velká Deštná – Šerlich, sedlo – Čihalka | 42 km 4077 | Sv. Trojice – Králíky – Lichkov – Mladkov – Pastviny-Kraví skok | 4 km 6044 | Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Hraničky – Horní Lipová | 68 km 6045 | Horní Heřmanice – Hraničky – Dolní Fořt | 24 km 6047 | Vidnava – Černá Voda | 9 km 6074 | Vidly – Lysý vrch – Pod Orlíkem – Most přes Černou Opavu – Zlaté Hory | 29 km 6075 | Hvězda – Ovčárna – Praděd, rozc. – Petrovka – Červenohorské sedlo | 12 km 6154 | Červenohorské sedlo – Pod Skalami Jeřábu – Sedlo Videlský Kříž | 15 km 6155 | Kouty nad Desnou – Loučná nad Desnou – Pod Horní nádrží PVE DS – Kouty nad Desnou | 49 km 6156 | Přemyslov,rozc. – Loučná nad Desnou – U obrázku – Kouty nad Desnou | 14,5 km 6157 | Přemyslov – Kouty nad Desnou – Petrovka | 20,5 km 6158 | Tetřeví chata – Uhlířská cesta – U Obrázku | 7 km 6169 | Nad Petrovicemi – Petrovice | 2,5 km 6170 | Pod Kovadlinou – Stříbrné Údolí | 2,5 km 6171 | Nýznerov, pila – Polská cesta | 10 km 6189 | U Bochnerovy boudy – Vernířovice – Pod Vlčím sedlem | 12 km 6196 | Velké Losiny – Pekařov – Pekařovská cesta | 7,5 km 6197 | Okruh Velké Losiny | 9 km 6207 | Bělá pod Pradědem – Šerák – Ostružná - Petříkov | 18 km 6208 | Adolfovice – Pod Javoříkem – Obří Skály – Ramzová – Horní Lipová – Luční vrch | 31,5 km 6209 | Horní Lipová – Pod Javoříkem – Adolfovice – U Vodárny – Pod Velkým Bradlem | 23,5 km 6210 | Mariin pramen – Albrechtov | 2 Bělá pod Pradědem – Adolfovice – Jeseník I 12 km 6211 | U Vodárny – Spálená chata | 6,5 km 6212 | Drátovna – Mariin pramen – Pod Velkým Klínem | 4,5 km 6222 | Pod Bílou skálou – Borůvková hora – Pod Reslovým křížem | 12,5 km 6223 | Ruda nad Moravou – Janoušov – Čečel | 10,5 km
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
192
6237 | Lipník nad Bečvou – Hranice – U Huberta – Lipník nad Bečvou | 31 km 6238 | Lipník nad Bečvou (Zelinka) – Peklo – Slavkov – Veselíčko – Osek nad Bečvou – Lipník nad Bečvou (Zelinka) | 49,5 km 6239 | Osek nad Bečvou – Bezuchov – Tučín – Grymov – Osek nad Bečvou | 28 km 6240 | Lipník nad Bečvou (Zelinka) – Drahotuše – U Huberta – Pavlovice – Lipník nad Bečvou (Zelinka) | 46 km 6241 | Lipník nad Bečvou (Zelinka) – Podhoří – Rybáře – Týn nad Bečvou – Lipník nad Bečvou (Zelinka) | 43 km Cyklotrasy IV. třídy Olomouckého kraje – rozpracované Ev. číslo | Průběh trasy | Celkem km 6254 | Pod Suchou horou – Knížecí cesta | 2 km 6255 | Uhlířská cesta – Branka – Pod Ztracenými Kameny | 19 km 6256 | Sedmidvory-Brněnka – Rozsocha | 2 km
Přehled nejvýznamnějších akcí na území Olomouckého kraje Turistický region Střední Morava Celý rok, Hrad Bouzov Hrad Bouzov správně sází na svoji „pohádkovou“ pověst – letos ještě intenzivněji. Tématické akce, jako je například „Putování s Večerníčkem“ však již nejsou příliš originální včetně názvu (stejnojmenná akce je plánována i v Náměšti na Hané). Již delší dobu na hradě Bouzov neproběhla akce svým významem přesahující hranice regionu.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
193
http://www.hrad-bouzov.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Celý rok, Hrad Helfštýn Správa hradu připravuje v rámci historických památek v Olomouckém kraji jedny z nejnápadnějších akcí, a to i mimo hlavní sezónu. Hrad Helfštýn proslul především díky každoročnímu mezinárodnímu sympoziu uměleckých kovářů Hefaiston. Ačkoliv se jedná o specifický obor umělecké činností, díky vhodnému nastavení a spojení s historickými prostorami hradu se akce těší velkému zájmu veřejnosti. Hrad Helfštýn se však, stejně jako většina ostatních památek, soustředí pouze na svoji propagaci a propagaci svých akcí. http://www.helfstyn.cz, celková návštěvnost hradu 94 684 osob, návštěvnost akcí cca 15 448 návštěvníků Celý rok, tradiční hody v městech a vesnicích V některých menších městech a vesnicích jsou tradiční hody nebo poutě největší kulturněspolečenskou událostí celého roku. Mnohé obce se již neomezují pouze na zajištění stánkařů a atrakcí, ale snaží se i o doprovodný program. Nejproslulejší hody v regionu (např. Štěpánov) přilákají i několik tisíc návštěvníků. Návštěvníci ale většinou jen projdou areál, dětem dopřejí atrakci a sobě občerstvení – a to je vše. Večer pak následuje taneční zábava. Stále oblíbenější jsou v posledních letech hasičské poutě (například v Dubu nad Moravou). Dobrovolní hasiči jsou v mnohých obcích v kraji základním pilířem společenského života. Duben, Přerov – Hody, hody, doprovody Velikonoční jarmark na náměstí + kulturní akce – vystoupení místních dětí, rockových skupin, apod. Akce je určena zejména pro místní obyvatele. http://www.mu-prerov.cz, 2000 návštěvníků Duben/celá sezóna, Náměšť na Hané (zámek) – Velikonoční prohlídky, atd. Zámek v Náměšti na Hané pořádá tematické akce pravidelně v průběhu celého roku a drží si poměrně vysoký standard. Prvotní obrovský zájem o různé netradiční prohlídky již ale opadl před několika lety. Akce v areálu zámku mají průměrnou návštěvnost a jsou zacíleny pouze na zviditelnění zámku v rámci ostatních památek v kraji. http://zamek.namestnahane.cz, 10 410 návštěvníků za všechny akce Duben/celá sezóna, Šternberk (hrad) – Velikonoční jarmark, čarodějnická noc pro dospělé, atd. Správa hradu Šternberk v čele s paní kastelánkou je velmi aktivní a snaží se pořádat akce pro různé cílové skupiny. Problémem akcí na hradu Šternberk je však nízká návštěvnost – většinou řádově stovky lidí. V blízkosti hradu je nedostatek parkovacích míst. http://www.hrad-sternberk.cz, cca 9000 návštěvníků za všechny akce Duben, Olomouc – Academia film Olomouc Tradiční festival populárně-vědeckých dokumentárních filmů. Velmi dobrá značka. Akce je ale zaměřena na specifickou cílovou skupinu a tomu je přizpůsoben i její doprovodný program. http://www.afo.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Duben, Hranice – Evropské jazzové dny
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
194
Hudební přehlídka, která postupem let získává dobré jméno i za hranicemi našeho regionu. Organizátoři se snaží v rámci možností zvát zajímavé hosty. Akce je zaměřena především na příznivce jednoho hudebního stylu – tomu odpovídá i její doprovodný program (výstava fotografií z uplynulého ročníku atd.) http://mic.hranet.cz, 260 návštěvníků Duben, Olomouc – Flora Olomouc, jarní etapa Jedna z nejsilnějších značek celého regionu. Každou etapu výstavy navštěvují desetitisíce lidí. Přestože kritici současné koncepce Flory tvrdí, že komerční složka začíná vytláčet vlastní výstavnictví, výstava se těší stálému zájmu. http://www.flora-ol.cz, 74 223 návštěvníků Duben/celý rok, Tovačov (zámek) – Pálení čarodějnic a další akce Tovačovský zámek patří v regionu k méně navštěvovaným památkám. Disponuje ale ideálním areálem pro pořádání kulturně-společenských akcí. Stávající akce se těší poměrně značné oblibě u obyvatel blízkého okolí. Dění v Tovačově však neláká větší počet návštěvníků z jiných regionů. http://www.tovacov.cz/article/21/cs/kultura/zamek, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Duben – Květen, Olomouc – Ekologické dny Olomouc (EDO) Přednášky, koncerty a další doprovodné akce, které již tradičně vrcholí 1. května programem na Horním náměstí v Olomouci. EDO již dávno překročily svůj původní ryze ekologický rámec akce. U obyvatel regionu jsou spíše oblíbené. Již několik let ale program EDO i přes snahy pořadatelů z pohledu širší veřejnosti stagnuje. Při současném formátu nemá tato akce ambice stát se masovější a vyhledávanější. http://www.slunakov.cz, 26 260 návštěvníků – z toho 14 000 na jarmarku Duben/celý rok, Plumlov (zámek) – noční prohlídky + doprovodné akce V Plumlově funguje poměrně aktivní Spolek Plumlovských nadšenců, který pořádá například Plumlovské vinobraní. Akce v Plumlově částečně doplácejí na to, že tamní zámek není příliš navštěvovaný. Program akcí v Plumlově je poměrně pestrý, avšak většinou ničím nevybočuje z řady. Návštěvnost jednotlivých akcí je spíše průměrná. http://www.zamek-plumlov.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Květen, Libavá – Bílý kámen Jediný den, kdy je pro cyklisty otevřen Vojenský prostor Libavá. Akce se každoročně účastní několik tisíc amatérských cyklistů. Zajištěno je pouze provizorní občerstvení, chybí jakýkoliv doprovodný program. http://www.muvb.cz, přesné údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit, počítá se však na tisíce
Květen, Olomouc – Divadelní Flora Další poměrně silná a úspěšná značka. Zaplňuje určité volné místo na trhu. Přibližuje divadlo i lidem, kteří běžně během roku na představení nechodí. Přivádí do regionu zajímavé soubory a umělce. Bude se ale vždy jednat o akci pro omezený počet lidí, navíc definovaný příslušností k určitým sociálním vrstvám. http://www.divadelniflora.cz, více než 10 000 návštěvníků
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
195
Květen, Lipník nad Bečvou/Přerov – Autor Šela Maraton Oblíbený cyklistický závod, který organizátoři pojímají jako třídenní „festival“ s doprovodným programem. Program je ale zaměřen zejména na segment cyklistiky. http://www.selasport.cz, 6555 návštěvníků Květen, Olomouc – Pivní festival Masově navštěvovaná, velká akce, která je ale příliš prvoplánovitě zaměřena na konzumaci piva a pronájem prostor pivovarům. Doprovodný program zajišťují kvalitní hudební skupiny. Chybí další nápady a vývoj, zejména v oblasti doprovodného programu. Organizátoři nedostatečně komunikují s médii a s veřejností. Akce má hodně odpůrců v souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu ze strany jejích účastníků a také kvůli hluku. Akce není vhodná pro rodiny s dětmi. http://www.pivnifestival.cz, 20 000 návštěvníků Květen, Mohelnice – Velká cena Mohelnice Závody trucků. Akce má svoji tradici, své fanoušky a je součástí Mistrovství ČR v Truck Trialu. Akce je zaměřena pouze na příznivce motorismu. http://www.velkacenamohelnice.cz, 10 000 návštěvníků Květen, Loštice – Pochod za Loštickým tvarůžkem Sympatická akce, jejíž název těží z vyhlášené místní delikatesy. Organizátoři se ale omezují pouze na turistický pochod v rámci pěti možných tras a následné posezení. Chybí jakýkoliv doprovodný program. http://okctlostice.webnode.cz, 1800 – 2000 návštěvníků Květen, Víkend před Dnem dětí – v celém regionu se konají akce pro děti. Květen – červen, Olomouc – Dvořákova Olomouc Festival zaměřený na příznivce vážné hudby. http://www.mfo.cz, 3000 návštěvníků Červen, Olomouc – Svátky písní Olomouc Mezinárodní festival sborových zpěvů – silná značka, dlouholetá tradice. Tisíce zpěváků z různých zemí. Chybí doprovodný program překračující rámec festivalu. Město Olomouc a Olomoucký kraj z festivalu málo těží. www.festamusicale.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červen, Lipník nad Bečvou – Záhorské slavnosti Respektovaný folklórní festival s úderným názvem. Organizátoři se příliš soustředí na uměleckou/folklórní stánku akce. Chybí lákadla pro širší veřejnost. http://www.folklornisdruzeni.cz/zahorske-slavnosti, 800 – 1200 návštěvníků Červen, Šternberk – ME, Ecce Homo Šternberk
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
196
Další velmi silná regionální značka. Vysoká návštěvnost příznivců motorismu je na akci automaticky zajištěna. Aktivní šternberský Sokol se v posledních letech snaží vytvořit doprovodný program na náměstí pod názvem „Město v pohybu“ (soutěže, sportovní atrakce, koncerty). Celý Šternberk je ale po dobu konání Ecce Homo obležen automobily motoristických fandů. Takže případní zájemci o doprovodný program, kteří nejsou místní, se na náměstí dostávají jen obtížně. Přes den jsou diváci okolo tratě a akce na náměstí se účastní místní lidé. Náměstí se zaplňuje až k večeru, po skončení závodu. www.eccehomo.cz, kolem 20 000 návštěvníků Červen, Plumlov – Písničkou ke slunci Mezinárodní hudební festival pro děti a mládež se zdravotním postižením. www.pisnickoukeslunci.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červen, Olomouc – Svátky města Olomouce Akce původně určená k oživení centra má již dlouholetou tradici. Jedním z lákadel je tradiční průvod v dobových kostýmech na počest patronky města sv. Pavlíny. V celorepublikovém kontextu ale akce nepřináší nic nového. Omezuje se pouze na řemeslný jarmark, vystoupení divadel, hudebníků a různých šermířských skupin. Podobný program nabízí prakticky každá akce ve větším městě či v areálu historické památky. Chybí originální myšlenka a především aktivní zapojení účastníků akce do jejího průběhu. http://tourism.olomouc.eu, 15 000 návštěvníků Červen – září, Olomoucké kulturní léto + akce tohoto typu v dalších městech (Prostějov, Uničov, Litovel, atd.) Akce většinou spočívají v tom, že jednou týdně vystoupí v příslušném městě osvědčený umělec. Červenec, Náměšť na Hané – Folkový festival ZAHRADA Největší folkový festival v ČR. Velmi silná značka. Ideální lokalita i načasování. Akce především pro vyznavače určitého druhu hudby, kteří mohou postupem času „vymírat“. Akce málo propaguje Olomoucký kraj jako takový. www.folkcountry.cz, cca 26 000 návštěvníků Červenec, Doloplazy – Jízda králů Jedna z mála tradic toho typu na Střední Moravě. Akce má značný potenciál, a to i po marketingové stránce. Zatím ale ani zdaleka nedosahuje rozsahu a věhlasu podobných akcí, které se konají například na Slovácku. www.doloplazy.cz/olesnica, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit, odhad zpracovatele – do 1,5 tis. návštěvníků Červenec, Dřevohostice – Setkání dechových hudeb Akce především pro příznivce dechové hudby. www.drevohostice.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červenec, Velký Týnec – Pivní a gulášové slavnosti Obec sází na kvalitní lidovou zábavu, má k dispozici ideální areál. Akce je zatím jen regionálního významu. http://www.velkytynec.cz, 1000 návštěvníků Červenec – září, Olomouc – Festival Baroko
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
197
Zcela ojedinělý hudební festival. Nikdy nepřitáhne široké masy, ale díky své neobyčejnosti a vyhraněnosti může zaujmout i v zahraničí. Značka festivalu neustále sílí. Jeho kulturní přínos pro region bude pravděpodobně doceňován i zpětně. http://www.ensembledamian.com/?Festival_Baroko, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Srpen, Šternberk – festival Šternberský kopec Význam rockového festivalu roste, a to i v souvislosti s prozatímní absencí podobně zaměřeného festivalu Drátofest, který pravidelně probíhal v Náměšti na Hané. Pořadatelům se daří zajistit vždy několik hvězd. V rámci celorepublikového kontextu se však akce řádí mezi středně velké festivaly. http://www.sternberskykopec.com, 3000 návštěvníků Srpen, Kojetín – Kojetínské hody – Jízda králů Tradiční hody spojené s Jízdou králů, krojovaný průvod, přehlídka národopisných souborů, lidový jarmark. www.kojetin.cz/meks, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Srpen, Olomouc – Flora Olomouc – letní etapa Hodnocení je stejné jako u jarní etapy http://www.flora-ol.cz, 35 520 návštěvníků Srpen, Mohelnice – Mohelnický dostavník Tradiční přehlídka folkové a trampské hudby, která v posledních letech spíše stagnuje. www.mohelnickydostavnik.cz, cca 2500 návštěvníků Srpen, Bouzov – Balony nad hradem Akce poutá poměrně velkou pozornost. Zvláště oblíbená je u rodičů s dětmi. Mnohým účastníkům akce chybí možnost vyzkoušet si let balonem přímo na místě. To ale není možné z technických důvodů. http://www.hrad-bouzov.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Srpen, Olomouc – Oslavy Maršála Radeckého Historicky laděná akce na počest slavného vojevůdce. Akce je známá především díky celostátnímu setkání mažoretek a přehlídce vojenských hudeb. Podobné akce se konají na několika místech v okolí. http://www.olomouc.eu, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Srpen, Náměšť na Hané – Hanácké slavnosti (dříve Dožínky) Dlouholetá tradice, vysoká návštěvnost, zdařilý název akce. Akce je největší „poutí“ v regionu. V rámci doprovodného programu zde vystupují známí umělci. Program často sklouzává k přímočaré estrádě. Pořadatelé se hodně zaměřují na výtěžek z pronájmu prostranství provozovatelům atrakcí a stánkařům. Akce nemá žádnou silnou myšlenku ani vizi do budoucna. Zcela se vytratil odkaz na zemědělské a lidové tradice regionu. www.gong.ic.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Září, Olomouc – Varhanní festival Prestižní hudební událost s dlouholetou tradicí za měřená na úzkou cílovou skupinu. www.mfo.cz, 2200 návštěvníků Září, Velká Bystřice – Folklórní festival Lidový rok
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
198
Jedna z mála výrazných akcí v regionu zaměřených na lidové tradice. Pořadatelé se snaží o bohatý doprovodný program. V celostátním měřítku však velkobystřický festival k těm nejvýznamnějším nepatří. Nabízí se využití odkazu a jména nedávno zesnulé olomoucké spisovatelky a etnografky Heleny Lisické, která festival spoluzakládala. http://www.muvb.cz/Articles.php?Menu1ID=20&Menu2ID=80, cca 3000 návštěvníků Září, Dny Evropského dědictví Historické památky v různých oblastech kraje, stejně tak jako i jinde v ČR jsou zpřístupněny zdarma. Veřejnost si může často prohlédnout i jindy nepřístupné objekty a prostory. Září, Litovel – Litovelské slavnosti Poměrně zdařile poskládaný kulturní program pro širokou veřejnost probíhající na dvou scénách. Opět se ale jedná o pasivní „sériovou“ zábavu bez jakékoliv koncepce a originality. Akce tohoto typu lidi pobaví a potěší, ale rozhodně nebudou důvodem, aby kvůli nim do Olomouckého kraje cestovali návštěvníci z jiných regionů. http://www.mestolitovel.cz, přesné údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Září, Prostějov – Prostějovské hanácké slavnosti (II. Dožínky) Výborný název, ideální poloha v srdci Hané. Program je mixem folklóru, dechové a cimbálové hudby s hudbou populární. Akce vyvolává pocit, že je určena pro všechny, ale vlastně pro nikoho. Prostějovské hanácké slavnosti mají i další doprovodný program. Významné město, jako je Prostějov, by mělo mít ohledně svých slavností vyšší ambice. http://www.klubduha.cz/hanackeslavnosti, 15 000 návštěvníků Září – říjen, Olomouc – Podzimní festival duchovní hudby Prestižní akce, která je však zaměřena jen na stávající příznivce duchovní hudby. Nijak neoslovuje lidi, kteří k duchovní hudbě zatím nenalezli cestu. www.podzimni-festival.cz, 2000 návštěvníků Říjen, Tovačov – Slavnostní výlov Královského rybníka Společně s výlovem rybníka u Šumvaldu asi dvě nejvýznamnější akce toho typu v regionu. Oba výlovy již přerostly v kulturně-společenskou akci. http://www.tovacov.cz/article/256/cs/mestsky_urad/informace, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Říjen, Mohelnice – módní přehlídka TOP STYL Poměrně prestižní, tradiční akce zacílená na osoby pohybující se v segmentu módy a na její příznivce. http://www.ludekhanak.com, 350 návštěvníků Říjen, Litovel – Bobr Cup Otevřené mezinárodní mistrovství ČR v extrémním závodu tříčlenných štafet. Originální akce, která již má tradici. Má svůj stálý okruh příznivců. Snahy pořadatelů o doprovodný program pro diváky stojí někde na půli cesty. http://www.inrace.cz, http://www. freelitovelsport.cz, 3652 návštěvníků Říjen, Olomouc – Flora Olomouc – podzimní etapa Hodnocení je stejné jako u jarní etapy. http://www.flora-ol.cz, 23 861 návštěvníků
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
199
Říjen, Velký Týnec – Ke kořenům Další ambiciózní počin Velkého Týnce. Festival si postupně získává jméno, ale zatím nedosahuje prestiže folklórního festivalu ve Velké Bystřici. Dobré načasování na konec sezóny. http://www.velkytynec.cz, 200 návštěvníků Říjen, Přerov – Československý jazzový festival Tradice festivalu trvá několik desetiletí. Pořadatelé v posledních létech kladou důraz na to, aby festival skutečně zůstal česko-slovenským. Akce pro specifickou skupinu příznivců určitého druhu hudby. http://www.csjf.cz, 4150 návštěvníků Konec listopadu/prosinec Vánoční jarmarky, mikulášské a další doprovodné akce ve všech větších městech v regionu. Turistický region Jeseníky Začátek roku/duben, Zábřeh – Festival Welzlování + Pochod po stopách Eskymo Welzla Vhodné vytěžení značky „Jan Eskymo Welzl“ – recesistické akce typu závodů lidských čtyřspřeží nebo běhu s Welzlových kufrem a doutníkem v ruce. V Zábřehu je také expozice věnovaná tomuto proslulému cestovateli. V dubnu se zde koná turistický pochod po stopách Eskymo Welzla. Akce dobře propaguje město, ne však celý Olomoucký kraj. http://zk.zabreh.cz, 2000 návštěvníků Duben, Zábřeh – mistrovství ČR v mažoretkovém sportu Pouze kvalifikace sóloformací. http://majoretsport.sweb.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Duben, Pálení čarodějnic v různých městech V tomto regionu má tato tradice hlubší význam. Nabízí se propojení dílčích akcí tohoto typu v jednu velkou akci s ucelenou koncepcí, která by napomohla propagaci zmíněné oblasti. Květen, Rejvíz – Odemykání Mechového jezírka/rejvízské řezbování Unikátní lokalita rejvízských rašelinišť patří k lákadlům, na které by měl Olomoucký kraj sázet, a také tak činí. Probíhají zde vkusné tématické akce uzpůsobené momentálním možnostem. http://www.rejviz.info, Odemykání cca 1500 návštěvníků, řezbování cca 1000 návštěvníků Květen, Jeseník – Zahájení turisticko-lázeňské sezony Větší, jednorázová akce regionálního významu spojená s oslavami Svátku práce. Prvomájové oslavy probíhají i v dalších větších městech. Květen, Zábřeh – Sraz a závod autoveteránů Oblíbená a tradiční akce (autoveterány je možné vidět i na náměstí), která ovšem není z celostátního hlediska ničím výjimečná. Květen, Velké Losiny – Zpěváček
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
200
Celostátní finále soutěže dětských zpěváků lidových písní. http:// www.fos.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Květen, Hanušovice – Pivovarská čtvrtka Akce soukromého pivovaru – pěší pochod za pivem. www.holba.cz, cca 2000 návštěvníků Květen, Javorník – Dny Javornicka Klasické městské slavnosti, které se v rámci regionu těší oblibě. Propojení se zámkem Jánský vrch. Koncerty, šermíři, mažoretky, jarmark, atd. www.mestojavornik.cz, 3000 návštěvníků Květen, Štíty – Den mikroregionu Zábřežsko „Putovní“ kulturně-sportovní akce. Tentokrát trochu nešťastné načasování – obce, organizace a různé firmy budou v tento den pořádat oslavy Dne dětí – hrozí rozmělnění návštěvníků mezi jednotlivé akce. http://www.stity.cz, 3500 návštěvníků. Červen, Šumperk – Slavnosti města Šumperka Akce s odkazem na historii města. Kulturní vystoupení, průvod v kostýmech, ohňostroj. Akce svým významem nepřesahuje rámec regionu. http://www.sumperk.cz, cca 2000 návštěvníků Červen, Třeština – Den mikroregion Mohelnicko Také v organizaci této akce se střídají jednotlivé obce mikroregionu. Akce jsou méně okázalé než v jiných regionech: setkání starostů, stánky obcí, vystoupení mažoretek, sportovní utkání, atd. Akce lokálního významu. http://www.mu-mohelnice.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červen, Šumperk – Divadlo v parku Festival divadelních souborů, večerní představení v letním divadle v Sadech. www.divadlosunperk.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červen, Vrbno pod Pradědem (týká se i obcí v Olomouckém kraji) – Dny Euroregionu Praděd, Vrbenské slavnosti Akce založená hlavně na koncertech známých interpretů středního proudu typu Těžkej Pokondr. http://www.vrbnopp.cz, 5500 návštěvníků Červen, Šíty – Jibb Kill, raill na snowboardu a na lyžích Akce v Acrobat Parku oslovuje zejména milovníky extrémních sportů. Podobných akcí je zde v průběhu roku více. http://www.acrobatpark.com, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červen, Šumperk – Špek fest Poměrně mladý festival (chystá se pátý ročník) s ambicí představit posluchačům špičkové hudebníky napříč hudebními žánry. Festival má potenciál pro další rozvoj. http://www.dksumperk.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červen, Velké Losiny – Svatojánské slavnosti
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
201
Obecní slavnosti s nápaditým programem: proběhla zde už například populárně-vědecká přednáška astrologa nebo jazzová mše. Namísto tradičního fotbalového turnaje se zde utkávají florbalová družstva, propojení místních hudebníků s hostujícími, zapojení místních památek, atd. http://www.losiny.cz/slavnosti, 1500 návštěvníků Červen, Zábřeh – Pivní slavnosti Menší a méně významná akce toho typu. V minulosti byl doprovodný program zaměřován téměř výhradně na děti, což není ve spojitosti s alkoholem příliš vhodné. http://zk.zabreh.cz, na 3000 návštěvníků Červen, Zábřeh – Festival 7 a půl Multižánrový festival pod širým nebem. http://www.7apulfest.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červen, Valteřice – Setkání na pomezí Čech, Polska a Moravy Připravuje se druhý ročník. Akce byla plná církevních a politických oficialit. Program byl značně pestrý (indiáni vedle krojovaných tanečníků). Akce má zajímavou myšlenku a potenciál do budoucna. http://www.stity.cz, 1700 návštěvníků Červenec, Jeseník – Mezinárodní festival dechových hudeb Připravuje se 10. ročník. Mimo tuzemských hudebníků, většinou hosté ze Slovenska a Polska. údaje o webové prezentaci a návštěvnosti se nepodařilo zjistit. Červenec, Lipová lázně – Jesenický Nugget Hudební festival – country, folk, folk-rock. http://www.mkzjes.cz/sub/nugget/default.htm, 1 000 návštěvníků Červenec, Staré Město – Anenská pouť Hudba, tanec, jarmark a poutní mše. www.staremesto.info, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Červenec – srpen, Kulturní léto – Města a větší obce Zajímavý program má například kulturní léto ve Velkých Losinách Červenec – srpen, Hynčice – jednotlivé závody Hynčického poháru Závody na koloběžkách, pásových lyžích, horských kolech – určeno spíše pro příznivce netradičních sportů – chybí doprovodný program. Na druhou stranu se jedná o příkladné využití lyžařského areálu v letních měsících. www.vlekyhyncice.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Srpen, Jeseník – Jeseník se baví Jedna z největších akcí toho typu v regionu. Úderný, přímočarý název. Malý hudební festival, atrakce a soutěže pro děti, účast pivovarů. Zacílení i na návštěvníky z Polska, odkud jsou vypravovány speciální vlaky. Akce probíhá v době, kdy jsou v Jeseníkách turisté. Akce má dobrou návštěvnost, ale příliš neláká lidi z jiných regionů – už i kvůli horší dopravní dostupnosti města Jeseník.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
202
http://www.mkzjes.cz/co-bylo/detail/jesenik-se-bavi---dny-piva-a-pohody-20.html, 8000 návštěvníků Srpen (jednorázová akce v r. 2010), Zlaté Hory – Mistrovství světa v rýžování zlata Silná značka, na kterou může Olomoucký kraj sázet, ojedinělá a originální akce, ideální areál Hornického skanzenu a Zlatorudných mlýnů. Akce koresponduje s historií regionu. Jednostranně zaměřený doprovodný program – pouze aktivity spojené s rýžováním zlata + vystoupení country skupin. www.goldpanning2010.cz, očekává se na 4 300 návštěvníků Srpen, Šumperk – Mezinárodní folklorní festival Významná přehlídka folklorních souborů z celého světa trvající po několik dnů, sobotní roztančená ulice je již dnes pojmem. www.festivalsumperk.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Září, Hanušovice – Pivovarské slavnosti (obdoba Litovelského otvíráku) Akce soukromého pivovaru přímo v jeho areálu. Koncerty, atrakce, prohlídky provozu. www.holba.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Září, Bělá pod Pradědem – Jesenické dožínky Na akci je sympatické, že si zachovává zemědělský a lidový charakter. Nechybí průvod s kočáry a žebřiňákem, ochutnávky místních specialit, odkaz na lidové tradice, soutěže pro děti i dospělé. Akce je ale jen regionálního významu. www.bela.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Září, Zlaté Hory – Pouť tří národů Jedna z několika významných poutí, které se v poutním kostele Panny Marie Pomocné v průběhu roku konají. Přestože se jedná o církevní akce, lze je zároveň považovat za kulturně-společenské události. http://mariahilf.hyperlink.cz, 4137 návštěvníků Listopad, Šumperk – BluesAlive Společně se Zahradou pravděpodobně nejprestižnější hudební festival na území Olomouckého kraje. Silná, výborná značka, prestiž, tradice, mezinárodní přesah, zajímavý hosté. http://www.bluesalive.cz, údaje o návštěvnosti se nepodařilo zjistit Konec listopadu/prosinec Vánoční jarmarky, mikulášské a další doprovodné akce ve všech větších městech v regionu.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
203
Formy cestovního ruchu Poznávací cestovní ruch – zaměřený na poznávání historie, památek, kultury, umění, tradic, atd. jisté destinace se snahou o zvýšení kulturních a odborných znalostí jeho účastníků. Venkovský cestovní ruch, agroturistika, ekoagroturistika – venkovský CR: jedná se o rekreační formu CR spojenou s pobytem ve venkovském prostředí a se snahou účastníků maximálně pobývat ve volné přírodě. Mezi základní formy CR venkovské turistiky patří agroturistika, při které dochází ke spojení práce agropodnikatelů a zemědělských podniků s rekreačními aktivitami turistů. K těmto aktivitám patří např. jízda na koni, jízda na kole, pasivní a aktivní účast na zemědělských či domácích pracích, apod. Ekoturistika souvisí s programem ekologie cestovního ruchu. Tento program předpokládá rozumné hospodaření s životním prostředím, které slouží všem zúčastněným, tj. jak rezidentům, tak i návštěvníkům. Při tomto typu pobytů využívají účastníci přírodních zdrojů a kulturních zajímavostí s ohledem na jejich zachování pro příští generace. Kombinací ekoturistiky a agroturistiky je ekoagroturistika. Jedná se o pobyty na zemědělských usedlostech a farmách, které se zabývají ekologicky vedeným zemědělstvím, poskytují pro účastníky takto vypěstované potraviny. Městský a nákupní cestovní ruch – cestovní ruch spojený s pobytem účastníků ve městech (především v městských centrech). V rámci městského CR lze vyčlenit tzv. nákupní CR, se zaměřením na nákupy a další obchodní aktivity účastníků. Sportovně-rekreační cestovní ruch a aktivní dovolenou – krátkodobé/dlouhodobé sportovně a aktivně zaměřené pobyty s cílem udržet a posílit fyzickou kondici. Jedná se o velmi široký záběr sportovně-rekreačních aktivit, z nichž nejčastější je vedle pěší turistiky mj. cykloturistika, vodní (vodácká) turistika, horská a vysokohorská turistika, lyžařská turistika (sjezdové a běžecké lyžování), atd. Lázeňsko-léčebný cestovní ruch (včetně wellness) – forma CR spojená na jednu stranu s léčebnými a ozdravnými pobyty v lázeňských zařízeních a střediscích s léčebnými účinky, na stranu druhou s wellness pobyty zaměřenými na relaxaci, odpočinek a zlepšení psychické kondice. Kongresový a incentivní cestovní ruch – kongresový CR je forma CR, která zahrnuje soubor činností zaměřených na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností a na navázání obchodních kontaktů spojených s cestováním a pobytem lidí v kongresovém místě, zároveň jde i o nabídku doprovodných programů v rámci kongresu nebo v rámci využití volného času v kongresovém místě. Incentivní (pobídková/motivační) forma turistiky je uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi/institucemi a jejich zaměstnanci, příp. klienty, obchodní partnery či zákazníky k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se např. o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace/instituce, a to zpravidla s doprovodným programem.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
204
Tabulka investičních příležitostí na území Olomouckého kraje
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
205
Název
Obec/ město
Okres
Stručný popis
Stávající využití
Počet objektů
Současný stav realizace záměru
Vlastnické vztahy
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
23
Areál je vhodné využívat také k bydlení či lehké průmyslové výrobě.
25
Sýpka umístěna cca 500 m od centra, využití může být jakékoliv, vyjma průmyslové výroby.
Jeseníky
Bývalý autokemp Štíty
Sýpka Krumpach
Zámek
Štíty
Šumperk
Zábřeh
Šumperk
Loučná nad Desnou
Šumperk
Jedná se o bývalý autokemp, který byl v letní sezóně využíván k rekreačním účelům. Je tvořen hlavním objektem, kde byla umístěna recepce, restaurace s barem, jídelna a společenská místnost, a dále chatkami, které jsou zčásti určené k demolici. Součástí areálu bylo také venkovní koupaliště a hřiště. Jedná se o třípodlažní bývalou kontribuční sýpku (kulturní památka), kde byl provoz ukončen v roce 2004. V současnosti není objekt v havarijním stavu, ale do budoucna ho bude nutné rekonstruovat. Předpokládá se využití pro muzeum, případně by zde mohla vzniknou galerie či jiné zařízení společenského typu (restaurace, školící středisko, atd.). Zámek lze stavebně rozdělit na část renesanční z počátku 17. stol. a část raně barokní z konce 17. století. Renesanční část je tvořena jednopatrovou čtyřkřídlou budovou s obdélníkovým dvorem uprostřed, raně barokní část je tvořena též jednopatrovou, ale trojkřídlou budovou s věžicemi na nárožích zahradního křídla. U věžice z jižního křídla vystupuje kněžiště kostela. Zámek je obklopen v současné době
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
0%
0%
0%
1
Vlastník hledá vhodného investora pro případnou revitalizaci celého areálu.
100 % Město Štíty
1
Vlastník hledá vhodného investora pro případnou revitalizaci.
100 % Město Zábřeh
Vlastník zámek prodává (ve dražbě).
100% soukromý vlastník
206
Název
Obec/ město
Okres
Stručný popis
Stávající využití
Počet objektů
Současný stav realizace záměru
Vlastnické vztahy
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
volně přístupným parkem.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
207
Název
Bývalé objekty Státního statku
Bývalá škola a fara Nový Malín
Obec/ město
Jindřichov
Nový Malín
Okres
Stručný popis
Šumperk
Jedná se o dvě území s objekty a okolními pozemky po hospodaření Státního statku nacházející se v Pustých Žibřidovicích. Jejich umístění v obci je v dost nevýhodné oblasti, kde se nacházejí i objekty sloužící k rekreaci a mají problémy s obsazením kapacit.
Šumperk
Bývalý obchod Nová Ves
Hradec-Nová Ves
Jeseník
Areál zámku
Vlčice
Jeseník
Jedná se o budovu bývalé základní školy a fary na území Mladoňova. Obě budovy již neslouží svým původním účelům cca 20 let. Záměr obce je vybudovat v obci zařízení nabízející jak ubytování, tak i možnost vzdělávání – využití pro školy v přírodě, vzdělávací akce, apod. V bývalé škole by byla vzdělávací část, v bývalé faře část ubytování. Jedná se o dvoupodlažní objekt (č.p. 147) s možností půdní vestavby nacházející se v centru Nové Vsi u silnice č. III/4551. Obestavěný prostor cca 1000m3, půdorys cca 15 x 7 m. K dispozici jsou přípojky el. NN, vodovodu a splaškové kanalizace. Objekt je vzdálen necelý kilometr od sportovního letiště Mikulovice. Zámecký park (rozloha cca 38 ha) se dvěmi rybníky, v jehož středu stojí hospodářský komplex budov, které jsou v současné době většinou nevyužité. Jedná se o bytový dům,
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
Stávající využití
Počet objektů
0%
0%
0%
2
1
Současný stav realizace záměru Není nijak řešeno, pouze v ÚP je jedna plocha určena k rekreaci, jedna plocha zůstala pro zemědělskou činnost.
Zpracována PD a vydáno SP na celkovou rekonstrukci na školu v přírodě.
Vlastník hledá vhodného investora na koupi objektu.
Vlastnické vztahy
Náklady (v mil. Kč)
Při záměru jejich využití je možné i komplikované řešení majetkoprávních vztahů.
100% soukromý vlastník
100 % Obec Nový Malín
100% soukromý vlastník
více vlastníků
Poznámky, případné překážky realizace záměru
cca 20
4
Objekt s přilehlými pozemky je od r. 2009 bez využití. ÚP obce zde počítá s občanskou vybaveností, možná kombinace nebytových prostor (obchod, cukrárna, restaurace) a prostor pro bydlení nebo ubytování. Majetkově vlastní park: 1/3 obec, 1/3 pozemkový fond, 1/3 stát ve správě ZD Rázová, které je v
208
Název
Obec/ město
Okres
Stručný popis dílnu, chlévy, kurníky, starou sýpku. Na kraji parku stojí zámek. Udržovaná je pouze část parku, která je v majetku obce.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
Stávající využití
Počet objektů
Současný stav realizace záměru
Vlastnické vztahy
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru současné době v likvidaci. Zámek a komplex hospodářských budov je v soukromých rukou.
209
Název
Obec/ město
Okres
Pila Skorošice
Skorošice
Jeseník
Areál továrny na dinasové cihly
Velká Kraš
Jeseník
Nákupní středisko
Lipová-lázně
Jeseník
Bývalý areál závodu Moravolesk
Lipová-lázně
Jeseník
Bývalá celnice
Bývalý hospodářský dvůr
Mikulovice
Uhelná
Jeseník
Jeseník
Stručný popis Jedná se o bývalou pilu, dnes je středně velký areál nevyužit, budovy jsou v rozpadu (k demolici) po požárech. Areál zarůstá plevelem. Jediná budova, která je v dobrém stavu, je objekt bývalých kanceláří. Jedná se o areál bývalé továrny na dinasové a šamotové cihly na k.ú. Fojtova Kraš Zdevastovaný objekt bývalého nákupního střediska se nachází uprostřed obce. Je možné ho odstranit a na jeho místě postavit zařízení využitelné pro cestovní ruch (ÚP s tím počítá), nebo objekt opravit a přebudovat ho na jiné zařízení využitelné pro CR. Areál bývalého závodu Moravolesk je v současné době zdevastovaný. Objekt bývalé celnice, který leží v těsné blízkosti komunikace I/44, prakticky na hranici s Polskem (na pozemcích p.č. 517/1 - 4 a 75/1 v k.ú. Mikulovice). Budova má přípojku na obecní vodovod, vlastní ČOV, je vytápěna přes zásobníky teplé vody ohřívané elektřinou. Jedná se o bývalý statek ve tvaru čtverce tvořený správní budovou (zámečkem) a hospodářskými budovami. Všechny objekty, nacházející se v místní části Horní Fořt, jsou značně zdevastovány.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
Stávající využití
Počet objektů
0%
4
0%
2+ zbory
0%
1
Současný stav realizace záměru
0%
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
100% fyzická osoba 100% soukromý vlastník Vlastník hledá vhodného investora na využití objektu.
Celý areál je zdevastován.
100 % Obec Lipoválázně
100 % soukromý vlastník
0%
0%
Vlastnické vztahy
1
4
Vlastník nabízí objekt k využití v cestovním ruchu anebo kombinovaném využití, zaměřeném k CR.
100 % Obec Mikulovice
30 % fyzická osoba, 70% právnická osoba
Majitelé v otázce případného využití areálu nekomunikují.
210
Název
Bývalý povrchový důl Pelnář
Areál bývalého Státního statku
Klášter Chudých školských sester
Obec/ město
Okres
Uhelná
Jeseník
Stará Červená Voda
Jeseník
Bílá Voda
Jeseník
Stručný popis Jedná se o bývalý zatopený povrchový důl lignitu, kde byla ukončena těžba v roce 1957. Nyní užíván jako rybářský revír s možností rekreačního koupání. V areálu je restaurace v majetku obce (nájemce vybudoval zázemí pro pořádání kulturních akcí) 10 chatek v soukromém vlastnictví kolaudované na dobu určitou a ubytovací kapacity ve vlastnictví fyzické osoby. Jedná se o seskupení několika objektů v místní části Dolní Červená Voda. Předně objekt bývalého zámečku, v němž byly jak kanceláře, tak vývařovna s jídelnou a prostory pro ubytování sezónních pracovníků. Dále několik objektů stájí pro živočišnou výrobu, skladové prostory a další. V sousedství se nachází nevelká neudržovaná zahrada s přestárlým porostem. V současnosti je areál vyžíván pouze částečně. Klášter Chudých školských sester Naší Paní, v centrální části obce, sloužil původně jako klášter, posléze jako domov důchodců. V současné době je nevyužívaný.
Stávající využití
50%
Počet objektů
Současný stav realizace záměru
Vlastnické vztahy
4
Zpracována studie k využití. Předpoklad využití pro rodinné volnočasové aktivity, kulturní akce a zázemí cyklotras.
90 % Obec Uhelná, 5 % právnická osoba (SÚS OLK), 5 % fyzická osoba
Náklady (v mil. Kč)
20
Poznámky, případné překážky realizace záměru
nutno respektovat výpovědní lhůty chatařům, na areál má navozovat biocentrum, které je plánované v rámci KPÚ
100 % AGRO A.R.W., spol. s r. o.
Je zpracována projektová dokumentace na jeho rekonstrukci.
Československá provincie Chudých školských sester
cca 150 mil. Kč
Střední Morava
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
211
Název
Augustiniánský klášter
Obec/ město
Šternberk
Okres
Stručný popis
Olomouc
Areál Augustiniánského kláštera je tvořen vzájemně propojenými stavbami, přiléhajícími ke kostelu Zvěstování Páně. Počátky kláštera jsou datovány do 14. stol., Po II. světové válce užívala klášter armáda a následně sloužil jako sklady textilu. V 90. letech 20. stol. zahájilo město Šternberk jeho postupnou stavební záchranu v rámci Programu záchrany architektonického dědictví.
Hotel Záložna
Litovel
Olomouc
Areál obalovny
Babice
Olomouc
Stávající využití
0%
Hotel Záložna se nachází přímo v centru města. V současné době jsou v objektu využívány kulturně společenské sály (2 ks), svoji pobočku tu má také Komerční banka.
Jedná se o areál zrušené obalovny, která vznikla na pozemcích bývalého zájezdního hostince.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
Počet objektů
Současný stav realizace záměru
4
Zpracována technická dokumentace. Objekt je postupně rekonstruován, nárazově se zde konají různé kulturní akce.
1
0%
Město usilovně hledá investora na obnovu objektu. Je zpracována projektová dokumentace, kde je řešena obnova hotelové části na kapacitu 50 lůžek a restaurace. Pouze záměr: lokalita je určena pro umístění staveb a zařízení pro obchod, ubytování a stravování, tělovýchovu a sport, služby či
Vlastnické vztahy
100 % Město Šternberk
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
300
Areál je využíván pouze k občasným kulturním akcím ve městě. Tvoří jej komplex čtyř budov, které jsou v budoucnu využitelné ke kultuře, pro rozvoj cestovního ruchu či občanskou vybavenost.
100 % Město Litovel
100 % soukromý vlastník
212
Název
Obec/ město
Okres
Stručný popis
Stávající využití
Počet objektů
Současný stav realizace záměru
Vlastnické vztahy
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
administrativu.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
213
Název
Areál koupaliště
Na Drholci
Bývalý výškový vodojem
Obec/ město
Citov
Horní Újezd
Rouské
Okres
Přerov
Přerov
Přerov
Stručný popis V obci nalezneme sportovněrekreační centrum, ve kterém se mimo sauny, sezónního pohostinství, tenisových kurtů, fotbalového a volejbalového hřiště také nachází areál koupaliště se dvěma bazény (25 x 50, 10 x 15), které již šestou sezónu nejsou provozovány. Důvodem je špatný technický stav bazénu a havarijní stav úpravny bazénové vody. Jedná se o bývalou výletní hospodu, která byla v 50. letech přebudována na stavebniny. Po revoluci ji od vlastníků koupil podnikatel, který ji zpět přebudoval na hostinec. Tragická smrt mu ale zabránila v jeho záměru vystavět v druhé polovině objektu ubytování. Objekt je již 10 let zchátraly.
Vodojem byl vystavěn v roce 1984, v současné době již svému účelu ale neslouží.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
Stávající využití
0%
0%
Počet objektů
Současný stav realizace záměru
Vlastnické vztahy
Obec se snaží získat dotaci na revitalizaci bazénů a úpravny bazénové vody či nového provozovatele.
100 % Obec Citov
1
Vlastník hledá vhodný podnikatelský záměr.
100 % fyzická osoba
1
K využití vodojemu je zpracovaná DSP a vystaveno stavební povolení. Snahou bude rekonstruovat objekt na "Turistické centrum Záhoří" s možností ubytování.
100 % Obec Rouské
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
Možnost využití: ubytovací kapacity, restaurační zařízení, bydlení, či také provoz agroturistiky – k objektu patří velká zahrada.
214
Název
Obec/ město
Okres
Stručný popis
Přerov
Přerov
Výstaviště se v současné době rozprodává. K dispozici zde bude pouze víceúčelová hala a cca 2 ha pozemků.
Zámek s areálem parku
Přerov-Čekyně
Přerov
Jedná se o renesanční zámek z 2. pol. 16. st. se starším jádrem, poslední úpravy proběhly v 18. st.
Objekt bývalé mlékárny
Radslavice
Přerov
Částečně v provozu pohostinské zařízení a ubytovna. Objekt je v žalostném stavu.
Přerov
Chátrající areál koupaliště (bez potřebného zázemí) je v současné době využíván pouze na kulturní akce. V jeho sousedství je areál hřiště.
Výstaviště
Areál koupaliště
Tučín
Zámek Přestavlky
Přestavlky
Přerov
Prodejna Jednoty
Protivanov
Prostějov
Zámek je NKP, v minulosti sloužil jako klášter, učňovské středisko, sklad CO. V r. 1998 byl vrácen Arcibiskupství olomouckému, které ho v r. 2005 prodalo soukromé osobě. V současné době je opět na prodej. Nutné jsou stavební úpravy. Budova, původní katolický dům, patřila společnosti Jednota, která ji využívala pro provoz prodejny. V současnosti patří soukromým osobám, je již 3 roky nevyužita.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
Stávající využití
60%
Počet objektů
7
1
Současný stav realizace záměru Současný vlastník vidí potenciál Výstaviště především ve výstavnictví. Vlastník je připraven spolupracovat a zařadit zámek do nabídky CR.
Vlastnické vztahy
100% soukromý vlastník
0
Areál potřebuje rozsáhlou rekonstrukci s případnou výstavbou zázemí. Obec hledá zájemce.
100 % Obec Tučín
0%
1
Vlastník hledá vhodného investora pro využití nemovitosti.
100% soukromý vlastník
0%
1
Vlastník hledá vhodného investora na koupi objektu.
100 % soukromý vlastník
5%
Poznámky, případné překážky realizace záměru
100 % Hostašovická a.s.
100 % soukromý vlastník
1
Náklady (v mil. Kč)
Problémem jsou majetkoprávní vztahy.
215
Název
Objekt bývalého lihovaru
Objekt bývalého mlýna
Obec/ město
Tištín
Čehovice
Okres
Stručný popis
Stávající využití
Počet objektů
Prostějov
Průmyslová budova, vybudovaná v roce 1901, nyní částečně využívána jako skladovací prostory, částečně nevyužita. Majitelem je v současnosti Agrodružstvo Tištín, jehož snahou je společně s Městysem Tištín objekt rekonstruovat.
10%
2
0%
1
Prostějov
Bývalý objekt Pekárny
Kralice na Hané
Prostějov
Bývalý areál obalovny
Vícov
Prostějov
Bývalý areál cukrovaru
Bedihošť
Prostějov
Jedná se o bývalý vodní, později motorový mlýn. Svému účelu sloužil do 50. let, obývaný byl do roku 2002, od té doby je neobydlený a nevyužívaný. Objekt Pekárny navazuje na starý rodinný dům, který je v současné době pronajatý na sklad knih a kancelář. Jsou zde zavedeny všechny inženýrské sítě, má výhodnou polohu nedaleko od náměstí. Jedná se o pozemek, který byl v majetku Silnic Brno, nyní je v soukromém vlastnictví. Areál bývalého cukrovaru se nachází u silnice č. II/367 při výjezdu z obce. V současné době je částečně využíván pro drobnou výrobu a služby (pila, autoopravna, apod.). K areálu také patří plocha rybníka využitelná pro rekreaci.
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
20%
1
Současný stav realizace záměru V r. 2009 bylo provedeno zaměření stavby. Vlastník má investiční záměr, ale chybějí mu dostatečné finance.
Vlastnické vztahy
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
100 % Agrodružstvo Tištín
100 % Obec Čehovice S nemovitostí se v současné době neuvažuje o jeho dalším využití.
100 % Městys Kralice na Hané
Objekt je vhodný pro služby, stacionář, apod.
100% fyzická osoba 100 % soukromý vlastník
216
Obec/ město
Název
Bývalý obecní úřad
Prostějovičky
Okres
Prostějov
Stručný popis Jedná se o budovu bývalého obecního úřadu, který je možno zrekonstruovat pro různé účely. V současné době je v budově 7 místností (bývalé kanceláře a zasedací místnost), 4 x WC a hasičská zbrojnice. Budovu nyní krátkodobě využíváme k pronájmu nebytových prostor na sklady, kadeřnictví a kanceláře.
Stávající využití
70%
Počet objektů
1
Současný stav realizace záměru Vlastník hledá vhodného investora pro případnou rekonstrukci budovy a její následné využívání.
Vlastnické vztahy
100 % Obec Prostějovičky
Náklady (v mil. Kč)
Poznámky, případné překážky realizace záměru
15
Objekt je vhodný k využití pro kulturu, pro rozvoj cestovního ruchu či občanskou vybavenost.
Zdroj: Vlastní šetření
Analytická část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)
217
