Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled do roku 2016)

Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016) Olomoucký kraj Turistické regiony

JESENÍKY • STŘEDNÍ MORAVA

B. Návrhová část Zpracovatelé: Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Adresa: Horní náměstí 5, Olomouc 772 00 Tel.: (+420) 585 508 111, E-mail: [email protected] http://www.rarsm.cz m-ARK Marketing a reklama s.r.o. Adresa: Železniční 4, Olomouc 779 00 Tel.: (+420) 585 104 212, E-mail: [email protected] http://www.m-ark.cz Hlavní zhotovitelé: RNDr. Ivan Marek a kol. (m-ARK Marketing a reklama s.r.o.) Mgr. Dušan Struna a kol. (Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy)

PROSINEC 2009

OBSAH 1. Vymezení a rajonizace území...............................................................................7 1.1 Vymezení území turistického regionu Jeseníky a charakteristika aktivit v jednotlivých turistických lokalitách......................................................................7 1.2 Vymezení území turistického regionu Střední Morava a charakteristika aktivit v jednotlivých turistických lokalitách...................................................................9 2. Vize rozvoje cestovního ruchu daného území..................................................11 3. Hlavní problémy rozvoje území..........................................................................13 3.1 Rozdělení kompetencí, vymezení území a finančních toků v oblasti cestovního ruchu................................................................................................................ 14 3.2 Strategie, formulace cílů, priorit a opatření......................................................19 3.2.1 Definování cílů a základních principů rozvoje cestovního ruchu...........19 3.2.2 Strategie rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje a turistických regionů Jeseníky a Stření Morava........................................................20 3.2.3 Priority a opatření.................................................................................22 3.2.3.1 Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby.................................22 3.2.3.2 Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby.......................27 3.2.3.3 Priorita č. 3: Marketing a řízení.....................................................31 3.3 Stanovení možných finančních zdrojů pro naplňování programu.....................34 3.3.1 Evropské zdroje...................................................................................34 3.3.2 Národní zdroje......................................................................................47 3.3.3 Soukromé zdroje..................................................................................49 4. Výhled rozvoje cestovního ruchu v OK do roku 2016......................................50 4.1 Rozvoj veřejné infrastruktury a služeb.............................................................50 4.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb...................................................52 4.3 Rozvoj marketingu a organizace CR................................................................53

ÚVOD

Návrhová část Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016)

Návrhová část Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016) navazuje na souhrnnou analýzu a poznatky získané ze statistických dat, z rozvojového potenciálu Olomouckého kraje pro cestovní ruch, atd. charakterizované v analytické části Programu, vychází z potřeb daného území a reaguje na klíčové problémy a bariéry dalšího rozvoje. Syntéza analytické části naznačila, které oblasti v rozvoji cestovního ruchu jsou pro Olomoucký kraj silnými stránkami a příležitostmi, zároveň také popsala slabá místa a hrozby. Tato kapitola se zaměří na možná opatření k maximálnímu využití silných stránek a příležitostí, a naopak k eliminaci hlavních problémů (slabých stránek) a minimalizaci důsledků potenciálních hrozeb. Za hlavní problémy rozvoje území celého Olomouckého kraje byly identifikovány (pořadí neodpovídá důležitosti): 1. nedostatek atraktivit volnočasového, relaxačního a zábavního charakteru, a to jednotlivě i ve větších celcích (zábavní, tématické naučné parky, apod.). Chybí výrazná návštěvnická atraktivita, která by vykazovala v posledních letech významný růst., 2. málo rozvinutá či chybějící infrastruktura doplňkových služeb zvyšující konkurenceschopnost jednotlivých subjektů cestovního ruchu, 3. nižší úroveň poskytovaných služeb ve srovnání s vyspělými evropskými zahraničními destinacemi, cena v mnoha případech neodpovídající kvalitě, 4. nedostatečná infrastruktura kvalitnějšího ubytování za přijatelnou cenu, podprůměrný počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), pokojů i lůžek v Olomouckém kraji v mezikrajském srovnání, nízké využití lůžek a pokojů v HUZ (za celorepublikovým průměrem), poddimenzovanost ubytovacích zařízení vyšší kategorie v kraji, 5. nízký počet certifikovaných stravovacích a hromadných ubytovacích zařízení, 6. nedostatek specializovaných restaurací s typickou nabídkou regionálních jídel a gastronomických specialit, 7. chybí ucelené bezpečné úseky mezinárodních i národních cyklistických stezek (např. Jantarová stezka, apod.), které mnohdy vykazují špatný stavebně-technický stav, 8. zastaralost značení cyklotras a jejich nedostatečná údržba, katastrofální stav povrchu některých vyznačených cyklotras, 9. špatná vybavenost cyklistických, běžkařských, turistických i naučných tras a stezek doprovodnou infrastrukturou a doplňkovými službami, 10. nízké investice do údržby a obnovy kulturně-historických a technických památek, které nejsou ke všemu dostatečně zpřístupněny, a z toho pramenící špatný technický stav některých památek (z pohledu využitelnosti pro cestovní ruch a turistiku lze mezi nejvýznamnější zařadit zámek Čechy pod Kosířem, zámek Tovačov, zámek se zříceninou hradu Kolštejn v Branné, zámek Loučná nad Desnou, atd.), u některých chybí koncepce jejich využití., 11. málo pravidelných akcí celostátního významu a chybějící akce mezinárodního významu, které by do regionu přilákaly více návštěvníků, termínová nekoordinovanost a časově pozdní připravenost plánu akcí ze strany pořadatelů akcí, 12. téměř nulový posun (od roku 2007) v realizaci projektu výstavby hipostezek v Olomouckém kraji,


4

13. monotématické zaměření některých muzeí na úzký okruh návštěvníků a na stále se opakující témata (nedostatek zcela nových originálních témat). Ke všemu muzea často preferují tradicionalistické muzejní pojetí, kdy jednotlivé expozice zahrnují ve velké většině jenom vitrínové exponáty, a odsuzují tak návštěvníka pouze k pasivnímu nezáživnému přístupu k dané problematice, 14. malá konkurenceschopnost lyžařských areálů v mezinárodním měřítku, krátká délka sjezdových tratí, stále nízký počet nabízených doprovodných služeb, často chybí možnost jejich celoročního využití, místy nedostatečná kapacita vleků a lanovek, 15. podprůměrný počet koupališť a bazénů (včetně krytých bazénů) a také zimních stadionů v Olomouckém kraji, 16. chybějící letecké spojení kraje s ostatními regiony ČR a se zahraničím, 17. nízký počet certifikovaných turistických informačních center, 18. venkovská turistika zaměřena téměř výhradně na ubytovací služby (žádné volnočasové programy, nedostatek doplňkových služeb, apod.), 19. hospodářská recese, a z toho vyplývající zpomalení ekonomického růstu ČR, snižování koupěschopnosti obyvatelstva – významný faktor utlumení aktivit v oblasti cestovního ruchu, který se mj. i v Olomouckém kraji podílí na celkovém snížení návštěvnosti, snižování příjmů z cestovního ruchu, atd., jenž ovšem lze z pohledu krajských aktivit ovlivnit v malé míře. 20. chybějící produkty, produktové balíčky, tvorba programů pro individuální cílové skupiny. Neexistence produktových balíčků, programů ve spolupráci s podnikateli je jedním ze zásadních nedostatků marketingu CR destinace OK. Výrazně snižuje konkurenceschopnost destinace. Jedná se především o trhy český, polský, německý., 21. webová prezentace (www.ok-tourism.cz, www.strednimorava-torurism, www. jesenikytourism.cz) momentálně jeden z klíčových problémů CR destinace OK. Prezentace vyžaduje urychlené přepracování, aby byly informace, které jsou nejčastějším důvodem návštěvy, rychle nalezeny. Cílem je, aby weby měly první pozice na vyhledávačích, aby měly vysokou návštěvnost, která se dnes pohybuje někde na 50–60 % konkurence., 22. absence rezervačního systému služeb a jeho provázání se systémy na nižší úrovni, 23. nedostatečná koordinovanost marketingu a aktivit OK a SCR – každý z aktérů (OK, JSCR a SM-SCR) si vytváří svoji komunikaci s cílovými skupinami, dochází k roztříštění působení na trzích CR, 24. lidské zdroje – chybí zkušenosti především z marketingu, podpory prodeje a prodeje, nedostatečná kvalifikace personálu veřejných i podnikatelských služeb (pohostinnost, jazykové znalosti, …), nedostatečně rozvinuté a efektivní vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu (zaměstnanci veřejné správy, podnikatelských subjektů, OCR, TIC…), 25. velký počet turistických lokalit Olomouckého kraje, zvláště na Střední Moravě s málo diferenciovanou nabídkou cestovního ruchu, přetrvávající problémy s jejich zaměřením, 26. nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy probíhající jak na straně poptávky, tak na straně konkurenční nabídky, 27. klesající počet přenocování jak domácích tak zahraničních turistů, 28. oslabování pozice dlouholetých zahraničních trhů – Německo, Polsko, Slovensko. Vyjma již výše vyjmenovaných problémů rozvoje celého Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu byly v jednotlivých turistických regionech identifikovány specifické problémy.


5

Turistický region Jeseníky: 1. špatná dopravní dostupnost celého regionu a nevyhovující stav vozovek, nedostatek sezónních parkovacích míst, 2. nízké investice do rozvoje jednotlivých středisek, postupné materiálně-technické stárnutí infrastruktury, špatná technická infrastruktura některých významných lyžařských areálů, 3. nedostatečná vybavenost středisek cestovního ruchu sportovně-rekreační a volnočasovou infrastrukturou s celoročním využitím, 4. průměrné povědomí o turistických atraktivitách Jeseníků v Čechách a nízké povědomí v příhraničních oblastech Polska a bývalého východního Německa, jako hlavních zahraničních zdrojových trhů, 5. omezená využitelnost rekreačního potenciálu existencí CHKO, 6. nedostatečný počet originálních atraktivit zaměřených na volný čas, zábavu i poznání a lepší využití při špatném počasí a v minisezonách, 7. nedostatek doplňkové infrastruktury ubytovacích zařízení pro relaxaci a wellness, 8. nevyhovující kvalita ubytování některých lázeňských zařízení, 9. nedostatečné využití termálních pramenů ve Velkých Losinách pro rozvoj lázeňství a nabídky wellness v kontextu celého Údolí Desné, 10. klesající podíl zahraničních návštěvníků, 11. pomalé reakce na vývoj trhu cestovního ruchu. Turistický region Střední Morava: 1. velmi slabé povědomí o atraktivitách na Střední Moravě v Čechách i v zahraničí a nevyhraněná image turistického regionu Střední Morava, 2. nedostatečný rozvoj ZOO Olomouc jako nejnavštěvovanější atraktivity Olomouckého kraje, 3. nevyužitý potenciál městských parků v Olomouci pro celoroční rekreaci, nevyhovující stav a nedostatečný rozvoj areálu výstaviště a parků Flóra Olomouc, 4. omezená nabídka zařízení doprovodných služeb ubytovacích kapacit, nedostatečná nabídka doprovodných sportovně-rekreačních služeb (např. vodních ploch vhodných ke koupání, ...), 5. špatná kvalita vody na některých vodních plochách určených k rekreaci (např. Plumlov), 6. nedostatečné parkovací plochy, 7. chybí kapacity konferenčních míst pro rozvoj kongresového cestovního ruchu, 8. nízký počet ubytovacích kapacit (vyjma město Olomouc), 9. nevyvážená struktura ubytovacích zařízení (chybí dostatečný počet zařízení vyšší kategorie a na druhé straně levné a přitom kvalitní ubytování pro mladé lidi a rodiny s dětmi), 10. klesající návštěvnost hostů na Střední Moravě, 11. úbytek dlouhodobě hlavních zahraničních zdrojových trhů, 12. pomalé reakce na vývoj trhu CR. Návrh rozvojové strategie vychází především z jednotlivých cílů, priorit a opatření aktualizovaného Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007– 2009 (výhled 2010–2013) z roku 2007, které byly koncipovány v důsledku snahy se přiblížit procedurám regionální a strukturální politiky EU (v důsledku snahy využívat pro rozvoj různých aktivit v oblasti cestovního ruchu zejména finanční prostředky z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava). Poněvadž se stále nacházíme v ½ programovacího období EU (na období 2007–2013), byla v tomto dokumentu ponechána původní struktura jednotlivých priorit a opatření.


6

Vzhledem k tomu, že rozvojová strategie by měla odrážet aktuální trendy v cestovním ruchu, respektovat cíle rozvoje CR vyšších i nižších územních jednotek, i k tomu, že v aktualizovaném PR CR OK z roku 2007 docházelo místy k záměně cílů za aktivity a opačně, byla především aktualizována specifikace jednotlivých opatření. K rozvoji cestovního ruchu budou sloužit opatření zaměřená na aktivity, které přispívají k zachování a obnově kulturního a přírodního dědictví jako atraktivit cestovního ruchu a k celkovému rozvoji cestovního ruchu v Olomouckém kraji zaměřeného na zvyšování kvality základní a doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu, podporu podnikatelských aktivit a zaměstnanosti, ale také na kvalitní řízení, organizaci, marketing a rozvoj lidských zdrojů. Návrh strategie reflektuje, respektive je v souladu s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007–2013, jakožto zastřešujícím dokumentem vytyčujícím základní směry pro oblast cestovního ruchu na území ČR.


7

1. VYMEZENÍ A RAJONIZACE ÚZEMÍ Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007– 2009 i Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 poprvé vydefinovaly základní členění území Olomouckého kraje z pohledu cestovního ruchu. Toto základní členění na turistické regiony  Jeseníky (v rámci Olomouckého kraje) – vymezeno okresy Jeseník a Šumperk (nezahrnující ovšem území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mohelnice),  Střední Morava – zahrnující okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mohelnice, se nemění a zůstává zachováno. Hranice takto definovaných turistických regionů jsou totožné s administrativní hranicí Olomouckého kraje. Ovšem již nekorespondují s hranicemi turistických regionů, které vymezila Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Pro potřeby dynamičtějšího rozvoje cestovního ruchu v těchto regionech je proto nutná spolupráce se sousedními kraji. Např. turistický region Jeseníky, který je rozdělen na dvě části, z nichž jedna leží na území Olomouckého kraje a druhá se nachází na území Moravskoslezského kraje, by se měl pro potřeby cestovního ruchu nadále prezentovat jako celek pod jednotnou marketingovou značkou. Společnou organizaci, propagaci a marketing obou částí, které i nadále ponesou název Jeseníky, bude třeba smluvně ošetřit dohodou mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem, ve které dojde k sjednání podmínek pro vzájemnou spolupráci v oblasti podpory cestovního ruchu. Turistické regiony Olomouckého kraje jsou dále členěny na turistické lokality (TL). Jeseníky jich mají 7 a Střední Morava 12. I tato základní rajonizace zůstává stejná. V rámci aktualizace tohoto dokumentu došlo ve spolupráci s OK a J-SCR a SM-SCR k drobným úpravám (přesuny obcí z jedné lokality do druhé, opravy názvů apod.). Z podstatného je třeba upozornit na změnu názvu turistické lokality Lipnicko na Lipensko, které bylo provedeno na základě žádosti mikroregionu Lipensko, aby tak došlo k sjednocení názvu turistické lokality s názvem mikroregionu. Ze statistických, marketingových a jiných důvodů doporučujeme ponechat území jedné obce, včetně všech jejich částí, v rámci jedné turistické lokality (např. obec Lipová-lázně byla zařazena do TL Jesenicko, kdežto její část Horní Lipová do TL Ramzovské sedlo) a zamezit tak dělení základních územních samosprávných celků.

1.1Vymezení území turistického regionu Jeseníky a charakteristika aktivit v jednotlivých turistických lokalitách Tab. č. 1: Vymezení turistických lokalit – turistický region Jeseníky


8

Turistická lokalita Javornicko a Žulovsko Mikroregiony: Javornicko, Žulovsko Jesenicko Mikroregion: Jesenicko Ramzovské sedlo Mikroregiony: Jesenicko Staroměstsko a Hanušovicko Šumpersko Mikroregiony: Šumperský venkov, Svazek obcí údolí Desné, Svazek obcí regionu Ruda Zlatohorsko Mikroregion: Zlatohorsko Zábřežsko Mikroregion: Zábřežsko

Obce na území turistické lokality Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice Černá Voda, Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice, Stará Červená Voda, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Žulová Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně Branná, Horní Lipová, Ostružná, Petříkov, Ramzová Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov, Vikantice Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Bratrušov, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hraběšice, Hrabišín, Jakubovice, Janoušov, Libina, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Oskava, Písařov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikýřovice Zlaté Hory, Hradec-Nová Ves, Velké Kunětice, Mikulovice, Písečná, Supíkovice Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Sudkov, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole


9

Zdroj: Vlastní šetření

Obdobně jako u rajonizace, tak i u definování aktivit cestovního ruchu turistických lokalit došlo oproti aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 i Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 pouze k dílčím úpravám. Týkaly se např. doplnění některých aktivit a nebo jejich přesunu. Aktualizace byla provedena opět ve spolupráci s OK a J-SCR a SM-SCR. Tab. č. 2: Charakteristika aktivit cestovního ruchu v jednotlivých turistických lokalitách v turistickém regionu Jeseníky


10

Turistická lokalita Javornicko a Žulovsko Jesenicko Ramzovské sedlo Staroměstsko a Hanušovicko Šumpersko

Zlatohorsko

Zábřežsko

Aktivity CR Klíčové aktivity: poznávací turistika (přírodní, kulturní), cykloturistika, pěší turistika Ostatní aktivity: venkovská turistika, turistika u vodní plochy, akční turistika (kultura), zimní turistika Klíčové aktivity: lázeňství, kongresová a incentivní turistika, zimní turistika Ostatní aktivity: pěší turistika, cykloturistika, poznávací turistika (přírodní, kulturní), akční turistika (kultura, sport) Klíčové aktivity: zimní turistika, pěší turistika Ostatní aktivity: cykloturistika, poznávací turistika (přírodní, kulturní) Klíčové aktivity: zimní turistika, pěší turistika, venkovská turistika Ostatní aktivity: cykloturistika, poznávací turistika (přírodní, kulturní), hipoturistika, akční turistika (kultura) Klíčové aktivity: zimní turistika, lázeňství, kongresová a incentivní turistika, poznávací turistika (přírodní, kulturní), akční turistika (kultura, sport) Ostatní aktivity: pěší turistika, cykloturistika, venkovská turistika, hipoturistika, ostatní sportovní turistika (vodáctví, sportovní letectví, paraglading) Klíčové aktivity: poznávací turistika (přírodní, kulturní, církevní), pěší turistika, cykloturistika Ostatní aktivity: kongresová a incentivní turistika, zimní turistika, hipoturistika, akční turistika (kultura, sport) Klíčové aktivity: cykloturistika, pěší turistika, ostatní sportovní turistika (skoky na lyžích do vody) Ostatní aktivity: poznávací turistika (přírodní, kulturní), ostatní sportovní turistika (vodáctví), hipoturistika, zimní turistika, akční turistika (kultura, sport)


11


1.2Vymezení území turistického regionu Střední Morava a charakteristika aktivit v jednotlivých turistických lokalitách Tab. č. 3: Vymezení turistických lokalit – turistický region Střední Morava


12

Turistická lokalita Olomouc Olomoucko Mikroregiony: Olomoucko, Kosířsko, Království, Bystřička, Region Haná, Město Libavá

Prostějovsko Město Prostějov Mikroregiony: Prostějovvenkov, Předina, Protivanovsko, Plumlovsko, Kostelecko

Konicko Mikroregion: Konicko Střední Haná Mikroregiony: Střední Haná, Němčicko

Přerovsko Město Přerov Mikroregiony: Dolek, Moštěnka, Pobečví Lipensko Mikroregiony: Lipensko, Záhoří-Helfštýn Hranicko Mikroregiony: Hranicko, Záhoran, Podlesí, Rozvodí Šternbersko Mikroregiony: Šternbersko, Moravskoberounsko Uničovsko Mikroregion: Uničovsko Litovelsko Mikroregion: Litovelsko Mohelnicko Mikroregion:Mohelnicko

Obce na území turistické lokality Olomouc Bělkovice–Lašťany, Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Daskabát, Dolany, Doloplazy, Drahanovice, Dub nad Moravou, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Horka nad Moravou, Charváty, Kožušany– Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Libavá, Liboš, Luběnice, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Přáslavice, Příkazy, Samotíšky, Skrbeň, Slatinice, Suchonice, Svésedlice, Štěpánov, Těšetice, Tovéř, Tršice, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany Alojzov, Bedihošť, Bílovice–Lutotín, Biskupice, Bousín, Brodek u Prostějova, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Drahany, Držovice, Hluchov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Ohrozim, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Skalka, Slatinky, Smržice, Stařechovice, Stínava, Určice, Vícov, Vincencov, Vranovice–Kelčice, Vrbátky, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč Bohuslavice, Brodek u Konice, Březsko, Budětsko, Dzbel, Hačky, Horní Štěpánov, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Polomí, Raková u Konice, Rakůvka, Skřípov, Stražisko, Suchdol, Šubířov Dobromilice, Doloplazy, Dřevnovice, Hruška, Ivaň, Kojetín, KováloviceOsíčany, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Oplocany, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Polkovice, Srbce, Stříbrnice, Tištín, Tovačov, Troubky, Tvorovice, Uhřičice, Vitčice, Vrchoslavice, Víceměřice Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Lišná, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvance, Rokytnice, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Sušice, Šišma, Tučín, Turovice, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Veselíčko Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky Babice, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Hnojice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Jívová, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice, Moravský Beroun, Mutkov, Norberčany, Řídeč, Strukov, Štarnov, Šternberk, Žerotín Dlouhá Loučka, Lipinka, Medlov, Nová Hradečná, Paseka, Troubelice, Šumvald, Újezd, Uničov, Želechovice Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel, Loučka, Loučany, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Náměšť na Hané, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střeň, Vilémov Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština, Úsov


13


Tab. č. 4: Charakteristika aktivit cestovního ruchu v jednotlivých turistických lokalitách v turistickém regionu Střední Morava


14

Turistická lokalita Olomouc

Olomoucko

Lipensko

Prostějovsko

Konicko Střední Haná

Přerovsko

Hranicko

Šternbersko Uničovsko Litovelsko

Mohelnicko

Aktivity CR Klíčové aktivity: městská turistika, poznávací turistika (kulturní, církevní), kongresová a incentivní turistika, business turistika, akční turistika (kultura, výstavnictví) Ostatní aktivity: cykloturistika, ostatní sportovní turistika (vodáctví, adrenalinové aktivity, tenis) Klíčové aktivity: poznávací turistika (kulturní, přírodní), cykloturistika, ostatní sportovní turistika (golf) Ostatní aktivity: pěší turistika, zimní turistika, kongresová a incentivní turistika, lázeňství, venkovská turistika, hipoturistika, akční turistika (kultura, sport) Klíčové aktivity: poznávací turistika (kulturní, přírodní), cykloturistika, akční turistika (kultura, sport) Ostatní aktivity: pěší turistika, venkovská turistika, hipoturistika, ostatní sportovní turistika (in-line brusle) Klíčové aktivity: turistika u vodní plochy, městská turistika, poznávací turistika (kulturní, přírodní), cykloturistika, ostatní sportovní turistika (tenis) Ostatní aktivity: ostatní sportovní turistika (rybaření, adrenalinové aktivity, vodní sporty), pěší turistika, lázeňství, venkovská turistika, hipoturistika, akční turistika (kultura, sport) Klíčové aktivity: pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika Ostatní aktivity: poznávací turistika (přírodní, kulturní), zimní turistika, akční turistika (kultura) Klíčové aktivity: cykloturistika, poznávací turistika (kulturní, přírodní) Ostatní aktivity: pěší turistika, ostatní sportovní turistika (rybaření), akční turistika (kultura) Klíčové aktivity: poznávací turistika (kulturní, přírodní), kongresová a incentivní turistika, ostatní sportovní turistika (tenis) Ostatní produkty: cykloturistika, lázeňství, akční turistika (kultura, sport, výstavnictví) Klíčové aktivity: lázeňská turistika, poznávací turistika (přírodní, kulturní), cykloturistika Ostatní aktivity: kongresová a incentivní turistika, hipoturistika, venkovská turistika, pěší turistika, turistika u vodní plochy, ostatní sportovní turistika (golf, tenis, sportovní letectví) Klíčové aktivity: poznávací turistika (kulturní, přírodní), cykloturistika Ostatní aktivity: pěší turistika, ostatní sportovní turistika (letectví), akční turistika (kultura, sport) Klíčové aktivity: poznávací turistika (kulturní, přírodní), cykloturistika Ostatní aktivity: pěší turistika, zimní sporty, ostatní sportovní turistika (rybaření), akční turistika (kultura) Klíčové aktivity: poznávací turistika (kulturní, přírodní), cykloturistika Ostatní aktivity: pěší turistika, hipoturistika, ostatní sportovní turistika (vodáctví), akční turistika (kultura, sport) Klíčové aktivity: poznávací turistika (kulturní, přírodní), cykloturistika Ostatní aktivity: pěší turistika, ostatní sportovní turistika (vodáctví), hipoturistika, akční turistika (kultura, sport), turistika u vodní plochy, akční turistika (kultura, sport)



15

2. VIZE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU DANÉHO ÚZEMÍ Celá řada úkolů v oblasti cestovního ruchu plynoucí jednak ze zákonné legislativy, ale také z nezbytnosti vykonávat řídící a koordinační článek v destinační organizaci CR zvláště v oblasti marketingu a rozvoje infrastruktury CR vede k definování vize také pro Olomoucký kraj. Cílem vize pro OK je koordinovaný rozvoj turistických regionů Jeseníky a Střední Morava. Olomoucký kraj – definování vize


16

Olomoucký kraj – administrativní celek na jehož území se nacházejí dva turistické regiony Jeseníky a Střední Morava. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu na území destinace Olomoucký kraj je založen na koordinovaném postupu při budování infrastruktury a podpoře marketingu ve spolupráci se všemi subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu v destinaci Olomoucký kraj.


17

Definování vizí regionů navazuje na definování vizí v APR CR OK 2007–2009 a drobným způsobem je upravuje. Jeseníky – definování vize Vychází z předpokladů, že dlouhodobým cílem turistického regionu Jeseníků, je moderní rozvoj, jednotnost a dosažení národního a středoevropského významu na trhu cestovního ruchu. Cílem je trvale udržitelný rozvoj přírodního a kulturního potenciálu, lázeňství a infrastruktury volnočasových aktivit a produktů cestovního ruchu. Proto se jako vhodné jeví následující definování vize – stavu, kterého chceme do budoucna dosáhnout. Jeseníky – moderní, jednotná turistická destinace národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti přírodního bohatství, lázeňství a pestré nabídky volnočasových aktivit, rozhodujícím způsobem přispívající k ekonomické prosperitě a trvale udržitelnému rozvoji obyvatel Jeseníků i Olomouckého kraje.

Střední Morava – definování vize Vychází z předpokladů, že dlouhodobým cílem turistického regionu Střední Moravy, je moderní rozvoj a dosažení národního a středoevropského významu na trhu cestovního ruchu. Cílem je rozvoj na základě trvale udržitelného rozvoje přírodního a kulturního potenciálu, lázeňství a infrastruktury volnočasových aktivit, relaxace a produktů cestovního ruchu. Proto se jako vhodné jeví následující definování vize – stavu, kterého chceme do budoucna dosáhnout.

Střední Morava – moderní, turistická destinace národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti kulturního dědictví a pestré nabídky volnočasových aktivit a relaxace, přispívající k ekonomické prosperitě obyvatel a trvale udržitelnému rozvoji Střední Moravy a Olomouckého kraje.


18

3.

HLAVNÍ PROBLÉMY ROZVOJE ÚZEMÍ

3.1Rozdělení kompetencí, vymezení území a finančních toků v oblasti cestovního ruchu


19

Nezbytným předpokladem pro nastavení efektivního systému řízení a koordinace jednotlivých subjektů cestovního ruchu a účinnou realizaci veškerých rozvojových aktivit v regionu je přesné vymezení kompetencí těchto subjektů. Při rozdělení kompetencí mezi uvedenými subjekty lze brát v úvahu metodický materiál České centrály cestovního ruchu – CzechTourism „Rozdělení kompetencí, vymezení území a finančních toků v oblasti cestovního ruchu“ z roku 2006. Tento materiál vychází mj. z předpokladu, že problematika infrastruktury je plně řešena podle krajské struktury a obcemi a problematika marketingu podle turistických regionů a oblastí. V první zásadě je rozdělení činností pro účely racionalizace vazeb mezi začleněnými subjekty navrženo na regionální úrovni následovně: Kraj a) Příprava a schvalování programu rozvoje cestovního ruchu kraje, resp. turistických regionů. b) Podpora rozvoje cestovního ruchu (např. využitím prostředků EU, vlastními grantovými programy, propagací, podporou činnosti SCR). c) Legislativní předpoklady rozvoje cestovního ruchu z pohledu regionálních potřeb s využitím zákonodárné funkce. d) Podpora soukromého a neziskového sektoru. e) Podpora realizace orientačního značení. f) Spolupráce s jinými kraji (zvláště v případech, že turistický region přesahuje hranice krajů, či SCR vykonává činnost pro více krajů). g) Spolupráce se zahraničními partnerskými regiony a sousedními zahraničními regiony v oblasti CR. h) Koordinace činností turistických regionu na území kraje. i) Koordinace spolupráce subjektů CR z veřejného i soukromého sektoru v celokrajském měřítku. j) Koordinace těch turistických produktů, kterými se kraj bude prezentovat jako celek, např. turistické stezky protínající víc než jeden turistický region či více krajů. k) Získávání finančních prostředků pro projekty rozvojové, lidských zdrojů, kvality, aj. (dotace, granty apod.). l) Inicializace a inventarizace investičních záměrů a projektů. m) Koordinace činnosti turistických informačních center na území kraje. n) Propagace a koordinace certifikací služeb na území regionu ve spolupráci s regionálními SCR. Vybrané činnosti muže kraj delegovat na SCR. Region prostřednictvím SCR, oblast prostřednictvím SCR a) Definování vize, zpracování programu rozvoje CR v regionu/oblasti a koordinace naplňování programu rozvoje CR regionu v provázanosti s krajským (krajskými) programem (programy) rozvoje cestovního ruchu. b) Koordinace spolupráce subjektů CR z veřejného i soukromého sektoru. c) Výběr, zpracování a řízení regionálních/oblastních turistických produktů. d) Organizace rozvoje lidských zdrojů (poradenství, školící a konzultační činnosti, …). e) Propagace a koordinace certifikací na území regionu/oblasti ve spolupráci s kraji. f) Řízení a organizování analytické činnosti (šetření profilu návštěvníka, vazby na ČSÚ, sledování návštěvnosti objektů, sledování zpětné vazby realizovaných opatření a dopadu projektu, postavení regionu v konkurenčním prostředí ostatních jak na úrovni tuzemské, tak mezinárodní, apod.). g) Komunikace s obchodními partnery a turisty za region/oblast, včetně návštěvnického managementu.


20

h) Propagace a prezentace regionu/oblasti na celonárodních a zahraničních trzích v souladu se strategií regionu/oblasti a příslušného kraje/příslušných krajů. i) Koordinace činnosti turistických informačních center v regionu/oblasti. j) Koordinace aktivit turistických oblastí (pokud má region více oblastí), příprava a propojování „nadoblastních“ produktů. k) Provozování obchodní činnosti v rámci platné legislativy v oblasti cestovního ruchu (prodej turistických produktů, údržba značení cyklotras, peších tras, apod. na základě objednávky jejich tvůrců a správců, monitoring jejich využívání, …). l) Shromaždování informací o turistickém potenciálu regionu/oblasti, zajišťování jejich průběžné aktualizace a jejich zpracovávání pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů, a to všemi žádanými formami; respektovány jsou při tom celostátně platné metodiky informačních systému. Obec (uvedeno pro dokreslení situace) a) Zpracovává a schvaluje program rozvoje cestovního ruchu obce se zaměřením na infrastrukturu. b) Prezentuje a propaguje obec v oblasti cestovního ruchu v rámci regionu. c) Zajišťuje infrastrukturu cestovního ruchu (příprava území, podpora investic, vlastní investice). d) Buduje orientační systémy. e) Spolupracuje na zajištění funkčnosti turistických produktů regionu. f) Provozuje turistické informační centrum (v místě soustředěného cestovního ruchu) a zajišťuje sběr informací do informačního systému cestovního ruchu. g) Spolupracuje s podnikateli, krajem a organizacemi cestovního ruchu, které organizují činnost cestovního ruchu na příslušném území. Organizace cestovního ruchu v Olomouckém kraji je založena na koncepci Projektu organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje z roku 2005 a změně, ke které došlo v roce 2008, tj. ustavení Výboru pro rozvoj cestovního ruchu Zastupitelstva Olomouckého kraje. Cestovní ruch je v současné době v Olomouckém kraji organizován v následujícím členění (podrobněji viz Analytická část Programu): 1. Výbor pro rozvoj cestovního ruchu Zastupitelstva Olomouckého kraje. 2. Pracovní skupina destinačního řízení V-RCR. 3. Oddělení cestovního ruchu, Kancelář hejtmana, Olomoucký kraj – Krajský úřad. 4. Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. 5. Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu. Problematika je také podrobně řešena v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8–2010 (výhled 2010–2013). Pokrytí území kraje systémem organizace cestovního ruchu vycházejícím ze spolupráce organizací CR (destinačních managementů) se zainteresovanými partnery z veřejného i soukromého sektoru je tedy patrné zejména na regionální úrovni. V rámci vymezených turistických lokalit Olomouckého kraje je ale zakládání lokálních organizačních struktur nadále považováno za slabou stránku. Nedostatečná je nejen koordinace rozvojových aktivit, za bariéru můžeme taktéž považovat obavu z konkurence mezi jednotlivými subjekty. Bylo by proto vhodné v každé turistické lokalitě nastolit systém organizace. Kompetence lokálních organizací cestovního ruchu pro efektivní koordinaci a podporu cestovního ruchu by mohly být následující: a) koordinace aktivit subjektů cestovního ruchu v dané turistické lokalitě, zejména měst, obcí, mikroregionu a podnikatelských subjektů,


21

b) vertikální spolupráce se Sdruženími cestovního ruchu, c) koncepční činnost v rámci rozvoje cestovního ruchu v dané turistické lokalitě, d) koordinace marketingu, prezentace a mediálních aktivit v rámci dané turistické lokality (mj. tvorba místních webových stránek a jejich aktualizace, místní turistický a informační a rezervační systém), e) sběr primárních údajů a dat o cestovním ruchu v dané turistické lokalitě, průzkum místního trhu a dotazování návštěvníků, f) komunikace s informačními centry v rámci lokality, g) komunikace se subjekty cestovního ruchu veřejné správy na lokální úrovni, h) komunikace a spolupráce se soukromými subjekty cestovního ruchu (podnikateli v CR), i) komunikace se sousedními lokálními destinačními organizacemi. Jedinou fungující lokální destinační organizací cestovního ruchu na území Olomouckého kraje je v současné době Hranická rozvojová agentura, z.s., která je vedoucím partnerem projektu „Destinační management turistických lokalit Hranicko a Dolina Małej Panwi“ financovaného z prostředků Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česko – Polsko a z prostředků ERDF. Tento projekt, jehož partneři jsou Město Hranice, město Kolonowskie a Zawadzkie v Polsku, je zaměřen na rozvoj nabídky turistických služeb v regionu Hranicko, a to mj. zavedením destinačního managementu jako formy řízení turistických lokalit. Je potřeba, aby tato organizace při rozvoji cestovního ruchu na svém území intenzivně spolupracovala s regionálním sdružením Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu, jehož je členem, a aby nedocházelo k realizaci aktivit, které by svou podstatou byly protichůdné, či vzájemné konkurenci příp. rivalitě obou organizací. Je patrné, že ne ve všech turistických lokalitách se vznik fungující lokální organizace cestovního ruchu zřejmě podaří, a proto doporučujeme v každé lokalitě minimálně zajistit odborného manažera cestovního ruchu (koordinátora) či ustavit odbornou pracovní skupinu mající na starosti efektivní koordinaci a podporu cestovního ruchu v daném území. Je třeba také mít na paměti, že univerzální postup na vytvoření organizační struktury organizace CR neexistuje a její výběr pro konkrétní lokalitu závisí vždy na vnitřních podmínkách dané lokality. V současné době se pro aktivity v cestovním ruchu využívá vícezdrojové financování. Do budoucna bude nutné tento princip zachovat, pouze s tím rozdílem, že v rámci dobře fungujících organizačních struktur Olomouckého kraje bude možné dostupné finanční prostředky využívat lépe a efektivněji. Pro přerozdělování veřejných zdrojů na aktivity cestovního ruchu v Olomouckém kraji je třeba pohlížet ve dvou rovinách. A to na rovinu kraje, respektive krajského úřadu a na rovinu organizací cestovního ruchu. Toky a zdroje peněz jsou totiž v obou rovinách různé.


22

V krajské rovině je možné využít finančních zdrojů krajského rozpočtu. Tyto prostředky lze použít na financování jak provozních, tak i investičních aktivit. V rámci financování provozních aktivit lze předpokládat, že v následujících letech (tj. v letech 2010 a 2011) nebude docházet k radikálnímu zvyšování finančních objemů a zůstanou na výši letošního roku (2009). V rámci takto vyčleněného finančního objemu budou zajišťovány dílčí aktivity kraje tak jako doposud (např. marketing, propagace, veletrhy a výstavy, atd.), nebude-li možné tyto činnosti pokrýt např. v rámci projektů spolufinancovaných z ROP NUTS II Střední Morava. V souvislosti s financováním provozních aktivit je nutné mít také na zřeteli spolufinancování činností SCR. Z pohledu investičního má Olomoucký kraj možnost vypracovávat své vlastní projekty a získat na jejich financování finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU (nejdůležitějším programem využitelným pro financování krajských projektů je výše zmíněný ROP NUTS II Střední Morava – viz více kapitola č. 3.4 Stanovení možných finančních zdrojů pro naplňování programu). V tomto případě ale je nutné mít na zřeteli, že kraj je povinen zajistit kofinancování těchto projektů z vlastních zdrojů. V rovině SCR je spektrum zdrojů širší. Jedná se především o členské příspěvky členů tvořících SCR (fyzických a právnických osob, apod.), a to včetně Olomouckého kraje. Olomoucký kraj také poskytuje půjčky na realizaci investičních a marketingových aktivit sdružení CR. V letech 2007–2013 je možno část projektů a aktivit SCR taktéž financovat ze strukturálních fondů EU (viz Analytická část Programu). Návod, jak vytvářet finanční prostředky na činnost SCR v regionu podává materiál České centrály cestovního ruchu – CzechTourism „Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech“ z roku 2005. Organizace cestovního ruchu může finanční prostředky na vykonávání své činnosti získávat z následujících zdrojů (mimo již výše zmíněných): a) výnosy z vlastní podnikatelské činnosti především prostřednictvím turistického informačního centra (provize za prodej vstupenek, obchodní marže z prodeje literatury spjaté s destinací, map, turistických potřeb, suvenýru, příjmy z provozování sportovních zařízení, organizování kongresu, ze zprostředkování ubytovacích, přepravných a jiných služeb, z prodeje produktových balíčků), b) příspěvky od obcí (nemusí mít jen finanční podobu, muže jít i o bezplatný pronájem místností pro informační kancelář, apod.), c) příspěvky od orgánu krajské samosprávy a orgánu veřejné správy, d) místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, např. lázeňský poplatek, z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobku, za povolení vjezdu motorového vozidla do vybraných obcí nebo jejich částí, za hrací automaty apod.), e) granty, f) záruční, příspěvkové, úvěrové programy a fondy, g) strukturální fondy EU (SF EU). S postupem času (po skončení možnosti čerpání finančních prostředků ze SF EU) lze také zvážit zřízení „Regionálního fondu cestovního ruchu“, který by měl mimo jiné vytvářet prostor pro financování projektů či zajištění akumulace finančních zdrojů od příspěvkových organizací, apod.


23

Konkrétní možnosti financování SCR (jedná se o částečné financování, které bude muset být doplněno dalšími finančními zdroji) nabízí „Studie řešení vybudování rezervačního systému v rámci Turistického informačního portálu Olomouckého kraje“ z prosince r. 2009 (Zpracovatel: EDUKOL vzdělávací a poradenské sdružení, s.r.o.), která doporučuje, aby provoz rezervačního systému zajišťovali pracovníci jednotlivých Sdružení cestovního ruchu. Rezervační systém, respektive portál turistického ruchu s rezervačním systémem, by totiž měl generovat finanční prostředky. Tyto prostředky by mohly, zpočátku částečně, s dalším rozvojem internetového trhu v budoucnu možná i zcela, financovat pořízení a provoz projektu. V principu se jedná o dva druhy příjmů: 1. provize z ubytování, Provozovatel rezervačního systému uzavře s jednotlivými ubytovacími zařízeními smlouvu o zprostředkování, ve které bude definována výše provize za získání klientů ubytovacího zařízení. Obvyklá výše provize se pohybuje mezi 10 a 15 % z ceny ubytování. Objedná-li tedy např. návštěvník portálu ubytování ve výši 5.000 Kč, výše provize pro zprostředkovatele (např. Sdružení cestovního ruchu) činí např. 750 Kč. Tento princip je výhodný jak pro ubytovatele – budou mít větší možnost, že prostřednictvím portálu získají nové klienty, tak i pro provozovatele, který bude mít pravidelný zdroj výnosů. Zákazník bude hradit pobyt přímo ubytovateli, ten bude hradit provizi jednou za určité období (nejčastěji za jeden měsíc zpětně) na základě faktury vystavené Sdruženími pro cestovní ruch. Finanční objem takto generovaných prostředků je obtížně předvídatelný, avšak vzhledem k celosvětovému trendu v turistice realizovat veškeré činnosti kolem ubytování výhradně elektronickou cestou, je zřejmé, že se jedná o správnou cestu, která může celý projekt spolufinancovat. 2. výnosy z reklamy. Druhou oblastí příjmů z portálu turistického ruchu s rezervačním systémem jsou možné výnosy z reklamy. Jednalo by se především o zpoplatnění přednostního umístění ubytovacích zařízení např. na titulní stránce portálu a rezervačního systému za předem definovaný finanční poplatek. Vycházíme z obecné znalosti podobných projektů, kde např. hotely různých (zejména vyšších) kategorií, soupeřící o své klienty, jsou ochotny uhradit si první pozice v publikovaném seznamu ubytovacích zařízení. Druhou možností jsou výnosy z bannerové reklamy, kde se na určitých vybraných stránkách bude kromě turistických informací objevovat i reklamní proužek přiměřené velikosti na subjekt/produkt/službu/, která se zobrazovaným tématem může souviset (např. banner na služby lázní, masáže, relaxace a podobně). Podobně jako v případě provizí, finanční objem takto generovaných prostředků je obtížně předvídatelný a bude zřejmě nižší, než příjmy z provizí. Tento příjem z reklamy bude navíc vyžadovat i značné zkušenosti s reklamními formáty na internetu a s e-marketingem a bylo by vhodné jej nasměrovat na dodavatele rezervačního systému, který by mohl část financí, které by měl inkasovat za technickou správu, kompenzovat tímto příjmem a o něj snížit výši plateb od objednatele (KÚ).


24

3.2Strategie, formulace cílů, priorit a opatření 3.2.1 Definování cílů a základních principů rozvoje cestovního ruchu Pro naplnění definovaných vizí byly v Olomouckém kraji stanoveny následující cíle rozvoje cestovního ruchu: Globální cíl Zvýšit ekonomickou výkonnost sektoru cestovního ruchu efektivním využitím a dalším rozvojem dostupného (kulturního a přírodního) potenciálu, a tím docílit zvýšení konkurenceschopnosti Olomouckého kraje jako významné destinace cestovního ruchu, a to na základě: 1. zvýšení četnosti pobytů přijíždějících turistů, prodloužení hlavních návštěvnických sezón, 2. zvýšení počtu domácích a zahraničních návštěvníků a zvýšení jejich výdajů v regionu, 3. zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu udržením stávajících a vytvářením nových pracovních míst. Důraz bude kladen na podporu rozvoje šetrných forem cestovního ruchu se snahou o zachování krajinného rázu a veškerých přírodních a kulturních hodnot území. Specifické cíle 1. zvýšení atraktivnosti regionu rozšiřováním a zkvalitňováním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, 2. zvýšení kvality veřejnoprávních i soukromých služeb, rozšiřování stávajících a vznik nových služeb cestovního ruchu, rozvoj a zvýšení potenciálu lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu, 3. vývoj nových tématických a regionálních programů a produktů cestovního ruchu, inovace a zvýšení kvality stávajících, 4. koordinovaný a jednotný marketing, prezentace a propagace, které přispějí ke zvýšení celkového povědomí a posílení image Olomouckého kraje i jeho jednotlivých turistických destinací, 5. zefektivnění systému řízení a organizace cestovního ruchu v Jeseníkách i na Střední Moravě podporující intenzivní spolupráci klíčových aktérů v oblasti cestovního ruchu v regionu a dosažení dohod pro vznik jednotného samostatného turistického regionu Jeseníky. K realizaci vize, globálního cíle a specifických cílů je zapotřebí dodržovat následující základní principy rozvoje cestovního ruchu, které jsou mj. společné všem prioritám a opatřením: a) Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (dále jen Program) podporuje komplexní infrastrukturní projekty, komplexní rozvoj služeb a vytváření ucelených turistických produktů. Přednost při podpoře proto mají projekty, které komplexně rozvíjejí či revitalizují celou lokalitu (před menšími projekty spočívajícími např. v rekonstrukci či modernizaci jednoho objektu) a projekty zahrnující širší spektrum služeb, atrakcí a atraktivit, které vytvářejí komplexní nabídku pro určitou formu cestovního ruchu.


25

b) Program podporuje rozvoj environmentálně šetrných forem cestovního ruchu jako možností pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, zejména (ale nejenom) v environmentálně významných oblastech. Budou upřednostňovány takové formy cestovního ruchu, které jsou šetrné k přírodě a dalším složkám životního prostředí, a které budou snižovat negativní dopady cestovního ruchu na životní prostředí. c) Program podporuje spolupráci mezi Olomouckým krajem a turistickými regiony Jeseníky a Střední Morava s okolními českými i zahraničními destinacemi. Olomoucký kraj by měl např. společně se zástupci turistického regionu Jeseníky spolupracovat formou setkání (např. pracovní skupiny, workshopy) se zástupci Moravskoslezského kraje v záležitosti společného postupu při propagaci, organizaci a komunikaci Jeseníků. Stejně tak by Olomoucký kraj měl prostřednictvím turistických oblastí (případně dále euroregionu) zajistit komunikaci s polskými partnery na společné propagaci atraktivit ležících v příhraničí. Zástupci 4 moravských krajů podepsali v roce 2008 „Dohodu o vzájemné spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu mezi Jihomoravským, Moravskoslezským, Olomouckým a Zlínským krajem“. Tyto kraje ale již od roku 2004 spolupracují na propagaci celého území Moravy a Slezska prostřednictvím společných projektů, a to vždy na základě rotačního principu, kdy každým rokem realizuje konkrétní projekt vždy jeden z krajů podle zvolené posloupnosti. Spolupráce bude pokračovat a měla by pokračovat i v následujících letech. d) Program vzhledem k přesahu problematiky cestovního ruchu do dalších oborů respektuje existenci dalších koncepčních dokumentů na krajské, regionální či lokální úrovni. Přednost při podpoře proto mají projekty, které jsou v souladu s některým z dalších krajských koncepčních dokumentů (např. územní studií rozvoje cyklistické dopravy, koncepcí rozvoje silniční sítě, koncepcí rozvoje kultury a památkové péče, atd.) a s regionálními či lokálními koncepčními dokumenty (např. marketingovými strategiemi, strategickými či komunitními plány). Regiony, které budou prosazovat své projektové záměry a rozvojové aktivity v oblasti cestovního ruchu bez koncepčního přístupu, nebudou podporovány. Efektivita a účinnost, se kterou budou vyžadované principy uplatňovány, bude spolurozhodovat o budoucím úspěchu cestovního ruchu v Olomouckém kraji jako sektoru investičních příležitostí, inovací a podnikání a zároveň jako nástroji sociálního a ekonomického rozvoje.

3.2.2 Strategie rozvoje cestovního ruchu Olomouckého a turistických regionů Jeseníky a Stření Morava

kraje

Cílem navrhované strategie je rozvoj cestovního ruchu turistických regionů Jeseníky a Střední Morava založený na podpoře rozvojových projektů: a) veřejné i podnikatelské sféry na území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb, b) veřejné i podnikatelské sféry na ostatních územích, které nejsou definovány jako území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb, c) pro realizaci jednotného a koordinovaného marketingu a organizace CR.


26

Strategie sleduje rozvoj cestovního ruchu jako ekonomického sektoru: a) přičemž definováním území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb vytváří předpoklady pro cílenou podporu těch území, která jsou klíčová pro rozvoj celého území turistických regionů Olomouckého kraje a je žádoucí, aby se rozvíjela integrovaným přístupem. Na tato území budou primárně koncentrovány zdroje a jejich rozvoj bude řešen realizací integrovaných projektů v oblasti cestovního ruchu., b) přičemž definováním podpory do ostatních území v rámci turistických regionů Olomouckého kraje sleduje rozvoj cestovního ruchu takovým projektům, které jsou významné pro rozvoj jednotlivých turistických lokalit, obcí nebo jejich vzájemného partnerství. Územní podporu cestovního ruchu a následné veřejné intervence (mimo území řešená již v IPRÚ) doporučujeme v Olomouckém kraji v dalších letech směřovat do těchto vymezených oblastí (lokalit): Staroměstsko a Hanušovicko, Zlatohorsko, Hranicko a Lipensko, Litovelsko a Mohelnicko, Prostějovsko (viz dokument Vymezení menších oblastí (lokalit), které mají vhodné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu). Díky tomuto koncepčnímu přístupu dojde k vytvoření přirozených pólů růstu v oblasti cestovního ruchu a následně k získání výrazných konkurenčních výhod nejen těchto lokalit, ale i celého Olomouckého kraje. Sleduje, ale také podporuje takové projekty, které zasahují převážnou část území Jeseníků (v rámci OK) nebo Střední Moravy, případně převážnou část území Olomouckého kraje včetně území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb, a jde o takové projekty, které vyžadují koordinovaný, integrovaný přístup a které jsou významné pro rozvoj celého území regionu nebo Olomouckého kraje., c) přičemž definováním podpory jednotného a koordinovaného marketingu a organizace CR sleduje podporu takovým marketingovým projektům, které budou mít vliv na prosazení nabídky regionů Olomouckého kraje na trzích cestovního ruchu, a dále takovým projektům, které budou mít vliv na koncepční rozvoj organizace CR v Olomouckém kraji. Výše uvedené specifické cíle budou naplňovány prostřednictvím následujících priorit a opatření: Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby 1.1 Rozvoj dopravy 1.2 Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb 1.3 Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby 2.1 Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb 2.2 Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Priorita č. 3: Marketing a řízení 3.1 Rozvoj regionální organizace cestovního ruchu 3.2 Rozvoj jednotného a koordinovaného marketingu


27

3.2.3 Priority a opatření 3.2.3.1 Priorita č. 1: Veřejná infrastruktura a služby Veřejná správa (tj. kraj, obce, svazky obcí, apod.) by měla zastávat důležitou úlohu v rámci podpory zlepšování využití podnikatelských kapacit v oblasti cestovního ruchu, které jsou ve větší míře zastoupeny malými a v menší míře středními podnikateli. Při realizaci tohoto principu by měl být zásah veřejného sektoru, do cestovního ruchu omezen pouze na ty oblasti, které představují možné selhání trhu s cílem těmto situacím předcházet. Jednou z podmínek je ovšem efektivní spolupráce s využitím principu partnerství. Spolupráce v destinaci mezi aktéry cestovního ruchu je důležitým předpokladem pro úspěšné vytváření turistických produktů, propagace, zlepšování image, koncepce rozvoje a dalších kroků v destinačním managementu. Stěžejní pro spolupráci je, aby veřejný sektor vytvořil rámcové podmínky rozvoje. Regionální či lokální správa a samospráva by měla také stanovit kritéria spolupráce a principy pro realizaci rozvoje cestovního ruchu s tím, že by měl být zachován princip subsidiarity. To znamená, že by kompetence měly být přeneseny pokud možno až na nejnižší možnou úroveň. Z toho důvodu by měl veřejný sektor vyvíjet snahu o aktivní zapojení podnikatelů a regionálních institucí. Cílem této priority je především vytváření příznivého podnikatelského prostředí pro investice soukromého kapitálu v cestovním ruchu a zajištění trvale udržitelného rozvoje Olomouckého kraje. Z aktivit, které přímo souvisejí s CR, jde o urychlení koncepčního rozvoje budování cyklostezek jako produktů cestovního ruchu, dále podporu infrastruktury spojené s budováním nových areálů pro volnočasové a zábavní aktivity (např. aquaparky, tématické zábavní parky, apod.) a infrastruktury spojené s budováním a modernizací areálů pro sportovní aktivity (např. areály pro sjezdové a běžecké lyžování, sportovní haly a stadiony, tenisové kurty, lezecké stěny, včetně půjčoven sportovního vybavení apod.) a služby s nimi spojené. Infrastruktura cestovního ruchu se musí rozvíjet i v dalších oblastech, a proto je dále cílem vybudování regionálních IC v Jeseníkách a na Střední Moravě, budování a modernizace lokálních IC, podpora budování infrastruktury jednotného systému značení turistických okruhů, např. naučných a tematických stezek, dále např. informačních boxů a také podpora obnovy kulturních a technických památek. Z aktivit, které nejsou v přímé souvislosti s cestovním ruchem, ale přesto mají a dokonce můžou mít v řadě případů rozhodující vliv na úspěšný rozvoj tohoto odvětví, se jedná o pokračování výstavby dálnic, rychlostních komunikací, pokračování v započaté obnově regionálních silnic a s tím spojené infrastruktury příjezdových komunikací, parkovišť, odstavných ploch, apod. a dále dořešení letecké dostupnosti území Olomouckého kraje a dopravní obslužnosti atraktivit cestovního ruchu. Důležitá je také celková péče o prostředí, údržba veřejných prostranství a jejich vybavení (odpočívadla, lavičky, veřejná sociální zařízení, mobiliář, apod.), revitalizace území, a to s cílem zvýšení atraktivnosti jednotlivých sídel Olomouckého kraje a zajištění příznivých podpůrných podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Široká škála nabídky atraktivit a cílů cestovního ruchu nevyžaduje rozsáhlé budování nových atraktivit cestovního ruchu. Podinvestovanost celé řady oblastí (kultura, sport, dopravní infrastruktura atd.) vyžaduje rovněž investice do oprav, rekonstrukcí a regenerací objektů/areálů nevyužívaných nebo částečně či omezeně využívaných, případně objektů sice využívaných, ale zchátralých, a proto doporučujeme primárně podporovat plné využití těchto budov a areálů (mnohé z nich naplňují charakteristiku brownfields), aby odpovídaly požadavkům turismu 21. století.


28

3.2.3.1.1 Opatření č. 1: Rozvoj dopravy Zlepšení dopravní infrastruktury Cíle: 1. zlepšení napojení regionu na nadregionální dopravní síť včetně zlepšení přístupu na TENT-T a na silnice I. třídy, 2. zlepšení dostupnosti a propojení ekonomických a urbanizovaných regionálních center, významných turistických lokalit a napojení periferních oblastí regionu na tato centra, 3. zlepšení plynulosti a zvýšení bezpečnosti dopravy na silnicích I., II. a III. třídy, 4. snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí, 5. zajištění letecké dopravní dostupnosti území Olomouckého kraje, 6. zajištění rozvoje veřejné dopravy, zejména v oblastech, kde to povede ke zlepšení dostupnosti atraktivit a služeb v cestovním ruchu. Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných projektů. b) Podpůrné aktivity související s výstavbou, modernizací a stavebními úpravami dálnic a rychlostních silnic. c) Stavební úpravy a případné rozšíření, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic I., II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů – dálnice, rychlostní komunikace), a to jednak s ohledem na zlepšení vzájemné propojenosti a také s ohledem na zlepšení dostupnosti atraktivit a služeb cestovního ruchu. d) Úprava frekventovaných silnic I., II. a III. třídy (ve vazbě na ně i místních a účelových komunikací) v blízkosti sídel s vazbou na zkvalitňování životního prostředí a snižující dopady provozu na ekosystémy. e) Výstavba, modernizace a stavební úpravy a případné rozšíření infrastruktury sloužící pro regionální letiště (budovy i plochy) a nákup technických zařízení a dalšího vybavení pro regionální letiště. Zejména zlepšení dostupnosti regionu rozvojem regionálního letiště Bochoř. Veškeré aktivity a projektové záměry musí být v souladu s Koncepcí rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013. Bezmotorová doprava Cíle: 1. podpora koordinovaného rozvoje cyklostezek, a to s možností jejich využití pro in-line aktivity, 2. budování, rozšíření a modernizace sítě cyklistických stezek a tras a zajištění jejich napojení na již existující páteřní síť, 3. výstavba segregovaných cyklostezek v rámci městských aglomerací, 4. začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému, 5. podpora související cyklistické infrastruktury, 6. podpora kvalitních služeb pro cyklisty, 7. zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy.


29

Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných projektů. b) Výstavba a modernizace páteřních a regionálně významných stezek a tras pro bezmotorovou dopravu a jejich napojení dle strategických dokumentů platných pro danou oblast, s preferencí tras nadregionálního, popř. mezinárodního významu (Jantarová stezka, Moravská stezka, nové propojení mezi Moravskou cyklostezkou a cyklostezkou Bečva, atd.) a tras využitelných pro in-line aktivity. c) Výstavba, modernizace a rozšiřování cyklostezek pro přímé spojení významných regionálních center se svým okolím. d) Podpora rekonstrukce systému Bike & Ride v uzlových bodech IDS, který řeší vybavení železničních stanic a zastávek. e) Podpora začlenění převozu kol do prostředků veřejné dopravy (cyklobusy, cyklovlaky) a podpora systémů úschoven a půjčování kol v turistických oblastech. f) Budování, rozšiřování, modernizace doprovodné cyklistické infrastruktury a doplňkového mobiliáře (odpočívky, přístřešky, apod.), a to včetně komplexního terénního informačního systému (cykloznačení, informační panely, atd.). g) Podpora programů, které pomohou zkvalitnit základní služby pro cyklisty. Jedná se zejména o zkvalitnění vazeb mezi cyklistikou dopravou a ostatními druhy doprav, dále zkvalitnění v oblasti ubytovacích, stravovacích a informačních služeb v rámci programu certifikace Cyklisté vítání. h) Podpora realizace a údržby areálů pro náročnou terénní cyklistiku a pro extrémní cyklistiku. Veškeré aktivity a projektové záměry musí vycházet a být v souladu s Územní studií rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji. 3.2.3.1.2 Opatření č. 2: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Cíle: 1. budování a obnova veřejné infrastruktury pro cestovní ruch a volnočasové aktivity včetně návazné infrastruktury, 2. zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lázeňství, výstavnictví a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, a to včetně doplňkové a návazné infrastruktury, 3. rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní formy cestovního ruchu včetně budování a rozvoje vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, 4. vytvářet podmínky k ekonomickému využití a provozování aktivit (např. výstavní prostory, koncertní sály, apod.) v památkově chráněných objektech (nebo jejich částí) s cílem zvýšit atraktivitu území pro cestovní ruch, 5. budování a rozvoj doplňkové a návazné infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu, 6. rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru, 7. rozšíření turistické nabídky s celoročním využitím a využitím v době špatného počasí, 8. zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova prostřednictvím investic do veřejných ploch a prostranství, včetně zlepšení veřejných služeb s tím souvisejících. Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných plánů rozvoje území.


30

b) Modernizace, stavební úpravy a rozšiřování stávající infrastruktury cestovního ruchu a výstavba nové infrastruktury primárně využívané pro různé formy cestovního ruchu, a to včetně návazné infrastruktury (komunikací vedoucích k objektům cestovního ruchu, parkovišť, apod.) a doplňkových služeb ve vazbě na zlepšení konkurenceschopnosti služeb a atraktivit pro cestovní ruch a vytvoření podmínek pro investice soukromého sektoru: - infrastruktura pro aktivní formy cestovního ruchu: infrastruktura pro rozvoj venkovské turistiky včetně hippo-, agro- a ekoturistiky, infrastruktura pro rozvoj pěší turistiky (naučné stezky, gastronomické cesty, spojení naučných stezek s historickými a přírodními památkami, atd.), infrastruktura pro rozvoj vodní turistiky (infrastruktura pro rekreační plavbu, atd.), atd., - infrastruktura pro kulturně-poznávací formy cestovního ruchu: kulturní zajímavosti či objekty včetně přírodních zajímavostí (infrastruktura vážící se k lidovým zvykům, folklóru, řemeslům, infrastruktura a zázemí pro významné kulturně-společenské akce, atd.), zooparky, apod., - infrastruktura pro lázeňství: rozšíření stávající nebo vybudování nové lázeňské infrastruktury (lázeňské objekty a kolonády, rozšíření sítě vycházkových tras, služby a vyžití kulturní, sportovní, rekreační, relaxační, wellness služby, atd.), - sportovní areály využitelné primárně pro cestovní ruch: infrastruktura pro zimní sporty (zejména sjezdové a běžecké lyžování) a letní aktivity – např. aquaparky, plavecké bazény, letní koupaliště, sportovní haly a stadiony, tenisové kurty, lezecké stěny, včetně půjčoven sportovního vybavení. c) Budování jednotného systému značení turistických tras, stezek a okruhů (např. pěších tras, naučných stezek, lyžařských běžeckých tratí, gastrotras, hipostezek, atd.), včetně doplňkové infrastruktury, např. stojany, odpočívadla, sociální zařízení a návazné infrastruktury cestovního ruchu. d) Rozšíření sítě certifikovaných turistických informačních center, včetně zajištění jejich kvalitního zázemí a technického vybavení. e) Stavební úpravy, modernizace a rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a zajímavostí se záměrem jejich využití pro cestovní ruch (i pro provozování aktivit v těchto objektech soukromým sektorem, např. formou pronájmu), včetně návazné a doplňkové infrastruktury (přístupových komunikací vedoucích k objektům CR, parkovišť, apod.) - kulturní památky: architektonicky cenné objekty, tradiční kulturní a historické památky, objekty lidové architektury, zámky, hrady, atd., - technické památky: historické dílny, staré pivovary a továrny, plavební kanály, mlýny a hamry, mosty, úzkokolejné železnice, vojenská opevnění, atd., - kulturní zajímavosti: muzea, skanzeny, atd. Podpora pestré nabídky služeb s bohatým doprovodným programem (např. aktivit vycházející z tradic a historických kořenů) u jednotlivých historických, kulturních, technických či církevních památek. f) Rozvoj regionálně významných aktivit spojených např. s vybudováním jednotného značení turistických cílů a atraktivit, budováním značení významných tematických a turistických tras (včetně zajištění technických prostředků nezbytných pro jejich údržbu a provoz), vybudování informačních boxů apod., které zasahují převážnou část území Olomouckého kraje, případně území turistických regionů Jeseníky nebo Střední Morava, včetně území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb. g) Vybudování patřičné infrastruktury a vytvoření zázemí pro konání kulturních, společenských, sportovních, aj. akcí a aktivit národního popř. mezinárodního významu a zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti a perspektivy.


31

h) Revitalizace, zlepšení přístupnosti a všestranná péče o přírodně hodnotné jevy a pozoruhodnosti (např. jeskyně, skalní města, geologické výchozy, významné nebo unikátní přírodní rezervace apod.).

3.2.3.1.3 Opatření č. 3: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Cíle: 1. budování a obnova veřejné infrastruktury pro cestovní ruch a volnočasové aktivity, včetně návazné infrastruktury, 2. zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lázeňství, výstavnictví a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, a to včetně doplňkové a návazné infrastruktury, 3. rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní formy cestovního ruchu včetně budování a rozvoje vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, 4. vytvářet podmínky k ekonomickému využití a provozování aktivit (např. výstavní prostory, koncertní sály, apod.) v památkově chráněných objektech (nebo jejich částí) s cílem zvýšit atraktivitu území pro cestovní ruch, 5. budování a rozvoj doplňkové a návazné infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu, 6. rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru, 7. rozšíření turistické nabídky s celoročním využitím a využitím v době špatného počasí, 8. zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova prostřednictvím investic do veřejných ploch a prostranství, včetně zlepšení veřejných služeb s tím souvisejících, 9. podpora regionálně významných služeb a akcí s plošným zaměřením. Aktivity: a) Modernizace, stavební úpravy a rozšiřování stávající infrastruktury cestovního ruchu a výstavba nové infrastruktury primárně využívané pro různé formy cestovního ruchu, a to včetně návazné infrastruktury (komunikací vedoucích k objektům cestovního ruchu, parkovišť, apod.) a doplňkových služeb ve vazbě na zlepšení konkurenceschopnosti služeb a atraktivit pro cestovní ruch a vytvoření podmínek pro investice soukromého sektoru: - infrastruktura pro aktivní formy cestovního ruchu: infrastruktura pro rozvoj venkovské turistiky včetně hippo-, agro- a ekoturistiky, infrastruktura pro rozvoj pěší turistiky (naučné stezky, gastronomické cesty, spojení naučných stezek s historickými a přírodními památkami, atd.), infrastruktura pro rozvoj vodní turistiky (infrastruktura pro rekreační plavbu, atd.), atd., - infrastruktura pro kulturně-poznávací formy cestovního ruchu: kulturní zajímavosti či objekty včetně přírodních zajímavostí (infrastruktura vážící se k lidovým zvykům, folklóru, řemeslům, infrastruktura a zázemí pro významné kulturně-společenské akce, atd.), zooparky, apod., - infrastruktura pro lázeňství: rozšíření stávající nebo vybudování nové lázeňské infrastruktury (lázeňské objekty a kolonády, rozšíření sítě vycházkových tras, služby a vyžití kulturní, sportovní, rekreační, relaxační, wellness služby, atd.), - sportovní areály využitelné primárně pro cestovní ruch: infrastruktura pro zimní sporty (zejména sjezdové a běžecké lyžování) a letní aktivity – např. aquaparky, plavecké bazény, letní koupaliště, sportovní haly a stadiony, tenisové kurty, lezecké stěny, včetně půjčoven sportovního vybavení.


32

b) Budování jednotného systému značení turistických tras, stezek a okruhů (např. pěších tras, naučných stezek, lyžařských běžeckých tratí, gastrotras, hipostezek, atd.), včetně doplňkové infrastruktury, např. stojany, odpočívadla, sociální zařízení a návazné infrastruktury cestovního ruchu. c) Rozšíření sítě certifikovaných turistických informačních center, včetně zajištění jejich kvalitního zázemí a technického vybavení. d) Stavební úpravy, modernizace a rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a zajímavostí se záměrem jejich využití pro cestovní ruch (i pro provozování aktivit v těchto objektech soukromým sektorem, např. formou pronájmu), včetně návazné a doplňkové infrastruktury (přístupových komunikací vedoucích k objektům CR, parkovišť, apod.) - kulturní památky: architektonicky cenné objekty, tradiční kulturní a historické památky, objekty lidové architektury, zámky, hrady, atd., - technické památky: historické dílny, staré pivovary a továrny, plavební kanály, mlýny a hamry, mosty, úzkokolejné železnice, vojenská opevnění, atd., - kulturní zajímavosti: muzea, skanzeny, atd. Podpora pestré nabídky služeb s bohatým doprovodným programem (např. aktivit vycházející z tradic a historických kořenů) u jednotlivých historických, kulturních, technických či církevních památek. e) Rozvoj regionálně významných aktivit spojených např. s vybudováním jednotného značení turistických cílů a atraktivit, budováním značení významných tematických a turistických tras (včetně zajištění technických prostředků nezbytných pro jejich údržbu a provoz), vybudování informačních boxů apod., které zasahují převážnou část území Olomouckého kraje, případně území turistických regionů Jeseníky nebo Střední Morava, včetně území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb. f) Vytvoření koncepčních materiálů a příprava akčních plánů v uvedených oblastech za účelem zajištění lepší provázanosti jednotlivých projektů a rozvojových aktivit, které zvýší atraktivitu území pro cestovní ruch. g) Vybudování patřičné infrastruktury a vytvoření zázemí pro konání kulturních, společenských, sportovních, aj. akcí a aktivit národního popř. mezinárodního významu a zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti a perspektivy h) Revitalizace, zlepšení přístupnosti a všestranná péče o přírodně hodnotné jevy a pozoruhodnosti (např. jeskyně, skalní města, geologické výchozy, významné nebo unikátní přírodní rezervace apod.).

3.2.3.2 Priorita č. 2: Podnikatelská infrastruktura a služby Růst a rozvoj cestovního ruchu v Olomouckém kraji musí být založen především na aktivitách soukromého sektoru, a to za vhodné podpory ze strany kraje a obcí. Hlavní úloha veřejnoprávní podpory je totiž ve vytváření příznivého podnikatelského prostředí pro investice soukromého kapitálu. Je potřeba zapojit podnikatelské subjekty do přípravy a realizace akčních plánů, integrovaných projektů a regionálně významných projektů, které vyžadují koordinovaný přístup, ve vymezených oblastech (lokalitách) za účelem zajištění lepší provázanosti a zaměření jednotlivých projektů a aktivit, které zvýší atraktivitu území pro cestovní ruch a budou mít potenciál přispět ke zvyšování příjmů z cestovního ruchu.


33

Mezi hlavní cíle podpory podnikatelské infrastruktury a služeb patří budování a modernizace ubytovacích kapacit a s tím spojené infrastruktury doplňkových služeb těchto zařízení. Obzvláště významné je to také pro sektor lázeňství jako jednu z ekonomicky nejvýznamnějších oblastí cestovního ruchu. Zcela samostatným sektorem, který potřebuje z pohledu udržení konkurenceschopnosti zaznamenat urychlený rozvoj, je infrastruktura spojená s budováním nových areálů pro volnočasové a zábavní aktivity (např. aquaparky, wellness zařízení, tematické zábavní parky) a infrastruktura spojená s budováním a modernizací areálů pro sportovní aktivity (např. lyžařské areály pro sjezdové a běžecké lyžování) a služby s nimi spojené. Velmi významná je také modernizace a rozšíření doplňkových služeb a návazné infrastruktury. 3.2.3.2.1 Opatření č. 1: Rozvoj oblastí s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb Cíle: 1. zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lázeňství, výstavnictví a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, 2. rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní formy cestovního ruchu včetně budování a rozvoje vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, 3. stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace historických, kulturních a technických památek (nebo jejich částí) a zajímavostí s cílem zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch, 4. zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj incentivního, veletržního a kongresového cestovního ruchu, 5. rozšíření turistické nabídky s celoročním využitím a využitím v době špatného počasí, 6. zvýšení standardu, kvality a komfortu poskytovaných služeb, 7. budování a rozvoj doplňkové a návazné infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu, 8. rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru. Aktivity: a) Modernizace, stavební úpravy, rekonstrukce, výstavba nebo rozšíření (zvýšení kapacity) ubytovacích zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu a komfortu, včetně případné modernizace nebo rozšíření stravovacích služeb (s podporou zařízení orientovaných na regionální produkty, regionální gastronomii), návazných a doplňkových služeb (např. půjčovny, wellness služby, salónky a konferenční místnosti pro rozvoj incentivního CR, apod.) a návazné infrastruktury cestovního ruchu (např. příjezdových komunikací, parkovišť, atd.). Podpora jednotné kategorizace a certifikace ubytovacích a stravovacích zařízení. b) Modernizace, stavební úpravy, rozšiřování, obnova a výstavba sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch, včetně návazné infrastruktury (ubytovacích a stravovacích kapacit, relaxačních a wellness center, atd.), doplňkových aktivit a služeb: - infrastruktura pro zimní sporty (zejména areály pro sjezdové lyžování – vleky, lanovky, odbavovací systémy, technické zasněžování, atd., tratě a okruhy pro běžecké lyžování, infrastruktury pro další zimní sporty – bruslení, snowtubing, apod.), - infrastruktura pro letní aktivity (např. aquaparky, golfová hřiště, lanová centra, multifunkční hřiště, víceúčelové sportovní areály, atd.).


34

c) Stavební úpravy, rekonstrukce, rozšíření, zatraktivnění a modernizace stávajících lázeňských objektů, případně výstavba nových, včetně návazné a doplňkové infrastruktury – lázeňské objekty a kolonády, služby (ubytovací, stravovací, apod.) a vyžití kulturní, sportovní, společenské, volnočasové, rekreační, relaxační, wellness služby, atd. d) Stavební úpravy, modernizace a rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a zajímavostí se záměrem jejich využití pro cestovní ruch (i pro provozování aktivit v těchto objektech soukromým sektorem, např. formou pronájmu), včetně návazné a doplňkové infrastruktury (přístupových komunikací vedoucích k objektům CR, parkovišť, apod.) - kulturní památky: architektonicky cenné objekty, tradiční kulturní a historické památky, objekty lidové architektury, zámky, hrady, atd., - technické památky: historické dílny, staré pivovary a továrny, plavební kanály, mlýny a hamry, mosty, úzkokolejné železnice, vojenská opevnění, atd., - kulturní zajímavosti: muzea, skanzeny, atd. Podpora pestré nabídky služeb s bohatým doprovodným programem (např. aktivit vycházející z tradic a historických kořenů) u jednotlivých historických, kulturních, technických či církevních památek. e) Modernizace, rekonstrukce, stavební úpravy a rozšiřování stávající infrastruktury pro incentivní a kongresovou turistiku a výstavnictví, výstavba nové infrastruktury, včetně doprovodné infrastruktury s vazbou na kongresové, incentivní a veletržní areály a zařízení (ubytovacích, stravovacích a sportovních kapacit, relaxačních a wellness center, přístupových komunikací, parkovišť, apod.). f) Rekonstrukce, modernizace, rozšiřování a výstavba infrastruktury pro pobyt u vody, zkvalitnění infrastruktury pro vodní turistiku a vodácké sporty, včetně potřebné doprovodné infrastruktury (hygienická, stravovací, ubytovací zařízení, přístupových komunikací, atd.). g) Výstavba a rozšiřování zábavních a volnočasových center – tématické parky, dětské zábavní parky, adrenalinové parky, paintballová hřiště, multikina, apod. h) Modernizace, zatraktivnění, stavební úpravy a rozšiřování stávající návazné infrastruktury, příp. výstavba nové infrastruktury, a budování a rozšiřování doplňkových služeb s cílem rozvíjet a zvýšit kvalitu a atraktivitu poskytovaných služeb v cestovním ruchu: - návazná infrastruktura a doplňkové služby: služby vázané na sportovní areály včetně půjčoven sportovních potřeb, fittness a wellness služby, služby v rámci venkovské turistiky včetně hippo-, agro- a ekoturistiky, služby vázané na kulturní a folklorní tradice, zábavní centra, lázeňské služby, služby v rámci incentivní a kongresové turistiky a výstavnictví, - doplňková infrastruktura – např. odpočinková posezení, přístřešky, sociální zařízení, parkoviště, přístupové komunikace, atd. 3.2.3.2.2 Opatření č. 2: Rozvoj ostatních oblastí cestovního ruchu Cíle: 1. zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lázeňství, výstavnictví a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, 2. rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní formy cestovního ruchu včetně budování a rozvoje vybavenosti v oblasti sportu a rekreace,


35

3. stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace historických, kulturních a technických památek (nebo jejich částí) a zajímavostí s cílem zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch, 4. zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj incentivního, veletržního a kongresového cestovního ruchu, 5. rozšíření turistické nabídky s celoročním využitím a využitím v době špatného počasí, 6. zvýšení standardu, kvality a komfortu poskytovaných služeb, 7. budování a rozvoj doplňkové a návazné infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu, 8. rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru. Aktivity: a) Modernizace, stavební úpravy, rekonstrukce, výstavba nebo rozšíření (zvýšení kapacity) ubytovacích zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu a komfortu, včetně případné modernizace nebo rozšíření stravovacích služeb (s podporou zařízení orientovaných na regionální produkty, regionální gastronomii), návazných a doplňkových služeb (např. půjčovny, wellness služby, salónky a konferenční místnosti pro rozvoj incentivního CR, apod.) a návazné infrastruktury cestovního ruchu (např. příjezdových komunikací, parkovišť, atd.). Podpora jednotné kategorizace a certifikace ubytovacích a stravovacích zařízení. b) Modernizace, stavební úpravy, rozšiřování, obnova a výstavba sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch, včetně návazné infrastruktury (ubytovacích a stravovacích kapacit, relaxačních a wellness center, atd.), doplňkových aktivit a služeb: - infrastruktura pro zimní sporty (zejména areály pro sjezdové lyžování – vleky, lanovky, odbavovací systémy, technické zasněžování, atd., tratě a okruhy pro běžecké lyžování, infrastruktury pro další zimní sporty – bruslení, snowtubing, apod.), - infrastruktura pro letní aktivity (např. aquaparky, golfová hřiště, lanová centra, multifunkční hřiště, víceúčelové sportovní areály, atd.). c) Stavební úpravy, rekonstrukce, rozšíření, zatraktivnění a modernizace stávajících lázeňských objektů, případně výstavba nových, včetně návazné a doplňkové infrastruktury – lázeňské objekty a kolonády, služby (ubytovací, stravovací, apod.) a vyžití kulturní, sportovní, společenské, volnočasové, rekreační, relaxační, wellness služby, atd. d) Stavební úpravy, modernizace a rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a zajímavostí se záměrem jejich využití pro cestovní ruch (i pro provozování aktivit v těchto objektech soukromým sektorem, např. formou pronájmu), včetně návazné a doplňkové infrastruktury (přístupových komunikací vedoucích k objektům CR, parkovišť, apod.) - kulturní památky: architektonicky cenné objekty, tradiční kulturní a historické památky, objekty lidové architektury, zámky, hrady, atd., - technické památky: historické dílny, staré pivovary a továrny, plavební kanály, mlýny a hamry, mosty, úzkokolejné železnice, vojenská opevnění, atd., - kulturní zajímavosti: muzea, skanzeny, atd. Podpora pestré nabídky služeb s bohatým doprovodným programem (např. aktivit vycházející z tradic a historických kořenů) u jednotlivých historických, kulturních, technických či církevních památek. e) Modernizace, rekonstrukce, stavební úpravy a rozšiřování stávající infrastruktury pro incentivní a kongresovou turistiku a výstavnictví, výstavba nové infrastruktury, včetně doprovodné infrastruktury s vazbou na kongresové, incentivní a veletržní areály a zařízení (ubytovacích, stravovacích a sportovních kapacit, relaxačních a wellness center, přístupových komunikací, parkovišť, apod.).


36

f)

Rekonstrukce, modernizace, rozšiřování a výstavba infrastruktury pro pobyt u vody, zkvalitnění infrastruktury pro vodní turistiku a vodácké sporty, včetně potřebné doprovodné infrastruktury (hygienická, stravovací, ubytovací zařízení, přístupových komunikací, atd.). g) Výstavba a rozšiřování zábavních a volnočasových center – tématické parky, dětské zábavní parky, adrenalinové parky, paintballová hřiště, multikina, apod., včetně doprovodné infrastruktury (stravovací a ubytovací zařízení, apod.) h) Modernizace, zatraktivnění, stavební úpravy a rozšiřování stávající návazné infrastruktury, příp. výstavba nové infrastruktury, a budování a rozšiřování doplňkových služeb s cílem rozvíjet a zvýšit kvalitu a atraktivitu poskytovaných služeb v cestovním ruchu: - návazná infrastruktura a doplňkové služby: služby vázané na sportovní areály včetně půjčoven sportovních potřeb, fittness a wellness služby, služby v rámci venkovské turistiky včetně hippo-, agro- a ekoturistiky, služby vázané na kulturní a folklorní tradice, zábavní centra, lázeňské služby, služby v rámci incentivní a kongresové turistiky a výstavnictví, - doplňková infrastruktura – např. odpočinková posezení, přístřešky, sociální zařízení, parkoviště, přístupové komunikace, atd. i) Podpora vzniku regionálně významných služeb a akcí zasahujících svým významem převážnou část území Olomouckého kraje, případně turistických regionů Jeseníky a Střední Morava, včetně území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb mající vliv na zvýšení konkurenceschopnosti regionů Olomouckého kraje v cestovním ruchu.

3.2.3.3 Priorita č. 3: Marketing a řízení Organizace CR i přístup k marketingu na úrovní krajů i jejich destinačních organizací prochází v celé ČR bouřlivým rozvojem. Etablovaly se různé formy organizace CR v jednotlivých krajích a není důležité, jakou právní formu organizace mají, ale jak je celý sytém organizace v daném území efektivní. Olomoucký kraj patřil k průkopníkům v zavádění koncepčního systému organizace cestovního ruchu v území. Systém je dnes funkční, přináší svoje nesporné výhody, ale do budoucna je potřeba řešit otázky zkvalitnění a zefektivnění celého sytému a orientaci SCR, jako prodloužené ruky OK, k efektivní komunikaci se soukromým sektorem s klíčovými úlohami jako je udržitelný rozvoj CR v regionu a podpora prodeje podnikatelských produktů v regionech. Je to o to významnější, že po roce 2013 skončí masivní podpora cestovního ruchu ze strany evropských fondů a je potřeba, aby období 2011–2013 bylo využito k přípravě, jak bude celý sytém organizace CR v OK fungovat po roce 2013. Je třeba nastínit takové otázky, jakých finančních zdrojů pro další rozvoj CR bude potřeba a kde je vzít. Jednou z cest bude jistá samofinancovatelnost SCR a na tuto skutečnost je potřeba, aby se sdružení velmi intenzivně připravovaly a v co nejkratší době začaly zavádět principy efektivního řízení podobné komerčním podnikatelským subjektům a podporu ve vzdělávání lidských zdrojů a zkvalitnění služeb. Cílem v oblasti marketingu CR v OK je zefektivnit celý proces tj. od vytipování cílových trhů, přípravě strategie až k její důsledné a koordinované realizaci. Nekoordinovanost, špatně vybrané cílové segmenty, velmi omezená tvorba produktů cestovního ruchu a následná podpora jejich prodeje (např. internetovou formou) jsou největší slabiny v marketingu CR v OK.


37

Na odstranění těchto překážek je navržena celá řada opatření. Podrobnosti k jednotlivým opatřením najdete v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2015), která řeší problematiku marketingu v OK včetně detailního Akčního plánu na období do roku 2013 (2014) 3.2.3.3.1 Opatření č. 1: Rozvoj regionální organizace cestovního ruchu Cíle: 1. zpracování, aktualizace programů rozvoje na úrovni turistického regionu, mikroregionů – turistických lokalit, 2. efektivní rozvoj regionálních organizací cestovního ruchu Jeseníky – Sdruženi cestovního ruchu, Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu, založené na spolupráci významných subjektů veřejného a soukromého sektoru z území OK, 3. podporovat vznik jednotného – samostatného turistického regionu Jeseníky, 4. rozvoj lidských zdrojů a partnerství, 5. rozvoj nových projektů a záměrů, podíl na projektech integrovaných, které budou mít vliv na zvýšení konkurenceschopnosti území Jeseníků (v rámci OK) nebo regionu Střední Morava v cestovním ruchu, 6. rozvoj nových regionálních a nadregionálních produktů, produktových balíčků, spolupráce na marketingových aktivitách regionu Jeseníky nebo regionu Střední Morava za účelem zkvalitnění nabídky a zvýšení konkurenceschopnosti regionu, 7. rozvoj nových, podpora stávajících služeb, zvyšování jejich kvality, 8. rozvoj nových akcí regionálního a nadregionálního významu s vlivem na zvýšení konkurenceschopnosti území Jeseníků (v rámci OK) nebo regionu Střední Morava. Aktivity: a) Vymezení vztahů, kompetencí a aktivit vykonávaných na jednotlivých úrovních organizace cestovního ruchu: kraj, region–sdružení, turistické lokality, obce, informační centra založená na partnerské spolupráci všech aktérů. b) Vypracovat rozvojový projektový plán se zaměřením na vytvoření efektivně fungující regionální organizace. c) Podporovat rozvoj spolupráce na úrovni turistických lokalit mezi veřejným a soukromým sektorem v rámci regionální organizace. d) Podporovat aktivity mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem týkající se vzniku samostatného turistického regionu Jeseníky. e) Příprava projektu pro vzdělávací a školicí aktivity pro členy sdružení s cílem rozvoje lidských zdrojů a partnerství. f) Příprava a zabezpečení realizace regionálních projektů plošného zaměření zasahující převážnou část území Olomouckého kraje, případně území Jeseníků (v rámci OK) nebo regionu Střední Morava, mající vliv na zvýšení konkurenceschopnosti regionů OK v CR, podíl na krajských projektech, podíl na integrovaných projektech apod. g) Tvorba nových produktů, produktových balíčků regionálního a nadregionálního charakteru. h) Spolupráce na marketingových aktivitách na regionální a krajské úrovni. i) Ve spolupráci s OK příprava plánu a zajištění prezentací na veletrzích, výstavách apod., včetně personálního zajištění. j) Zajištění aktualizace turistického informačního portálu cestovního ruchu regionu Jeseníky a Střední Morava.


38

k) Zpracování plánu a zabezpečení famtripů a presstripů, apod. l) Zajištění PR regionální organizace cestovního ruchu. m) Příprava projektů na vybudování a provozování informačního centra turistického regionu Jeseníky (1 x J-SCR) i Střední Morava (1 x SM-SCR) včetně vybudování a provozování rezervačního systému. n) Příprava a zabezpečení realizace projektů zavedením nových služeb, rozvoj stávajících, souvisejících se značením turistických cílů, turistických a tematických tras včetně monitoringu a údržby. o) Zabezpečení služeb cyklobusů, skibusů, tripbusů apod., přesahující katastrální území turistických lokalit a zasahující převážnou část území Olomouckého kraje, případně území Jeseníků (v rámci OK) nebo regionu Střední Morava mající vliv na zvýšení konkurenceschopnosti v cestovním ruchu. p) Příprava a realizace projektu pro zajištění a zvyšování kvality služeb. q) Příprava, zpracování projektu, zajištění realizace akce (akcí) národního (nadregionálního), popř. mezinárodního významu. Navrhovaná opatření: 

Priorita č. 1 Rozvoj organizace CR, lidských zdrojů a služeb

Podrobnosti k této prioritě jsou uvedeny v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016). 3.2.3.3.2 Opatření č. 2: Rozvoj jednotného a koordinovaného marketingu Cíle: 1. podpora jednotného a koordinovaného marketingu s cílem posilování značky regionu a jeho tržní pozice v cestovním ruchu s vlivem na zvýšení návštěvnosti a udržení délky pobytu návštěvníků, 2. rozvoj nových regionálních a nadregionálních produktů, produktových balíčků za účelem zkvalitnění nabídky a zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Aktivity: a) zpracování a příprava marketingových strategií, studií a jejich aktualizací, b) statistická šetření, sběr dat, aktualizace dat, průzkumy trhu, c) budování a podpora regionální identity (značky regionu, jednotný vizuální styl apod.), d) definování cílových skupin a jejich segmentace, e) inicializace, zpracování podkladů pro nové projekty v oblasti marketingu, f) spolupráce na tvorbě produktů, produktových balíčků s regionální organizací cestovního ruchu a ostatními partnery, g) definování klíčových produktových balíčků jak pro koncové návštěvníky tak pro TO, h) příprava a realizace marketingových aktivit (tiskové a elektronické materiály, veletrhy, speciální prezentace, events, apod.), i) rozvoj turistického portálu Olomouckého kraje.


39

Navrhovaná opatření: 

Priorita č. 2 Marketing



Priorita č. 3 Rozvoj turistického informačního portálu OK

Podrobnosti k těmto prioritám jsou uvedeny v Marketingové studii cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016).

3.3Stanovení možných finančních zdrojů pro naplňování programu V této kapitole se pokusíme podat přehled hlavních zdrojů pro financování navržených priorit a opatření Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011– 2013. Lze předpokládat, že u řady projektů realizovaných v rámci navržených aktivit se bude jednat o vícestupňové financování, tzn. že finanční prostředky budou pocházet z více zdrojů a budou mít původ ve více oblastech. Pro realizaci většiny rozvojových aktivit ale bude samozřejmě zapotřebí jistého podílu místních zdrojů veřejného nebo soukromého charakteru. Jednotliví aktéři veřejného i soukromého sektoru by se měli pokusit nalézt možnosti získání finančních prostředků na realizaci svých projektových záměrů mimo vlastní rozpočet, tj. pokusit se získat dotace z vnějších zdrojů (hl. z fondů EU či státních dotačních titulů, které jsou z tohoto důvodu v této kapitole podchyceny). Předpokládáme, že zásadní objem finančních prostředků pro rozvoj cestovního ruchu bude i nadále poskytován ze strukturálních fondů EU, a to zejména prostřednictvím Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava, i když v něm již byla podstatná část peněz alokována. Vedle níže popsaných zdrojů lze do budoucna (po skončení možnosti čerpání finančních prostředků ze SF EU) zvážit zřízení „Regionálního fondu cestovního ruchu“, který by měl mimo jiné vytvářet prostor pro financování projektů či zajištění akumulace finančních zdrojů od příspěvkových organizací, apod.

3.3.1 Evropské zdroje Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava Prioritní osa 1 Doprava Oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura Podoblast podpory 1.1.1 – silnice II. a III. třídy Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných projektů


40

b) Stavební úpravy a případné rozšíření, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů) c) Odstraňování nebezpečných míst na silnicích II. a III. třídy a ve vazbě na to i na místních a účelových komunikacích d) Úprava frekventovaných silnic II. a III. třídy (ve vazbě na ně i místních a účelových komunikací) v blízkosti sídel s vazbou na zkvalitňování životního prostředí obyvatel e) Realizace opatření snižujících dopady provozu na silnicích II. a III. třídy (ve vazbě na ně i na místních a účelových komunikacích) na ekosystémy f) Zlepšení napojení rozvojových průmyslových areálů a objektů na regionální síť silnic II. a III. třídy prostřednictvím výstavby nebo stavební úpravy a případného rozšíření místních komunikací g) Infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti, prevenci a řešení rizik Podoblast podpory 1.1.2 – Letiště Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných projektů b) Výstavba, modernizace a stavební úpravy a případné rozšíření infrastruktury sloužící pro regionální letiště (budovy i plochy) a nákup technických zařízení a dalšího vybavení pro regionální letiště Příjemci u obou podoblastí podpory: a) kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů, b) dobrovolné svazky obcí podle §46 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, c) obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů, d) organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle §23 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, e) Správa železniční dopravní cesty, s. o., f) veřejnoprávní subjekty ve smyslu obecného nařízení, kde je alespoň jedním ze zakladatelů nebo zřizovatelem kraj. Oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných projektů b) Výstavba regionálně významných stezek pro bezmotorovou dopravu a jejich napojení dle strategických dokumentů platných pro danou oblast c) Realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy d) Realizace opatření pro preferenci bezmotorové (zejména cyklistické) dopravy Příjemci: a) kraje podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů, b) dobrovolné svazky obcí podle §46 a dalších zákona č.128/2000 Sb., o obcích, c) obce podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů,


41

d) organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle §23 a dalších zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, e) podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) podle zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§2 odst.2, písm. a) až c) zákona). Prioritní osa 3 Cestovní ruch Oblast podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných plánů rozvoje území b) Rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, lázeňství a výstavnictví včetně návazné infrastruktury c) Rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury d) Vybudování jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek a/nebo navigačních tabulí v turistické destinaci e) Stavební úprava kulturní památky, technické památky nebo kulturní zajímavosti se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury Příjemci: a) kraje podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů, b) dobrovolné svazky obcí podle §46 a dalších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, c) zájmová sdružení právnických osob (dle § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kdy alespoň jedna právnická osoba, která je členem tohoto zájmového sdružení, je kraj nebo právnická osoba založená nebo zřízení krajem za účelem rozvoje cestovního ruchu, d) ostatní subjekty, jejichž individuální projekt je součástí schváleného integrovaného plánu rozvoje území s výjimkou příjemců uvedených v oblasti podpory 3.3, e) statutární město Olomouc, podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů. Oblast podpory 3.2 Veřejná infrastruktura a služby Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných projektů b) Rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, lázeňství a výstavnictví včetně návazné infrastruktury c) Rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury d) Vybudování jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek a/nebo navigačních tabulí v turistické destinaci e) Stavební úprava kulturní památky, technické památky nebo kulturní zajímavosti se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury


42

Příjemci: a) kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů, b) dobrovolné svazky obcí podle §46 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, c) obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů, d) organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle §23 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, e) nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění pozdějších předpisů (církevní právnické osoby) a zákona č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace), f) zájmová sdružení právnických osob (dle § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kdy alespoň jedna právnická osoba, která je členem tohoto zájmového sdružení, je kraj nebo právnická osoba založená nebo zřízení krajem za účelem rozvoje cestovního ruchu. Oblast podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby Podoblast podpory 3.3.1 – Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 Aktivity: a) Modernizace, výstavba nebo rozšíření (zvýšení kapacity) ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu včetně případné modernizace nebo rozšíření stravovacích služeb a návazných služeb b) Rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury c) Stavební úpravy a případně rozšíření a modernizace lázeňského objektu včetně návazné infrastruktury d) Stavební úpravy kulturní památky, technické památky nebo kulturní zajímavosti se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury e) Vybudování návazné infrastruktury a doplňkových služeb primárně využitelných pro cestovní ruch Podoblast podpory 3.3.2 – Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.2 Aktivity: a) Modernizace, výstavba nebo rozšíření (zvýšení kapacity) ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu včetně případné modernizace nebo rozšíření stravovacích služeb a návazných služeb b) Rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury


43

c) Stavební úpravy a případně rozšíření a modernizace lázeňského objektu včetně návazné infrastruktury d) Stavební úpravy kulturní památky, technické památky nebo kulturní zajímavosti se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury e) Vybudování návazné infrastruktury a doplňkových služeb primárně využitelných pro cestovní ruch Podoblast podpory 3.3.3 – Aquaparky, golfová hřiště, kongresová centra a výstaviště Aktivity: a) Rozvoj infrastruktury pro incentivní a kongresovou turistiku a výstavnictví b) Rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury Příjemci u všech podoblastí podpory: Podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) podle zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§2 odst.2, písm. a) až c) zákona). Oblast podpory 3.4 Propagace a řízení Aktivity: a) Realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace integrovaných projektů b) Založení řídící struktury krajských agentur a partnerských sdružení (organizací cestovního ruchu), jehož se účastní větší počet regionálních subjektů z oblasti cestovního ruchu z veřejného i privátního sektoru, podmínkou je doba následného působení řídící struktury alespoň 5 let po ukončení projektu c) Komplexní a jednotný marketing turistické destinace využívající různých způsobů komunikace, jehož se účastní větší počet veřejných i privátních subjektů v dané destinaci formou partnerství d) Vytváření regionálních a nadregionálních produktů cestovního ruchu e) Marketingová komunikace nových i stávajících regionálních produktů cestovního ruchu f) Zřízení jednotného informačního a rezervačního systému a zřízení nového systému či rozšíření stávajících systémů kvality služeb (certifikace) v turistické destinaci Příjemci: a) kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů, b) organizace zřizované nebo zakládané kraji podle §23 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, c) zájmové sdružení právnických osob (podle § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kdy alespoň jedna právnická osoba, která je členem tohoto zájmového sdružení, je kraj nebo právnická osoba založená nebo zřízení krajem za účelem rozvoje cestovního ruchu. Tab. č. 5: Orientační přehled alokace finančních zdrojů podle jednotlivých oblastí podpory (v mil. Kč)


44

Oblast podpory/podoblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura - 1.1.1 Silnice II. a III. třídy 1.3 Bezmotorová doprava 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu – Šumpersko 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu – Jesenicko 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu – Olomouc 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 3.3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 – Šumperk 3.3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 – Jeseník 3.3.1 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 – Olomouc 3.3.2 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.2 3.3.3 Aquaparky, golfová hřiště, kongresová centra a výstaviště 3.4 Propagace a řízení

Již přerozděleno a alokováno*

Zbytek pro následující výzvy

Celkem

2 580,2

500,0

3080,2

558,4 100,0 100,0 60,0 357,3

65,0 0,0 0,0 40,0 150,0

623,4 100,0 100,0 100,0 507,3

130,0

0,0

130,0

112,8

17,2

130,0

39,9

100,1

140,0

230,0

50,0

280,0

227,0

27,0

254,0

110,0

93,0

203,0


45

Zdroj: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Poznámka: * včetně výzvy 17/2009 Předpokládáme, že do Olomouckého kraje bude alokováno cca 50 % finančních prostředků z ROP NUTS II Střední Morava

Tabulku je třeba brát jen orientačně, neboť Výbor regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava bude v lednu 2010 projednávat úpravu finančního řízení programu, a to mj. i ve vazbě na předpokládané schválení změny ROP NUTS II Střední Morava a řízení kurzového rizika. Integrovaný operační program pro období let 2007–2013 Prioritní osy 4a a 4b – Národní podpora cestovního ruchu Oblasti intervence 4.1a – cíl Konvergencea 4.1b – cíl RkaZ – Národní podpora cestovního ruchu Podporované aktivity: a) Zavedení národního informačního a rezervačního systému. b) Zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu (zahrnující zejména certifikace, manuály, metodiky, systémy, kontrola). c) Podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází. d) Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni. e) Podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu. Příjemci podpory: a) organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace podle zákona č. 2/1969 Sb. (tzv. kompetenční zákon, ve znění pozdějších předpisů) a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů – konkrétně bude příjemcem podpory Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho příspěvková organizace CzechTourism, b) nestátní neziskové organizace (NNO) s celorepublikovou působností v cestovním ruchu, c) zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v cestovním ruchu. Tab. č. 6: Roční finanční alokace veřejných zdrojů oblasti intervence 4.1a – Konvergence (v EUR)


46

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem

Alokace ERDF (85 %) 7 514 791 7 884 433 8 255 691 8 644 310 9 033 106 9 420 488 9 814 597 60 567 416

SR – Státní rozpočet (15 %) 1 326 140 1 391 370 1 456 887 1 525 566 1 594 078 1 662 439 1 731 988 10 688 368

Celkové výdaje 8 840 931 9 275 803 9 712 578 10 169 776 10 627 184 11 082 927 11 546 585 71 255 784

Zdroj: Prováděcí dokument Integrovaného operačního programu pro období let 2007–2013 Poznámka: vzhledem ke změně kurzu je alokace uváděna v EUR

Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Podporované aktivit: a) Vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví b) Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu České republiky c) Zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou Příjemci podpory: Všechny aktivity a) organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace podle zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon), a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Aktivita 5.1a) : a) nestátní neziskové organizace (NNO) – obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, nadace či nadační fondy podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Aktivita 5.1b) : a) nestátní neziskové organizace (NNO) – církve a náboženské společnosti a další právnické osoby podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů, obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, b) obce a jimi zřizované organizace (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů), c) svazky obcí (§49 a další zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů), d) zájmová sdružení právnických osob (§ 20f až § 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.


47

Aktivita 5.1c) : a) nestátní neziskové organizace (NNO) – obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, nadace či nadační fondy podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, b) zájmová sdružení právnických osob (§20f až §20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tab. č. 7: Roční finanční alokace zdrojů oblasti intervence 5.1 (v EUR)


48

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem

Alokace ERDF (85 %) 26 398 111 27 696 598 29 000 761 30 365 909 31 731 679 33 092 485 34 476 918 212 762 461

SR – Státní rozpočet (15 %) 4 658 490 4 887 635 5 117 782 5 358 690 5 599 708 5 839 850 6 084 162 37 546 317

Celkové výdaje 31 056 601 32 584 233 34 118 543 35 724 599 37 331 387 38 932 335 40 561 080 250 308 778

Zdroj: Prováděcí dokument Integrovaného operačního programu pro období let 2007–2013 Poznámka: Vzhledem ke změně kurzu je alokace uváděna v EUR Orientačně v rámci oblasti intervence 5.1 připadají na jednotlivé aktivity následující podíly z alokace: aktivita 5.1a) – 25,0 %, aktivita 5.1b) – 60,0 %, aktivita 5.1c) – 15,0 %.

Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007– 2013 Prioritní osa I. Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik Oblast podpory: 1.1 Posilování dostupnosti Aktivity a) Modernizace, rekonstrukce, výstavba a zlepšení kvality (technického stavu) a parametrů: - regionálních a místních komunikací (v ČR včetně silnic 2. a 3. třídy, v PR rovněž silnice ve správě Státních lesů), silniční infrastruktury vedoucí k hraničním přechodům (např. modernizace mostových objektů), - silničních napojení vzdálených a obtížně dostupných sídel v příhraničí (např. v horských oblastech), - napojení příhraničních území na hlavní komunikace včetně těch nacházejících se v partnerském státě, - výstavba a modernizace obchvatů na regionálních a místních dopravních spojeních, - silniční infrastruktury s cílem zlepšení bezpečnosti jejích uživatelů (např. křižovatky, světelné signalizace, chodníky, bezpečné přechody pro pěší, modernizace okrajů vozovek), - doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch jako je výstavba, rozšíření a modernizace záchytných parkovišť, - křížení silnic se železnicí a železničních přejezdů s cílem zvýšit bezpečnost nebo zlepšit pohodlí při cestování, - dopravního značení, rozcestníků. b) Modernizace a rozvoj široce chápané silniční infrastruktury s cílem zvětšit dopravní dostupnost území a zlepšit bezpečnost.


49

c) Modernizace a nalezení nové funkce pro kulturně a historicky cennou železniční infrastrukturu. d) Zlepšení stavu dopravní obslužnosti příhraničních území, podpora opatření usnadňujících obsluhu cestujících (včetně těch se speciálními požadavky, např. handicapovaných), výstavba integrovaných dopravních systémů. e) Rozvoj informačních a dopravních služeb a doprovodné infrastruktury zlepšující dopravní obslužnost příhraničního území f) Podpora rozvoje multimodální dopravy. g) Modernizace a rozvoj přeshraničních a příhraničních telekomunikačních spojů h) Budování ICT infrastruktury v těžce dostupných oblastech a zvyšování dostupnosti služeb spojených s ICT (portály, vstupy). i) Zlepšení dopravní obslužnosti, mj. prostřednictvím výstavby informačních míst pro cestující poskytujících informace v několika jazycích, tvorby internetových informačních míst. j) Modernizace a rekonstrukce bývalých hraničních strážních objektů a celnic včetně doprovodné infrastruktury pro nové účely (např. rozvoj služeb). k) Příprava plánů a dokumentace pro realizaci společných projektů. Objem vyčleněných prostředků: 41 697 276 EUR z ERDF, tj. celkem 49 055 620 EUR (vzhledem ke změně kurzu je alokace uváděna v EUR). Příklady vhodných žadatelů: a) Územní samosprávné celky na všech úrovních (v ČR – kraje, obce a jejich sdružení nebo svazky) b) Organizace zřizované nebo založené státem, kraji/vojvodstvími či obcemi za účelem poskytování veřejných služeb c) Nestátní neziskové organizace d) Hospodářské komory e) Vysoké školy, jiné vzdělávací a výzkumné instituce f) Jiné subjekty neziskového charakteru (např. kulturní, vzdělávací a církevní instituce) g) Euroregiony Prioritní osa II. Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Oblast podpory: 2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu Aktivity: a) Obnova a ochrana kulturního bohatství např. místního folkloru, památek a památkových objektů či jejich souborů, včetně sakrálních staveb, fortifikací, historických, urbanistických, technických a turistických objektů a významných prvků kulturní krajiny, b) Podpora iniciace kulturních akcí, rozvoj místních kulturních tradic a jejich využití v cestovním ruchu, c) Propagace přírodních hodnot území, včetně oblastí evropské soustavy NATURA 2000, které se nacházejí v příhraničí, d) Výstavba, rozšíření a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, např. cyklostezek a cyklotras, hippostezek, turistických stezek a tras, lyžařských tratí, místních (lesních) cest a mostků na přeshraničních turistických trasách, turistické doprovodné infrastruktury a zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity, e) Zajištění náležité technické infrastruktury včetně modernizace budov pro poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu,


50

f) g)

h) i) j) k) l) m) n) o) p) q)

Rozvoj informačních center a míst, pověřených sběrem, zpracováním a předáváním informací o cestovním ruchu a kulturních a přírodních památkách v příhraničním regionu (např. webové stránky, publikace, interaktivní sítě), Vytváření a rozvoj integrovaných a interaktivních databází zařízení a atraktivit cestovního ruchu (obsahujících informace o ubytování, dopravě, místních zajímavostech – např. přírodní a kulturní památky, přírodní a kulturní rezervace, galerie, muzea, návštěvnická centra atd.), Spolupráce organizací v cestovním ruchu a společné propagační a marketingové aktivity na podporu zvýšení počtu návštěvníků z domácích i zahraničních regionů, Podpora a propagace nových produktů cestovního ruchu, Propagace tradičních výrobků a služeb (např. regionální kuchyně, regionálních řemesel), Vytvoření a implementace společných strategií rozvoje cestovního ruchu, Zpracování analýz, zpráv, studií, strategií, programů či organizování konferencí a setkání zaměřených na ochranu a propagaci přírodního a kulturního dědictví, Propagace venkovské turistiky, Rozvoj značení turistických atraktivit a tras, příprava map a publikací, Společné dlouhodobé aktivity v oblasti kultury a ochrany společného kulturního dědictví, Propagace česko-polského příhraničního území i mimo podporované území, Implementace a využití ICT v cestovním ruchu.

Objem vyčleněných prostředků: 59 254 023 EUR z ERDF, tj. celkem 69 710 616 EUR (vzhledem ke změně kurzu je alokace uváděna v EUR). Příklady vhodných žadatelů: a) Územní samosprávné celky na všech úrovních (v ČR - kraje, obce a jejich svazky nebo sdružení) b) Organizace zřizované nebo založené státem, kraji či obcemi za účelem poskytování veřejných služeb c) Nestátní neziskové organizace d) Hospodářské komory e) Vysoké školy, jiné vzdělávací a výzkumné instituce f) Jiné subjekty neziskového charakteru (např. kulturní, vzdělávací a církevní instituce) g) Euroregiony Prioritní osa III. Podpora spolupráce místních společenství Oblast podpory: 3.2 Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit Aktivity: a) Podpora společných projektů místních společenství v oblasti společenské, kulturní a volnočasové zaměřených na rozvoj spolupráce a integraci místních společenství v příhraničním území, b) Podpora volnočasových a rekreačních činností (např. sportovních akcí), c) Podpora činností zachovávajících identitu a tradice místních komunit, d) Společné osvětové a vzdělávací materiály, příprava naučných stezek e) Aktivity spojené s modernizací společenské, kulturní a volnočasové infrastruktury nezbytné pro naplnění spolupráce místních společenství, f) Spolufinancovány jsou aktivity týkající se využití ICT při realizaci výše uvedených aktivit.


51

Objem vyčleněných prostředků: 6 583 781 EUR z ERDF, tj. celkem 7 745 625 EUR (vzhledem ke změně kurzu je alokace uváděna v EUR). Oblast podpory: 3.3 Fond mikroprojektů Aktivity: a) Obnova a ochrana kulturního bohatství a historického dědictví např. drobných památek včetně sakrálních staveb (křížové cesty, kapličky, boží muka, smírčí kříže), fortifikací, historických, technických, turistických objektů a významných prvků kulturní krajiny, b) Rozšíření, modernizace infrastruktury cestovního ruchu např. cyklostezek a cyklotras, hippostezek, turistických stezek a tras, lyžařských tratí, místních (lesních) cest a mostků (lávek) včetně vybavení mobiliářem (mapy, informační tabule, odpočinková místa, c) přístřešky, atd.), d) Zajištění celoroční turistické dostupnosti území, e) Rozvoj značení turistických atraktivit a tras, f) Podpora a propagace tradičních a nových produktů cestovního ruchu (např. regionální kuchyně, regionálních řemesel), g) Organizace společných kulturních akcí (festivalů, představení, výstav, uměleckých dílen), h) Podpora projektů místních společenství v oblasti společenské, kulturní a volnočasové, i) Projekty zaměřené na integraci společenství v příhraničním území, j) Zpracování analýz, studií, strategií, programů atd. pro potřeby socioekonomického rozvoje příhraničního území, k) Příprava plánů a dokumentace společných projektů (projektová dokumentace, územní plány), l) Péče o přírodu a krajinu (obnova ekosystémů a krajinných prvků, zachování biodiverzity, monitoring ŽP), m) Spolupráce v oblasti zvyšování environmentální výchovy (vzdělávací akce, výměna zkušeností), n) Tvorba společných systémů pro prevenci záplav a systémů včasného varování, o) Propagace přeshraniční spolupráce a území (např. příprava publikací, webových stránek) i mimo podporované území, p) Organizace kurzů zaměřených na získávání, zvyšování odborných dovedností a kvalifikací, jazykových znalostí včetně podpory zpracování společných studijních programů, q) Přeshraniční spolupráce škol, mládežnických organizací, výměna mládeže, studentů, žáků, vědeckých a pedagogických pracovníků včetně drobné infrastrukturální projekty nutné pro naplnění cíle oblasti podpory, r) Podpora volnočasových a rekreačních aktivit (např. sportovních akcí), s) Podpora činností zachovávajících identitu a tradice místních komunit, t) Rozvoj informačních a komunikačních systémů (informační kiosky a boxy, tvorba společných databází), u) Spolufinancovány jsou aktivity týkající se využití ICT při realizaci výše uvedených aktivit. Objem vyčleněných prostředků. 43 891 869 EUR z ERDF, tj. celkem 51 637 493 EUR (vzhledem ke změně kurzu je alokace uváděna v EUR). Příklady vhodných žadatelů u Prioritní osy III.: a) Územní samosprávné celky na všech úrovních (v ČR – kraje, obce a jejich sdružení) b) Organizace zřizované nebo založené státem, kraji či obcemi za účelem poskytování veřejných služeb


52

c) d) e) f)

Nestátní neziskové organizace Hospodářské komory Vysoké školy, jiné vzdělávací a výzkumné instituce Jiné subjekty neziskového charakteru (např. kulturní, vzdělávací a církevní instituce, zájmová a jiná sdružení) g) Euroregiony Program rozvoje venkova Prioritní osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Skupina opatření III.1 – Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu Aktivity: Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení. Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování (s výjimkou vleků a lanovek), budování a značení pěších tras, vinařských stezek (tj. síť místních nebo regionálních tras seznamující návštěvníky s historií vinařství a současným stavem výsadeb révy vinné ve venkovských oblastech, zejména Jižní Moravy. Na zastaveních jsou umístěny informační panely, např. upozorňující na místní vinohradnické zajímavosti) odpočinkových míst, hippostezek a nákupu a výsadby doprovodné zeleně. Příjemci podpory: Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel – fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou. III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu Aktivity: Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, včetně stravování a rekreačních zařízení (koupaliště a plovárny pro veřejné využití, vč. odpovídajícího zázemí, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení). Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování, budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek, včetně využití zvířat v rámci cestovního ruchu a nákupu a výsadby doprovodné zeleně.

Příjemci podpory: Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel – fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou.


53

Skupina opatření III.2 – Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Aktivity: Podpora je určena na vypracování studií obnovy a využití kulturního dědictví (kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón, kulturních prvků vesnic a krajiny, památek místního významu, historických parků, zahrad, alejí a skupin stromů), dále zpracování programů regenerace památkově chráněných území a plánů péče o krajinné památkové zóny. Podporovány budou rovněž investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví, jako například kulturních památek, památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, historických zahrad a alejí. Dále bude podporováno budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu. Z EFRR budou řešeny památky UNESCO, národní kulturní památky nebo kulturní památky využívaných pro účely služeb cestovního ruchu – ubytování, kongresové využití, velká muzea. Příjemců podpory: Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou včetně církví a jejich organizací, zájmová sdružení právnických osob. Příspěvek pro celou osu III na období 2007–2013 je celkem 635 553 634 EUR (z toho z EZFR 476 665 226 EUR), z toho III.1.3 Podpora cestovního ruchu 79 444 204 EUR a III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 57 199 827 EUR (vzhledem ke změně kurzu je alokace uváděna v EUR). Finanční mechanismy EHP/Norska 2004–2009 Finanční alokace FM EHP a Norska pro období 2004–2009 byla pro Českou republiku již vyčerpána. V současné době probíhají jednání mezi donory a Evropskou komisí ke sjednání Finančních mechanismů EHP/Norska pro období 2009–2013. Po uzavření Dohody mezi EU a EFTA státy bude zahájena příprava bilaterálních smluv mezi Českou republikou a zeměmi EFTA. Zahájení FM EHP/Norska 2009–2013 bude možné po jejich uzavření, a to v roce 2010. Zaměření prioritní oblasti 1 „Uchovávání evropského kulturního dědictví“ bylo v letech 2004–2009 na následující aktivity: a) Ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví b) Zlepšení péče a ochranu movitého kulturního dědictví c) Obnovu historických městských území a historických území v regionech d) Obnovu historického a kulturního dědictví v regionech e) Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield)


54

Příjemci podpory byly: OSS, PO státu, kraj, organizace zřízená nebo založená krajem, obec, svazek obcí, organizace řízená nebo založená obcí, nestátní neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné instituce, instituce ochrany ŽP, dobrovolné a společenské organizace, podnikatelské subjekty.

3.3.2 Národní zdroje Vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků na jednotlivé programy se každým rokem liší a jejich výše je stanovena podle možností státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok, nejsou uváděny celkové částky příspěvků na jednotlivé programy. Státní fond dopravní infrastruktury Příspěvek na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Finanční příspěvek se poskytuje výhradně na: a) výstavbu cyklistické stezky, b) údržbu cyklistické stezky. Od roku 2010 platí zásada, že příspěvek SFDI nelze kombinovat s prostředky SF EU. Příjemci příspěvku: a) obec jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, b) svazek obcí ve smyslu § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Podpora obnovy venkova Jedná se zejména o dotační titul č. 4 – Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci, kde jsou podporovány akce zaměřené na obnovu drobných sakrálních staveb nalézajících se v katastrálním území obce, které nejsou prohlášeny kulturním památkou a jsou v majetku obce. Jedná se zejména o obnovu staveb jako kaple, kaplička, socha, boží muka, kříž, úprava prostranství v okolí drobných sakrálních staveb. Účastník programu: a) obec do 3000 obyvatel (nikoli např. obcí zřízená právnická osoba), b) svazek obcí 1), který je registrován v souladu se zákonem o obcích 2), a to pouze v případě, že žadatelem nemůže být jedna obec, protože akce zasahuje do katastrálního území více obcí. Ministerstvo kultury ČR


55

Neuvádíme taxativní výčet všech programů Ministerstva kultury ČR, ale pouze těch, které nejvýznamnější měrou přispívají k rozvoji cestovního ruchu. a) Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Finanční prostředky jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky, popř. na obnovu movité kulturní památky pevně spojené se stavbou, jako jsou např. oltáře nebo varhany v kostelech, pokud je tato stavba kulturní památkou. Žadatelem o poskytnutí příspěvku je vlastník kulturní památky. b) Program Podpora pro památky UNESCO Dotace se poskytuje na projekty, které naplňují některou z následujících uvedených priorit: Priorita č.1: Management plan (zpracování nebo aktualizace existujícího), Priorita č.2: Prezentace a propagace památek, na které je Program zaměřen, Priorita č.3: Vědecko-výzkumné projekty vztahující se k památkám, pro něž je Program určen a prohlubující se poznání o jejich historii a hodnotách směřujících ke kvalitní péči o ně. c) Havarijní program Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro záchranu nemovitých kulturních památek a zabezpečení jejich nejnaléhavějších oprav, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění, odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb. d) Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. e) Program záchrany architektonického dědictví Tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a podobně. Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejich částí, které tvoří podstatu kulturní památky. K žádosti o zařazení do Programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. projekt záchrany kulturní památky. Žadatelem o poskytnutí příspěvku je vlastník kulturní památky nebo organizace, která k ní má právo hospodaření. f) Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Zaměřuje se na podporu obnovy a zachování nemovitých kulturních památek, zejména památek lidové architektury, jako jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka, ale i ve prospěch obnovy a zachování venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, zahrad, apod., které se nacházejí na území vesnických památkových rezervací a zón a krajinných památkových zón. Příspěvek lze poskytnout vlastníkům kulturních památek bez ohledu na typ vlastnictví. g) Program restaurování movitých kulturních památek Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou (restaurováním) movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely. Příspěvek lze poskytnout vlastníkům movité památky, popř. jejímu uživateli nebo organizaci, které vykonávají k památce právo hospodaření.


56

3.3.3 Soukromé zdroje Kromě veřejné sféry je realizátorem projektových záměrů a rozvojových aktivit také sféra soukromá, tj. především podnikatelé. Soukromé zdroje tvoří významnou oblast financování projektů v oblasti cestovního ruchu. Může ovšem také dojít ke sdružování veřejných a soukromých financí, respektive využití veřejno-soukromého partnerství (PPP), kdy vzájemná spolupráce subjektů z obou sektorů je iniciována za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.


57

4.

VÝHLED ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V OK DO ROKU 2016

V této chvíli nejsou známy nové dotační tituly za strany EU a státu na období 2014-16 vzhledem k CR. Je proto nutné se od roku 2011 zabývat přípravou rozvoje a podpory infrastruktury a služeb CR OK na období 2014-16 a aktuálně přizpůsobovat tuto přípravu politice státu a EU. Formulování dalšího rozvoje CR v OK do roku 2016 je obdobné, tak, jako v návrhové části PR CR OK do roku 2013 a je členěno do těchto kapitol: 1. Rozvoj veřejné infrastruktury a služeb 2. Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb 3. Rozvoj marketingu a organizace CR

4.1Rozvoj veřejné infrastruktury a služeb Udržení konkurenceschopnosti OK v oblasti CR se v letech 2014-16 neobejde bez investic do rozvoje veřejné infrastruktury a služeb. Půjde především o tyto segmenty:

Podpora zlepšení dostupnosti regionu a dostupnosti turistických cílů 

podpůrné aktivity související s výstavbou, modernizací a stavebními úpravami dálnic a rychlostních silnic.



stavební úpravy a případné rozšíření, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic I., II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů – dálnice, rychlostní komunikace), a to jednak s ohledem na zlepšení vzájemné propojenosti a také s ohledem na zlepšení dostupnosti atraktivit a služeb cestovního ruchu.



výstavba, modernizace a stavební úpravy a případné rozšíření infrastruktury sloužící pro regionální letiště (budovy i plochy) a nákup technických zařízení a dalšího vybavení pro regionální letiště. Zejména zlepšení dostupnosti regionu rozvojem regionálního letiště Bochoř.



podpora zlepšení dostupnosti turistických cílů (cyklobusy, skibusy, tripbusy) např. na základě doporučených výstupů připravované studie Zlepšení dostupnosti turistických cílů.


58

Podpora budování a modernizace tras pro cykloturistiku a in-line aktivity 

výstavba nových a modernizace páteřních a regionálně významných stezek a tras a s tím související infrastruktury pro bezmotorovou dopravu s preferencí tras nadregionálního, popř. mezinárodního významu (Jantarová stezka, Moravská stezka, nové propojení mezi Moravskou cyklostezkou a Cyklostezkou Bečva, atd.) a tras využitelných pro in-line aktivity. Zvláštní pozornost by měla být věnována budování takových stezek, které budou propojovat

turisticky atraktivní

cíle

v jeden

celek a vyvářet

tak produktovou,

cykloturistickou nabídku. Může to být např. podpora již existujících stezek jako je Čarodějnická cyklotrasa v Jeseníkách nebo podpora budování nových, regionálních, tématických stezek jakou může být např. Hanácká labužnická (gastronomická) stezka na Střední Moravě. 

budování, rozšiřování, modernizace doprovodné cyklistické infrastruktury a doplňkového mobiliáře (odpočívky, přístřešky, apod.), a to včetně komplexního terénního informačního systému (cykloznačení, informační panely, atd.).a podpory začlenění převozu kol do prostředků veřejné dopravy (cyklobusy, cyklovlaky) a podpora systémů úschoven a půjčování kol ve městech a turistických lokalitách.



podpora realizace a modernizace areálů pro náročnou terénní cyklistiku a pro extrémní cyklistiku

Podpora budování nových turistických cílů, atraktivit a obnova stávajících 

podpora infrastruktury spojené s modernizací nebo budováním nových atraktivit a areálů pro volnočasové a zábavní aktivity a podpora s tím spojených služeb. Jde např. o aquaparky, wellness zařízení, tematické zábavní a lifestylové parky, IQ parky, rozhledny. Dále je to např. posouzení využití vodních toků v OK pro vodní turistiku z pohledu CR. V případě, že se ukáže využití vodních toků v OK pro CR jako reálné, pak uvažovat o podpoře budování, rozšiřování, modernizaci areálů a doplňkového mobiliáře pro vodní turistiku v OK (přístaviště, odpočívky, přístřešky, tábořiště apod.). Tuto podporu úzce svázat s rozvojem a podporou budování cyklostezek v OK.


59



podpora vybudování výrazné návštěvnické atraktivity pro širokou veřejnost, která by měla ambici dosáhnout v průběhu několika let návštěvnosti okolo 0,5 mil návštěvníků. Může jít o novou atraktivitu, ale může se jednat o již existující atraktivitu, výrazně inovovanou. Může jít např. o podporu rozvoje Zoo Olomouc jako nejnavštěvovanějšího turistického cíle OK, nebo o podporu při budování nového tématického, zábavního nebo lifestylového parku na Střední Moravě, …



obnova, modernizace a rekonstrukce kulturních, historických a technických památek a zajímavostí, případně budování nových objektů se záměrem jejich využití pro cestovní ruch včetně návazné a doplňkové infrastruktury (přístupových komunikací vedoucích k objektům CR, parkovišť, apod.)

Podpora rozvoje služeb veřejné správy 

podpora akcí jako jsou festivaly, kulturní akce a programy a další aktivity pro volný čas (městské slavnosti, sportovní soutěže apod.). Jde např. o založení tradice a podpora akcí na Střední Moravě a v Jeseníkách, které mají ambice přitáhnout do regionů desítky až stovky tisíc návštěvníků.



podpora regionální gastronomie a regionálních produktů zaměřená na podporu jak výrobců regionálních produktů, tak i provozovatelů služeb nabízejících tyto produkty. Mělo by jít o podporu jak stávajících produktů (např. olomoucké tvarůžky, piva Litoval, Zubr, apod.), tak i o podporu vyhledávání nových regionálních produktů. Podpora musí být ve vazbě na projekt MZ - Regionální potravina.



podpora rozvoje informačních center včetně zajištění jejich kvalitního zázemí a technického vybavení. chybí využití IT technologií. Tím by se měly zabývat také veřejné subjekty. Např. budování orientačních a informačních systémů s využitím GPS, mobilních telefonů apod.

4.2Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb Rozvoj cestovního ruchu v OK do roku 2016 musí být založen čím dál více na aktivitách soukromého sektoru. Ten musí jít ruku v ruce s vhodnou podporou ze strany státu, kraje a obcí. Rozvoj podnikatelské infrastruktury a služeb CR v OK vzhledem k předpokládaným vývojovým tendencím by měl být směřován v OK v letech 2014-16 především do těchto segmentů :


60

Podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury 

podpora zatraktivnění, modernizace a rekonstrukce stávajících lázeňských objektů, případně výstavba nových, včetně návazné a doplňkové infrastruktury – lázeňské objekty a kolonády, služby (ubytovací, stravovací, apod.) a další doplňkové služby podporující konkurenceschopnost nejdůležitějšího segmentu CR v OK



podpora budování, modernizace nebo rekonstrukce ubytovacích kapacit a s tím spojené infrastruktury doplňkových služeb těchto zařízení



podpora budování, modernizace nebo rekonstrukce infrastruktury spojené s areály pro volnočasové a zábavní aktivity (např. aquaparky, wellness zařízení, tematické zábavní parky)



podpora budování, modernizace nebo rekonstrukce infrastruktury spojené s areály pro sportovní aktivity (např. lyžařské areály pro sjezdové a běžecké lyžování, lifestylové parky, ... ) a budování, modernizace a rozšíření doplňkových služeb a návazné infrastruktury spojené s těmito areály

Podpora rozvoje podnikatelských služeb 

podpora zvyšování kvality služeb podnikatelských subjektů, např. formou zapojení subjektů do systému certifikace zařízení a s tím spojeného vzdělávání a podpory



podpora rozvoje moderních informačních technologií podnikatelských subjektů ve vazbě na rozvoj IT veřejné správy, která povede ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů (např. on-line služby, informační portály apod.)

4.3Rozvoj marketingu a organizace CR Rozvoj marketingu a organizace CR v OK bude muset reagovat v nabídkách, produktech a programech na následující trendy:

Tvorba produktů 

produktová nabídka se bude orientovat na individuálního turistu a bude muset obsahovat originální nabídky, atypické programy i individuální nabídky šité návštěvníkům na míru



doba pobytu se bude zkracovat, na to bude reagovat pestrá nabídka víkendových a krátkodobých pobytů


61



poroste význam a podpora produktů, programů a informací pro cyklisty a in-linisty. Zde kvalitní marketing (ruku v ruce s rozvojem cyklistické infrastruktury a služeb), budou hrát jednu z klíčových úloh v rozvoji návštěvnosti destinace OK



poroste význam nabídek pro seniory a to nejen v oblasti léčebných a relaxačních pobytů, ale i celé řady pobytů zaměřených např. na aktivní turistiku, zážitkový turismus nebo úzce zaměřené tématické programy



více budou vyhledány produkty založené na autentičnosti zážitků a poroste význam dobrodružných a zážitkových pobytů



očekává se další vzestup industriálního turismu a také turismu zaměřeného na gastronomické speciality regionů a tomu musí být přizpůsobena tvorba produktů



pokud dojde k naplnění plánů a letiště v Bochoři přivítá do roku 2014 první návštěvníky, bude nutné se marketingově zabývat i některými novými trhy, které doposud v destinaci OK nehrály žádný význam

Marketingová komunikace a podpora prodeje 

při rozhodování o výběru dovolené bude významnou úlohu hrát image destinace a tomu je třeba přizpůsobit skladbu marketingového mixu



komunikace bude převážně orientována na individuálního turistu nebo na skupiny turistů, které si dovolenou zařizují na přímo, bez CK, tomu se musí přizpůsobit celá komunikace



poroste význam sdělení formou elektronických komunikací např. informačních portálů, mobilního marketingu apod., což zvýší tlak na aktualizace a zavádění nových a moderních marketingových nástrojů a technologií, které budou přinášet inovace v marketingu a zvýší kvalitu služeb



žádané budou různé formy speciálních prezentací, worshopů a roadshow na úkor standardních veletrhů



udrží se význam regionálních veletrhů a pokud dojde k rozšíření nabídky výhodného nákupu dovolené na těchto veletrzích, vzroste i jejich význam



strmě poroste význam vizuálních sděleních (např. formou různých videoprůvodců, krátkých vizuálních sdělení, fotografii) a tomu budou muset být přizpůsobeny všechny marketingové prostředky, přičemž zásadní význam budou mít vizuální sdělení pro marketing na internetu, mobilní marketing, ale i kanály digitálních televizí a reklam,ní prostory multikin. Aktuálnost vizuálních sdělení a konkrétní informační obsah budou pro marketing destinace velmi významné.


62



Návštěvníci budou více upřednostňovat různé pobídky, např. formou slevových karet, ale i různých spotřebitelských soutěží a proto bude nezbytné pokračovat v rozvoji ORC s využitím marketingových možností, které umožní digitalizace ORC.



dynamicky se bude rozvíjet inovativní marketing umožňující nacházet na základě nových produktů nové trhy a bude třeba podporovat vyhledávání originálních produktů

Organizace CR 

bude potřeba pokračovat v rozvoji organizace CR destinace OK po roce 2013, především sjednocení marketingu za celý OK (naplnění Projektu organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje z roku 2005) ve vazbě na sdružení cestovního ruchu v obou regionech. Tuto otázku bude nutno řešit (pokud již nebude vyřešena) s vazbou na v současnosti připravovaný zákon o CR.



pokud nebude do roku 2013 zřízena kancelář (Convetion bureau) pro kongresový a incentivní turismus (MICE) za OK, je potřeba se urychleně touto otázkou zabývat



stále více návštěvníků bude požadovat vyšší standard služeb, nové služby, inovace, což bude vytvářet tlak na rozvoj lidských zdrojů a certifikace služeb v OK a proto je třeba se těmito otázkami zabývat



vytváření podpory rozvoje informačních center ve vazbě na marketing CR v OK, např. aktualizace údajů, zapojení IC do různých soutěží pro návštěvníky apod.


63

Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled do roku 2016)

Recommend Documents