Program c.k. gymnázia ve Znojmě na konci školního roku Programm des k.k. Gymnasiums zu Znaim am Schluße des Schuljahres 1863

1 Programm des k.k. Gymnasiums zu Znaim am Schluße des Schuljahres 1863.

Program c.k. gymnázia ve Znojmě na konci školního roku 1863.

Professor Dr. Anton R O T H Die Eishöhlen bei Frain in Mähren. Geologisch-physikalische Skizze. Znaim 1863.

Profesor dr. Anton R O T H Ledové jeskyně u Vranova na Moravě. Geologicko-fyzikální črta. Znojmo 1863.

An der südlichen Grenze Mährens gegen Nieder-Österreich, ¼ Meile von dieser und zwei Meilen von Znaim entfernt, liegt an beiden Ufern der zwischen waldigen Felsschluchten dahineilenden Thaja der Marktflecken F r a i n .

Na jižní hranici Moravy s Dolními Rakousy, ve vzdálenosti ¼ míle [= 1,9 km] od této hranice a dvou mil [= 15,2 km] od Znojma leží na obou březích Dyje, plynoucí tam mezi lesnatými skalními roklemi, městys V r a n o v n a d D y j í .

Die romantische Lage dieses Ortes, seine pitoresken Felspartien, die dichtbelaubten Berglehnen so wie die tiefen vom Fluße durchschnittenen Schluchten und quer in diese einmündenden Seitentäler haben Frain seit jeher zu einem der angenehmsten und besuchtesten Orte der ganzen Gegend gemacht. Das majestätisch auf steiler Felszunge prangende Schloß, die parkähnlich hergerichteten Waldanlagen, die vielen teils natürlich schönen teils künstlich verschönerten Höhenpunkte und Fernsichten verleihen dem kleinen Orte eine Pracht und Anmut, wie sie selten zu treffen sind. Dazu kommt noch die Reichhaltigkeit der Flora und Fauna der Umgegend und ein großer Reichtum an Gebirgssteinen und Mineralspezies, so daß sowohl der Naturfreund als der wissenschaftliche Forscher diese Täler nicht unbefriedigt verläßt. Was aber Frain in neuerer Zeit interessant macht, sind die seit den letzten Jahren näher gewürdigten und genauer beobachteten E i s h ö h l e n, das ist die Eisbildung im Sommer in den Felsspalten eines gegen Südwest gelegenen Felsenabhanges, der sogenannten „Eisleiten“.Dieses Phänomen bewog mich, diesen Ort häufiger zu besuchen und die gemachten Wahrnehmungen, verbunden mit freundschaftlichen Mitteilungen, zur öffentlichen Kenntnis zu bringen.

Romantická poloha tohoto místa, jeho pitoreskní skalní partie, horská úbočí s hustým listím, stejně jako hluboké rokle proříznuté řekou a boční údolí ústící šikmo do nich, udělaly z Vranova odedávna nejpříjemnější a nejnavštěvovanější místo celé krajiny. Zámek, skvící se majestátně na příkré skalní ostrožně, pásy lesa upravené jako parky, četné vrcholy a vyhlídky do dálky zčásti přirozeně krásné a zčásti uměle okrášlené, propůjčují tomuto malému místu skvost a půvab, s jakým se lze zřídka setkat. K tomu ještě přistupuje hojnost květeny a zvířeny okolí a velké bohatství hornin a minerálních druhů, takže tato údolí neopouští neuspokojen ani přítel přírody, ani vědecký badatel. Co však činí Vranov zajímavým v novější době, jsou v posledních létech blíže vyhodnocené a přesněji pozorované l e – d o v é j e s k y n ě, tj. tvorba ledu v létě ve skalních štěrbinách na jednom skalním úbočí ležícím na jihovýchodě tak zvané „Ledové stráně“. Tento fenomén mě přiměl k tomu, abych toto místo častěji navštívil a učiněné postřehy spojené s přátelským sdělením, dal veřejně na vědomí.

2 Meine Absicht ist hierbei, den Besucher dieses Ortes, besonders aber den studierenden Jüngling auf diese merkwürdige und nicht eben häufige Naturerscheinung aufmerksam zu machen, und die Ursachen derselben in populärer Form zu erläutern.

Přitom mám v úmyslu upozornit návštěvníka tohoto místa, ale obzvláště studujícího mladíka, na tyto pozoruhodné a ne právě časté přírodní jevy, a populární formou vysvětlit jejich příčiny.

Vom Markte Frain zieht sich längs der Thaja am linken Ufer derselben ein, teilweise durch einen Damm geschützter, künstlich gebildeter Weg gegen die Eisleiten hinab durch eine Häuserreihe, den sogenannten „Hammer“ hindurch. Auf der linken Seite dieses Weges erhebt sich ein über 20 Klafter hoher, steiler, von feinkörnigen mit Quarz- und Feldspatadern reichlich durchzogenen Gneisplatten gebildeter Fels, dessen Wände zackig und uneben, fast senkrecht herabhängen und kaum von einer Felsenpflanze bewachsen sind. Das gegenüberliegende Ufer ist sanft abgedacht, zum Teil in Äcker und Gärten umgewandelt, nach oben mit Nadelholz bewaldet. Beinahe ¼ Wegstunde abwärts flacht sich das Tal auch diesseits ab, eine von Norden her abschüssige Schlucht begrenzt die steilen Felsen, und mäßig steile Berglehnen, mit Laub- und Nadelholz bewachsen, neigen sich gegen den Fluß herab. Nach halbstündiger Fußwanderung zeigt sich, quer der Richtung des Flusses gegenüber stehend, eine ziemlich steile, mit Steingerölle und Waldbäumen überdeckte Berglehne, auf deren dachförmigem Rücken ein Obelisk von Ferne sichtbar ist. Dieses ist die gesuchte Eisleiten, das Ziel unserer Wanderung. Hier macht der Fluß fast im spitzigen Winkel eine Wendung nach rechts, um gleich wieder in die frühere Richtung, später sogar nach links umzubiegen, so daß er den Felsen in Form eines Halbkreises umfließt. Auf dem durch diese Wendung gebildeten flachen Ufer, das teilweise mit Gras bewachsen ist, liegen noch einige Reste einer von den Fluten abgeschwemmten Felsenwand. Wir aber wenden uns etwas links einer von Nordost herabfallenden Schlucht entlang,

Od městyse Vranova se táhne dolů podél Dyje na levém břehu uměle vybudovaná, částečně hrází chráněná cesta směrem k Ledové stráni přes řadu domů, tak zvané „Hamry“. Po levé straně této cesty se zvedá přes 20 sáhů [= 38 m] vysoká příkrá skála, tvořená rulovými deskami bohatě prostoupenými jemnozrnými žilami křemene a živce, jejíž zubaté a nerovné stěny spadají téměř kolmo dolů a stěží na nich roste nějaká skalní rostlina. Protilehlý břeh je povlovně skloněný, zčásti proměněný v pole a zahrady, nahoře zalesněný jehličnany. Téměř po ¼ hodině cesty směrem po toku dolů se údolí také na této straně zplošťuje, strmé skály ohraničuje od severu příkrá rokle, a mírně strmá úbočí, porostlá jehličnatými i listnatými stromy, se sklánějí dolů k řece. Po půlhodinové chůzi se ukáže značně strmé úbočí stojící šikmo naproti směru řeky, pokryté kamenným štěrkem a lesními stromy, na jehož střechovitém hřbetu je zdáli viditelný obelisk. Toto je hledaná Ledová stráň, cíl našeho putování. Řeka zde dělá v téměř ostrém úhlu obrat doprava, aby se hned zase obrátila do dřívějšího směru, a později dokonce doleva, takže obtéká skálu ve tvaru polokruhu. Na plochém břehu vytvořeném tímto obratem, který je částečně porostlý trávou, leží ještě nějaké zbytky skalní stěny splavené povodněmi.My se ale obrátíme poněkud vlevo, podél rokliny spadající sem od severovýchodu, která skálu mělce rozetíná, a kterou vede příkrá cesta do Čížova. Dále vlevo je zřízena ještě druhá umělá cesta, po níž mohou jet také povozy.

3 welche den Felsen seicht durchschneidet, und durch welche ein steiler Weg nach Zaisa führt. Weiter links ist noch ein zweiter künstlicher Weg angelegt, der auch mit Wägen befahren werden kann. In der erwähnten Schlucht zeigt sich links eine mehrere Klafter hohe und ziemlich lange, aus senkrecht gelagerten Gneisplatten gebildete Felsenmauer, auf welche darum aufmerksam gemacht wird, weil wir in den Leiten mehreren denselben begegnen werden.

Ve zmíněné rokli se nalevo ukazuje několik sáhů vysoká a dosti dlouhá skalní stěna, vytvořená z kolmo uložených rulových desek, na niž upozorňujeme proto, protože se na stráni budeme setkávat s vícero těmito deskami.

Von da an rechts über einen kleinen Wasserlauf führen bequeme, mit Kiessand bestreute Fußwege, anfangs sanft aufsteigend, später aber, nachdem man eine über hundert Schritte breite, von Gneisplatten bedeckte, Strecke durchschritten hat, steiler und zickzack gewunden, teilweise von Stufen aus Gneisplatten stiegenartig gebildet, ziemlich schnell aufwärts. Diese unregelmäßig herumliegenden, meist eine Quadratklafter breiten und 1 bis 3 Fuß dicken Platten rühren von einer weiter oben gelegenen steilen Felswand her und stürzten im Laufe der Zeit herab, erreichen aber das Niveau des Thajaufers nicht.

Odtud vedou doprava přes malý vodní tok pohodlné, hrubým pískem vysypané pěší cesty, zpočátku mírně stoupající, ale později, poté co přejdeme široký prostor přes sto kroků pokrytý rulovými deskami, příkřejší a klikatě zatočené, částečně utváření schodovitě stupni z rulových desek, dosti rychle nahoru. Tyto desky, ležící nepravidelně kolem dokola, většinou jeden čtvereční sáh [= 3,6 m2] široké a 1 až 3 stopy [= 31 až 93 cm] silné, pocházejí z jedné příkré skalní stěny ležící dále výše a během doby se zřítily sem dolů, ale nedosahují úrovně břehu Dyje.

Nun zeigen sich zwei Wege. Der links ziehende führt über 5 Stufen aufwärts zu der untersten im Jahre 1858 entdeckten Eisgrube (II.)* Diese liegt unterhalb einer, mehrere Klafter hohen, senkrechten Mauer von Gneisplatten, besteht aus einer einzigen, nach rückwärts spitzig zulaufenden Höhle, faßt wenig über eine Kubikklafter Rauminhalt, scheint aber im Hintergrunde mit Felsenspalten zusammen zu hängen. Sie ist nur einige Fuß hoch mit ________ *) Die römischen Ziffern beziehen sich auf die in der Tabelle Seite 8 u.f. angegebenen Höhlen.

Nyní se ukazují dvě cesty. Ta která se táhne doleva, vede přes 5 stupňů nahoru k nejspodnější Ledové jámě (II.)*, objevené v roce 1858. Ta leží pod kolmou stěnou z rulových desek, vysokou několik sáhů, sestává se z jedné jediné jeskyně vybíhající ostře směrem dozadu , zaujímá něco přes krychlový sáh [= 6,82 m3] prostorového obsahu, ale zdá se, že vzadu souvisí se skalními trhlinami. Je jenom několik stop vysoká, překrytá skalními ____________ *) Římské číslice se vztahují k jeskyním uvedeným v tabulce na straně 8 a následujících.

4 Felsenplatten überdeckt, und vorne künstlich vermauert, so daß nur eine 1 ½ Quadratfuß große Öffnung und ein seitlich gelegenes unregelmäßiges Loch in das Innere hineinblicken lassen.

deskami, a vpředu uměle zazděná, takže je možno se podívat dovnitř jenom jedním 1 ½ čtvereční stopy [= 0,15 m2] velkým otvorem a jednou po straně ležící nepravidelnou dírou.

Wenn wir von hier über jene fünf Stufen wieder zurück gehen, so führt uns der rechts ziehende Weg bei einer mauerartigen Felswand, von der einige Platten längs des Abhanges herabgerollt sind, vorüber nach oben, und wir kommen zu einer zweiten 15 – 20° langen und 5 – 10° hohen stark gespaltenen und häufig zerklüfteten Wand, von welcher ebenfalls Platten nach zwei Richtung herabgerutscht sind ; weiter oben ist eine dritte, dann eine vierte und über diesen allen in beträchtlicher Höhe eine fünfte Felsenwand. Von diesen allen sind große Steinplatten oft in eine bedeutende Tiefe herabgestürzt und haben sich in den Vertiefungen der Berglehne gelagert.

Vrátíme-li se odtud přes oněch pět stupňů zase nazpět, zavede nás cesta vedoucí doprava kolem skalní stěny tvaru zdi, z níž se podél svahu zřítilo několik desek, nahoru, a přijdeme ke druhé stěně, 15 – 20° dlouhé [= 28,5 - 38 m] a 5 – 10° [= 9,5 – 19 m] vysoké, silně rozeklané a často plné rozsedlin, z niž se rovněž zřítily desky dolů do dvou směrů ; dále nahoru je třetí, potom čtvrtá a nade všemi těmito ve značné výšce pátá skalní stěna. Ze všech těchto se zřítily často do značné hloubky velké skalní desky a uložily se do prohlubní v úbočí.

Wenige Schritte führen uns wieder zu einer Eisgrube (I.), welche unter den Stufen des Fußweges ganz seicht gelegen ist, ohne daß eine Felsenwand sich über derselben befindet.

Několik kroků nás opět zavede k jedné Ledové jámě (I.). která leží zcela mělce pod stupni pěší cesty, aniž by se nad ní nacházela nějaká skalní stěna.

Von da kommt man über mehrere Stufen hinauf zu drei neben einander liegenden Klüften. Die erste und unterste derselben ist schwer zugängig und liegt links ab von dem gebahnten Wege, sie ist wohl enge, aber viele Klafter tief und läuft nach oben und rückwärts in spitzige Winkel aus. Das Tageslicht dringt durch eine Öffnung von oben ein.

Odtud přijdeme po několika stupních nahoru ke třem vedle sebe ležícím rozsedlinám. Ta první a nejspodnější z nich je velmi obtížně přístupná a leží nalevo od upravené cesty, je sice úzká, ale mnoho sáhů hluboká a vybíhá nahoru a nazpět do ostrého úhlu. Denní světlo proniká shora jedním otvorem.

Nicht weit von dieser ist südöstlich eine andere Höhle, zu der der Zugang bequemer ist. Der Eingang in dieselbe ist 1 ½ Klafter breit und 6 Klafter hoch, verengt sich aber sogleich und läuft in eine schmale Felsenspalte aus ; Felsen hängen von oben herab, gestützt auf unterliegende Vorsprünge, und drohen jeden Augenblick den darunter stehenden Wanderer zu zerschmettern. Knapp an dieser Höhle ,

Nedaleko od ní je jihovýchodně jiná jeskyně, k níž je pohodlnější přístup. Vchod do ní je 1 ½ sáhu [= 2,8 m] široký a 6 sáhů [ = 10,5 m] vysoký, ale okamžitě se zužuje a vybíhá do úzké skalní pukliny ; skály visí shora dolů opřeny o výstupky ležící pod nimi a hrozí, že každým okamžikem roztříští pocestného stojícího pod nimi. Těsně u této jeskyně, asi 20 kroků východně ve směru sbíhavém s tou

5 kaum 20 Schritte östlich, in konvergierender Richtung mit der letztbeschriebenen liegt eine anfangs nach oben offene, später gedeckte 5 Klafter breite und 10 Klafter lange Felsenschlucht, zu welcher uns 4 Stufen aufwärts und dann 6 Stufen abwärts führen. In dieser Schlucht ist ein enger Zugang zu der im Jahre 1860 entdeckten „Eishöhle.“ (III.) Die Größe derselben ist, so weit sie dem Beobachter zugängig ist, unbedeutend, doch scheinen mehrere rückwärts sich verengende Spalten mit der Höhle in Verbindung zu stehen. Diese Grube liegt unter einer ziemlich hohen Schichte von Gneisplatten.

posledně popsanou leží skalní strž, zpočátku nahoře otevřená, později zakrytá, 5 sáhů [= 9,5 m] široká a 10 sáhů [= 19 m] dlouhá, k níž nás zavedou 4 stupně nahoru a potom 6 stupňů dolů. V této strži je úzký příchod k „Ledové jeskyni“ (III.) objevené roku 1860. Její velikost je, pokud je pozorovateli přístupná, bezvýznamná, ale zdá se, že s jeskyní je ve spojení mnoho puklin, směrem nazpět se zužujících. Tato jáma leží pod dosti vysokou vrstvou rulových desek.

Von hier führen viele künstliche Stufen schnell den steilen Pfad hinan und man gelangt abermals zu einer offenen, 1 ½ Klafter breiten in eine Spitze zulaufenden 4° hohen Kluft, die rückwärts durch herabhängende Felsen überdeckt ist, wodurch sich im Hintergrunde Spalten und Höhlen bilden, welche ziemlich tief hinabreichen und weit nach rückwärts auslaufen. Etwas weiter nach oben liegt eine tiefe und ziemlich weite Höhle, welche 2 – 3 Klafter im Durchmesser hält und mit der letztbeschriebenen zu kommunizieren scheint.

Mnoho umělých stupňů vede odtud příkrou stezku rychle vzhůru a opět se dostáváme k otevřené rozsedlině, 1 ½ sáhu [= 2,8 m] široké a 4° [= 7,6 m] vysoké, vybíhající do špice, která je vzadu překryta visící skalou, čímž se v pozadí vytvářejí pukliny a jeskyně, které sahají dosti hluboko a vybíhají daleko dozadu. O něco dále nahoru leží hluboká a dosti široká jeskyně, která má v průměru 2 – 3 sáhy [= 3,8 - 5,7 m] a zdá se, že je ve spojení s tou dříve popsanou.

Nur einige Schritte nach aufwärts befindet sich zu beiden Seiten des künstlichen Weges eine offene Schlucht von mehrerer Klafter Tiefe, die südlich in einen spitzigen Winkel zuläuft, nördlich aber einige hundert Schritte fast halbkreisförmig sich hinzieht, und so eine östlich gelegene Felswand umgibt, die an 20° hoch senkrecht emporragt.

Jen o několik kroků výše se nachází po obou stranách umělé cesty otevřená puklina o hloubce několika sáhů, která vybíhá jižním směrem do ostrého úhlu, ale severním směrem se táhne několik stovek kroků téměř ve tvaru půlkruhu, a tak obklopuje skalní stěnu ležící východně, která vyčnívá kolmo do výše 20° [= 38 m].

Mühsam, doch auf gebahnten Wegen und Steinstufen, gelangt man nach mehreren Wendungen der Bahn zu einem breiten Fahrwege, an dessen linken Seite von dem Wege abseits jene Grube liegt, die später unter der Benennung „am Bergrücken“ öfters genannt werden wird, und von da endlich auf den höchsten Punkt der Eisleiten.

Namáhavě, ale po upravených cestách a kamenných stupních se po mnoha zákrutech cesty dostaneme na širokou vozovku, po jejíž levé straně stranou od cesty leží ona jáma, která bude později často jmenována pod jménem „na horském hřbetu“ a odtud konečně na nejvyšší bod Ledové stráně. .

6 Nachdem ich mich bestrebt habe, mit möglichster Genauigkeit die Lage und Gestalt der Höhlen auf der Eisleiten zu beschreiben, komme ich zu dem eigentlichen Gegenstande meiner Abhandlung ; und es liegt mir nun ob, sowohl die Entstehung dieser Höhlen als auch die Eisbildung in denselben zur Sommerszeit zu erklären, wobei ich, was die Form der Darstellung betrifft, besonders den mit den geologischen und physikalischen Erscheinungen und Gesetzen weniger vertrauten L a i e n im Auge habe.

Poté, co jsem se vynasnažil co možná s největší přesností popsat polohu a vzezření jeskyní na Ledové stráni, se dostávám k vlastnímu předmětu mého pojednání ; a nyní je na mně, abych vysvětlil jak vznik těchto jeskyní, tak také tvorbu ledu v nich v letním období, přičemž já, pokud se týče formy vylíčení, mám zejména na mysli l a i k a , méně obeznámeného s geologickými a fyzikálními jevy a zákony.

Die Frage, wie die voran beschriebenen Höhlen entstanden seien, läßt sich dahin beantworten : Das Felsengestein bei Frain gehört gleich dem böhmisch-mährischen Hügelland der Urformation an, und hängt mit den vom linken Donauufer in NiederÖsterreich von Südwest nach Nordost verlaufenden Bergen zusammen, welche sich längs der Grenze Böhmens und Mährens nach Nordost ziehen. Dasselbe besteht größtenteils aus Schiefergestein und besonders aus Gneis, der fast in allen Modifikationen und Übergängen auftritt, welche oft nur auf kleinen Strecken vorkommen und bald wieder verschwinden. Seltener ist Weißstein, eine feldspatreiche Gesteinart mit wenig Quarz, worin der Glimmer ganz fehlt. Glimmerschiefer tritt in manchen Stellen namentlich zwischen Mramotitz über Kasern nach Groß-Maispitz auf, bildet bläulich graue, stark glänzende Schiefer und durchzieht den Gneis in ganz geringer Breite ; derselbe findet sich auch bei der zu Frain gehörigen Burgruine Neuhäusl (Neuburg). Am seltesten findet sich T h o n s c h i e f e r , häufiger dagegen der Granit, mit grobkörnigen Quarz- und Feldspatkrystallen und grobkörnigem meist schwarzen Glimmer in Form mehr weniger großer Blöcke, wie dieses auch bei „Rabenstein“ und „Traussnitz“ bei Znaim häufig ist. Interessant ist, daß man in diesem Gebirge in Frain und Znaim´s Nähe krystallinischen Kalkstein findet, ein

Otázku, jak tyto svrchu popsané jeskyně vznikly, lze zodpovědět v tomto smyslu : skalní hornina u Vranova náleží stejně k prahorní formaci Českomoravské vysočiny a souvisí s horstvem probíhajícím od levého břehu Dunaje v Dolních Rakousích od jihozápadu k severovýchodu, jenž se táhne k severovýchodu podél hranice Čech a Moravy. Toto se většinou sestává z břidličnaté horniny a zejména z ruly, která se vyskytuje téměř ve všech modifikacích a přechodech, jenž se často objevují jenom na malých úsecích a brzy opět mizí. Řidčejší je granulit, druh horniny bohaté na živec s trochou křemene, v níž zcela chybí slída. Svor se vyskytuje na mnohých místech, zejména mezi Mramoticemi nad Kasárnami do Mašovic, vytváří modrošedé, silně třpytivé břidlice a prostupuje rulu ve zcela malé šířce ; tentýž svor se nachází také u zříceniny hradu Nový hrádek patřící k Vranovu. Nejřídčeji se vyskytuje j í l o – v i t á b ř i d l i c e , naproti tomu hojněji žula, s hrubozrnými křemennými a živcovými krystaly a s hrubozrnou, většinou černou slídou ve tvaru více méně velikých balvanů, jak je to časté také u Znojma u Rabštýna a Trousnice . Zajímavé je, že se v tomto pohoří v blízkosti Znojma a Vranova nachází krystalický vápenec, načernale šedý, hrubozrný prahorní vápenec, který je však méně vhodný pro dobývání stavebního vápna pro silné znečištění křemenem. Vápencové lomy

7 schwärzlich graues, grobkörniges Urkalkgestein, das jedoch zur Gewinnung von Baukalk wegen starker Verunreinigung mit Quarz wenig geeignet ist. Kalkbrüche sind bei Platsch und KleinMaispitz, bei Mramotitz, Plenkowitz, Frain und Vöttau.

jsou u Plavče a Mašůvek, u Mramotic, Plenkovic, Vranova a Bítova.

Das sind die wesentlichsten das Gebirge zusammensetzenden Steinarten in Frains Nähe ; die untergeordneten, in denselben eingelagerten und ausgewachsenen Mineralspezies, als : Talk- und Chloritschiefer, Serpentine, Opale, Granaten, Tremolit, Asbest, Eisenkiesel, Graphit u.a.m. sind hier nicht in Betracht zu ziehen.

To jsou nejpodstatnější druhy hornin, z nichž se sestává pohoří v blízkosti Vranova ; na podřadné, v nich uložené a zarostlé druhy minerálů, jako : mastkové a chloritanové břidlice, hadovce, opály, granáty, tremolity, asbest, pyrit, tuha a mnoho jiných zde nebyl brán zřetel.

Dieses Schiefergebirge steigert sich von Znaim aus allmählig zu einer Hochebene, die sich gegen Nordwest mehr und mehr erhebt, so daß Znaim nur 150° , Zaisa nächst der Eisleiten bereits 221° und Windschau nächst Frain 231° über dem Meeresspiegel liegt, daß ferner die Thaja an der Brücke bei Schallersdorf bei Znaim eine Höhe von 113°, an der Frainer Brücke schon 148° zeigt.

Toto břidličnaté pohoří se od Znojma pozvolna stupňuje v náhorní rovinu, která se směrem na severozápad více a více zvyšuje, takže Znojmo leží v nadmořské výšce jenom 150° [= 285 m] , Čížov poblíže Ledové stráně už 221° [= 420 m] a Onšov poblíž Vranova 231° [= 439 m] že dále Dyje vykazuje u mostu u Šaldorfu výšku 113° [= 214,7 m] , u vranovského mostu už 148° [= 281,2 m].

Durch Verwitterung der obersten Steinlagen hat sich Grobsand, Löß und Lehm gebildet, welche die Felsen oft nur wenig überdecken, fleckweise aber durch atmosphärisches Wasser zusammengeschwemmt und in Vertiefungen angelagert sind, in denen hie und da rachelartige Wasserrisse und Gräben vorkommen. Anderorts sind diese Gesteinmassen selbst durch Flüsse, Bäche und Wasserläufe durchschnitten und es sind durch die Gewalt des Wassers tiefe Einschnitte und Schluchten gebildet worden, welche nach der größern oder geringern Härte der Steine und deren Schieferung verschieden breit und tief sind, und nach der Richtung und dem Falle des Wassers sich in gekrümmten oder geraden Strecken fortziehen. So hat die Thaja bei Frain die Felsen 80 – 100° tief

Zvětráváním nejhořejších vrstev kamene se vytvořil hrubý písek, spraš a hlína, jenž pokrývají skály často jenom málo, ale místy jsou atmosférickými vodami splaveny a usazeny do prohlubní, v nichž se tu a tam vyskytují jícnovité vodní trhliny a příkopy. Na jiných místech jsou tyto masy hornin samotné proťaty řekami, potoky a vodními toky a silou této vody byly vytvořeny hluboké zářezy a rozsedliny, které jsou podle větší či menší tvrdosti hornin a jejich břidličnatosti různě široké a hluboké a podle směru a spádu vody se táhnou v zakřivených nebo přímých drahách. Tak vymlela Dyje u Vranova skály do hloubky 80 – 100° [= 152 -190 m] , malé potoky a vodní toky daly vzniknout napříč vyústěným roklím a tam, kde řeka naráží a tvoří zákruty, vyčnívají vzhůru strmé holé skalní stěny,

8 ausgewaschen, kleine Bäche und Wasserläufe haben quer einmündende Schluchten erzeugt und dort, wo der Fluß stark anprallt und Wendungen macht, ragen schroffe nackte Felswände empor, wogegen die übrigen Ufer abgedacht und überwaldet sind. Ungeachtet der vielfachen Krümmungen der Thaja in der Nähe der Eisleiten sind die Ufer dennoch wenig steil und mit Waldbäumen bewachsen, weil die Biegungen allmählig geschehen und in größern Bogen stattfinden.

proti nimž jsou ostatní části břehu skloněné a zalesněné. Nehledě k mnohonásobným zákrutům Dyje v blízkosti Ledové stráně jsou břehy přesto méně příkré a porostlé lesními stromy, protože záhyby jsou pozvolné a jsou ve větších obloucích.

Daß die Vertiefung des Flußbettes in den Felsen durch die Wasserkraft des Flußes selbst, durch allmähliges Abtragen der Gesteinsplatten in Folge Jahrtausende andauernden Fließens und zeitweilig eingetretener größerer Fluten entstanden sei, unterliegt wohl keinem Zweifel. Zur Gewißheit aber wird diese Anschauung, wenn man die oben beschriebenen Felswände, welche sich längs der Schlucht und dem Wege nach Zaisa, bevor man zur Eisleiten kommt, hinziehen, mit jenen gleich geformten mauerartigen Wänden der letztgenannten Felsenlehne vergleicht, und diese mit den südlich an der Leiten und den über dem Flusse auf jenem halbkreisförmigen Abhange unterhalb des Lustschloßes in der Breitau herumliegenden Tafeln und der Mauer der „Martinswand“ zusammengestellt ; dieselbe Lagerung, gleiche Struktur und Zusammensetzung derselben Bestandteile läßt alle diese Felswände als ehemals zusammengehörig ohne Mühe erkennen.

Není pochybnosti o tom, že zahloubení řečiště ve skále vzniklo samotnou silou řeky, pozvolným odnášením desek horniny v důsledku tisíciletí trvajícího toku a občasných nastoupivších větších povodní. Ale jistotou se tento názor stává teprve když srovnáme shora popsané skalní stěny, které se táhnou podél rokliny a cesty do Čížova, než se přijde k Ledové stráni, s oněmi stejně tvarovanými stěnami tvaru zdi posledně zmíněného skalního úbočí, a ty porovnáme s tabulemi ležícími kolem dokola jižně na stráni a nad řekou na onom půlkruhovitém svahu pod letohrádkem v Breitavě a se zdí „Martinovy stěny“ ; totéž uložení, stejná struktura a složení týchž součástí dovoluje bez námahy rozeznat, že všechny tyto skalní stěny kdysi přináležely k sobě.

Wenn nun die Trennung der Uferwände des Flusses durch dessen Fluten schon vor Jahrtausenden begonnen wurde und jetzt noch immer, wenn auch unserer Beobachtung kaum merkbar, fortgesetzt wird, und dadurch die Felsberge in solcher Tiefe und Breite durchfurcht wurden, so dürfte die Bildung jener Mauerwände auf der Eisleiten wohl auch keinen andern Ursprung haben. Die Lage der senkrecht über einander gestellten Gneisplatten, wie

I když dělení pobřežních stěn řeky jejími povodněmi započalo před tisíciletími a nyní stále ještě pokračuje, i když sotva zřetelně našemu pozorování, a tím byly skalnaté vrchy rozbrázděny do takové hloubky a šířky, takže nemohla být tvorba oněch hradebních stěn na Ledové stráni žádného jiného původu. Poloha desek ruly uložených kolmo jedna na druhé, tak jak se vyskytují na Ledové stráni a v jejím okolí, volnější spojení jednotlivých desek už dlouho zvětralými vrstvami slídy ležícími

9 diese auf der Eisleiten und in deren Nähe vorkommen, die lockere Verbindung der einzelnen Platten durch die dazwischen liegenden bereits längst verwitterten Glimmenschichten, die zufällig senkrechte Richtung dieser Zwischenlagen an gewissen Stellen des Gebirges, lassen mit Gewissheit annehmen, daß beim Auswaschen der unteren Schichten dieser Felsen die darüber liegenden der Stütze entbehrend nachrollten und so über die Lehne hinabkollerten, jene aber, deren Unterlagen nicht weggeschwemmt wurden, in Gestalt der noch vorhandenen Mauern stehen blieben.

mezi nimi, náhodný kolmý směr těchto vložek na určitých místech pohoří dovolují s určitostí předpokládat, že při vymývání spodnějších vrstev těchto skal, se ty ležící nad nimi kutálely za nimi, postrádajíce opory, a tak se koulely dolů po svahu, ale ty, jejichž podloží nebyla odplavena, zůstaly stát v podobě zdí vyskytujících se ještě dnes.

Die Höhlen in und neben diesen steilen Wänden sind aber durch von oben eingedrungenes Wasser, wie dieses bei Regengüssen und beim Schmelzen großer Schneemassen geschieht, gebildet worden, was dadurch um so möglicher wird, als das zwischen die Platten durch Regen im Herbste oder durch allmähliges Schmelzen des Schnees an der Sonne im Winter eindringende Wasser durch die Winterkälte zu Eis gefriert, und wegen der Volumzunahme des letzteren die Verbindung der Steine lockert und deren Entfernung erleichtert. So nun hat das oben eingedrungene atmosphärische Wasser kleinere Stücke abgeschwemmt, größere Platten verloren dadurch ihre Stütze und mußten nachrollen, diese versperrten dem Wasser den Weg, bis sie endlich dem starken Andrange desselben weichen mußten und fortgeschwemmt wurden. So finden wir den Zusammenhang der Felsen unterbrochen, ganze Schluchten, Höhlen und Spalten im Innern derselben gebildet, gewahren als Spuren des zeitweilig eintretenden Wassers am Boden der Höhlen Lehm, Sand, Gerölle, und größere Bruchstücke angeschwemmt. Von Oben ragen lose Felsplatten halb abgelöst, noch teilweise in den Schichten eingezwängt, hervor, andere stützen sich auf darunter liegende Vorsprünge, noch andere drohen jeden Augenblick herabzustürzen sobald

Jeskyně v těchto příkrých stěnách a vedle nich byly ale vytvořeny vodou, pronikající dovnitř shora, jak se to stává při lijácích a při tání velkého množství sněhu, což je tím spíše možné, když voda, proniknuvší mezi desky deštěm na podzim nebo pozvolným táním sněhu na slunci v zimě, ztuhne zimními mrazy v led, a tím, že tento led zvětší svůj objem, rozvolňuje spojení kamenů, a ulehčuje jejich oddalování. Takže když nyní odplavila shora pronikající atmosférická voda menší kusy, ztratily větší desky svou podpěru a musely se zřítit dolů, uzavřely vodě cestu, až konečně musely uhnout pod jejím silným náporem a byly odplaveny dále. Tak se setkáváme s přerušenou spojitostí skály, v jejím nitru se vytvořily celé rokle, jeskyně a pukliny, všimneme si jako stop občas se vyskytujících vod na podlaze jeskyní naplavené hlíny, písku, oblázků a větších úlomků. Shora vyčnívají uvolněné skalní desky, zpola odloučené, zčásti ještě vtěsnané ve vrstvách, jiné se opírají o výčnělky ležící dole, opět jiné hrozí zřícením v každém okamžiku, pokud dojde k nejmenšímu posunu jejich polohy. Hodně jeskyní má vzadu nebo nahoře otvor, kterým proniká denní světlo. Je to tentýž otvor, jímž také pronikla dovnitř voda, která tuto jeskyni vytvořila, ano dokonce stále ještě proniká, časem jeskyni zvětšuje nebo podle okolností ji opět zasypává.

10 die mindeste Verrückung ihrer Lage eintritt. Manche Höhle zeigt in ihrem Hintergrunde oder in der Höhe eine Öffnung, durch welche das Tageslicht einfällt. Es ist dies dieselbe Öffnung, durch welche auch das Wasser, welches diese Höhle gebildet hat, eingedrungen ist, ja noch immer eindringt, dieselbe mit der Zeit vergrößert oder unter Umständen wieder verschüttet. Doch sind diese Spalten und Schluchten in den Felsen weder groß, noch durch ihre Form oder sonstige Bildung zu den Merkwürdigkeiten zu zählen. Im Gegenteil sind selbe, wie die obige Beschreibung zeigt, klein an Raum, unregelmäßig an Gestalt, oft kaum für den menschlichen Fuß zugängig und laden wenig zum Besuche ein und, wären ohne die dahinführenden künstlichen Wege und Treppen nicht besucht, und nicht gesucht, wenn sich in ihnen nicht ein Naturphänomen vorfände, welches eben nicht häufig und nicht überall, wo es sich findet, so ausgeprägt auftritt. Es ist nämlich durch jahrelange Beobachtung vieler Augenzeugen dargetan, daß in einigen dieser Grotten in den heißesten Sommertagen die Temperatur im Innern so tief sinkt, daß es selbst bis zur Eisbildung kommt, während außen wegen der südlichen Abdachung der Felsenlehne die Hitze auf das Höchste gestiegen ist. Doch zeigt sich diese Erscheinung nicht in allen Höhlen und Felsenspalten ohne Unterschied, und nur drei sind es, die den Namen Eishöhlen verdienen, während in andern nur eine geringe Erniedrigung der Temperatur im Sommer stattfindet. In der Nähe dieser Höhlen weht dem Wanderer schon außen eine kühle Luft entgegen, so daß man auch ohne den Ort und die Art dieser Erscheinung zu kennen, hiedurch darauf aufmerksam werden muß. Diese Kühle ist um so empfindlicher, je höher die Temperatur der Umgebungen ist.

Avšak tyto trhliny a rokle ve skalách nejsou ani velké, ani je nelze počítat mezi pozoruhodnosti svým tvarem nebo jiným utvářením. Naopak, jak ukazuje hořejší popis, jsou prostorově malé, nepravidelné podoby, často jsou sotva dostupné pro lidskou nohu a málo lákavé k návštěvě, a bez umělých cest a schodů k nim vedoucích by nebyly navštěvovány a nebyly by vyhledávány, kdyby se v nich nevyskytoval přírodní úkaz, který není právě častý, a ne všude kde se nalézá, se vyskytuje tak výrazně.

Je totiž dokázáno dlouholetým pozorováním mnoha očitých svědků, že v některých těchto jeskyních klesá uvnitř v nejteplejších letních dnech teplota tak hluboko, že dokonce samo od sebe dochází až ke tvorbě ledu, zatímco venku, vzhledem k jižnímu sklonu skalního úbočí, vystupují vedra na nejvyšší teplotu. Ale tento jev není vidět ve všech jeskyních a skalních trhlinách bez rozdílu, a jsou to jenom tři, které si zaslouží jméno ledová jeskyně, zatímco v ostatních dochází v létě jen k nepatrnému snížení teploty.

V blízkosti těchto jeskyní vane vstříc pocestnému už venku chladný vzduch, takže aniž bychom znali místo a druh tohoto jevu, musíme být tímto na něj upozorněni. Chlad je tím citelnější, čím vyšší je teplota v okolí. Rostliny, které rostou v blízkosti těchto roklí a jeskyní,

11 Die in der Nähe der Schluchten und Höhlen wachsenden Pflanzen zeigen im höchsten Sommer eine Frühlingsfrische und einen üppigen Wachstum selbst dann, wenn am ganzen Felsenabhange kein grünes Gräschen und keine frische Pflanze mehr sichtbar ist ; das Vorkommen von Farrenkräutern in großer Menge, Mannigfaltigkeit und Üppigkeit versetzt den Beobachter in ein nördliches Felsengebirge und läßt ihn die glühende Sommerhitze und Müdigkeit vergessen. Selbst an den Stellen, welche den Sonnenstrahlen ausgesetzt sind und wohin diese den ganzen Tag versengend brennen, sind dort, wo durch die offenen Spalten und Löcher die eisige Luft hervordringt, die Pflanzen in ungewöhnlicher Frische und Ueppigkeit vorhanden, und ihr Blühen und ihre Samenreife erstrecken sich weit über die natürliche Zeit hinaus, und man findet selbe noch blühend, wenn an andern Plätzen desselben Abhanges und naher selbst nördlich abgedachter Berge die Fruchtreife längst eingetretten ist. – Nähert man die Hand oder das Gesicht den künstlich gebildeten oder natürlich vorhandenen Öffnungen, so werden diese von einem kalten Luftstrome bestrichen, welcher anfangs ein angenehmes, später aber lästiges Gefühl erzeugt, indem die bei der äußern Hitze schwitzenden Körperteile in ihren Poren zusammengezogen werden und ein Kältegefühl erregt wird, welches Jeden umsomehr zurückzuweichen anspornt, als sich ihm zugleich der Gedanke an eine Verkühlung und deren Folgen aufdrängt. Noch empfindlicher ist dieses Gefühl, wenn man durch eine dieser Spalten oder eines dieser Löcher in eine solche kalte Grube einschlüpft, um sie zu besichtigen oder zu durchforschen. Kaum vermag der erhitzte Körper durch einige Minuten zu verweilen, denn bald ergreift ihn ein allgemeiner Frostschauer und zwingt den Vorsichtigen diesen Ort zu verlassen.

vykazují za vrcholného léta jarní svěžest a bujný vzrůst dokonce i tehdy, když na celém skalním úbočí není vidět ani zelenou travičku a žádné čerstvé rostliny ; výskyt kapradí ve velkém množství, rozmanitosti a bujnosti přenáší pozorovatele do jakéhosi severského skalního pohoří a dovoluje mu zapomenout na žhavé letní vedro a únavu. Dokonce i na těch místech, která jsou vystavena slunečním paprskům a kam tyto sežehavě pálí, se tam, kam se prodírá otevřenými trhlinami a dírami ledový vzduch, vyskytují rostliny v neobvyklé svěžesti a bujnosti, a jejich rozkvět a zrání semen sahají daleko přes přirozenou dobu, a lze je nalézt ještě v květu, když již na jiných místech téže stráně a dokonce i na blízkém kopci skloněném k severu dávno nastoupila doba zrání ovoce. –

Přiblížíme-li k uměle vytvořenému nebo přirozenému otvoru ruku nebo obličej, ovane je studený proud vzduchu, který vyvolá zpočátku příjemný, ale později nepříjemný pocit, přičemž se ty části těla, které se při zevním horku potí, stáhnou do svých pórů a vzbudí se pocit chladu, který každého pobízí, aby ucouvl, když se mu současně vynoří myšlenka na prochlazení a jeho následky. Ještě citelnější je tento pocit, když proklouzneme některou z těchto štěrbin nebo děr do nějaké takové studené jámy, abychom ji navštívili nebo prozkoumali. Stěží tam prohřáté tělo pobude několik minut, neboť brzy se jej zmocní všeobecná hrůza z mrazu a donutí opatrného opustit toto místo.

12 Zu gewissen Zeiten fällt, wie schon oben gesagt wurde, die Temperatur in diesen Höhlen so tief, daß es zur Bildung von Eis kommt, so daß Eiszapfen in Form von Stalaktiten und Säulen sich zeigen oder wenigstens der Boden der Höhlen mit einer Eisschichte bedeckt ist. Bemerkenswert ist ferner, daß feuchte Jahrgänge, in welchen durch reichlichen Schneefall im Winter oder durch starke Niederschläge im Herbste und Frühlinge die überdeckende Erde und die Zwischenräume der Felsplatten stark durchfeuchtet sind, die Abkühlung in den Höhlen den Sommer hindurch größer und die Bildung von Eis häufiger und auffallender ist, und daß es in sehr trockenen Jahren nicht so leicht zur Eisbildung kommt.

Jak již bylo nahoře řečeno, klesá v určitých obdobích teplota v jeskyních tak hluboko, že dochází ke tvorbě ledu, takže se ukazují ledové střapce ve tvaru stalaktitů a sloupů nebo je alespoň podlaha jeskyní pokryta vrstvou ledu. Dále je pozoruhodné, že ve vlhkých létech, v nichž je hojným sněžením v zimě nebo silnými srážkami na podzim a na jaře přikrývající půda a prostory mezi skalními deskami silně navlhlá, je ochlazování v jeskyních v létě větší a tvorba ledu hojnější a je nápadné, že ve velice suchých letech nedochází tak lehce ke tvorbě ledu.

Dagegen will man in einer Höhle „am Bergrücken“ beobachtet haben, daß der im Winter frisch gefallene Schnee an ihren Ausmündungsstellen sogleich schmilzt, und durch diese Öffnungen Wasserdunst in Form rauchender Dämpfe wie aus einem Schlotte emporsteigt. Auch die hingehaltene Hand soll eine merkliche Erhöhung der Temperatur der ausströmenden Luft leicht wahrnehmen ; im Sommer aber soll die Luft in dieser Höhle stets kühler sein als im freien Felde, und nur um die Frühlings- und Herbstzeit dieser so ziemlich gleichen.

Naproti tomu jsme mohli pozorovat v jeskyni „na horském hřbetu“ , že v zimě čerstvě napadený sníh v místech jejího vyústění okamžitě taje, a těmito otvory stoupá nahoru vodní pára ve formě kouřících výparů jako z nějakého komína. Také na přidržené ruce snadno pocítíme zřetelné zvýšení teploty vzduchu proudícího ven ; ale v létě má být vzduch v této jeskyni stále chladnější než na volném poli a jenom kolem doby jara a podzimu se tak skoro vyrovnávají.

Folgende Tabelle zeigt den Stand der Temperatur in den einzelnen Höhlen und an der freien Luft zu verschiedenen Tagesund Jahreszeiten..

Následující tabulka ukazuje stav teploty v jednotlivých jeskyních a na volném vzduchu v různých denních a ročních obdobích.

13 Es dürfte hier zweckmäßig sein, einen Auszug aus den durch den herrschaftlich Frainer Wirtschaftsrat, Herrn Albert Kunstowny angeordneten und vom herrschaftlichen Förster in Zaisa, Herrn Jakob Wachtl gemachten Beobachtungen der Temperatur in den einzelnen Höhlen und an der äußern Luft folgen zu lassen, um hieraus die richtige Anschauung dieses Phänomens zu gewinnen und eine naturgetreue Erklärung desselben geben zu können. Diese Beobachtungen wurden im Dezember 1858 begonnen und werden bisher fortgesetzt ; die aufgezeichneten Rubriken geben die Zeit der Beobachtung an, ferner die Temperatur in den drei Eishöhlen, der ältesten, die schon viele Jahre bekannt ist, der neuen (1858 entdeckt) und der sogenannten „Eishöhle“ (1860 aufgefunden), dann folgt die Angabe der äußeren Temperatur an der Felsenlehne, hierauf die in der Höhle am Bergrücken, sodann die Temperaturangabe am freien Felde, und endlich die Anmerkung über die Windesrichtung und die Beschaffenheit der Atmosphäre, so wie sie sich dem freien Auge des Beobachters darstellt.

Snad by mohlo být účelné zde uveřejnit výtah z pozorování teplot v jednotlivých jeskyních a teplot venkovního vzduchu, nařízeného vranovským panským hospodářským radou, panem Albertem Kunstownym, a prováděného panským lesníkem v Čížově, panem Jakobem Wachtlem, abychom z něj získali správné nazírání na tento fenomén a mohli podat jeho přirozené vysvětlení. Tato pozorování započala v prosinci roku 1858 a pokračují doposud ; zaznamenané rubriky udávají dobu pozorování, dále teplotu v těch třech ledových jeskyních, v nejstarší, která je známa již mnoho let, v nové (objevené roku 1858) a v tak zvané „Ledové jeskyni“ (nalezené roku 1860), potom následuje údaj o venkovní teplotě na skalním úbočí, dále teplota v jeskyni „na horském hřbetu“, potom teplotní údaj na volném poli, a konečně poznámka o směru větru a o stavu ovzduší, jak se jeví prostému oku pozorovatele.

Tabelle I.

Tabulka I.

Zeit der Temperaturangabe WindesBeobachtung nach Réaumur richtung und Wetter

Doba Teplotní údaj Směr větru pozorování podle Réaumura a počasí

Tabelle II.

Tabulka II.

Nachstehende Tabelle zeigt den Gang der Temperatur in der alten Grube im Verlaufe der 4 ½ Jahre.

Následující tabulka ukazuje průběh teploty ve staré jámě v průběhu 4 ½ roku.

14 Bei Betrachtung dieser Tabellen ergibt sich, daß während der vier und einhalbjährigen Beobachtungen die Temperatur in den drei bezeichneten Höhlen selten unter –6°R sank und eben so selten über +5° stieg, so verschieden die äußere Lufttemperatur auch sein möchte. Es ergibt sich ferner, daß die tiefste Temperatur in die Monate Dezember und Jänner fällt, wenn es im Freien zur Eisbildung gekommen ist, wobei in den Höhlen zu gewissen Tagesstunden und bei besonderen Witterungsverhältnissen die Abkühlung oftmals größer ist als im freien Felde, und dass in den Monaten Februar und März die Luft in den Höhlen bei geringen Schwankungen stets unter 0° bleibt, es mag an der Berglehne noch so warm sein oder noch Winterkälte herrschen.

Při posuzování těchto tabulek vyplývá, že během čtyř a půl letých pozorování poklesla zřídka teplota v těch třech označených jeskyních pod –6°R [= -7,5°C] a právě tak zřídka vystoupila nad +5°R [= +6,25°C] , tak rozdílná byla asi také venkovní teplota vzduchu. Dále z toho vyplývá, že nejnižší teplota spadá do měsíců prosinec a leden, kdy v přírodě dochází ke tvorbě ledu, přičemž v jeskyních je ochlazování v určitých hodinách dne a při zvláštních povětrnostních poměrech často větší než na volném poli, a že v měsících únoru a březnu zůstává vzduch v jeskyních při malých výkyvech stále pod 0° , na úbočí by mohlo být ještě tak teplo nebo ještě panují zimní mrazy.

Erst im April und Mai steigt die Thermometersäule über 0°, selten jedoch über +2°, erreicht bis inclusive Juli höchstens +4° und endlich Oktober meist nur +5°. Bei den im Freien eintretenden Frösten sinkt die Temperatur in den Gruben plötzlich zu einer bedeutenden Tiefe, und behält diese auch bei, wenn das Thermometer außen weit über 0° gestiegen ist.

Teprve v dubnu a v květnu vystupuje sloupec teploměru nad 0°, avšak zřídka nad +2°R [= +2,5°C] , až včetně července dosáhne nejvýše +4°R [= +5°C] a konečně v říjnu většinou jen +5°R [= +6,25°C]. Za mrazů nastupujících ve volné přírodě poklesne teplota v jámách náhle na značnou níži, a také se tam udržuje, i když teploměr venku již vystoupil daleko nad 0°.

Diese plötzliche Verminderung der Temperatur in den Höhlen beim Beginne der Winterkälte ist leicht aus der oberflächigen Lage der genannten Gruben zu erklären, indem teils durch Mitteilung der Kälte durch die dünnen Steinschichten teils durch das Eindringen der kalten Luft in die vorhandenen Öffnungen ein schnelles Abkühlen im Innern bewirkt werden kann. Auch kühlt die 1860 entdeckte Eishöhle (siehe Rubrik 7) nie so stark aus als die andern, da sie in einer ziemlich tiefen Schlucht gelegen und von hohen Schichten Gesteins überdeckt ist, wodurch eine Mitteilung der äußern Temperatur erschwert ist. - Aber eben so schnell als sich die Kälte dem Innern der Gruben wegen der seichten Lage mitteilt,

Toto náhlé snížení teploty na začátku zimních mrazů se dá lehce vysvětlit z povrchové polohy jmenovaných jam, přičemž rychlé ochlazení vnitřku může být ovlivněno zčásti přenášením chladu tenkými vrstvami kamene a zčásti pronikáním chladného vzduchu otvory. Také nevychladne nikdy Ledová jeskyně objevená r. 1860 (viz rubriku 7) tak silně, jako ty ostatní, poněvadž leží v dosti hluboké rokli a je překryta vysokými vrstvami horniny, čímž je přenášení venkovní teploty ztíženo. - Ale právě tak rychle jak se přenáší chlad do nitra jam kvůli jejich mělké poloze, by se mělo dít střídání teplot venkovního vzduchu v jeskyních ; a zejména působení veder v letních měsících by mělo být patrné

15 sollte der Wechsel der Temperatur der äußern Luft auch in den Höhlen stattfinden; und besonders die Einwirkung der Hitze in den Sommermonaten durch ein stettiges Zunehmen der Wärme in denselben bemerkbar sein. Dieses findet jedoch nicht statt ; im Gegenteil zeigt obige Tabelle, daß im April bis inklusive Juli, ungeachtet die äußere Temperatur zwischen 15 und 29°R ist, doch die innere zwischen 0 und +3° steht und selten nur +4° erreicht. Mitteilungen anderer Beobachter zufolge soll in den heißen Monaten früheren Jahren, bevor die Wege zur Eisleiten hergestellt waren, als noch dicke Moosschichten, Farren und andere Kräuter die Decken der Höhlen überwucherten, die Temperatur immer unter 0° herabgesunken sein, so daß die Eisbildung im Sommer damals eine regelmäßige Erscheinung gewesen ist ; wogegen nach den vorstehenden Tabellen während der Zeit der gemachten thermometrischen Beobachtungen die Abkühlung selten unter 0° geschah und nur im Jahre 1859, wo die neue Höhle während des Juni und Juli 0° und heuer wo alle drei Eisgruben bis 11.Juli als den letzten Tag der gestellten Beobachtungen weit unter 0° zeigten, es zur Abkühlung bis zum Gefrieren des Wassers kommen konnte. Doch behaupten einige Besucher der Eisleiten, im Verlaufe der vier Jahre bei der größten äußern Hitze am Boden der Eishöhlen ohne Unterschied Eis vorgefunden zu haben.

stálým přibýváním tepla v jeskyních. Avšak toto se neděje ; naopak, horní tabulka ukazuje, že od dubna do července včetně, nehledě k venkovní teplotě, která je mezi 15°R [= 18,75°C] až 29°R [= 36,25°C], je přece vnitřní teplota mezi 0° a +3°R [= 3,75°C] a jenom zřídka dosáhne +4°R [= 5°C] . Podle sdělení jiných pozorovatelů prý v horkých měsících minulých let, dříve než byly k Ledové stráni upraveny cesty, kdy ještě nad stropy jeskyní bujely silné vrstvy mechu, kapradiny a jiné rostliny, klesala prý teplota vždy pod 0°, takže tvorba ledu v létě byla tenkrát pravidelným jevem ; přičemž podle předložených tabulek během doby, kdy byla konána teplotní pozorování, došlo zřídka k ochlazení pod 0° a pouze v roce 1859, kdy měla nová jeskyně během června a července 0° a letos [tj. roku 1863 – pozn.překl.] , kdy se ve všech třech ledových jamách do 11.června, jakožto do posledního dne pozorování, vyskytovala teplota hluboko pod 0° , takže mohlo dojít k ochlazení až ke zmrznutí vody. Avšak někteří návštěvníci Ledové stráně se domnívají, že během čtyř let za velkých venkovních veder na podlaze ledových jeskyní bez rozdílu nalézali led.

Nach diesen Betrachtungen wird es Jedermann einleuchten, daß die Entstehung einer niederen Temperatur in den Höhlen zur Winterzeit durch Mitteilung der äußeren Kälte zu den oberflächig gelegenen mehrfach offenen Felsspalten und Löchern bewirkt werden kann ; Niemand aber wird der Ansicht sein, daß die Kälte in diesen Höhlen im Winter eine solche sei, daß die Hitze des folgenden Sommers unvermögend wäre, die Höhlen wieder zu erwärmen, und daß daher die im Sommer in den Höhlen herrschenden Kälte

Po těchto pozorováních bude každému zřejmé, že vznik nižší teploty v jeskyních v zimní době může být způsoben přenášením venkovního chladu do povrchově uložených, mnohonásobně otevřených skalních trhlin a děr ; ale nikdo nebude toho názoru, že chlad v jeskyních je takový, že horko následujícího léta by nebylo schopno ty jeskyně opět prohřát a že tedy chlad panující v těch jeskyních v létě je současně pozůstatkem zimy. Důvodem tohoto jevu musí být jiná příčina, o které se chci pokusit pojednat

16 gleichsam ein Überbleibsel des Winters sei. Es muß dieser Erscheinung eine andere Ursache zu Grunde liegen, welche zu erörtern ich weiter unten versuchen will.

dále.

Eine minder auffalende Erscheinung ergiebt sich aus der Betrachtung der Rubrik „Höhle am Bergrücken“ . Es änderte sich nämlich binnen der vier Beobachtungsjahre die Temperatur in dieser Höhle zwischen +3 und +22° , während die äussere Temperatur zwischen –13° und +29°R, als tiefsten und höchsten Thermometerstand beobachtet wurde. Bei dem höchsten Stande im Sommer ist es in dieser Höhle um 5 bis 8° kühler, beim tiefsten Winter um 8 bis 14° wärmer als in der freien Luft, hält aber im Herbste und Frühlinge ziemlich dieselben Grade wie im freien Felde, eine Erscheinung, welche in allen tiefern Höhlen, Kellern und Bergwerken und deren Ausmündungsstellen beobachtet wird.

Méně nápadný jev vyplývá z pozorování rubriky „Jeskyně na horském hřbetu“. Totiž během těch čtyř let pozorování se měnila teplota v této jeskyni od +3°R [= +3,75°C] do +22°R [= +27,5°C], zatímco venkovní teplota od –13°R [= -16,25°C] do +29°R [= +36,25°C], kdy byl pozorován nejnižší a nejvyšší stav teploty. Za nejvyššího stavu v létě je v této jeskyni o 5 až 8°R [= 5,25 až 10°C] chladněji, při nejnižším stavu v zimě o 8 až 14°R [= 10 až 17,5°C] tepleji než na volném vzduchu, ale na podzim a na jaře si udržuje skoro tentýž stupeň jako na volném vzduchu, jev, který se pozoruje ve všech hlubších jeskyních, sklepech a dolech a v místech jejich vyústění.

Was nun die Ursache der Erscheinung der starken Abkühlung der Luft in den obigen drei Höhlen selbst bis zur Bildung von Eis in den Sommermonaten sei, wird aus folgenden Betrachtungen klar werden, wobei wir in Berücksichtigung des Umstandes, daß diese Zeilen für Laien berechnet sind, etwas weiter ausholen müssen.

Co je nyní příčinou tohoto jevu silného ochlazování vzduchu v horních třech jeskyních samotných až po tvorbu ledu v letních měsících, bude jasné z následujících úvah, přičemž s ohledem na okolnost, že tyto řádky jsou určeny pro laika, musíme začít hodně ze široka.

Wir sehen, daß man im Sommer die Straßen der Städte mit Wasser besprengt, nicht sosehr um den Staub zu mindern als vielmehr um die Luft zu kühlen ; wir wissen, dass nach einem Regen die Tageshitze gemäßigt wird und oft eine bedeutende Abkühlung der Luft eintritt ; noch mehr empfinden wir diese Abkühlung wenn uns der Regen selbst getroffen und unsere Kleider durchnäßt hat, oder wenn wir aus einem Bade in die freie Luft kommen ohne uns abgetrocknet zu haben ; ja selbst dann schon, wenn wir auch nur die Hand oder einen Finger feucht machen, und dem Luftzuge aussetzen. Das Eintreten eines allgemeinen Schweißes bei starker

Vidíme, že v létě se kropí ulice měst vodou, ani ne tak kvůli tomu, aby ubylo prachu, jako spíše, aby se vzduch ochladil ; víme, že po dešti se denní žár zmírňuje, a často dochází ke značnému ochlazení vzduchu ; ještě více pocítíme toto ochlazení, když nás déšť samotný postihne a naše šaty provlhnou, nebo když přijdeme z koupelny na volný vzduch, aniž bychom se usušili ; dokonce už tehdy, když navhčíme ruku nebo jeden prst, a vystavíme je průvanu. Nástup všeobecného pocení při silném tělesném pohybu nebo po velkém žáru horečky proměňuje nepříjemné teplo, které je uvnitř těla, v příjemný a blahodárně ochlazující pocit,

17 Körperbewegung oder nach großer Fieberhitze umwandelt die im Innern des Körpers vorhandene lästige Wärme in ein angenehmes und wohltuend kühlendes Gefühl, welches auch künstlich durch Befeuchten der Haut und Abwaschen mit Wasser, Essig oder weingeistigen Flüssigkeiten herbeigeführt werden kann, ja das Auftropfen von Weingeist, Äther und ätherischen Ölen kann ein selbst unangenehm wirkendes Kältegefühl auf der Haut hervorbringen.

který může být také dosažen uměle navlhčením kůže a umytím vodou, octem, nebo tekutinou obsahující alkohol, dokonce pokapání alkoholem, éterem a éterickými oleji může vyvolat značně nepříjemně působící pocit chladu na kůži.

Diese Jedermann bekannten und oft beobachteten Erscheinungen finden in dem folgenden Naturgesetze ihre Erklärung.

Tyto každému známé a často pozorované jevy mají své vysvětlení v následujícím přírodním zákoně.

Erwärmt man in einem Gefäße über Spiritus- oder Kohlenfeuer Wasser, und hält man ein Thermometer in dasselbe, so wird die Quecksilbersäule allmählig bis 100° Celsius steigen, ebenso wie die Temperatur des Wassers im Gefäße durch die hinzukommende Wärme erhöht wird. Sobald aber das Wasser zu sieden anfängt, steigt das Quecksilber trotz der stets einwirkenden Wärmequelle nicht weiter, so lange noch ein Tropfen Wasser im Gefäße vorhanden ist ; denn der Zuwachs an Wärme wird verwendet, um das Wasser von 100° C in Dampf von gleichem Hitzegrade umzuwandeln.

Zahříváme-li v nějaké nádobě vodu nad lihovým vařičem nebo nad uhelným topeništěm, a držíme-li v ní teploměr, bude sloupec rtuti pozvolna stoupat až na 100°C právě tak jak se bude zvyšovat teplota v nádobě přibývajícím teplem. Jakmile však voda začne vřít, nestoupne už rtuť více ani přes stále působící zdroj tepla, pokud je v nádobě ještě kapka vody ; neboť přírůstek tepla se využije, aby proměnil vodu o 100°C v páru o témže stupni tepla.

Diese zur Umwandlung einer Flüssigkeit in Dampfform verwendete Wärme, die nur in der Flüssigkeit tätig ist und sich am Thermometer nicht wahrmehmen läßt, wird von den Physikern g e b u n d e n e , v e r s t e c k t e (latente) Wärme genannt, und es ist durch Versuche nachgewiesen, dass zur Dampfbildung aus einem Pfund Wasser von 100° C so viel Wärme verbraucht wird, als notwendig wäre, um dieselbe Flüssigkeitsmenge von 0° bis 540° C zu erwärmen.

Toto teplo, využité k přeměně kapaliny v páru, které působí pouze v kapalině a na teploměru je nelze postřehnout, nyzývají fyzikové v á z a n é , s k r y t é (latentní) teplo, a pokusy je dokázáno, že ke tvorbě páry z libry vody o 100°C se spotřebuje tolik tepla, kolik by bylo nutné, aby se totéž množství tekutiny ohřálo z 0° až na 540°C.

Auf gleiche Weise wird beim Übergange des gefrorenen Wassers (des Eises und Schnees) in den flüssigen Zustand Wärme

Týmž způsobem se při přechodu zmrzlé vody (ledu a sněhu) do kapalného skupenství teplo váže a sice tolik, že by

18 gebunden und zwar so viel, daß man dieselbe Menge Wasser von 0 – 80° C erwärmen könnte.

by bylo možné ohřát totéž množství vody z 0 na 80°C.

Das Wasser verdunstet aber auch ohne dass man dasselbe erwärmt schon an der Luft bei jedem Temperaturgrade, selbst als Eis und Schnee bei einer Temperatur unter 0°. Dieses kann beobachtet werden, wenn man ein Gefäß mit Wasser der Luft aussetzt, wobei dasselbe allmählig weniger wird und endlich ganz verschwindet ; oder wenn man ein Stück an der Luft liegenden Eises oder den Schnee betrachtet, welche ohne zu schmelzen ganz verloren gehen können, ohne die Erde auch nur im geringsten naß gemacht zu haben. Ebenso verlieren unsere Teiche, Flüsse, Seen und Meere durch Verdunsten ihre Wässer und würden endlich ganz vertrocken, wenn kein neuer Zufluß stattfinden würde.

Voda se ale odpařuje také už na vzduchu, aniž bychom ji zahřívali, při každém stupni teploty, ba dokonce i jako led a sníh při teplotě pod 0°. Toto lze pozorovat, postavíme-li nádobu s vodou na vzduch, přičemž vody pozvolna ubývá až konečně zcela vymizí ; nebo když pozorujeme kus ledu nebo sněhu, ležícího na vzduchu, jenž může zcela vymizet, aniž by roztál, aniž by v nejmenším navlhčil půdu. Právě tak ztrácejí vodu naše rybníky, řeky, jezera a moře, odpařováním svých vod, a konečně by zcela vyschly, kdyby neměly žádný nový přítok.

Bei diesem langsamen Übergang aus dem festen in den flüssigen und gasförmigen oder aus dem tropfbarflüssigen in den gasförmigen Zustand wird ebenfalls Wärme verwendet und gerade so viel als zum Schmelzen und Verdunsten durch künstlich erhöhte Temperatur nötig ist. Die hiezu erforderliche Wärmemenge wird der Umgebung der Flüssigkeit, sowohl der Luft als den unteren Schichten des Wassers und den festen Unterlagen desselben entzogen, diese letzteren daher in dem Maße abgekühlt als die Wärme zur Umwandlung des Wassers in den tropfbaroder gasförmig – flüssigen Zustand verwendet wird.

Při tomto pomalém přechodu z pevného do kapalného a plynného nebo z kapalného do plynného stavu se rovněž zužitkuje teplo, a to právě tolik, kolik je ho zapotřebí k tání a k vypařování uměle zvýšenou teplotou. K tomu potřebné množství tepla se odebírá z okolní kapaliny, jak ze vzduchu, tak také ze spodních vrstev vody a z jejího pevného podkladu, tyto poslednější se tedy ochladí do té míry, jak se spotřebovává teplo k přeměně vody na kapalné nebo plynné - kapalné skupenství.

Befeuchtet man die mit Baumwolle umwickelte Kugel eines Thermometers mit Äther, so wird durch das schnelle Verdunsten dieser äußerst flüchtigen Flüssigkeit so viel Wärme gebunden, daß die Quecksilbersäule rasch bis tief unter den Gefrierpunct herabsinkt.

Navlhčíme-li kuličku teploměru obalenou bavlnou éterem, bude se rychlým odpařováním této nanejvýš těkavé tekutiny vázat tolik tepla, že sloupec rtuti rychle poklesne až hluboko pod bod mrazu.

Hiemit finden die oben angebenen Erscheinungen als : die Abkühlung der

Shora uvedené jevy jako : ochlazování vzduchu podešti a při tání sněhu a ledu,

19 Luft nach einem Regen und beim Schmelzen des Schnees und Eises, das Gefühl der Kälte nach dem Naßwerden der Kleider und der Haut, die Kälteerzeugung durch Auftropfen von ätherischen Flüssigkeiten und viele andere ihre Erklärung im Gesetze der gebundenen oder latenten Wärme. Auf demselben Gesetze beruht die kühle Luft in der Nähe von Flüssen, Teichen, Sümpfen und feuchten Wäldern, die geringere Sommerhitze an den Meeresküsten und auf Inselländern, das Kühlbleiben der Getränke in porösen Gefässen, das Überdecken der zum Transport bestimmten Gefäße mit nassen Tüchern, um deren Inhalt kühl zu erhalten, und viele andere ähnliche Erscheinungen und praktische Vorgänge.

pocit chladu po provlhnutí oděvu a kůže, vyvolání chladu nakapáním éterické kapaliny a mnohé jiné mají své vysvětlení v zákonu vázaného neboli latentního tepla. Na témže zákoně se zakládá chladný vzduch v blízkosti řek, rybníků, bažin a vlhkých lesů, menší sluneční vedro na mořských pobřežích a v ostrovních zemích uchovávání studených nápojů v porézních nádobách, přikrývání nádob určených k přepravě vlhkými látkami, aby se jejich obsah uchoval chladný, a mnoho jiných podobných jevů a praktických postupů.

Das Verdunsten des Wassers geht aber im freien Raume um so schneller vor sich, je größer die Oberfläche der Flüssigkeitsmenge ist, da nur die oberste Schichte frei in Dunstform umgewandelt werden kann ; ferner je höher die Temperatur der verdunstenden Flüssigkeit und je trockener der Raum über derselben ist, d.h. je weniger Dünsten in der darüber liegenden Luftschichte vorhanden sind, wesshalb auch bewegte Luft, welche die entstandenen Dünste schnell entfernt die Verdunstung befördert, wie man sich beim Trocknen der ausgebreiteten Wäsche an trockener Luft beim Sonnenschein unter einigem Luftzuge leicht überzeugen kann.

Odpařování vody postupuje ale ve volném prostoru tím rychleji, čím větší je povrch množství kapaliny, neboť pouze nejhořejší vrstva se může volně přeměňovat v páru ; dále čím vyšší je teplota odpařující se tekutiny a čím sušší je prostor nad ní, to znamená, čím méně par je ve vrstvě vzduchu ležící nad ní, pročež také pohyb vzduchu, který vzniklé páry rychle odstraňuje, napomáhá odpařování, jak se lze snadno přesvědčit při sušení rozprostřeného prádla na suchém vzduchu za slunečního svitu při průvanu.

Stellt man unter die Glasglocke einer Luftpumpe eine mit Wasser gefüllte Schale auf ein Gestell, dass die Wärme schlecht leitet, und ein oder mehrere Schälchen mit concentrierter Schwefelsäure, so kann durch anhaltendes Auspumpen der entstehenden Dämpfe und anderseits durch Absorption derselben von der Säure ein so rasches Verdunsten des Wassers und in Folge dessen eine derartige Abkühlung bewirkt werden, dass das Wasser zu Eis erstarrt. Gleich diesem Experimente beruht auch die Erzeugung des Eises in heiteren Nächten an der freien Luft auf der

Postavíme-li pod skleněný zvon vývěvy mísu naplněnou vodou na stojan, který vede špatně teplo, a jednu nebo více misek s koncentrovanou kyselinou sírovou, můžeme způsobit vytrvalým odsáváním vznikajících par a na druhé straně jejich absorpcí kyselinou tak rychlé odpařování vody a v jeho důsledku ochlazení takového druhu, že voda ztuhne v led. Stejně jako při tomto pokusu spočívá také výroba ledu za jasných nocí na volném vzduchu v rychlé změně vody v páru, a v teplých krajích staví lidé za jasných nocí ploché nádoby naplněné vodou na podložku, která

20 schnellen Umwandlung des Wassers in Dampf, und in heißen Ländern setzt man flache mit Wasser gefüllte Gefäße auf einer die Wärme schlecht leitenden Unterlage bei heitern Nächten dem Verdunsten aus und kühlt hiedurch die Flüssigkeit ab, erzielt sogar eine dünne Eisdecke auf derselben. In unsern Gegenden wird diese rasche Verdunstung an der feuchten Erdoberfläche bei wolkenfreier Atmosphäre nicht selten die Veranlassung, daß noch im Mai das Frühobst, die Kartoffel, die Gurken und andere zarte Gewächse während der Nacht erfrieren ; wogegen bei trüben Nächten, wenn die Wolken die Luft feucht machen und dadurch die Verdunstung langsam vor sich geht, und wenn ein rascher Luftzug die gebildeten Dünste nicht schnell entfernt, die Abkühlung nur eine geringe ist, wesshalb es zu dieser Jahreszeit zur Eisbildung nicht kommen kann.

špatně vede teplo, a tím ochlazují kapalinu a dokonce na ní docílí tenkého ledového škraloupu. V našich krajích je toto rychlé odpařování na vlhkém zemském povrchu při bezmračné atmosféře nezřídka podnětem, že ještě v květnu zmrzne během noci rané ovoce, brambory, okurky a jiné jemné rostliny ; naopak při zatažených nocích, kdy mraky zvlhčují vzduch a tím jde odpařování pomaleji, a když hbitý průvan vytvořené páry rychle neodstraní, je ochlazování jenom malé, přičemž v této roční době nemůže dojít k tvorbě ledu.

Dieselbe Ursachen, welche in der vorangeschickten Betrachtung tätig waren, bringen auch in den Höhlen der Frainer Eisleiten die gleichen Wirkungen hervor. Die Lagerung der Gneisplatten über und neben einander, die zwischen denselben liegenden meist verwitterten Glimmerschichten lassen das atmosphärische Wasser in dieselben eindringen, wo es sich in den Poren der Steinmassen verteilt. Alles Wasser, welches durch Niederschläge als Schnee, als Regen oder Tau zu den verschiedenen Jahreszeiten auf die Berglehne gelangt, dringt in die lockere Erde und in die Spalten und Poren der Steine ein und gelangt so in die Tiefe, oder geht wieder als Dunst in die Atmosphäre über. Je grösser die Niederschläge sind, desto mehr Wasser wird sich in den tiefern Schichten ansammeln, desto mehr wird aber auch in Dunst verwandelt werden können.

Tytéž příčiny, které působily v předeslané úvaze, vyvolávají také tytéž účinky v jeskyních na vranovské Ledové stráni. Uložení rulových desek nad sebou a vedle sebe, a mezi nimi ležící většinou zvětralé vrstvy slídy, dovoluje atmosférické vodě proniknout do nich dovnitř, kde se rozdělí do pórů hmoty kamene. Všechna voda, která se srážkami jako sníh, déšť nebo rosa dostane v různých ročních dobách na úbočí, proniká do kypré země a do trhlin a pórů kamene a tak se dostává do hloubky, nebo opět přechází jako pára do atmosféry. Čím větší jsou srážky, tím více vody se shromáždí v hlubokých vrstvách, ale také tím více jí může být přeměněno v páru.

Dieser Verdunstungsprozeß geht zu jeder Jahres- und Tageszeit vor sich, wird jedoch in der heißen Jahreszeit und in den Mittagsstunden, wo bei der südlichen

Tento odpařovací proces probíhá v každé roční a denní době, avšak v horkém ročním odbobí a v poledních hodinách, kdy při jižním sklonu úbočí

21 Abdachung der Berglehne die Sonnenstrahlen fast senkrecht auffallen, am raschesten stattfinden. Die Sonnenwärme wirkt zwar nur auf die obersten Felsplatten, diese werden aber derart erhitzt, daß auch die zunächst darunterliegenden Platten mittelbar erwärmt werden, wodurch das darin vorhandene und dieselben umgebende Wasser in Dunst umgewandelt wird. Dadurch wir aber die nächst unterliegende Steinschichte in demselben Maße abgekühlt als die Verdunstung vor sich geht. Die nächste weiter erwärmte Steinschichte enzieht der ihr unterlagerten beim Verdunsten ihres Wassers die Wärme von neuen und diese der nächst tiefern und so fort, so daß die Temperaturverminderung endlich so groß wird, daß sie den Nullgrad erreicht, so, daß es zur Eisbildung kommen muss. Es ist jedoch zu bemerken, dass eine Einwirkung der Sonnenstrahlen und eine Abkühlung der untern Felsschichten nicht sehr tief stattfindet ; denn wie die Erfahrung zeigt, tritt in gewissen Tiefen der Erde eine Temperaturveränderung durch Sommerhitze und selbst durch die größte Winterkälte nicht mehr ein, im Gegenteil herrscht daselbst immer gleichmäßige Wärme.

dopadají sluneční paprsky téměř kolmo, je nejrychlejší. Sluneční teplo působí sice jenom na nejhořejší skalní desky, ale tyto se rozehřejí do té míry, že také ty nejblíže pod nimi ležící desky se středně zahřejí, čímž se přemění v páru voda, která je obklopuje. Tím ale, jak odpařování pokračuje, se ochlazuje další níže ležící vrstva kamene v téže hmotě. Další, dále zahřátá vrstva kamene odnímá teplo té ležící pod ní při odpařování své vody znovu a tato té následující hlubší a tak dále, takže pokles teploty je konečně tak velký, až se dostane na nula stupňů, takže musí dojít ke tvorbě ledu. Avšak lze pozorovat, že účinek slunečních paprsků a ochlazování spodních vrstev nesahá do velké hloubky ; neboť jak ukazuje zkušenost, v určitých hloubkách země už nedochází ke změně teploty slunečním vedrem a ani velkými zimními mrazy, naopak zde panuje vždy stálá teplota.

Auf diese Art geschieht es nun, durch das rasche Verdunsten des in den obersten Lagen der Felsen sich vorfindenden Wassers in den unterliegenden Schichten eine so große Abkühlung eintritt, daß es im Innern der Höhlen bis zur Eisbildung kommen kann, während in der freien Luft die Hitze auf das höchste gestiegen ist, wesshalb auch das Thermometer in den benannten Gruben eine Temperatur unter Null und höchstens +3°R zeigt, selbst dann wenn bereits in Freien die Hitze nicht selten bis 30° gestiegen ist, welche Erscheinungen aus den gemachten Beobachtungen in den Monaten März bis inclusive Juli am deutlichsten ersichtlich sind, gerade in den Monaten, wo die äußere Temperatur den höchsten Grad

Tímto způsobem se děje nyní to, že rychlým odpařováním vody, která je v nejhořejších vrstvách skály, dochází v níže ležících vrstvách k tak velkému ochlazení, že uvnitř jeskyní může dojít až ke tvorbě ledu, zatímco na volném vzduchu vystupují vedra nejvýše, čímž také teploměr ve jmenovaných jamách ukazuje teplotu pod nulou a nejvýše +3°R [= +3,75°C] , dokonce i tehdy, když už ve volné přírodě vystoupila vedra nezřídka až na 30°R [= 37,5°C] , tyto jevy jsou nejzřetelněji patrné z pozorování v měsících březen až včetně července, právě v těch měsících, kdy venkovní teplota dosahuje nejvyššího stupně. Teprve v měsících srpnu až říjnu vystupuje teplota v jeskyních až do výšky +5°R [ =

22 erreicht hat. Erst in den Monaten August bis Oktober steigt die Temperatur in den Grotten zu einer Höhe bis +5°R, und diese sind dann im Vergleiche mit der Temperatur im ganzen Jahre am wärmsten, was uns aber nicht befremden darf, und was auch den erörterten Gesetzen vollkommen entspricht, wenn wir erwägen dass die Wärme der Luft in dieser Jahreszeit nicht mehr so groß ist und die Dunstbildung nicht mehr so rasch vor sich gehen kann, wie in den früheren Monaten, dass auch die Atmosphäre um diese Zeit durch Nebeldünste feucht ist und einerseits der Sonne den Durchgang wehrt, anderseits zugleich die Bildung neuer Dünste erschwert, daß ferner die Wassermenge in den Felsen durch Verdunsten entfernt worden ist und diese selten durch eintretende Regengüße ersetzt wird, um so weniger, da deren Wasser meist ohne in die Tiefe zu dringen über den Abhang der Berglehne hinabfließt ; besonders aber wenn wir berücksichtigen, daß die Steinplatten durch die anhaltende Sommerhitze bereits durch Mitteilung von einer Lage zur andern bis in die tiefern Schichten erwärmt worden sind und daher die Abkühlung durch Verdunsten bedeutend geschwächt werden muss.

6,25°C] a tato je ve srovnání s celoroční teplotou nejteplejší, což nás ale nesmí udivit, a což také zcela odpovídá probíraným zákonům, když uvážíme, že teplota vzduchu v tomto ročním období už není tak vysoká a odpařování už nemůže probíhat tak rychle, jako v předchozích měsících, že také atmosféra je v této době vlhká kvůli parám mlhy, a na jedné straně brání slunci v průchodu a současně na druhé straně ztěžuje tvorbu nových par, že dále množství vody ve skalách se odpařováním odstraňuje a to je zřídka nahrazováno nastupujícími lijáky, tím méně, že voda z nich stéká po svahu úbočí, aniž by pronikla do hloubky ; zejména ale když bereme ohled na to, že kamenné desky se zahřívají vytrvalým slunečním žárem již přenášením z jedné vrstvy na druhou až do nejhlubších vrstev, a tím musí být zřetelně zeslabeno ochlazování odpařováním.

Vom November angefangen oder überhaupt beim Eintritt des Frostes kühlen die Gruben wegen ihrer oberflächigen Lage und Kommunikation mit der äußern Luft sehr schnell aus und in dieser Jahreszeit sinkt die Temperatur auf den tiefsten Standpunkt ; aber auch um diese Zeit erscheint in unsern Tabellen die innere Kälte namentlich in den Mittags- und Nachmittagsstunden darin größer als selbe im Freien beobachtet wird. Mag immerhin die Abkühlung der Luft während der langen Winternächte eine gleichgroße Kälte in den Grotten erzeugen, so wird die Behauptung dennoch wahr sein, daß der rasche Verdunstungsprozeß an der Erdoberfläche zur Mittagszeit auch im Winter beim Sonnenschein einen großen Anteil an den bis gegen –10°R stehenden

Od začátku listopadu nebo vůbec od nástupu mrazů se jeskyně prochlazují kvůli jejich povrchové poloze a spojení s venkovním vzduchem velice rychle a v tomto ročním období klesá teplota na nejnižší bod ; ale kolem této doby se objevuje v našich tabulkách vnitřní chlad zejména v poledních a odpoledních hodinách uvnitř větší, než se pozoruje venku. Má-li však přece vždy dosáhnout ochlazení vzduchu během dlouhých zimních nocí stejně velkého chladu v jeskyních, pak bude přesto pravdivá domněnka, že by rychlý proces odpařování na zemském povrchu v poledne měl velký podíl také v zimě za slunečního svitu na teplotě až kolem –10°R [= -12,5°C] v jeskyních, zatímco na volném vzduchu bylo pozorováno několik stupňů nad nulou;

23 Temperatur in den Höhlen habe, während in freier Luft mehrere Grade über Null beobachtet werden ; denn auch in dieser Jahreszeit wird Schnee, Eis und Wasser in Dunst umgewandelt und dadurch eine starke Abkühlung in der Tiefe bewirkt, da wegen der senkrechten Auffallen der Sonnenstrahlen auch zur Winterszeit bei sonnenhellen Tagen ein bedeutender Wärmegrad auf der gegen Süden abhängenden Berglehne vorhanden ist.

neboť také v tomto ročním období se přeměňuje sníh, led a voda v páru a tím zapříčiňuje silné ochlazení v hloubce, neboť kvůli kolmému dopadu slunečních paprsků v zimním období za jasných slunečních dní je také na úbočí skloněném k jižní straně značný stupeň tepla.

Wäre es nicht der Übergang des festen und flüssigen Wassers in den gasförmigen Zustand, wodurch diese so auffallende Kälte in den Höhlen der Eisleiten hervorgebracht wird, so müßte in denselben wegen ihrer oberflächigen Lage eine der äußern mehr oder weniger gleiche innere Temperatur herrschen, und ebenso, wie diese Höhlen im Winter bei beginnendem Froste urplötzlich der äußern Luft gleich auskühlen, müßten sie im Sommer eine fast eben so hohe Wärme annehmen, als im Freien herrscht. Denn wie sich im Winter die Kälte durch die Steinplatten und vorhandenen Öffnungen mitteilt, müßte im Sommer auch die Hitze eindringen und die Luft daselbst erwärmen.

Kdyby to, čím je způsoben nápadný chlad v jeskyních Ledové stráně nebyl přechod pevné a tekuté vody do plynného skupenství, pak by v nich vzhledem k jejich povrchové poloze musela panovat vnitřní teplota více méně stejná jako venkovní, a rovněž, jak tyto jeskyně v zimě při začínajících mrazech nenadále prochladnou stejně s venkovním vzduchem, musely by v létě nabývat téměř stejně vysokou teplotu, jaká panuje venku. Neboť tak jak se v zimě přenáší chlad kamennými deskami a otvory, tak by muselo v létě pronikat horko a vzduch tam oteplovat.

Gerade die seichte Lage der Höhlen ist es, welches den Verdunstungsprozeß und dadurch die Abkühlung im Innern derselben begünstigt. Die obige Tabelle zeigt uns, daß in der tiefer hinabreichenden Grube „am Bergrücken“ die Temperatur nie so stark sinkt als in den andern Grotten. Diese Höhle reicht mehrere Klafter tief in die Felsen hinab, in sie erstrecken sich die Wirkungen des verdunstenden Wassers nicht mehr, die Temperatur in ihr ist im Sommer nicht so tief wie in den eigentlichen Eisgruben, aber auch im Winter nicht der äußern Luft gleich und sie zeigt ähnliche Erscheinungen, wie in tiefen Kellern oder Bergwerken beobachtet werden. Man könnte sie mit Recht die warme Grube nennen, und sie ist warm, wenn gleich kaum ein Sonnenstrahl zu ihr

Právě mělká poloha jeskyní je to, co podporuje proces odpařování a tím ochlazování v jejich vnitřku. Horní tabulka nám ukazuje, že v hlouběji sahající jámě „na horském hřbetu“ neklesá teplota nikdy tak silně, jako v ostatních jeskyních. Tato jeskyně zasahuje mnoho sáhů hluboko do skály, do níž už nezasahují účinky vypařující se vody, teplota v ní není v létě tak nízká jako ve vlastních ledových jeskyních, ale také v zimě se nevyrovnává s venkovním vzduchem a vykazuje podobné jevy, jaké lze pozorovat v hlubokých sklepech nebo v dolech. Mohli bychom ji právem nazvat teplou jámou, a ona teplá je, i když se do ní sotva dostane nějaký sluneční paprsek ; avšak přece do jejího nitra proniká tak málo chladu vzniklého odpařováním vody, jak je

24 und in sie gelangt ; doch dringt die durch Dunstbildung des Wassers erzeugte Kälte ebenso wenig in ihr Inneres, als es die Winterkälte durch die vielen Lagen der Gneisschiefer und deren heterogenen Zwischenschichten vermag ; sie empfängt dafür die innere Erdwärme, teils durch Mitteilung in den Gesteinsschichten, theils durch mögliche Verbindung mit tiefer liegenden Höhlen, Spalten und Rissen und modifiziert die Temperatur an ihrer Mündung zwischen Innen und Außen derart, daß sie sowohl die äußere Kälte als Wärme mäßigt und eine meist zwischen diesen liegende dem Beobachter darbietet. Daher das Schmelzen des Schnees und das Aufsteigen von Dämpfen und der für das Gefühl der Hand warmen Luft im Winter, daher die gemäßigte Hitze der schwülen Sommertage in ihrer Nähe.

toho zimní chlad schopen přes ty četné vrstvy rulových břidlic a jejich heterogenní mezivrstvy ; proto přijímá vnitřní teplo země, zčásti přenosem vrstvami horniny, zčásti možným spojením s hlouběji ležícími jeskyněmi, trhlinami a skulinami, a modifikuje teplotu u svého ústí mezi vnitřkem a zevnějškem tím způsobem, že zmírňuje jak zevní chlad tak i horko a nabízí pozorovateli něco mezi nimi. Proto to tání sněhu a vystupování par a vzduchu pro pocit ruky teplého v zimě, proto ta mírná vedra parných letních dnů v její blízkosti.

Die seit Jahren an der Berglehne bei Frain gemachten thermometrischen Beobachtungen und die Aussagen von vielen Augenzeugen stellen die reichlichere Bildung des Eises in den Höhlen in jenen Jahren, in welchen die Erdoberfläche durch häufige Niederschläge besonders während des Winters stark mit Wasser getränkt ist, außer Zweifel. Das Jahr 1860 gehört zu diesen Jahrgängen, und wir finden in den uns mitgeteilten Tabellen im Monate Mai nachstehende Bemerkung : „Die Bildung des Eises am Eingang der alten Grube sichtbar,“ und in der andern Rubrik – neue Grube : „auch hier ist Eis vorhanden, das nicht seit Anfang Mai zu vermehren scheint.“ Auch finden wir die Temperatur in diesen beiden Höhlen den ganzen Mai hiedurch +2° R, die der äußeren Luft zwischen +4 und +16° nach der Tageszeit wechselnd ; auch im Monate Juni desselben Jahres finden wir die Anmerkung : „In beiden Gruben findet sich Eis ;“ und es zeigte das Thermometer vom 30.Mai bis 8.Juni in der alten Grube +3° R, in der neuen zwischen +2 und +3° wechselnd. Die dritte Grube, genannt die Eishöhle, war zu jener Zeit

Teplotní pozorování konaná po léta na úbočí u Vranova a výpovědi mnoha očitých svědků staví mimo pochybnost bohatší tvorbu ledu v jeskyních v oněch letech, v nichž byl zemský povrch četnými srážkami silně nasáklý vodou, zejména během zimy. Rok 1860 patří k oněm rokům, a v tabulkách nám svěřených nacházíme v měsíci květnu následující poznámku : “Tvorba ledu viditelná u vchodu do staré jámy“, a v jiné rubrice – nová jáma : „také zde se vyskytuje led, kterého, jak se zdá, od začátku května nepřibylo“. Také nacházíme teplotu v obou těchto jeskyních po celý květen +2°R [= 2,5°C], teplotu venkovního vzduchu mezi +4 a +16°R [= +5 a +20°C] střídavě podle denní doby ; také v měsíci červnu téhož roku nacházíme poznámku : „V obou jámách se nachází led“ ; a teploměr ukazoval od 30.května do 8.června ve staré jámě +3°R [= +3°C], v nové mezi +2 a +3° [= +2,5 a +3,75°C] střídavě. Třetí jáma, nazývaná Ledová jeskyně, nebyla v té době ještě předmětem pozorování a objev tvorby ledu v ní byl rovněž učiněn v tomto roce, alespoň pravidelná pozorování jsou zaznamenána v tabulkách od 5.července 1860.

25 noch nicht Gegenstand der Beobachtung und die Entdeckung der Eisbildung in derselben wurde ebenfalls in diesem Jahre gemacht, wenigstens sind die regelmäßigen Beobachtungen seit 5.Juli 1860 in den Tabellen eingezeichnet. Auch im Jahre 1862 war die Eisbildung reichlich, und wir stoßen in den Tabellen auf folgende Anmerkung :“Die Eisbildung in den Gruben begann im Februar durch das durch Tauwetter entstandene, in die Gruben eingeflossene Wasser, das in denselben durch den in dieser Zeit eingetretenen Frost zu Eis geworden ist.“ Die Temperatur in den Höhlen stand damals –5° und –4° R, in der Eisgrube –2 und –3°, in der freien Luft 0, -1 –2°, in der warmen Höhle am Bergrücken +5 und +6° R. Dieses im Februar gebildete Eis war nach fernern Anmerkungen noch am 4.April vorhanden, wo es auch in Form von sogenannten Eiszapfen in der neuen Grube herabging, und in den betreffenden Höhlen eine Temperatur von –2 und –1° R, in der „Eishöhle“ 0°, in der freien Luft +6 und +15° R gefunden wurde. Diese niedere Temperatur blieb in diesem Jahre bis Ende August, denn sie erreichte bis zu dieser Zeit nur +3° und stieg erst im September auf +5°R.

Také v roce 1862 byla tvorba ledu bohatá, a v tabulkách jsme narazili na následující poznámku :“Tvorba ledu v jámách začala v únoru z vody, vzniklé oblevou, která zatekla do jam, a v nich mrazem nastoupivším v této době zmrzla v led.“ Teplota v jeskyních byla tenkrát –5°R [= -6,25°C] a –4°R [= -5°C], v Ledové jámě –2 a –3°R [= -2,5 a –3,75°C] , na volném vzduchu 0, -1, -2°R [= 0, -1,25, - 2,5°C], v teplé jeskyni Na horském hřbetu +5 a +6°R [= + 6,25 a + 7,5°C]. Tento led, který se vytvořil v únoru, se zde vyskytoval podle dalších záznamů ještě 4.dubna, kdy také v nové jámě visel ve tvaru ledových rampouchů, a v příslušných jeskyních byla zjištěna teplota –2 a –1°R [= -2,5 a –1,25°C], v Ledové jeskyni 0°, na volném vzduchu +6 a +15°R [= +7,5 a +18,75°C]. Tato nízká teplota zůstala toho roku až do konce srpna, neboť až do té doby dosahovala pouze +3° [= +3,75°C] a teprve v září vystoupila na +5°R [= +6,25°C].

Nach den oben angegebenen Gesetzen wird bei der Verdunstung von Flüssigkeiten um so größere Kälte erzeugt, je größer die Menge des in derselben Zeit erzeugten Dunstes mithin auch der hiezu verwendeten Flüssigkeit ist ; woraus sich die reichliche Eisbildung in den angeführten zwei feuchten Jahren ohne Schwierigkeit erklärt, und es muß angenommen werden, daß in den Höhlen der Eisleiten mehr Eis und dieses zu jeder Jahreszeit vorhanden wäre, wenn die Niederschläge aus der Atmosphäre häufiger und in größerer Menge eingetreten wären, als es in den letzten trockenen Jahren der Fall war. Die Angaben mancher Beobachter, daß in den früheren Jahren das Eis viel reichlicher

Podle shora uvedených zákonů vzniká při odpařování tekutin tím větší chlad, čím větší je množství v téže době vzniklé páry a proto také množství k tomu využité kapaliny ; z čehož se bez potíží vysvětlí bohatá vrstva ledu v uvedených dvou vlhkých letech, a musíme předpokládat, že v jeskyních Ledové stráně by bylo více ledu a tento by byl v každé roční době, kdyby byly bývaly atmosférické srážky častější a ve větším množství, než tomu tak bylo v posledních suchých létech. Údaje mnoha pozorovatelů, že v minulých létech byla nalézána bohatší tvorba ledu, by mohly být tedy vysvětleny oněmi léty častějších srážek.

26 vorgefunden wurde, mögen daher in den in jenen Jahren häufigern Niederschlägen ihre Erklärung finden. Im heurigen Jahre, wo die Winterfeuchte nur sehr geringe war, wo schon im Jänner eine so warme Witterung eintrat, daß am 1.Feber bereits die Haselstaude und Erle, am 7.Feber die Anemone Pulsatilla und hepatica, am 18. Galanthus nivalis und manche andere Pflanzen blühten, wo die reichhaltigsten Quellen wenig Wasser geben und die Bäche vertrocknen, steht die Temperatur in den Eisgruben während des Mai´s bis 11.Juni, als dem letzten Tag der mitgeteilten Beobachtungen, zwischen –5° und –2° R und erreicht 0° nicht, und doch zeigt sich nirgends in den Höhlen ein Eis, da die Verdunstung des an der Oberfläche der Berglehne angesammelten Wassers, welches, wie die im April und Mai vorhandene üppige Vegetation daselbst dartat, in ziemlich hinreichender Menge da gewesen sein mußte, durch schnelles Verdunsten eine bedeutende Abkühlung in den tiefern Gesteinsschichten bewirken konnte ; aber zu einer Eisbildung in den Höhlen kam es deswegen nicht, weil in diese Gruben selbst und in ihre Umgebung kein Wasser gedrungen ist, das zu Eis hätte erstarren können.

V letošním roce [tj. v roce 1863 – pozn.překl.], kdy zimní vlhkost byla velmi malá, kdy už v lednu nastoupilo tak teplé počasí, že 1.února už kvetly lískové keře a olše, 7.února koniklec velkokvětý (Anemone pulsatilla) a jaterník podléška (Anemone hepatica), 18.února podsněžník (Galanthus nivalis) a mnohé jiné rostliny, kdy nejvydatnější prameny dávají málo vody a vysýchají potoky, je teplota v ledových jámách během měsíce května až do 11.června, jakožto do posledního dne sdělených pozorování, mezi –5°a –2° R [= mezi – 6,25° a – 2,5°C] a nedosahuje 0°, a přece se nikde v jeskyních neukazuje led, neboť odpařování vody nahromaděné na povrchu úbočí, která, jak dokazovala bujná vegetace v dubnu a v květnu, tam musela být v poměrně dostatečném množství, rychlým vypařením mohla způsobit značné ochlazení v hlubších vrstvách horniny ; ale ke tvorbě ledu nedošlo proto, protože do těchto jam samotných a do jejich okolí se nedostala žádná voda, která by mohla ztvrdnout v led.

Ebenso mag es in den früheren Jahren gewesen sein. Die durch atmospärische Niederschläge entstandene Feuchtigkeitsmenge an der Oberfläche des Bergabhanges war wohl hinreichend durch schnelle Umwandlung in Wasserdünste eine Abkühlung in den tiefern Schichten zu bewirken, so daß das Thermometer unter 0° nachwies, aber nicht in allen Jahren war so viele Feuchtigkeit vorhanden, daß selbe bis zu den Gruben und in dieselben gedrungen wäre ; darum finden wir wohl niedere Wärmegrade ja selbst bedeutende Kälte, aber kein Eis a u s E r m a n g e – l u n g des zu dessen Bildung nötigen Wassers. ____________________

Rovněž tak to asi mohlo být v minulých létech. Množství vlhkosti na povrchu horského svahu, která vznikla atmosférickými srážkami, bylo sice dostačující, aby způsobilo rychlou přeměnou ve vodní páry ochlazení v hlubokých vrstvách, takže teploměr ukázal pod 0°, ale ne ve všech létech se nahromadilo tolik vlhkosti, aby tato pronikla až k jámám a dovnitř ; proto nacházíme sice nízké stupně teploty, ba dokonce i značný chlad, ale žádný led z n e d o s t a t k u vody potřebné k jeho tvorbě. ____________________

27

28

29

30