Profil návštěvníka zámku Náměšť na Hané
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Profil návštěvníka zámku Náměšť na Hané Bakalářská práce
Autor: Petra Skoupilová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava
© Copyright 2012
ABSTRAKT SKOUPILOVÁ, Petra: Profil návštěvníka zámku Náměšť na Hané. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 64 Stran Tato bakalářská práce je charakteristikou zámku Náměšť na Hané a jeho významu jako kulturní památky. Na základě marketingového výzkumu je pak zámek dále zkoumán z hlediska využitelnosti pro cestovní ruch a jeho předpoklady pro rozvoj v cestovním ruchu. Hlavním cílem této práce je vytvořit profil typického návštěvníka na základě informací zjištěných terénním šetřením přímo v areálu zámku. Pro tento výzkum byla zvolena metoda dotazování pomocí vytvořených dotazníků. Toto šetření zjišťuje především důvody, proč si návštěvník vybral pro svou návštěvu právě tento region, zda je to jeho první návštěva, jestli hodlá zůstat v regionu přes noc atd. Respondenti také hodnotí kvalitu poskytovaných služeb. Informace získané vyhodnocením marketingového výzkumu by mohly být prospěšné pro zámek, čímž by mohli zjistit případné nedostatky a pokusit se je napravit. Klíčová slova: Hrady a zámky. Marketingový výzkum. Náměšť na Hané. Olomoucký kraj. Profil návštěvníka zámku. Zámek Náměšť na Hané
ABSTRACT SKOUPILOVÁ, Petra: The profile of the chateau Náměšť na Hané visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Departmen of tourism. Superviser: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 64 Pages. This bachelor thesis is characteristic of the chateau Náměšť na Hané and its importance as a cultural monument. Based on the marketing research is chateau then further studied in terms of usability for tourism and its potential for the development of tourism. The main aim of this work is to create a profile of the typical visitor based on the information identified field research in the area of the chateau. For this research was chosen the method of questioning by questionnaires. This investigation determines primarily the reason why the visitor chose for his visit just this region, whether it is his first visit, if it intends to remain in the region overnight, etc. Respondents also evaluates the quality of provided services. Information obtained by evaluating marketing research could be helpful for the chateau, which could identify any weaknesses and try to correct them. Key words: Castles and chateaus. Marketing Research. Náměšť na Hané. Olomouc region. Visitor Profile chateau. Chateau Náměšť na Hané. .
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 01.05.2013
............................................... Podpis
Na tomto místě bych chtěla vyjádřit své díky vedoucímu bakalářské práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za cenné rady, připomínky a trpělivost, kterou mi věnoval při vedení této práce. Také bych ráda poděkovala kastelánce zámku Náměšť na Hané v letech 2008-2012 Evě Kašparové za ochotu při provádění marketingového průzkumu a současné kastelánce Mgr. Jitce Vychodilové za poskytnutí statistik zámku a potřebných materiálů. V Jihlavě 01. 05. 2013 ............................................... Podpis
Předmluva V této bakalářské práci je hlavním tématem zámek Náměšť na Hané. Je zde charakterizován z pohledu historie i současného využití. Práce také poskytuje informace o návštěvnících zámku a také o oblasti, kde se zámek nachází. Informace potřebné ke zpracování teoretické části, ve které je představen Městys Náměšť na Hané, zámek Náměšť na Hané a Olomoucký kraj, jsem získala především z webových stránek Olomouckého kraje a zámku Náměšť na Hané, dále z tištěné publikace Náměšť, průvodcovského textu hradu a hlavně z vlastních zkušeností, které jsem získala jako zaměstnanec zámku. K vypracování praktické části bylo třeba provést marketingový výzkum, který byl proveden metodou připravených dotazníků. Dotazník vyplňovali lidé, kteří absolvovali jeden z prohlídkových okruhů. Osobně jsem se pak návštěvníků ještě dotazovala, jak se o zámku dozvěděli, jestli si myslí, zda je zámek dostatečně propagován a pokud ne, jak by se dalo povědomí o zámku zlepšit. Výsledné informace získané vyhodnocením marketingového výzkumu a mých osobních dotazů, by měly posloužit především zámku, protože mohou poukázat na možné nedostatky kvality poskytovaných služeb. Téma bakalářské práce jsem si vybrala proto, že je mi tento zámek velmi blízký, jelikož jsem zde již několik let zaměstnána jako průvodkyně. Z tohoto důvodu znám zámek velice důvěrně, vím jaká je jeho historie i současnost a hlavně vím, jaké jsou reakce a názory návštěvníků na zámek.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 1 1
2
3
4
Olomoucký kraj ......................................................................................................... 2 1.1
Základní geografické informace o kraji ............................................................. 2
1.2
UNESCO v Olomouckém kraji .......................................................................... 3
Mikroregion Litovelsko ............................................................................................. 5 2.1
Základní informace o regionu ............................................................................ 5
2.2
Turistické zajímavosti v regionu ........................................................................ 5
Městys Náměšť na Hané............................................................................................ 8 3.1
Základní informace ............................................................................................ 8
3.2
Historie ............................................................................................................... 8
3.3
Kulturní akce ...................................................................................................... 9
3.4
Významní rodáci .............................................................................................. 10
Zámek Náměšť na Hané .......................................................................................... 11 4.1
Historie zámku ................................................................................................. 11
4.2
Zámek v současnosti ........................................................................................ 12
4.3
Prohlídkové trasy zámku .................................................................................. 12
4.4
Otevírací doba zámku a vstupné ...................................................................... 14
4.5
Propagace zámku ............................................................................................. 15
4.6
Kulturní akce na zámku ................................................................................... 16
4.7
Informační služby............................................................................................. 17
5
Marketingový výzkum ............................................................................................. 17
6
Sběr sekundárních dat.............................................................................................. 19 6.1
Statistiky návštěvnosti hradu za rok 20012 ...................................................... 19
6.2
Vývoj návštěvnosti v roce 20012 ..................................................................... 19
6.2.1
Podíl návštěvníků podle prohlídkových okruhů ....................................... 20
6.2.2
Podíl návštěvníků prohlídek podle kategorie ............................................ 20
Sběr primárních dat ................................................................................................. 22
7
7.1
Metodika marketingového výzkumu ................................................................ 22
7.2
Vyhodnocení marketingového výzkumu ......................................................... 23
8
Atraktivita zámku .................................................................................................... 38
9
SWOT analýza......................................................................................................... 39
10
Návrhy na zvýšení návštěvnosti .......................................................................... 41
11
SOUHR A ZÁVĚRY ........................................................................................... 42
12
SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ZDROJŮ .................................................... 44
13
PŘÍLOHY ............................................................................................................ 46
Seznam obrázků Obrázek 1: Mapka Olomouckého kraje
2
Obrázek 2: Sloup Nejsvětější Trojice
4
Obrázek 3: Znak Městyse
9
Obrázek 4: Červený salonek
13
Seznam tabulek Tabulka 1: Provozní doba zámku
14
Tabulka 2: Vstupné na prohlídkové okruhy
15
Tabulka 3: Hodnocení památkového objektu
33
Tabulka 4: Vzdálenost místa bydliště návštěvníků
35
Tabulka 5: Návrhy na zvýšení návštěvnosti
41
Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost v roce 2012
19
Graf 2: Podíl návštěvníků podle prohlídkových okruhů
20
Graf 3: Podíl návštěvníků podle kategorie
21
Graf 4:Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu?
23
Graf 5: Jak často navštěvujete tento zámek?
24
Graf 6: Jak je Vaše cesta organizována?
25
Graf 7: Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte?
25
Graf 8: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu?
26
Graf 9: Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)?
27
Graf 10: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
27
Graf 11: Co Vás motivovalo k návštěvě zámku?
28
Graf 12: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku?
29
Graf 13: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, a nebo jste již navštívil(a)? 29 Graf 14: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu?
30
Graf 15: S kým cestujete?
31
Graf 16: Jaký dopravní prostředek jste použil(a)?
31
Graf 17: S čím jste při návštěvě Náměště na Hané byl(a) nespokojen(a)?
32
Graf 18: Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? 33 Graf 19: Jste ochotni uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště?
34
Graf 20: Rozdělení podle věkových skupin
36
Graf 21: Rozdělení podle vzdělání
36
Graf 22: Rozdělení podle zaměstnání
37
Graf 23: Rozdělení podle počtu obyvatel bydliště
37
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Profil návštěvníka zámku Náměšť na Hané. Náměšťský zámek je totiž jedním z nejnavštěvovanějších zámků Litovelského regionu. Toto téma jsem si vybrala, protože na zámku už několik let pracuji jako průvodkyně, tudíž jsem s touto památkou velmi dobře obeznámena. Hlavním cílem práce je zjistit jak vypadá typický návštěvník zámku Náměšť na Hané. Tento úkol byl proveden pomocí marketingového výzkumu a jako metoda bylo zvoleno dotazování prostřednictvím vytvořených dotazníků. Osloveno bylo postupně 120 návštěvníků a byli požádáni o vyplnění. Dotazováni byli lidé, kteří si zakoupili vstupenku na jeden z prohlídkových okruhů zámku a samozřejmě souhlasili s vyplněním dotazníku. V bakalářské práci jsou popsány také informace o zámku samotném i jeho okolí. Tyto obecné informace jsou doplněny o statistiky návštěvnosti tohoto památkového objektu, které byly získány prostřednictvím kastelánky zámku. Součástí této práce je i SWOT analýza a návrhy na zvýšení návštěvnosti. To by mohlo přispět k zamyšlení nad možnými nedostatky a vést k jejich odstranění. Doufám, že tato práce najde své využití, a že pomůže správě zámku, přilákat do Náměště více turistů.
1
1 Olomoucký kraj 1.1 Základní geografické informace o kraji Olomoucký kraj leží ve střední a severozápadní části Moravy, a také na severozápadě v české části Slezska. Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským. Centrem kraje je šesté největší město České republiky Olomouc, která je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem a městem univerzit. Obr.1: Mapka Olomouckého kraje
Zdroj: www.cs.wikipedia.org Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha. Od západu na východ prochází krajem hlavní železniční tah republiky, z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice, dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň. Dálnice spojuje Olomouc s Brnem na jihu a pokračuje na severovýchod do Ostravy. Mezinárodní veřejné letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerova. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci Letiště Olomouc a v Prostějově Letiště Prostějov. V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí s historicky první výhybkou na území ČR. 2
Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj průmyslová oblast s vysoce rozvinutými službami. Ekonomika hanáckých okresů je stabilnější a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk ale bohužel díky své poloze, dopravní dostupnosti a narušením sociálního a hospodářského života po druhé světové válce, patří k ekonomicky slabším regionům. Jižní a centrální část kraje se řadí k oblastem s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy pěstovaných plodin jako jsou ječmen jarní, pšenice ozimá, řepka a technická cukrovka dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot. V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravinářských podniků, z dalších odvětví průmyslu je rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení a mnoho dalších. [1],[2],[3]
1.2 UNESCO v Olomouckém kraji Česká republika se může pyšnit velkým množstvím nádherných památek. Tato místa v sobě skrývají jisté kouzlo a umožňují návštěvníkům nahlédnout do historie naší země. V Olomouckém kraji byla na Seznam kulturního dědictví UNESCO zařazena jediná památka, kterou je Sloup Nejsvětější Trojice.
Sloup Nejsvětější Trojice Monument chápán jako ztělesnění modlitby za ochranu proti morovým epidemiím, konkrétně na jednu z nejkrutějších morových epidemií, která zasáhla Moravu v letech 1714 až1716, byl postaven v letech 1716-1754 z podnětu místního kamenického mistra a privilegovaného císařského architekta Václava Rendera. Render věnoval tomuto dílu celý svůj život a veškerý svůj majetek. Byl dostavěn roku 1754 a slavnostně vysvěcen samotnou císařovnou Marií Terezií. Tento sloup v sobě nese tři poselství. Je to morový sloup na ochranu před morem, ale je to také sloup Nanebevzetí Panny Marie a sloup Svaté trojice podle zlatých sousoší, jež jsou hlavním zdobným prvkem sloupu. Památka je vyzdobena 18 sochy světců, 12 figury světlonošů, 6 reliéfy s postavami apoštolů a dvěma sousošími. Uvnitř sloupu je 3
miniaturní kruhová kaple s reliéfy znázorňující Kainovu oběť části své úrody, Ábelovu oběť prvorozených jehňat, Noeho první zápalnou oběť po potopě, Abrahámovu oběť Izáka a jehněte a Ježíšovu smrt na kříži. Sloup Nejsvětější Trojice měří 35 metrů, což je dvakrát tolik, co jakékoliv jiné morové sloupy, je tudíž největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Z toho důvodu byl v roce 2000 zařazen mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO. [4],[5] Obr. 2: Sloup Nejsvětější Trojice
Zdroj: www.npu.cz
4
2 Mikroregion Litovelsko 2.1 Základní informace o regionu Mikroregion Litovelsko je dobrovolný svazek obcí v okresu Olomouc, jehož centrem je město Litovel. Byl založen v roce 2003 a sdružuje celkem 22 obcí. Litovelsko je velmi atraktivní turistická oblast, která nabízí svým návštěvníkům k poznání řadu historických stavebních památek, přírodních zajímavostí, turistických a cyklistických tras, jež vedou nádhernou přírodou, ale také akcí z oblasti kulturního a společenského života. Přírodní podmínky a kulturní prostředí Litovelska vytváří skvělé podmínky pro aktivně strávenou dovolenou. Množství krásných míst, mezi které patří i mnoho chráněných přírodních oblastí, láká k poznávacím i odpočinkovým túrám pěšky nebo na kole. Bohatost kulturního dědictví i současný společenský život vybízí k návštěvě významných historických památek i kulturních akcí. [6]
2.2 Turistické zajímavosti v regionu Mikroregion Litovelsko je rozdělen do tří oblastí. Bouzovská vrchovina je tvořena kopcovitější částí regionu, jejíž dominantou a symbolem je bez žádných pochyb jeden z nejkrásnějších hradů v České republice. Je to oblast plná lesů, která nabízí nepřeberné množství turisticky atraktivních míst a značených turistických tras. Další oblastí je rovinatá Haná, nejníže položená a nejúrodnější část mikroregionu. Zemědělský ráz krajiny i života se odráží v architektuře a "urbanismu" hanáckých vesnic stejně tak jako v lidových tradicích, které jsou dodnes v této oblasti živé. Třetí oblastí je Litovelské Pomoraví, jehož významným krajinotvorným prvkem je bezpochyby řeka Morava. Meandry vytvořené touto řekou, podzemní krasové jevy a celkově celé povodí Moravy vytváří typický ráz krajiny, která patřící z velké části do CHKO Litovelské Pomoraví. Zajímavé je, že Morava neprotéká žádnou obcí kromě královského města Litovle. [6] Arboretum Bílá Lhota Arboretum Bílá Lhota se nachází 10 km západně od Litovle v okrese Olomouc. Původní zámecký park prošel největší přeměnou v letech 1926–1945 tehdejším majitelem Quido Riedlem, který v něm provedl mnoho úprav ve smíšeném francouzsko-anglickém stylu 5
a založil zde cennou dendrologickou sbírku okrasných i exotických dřevin. Od roku 1965 spravuje Arboretum Národní památkový úřad. V roce 1969 byl park vyhlášen zvláště chráněným územím a v současnosti je zařazen do kategorie Národní přírodní památka. Dnes se na ploše necelých tří hektarů nachází asi 300 různých druhů a kultivarů dřevin z Evropy, Asie a Severní Ameriky. [7] Hrad Bouzov Romantický hrad založený na přelomu 13. a 14. století se nachází v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka. Od roku 1945 je majetkem státu a v roce 1999 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Hrad je plně vybaven a vyzdoben obrazy, uměleckými předměty i na míru vyrobeným nábytkem. Dnešní podobu typického romantického sídla s cimbuřími, arkýři a chrliči získal hrad až po rozsáhlé přestavbě v letech 1895-1910. Unikátní jsou dva plně funkční padací mosty s padací mříží, které je možné vidět v provozu při slavnostních příležitostech. Kouzlo hradu jej stále dělá oblíbeným objektem pro pořádání společenských akcí, koncertů, divadelních představení, výstav a svateb. Hrad sloužil mnohokráte jako kulisa pro natáčení četných pohádek a historických filmů. [8] Javoříčské jeskyně Javoříčské jeskyně se nacházejí na střední Moravě asi 10 km západně od Litovle. Podzemní systém Javoříčských jeskyní tvoří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Tyto jeskyně jsou výjimečné překrásnou krápníkovou výzdobou. Postupným propadáním vodního toku do nižších míst vznikla dnes známá dvě patra. Horní patro je tvořeno těmi největšími prostorami s nejkrásnější krápníkovou výzdobou. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká především ve dvou mohutných prostorách. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je více než dva metry vysoká sintrová záclona. Střední patro má menší prostory, mnohdy značně zahliněné, prakticky bez krápníkové výzdoby. Obě patra jsou propojeny čtyřicet metrů hlubokými propastmi. [9] Hanácké skanzen Soubor staveb lidové architektury v Příkazích je jedinečným důkazem hliněného lidového stavitelství z oblasti Hané, kterou představují zejména 4 špaletové stodoly z 1. poloviny 19. století a kompletní hanácký. Všechny stavby v areálu, které jsou nemovitými kulturními památkami, je doplněn o venkovský mobiliář. Zajímavým obohacením běžných komentovaných prohlídek jsou např. tradiční dny hliněného 6
stavitelství, interaktivní ukázky tradiční sklizně a výmlatu, kdy si sami návštěvníci mohou vyzkoušet tyto dříve běžné práce venkovanů. V létě a o Vánocích se zde konají řemeslné jarmárky, koncerty apod. Komplexní zážitek i po stránce gastronomické dotvoří stylová "Hospůdka u berana". [10] Litovelský pivovar První zmínka o vaření piva v Litovli je datována do roku 1291, kdy městu udělil král Václav II. mílové právo. Pivo se ve středověku vařilo v právovárečných domech, kterých v Litovli bylo 57. Postupem času se dospělo k závěru, že nejlepší bude když se pivo bude vařit jenom v jednom místě, a tak byl roku 1770 postaven společný pivovar se sladovnou, který vařil celých 100 let. V současném pivovaru v Litovli se vaří pivo od roku 1893 a pivovar tak navázal na tradici výroby piva v Litovli, z roku 1291. Díky své kvalitě proniklo litovelské pivo za krátkou dobu za hranice hanáckého regionu a v období tzv. „první republiky“ se litovelskému pivu říkalo „moravská Plzeň“. Královské pivo Litovel má výjimečnou kvalitu, která byla v minulosti i v posledním období několikrát vysoce oceněna odborníky z oboru pivovarnictví na nejprestižnějších výstavách a soutěžích. [11] Terezské údolí Na okraji Zábřežské vrchoviny mezi Náměští na Hané a Laškovem se rozprostírá přírodní rezervace Terezské údolí o rozloze 7,6 km2. Jde o geomorfologicky, botanicky, zoologicky a archeologicky mimořádně bohaté území. Protéká tudy říčka Šumice, pramenící v Bouzovské vrchovině, kde v teplých měsících všechny louky a mokřady pokrývají rozkvetlé lány lučních květů. Je to také ráj obojživelníků, vodního ptactva a mokřadních rostlin. Nejvyšším vrcholem rezervace je Křemela ve výšce 406 m.n.m. Údolí je pojmenované po dívce Terezce, která měla být nespravedlivě vězněna v náměšťské tvrzi, kde dnes stojí pivovarská sladovna. Přírodní park je pozoruhodný i z archeologického hlediska. Nálezy, které zde byly odkryty, pochází už z doby kamenné. K těm nejcennějším patří území na skalním ostrohu Rmíz opevněné třemi valy. Kromě valu zde byla nalezena i hradba, která je nejstarší odkrytou hradbou ve střední Evropě. Středem údolí vede šest kilometrů dlouhá naučná stezka. Má dvanáct zastavení včetně tří popisných tabulí. Stezkou se dá projet i na kole. [12]
7
3
Městys Náměšť na Hané
3.1 Základní informace Náměšť na Hané se nachází na soutoku říčky Šumice a potoka Baběnce. Leží 14km západně od Olomouce a 16km severně od Prostějova, na úpatí Drahanské vrchoviny. Obec byla a stále je kulturním střediskem západní části okresu Olomouc. Díky zalesněnému, kopcovitému a velmi romantickému údolí Šumice, které je mezi obcemi Náměšť a Laškov, nazývané Terezské údolí, jenž je také přírodní rezervací, se stala Náměšť vyhledávaným turistickým centrem. [13]
3.2 Historie První písemná zmínka o Náměšti vůbec z roku 1141 je uvedena v seznamu asi 200 vesnic. Po první zmínce Náměšť mizí na dlouhých sto let z písemných pramenů a objevuje
se zase
v době,
kdy
v
Náměšti
vládnou
Švábenicové.
Náměšť
se nejpozději v první třetině 13. století dostala do rukou zeměpána, když byla někdy kolem roku 1241 darována Milíčovi ll. jako výsluha za funkci olomouckého komorníka. Velká přízeň krále Jana Lucemburského vůči Milíčovi III. Z Náměště se projevila v roce 1319, kdy král povýšil Náměšť na trhovní městečko s jedním týdenním trhem každý čtvrtek. Povýšením na městečko se stala centrem svého okolí a zákonitě se stala svým postavením nadřazenou nad okolními vesnicemi, které trhovní právo neměly. Toto povýšení je nejdůležitějším privilegiem celých náměšťských dějin. Roku 1536 získal Náměšť Hynek Bruntálský z Vrbna a na Klimkovicích. Byla to pro Náměšť dobrá vrchnost, jelikož svým poddaným projevovali náklonnost. Páni z Vrbna někdy kolem roku 1556 přestavěli náměšťskou tvrz do podoby menšího renesančního zámku, což nepřímo potvrzuje i listina z roku 1587, ve které se již hovoří o zámku. Od roku 1590 se v Náměšti vystřídalo mnoho pánů až do roku 1668, kdy panství získal baron František Maria l. Cerboni, který od císaře Leopolda vymohl pro Náměšť znak.
8
Obr. 3: znak městyse
Zdroj: www.namestnahane.cz Po smrti Františka Maria l. Cerboniho roku 1687, se každých pár let majitelé změnili až v roce 1726 koupil náměšťské panství Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu. Harrachové, mající ve znaku na červeném poli tři stříbrná pštrosí pera zastrčená ve zlaté kouli, patřili ve své době k velmi významným rodům v říši. Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachu začal stavět náměšťský zámek. Podle dnes nezvěstného rukopisu náměšťského správce Bruna Seitse se začalo se stavbou Horního zámku 1. března 1766. Rozsáhlé statky svého otce zdědila jeho jediná žijící dcera Marie, od roku 1777 provdaná za Josefa hraběte Kinského. Kinští byly stejně jako Harrachové jednou z nejpřednějších rodin v říši. Po smrti hraběte Kinského se jeho manželka musela postarat o 5 potomků. Náměšťské panství zdědil po otci nezletilý Dominik, za něj však řídila panství jeho matka, která je uchována v paměti lidu jako podporovatelka a ochranitelka chudiny. Terezie hraběnka Kinská nechala v roce opravit zámeckou kapli a využívala jí denně k modlitbám a bohoslužbám.
Revolučním rokem 1848 bylo
zrušeno poddanství a robota, zanikly vrchnostenské úřady, a tím i vláda Kinských nad jejich panstvím. Poslední šlechtický majitel náměšťského velkostatku Evžen II. hrabě Kinský prodal roku 1916 velkostatek velkoobchodníku se železem Františku Ottahalovi z Olomouce, který se stal jeho posledním majitelem. Rodině byl roku 1945 zámek zkonfiskován. V roce 1925 došlo ke změně názvu obce na Náměšť na Hané a v roce 2007 byl obci oficiálně navrácen status městyse. [14] (1)
3.3 Kulturní akce Náměšť na Hané proslula především díky Hanáckému Folk & Country Festivalu Zahrada, který v Náměšti probíhal celých 22 let. Každý rok se sem sjížděli tisíce 9
návštěvníků z celého světa, aby si poslechli hudbu ve stylu folk, rock, etno, bluegrass, tramp, blues, jazz a spirituály. Bohužel loňského roku 2012 byl festival zrušen z důvodu nedostatku finančních prostředků. Velice zajímavá věc, spojená s festivalem, a kterou jen málo kdo ví, se stala roku 1973. V tomto roce se měl konat první ročník, a přestože bylo prodáno už přes 20 000 vstupenek, festival byl tři týdny před konáním v rámci postupující normalizace zakázán a asi 5000 již dorazivších účastníků bylo rozháněno Sborem národní bezpečnosti a bylo jim bráněno v příjezdu a příchodu. Na památku této události známý písničkář Jaroslav Hutka, který měl na festivalu vystoupit, složil hymnu „Krásný je vzduch“ a dále ji uváděl, šířil a publikoval pod názvem Náměšť. Každý rok, poslední víkend v srpnu zde však probíhají Hanácké slavnosti, tzv. „ Dožínky“, kdy je možné shlédnout koncertní vystoupení známých českých umělců, mezi nimiž jsou i taková jména jako Karel Gott, Marie Rottrová nebo kapela Olympic. Probíhá také spousta doprovodných programů, jako taneční vystoupení lidových souborů, předváděcí akce Armády ČR a výstavy známých autosalonů. Samozřejmě jsou zařazeny soutěže pro děti a rodiče o atraktivní ceny.
3.4 Významní rodáci Doc. Ladislav Lakomý Narodil se 14. listopadu roku 1931 v Náměšti na Hané a je to vynikající recitátor a dabér. Vystudoval brněnské JAMU a od roku 1965 působil v činoherním souboru Národního divadla v Brně. Z mnoha významných postav, které ztvárnil, jmenujme např. knížete Myškina v Dostojevského Idiotovi, Vávru v Maryši či
Polního kazatele
z Brechtovy hry Matka Kuráž a její děti. Také působil jako pedagog na JAMU a nakonec se stal docentem herecké výchovy. Mezi jeho nejznámější žáky se řadí taková jména jako Miroslav Donutil, Pavel Zedníček nebo Dagmar Veškrnová (Havlová). Zahrál si v řadě filmů a televizních inscenací. Celou svou uměleckou dráhu spojil s městem Brnem, kde také 11. dubna 2011 zemřel. [15] František Serafín Procházka Narodil se 15. ledna 1861 v Náměšti na Hané a svým významem pronikl do celostátního literárního dědictví. V roce 1883 odešel studovat filosofii do Prahy, kde si jeho 10
literárního nadání všiml Jan Herben a umožnil mu setkat se s Janem Nerudou, který nedlouho na to vydal jeho studentské práce. Za svůj život vydal více než třicet básnických knih a za vrchol jeho tvorby je pokládán „Král Ječmínek“. Zemřel 28. ledna 1939 a na svém domě v Náměšti na Hané má básník dodnes pamětní desku.[15]
4 Zámek Náměšť na Hané 4.1 Historie zámku Zámek nechal v roce 1766 postavit Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachu. Na tehdejší dobu se jednalo o velice moderní stavbu ve stylu raně klasicistního „moravského“ baroka s francouzskými architektonickými vlivy. Je to trojkřídlá budova čtvercového půdorysu, která je obklopena kruhovým parkem. Okolo parku pak vede cesta, ze které do čtyř světových stran vybíhají lipové aleje. Na obvodu zadního půlkruhu bylo postaveno 17 tkalcovských domů, jejichž parcely se paprskovitě rozbíhají do prostoru. Takový sídelní útvar je zcela neobvyklý a u nás asi jediný. Po smrti hraběte roku 1778 zdědila zámek jeho dcera Marie Róza, provdaná Kinská, čímž přešel zámek do vlastnictví rodu Kinských. Těm zámek patřil až do roku 1916, kdy se poslední potomek náměšťské větve Kinských, Evžen II. dostal do finanční tísně, protože vášnivě propadl hře v karty, a tak byl nucen zámek prodat. Zámek koupil za 2 600 000 rakouských marek roku 1916 olomoucký velkoobchodník se železem František Ottáhal. Manželé Ottáhalovi si nechali zámek zmodernizovat. Zavedli zde vodu, elektriku a také nechali instalovat ústřední topení, protože do té doby zámek sloužil pouze jako letní sídlo. František Ottáhal vlastnil zámek do své smrti v roce 1943, kdy majetek zdědila jeho žena a tři děti. 17. června 1945 byl rodině majetek podle
Benešových
dekretů
zabaven.
Byla
to
jedna
z prvních
konfiskací
v Československu vůbec. Do konce roku 1999 se o zámek staralo Vlastivědné muzeum v Olomouci. V rozmezí půl roku od 1. ledna 2000 do 30. června 2000 spadal zámek pod Správu státních hradů, zámků a zahrad Severní Moravy. A od 1. července roku 2000 je zámek majetkem Městyse Náměšť na Hané. (2)
11
4.2 Zámek v současnosti V současné době zámek nepatří pod Národní památkový ústav, stará se o něj samotný městys. Návštěvníkům je zpřístupněna celá hlavní budova zámku, kde jsou expozice rozmístěny do dvou pater. Přístupné je i jedno křídlo zámku, kde se nachází rozsáhlá sbírka dětských historických kočárků, expozice arcibiskupských kočárů a je zde i otevřená galerie, kde každý měsíc probíhá jedinečná výstava ať už se jedná o fotografie, obrazy, sbírku broušeného porcelánu nebo v létě 2012 zde byla výstava ku příležitosti 40. výročí založení SDH Náměšť na Hané. Další křídlo se využívá jako skladovací prostory a také ke kulturním akcím, kdy zde probíhá část pohádkové prohlídky. Ve třetím křídle se nachází zázemí zámku společně s pokladnou. Návštěvníci zámku také mohou využít laviček na nádvoří zámku k odpočinku a je jim zpřístupněn rozsáhlý zámecký park s kolonádou a altánkem. Zámek je velice oblíbeným místem pro svatební den. V letních měsících není neobvyklé mít během dopoledne čtyři svatby za sebou. Obřad probíhá ve Velkém stále a novomanželé mají i možnost vyfotografovat se ve Zlatém salonku. Sobotní dopoledne jsou tedy rezervována pro svatební obřady, kdy je návštěvníkům nabídnut zkrácený okruh, bez možnosti prohlédnout si přízemí zámku.
4.3 Prohlídkové trasy zámku Zámek Náměšť na Hané nabízí návštěvníkům tři prohlídkové trasy nazvané A, B a C, které na sebe navazují. A samostatnou expozici Dětské historické kočárky, která je také zahrnuta v nejdelší trase C. Trasa A První a základní trasa zámku vede přízemím, kde se nachází reprezentační sály. Prohlídka začíná ve vstupní místnosti, odkud se dále pokračuje do Velkého sálu, který je současně obřadní místností.
12
Obr. 4: Červený salonek
Zdroj: www.zamek.namestnahane.cz S Velkým sálem po obou stranách sousedí Červený a Zlatý salonek. Červený je výjimečný svými hedvábnými červenými tapetami a sbírkou barokního nábytku a ve Zlatém salonku je možné shlédnout unikátní a největší sbírku míšeňského porcelánu a fascinující míšeňský lustr, jediný svého druhu v České republice. Trasa A také zahrnuje prohlídku knihovny, s třemi tisíci svazky. Prohlídka je zakončena expozicí kočárů olomouckých arcibiskupů, díky které je Náměšť na Hané všeobecně známá. Tato trasa trvá 20 minut a neprovádí se během svatebních obřadů. Trasa B Rozšířenou trasou je trasa B, která navazuje na trasu A, a to tak, že se z knihovny pokračuje do prvního patra zámku, které dříve bývalo obytné. Prohlídka vede přes společnou manželskou ložnici, jídelnu s rozsáhlou sbírkou vídeňského a českého porcelánu a nádobí z anglické kameniny Davenport. Vedle jídelny se nacházejí dvě oddělené ložnice, z čehož bývalá pánská ložnice je dnes zaranžována jako pánský salonek. Poslední místností prvního patra je Hudební salon, jehož dominantou je klavír z roku 1815. Po sestupu zpátky do přízemí mohou návštěvníci nahlédnout do pracovny posledního majitele zámku, kde je umístěn netradiční paraván, na kterém jsou zachycena evropská města, z čehož prostřední deska je věnovaná českým městům. Prohlídka končí opět u arcibiskupských kočárů. Tato trasa trvá 45-50 minut samozřejmě podle počtu návštěvníků v jedné prohlídce.
13
Trasa C Nejdelší a kompletní trasa, trasa C, jsou trasy A+B, samozřejmě s expozicí arcibiskupských kočárů, rozšířená ještě navíc o expozici dětských historických kočárků a návštěvu zámecké kaple, která byla postavena již v roce 1672 a roku 1834 přestavena v empírovém slohu. Tato nejdelší trasa trvá 60 minut. Provází se pouze v letních měsících červenec a srpen, mimo tyhle měsíce je trasa C možná pouze u předem objednaných skupin a zájezdů.
4.4 Otevírací doba zámku a vstupné Provozní doba Tabulka 1: Provozní doba zámku
Termín
Od - do
DUBEN – víkendy a svátky
9:00 – 16:00
KVĚTEN – ZÁŘÍ mimo pondělí 9:00 – 17:00 ŘÍJEN – víkendy a svátky
9:00 – 16:00
Zdroj: http://zamek.namestnahane.cz/navstevni-doba/ Listopad až březen je zámek otevřen pouze pro předem objednané skupinové zájezdy. První prohlídka začíná v 9.00 hod., poslední hodinu před koncem provozní doby. Od 12.00 do 12.30 hod. polední přestávka. [16]
14
Vstupné Tabulka 2: Vstupné na prohlídkové okruhy
Snížené: Poloviční: Prohlídkové okruhy
Plné
Studenti
Děti 6-15
Senioři
ZTP
Rodinné
Trasa A
60 Kč
50 Kč
30 Kč
160 Kč
Trasa B
80 Kč
70 Kč
40 Kč
210 Kč
Trasa C
100 Kč
80 Kč
50 Kč
270 Kč
Výstava - Dětské historické kočárky
20 Kč
-
10 Kč
-
Zdroj: http://zamek.namestnahane.cz/vstupne/
Vstupné pro objednané návštěvy mimo provozní dobu v sezoně se zvyšuje o 10 %, mimo sezonu se zvyšuje o 15%. Rezervace lze provést telefonicky nebo emailem. V objednávce je třeba uvést jméno a kontakt kvůli potvrzení objednávky, dále datum a čas prohlídky, přibližný počet osob a požadovanou trasu. Všechny prohlídky probíhají v češtině, pro cizince je možnost zapůjčení textů v anglickém, německém, polském a italském jazyce. [17]
4.5 Propagace zámku Propagace náměšťského zámku je zajištěna několika způsoby. Především jsou to vlastní internetové stránky, kde návštěvníci mohou najít všechny potřebné informace. Je zde popsaná stručná historie, samozřejmě vstupné a návštěvní doba, fotogalerie, způsob jak se na zámek dostat, také aktualizovaný kalendář kulturních akcí, které na zámku probíhají a jako novinku, můžete skrz stránky absolvovat virtuální prohlídku. Další způsob propagace je samozřejmě pořádání kulturních akcí a to jak pro děti tak pro dospělé, které jsou pokaždé propagovány v regionálním radiu. Tyto akce se těší už po několik let velké oblibě, tudíž nejlepší propagací je informace od úst k ústům a doporučení od známých. Informace o náměšťském zámku jsou i na turistických 15
serverech, kde ovšem není zaručena aktuálnost údajů. Na propagaci zámku se také podílí turistická informační centra v Olomouci a Litovli, kde si turisté mohou zakoupit různé tištěné průvodce nebo jiné publikace. Velmi silnou formou propagace v loňském roce 2012 bylo zapojení zámku do turistické soutěže Českého rozhlasu Radiožurnál Olomouc a Českého rozhlasu Ostrava nazvanou Křížem krajem. Cílem soutěže bylo navštívit dvanáct turistických destinací, kde soutěžící sbírali razítka do soutěžní karty a zároveň odpovídali na otázky, které se týkaly těchto cílů, a zámek Náměšť na Hané byl jedním z nich. Během léta, kdy jsem na zámku pracovala jako průvodkyně, jsem se osobně návštěvníků dotazovala, co je přivedlo na nápad náš zámek navštívit. Odpovědi byly většinou podobné. Zámek jim padl do oka při prohlížení turistických webů, dostali tip od známých a také samozřejmě v této sezóně byla důvodem k návštěvě zámku účast v soutěži Křížem krajem.
4.6 Kulturní akce na zámku Všechny kulturní akce se konají na nádvoří zámku, v jeho prostorách nebo v zámeckém parku. [18] 11.5.2013 - XIII.ročník CHATEAU : XIII. ročník turnaje v petanque 12.5.2013 - X. ročník Náměšťská koule: Soutěž tříčlenných amatérských družstev v petanque 12.5.2013 – Den maminek na zámku: divadelní představení Angelika 15.6.2013 - Z pohádky do pohádky: Večerní pohádkové prohlídky zámku 22.6.2013 - Tradiční náměšťská oblastní výstava psů: výstava psů všech plemen 13.7.2013 - Andaluská noc: II. ročník – taneční vystoupení flamenca 20.7.2013 - Folk na zámku 21.7.2013 - Odpoledne s Večerníčkem: zábavné soutěžní odpoledne pro děti 15.-18.8.2013 - Květiny pro zámeckou paní: tradiční výstava květin v zámeckých interiérech na téma KARNEVAL + doprovodné akce 16
24.8.2013 - Z pohádky do pohádky: repríza červnových pohádek 31.8.2013 - Hradozámecká noc: večerní a noční prohlídky 7.9.2013 - Dny EHD: divadelní představení Hrbáč. 9.-18.12.2013 - Kouzlo adventu: speciální program pro MŠ a ZŠ 27.12.2013 - Vánoční prohlídky: večerní prohlídky vánočně vyzdobeného zámku
4.7 Informační služby Náměšťské informační centrum patří do kategorie C, ačkoliv je jeho provozní doba stejná jako provozní doba zámku, tudíž v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a během května až září každý den kromě pondělí. Nabízí propagační materiál o regionu, kulturních akcích a přírodních památkách, prodej suvenýrů, informace pro turisty a vyhledávání dopravního spojení. Návštěvníci si zde mohou koupit turistické známky a vizitky, turistické a cyklo mapy, magnetky, pohlednice, přívěsky a propagační předměty k zámku jako jsou hrníčky, puzzle, zvonečky a svíčky.
5 Marketingový výzkum Marketingový výzkum čítá následující činnosti: plánování, sběr informací, statistické zpracování a analýzu informací, interpretaci a prezentaci zjištěných výsledků. Druhy marketingového výzkumu se dělí na primární a sekundární. Primární marketingový výzkum spočívá ve vlastním zjišťování hodnot přesně na míru daného problému. Jde o sbírání informací v terénu. Nejčastější metodou získávání primárních dat je písemné dotazování, které bývá zpravidla prováděno pomocí dotazníku, sloužícího k přesnému a úplnému zaznamenávání zjišťovaných údajů. Při tvorbě dotazníku je zásadní formulace, uspořádání a typ otázek, jeho úprava a celkový dojem. Dotazník by měl být předběžně otestován na malém vzorku respondentů kvůli prověření srozumitelnosti otázek. V sekundárním výzkumu jsou většinou shromažďovány a zpracovány informace, které byly již dříve publikované, ale k jinému účelu nebo takové informace, které někdo zpracoval jako primární výzkum např. pro jiné cíle. Zdroje sekundárních dat mohou být interní, což je dokumentace, evidenční záznamy organizace nebo externí jako jsou např. 17
statistiky, odborné publikace, periodika a jiné. Dále se marketingový výzkum člení podle hloubky zkoumání na kvantitativní a kvalitativní. Při kvantitativním výzkumu jsou zjišťovány informace od stovek nebo i tisíců respondentů. Tato forma průzkumu je prováděna pomocí osobních rozhovorů, pozorováním, experimentem nebo písemným dotazováním. Kvantitativní výzkum je na rozdíl od kvalitativního finančně a časově náročnější. Kvalitativní výzkum zkoumá jen malý a nereprezentativní vzorek respondentů, takže jeho výsledky nemůžeme vztáhnout na celou populaci. Zjišťuje názory, chování a postoje lidí. Mezi základní techniky výzkumu patří individuální nebo skupinové rozhovory. Rozhovory by měli prováděny školenými specialisty. Hlavním cílem marketingového výzkumu je získání objektivních a přínosných informací. (3), (4)
18
6 Sběr sekundárních dat 6.1 Statistiky návštěvnosti hradu za rok 20012 V této části práce se věnuji zpracování dat, které jsem získala od kastelánky zámku. Jde o statistiky návštěvnosti v sezóně 2012, která trvala od dubna do konce října. Do statistiky jsou zahrnuty i počty návštěvníků mimo sezónu, tedy od listopadu do konce března, kdy hrad navštěvují pouze objednané skupiny. Prohlídkové trasy hradu navštívilo celkem 54 485 osob. Pokud není uvedeno jinak, v této části jsou grafy dílem mé vlastní tvorby.
6.2 Vývoj návštěvnosti v roce 20012 Nejnižší počet návštěvníků je zaznamenán v měsících leden, únor, březen a listopad, protože se jedná o mimosezónní návštěvy, které jsou možné pouze pro objednané skupiny. Od počátku dubna, kdy začíná hlavní sezóna, má návštěvnost vzrůstající tendenci a vrcholí v srpnu. Nejvyšší počty osob navštívily hrad v červnu (2 532), červenci (2 501) a srpnu (3 064), což je dáno letními prázdninami a časem letních dovolených. Od počátku září má návštěvnost klesající tendenci. Překvapivě vysoká návštěvnost je v říjnu a prosinci. Ačkoliv jde o měsíce mimo sezónu, počet návštěvníků je velký z důvodu konání speciálních nočních prohlídek, o které je vždy značný zájem. Graf 1: Návštěvnost v roce 2012 3500 3064
3000 2532
2501
2459
2500 2000
1746 1485
1500
1436
1510
1000 551 500 0
0
6
0
19
6.2.1 Podíl návštěvníků podle prohlídkových okruhů Tento graf znázorňuje podíl návštěvníků podle zakoupených vstupenek ve zkoumaných měsících červenec a srpen, tedy během hlavní sezóny. Největší podíl návštěvníků (38%) volí trasu B, protože trvá necelou hodinu, tudíž ji zvládnou i děti a návštěvníci vidí celý zámek. Trasu C zvolilo 30%, jde většinou o zapálené turisty, kteří chtějí vidět všechno, co nabízíme. Třetí největší podíl (17%) zaujímají návštěvníci, kteří v srpnu přijedou na noční prohlídku, která je velice oblíbená už několik let. Trasu A volí většinou návštěvníci s malými dětmi, zdravotně tělesně postižení nebo ti, kteří mají na návštěvu zámku jen omezený čas. Zanedbatelnou část (3%) tvoří ti, kteří si vyberou výstavu dětských historických kočárků.
Graf 2: Podíl návštěvníků podle prohlídkových okruhů
17%
12%
trasa A
3%
trasa B trasa C dětské kočárky 38%
noční prohlídky
30%
6.2.2 Podíl návštěvníků prohlídek podle kategorie Z tohoto grafu je patrné, že polovina návštěvníků si zakoupila vstupenky za plnou cenu, tedy dospělé osoby do 65 let. Návštěvníci s dětskou vstupenkou zaujímají podíl 24%. Jedná se o děti od 6 do 15 let. Třetí nejpočetnější skupinu (14%) tvoří senioři, kteří jezdí většinou jako zájezdová skupina. Studenti prokazující se platným studentským průkazem jsou zastoupeni podílem 12%. Nejméně navštěvují hrad zdravotně tělesně postižení, kterých ve zkoumaných měsících bylo pouze 20, tudíž výsledky grafu nijak neovlivňují. 20
Graf 3: Podíl návštěvníků podle kategorie
14%
0%
plné
12%
poloviční
50%
studenti senioři ZTP
24%
21
7 Sběr primárních dat 7.1 Metodika marketingového výzkumu Hlavním cílem experimentální části, a vlastně celé bakalářské práce, bylo zjistit, jací jsou nejčastější návštěvníci zámku Náměšť na Hané a vytvořit model typického návštěvníka. Poté na základě těchto zjištěných faktů učinit vhodné návrhy na zvýšení povědomí a návštěvnosti objektu. Nejvhodnější metodou, jak dojít k těmto požadovaných výsledkům, byla metodika marketingového šetření v terénu pomocí vytvořených dotazníků a osobního dotazování. Marketingový výzkum byl prováděn přímo v prostorách zámku s návštěvníky, kteří absolvovali alespoň jednu z nabízených prohlídkových tras. Respondenti byli vybráni náhodně. Marketingový výzkum byl proveden během hlavní sezóny 2012, tedy v měsících červenec a srpen. Dotazník vyplnilo celkem 120 návštěvníků, z nichž bylo pouze 5 osob ze zahraničí a to ze Slovenska, byli tudíž započítáni mezi české návštěvníky. Jelikož během celé sezóny navštívilo zámek celkem pouze 20 osob ze zahraničí, nebyl s nimi prováděn průzkum. Dotazování probíhalo ve všední dny i o víkendu. Harmonogram marketingového výzkumu: Červenec 2012 - 14.7. (So) a 26.7. (Čt) - 50% dotazníků Srpen 2012 – 5.8. (Ne) a 28.8. (Út) 50% dotazníků Všichni dotazovaní vyplňovali dotazník samostatně a já jim byla pouze nápomocna, pokud si s něčím nevěděli rady. K dotazníkovému šetření jsem přidávala i osobní dotazování ohledně propagace a možnostech zlepšení. Dotazník pro návštěvníky byl pouze v českém jazyce a to z důvodu nízké návštěvnosti zahraničních osob. Většina otázek je uzavřených, často se nabízí i možnost doplnit vlastní odpověď. Pouze dvě otázky jsou otevřené. Prvních čtrnáct otázek se týká návštěvy zámku a také regionu, ve kterém se tato památka nachází. V otázce č. 15 měli dotazovaní zhodnotit kvalitu služeb. K dispozici je stupnice od jedné do pěti, a pokud návštěvníci nebyli schopni nějakou z poskytovaných služeb ohodnotit, je k dispozici odpověď „nevím.“ Poslední tři otázky zjišťují konkrétní informace o respondentech,
22
jako jsou trvalé bydliště, pohlaví, věk, vzdělání a zaměstnání. Skoro všichni dotazovaní byli k dotazování vstřícní a dotazník s ochotou vyplnili.
7.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu Cílem marketingového výzkumu je charakterizovat profil typického návštěvníka zámku Náměšť na Hané. Metodou dotazníkového šetření jsem provedla výzkum se 120 návštěvníky zámku. Z dotazovaných bylo 115 osob z České republiky a 5 osob ze Slovenska. Veškeré tabulky a grafy této části bakalářské práce jsou výsledkem dotazníkového šetření a moje vlastní tvorba. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? V této otázce uvádí dotazovaní obecné důvody návštěvy regionu. Necelá polovina (47%) respondentů si vybrala region jako cíl výletu. Podíl 33% zaujímají osoby, které navštívili region za účelem dovolené. Z čehož vyplývá, že je region turisticky atraktivní a nabízí dobré možnosti pro trávení dovolené i výletů. Třetí největší část tvoří osoby, které do regionu přijely navštívit příbuzné nebo známé. Nepatrné části dotazovaných odpověděla, že regionem pouze projíždí, je zde na služební cestě, či ze zdravotních důvodů. Graf 4:Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu?
1% 4%
2%
13% 33%
dovolená výlet
návštěva příbuzných pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt
48%
23
Jak často navštěvujete tento zámek? Z tohoto grafu je vidět, že více než polovina (58%) dotazovaných navštívila zámek poprvé. Procento osob, které navštívily zámek podruhé (18%) je téměř shodný s procentem osob, které na zámku byly již více než třikrát (17%). Nejméně dotázaných navštívilo zámek třikrát. Opakovanost návštěv dokládá, že je zámek pro turisty atraktivní a rádi se vracejí znovu oprášit své vzpomínky. Graf 5: Jak často navštěvujete tento zámek?
17%
7%
poprvé podruhé potřetí 58%
již vícekrát
18%
Jak je Vaše cesta organizována? Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že naprostá většina turistů (91%) si zorganizovala svojí cestu individuálně. Druhý největší podíl (8%) obsazují turisté, kteří se na cestu vypravili se skupinovým zájezdem. Pouze malá část (1%) odpověděla, že je jejich cesta organizována jako služební cesta. Poslední možnou odpovědí bylo, že je cesta organizována CK nebo CA, tuto možnost ale nikdo nezvolil, proto jsem ji do grafu vůbec nezahrnula.
24
Graf 6: Jak je Vaše cesta organizována?
1%
8%
individuálně jsem na služební cestě skupinový zájezd
91%
Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Z grafu je patrné, že 83% dotázaných navštěvuje region zpravidla v létě. Je to především z důvodu letních prázdnin a dovolených. Na jaře navštěvuje region 11% dotázaných a na podzim pouhé 4% dotázaných. Stejná část odpověděla, že zpravidla navštěvuje region v zimě. Graf 7: Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? 4%
4%
9%
jaro léto
podzim zima
84%
25
Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? V této otázce odpovědělo 43% dotázaných, že se v regionu zdrží pouze několik hodin. Pravděpodobně se jedná o výletníky, kteří se poté vrací do místa svého trvalého bydliště nebo pokračují v cestě do jiného regionu. 58% dotazovaných prozradilo, že v regionu hodlá strávit několik dní. Největší počet z nich (41%) plánovalo pobyt v rozmezí jednoho až osmi dnů. Nejčastější odpověď byla sedm. 12% dotázaných plánovalo pobyt o délce 8- 14 dní. Podle mého mínění se jedná o osoby, které tráví v regionu dovolenou a objíždějí zdejší turistické zajímavosti. Nejméně turistů pobývá v regionu v délce 1530 dní (3%) nebo dokonce déle než jeden měsíc (2%). Graf 8: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? 3% 2% 12%
několik hodin 43%
1-7 dní 8-14 dní 15-30 dní nad 30 dní
41%
Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Z grafu je vidět, že nadpoloviční většina (59%) turistů, kteří chtějí v regionu přenocovat, budou ubytováni přímo v tomto daném regionu. Dalších 28% dotázaných bude ubytováno ve městě Olomouc. 6% návštěvníků si za místo svého pobytu zvolilo 40km vzdálené město Šternberk. Někteří turisté mají zajištěno ubytování během svého pobytu na více místech. Pouze zanedbatelná část respondentů (3%) přenocuje přímo v Náměšti na Hané.
26
Graf 9: Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)?
4%
6%
3%
28% v tomto místě v Olomouci v tomto regionu na více místech ve Šternebrku
59%
Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Na tuto otázku odpovídali pouze návštěvníci, kteří využívali služeb ubytovacích zařízení. Z celkového počtu 120 lidí se jedná o 69 lidí, tedy o 58%. Největší počet dotazovaných (28%) uvedlo, že budou ubytováni u svých příbuzných či známých. Další dvě, téměř stejné části tvoří návštěvníci, kteří pro svůj nocleh zvolili penzion či hotel. Jako chatu nebo chalupu si vybralo 17% dotázaných. Překvapivých 10% osob uvedlo kempování. Nejmenší část (3%) bude ubytováno v soukromí. Graf 10: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
19% 28% hotel penzion v soukromí kemping 20%
chata,chalupa u známých/příbuzných
17% 6% 10%
27
Co Vás motivovalo k návštěvě zámku? Nejčastější motivací k návštěvě zámku Náměšť na Hané jsou reference od známých, tuto odpověď uvedlo 32 z dotázaných. Z čehož plyne, že mnoho lidí má se zámkem dobré zkušenosti a dále ho doporučují. Jako druhá nejčastější motivace je vlastní zkušenost, díky které se dotazovaní rozhodli k návštěvě znova. Na grafu je patrné, že třetí pozici v počtu odpovědí obsazují dvě formy propagace a to jak formou tištěných informací nebo pomocí internetu. Informace o hradu získali návštěvníci také prostřednictvím informačního centra (8%). Stejná část uvedla „jiné“, z čehož nejčastější odpovědi byly, že zde mají respondenti chatu, nebo že je nalákal bilboard u dálnice. Nejméně dotazovaných (4%) bylo ovlivněno informacemi z CK nebo CA. Ani jeden dotazovaný neodpověděl, že by ho na zámek nalákala televize nebo rozhlas. Graf 11: Co Vás motivovalo k návštěvě zámku? 8% 27% 17%
reference od známých informace z CK tištěnné informace vlastní zkušenost
8%
4%
TIC internet, , jiné
20%
17%
Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Z grafu je velmi zřetelně patrné, že téměř polovina dotázaných odpověděla měla návštěvu zámku již naplánovanou před zahájením pobytu nebo výletu v regionu. 6 osob využili možnosti „jiné“ a uvedli, že to bylo jejich momentální rozhodnutí.
28
Graf 12: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? 5%
návštěvu jsem plánoval před zahájením výletu
49% 46%
pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do regionu dnešní rozhodnutí
Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, a nebo jste již navštívil(a)? Do grafu jsem zanesla pouze místa, která se opakovala nejčastěji. Nejvíce turistů (31%) navštívilo nebo hodlá navštívit město Olomouc, kde se nachází památka UNESCO. Druhou nejpočetnější odpovědí byl Státní hrad Bouzov. Ten je nejvyhledávanější památkou celého regionu. V odpovědích se objevovaly i další turistické atraktivity např. Javoříčské jeskyně, ZOO na Svatém Kopečku apod. Graf 13: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, a nebo jste již navštívil(a)? Olomouc
31%
Bouzov
24%
Zoo
16%
Javoříčské jeskyně
15%
Čechy pod Kosířem
10%
Příkazy
5%
Šternberk
4%
Slatinice
4%
Loštice
3%
Litovel
3%
autosalon
3%
Terezské údolí
3% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
29
Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? V této otázce odpovídali dotazovaní na otázku, co bylo zásadní při výběru regionu. Označit bylo možné i více odpovědí. Z grafu je patrné, že hlavní prioritou je pro turisty návštěva historických měst a památek. Tuto odpověď zvolilo 38% dotázaných. Druhou nejčastější prioritou je příroda, konkrétně lesy a krajina (18% odpovědí). Dalšími důležitými prioritami je rekreace a turistika a klidné prostředí bez hluku. Z výsledků tudíž vyplývá, že návštěvníci přijíždí do regionu především kvůli kulturněhistorickým památkám a také kvůli krásné a klidné přírodě. Mezi další časté odpovědi patří soukromé a jiné důvody, které byly uvedeny jako zdravotní (6%). Ostatní odpovědi zaujímají již jen nepatrné procent. Graf 14: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? historická města,památky
38%
lesy,krajina
18%
rekreace,turistika
14%
klidné prostředí
9%
soukromé důvody
6%
kulturní akce
6%
jiné
3%
čisté životní prostředí
3%
pracovní důvody
3%
aktivní rekreace
3%
vybavená zařízení pro turisty
2%
vodní plochy
2%
výkonnostní sport
0% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
S kým cestujete? Z tohoto grafu je zřejmé, že více než polovina návštěvníků regionu cestuje se svojí rodinou. S kamarády nebo se známými přijíždí 28% dotázaných. Pouhých 6% zaujímají skupinové zájezdy, 5% osob cestuje s přítelem nebo přítelkyní a 3% uvedlo, že cestují sami.
30
Graf 15: S kým cestujete? 5%
3%
6%
sám/sama s rodinou 29%
s kamarády/známými se skupinou/zájezdem s přítelem/přítelkyní
58%
Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Z celkového počtu 120 dotázaných odpovědělo na tuto otázku 88 respondentů, že přicestovali automobilem. Druhou nejčastější odpovědí je cesta vlakem (15%). Třetí místo zaujímá cesta autobusem (10%) a jen nepatrná část návštěvníků (2%) přišla pěšky. Ačkoliv přes zámek vede několik cyklistických tras, dotazníkového šetření se nezúčastnil žádný cyklista, proto tato odpověď není vůbec zahrnuta v grafu, stejně jako motocykl. Graf 16: Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? 10%
2%
15%
automobil vlak
autobus pěšky
73%
31
S čím jste při návštěvě Náměště na Hané byl(a) nespokojen(a)? Velmi potěšující je, že více jak polovina návštěvníků byla na zámku se vším spokojena (64%). Dost ale vadilo respondentům špatné značení (23%) a problémy s parkováním (9%). S malou nabídkou služeb nebylo spokojeno pouze 4% dotazovaných. Nikdo z respondentů neuvedl neochotný personál.
Graf 17: S čím jste při návštěvě Náměště na Hané byl(a) nespokojen(a)? 9% 23%
špatné značení 4%
malá nabídka nic parkování
64%
Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 jako nejlepší a 5 - nejhorší) Tato otázka byla zpracována pro lepší přehlednost do tabulky, kde jsou uvedeny průměrné známky u jednotlivé položky. Jak můžeme vidět z tabulky, je patrné, že nejhorší známku má výška vstupného (1,63) a čekací doba na prohlídku (1,62). Myslím si, že velice dobrý průměr má celkový dojem z atraktivity objektu (1,27). Nejspokojenější návštěvníci byli s přístupem a vstřícností obsluhy v pokladně (1,2).
32
Tabulka 3: Hodnocení památkového objektu
Hodnocení Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu Celkový dojem z atraktivity objektu Možnost výběru z více prohlídkových tras Celková spokojenost s úrovní služeb Úroveň průvodcovských služeb Srozumitelnost informací pro návštěvníky Nabídka zboží v prodejně Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu Výška vstupného
průměrná známka 1,2 1,27 1,32 1,43 1,57 1,62 1,62 1,62 1,63
Zdroj: vlastní marketingový výzkum
Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Zde jasně vyplívá, že převážná většina návštěvníků hradu by návštěvu objektu doporučila určitě svým známým. Zbývající část dotazovaných odpověděla, že by návštěvu spíše doporučila, z čehož dva návštěvníci označili odpověď „nevím“. Odpovědi „spíše ne a určitě ne“ nikdo neoznačil. Graf 18: Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? 2%
33% určitě ano spíše ano nevím 66%
33
Jste ochotni uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Otázka na trvalé bydliště byla mířena spíše na kraje. Většina návštěvníků je z Olomouckého kraje (37%), kde se také nachází zámek Náměšť na Hané. Další největší počet návštěvníků byl ze sousedních krajů Jihomoravský (19%) a Moravskoslezský (10%). Kupodivu vysoké procento má zastoupení z Hlavního města Prahy. Následují méně zastoupené kraje, jako je např. Královéhradecký kraj (7%), Zlínský kraj (5%), Pardubický kraj (5%), Ústecký kraj (2%), Jihočeský kraj (2%), Středočeský kraj (2%) a kraj Vysočina (2%). V celém dotazníkovém šetření je zahrnuto i 5% návštěvníků ze Slovenska. Graf 19: Jste ochotni uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Slovensko
5%
Praha
7%
Zlínksý
4%
Ústecký
2%
Moravskoslezský
10%
Středočeský
2%
Olomoucký
37%
Vysočina
2%
Královehradecký
7%
Pardubický
4%
Jihočeský
2%
Jihomoravský
19% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Nejvíce respondentů má trvalé bydliště od zámku v rozmezí od 51 – 100 km (26%), dále potom 201 - 400 km (25%) a 11 – 50 km (23%). Výpočet průměrné vzdálenosti návštěvníků z místa trvalého bydliště na zámek: d = (0,05*5) + (0,23*30) + (0,26*75) + (0,22*150) + (0,25*300) = 135 kilometrů Průměrná vzdálenost z místa bydliště návštěvníků na zámek Náměšť na Hané je 135 km. 34
Tabulka 4: Vzdálenost místa bydliště návštěvníků.
hodnota v počet km % do 10 km 5% 11 - 50 km 23% 51 - 100 km 26% 101 - 200 km 22% 201 - 400 km 25% Zdroj: vlastní marketingový průzkum Údaje o Vás: Pohlaví- z celkových 120 dotázaných návštěvníků bylo 45 mužů a 75 žen Věk-nejpočetnější věkovou skupinou, která byla v dotazníkovém průzkumu zastoupena, byla skupina osob ve věku 46-55 let, druhou nejpočetnější skupinou byli lidé ve věku 36-45 let, 21 osob bylo ve věku 26-35 let, 19 osob ve věku 18-25 let, 8 osob nad 56 let a nejméně mezi dotazovanými bylo osob do 17 let Vzdělání- nejvíce dotázaných má středoškolské vzdělání, dalších 30 návštěvníků má s vysokoškolským vzděláním a 24 osob má základní vzdělání nebo je vyučen Zaměstnání- největší část tvořili zaměstnanci v soukromém sektoru (31), nejmenší část naopak osoby v domácnosti nebo na mateřské. Velké zastoupení zde mají i studenti a důchodci Počet obyvatel bydliště- nejčastějším rozmezí počtu obyvatel bylo 10-50 tis, hojně zastoupená jsou i města v rozmezí 100 tis-1 mil a 3-10 tis. Nejméně se objevovala města s počtem obyvatel nad 1 milion Stát- ze 120 dotázaných bylo 115 Čechů a 5 osob ze Slovenské republiky
35
Graf 20: Rozdělení podle věkových skupin 4%
7%
17% do 17 18-25
29%
26-35
36-45 19%
46-55 nad 56
23%
Graf 21: Rozdělení podle vzdělání
21% 26%
Základní/vyučen střední vysokoškoleské
53%
36
Graf 22: Rozdělení podle zaměstnání
16% 23% veřejný sektor soukromý sektor podnikatel v domácnosti 27%
důchodce
20%
student
3%
11%
Graf 23: Rozdělení podle počtu obyvatel bydliště
nad 1 mil
10%
100-1 mil
19%
50-100tis
10%
10-50tis
24%
3-10 tis
20%
do 3 tis
18% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
37
8 Atraktivita zámku Atraktivitu zámku vypočítáme ze vzorce, který slouží pro výpočet atraktivity turistické destinace. Údaje, kterých je zapotřebí k výpočtu atraktivity zámku jsou čerpány ze získaných sekundárních dat a z údajů dotazníkového šetření. Vypočítaná atraktivita zámku může sloužit k porovnání s ostatními zámky. Vzorec pro vypočítání atraktivity zámku: (5) (atraktivita turistické destinace) ATD = d * n * f / 1000 d = průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace n = průměrný počet návštěvníků za den. V průměru je počítáno pouze se dny, kdy byl zámek přístupný pro veřejnost. f = průměrná četnost návštěv zámku nebo hradu, představuje, jak často se návštěvníci vracejí. Průměrná vzdálenost místa bydliště do destinace d = (0,05 x 5) + (0,23 x 30) + (0,26 x 75) + (0,22 x 150) + (0,25 x 300) = 134,65 km - viz kapitola 7.2. Vyhodnocení marketingového výzkumu, str. 32 Průměrný počet návštěvníků za den n = 67 osob/den - viz kapitola 6.1. Sběr sekundárních dat, str. 18 Četnost návštěv f = (0,58 x 1) + (0,18 x 2) + (0,07 x 3) + (0,17 x 5) = 2 - viz kapitola 7.2. Vyhodnocení marketingového výzkumu, str. 22 ATD = 134,65 x 67 x 2/1000 = 18
38
9 SWOT analýza Pro stanovení návrhů ke zvýšení návštěvnosti bylo vhodné provést tzv. SWOT analýzu, neboli analýzu silných a slabých stránek objektu, příležitostí a ohrožení. Tato analýza je vytvořena na základě všech doposud zjištěných informací, zahrnutých v bakalářské práci a vlastních zkušeností s oblastí. Silné stránky
přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně
atraktivita turistické oblasti
zajímavý interiér zámku
možnost výběru z několika prohlídkových tras
úroveň průvodcovských služeb
možnost konání svatebních obřadů
speciální prohlídky- noční tematické prohlídky
kulturní akce na nádvoří hradu
Slabé stránky
neodpovídající výška vstupného
dlouhá čekací doba na prohlídku
nedostatečné značení ve městě
neuspokojivá nabídka zboží v prodejně
nedostatečná propagace
malý podíl návštěvníků ze zahraničí
zámek menší velikosti
Příležitosti
rozsáhlá síť turistických i cyklistických tras v blízkosti areálu zámku
nově přestavené interiéry zámku
propagace zámku v médiích
navázání spolupráce s cestovními kancelářemi nebo agenturami- pořádání poznávacích zájezdů
39
Hrozby
konkurence okolních historických památek
špatná dopravní infrastruktura v bezprostřední blízkosti zámku
pokles poptávky
zdražení pohonných hmot
40
10 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Jedním z cílů bakalářské práce je také navrhnout řešení pro zvýšení návštěvnosti na zámku Náměšť na Hané. Dle mého názoru je možným řešením posílení slabých stránek nebo jejich úplné odstranění. Následující tabulka obsahuje slabé stránky uvedené v předchozí kapitole a z nich plynoucí návrhy na jejich zlepšení. Tabulka 5: Návrhy na zvýšení návštěvnosti
Slabá stránka
Navrhované řešení
neodpovídající výška vstupného
Nabízí se řešení snížit vstupné, což by bylo ovšem neekonomické pro zámek. Mým návrhem je tedy rozšířit nebo obohatit trasy o bonusy či výstavy.
dlouhá čekací doba na prohlídku nedostatečné značení ve městě
Hodinové rozestupy mezi prohlídky jsou dány malým počtem průvodců, což nejde změnit. Možností jak zpříjemnit čekání je nabídnutí návštěvy samostatné prohlídky, či aktuální výstavy. Přidání ukazatelů na více místech v Náměšti, především z opačného směru než jakým je město Olomouc.
neuspokojivá nabídka zboží
Rozšíření nabídky zboží a dalších zajímavých
v prodejně
upomínkových předmětů s motivem zámku.
nedostatečná propagace
Více turistických publikací, informačních brožurek, více plakátů a ukazatelů. Propagace v novinách, rádiu a spolupráce s turistickými internetovými servery. Více reklamy v zahraničí, spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi nebo objekt. Webové stránky v jazykových mutacích a nabídka cizojazyčných prohlídek.
malý podíl návštěvníků ze zahraničí zámek menší velikosti
Tuto slabou stránku nelze ovlivnit
Zdroj: vlastní marketingový výzkum
41
11 Souhrn a závěry Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit profil návštěvníka zámku Náměšť na Hané. Pro úspěšné vypracování byla zvolena metoda marketingového výzkumu. Byli osloveni návštěvníci zámku, kteří již absolvovali prohlídku, přímo v areálu zámku, konkrétně na nádvoří, a vždy byli slušně s několika doplňujícími informacemi požádáni o spolupráci na výzkumu. Sekundárních data byla získána prostřednictvím kastelánky zámku, ze zámeckých statistik o návštěvnosti a segmentaci návštěvníků podle zakoupené vstupenky. Jako metoda marketingového výzkumu k získání primárních dat bylo zvoleno dotazování na základě předem připravených dotazníků. Osloveno bylo celkem 120 návštěvníků, z čehož 115 jich bylo z České republiky a 5 ze Slovenska. Vyplněné dotazníky byly zpracovány, ze získaných informací sestaveny tabulky a z těch následně vytvořeny jednotlivé grafy. Ty znázorňují výsledky jednotlivých otázek. Vyhodnocením výsledků otázek všech dotazníků byl získán profil návštěvníka zámku Náměšť na Hané v hlavní sezóně roku 2012. Nejčastějším návštěvníkem je žena ve věku 46-55 let žijící v České republice. Má středoškolské vzdělání a pracuje jako zaměstnanec v soukromém sektoru. Tato osoba má své trvalé bydliště vzdálené v rozmezí 51 až 100 km od Náměště na Hané a žije ve městě o velikosti 10-50 tisíc obyvatel, jež se nachází v Olomouckém kraji. Do regionu přijela za účelem výletu a zámek navštívila poprvé na základě kladných referencí od známých. Cestuje v letním období se svojí rodinou, cestu si organizuje individuálně a k dopravě do místa použila automobil. Hlavní motivy pro návštěvu regionu jsou shlédnout historická města a památky a také okolní lesy a krásná krajina. V regionu hodlá strávit jen několik hodin. Určitě si nenechá ujít návštěvu historického centra Olomouce a hradu Bouzov. S kvalitou poskytovaných služeb je velmi spokojena, ohodnotila ji průměrnou známkou 1,4. Jelikož by nic nevytkla, tak určitě doporučí návštěvu zámku svým známým. Co se týče hodnocení zámku, průměrná známka celkového dojmu z atraktivity objektu byla 1,3. Vypočtená atraktivita zámku Náměšť na Hané je pouhých 18, což je dáno tím, že Náměšť na Hané není příliš známá, proto je pro tento zámek nesmírně důležitá propagace ve všech možných mediálních prostředcích, pořádání kulturních akcí a hlavně prezentace na turistických serverech.
42
V závěru práce jsou uvedeny vlastní návrh na zvýšení návštěvnosti zámku. Tento návrh vychází se slabých stránek uvedených v kapitole SWOT analýza. Jedná se jen o malé změny, ale ve výsledku by mohly přinést velký užitek. Je potřeba návštěvníky nějakým způsobem motivovat a přinést jim nezapomenutelné zážitky, které mohou získat během návštěvy zámku. Návštěvnost by mohla zvýšit i větší spolupráce s cestovními kancelářemi. Dobrou volbou by také mohlo být přestavění místností, popřípadě obohacení prohlídkové trasy, čímž by se zámek stal atraktivním i pro návštěvníky, kteří zde již jednou nebo vícekrát byli. Do budoucna doufám, že se návštěvnost náměšťského zámku bude zvyšovat. Zámek i městys Náměšť na Hané nabízí turistům nevšední podívanou, krásnou krajinu a sportovní vyžití. Městysu by velmi prospělo, kdyby se stal turistickým cílem více návštěvníků. Na závěr bych uvedla, že ať už náměšťský zámek navštíví jakýkoliv turista, bude bezpochyby příjemně překvapen, okouzlen krásou tohoto místa a obohacen o nové poznatky a zážitky.
43
12 Seznam bibliografických zdrojů (1) VOJKOVSKÝ, Rostislav. Náměšť: zřícenina hradu, dolní a horní zámek v Náměšti na Hané. Dobrá: Radim Mohyla-Beatris, 2009. ISBN 978-80-86737-51-5. (2) Průvodcovský text - neveřejný dokument, zpracovaný autorkou práce (3) BOUČKOVÁ, J., HORÁKOVÁ, H., KALIŠOVÁ, L., aj.: Základy marketingu. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1196-6 (4) FORET, M.: Marketingový průzkum, Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-2183-2 (5) VANÍČEK, J.: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace, Praha, 2006, ISSN 11 (6) BARTUŠKOVÁ, M.: Profil návštěvníka zámku Dačice. Bakalářská práce, uloženo na katedře cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, 2010. [1] Turistický informační portál Olomouckého kraje. Praktické informace[online]. 2009 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.ok-tourism.cz/ [2]
Olomoucký
kraj.
[online].
2000
[cit.
2013-02-17].
Dostupné
z:
www.olomouckykraj.cz [3] Olomoucký kraj. Základní informace [online]. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: www.kr-olomoucky.cz [4] Atlas Česka. Památky UNESCO [online]. 2000 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ [5] Průvodce Českem. Památky UNESCO [online]. 2007 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://pruvodceceskem.cz/ [6] Litovelsko. Průvodce regionem [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.mikroregionlitovelsko.cz/ [7]
Volný.cz.
Arboretum
[online].
1996
[cit.
2013-04-15].
Dostupné
z:
http://www.volny.cz/arboretum/
44
[8] Oficiální stránky Hradu Bouzov. O hradě [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.hrad-bouzov.cz/ [9] Správa jeskyní České republiky. Javoříčské jeskyně [online]. 2010 [cit. 2013-0415]. Dostupné z: http://www.jeskynecr.cz/ [10] Hanácké skanzen. O nás [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.hanackeskanzen.cz/ [11] Pivovar Litovel a.s. O pivovaru. [online]. 2007 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.litovel.cz/ [12] Český rozhlas. Terezské údolí [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/ [13] Oficiální stránky Městyse Náměšť na Hané. Městys [online]. 2010 [cit. 2013-0312]. Dostupné z: www.namestnahane.cz [14] Oficiální stránky Městyse Náměšť na Hané. Historie [online]. 2010 [cit. 2013-0312]. Dostupné z: www.namestnahane.cz [15] Oficiální stránky Městyse Náměšť na Hané. Významní rodáci [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: www.namestnahane.cz [16] Zámek Náměšť na Hané. Vstupné [online]. 2007 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://zamek.namestnahane.cz/ [17] Zámek Náměšť na Hané. Návštěvní doba [online]. 2007 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://zamek.namestnahane.cz/ [18] Zámek Náměšť na Hané. Kalendář akcí [online]. 2007 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://zamek.namestnahane.cz/
45
13 Přílohy Příloha 1: Dotazník – česká verze
47
Příloha 2: Soutěžní karta Křížem krajem
49
Příloha 3: Propagační letáček zámek Náměšť na Hané
50
46
Příloha 1: Dotazník – česká verze
47
48
Příloha 2: Soutěžní karta Křížem krajem
49
Příloha 3: Propagační letáček zámek Náměšť na Hané
50
