PROFIL MĚSTA MĚLNÍKA
ZPRACOVÁNO JAKO PODKLADOVÝ MATERIÁL PRO STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA MĚLNÍK V ROCE 2004 (PODZIM, 2003)
AKTUALIZACE PROFILU MĚSTA MĚLNÍKA ZPRACOVÁNA C & M Consult CZ s.r.o. Na Fialkách 806, 276 01 Mělník Tel: +420 608 155 336 E-mail:
[email protected] www.cmconsultcz.eu
V ČERVNU 2007
Profil města Mělníka
PŘEDMLUVA
Profil města Mělníka byl zpracován podle zadané osnovy jako podklad pro členy Strategické komise, kteří se budou podílet na přípravě Strategického plánu ekonomického rozvoje města. Kromě toho zpřístupní potřebné informace o Mělníku všem potenciálním zájemcům a investorům.
Nejvýznamnějšími zdroji informací byly podklady odborných útvarů Městského úřadu města Mělníka, údaje Českého statistického úřadu v Mělníku, Úřadu práce Mělník, OHK Mělník a údaje mnoha jiných institucí sídlících na území města. Podkladem byl i koncept územního plánu města Mělníka. Byly použity nejaktuálnější dostupné údaje. Záměrem zpracovatelů bylo shromáždit nejnovější informace k dané problematice, ne vždy však tyto informace byly dostupné. S ohledem na dostupnost některých informací, na proměnlivost prostředí a na snahu po maximální stručnosti nemůže Profil zahrnovat všechny problémy, které život města utvářejí.
Profil předkládá fakta o městě Mělníku, avšak nečiní si nárok na hodnocení situace. To je úkolem členů strategického týmu, který by se měl následně zkonstituovat. Regionální rozvojová agentura Střední Čechy a partneři
PŘEDMLUVA K AKTUALIZOVANÉ VERZI Aktualizace dokumentu „Profil města Mělníka“ byla provedena na základě následujících nově vzniklých dokumentů: 1. Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky, 2. Sociodemografická analýza města Mělník, 3. Výzkum příjemců a poskytovatelů sociálních služeb na Mělníku – Souhrnná syntetická studie, 4. Akční plán realizace strategie rozvoje města Mělníka na rok 2007 – (zejm. kap. 4), 5. Inventarizace a pasportizace ploch pro podnikání a průmysl, 6. Schválená dokumentace k projektu průtahu města Mělníka, 7.
Souhrnná zpráva o činnosti městského úřadu v Mělníku za roky 2003-2006.
Dále byla využita nejnovější data z Úřadu práce Mělník a odborných útvarů MÚ města Mělník.
2
Profil města Mělníka
Obsah PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................................... 2 PŘEDMLUVA K AKTUALIZOVANÉ VERZI ................................................................................................... 2 1. ÚVOD............................................................................................................................................................ 5 1. 1. KRÁTCE Z HISTORIE ...................................................................................................................................... 5 1. 2. KULTURNÍ PAMÁTKY .................................................................................................................................... 6 1. 3. GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY .......................................................................................................... 7 1. 4. ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA VÚCS STŘEDNÍ ČECHY........................................................................................... 9 1. 5. ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA OKRES MĚLNÍK ........................................................................................................ 9 1. 6. ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA ORP MĚLNÍK........................................................................................................ 10 1. 7. ZÁKLADNÍ PŘEHLED ZA MĚSTO MĚLNÍK...................................................................................................... 10 1. 8. POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI REGIONU ........................................................................................................ 10 2. OBYVATELSTVO ..................................................................................................................................... 12 2. 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBYVATELSTVU MĚSTA ........................................................................................ 12 2. 2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL MĚSTA ................................................................................................................. 12 2. 3. STRUKTURA OBYVATEL PODLE POHLAVÍ A VĚKU.......................................................................................... 15 2. 3. STRUKTURA OBYVATEL PODLE POHLAVÍ A VĚKU.......................................................................................... 15 2. 4. POHYB OBYVATELSTVA MĚSTA MĚLNÍK ..................................................................................................... 21 2. 5. NÁRODNOST ............................................................................................................................................... 26 2. 6. VZDĚLÁNÍ ................................................................................................................................................... 27 2. 7. NÁBOŽENSTVÍ............................................................................................................................................. 29 3. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................................... 30 3. 1. PRACOVNÍ SÍLY ........................................................................................................................................... 30 3. 2. VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ......................................................................................................................... 32 3. 3. CENA PRACOVNÍ SÍLY.................................................................................................................................. 36 3. 4. NEZAMĚSTNANOST ..................................................................................................................................... 38 4. MÍSTNÍ EKONOMIKA.............................................................................................................................. 45 4. 1. HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ................................................................................................................................ 45 4. 1. 1. Přehled průmyslových oblastí............................................................................................................. 46 4. 1. 2. Seznam významných podniků.............................................................................................................. 46 4. 1. 3. Zemědělství.............................................................................................................................................. 47 4. 1. 4. Obor činnosti a právní forma podnikatelských subjektů .................................................................... 48 4. 2. ROZPOČET MĚSTA ....................................................................................................................................... 49 4. 2. 1. Příjmy ................................................................................................................................................. 50 4. 2. 2. Výdaje ................................................................................................................................................. 50 ROZPOČET ...................................................................................................................................................... 51 4. 2. 3. Financování............................................................................................................................................. 51 4. 2. 4. Přehled organizací řízených a financovaných městem....................................................................... 51 4. 3. ROZVOJ MĚSTA MĚLNÍKA ........................................................................................................................... 52 4. 3. 1. Realizace strategie rozvoje města Mělník – přehled projektů ............................................................ 52 4. 3. 2. Projekty financované z fondů EU ....................................................................................................... 56 5. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ .................................................................................................................... 58 5. 1. DOMÁCNOSTI A RODINNÝ STAV OBYVATELSTVA ........................................................................................ 58 5. 2. BYDLENÍ ..................................................................................................................................................... 60 5. 2. 1. Možnosti nové bytové výstavby........................................................................................................... 62 5. 2. 2. Výstavba v okrese Mělník ........................................................................................................................ 62 6. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA.......................................................................................................... 64 6. 1. VODA.......................................................................................................................................................... 64 6. 2. KANALIZACE............................................................................................................................................... 64 6. 3. ELEKTRICKÁ ENERGIE ................................................................................................................................. 65 6. 4. PLYN........................................................................................................................................................... 65 6. 5. TEPLO ......................................................................................................................................................... 65 6. 6. TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE .................................................................................................. 66 7. DOPRAVA.................................................................................................................................................. 67 7. 1. SILNIČNÍ...................................................................................................................................................... 67 7. 1. 1. Hromadná doprava ............................................................................................................................ 68 7. 1. 2. Městská hromadná doprava ............................................................................................................... 70
3
Profil města Mělníka 7. 1. 3. Cyklistická doprava ............................................................................................................................ 70 7. 1. 4. Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka ............................................................. 70 7. 1. 5. Doprava v klidu ....................................................................................................................................... 73 7. 2. ŽELEZNIČNÍ................................................................................................................................................. 73 7. 3. LETECKÁ .................................................................................................................................................... 74 7. 4. VODNÍ......................................................................................................................................................... 75 8. KVALITA ŽIVOTA.................................................................................................................................... 76 8. 1. SLUŽBY....................................................................................................................................................... 76 8. 2. ŠKOLSTVÍ .................................................................................................................................................... 80 8. 3. LÉKAŘSKÁ PÉČE ......................................................................................................................................... 82 8. 4. SOCIÁLNÍ PÉČE ............................................................................................................................................ 84 8. 5. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚLNÍK – VÝZKUM PŘÍJEMCŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA MĚLNÍKU............................................................................................................................................ 85 8. 5. 1. Výzkum poskytovatelů sociálních služeb – hlavní zjištění a závěry .................................................... 85 8. 5. 2. Výzkum příjemců sociálních služeb – hlavní zjištění a závěry............................................................ 87 8. 6. SPORT ......................................................................................................................................................... 88 8. 7. KULTURA.................................................................................................................................................... 89 8. 8. MÍSTNÍ SPRÁVA........................................................................................................................................... 90 9. CESTOVNÍ RUCH ..................................................................................................................................... 93 9. 1. INFRASTRUKTURA PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................. 96 9. 1. 1. Pravidelné sportovní akce v Mělníku ...................................................................................................... 97 9. 2 ANALÝZA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ MAS VYHLÍDKY ........................................................... 99 9. 2. 1. Výzkum poskytovatelů služeb cestovního ruchu – hlavní zjištění a závěry............................................ 100 9. 2. 2. Výzkum příjemců služeb cestovního ruchu – hlavní zjištění a závěry.................................................... 101 10. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................................... 104 10. 1. ODPAD ...................................................................................................................................................... 104 10. 2. OVZDUŠÍ ................................................................................................................................................... 104 10. 3. HLUK ........................................................................................................................................................ 105 10. 4. RADONOVÉ RIZIKO .................................................................................................................................... 106 10. 5. EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ................................................................................................................................ 106 11. INVENTARIZACE A PASPORTIZACE PLOCH PRO PODNIKÁNÍ.................................................. 107 A PRŮMYSL .................................................................................................................................................... 107 11. 1 FUNKČNÍ PRODUKČNÍ PLOCHY ................................................................................................................. 107 11. 2 BROWNFIELDS ......................................................................................................................................... 108 11. 3 GREENFIELDS .......................................................................................................................................... 109 12. SHRNUTÍ................................................................................................................................................ 110 12. 1. TABULKOVÁ SUMARIZACE ........................................................................................................................ 110 12. 2. ANALYTICKÁ VÝCHODISKA PRO SWOT ANALÝZU.................................................................................... 111 MAPOVÁ PŘÍLOHA .............................................................................................................................................. 114
4
Profil města Mělníka
1.
ÚVOD
1. 1. Krátce z historie1 Mělník leží v úrodné polabské oblasti, která byla osídlena od pravěku. Město Mělník se rozkládá na opukovém kopci v malebné krajině soutoku Labe a Vltavy. Stopy lidské činnosti sahají do časů starší doby kamenné, tj. staršího paleolitu 500 – 40 tisíc let př.n.l. Úrodná půda, příznivé klima a blízkost vodních toků spolupůsobily na přítomnost lidí v této oblasti od nejstarších časů. Avšak svědectví o souvislém osídlení lze datovat do období prvních zemědělců v mladší době kamenné – neolitu – 5 – 3 tisíc let př.n.l. V období vlády Přemyslovců se na území kolem soutoku usídlili Pšované a vystavěli zde zřejmě dřevěný knížecí hrad Pšov. Pšov se stal sídlem Vratislava, jehož matka kněžna Ludmila stojí za vznikem vinic v této oblasti. Později, pravděpodobně na příkaz Boleslava II., byl na místě dnešního mělnického zámku vystavěn raně románský hrad Mělník. Raně románský kostel sv. Petra situovaný v místě románského hradu původně jako jednolodní stavba byl v roce 1122 rozšířen na trojlodní baziliku, jež byla zasvěcena apoštolům Petru a Pavlovi. Od 13. století byl Mělník již pravidelně sídlem českých královen až do 15. století. Za vlády Přemysla Otakara II. se město stalo důležitou obchodní křižovatkou. Velkého rozmachu se dostalo Mělníku za dob Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Jagelonců. Karel IV. ustanovil Mělník natrvalo královským věnným městem a přiřkl mu značně rozsáhlé panství a privilegia. Karel IV. se taktéž zasloužil o rozkvět vinic. Nechal dovézt burgundskou vinnou révu a povolal francouzské vinaře. V průběhu šestnáctého století nastal úpadek města, který se ještě zhoršil po potlačeném povstání českých měst roku 1547, kdy císař Ferdinand zabavil městu všechen majetek, zrušil cechy a dosadil 1
Informace historického charakteru jsou volně zpracovány podle publikace M. Brožovského „Mělník: Státní zámek, památky města a okolí“, Středisko státní památkové péče, Praha, 1987.
5
Profil města Mělníka sem svého rychtáře. Mělník dále zdevastovala třicetiletá válka. Emigrací drtivé většiny řemeslníků a vinařů se město téměř vylidnilo. Od konce 18. století se město stává centrem zemědělské činnosti, zásobujícím pražskou aglomeraci. Průmyslová činnost se v tomto období nerozvíjí. Mělník slouží pouze jako průchozí místo dálkového obchodu. Významný obrat k lepšímu zaznamenává město v druhé polovině 19. století, kdy se Mělník stává okresním městem. Dalšímu rozvoji pomohla výhodná poloha města, roku 1845 přijel po Labi první parník, roku 1874 bylo město napojeno na železniční síť. Ke konci 19.století vzniklo první přístavní překladiště a několik peněžních ústavů, roku 1885 zde byla založena první vinařská škola v Čechách.
1. 2. Kulturní památky •
Zámek Mělník
Složitá stavební historie mělnického zámku začala již v 10. století románským hradem. Každá slohová éra se po svém zapsala do podoby zámku, nejpatrnější je však vliv renesance. Na zámeckém nádvoří se nachází pozůstatek gotické věže s baldachýnovým okénkem a renesančních slunečních hodin. Majitelé zámku, Lobkowizcové, zpřístupňují v současnosti některé jeho atraktivní prostory, zejména vinné sklepy ze 14. století, kde se naskýtá možnost degustace vín z produkce zámeckého vinařství. Dále jsou zpřístupněny interiéry se sbírkami. Za severním křídlem zámku stojí na vyhlídkovém místě socha Karla IV, kterou roku 1878 vytvořil sochař Josef Max. •
Chrám sv. Petra a Pavla s kostnicí
Mělnický chrám patří k významným stavebním památkám včetně interiéru se vzácnými ukázkami umění a řemeslné zručnosti starých mistrů. O tom, že stavitelé chrámu věřili kromě vlastní zručnosti též na pověry, svědčí nález zazděné kočky, která byla objevena před několika lety při opravách. Kočka za živa zazděná měla zaručit životnost stavby a ochránit ji před zkázou. Vzhledem k tomu, že chrám stále stojí a odolává staletím se zdá, že pověra nelhala. Nejcennější součástí někdejšího chrámového pokladu je pozdně gotická monstrance, která je ze stříbra a váží 7 kg. K chrámu patří též kostnice, jedna z nejzajímavějších v Čechách. Její dnešní vzhled je dílem profesora Jindřicha Matiegky. •
Pražská brána
Veřejně přístupná Pražská brána, přestavěná kolem r. 1500, je spolu se zbytkem hradu jediným pozůstatkem původního městského opevnění, v renesančním portálku věžních hodin je uveden letopočet 1536. •
Regionální muzeum Mělník
Specializované vinařské muzeum Regionální muzeum Mělník vzniklo v roce 1888 a patří tak k nejstarším v Čechách. Sídlí v opraveném objektu bývalého kapucínského kláštera, na náměstí Míru, vedle radnice. Mělnické muzeum se jako jediné v Čechách specializuje na vinařství, kterému je věnována další část expozice a možnost návštěvy sklepů a ochutnávky vína. •
Areál kostela sv. Ludmily
Kostel sv. Ludmily se nachází na bývalém pražském předměstí. Byl postaven roku 1583 z odkazu mělnické měšťanky Anny Hronové. Na místě, kde kostel stojí, přenocovala podle pověsti sv. Ludmila po přijetí křesťanské víry, protože ji Mělničtí, tehdy ještě pohané, nechtěli do města pustit. Za třicetileté války ho Švédové spolu s pražským předměstím pobořili, po roce 1683 byl znovu obnoven. Je to jednoduchá jednolodní stavba zakončená polygonálním presbytářem. V parku vedle kostela, kde byl původně hřbitov, se nyní nachází dřevěná zvonice, která byla přenesena roku 1895 z národopisné výstavy.
6
Profil města Mělníka •
Historické centrum
Historické centrum Mělníka je náměstí Míru, které zdobí kamenná kašna se sousoším Vinobraní od sochaře Vincence Májovského z roku 1938, dominantou náměstí je barokní radnice, jejíž dnešní podoba vznikla v letech 1765-1793. •
Mělnické vinobraní
Slavnosti vinobraní se vyvinuly z lidových zvyklostí, které doprovázely konec sbírání vinné révy. Poté, co se poslední káď odznakovaného vína odvezla do kvasírny, vinař se spolu se svými pomocníky a viničními bábami ozdobili vinnou révou, a přáním všeho dobrého majiteli vinice zahájili veselici. První vinařská slavnost se v Mělníce konala roku 1878 u příležitosti pětistého výročí úmrtí Karla IV, který se o rozvoj vinařství zasloužil. Další slavnost v podobě lidové veselice se konala v roce 1911 a poté v roce 1922, kdy se jí účastnil T.G.Masaryk.V tomto roce vznikla tradiční scéna příjezdu krále Karla IV s družinou. Od roku 1933 se mělnická slavnost vinobraní koná pravidelně.
1. 3. Geografie a klimatické podmínky Město Mělník je tvořeno dvěma katastrálními územími - Mělník (2 118 ha) a Vehlovice (379 ha). Osu větší části území tvoří říčka Pšovka, západní hranici Labe. Mezi těmito dvěma vodními toky se nachází opukový ostroh Turbovického hřbetu, na němž bylo město založeno. Celé území Mělníka a Vehlovice je vysoce ovlivněné činností člověka. Charakteristický je malý podíl lesů a rozptýlené zeleně. Převládají rozsáhlé plochy orné půdy, v městu bližších polohách plochy vinic a intenzivních sadů. Přírodními podmínkami daná řídká síť vodotečí je degradována úpravami (napřímené zpevněné navigace) a vysokou mírou znečišťování (vyústění kanalizace, splachy chemikálií z polí). Širší okolí města patří do teplé oblasti s ročním průměrem nad 8 oC s průměrnými ročními srážkami pod 800 mm. V území převládají větry západního kvadrantu. Ve městě je však větrné proudění výrazně ovlivněno geomorfologií terénu. V údolních polohách Labe a Pšovky je menší intenzitou větrného proudění a větší vlhkostí vzduchu podmiňována větší četnost výskytu inverzí. Katastrální území Mělníka patří díky své poloze v Polabí k nejteplejším a nejsušším oblastem Čech. Roční charakteristiky: • • •
počet dnů s teplotou 10 oC: 150-170 dnů průměrný počet dnů se srážkami 1 mm: 90-100 dnů počet zamračených dnů: 120-140 dnů
7
Profil města Mělníka •
počet jasných dnů: 40-50 dnů
Geologické a geomorfologické podmínky Geologické podloží na území města tvoří z větší části horniny svrchní křídy, slínovce a slíny. Podél toku Labe zaujímají velké plochy pokryvné útvary štěrkopískových teras. Na Mělníku je to hlavně v prostoru Mlazic, Vehlovic a Kelských luk. Významné jsou též polohy jezerní křídy a vápnité slaniny v Mělnickém úvalu. Katastrální území města náleží dle geomorfologického členění do oblasti Středočeské tabule, podcelku Mělnická kotlina a Jizerské tabule, podcelku Dolnojizerská tabule. Z geomorfologického hlediska má Mělnická kotlina ráz ploché erozní sníženiny se stupňovinou říčních teras. Ze severovýchodní strany přiléhá k Mělníku členitější pahorkatina Polomených hor. Dominantním prvkem je Turbovický hřbet, oddělující Mělnický úval od údolí Labe. Hydrogeologické podmínky Zájmové území spadá od širšího povodí Labe (Labe a Jizera). Hlavní vodotečí řešeného území je Labe, které tvoří jižní hranici řešeného území. Pravobřežní přítoky Labe jsou: Liběchovka a Pšovka. Labe na okrese Mělník v úseku mezi Brandýsem n. Labem a Štětím má ráz nížinného toku v Mělnické kotlině, tok Labe je regulovaný a proti původnímu stavu značně zkrácen. Celý tok je vodohospodářsky významný, v řešeném území mimopstruhová voda. Labe bylo donedávna velmi silně znečištěno (IV. tř.). Od Opatovic, resp. od soutoku s Vltavou, je Labe splavné s hlavními přístavy v Mělníku, Ústí n. Labem a Děčíně. Celková plocha povodí a průtok pod soutokem s Liběchovkou: 42 214,43 km2.
Liběchovka pramení 1,5 km sv. od Dubé ve výšce 280 m n. m., ústí zprava do Labe v Liběchově v 153 m n. m., plocha povodí 157,2 km2, délka toku 24,1 km, průměr průtok u ústí 0,89 m3 .s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněná rybí oblast, chráněný úsek CHKO Kokořínsko, - součást mezinárodně chráněných mokřadů „Mokřady Pšovky a Liběchovky “, čistota vody I. tř. Pšovka pramení 2 km jv. od Blatců na severním úpatí Zámeckého vrchu u Housky ve výšce 308 m n. m., ústí zprava do Labe v Mělníku v 156 m n. m., plocha povodí 158,1 km2, délka toku 33,6 m, prům. průt. u ústí 0,86 m3 .s-1. Trvalým přítokem je potok Žebrák vtékající do Pšovky zprava u Vojtěchova. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda pod mlýnem ve Lhotce, chráněná rybí oblast, chráněný úsek v ochranném pásmu vodárenských zdrojů od Kokořína k Mělnické Vrutici, čistota vody I. tř. Tok protéká PR Kokořínský důl. Mimo zastavěnou část Mělníka je Pšovka součástí vyhlášených a navržených mezinárodně chráněných mokřadů „ Mokřady Pšovky a Liběchovky“.
8
Profil města Mělníka
Začlenění do biogeografického systému Území města spadá pod Polabský bioregion, který se rozkládá v jižní části České tabule. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Bioregion patří k termofytu. Potenciální přirozenou vegetací jsou lužní porosty v říčních nivách. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy, které na extrémnějších stanovištích přecházely v bory, zřejmě i s autochtonní borovicí. Bioregion zabírá starou sídelní oblast, osídlenou již od neolitu. Porosty s přirozenou skladbou jsou pouze fragmentární, na odlesněných plochách převažují agrocenózy, s jedním zbytkem nivních luk v prostoru tzv. Kelštice.
Městská a příměstská zeleň Občané města mohou využívat dvě rozsáhlejší plochy zeleně, a to především park Polabí, založený v roce 1894 s promenádní alejí 178 lip a souběžného pásu zeleně a dále park Na Podolí, založený o 100 let později navazující na tok Pšovky. Kromě těchto parků má město celou řadu menších ploch zeleně, zejména kolem historických budov. Z příměstské zeleně je významný les Chloumek a Hořínský park s řadou exotických druhů dřevin. Seznam památných stromů ve městě Mělník • • • • • • •
Platanus occidentalis, U bývalého Mlýna, Čertovská ul. Tilia cordata, Hřbitov Chloumek Sophora japonica, Park, Zádušní ul. Ulmus leavis, ul. Čertovská Quercus robur, pod silnicí na Hadík Quercus robur, Hřbitov Mělník Populus nigra 33 ks, Přístav
Průměrná nadmořská výška Mělníka činí 215 m n. m. • •
nejnižší místo ve městě: 155,1 m n. m. (u Labe) nejvyšší místo ve městě 282,2 m n. m. (vrch Chloumeček)
1. 4. Základní přehled za VÚCS Střední Čechy VÚCS Střední Čechy je tvořen dvanácti okresy Statutární město: Praha, Kladno Počet obyvatel: 1 105 964 Hustota obyvatel na km2: 100 Počet obcí celkem: 1 147 Počet obcí se statutem města: 68 Podíl městského obyvatelstva: 55,1 %
1. 5. Základní přehled za okres Mělník Celková výměra území v km2: 712,4 Počet obyvatel: 94 722 Hustota obyvatel na km2: 133 Počet obcí: 70 Podíl městského obyvatelstva: 62,2 %
9
Profil města Mělníka 1. 6.
Základní přehled za ORP Mělník
Celková výměra území v km2: 456,6 Počet obyvatel: 40 105 Hustota obyvatel na km2: 88 Počet POU: 2 - Mělník, Mšeno Počet obcí: 39 Podíl městského obyvatelstva: 51,4 % (města Mělník, Mšeno)
1. 7. Základní přehled za město Mělník Celková výměra území v ha: 2497 Počet obyvatel: 19 124 Hustota obyvatelstva na km2: 766 Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 2
1. 8. Postavení města v rámci regionu
Mělník je přirozeným centrem regionu, jehož charakteristickými rysy jsou: blízkost hlavního města Prahy, příznivá věková skladba obyvatelstva, vysoká úroveň technické vybavenosti obcí vzhledem ke krajskému průměru, která činí z tohoto regionu rozvojové území kraje. Zároveň se v regionu nachází velcí zaměstnavatelé v průmyslu (Kaučuk Kralupy, Spolana Neratovice). Z celého regionu se z těchto charakteristik vymyká pouze venkovský mikroregion Mšeno. Hlavní hospodářská odvětví jsou na Mělnicku energetický a chemický průmysl. Díky své poloze v úrodné nížině je na Mělnicku rozvinutá také zemědělská výroba. Významný je i podíl potravinářské, strojírenské, dřevozpracující výroby a výroby stavebních hmot. Celý region je tedy spíše průmyslově orientován, což vyvažuje samotné město Mělník, které není pouze sídlem průmyslových podniků, ale především centrum kultury a vinohradnictví a zároveň
10
Profil města Mělníka výchozím bodem do jedné z nejhezčích oblastí celých Čech - do chráněné krajinné oblasti Kokořínska. Říká se, že město dělá řeka, díky soutoku dvou největších českých řek Vltavy a Labe je tedy Mělník městem dvakrát. Avšak povodně v roce 2002, které nepříznivě zasáhly do všech sfér života regionu, nejen připomněly, že ani ve 21. století nejsou lidé pány nad vodními toky, ale mimoto zasáhly do hospodářství, životního prostředí regionu i života jeho obyvatel. Město leží na historické dopravní křižovatce cest, zabezpečující dopravní spojení se severem republiky a dále s Německem a Prahou. Relativní blízkost hlavního města a dobré dopravní spojení není pouze výhodou, „druhou stranou mince“ je, že hlavní město odčerpává kvalifikovanou a kvalitní (žádanou) pracovní sílu. Do roku 2002 byl Mělník okresním městem. Po zrušení okresních úřadů funguje město Mělník jako obec s rozšířenou pravomocí (ORP) pro správní obvod 39 obcí velké části bývalého mělnického okresu (bez Kralupska a Neratovicka). Tento správní obvod ORP se skládá ze dvou správních obvodů pověřených obecních úřadů (POU) Mělník a Mšeno. POU Mělník zahrnuje 36 obcí v okolí města Mělníka.
11
Profil města Mělníka
2.
OBYVATELSTVO
2. 1. Základní informace o obyvatelstvu města Podle počtu obyvatel je Mělník se svými 19 124 obyvateli na sedmém místě ve Středočeském kraji. Nejlidnatějšími městy ve Středočeském kraji jsou podle počtu obyvatel Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Kolín, Kutná Hora a Mělník. Průměrný věk obyvatel Mělníka je jen o málo vyšší než republikový, krajský či okresní průměr. Tabulka č. 2.1: Počet obyvatel ve městě Mělník Území
Počet obyvatel k 31.12.2005 celkem
Česká republika Střední Čechy Okres Mělník Město Mělník
10 251 079 1 158 108 95 738 19 124
muži 5 002 648 567 892 46 804 9 257
ženy 5 248 431 590 216 48 934 9 867
Podíl města v %
Průměrný věk
0,19 1,67 20,16 100
40 39,9 39,7 40,6
Zdroj: ČSÚ
2. 2. Vývoj počtu obyvatel města Celkový počet obyvatel žijících v městě Mělník činil k 1.1. 2006 19 124. Při tomto celkovém počtu hustota obyvatel na jeden km2 dosahovala výše 766. Jak již bylo poznamenáno v úvodní kapitole, území města Mělníka bylo obýváno od dávných časů. Celkový počet obyvatel žijících v městě byl významně determinován historickými událostmi. Velkého rozkvětu město dosáhlo za doby Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Jagelonců. Naopak chmurné období zažili obyvatelé Mělníka v průběhu třicetileté války a po ní. Obyvatelstvo bylo postiženo hladem, ale též morovými epidemiemi. V roce 1640 obývalo Mělník dokonce pouhých 15 obyvatel. Situace se zlepšila v druhé polovině devatenáctého století, kdy se Mělník stává okresním městem. Od této doby město opět nabývá na významu a s tím je i spojen nárůst počtu obyvatel. Jaký byl vývoj počtu obyvatel od druhé poloviny devatenáctého století? To lze podrobněji rozebrat s využitím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v třinácti opakováních mezi lety 1869 až 2001. Tabulka č. 2.2 obsahuje údaje o počtu obyvatel ze třinácti šetření Sčítání lidu, domů a bytů mezi roky 1869 až 2001. Délka periody mezi sčítáním byla přibližně deset let s výjimkou let čtyřicátých, kdy v průběhu 2. světové války se šetření neuskutečnilo. Mezi sčítáním v roce 1930 a 1950 je tak délka periody dvacet let. V roce 1869 žilo v Mělníku 7112 obyvatel, což bylo přibližně o polovinu méně než v roce 1970 a téměř o dvě třetiny méně než v roce 2001. Z grafu č. 2.1 lze přehledně sledovat dynamiku vývoje počtu obyvatel mezi jednotlivými sčítáními. Z odhadnuté lineární trendová funkce (viz záhlaví grafu č. 2.1) plyne, že počet obyvatel v Mělníku rostl mezi roky 1869 až 2001 přibližně o 1000 obyvatel za 10 let (chybějící údaj za čtyřicátá léta zde byl interpolován).
12
Profil města Mělníka Tabulka č. 2.2 – Počet obyvatel v letech 1869 až 2001 podle Sčítání lidu, domů a bytů Počet obyvatel v letech 1869 - 2001 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 7 112 7 656 8 247 8 976 9 806 10 502 12 089 11 914 13 076 15 487 18 941 19 625 19 271 Zdroj: ČSÚ
Tento závěr je však pouze hrubým popisem dynamiky vývoje počtu obyvatel v čase. Při bližším prozkoumání grafu č. 2.1 lze rozpoznat, že dynamika vývoje počtu obyvatel byla přibližně stejná mezi lety 1869 až 1930. V tomto období lineární trendová funkce dobře prokládá pozorovaná data a tudíž výše uvedený závěr pro toto období platí. Změna však nastává po 2. světové válce, kdy nejprve došlo k menšímu úbytku obyvatel a následně od roku 1950 k rychlému růstu populace města. Významný nárůst lze sledovat především mezi roky 1960 až 1970 a 1970 až 1980. Po roce 1990 dochází ke stagnaci, resp. k menšímu úbytku obyvatel, což je však trend postihující celou Českou republiku. Změny ve vývoji, které nastaly po druhé světové válce, měly souvislost s rodinnou politikou (pronatalitní opatření) a imigrací v 60. a 70. letech a se změnou modelu reprodukčního chování po roce 1990. Graf č. 2.1 – Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 až 2001 - trend y = 5027,489+993,511*x 22000 20000 18000
y
16000 14000 12000 10000 8000 6000 0
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Tabulka č. 2.3 – Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 až 2005 Rok
Počet obyvatel k 31.12.
Rok
Počet obyvatel k 31.12.
Rok
Počet obyvatel k 31.12.
1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
16 132 16 385 17 250 17 807 18 178 18 335 18 632 18 759 19 098 19 399
1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990
19 071 19 417 19 500 19 481 19 644 19 671 19 620 19 558 19 720 19 950
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
19 732 19 866 19 929 19 874 19 846 19 819 19 745 19 609 19 544 19 514
Rok
Počet obyvatel k 31.12.
2001 2002 2003 2004 2005
19 219 19 077 19 231 19 053 19 124
Zdroj: ČSÚ
Při zaměření se na vývoj počtu obyvatel po roce 1970 lze obecně říci, že tento vývoj byl v ČR významně ovlivněn dvěma faktory. V sedmdesátých letech to byl komplex přijatých pronatalitních opatření a po roce 1990 změna životního stylu, resp. změna modelu reprodukčního chování v celé ČR jako důsledek systémových změn vedoucích ke zvýšení svobody, a tedy možnosti seberealizace lidí. Z tabulky č. 2.3, resp. z grafu č. 2.2 lze vyčíst, že tyto faktory měly zcela opačný účinek na vývoj
13
Profil města Mělníka populace v Mělníku. Zatímco v sedmdesátých letech pronatalitní opatření přispěly k významnému nárůstu počtu obyvatel2, změna životního stylu a větší svoboda lidí působí na pokles počtu obyvatel od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Počet obyvatel tak nejprve od roku 1971 vzrostl z 16 132 na 19 950 v roce 1990, mezi lety 1991 a 1997 stagnoval v rozmezí 19 700 a 19 900 a poté začal mírně klesat na úroveň dnešních 19 124 obyvatel. Graf č. 2.2 – Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 až 2005 y = 16588,5991+2203,9166*log10(x) 20500 20000 19500 19000
y
18500 18000 17500 17000 16500 16000 15500 1971
1974
1977
1980
1983
1986
1989
1992
1995
1998
2001
2004
Dynamiku vývoje počtu obyvatel města mezi roky 1971 a 2005 lze vystihnout pomocí relativních změn (měr růstu) v grafu č. 2.3. Z grafu je tak možné přehledně pozorovat, že zatímco v prvním období dochází až na výjimky k růstu počtu obyvatel města Mělník, tak v druhé polovině spíše k jeho poklesu. Graf č. 2.3 – Míry růstu počtu obyvatel (%) 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00
2005/2004
2004/2003
2003/2002
2002/2001
2001/2000
2000/1999
1999/1998
1998/1997
1997/1996
1996/1995
1995/1994
1994/1993
1993/1992
1992/1991
1991/1990
1990/1989
1989/1988
1988/1987
1987/1986
1986/1985
1985/1984
1984/1983
1983/1982
1982/1981
1981/1980
1980/1979
1979/1978
1978/1977
1977/1976
1976/1975
1975/1974
1974/1973
-1,00
1973/1972
0,00
1972/1971
1,00
-2,00
2
Podrobná demografická analýza vývoje počtu obyvatel ukazuje, že významný vliv na nárůst počtu obyvatel v těchto letech měla i imigrace.
14
Profil města Mělníka 2. 3. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Struktura obyvatel města Mělník podle pohlaví je zanesena v tabulce č. 2.4. Z tabulky je patrné, že celkový počet mužů k 31. 12. 2005 činil 9 257, zatímco celkový počet žen k tomuto datu dosahoval 9 867. Na 1000 žen tak připadlo 938 mužů. Počet žen převyšoval celkový počet mužů ve všech sledovaných obdobích, tj. od roku 1991, což je charakteristika typická pro celou Českou republiku. Průměrný počet mužů byl ve sledovaném období 9 485 a průměrný počet žen 10 060. Minima dosáhl počet mužů a žen shodně v roce 2004, stejně tak jako maximálního počtu v roce 1993. Směrodatná odchylka nabývá hodnot 188,22 u mužů a 137,69 u žen. Tabulka č. 2.4 – Obyvatelstvo města Mělník podle pohlaví Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.
Muži 9649 9697 9709 9684 9657 9624 9584 9507 9453 9420 9309 9203 9336 9193 9257 9485,47 9193,00 9709,00 188,225
Ženy 10083 10169 10220 10190 10189 10195 10161 10102 10091 10094 9910 9874 9895 9860 9867 10060,00 9860,00 10220,00 137,690
Celkem 19732 19866 19929 19874 19846 19819 19745 19609 19544 19514 19219 19077 19231 19053 19124 19545,47 19053,00 19929,00 321,563
Muži/Ženy 0,957 0,954 0,950 0,950 0,948 0,944 0,943 0,941 0,937 0,933 0,939 0,932 0,944 0,932 0,938 0,943 0,932 0,957 0,008
Zdroj: ČSÚ
Graf č. 2.4 – Míry růstu – muži, ženy a obyvatelstvo celkem (%) 2,00 Muži Ženy
1,50
Oby v atelstv o celkem 1,00 0,50
0,00 1992/1991 1993/1992 1994/1993
1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000
2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004
-0,50
-1,00 -1,50
-2,00
Graf č. 2.4, ve kterém jsou zobrazeny relativní změny v počtech mužů a žen oproti úrovni předchozího roku (v %), ukazuje dynamiku vývoje počtu mužů a žen. Z grafu je možné pozorovat tempa poklesu mužů a žen po roce 1993. U mužů je vidět, že dochází k neustálému meziročnímu poklesu až do 2003. Počty žen s výjimkou dvou let taktéž klesají, přičemž tempa poklesu jsou kromě roku 2001 nižší než
15
Profil města Mělníka tempa poklesu počtu mužů. Vývoj mezi lety 2003 a 2005 je výrazně volatilní. Tento vývoj může být signálem značícím na přerušení dosavadního klesajícího trendu, ale vzhledem k nastoleným společenským tendencím jde spíše jen o krátkodobý výkyv. Věková struktura obyvatel města Mělník Tabulka č. 2.5 – Věková struktura obyvatel města Mělník Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.
0-14 let 4035 3968 3875 . 3648 3573 3464 3354 3279 3189 2925 2884 2795 2728 2661 3312,71 2661,00 4035,00 468,814
Věková struktura 15-59 let 60 a více let 12031 3666 12191 3707 12254 3800 . . 12395 3803 12396 3850 12906 3375 12864 3391 12838 3427 12839 3486 12758 3536 12614 3579 12736 3700 12516 3809 12543 3920 12562,93 3646,36 12031,00 3375,00 12906,00 3920,00 278,211 181,294
Podíl věkové kategorie na celku 0-14 let 15-59 let 60 a více let 0,2045 0,6097 0,1858 0,1997 0,6137 0,1866 0,1944 0,6149 0,1907 . . . 0,1838 0,6246 0,1916 0,1803 0,6255 0,1943 0,1754 0,6536 0,1709 0,1710 0,6560 0,1729 0,1678 0,6569 0,1753 0,1634 0,6579 0,1786 0,1522 0,6638 0,1840 0,1512 0,6612 0,1876 0,1453 0,6623 0,1924 0,1432 0,6569 0,1999 0,1391 0,6559 0,2050 0,170 0,640 0,190 0,140 0,610 0,170 0,200 0,660 0,200 0,022 0,021 0,010
Zdroj: ČSÚ
Věková struktura obyvatel města Mělník je v agregované podobě zanesena v tabulce č. 2.5. V tabulce lze pozorovat počty obyvatel ve věkových kategoriích 0-14 let, 15-59 let a 60 a více let v období 1991 až 2005. Z těchto hodnot je zřejmé, že populace města stárne. Zatímco v roce 1991 bylo zastoupeno v kategorii 0-14 let 4035 občanů města, 15-59 let 12 031 občanů a 60 a více let 3 666 občanů, což odpovídá následujícím podílům: 0,2045; 0,6097 a 0,1858; pak v roce 2005 dosáhly tyto hodnoty v kategorii 0-14 let 2 661 občanů města, 15-59 let 12 543 občanů a 60 a více let 3 920 občanů, což je v relativním vyjádření: 0,1391; 0,6559 a 0,2050. Pokles relativního podílu kategorie 0-14 let o 6,5 % mezi těmito lety je významný a má přetrvávající tendenci, což lze z hlediska budoucího vývoje považovat za rizikový faktor, a to především vzhledem k růstu seniorské kategorie. Je proto nezbytné věkovou strukturu analyzovat podrobněji, a to s využitím tzv. stromů života (viz následující grafy). Grafy č. 2.5 a 2.6 obsahují počty občanů města Mělník v jednotlivých věkových kategoriích v letech 1998 a 2005. Prostřednictvím grafů je možné sledovat, jak se měnila věková struktura obyvatel města Mělník v posledních osmi letech. Graf č. 2.5 prezentuje věkovou strukturu obyvatel města Mělník v roce 1998. Z grafu je patrné, že silně jsou zastoupeny kategorie 46 až 55 let, 33 let a 19 až 28 let. První kategorie souvisí s populačním „boomem“ v poválečném období a poslední kategorie je výsledkem pronatalitních opatření v sedmdesátých letech. Dále je možné sledovat výrazně nízké počty v kategorii 0 až 5 let. Nízká porodnost od roku 1993 má souvislost s již zmíněnou změnou životních hodnot v devadesátých letech. Z grafu č. 2.6 plyne, že zmíněné kategorie se posouvají, tj. silně zastoupené ročníky stárnou. Porodnost se významněji zvyšuje od roku 2002. Tento nárůst porodnosti lze spojovat s tím, že silně zastoupené ročníky ze sedmdesátých let, které po roce 1990 měnily svůj životní styl směrem k západoevropskému modelu reprodukčního chování, začaly zakládat své rodiny. Z grafu dále plyne,
16
Profil města Mělníka že silně zastoupené poválečné ročníky se přibližují seniorské kategorii a budou představovat zvýšené nároky v sociální oblasti. Graf č. 2.5 – Věková struktura k 31. 12. 1998 450
1998
400 350 300 250 200 150 100 50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
100
55
60
65
70
75
80
85
90
95
100
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
0
Zdroj: MÚ Mělník
Graf č. 2.6 – Věková struktura k 31. 12. 2005 400
2005
350 300 250 200 150 100 50
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
0
Zdroj: MÚ Mělník
Porovnání věkových struktur v roce 1998 a 2005 v rozčlenění dle pohlaví lze provést pomocí grafu č. 2.7 a 2.8. Z těchto grafů je možné přehledně pozorovat zmíněné tendence a porovnat situaci mezi muži a ženami. Z grafů je patrné, že populace se dožívá stále vyššího věku. Zatímco v roce 1998 bylo v kategorii nad 90 let 39 občanů, pak v roce 2005 to bylo 61 občanů. S tím jak budou do vyšších kategorií přicházet silnější ročníky se budou tato čísla dále zvyšovat.
17
Profil města Mělníka Graf č. 2.7 – Věková struktura k 31. 12. 1998 – muži a ženy Muži (1998)
200
150
100
50
97
97
91
91
85
85
79
79
73
73
67
67
61
61
55
55
49
49
43
43
37
37
31
31
25
25
19
19
13
13
7
7
1
1
Ženy (1998)
0
0
50
100
150
200
150
200
Zdroj: MÚ Mělník
Graf č. 2.8 – Věková struktura k 31. 12. 2005 – muži a ženy Muži (2005)
200
150
100
50
0
97
97
91
91
85
85
79
79
73
73
67
67
61
61
55
55
49
49
43
43
37
37
31
31
25
25
19
19
13
13
7
7
1
1
Ženy (2005)
0
Zdroj: MÚ Mělník
18
50
100
Profil města Mělníka Z demografického hlediska lze populaci rozčlenit na tři skupiny, resp. složky, tj. na dětskou složku (014 let), reprodukční složku (15-49 let – tento věkový interval vychází z rodivého věku žen) a postreprodukční složku (50 let a více). Reprodukční složka se obecně pohybuje kolem 50 %. V případě města Mělníka tomu bylo v průměru 50,5 % (viz tabulka č. 2.6). Maxima dosáhla reprodukční složka v roce 1998 a naopak minima v roce 2005. Z hodnot v tabulce č. 2.6 je zřejmé, že reprodukční složka se v čase zmenšuje. Tento klesající trend lze velmi dobře vystihnout lineární trendovou funkcí, a to vzhledem k téměř konstantním absolutním úbytkům této veličiny. Směrnice trendové funkce je jak pro absolutní hodnoty reprodukční složky, tak pro relativní hodnoty zanesena opět v tabulce č. 2.6. Z hodnoty této směrnice lze vyčíst, že v případě absolutních hodnot dochází každoročně k poklesu v reprodukční složce o 82 osob. V relaci k ostatním složkám klesá reprodukční složka o 0,3 % ročně (dle trendové funkce). Při porovnání zbylých dvou složek je možné určit typ věkové struktury. Z relativního podílu složek je zřejmé, že postreprodukční složka převyšuje dětskou složku, a to v průměru o 19,1 %. Z toho plyne, že město Mělník vykazuje regresivní typ věkové struktury. To znamená, že v důsledku převahy postreprodukční složky nad složkou dětskou dochází ke stárnutí a úbytku počtu obyvatel. Z tabulky č. 2.6 je dále patrné, že vývoj dětské složky má klesající trend se směrnicí -91,012, resp. -0,004 (u relativního vyjádření). Jinak řečeno, dětská složka se z roku na rok snižuje přibližně o 91 dětí a v relaci k ostatním složkám o 0,4 % ročně. Opačný trend má postreprodukční složka, která roste tempem přibližně 107 osob za rok. Ve vztahu k ostatním složkám je to o 0,7 % ročně, což je rovno poklesu v dětské a reprodukční složce. Z vývoje dětské a postreprodukční složky je zřejmé, že převaha postreprodukční složky nad dětskou se v průběhu let zvyšuje, z čehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. Tabulka č. 2.6 – Vývoj dětské, reprodukční a postreprodukční složky Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch. Trendová fce (směrnice) R2
0-14 let 3271 3196 3102 2948 2903 2790 2720 2659 2948,625 2659,000 3271,000 224,258
Reprodukční složka 15-49 let 10116 9990 9915 9864 9753 9678 9560 9559 9804,375 9559,000 10116,000 202,095
Postreprodukční složka 50 a více let 6174 6326 6675 6604 6707 6780 6891 6990 6643,375 6174,000 6990,000 274,583
0-14 let 0,167 0,164 0,158 0,152 0,150 0,145 0,142 0,138 0,152 0,138 0,167 0,010
15-49 let 0,517 0,512 0,504 0,508 0,504 0,503 0,499 0,498 0,505 0,498 0,517 0,007
50 a více let 0,316 0,324 0,339 0,340 0,346 0,352 0,359 0,364 0,343 0,316 0,364 0,017
-91,012
-81,798
106,610
-0,004
-0,003
0,007
0,988
0,983
0,904
0,987
0,851
0,968
Dětská složka
Relativní zastoupení složek
Zdroj: ČSÚ
Věkovou strukturu města Mělník lze dále podrobněji analyzovat s využitím charakteristik věkového složení, tj. průměrného věku, indexu stáří, indexu ekonomického zatížení a indexu závislosti. Průměrný věk, index stáří, index ekonomického zatížení, popřípadě index závislosti I 3 a II 4 jsou charakteristiky, které se používají k hodnocení věkové struktury obyvatelstva. Průměrný věk, index stáří a index ekonomického zatížení v letech 1998 až 2005 je pro město Mělník zanesen v tabulce č. 3 4
Index závislosti I reprezentuje počet dětí ve věku 0 až 14 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let. Index závislosti II je ukazatel počtu osob ve věku 65 let a více na 100 osob ve věku 15 až 64 let.
19
Profil města Mělníka 2.7. Z tabulky lze vyčíst podobné tendence ve věkové struktuře, které již byly zmíněny výše. Jinak řečeno, charakteristiky věkové struktury potvrzují, že obyvatelstvo města významně stárne. Negativní trend ve vývoji vykazují všechny zmíněné ukazatele. Průměrný věk vzrostl mezi lety 1998 až 2005 z 38,236 let na 40,55 let, což je podle trendové funkce přibližně o jeden rok během tří let. Vývoj indexu stáří a indexu ekonomického zatížení je pro přehlednost zanesen do grafu č. 2.9. Z grafu lze pozorovat, že index stáří v analyzovaném období roste, a to dle směrnice trendové funkce o 3,57 bodu za rok. Z toho plyne, že stále více osob ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí ve věku 0 až 14 let. V roce 2005 tento ukazatel dokonce překročil hodnotu 100, což znamená, že v městě Mělník již seniorská kategorie, resp. kategorie nad 64 let převyšuje kategorii dětskou. Index ekonomického zatížení má naopak trend klesající, což znamená, že na 100 osob ve věku 15 až 64 let připadá méně osob ve věku 0 až 14 let a 65 let a více. Tento klesající trend by z hlediska ekonomické životaschopnosti obce nemusel být negativní, kdyby pokles nebyl způsoben poklesem v zastoupení dětské složky. To lze názorně pozorovat z grafu č. 2.10, tj. z vývoje ukazatelů závislosti I a II. Tabulka č. 2.7 – Charakteristiky věkové struktury města Mělník Věková struktura města Mělník
Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch. Trendová fce (směrnice) R2
0-14 let 3271 3196 3102 2948 2903 2790 2720 2659 2948,630 2659,000 3271,000 224,258 -91,012 0,988
15-64 let 13735 13730 13920 13799 13789 13779 13753 13799 13788,000 13730,000 13920,000 59,936 1,5476 0,004
65 a více let 2555 2586 2670 2669 2671 2679 2698 2750 2659,750 2555,000 2750,000 61,769 23,262 0,851
Průměrný věk
Index stáří
Index ekonomického zatížení
38,236 38,561 39,593 39,409 39,631 39,990 40,294 40,550 39,533 38,236 40,550 0,800 0,3128 0,9178
78,111 80,914 86,074 90,536 92,008 96,022 99,191 103,422 90,780 78,111 103,422 8,780 3,5701 0,992
42,417 42,112 41,466 40,706 40,424 39,691 39,395 39,198 40,680 39,198 42,417 1,229 -0,4967 0,9797
Zdroj: ČSÚ
Graf č. 2.9 – Index stáří a index ekonomického zatížení 110,000
y = 3,5701x + 74,719 R2 = 0,992
100,000 90,000
Index stáří
80,000
Index ekonomického zatížení
70,000
Lineární (Index stáří)
60,000
Lineární (Index ekonomického zatížení)
y = -0,4967x + 42,911 R2 = 0,9797
50,000 40,000 30,000 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Ukazatel závislosti I, tj. počet dětí ve věku 0 až 14 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let má výrazně klesající trend, směrnice funkce -0,66, tj. stále méně dětí připadá na osoby v produktivním věku. Naopak ukazatel index závislosti II, vyjadřující počet osob ve věku nad 64 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let má trend rostoucí se směrnicí 0,167. Právě výrazný pokles indexu závislosti I způsobuje, že
20
Profil města Mělníka index ekonomického zatížení klesá, avšak při vyšším zastoupení osob nad 64 let a vzhledem ke stárnutí obyvatelstva lze tento vývoj považovat za negativní a z hlediska budoucího vývoje za rizikový. Graf č. 2.10 – Index závislosti I a II 25,00 Index záv islosti I
24,00
Index záv islosti II
y = -0,6636x + 24,372
23,00
Lineární (Index záv islosti II)
R2 = 0,9859
Lineární (Index záv islosti I)
22,00 21,00 20,00 19,00
y = 0,1669x + 18,539 R2 = 0,9426
18,00 17,00 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Při porovnání vývoje v městě Mělník s vývojem ve Středočeském kraji lze dospět k následujícím závěrům. Průměrný věk ve Středočeském kraji mezi lety 2002 až 2004 vzrostl na hodnotu 39,84 (viz tabulka č. 2.8), což je nepatrně nižší hodnota ve srovnání s průměrným věkem obyvatelstva v Mělníku. Index stáří meziročně taktéž roste, avšak dosahuje v roce 2004 výrazně nižší hodnoty než v městě Mělník. Index ekonomického zatížení je ve Středočeském kraji přibližně o dva body vyšší. Z toho lze usuzovat, že obyvatelstvo města Mělník stárne o něco rychleji než v průměru obyvatelstvo Středočeského kraje. Tabulka č. 2.8 – Věková struktura obyvatelstva Středočeského kraje Rok 2002 2003 2004 Rok 2002 2003 2004 Rok 2002 2003 2004
Index stáří
Index ekonomického zatížení
91,51 92,83 93,63
42,35 41,69 41,28
89922 88928 88592 37,98 399586 404215 407888 38,18 62568 62874 63441 38,37 Věková struktura Středočeského kraje - ženy
69,58 70,70 71,61
38,16 37,55 37,27
85405 393322 97871
114,60 116,16 116,83
46,60 45,89 45,35
Věková struktura Středočeského kraje
Průměrný věk
0-14 let 15-64 let 65 a více let 175327 173291 172642 39,49 792908 801633 809790 39,67 160439 160871 161639 39,84 Věková struktura Středočeského kraje - muži
84363 397418 97997
84050 401902 98198
40,94 41,10 41,24
Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty
2. 4. Pohyb obyvatelstva města Mělník Pohyb obyvatelstva města v období 1971 až 2005 lze charakterizovat s využitím údajů v tabulce č. 2.9. Z tabulky plyne, že průměrný počet narozených dětí dosahuje přibližně 265 za období 1971 až 2005. Na druhé straně průměrný počet zemřelých byl 193 osob, přičemž variabilita hodnot kolem průměru je 23,7 %, resp. 7,66 %. Minima dosáhl počet narozených v roce 1998 (156 dětí) a maxima
21
Profil města Mělníka v roce 1974 (374 dětí), což je příznačné pro vývoj této veličiny. Z grafu č. 2.11 lze pozorovat, že vývoj počtu živě narozených má od roku 1974, kdy dosáhl svého maxima, klesající tendenci. Klesající trend lze především přičíst vysoké porodnosti v sedmdesátých letech a naopak nízké porodnosti v druhé polovině let devadesátých. Tabulka č. 2.9 – Pohyb obyvatelstva v městě Mělník v období 1971 až 2005 Období
Narození
Zemřelí
1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.
251 281 360 374 373 321 350 327 282 280 237 249 262 264 255 279 233 250 225 303 236 235 257 197 203 168 173 156 176 158 159 203 179 183 204 246,94 156,00 374,00 62,85
174 176 182 182 199 176 193 176 196 194 154 198 205 205 189 182 173 202 190 214 198 190 187 199 220 177 176 186 198 208 207 212 208 208 211 192,71 154,00 220,00 14,78
Přistěhovalí Vystěhovalí
909 585 1 137 872 777 642 685 495 781 715 543 804 531 479 617 585 453 447 583 731 657 577 456 337 313 321 290 312 316 370 373 385 672 472 617 566,83 290,00 1137,00 197,80
362 437 450 507 580 630 545 519 528 500 499 509 505 557 520 655 564 557 456 590 588 488 463 390 324 339 361 418 359 350 404 518 489 625 539 489,29 324,00 655,00 88,56
Přirozený přírůstek
Přírůstek migrací
Celkový přírůstek
Počet obyvatel k 31.12.
77 105 178 192 174 145 157 151 86 86 83 51 57 59 66 97 60 48 35 89 38 45 70 -2 -17 -9 -3 -30 -22 -50 -48 -9 -29 -25 -7 54,23 -50,00 192,00 68,10
547 148 687 365 197 12 140 -24 253 215 44 295 26 -78 97 -70 -111 -110 127 141 69 89 -7 -53 -11 -18 -71 -106 -43 20 -31 -133 183 -153 78 77,54 -153,00 687,00 185,65
624 253 865 557 371 157 297 127 339 301 127 346 83 -19 163 27 -51 -62 162 230 107 134 63 -55 -28 -27 -74 -136 -65 -30 -79 -142 154 -178 71 131,77 -178,00 865,00 229,20
16 132 16 385 17 250 17 807 18 178 18 335 18 632 18 759 19 098 19 399 19 071 19 417 19 500 19 481 19 644 19 671 19 620 19 558 19 720 19 950 19 732 19 866 19 929 19 874 19 846 19 819 19 745 19 609 19 544 19 514 19 219 19 077 19 231 19 053 19124 19108,26 16132,00 19950,00 942,03
Zdroj: ČSÚ
Počet zemřelých dosáhl svého minima v roce 1981 (154 osob) a svého maxima v roce 1995 (220 osob). Z grafu č. 2.11 je zřejmé, že vývoj počtu zemřelých má mírně rostoucí trend. Tento rostoucí trend lze přičíst stárnutí populace. Do vyšších věkových kategorií se dostávají silnější ročníky a to má za následek vyšší úmrtnost, resp. růst úmrtnosti ve srovnání s předchozími lety.
22
Profil města Mělníka Z grafu č. 2.11 dále plyne, že počty narozených se svým klesajícím trendem a počty zemřelých s mírně rostoucím trendem se v průběhu let sbližují. Rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých, tj. přirozený přírůstek či úbytek dosahoval nejvyšších hodnot v letech sedmdesátých. V osmdesátých letech přirozený přírůstek byl přibližně o polovinu nižší než v předchozí dekádě, ale dosahoval stále významně kladných hodnot. Situace se obrátila v roce 1994, kdy poprvé počet zemřelých převýšil počet narozených. Od tohoto roku dále dochází pravidelně k přirozenému úbytku. Rok 1994 lze označit za zlomový bod v přirozeném přírůstku obyvatel. Přirozený přírůstek dosáhl svého minima v roce 2000, kdy ubylo 50 obyvatel přirozenou měnou, naopak svého maxima nabýval v roce 1974, tehdy přibylo 193 obyvatel. Ve vývoji přirozeného přírůstku lze identifikovat dvě významná období, která ovlivnila vývoj populace na Mělníku. Prvním obdobím jsou sedmdesátá léta, kdy přijatá pronatalitní opatření podnítila růst porodnosti. Naopak ve druhém období po roce 1990 změny ve společnosti vyústily v pokles porodnosti. Graf č. 2.11 – Vývoj narozených a zemřelých – 1971 až 2005 450
Narození 400
Zemřelí
-0,2113
y = 417,42x 2 R = 0,5125
350 300 250 200 150
0,0445
y = 170,93x 2 R = 0,2408
100 50
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 73
19 71
0
Počty přistěhovalých a vystěhovalých dosahují průměrných hodnot 566,83 a 489,29, s variabilitou hodnot kolem průměru 34,9 % a 18,1 %. Vzhledem k povaze těchto veličin lze vysokou variabilitu očekávat. To je patrné i z maximálních a minimálních hodnot. Počty přistěhovalých dosáhly svého maxima v roce 1973 s úrovní 1 137 osob, naopak svého minima v roce 1997 s počtem 290 osob. Počty vystěhovalých měly své maximum v roce 1986 s hodnotou 655 osob a minimum v roce 1995, kdy se vystěhovalo 324 osob. Rozdíl mezi počty přistěhovalých a vystěhovalých, tj. saldo migrace je v průběhu let proměnlivé. Z grafu č. 2.12 plyne, že kladných hodnot nabývá především v období do roku 1992 a záporných od roku 1993 do současnosti. Maxima dosahuje v roce 1973, kdy přírůstek migrací činil 687 osob, a minima v roce 2004, kdy ubylo migrací 153 osob. Vývoj salda migrace byl determinován obdobím. Zatímco do roku 1990 a především v letech sedmdesátých lze kladné saldo migrace přičíst tomu, že se lidé do města stěhovali za pracovními příležitostmi, po roce 1990 je tomu spíše naopak. Vývoj celkového přírůstku/úbytku je dán součtem přirozeného přírůstku/úbytku a přírůstku/úbytku migrací. Tento vývoj vzhledem k jeho determinantům se taktéž v průběhu analyzovaného období měnil. Maximální hodnoty dosáhl v roce 1973, kdy celkový přírůstek činil 865 osob, minimální hodnoty nabýval v roce 2004, kdy ubylo 178 osob. Vývoj celkového přírůstku včetně jeho determinant je zanesen v grafu č. 2.13. Z grafu je tak možné sledovat, jak jednotlivé determinanty přispívaly v daném období k hodnotě celkového přírůstku, a
23
Profil města Mělníka tedy jak se podílel na vývoji celkového počtu obyvatel přírůstek/úbytek přirozenou měnou a přírůstek/úbytek migrací. Graf č. 2.12 – Vývoj přistěhovalých a vystěhovalých – 1971 až 2005 1 200
Přistěhovalí
-0,2718
y = 1093x 2 R = 0,4481
1 000
Vystěhovalí
800
600
400
-0,0173
y = 503,51x 2 R = 0,0062
200
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 71
19 73
0
Graf č. 2.13 – Vývoj celkového přírůstku (úbytku) – 1971 až 2005 1 000
Celkov ý přírůstek
800
Přírůstek migrací
600
Přirozený přírůstek
400
y = -10,979x + 275,17 R2 = 0,3672
200
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 73
19 71
0
-200
y = -5,9179x + 160,75 R2 = 0,7929
-400
K identifikaci váhy jednotlivých determinantů celkového přírůstku lze využít graf č. 2.14. Z tohoto grafu lze vyčíst, jak se přirozený přírůstek podílel na hodnotě celkového přírůstku/úbytku5. Z vývoje hodnot v grafu č. 2.14 plyne, že přirozený přírůstek působil na velikost celkového přírůstku přibližně stejně jako saldo migrací až do poloviny osmdesátých let. Od této doby převažuje vliv salda migrací. Z grafu tedy plyne, že nejen pronatalitní opatření v sedmdesátých letech a změny v reprodukčním chování v letech devadesátých měly vliv na vývoj počtu obyvatelstva města Mělník. Významným faktorem působícím na tento vývoj byla rovněž migrace. Vývoj migrace (viz výše) měl pak z větší míry ekonomické pozadí.
5
Vzhledem k tomu, že v některých letech je přirozený přírůstek a přírůstek migrací záporný, výpočet váhy determinantů celkového přírůstku byl proveden z absolutních hodnot přirozeného přírůstku a přírůstku migrací.
24
Profil města Mělníka
Graf č. 2.14 – Determinace celkového přírůstku přirozeným přírůstkem (v %) – 1971 až 2005 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
19 85
19 83
19 81
19 79
19 77
19 75
19 73
19 71
0,00
Tabulka č. 2.10 – Porovnání vývoje populace v Mělníku a Středočeském kraji Mělník Období
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel 1,9 2,3 3,5 -0,1 -0,9 -0,5 -0,2 -1,5 -1,1 -2,6 -2,5 -0,5 -1,5 -1,3
Migrační přírůstek na 1000 obyvatel 3,5 4,5 -0,4 -2,7 -0,6 -0,9 -3,6 -5,4 -2,2 1,0 -1,6 -7,0 9,5 -8,0
Středočeský kraj Celkový přírůstek na 1000 obyvatel 5,4 6,7 3,2 -2,8 -1,4 -1,4 -3,7 -6,9 -3,3 -1,5 -4,1 -7,4 8,0 -9,3
Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel -1,7 -1,6 -1,6 -2,8 -3,6 -3,6 -3,3 -2,7 -3,3 -2,6 -2,2 -1,7 -2,1 -1,1
Migrační Celkový přírůstek na přírůstek na 1000 1000 obyvatel obyvatel -0,9 -2,6 0,6 -1 0,5 -1,1 2 -0,8 2,5 -1,1 2,2 -1,4 4 0,7 5 2,3 5,9 2,6 5,9 3,3 4,3 2,1 5,9 4,2 8,4 6,3 8,4 7,3
Zdroj: ČSÚ
Porovnání vývoje populace v Mělníku se Středočeským krajem lze provést s využitím tabulky č. 2.10 a grafu č. 2.15. Z tabulky plyne, že přirozený přírůstek, zde vyjádřen jako přírůstek na 1000 obyvatel, nabývá ve Středočeském kraji ve všech sledovaných letech, tj. od roku 1991 do roku 2004 záporných hodnot. Tyto hodnoty jsou pak vyšší než v městě Mělník. To znamená, že v celém Středočeském kraji je úbytek přirozenou měnou vyšší než v městě Mělník v období 1991 až 2004. Migrační přírůstek na 1000 obyvatel je kromě roku 1991 kladný. Počet přistěhovalých je tak ve Středočeském kraji vyšší než počet vystěhovalých. Tento vývoj je způsoben procesem suburbanizace. Lidé se z hlavního města Prahy stěhují za bydlením do jeho blízkého okolí. Středočeský kraj, resp. některé jeho oblasti se stávají centrem imigrace. Vývoj migračního přírůstku na Mělníku je pak v letech 1993 až 2004 zpravidla opačný. Vývoj celkového přírůstku/úbytku obyvatel v Mělníku a Středočeském kraji je zanesen v grafu č. 2.15. Z grafu je patrné, že zatímco v městě Mělník dochází od roku 1994 (vyjma roku 2003)
25
Profil města Mělníka k celkovému úbytku obyvatel, tak ve Středočeském kraji je celkový přírůstek od roku 1997 kladný, a to s rostoucím trendem. Graf č. 2.15 – Vývoj celkového přírůstku/úbytku obyvatel v Mělníku a Středočeském kraji 10,0
Mělník
8,0
Středočeský kraj 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
-4,0 -6,0 -8,0 -10,0 -12,0
2. 5. Národnost Národnostní struktura obyvatelstva je ve městě Mělník homogenní. Při sčítání se k české národnosti přihlásilo 94,82 % obyvatelstva. Co se týče ostatních národností, pak převažuje národnost slovenská s podílem 1,45 % následována národností romskou (0,20 %) a německou (0,19 %). Složení obyvatelstva podle národnosti vyjma národnosti české a ostatních či nezjištěných údajů názorně prezentuje graf č. 2.16. Tabulka č. 2.11 – Složení obyvatelstva podle národnosti – město Mělník a okres Mělník (SLDB 2001) Národnost
Město Mělník Absolutně Relativně (v %)
Okres Mělník Absolutně Relativně (v %)
Česká
18 283
94,82
89 876
94,93
Slovenská
280
1,45
1 736
1,83
Moravská
31
0,16
146
0,15
Romská
39
0,20
121
0,13
Polská
19
0,10
115
0,12
Německá
36
0,19
99
0,10
Vietnamská
6
0,03
102
0,11
Ukrajinská
32
0,17
209
0,22
Ruská
9
0,05
91
0,10
Ostatní a nezjištěno
546
2,83
2 182
2,30
Celkem
19 271
100
94 677
100
Zdroj: ČSÚ
Složení obyvatelstva podle národnosti v okrese Mělník je podobné městu Mělník. Česká národnost je zastoupena z 94,93 %. Z ostatních národností opět převládá slovenská s 1,83 %. Na druhém a třetím místě však na rozdíl od města Mělník figuruje národnost ukrajinská s 0,22 % a národnost moravská s 0,15 %. Složení obyvatelstva podle národnosti ve Středočeském kraji je opět, co se zastoupení české národnosti týče, podobné městu Mělník, potažmo okresu Mělník. U ostatních národností je shoda v tom, že na prvním místě opět figuruje národnost slovenská s 1,36 %. Další pořadí se však od města
26
Profil města Mělníka Mělník liší. Na druhém místě je národnost ukrajinská s 0,26 % a na třetím místě je národnost polská s 0,19 %. Tabulka č. 2.12 – Složení obyvatelstva podle národnosti – Středočeský kraj (SLDB 2001) Národnost
Česká Slovenská Moravská Slezská Romská Polská Německá Vietnamská Ukrajinská Ostatní a nezjištěno Celkem
Středočeský kraj Absolutně Relativně (v %) 1074360 95,71 15287 1,36 1536 0,14 89 0,01 1416 0,13 2144 0,19 1110 0,10 1319 0,12 2963 0,26
22249 1 122 473
1,98 100
Zdroj: ČSÚ
Z výše uvedených údajů plyne, že zastoupení české národnosti v městě Mělníku převažuje a je na shodné úrovni jak s okresem Mělník, tak se Středočeským krajem. U ostatních národností dominuje slovenská národnost. Další místa jsou zastoupena v městě Mělník, okrese Mělník a Středočeském kraji různě. Avšak vzhledem k nízké četnosti jiné než české národnosti, a to především v městě Mělník, může být toto pořadí v čase silně proměnlivé. Graf č. 2.16 – Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti české) – město Mělník
slovenská moravská romská polská německá vietnamská ukrajinská ruská
Zdroj: ČSÚ
2. 6. Vzdělání Ve struktuře vzdělání největší část zaujímají občané vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity, celkově 38,09 %. Druhou nejpočetnější skupinou s úrovní 27,79 % tvoří občané s úplným středním vzděláním s maturitou. Celých 18,14 % obyvatel má pouze základní nebo dokonce nedokončené základní vzdělání. Vysokoškolsky je vzděláno 8,93 % občanů a 4,47 % obyvatel má vyšší odborné a nástavbové vzdělání. Při hodnocení struktury vzdělání v městě Mělník se lze pozastavit nad vysokým zastoupením obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním a na druhé straně nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tato charakteristika je však typická pro celou Českou republiku (viz následující
27
Profil města Mělníka analýza) a představuje základní rozdíl mezi vzdělanostní strukturou České republiky a států EU. Poměry se však významně liší v různých věkových kategorií a v posledních letech nastává obecný trend k růstu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, který je generován významně rostoucí nabídkou vysokoškolského vzdělání v ČR na jedné straně a obecně vysokou společenskou poptávkou po něm na straně druhé. Tabulka č. 2.13 – Obyvatelstvo podle stupně vzdělání v městě Mělník
v tom podle stupně vzdělání
SLDB 2001 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání
Počet 16219 70 3072 6178 4508 725 1348 318
v% 100 0,43 18,94 38,09 27,79 4,47 8,31 1,96
Zdroj: ČSÚ
Graf č. 2.17 – Struktura vzdělání v městě Mělník bez v zdělání základní v č. neukončeného
8%
2% 0% 19%
4%
v y učení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou v y šší odborné a nástav bov é v y sokoškolské nezjištěné v zdělání
28% 39%
Úroveň vzdělanosti obyvatel města Mělník lze s využitím tabulky č. 2.14 srovnat se vzdělaností obyvatel okresu Mělník, s ostatními okresy Středočeského kraje, s celkovou úrovní vzdělanosti ve Středočeském kraji a v celé České republice. Struktura vzdělanosti obyvatel města Mělník a okresu Mělník se do jisté míry liší. V městě Mělník žije více lidí s vysokoškolským vzděláním, vyšším odborným, resp. nástavbovým vzděláním a úplným středním vzděláním s maturitou. Naopak méně jsou zastoupeny skupiny občanů, kteří jsou vyučeni nebo mají střední odborné vzdělání bez maturity, a dále se základním či neukončeným vzděláním. Srovnáním struktur vzdělanosti v tabulce č. 2.14 lze dojít k závěru, že vzdělání obyvatel v jednotlivých okresech Středočeského kraje, ve Středočeském kraji a v celé České republice se liší jen velmi málo. Identifikovaný rozdíl ve struktuře vzdělání mezi městem Mělník a okresem Mělník lze tedy najít i při srovnání vzdělanosti města s úrovní v jiných okresech Středočeského kraje, ve Středočeském kraji a v celé České republice. Z toho lze vyvodit závěr, že úroveň vzdělání v městě Mělník je nadprůměrná ve srovnání jak s úrovní v okrese Mělník, tak ve Středočeském kraji, popř. v celé České republice.
28
Profil města Mělníka
Tabulka č. 2.14 – Vzdělání obyvatel podle okresů Středočeského kraje
SLDB 2001
Česká republika Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Zdroj: ČSÚ
z toho nejvyšší ukončené vzdělání (%) vyučení Obyvatelstvo a úplné vyšší ve věku 15 a základní a vysoko- nezjištěné stř.odb. střední s odborné a více let školské vzdělání neukončené maturitou nástavbové bez maturity 8 575 198
23,0
38,0
24,9
3,5
8,9
1,7
943 364 78 291 63 758 126 393 81 008 61 758 79 065 96 020 70 979 80 979 69 533 90 168 45 412
23,1 24,6 23,0 24,3 23,7 23,7 23,6 22,9 22,8 19,7 20,0 23,7 25,5
41,8 41,7 43,1 40,3 41,9 41,9 43,1 42,6 42,8 41,6 40,4 41,5 42,2
22,9 22,8 23,3 23,0 23,0 23,2 21,5 22,9 22,5 24,0 23,1 23,4 21,7
3,3 3,2 2,9 3,5 3,2 3,1 3,2 3,5 3,8 3,7 3,5 3,2 3,0
7,0 6,2 6,0 6,9 6,1 6,4 6,2 6,4 6,6 9,5 11,2 6,7 5,8
1,9 1,5 1,7 2,0 2,1 1,7 2,4 1,7 1,5 1,5 1,8 1,5 1,8
2. 7. Náboženství V rámci posledního Sčítání uvedlo přes 71 procento obyvatel Mělníka, že je bez náboženského vyznání, což je podobné číslo jako za okres Mělník (71,9 %) a o více než deset procent více než je krajský průměr (59 % bez vyznání) a o něco málo vyšší než v rámci celé republiky (69 %). Téměř desetina obyvatel Mělníka náboženskou příslušnost nedeklarovala. Věřící nejčastěji patřili k církvi římskokatolické (15 % obyvatelstva) a k Čs. církvi evangelické (2 % obyvatel). Podíl obyvatel Mělníka v ostatních církvích byl statisticky nevýznamný. Graf č. 2.18: Struktura obyvatel podle náboženského vyznání
29
Profil města Mělníka
73%
9% 0%2% 1% Církev římskokatolická
Církev čs. husitská
15% Čsb. církev evangelická
ostatní
bez vyznání
nezjištěno
Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ
3.
STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI
3. 1. Pracovní síly Z údajů ze SLDB 2001 zanesených v tabulce č. 3.1 plyne, že ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří z celkového počtu obyvatel 54,2 %. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje, z toho je 4,3 % pracujících důchodců a 2,1 % žen na mateřské dovolené a 8 % je nezaměstnaných. Z ekonomicky neaktivních je 45,9 % nepracujících důchodců a 37,8 % žáků , studentů a učňů. Tabulka č. 3.1 – Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (SLDB 2001) Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracující důchodci z toho v tom ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
19271 10443 9642 417 200 801 8594 3944 3252 234
% 54,2 92 4,3 2,1 8 44,6 45,9 37,8 1,2
Zdroj: ČSÚ
Ekonomická aktivita obyvatel je tedy determinována nejen ekonomickými charakteristikami obce, resp. regionu, které přímo působí na strukturu ekonomicky aktivních obyvatel, ale je rovněž určována věkovou strukturou obyvatel, která určuje poměr ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel. Zároveň však ekonomické charakteristiky obce, resp. regionu jsou v delším období jedním z determinantů vývoje obyvatelstva a tedy i jeho věkové struktury, vedle již popsaných faktorů. Tabulka č. 3.2 – Ekonomická aktivita obyvatelstva podle odvětví SLDB 1991
%
Obyvatelstvo celkem
19732
Ekonomicky aktivní celkem
10743 751
Zemědělství, lesní a vodní hospodářství
SLDB 2001
%
Obyvatelstvo celkem
19271
100
Ekonomicky aktivní celkem
10443
100
6,99
Zemědělství, lesnictví a rybolov
280
2,68
30
Profil města Mělníka Průmysl
4008
37,31
Průmysl
2648
25,36
Stavebnictví
744
6,93
Stavebnictví
870
8,33
Obchod aj. výr. činnosti
1265
11,78
Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží
1056
10,11
Byt.hosp., komunál.služby
463
4,31
Pohostinství a ubytování
336
3,22
Doprava a spoje
836
7,78
Doprava, pošty a telekomunikace
712
6,82
Věda, výzkum a vývoj
50
0,47
Peněžnictví a pojišťovnictví
335
3,21
13,72
Činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum
568
5,44
9,59
Veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení
895
8,57
1,14
Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
1334
12,77
Ostatní veřejné a osobní služby
492
4,71
Nezjištěná odvětví
917
8,78
Školství, kultura a zdravotnictví Ostatní nevýrobní činnosti Bez udání odvětví
1474 1030 122
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 3.2 uvádí ekonomickou aktivitu obyvatel podle odvětví dle Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Z tabulky je patrné, že 2,68 % obyvatel pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu, což je pokles o 4,31 % ve struktuře oproti úrovni v roce 1991. V průmyslu bylo v roce 2001 zaměstnáno 25,36 % ve srovnání s 37,31 % v roce 1991. Zbylé kategorie nebudou přímo srovnávány, jelikož se jejich obsah významně liší. Srovnání je však možné při rozčlenění kategorií na primární, sekundární a terciární sektor, popř. kvarterní sektor. Do primárního sektoru lze řadit zemědělství, lesnictví a rybolov. Pokles zaměstnanosti primárního sektoru souvisí s ekonomickými změnami v celé České republice v průběhu devadesátých let. Zemědělství zmenšovalo svůj rozměr v absolutním vyjádření z důvodu přebytečných kapacit vzhledem k úrovni poptávky. S rozvojem ekonomiky v transformačním a postransformačním období se snižoval relativní podíl zemědělství na tvorbě HDP a s tím i jeho společenská významnost. Sekundární sektor, jenž je tvořen průmyslem a stavebnictvím, zaznamenal také pokles ve struktuře zaměstnanosti, a to ze 44,24 % na 33,69 %. Tento pokles lze vedle jiného spojovat s růstem vyspělosti ekonomiky. Výrobní sféra se stává efektivnější a méně pracovně náročná. Je soustředěna pozornost na produkty s vyšší přidanou hodnotou vyžadující kvalifikovanou pracovní sílu. S rostoucí ekonomickou úrovní se dále zvyšuje kupní síla obyvatelstva a narůstá na významu sektor terciární, popřípadě kvarterní. Terciární sektor, tj. sektor služeb zaměstnává v přibližně 54,85 % ekonomicky aktivních obyvatel města Mělník oproti 47,64 % v roce 1991. Z 54,85 % připadá část na sektor kvarterní, ale vzhledem k vyšší agregaci některých položek nelze podíl kvarterního sektoru přesně určit. Kvarterní sektor obsahuje vědu, výzkum a školství. Podíl tohoto sektoru ve vyspělých ekonomikách narůstá. Tento trend je spojen s růstem důležitosti znalostí a informací v ekonomice, proto se také v této souvislosti hovoří o znalostní ekonomice. Struktura ekonomické aktivity obyvatelstva v členění na primární, sekundární a terciární sektor v letech 1991 a 2001 je znázorněna v grafech č. 3.1 a,b. Z grafů je patrný přesun mezi sektory, který nastal v rozmezí let 1991 a 2001, tj. v období, kdy česká ekonomika přecházela z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Útlum tradiční odvětvové a oborové struktury, tj. pokles významu zemědělství, zpracovatelského průmyslu pro zemědělství, strojírenství i chemického průmyslu, daný privatizačním a restrukturalizačním procesem a narůstající zahraniční konkurencí umožnil v Mělníku postupně vzniknout novým či nástupnickým podnikům. Probíhající společenské a ekonomické změny tak dávají šanci prosadit bohatší škálu odvětví a to i v sofistikovaných oborech. Probíhající změny se postupně odráží také v klesající zaměstnanosti v mělnických podnicích, ať už je to vliv útlumových výrob nebo zaváděním nových technologií.
31
Profil města Mělníka Graf č. 3.1a,b – Ekonomická aktivita obyvatel dle sektorů primární sektor
primární sektor
sekundární sektor
sekundární sektor
terciární sektor
terciární sektor
nezjištěno
nezjištěno
Při srovnání ekonomické aktivity v městě Mělník s krajskou a republikovou úrovní lze říci, že vzhledem k příznivému indexu stáří, ve srovnání s krajským i republikovým průměrem, je ekonomická aktivita ve městě Mělníku o něco vyšší.
Tabulka č. 3.3: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Obec Mělník okres Středočeský kraj Česká republika Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ
Ek. aktivní obyvatelstvo
Podíl pracujících v zemědělství
54,2 52,9 46,8 45,0
2,7 4,0 6,5 5,2
Podíl pracujících Podíl pracujících ve průmyslu a službách stavebnictví 33,7 63,6 39,4 56,6 47,4 46,1 43,6 51,2
Z hlediska postavení v zaměstnání jsou tři čtvrtiny z ekonomicky činných obyvatel zaměstnanci. U žen je tento podíl ještě vyšší (více než čtyři pětiny). Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné se podílejí na celkové zaměstnanosti z patnácti procent, u mužů je podíl zaměstnavatelů a samostatně činných o něco vyšší. Tabulka č. 3.4: Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Celkem Muži Abs. % Abs. Zaměstnanci 8226 4195 78,8 Zaměstnavatelé 463 326 4,4 Samostatné činnosti 1049 710 10,0 Členové družstev 7 3 0,1 Ostatní a nezj. 698 299 6,7 Celkem 10 443 100 5533
Ženy % 75,8 5,9 12,8 0,1 5,4
100
Abs. 4031 137 339 4 399 4910
% 82,1 2,8 6,9 0,1 8,1
100
Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ
3. 2. Vyjížďka do zaměstnání Téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních obyvatel pracují v místě bydliště a pětina v rámci okresu. Dojížďka mimo obec je vyšší v rámci okresu, kde je příležitostí v místě bydliště daleko méně.
32
Profil města Mělníka Nepříznivě pravděpodobně působí omezení dopravních spojení v rámci okresu do oblastí mimo hlavní dopravní trasy (Mšensko, Kokořínsko, Liběchovsko a Kostelecko). Vyjížďka za zaměstnáním mimo obec je častější u ekonomicky aktivních mužů jak ve městě Mělníku, tak o to více v rámci okresu Mělník. Tabulka č. 3.5: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v % Odvětví Celkem ekon. aktivní Muži ekon. aktivní z trvale bydlících obyv. z trvale bydlících obyv. Město Okres Město Okres Mělník Mělník Mělník Mělník V rámci obce 60,7 43,6 50,2 38,4 okresu 20,1 27,6 27,5 29,9 kraje 2,6 8,7 3,9 10,3 Do jiného kraje 16,5 20,2 18,4 21,3 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0
Ženy ekon. aktivní z trvale bydlících obyv. Město Okres Mělník Mělník 72,2 49,3 12,2 24,9 1,2 6,8 14,4 19,0 100,0 100,0
Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ
Bilance dojížďky za prací dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je zanesena v tabulce č. 3.6 Z bilance dojížďky je patrné, že z celkového počtu 9 642 zaměstnaných osob za prací vyjíždí 3 259. Naopak na Mělník za prací dojíždí 4 199 osob. Saldo dojížďky je tedy kladné ve výši 940 osob. Z toho plyne, že na Mělníku je obsazeno celkem 10 582 pracovních míst. Tabulka č. 3.6 – Bilance dojížďky za prací (SLDB 2001) Dojíždějící Zaměstnan é osoby
Mělník
9 642
Vyjíždějící
z toho denně
celkem 4 199
z toho denně
celkem
3 498
Saldo dojížďky
3 259
celkem
2 739
z toho denně
940
759
Obsazená pracovní místa na 1000 celkem zaměstnanýc h 10 582
1 097
Zdroj: ČSÚ
Při zaměření se na vyjíždějící osoby lze vyjížďku hodnotit podle pohlaví a věku vyjíždějících osob, směru vyjížďky a dle již zmíněného odvětví. Tabulka č. 3.7 – Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku (SLDB 2001)
Mělník
Vyjíždějíc í z obce celkem 3259
v tom
v tom ve věku
muži
ženy
15 - 24
25 - 29
30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 a více
nezjištěn o
2 149
1110
467
581
729
716
687
78
1
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 3.7 uvádí počty vyjíždějících osob v členění podle pohlaví a věku. Z celkového počtu 3 259 vyjíždějících osob tvoří 65,9 % muži a 34,1 % ženy. Nejvíce vyjíždějících osob je z věkové kategorie 30 – 39 let a dále 25 – 29 let vzhledem k délce jejího intervalu, naopak nejméně vyjíždí osoby starší 60 let. Vyšší četnosti v kategoriích 30 – 39 let a 25 – 29 let lze vysvětlit silnějším zastoupením těchto věkových kategorií v populaci. Nízké zastoupení kategorie 60 a více let souvisí s odchody do důchodu. Počty vyjíždějících za prací v intervalu 15 až 24 let jsou dále ovlivněny nižším počtem osob v tomto věku a dále skutečností, že velká část osob z této kategorie studuje. Hlavní město Praha je hlavním směrem vyjížďky za prací pro obyvatele města Mělník (viz tabulka č. 3.8). Z celkového počtu 3 259 vyjíždějících osob pracuje v Praze 956. Tabulka dále uvádí srovnání vyjíždějících osob dle okresů Středočeského kraje, údaje o vyjíždějících žácích, studentech a učních a dále obce okresu Mělník, jejichž hlavním směrem dojížďky je město Mělník. Z uvedených údajů
33
Profil města Mělníka plyne, že okres Mělník patří mezi okresy s nejnižším procentem vyjíždějících osob z celkového počtu zaměstnaných. Celkový počet žáků, studentů a učňů vyjíždějících z Mělníka je 774, tj. 23,4 % z celkového počtu žáků, studentů a učňů. Dále lze uvést, že z 69 obcí okresu Mělník má 28 obcí za hlavní směr dojížďky město Mělník. Z celkového počtu 3 259 vyjíždějících osob v roce 2001 (viz tabulka č. 3.9) 2,85 % osob pracuje v zemědělství, 36,85 % v průmyslu, 10 % ve stavebnictví, 7,58 % v obchodu, opravě motorových vozidel a spotřebního zboží, dále 7,43 % v dopravě, 4,79 % ve školství, 4,11 % ve zdravotnictví a 26,39 % v ostatních zde neuvedených oborech. Při srovnání s rokem 1991, jež lze provést opět jen pro některé kategorie (viz sledování v jiném členění), lze říci, že tak jako ve struktuře ekonomické aktivity obyvatelstva došlo mezi roky 2001 a 1991 k poklesu podílu osob pracujících v zemědělství a průmyslu, snížil se i podíl osob vyjíždějících za prací do těchto odvětví.
Tabulka č. 3.8 – Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí (SLDB 2001) Vyjížďka z obce do škol
Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec
Kraj celkem v tom okres: Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Mělník
Býkev Byšice
v % ze zaměstnaných celkem
vyjíždějící denně
hlavní směr denní vyjížďky obec
počet
vyjíždějící žáci, studenti a učni
240 805
x
x
90 048
48,5
49,1 59,5 51,0 51,9 46,6 48,3 45,5 53,8
18 383 19 289 31 047 19 670 12 544 19 187 23 973 18 149
48,8 50,7 36,7 50,0 47,5 42,3 44,1 50,1
57,1 63,4 46,9 50,5
24 400 23 582 19 868 10 713
x x x x x x x x x x x x
8 014 6 264 8 863 7 829 6 111 6 717 8 603 6 962
12 059 11 985 9 534 5 099
x x x x x x x x x x x x
8 848 8 854 8 418 4 565
54,8 62,9 44,8 49,6
1 110
34,0
2 739
Hl.m.Praha
956
774
23,4
Obce okresu Mělník, jejichž hlavním směrem dojížďky je město Mělník Mělník 100 43 74,1 91 42 48 Mělník 259 85 48,6 227 69 62
87,3
vyjíždějící zaměstnaní
celkem
z toho ženy
279 664
116 801
51,7
22 294 22 040 36 159 23 312 15 361 22 120 26 824 21 370
9 271 9 360 14 936 9 695 5 804 9 116 11 169 8 773
27 516 26 523 23 567 12 578 3 259
Cítov
253
Čečelice
193
Dobřeň
40
Dolní Beřkovice
367
Dolní Zimoř
26
Horní Počaply
186
107
Mělník
73
111
v% ze žáků, studentů a učňů
31,8
57,4
218
69,8
85
75,4
176
Mělník
33
57
64,8
16
71,4
33
Mělník
11
14
100,0
156
67,3
310
Mělník
137
92
37,2
11
78,8
21
Mělník
10
14
100,0
90
35,2
152
Mělník
51
125
72,3
130
90
72,6 97,4
Hořín
254
115
77,0
231
Mělník
Hostín
79
39
78,2
75
Mělník
24
37
Chorušice
118
54
59,6
95
Mělník
27
57
83,8
Kanina
11
2
61,1
6
Mělník
2
5
100,0
Kly
315
129
72,6
282
Mělník
117
68
42,8
Kokořín
105
39
67,3
92
Mělník
54
65
87,8
Lhotka
84
39
85,7
76
Mělník
50
23
100,0
Liběchov Lužec nad Vltavou
286
109
61,5
252
Mělník
130
76
45,5
357
158
53,9
306
78
91
35,4
34
Mělník
Profil města Mělníka Malý Újezd
301
133
78,4
258
Mělník
144
78
58,6
Medonosy
26
10
54,2
21
Mělník
10
20
100,0
Nebužely
117
54
64,3
100
Mělník
61
41
56,9 75,0
Řepín
161
63
64,4
137
Mělník
55
66
Střemy
127
55
85,8
110
Mělník
64
46
95,8
Tuhaň
186
84
79,8
155
Mělník
61
80
98,8 84,2
Tupadly
30
10
78,9
26
Mělník
14
16
Velký Borek
286
122
67,6
263
Mělník
170
79
58,5
Vidim
32
9
51,6
25
Mělník
13
17
100,0
Vysoká
216
70
67,7
192
Mělník
103
54
46,2
Želízy
136
60
68,7
118
Mělník
61
63
70,0
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 3.9 – Vyjížďka podle odvětví SLDB 1991
SLDB 2001 %
%
1074 3 3 529
100
279 1 930 316
7,91 54,69 8,95
Obchod a jiné výr. činnosti
242
6,86
Byt.hosp., komunál.služby Doprava a spoje Věda, výzkum a vývoj Školství, kultura a zdravotnictví Ostatní nevýrobní činnosti Bez udání odvětví
67 111 39 229 301 15
1,90 3,15 1,11 6,49 8,53 0,43
Ekonomicky aktivní celkem Vyjíždějící za prací celkem Zemědělství, lesní a vodní hospodářství Průmysl Stavebnictví
Ekonomicky aktivní celkem Vyjíždějící za prací celkem Zemědělství, lesnictví a rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží Doprava, pošty a telekomunikace Školství Zdravotnictví, soc.činnosti Ostatní
10443 3259
100
93 1201 326
2,85 36,85 10,00
247
7,58
242 156 134 860
7,43 4,79 4,11 26,39
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 3.10 uvádí dojížďku za prací do města Mělník. Nejvíce osob z celkového počtu 4 199 dojíždějících pracuje v průmyslu (1 014), dále pak v dopravě a telekomunikacích (491) a obchodu (481). Tabulka č. 3.10 – Dojížďka za prací do města Mělník dle odvětví (SLDB 2001) z toho odvětví
Dojíždějící
Celkem
zemědělství, lesnictví
průmysl
stavebnictví
obchod
doprava a telekomun .
školství
zdravotnictví , soc.činnosti
4 199
146
1 014
381
481
491
179
419
Zdroj: ČSÚ
Doplňujícími údaji k dojížďce za prací do města Mělník jsou informace o pohlaví a věku dojíždějících osob a o frekvenci dojížďky. Dojížďka za prací podle pohlaví a věku je uvedena v tabulce č. 3.11. Z celkového počtu 4 199 dojíždějících je 2 427 mužů, tj. 57,8 %. Nejvíce dojíždějících pochází z věkové kategorie 30 – 39 let a nejméně z kategorie 60 a více let. Toto zastoupení je shodné s vyjížďkou osob a má i stejné vysvětlení. Z frekvence dojížďky plyne (viz tabulka č. 3.12), že 83,3 % dojíždějících osob dojíždí denně. Toto vysoké procento je dáno převahou pracovních poměrů na plný úvazek. Více než hodinu dojíždí do zaměstnání každý pátý z celkového počtu dojíždějících (viz tabulka č. 3.13).
35
Profil města Mělníka
Tabulka č. 3.11 – Dojížďka za prací podle pohlaví a věku (SLDB 2001)
Dojíždějící
v tom
z toho ve věku
Celke m
muži
ženy
15 - 24
25 - 29
30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 a více
4 199
2 427
1 772
657
629
1 027
960
828
97
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 3.12 – Dojížďka za prací podle frekvence (SLDB 2001) Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící
v tom frekvence dojížďky denně
1-2x měsíčně
týdně
jinak
nezjištěno
počet
4 199
3 498
176
49
441
35
v%
100,0
83,3
4,2
1,2
10,5
0,8
počet
2 427
1 954
147
38
268
20
v%
100,0
80,5
6,1
1,6
11,0
0,8
počet
1 772
1 544
29
11
173
15
v%
100,0
87,1
1,6
0,6
9,8
0,8
v tom: Muži Ženy
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 3.13: Doba cesty denního dojíždění za prací ( v %) (SLDB 2001) Doba cesty Celkem Muži Ženy Město Okres Město Okres Město Okres Mělník Mělník Mělník Mělník Mělník Mělník Do 14 minut 7,4 14,6 7,0 14,1 8,1 15,2 15 – 29 minut 34,1 32,8 36,8 33,4 29,2 31,9 30 – 44 22,9 23,6 24,7 24,4 19,6 22,5 45 – 59 16,4 14,4 15,1 13,9 18,8 15,0 60 a více 19,2 14,7 16,5 14,2 24,3 15,4 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: ČSÚ
3. 3. Cena pracovní síly6 Tabulka č. 3.14 – Průměrná měsíční mzda Okres Mělník Průměrná měsíční mzda zaměstnance Zdroj: ČSÚ
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Průměr
13972
14946
15908
16375
17377
18440
16170
Průměrná měsíční mzda zaměstnance v okresu Mělník činila v roce 2005 18 440 Kč (viz tabulka č. 3.14). Ve srovnání s rokem 2000 průměrná mzda vzrostla přibližně o 4 500 Kč. To představuje nárůst o 32 % v průběhu 5 let. Meziroční míry růstu byly následující: 2001/2000 6,9 %; 2002/2001 6,4 %; 2003/2002 2,9 %, 2004/2003 6,1 % a 2005/2004 6,1%, což odpovídá průměrné meziroční míře růstu 5,5 %. Tuto velikost průměrné meziroční míry růstu lze považovat za dosti vysokou. Při srovnání průměrných mezd s ostatními okresy Středočeského kraje (viz tabulka č. 3.15) lze říci, že Mělník s úrovní průměrné mzdy 17 377 Kč, resp. 17 915 Kč na přepočtené osoby je na 5. místě z 12 okresů Středočeského kraje. Největší průměrná mzda je v okrese Mladá Boleslav, a to ve výši 20 490 6
Pozn.: Údaje o průměrné mzdě nejsou za město dostupné, údaje jsou pouze za okres Mělník.
36
Profil města Mělníka Kč. Naopak nejnižší průměrná mzda je v okresech Příbram, Benešov a Nymburk, kde nepřekračuje úroveň 16 000 Kč (fyzické osoby). Tabulka č. 3.15. – Mzdy ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2004 Průměrná měsíční mzda zaměstnance
Mzdové prostředky bez OON celkem
fyzické osoby
tis. Kč 57 357 387
105,2
17 706
106,9
18 225
106,8
Benešov
3 774 565
102,2
15 515
106,0
15 938
105,5
Beroun
4 390 610
114,2
18 376
109,7
18 880
109,6
Kladno
6 514 108
92,8
17 238
103,0
17 697
103,1
Kolín
3 793 584
107,8
16 828
108,1
17 320
108,3
Kutná Hora
2 938 549
100,3
17 002
109,0
17 467
108,6
Mělník
3 318 548
104,0
17 377
106,1
17 915
105,9
12 327 224
105,7
20 136
106,7
20 490
106,8
Nymburk
3 003 490
108,4
15 595
108,0
16 202
107,8
Praha-východ
6 936 560
108,7
18 692
105,1
19 513
105,0
Praha-západ
4 521 978
113,4
18 869
108,2
19 562
107,9
Příbram
4 029 923
113,9
15 389
110,4
15 824
110,1
Rakovník
1 808 248
89,9
16 040
105,0
16 607
105,3
Kraj celkem
Kč
index 2004/2003
přepočtené osoby
index 2004/2003
Kč
index 2004/2003
v tom okresy:
Mladá Boleslav
Zdroj: ČSÚ
Ze srovnání je patrné, že sociální situace obyvatel okresu Mělník a tedy i města Mělník je podle výše průměrné mzdy v rámci Středočeského kraje nadprůměrná. Výše průměrné mzdy jako ukazatel celkové sociální situace obyvatel však může být mnohdy zavádějící, a to v závislosti na rozdělení této veličiny. Výše průměrné mzdy se dále liší nejen v prostoru, ale též v rámci odvětví a zaměstnaneckých tříd. Srovnání úrovně platů dle hlavních zaměstnaneckých tříd obsahuje tabulka č. 3.16. Hrubá měsíční mzda se významně liší jak mezi jednotlivými hlavními třídami zaměstnání, tak v rámci nich. Průměr (aritmetický) jako jedna z měr poloh však v tomto případě není dostačující popisnou charakteristikou pro toto srovnání. V tabulce jsou proto dále využity statistiky medián, 1. decil, 1. kvartil, 3. kvartil a 9. decil. Nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy je dosahováno v první hlavní třídě zaměstnání, která obsahuje mzdy zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků. Průměrná mzda je v této třídě ve výši 50 168 Kč. Variabilita v této třídě je však vysoká. Z velikosti 1. decilu 16 842 Kč plyne, že 10 % platů v této třídě je menších než 16 842 Kč. Dále pak 25 % platů je menších než 24 490 Kč a medián říká, že 50 % platů je menších než 36 729 Kč. Medián jako další charakteristika střední hodnoty poskytuje signifikantně odlišnou informaci o velikosti střední hodnoty než průměr, a to o 13 439 Kč, což je 26,8 % průměru. 3. kvartil informuje, že 25 % platů je vyšších než 60 042 Kč a 9. decil říká, že 10 % nejvyšších platů v této třídě je vyšších než 95 018 Kč. Rozložení mezd uvnitř ostatních tříd lze snadno vyčíst z tabulky č. 3.16. Z tabulky plyne, že největší diferenciace mezd je v první třídě a dále pak ve druhé a třetí. Nejnižších mezd je dosahováno ve třídě 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodu), 6 (dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci).
37
Profil města Mělníka
Tabulka č. 3.16 – Hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd zaměstnání ve Středočeském kraji
Hlavní třída zaměstnání KZAM - R 2006
Diferenciace
Struktura zaměstnanců
Medián
1. decil
1. kvartil
3. kvartil
9. decil
Průměr
%
Kč/měs
Kč/měs
Kč/měs
Kč/měs
Kč/měs
Kč/měs
1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
6,5
36 729
16 842
24 490
60 042
95 918
50 168
2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci
6,1
29 347
17 369
22 393
37 406
49 856
33 274
3 Techničtí (zdrav., pedag.) pracovníci
19
23 211
14 852
18 178
30 310
39 119
26 318
4 Nižší administrativní pracovníci
7,8
17 816
12 386
14 394
21 945
27 577
19 661
5 Provozní pracovníci ve službách a obchodu
5,2
12 308
8 575
9 643
15 840
21 358
13 849
6 Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
3,2
14 590
11 070
12 544
19 095
23 348
16 431
7 Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé
21,7
20 488
12 266
15 603
24 693
28 821
20 652
8 Obsluha strojů a zařízení
23,5
9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci C E L K E M - podnikatelská sféra
19 413
12 590
15 846
22 632
26 488
19 655
7
13 223
8 843
10 554
16 442
20 351
14 118
100
20 012
11 703
15 104
25 763
34 454
23 162
Zdroj: ÚP Mělník
3. 4. Nezaměstnanost Podle údajů k 31. 12. 2005 byla míra nezaměstnanosti v Mělníku nepatrně nižší než republikový průměr, ale vyšší než ve Středočeském kraji. Na Mělnicku dochází ke snížení míry nezaměstnanosti sezónně v první půli roku, díky absolventům a sezónním pracem míra nezaměstnanosti stoupá v druhé polovině roku. Míra nezaměstnanosti nižší než deset procent je v městě Mělníku a přilehlých obcích, ve Mšeně a obcích sousedících s okresem Praha východ (okresu s jednou z nejnižších nezaměstnaností v republice). Nejvyšší nezaměstnanost na Mělnicku je v okrajových obcích regionu v severní a západní části v zemědělských oblastech. Vzhledem k nevyhovující dopravní obslužnosti a soustředění průmyslu v Mělníku je oblast CHKO Kokořín jednou z nejproblémovějších lokalit v okrese i kraji. Tab. č. 3.17: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2005 Lokalita Česká Republika Středočeský kraj Okres Mělník Město Mělník
Počet nezaměstnaných
Míra nezaměstnanosti (%)
410 200
7,9
30 400
5,2
4 349
8,1
791
7,6
Zdroj: ČSÚ
Vývoj míry nezaměstnanosti v městě Mělník v letech 1994 až 2005 je uveden v tabulce č. 3.18. Z vývoje je patrné, že v průběhu sledovaného období měla míra nezaměstnanosti převážně rostoucí trend. Nejnižší úrovně, tj. 2 %, dosahovala v roce 1995. Naopak nejvyšší míry nezaměstnanosti bylo v městě Mělníku dosaženo v roce 2004, 8,1 %. Z řetězového indexu míry nezaměstnanosti lze vyčíst, že s výjimkou let 2000 a 2001 docházelo od roku 1995 do roku 2004 k významným meziročním přírůstkům míry nezaměstnanosti. V roce 2005 klesla míra nezaměstnanosti z úrovně 8,1 % v roce 2004 na 7,6 %, tj. v relativním vyjádření meziroční pokles přibližně o 6 %. Tento významný pokles může znamenat změnu v trendu vývoje míry nezaměstnanosti. Z vývoje nezaměstnanosti lze tak
38
Profil města Mělníka usuzovat na zlepšení ekonomické situace v městě Mělník a jeho okolí, což má spojitost s celkovým významným oživením ekonomiky České republiky v těchto letech. Tabulka č. 3.18 – Vývoj míry nezaměstnanosti v městě Mělník Rok (k 31. 12.) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 k 30.4.2006 Průměr Minimum Maximum Sm. odchylka Zdroj: ČSÚ
Míra nezaměstnanosti (%)
Řetězový index míry nezaměstnanosti (%)
3,2 2 2,7 3,9 5,7 7,5 6,9 6,6 7,4 7,8 8,1 7,6 6,9 5,87 2,00 8,10 2,15
62,50 135,00 144,44 146,15 131,58 92,00 95,65 112,12 105,41 103,85 93,83 90,79 109,44 62,50 146,15 25,34
Tabulka č. 3.19 – Počty volných pracovních míst v městě Mělník – 1998 až 2005 (1.12. – 31.12.) Mělník Celkový počet volných míst. Počet volných míst - bez vzdělání Počet volných míst - neúplné základní vzdělání Počet volných míst - základní vzdělání Počet volných míst - nižší střední vzdělání Počet volných míst - nižší střední odborné vzdělání
Počet volných míst - střední odborné vzdělánívyučen Počet volných míst - střední nebo střední odborné vzdělání Počet volných míst - ÚSV vzdělání Počet volných míst - ÚSO vzdělání- vyučení s maturitou Počet volných míst - ÚSO vzdělání s maturitou Počet volných míst - vyšší odborné vzdělání Počet volných míst - bakalářské vzdělání Počet volných míst - vysokoškolské vzdělání Počet volných míst - doktorské vzdělání Počet volných míst - vzdělání neudáno
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr 122 37 66 67 104 110 76 95 84,63 0 0 0 0 1 0 0 0 0,13 0 0 0 0 0 0 0 0 0,00 24 3 17 27 17 29 28 16 20,13 0 0 0 0 0 0 0 0 0,00
0
0
0
0
0
0
0
0
0,00
28
16
13
19
35
54
24
47
29,50
0 0
0 0
1 0
0 2
1 3
2 2
6 0
7 7
2,13 1,75
1 55 0 0 14 0 0
0 4 0 0 14 0 0
2 26 0 0 7 0 0
1 14 2 0 2 0 0
3 41 0 0 3 0 0
1 18 0 0 4 0 0
2 14 1 0 1 0 0
10 7 0 0 1 0 0
2,50 22,38 0,38 0,00 5,75 0,00 0,00
Zdroj: ÚP Mělník
Vývoj počtu volných pracovních míst mezi roky 1998 a 2005 vždy za období 1.12 – 31.12. je uveden v tabulce č. 3.19. Tabulka navíc obsahuje tento vývoj v členění dle požadovaného vzdělání na nabízené pracovní místo. Z tabulky plyne, že největší počet volných pracovních míst byl k dispozici v městě Mělník v uvedeném měsíci v roce 1998. Mezi roky 1998 a 1999 nabídka volných pracovních míst dramaticky poklesla, ze 122 na 37, a dosáhla tak svého minima ve sledovaném období. Po roce
39
Profil města Mělníka 1999 opět dochází k růstu nabízených pracovních míst a v mezidobí 2002 až 2005 s menším výkyvem v roce 2004 se úroveň volných pracovních míst pohybuje kolem 100. Průměrný počet volných pracovních míst za celé období, vzhledem k popsanému výkyvu na konci devadesátých let, dosahoval nižší hodnoty, a to přibližně 85 míst. Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzdělání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzdělání (v průměru 20,13 míst), se středním odborným vzděláním (průměr 29,5 místa) a s ÚSO vzděláním s maturitou (průměr 22,38 míst). Tabulka č. 3.20 – Uchazeči o zaměstn. obecně a dle věkové struktury – město Mělník (1.12.–31.12.) Počet
Položka
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání - ženy Uchazeči - osoby zdravotně postižené Uchazeči - osoby zdravotně postižené - žen Invalidních uchazeči (z počtu OZP) Invalidní uchazeči (z počtu OZP) - ženy Uchazeči uvolnění z organizačních důvodů Uchazeči uvolnění z organizačních důvodů - ženy Uchazeči tvořící rizikovou skupinu Uchazeči tvořící rizikovou skupinu - ženy Uchazeči potřebující zvláštní péči Uchazeči potřebující zvláštní péči - ženy Uchazeči - věková skupina 19 let a méně Uchazeči - věková skupina 19 let a méně - ženy Mladiství uchazeči ze skupiny do 19 let Mladiství uchazeči ze skupiny do 19 let - ženy Uchazeči - věková skupina 20 až 24 let Uchazeči - věková skupina 20 až 24 let - ženy Uchazeči - věková skupina 25 až 29 let Uchazeči - věková skupina 25 až 29 let - ženy Uchazeči - věková skupina 30 až 34 let Uchazeči - věková skupina 30 až 34 let - ženy Uchazeči - věková skupina 35 až 39 let Uchazeči - věková skupina 35 až 39 let - ženy Uchazeči - věková skupina 40 až 44 let Uchazeči - věková skupina 40 až 44 let - ženy Uchazeči - věková skupina 45 až 49 let Uchazeči - věková skupina 45 až 49 let - ženy Uchazeči - věková skupina 50 až 54 let Uchazeči - věková skupina 50 až 54 let - ženy Uchazeči - věková skupina 55 až 59 let Uchazeči - věková skupina 55 až 59 let - ženy Uchazeči - věková skupina nad 60 let Uchazeči - věková skupina nad 60 let - ženy Průměrný věk uchazečů Průměrný věk uchazečů- ženy
Průměr 2005
584 728 708 665 739 809 847 840 360 416 382 356 435 466 494 503 61 82 87 82 101 101 98 112 35 41 48 44 54 49 48 62 4 4 6 5 9 7 2 2 3 3 5 4 5 4 1 1 23 17 14 11 18 20 21 11 23 17 14 11 18 20 21 11 127 170 162 131 158 168 163 130 126 170 162 130 158 167 163 129 3 5 4 5 2 2 2 0 1 1 1 0 0 0 0 0 109 84 59 53 53 54 42 56 55 43 23 21 25 20 15 26 23 13 13 15 11 12 11 15 12 7 5 7 8 5 5 10 116 149 143 140 137 142 128 111 57 58 44 46 55 68 62 57 71 114 106 88 117 121 124 102 55 77 67 51 71 68 68 56 57 83 78 62 72 91 121 115 45 62 54 42 54 60 82 71 40 60 73 73 76 72 79 96 24 37 45 45 60 57 56 65 63 65 71 59 62 66 64 78 45 45 49 38 36 42 45 57 56 80 78 72 85 74 80 89 33 47 47 48 57 51 57 56 56 73 73 86 84 105 124 114 39 45 48 58 54 70 75 75 15 20 25 31 49 72 73 70 7 2 4 6 23 30 34 40 1 0 2 1 4 12 12 9 0 0 1 1 0 0 0 0 32 33 34,1 34,9 35,4 36,4 37,1 37,2 32,9 33,5 35,4 36,6 36,3 36,9 37,4 37,8
740,0 426,5 90,5 47,6 4,9 3,3 16,9 16,9 151,1 150,6 2,9 0,4 63,8 28,5 14,1 7,4 133,3 55,9 105,4 64,1 84,9 58,8 71,1 48,6 66,0 44,6 76,8 49,5 89,4 58,0 44,4 18,3 5,1 0,3 35,0 35,9
Zdroj: ÚP Mělník
Tabulka č. 3.20 nabízí přehled počtu uchazečů o zaměstnání v období 1998 až 2005 v členění dle pohlaví, obecných kritérií a věku uchazeče. Z údajů v tabulce je patrné, že ve všech letech v celkovém počtu uchazečů o zaměstnání převažovaly ženy. Z průměrného počtu 740 uchazečů o zaměstnání v období 1998 až 2005 bylo 427 žen, což představuje 58 %. Vyšší míra nezaměstnanosti žen je obecná
40
Profil města Mělníka charakteristika, která má své především objektivní důvody (viz mateřství), ale může být zapříčiněna i faktory strukturálního charakteru. V tabulce č. 3.20 lze dále nalézt údaje o uchazečích se zdravotním postižením, o invalidních uchazečích, uchazečích uvolněných z organizačních důvodů, uchazečích tvořících rizikovou skupinu a potřebujících zvláštní péči. V největší míře jsou zastoupeni uchazeči tvořící rizikovou skupinu. Druhou největší skupinou jsou uchazeči zdravotně postižení. Počet uchazečů zdravotně postižených tvoří v roce 2005 přibližně jednu osminu všech uchazečů o zaměstnání. Vývoj jejich počtu má v průběhu let 1998 až 2005 rostoucí tendenci, tak jako vývoj celkového počtu uchazečů, přičemž výše zmíněný poměr je v průběhu let přibližně shodný. Z vývoje počtu uchazečů se zdravotním postižením a z podílu skupin uchazečů se zdravotním postižením a uchazečů tvořící rizikovou skupinu na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je zřejmé, že aktivní politika zaměstnanosti by se měla cíleně zaměřit na tyto dvě skupiny. Členění uchazečů o zaměstnání podle věku je v tabulce č. 3.20 uvedeno v pětiletých intervalech, počínaje skupinou mladistvích uchazečů do 19 let a konče věkovou kategorií nad 60 let. Nejpočetněji zastoupenými skupinami byli v roce 2005 uchazeči ve věku 20 až 24 let, 25 až 29 let, 30 až 34 let a 50 až 54 let. Podle průměru za sledované období to pak byly především kategorie 20 až 24 let a 25 až 29 let. Tabulka č. 3.21 prezentuje údaje o počtech uchazečů v členění podle dosaženého stupně vzdělání a dále podle primárního požadavku na KZAM. Z údajů o průměrných počtech uchazečů podle dosaženého stupně vzdělání je patrné, že nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo v období 1998 až 2005 s nižším středním odborným vzděláním, dále pak se základním vzděláním a praktickou školou a s ÚSO vzděláním. Obecně lze tedy říci z řad občanů s nižším a středním vzděláním. Při členění uchazečů o zaměstnání podle požadavku na KZAM bylo nejvíce uchazečů z tříd 9, 5, 3 a 7. Devátou třídu v průměru vyžadovalo 230 uchazečů, pátou třídu 109 uchazečů, třetí třídu 88 uchazečů a sedmou třídu 86 uchazečů. Obsah těchto tříd je následující: 9. třída – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 5. třída – provozní pracovníci ve službách a obchodu, 3. třída – techničtí (zdrav., pedag.) pracovníci a 7. třída – řemeslníci, výrobci a zpracovatelé.7 V posledních letech však též významně narůstá počet uchazečů primárně vyžadujících čtvrtou třídu, tj. nižší administrativní pracovníci. Z obsahu výše uvedených pracovních tříd je zřejmý vztah mezi uchazeči v členění podle vzdělání a požadavkem na třídu KZAM. Z rozboru počtu uchazečů v členění dle vzdělání a požadavku na třídu KZAM plynou následující závěry. Nejvíce uchazečů o zaměstnání pochází z řad uchazečů se základním vzděláním nebo s nedokončeným základním vzděláním a s nižším odborným vzděláním, tj. z řad uchazečů primárně vyžadujících především KZAM tř. 9 a tř. 7, popř. 5. Z toho by mohlo být usuzováno na skutečnost, že uchazeči s nízkým, resp. nižším vzděláním obtížně nacházejí práci vzhledem k požadavkům trhu práce. Avšak vezme-li se v úvahu struktura nabízených volných pracovních míst, ve které převažuje nabídka míst s požadavkem na základní vzdělání a nižší střední odborné vzdělání (vyučení), pak lze dojít k závěru, že lidé při dané výši mezd, jež je v třídách 9 a 5 jedna z nejnižších, a daném nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Dále lze z analýzy struktury uchazečů identifikovat strukturální problém, kdy kvalifikace uchazečů neodpovídá požadavkům trhu práce. Především pak skupina uchazečů KZAM tř. 4 – nižší administrativní pracovníci mají vzhledem ke struktuře pracovního trhu nízkou šanci na uplatnění, což vyžaduje jejich rekvalifikaci.
7
Obsah zbylých tříd lze nalézt v tabulce č. 3.16
41
Profil města Mělníka
Tabulka č. 3.21 – Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání a KZAM (1.12. – 31.12.) Počet
Položka Uchazeči bez vzdělání Uchazeči bez vzdělání - ženy Uchazeči s neúplným základním vzděláním Uchazeči s neúplným základním vzděláním - ženy Uchazeči se zákl. vzděláním a prakt. školou Uchazeči se zákl. vzděláním a prakt. školou - ženy Uchazeči s nižším středním vzděláním Uchazeči s nižším středním vzděláním - ženy Uchazeči s nižším středním odb. vzděláním Uchazeči s nižším středním odb. vzděláním - ženy Uchazeči s nižším stř. odb. vzděláním (vyučení) Uchazeči s nižším stř. odb. vzd. (vyučení) - ženy Uchazeči se středním vzděláním (bez maturity) Uchazeči se středním vzd. (bez maturity) - ženy Uchazeči s ÚSV vzděláním Uchazeči s ÚSV vzděláním - ženy Uchazeči s ÚSO vzděláním (vyučen s maturitou) Uchazeči s ÚSO vzd. (vyučen s maturitou) - ženy Uchazeči s ÚSO vzděláním (bez vyučení) Uchazeči s ÚSO vzděláním (bez vyučení) - ženy Uchazeči s vyšším odborným vzděláním Uchazeči s vyšším odborným vzděláním - ženy Uchazeči s bakalářským vzděláním Uchazeči s bakalářským vzděláním - ženy Uchazeči s vysokoškolským vzděláním Uchazeči s vysokoškolským vzděláním - ženy Uchazeči s doktorským vzděláním Uchazeči s doktorským vzděláním - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.1 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.1 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.2 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.2 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.3 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.3 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.4 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.4 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.5 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.5 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.6 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.6 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.7 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.7 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.8 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.8 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.9 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.9 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.0 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.0 - ženy Uchazeči bez uvedení KZAM
Průměr
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1 1 0 0 183 112 1 1 6 3 230 138 7 7 22 17 34 15 89 60 1 1 0 0 10 5 0 0 0 0 12 7 34 26 22 21 45 42 9 7 26 7 10 3 112 72 0 0 314
1 1 0 0 199 113 1 1 7 2 304 157 7 7 26 18 55 22 113 88 1 1 0 0 14 6 0 0 4 2 24 17 60 43 54 46 92 68 21 16 101 15 35 10 222 130 0 0 115
1 1 0 0 235 131 0 0 10 2 267 138 3 3 29 16 39 18 106 66 4 2 1 0 13 5 0 0 9 4 35 21 98 54 55 44 103 80 21 13 99 14 41 7 241 141 0 0 6
1 1 0 0 208 112 0 0 14 5 255 142 8 7 17 9 34 12 110 64 4 1 1 0 13 3 0 0 11 4 31 16 78 39 75 63 102 77 15 7 96 19 37 7 219 123 0 0 1
1 1 0 0 252 150 0 0 13 8 268 159 6 6 18 13 40 15 111 66 10 7 1 0 19 10 0 0 5 1 35 21 88 46 89 79 120 96 13 8 83 27 44 8 261 149 1 0 0
1 1 0 0 275 156 0 0 19 8 270 153 8 8 26 17 42 17 140 90 7 5 1 1 20 10 0 0 7 1 38 24 123 81 88 78 141 100 13 7 81 16 58 15 260 144 0 0 0
1 1 0 0 271 155 1 1 24 8 305 168 6 6 22 18 42 22 140 94 8 8 3 2 24 11 0 0 3 1 33 18 114 72 109 97 141 109 18 11 105 25 64 17 259 144 0 0 1
1 1 0 0 285 158 1 1 14 5 299 176 7 7 25 20 41 24 143 97 6 5 2 2 16 7 0 0 4 1 23 10 112 70 129 111 130 110 15 11 100 25 60 15 265 150 0 0 2
42
1,0 1,0 0,0 0,0 238,5 135,9 0,5 0,5 13,4 5,1 274,8 153,9 6,5 6,4 23,1 16,0 40,9 18,1 119,0 78,1 5,1 3,8 1,1 0,6 16,1 7,1 0,0 0,0 5,4 1,8 28,9 16,8 88,4 53,9 77,6 67,4 109,3 85,3 15,6 10,0 86,4 18,5 43,6 10,3 229,9 131,6 0,1 0,0 54,9
Profil města Mělníka Uchazeči bez uvedení KZAM - ženy
175
69
4
1
0
0
0
0
31,1
Zdroj: ÚP Mělník
Tabulka č. 3.22 – Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence – město Mělník (1.12. – 31.12.) Počet
Položka Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 3 a 6 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 3 a 6 měsíci - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 6 a 9 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 6 a 9 měsíci - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 9 a 12 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 9 a 12 měsíci - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 12 a 24 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 12 a 24 měsíci ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců Průměrná doba evidence pro uchazeče celkem Průměrná doba evidence pro evidované ženy
Průměr
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
584 360 225 118 157 88 66 49 49 35 55
728 416 212 102 171 106 87 55 71 34 142
708 382 228 103 140 69 79 47 48 31 126
665 356 203 88 126 67 58 33 43 29 125
739 435 221 111 152 90 74 48 56 33 98
809 466 219 122 169 93 73 45 56 31 143
847 494 232 108 136 85 83 50 58 37 156
840 503 230 106 153 96 80 43 59 38 121
740,0 426,5 221,3 107,3 150,5 86,8 75,0 46,3 55,0 33,5 120,8
46 32 24 225 263
84 45 35 287 317
71 87 61 336 391
69 110 70 397 455
63 138 90 415 457
79 149 96 447 477
95 182 119 492 540
85 197 135 530 598
74,0 117,5 78,8 391,1 437,3
Zdroj: ÚP Mělník
Tabulka č. 3.22 uvádí počty uchazečů v členění podle délky evidence. Z tabulky plyne, že polovina z průměrného počtu 740 evidovaných uchazečů o zaměstnání je v evidenci do 6 měsíců, přičemž z toho je 221 uchazečů v evidenci do 3 měsíců a 151 uchazečů v evidenci od 3 do 6 měsíců. Tento poměrně vysoký podíl uchazečů v evidenci do 6 měsíců je příznivý, jelikož uchazeči, kteří neseženou pracovní místo do 6 měsíců zpravidla rozšíří řady uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných. Na druhé straně negativním rysem je rostoucí průměrná doba evidence. Zatímco v roce 1998 byla průměrná doba evidence 240 dnů, v roce 2005 dosáhla 530 dnů. Průměr průměrné doby evidence za období 1998 až 2005 je 391 dnů, u žen pak 437 dnů. Tento zvyšující se trend průměrné doby evidence uchazečů nasvědčuje tomu, že uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, obtížně nacházejí nové zaměstnání. To může být podpořeno tím, že s rostoucí délkou doby hledání nového zaměstnání se uchazeči stávají pasivnějšími, popř. na hledání nového pracovního místa rezignují. Rostoucí trend průměrné délky doby evidence je dále podpořen uchazeči, kteří ve skutečnosti nejeví zájem o nalezení pracovního místa. Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Mělník8 se zaměřovala na pět oblastí, jmenovitě na veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace, vytvoření míst pro ZPS a v roce 2001 na provoz chráněných dílen. Z tabulky č. 3.23 je zřejmé, že hlavními těžišti aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Mělník byly veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikační programy. Lze tak říci, že tyto aktivity z velké části korespondují s požadavky uchazečů o zaměstnání, a to vzhledem k jejich struktuře (viz výše).
8
aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou sledovány pouze na okresní úrovni.
43
Profil města Mělníka
Tabulka č. 3.23 – Aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti Aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti
2001
2002
Veřejně prospěšné práce 36 47 122 197 144 201 Společensky účelná pracovní místa Počet uzavřených dohod 56 130 Počet umístěných uchazečů 86 138 Vyčerpáno (Kč) 5.578 3.421 Rekvalifikace Pro uchazečů o zaměstnání 206 209 Skutečně nastoupilo 198 Odstoupilo před nástupem 11 Celkové náklady (v tis. Kč) 1 598 1 550 Vyplaceno vzdělávacím agenturám ( v tis. Kč) 1 723 Vytvořená místa pro ZPS Počet vytvořených míst 1 Počet umístěných uchazečů 23 5 Počet umístěných uchazečů se zdrav. omez. Příspěvek na provoz chráněných dílen Počet uzavřených dohod 1 Počet vytvořených nových míst 23 Příspěvek (v tis. Kč) 2 300 -
Počet uzavřených dohod Počet zřízených míst celkem Počet umístěných uchazečů
Zdroj: ÚP Mělník
44
2003
2004
2005
30 97 113
45 107 118
45 170 157
84 84 4.801
119 119 7.027
130 130 9.278
233 299 3 2 451 2 804
369 353 16 3 818 4 082
287 284 3 2 795 3 009
11 30 -
11 52 3
-
-
-
-
Profil města Mělníka
4.
MÍSTNÍ EKONOMIKA
Místní ekonomika je charakterizována: • postavením města jako centra v průmyslově zemědělské oblasti • širokým záběrem tradičních průmyslových odvětví, (strojírenský, chemický, energetický, potravinářský) • zároveň útlumem tradičních výrob, zejména potravinářství, a pomalým nastartováním životaschopné restrukturalizace • kvalifikační strukturou, odpovídající tradiční průmyslové struktuře • pracovní síla v porovnání se středočeským průměrem vzdělanější • na trh práce mají vliv zejména malí a střední zaměstnavatelé, hlavním zdrojem pracovních sil je zejména obyvatelstvo okresu.
4. 1. Hospodářský vývoj Celý region je historicky zemědělský s výraznými průmyslovými centry Neratovice a Kralupami. Odvětvová skladba průmyslové výroby v regionu je spíše jednostranná s převažujícím chemickým a energetickým průmyslem. Průmysl se soustřeďuje převážně do povodí řek Labe a Vltavy. K rozvoji průmyslové výroby došlo na sklonku osmnáctého století. Nejstarším mělnickým průmyslovým podnikem je cukrovar založený v roce 1869. Vlastník cukrovaru společnost Cukrovary TTD se však rozhodl ukončit k 1.1. 2004 výrobu cukru v cukrovaru. S rozvojem průmyslu v devatenáctém století se rozvíjela i logistika. Pro hospodářský rozvoj Mělníka bylo rozhodující postavení železnice v roce 1874, přemostění Labe v roce 1888 a dále zřízení přístavního překladiště a zbudování přístavu. Ve dvacátém století se Mělník stal střediskem průmyslu v regionu. Před druhou světovou válkou vznikla řada podniků: Škoda Mělník, strojírenský podnik zaměřený na výrobu vozidel a v roce 1941 také Mefrit, který původně založila pražská firma bratří Eliášů na začátku dvacátého století. Největším průmyslovým podnikem, založeným po druhé světové válce, byl komplex technologických celků Elektrárna Mělník, dále podnik Metalex v roce 1969 a Liberta. V regionu i v samotném městě dochází zejména k rozvoji chemického průmyslu. Nové hospodářské i politické podmínky koncem 20. století přinesly změny i v Mělníku. Po roce 1989 byly ve městě založeny firmy jako Erwin Junker, Mepla nebo Patron Bohemia. Firma Qualichem vznikla v roce 1990 a v roce 1998 Ekoplast, nyní Ekoplastik PET. Výrobu naopak ukončila firma Liberta. Řada firem prošla restrukturalizací, změnila výrobu, vlastníka či existuje pod jiným názvem. V současné době produkují ve městě převážně podniky zaměřené na strojírenství a chemický průmysl. Během posledních let dochází v mělnických podnicích ke snižování počtu zaměstnanců (viz již zmíněné ukončení výroby v cukrovaru). Zároveň se však otvírají nové možnosti pro investory, a to jednak ve stávajících průmyslových oblastech, nevyužitý je např. areál loděnic, tak v prostorech předpokládané nové průmyslové zóny.
45
Profil města Mělníka 4. 1. 1. Přehled průmyslových oblastí Rousovice V Rousovicích sídlí cukrovar Mělník a Uhelné sklady. Podolí Průmyslové podniky se nacházejí zejména u železniční trati v ulicích Nádražní, Chloumecká, podél železničních vleček, zejména jihovýchodním směrem (např. Stavebniny Staveko, MEGUM, KOVGUM). Průhon V této lokalitě jsou situovány firmy a organizace Technické služby města Mělníka, Správa silnic, několik firem zabývajících se spedicí, strojírenskou výrobou atd. Pšovka Tato městská část má velký podíl zastoupení průmyslových a velkoobchodních areálů, zejména v oblasti ústí Pšovky do Labe. Městská zástavba je obklopená prstencem průmyslových podniků a provozoven rovněž napojených na vlečky. Mezi největší patří areál Českých přístavů, a.s., Mefrit Mělník, a.s. a Erwin Junker. V prostoru mezi Českolipskou ulicí a Labem se rovněž nachází nejrozsáhlejší z nich - areál přístavu - kde je v současnosti velké mezinárodní překladiště dánské firmy Maersk Seeland. Areál přístavu dále přechází do areálu loděnic, kde se nachází několik drobných provozoven. V lokalitě Pšovka se nachází též chemický podnik Qualichem. Mlazice V této části města se průmyslová výroba soustřeďuje severně od ulic K Přívozu a Strážnická. Při Strážnické ulici se rozprostírají dva výrobní areály – Afimetal, Ekoplastik PET a Mepla. V oblasti ulice K Přívozu se nachází celní úřad a několik firem zabývajících se spedicí a celním odbavení. Celní úřad se nalézá v areálu ČSAD. V Mlazicích můžeme nalézt též firmu Patron Bohemia, s. r. o. . Možnost nových prostor Další rozvoj výrobní sféry ve městě je možný ve stávajících průmyslových oblastech, a to jak v prostorách podniků, které ukončily svou činnost, tak na územním plánem vymezených rozvojových územích těchto oblastí, zejména v Mlazicích, na Pšovce a v Podolí (blíže viz kapitola č. 11). Prostory pro nové průmyslové zóny se předpokládají na levém břehu Labe při silnici směrem na Kralupy.
4. 1. 2. Seznam významných podniků Tabulka č. 4.1: Seznam největších zaměstnavatelů v Mělníku a okolí (podle počtu zaměstnanců) Zaměstnavatel/Firma
Ulice
Zaměření
Počet zam.
Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. Erwin Junker, brousící technika Mělník a.s. SGM s.r.o.
Pražská č.p. 528
Zdravotnictví
618
Řípská č.p. 863 Nad Jatkami č.p. 3562
338 185
Město Mělník Středočeské vodárny, a. s.
nám. Míru č.p. 1 Chloumecká č.p. 2917
FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ V PRAZE
Bezručova č.p. 605
ČSAD Střední Čechy, spol. s.r.o.
K Přívozu č.p. 2604
Výroba a opravy strojů a zařízení Ostatní zpracovatelský průmysl Veř.správa a hospodářská a společenská politika Úprava a rozvod pitné a užitkové vody Veř.správa a hospodářská a společenská politika Ostatní pravidelná osobní pozemní doprava
46
183 169 123 111
Profil města Mělníka LOGO TRANS, spol. s r.o. Zásobování a.s. ČSAD Mělník, a.s.
K Přívozu č.p. 2604 Chloumecká č.p. 3376 K Přívozu č.p. 2604
Mediaservis s.r.o. PATRON Bohemia s.r.o. Beck International, s.r.o. Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, a. s. VOŠ zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník
Bezručova č.p. 187 Kpt. Jaroše č.p. 307 Blatecká č.p. 3344
OKRESNÍ SOUD V MĚLNÍKU Centrum seniorů Mělník HZS Středoč.kraje se sídlem v Kladně
Krombholcova č.p. 264 Fügnerova č.p. 3523
MEFRIT, spol. s r.o. KRINGS VERBAU INTERNATIONAL s.r.o. Cukrovary TTD a. s. Vlastimil Fryč - Fryč a spol. Česká spořitelna, a.s.
Českolipská č.p. 798
ÚŘAD PRÁCE v MĚLNÍKU
Nová č.p. 204
ZDRAV. ZÁCHRANNÁ SLUŽBA
Bezručova č.p. 3409
OSSZ Integrovaná střední škola technická Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník RETAL Czech a.s. LECTUS, s.r.o.
Tyršova č.p. 106 K Učilišti č.p. 2566
Gymnázium Jana Palacha Mělník ČESKÁ POJIŠTOVNA A.S. KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ ŠNAJDR stavby Mělník, s.r.o. Základní škola Mělník, Jungmanovy sady WETEST pneu, spol. s r.o. VŠEOBECNÁ ZDRAV.POJIŠTOVNA ČR PRIORITY, spol. s r.o. MEGUM s.r.o. Střední průmyslová škola stavební KLIMEX CZ, spol. s r.o.
Kokořínská č.p. 2981 sady Na Polabí č.p. 411
Bezručova č.p. 3341
Strážnická č.p. 1522 Pražská č.p. 2079 Havlíčkova č.p. 304 Fibichova č.p. 220
Pražská č.p. 2817 Strážnická č.p. 3586 Plavební č.p. 735
Silniční nákladní doprava Ostatní podnikatelské činnosti Silniční nákladní doprava Kurýrní činnosti jiné než činnosti státní pošty Výr.zdravot.přístrojů a zařízení Ostatní podnikatelské činnosti Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu
107 106 103
Střední (sekundární) vzdělávání Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví Ústavní sociální péče
87
Činnosti v oblasti protipožár.ochrany Výr.chem.látek, přípravků, léčiv a chem.vláken Výroba kovových konstrukcí a prefabrikátů Výroba cukru (přírodního) Stavebnictví Finanční zprostředkování Zprostředkování (nábor) a obstarávání prac.sil Ostatní činnosti související se zdravotní péčí Činnosti v oblasti povinného sociál.zabezpečení Střední (sekundární) vzdělávání
84
101 99 95 89
85 85
82 80 79 71 69 68 60 60 58 57 56 54
Pod Vrchem č.p. 3421 Bezručova č.p. 605
Základní vzdělávání Výroba plastových výrobků Stavebnictví Střední (sekundární) všeobecné vzdělávání Pojišťovnictví a penzij.financování
Bezručova č.p. 109 Panešova č.p. 3521
Zeměměřičské a kartografické činnosti Pozemní a inženýrské stavitelství
45 45
Tyršova č.p. 93 Nádražní č.p. 1980
Základní vzdělávání Protektorování pneumatik
43 43
Fibichova č.p. 267 K Přívozu č.p. 2604 Nádražní č.p. 1980
Pojišťovnictví a penzijní financování Ostatní podnikatelské činnosti Výroba ostatních pryžových výrobků Střední (sekundární) všeobecné Českobratrská č.p. 386 vzdělávání Obchod, opravy a údržba motorových K Přívozu č.p. 1444 vozidel
50 50
42 41 41 41 40
Zdroj: OHK, ÚP Mělník
4. 1. 3. Zemědělství Město Mělník leží v oblasti s tradiční zemědělskou výrobou. Středočeský kraj má díky úrodnému Polabí nadprůměrně příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství. Jak Mělník, tak jeho okolí, je po staletí zásobárnou ovoce a zeleniny pro hlavní město. V okrese je v zemědělství zaměstnáno osm
47
Profil města Mělníka procent obyvatelstva v produktivním věku, v samotném městě je v zemědělství zaměstnáno 2,7 procent obyvatelstva v produktivním věku. Město Mělník je historicky známé svým vinařstvím, což našlo odraz i v české klasické literatuře. Mělnická vinařská oblast s rozlohou cca 160 ha je největší součástí české vinařské oblasti, položené nejseverněji v Evropě. Rozvoj moderního vinařství v devatenáctém století dal vzniknout vinařskému spolku v roce 1873 a v roce 1881 byla založena vinařská škola. Na začátku dvacátého století se proslavila mělnické vína i sekty na mezinárodním trhu. Po roce 1948 vznikl z lobkovického a liběchovského vinařství Státní statek Mělník, rovněž byly založeny České vinařské závody. Po roce 1989 se mělnické vinice vrací do majetku lobkovického rodu. V současné době se produkcí vína v Mělníku zabývají následující výrobci: Mělnické zámecké vinařství, Mělnické vinařství Kraus, Školní statek Střední zahradnické školy Mělník a Česká zemědělská univerzita Praha, Školní zemědělský podnik Lány – středisko Mělník – Chloumek. Kvalitě podmínek pro zemědělství odpovídá struktura pozemků. V katastru obce se rozprostírají vinice, sady a zahrady. Podíl zemědělské půdy je jak ve městě (61,9 %), tak v mělnickém okrese (66,1 %) vyšší než ve Středočeském kraji (60,9 %) či republikový průměr (54,3 %). Tabulka č. 4.2: Výměry zemědělské půdy v Mělníku v ha 2496,6 1545,9 220,1 71,7 964,9 120,9 168,2 950,7 73,2 551,7 149,4 176,4
Celková výměra pozemku Zemědělská půda Zahrady Louky Orná půda Ovocné sady Vinice Nezemědělská Vodní plochy Ostatní plochy Lesní půda Zastavěné plochy
% 100,0 61,9 8,8 2,9 38,6 4,8 6,7 38,1 2,9 22,1 6,0 7,1
Zdroj: ČSÚ
4. 1. 4. Obor činnosti a právní forma podnikatelských subjektů Z celkového počtu 4 804 se nejvíce podnikatelských subjektů věnuje obchodu, prodeji a opravě motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství, celkem 1 763 subjektů. Dále jsou to ostatní obchodní služby (938 subjektů), průmysl (588 subjektů), stavebnictví (564 subjektů) a ostatní veřejné, sociální a osobní služby (420 subjektů). Z toho plyne, že 2,96 % podnikatelských subjektů provozuje svou činnost v primárním sektoru, 23,98 % v sekundárním sektoru a 73 % v sektoru terciárním. Struktura je přibližně shodná s výše uvedenou strukturou ekonomické aktivity a značí především na průmyslový a obslužný charakter současné ekonomiky města Mělník. Tabulka č. 4.3 dále obsahuje
48
Profil města Mělníka členění subjektů podle právní formy. V tomto členění převládají podnikatelé-fyzické osoby. Z celkového počtu 3 541 podnikatelů však může být mnoho tzv. „mrtvých živností“. Tabulka č. 4.3 – Podnikatelské subjekty dle oboru činnosti a právní formy Hospodářská činnost (rok 2004)
Počet
%
Počet podnikatelských subjektů celkem
4804
100
Zemědělství, lesnictví, rybolov
142
2,96
Průmysl
588
12,24
Stavebnictví
564
11,74
Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství
225
4,68
1763
36,70
Ostatní obchodní služby
938
19,53
3
0,06
Školství a zdravotnictví
161
3,35
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
420
8,74
Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění
Členění dle právní formy: Státní organizace
31
0,65
Akciové společnosti
20
0,42
Obchodní společnosti
374
7,79
Družstevní organizace
98
2,04
Peněžní organizace
0
0,00
Podnikatelé-fyzické osoby
3541
73,80
Samostatně hospodařící rolníci
100
2,08
Svobodná povolání
258
5,38
Ostatní právní formy
376
7,84
Zdroj: ČSÚ
4. 2. Rozpočet města Graf č. 4.1: Srovnání příjmů a výdajů města Mělníka v letech 2002-2005 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0
2002
2003
2004
2005
Celkové příjmy
441 212
543 034
463 396
400 319
Celkový výdaje
441 896
497 495
468 323
343 822
Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor
Nová daňová soustava byla v ČR zavedena k 1. lednu 1993. Znamenala zásadní změnu dosavadního daňového systému. Snad největším posunem oproti stávající úpravě bylo zavedení daně z přidané hodnoty. Výše daní se postupem času prostřednictvím zákonů mění. Daňová kvóta (celková daňová
49
Profil města Mělníka povinnost dopadající na jedince) se nemění, dochází pouze k přesouvání daňové zátěže od daní přímých k daním nepřímým. To má zejména dva důvody: za prvé se jedná o trend, vysledovatelný v celé západní Evropě, a za druhé (a to především) to souvisí s neúspěšností státních orgánů vybrat uložené daně. Od roku 2001 vstoupila v platnost nová rozpočtová pravidla, podle kterých se sdílené daně rozdělují ze státního rozpočtu podle počtu obyvatel s koeficientem podle velikostní kategorie obce. Rozpočet města je současnosti víceméně vyrovnaný (viz graf č. 4.1).
4. 2. 1. Příjmy Příjmy města tvoří zejména výnosy daní, vlastních, dotačních a kapitálových příjmů. Do příjmů jsou zahrnuty také správní poplatky. V časové řadě 4 let byly vždy příjmy města naplněny na více jak 100%. Absolutní výše celkových příjmů se pohybovala ročně kolem 450 mil.Kč. V roce 2003 byla výše příjmů výrazně vyšší z důvodu dotací účelově poskytnutých na výdaje související s povodněmi a z důvodu mimořádného prodeje majetku (akcie, plynárenské zařízení) a naopak v roce 2005 byla výše příjmů ponížena o mzdové prostředky pro školská zařízení, neboť kraj začal posílat mzdové prostředky přímo školským zařízením. Vývoj příjmů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 4.4: Příjmy města Mělník za roky 2002-2005 (tis. Kč) 2002 254 765 438 030 441 212 % plnění 101 Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor
Rozpočet Uprav.rozpočet Skutečnost
2003
2004
2005
310 161 529 472 543 034 103
331 359 461 232 463 396 100
331 964 365 864 400 319 109
Daňové příjmy Daňové příjmy se naplňovaly celkem rovnoměrně a mírně stoupaly. V roce 2002 činily 141 mil.Kč, v roce 2005 již dosáhly výše 187 mil.Kč. Účelové dotace Každoročně město žádá o účelové dotace na různé tituly a za období 2002 až 2005 město získalo téměř 70 různých dotací v celkové výši cca 134 mil.Kč. Mezi ty nejvýznamnější lze řadit dotace na „Vybudování parku Na Polabí“ či na „ Bytový dům Sokolská“ nebo dotace na „Rekonstrukci autobusového nádraží“. Kapitálové příjmy Příjmy z prodeje majetku jsou výrazným příjmem do rozpočtu města a jsou vždy čerpány na důležité investiční akce. Za období 4 let město získalo za prodej nemovitostí 124 mil. Kč, za prodej akcií 25 mil. Kč a obdrželo investiční dary v celkové výši téměř 7 mil.Kč. 4. 2. 2. Výdaje Výdaje města se každým rokem pohybovaly kolem 450 mil.Kč. V roce 2003 a v roce 2005 byla výše výdajů ovlivněna stejnými faktory jako u příjmů, což dokládá níže uvedený přehled. Nejvíce provozních finančních prostředků město vynakládá do oblasti školství, oblasti sportu, kultury a zájmové činnosti, dále do oblasti životního prostředí a v neposlední řadě dává nemalé fin.
50
Profil města Mělníka prostředky do oprav a údržby svého majetku včetně komunikací, veřejného osvětlení atd. Během čtyřletého období nedošlo nikdy k překročení plánovaných provozních výdajů. Každoročně město investuje kolem 50 až 60 mil. Kč do rekonstrukce nebo modernizace majetku či do nových investičních akcí. Tabulka č. 4.5: Výdaje města Mělník za roky 2002-2005 (tis. Kč) 2002 317 894 ROZPOČET Uprav.rozpočet 504 753 Skutečnost 441 896 % plnění 88 Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor
2003 331 088 563 801 497 495 88
2004 367 774 488 790 468 323 96
2005 352 298 440 636 343 822 78
4. 2. 3. Financování Do položky financování patří všechny druhy půjček, jejich splácení a zapojení volných zdrojů z minulých let do rozpočtu. Tabulka č. 4.6: Financování rozpočtu (tis. Kč) Úvěr – FRB povodně Úvěr (investiční) Splácení úvěrů a návr.fin.výpomoci Zapojení volných zdr. z min.let do rozpočtu Zdroj: MěÚ Mělník, finanční odbor
2002 x 16 417 18 496
2003 4 400 2 926 20 003
2004 290 x 12 863
2005 0 0 11 715
2 763
0
17 500
0
Zadluženost města po celé období byla nízká, podíl dluhové služby na běžných příjmech se snižovala z 9% na 5%.
4. 2. 4. Přehled organizací řízených a financovaných městem Řízené příspěvkové organizace: •
Technické služby města Mělníka, Mladoboleslavská 476, Mělník 276 01
•
Masarykův kulturní dům, U Sadů 326, Mělník 276 01
•
Základní škola J. Seiferta, J. Seiferta 148, Mělník 276 01
•
Základní škola Jungmannovy sady, Jungmannovy sady 93, Mělník 276 01
•
Městská policie, Husova 32, Mělník 276 01
•
Sociální a ubytovací služby (Azylový dům), Na Fialkách 819, Mělník 276 01
•
Autokemp, Klášterní ul., Mělník 276 01
•
Krytý plavecký bazén, Řipská ul., Mělník 276 01
•
Lesy a veřejná zeleň města Mělníka, Pražská 415, Mělník 276 01
•
Útulek pro zvířata v nouzi Mělník, Řipská ul., Mělník 276 01
•
Centrální sběrový dvůr, Karolíny Světlé, Mělník 276 01
51
Profil města Mělníka •
Jesle, Pod Vrchem 2995, Mělník 276 01
•
Sociální ubytovna, Dukelská 2668, Mělník 276 01
•
Domov důchodců Mělník, Vágnerova 3523, Mělník 276 01
•
Domy s pečovatelskou službou, 17. listopadu 246, Sokolská 1058, Mělník 276 01
•
Pečovatelská služba, Vágnerova 3523, Mělník 27601
•
Klub důchodců, Kosmonautů 3018, Mělník 276 01
4. 3. Rozvoj města Mělníka 4. 3. 1. Realizace strategie rozvoje města Mělník – přehled projektů Realizace dlouhodobé strategie rozvoje města Mělník vychází ze Strategického plánu. Strategickým dokumentem obsahujícím aktuální priority realizace dlouhodobé strategie rozvoje města je Akční plán. CELKOVÁ VIZE V roce 2020 je Mělník městem: s vyřešenou dopravní sítí, oddělenou od klidové zóny, s vyřešeným parkováním a funkční městskou hromadnou dopravou; podporujícím podnikatelské subjekty a ekologicky šetrné technologie s maximální efektivností vynaložených nákladů; kladoucím důraz na cestovní ruch; s rozvinutou infrastrukturou a službami pro volnočasové aktivity, kulturu a sport pro občany i návštěvníky města a s komplexním informačním systémem; emisně minimálně zatíženým a s životním prostředím slučitelným se zdravím člověka; garantujícím svým občanům komplexní sociální ochranu a bezpečnost (bydlení, vzdělávání, sociální zabezpečení, zdravotnictví, zaměstnanost); s živým historickým centrem v duchu tradice vína. GLOBÁLNÍ STRATEGICKÉ CÍLE
o Vybudovat funkční a bezpečný dopravní systém s odlišenou tranzitní dopravou od místní dopravy s důrazem na dopravní uzel a s vyřešeným parkováním
o Vybudovat efektivní a účelnou strukturu pěších a cyklistických tras s vhodným začleněním centra o o o o o o o o o o o o o
města Systémově podporovat drobné a malé podnikání a vytvořit podmínky pro průmyslovou výrobu Vyvážený urbanistický rozvoj celého území města Prosperující cestovní ruch Vytvořit fungující komunikační systém dostupný všem Rozvoj komunity a občanské společnosti Vytvořit zdravé životní prostředí pro člověka Mít ekologicky vzdělaného občana města Minimalizovat přírodní vlivy na život občanů (povodně) Udržovat a rozvíjet kvalitu bydlení Trvale udržovat a zlepšovat zdravotní a sociální služby ve městě Zajišťovat celoživotní vzdělávání Minimalizovat výskyt společensky nežádoucích jevů účinnou prevencí Zvyšovat bezpečnost občanů ve městě (život, zdraví, majetek)
52
Profil města Mělníka VÝZNAM ZKRATEK TYP (typ projektu) IA = investiční akce (včetně přípravné fáze) ZD = zpracování a schválení závazné dokumentace, které není součástí přípravy investiční akce SK = zpracování koncepce, studie, analýzy atd., které nejsou součástí přípravy investiční akce NJ = neinvestiční jednorázové akce NK = neinvestiční kontinuální projekt (dlouhodobě probíhající jako např. vydávání Zpravodaje) NP = neinvestiční periodicky se opakující akce (např. Slavnosti růže) PRIORITA 1 = nezbytné a urgentní (nutné bezodkladně řešit, např. kvůli odvrácení škody nebo významu pro navazující akce) 2 = nezbytné, ale ne urgentní (nutné řešit, ale ne bezodkladně) REALIZOVATELNOST (z hlediska financí a kapacit) RU = realizace projektu je zajištěna v úplném rozsahu RC = realizace projektu je zajištěna jen v částečném rozsahu PR = realizace projektu je podmíněna (zejména získáním dotace) NR = realizace projektu není zajištěna ani podmíněně STAV (současný stav přípravy a realizace projektu) 0 = zatím nebyla zahájena ani příprava projektu P = probíhá příprava projektu R = probíhá realizace projektu H = projekt je hotový (byl již realizován) I = práce na projektu byly přerušeny Z = projekt byl zrušen nebo vyjmut z Akčního plánu PRIORITNÍ, REALIZOVANÉ A OSTATNÍ PROJEKTY Tabulka
č. 4.7: Prioritní projekty
Název projektu První etapa obchvatu města (Pražská Boleslavská) Parkoviště Na vyhlídce Patrové parkoviště - sídliště Rousovice Patrové parkoviště - Tyršova ulice Dopravní napojení přístavu - sjezd z mostu do ulice Nůšařská
Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost IA 03/2009 11/2010 1 PR IA SK SK IA
01/2007 01/2009 01/2009 01/2007
12/2008 12/2010 12/2010 12/2007
Plynofikace městské části Staré Rousovice IA Komunikační panel (SW produkt pro NK podchycení předkládaných problémů, návrhů, doporučení týkajících se podmínek podnikání, jejich třídění, sledování projednání a řešení, archivování.) Vyhledávání financování projektů a příprava NK projektových žádostí Mělník - Kanalizace a ČOV IA Koordinace rekonstrukce inž. sítí v IA historickém centru města Revitalizace historického centra města IA Mělník
01/2007 01/2008
Stav R
2 2 1
RC NR NR PR
P 0 0 P
12/2007 -
1 2
PR NR
0 0
01/2005
-
1
RU
P
05/2007 07/2005
12/2010 12/2008
1 1
PR NR
P 0
06/2006
12/2009
1
PR
P
53
Profil města Mělníka Pokračování tabulky č. 4.7 Název projektu Příspěvek na zpřístupnění věže chrámu sv. Petra a Pavla Zbudování cykloturistické trasy MělníkNeratovice-Brandýs n.Labem (1. fáze – zpracování projektové dokumentace) Hřiště u ZVŠ Sportovní Hřiště Vehlovice – povrch ZŠ Mlazice – um.povrch hřiště Bios – povrch Sportovní hřiště v lokalitě Pivovar Rekonstrukce Autocampu Vybudování multifunkčního kulturně a vzdělávacího centra (1. fáze – zpracování projektové dokumentace) Zkvalitnění orientačního systému ve městě a umístění informačních tabulek o historii významných památkových objektů
Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost IA 01/2005 12/2007 1 RC
Stav P
IA
01/2007
12/2010
2
PR
0
IA
2008 2008 2008 2008 2008 2008 06/2007
2009 2009 2009 2009 2009 2009 12/2009
2 2 2 2 2 2 2
NR
P
IA
05/2006
05/2008
2
PR
R
Vytvoření ucelené a systematické propagace NJ 09/2005 12/2008 2 PR města (v návaznosti na zpracování komunikační strategie města - projekt 4.6.1.1) Internetová prezentace - www stránky města NK 03/2005 1 RC (pro občany, podnikatele a návštěvníky) - v návaznosti na projekt 4.6.1.1 Úspora paliv, zvýšení účinnosti spalovacího NK 11/2005 2 PR zařízení Informační systém environmentální NK 01/2006 1 RC výchovy, vzdělávání a osvěty MODUL 1 - Výchovné programy pro NK 04/2005 1 RC mateřské, základní a střední školy v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Protipovodňová opatření IA 01/2008 12/2010 RC Regenerace historických parků IA 01/2007 12/2008 NR Zřízení komunitního centra IA 07/2005 06/2007 1 PR Výstavba podporovaných bytů (DPS) IA 2007 2008 1 PR Výstavba bytového domu (náhradní IA 01/2008 1 PR ubytování v souvislosti s obchvatem města) Komunitní plán sociálních služeb Mělník NJ 12/2003 12/2006 1 PC Dostavba ZŠ Blahoslavova IA 2008 2010 1 PR Zpracování komunikační strategie města SK 01/2006 12/2006 1 NR Zdroj: Akční plán realizace rozvoje strategie města Mělník na rok 2007 s výhledem na další období
54
R
R
R R R
P P P 0 0 R P 0
Profil města Mělníka
Tabulka
č. 4.8: Realizované projekty
Název projektu Podjezd vlečky do přístavu - Bezručova ul. Modernizace autobusového terminálu Mělník Inventarizace a pasportizace ploch pro podnikání a průmysl dle ÚZ města
Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost Stav SK 06/2005 12/2006 2 NR H IA 05/2005 07/2006 1 PR H ZD
06/2005
01/2006
1
RC
H
Zpracování studie "Hodnocení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v Mělníku a doporučení pro realizaci podpory v této oblasti městem" Rekonstrukce biokoridoru Rekonstrukce sociální ubytovny v Mělníku, Dukelská 2668
SK
01/2006
12/2006
1
PR
H
IA IA
03/2006 03/2005
08/2006 06/2006
1 1
NR PR
H P
Vytvoření sítě veřejně přístupných míst k internetu v Mělníku (v návaznosti na zpracování komunikační strategie města)
IA
08/2005
12/2006
2
PR
H
Zdroj: Akční plán realizace rozvoje strategie města Mělník na rok 2007 s výhledem na další období
Tabulka č. 4.9: Ostatní projekty Název projektu Podjezd kolejí Řípská x Chloumecká Rekonstrukce objektů čp. 31 a 32 Husově ulici Víceúčelová hala s hledištěm - Podolí Vybudování veřejně přístupného sportoviště při ZŠ Pšovka Vybudování hřiště pro cyklokros a skatepark Studie vybudování říčních lázní na Labi (koupaliště mezi soutokem a starými lázněmi) MODUL 2 - Environmentální výchova ve volném čase dětí a mládeže MODUL 3 - Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty
Typ Zahájení Ukončení Priorita Realizovatelnost Stav SK 06/2005 12/2006 NR 0 IA 01/2006 12/2007 RC 0
MODUL 4 - Působení na veřejnost v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Rekonstrukce stromořadí včetně obnovy chodníků v ul. kpt Jaroše Rekonstrukce stromořadí včetně obnovy chodníků v ul.17. listopadu Rekonstrukce stromořadí včetně obnovy chodníků v ul. Pražská Rekonstrukce veřejné zeleně na sídlištích Vytvoření informačního a vzdělávacího střediska pro žáky, pedagogy a širokou veřejnost (DVPP, rekvalifikační kurzy, univerzita třetího věku, zájmové kurzy…)
IA IA
01/2006 01/2006
12/2009 12/2006
NR NR
P 0
IA SK
01/2006 01/2006
12/2007 12/2006
NR PR
0 0
NK
01/2006
-
RC
P
NK
01/2006
-
RC
P
NK
01/2006
-
RC
P
IA
01/2008
12/2009
NR
P
IA
01/2006
12/2008
NR
P
IA
07/2005
12/2007
NR
P
IA NK
01/2008 01/2006
12/2012 -
NR PR
P Z
2
Zdroj: Akční plán realizace rozvoje strategie města Mělník na rok 2007 s výhledem na další období
55
Profil města Mělníka 4. 3. 2. Projekty financované z fondů EU Od listopadu roku 2004 do března roku 2006 podalo město Mělník celkem 6 žádostí o spolufinancování rozvojových projektů v rámci různých opatření programu SROP a na dalších 2 se podílelo ve formě partnerské spolupráce. Všechny žádosti o spolufinancování byly úspěšné. 1. Modernizace autobusového terminálu Mělník (dokončeno) V listopadu 2004 město Mělník připravilo žádost o finanční příspěvek z fondů EU na projekt „Modernizace autobusového terminálu Mělník“ a v lednu 2005 byl tento projekt zařazen mezi úspěšné. Rekonstrukce autobusového terminálu byla rozdělena na dvě etapy. 1. etapa se uskutečnila v roce 2005 a řešila polovinu současné provozní plochy, přičemž zde vzniklo zastřešené bezbariérové nástupiště, nové povrchy komunikací a pás zeleně. Ve 2. etapě došlo v první polovině roku 2006 k odstranění všech asfaltových ploch a zbudování nových ploch zeleně. Zároveň byl instalován nový informační systém pro cestující ve formě elektronické tabule, která uživatele permanentně informuje o aktuálních časech odjezdů autobusových linek. Finančně náročnější první etapa (cca 21,8 mil. Kč) byla dokončena přesně dle harmonogramu, tedy 15.11.2005. Druhá etapa byla dokončena v měsíci červnu s náklady (cca 8,3 mil. Kč). Celkové náklady projektu ve výši cca 30 mil. Kč byly spolufinancovány z fondů EU ve výši 75 % (22,5 mil. Kč) a z 25 % ze zdrojů města Mělníka (7,5 mil. Kč). 2. Veřejně přístupné místo k internetu v prostorách budovy Centra seniorů v Mělníku (dokončeno) Cílem projektu bylo vytvořit veřejně přístupné místo k internetu pro širokou veřejnost, včetně osob s omezenou schopností pohybu. Realizací projektu vzniklo 0,5 úvazku pracovního místa pro osobu se sníženou pracovní schopností pohybu, možnost využívání širokopásmového připojení k internetu zdarma a vytvoření 3 PC míst s bezdrátovým přístupem. Ve spolupráci s partnerem projektu (Úřad práce v Mělníku) má široká veřejnost k dispozici aktuální přehled o volných místech v regionu. Partner projektu o.s. MaSON poskytuje internetové připojení zdarma. Z celkových nákladů projektu 480.906 Kč přispěla EU částkou 360.680 Kč a státní rozpočet ČR 48.090 tis. Kč. 3. Rekonstrukce sociální ubytovny v Mělníku, Dukelská 2668 (dokončeno) Město Mělník již při tvorbě Strategického plánu rozvoje města v roce 2004 definovalo své cíle pro následující roky i v oblasti rozvoje sociální péče. V akčním plánu rozvoje města pak stanovilo jako prioritním cílem zrekonstruovat sociální ubytovnu v Dukelské ulici, která poskytuje možnost krátkodobého ubytování sociálně znevýhodněným osobám a byla v nevyhovujícím technickém stavu. S přípravou projektu již v prvotní fázi městu Mělník pomáhaly Úřad práce v Mělníku a občanské sdružení Lepší život, především pak při vytvoření sociálně – právní poradny v objektu. V provozní fázi projektu již odbor sociálních věcí a zdravotnictví ve spolupráci s těmito partnery zajišťují fungování této poradny. Z celkových nákladů projektu 2.986.275 Kč přispěla EU částkou 2.389.020 Kč a státní rozpočet ČR 238.902 Kč. 4. Rozvoj služeb cestovního ruchu na Mělnicku (v realizaci) Projekt zahrnuje tvorbu a distribuci řady šesti tématických letáků: Region Mělnicko – pokladnice historie a úrodné srdce Čech, Mělnickem na kole, Krajinou romantika - Máchova cesta, Mělnické vinařství a Mělnické vinobraní, Kam za dobrým jídlem a klidným spánkem, Aktivní dovolená na Mělnicku. Dále vznikne brožura Průvodce městem, virtuální prohlídka na webových stránkách města, orientační mapa regionu a budou zřízeny dva velkoplošné informační a orientační plány města. Navrhované letáky jsou tištěny ve třech jazykových verzích, stejně jako další výše uvedené projekty. Z celkových nákladů projektu 1.404.062 Kč přispěla EU částkou 1.053.046 Kč, rozpočet Středočeského kraje 140.406 Kč a státní rozpočet ČR 70.204 Kč.
56
Profil města Mělníka 5. Síť VPMI (veřejně přístupně místo k internetu) v centru města Mělník (v realizaci) Základní zaměření projektu spočívá v rozšíření možnosti přístupu na internet široké veřejnosti (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) vybudováním páteřní sítě pro připojení k internetu s maximální kapacitou 20Mbps, která umožní rychlé připojení novým uživatelům, vytvoření 3 nových VPMI a obnově 2 VPMI v centru města a vytvoření lokální WiFi sítě v historickém centru města. Na vzniku a realizaci tohoto projektu se na základě partnerské spolupráce podílí občanské sdružení MaSON. Z celkových nákladů projektu 1.953.329 Kč přispěla EU částkou 1.464.997 Kč a státní rozpočet ČR 195.333 Kč. 6. Komunitní plán sociálních služeb Mělník (v realizaci) Realizací projektu, která zahrnuje celou řadu činností (zpracování socio–demografické analýzy, analýz poskytovatelů a příjemců sociálních služeb, přes organizaci informačních a propagačních akcí zaměřených na sociální integraci v regionu, tiskem a distribucí Katalogu sociálních služeb až po následnou tvorbu strategické části KPSS), by mělo město Mělník v konečném důsledku disponovat Komunitním plánem sociálních služeb, který bude veřejně schváleným plánem aktivit, jak snižovat riziko sociálního vyloučení sociálně ohrožených osob a podpořit tak proces sociální integrace v regionu. Na přípravě a realizaci tohoto projektu se podílejí: Centrum seniorů Mělník, Úřad práce v Mělníku, Regionální rozvojová agentura Střední Čechy, Babylón o.s. Z celkových nákladů projektu 831.341 Kč přispěla EU částkou 665.073 Kč a státní rozpočet ČR 66.507 Kč.
Výsledky partnerské spolupráce města Mělník Na základě partnerské spolupráce poskytovalo město Mělník odbornou asistenci dvěma žadatelům o finanční příspěvek z programu SROP. Společnost RAČEK s.r.o. získala na projekt „Rozšíření a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích kapacit hotelu Ludmila“ částku cca 4,5 mil. Kč a Jan Staněk na projekt „Penzion Alabama Mělník“ částku cca 3,5 mil. Kč. Město Mělník dále poskytuje poradenství těmto subjektům při realizaci a administraci těchto projektů. Město Mělník dále spolupracuje s mnohými subjekty v regionu při přípravě dalších rozvojových projektů – např. s MAS Vyhlídky, která získala finanční podporu z programu Leader, Přemyslovy Středními Čechy, které zpracovávají analýzu rozvoje cestovního ruchu na území Mělnicka, Kokořínska a povodí Liběchovky, a dalšími.
57
Profil města Mělníka
5.
DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ
5. 1. Domácnosti a rodinný stav obyvatelstva Tabulka č. 5.1 – Domácnosti podle typu a počtu členů – město Mělník (SLDB 1991 a 2001) SLDB 2001 Hospodařící domácnosti celkem
počet
v%
1
2
3
4
5 a více
Průměrný počet členů
8 136
100,0
2 475
2 380
1 602
1 379
300
2,36
8 028
98,7
2 475
2 380
1 602
1 339
232
2,32
108
1,3
x
-
-
40
68
5,09
8 245
100,0
2 475
2 518
1 660
1 350
242
2,32
3,02
Celkem
Domácnosti s počtem členů
v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem
v tom: úplné rodiny
4 506
54,7
x
1 682
1 328
1 278
218
bez závislých dětí
2 514
30,5
x
1 682
613
200
19
2,43
se závislými dětmi
1 992
24,2
x
x
715
1 078
199
3,77
1 104
13,4
x
699
315
67
23
2,48
411
5,0
x
316
82
12
1
2,27
neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně SLDB 1991
Hospodařící domácnosti celkem
693
8,4
x
383
233
55
22
2,60
160
1,9
x
137
17
5
1
2,19
2 475
30,0
2 475
x
x
x
x
1,00
1 758
21,3
1 758
x
x
x
x
počet
v%
1
2
3
4
5
1,00 Průměrný počet členů
7 591
100,0
1 816
2 101
1 567
1 727
380
2,57
7 547
99,4
1 816
2 096
1 561
1 712
362
2,56
Celkem
Domácnosti s počtem členů
v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem
44
0,6
x
5
6
15
18
x
7 636
100,0
1 840
2 137
1 576
1 719
364
2,56
v tom: úplné rodiny
4 980
65,2
x
1 592
1 375
1 663
350
x
bez závislých dětí
2 128
27,9
x
1 592
424
105
7
x
se závislými dětmi
2 852
37,3
x
x
951
1 558
343
x
793
10,4
x
526
197
56
14
x
bez závislých dětí
284
3,7
x
250
30
3
1
x
se závislými dětmi
509
6,7
x
276
167
53
13
x
23
0,3
x
19
4
-
-
x
1 840
24,1
1 840
x
x
x
x
x
1 801
23,6
1 801
x
x
x
x
x
neúplné rodiny
vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně
Zdroj: ČSÚ
Celkový počet cenzových domácností mezi lety 1991 a 2001 narostl ze 7 636 na 8 245. Struktura cenzových domácností se taktéž měnila. Úplné rodiny zaznamenaly pokles ze 4 980 na 4 560 domácností, tj. pokles v rámci struktury cenzových domácností z 65,2 % na 54,7 %. V rámci úplných rodin vzrostlo zastoupení rodin bez závislých dětí ze 42,7 % na 55 %, což je v absolutních hodnotách růst ze 2 128 na 2 514. Naopak úplné rodiny se závislými dětmi zaznamenaly pokles z 2 852 na 1 992 domácností. Další typ cenzových domácností neúplné rodiny vzrostl ze 793 na 1 104, což je v celkové struktuře z 10,4 % na 13,4 %. V rámci těchto rodin se struktura významně neměnila, tzn. že relativní zastoupení neúplných rodin bez závislých dětí a neúplných rodin se závislými dětmi zůstalo téměř beze změn. Dále došlo ke zvýšení počtu vícečlenných nerodinných domácností a domácností jednotlivců. Vícečlenné nerodinné domácnosti v celkové struktuře zabíraly v roce 1991 0,3 %, zatímco v roce 2001 1,9 %. Významný nárůst ve struktuře cenzových domácnosti zaznamenaly
58
Profil města Mělníka domácnosti jednotlivců, a to zvýšení z 24,1 % na 30 %. Průměrný počet členů domácnosti se snížil z 2,56 na 2,32, právě díky růstu zastoupení domácností jednotlivců. Z výše prezentovaných výsledků plyne, že mezi lety 1991 a 2001 došlo k významným změnám, které měly vliv na vývoj domácností. Tyto změny působily na růst počtu domácností jednotlivců, úplných rodin bez závislých dětí, neúplných rodin a na pokles počtu úplných rodin se závislými dětmi. Mezi tyto změny lze řadit již zmíněný posun hodnot ve společnosti v průběhu devadesátých let směrem k západoevropskému modelu chování. Po roce 1990 se mladým lidem otevřela celá řada možností, společnost se stávala otevřenější a s rostoucí ekonomickou výkonností se zvyšovala kupní síla obyvatelstva. Tyto a další charakteristiky transformačního a postransformačního období v ČR působily na změnu chování lidí. Mladí lidé žijí nesezdaní v tzv. faktických manželstvích, popřípadě uzavření sňatku a založení rodiny odkládají do pozdějšího věku. Tím, jak se společnost stala otevřenější, změnil se i postoj k rozvodům, jež se staly společensky přijatelnější. Výsledkem těchto změn byl již výše zmíněný vývoj domácností. Tabulka č. 5.2 – Obyvatelstvo podle rodinného stavu – SLDB 2001 v tom podle rodinného stavu SLDB 2001 Obyvatelstvo celkem
relativní vyjádření (v %)
Celkem
svobodní
ženatí, vdané
rozvedení
ovdovělí
nezjištěno
19 271
6 887
9 182
1 622
1 431
149
100,0
35,7
47,6
8,4
7,4
0,8
v tom: muži relativní vyjádření (v %) ženy relativní vyjádření (v %)
9 333
3 756
4 573
682
241
81
100,0
40,2
49,0
7,3
2,6
0,9
9 938
3 131
4 609
940
1 190
68
100,0
31,5
46,4
9,5
12,0
0,7
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 5.3 – Obyvatelstvo podle rodinného stavu – SLDB 1991 v tom: SLDB 1991 Obyvatelstvo celkem
relativní vyjádření (v %)
Celkem
ženatí, vdané
19 625
10 088
100,0
51,4
9 595
5 046
v tom: muži relativní vyjádření (v %) ženy relativní vyjádření (v %)
100,0
52,6
10 030
5 042
100,0
50,3
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 5.2 uvádí rodinný stav obyvatelstva podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Z tabulky plyne, že z celkového počtu obyvatel 19 271 v roce 2001 bylo 35,7 % svobodných, 47,6 % ženatých, resp. vdaných, 8,4 % rozvedených, 7,4 % ovdovělých a 0,8 % bylo nezjištěno. Při srovnání se situací v roce 1991, jež uvádí tabulka č. 5.3 9, plyne, že podíl ženatých, resp. vdaných činil v tomto roce 51,4 %, tj. téměř o 4 % více. Tento pokles podílu ženatých, resp. vdaných v roce 2001 oproti roku 1991 lze přičíst výše uvedeným změnám společenských charakteristik. Tento vývoj odpovídá situaci v celém Středočeském kraji, kde dochází k postupnému nárůstu podílu svobodných a rozvedených, zatímco zastoupení vdaných a ženatých se snižuje. V tabulkách je dále uveden rodinný stav dle pohlaví.
9
Tabulka č. 5.3 uvádí pouze počet ženatých, resp. vdaných. Údaje o počtu svobodných, rozvedených, ovdovělých nebyly k dispozici.
59
Profil města Mělníka Graf č. 5.1 – Struktura obyvatel podle rodinného stavu sv obodní
SLDB 2001
ženatí, v dané rozv edení ov dov ělí nezjištěno
V grafech č. 5.1 a 5.2 a,b je prezentována struktura obyvatel podle rodinného stavu. Z grafů je tak názorně vidět, které kategorie ve společnosti převládají a jak se liší situace dle pohlaví. Graf č. 5.2 a, b – Struktura obyvatel podle rodinného stavu – Muži (a), Ženy (b) SLDB 2001 - M uži
sv obodní
SLDB 2001 - Ženy
sv obodní
ženatí, v dané
ženatí, v dané
rozv edení
rozv edení
ov dov ělí
ov dov ělí
nezjištěno
nezjištěno
5. 2. Bydlení Tabulka č. 5.4: Základní údaje o bytovém fondu ve městě v roce 2001 Domy celkem Trvale obydlené domy - podíl rodinných domků (%) Trvale obydlené byty - podíl v rodinných domcích (%) Průměrné stáří trvale obydlených domů Průměrná celková plocha na 1 byt (v m2) Průměrná obytná plocha 1 bytu (v m2) Průměrný počet obytných místností na 1 byt Průměrný počet osob na 1 byt Průměrná obytná plocha na osobu (v m2)
3 042 2 636 84,3 7 377 33,5 48,8 72,0 47,1 2,7 2,6 17,8
Zdroj : SLDB 2001, ČSÚ
Domovní fond v roce 2001 tvořilo 3 042 domů z toho 2 636 domů trvale obydlených. Neobydlené domy představovaly 13 %. Převahu měly rodinné domy – 2 617, z toho 2 224 trvale obydlených. V rodinných domcích bydlí 6 928 obyvatel Mělníka, tj. 36 %. Jedna pětina bytů v Mělníku pochází z let 1890 – 1945. Po druhé světové válce dochází k výraznější výstavbě. Více než jedna čtvrtina bytového fondu v Mělníku byla postavena v letech 1971-1980.
60
Profil města Mělníka Graf č. 5.3: Podíl počtu obydlených bytů podle doby výstavby (v %) 27 23,9 20,1
10,1
8,4
1890-1919
1920-1945
9,6
1946-1970
1971-1980
1981-1990
1991-2001
Zdroj : SLDB 2001, ČSÚ
Více než polovinu bytů tvoří v Mělníku byty v družstevním vlastnictví, buď jsou to byty členů bytových družstev nebo členů družstev nájemců. Nájemních bytů v Mělníku je téměř čtyřicet procent. Do osobního vlastnictví patří osm procent trvale obydlených bytů. Graf č. 5.4: Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu člen družstva nájemců 21%
osobní vlastnictví 8%
nájemní 39% člen bytového družstva 32%
Zdroj : SLDB 2001, ČSÚ
Podle výsledků sčítání 2001 patří většina bytů v Mělníku do první kategorie. Zejména v bytových domech tvoří byty I. kategorie téměř 96 procent. Nižší podíl bytů první kategorie se nachází v rodinných domech. Tabulka č. 5.5: Trvale obydlené byty v Mělníku podle kategorie bytu Kategorie Byty v rodinných Byty v bytových Ostatní domy Byty v domech domech domech celkem Abs. Abs. Abs. Abs. % % % % I. kategorie 2013 4631 57 6701 83,9 97,1 82,6 92,6 II. kategorie 285 113 6 404 11,9 2,4 8,7 5,6 III. kategorie 62 14 5 81 2,6 0,3 7,2 1,1 IV. kategorie 40 10 2 51 1,7 0,2 1,4 0,7 celkem 2472 4835 70 7377 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ
Stávající bytový fond města Mělníka – celkem 377 bytových jednotek - spravuje: • Koncept Fast, s. r. o. se sídlem Krušnohorská 786, 361 01 Ostrov, pobočka Mělník, Rohelova 2596, 27601 Mělník, tel.: 315 621 951 a tel. 315 621 952.
61
Profil města Mělníka Žádostí o byt evidované na MěÚ v roce 2002 bylo 259, v roce 2003 bylo evidováno cca 300 žádostí. Rada města Mělníka dne 27. 9. 2004 zrušila pořadník na přidělování městských bytů a schválila přidělování volných městských bytů obálkovou metodou, nejvýhodnější nabídce. Z celkového počtu bytů je 18 bytů nově vystavěných po povodních, 64 bytů tzv. startovacích, 40 bytů v DPS a 255 ostatních bytů vč. bytů v ZŠ a MŠ. Kritéria pro výběr nájemců do startovacích bytů upravují Pravidla pro uzavření smlouvy o nájmu bytu v domech č.p. 2653 a 2663, v ul. K Učilišti v Mělníku. Město pronajímá 146 nebytových prostor v Mělníku za cenu v rozmezí od 360,-- do 1400,- Kč za m2/rok (částka za pronájem je vždy schvalována radou města, výše záleží na účelu nájmu a lokalitě). Město je nevětším pronajímatelem nebytových prostorů v Mělníku.
5. 2. 1. Možnosti nové bytové výstavby Výstavba bytových domů V Bezručově ulici, mezi zimním stadionem a bývalým areálem Okresního stavebního podniku, se předpokládá podle územního plánu možnost nové bytové výstavby. Počítá se se stavbou osmi domů s kapacitou 331 bytů. Jedná se o lokalitu v blízkosti všech inženýrských sítí, dostupnou z kapacitně vyhovující městské komunikace v blízkosti říčky Pšovky, která je obklopena zeleným biokoridorem. V lokalitě Slovany a Nůšařská město uvažuje o stavbě sociálních bytů (pro příjmově omezené osoby). Jedná se celkem o 34 bytových jednotek. 5. 2. 2. Výstavba v okrese Mělník Ve srovnání s ostatními okresy Středočeského kraje nevykazuje okres Mělník výraznější stavební aktivity. Tabulka č. 5.6: Srovnání bytové výstavby v okresech Středočeského kraje k 31. 12. 2006 Dokončené byty 1)
Zahájené byty
Rozestavěné byty k 31. 12. 2006 1)
Počet vydaných stavebních povolení
skutečnost
index 2006/2005
skutečnost
index 2006/2005
skutečnost
index 2006/2005
skutečnost
index 2006/2005
8 407
87,9
5 957
97,9
32 946
108,0
24 984
94,9
Benešov
439
71,3
628
153,2
2 007
91,4
1 952
95,5
Beroun
456
85,9
376
105,0
2 253
103,7
1 992
98,4
Kladno
520
111,6
396
128,2
1 848
107,2
2 226
113,3
Kolín
554
64,5
378
125,2
2 268
108,4
1 357
78,3
Kutná Hora
317
143,4
151
81,2
1 267
115,1
1 223
105,5
Mělník
603
203,0
242
85,5
1 843
124,4
1 441
77,1
Mladá Boleslav
567
70,8
280
48,9
2 668
112,1
2 067
104,3
Kraj celkem
v tom okresy:
Nymburk
1)
460
40,4
337
73,3
2 569
105,0
2 078
78,0
Praha-východ
1 855
101,7
1 396
115,3
6 061
108,2
4 596
115,3
Praha-západ
1 922
93,5
1 497
90,5
6 252
107,3
3 535
87,4
Příbram
573
98,5
229
102,7
2 712
114,5
1 620
90,1
Rakovník
141
82,0
47
40,9
1 198
108,5
897
84,1
Předběžné údaje
Zdroj: Statistický bulletin, ČSÚ
62
Profil města Mělníka Počty stavebních povolení od roku 2004 klesají. Vysoká je naopak rozestavěnost bytů, která má rostoucí tendenci. Tabulka č. 5.7: Srovnání bytové výstavby v okrese Mělník v letech 2002 až 2006 počet stavebních povolení zahájené byty dokončené byty rozestavěné byty Zdroj: Statistický bulletin, ČSÚ
2002 1667 348 135 1287
2003 2 265 515 213 1 608
63
2004 2 296 428 297 1 739
2005 1 868 297 283 1 482
2006 1 441 603 242 1 843
Profil města Mělníka
6.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Kapacita technické infrastruktury v Mělníku je vcelku dostačující. Důležitým počinem bylo vybudování nové ČOV v roce 1999, v současnosti se pracuje na modernizaci vodovodního řadu a kanalizace. Plynofikace města je téměř stoprocentní, kapacita elektrické energie pro Mělník rovněž vyhovuje. Zapojení digitální ústředny zvýšilo kapacitu pevných linek a zaručuje plnou telefonizaci Mělníka.
6. 1. Voda Systém: Mělník je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Kladno - Slaný - Kralupy Mělník (SV KSKM). Pitná voda ze všech tří zdrojů je přivedena do vodojemu „Pod Chloumkem” o objemu 2 x 3000 m3. Ze zdroje Horní Liběchovka je přiváděno průměrně 75 l/s od severovýchodu přes vodojem Rymáň o objemu 2 x 1500 m3. Vodovodem ze zdroje Záskalí přichází ze severního směru průměrně 12 l/s a ze zdroje Mělnická Vrutice západně od města cca 20 l/s. Rozsáhlá přestavba vodovodní sítě zejména z hlediska vodojemů a čerpacích stanic byla dokončena. Vodovodní sítí je v Mělníce zásobováno prakticky celé zastavěné území. Delší vodovodní přípojky mají zpravidla vybudovány i samostatné objekty v severovýchodní a severní části města. Vodovodní síť nemá výrazné deficity ani z hlediska kapacity ani životnosti vodovodů. Zdroj: Zdroje pitné vody se nacházejí mimo administrativní území města. Na zásobování Mělníka se v rámci SV KSKM podílejí zdroje Horní Liběchovka, Mělnická Vrutice a Záskalí. Na území města se nachází kvalitní zdroj pitné vody Světice s kapacitou 4 l/s. Vzhledem k nízkému podílu zdroje na celkovém množství potřeby vody ve městě není zdroj do vodovodní sítě připojen a je využíván jako zdroj požární vody. Voda ze zdroje Světice by měla být využita k zásobování vodou malé vodní plochy v parku u Pšovky. Zajišťuje: Vodovody – Kladno - Mělník
6. 2. Kanalizace Systém: V roce 1999 byla v Mělníku postavena ČOV. Čistírna odpadních vod je koncipována pro 23 900 ekvivalentních obyvatel, základní návrhové kapacity jsou uvedeny v následujících řádcích: r. 2000 r. 2010
byt. fond + vybavenost průmysl byt. fond + vybavenost průmysl
6 140 m3/den 1 260 m3/den 7 390 m3/den 1 510 m3/den
Současný stav kanalizační sítě vychází z koncepce jednotné stokové soustavy. Naléhavé řešení vyžaduje rovněž havarijní stav některých stok. Jedná se zejména o stoky v centru města, které nebudou rekonstruovány v rámci popsaných koncepčních úprav stokové sítě. Zajišťuje: Vodovody – Kladno - Mělník
64
Profil města Mělníka 6. 3. Elektrická energie Systém a zdroje: V severovýchodní části prochází přes řešené území nadřazené trasy velmi vysokého napětí (VVN) 2 x 110 kV. Další nadzemní vedení 110 kV je trasováno v jižní části kolem sídliště Slovany, Starých Rousovic a Malého Borku, připojuje rozvodnu Mělník 110/22 kV a stáčí se k severozápadu souběžně s již popsaným vedením 2 x 110 kV. Z rozvodny Mělník je napojena vysokonapěťová distribuční síť města sestávající z kabelových a nadzemních rozvodů 22 kV. Z rozvodny jsou vyvedena 4 nadzemní vedení a 3 kabelové trasy o napětí 22 kV (jedna pro rozvodnou síť města, druhá pro cukrovar a třetí pro areál přístavu Mělník). V severním a dále severozápadním směru procházejí řešeným územím nadzemní vedení 22 kV, č. 2912 Neramše, 2914 Rousovice a 2915 Vehlovice. Napříč městem ve směru východ - západ prochází vzdušné vedení VN 22 kV č. 2917 Vraňany, které vede šikmo podél ulice Nad jatkami přes areál autokempinku a jižně kolem areálu Benziny přes Labe. Zajišťuje: Středočeská energetika, a. s.
6. 4. Plyn Systém a zdroje Plynovodní síť je v Mělníce rozšířena na většině zastavěného území. V minulých letech byla celá plynovodní síť ve městě převedena ze svítiplynu na zemní plyn. Převodem na zemní plyn byly vyřešeny i všechny kapacitní problémy v plynovodní síti. Město Mělník je připojeno na nadřazenou plynovodní síť vysokotlakou plynovodní přípojkou DN 150, která vede z levého břehu Labe od Brozánek v tělese starého silničního mostu a je zakončena regulační stanicí vysokotlak/středotlak v ulici Plavební (naproti areálu Vinařství Rybáře). Z vysokotlaké regulační stanice je zásobována celá městská plynovodní síť. Z důvodu posílení nízkotlaké plynovodní sítě v centru města je navržena regulační stanice středotlak/nízkotlak ve Vodárenské ulici. Nový středotlaký přívod Vodárenskou ulicí bude napojen na stávající plynovod v ulici Nad pivovarem. Zajišťuje: Středočeská plynárenská, a. s. (www.stp.cz )
6. 5. Teplo Systém. Koncepce zásobování teplem využívá blízkosti velkého tepelného zdroje – Elektrárny Mělník. Celá síť centrálního zásobování teplem ve městě byla připojena na přivaděč z Elektrárny Mělník. Síť je řešena jako horkovodní primární rozvod s výměníkovými stanicemi a sekundárními rozvody. V současné době je v zimním období přiváděno do města z Elektrárny Mělník cca 70 MW tepla. Kapacita vybudovaného přivaděče je cca 100 MW. Pro rozšiřování horkovodů v rozvojových územích je tedy v přivaděči rezerva zhruba 30 %. Primární horkovodní potrubí DN 600 z Elektrárny Mělník je přivedeno z levého břehu Labe (u cukrovaru v Dolních Beřkovicích) ocelovým mostem. Zdroj: Elektrárna Mělník, Horní Počaply Zajišťuje: Energotrans, s. r.o.
65
Profil města Mělníka 6. 6. Telekomunikace a radiokomunikace Telefonické služby ve městě zajišťuje jedna digitální telefonní ústředna, díky které je celé území Mělníka plně telefonizované s dostatečnou kapacitou. Administrativním územím města Mělníka prochází několik tras dálkových kabelů, které se spojují v centru města. Kromě dálkových kabelů ve správě Telefónica O2 Czech Republic a.s., prochází podél železniční trati dálkový kabel ve správě ČD. Na území Mělníka se nachází radiokomunikační středisko Chloumek, s kruhovým ochranným pásmem o poloměru 1000 m vyhlášeným ONV Mělník pod značkou VUP 328.1-882/82. Z RKS Chloumek vedou dvě radioreléové trasy - jedna RKS Chloumek - RKS Strahov a druhá RKS Chloumek - Buková hora. Řešeného území se dotýká první trasa, výška ochranné Fresnellovy zóny však nezasahuje stávající ani navrhovanou zástavbu. Území města je pokryto signálem GSM společností Vodafone Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Telefónica O2 Czech Republic a.s.
66
Profil města Mělníka
7.
DOPRAVA
Město Mělník leží na křižovatce významných dopravních cest, představované silnicemi první třídy napojenými na rychlostní komunikace, v železniční dopravě na styku dvou tratí, v říční síti na soutoku řeky Labe a Vltavy a upravené splavné říční cestě s přístavy Mělník - Hamburk. Na rozvoj dopravy má rovněž vliv význam města v rámci regionu a blízkost Mělníka ku Praze. V těchto přepravních každodenních vztazích se projevuje značná gravitační síla hlavního města Prahy. Významná je také rekreační funkce Kokořínska a údolí Liběchovky, kam směřuje převažující část rekreační dopravy ze směru od Prahy.
7. 1. Silniční V současnosti Mělníkem procházejí průjezdní úseky nebo zde začínají tyto silniční tahy: Silnice I. třídy
I/9: Praha - Neratovice – Mělník – Dubá – Česká Lípa – Rumburk – hr. přechod Jiříkov I/16: Řevničov – Slaný – Velvary – Mělník – Mladá Boleslav (s napojením na dálnici D8 cca 12 km od Mělníka)
Silnice II. třídy
II/273: Mělník – Obora u Doks II/246: Mělník – Roudnice nad Labem – Louny II/261: Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem – Děčín
Po silnici I/9 prochází doprava ve směru od Prahy na Českou Lípu, po silnici I/16 pak probíhá doprava mezi východními a západními Čechami, po dokončení celistvého tahu dálnice D 8 se lépe zpřístupní a zrychlí doprava směřující na jeden z budoucích transevropských multimodálních koridorů (vybraný evropský dopravní systém v rámci Evropské unie) Praha - Ústí nad Labem - Drážďany - Berlín. Silnice první třídy doplňuje síť silnic II. a III. třídy a místní komunikace v Mělníku. Ve správě Technických služeb města Mělníka je cca 82 km (z toho 40 % s asfaltovým povrchem, 30 % dlážděné, 30 % ostatní povrch).
67
Profil města Mělníka Na území správního obvodu POU Mělník se nachází tato struktura silniční sítě: Tabulka č. 7.1: Přehled silniční sítě v ORP Mělník10 Druh komunikace Jednotka
ORP Mělník
%
Silnice I. třídy
km
61
17,8
Silnice II. třídy
km
56
16,4
Silnice III. třídy
km
225
65,8
Dálnice
km
-
-
Rychlostní komunikace
km
-
-
Celkem
km
342
100
Zdroj: MěÚ Mělník, odbor dopravy
Za účelem analýzy současných dopravních vazeb a jejich výhledového posouzení na území města v návaznosti na varianty postupu rozvoje silnic I. a II. tříd byla zpracována studie „Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka“. Tato potřeba vychází především ze stávajícího zatížení silnic I/9 a I/16, které prochází městem v souběhu, včetně dalších páteřních komunikací se všemi negativními vlivy, které nevhodným způsobem ovlivňují životní prostředí obyvatel Mělníka. Cílem studie bylo definovat nejvhodnější postup ve výstavbě silnic I. a II. tříd na území města Mělníka. Návrhy a doporučení plynoucí ze zpracované studie jsou prezentovány v kapitole č. 7.1.4. 7. 1. 1. Hromadná doprava Hromadnou obsluhu města a zájmového území zajišťuje doprava železniční a autobusová, kterou je podle územního plánu do budoucna nezbytné systémově koncipovat jako ucelený, integrovaný systém městské a příměstské hromadné dopravy. Těžiště autobusové dopravy je situované do prostoru autobusového nádraží, které je plošně omezené, napojené na hlavní vnitroměstské pěší osy a pro nemotorovou dopravu vzájemně propojené s vlakovým nádražím. Hromadnou autobusovou dopravu v Mělníku provozuje celkem osm firem: Jaroslav Štěpánek, ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., ČSAD MHD Kladno a.s., NERABUS s.r.o., Kokořínský SOK s.r.o., ČSAD Česká Lípa a.s., Quick BUS a.s., DP INTERCITY s.r.o., Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s.
10
Pozn.: Informace o silniční síti v okrese Mělník nebyly v daném časovém termínu k dispozici vzhledem ke zrušení okresních úřadů. Městský úřad poskytl informace o silniční síti na území ORP Mělník.
68
Profil města Mělníka Seznam linek veřejné osobní dopravy oblast Mělníka Číslo linky 150101 155712 155713 220047 250206 250470 250471 250472 250507 250509 250510 250511 250512 250513 250514 250515 250516 250517 250518 250519 250520 250523 250525 250526 250527 250528 250529 250530 250532 250533 250607 250608 250609 250610 255001 255002 500005 500010 510901 510902 550511 550640 550670 560160
Trasa linky Praha-Jablonné v Podještědí Praha-Mělník-Štětí Praha-Mělník-Horní Počaply-Štětí Kladno-Mladá Boleslav Mělník-Neratovice Mělník,Mlazice-Chlumín-Kralupy nad Vltavou Mělník,Mlazice-Kostelec n.L-.Brandýs n.L.-Stará Boleslav Mělník-Kostelec n.L.-Brandýs n.L.-Stará Boleslav Mělník-Mělnické Vtelno-Mladá Boleslav Mělník-Liběchov-Štětí Mělník-Kokořín-Dobřeň,Střezivojice Mělník-Želízy-Kokořín,Truskavna Dobřeň,Střezivojice-Mělník-Praha Vidim,Horní-Mělník-Praha Liběchov-Mělník-Libiš-Neratovice-Kojetice-Praha Mělník-Želízy-Dubá Mělník-Mělnické Vtelno-Mšeno Mělník-Řepín-Mělnické Vtelno,Vysoká Libeň Mělník-Velký Borek-Lhotka-Hostín-Nebužely Mělník-Kokořín,Kokořínský Důl-Mšeno Mělník-Střemy-Mšeno Mělník-Horní Počaply-Štětí-Roudnice n.L. Mělník-Všetaty-Byšice-Hostín Mělník-Všetaty Neratovice-Mělník-Horní Počaply Kralupy n.Vlt.-Nová Ves-Jeviněves-Lužec n.Vlt.-Mělník Mělník-Spomyšl-Kralupy n.Vlt. Mělník-Lužec n.Vlt.-Kralupy n.Vlt. Mělník-Cítov-Roudnice n.L. Mělník-Horní Beřkovice-Roudnice n.L. Mělník-Velký Borek,Mělnická Vrutice-Hostín Mšeno-Kokořín-Mělník Dobřeň,Střezivojice-Kokořín-Mělník Dobřeň,Střezivojice-Kokořín-Liběchov-Mělník MHD Velký Borek,Skuhrov-Mělník,RousoviceMělník,Fibichova-Mělník,Mlazice-Liběchov MHD Mělník,Chloumek ,MŠ-Mělník,FibichovaMělník,aut.st.-Mělník,u Nováků Nový Bor-Česká Lípa-Praha Jablonné v Podj.-Doksy-Dubá-Mělník-Praha Šluknov-Rumburk-Varnsdorf-Nový Bor-Česká Lípa-Praha Šluknov-Rumburk-Varnsdorf-Nový Bor-Česká Lípa-Praha Štětí-Horní Počaply-Mělník-Praha Roudnice n.L.-Bechlín-Mělník Roudnice n.L.-Dolní Beřkovice-Mělník Louny-Roudnice n.L.-Mělník-Mladá Boleslav
69
Dopravce Jaroslav Štěpánek ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD MHD Kladno a.s. NERABUS s.r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. Kokořínský SOK s.r.o. Kokořínský SOK s.r.o. Kokořínský SOK s.r.o. Kokořínský SOK s.r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. ČSAD Česká Lípa a.s. ČSAD Česká Lípa a.s. Quick BUS a.s. DP INTERCITY s.r.o. ČSAD Střední Čechy,spol.s r.o. Doprav. podnik Ústeckého kraje Doprav. podnik Ústeckého kraje Doprav. podnik Ústeckého kraje
Profil města Mělníka 7. 1. 2. Městská hromadná doprava MHD je v Mělníku zajišťována firmou ČSAD Střední Čechy, spol.s r.o., U přístavu 811, 250 01 Brandýs nad Labem–Stará Boleslav. V provozu jsou dvě linky a to 255001 Velký Borek, Skuhrov – Mělník,Rousovice – Mělník,Fibichova – Mělník,Mlazice – Liběchov a 255002 Mělník,Chloumek – Mělník,Fibichova – Mělník,aut.st.- Mělník,u Nováků. Cena jízdenky při platbě v hotovosti činí 10,-Kč při platbě čipovou kartou 6,-Kč (rok 2007).
7. 1. 3. Cyklistická doprava Cyklistické cesty jsou významnou součástí dopravního systému města, které plní funkce každodenní dojížďky do zaměstnání, škol a za vybaveností (příp. k autobusovému či vlakovému nádraží) a funkce příměstské rekreace a odpočinku tzv. zelené cesty. Hlavní cyklistická osa vytváří základ systému, na který je vázána síť vnitroměstských a příměstských cyklocest (zelené cesty). V případě vyššího využívání železniční a autobusové dopravy v každodenní dojížďce do zaměstnání, škol, apod. je nezbytné posílit atraktivní podmínky pro cyklistiku jako formy kombinované dopravy, kde dojížďka k autobusovému či vlakovému nádraží může probíhat z větší části roku na kole. Podmínkou je kromě jiného kvalitní vybavenost pro cyklisty v těchto přepravních uzlech (např. úschovny, umývárny, šatny apod.)
7. 1. 4. Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka Studie „Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka“ je zaměřena na analýzu dosud navrhované a diskutované varianty dopravního řešení na území města s cílem definovat nejvhodnější další postup ve výstavbě silnic I. a II. tříd, zejména s přihlédnutím na komplikovaný souběh silnic I/9 a I/16. Posouzení jednotlivých variant rozvoje silniční sítě bylo provedeno z hlediska technické a investiční náročnosti, hygienických vlivů na obyvatelstvo, zásahu do cenných ploch urbanizovaného nebo přírodního území a z hlediska celkového ovlivnění dopravní situace na silniční síti v souvislosti s navrženými řešeními. Všechna hlediska byla poté u dílčích scénářů vzájemně konfrontována formou mulrikriteriální analýzy a shrnuta do výsledního doporučení. Návrh dalšího postupu se skládá z doporučení dílčích hodnotících hledisek, které do analýzy a následného posouzení vstoupily. Jedná se o dopravně-inženýrské hledisko, hledisko vlivů na ŽP, hledisko zásahu do cenných ploch urbanizovaného území a technicko-ekonomické hledisko. Každé hledisko má jiné hodnotící priority, jiné podmínky pro hodnocení a finálně se proto jednotlivá doporučení také nepatrně liší. Všechny se však zásadně shodují na skutečnosti, že referenční scénář (tedy případ nedělat „nic“ – nulový scénář) by bylo nejhorším řešením. Celkové shrnutí nabízí tabulka č. 7.2. Z pohledu výhledového dopravního zatížení získal nejlepší hodnocení, scénář 2 - spojení silnic I/9 a I/16 v prostoru Kelských Vinic přes Turbovický hřbet, trasa pokračuje přes Pšovku a mimoúrovňové křížení železniční trati č. 076 na uvažovaný „průtah“ v severní části města do ulice nová Dobrovského. Dále je scénář shodný se scénářem 1A (zprovozněna mimoúrovňová křižovatka s Řípskou ulicí a mimoúrovňové křížení s železniční tratí, napojení průtahu na silnici I/9 v oblasti Nad Oborou). Současně je zprovozněna Nová Cukrovarská, nová křižovatka se silnicí I/16, Nová Kokořínská a mimoúrovňové křížení s železniční tratí. Uvažováno je i s přeložkou silnice II/273. Z výsledků dopravně inženýrského posouzení rovněž mimo již zmíněné závěry vyplývá, že nejhorší variantou je nulový stav, tedy stav kdy ve výhledových letech zůstane silniční síť na úrovni stavu k roku 2006. Při zhodnocení dopravně inženýrských kritérií v roce 2030 se jako nejlepší ukázalo vedení obchvatu města dle scénáře 2 popřípadě 3A, a to i v dlouhodobém výhledu do roku 2030.
70
Profil města Mělníka Doporučení z pohledu vlivů na člověka a krajinu je směrováno zejména na skupinu tzv. „vyvážených“ variant. Ty mají určité negativní dopady na přírodu a krajinu, ale současně významně snižují stávající hlukovou a imisní zátěž v urbanizovaném území, a tedy mají příznivý vliv na obyvatelstvo a jeho zdraví. Jedná se o kompromisní varianty, které jsou akceptovatelné jak z hlediska ochrany přírody a krajiny, tak z hlediska vlivů na obyvatelstvo. Urbanistické posouzení se zabývalo hodnocením všech uvažovaných variant a byly brány v úvahu hodnotící kritéria demolic objektů, rozsahu záboru ZPF, průchodu zastavěným obytným územím, narušení krajinného rázu – míry zásahu do krajiny a narušení krajinných prvků viničních tratí, vysoké zeleně a prostorů biocenter a biokoridorů. Po celkovém zhodnocení všech kritérii v multikriteriální analýze lze konstatovat, že i z pohledu vlivů zásahů do urbanizovaného území se jeví jako nejméně konfliktní varianta E. Techniko-ekonomické hledisko se zabývalo posouzením variantních návrhů jak pohledu technického (směrové poměry, dopravní závady a estetika návrhu), také z pohledu ekonomického (vyčíslení záborů, demolic a stavebních nákladů) a to samostatně. Poté byly obě hlediska vzájemně konfrontovány v multikriteriální analýze. Jako nejvhodnější varianta z pohledu technickoekonomického hlediska se jeví varianta H. Jedná se o variantu scénáře 1, která prochází areálem cukrovaru a dále pak ve stopě přes lokalitu Neuberk. Popis výsledné varianty Návrh vedení varianty E začíná napojením na silnici I/9 (Pražská ulice) za vlečkou společnosti Cukrovary TTD a.s., dále je trasa vedena v současné době uvolněným prostorem této společnosti. Napojuje se na navrženou okružní křižovatku s ulicí Mladoboleslavskou. Od okružní křižovatky pokračuje stopa komunikaci rovnoběžně s vlečkou cukrovaru do prostoru Pšovky (staničení cca 1,0km), kterou překročí mostním objektem. Tento mostní objekt dále pokračuje přes obě železniční tratě 072 i 076. Estakáda dosahuje délky přibližně 300 metrů. Návrh trasy dále sestupuje zpět na stávající terén. Pokračuje dle vedení návrhu obsaženém v ÚPN SÚ Mělník, přimyká se k železniční trati a je napojena na ulice Dobrovského a Řípskou, kde je nutné překonávat železniční trať rampou křižovatky. Varianta je ukončena ve stejném bodě, na křižovatce stávající silnice I/9 s místní komunikací směr Mlazice. Přehledné schéma vedení doporučované varianty je na následujícím obrázku. Varianta E, která se jeví na základě celkového posouzení jako nejvhodnější, by měla průvodní jevy celospolečenského rozvoje (tj. nárůst mobility související s růstem životní úrovně a jeho důsledky) eliminovat v horizontu nejbližších 20 let. Tuto skutečnost prokázal i dopravní model, ačkoliv ji ve svém hodnocení neupřednostnil. Přitom se jedná o „představitelku“ variant s nejméně razantními průvodními omezeními (zásahy do urbanizovaných a přírodních ploch, zejména s ohledem na obyvatele), které její případná realizace přinese. Jelikož nelze předpokládat okamžitou realizaci v celé délce, bude vyřešení dopravních závad záviset i na vhodně zvolené etapizaci výstavby. Pokud bude rozvoj středočeského regionu (Mělník nevyjímaje) do budoucna pokračovat v podobném duchu jako doposud, lze očekávat nepochybně i další nárůst mobility. V takovém případě by bylo vhodné navázat na vybranou variantu E scénářem 2 doporučovaným dopravněinženýrským posouzením. Z výsledků posouzení vyplývá, že doporučovaný scénář 2 je možné pojmout jako návaznou etapu ke scénáři 1. Dopravní zátěž, včetně tranzitních vztahů, by pak byla v zásadních směrech vedena po navrhované trase a významně by ochránila centrální část města před zbytnou dopravou. Realizace takové kombinace scénářů č.1 a č.2 bude znamenat investiční připravenost všech zainteresovaných relevantních subjektů, výsledky předkládané studie se tak již mohou stát impulsem pro přípravu těchto staveb.
Tabulka č. 7.2: Navrhované varianty rozvoje silniční sítě
71
Profil města Mělníka
Zdroj: Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka
Zdroj: Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Mělníka
72
Profil města Mělníka 7. 1. 5. Doprava v klidu Nejaktuálnější dostupná data byla čerpána z Územního plánu rozvoje města Mělník, který byl schválen v r. 1999. Můžeme hovořit o tom, že počet parkovacích míst je v Mělníku nedostačující. Tabulka č. 7.3: Počet negarážovaných stání Lokalita Českolipská/ Celní Nůšařská – techn. Služby Klášterní – kemp Řipská – koupaliště Chloumecká – benz. Stanice Bezručova – zimní stadion Bezručova – (k Pšovce) Bezručova – supermarket Bezručova – benz. Stanice Pražská – poliklinika Pražská – (proti hřbitovu) Pražská – zem.techn. škola O. Wenzla O. Wenzla (restaurace) Cukrovarská/Pražská K učilišti Celkem
Počet parkovacích míst 25 15 50 40 60 80 30 60 20 15 20 30 30 20 50 45 590
Garážová stání se nacházejí v těchto lokalitách: • • •
Mladoboleslavská Bezručova Sídliště Rousovice
Doprava v klidu je s narůstající automobilizací problémem většiny měst, kde charakter zástavby nedovoluje parkování vozidel trvale žijících obyvatel na vlastních pozemcích a kde atraktivita města jako regionálního centra vybavenosti a služeb působí v každodenní dojížďce výraznou gravitační silou. Dochází tak ke zvyšování nároku na parkování a stání pro automobily ze strany trvale žijících obyvatel, města i ze strany návštěvníků či každodenně dojíždějících do města, které jsou v závislosti na lokalitě proměnlivé v průběhu dne, či sezónního období.
7. 2. Železniční Územím města procházejí dvě železniční tratě: •
celostátní trať č. 072: Lysá n. Labem – Všetaty - Mělník – Děčín
Tato trať je elektrizovaná dvoukolejná. V současné době po trati č. 072 jezdí mimo jiné rychlíky (Cheb) Děčín – Kolín, 1x denně projíždí rychlík Děčín – Mělník- Brno – Břeclav. Dnes je traťová rychlost 120 km/hod. od žst. Liběchov (od zámku) až do žst. Kolín. Ostatní 80-110 km/hod. Tato trať je v podmínkách železničního provozu v ČR nazývána též jako železniční nákladní koridor a je spojnicí severu Evropy s jihem Evropy.
73
Profil města Mělníka •
regionální železniční trať č. 076: Mělník - Mladá Boleslav - Stará Paka
Tato trať je jednokolejná. Na území města se na ní neplánují žádné změny. Stanice ve městě Mělník: • •
Železniční stanice Mělník (trať 072, 076) Železniční stanice Mělník – Mlazice (trať č. 072 směr Ústí n. Labem)
Současné úvahy o systému vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR přinášejí náměty jak na vedení těchto koridorů (více viz Koridory VRT na území ČR – SUDOP), tak na stanovení nejvyšší povolené rychlosti (až 250 km/hod) v souladu s tzv. vyšší modernizací, a to za předpokladu částečného využití stávajících tratí. Z tabulky průměrných výkonů v železniční stanici Mělník přinášíme srovnání v letech 1998 a 2002 v různých typech dopravy. Výkony v osobní dopravě nepatrně stouply. Nákladní doprava zaznamenala během čtyř let mírný pokles. Tabulka č. 7.4: Výkony železniční stanice Mělník za 24 hodin (denní průměry – srovnání v letech 1998 a 2002) osobní nákladní lokomotivní celkem Směr/druh 1998 2002 1998 2002 1998 2002 1998 2002 Tranzitní 19 26 80 71 9 5 108 102 Výchozí 11 13 1 1 4 5 16 19 Končící 12 11 1 2 5 3 18 16 Celkem 42 50 82 74 18 13 142 137 Zdroj: ŽST
7. 3. Letecká Přímo v městě Mělník slouží pro leteckou dopravu heliport v areálu Záchranné služby v Bezručově ul., je používán pro transport nemocných, případně Policií ČR. V blízkosti města Mělník směrem na Kralupy nad Vltavou v obci Hořín se nachází letiště pro vrtulníky a ultralehká letadla, délka dráhy cca 700 m. Letiště je v soukromém vlastnictví. Město Mělník je vzdáleno od Mezinárodního letiště v Praze-Ruzyni cca 45 km.
74
Profil města Mělníka 7. 4.
Vodní
Mělníkem prochází Labská vodní cesta propojující přístav Mělník s námořním přístavem Hamburk. Přístav Mělník se nachází na pravém břehu řeky Labe v lokalitě města Mělník – Pšovka. Přístav Mělník je spravován firmou České přístavy, a. s. Přístav Mělník plní tyto funkce: obchodní, ochrannou a zimní. V přístavu je možno dále využít navazující dopravu kromě lodní tj. železniční a silniční. Pozemní část přístavu 35,2 ha, vodní plocha přístavního bazénu 10,5 ha. V současné době funguje mimo jiné v areálu Přístavu Mělník velké překladiště dánské firmy Maersk Seeland. Přístaviště pro osobní vodní dopravu je vedle starého mostu. Osobní vodní doprava je v současné době minimální.
75
Profil města Mělníka
8.
KVALITA ŽIVOTA
8. 1. Služby Finanční •
ve městě působí čtyři bankovní instituce, deset poboček pojišťoven, dále zde působí specializované peněžní instituce jako například dvě stavební spořitelny
Na území města Mělníka mají své zastoupení tyto peněžní ústavy: Banky Název banky Komerční banka, a.s. Československá obchodní banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Česká spořitelna, a.s.
Adresa nám.Míru 26, Mělník 276 01 Fibichova, Mělník 276 01 Nová 3420, Mělník 276 01 Fibichova 220, Mělník 276 01
Stavební spořitelny: Název stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Všeobecná stavební spořitelna komerční banky, a.s.
Adresa Nová 206, Mělník 276 01 nám. Míru 3, Mělník 276 01
Pojišťovny: Název pojišťovny Česká pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna zdraví, a.s. Česko-rakouská pojišťovna, a.s. ČS-Živnostenská pojišťovna, a.s. ČSOB pojišťovna, a.s. D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Generali pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s. Pojišťovna české spořitelny, a.s.
Adresa Bezručova 605, Mělník 276 01 Havlíčkova 2802, Mělník 276 01 Nová 209, Mělník 276 01 Husova 31, Mělník 276 01 Krombholcova 540, Mělník 276 01 Kosmonautů 3016, Mělník 276 01 nám. Míru 30, Mělník 276 01 Palackého 120, Mělník 276 01 Svatováclavská 16, Mělník 276 01
Právní •
v Mělníku působí čtrnáct advokátních a komerčně právních kanceláří, tři samostatné notářské kanceláře
Auditorské a daňové •
ve městě působí tři daňoví poradci a deset účetních firem
Personální •
poradenství při náboru a výběru personálu pro podnikatele poskytuje Úřad práce, není známá žádná personální poradenská agentura v Mělníku.
Realitní •
činnost zabezpečuje šest realitních kanceláří
76
Profil města Mělníka Název Realitní kancelář Ing.Kulhánek Josef Mělnická dražební a realitní kancelář Cemperová Soňa Realitní a stavebně – technická kancelář Formáček Jiří Realitní kancelář Ing. Kulhánek Josef Mělnická dražební a realitní kancelář Ing. Viktor Cemper Soutok – Realitní a komerční kancelář
adresa Nezvalova 2682, Mělník 276 01 Českolipská 1375, Mělník 276 01 Jarošova 295, Mělník 276 01 Nezvalova 2682, Mělník 276 01 Legionářů 010 Mělník 276 01 Krombholcova 327 Mělník 276 01
Bezpečnostní služby •
zabezpečuje Policie ČR a Městská policie
Policie ČR za rok 2006 zaevidovala na území obvodního oddělení Mělník (OOP) 992 trestních činů. Objasněno bylo 44,6 % trestních činů. Mezi nejvýznamnější patřila majetková kriminalita - 545 skutků, objasněnost 19,85 %, hospodářská kriminalita 143, objasněnost 76,47 % a rovněž krádeže a vloupání do motorových vozidel a různých objektů. Oproti roku 2002 došlo k poklesu o 43 případů, objasněnost klesla o 2,1 %, majetková kriminalita klesla o 122 případů. Snížení počtu trestních činů bylo ovlivněno zřízením nových obvodních oddělení v rámci okresu Mělník. Graf č. 8.1: Vývoj kriminality na OOP Mělník za rok 2006
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Nápad kriminality
102
103
105
106
87
76
93
81
77
64
58
40
objasněno
47
57
36
41
33
38
35
40
43
30
29
14
Zdroj: OŘ Policie ČR
Na území OOP Mělník došlo k 3 198 přestupkům, z toho bylo objasněno 91 %. Největším problémem jsou přestupky v bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a proti veřejnému pořádku a občanskému soužití. Policie ČR rozvíjí rovněž ve spolupráci s městským úřadem program prevence kriminality.
77
Profil města Mělníka Na úseku dopravních nehod v městě Mělníku došlo za rok 2006 k 326 nehodám, nebyl usmrcen žádný člověk. Městská Policie Městská policie (MP) je řízena ředitelem. Službu nepřetržitě zajišťuje patnáct strážníků a šest operátorek. Mezi pravidelné činnosti zejména patří: Obchůzková činnost - Katastr města byl pro vnitřní potřeby městské policie rozdělen do dvanácti úseků. Každý z těchto úseků je přidělen konkrétnímu strážníkovi, který za něj nese osobní zodpovědnost. Strážník má služby plánované tak, aby nejméně v šesti případech v měsíci vykonával službu v denních i v nočních hodinách v jemu svěřeném úseku. Smyslem této koncepce obchůzkové činnosti je zajistit pravidelnou obchůzkovou činnost ve všech částech města, přiblížit se obyvatelům v těchto částech a být jím nápomocni při řešení různých problémů týkajících se hlavně veřejného pořádku. Poslední roky jednoznačně ukázaly, že toto opatření je smysluplné a přineslo řadu konkrétních výsledků. Strážníci získali a získávají lepší místní a osobní znalost, kdy tato je neustále využívána při spolupráci s policií ČR při odhalování trestné činnosti. Ve svých úsecích strážníci v roce 2006 zjistili celkem 324 závad. Jednalo se o vraky osobních vozidel, nedostatečné dopravní značení, ničení veřejné zeleně, zakládání černých skládek a v neposlední řadě neoprávněné zábory veřejného prostranství. Vlastním opatřením se podařilo k 31.12.2006 odstranit z tohoto počtu celkem 231 těchto závad. Další závady jsou předány na příslušné odbory městského úřadu k dalšímu opatření a část závad a zjištění, strážníci postupně řeší ve své kompetenci a podílejí se tak na jejich odstranění Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) - Prostřednictvím obsluhy kamerového systému se v roce 2006 podařilo strážníkům zadržet sedm pachatelů krádeže vloupáním do motorových vozidel a pokusu o odcizení motorového vozidla. Nejméně ve 127 případech kamery pomohly předejít a zabránit dokonání trestního činu či závažnějšího přestupku. Bylo zaznamenáno a řešeno nejméně 1 825 přestupků na úseku dopravy. V roce 2006 se strážníkům pomocí MKDS podařilo přistihnout při činu 29 osob při vylepování různých plakátů a letáků na místa kde to není povoleno. Tři osoby zaznamenané MKDS byly předány orgánům činným v trestním řízení z podezření na spáchání trestného činu sprejerství a pět osob přestupkové komisi MÚ Mělník. Ostatní osoby páchající výše uvedené přestupky byly strážníky vyřešeny na místě v blokovém řízení. Prostřednictvím kamer byli zadrženi pachatelé, kteří se dopustili přestupkového jednání v oblasti veřejného pořádku a poškozování veřejně prospěšných zařízení. Díky kamerám se daří eliminovat rušení nočního klidu, hlavně v centru města. V roce 2006 byla prozatím poslední kamera (devátá) nainstalována na nově vybudované autobusové nádraží. Pult centrální ochrany objektů - Městská policie dále zajišťuje pomocí pultu centrální ochrany objektů (PCO) ochranu objektů, které jsou ve vlastnictví MěÚ Mělník a ušetří tak městskému úřadu nemalé finanční prostředky, které by musely být vynaloženy při zajištění této služby soukromou firmou, která si samozřejmě finančně nárokuje i výjezdy způsobené obsluhou zabezpečovacích systémů. Jedná se zejména o budovy mateřských škol, základních škol, budovu radnice, dům dětí a mládeže, dětských jeslí atd. V současné době je na PCO napojeno šestnáct objektů. Pult sleduje všechny naprogramované údaje a v případě narušení některého objektu ihned informuje operátorku, která na místo okamžitě vysílá hlídku městské policie. V roce 2006 byla hlídka městské policie nejméně ve 197 případech vyslána operátorkou k prověření signalizovaného poplachu, či přímo
78
Profil města Mělníka provedení kvalifikovaného zásahu. Pouze v jednom případě se jednalo o poplach způsobený vniknutím do budovy nepovolanou osobou, kterou hlídka okamžitě na místě zadržela a nedošlo tak k žádným škodám na majetku městského úřadu. Včasným zákrokem však ani v ostatních případech nebyla dána potencionálním pachatelům žádná šance k vniknutí do budov. Integrovaný záchranný systém ( IZS) - Městská policie je také společně s hasičským záchranným sborem, policií ČR a rychlou záchrannou pomocí součástí integrovaného záchranného systému, kam byla začleněna koncem roku 1999. Pokud je potřeba, záchranné složky se na místo mimořádné události sjíždí téměř současně. Koordinace je zajištěna operačním a informačním střediskem IZS, které zřídil okresní úřad Mělník, kde bylo toto středisko i prozatím umístěno. V současné době je středisko přestěhováno do prostor Hasičského záchranného sboru Mělník v ul. Bezručova. Stálé spojení mezi operačními středisky všech začleněných složek zajišťuje vybudovaná radiová síť IZS. Vzhledem k nepřetržité pracovní době je městská policie kdykoli připravena plnit úkoly v případě mimořádné události na území města. Nutnost účasti městské policie v této složce jednoznačně potvrzují každoročně se opakující povodně, zejména pak srpnová povodeň roku 2002 . Spolupráce s Policií - Samozřejmostí je spolupráce městské policie a policie ČR. Nejužší spolupráce je logicky s obvodním oddělením PČR. Vedení MP a OO PČR se pravidelně informují o bezpečnostní situaci ve městě. Ze strany MP jsou na OO PČR předávány všechny akce, které jsou povoleny městským úřadem. Následně je k těmto stavěn společný plán a akce jsou společně zajišťovány. Strážníci městské policie jsou samozřejmě zapojeni i do akcí pořádaných PČR. PČR také využívá místních znalostí strážníků, získaných obchůzkovou činností ve svých úsecích v souvislosti k omezení páchání trestné činnosti na území města. V případě momentální nedostupnosti OO PČR ve městě městská policie zajišťuje a přebírá od oznamovatelů desítky oznámení v oblasti trestních činů a činí prvotní úkony, tak aby bylo zachováno co nejvíce důkazů pro další trestní řízení. Městská policie v roce 2006 zadržela celkem 91 pachatelů trestné činnosti přímo na místě trestného činu. Jedná se o pachatele krádeží vloupáním do motorových vozidel, krádeží vloupáním do objektů a násilných trestních činů. Dále na policii ČR bylo předáno 21 osob podezřelých ze spáchání trestné činnosti. V rámci prevence kriminality městská policie pracuje na projektu „Nenechte si ublížit“ (besedy na středních školách speciálně zaměřené na děvčata ve věku od 14 do 18 let), dále na projektu „Bezpečné stáří“ (ve spolupráci městské policie a policie ČR se staršími občany), další projekt „Děti hodnotí pejskaře“(kontrola dodržování čistoty města ve spojitosti s venčením psů na veřejných prostranstvích). V roce 2001 městská policie přistoupila k evidenci jízdních kol. Cílově zaměřené akce: Dodržování zákazu podávání alkoholu mladistvým, Kontrola dodržování městské vyhlášky č.6 o místních poplatcích a č. 9 o veřejném pořádku v souvislosti s pejskaři, na území města. Nenahraditelnou roli městská policie sehrála při plnění úkolů v souvislosti s březnovou povodní roku 2006. V roce 2004 a 2005 městská policie zorganizovala akci pro všechny žáky základních škol a širokou veřejnost na náměstí Míru pod názvem M-POL dětem. V roce 2004 to byla akce zaměřená na ukázky práce městských a obecních policií středočeského kraje, pojmenovaná M-POL setkání městských policií středočeského kraje a v roce 2005 akce na podporu sportovní mládeže, M-POL dětské olympijské hry s městskou policií. V obou případech se akcí zúčastnilo přes tisíc dětí z Mělníka a blízkého okolí.
79
Profil města Mělníka 8. 2. Školství Mateřské i základní školství je kvantitativně saturováno, rovněž struktura středního školství je dostačující s velkou kapacitní rezervou nabízených míst. Vyšší odborné vzdělání poskytuje Vyšší odborná škola zahradnická, která v některých svých programech spolupracuje s vysokými školami. Vysoké školství je v Mělníku od roku 2007 při Střední zahradnické škole a Vyšší odborné škole zahradnické v kompetenci ČZU v Praze. Mateřské školy V Mělníku funguje pět mateřských škol s celkem 550 umístěnými dětmi. Kapacita je v současné době zcela naplněna. Vzhledem k platným sociálním a školským zákonům lze výhledově očekávat spíše nárůst dětí v předškolních zařízeních.
Základní školy V současné době je v Mělníku v provozu pět základních škol s celkovou kapacitou 2 658 žáků a s aktuálním stavem 1 831 žáků v tomto školním roce. Dále ve městě působí jedna základní škola praktická a speciální a rovněž základní umělecká škola. Tabulka č. 8.1: Přehled základních škol (kapacita, počet žáků, zřizovatel) Základní školy (ZŠ)
Kapacita
Počet žáků*
Zřizovatel
ZŠ Jindřicha Matiegky Mělník, Pražská 2817
958
612
město Mělník
ZŠ Jaroslava Seiferta 148, Mělník
520
445
město Mělník
ZŠ Mělník-Pšovka, Blahoslavova 2461
480
239
město Mělník
ZŠ Mělník, Jungmannovy sady 93
580
449
město Mělník
ZŠ Mlazice, Českolipská 1386
120
86
město Mělník
Základní škola praktická a Základní škola speciální Mělník, Jaroslava Seiferta 179
230
119
město Mělník
Základní umělecká škola Mělník, Palackého 122
480
439
město Mělník
*/ve školním roce 2006-2007 Zdroj: MěÚ Mělník, odbor kultury a školství
80
Profil města Mělníka Střední školy a učiliště Ve městě funguje téměř sto let gymnázium a nejstarší česká vinařsko ovocnická škola z roku 1882, nyní střední zahradnická škola, na tuto školu také navazuje vyšší odborné vzdělání, která jako jediná škola v ČR je zaměřená na zahradní a krajinnou tvorbu. Dále v Mělníku působí střední průmyslová škola stavební a integrovaná střední škola technická. Nabídku středního vzdělání rozšiřují dvě soukromé školy zaměřené na zdravotnictví a ekonomiku a podnikání. Kapacita středních škol a učilišť v Mělníku výrazně převyšuje aktuální a disponibilní počty žáků. Tabulka č. 8.2: Přehled středních škol a učilišť (kapacita, zaměření, počet žáků, zřizovatel) Počet Škola Zaměření Kapacita Zřizovatel žáků* Soukromá střední Zdravotní asistent 240 201 Asociace samaritánů zdravotnická škola ČR Střední průmyslová škola pozemní stavitelství a 250 196 Středočeský kraj stavební stavebnictvízaměření stavební obnova Integrovaná střední škola strojírenské a 540 313 Středočeský kraj technická elektroobory učební i maturitní Střední zahradnická škola zahradnictví, zahradní SŠ-540 SŠ-280 Středočeský kraj a Vyšší odborná škola a krajinná tvorba, VOŠ-260 VOŠ-230 zahradnická podnikání v zahradnictví a zahradní a krajinářské úpravy Gymnázium Jana Palacha všeobecné 520 464 Středočeský kraj Soukromá střední podnikatelská škola
ekonomie a podnikání
180
111
PaedDr. Zdeněk Koudelka
*/ve školním roce 2006/2007 Zdroj: MěÚ Mělník, odbor kultury a školství
Vyšší odborné školy V Mělníku funguje jediné vzdělávací zařízení tohoto typu - Vyšší odborná škola zahradnická poskytující tříleté pomaturitní studium zaměřené na krajinnou tvorbu jako jediné v republice.
Vysoké školy Od září 2007 se připravuje rozběh terciárního vzdělávání - bakalářské studium- při Střední zahradnické škole a Vyšší odborné škole zahradnické, s obory Podnikání v zahradnictví a Zahradní a krajinářské úpravy. Studium je plně v kompetenci České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů, místní zahradnická škola poskytuje pro toto vzdělání prostory.
81
Profil města Mělníka
8. 3. Lékařská péče Fungování i financování Nemocnice s poliklinikou Mělník (NsP Mělník ) prochází v současné době restrukturalizací. Nemocnice je v současnosti největším zaměstnavatelem v Mělníku, takže případné snížení počtu zaměstnanců bude mít negativní vliv na míru nezaměstnanosti. K 1. 7. 2003 došlo ke sloučení všedních pohotovostních služeb u středních zdravotnických pracovníků na oddělení klinické biochemie a hematologie se zajištěním dostupnosti dalšího pracovníka, ke sloučení všedních pohotovostních služeb lékařů pro standardní lůžka interny a infekce a k snížení počtu pracovníků (SZP) na novorozeneckém oddělení, kde pro dlouhodobou celostátně nižší porodnost byl snížen počet lůžek z 16 na 12. V současné době jsou prováděny drobné stavební úpravy, aby mohlo dojít k reorganizaci lůžkových oddělení NsP Mělník. Nemocnice má celkem 350 lůžek. V Nemocnici s poliklinikou Mělník jsou též poskytovány služby na ambulancích, a to v těchto oborech (interní lékařství, diabetologie, gastroenterologie a hepatologie, kardiologie, nefrologie, fyziatrie a rehabilitační lékařství, přenosné nemoci, tuberkulóza a respirační nemoci, alergologie a klinická imunologie, neurologie, transfúzní služby, pediatrie, psychiatrie, léčba alkoholismu, chirurgie, dětská chirurgie, gynekologie a porodnictví, ortopedie, otorinolaryngologie, oftalmologie, urologie, anesteziologie, klinická biochemie, radiodiagnostika). Tabulka č. 8.3: Přehled oddělení a počet lůžek v nemocnici Mělník Počet Oddělení Oddělení lůžek Interní TRN plicní Chirurgie Dětská chirurgie Neurologie Dětské Gynekologie + novorozenecké
Počet lůžek
56
ORL
16
-
Kožní
-
Dialýza
-
68 25 55+ 12
Geriatrie, oš. péče Podolí
93
Centrum klinické onkologie Klinická biochemie
-
Radiodiagnostické oddělení
-
Oční
-
Oddělení transfúzní a hematologické
-
ARO
5
Oddělení léčebné rehabilitace
-
Ortopedie
-
Patologie
-
Urologie
-
Infekční oddělení
Zdroj: NsP Mělník
82
20
Profil města Mělníka V následující tabulce je uveden přehled dalších zdravotnických zařízení se soukromou praxí v Mělníku: Tabulka č. 8.4: Přehled zdravotních zařízení se soukromou praxí ve městě Obor Počet ordinací Praktické lékařství pro dospělé
11
Dětské lékařství pro děti a dorost
5
Praktický zubní lékař
13
Odborné ambulance celkem
35
Z toho Čelistní ortopedie – ortodontie
3
Interní lékařství
2
Diabetologie
1
Kardiologie
2
Alergologie a klinická imunologie
2
Neurologie
2
Pediatrie
3
Dětská kardiologie
1
Psychiatrie
2
Psychiatrie pro děti
1
Dermatovenerologie
2
Chirurgie
1
Dětská chirurgie
1
Gynekologie a porodnictví
3
Otorinolaryngologie
1
Oftalmologie
1
Urologie
1
Patologická anatomie
1
Radiodiagnostika
2
Klinická logopedie
2
Klinická psychologie
1
Zdravotnická záchranná služba
1 – právnická osoba
Lékařská mikrobiologie
1 – právnická osoba
Lékárny
5
Optiky
3
Zdroj: VZP Mělník
83
Profil města Mělníka Zdravotní pojišťovny v Mělníku: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR – Okresní pojišťovna Mělník Fibichova 267, 276 01 Mělník tel: 315 640 111 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR nám. Míru 30, 276 01 Mělník tel: 315 629 018
8. 4. Sociální péče V Mělníku byla zřízena roku 2000 příspěvková organizace Sociální služby města Mělníka, dnes Centrum seniorů Mělník, která zahrnuje domov pro seniory Ludmila a Penzion, kde v jednom je provozován domov se zvláštním režimem Vážka pro lidi s demencí. Příspěvková organizace dále poskytuje pečovatelskou službu a to jak v terénu, tak i ve dvou domech s pečovatelskou službou. Mimo služeb pro seniory je město poskytovatelem služeb sociální prevence a to azylového domu, střediska sociální rehabilitace a sociálně - právního poradenství pro občany ohrožené sociálním vyloučením nebo nízkoprahový klub a psychosociální centrum KONTAKT určené především pro rodiny a děti. Ve městě také probíhá od roku 2003 komunitní plánování sociálních služeb (viz též následující kapitola) a v září 2007 bude schválen ZM dokument, kterýž vznikl za podpory ESF „Komunitní plán sociálních služeb Mělník“. Město dále ve své samostatné působnosti každoročně vyčlení finanční prostředky na podporu neziskových organizací působících na území města, dále na jednorázové příspěvky nejchudším důchodcům a v neposlední řadě i na jejich kulturní vyžití. Tabulka č. 8.5: Kapacita sociálních zařízení CSM Domov Ludmila penzion DPS-17.listopadu DPS-Pšovka počet míst na trvalý pobyt 108 112 19 27 počet míst na přech. pobyt 7 Z toho Vážka- trv.p. 9 Vážka- přech.p 5 počet bytů 115* 73 16 23 počet žádostí na trv.p. 385 180 61 28 Z toho Vážka 48 počet žádostí na přech.p. 13 * počet pokojů Poznámka: Z celkového počtu pokojů v domově Ludmila je 68 jednolůžkových, 22 dvoulůžkových a 1 třílůžkový. Údaje o počtu míst v obou DPS jsou pouze přibližné, odpovídají aktuálnímu rozvržení míst v bytech, nelze přesně určit, pro kolik lidí jednotlivé byty jsou. Zdroj: MěÚ Mělník, odbor sociálních věcí a zdravotnictví
84
Profil města Mělníka 8. 5. Komunitní plán sociálních služeb Mělník – Výzkum příjemců a poskytovatelů sociálních služeb na Mělníku Výzkum příjemců a poskytovatelů sociálních služeb na Mělníku je součástí realizovaného projektu „Komunitní plán sociálních služeb Mělník“ financovaného z fondů EU. V rámci výzkumu byly zjištěny následující informace. Sběr dat proběhl v listopadu a prosinci 2006 formou řízeného standardizovaného rozhovoru s poskytovateli a příjemci sociálních služeb.
8. 5. 1. Výzkum poskytovatelů sociálních služeb – hlavní zjištění a závěry Nejvíce oslovených poskytovatelů služeb má statut občanského sdružení případně organizace řízené městem, část z nich je složkou veřejné správy. Ostatní typy organizací jsou zastoupeny pouze okrajově. Nejvíce organizací nezaměstnává na plný úvazek žádného zaměstnance, část zaměstnává na tento úvazek 1 až 5 osob. Pracovníky na částečný úvazek nebo na dohodu námi oslovené organizace většinou nemají; část z nich touto formou zaměstnává 1 až 5 osob. Ve většině oslovených organizací také nepůsobí žádní dobrovolníci. Z toho je možné usuzovat, že oslovení poskytovatelé služeb zaměstnávají celkově jen malý počet pracovníků. Pokud uvádějí vyšší počet pracovníků, jedná se nejčastěji o zaměstnance na plný úvazek, případně o dobrovolníky. Většina pracovníků oslovených organizací zaměstnaných na všechny typy úvazků (hlavní, vedlejší, na dohodu a dobrovolný) se věnuje přímé práci s klienty. U všech uvedených variant pracovních úvazků je ale velké procento neuvedených odpovědí. Primárně se nejvíce oslovených poskytovatelů služeb zaměřuje (a to i na základě dosažených průměrů) zejména na seniory, dále na děti a mládež ohrožené delikvencí = rizikové skupiny dětí a mládeže, osoby zdravotně postižené – tělesně a mentálně s kombinovanými vadami, skupinu osob v krizové situaci a osoby drogově závislé a ohrožené. Mezi skupiny klientů, na které je zaměřeno nejméně oslovených organizací, ať už primárně nebo okrajově, patří uprchlíci, navrátilci VTOS, osoby bez přístřeší, etnické menšiny, oběti násilí a osamělí rodiče se závislými dětmi. Naprostá většina oslovených poskytovatelů služeb uvádí zaměření, ať primární nebo jen okrajové, na více cílových skupin. Nejvíce respondentů uvádí, že uživatelé služeb jejich organizace patří mezi dospělé ve věku 27 až 64 let a mladé dospělé ve věku 19 až 26 let. Klienti poloviny oslovených organizací patří mezi seniory a stejný podíl do věkové skupiny dorostu - 16 až 19 let. Nejméně organizací uvádí, že jejich věkovou strukturu tvoří skupina dětí předškolního (do 6 let) a mladšího školního věku (7 až 10 let). Sociální poradenství patří mezi nejčastěji uváděnou službu, kterou oslovené organizace nabízejí; méně častěji potom krizová pomoc a telefonická krizová pomoc, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Mezi služby, které nejsou v Mělníku respondenty poskytovány vůbec patří tísňová péče, Dům na půl cesty a tlumočnické služby. Naprostá většina oslovených organizací uvádí, že poskytuje kombinaci více služeb. Je poněkud zarážející, že počty příjemců jednotlivých služeb je schopno uvést jen minimum oslovených institucí. Spektrum odpovědí na otázku, která zjišťovala výši ročních provozních nákladů souvisejících s poskytováním sociálních služeb, bylo velmi široké. Minimální uvedenou hodnotou byly 3 tisíce a maximální 32 miliónů. Nejvíce organizací uvádí hodnoty v rozmezí 1 a 2 miliónů. Necelá šestina organizací nebyla schopna uvést výši těchto nákladů. Roční investiční náklady spojené s poskytováním sociálních služeb byly ve srovnání s provozními výrazně nižší. Většina institucí dokonce uvádí, že v roce 2006 neměla žádné investiční náklady.
85
Profil města Mělníka
Podle odhadované výše ročního příjmu lze poskytovatele sociálních služeb na Mělníku rozdělit do tří pásem. Nejčastěji se odhadovaná výše celkových příjmů pohybuje do 100 tisíc Kč. Druhé, méně často uváděné „pásmo“ představují organizace s odhadovaným ročním příjmem od 100 do 500 tisíc Kč a konečně (nejméně často uváděné) velké organizace s odhadovaným příjmem od 1 do 10 miliónů Kč. Nejčastěji uváděným finančním zdrojem oslovených organizací jsou dotace města a úhrady za služby od klientů, dále jsou využívány dotace kraje a finanční dary. Nejméně využívanými zdroji financování jsou mezi oslovenými institucemi dotace EU a MPSV. Většina oslovených poskytovatelů služeb využívá více finančních zdrojů. Uvedené dotační tituly EU byly v období let 2004 až 2006 oslovenými poskytovateli služeb využívány jen velmi málo. Nejvíce z nich (i když velmi malá část) využila OP Rozvoje lidských zdrojů a Společného operačního programu, 3. priorita „Rozvoj lidských zdrojů v regionech“. Jako důvody nevyužití těchto dotačních titulů jsou nejvíce uváděny administrativní složitost a finanční náročnost, spojená se spoluúčastí a předfinancováním projektu. Velká část respondentů tuto otázku ale vůbec nezodpověděla. Jen pětina oslovených poskytovatelů služeb plánuje použít fondy EU v období 2007 až 2013 na financování investičních projektů v oblasti sociálních služeb. Téměř tři čtvrtiny o tomto způsobu financování neuvažuje. Získané prostředky z fondů EU se oslovení provozovatelé služeb chystají využít zejména na rekonstrukce a úpravu stávajících a nových prostor a na vzdělávání zaměstnanců. Využít fondy EU v období 2007 až 2013 na financování neinvestičních projektů v oblasti sociálních služeb plánuje jen čtvrtina oslovených poskytovatelů služeb. Více než dvě třetiny o tom neuvažují. Pokud organizace plánují získat tyto prostředky na provozní projekty, nejčastěji je hodlají použít na zajištění a zlepšení stávajících a na vznik nových služeb. Polovina oslovených poskytovatelů služeb plánuje v období 2007 až 2013 zachovat spektrum služeb ve stejném rozsahu jako v současnosti, část by ráda rozšířila prostory. Žádná z oslovených institucí nechce rozsah svých služeb a činnosti omezit a ani svoji činnost ukončit. Za nejúčinnější formu získávání nové pracovní síly považuje nejvíce respondentů doporučení známých a spolupráci s úřadem práce, velká část z oslovených tyto formy naopak ale vůbec nevyužívá. Spolupráci s univerzitami a se středními odbornými školami nebo učilišti a inzerce v médiích většina respondentů nepoužívá. Tyto rozdíly pravděpodobně odrážejí odlišné zaměření a požadavky oslovených organizací na nové zaměstnance. Většina respondentů se domnívá, že kvalifikované pracovní síly ve městě je spíše dostatek. Na tom, zda je tato pracovní síla drahá nebo levná a zda je kvalifikovaná ve vhodných či nevhodných profesích, se respondenti neshodují. Přibližně polovina se domnívá, že ano, polovina, že nikoliv. Za nejúčinnější formu zaškolování pracovníků jsou respondenty považovány kurzy a semináře a také školení přímo v rámci pracovní doby. Zaškolování prostřednictvím vládních školících programů a v rámci středních odborná učilišť a škol nepatří mezi preferované způsoby. Pokud oslovené organizace využívají jiné než uvedené formy zaškolování, používají nejčastěji školení nebo programy organizované EU nebo jiným případně vlastním subjektem. Spolupráce s Krajem a zejména s Městem je největší částí oslovených institucí popisována jako stálá spolupráce v rámci partnerské spolupráce. Příležitostně v rámci konkrétních projektů spolupracuje nejvíce respondentů se soukromými firmami a s příspěvkovými organizacemi města a částečně také s ministerstvy. Nespolupracuje naopak s ostatními NGO, částečně také opět s ministerstvy a příspěvkovými organizacemi. Odlišné pohledy na formy spolupráce s totožnými subjekty lze pravděpodobně vysvětlovat rozdílným zaměřením a fungováním oslovených organizací.
86
Profil města Mělníka
Jako největší problémy v oblasti sociálních služeb v Mělníku byly respondenty vícekrát uváděny chybějící bezbariérové vstupy, špatná informovanost, nedostatek kvalifikovaného personálu, problematická podpora ze strany města a absence různých typů zařízení nebo jejich omezená kapacita. Jako další byl uváděn nedostatek financí a problémy v dopravě. Názory na primární zaměření rozvoje sociálních služeb v Mělníku v budoucnu byly velmi rozmanité. Opakovaně se v odpovědích objevuje lepší vzájemná spolupráce a propojenost institucí a rozšíření stávající nabídky o další typy organizací a služeb, jako jsou třeba asistenční a pečovatelské služby v domácnosti a celkové zefektivnění kontinuity sociálních služeb. 8. 5. 2. Výzkum příjemců sociálních služeb – hlavní zjištění a závěry Ve skupině seniorů nad 64 let převažují ženy, respondenti žijí většinou v manželském svazku nebo již ovdověli. Deklarují, že nemají žádné děti, mají většinou pouze základní vzdělání a jsou buď ve starobním nebo invalidním důchodu. Rodiny se závislými dětmi tvoří většinou dospělí respondenti starší 27 let, odpovídali nejčastěji ženy žijící v úplné rodině. Respondenti většinou uvádějí, že mají dvě děti do 15 let nebo jedno dítě mladší, do 15 let a jedno starší, mezi 15 a 18 léty. Respondenti mají většinou úplné středoškolské vzdělání a jsou převážně zaměstnanci. Osamělí rodiče s dětmi jsou dospělé svobodné ženy, které se starají o jedno dítě ve věku do 15 let. Mají převážně úplné středoškolské vzdělání a jsou většinou zaměstnanci. Ve skupině osob se zdravotním postižením dominují senioři nad 64 let věku, převažují ovdovělé bezdětné ženy. Z hlediska vzdělání převažují vyučení respondenti v invalidním nebo starobním důchodu. Skupinu nezaměstnaných respondentů tvoří většinou dospělí respondenti, převážně mužského pohlaví. Jsou většinou svobodní a bezdětní. Převažují vyučení bez maturity. Skupinu matek na mateřské dovolené tvoří dospělé vdané ženy, pečující o dvě děti do 15 let. Mají převážně úplné středoškolské vzdělání, avšak v současnosti jsou většinou v domácnosti. Mezi osobami drogově závislými a ohroženými převažují mladí dospělí ve věku 19-26 let, většinou mužského pohlaví. Z hlediska rodinného stavu převažují poněkud překvapivě rozvedení, bezdětní. Tito respondenti uvádějí většinou úplné střední vzdělání, z hlediska ekonomické aktivity převládají zaměstnanci. Ve skupině osob pobírajících dávky sociální péče převažují svobodní muži. Mají ve většině základní vzdělání a jsou bez zaměstnání. V Romském etniku převažují mladí dospělí svobodní muži se základním vzdělání a bez zaměstnání.11
11
Při použití těchto sociodemografických charakteristik je však třeba mít na paměti dvě skutečnosti. První – že tyto profily jsou sestaveny z majoritních znaků (tj.většinových hodnot statisticky významných kontingenčních tabulek), druhou – výběrový soubor respondentů byl konstruován jako reprezentativní za Mělník, nikoli za jednotlivé cílové skupiny. Uvedené teoretické demografické profily tak ilustrují spíše hlavní charakteristiky cílových skupin, nikoli jejich pregnantní deskripci.
87
Profil města Mělníka Celkově lze sociální služby na Mělníku rozdělit do dvou kategorií. Jsou to jednak služby, deklarované jako využívané, kam patří zejména osobní asistence, pečovatelská služba, podpora samostatného bydlení, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, Kontaktní centrum, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociální rehabilitace, sociální poradenství a sociální služby poskytované ve zdravotních zařízeních ústavní péče. Na druhé straně pak stojí služby, jejichž využití respondenti nedeklarovali. Sem patří zejména tísňová péče, centrum denních služeb, denní nebo týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, raná péče, krizová pomoc + telefonická KP, azylový dům, Dům na půl cesty, sociálně terapeutické služby (dílny + komunity), terénní programy, průvodcovské a předčítatelské služby, odlehčovací služby, tlumočnické služby a noclehárny. Příjem nějaké sociální služby uvádějí především senioři starší 64 let a osoby se zdravotním postižením, dále pak ovdovělí respondenti a ti, kteří pobírají invalidní nebo starobní důchod. Na základě těchto faktů se lze domnívat, že skutečnost, zda respondent nějakou sociální službu fakticky využívá, nijak nesouvisí s jeho pocitem, že je příjemcem takovéto sociální služby. Lze předpokládat, že deklarace faktu příjmu sociální služby je spíše pocitová záležitost, bez ohledu na to, zda respondent je či není skutečným příjemcem sociální služby a spíše odráží jeho momentální životní postoj, neboť jako příjemci sociálních služeb se deklarují pouze respondenti nacházející se buď v terminálním životním stadiu nebo (podle jejich názoru) v definitivní životní situaci (ovdovění, invalidní důchod apod.). Lze dále spekulovat o významu tohoto předpokladu. Může to také znamenat, že ti, kteří poskytují sociální služby svým klientům tak činí záměrně s takovou mírou taktu, porozumnění a sociální inteligence, že ve svých klientech nevzbují dojem, že jsou příjemci nějaké sociální služby. Na druhou stranu se však při analýze otevřených odpovědí objevuje jako jeden z problémů otázka informovanosti – a to ať již o poskytovaných sociálních službách v celku nebo o jednotlivých aspektech poskytování těchto služeb. Naskýtá se tedy otázka, zda komunikace poskytovatelů sociálních služeb s především potenciálními klienty je skutečně optimální, zda existuje dostatek informací o nabídce sociálních služeb na Mělníku. Relevanci výroků, které konkrétní problémy v poskytování sociálních služeb na Mělníku respondenti spatřují či názory respondentů na budoucí orientaci sociálních služeb na Mělníku nelze v žádném případě přeceňovat. Jsou jednak solitérní a počet skutečných příjemců sociální péče na Mělníku nutí posuzovat tyto výroky střízlivě. Na druhou stranu se však mohou stát velmi dobrým „zásobníkem“ nápadů či inspirací při tvorbě komunitního plánu na Mělníku.
8. 6. Sport Tabulka č. 8.6: Přehled sportovních a rekreačních zařízení v Mělníku Typ zařízení Počet Typ zařízení Lehká atletika 3 Kryté umělé ledové plochy Fotbalová hřiště 7 Kryté plavecké bazény a aquacentrum Hřiště na tenis 13 Kuželny - bowling Hřiště na odbíjenou 3 Loděnice Hřiště na házenou 2 Jízdárny Hřiště na košíkovou 1 Sportovní střelnice Pozemní hokej 0 Fittnes Minigolf 1 Kynologické cvičiště Víceúčelové tělocvičny a sport. haly 7 Sportovní letiště Zdroj: MěÚ Mělník, odbor kultury a školství
88
Počet 1 2 2 1 1 1 5 1 1
Profil města Mělníka
V Mělníku působí mnoho sportovních oddílů a klubů zabývajících se širokou škálou sportů: fotbal, tenis, veslování, házená, jezdectví, krasobruslení apod. V současnosti funguje rovněž legendární TJ Sokol, který se stará o provozování mnoha sportovních odvětví. • • • • • • • • • •
Lehká atletika: hřiště Sokol, ISŠT, Gymnázium (nemá běžecký ovál) Fotbal: Podolí (3), Pšovka (1), Vehlovice (2), Polabí (1), ISŠT (1 malá kopaná) Tenis: TO SK Polabí (8), Vehlovice (2), Sokol Pšovka (3) Odbíjená: TJ EMě (1), ISŠT (1), TJ Sokol (1) Házená: TJ EMě (1), ISŠT (1) Košíková: TJ EMě Víceúčelová hřiště školní: Gymnázium (1), ZŠ J.Matiegky (1), ZŠ J.Seiferta (1), ZŠ Jungmannovy sady (2), ZŠ Pšovka (2) Víceúčelové tělocvičny: ISŠT, SPŠS, ZŠ J.Matiegky, Tyršův dům – TJ Sokol, Sokolovna TJ Sokol Mělník Pšovka, Sportovní hala: BIOS (vlastník město) Fitness: Siesta, Dámský klub, TJ Sokol, Plavecký bazén, ISŠT
8. 7. Kultura Mělník představuje v regionu významné kulturní centrum. Ve městě funguje řada kulturních institucí: Městská knihovna v Mělníku sídlící ve vile „Karola“ je významnou kulturní institucí pro celý region. Kromě bohatého knižního fondu a poskytovaných klasických služeb nabízí veřejný přístup k internetu. Kino Sokol kromě filmových představení nabízí prostory pro schůzovní či spolkové aktivity, semináře apod. Masarykův kulturní dům nabízí obyvatelům a návštěvníkům města hudební a divadelní produkci a také prostory pro schůzovní a spolkovou činnost. V kulturním domě rovněž pracují zájmové soubory. Divadlo Novanta na Pšovce nemá stálou scénu. V prostorách divadla se pořádají zájezdová představení jiných divadelních souborů, hudební a divadelní akce místních dětských či ochotnických souborů. Součástí divadla je rovněž výstavní prostor. V Mělníku působí rovněž Regionální muzeum Mělník, které nabízí kromě stálých expozicí i různé tématické akce přibližující historii Mělníka a mělnického regionu. Tabulka č. 8.7: Počty kulturních zařízení v Mělníku KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ počet Pozn.: Stálá kina 1 Kino Sokol Počet sedadel stálých kin 200 Veřejné knihovny vč. poboček 1+1 Městská knihovna s pobočkou Slovany Muzea 1 Regionální muzeum Mělník Galerie 3 Galerie ve věži, Galerie U Patočků, Galerie Erasmus Divadla (budovy) 2 MKD, Novanta Sedadla a místa v divadlech 580 500 + 80 Zdroj: MěÚ Mělník, odbor kultury a školství
89
Profil města Mělníka 8. 8. Místní správa Základní legislativní normou, kterou se ve své činnosti řídí město Mělník, je zákon č. 128/2000 Sb. o obcích ve zněních pozdějších předpisů. Město spravuje své záležitosti samostatně a zároveň vykonává státní správu v rozsahu tzv. přenesené působnosti. Nejvyšším orgánem samosprávy je 21členné městské zastupitelstvo. V současném volebním období má 21. členů a jsou v něm zastoupeny tyto volební strany: ODS, NK, ČSSD, KSČM a SNK ED. Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti na úrovni města je 7 členná městská rada v čele se starostou a dvěma zástupci starosty. Funkční období je čtyřleté, komunální volby proběhly v roce 2006.
Městský úřad Mělník Adresa: Nám. Míru 1, 276 01 Mělník Tel.: 315 635 111 Fax: 315 622 318 www.melnik.cz Internetová adresa stránek města: E-mail:
[email protected] Informace o činnosti městské správy jsou přístupné jak na vývěsních tabulích radnice, tak ve zpravodaji města Mělníka v „Mělnické radnici“ s nákladem cca 8 300 výtisků zdarma distribuovaných do domácností, dále na internetových stránkách www, a v místní kabelové televizi. Mělník má zpracovaný územní plán rozvoje města, z roku 1999. Územní plán počítá s vyčleněním průmyslových zón, určených pro budoucí investory. Zabývá se rovněž problematikou dopravy ve městě i novou bytovou výstavbou.
90
Profil města Mělníka Struktura Městského úřadu Mělník starosta
1. místostarosta
2. místostarosta
Mgr. Miroslav Neumann
Jaromír Kovářík
PaedDr. Zdeněk Koudelka
tajemník MěÚ
Odbor finanční
euromanažer
Ing. Jaroslav Šuk Odbor zdravotnictví a sociálních věcí
Ing. Tomáš Martinec, Ph.D. Odbor výstavby a rozvoje
Ing. Dana Kratoňová vedoucí odboru
Mgr. Drahomíra Pavlíková vedoucí odboru
Pavel Průcha vedoucí odboru
Odbor životního prostř. a zemědělství MUDr. Ctirad Mikeš vedoucí odboru
Živnostenský odbor
Odbor správy majetku a služeb
Zdeňka Skořepová vedoucí odboru
Ing. Lubor Byzov vedoucí odboru
Odbor školství a kultury
Správní odbor
Odbor dopravy
Mgr. Zuzana Jansová vedoucí odboru
Mgr. Květa Mrázová vedoucí odboru
Ing. Zdeněk Zrcek vedoucí odboru
Zdroj: MěÚ Mělník
Komise Městské rady Mělníka Komise MR Stavební a dislokační komise Komise vinobraní Dopravní komise Komise pro výchovu a vzdělávání Komise prevence kriminality Komise pro regeneraci Komise životního prostředí + sadovnická subkomise Komise pro cestovní ruch Povodňová komise (město Mělník) - obce s rozšířenou působností Komise sociální a zdravotnická Komise pro evropskou integraci Komise sociálně právní ochrany Komise pro sport Kulturní komise Škodní komise
Předseda komise Ing. Jiří Čermák PaedDr. Zdeněk Koudelka Mgr. Milan Schweigstill PaedDr. Dalibor Ullrych Dušana Dolejšová Mgr. Tomáš Teplík Ing. Jiří Klaudy, CSc. Evelyna Borsutzki Mgr. Miroslav Neumann Mgr. Miroslav Neumann Alena Herinková Ing. Radim Vajchr Mgr. Miroslava Jalůvková PaedDr. Zdeněk koudelka PaedDr. Zdeněk Koudelka Ing. Jan Petrželka
Zdroj: MěÚ Mělník
91
Profil města Mělníka Významné instituce v Mělníku Název Městský úřad Celní úřad Česká školní inspekce Český statistický úřad Český červený kříž Finanční úřad Katastrální úřad Městská knihovna Český Telekom, a.s. Okresní agrární komora Okresní archiv Pozemkový úřad Okresní hospodářská komora Okresní hygienická stanice Okresní soud Okresní správa sociálního zabezpečení Okresní státní zastupitelství Policie ČR Okresní ředitelství Úřad práce Hasičský záchranný sbor Okresní státní zastupitelství Okresní veterinární správa Povodí Labe Povodí Vltavy Správa a údržba silnic Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Státní rostlinolékařská správa Ústav zdrav. informací a statistiky ČR Zemědělská agentura MZe
Adresa nám. Míru 1, Mělník 276 01 K Přívozu, Mělník 276 01 Tyršova 1056, Mělník 276 01 Bezručova 108, Mělník 276 01 Kokořínská 100, Mělník 276 01 Bezručova 605, Mělník 276 01 Bezručova 109, Mělník 276 01
Telefon 315 635 111 315 670 539 315 625 623 315 670 675* 315 623 040 315 728 300 315 670 722
Fibichova 3388,Mělník 276 01 Tyršova 106, Mělník 276 01 Pod Vrchem 3359, Mělník 276 01 Tyršova 106, Mělník 276 01 Tyršova 106, Mělník 276 01 Pražská 391, Mělník 276 01 Krombholcova 264, Mělník 276 01
800 123 456 315 635 545 315 622 629
Krombholcova 264, Mělník 276 01
315 635 540 315 622 443 315 622 484 315 622 084 315 622 072 315 622 078 315 622 491
Nová 2571, Mělník 276 01
315 631 111
Nová 204, Mělník 276 01 Bezručova 3341, Mělník 276 01 Krombholcova 264, Mělník 276 01 Bezručova 108, Mělník 276 01 Pražská 2202, Mělník 276 01 Rybáře 752, Mělník 276 01 Na Průhoně 3320, Mělník 276 01
315 639 911 315 630 020 315 622 491 315 624 275 315 622 400 315 622 106 315 624 266
Česká 149, Mělník 276 01
315 622 149
Bezručova 108, Mělník 276 01
315 670 671
28. října 300, Mělník 276 01
315 627 329
Bezručova 109, Mělník 276 01
315 621 709
Tyršova 106, Mělník 276 01
Zdroj: MěÚ Mělník, OHK
92
Profil města Mělníka
9.
CESTOVNÍ RUCH
V rámci Koncepce rozvoje cestovního ruchu (KÚ/ČCCR 2003) je Mělník zahrnut do marketingového subregionu Střední Čechy – severovýchod.
Marketingový subregion
Významné současné marketingové rysy
Současné dominantní produktové řady
Časová využitelnost
Přirozená centra a osy
Střední Čechy – severovýchod (možný marketingový název Polabí)
Lázně Poděbrady, Toušeň, Mělnicko-vinný kraj, CHKO Kokořínsko, řeky Labe, Jizera a Vltava, sportovní centrum Nymburk, historie - Středověké hradby Nymburk, chrám Sv. Bartoloměje v Kolíně, Kolínská synagoga a Starý židovský hřbitov, Pomník Mistra J. Husa a Děkanský chrám sv. Gotharda v Č. Brodě,Lipanská mohyla, Poděbradský zámek, zámek Benátky nad Jizerou, Muzeum lidových staveb Kouřim
- poznávací cestovní ruch (hrady, zámky, sakrální objekty) - lázeňství a péče o zdraví - rekreační cestovní ruch (rekreace u vodních ploch, příměstská rekreace) - venkovská a agroturistika - profesní cest. Ruch (incentivní CR, konference, vzdělávací aktivity, obchodní jednání) - aktivní/ sportovní CR (pěší a cykloturistika, vodní turistika a vodní sporty, týmové sporty, golf)
Převážně celoroční s větším podílem mezi dubnem a říjnem s vrcholem od června do září
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Český Brod Kolín Mělník Nymburk Poděbrady Benátky nad Jizerou
93
3 významné vodní osy: řeka Labe řeka Jizera řeka Vltava 4 významné radiální silniční osy: - dálnice D8, Praha-směr Kralupy nad Vltavou, Lovosice, Teplice, Německo - dálnice D11, Praha-Poděbrady, dále směr Hradec Králové - rychlostní komunikace R10, Praha Brandýs n. L, Benátky n. J., Mladá Boleslav, dále směr Liberec, Jablonec, Německo - silnice 1. třídy I/12,Praha-Český Brod-Kolín a dále směr Pardubice/ Havl. Brod
Profil města Mělníka
Součástí Koncepce rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje je i indikativní seznam projektů, podporující cestovní ruch, které přihlašují obce, mikroregiony, svazky obcí i podnikatelské a nepodnikatelské subjekty. Město Mělník se účastní projektu MAS Vyhlídky, jehož cílem je optimálně využít potenciál celého regionu pro cestovní ruch (blíže viz kapitola 9.2). Město Mělník v rámci současné dominantní produktové řady pro cestovní ruch má podmínky zejména pro tyto okruhy: • poznávací cestovní ruch • profesní cestovní ruch • pěší a cykloturistika • vodní sporty Mělníkem jako městem kultury, památek, jedinečné vyhlídky a bránou do CHKO Kokořínsko vede řada turistických tras a cyklostezek. Mělnický přístav není využíván jako osobní, což by bylo příjemným zpestřením možností v rámci cestovního ruchu.
Nejvýznamnější turistické atraktivity Výstavný renesanční zámek na soutoku Labe s Vltavou. Původně knížecí hrad z 10. stol. přestavěný goticky, v 16. stol. renesančně, pak upravený barokně. Od r. 1753 v majetku Lobkowiczů. Zámecké interiéry s dobovým zařízením a rodovými sbírkami, obrazová galerie, kaple sv. Ludmily. Vinné sklepy ze 14. stol. Muzeum s expozicemi historie a etnografie regionu, vývoj českého vinařství, dětské kočárky a vozítka. V sousedství zámku chrám sv. Petra a Pavla, v jehož kryptě je zpřístupněna kostnice (viz též kapitola 1.2). Cyklotrasy procházející Mělníkem*/ Číslo cyklotrasy Trasa cyklotrasy č. 2
Délka v kilometrech
č. 24
Kralupy nad Vltavou – Mělník - Roudnice nad Labem Stará Boleslav - Mělník
č. 203
Mělník - Lhotka
54,5 30 7
*/Počet obchodů se službami pro cyklisty: 3
Turistické trasy Přímo Mělníkem a kolem Mělníka vede zeleně značená turistická trasa ve směru Centrum – ZáboříPolabská Čerňava – Chloumek – Centrum. Červeně značená turistická trasa spojuje centrum Mělníka s Kokořínskem (Kokořínský Důl). Mezi nejkrásnější turistické trasy ve středních Čechách, resp. turistickém regionu Okolí Prahy, patří podle turistických průvodců vycházka k zajímavým pískovcovým útvarům okolo Mšena, vycházka za Mšena na Kokořínský hrad. Tabulka č.9.1: Přehled turistických tras na území města Mělník
0004 Mělník – Lhotka – Harasov – Ráj – Houska (Máchova cesta) 3025 Mělník – Liběchov – Rač – Dubá 3114 Velký okruh kolem Mělníka: Mělník, zámek – Mlazice – Chloumek – Mělnická Vrutice –
94
Profil města Mělníka Vavřineč – Kly, Záboří – Kelské Vinice – hotel Ludmila – Mělník, zámek 6149 Pšovka, autokemp – Lhotka
Vodní turistika Labe je ve své dolní části sjízdné celoročně s nejnižším stupněm obtížnosti. Ve Středočeském kraji je za nejhezčí úsek pokládána část Labe pod Mělníkem (na snímku jeho začátek spolu s pohledem na horu Říp).
95
Profil města Mělníka
9. 1. Infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu V Mělníku je řada hotelů, penzionů, autokempů a dalších ubytovacích možností s kapacitou cca 1388 lůžek: Tabulka č. 9.2: Hotelové a ubytovací možnosti v Mělníce Adresa Ubytovací zařízení typ Počet lůžek Okružní 2545, 276 01 Mělník Alabama hotel 35
Bomi***
Autocamp Mělník
hostel autocamp
45 24 182 52 21 53 10 20 5 6 8 4 8 6 4 10 5 13 71 328
Klubu veslařů mělnických 1881
ubytovna
20
Jaro*** Ludmila*** U Cinků*** U Rytířů ****
Venezia Centrum*** Hana V Podzámčí Hanousková Hulička Luňák Taschnerová
U Beníšků Uhrová Vila Evropa Vila Olina
U Mužilů GAMA
hotel hotel hotel hotel hotel hotel penzion penzion penzion privát privát privát privát privát privát privát privát
Mladoboleslavská 2265, 276 01 Mělník 17. listopadu, Mělník 276 01 Pražská 2639, Mělník 267 01 Českolipská 1166, Mělník 267 01 Svatováclavská 17, Mělník 276 01
Fibichova, 276 01 Mělník J.Seiferta 177, 276 01 Mělník Fügnerova 714, Mělník 267 01 J.Seiferta 167, Mělník 267 01 Fügnerova 695, Mělník 267 01 U tanku 83, Mělník 267 01 Legionářů 76, Mělník 267 01 Legionářů 74, Mělník 267 01
Palackého 125, 276 01 Mělník Legionářů 80, Mělník 267 01 Jarošova 736, Mělník 267 01 Kokořínská 2670, Mělník 267 01
Italská 2085, 276 01 Mělník - Slovany Pražská 532, Mělník, 276 01 Klášterní 720, Mělník 267 01
Rybáře 743, 276 01 Mělník
Zdroj: OHK, MÚ Mělník
Hotel U Cinků je v analytické části Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji uveden mezi zařízeními pro náročnější klientelu. V Mělníce je dále dostatek stravovacích kapacit v podobě restaurací, hospod, vináren a pizzerii s celkovou kapacitou cca 2000 míst s sezení. O možnostech služeb v rámci cestovního ruchu a turistiky v Mělníku informuje Turistické informační centrum sídlící na náměstí Míru a hotel Ludmila. Podávají zájemcům ucelený soubor turistických informací o městě Mělníku a jeho okolí, tzn. zejména informace o historických a přírodních památkách, turistických atraktivitách, ubytování, stravování, kulturních akcích, možnostech sportovního a rekreačního vyžití, dopravních spojích. Turistické a informační centrum zajišťuje sběr těchto informací, jejich aktualizaci a podílí se na jejich propagaci. Různými prostředky zprostředkovává služby subjektům cestovního ruchu (rezervační služby, prodej vstupenek, propagace v rámci vlastních informačních produktů), nakupuje a prodává propagační, informační, upomínkové a
96
Profil města Mělníka další materiály v rozsahu služeb TIS a podílí se na přípravě a realizaci aktivit města v oblasti cestovního ruchu.
Nabídka kulturních a sportovních akcí Nejvýznamnější pravidelné kulturní akce v Mělníku a okolí: •
Mělnický vrkoč – obnovený folklorní festival pořádaný občanským sdružením Mělnický vrkoč v červnu. Každé dva roky je jeho součástí Zemská přehlídka českých dětských folklorních souborů
•
Brnkfest – festival folkové a country hudby, pořádá Sdružení pracující s dětmi a mládeží
•
Mělnické vinobraní – tradiční městská slavnost pořádaná městem Mělníkem
•
Varhanní koncerty v chrámu sv. Petra a Pavla – pravidelný cyklus koncertů během turistické sezóny – pořádá Město Mělník
9. 1. 1. Pravidelné sportovní akce v Mělníku Akce Modelklubu Mělník – soutěže leteckých modelářů 1. května 1. května 15. května 12. června 11. září
Memoriál O.Boudného, kategorie H, Mělník Hořín, pořádá Modelklub Mělník RC kategorie F3K, Mělník Hořín, pořádá Modleklub Mělník Jarní pylony, kategorie F3D, Mělník Hořín, pořádá Modleklub Mělník Velká cena Mělníka mezinárodní soutěž leteckých modelů kategorie F3D, Mělník Hořín, pořádá Modleklub Mělník Mělnická termika, Mělník Hořín, pořádá Modleklub Mělník
Akce Klubu přátel Běhu Kokořínským údolím – silniční běh 17. dubna 2. říjen
Mělnický Maratón Míru – 10. ročník mezinárodního silničního závodu, zároveň Přebor Středočeského kraje a Mělnicka, pořádá KP BKU Běh Kokořínským údolím – 20. ročník mezinárodního silničního závodu v běhu na 25 km, zároveň Přebor Středočeského kraje
97
Profil města Mělníka
Akce Klubu veslařů mělnických 1881 10. dubna 2004 V. Mezinárodní mistrovství ČR ve veslování na dlouhé trati Veslařský závod mezinárodního významu s délkou dráhy 8 km, pro kterou má Mělník jedinou regulérní trať v ČR (laterální kanál Vraňany-Hořín) 1. května 2004 Pohár klubu veslařů mělnických Celorepublikové veslařské závody, kde se každoročně sejdou závodníci z celé republiky od žactva, přes dorost až po veteránské veslaře. Akce Jezdeckého klubu Mělník, areál Na podkově, Nad Jatky 1723, 9.-11.4. 16.-18.4. 15.5. 23.6. 28.-30.6. 10.-11.7. 16.-18.8. 28.8. 3.-5.9. 9.-10.10.
Jarní Pony festival, pořádá Jezdecký klub Mělník, areál Na podkově, Nad Jatky 1723, Mělník Austofin cup – jezdecké závody, parkury 70-140 cm, pořádá Jezdecký klub Mělník, areál Na podkově, Nad Jatky 1723, Mělník Den koně – přehlídka koní místních chovatelů, jezdecké hry a soutěže Jezdecké závody – parkury Letní pony festival Jezdecké závody – drezúry Podzimní pony festival Jezdecké závody – drezúry Jezdecké závody XXXI. Cena Karla IV. – parkury Jezdecké závody – drezúry
Akce TJ EMĚ Mělník, Pražská 417, 25.1.
Přechod Nedvězí, turistický výstup na horu s nejkrásnějším kruhovým rozhledem ve Středních Čechách, pořádá Klub českých turistů
7.6.
Turnaj starých gard a dětský den, pořádá I.HC WENDY TJ EMĚ Mělník,
28.6. 28.7. 28.8.
Mělnický hrozen – dálkový pochod, pořádá Klub českých turistů
20.9.
Turnaj o štít města Mělníka – volejbalový turnaj družstev s účastí veřejnosti, pořádá volejbalový oddíl TJEMĚ Mělník Memoriál kpt. Jaroše – basketbalový turnaj, pořádá oddíl basketbalu
další akce duben
Závod horských kol v Mělníku, pořádá BIKE klub NKK Mělník
13.4.
Velká cena Mělníka ve služební kynologii, pořádá SK START 2001
12.6.
Veřejný závod horských kol – Mšeno, pořádá Cyklistický klub Rudy projekt Mělník
10.7.
Mělnická časovka družstev – pohárová soutěž Unie amatérských cyklistů na trati Mělník – Dubá, pořádá Cyklistický klub Rudy projekt Mělník
17.7.
Mělnický triatlon – závod českého poháru, pořádá TRIATHLON Mělník
98
Profil města Mělníka Mělník má po kvantitativní stránce velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, avšak turistický a rekreační potenciál není zhodnocen. Otázkou zůstává kvalitativní stránka těchto podmínek.
9. 2 Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky V rámci programu 3.3 SROP byl realizován projekt „Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky“. V uvedeném projektu je celkovým cílem zpracovat a realizovat dlouhodobou koncepci rozvoje cestovního ruchu na území regionu MAS Vyhlídky, která by umožnila optimální využívat potenciál celého regionu pro cestovní ruch. Území MAS Vyhlídky leží v polabské nížině na území města Mělník, Mikroregionu sdružení obcí Kokořínska a Mikroregionu povodí Liběchovky. Území regionu je charakteristické svojí zemědělskou, zvláště pak vinařskou činností i historií, četnými kulturními památkami a krajinou bohatou na příležitosti k rekreačním aktivitám. Historicky významná oblast o rozloze 30.993 cca 30 km severovýchodně od hlavního města Prahy, tvořena katastry 25 obcí s celkem 29.561 obyvateli. Území regionu MAS Vyhlídky spadá do okresu Mělník. Jedná se o region historicky významný, se zachovalou přírodou zahrnující podstatnou část Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, jejíž součástí je Svazek obcí Povodí Liběchovky a značná část území Sdružení obcí Kokořínska. Území je podle strategického dokumentu MAS Vyhlídky tradičním cílem nejenom turistů z Prahy, ale i dalších okolních velkých měst. Spolu s mělnickou vinařskou tradicí, velkým množstvím historických památek a přírodních atraktivit oblasti, čistého Labe jako splavné řeky využitelné i k rekreaci, naskýtá se do budoucna možnost obnovení významu oblasti pro turistiku a cestovní ruch, který by však neměl být masový, ale směrovaný na konkrétní cílové skupiny. Měl by být brán ohled na ochranu přírody a zachování klidného prostředí se značným podílem tzv. zážitkové turistiky, případně vzdělávací turistiky. Tomu však brání snižující se průchodnost krajiny, stejně jako malá členitost pozemků, což je daň zemědělské velkovýrobě v minulých desetiletích. Do budoucna bude nutné se zaměřit na obnovení průchodnosti krajiny (zejména cyklostezky mimo silnice) se současným omezení zbytečné automobilové dopravy. Jako ekologický krok se jeví i zachování železniční tratě Mělník - Mladá Boleslav, kde České dráhy uvažují o jejím zrušení. Hlavními pozitivy z hlediska regionu je především: • • • • • • • • • •
výhodná zeměpisná poloha v rámci kraje – blízkost hlavního města Prahy (cca 30 km), rozmanitost zdejší krajiny (na jedné straně úrodná, poklidná Polabská nížina, na druhé straně panenská příroda chráněné krajinné oblasti Kokořínska), dobrá dopravní dostupnost (železniční trať Ústí nad Labem – Praha, v dosahu dálnice D8 ) křižovatka turistických a cyklistických cest, příjemné klimatické podmínky (tato oblast patří k nejteplejším oblastem v Čechách) přírodní potenciál (CHKO Kokořínsko, řada chráněných přírodních památek a rezervací, pískovcové skály, pískovny a tůně – přírodní vodní plochy), bohatá historie, kterou dokladuje velké množství významných architektonických a uměleckých památek (zámky, hrady, církevní památky, lidová architektura, vesnické památkové zóny a rezervace, městské památkové zóny), soutok Labe a Vltavy, možnost využití přítomnosti řek pro rozvoj stále populárnější vodní turistiky, specifikum tradičního vinařství (vinné sklepy s možností degustace, odborné vinařské soutěže, vinařská škola, akce Vinobraní) fungující turistická a informační střediska v Mělníku a Mšeně.
Analýza rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky byla především zaměřena výzkum poskytovatelů služeb a výzkum návštěvníků. Výzkum poskytovatelů služeb v cestovním ruchu a
99
Profil města Mělníka výzkum návštěvníků – turistů potom sloužil jako jeden z klíčových podkladových materiálů pro tvorbu koncepce rozvoje cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky. Šetření proběhlo metodou řízeného standardizovaného rozhovoru. Analýza poskytla následující hlavní zjištění a závěry. 9. 2. 1. Výzkum poskytovatelů služeb cestovního ruchu – hlavní zjištění a závěry Nejvíce oslovených zástupců ubytovacích zařízení uvádí, že jejich zařízení má tři hvězdičky, 20 až 30 nebo 45 až 55 lůžek a 8 až 9 pokojů. I když jsou v souboru zařízení, jak s 5, tak i 293 lůžky a rozpětí počtu pokojů sahá od 2 do 111, celkově převládají spíše zařízení s menší kapacitou pokojů i lůžek. Nejvíce oslovených zástupců poskytovatelů služeb udává, že jejich zařízení má celoroční provoz, pětina pracuje pouze v hlavní sezóně. Spektrum počtu návštěvníků případně ubytovaných v roce 2005 bylo velmi široké. Rozmezí uváděných hodnot začíná u 300 a končí u 62 tisíc. Průměrná hodnota je 18,5 tisíce. Nejvíce respondentů uvádí, že jejich služeb využilo od 1 do 8 tisíc lidí. Průměr odhadovaného počtu návštěvníků nebo uživatelů služeb oslovených v roce 2006 je o něco nižší než roce předcházejícím a dosahuje přibližně 16,5 tisíce. Jako maximální hodnota byla uvedena 60 tisíc a minimální 30. Nejvíce poskytovatelů služeb opět uvedlo, že jejich služeb využilo od 1 do 9 tisíc lidí. Nejvíce respondentů označilo jako hlavní motivátory návštěvnosti regionu v současnosti, nejvýznamnější turistické a přírodní atraktivity. O něco menší počet uvádí architektonické památky a významné, pravidelně se opakující akce. Zábavní centra, sportovní a částečně také kulturní zařízení naopak nejvíce respondentů za motiv k návštěvě regionu nepovažuje. V budoucnu by se měl cestovní ruch v ideálním případě podle většiny respondentů opírat zejména o nejvýznamnější turistické a přírodní atraktivity a částečně také o architektonické památky, které by měly tvořit hlavní motivátory návštěvnosti. Jako doplňkové motivátory by měla v budoucnu sloužit kulturní a sportovní zařízení a významné, pravidelně se opakující akce. Představy o roli zábavních center jsou značně nejednotné, ale největší počet respondentů uvádí, že by jako motivátory neměly být využívány vůbec. Celkově by v budoucnu měly všechny uvedené atraktivity hrát v cestovním ruchu důležitější roli než dnes. Mezi nejlépe hodnocené služby a infrastrukturu pro cestovní ruch patří informační služby a informační centra, stravovací a ubytovací zařízení a nabídka turistických produktů, které jsou nejčastěji i přes drobné nedostatky označovány jako spíše vyhovující. Nejhůře jsou celkově hodnoceny ostatní služby v sektoru cestovního ruchu a organizace a instituce v regionu zabývající se podporou cestovního ruchu. Pravděpodobně velmi rozdílná úroveň ubytovacích zařízení se odráží v tom, že ji, ačkoliv je celkově hodnocena pozitivně, nejvíce respondentů označilo jako zcela nevyhovující. Pokud měli respondenti uvést, ve které oblasti jsou největší nedostatky, nejvíce respondentů označilo i přes celkové pozitivní hodnocení informační služby a informační centrum a také organizace na podporu cestovního ruchu, stravovací a ubytovací zařízení. Mezi navrhovaná řešení nedostatků patří změna a rozšíření pracovní doby, zlepšení propagace regionu a podpory cestovního ruchu, zvýšení nabídky a zkvalitnění stravovacích zařízení, oživení kulturního života a spolupráce více subjektů a organizací. V rámci stávající dopravní a technické infrastruktury regionu jsou z hlediska rozvoje cestovního ruchu nejlépe hodnoceny cyklotrasy a cyklostezky, o něco hůře potom úroveň silniční sítě a veřejné a železniční dopravy. Jako převážně nevyhovující je označována dopravní dostupnost a naprosto nevyhovují je podle většiny respondentů lodní doprava. Nejvíce nedostatků v oblasti dopravní a technické infrastruktury spatřují respondenti ve veřejné dopravě a silniční síti a mezi navrhovanými řešeními se objevují rozšíření stávajících spojů, zejména v průběhu víkendů, zlepšení stavu vozovek a oživení lodní dopravy.
100
Profil města Mělníka
Respondenti se domnívají, že podpora rozvoje cestovního ruchu v regionu by měla být zaměřena na všechny uvedené oblasti, nejvíce ale na zpracování uceleného koncepčního dokumentu, spolupráci jednotlivých subjektů a společný marketing a propagaci regionu. S podporou zavedení systému průběžného sběru a analýzy dat, vzdělávání pracovníků a tvorby společných turistických produktů určitě souhlasí o něco méně respondentů. Jen naprosté minimum oslovených poskytovatelů služeb využilo v období 2004 – 2006 možnosti získání prostředků z fondu EU na projekty v oblasti cestovního ruchu a to sice prostřednictvím Společného operačního programu. Pro nejvíce z nich bylo hlavní překážkou to, že o těchto možnostech nevěděli, méně často jim v tom zabránila administrativní náročnost žádosti. Pouze dva oslovení poskytovatelé služeb uvedli, že využili v období let 2004 - 2006 prostředky z Programu podpory malého a středního podnikání ČR a to z jiného programu. Prostředky z programů Kredit, Start, Trh, Regenerace nebo Vesnice nevyužil podle uvedených odpovědí žádný z respondentů. Nejčastěji uváděným důvodem nevyužití těchto programů byla jejich neznalost, méně potom nevhodnost jejich formy pro respondenta. Naprostá většina oslovených poskytovatelů služeb plánuje využívat fondy EU v období let 2007 – 2013 na financování projektů v oblasti cestovního ruchu. Nejvíce respondentů by přivítalo pomoc při zpracování žádosti, předfinancování a kofinancování projektu a při získávání informací o možnostech čerpání z fondů EU. Méně potřebují pomoc při hledání partnerů a řízení a monitorování projektu. Při propagaci v oblasti cestovního ruchu spolupracuje nejvíce respondentů s podnikatelskými subjekty, méně s městy a obcemi a s cestovními kancelářemi, mnoho respondentů využívá ke spolupráci všechny tyto uvedené subjekty. Nejméně respondentů spolupracuje s Centrálou cestovního ruchu (CzechTourism). Oslovení poskytovatelé služeb nejčastěji uvádí, že nejsou zapojeni do společného vícedenního produktu cestovního ruchu, ale chtěli by být. Část o tuto formu spolupráce nestojí a jen pětina je již její součástí v rámci regionu. Naprostá většina oslovených poskytovatelů služeb plánuje rozvoj svých aktivit, zejména hodlá rozšiřovat svoje kapacity a nabídku služeb, modernizovat a rekonstruovat své zařízení a lépe se prezentovat. Při uskutečnění plánů na rozvoj aktivit by respondentům jednoznačně nejvíce pomohly finance, dále větší informovanost u cílových skupin, lepší spolupráce mezi subjekty (podnikatelé, města a obce, Infocentrum) a snadnější přístup k dotacím z fondů EU. Jako druhou variantu uvádí spolupráci mezi více subjekty (spolky, cestovní kanceláře, úřady a veřejnost) a zlepšení propagace regionu.
9. 2. 2. Výzkum příjemců služeb cestovního ruchu – hlavní zjištění a závěry Podíl pohlaví mezi oslovenými návštěvníky Mělníka je vyrovnaný, na Kokořínsku mírně převažují ženy. Většinu návštěvníků Mělníka i Kokořínska tvoří věková skupina 20-30 let, velkou část představují rovněž respondenti ve věku 30-40 let a 40-50let. Zaměstnanci jsou převažujícím podílem návštěvníků v oblasti Mělníka i Kokořínska. Významnou část souboru tvoří také skupina ekonomicky neaktivních, která spojuje studenty dohromady s důchodci a nezaměstnanými. V obou oblastech naprosto převažují tuzemští návštěvníci, podíl zahraničních představuje v Mělníku jen velmi malou část a na Kokořínsku je minimální. V souboru na Kokořínsku je tedy více žen, více respondentů ve věku 30-40let a zaměstnanců a návštěvníků z České republiky. Jako nejčastější důvod návštěvy města Mělník i regionu Kokořínsko je uváděna prohlídka historických památek. Dalšími motivy byly v Mělníku návštěva příbuzných nebo známých a rekreace, která se ovšem stala daleko častějším důvodem návštěvy Kokořínska. Většina respondentů uváděla pouze jeden převažující podnět pro svoji návštěvu.
101
Profil města Mělníka
Nejdůležitějším zdrojem informací, který přiměl k návštěvě lokality, jsou v obou oblastech příbuzní a známí. Část oslovených návštěvníků zejména na Kokořínsku získala informace také na internetu, někteří respondenti zde uvedli i kombinaci obou zmíněných zdrojů. Většina oslovených návštěvníků Mělníka i Kokořínska zvolila individuální neorganizovaný způsob dopravy osobním automobilem. Část respondentů na Kokořínsku přijela s hromadným zájezdem a to zejména osobním automobilem nebo linkovým autobusem a vlakem. Respondenti na Kokořínsku preferují o něco více než respondenti v Mělníku hromadné zájezdy a dopravu linkovým autobusem nebo vlakem. Nejvíce oslovených návštěvníků bylo v Mělníce i na Kokořínsku poprvé. Pro menší část to byla druhá až pátá návštěva, výjimečně se jednalo o pravidelné návštěvníky, kteří byli v lokalitě již více než dvacetkrát. Mělník byl návštěvníky nejčastěji označen jako jediný cíl jejich cesty, část respondentů měla v plánu navštívit kromě něj i jiná místa. Na Kokořínsku byl podíl obou skupin vyrovnaný a na rozdíl od Mělníka je zde minimum respondentů, kteří lokalitou pouze projíždějí. Největší část respondentů sice plánuje v obou oblastech jen jednodenní cestu, ale zejména na Kokořínsku se vyskytují poměrně často i návštěvníci, kteří zde hodlají strávit více dní, obvykle tři. Návštěvníci Mělníka chtějí během své cesty kromě tohoto města ještě navštívit Prahu a Kokořínsko, respondenti na Kokořínsku mají naopak během své cesty nejčastěji v plánu návštěvu Mělníka, Prahy a část také Českého ráje. Skutečnost, že návštěvníci Kokořínska a zejména Mělníka preferují spíše jednodenní pobyty, se odráží v menšině respondentů, kteří jsou v dané lokalitě nebo v okolí ubytováni. Výrazně více ubytovaných návštěvníků je na Kokořínsku. V případě, že jsou respondenti ubytováni v Mělníku, preferují nejvíce hotel a méně penzion. Ubytovaní návštěvníci Kokořínska volí spíše penzion a část, která je ubytována v okolí Kokořínska, také kemp.Tato zjištění pravděpodobně reflektují i nabídku ubytovacích zařízení v obou lokalitách. Mezi nejatraktivnější místa, která respondenti hodlají navštívit, patří v Mělníku zejména Zámek společně se soutokem Labe s Vltavou a církevní památky. Na Kokořínsku chtějí návštěvníci nejčastěji vidět Kokořínský Důl společně s Hradem Kokořín, pískovcové útvary a jeskyně a Liběchov. S uvedenými službami jsou oslovení návštěvníci Mělníka i Kokořínska spíše nebo rozhodně spokojeni. Žádná služba nebyla hodnocena výrazně negativně. V Mělníku je nejvíce respondentů rozhodně spokojeno s historickými památkami a možnostmi k parkování, méně spokojeno je s nabídku sportování a propagačními materiály. Rozhodně spokojena je více než polovina oslovených návštěvníků na Kokořínsku s historickými památkami, orientačním systémem, místními průvodci a kvalitou ubytování. Méně jsou zde spokojeni s nočními podniky, nabídkou suvenýrů, cenami v restauracích a kulturními akcemi. Pokud by se posuzování služeb v Mělníku uvádělo v intervalech s vyloučením extrémních názorů, patřily by k nejlépe hodnoceným opět historické památky, možnost parkování, orientační systém a nabídka suvenýrů. Hůře jsou pak hodnoceny možnosti ke sportování, místní průvodci a ceny v restauracích a v ubytovacích zařízeních. Na Kokořínsku jsou nejlépe posuzovány historické památky, služby místních průvodců a orientační systém. Ačkoliv jsou respondenti s nabídkou suvenýrů, propagačními předměty a kulturními akcemi většinou spokojeni, patří ve srovnání s ostatními službami mezi nejhůře hodnocené. Většina uvedených služeb je hodnocena lépe respondenty na Kokořínsku než v Mělníku, zejména orientační systém, místní průvodci, kvalita a ceny ubytování, možnosti ke sportování a ceny vstupného.
102
Profil města Mělníka Respondenti pocházející z České republiky a Slovenska pozitivněji než ostatní hodnotí služby místních průvodců a návštěvníci z východní Evropy naopak lépe než Češi a Slováci a návštěvníci ze západní Evropy, Japonska a USA hodnotí jednak orientační systém a také historické památky. Většina respondentů v Mělníku i na Kokořínsku neuvádí nic, co by jim ve službách výrazně chybělo ani nic, co by jim významně vadilo. Naprostá většina z nich neuvedla ani u jedné z otázek odpověď. Většina oslovených návštěvníků by ráda v budoucnu Mělník i Kokořínsko navštívila znovu, ale spíše jen na jeden den. Část respondentů na Kokořínsku se tam chce znovu vrátit a to na více dní. Oslovení návštěvníci obou lokalit by také spíše doporučili tuto lokalitu k návštěvě svým známým a to opět na jeden den, na Kokořínsku ale i na dnů více.
103
Profil města Mělníka
10.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Celkovou kvalitu životního prostředí lze hodnotit jako rozporuplnou, na jedné straně je přírodní prostředí tvořeno významnými přírodními i krajinnými hodnotami, na druhé straně patří území k imisně zatíženým oblastem Čech. V produkci hlavních škodlivin znečišťujících životní prostředí patří oblast Mělnicka mezi nejvíce postižená území ve středních Čechách i v celé České republice. V zastavěných územních sídel dochází k lokálnímu narušování hygienické kvality životního prostředí v důsledku některých výrobních činností a dopravy. K nejvýznamnějším starým zátěžím patří staré skládky, u kterých dosud neproběhla sanace a rekultivace.
10. 1. Odpad Na území města není provozována žádná spalovna odpadů a není zde vybudována skládka ve smyslu § 4 písm.h) zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech. Nejbližší skládka skupiny S – OO ( ostatní odpad ) se nachází 15 km severně od Mělníka na kat. území Mšena. Veškerý odpad z města (komunální, odpadkové koše, tříděný odpad) odvádí firma BEC odpady, s. r. o. . Spalitelný odpad je vozen do Spalovny Liberec a nesměsný odpad je vozen na skládku Uhy u Slaného.
10. 2. Ovzduší Nejvýznamnějším zdrojem emisí Mělnicka je Elektrárna Mělník, Horní Počaply. V některých městských částech způsobují nadměrnou imisní zátěž též lokální a mobilní zdroje emisí, tj. malá topeniště a silniční doprava, zejména pak jsou-li tyto vlivy zesilovány inverzní polohou lokalit a zhoršenými rozptylovými podmínkami škodlivin v ovzduší. Významnou skutečností je zařazení celého okresu Mělník mezi okresy vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. Některé zdroje emisí podléhají regulaci, v okolí Elektrárny Mělník je prováděno monitorování stavu znečištění ovzduší (tzv. varovný smogový regulační systém). Největší znečišťovatelé ovzduší: • • • •
Mefrit spol. s r.o., výroby frit, emise např. fluorovodíku Laminátovna PO.OB Sklolamináty –GFK, s.r.o., emise styrenu a acetonu Ervin Junker a.s., emise těkavých organických látek Eurotisk s.r.o., emise těkavých organických látek
104
Profil města Mělníka Graf č. 10.1: Průměrné roční imisní koncentrace škodlivin na stanici Mělník - Pšovka (v µg/m3)
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Polétavý prach
43
71
58
60
71
74
Oxid siřičitý
27
15
12
7
6
5
Oxidy dusíku
33
19
33
35
34
32
Polétavý prach µg/m3 limity 60 Zdroj: MěÚ Mělník, odbor živ. prostředí
Oxid siřičitý µg/m3 60
Oxidy dusíku µg/m3 80
Nad limitem jsou imise polétavého prachu, které od roku 2000 mají růstovou tendenci. Imise oxidů dusíku i oxidu siřičitého jsou ve sledovaném období vyrovnané.
10. 3. Hluk Hluk je jedním z podstatných faktorů, určující kvalitu životního prostředí. Důsledkem hlukové zátěže bývá zvýšení nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškození sluchu a také chorobných změn krevního tlaku. Základní příčinou vysoké hlukové zátěže v Mělníku je těžká nákladní a autobusová doprava na komunikacích vedoucích obytnými částmi města při hlavních silničních tazích. Hlukovou zátěž znásobuje v některých úsecích špatný technický stav vozovek. Dosud nebyla zpracována žádná hluková studie v rámci města. Existují pouze expertní odhady a příležitostné účelové měření hluku OHS Mělník z roku 1990. V roce 1990 bylo provedeno Okresní hygienickou stanicí v Mělníku několik účelových hlukových měření, např.: • • • • •
na ulici Českolipské (na křižovatce u Spolku pro chemickou a hutní výrobu byly naměřeny ekvivalentní hodnoty hluku 75 a 73 dB(A), na křižovatce u ČSAD - autobusového nádraží byly naměřeny hodnoty 72 a 71 dB (A), na křižovatce ulic Pražské a Fibichovy byly naměřeny hodnoty 69 a 68 dB(A), u budovy Zdravotnické školy Mělník byly naměřeny hodnoty 71 a 72 dB(A), na ulici Bezručově, u Nemocnice Mělník byly naměřeny hodnoty 74 a 75 dB(A).
V uvedených případech šlo tedy u obytných, školských objektů o překročení nejvyšších přípustných hladin hluku až o 25 – 30 dB, v případě zdravotnických areálů až o 35 dB. Největší překračování nejvýše přípustných hladin hluku byl naměřen na komunikaci ulic Bezručova - Mladoboleslavská, Pražská a Českolipská. Relativně nejzatíženější (co se týká hluku i
105
Profil města Mělníka imisí) jsou ulice Italská a Cukrovarská (vzhledem k sevřenosti komunikace mezi převážně obytnou zástavbou) a úsek ulice Českolipské (především mezi křižovatkou s I/16 a ulicí Celní).
10. 4. Radonové riziko V porovnání se situací celé České republiky, patří okres Mělník mezi okresy s celkově podprůměrnou radioaktivní zátěží. Mělník leží na rozmezí dvou kategorií radonové zátěže: 2 - střední radonové riziko (Mělník, jižní část Vehlovic) 1 - nízké radonové riziko (Chloumek, severní část Vehlovic) Protiradonová opatření pro obytné prostředí a také pro školní a zdravotnická zařízení je nutné provádět jak před každou novou výstavbou V současné době bývá podmínkou každého stavebního povolení provedení radonového průzkumu, tak dodatečně u stávajících objektů.
10. 5. Ekologické zátěže K nejvýznamnějším starým zátěžím patří staré skládky, u kterých dosud neproběhla sanace a rekultivace. Vzhledem k finančně náročné analýze zátěžových ploch nejsou známé žádné konkrétní pozemky se zjištěnou ekologickou zátěží.
106
Profil města Mělníka
11.
INVENTARIZACE A PASPORTIZACE PLOCH PRO PODNIKÁNÍ A PRŮMYSL
Níže uvedené plochy jsou plochy vymezené v územním plánu jako plochy produkční nebo smíšené neobytné území. Na těchto plochách lze podnikat, slouží ke skladovým i výrobním účelům. V některých případech je do těchto ploch integrovaná občanská vybavenost. Ze sledování vypadly plochy s rozlohou menší než 3 000 m2.
11. 1 Funkční produkční plochy Funkční produkční plochy jsou ty, které jsou v současné době zastavěné nebo jinak využité dle plánu funkčního využití. Jedná se o plochy pro komerční účely, sklady, výrobu a doprovodné funkce. Všechny funkční plochy mají dobrou napojitelnost na dopravní kostru města. Plochy jsou umístěny vesměs na městských účelových komunikacích. Veškeré plochy jsou napojeny na technickou infrastrukturu - veřejný vodovod, splaškovou kanalizaci, elektro. Z tepelných medií se jedná o zásobování těchto ploch plynem nebo systémem zásobování CZT. 1. Skladový areál, funkční, BACK, LADA, 46 640 m2 - umístění areálu prozatím žádoucí. Areál není limitován pro další rozvoj. 2. Cukrovar (AGA) jižní plocha, funkční, 68 618 m2 - umístění areálu je stabilizováno, pro další využití bude nutná přestavba dopravních vstupů a změna organizace v rámci areálu. Vzhledem k vysoké zastavěnosti je jeho funkce prostorově limitována. 3. U trati, funkční, Selekta, Jednota, ZZN, 14 557 m2 - umístění areálu prozatím žádoucí. 4. Funkční plocha u dráhy, 7 883 m2 - umístění a provoz areálu je do budoucna problematický. 5. Barum, funkční, 15 282 m2 - v současné době je areál stabilizovaný. 6. Kovohutě, Stavebniny, funkční, 25 828 m2 - komerční plochy v přednádražním prostoru jsou stabilizovány, zavlečkování prostoru vzhledem k probíhající transformaci postupně ztrácí na významu. 7. ZZN, KIA, funkční plocha, Blata, 102 916 m2 - areál je stabilizován. 8. Megum, funkční plocha, Podolí, 34 997 m2 - komerční plochy v přednádražním prostoru jsou stabilizovány. 9. Betonárka, funkční plocha, Podolí, 10 997 m2 - plocha v těsném dotyku se středem města bude i nadále transformována do charakteru občanské vybavenosti. 10. Řipská, funkční plocha , Podolí, 9 852 m2 - vzhledem k rozšíření sportovních a rekreačních ploch areálu na Podolí, je žádoucí tuto plochu transformovat rovněž do podoby sportovní a rekreační plochy. Do budoucna se jeví její umístění jako nevhodné. 11. Průhon, funkční plocha, Blata, 18 543 m2 - plocha je nově založena, je v souladu s rozvojovými plány města Mělník. 12. Pšovka, funkční plocha, 10 858 m2 - vzhledem k lokalizaci je i nadále sledována jako plocha komerční. 13. Preximport, SSŽ, SÚS, funkční plocha, 144 160m2 - výhodná lokalizace a dopravní napojení umožňují další intenzifikaci prostoru. 14. Pšovka, Junker, funkční plocha, 36 261 m2 - areál prošel v nedávné době transformací a modernizací a je do budoucna stabilizován. 15. Areál Řipská, funkční plocha, 11 170m2 - areál do budoucna stabilizován. 16. Pšovka, Mefrit, SEAT, funkční plocha, 42 233 m2 - V současné době plně funkční areál pro výrobu. Plochy leží v nivě potoka Pšovka a jsou ohrožovány vysokými stavy vody. 17. Lectus, Pšovka, 31 574 m2 - komerční plocha je stabilizována. 18. České přístavy, Mlazice, 363 344m2 - plocha jednoho z nejvýznamnějších a nejrozlehlejších komerčních areálů. Je umístěna v zátopové oblasti, v oblasti aktivní zóny a zóny Q100. Areál je stabilizován, je třeba vybudovat přímé dopravní napojení na silnice I. třídy.
107
Profil města Mělníka 19. Pšovka, funkční plocha, 16 816 m2 - areál je považován za stabilizovaný. 20. Qualichem, Pšovka, funkční plocha, 5 033 m2 - v současné době je areál stabilizovaný, byť je situován v obytné zástavbě. 21. Paramo, Mlazice, 5 453 m2 - areál je stabilizovaný, byť situován v obytné zástavbě. 22. ČSAD, Mlazice, funkční plocha, 61 615 m2 - i přes snahu o vymístění z obytné zóny pro některé negativní vlivy na okolí (hluk a zatížení ulice K Přívozu) je dnes stabilizován. 23. Sinco skleníky, Mlazice, funkční plochy, 48 751 m2 - je stabilizován. 24. Zahradnictví, Klimex, Roel, funkční plochy, 29 107 m2 - areál stabilizován. 25. EGR, truhláři, Ekoplastik, funkční plochy, 32 600 m2 - areál stabilizován. 26. MTX, Mepla, funkční plochy, 12 881 m2 - areál stabilizován. 27. Strážnická , Mlazice, funkční plochy, 8 949 m2 - areál stabilizován. 28. Strážnická , Mlazice, funkční plochy, 90 570 m2 - areál stabilizován. 29. Vinařství, centrum, funkční plocha, 17 708 m2 - areál je stabilizován s dalšími rozvojovými programy. 30. Autosalony Pšovka, funkční plochy, 8 498 m2 - autosalony Pšovka mají dnes charakter čisté občanské vybavenosti, jsou zcela modernizovány. 31. Škoda, Pneuservis, 18 838 m2 - areál stabilizován. 32. Blata, nad dráhou, 3 058 m2 - do budoucna se předpokládá transformace do charakteru občanské vybavenosti.
11. 2 Brownfields 1. Brownfield Malý Borek, 4 917 m2 - vzhledem k velikosti pozemků a prostorové limitaci bude další využití problematické. Na pozemku je hala na východním okraji, zpevněné nádvoří. Navrhuje se sanace plochy a nabízet k nové výstavbě. 2. Brownfield Malý Borek, býv. Valencia, 27 776 m2 - areál není velký rozlohou, zastavěná plocha činí cca 80% plochy areálu. V současné době je areál stavebně zdevastovaný. Problémem je jednoúčelové využití staveb pro skladování. Pro nové využití je nutná přestavba nebo demolice objektů. Navrhuje se směrovat do tohoto prostoru aktivity dopravně logistické, vzhledem k připravovanému dopravnímu obchvatu. Areál má možnost rozvoje a má dobré dopravní napojení na dopravní tahy (I/9, I/16). Doporučení - logistické vybavení. 3. Cukrovar (AGA) severní plocha, brownfield, 84 630 m2 - volný pozemek bez staré zátěže průmyslové činnosti, na okraji centrální zóny, s dobrou dopravní dostupností, vhodný pro umístění občanské vybavenosti nebo i bydlení. Doporučuje se oddělit několik pozemků pro výstavbu a navrhnout systém obsluhy technickou infrastrukturou. 4. Jatka, brownfields, Blata - Průhon, 6 470 m2 - vzhledem k limitovanému pozemku a k záměrům využít pozemek pro dopravní funkce se navrhuje sanace objektů a regulace pro dopravní funkce. Objekty zaujímají dnes cca 80% plochy pozemku, po vyčištění pozemků je možné využít pro skladové účely. 5. Pšovka - Naviga, brownfields, 44 771 m2 - plochy jsou částečně sanovány. Po povodni 2001 poškození území, zejména areál Naviga. Je třeba asanovat stavební objekty. Možnost ponechat areál Agrostavu. Navrhuje se využít pro potřeby komerčních skladových a logistických areálů, ve vazbě na přímé dopravní napojení a na areál Českých přístavů. 6. Pšovka, brownfields, 15 415 m2 - navrhuje se tyto plochy využít pro potřeby komerčních skladových a logistických areálů, ve vazbě na přímé dopravní napojení a na areál Českých přístavů. 7. Loděnice - Alex, Mlazice, brownfields, 126 002 m2 - zastavění pozemků je v současné době cca 40-50% plochy. Navrhuje se rozšířit areál logistiky a skladování, plocha loděnice není v Q100, kvalitní rezerva v zastavěném území. Pro využití je nezbytná sanace stavebních objektů. Doporučuje se zachovat zařízení u bazénu - vazbu na vodní cestu. 8. Zemědělské družstvo, Vehlovice, brownfields, 13 944 m2 - využití jako skladový areál.
108
Profil města Mělníka 9. Mlazice - Aluxon, brownfield, 5 184 m2 - areál v blokovém zastavění Mlazic s dostupností všech potřebných sítí. V současné době je zastavěno 80% plochy pozemků halovými konstrukcemi. Využití areálu se navrhuje pro skladování.
11. 3 Greenfields 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Blata, návrh (greenfields), 17 877 m2 Blata, návrh (greenfields), 22 493 m2 Blata, návrh (greenfields), 7 771 m2 TESCO, Vodárenská, (greenfields), Podolí, 17 669 m2 Podolí, návrh (greenfields), 13 660 m2 Blata, návrh (greenfields), 49 190 m2 Mlazice, návrh (greenfields), 22 882 m2 Mlazice, návrh (greenfields), 6 008 m2 Pšovka, návrh (greenfields), 35 048 m2 Mlazice - Průhon, návrh (greenfields), 19 121 m2 Mlazice - návrh (greenfields), 9 524 m2
109
Profil města Mělníka
12.
SHRNUTÍ
12. 1. Tabulková sumarizace Ukazatel
Jednotka
Hodnota
OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 1.1.2006 Rozloha Hustota obyvatel
obyvatel km2 obyvatel/k m2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Podíl obyvatel v předproduktivním věku (0 – 14 let) % Podíl obyvatel v produktivním věku (15 –59 let) % Počet obyvatel v poproduktivním věku (60 +) % Přirozený přírůstek za rok 2005 obyvatel VZDĚLANOSTNÍ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA (> 15 let) Podíl obyvatel se základním vzděláním % Podíl obyvatel se vzděláním středním bez maturity % Podíl obyvatel se vzděláním středním s maturitou % Podíl obyvatel se vzděláním vysokoškolským % NEZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ SITUACE Míra nezaměstnanosti k 30.4.2006 % DOMÁCNOSTI Celkový počet domácností - z toho úplné rodiny % - z toho neúplné rodiny % - z toho vícečlenné nerodinné censové domácnosti % - z toho censové domácnosti jednotlivců %
19 124 24,97 766
13,91 65,59 20,5 -7
18,9 38,1 27,8 8,3
6,9 8 245 54,7 13,4 1,9 30,0
BYTY Celkový počet bytových jednotek - z toho v bytových domech - z toho v rodinných domcích
% %
7 377 66,5 33,5
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silniční síť ve městě Mělník Kapacita ČOV Plynofikace města Počet tel. ústředen / z toho digitálních
km m3/den
82 7 400 Většina území 1/1
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Počet velkých znečišťovatelů ovzduší Počet stanovišť měřících emise ve městě
4 Mělník Pšovka
110
Profil města Mělníka 12. 2. Analytická východiska pro SWOT analýzu Hlavní charakteristiky města Mělníka •
• •
Mělník je přirozeným centrem především zemědělského okresu, ve kterém jsou situována dvě průmyslová centra, tento okres v současnosti prochází strukturálními změnami. Charakteristickými rysy regionu jsou: blízkost hlavního města, příznivá věková struktura obyvatelstva, vysoká technická vybavenost obcí vzhledem ke krajskému průměru, která činí z tohoto regionu rozvojové území kraje. Mělník je město s vlastním ekonomickým potenciálem, procházejícím restrukturalizací, s příznivou vzdělanostní strukturou. Ve sledovaném období dochází k úbytku obyvatelstva. Mělník je město s kvantitativně a kvalitativně vysokým turistickým potenciálem daným jeho historií a exkluzivní polohou se značnými rezervami v řešení problému životního prostředí.
Ekonomický profil • •
V Mělníku se nachází podniky se širokým záběrem tradičních průmyslových odvětví, a to především odvětví potravinářské, energetické, strojírenské a chemické. Významný je dále terciární sektor. Zároveň dochází k útlumu tradičních odvětví, zejména potravinářského průmyslu, a nastartováním životaschopné restrukturalizace ve stávajících průmyslových oblastech města..
Cestovní ruch •
•
Mělník jako město kultury, památek, jedinečné vyhlídky a brány do CHKO Kokořínsko má po kvantitativní stránce velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, avšak turistický a rekreační potenciál není dosud zhodnocen. Otázkou zůstává kvalitativní stránka optimálního využití těchto podmínek. Dosud je turistický nevyužitý potenciál soutoku dvou největších českých řek, osobní přístav je využíván minimálně.
Lidský potenciál a trh práce •
•
• • •
Celkový záporný přírůstek obyvatelstva v posledních letech zapříčiňuje sestupnou tendenci vývoje obyvatel Mělníka. Tento pokles je dán vedle záporného přirozeného přírůstku poměrně vysokým procentem vystěhovalých v porovnání s okresním a krajským průměrem. Jak přirozený přírůstek, tak přírůstek stěhováním byly za posledních deset let záporný. V produktivním věku jsou v Mělníce přes dvě třetiny obyvatel. Mělník k patří ve Středočeském kraji, kde je index stáří obecně vysoký, mezi průměr. Procentuálně je v předproduktivním věku o něco méně obyvatel než je republikový a krajský průměr, což povede v dalších letech ke stárnutí městského obyvatelstva. Vzdělanostní struktura obyvatel Mělníka je nad krajským průměrem a v podstatě kopíruje celostátní průměr. Ve městě je ve srovnání s celorepublikovými hodnotami méně lidí s základním vzděláním a procentuálně větší počet obyvatel má vyšší odborné vzdělání. Ze struktury ekonomické aktivity obyvatelstva podle oborů činností vyplývá, že největší zastoupení v Mělníku - více než čtvrtina obyvatel - je tradičně v průmyslu. Následuje školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Přes útlum průmyslové výroby, který pokračuje, nestoupla nezaměstnanost dramaticky, neboť část pracovní síly absorbovala jiná odvětví, popřípadě našla uplatnění v Praze či ve dvou dalších průmyslových centrech regionu.
111
Profil města Mělníka Věda a školství •
•
Město je přirozeným regionálním centrem vzdělanosti, mateřské a základní školství je kvantitativně saturováno, střední školství je zejména orientováno na tradiční odvětví, chybí výraznější zastoupení pomaturitního nástavbového studia. Kapacita středních škol a učilišť výrazně převyšuje aktuální počty žáků. Od září 2007 se připravuje rozběh terciárního vzdělávání - bakalářské studium- při Střední zahradnické škole a Vyšší odborné škole zahradnické, s obory Podnikání v zahradnictví a Zahradní a krajinářské úpravy. Studium je plně v kompetenci České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů, místní zahradnická škola poskytuje pro toto vzdělání prostory.
Sociální a zdravotní péče • •
Mělník má svoji nemocnici, která v současné době prochází restrukturalizací. Nemocnice je zároveň největším zaměstnavatelem ve městě, takže případné snížení počtu zaměstnanců bude mít vliv na nezaměstnanost. V Mělníku funguje od roku 2000 příspěvková organizace Sociální služby města Mělníka, dnes Centrum seniorů Mělník, do které patří domov důchodců, kluby důchodců, penzion pro důchodce a rovněž domy s pečovatelskou službou. Tak jako v jiných městech probíhá spojení služeb a propojenost péče v domácím prostředí v kombinaci s ústavní péčí. Město postavilo také dva domy s pečovatelskou službou pro seniory o kapacitě 39 bytových jednotek.
Kultura •
Z hlediska kvantitativního počtu kulturních zařízení je město saturováno, známé jsou pravidelné kulturní a sportovní akce, především mělnické vinobraní .
Technická vybavenost území a doprava •
• •
Kapacita technické infrastruktury v Mělníku je dostačující. Důležitým počinem bylo vybudování nové ČOV v roce 1999, v současnosti se pracuje na dokončení modernizace vodovodního řádu a kanalizace. Plynofikace města je téměř stoprocentní, kapacita elektrické energie pro Mělník rovněž vyhovuje. Mělník leží na křižovatce významných dopravních cest jak silničních tak železničních, v říční síti na soutoku řeky Labe a Vltavy a upravené splavné říční cestě s přístavy Mělník – Hamburk v blízkosti hlavního města. Kvalitnější polohu má málokteré české město. Nedořešený je obchvat města - městem prochází hlavní komunikace, přetrvávají závady ve vnitroměstské dopravní síti a špatný technický stav vozovek. Tento tristní stav, týkající se dopravní situace je společný všem středočeským obcím a vede ve svém důsledku pouze ke zvyšování nehodovosti.
Životní prostředí • •
Celkovou kvalitu životního prostředí lze hodnotit jako rozporuplnou, na jedné straně je přírodní prostředí tvořeno významnými přírodními i krajinnými hodnotami, na druhé straně patří území k imisně zatíženým oblastem Čech. V produkci hlavních škodlivin znečišťujících životní prostředí patří oblast Mělnicka mezi nejvíce postižená území ve středních Čechách i v celé České republice. V zastavěných územních sídlech dochází k lokálnímu narušování hygienické kvality životního prostředí v důsledku některých výrobních činností a dopravy. K nejvýznamnějším starým zátěžím patří staré skládky, u kterých dosud neproběhla sanace a rekultivace
112
Profil města Mělníka •
V Mělníku je také značná hluková zátěž, způsobená tím, že těžká nákladní a autobusová doprava je vedena na komunikacích, které leží v obytných částech města. Hlukovou zátěž znásobuje v některých úsecích špatný technický stav vozovek.
113
Profil města Mělníka Mapová příloha
114
