Produktová strategie mléka s důrazem na kvalitu při optimalizaci pracovních postupů ve vybraném velkokapacitním kravíně

Mendlova zemědělská a lesnická universita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Produktová strategie mléka s důrazem na kvalitu při optimalizaci pracovních postupů ve vybraném velkokapacitním kravíně. Bakalářská práce

vedoucí práce Ing. Radmila Presová

Romana Hanáková

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 10. května 2009

2

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Radce Presové za vedení, připomínky a cenné rady při tvorbě této práce. Dále bych chtěla poděkovat doc. Ing. JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc. za čas a ochotu, kterou mi věnoval a bez které by tato práce nevznikla. A v neposlední řadě mé díky patří firmě AGRO – Otročín, a.s., především panu řediteli Ing. Františku Urikovi a paní Mgr. Zdence Tomáškové.

3

ABSTRAKT Hanáková, R.: Produktová strategie mléka s důrazem na kvalitu při optimalizaci pracovních postupů ve vybraném velkokapacitním kravíně. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bakalářská práce se zabývá sledováním specifických pracovních operací v chovu skotu, zejména dojnic a jejich vliv na produkt mléko, ve vybraném velkokapacitním kravíně. V literárním přehledu je přiblížena organizace a popsána harmonizace pracovních operací v chovu skotu, především dojnic a vlastní produkt mléko. V praktické části bakalářské práce jsou analyzovány pracovní činnosti v chovu dojnic a vyhodnoceny poznatky pracovního režimu z daného podniku. Klíčová slova: živočišná výroba, chov skotu, dojnice, mléko, tržby, pracovní operace

ABSTRACT Hanáková, R.: Product strategy of milk with emphasis on quality with optimalization operating sequences in select cattle farm. Bachelor thesis. Brno, 2009. Bachelor thesis deals with monitoring specific work stages in the beef-raising, especially milkers and the influence of work stages on the milk in select cattle farm. In the theoretical part are theoretically described work stages in the beefraising, above all milkers and product milk. In the practical part bachelor thesis work stages in milkers-raising are analysed and pieces of knowledge from select company are evaluated. Keywords: livestock production, beef-raising, milker, milk, incomes, work stages

4

OBSAH: 1. 2.

ÚVOD...................................................................................................................... 7 CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................ 8

2.1. Cíl........................................................................................................................... 8 2.2. Metodika ................................................................................................................ 8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ..................................................................................... 10 3.1. Živočišná výroba.................................................................................................. 10 3.1.1. Skot ............................................................................................................... 11 3.1.1.1. Členění skotu dle Směrnice Rady 93/24/EHS ....................................... 11 3.1.1.2. Členění skotu podle směru užitkovosti a plemen: ................................. 12 3.1.2. Dojnice.......................................................................................................... 13 3.2. Organizace práce.................................................................................................. 13 3.2.1. Organizace práce v chovu skotu ................................................................... 14 3.3. Pracovní proces.................................................................................................... 14 3.3.1. Pracovní proces v chovu skotu ..................................................................... 14 3.3.2. Motivace ....................................................................................................... 15 3.4. Produkt................................................................................................................. 15 3.5. Mléko ................................................................................................................... 18 3.5.1. Kvalita mléka................................................................................................ 19 3.5.2. Ošetřování a skladování mléka ..................................................................... 20 3.5.3. Mléčná užitkovost dojnic.............................................................................. 20 3.6. Pracovní operace.................................................................................................. 21 3.6.1. Výživa a krmení dojnic................................................................................. 21 3.6.1.1. Cíle pracovní operace výživy a krmení ................................................. 22 3.6.2. Krmiva .......................................................................................................... 23 3.6.2.1. Sestavování krmných dávek a krmná technika...................................... 23 3.6.3. Dojení............................................................................................................ 24 3.6.3.1. Druhy dojíren ......................................................................................... 25 3.6.4. Odstraňování chlévské mrvy ........................................................................ 26 3.7. Náklady na chov dojnic ....................................................................................... 27 3.8. Marketingové prostředí........................................................................................ 27 3.8.1. Mikroprostředí .............................................................................................. 28 3.8.2. Makroprostředí.............................................................................................. 28 3.9. Produktová strategie ............................................................................................ 29 4. VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................... 31 4.1. Historie akciové společnosti AGRO – Otročín.................................................... 31 4.2. HOLLANDIA Karlovy Vary a.s. ........................................................................ 31

5

4.3. Charakteristika AGRO – Otročín a. s. ................................................................. 31 4.3.1. Výrobní struktura akciové společnosti ......................................................... 32 4.3.1.1. Rostlinná výroba .................................................................................... 32 4.3.1.2. Živočišná výroba.................................................................................... 32 4.3.1.2. Bioplynová stanice................................................................................. 32 4.4. Ekonomické ukazatele ......................................................................................... 32 4.4.1. Tržby............................................................................................................. 32 4.4.2. Užitkovost dojnic.......................................................................................... 34 4.4.3. Produkce a prodej mléka............................................................................... 34 4.4.4. Produkce a prodej mléka v červenci 2008 .................................................... 35 4.5. Analýza organizace pracovního procesu ............................................................. 37 4.5.1. Pracovní proces na posuzovaných provozech .............................................. 37 4.5.2. Pracovní řád VKK a ostatních provozů Otročín ........................................... 38 4.5.3. Krmení .......................................................................................................... 40 4.5.3.1. Časový snímek krmiče........................................................................... 41 4.5.4. Dojení............................................................................................................ 42 4.5.4.2. Časové snímky dojiček - odpolední směna............................................ 43 4.5.5. Vyhrnování chlévské mrvy........................................................................... 44 4.5.5.1. Časový snímek stájníka - ranní směna................................................... 44 4.6. Zhodnocení pracovních procesů .......................................................................... 46 4.7. Marketingové prostředí........................................................................................ 46 5. DISKUZE.............................................................................................................. 48 6. ZÁVĚR .................................................................................................................. 49 7. LITERATURA...................................................................................................... 50 8. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ............................................... 52 9.

PŘÍLOHY.............................................................................................................. 53

6

1. ÚVOD Mléko má zvláštní význam pro producenty i pro spotřebitele. Významné je především tím, že představuje plnohodnotnou potravinu. Pro lidskou výživu je pro obsah tuku (kolem 4 %), stravitelných bílkovin (asi 3,4 %), mléčného cukru (asi 4,7 %), minerálů a vitamínů významně důležité. Na celkové zemědělské produkci se podílí 22 %. Tím se stává významným produktem českých zemědělců, přinášející pravidelné měsíční tržby. Proto jsou na mléko kladeny zvláštní nároky. Mělo by být čerstvé, přírodní, chutné, hygienicky nezávadné a trvanlivé. Na ekonomickou úroveň mléčné produkce stáda dojnic působí mnoho vlivů. Je to především správné propojení mezi genetickým potenciálem, výběrem vhodných plemen, krmení a výživy, reprodukcí i ustájovacím prostředím. Obecně je známé, že požadované produkce stáda nebývá dosaženo z důvodu nedostatku kvalitních krmiv a nedostatečné veterinární péči. Všechny tyto okolnosti mají vliv na tvorbu mléka a celkovou užitkovost dojnic, ale i jeho prodejnost. Kvalita mléka rozhodujícím způsobem ovlivňuje možnost jeho dalšího zpracování a určuje kvalitu hotových výrobků, kterými jsou mimo jiné konzumní mléko, konzumní smetana, máslo, kysané výrobky, sýry a sušené výrobky z mléka. Konzumní mléko se vyrábí s různým obsahem tuku a tím se z něho stává mléko odtučněné, polotučné nebo plnotučné. Po základním ošetření a celkových úpravách se plní do expedičních obalů, vratných nebo nevratných. Podle doby trvanlivosti se mléko dělí na: ●

čerstvé mléko – doba trvanlivosti je 3 až 5 dní, obalem jsou skleněné lahve, PE pytlíky nebo povoskované krabice

●

mléko s prodlouženou dobou trvanlivosti – až 10 dnů, obalem jsou PET lahve, nebo hermeticky uzavírané krabice s PE uzávěrem

●

mléko trvanlivé – doba trvanlivosti 3 až 6 měsíců, obalem jsou krabice s vrstvami papíru, plastu a hliníku, jedná se o obaly tzv. typu Tetra Pak

7

2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1. Cíl Hlavním cílem předkládané bakalářské práce nazvané „Produktová strategie mléka s důrazem na kvalitu při optimalizaci pracovních postupů ve vybraném velkokapacitním kravíně“ je zpracování analýzy organizace pracovního postupu při získávání mléka a jeho vliv na tvorbu produktu ve zvoleném podniku AGRO – Otročín, a.s. Dílčím cílem je rozčlenit pracovní postupy do tří jednotlivých oblastí: krmení, dojení a odstraňování chlévské mrvy. Po rozboru těchto činností posoudit pracovní výsledky zjištěné pozorováním a měřením s časovým harmonogramem jednotlivých pracovních operací. V dalším dílčím cíli zpracovat rozbor vybraných ekonomických ukazatelů a marketingového prostředí získávání produktu mléka, ve zvoleném zemědělském podniku.

2.2. Metodika Bakalářská práce je rozčleněna do dvou hlavních částí – literárního přehledu a vlastní práce, dále členěných na podkapitoly. Literární přehled je zpracován po prostudování příslušné odborné literatury, internetových zdrojů a Směrnice Rady 93/24/EHS. Nejdříve se zaměřím na obecné vymezení živočišné výroby a její části, které se týkají chovu skotu a dojnic. Na to naváže organizace práce, pracovní procesy a motivace pracovníků. Další významnou kapitolou je produkt, vysvětlený z obecného hlediska a na něho navazující mléko, jako konkrétní výrobek. V následující části budou přiblíženy jednotlivé pracovní procesy v chovu dojnic, kde bude popsán pracovní proces krmení, dojení a odstraňování chlévské mrvy. V závěru se literární přehled dotýká marketingového prostředí a produktové strategie. V aplikační části práce je nejdříve charakterizován vlastní podnik, AGRO – Otročín, a.s. Zde jsou uvedeny identifikační údaje, předmět podnikání a historie podniku. V navazující části je přehled vybraných ekonomických ukazatelů, celkové tržby podniku, tržby z živočišné a rostlinné výroby, průměrné stavy dojnic, roční užitkovost. V další části už jsou podrobně rozebírány jednotlivé pracovní operace, krmení, dojení a odstraňování chlévské 8

mrvy, které byly sledovány ve jmenovaném podniku v srpnu roku 2008. Z nich jsou sestaveny časové snímky podle jednotlivých pracovních operací. Tyto časové snímky jsou porovnány s pracovním řádem, který si podnik sám zhotovil. V závěru této části je provedeno zhodnocení pracovních operací. Závěrem kapitoly vlastní práce je pojednáno o marketingovém prostředí získávání produktu mléka.

9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Živočišná výroba Živočišná výroba je důležitou součástí zemědělské výroby. V celosvětovém měřítku převažuje nad výrobou rostlinou. Do živočišné výroby v našich podmínkách spadá: chov skotu, chov prasat, chov koní, chov drůbeže, chov ovcí, chov koz. V tabulce č. 1. je uveden přehled tržeb z rostlinné a živočišné produkce a tržby

%

2005

Mil. Kč %

2006

Mil. Kč %

2007*

Mil. Kč %

13 478

6 339

20 390

2 507

48 609

100

56,32

43,68

12,06

27,58

12,97

41,72

5,13

99,47

97 660

49 962

47 698

5 459

12 331

6 449

21 354

1 918

47 511

100

51,16

48,84

11,44

25,85

13,52

44,77

4,02

99,61

97 279

49 484

47 795

7 885

11 997

5 682

20 174

1 840

47 578

100

50,87

49,13

16,50

25,10

11,89

42,21

3,85

99,55

115 446

66 461

48 985

7 809

11 368

6 349

21 123

2 126

48 775

100

57,57

42,43

15,94

23,21

12,96

43,12

4,34

99,57

3 568

3 451

117

1 914

-2 110

10

733

-381

x

103,19

105,48

100,24

103,59

84,80

x

Vejce

5 895

Mléko

48 868

Drůbež

63 010

Prasata

111 878

Δ 20072004 (v mil. Kč) Index 2007/2004

(produkty ŽV)

Celkem

Živočišná

produkce

Rostlinná

z toho Skot

Kč

v tom produkce

2004

Mil.

Tržby celkem

Měrná jednotka

Rok

jednotlivých odvětví živočišné výroby v České republice za roky 2004 - 2007.

(v %)

132,4 7

84,34

100,1 6

* předběžné údaje

Tab. č. 1.: Tržby v zemědělské výrobě Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2007 a 2008,

10

Z tabulky vyplývá, že oproti celosvětovému měřítku, kde živočišná výroba převládá nad rostlinou, v České republice tržby z rostlinné produkce převyšují tržby z živočišné produkce. V podrobnějším členění živočišné výroby je zřejmé, že nejvýznamnější je produkce mléka, která představuje přes 40 % celkové produkce živočišné výroby, dále produkce prasat, zaujímající více jak 20 %, následuje produkce drůbeže, kterou ale v roce 2006 předehnala produkce skotu a nakonec jsou vejce.

3.1.1. Skot Chov skotu je rozšířený a významný obor živočišné výroby v ČR. Na celkových tržbách zemědělských podniků se podílí 7 809 mil. Kč (15,91 %). Současně je ekonomicky nejnáročnějším odvětvím živočišné výroby. Hlavním významem chovu skotu je produkce kvalitních živočišných produktů, především masa a mléka. Mimo hlavní produkty se získávají i produkty další, kůže, paznehty a další. Nezanedbatelné jsou produkty žláz vnitřních sekrecí. 3.1.1.1. Členění skotu dle Směrnice Rady 93/24/EHS Směrnice Rady 93/24/EHS rozděluje skot do následujících kategorií: A. Telata - skot mladší než jeden rok o živé hmotnosti nejvýše 300 kg: a) jatečná telata (telata mladší než 12 měsíců určená k porážce), b) ostatní – býci, krávy. B. Skot ve stáří nejméně jednoho roku, ale mladší než dva roky: a) býci (nevykastrovaní samci skotu), voli (vykastrovaní samci skotu), b) krávy – jatečná zvířata, ostatní. C. Skot ve stáří nejméně dvou let: a) býci (nevykastrovaní samci skotu), voli (vykastrovaní samci skotu), b) krávy - jalovice (jatečné – chované pro produkci masa; ostatní – chovné jalovice a jalovice určené pro doplňování stavů dojnic a jiných krav), - krávy (dojnice - Krávy chované výlučně pro produkci mléka určeného pro lidskou spotřebu nebo zpracování na mléčné výrobky; ostatní – krávy jiné než dojnice včetně tažných). 11

D. Buvoli: a) plemenné buvolí krávy, b) ostatní buvoli. 3.1.1.2. Členění skotu podle směru užitkovosti a plemen: a) Mléčná plemena, Holštýnské plemeno Nejrozšířenější mléčné plemeno s největší užitkovostí na světě. Vzniklo v Severní Americe. Skot je velkého tělesného rámce s živou hmotností asi 650 kg a kohoutkovou výškou u dospělých krav 143 cm, za laktaci nadojí asi 8 000 kg mléka. Jersey Mléčné plemeno pochází z ostrova Jersey. Patří k plemenům malého tělesného rámce s živou hmotností kolem 400 kg, kohoutková výška u dospělých krav se pohybuje mezi 116 až 121 cm, průměrná produkce mléka za laktaci je asi 3 700 kg. Ve vztahu ke své živé hmotnosti jde o vysokou produkci. Ayrshire Mléčné plemeno pochází ze Skotska. Je středního tělesného rámce, dospělá kráva dosahuje kohoutkové výšky mezi 126 a 135 cm a hmotnosti asi 500 kg. Průměrná produkce za laktaci je asi 5 500 kg mléka. b) Kombinovaná plemena České strakaté Kombinované plemeno, původní na území České republiky. Je středního až většího tělesného rámce, s živou hmotností kolem 750 kg, s výškou v kohoutku dospělých krav asi 144 cm a dojivostí 6 000 kg za laktaci. Z 50 % se chová na mléko a z 50 % na maso. Montbeliard Kombinované plemeno, pochází z Francie. Živá váha je kolem 700 kg, výška v kohoutku dospělé krávy 140 až 144 cm. Ze 70 % se chová na mléko a z 30 % na maso.

12

c) Masná plemena Charolains Masné plemeno původem z Francie. Velký tělesný rámec, výška v kohoutku dospělé krávy 140 cm a živá hmotnost 800 kg. Vyznačuje se dobrou pastevní schopností, dobrou kvalitou masa a vysokou jateční výtěžností. Hereford Masné plemeno pocházející z Anglie. Patří mezi plemena středního tělesného rámce, s výškou v kohoutku u dospělé krávy 130 cm a živou hmotností 550 kg. Patří mezi nenáročná plemena, má velmi dobré aklimatizační schopnosti. Aberdeen Angus V současné době nejrozšířenější masné plemeno, pochází ze Skotska. Je středního tělesného rámce, dospělá kráva má výšku v kohoutku 125 cm a živou váhu 550 kg. Z hlediska užitkovosti je významná vysoká výtěžnost velmi kvalitního a chutného masa.

3.1.2. Dojnice Dojnice jsou krávy chované převážně pro produkci mléka určeného pro lidskou spotřebu v upraveném stavu nebo zpracování na mléčné výrobky. Produkce mléka je u dojnice nejdůležitější a nejcennější vlastnost. Schopnost dojnice uvolňovat mléko při dojení se nazývá dojitelnost.

3.2. Organizace práce Zabývá se uspořádáním vztahů mezi člověkem, který představuje pracovní sílu, pracovním prostředkem a pracovním předmětem. Palán (2002) udáví, že: “organizace práce je součást procesu organizování zabývající se optimalizací výkonu práce na určitém pracovišti tak, aby byla zajištěna maximální efektivita (účelnost a hospodárnost).“1 Úkolem organizace práce je zajistit dosažení vysokého výkonu, dobré kvality postupů, nízkých nákladů, krátké průběžné doby a vysoké flexibility. Dále vytvořit vhodné pracovní podmínky pro člověka, zajistit bezpečnost práce, využití kvalifikace, dovedností a schopností pracovníků a umožnit zvyšování jejich vzdělání a kvalifikace. 1

PALÁN, Z. Lidské zdroje: výkladový slovník, Praha: Academia, 2002 s. 140

13

3.2.1. Organizace práce v chovu skotu Lidská práce je ve výrobních procesech, i v současné době dynamického technického rozvoje, nenahraditelná. Hlavním podmětem růstu produktivity práce je člověk jako nositel pracovní síly. Optimální soulad lidských a technických činitelů je hlavním cílem organizace pracovních procesů. Správné vyvážení pracovního a technologického procesu je v chovu hovězího dobytka ještě o něco potřebnější, než v jiných odvětvích, protože právě od toho se

odvíjí

kvalitativní

a

kvantitativní

výsledky

výrobního

procesu.

Nejdůležitějším výrobním prostředkem jsou v tomto případě samotná zvířata. Ty prochází po dobu svého růstu a vývoje různými fázemi, které musí chovatel respektovat vytvářením optimálního životního prostředí.2

3.3. Pracovní proces Na rozdíl od organizace práce jde v pracovním procesu o vzájemné působení osob, pracovního zařízení, materiálu, energie a informací v pracovním systému z hlediska času a prostoru. Je možno uvést, že pracovní proces vyjadřuje způsob spojení výrobních faktorů. Skládá se z jednotlivých pracovních operací.3

3.3.1. Pracovní proces v chovu skotu Na rozdíl od organizace práce v chovu skotu, pracovní proces tvoří jednotlivé pracovní operace. Základní pracovní operace v chovu dojnic jsou následující: ●

příprava krmiv a krmení,

●

dojení,

●

čištění zvířat,

●

odstraňování chlévské mrvy,

●

podestýlání,

●

ostatní a nepravidelné práce.

Součástí pracovního procesu je motivace pracovníků v živočišné výrobě.

2

VALÁŠEK, F. a kol. Racionalizácia potrebov práce a energie v chove hovädzieho dobytka, Bratislava: Příroda, 1984. s. 76 - 77

3

DVOŘÁKOVÁ, Z. A KOL. Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů, Praha: C. H. BECK, 2004. s. 88

14

3.3.2. Motivace Motivace je významný faktor ovlivňující lidské chování v určité situaci s cílem splnit uložené úkoly. Jedná se o vzájemný vztah hybných faktorů (motivů a pohnutek), které podmiňují lidské jednání v určité situaci.4 Koubek (1998) charakterizuje motivaci jako proces, který je zahájen na základě motivu a projevuje se stavem potřeby. Pojem motivace pochází s latinského movere, což znamená hýbat se. Jde tedy o určité vyjádření pohybu. V praxi jde o to, aby nadřízení připravili pro zaměstnance takovou cestu, po které oni rádi půjdou. Motiv je pohnutka nebo důvod lidské aktivity. Označuje se také jako potřeba, hnací síla, instinkt, zájem nebo touha. Zdrojem mohou být vnitřní (vědomý nebo nevědomý) nebo vnější podněty.

3.4. Produkt Tomek a Vávrová (2001) uvádějí, že produkt je pro firmu základním stavebním kamenem marketingové politiky. Může se jednat o výrobek, službu, informaci apod. V produktu se konkretizují přání a představy zákazníků na pozadí určitého účelu užití. K pojmu produkt je třeba rozlišovat různé přístupy. Existence zboží jako takového, o které se zákazník zajímá kvůli uspokojení dané potřeby. Dále můžeme pojem produkt chápat tak, že například výrobce v oboru mléka musí brát v úvahu i substituční nápoje, jako čaj, kakao a další, při představě mléka jako nápoje k snídani. Foret M. a kol. (2005) charakterizuje produkt jako: „cokoli, co slouží k uspokojení určité lidské potřeby nebo splnění určitého přání, tedy vše, co lze nabízet ke směně. Označuje tedy jak hmotné (hmatatelné) předměty, tak také abstraktní (nehmatatelné).“5 Brezník (1997) chápe pod pojmem produkt jakoukoliv nabídku, která je určená trhu a uspokojí určité potřeby. Rozumí tím, celkovou nabídku zákazníkovi,

4

PALÁN, Z. Lidské zdroje: výkladový slovník, Praha: Academia, 2002. s. 125

5

FORET, M. -- PROCHÁZKA, P. -- URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy, Brno: Computer Press, 2005. s. 93

15

tedy nejen podstatu výrobku, která je příčinnou nákupu, ale i ostatní okolnosti, které jsou součástí nákupu výrobku, jako je značka, obal, záruční podmínky aj. Dá se říci, že v definici produktu, se všichni autoři více či méně shodují. Vždy se jedná o jakoukoliv věc, službu, informaci, která slouží k uspokojení potřeb a přání zákazníků a je předmětem směny na trhu. V souladu s Brezníkem, není produkt v marketingovém chápání vnímán jen jako předmět ke svému základnímu určení (tzv. jádro výrobku), ale je tvořen celou řadou komponentů, které přispívají k uspokojování potřeb zákazníka. Členění výrobků podle účelu, pro který je spotřebitel kupuje, do dvou hlavních kategorií: ●

Spotřební zboží – je nakupováno tzv. konečnými spotřebiteli pro jejich vlastní spotřebu.

●

Průmyslové zboží – je nakupováno spotřebiteli za účelem dalšího zpracování, prodeje nebo zajištění jeho podnikatelské činnosti.

Rozdělení výrobků přibližuje následující obrázek č. 1:

Výrobky Spotřební zboží

Běžné zboží

Zvláštní zboží

Průmyslové zboží

Speciální zboží

Materiál

Součástky

Obr. 1.: Klasifikace výrobků Zdroj: Světlík, 19926

6

SVĚTLÍK, J. Marketing: cesta k trhu, Zlín: Ekka, 1992. s. 56

16

Investiční zařízení

Pomocný materiál

Spotřební zboží Spotřební zboží je kupováno téměř každý den. Dělíme ho do tří základních kategorií podle chování kupujících: ●

Běžné zboží – zboží každodenní spotřeby.

●

Zvláštní zboží – při nákupu zákazníci srovnávají kvalitu, značku, cenu aj. a hodnotí různé alternativy.

●

Speciální zboží – zboží se zvláštním postavením na trhu, kdy cena a dostupnost nehraje roli.

Průmyslové zboží Průmyslové zboží je charakteristické svým dalším použitím v hospodářské praxi. Dělíme ho do čtyř základních kategorií podle jeho role ve výrobním procesu: ●

Materiál – ve výrobním procesu přechází do hodnoty nového výrobku. Člení se na: o

Suroviny – přírodní (ropa, uhlí, dřevo, ruda) a zemědělské (obilí, ovoce, bavlna).

o

Polotovary – vyrábějí se ze surovin a dále se používají ve výrobním procesu.

●

Součástky – konečné výrobky, které se bez další úpravy stanou součástí nového výrobku.

●

Investiční zařízení – postupně přechází do hodnoty konečného produktu. Člení se na: o Stavební – budovy a stavby, které slouží pro výrobu, správu, prodej nebo skladování výrobků. o Nestavební – technologická zařízení, která jsou základem výrobního procesu (např. stroje) a ostatní zařízení, které do výrobního procesu přímo nezasahují (např. PC).

●

Pomocný materiál – není přímo součástí výroby, ale zabezpečuje některé hospodářské procesy, např. prostředky na opravu a údržbu strojního zařízení, kancelářské potřeby aj.

17

Můžeme si položit otázku, kam by se v této klasifikaci výrobků řadilo mléko? Protože je to surovina, která se dále zpracovává, mělo by patřit do průmyslového zboží a zde do sekce materiál a suroviny. Úrovně produktu O významu produktu se uvažuje ve třech úrovních. Jádro produktu je základní užitek z výrobku. Reálný produkt, neboli vlastní zahrnuje kvalitu, což můžeme vysvětlit, jako způsobilost plnit požadované funkce. Zahrnuje v sobě životnost, spolehlivost, přesnost, funkčnost, ovladatelnost apod. Z marketingového hlediska je kvalitou to, co říkají zákazníci, že je. Na kvalitu zákazníka upozorňuje

značka, cena,

jeho

obal,

způsob distribuce

a

propagace

a jiné faktory. Třetí úroveň je rozšířený produkt, což jsou faktory nehmatatelné povahy, tedy služby. Například jsou to úvěry a platební podmínky, instalace produktu, poradenství a technická podpora, opravy, rozvoz zboží aj.7

Rozšířený produkt Reálný produkt Jádro produktu

Obr. 2: Základní složky produktu Zdroj: Foret a kol., 20058

3.5. Mléko Mléko je produkt mléčných žláz samic savců. Je základním zdrojem výživy především pro mláďata a nezanedbatelnou potravinou pro lidi.

7

FORET, M. -- PROCHÁZKA, P. -- URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy, Brno: Computer Press, 2005. s. 94 – 96

8

FORET, M. -- PROCHÁZKA, P. -- URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy, Brno: Computer Press, 2005. s. 94

18

3.5.1. Kvalita mléka Jak uvádí Doležal (2000): „Kvalitu mléka jako potravinářské suroviny případně potraviny lze v nejširším obecném pojetí definovat jako souhrn nejdůležitějších, různým způsobem zjistitelných či měřitelných vlastností, které nás informují o vhodnosti pro zpracování a kulinářskou úpravu, ale zejména o nezávadnosti pro konzumenty v nejširším měřítku, případně též o pozitivním přínosu pro zdraví populace a uspokojování smyslových nároků lidí“.9 Podle ČSN 570 529 jsou na mléko stanoveny kvalitativní požadavky: mléko musí pocházet od zdravých dojnic, být čerstvé, dojnice musí být krmeny krmivy neobsahující látky, které by negativně ovlivnily složení a jakost mléka. Smyslové znaky jakosti mléka jsou barva, konzistence, vzhled, chuť a vůně. Mléko se zařazuje do čtyř tříd jakosti a to do třídy Q, I., II., III. Podle Směrnice rady EEC 92/46 („Kvalita mléka a mléčných výrobků“) jsou rozhodující čtyři ukazatele: ●

počet mikroorganismů10,

●

počet somatických buněk11,

●

antibiotika (inhibiční látky) – bez nálezu,

●

bod mrznutí mléka ≤ - 0,520 °C.

Třída jakosti Ukazatel

Počet somatických buněk na 1 ml mléka Celkový počet mikroorganismů na 1 ml mléka

Standart (v tis.)

Nestandart (v tis.)

Q

I.

do 300

do 400

nad 400

do 50

do 100

nad 100

Tab. č. 2: Třídy jakosti mléka Zdroj: Miklík, Žižlavský, 2006, upraveno autorkou bakalářské práce

9

DOLEŽAL, O. a kol. Mléko, dojení, dojírny, Praha: Agrospoj, 2000. s. 29

10

Mikroorganismy jsou jednobuněčné, jen mikroskopem pozorovatelné organismy.

11

Somatické buňky jsou všechny buňky v organismu vyjma pohlavních buněk.

19

Mikroorganismy Zdrojem mikroorganismů může být infikovaná mléčná žláza, ale zejména všechny mikrobiologicky kontaminované povrchy, které během dojení a skladování přijdou do styku s mlékem. Počet somatických buněk Jde u sumu jaderných buněčných útvarů v mléce (velikost v průměru obvykle 4 mikrometry). Jsou to bílé krvinky, odloupaný epitel mléčné žlázy. Tento ukazatel se zvyšuje především s výskytem onemocnění dojnice, především mastitidami. Mohou ho ale ovlivňovat i jiné faktory, jako je plemeno, sezona, výživa, stres, atd. Inhibiční látky Jedná se o širokospektrální pojem, protože jde o řadu zpravidla cizorodých látek typu: antibiotik, ostatních léčiv, dezinfekčních sanitačních prostředků, těžkých kovů, chlorovaných syntetických látek, jiných chemikálií. Přítomnost těchto substancí je v mléce nežádoucí, protože mohou ohrožovat nejen průběh zpracovatelských technologií, ale rovněž i zvyšovat riziko pro zdraví konzumentů mléka.

3.5.2. Ošetřování a skladování mléka K zachování kvality mléka je nezbytné snížit jeho teplotu bezprostředně po nadojení na 3 – 5 °C a udržení této teploty po celou dobu skladování. Doba pro dosažení této teploty by neměla být delší než 150 – 180 minut. Z hlediska výsledné kvality je nežádoucí aby se mísilo zchlazené mléko s nezchlazeným, proto je vhodné, aby chladící nádrž nebo chladící tank byl určen celým svým objemem pro chlazení z jednoho dojení.

3.5.3. Mléčná užitkovost dojnic Mléčnou užitkovost dojnic, tedy průběh a množství produkce mléka, lze hodnotit různými způsoby. Změny produkce mléka v průběhu laktace lze

20

posuzovat graficky pomocí laktační křivky nebo matematicky různými indexy, které vyjadřují podíl mléka nadojeného v jednotlivých fázích laktace.12

3.6. Pracovní operace Pracovní operace v chovu dojnic můžeme na jednotlivé operace rozdělit následovně:

3.6.1. Výživa a krmení dojnic Kudrna a kol. (1998) uvádí, že: „kravské mléko se blíží ideálu úplné potraviny, neboť obsahuje téměř vše, co lidský organismus ke své výstavbě a udržování potřebuje.“13 Mléčná užitkovost dojnic je podmíněna několika faktory, z nichž nejvýznamnější, z hlediska chovatele, je výživa. A to proto, že je přímo ovlivněna chovatelem.14 Správné zásobení energií, dusíkatými látkami, vitaminy a minerálními látkami je předpokladem nejen vysoké užitkovosti, ale i dobrého zdravotního stavu a součastně i produkce kvalitního mléka. Při nedostatečné výživě se snižuje produkce mléka a zhoršuje kvalita. Výživa dojnic se mimo dalších faktorů významně podílí na změnách ve složení mléka, na jeho biologické hodnotě, senzorických a technologických vlastnostech. Zabezpečit adekvátní výživu dojnic, odpovídající jejich požadavkům je úkol velmi náročný. Podle Kudrny a kol. (1998) k zásadám správné výživy dojnic patří: ●

zkrmovat vyrovnané krmné dávky, které obsahují požadované množství energie, minerálních látek, dusíkatých látek, vitaminů a strukturální vlákniny,

●

vycházet ze specifických požadavků dojnic v jednotlivých obdobích laktace,

●

používat

krmiva

v dostatečném

množství,

odpovídající

kvalitě

a struktuře takovým způsobem, aby neohrožovala zdravotní stav zvířat, jejich reprodukční schopnosti a nesnižovala kvalitu mléka, ●

technika krmení musí být odpovídající k fyziologickým potřebám dojnic.

12

ŽIŽLAVSKÝ, J. A KOL. Chov hospodářských zvířat, Brno: MZLU, 1999. s. 83

13

KUDRNA, V. a kol. Produkce krmiv a výživa skotu, Praha: Agrospoj, 1998. s. 236

14

BOUŠKA, J. a kol. Chov dojeného skotu, Praha: Profi Press, 2006. s. 85

21

Krmení dojnic je specifické podle dvou období, základní a období stání na sucho. V základním období se dojnice krmí podle denní užitkovosti a metabolické velikosti. Pro denní užitkovost je určena produkční potřeb živin, pro metabolickou velikost záchovná potřeba živin. Žižlavský a kol. (1999) uvádí, že: „dojnice v laktaci dostávají základní krmnou dávku, která pokryje živiny pro záchovu a část produkce (asi 10 až 12 kg mléka). Dojnice, které dojí více, dostanou navíc tzv. produkční směs. Do základní krmné směsi patří objemná statková krmiva a vyrovnávací směs (jadrná krmiva, minerální a vitamínové premixy, řezaná sláma).“15 V době stání na sucho zvyšuje dojnice svoji hmotnost o 50 až 70 kg. Z krmiva se musí vyloučit složky s laktogenními účinky.

Proto je vhodné do krmných

dávek zařadit sena a krmiva nejlepší kvality. 3.6.1.1. Cíle pracovní operace výživy a krmení Cílem pracovní operace krmení je dopravit krmivo ze skladovacích prostor (silážní žlaby, seníky, atd.), případně z přípraven krmiv a založit ho do krmících žlabů v množství a kvalitě odpovídající základním životním potřebám a požadované užitkovosti dojnic. Organizaci krmení je nutné řešit komplexně, od vyskladnění až po zakládání krmiva. Krmení sestává z následujících činností: ●

vybírání krmiva ze skladovacích prostor,

●

doprava krmiva,

●

příprava krmiva,

●

zakládání objemových krmiv,

●

zakládání jadrných krmiv,

●

pomocné práce při krmení.

Krmení tedy představuje proces, při kterém jsou dojnicím předkládána krmiva.

15

ŽIŽLAVSKÝ, J. A KOL. Chov hospodářských zvířat, Brno: MZLU, 1999. s. 72 - 73

22

3.6.2. Krmiva Krmivo je produkt rostlinné a živočišné výroby. Proto se krmiva rozdělují na rostlinná a živočišná. Rostlinného původu jsou krmiva objemná a jadrná. Objemná se vyznačují vysokým obsahem vlákniny. Pro dosažení vysoké užitkovosti skotu je důležitá jejich kvalita. Ta je dána stravitelností, koncentrací živin a jejich vzájemným poměrem. Krmiva se dělí na šťavnatá (zelená píce, okopaniny) a suchá (seno a sláma).

Jadrná mají vyšší koncentraci živin

a energie. Patří mezi ně zrniny (obiloviny, luskoviny, okopaniny) a sušené krmné zbytky potravinářského průmyslu (mlynárenského, pivovarnického, sladařského, mlékárenského, případně jiného průmyslu, jehož zbytky se dají využívat jako krmné). 3.6.2.1. Sestavování krmných dávek a krmná technika K sestavování krmných dávek se využívají různé počítačové programy, které se od sebe liší a to například použitelnými databázemi potřeby živin pro jednotlivé kategorie skotu a hodnotami obsahů živin v krmivech. Bouška (2006) uvádí, že: „základem pro respektování fyziologických potřeb dojnic je vytváření vyrovnaných skupin dojnic, a to zejména z hlediska období mezidobí, případně úrovně mléčné užitkovosti“. Všeobecně se doporučuje vytvořit minimálně čtyři skupiny: 1. Dojnice po otelení – dojnice od příchodu z porodnice do 100 dní laktace (po otelení). Této skupině je třeba z hlediska krmení věnovat maximální pozornost. 2. Dojnice 100 až 200 dní po otelení – v této skupině je hlavní zásadou krmení podle skutečné užitkovosti a kondice dojnic. 3. Dojnice od 200 dnů po otelení do konce laktace – krmení těchto dojnic je založeno především na objemových krmivech. 4. Dojnice stojící na sucho – období regenerace mléčné žlázy a předžaludků. Z krmivářského hlediska se musí počítat se dvěma různými částmi tohoto období, a to s tzv. raným stáním na sucho a pozdním stáním na sucho, které je v posledních 14 – 21 dnech před otelením.16

16

BOUŠKA, J. a kol. Chov dojeného skotu, Praha: Profi Press, 2006. s. 95

23

Při organizaci pracovního procesu při krmení je třeba vycházet ze složení krmných dávek, způsobu uskladnění objemových krmiv a z vnitřního řešení a uspořádání stáje. V současné době se ve velkokapacitních kravínech již nezakládají krmiva ručně, jako tomu bývalo dříve. Na dopravu do krmných žlabů lze použít tyto dopravní zařízení: a) Mobilní – tzv. samozakládací vůz dopravuje krmivo ze skladovacích prostor do stáje a zároveň ho zakládá do krmných žlabů. b) Stacionární – dopravuje krmivo ze skladovacích prostor do přípravny soustavou stacionárních dopravníků a do žlabů stabilně zabudovanou částí krmné linky. Kromě těchto dvou způsobů dopravy lze použít i kombinaci obou.

3.6.3. Dojení U větších stád dojnic platí, že dojení zabírá asi polovinu času z celkové potřeby práce. Je nejnáročnější pracovní operací. Proto při použití moderní dojící techniky můžeme dosáhnout vysokých racionalizačních efektů. Dojení zahrnuje následující činnosti: ●

příprava na dojení,

●

samotné dojení,

●

nahánění krav do dojírny a zpět,

●

ukončovací práce po dojení.

Mléčná užitkovost stáda závisí mj. na technologické kázni při dojení. Kvalita mléka

je

vysoce

ovlivněna

správným

používáním

dojícího

zařízení

a chlazení. Je tedy důležité, aby byly v souladu požadavky krav, stroje a dojiče. Podle Boušky (2006) se pro odpovídající dojení a vysokou produktivitu práce v dojírnách předpokládá: ●

adekvátní ustájovací (chovné) podmínky (mikroklima, osvětlení, větrání),

●

klidné zacházení se zvířaty,

●

optimální dojící technika,

24

●

klidný a bezpečný vstup a výstup krav do dojírny a z dojírny,

●

šetrné a nepřerušované dojení spolu s jeho přípravou,

●

kontrola vemene před dojením, v jeho průběhu a po něm.

Pokud je dojírna dobře osvětlena, může dojič sledovat stojící krávy, proud mléka, ale i pohodlně čistit a kontrolovat dojící stroje a zařízení. Práce v dojírně není nijak výrazně svalově zatěžující a lze pracovat delší časové období. V současné

době

využívané

typy

dojíren:

rybinové,

tandemové,

autotandemové, polygonové, trigonové, rotační rybinové, rotační tandemové, rotační paralelní. Dojírny se od sebe liší průchodností, snadnosti obsluhy a oprav, spolehlivosti, cenových relací, kvality, resp. šetrnosti vydojování. 3.6.3.1. Druhy dojíren Rybinové dojírny Dojnice stojí šikmo vedle sebe, vzdálenost mezi nimi je jen nepatrná. Jejich rozmístění je z obou stran pracovní chodby, což zlepšuje přehled dojičů i dobrý přístup k vemeni. Tandemové dojírny Jednotlivá dojnice vstupuje na dojící místo a to až tehdy, když jiná dojnice toto místo opustí. Dojnice tedy není v samotné době dojení ostatními jinak vyrušována. Tyto dojírny mohou být manuálně ovládané dojiči, dvířka se musí ručně otvírat a zavírat. Poloautomatické se ovládají příslušným knoflíkem nebo plně automatické, kdy si vstup a výstup ovládají zvířata sami. Nevýhodou této dojírny je nedořešená dezinfekce struků po sejmutí dojící aparatury. Paralelní dojírny Krávy se řadí do 90° úhlu k ose pracovní chodby. Výhodou jsou krátké přechody dojiče mezi zvířaty a větší bezpečnost práce.

25

Rotační dojírna Tento typ dojíren nebyl do dnešní doby překonán, co se týče výkonnosti a snadnosti obsluhy. Výhodou je snadná ovladatelnost, přehled o dojnicích a jednoduchá údržba. Dělí se ještě na následující typy: ●

Rototandem – dojnice stojí za sebou po obvodě kruhu. Náročné řešení na plochu, ale přináší dobrý přehled o dojnicích.

●

Rotorybina – dojnice stojí kontinuálně šikmo vedle sebe. Úspornější dojírna s velkou výkonností.

●

Rotoradiál – dojnice stojí kolmo na směr pohybu mobilní plošiny. Výhodou je dokonalé využívání disponibilního prostoru a plochy.

Dojírny s rychlým výstupem U rybinových a paralelní dojíren dochází k nárůstu času pro nástup a výstup dojnic. Řešením jsou dojírny s rychlým odchodem. Není to ale úplně nejefektivnější řešení, protože možná, spíše nepatrná časová úspora se nedá srovnat s cenou, která je podstatně vyšší při této úpravě dojíren.

3.6.4. Odstraňování chlévské mrvy V závislosti na způsobu odstraňování a použitých mechanizačních prostředků zaujímá tato pracovní operace 5 až 15 % pracovního času. I když tento podíl není v celkové spotřebě pracovního času nejvyšší, patří tento proces k fyzicky nejtěžším a nejodpudivějším činnostem v tomto odvětví.17 Cílem je při použití podestýlky pravidelné a rychlé odstraňování chlévské mrvy a znečištěné podestýlky ze stáje a při ležení bez podestýlky pravidelné a rychlé shrnování, popřípadě splachování výkalů do podroštového prostoru nebo na hnojnou chodbu a dále ven ze stáje. Odklízení chlévské mrvy probíhá zpravidla dvakrát denně a stejně tak i nastýlání, nejlépe slámou řezanou na cca 10 cm. Odstraňování chlévské mrvy ručně bez použití jakékoliv mechanizace se v současné době, stejně jako ruční krmení, ve velkokapacitním kravíně nepoužívá. Způsob odklízení chlévské mrvy se uzpůsobuje podle systému 17

VALÁŠEK, F. a kol. Racionalizácia potrebov práce a energie v chove hovädzieho dobytka,. Bratislava: Příroda, 1984. s. 195

26

ustájení a počtu zvířat ve stáji. Setkáváme se s vratnými nebo oběžnými shrnovači, které bývají použity spíše u vazných stání. Nebo s mobilní mechanizací (traktor s radlicí), které se více používají při volném ustájení.

3.7. Náklady na chov dojnic Statistika živočišné výroby za roky 2004 a 2005 uvádí, že nejvyšší podíl z nákladů jsou náklady na krmiva. Je to cca 40 %. Druhou nejvyšší položkou jsou náklady pracovní, cca 14 % až 15 %. I přes neustále pokračující mechanizaci

a

automatizaci

některých

pracovních

procesů

rozhoduje

o výrobních a ekonomických výsledcích chovu dojnic do značné míry ošetřovatelé, manažeři, pracovní výkonnost a spolehlivost pracovníků. Při produkci mléka lze dosáhnout zvýšení příjmů především snížením nákladů na litr mléka. Celkové náklady na krmiva představují třetinu až polovinu z celkových nákladů na výrobu mléka.18

3.8. Marketingové prostředí Marketingové prostředí představuje souhrn veškerých prvků a vlivů, které v současné době nebo v budoucnu ovlivňují schopnost firmy rozvíjet se a udržovat úspěšné transakce a vztahy se zákazníky. Marketingové prostředí se vyznačuje nejistotou a proměnlivostí.19 Zjednodušeně se dá říci, že firma je obklopena prostředím, které určitým způsobem, kladným nebo záporným, na ni působí a ovlivňuje její chování. Chce-li být podnik úspěšný, musí analyzovat vlivy v tomto prostředí, poznat směr jejich působení, využívat jich a přizpůsobit své chování současnému i očekávanému vývoji tohoto prostředí.20 Jak uvádí Strnad a Dědková (1994): „Marketingové prostředí je místo, kde firma musí začít hledat své příležitosti a potenciální ohrožení“.21 Marketingové prostředí lze rozdělit na dvě hlavní části: 18

BOUŠKA, J. a kol. Chov dojeného skotu, Praha: Profi Press, 2006. s. 167

19

MARKETINGOVÉ PROSTŘEDÍ. [online] [cit. 2009-3-11]. Dostupný z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Marketingov%C3%A9_prost%C5%99ed%C3%AD 20

STEHLÍK, E. a kol. Kapitoly ze základů marketingu, 1. vyd. Praha: VŠE, 1997. s. 76

21

STRNAD, P. - DĚDKOVÁ, J. Marketing I., 1. vyd. Liberec: VŠST, 1994. s. 25

27

a) mikroprostředí b) makroprostředí

3.8.1. Mikroprostředí Mikroprostředí se dále dělí na vnější a vnitřní. Do oblasti vnitřní patří vlastní podnik se svými zaměstnanci, výzkum a vývoj firmy, image, umístění podniku, finanční situace, vybavenost, organizace a řízení. Do části vnější patří zákazníci, dodavatelé,

marketingový

zprostředkovatelé,

veřejnost

a

konkurence.

Ti všichni činnost podniku nějakým způsobem ovlivňují, ale důležité je, že je podnik může sám aktivně měnit. K posouzení

podnikového

mikroprostředí

z hlediska

jeho

úrovně

a kvality slouží analýza silných a slabých stránek, zkráceně označována jako S – W analýza. Prostřednictvím této analýzy se vyhodnotí přednosti a nedostatky ve výše uvedených šesti faktorech. Silné stránky vyjadřují, co podnik dělá lépe než ostatní, kde dosahuje lepší výsledky nebo má úspěchy tam, kde ostatní podniky neměly. Dají se charakterizovat takto: 1. Významné vlastnosti podniku a produktů, které takto vnímá a posuzuje zákazník. 2. Významné přednosti podniku, kterých konkurence nemůže dosáhnout v krátké době. 3. Přednosti, které zajišťují dlouhodobý rozvoj společnosti. Správné definování silných a slabých stránek není jednoduché, protože mohou být správně určeny pouze při srovnání s konkurenčními výrobky nebo organizacemi a k tomu je většinou nedostatek informací.

3.8.2. Makroprostředí Někdy se také označuje za globální prostředí, skládá se také ze šesti skupin faktorů, které firmu ovlivňují zvenčí a přímo i nepřímo působí na její aktivity. Na tyto faktory nemá firma téměř žádný vliv, nemůže je kontrolovat, a proto se o nich mluví jako o faktorech nekontrolovatelných, determinujících.

28

Jsou to: demografické faktory, ekonomické faktory, přírodní faktory, technologické faktory, politické faktory a kulturní faktory. Analýza těchto šesti okruhů by měla odkrýt firmě atraktivní příležitosti na trhu, co trh nabízí, ale také jaká nebezpečí a nástrahy jsou zde skryty, co by se mohlo stát pro firmu výhodou, ale i s jakými obtížemi musí počítat. Jedná se o analýzu příležitostí a hrozeb, zkráceně O-T. Podle Pošváře a Erbese (2004): „jde o to, zjistit co se v okolí organizace děje a na základě toho předvídat co se může stát a jak by se organizace měla na současné i předpokládané změny připravit, jak by na ně měla reagovat, co by měla udělat.“22 Příležitosti definujeme jako potřeby a zájem kupujících, které když podnik uspokojí, vyvstává vysoká pravděpodobnost, že dosáhne zisku. Hrozby (ohrožení) působí na organizace negativně, v konečném důsledku mohou vést k zániku společnosti. Obě analýzy se doplňují. Celková souhrnná analýza vnitřních a vnějších předpokladů se zkráceně označuje jako SWOT analýza. Je základem pro vypracování marketingové strategie a marketingového plánu.

3.9. Produktová strategie Produktová strategie je založena na hledání optimální nabídky produktu pro zvolený tržní segment, jako nedílná součást podnikové strategie. V literatuře se místo termínu Produktová strategie můžeme setkat s termínem Výrobková strategie či Výrobková politika, a to především, pokud je produktem chápán hlavně výrobek. Při volbě produktové strategie se podniky musejí rozhodnout, které výrobky vyvíjet, vyrábět, inovovat a které stáhnout z trhu a také o tom, kdo bude naším zákazníkem. Obsahem strategie je i rozdělení dle trhů a cílových zákazníků.23 Mainzová uvádí, že výrobková strategie se především týká množství

22

POŠVÁŘ, Z. – ERBES, J. Management I., Brno: MZLU, 2004. s. 36

23

PRODUKTOVÁ STRATEGIE [online] [cit. 2009-3-11]. Dostupný z: http://www.czech-engineering.com/obchod/1.html

29

nabízených výrobků a služeb, šířky a hloubky nabídky, počtu výrobkových řad, zachování nebo rozšíření dosavadní nabídky.24 Lze tedy shrnout, že v případě produkce výrobku by produktová strategie měla odpovědět na otázky co vyrábět a v jakém množství. Podle šířky a hloubky nabídky rozlišuje Maizová čtyři základní alternativy: malá šířka

velká šířka

A

B

malá

málo výrobků

mnoho výrobků

hloubka

málo výrobních verzí

málo výrobních verzí

(značek)

(značek)

C

D

velká

málo výrobků

mnoho výrobků

hloubka

mnoho výrobních verzí

mnoho výrobních verzí

(značek)

(značek)

Obr. 3: Alternativy šířky a hloubky nabídky Zdroj: Mainzová, 199325

24

MAINZOVÁ, E. Praktický marketing, 1. vyd. Plzeň: ZČU, 1993. s. 132

25

MAINZOVÁ, E. Praktický marketing, 1. vyd. Plzeň: ZČU, 1993. s. 132

30

4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1. Historie akciové společnosti AGRO – Otročín Obec Otročín leží ve zvlněné lesnaté krajině v severozápadní části Tepelské vrchoviny na území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Nachází se přímo ve středu trojúhelníka, jehož vrcholy jsou města Bečov nad Teplou, Toužim a Teplá. Její katastrální území se rozkládá v nadmořské výšce 610 m (železniční stanice na trati Bečov - Rakovník) až 741m (Tisovský vrch). Otročín a přilehlé okolí vždy mělo a dosud má zemědělský charakter. Zemědělské družstvo v Otročíně hospodařilo od roku 1960 na dobré úrovni. Specializovalo se na výrobu sadbových brambor, hovězího zástavu, mléka a vepřového masa. Po roce 1989 hospodaření upadá až do roku 1996, když zadlužené družstvo převzala firma HOLLANDIA Karlovy Vary a.s Těžištěm zůstává i nadále výroba mléka a chov hovězího dobytka na rozlehlých pastvinách.

4.2. HOLLANDIA Karlovy Vary a.s. Firma HOLLANDIA Karlovy Vary a.s. je výrobce a distributor mléčných výrobků a jogurtů s ryze českou účastí. Byla založena v polovině roku 1991, v obci Krásné Údolí, stejně jako firma AGRO-Otročín a.s. se nachází na Tepelské náhorní plošině. Nejdříve byl výrobním programem Hollandie pouze bílý ustátý jogurt, později se produkoval i jogurt s kousky ovoce ve třech příchutích. V současné době má firma na trhu několik desítek produktů, a to nejen jogurty v různých velikostech balení, ale také tzv. bifi drinky. Společnost je držitelem certifikátů kvality BRC a prestižního českého ocenění KlasA.

4.3. Charakteristika AGRO – Otročín a. s. Název společnosti: AGRO – Otročín a. s. Statutární orgán:

představenstvo

Sídlo společnosti: Otročín 140, 364 01 IČ:

00116262

DIČ:

CZ00116262

www:

www.agro-otrocin.cz

31

Společnosti AGRO – Otročín a.s. je zaměřená především na rostlinnou a živočišnou výrobu. V listopadu 2008 byla zprovozněna bioplynová stanice. Region působení je ekologicky čistá oblast Tepelské vrchoviny.

4.3.1. Výrobní struktura akciové společnosti 4.3.1.1. Rostlinná výroba Společnost postupně přechází od výroby tržních plodin k tvorbě krmivové základny pro živočišnou výrobu, popřípadě výrobu semenných trav a dále rozvoj výroby energetických plodin pro možné zvýšení výroby elektrické energie. 4.3.1.2. Živočišná výroba Společnost se specializuje na tržní produkci mléka. V posledních letech byl zrekonstruován

velkokapacitní

kravín

a

postavena

moderní

dojírna.

Zrekonstruovány byly i další provozy (teletník, odchovna mladého dobytka, zařízení pro skladování krmiv). Tyto projekty vedly ke zlepšení životního prostředí a kultuře chovu skotu. 4.3.1.2. Bioplynová stanice Tato nově spuštěná stanice o instalovaném výkonu 360 kVA, umožní výrazně snižovat vliv tržních plodin na hospodaření společnosti,

které díky

rozkolísanosti trhu těchto komodit nejsou efektivní.

4.4. Ekonomické ukazatele 4.4.1. Tržby V tabulce č. 4. je uveden vývoj tržeb v rostlinné a živočišné výrobě, tržby z ostatních činností a celkové tržby z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží za období mezi roky 1998 až 2006. Tržby jsou uvedeny absolutně v tis. Kč a relativně v procentním vyjádření.

32

Tržby za prodej vlastních Roky výrobků, služeb a zboží

Z toho Rostlinná výroba

Živočišná výroba

Ostatní činnosti

Tis. Kč

%

Tis. Kč

%

Tis. Kč

%

Tis. Kč

%

1998

18 692

100

6 447

34,49

12 245

65,51

•

•

1999

14 598

100

4 843

33,18

9 755

66,82

•

•

2000

21 326

100

10 775

50,53

10 551

49,47

•

•

2001

25 378

100

12 832

50,56

12 546

49,44

•

•

2002

27 127

100

12 563

46,32

14 563

53,68

•

•

2003

30 041

100

9 189

30,59

14 059

46,8

6793

22,61

2004

26 461

100

9 060

34,24

15 154

57,27

2 247

8,49

2005

29 249

100

9 482

32,42

17 005

58,14

2 762

9,44

2006

19 780

100

5 414

27,37

14 142

71,5

224

1,13

• nezjištěný údaj

Tab. č. 3: Vývoj tržeb v tis. Kč a procentní podíl Při porovnání rostlinné a živočišné výroby je zřejmé, že podíl tržeb z živočišné produkce je vyšší než podíl z rostlinné, až na roky 2000 a 2001, kdy rostlinná výroba nepatrně převýšila živočišnou. Po procentním vyjádření rostlinné a živočišné produkce je zřejmé, že se celkové tržby nedělí pouze mezi tyto dvě, ale určitou část zaujímají i ostatní činnosti podniku. Dalo by se říci, že se výše podílu těchto činností velmi mění, protože v roce 2003 představovaly 22,61 %, kdežto v roce 2006 pouze 1,13 %. 35 000 30 000 25 000 20 000

Tržby celkem

15 000

Tržby z rostlinné výroby

10 000

Tržby z živočišné výroby

5 000 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Graf č. 1.: Tržby v tis. Kč

33

2005

2006

V grafu č. 1 je vidět, že tržby z rostlinné výroby jsou v akciové společnosti od roku 1998 vždy nižší. Jen v letech 2000 a 2001 se téměř přiblížily tržbám z živočišné výroby.

4.4.2. Užitkovost dojnic V tabulce č. 4. je uvedena roční užitkovost v litrech mléka na jednu dojnici, průměrný stav dojnic a z těchto dvou ukazatelů je vypočítána roční produkce mléka ve sledovaných letech 2000 až 2007.

Roky

Roční Průměrné stavy užitkovost ( v l) dojnic (v ks)

Roční produkce ( v l)

2000

3 341

402

1 343 082

2001

3 755

409

1 535 795

2002

4 331

428

1 853 668

2003

4 398

372

1 636 056

2004

4 864

373

1 814 272

2005

5 000

374

1 870 000

2006

5 987

387

2 316 969

2007

5 992

398*

2 384 816

Δ 2007-2000

2651

-4

1 041 734

Index 2007/2000 (v %)

179,35

91,54

177,56

* údaj za 3. čtvrtletí 2007

Tab. č. 4: Roční užitkovost, průměrné stavy dojnic a roční produkce mléka V předchozí tabulce je vidět, že mléčná užitkovost dojnic se ve sledovaných letech neustále zvyšuje. V roce 2007 při srovnání s rokem 2000 jde v absolutním vyjádření o 2 651 l mléka, což relativně vyjadřuje 79,35 %. Průměrné stavy dojnic jsou kolísavé, v souhrnném hodnocení dokonce klesající. Stejně jako vzrostla roční užitkovost, vzrostla i roční produkce mléka a to o 1 041 734 litrů mléka, v relativním vyjádření o 77,56 %.

4.4.3. Produkce a prodej mléka V tabulce č. 5. je uvedena produkce mléka v litrech, dodávky mléka v litrech a tržnost mléka za sledované roky 2000 až 2007

34

Roky

Produkce mléka (v l)

Prodej mléka (v l)

Tržnost ( v %)

Rozdíl za rok ( v l)

Roční

Denní

Roční

Denní

2000

1 343 082

3 679,68

1 055 320

2 891,29

78,57

287 762

2001

1 535 795

4 207,66

1 324 570

3 628,96

86,25

211225

2002

1 853 668

5 078,54

1 499 866

4 109,22

80,91

353 802

2003

1 636 056

4 482,35

1 341 538

3 675,45

82,00

294 518

2004

1 814 272

4 970,61

1 308 561

3 585,10

72,13

505 711

2005

1 870 000

5 123,29

1 769 351

4 847,54

94,62

100 649

2006

2 316 969

6 347,86

1 669 680

4 574,47

72,06

647 289

2007

2 384 816

6 533,74

2 023 654*

5 544,26

84,86

361 162

1 041 734

2854,06

968 334

2652,97

x

x

177,56

177,56

191,76

191,76

x

x

Δ 20072000 Index 2007/2000

* údaje za 3. čtvrtletí 2007

Tab. č. 5: Tržnost mléka Z tabulky č. 5. vyplývá, že produkce mléka v podniku vzrostla v roce 2007 o 1 041 734 litrů mléka oproti roku 2000, relativně vyjádřeno o 77,56%. Stejně tak i dodávky mléka vzrostly, a to o celých 91,76 %, v absolutním vyjádření o 968 334 litrů mléka. Co se týče tržnosti mléka, nejlépe na tom byl rok 2005, kdy tržnost dosahovala 94,62 %. Nejhorší výsledek byl v roce následujícím, 72,06 %. Při dosažení nejlepší tržnosti se neprodalo 100 649 litrů mléka, naopak u nejhorší tržnosti to bylo 647 289 litrů mléka, tedy více než šestkrát tolik.

4.4.4. Produkce a prodej mléka v červenci 2008 Tabulka č. 7. obsahuje denní produkci mléka, denní dodávku a tržnost mléka za měsíc červenec 2008.

35

Datum

Denní produkce (v l)

Denní prodej ( v l)

Tržnost (v %)

1.7.

7684

7250

94,34

2.7.

7241

6700

92,53

3.7.

7378

6880

93,25

4.7.

7569

7090

93,67

5.7.

7760

7150

92,14

6.7.

7833

7260

93,56

7.7.

7671

7050

91,90

8.7.

7754

7170

92,47

9.7.

7381

6860

92,94

10.7.

7586

6910

91,09

11.7.

7464

6870

92,04

12.7.

7437

6910

92,91

13.7.

7509

6940

92,42

14.7.

7484

6960

93,00

15.7.

7556

7040

93,17

16.7.

7594

7120

93,76

17.7.

7445

6980

93,75

18.7.

7430

6960

93,67

19.7.

7589

7050

92,90

20.7.

7612

7020

92,22

21.7.

7800

7270

93,21

22.7.

7469

7100

95,06

23.7.

7226

6750

93,41

24.7.

7470

6960

93,17

25.7.

7312

6800

93,00

26.7.

7342

7000

95,34

27.7.

7410

7110

95,95

28.7.

7158

7000

97,79

29.7.

•

•

x

30.7.

•

•

x

31.7.

•

•

x

Celkem

210 164

196 160

93,34

Tab. č. 6. Tržnost mléka červenec 2008

36

Jak je vidět z tabulky č. 6, je tržnost mléka v letním měsíci poměrně vysoká. Je to způsobeno především zeleným krmením, které v zimě není k dispozici. Průměrná tržnost za měsíc červenec 2008 je 93,34 %, průměrná denní produkce mléka za červenec 2008 je 7 505,86 litrů a průměrný denní prodej mléka za červenec 2008 je 7 005,71 litrů.

4.5. Analýza organizace pracovního procesu Na následujícím obrázku je nákres uspořádání stáje dojnic:

porod

III. fáze

II. fáze

I. fáze

Rozdoj

Chodba

sucho

Chodba

Příprava na Chodba

Stání na

Porodna

Léčené

Obr. 4: Uspořádání stáje dojnic Zdroj: Vlastní práce Příprava na porod – dojnice, které mají 3. týdny až měsíc před porodem. Rozdoj – dojnice, které jsou 5 dnů po otelení do 100 dnů laktace. I. fáze – dojnice s největší dojivostí (nad 20 l/den). Jsou zde do 200 dnů laktace. II. fáze – dojnice s dojivostí do 20 l/den. Jsou zde do 200 až 250 dnů laktace. III. fáze – dojnice nejvíce březí. 60 dnů před otelením se zasuší. Stání na sucho – nedojí, mají měsíc až 5 týdnů před porodem

4.5.1. Pracovní proces na posuzovaných provozech Pracovní proces u dojiček a stájníka je rozdělen do dvou směn. Ranní směna dojiček začíná ve 3:00 hodiny a končí v 9:30 hodin, odpolední směna začíná ve 14:00 hodin a končí v 20:30 hodin. Na každé směně jsou dvě dojičky. Ranní směna stájníka začíná ve 2:00 hodiny končí 9:30 hodin, odpolední směna začíná v 11:00 hodin a končí v 18:30 hodin. Na každé směně je jeden stájník. Pracovní proces krmiče je jednosměnný, začíná ve 2:00 hodiny a končí ve 14:00 hodin. Na

37

této dvanáctihodinové směně je jeden krmič, který se střídá s druhým krmičem po týdnu. Dohromady pracují v podniku čtyři dojičky, dva stájníci a dva krmiči.

4.5.2. Pracovní řád VKK a ostatních provozů Otročín Pracovní řád obsahuje pracovní procesy dojiček, stájníka i krmiče dohromady. Pracovní Čas

Pracovní operace

doba v minutách

2:00

nástup stájníka a krmiče stájník – vyhrnuje a stele sekci 1, 8, 9, porodnu a boxy sekce - 7, 5, 3 - vyhrnutí hnoje krmič - frézuje a míchá krmiva dle aktuálních krmných

60

dávek v pořadí: rozdoj, sekce 7, 1, 5, 3, příprava na porod a dojnice stojící na sucho 3:00

začátek ranní směny dojení vedoucí směny - pustí proplach dojírny, připraví dojírnu na

15

dojení a kontroluje stáj 3:15

naháněč - připraví naháněcí cesty na dojírnu, připraví dezinfekční vanu (pondělí, čtvrtek)

3:30

15

začátek dojení dojička, vedoucí směny - dojí krávy a v případě potřeby po ukončení dojení zaprahují krávy

120

naháněč - nahání dojnice na dojírnu 5:30

stájník - končí kydání a stlaní na VKK, odjíždí na teletník 90

kydat a stlát 7:00

stájník - končí práci na teletníku, odjíždí na Měchov krmič - končí krmení na VKK, krmí směsné krmné dávky na teletníku

40

ošetřovatelka telat - nástup ošetřovatelky telat - kontroluje zdravotní stav telat, krmí telata mlezivem, mlékem

38

7:40

ukončení dojení a nahánění krav naháněč - umývá čekárnu, uklízí naháněcí chodby

20

přestávka - dojička a vedoucí směny 8:00

krmič - ručně zakládá minerálie dle aktuálního stavu dojička - upravuje lůžka, provádí venkovní úklid vedoucí směny – provádí zootechnické práce, označuje

60

telata, převádí dojnice, kontroluje napájení telat, úklid a kontrolu mléčnice 9:00

stájník – přijíždí z Měchova, přihrnuje krmivo do žlabů dojička – provádí úklid šatny a chodeb ošetřovatelka telat - krmí telata, doplňuje vodu, podestýlá

30

slámou, uklízí 9:30

konec ranní směny dojení

150

11:00 krmič - kontroluje a vykonává údržbu krmného vozu stájník - přihrnuje krmiva, vyhrnuje chlévskou mrvu,

30

zásobuje teletník slámou a senem 11:30 krmič - nafrézuje, míchá a zakládá míchanice krmiva 120

na VKK a teletníku 13:30 krmič - provádí úklid jam a příjezdových cest na VKK

30

14:00 začátek odpolední směny dojení stájník - přihrnuje krmiva na VKK a v teletníku, kydá chlévskou mrvu a nastýlá na novém teletníku

60

dojička - upravuje lůžka, převádí dojnice vedoucí směny - provádí zootechnické práce 15:00 dojička a vedoucí směny přestávka

15

15:15 naháněč - připravuje naháněč cesty a dezinfekční vanu 5

(pondělí, čtvrtek) 15:20 dojička a vedoucí směny - připravují dojírnu na dojení,

39

10

kontrolují mléčnice 15:30 naháněč - nahání dojnice na dojírnu dojička a vedoucí směny - dojí krávy, po skončení dojení 150

uklízí dojírnu stájník – přihrnuje krmivo do žlabů na VKK, nastýlá lůžka 18:00 stájník – přihrnuje krmivo do žlabů, uklízí ošetřovatelka telat - nástup, kontroluje zdravotní stav telat,

80

krmí telata 19:20 naháněč - uklízí čekárnu a naháněcí cesty dojička - upravuje lůžka, uklízí vedoucí směny - kontroluje napájení telat, kontroluje stáj,

10

úklid a mléčnice, vyhledává krávy na inseminaci 19:30 noční hlídač - přihrnuje krmení, čistí nášlapy a krmné chodby, čistí boxy, vyhrnuje a čistí žlaby

60

ošetřovatelka telat - doplňuje startér a vody, uklízí 20:30 konec odpolední směny dojení vedoucí směny a dojička - odchod z pracoviště Celkový čas stanovené pracovní doby od 2:00 hodin ráno do 20:30 hodin večer za všechny pracovní operace je 1110 minut, což je 18 hodin a 30 minut. Z celkové pracovní doby připadá na dojičky je 390 minut, což je 6 hodin a 30 minut, na stájníka 450 minut, což je 7 hodin a 30 minut a na krmiče 720 minut, což je 12 hodin. Pokud vezmeme v úvahu osmihodinovou směnu (480 minut), která je stanovena zákonem, dojičky ji využívají na 81,25 % a stájník na 93,75 %. Krmič, který má dvanáctihodinnou směnu, tuto směnu využívá na 100 %.

4.5.3. Krmení Pro krmení podnik používá krmný míchací vůz a směsnou krmnou dávku. Vše je řízeno počítačem a krmič tedy ví, kolik a jaké krmivo má připravit každé skupině dojnic. Pro každou skupinu je připravena přesná receptura nakládky.

40

4.5.3.1. Časový snímek krmiče Pracovní Čas

Pracovní operace

doba v minutách

1:10

krmič začíná směnu - chystání krmiva pro rozdoj, příprava 38

na porod, porodna

1:48 2:00

krmič krmí dojnice v sekci rozdoj, přípravna na porod a 12

porodna příprava krmiva pro III. fázi, dojnice stojící na sucho a

70

léčené 3:10

krmení: III. fáze dojnice stojící na sucho a léčené (zatímco se šla III. fáze dojit)

14

3:24

příprava krmiva pro II. fázi

47

4:11

čekání než dojnice dojdou do dojírny a otevře se chodba

5

4:16

krmení: II. fáze

8

4:24

příprava krmiva pro I. fázi

47

5:11

krmivo je naloženo, ale krmič musí počkat, než projdou dojnice na dojení, protože je zavřená chodba

10

5:21

krmení: I. fáze

7

5:28

příprava krmiva do teletníku

33

6:01

odjíždí krmit do teletníku

27

6:28

dojnice dostaly minerály na trávení (léčené, III. fáze, II. fáze, 11

I. fáze) 6:39

7:06

dokrmeno průběžná údržba traktoru

27

srovnání jam nakladačem a odvoz přebývajícího obsahu

44

41

k teletníku 7:50

odjíždí s traktorem asi na zelený (místo stájníka, který musí odvézt nějaké krávy na pastvu)

144

10:14 krmič přihrnuje krmivo ve stáji

7

10:21 příprava krmiva na dokrmování

44

11:05 traktor má naloženo a dokrmuje III. fázi, léčené a dojnice 6

stojící na sucho (třetí vrata) 11:11 pokračuje na porodnu, příprava na porod a rozdoj (první vrata)

3

11:14 příprava krmiva na dokrmování

35

11:49 dokrmuje II. fázi

9

11:58 příprava krmiva na dokrmování

40

12:38 dokrmuje I. fázi

8

12:46 odjíždí dokrmovat na teletník

17

13:03 krmič přijel z teletníku, chodí kolem traktoru

27

13:30 končí směnu Celkový čas v minutách, který krmič pracoval je 740 minut. Je to tedy o 20 minut více (2,78 %), než má stanoveno podle pracovního řádu. Při srovnání s dvanáctihodinovou směnou jde o využití na 102,78 %.

4.5.4. Dojení Firma nově zrekonstruovala dojírnu. V současné době se zde nachází moderní vnitřní kruhová dojírna s rybinovým stáním pro 24 dojnic řízena centrálním počítačem. Každé stání je zvlášť řízeno vlastním počítačem, od nasazení strukových násadců až po ukončení dojení. Dojičky jsou v kruhu uvnitř dojírny. Samotné dojení je založeno na podtlaku a průtoku mléka. Každá dojnice má na obojku uchycen tzv. transpondér se svým číslem a při vstupu na dojírnu je toto

42

číslo snímáno snímačem. Pohyb dojnic je klidný a vždy směrem vpřed, nemusí se tlačit na hrazení ani k oblasti východu. Dojírna je vybavena i tzv. selekční brankou, díky ní mohou pracovnice dojírny převádět dojnice na jinou fázi, pouze jednoduchou obsluhou počítače u každého stání. Po ukončení dojení každé dojnice se spustí proplach strukových nástavců (voda s roztokem kyseliny), který slouží k zamezení přenosu nemocí vemene a zánětů z dojnice na dojnici. Na dojírně je směnný provoz, ranní a odpolední, na každé směně jsou dvě dojičky, z toho jedna je vedoucí směny. Ta odpovídá za hladký průběh dojení i celé směny. 4.5.4.2. Časové snímky dojiček - odpolední směna Pracovní Čas

doba v

Pracovní operace

minutách 14:00

nastupuje vedoucí směny zapne proplach dojírny před dojením

14:15 15:10

přišla druhá dojička obě jdou upravovat lůžka dojnicím

13

dojírna je propláchlá, dojičky zavedou filtr, dojící přístroje 4

vyjedou nahoru 15:27

55

naháněč už je připravený na nahánění dojnic, protože už má nachystané ohrady, aby mohly zvířata procházet

15:23

15

začíná se dojit III. fáze, naháněč nahání zvířata do čekárny, první krávy už se dojí

43

16:10

už se dojí II. fáze, III. je hotova

40

16:50

začíná se dojit I. fáze, II. pomalu končí

55

43

17:45

už se dojí rozdoj, I. fáze pomalu končí

43

18:28

konec dojení, úklid v dojírně

22

18:50

úklid na chodbě a v šatně

33

19:23

dojičkou jsou zkontrolovat, popřípadě upravit lůžka dojnicím

62

20:25

dojičky končí směnu

Celkový čas v minutách, který dojičky pracovaly je 385 minut. Od času, který je daný pracovním řádem podniku se liší o 5 minut (1,28 %). Při srovnání s osmihodinovou směnou, jde o využití na 80,21 %.

4.5.5. Vyhrnování chlévské mrvy Stáj pro dojnice je nově zrekonstruovaná a je rozdělena viz obr. č. 4. Zvířata mají volné ustájení s lehacími boxy. V každé řadě kromě krajních sekcí je vždy 96 lehacích boxů se stelivovým provozem. Tento způsob ustájení dojnic patří v současné době mezi nejlepší řešení, protože stupeň chovatelského komfortu je na vysoké úrovni. 4.5.5.1. Časový snímek stájníka - ranní směna Pracovní Čas

Pracovní operace

doba v minutách

0:50

stájník začíná pracovat, vyhrnuje chlévskou mrvu z hnojné chodby pomocí radlice, pomáhá mu paní z dojírny, která s lopatou vyhazuje chlévskou mrvu z míst, kam se radlice

21

nedostane 1:11

vyhrnování II. fáze vpravo (III. fázi už má) dojnice musí být zahnány na jednu stranu, nemohou spát

18

a vypadají nespokojeně 1:29

vyhrnování I. fáze

11

1:40

vyhrnování sekce rozdoj

12

44

1:52

vyhrnování pravé strany III. fáze

13

2:05

vyhrnování levé strany II. fáze

46

2:51

levá chodba rozdoje, vyhrnuto mají už i dojnice stojící na 44

sucho a léčené 3:35

stájník jezdí vzadu za kravínem a uklízí to, co vyhrnul 2

z hnojných chodeb 3:37

stájník jede s nastýlacím vozem a fouká seno dojnicím stojícím na sucho a léčeným, ty jsou zatím venku ve

11

výběhu 3:48

přihrnuje krmivo III. fázi, léčeným a dojnicím stojícím na sucho

72

5:00

jede na teletník s nastýlacím vozem

12

5:12

bobek s radlicí odjíždí do teletníku

20

5:32

vyhrnuje v teletníku

100

průběžně přihrnoval ve VKK 7:12

prohlíží traktor s nastýlacím vozem, kontroluje ho

6

7:18

přihrnuje II. fázi a I. fázi

31

7:51

jede s traktorem na trávu naproti na pole

24

8:15

přijel zpět z pole

30

8: 45

přihrnuje krmivo

35

9:20

končí směnu

Celkový čas v minutách, kdy stájník pracoval je 508 minut. Je to o 58 minut více (12,89 %), než by měl pracovat podle pracovního řádu podniku. Při srovnání s osmihodinovou směnou jde o využití na 105,21 %.

45

4.6. Zhodnocení pracovních procesů Když porovnám vysledované časové snímky jednotlivých pracovních operací s pracovním řádem podniku, tak z hlediska, ať už počtu hodin nebo minut, pracovníci dodržují celkový pracovní čas. Co ale není moc v pořádku, že krmič i stájník na ranní směně nezačínají ve dvě hodiny, jak mají dáno, ale o hodinu dříve, což není dobré pro dojnice, které potřebují mít určitý čas klid na odpočinek, aby se jim mohlo tvořit mléko. Ruší je nejen hluk z projíždějícího traktoru a bobku s radlicí, ale i to, že jsou hnány na strany, aby se dala vyhrnovat chlévská mrva a nastýlat jednotlivá lůžka. Nemohou tedy ani ležet. Dá se říci, že dojnice mají úplný klid pouze mezi dvacátou hodinou večerní a jednou hodinou a ranní. Částečně pak mají klid mezi devátou a jedenáctou hodinou dopolední. Dále by se mělo do pracovního řádu zanést, kdy má který pracovník přestávku, aby si každý nedělal pauzu, kdy a kolikrát se mu zlíbí. Jednou z možných variant, jak by se stávající situace dala zlepšit, je instalace automatických hnojných lopat, které by vyhrnovaly chlévskou mrvu automaticky. Jejich výhoda je, že pracují tiše, dojnice se nemusí nikam přehánět, chlévská mrva se může vyhrnovat častěji, než doposud a k ovládání není potřeba zaměstnance. Druhá varianta je automatický přihrnovač krmiva, který stejně jako hnojné lopaty pracuje bez potřeby lidské práce. Přihrnování by probíhalo častěji, než doposud, bez jakéhokoliv hluku. Největší přínos by tento automat měl v tom, že by dojnice měly neustále krmivo na dosah, byly by tedy stále nakrmené, což je nejlepší předpoklad pro tvorbu mléka. Protože vyhrnování chlévské mrvy i přihrnování krmiva v současné době provádí stejný zaměstnanec, tak by při použití obou těchto automatů došlo k nadbytečnosti dvou zaměstnanců. Tento stav by se musel vyřešit buď propuštěním, nebo přeřazením na jiné pracovní místo. Při zvolení první varianty, by se zároveň ušetřilo na platech dvou zaměstnanců, což by přispělo k rychlejšímu návratu dané investice.

4.7. Marketingové prostředí Hodnocení marketingového prostředí je stejně jako v jiných podnicích zaměřených na živočišnou výrobu, přesněji na chov skotu, zcela specifické. 46

Vnitřní mikroprostředí jsou zaměstnanci podniku, manažeři, zvířata, stáje, budovy, technologie. Vnější mikroprostředí můžeme analyzovat následujícím způsobem. Zákazníci jsou mlékárny, které odebírají nadojené mléko a dále ho zpracovávají. Mezi producentem a zpracovatelem mléka je velmi úzký vztah. V tomto případě je to firma HOLLANDIA Karlovy Vary a.s, která je jediným odběratelem. Dodavatelé mohou být firmy, které dodávají krmiva, které si podnik nevytvoří vlastní činností, veterinář, který léčí zvířata. Veřejností jsou obyvatelé v blízkém okolí podniku, především v obci Otročín. Konkurence jsou podniky,

popřípadě

družstva

v okolí,

produkující

produkt

mléko.

Marketingové zprostředkovatele podnik nemá a nepotřebuje. K odběru mléka má stálého odběratele a ceny mléka jsou pevně dány. Stejně jako u marketingového prostředí, je i volba vhodné produktová strategie u podniků s chovem skotu zcela specifická, protože podnik produkuje pouze jeden výrobek a to mléko. Nemusí se tedy rozhodovat co vyrábět a v jakém množství, protože to bude vždy produkt mléko v třídě jakosti Q a množství co možná nejvyšší.

47

5. DISKUZE Ve své bakalářské práci se zabývám vlivem pracovních operací v živočišné výrobě na konečný produkt mléko. Zaměřila jsem se na tři pracovní operace a to krmení, dojení, ošetřování a odstraňování chlévské mrvy. Tyto pracovní operace jsem sledovala, analyzovala a hodnotila v podniku AGRO – Otročín, a.s., se sídlem v obci Otročín, v Karlovarském kraji. Ve jmenovaném podniku jsem byla několik dní v srpnu roku 2008. Při pobytu jsem prakticky zjišťovala časový postup a měřila vybrané pracovní operace a snažila jsem se zajistit a shromáždit co nejvíce dostupných informací o podniku. Podařilo se mi vysledovat od každé pracovní operace jednu pracovní směnu. Větší přínos jak pro firmu, tak i pro mě by určitě mělo sledování v delším časovém období. Mohly by se porovnat jednotlivé směny stejných pracovních operací mezi sebou, což by umožnilo získat zajímavé a pro vedení firmy i

použitelné

informace.

To

ale

nebylo

možné,

jednak

z časových

a jednak z finančních důvodů. Navíc rozsah, který je daný pro bakalářskou práci neumožňuje příliš podrobné zabývání se problémem. I tak se mi ale podařilo zajistit si potřebné údaje, k napsání této práce.

48

6. ZÁVĚR Cílem této práce byla produktová strategie mléka s důrazem na kvalitu při optimalizaci pracovních postupů ve vybraném velkokapacitním kravíně. Hlavní cíl byla analýza časových snímků vybraných pracovních operací v živočišné výrobě podniku AGRO – Otročín, a.s. a vliv těchto pracovních operací za získávání konečného produktu, v tomto případě mléka. Jednalo se o tři pracovní operace: krmení, dojení a vyhrnování chlévské mrvy. Podnik se snaží do živočišné výroby investovat. V posledních letech byl zrekonstruován velkokapacitní kravín a zbudována nová moderní dojírna. Po praktickém měření v podniku AGRO – Otročín, a.s. jsem dospěla k těmto výsledkům. Jednotlivé pracovní operace neprobíhají zcela podle pracovního řádu, ale nejedná se o velké výkyvy. Čas pracovní doby je dodržován, ale není v souladu s pracovním řádem, že stájník a krmič nastupují na svou směnu o hodinu dříve, než mají stanoveno. Má to negativní vliv na tvorbu mléka, protože dojnice mají méně času na klidný odpočinek. Tento problém by mohly vyřešit automatické stroje na vyhrnování chlévské mrvy a přihrnování krmiva. Tyto stroje pracují potichu, bez potřeby lidské práce. Dojnice by tedy měly více klidu, žádný hluk a krmivo neustále ve svém dosahu. V neposlední řadě by také došlo k ušetření platů dvou zaměstnanců pracujících na pozici stájníka. Při analýze vybraných ekonomických ukazatelů je zřejmé, že živočišná výroba dosahuje vyšší tržby, než rostlinná výroba. V roce 2006 byly tržby z živočišné výroby více než dvakrát vyšší než z rostlinné. K dobré situaci podniku přispívají i rostoucí ukazatele, jako jsou produkce mléka, dodávky mléka, mléčná užitkovost dojnic. Pokud jde o analýzu marketingového prostředí, není zemědělský podnik, zaměřený za živočišnou výrobu, přesněji chov skotu, vhodným příkladem k provádění této analýzy. Dalo by říci, že to pro takový podnik nemá žádný význam.

49

7. LITERATURA ● BOUŠKA, J. a kol. Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006. 185 s. ISBN 80-86726-16-9 ● BREZNÍK, J. Marketing, 1. vyd. Bratislava: STU, 1997. 292 s. ISBN 80-2270933-6 ● DOLEŽAL, O. a kol. Mléko, dojení, dojírny. 1. vyd. Praha: Agrospoj, 2000. 241 s. ISBN ● DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů, 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2004. 157 s. ISBN 80-7179-468-6 ● FORET, M. -- PROCHÁZKA, P. -- URBÁNEK, T. Marketing - základy a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6. ● FRELICH, j. a kol. Chov skotu, 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2001. 211 s. ISBN 80-7040-512-0 ● KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů, 2. vyd. Praha: Management Press, 1998. 350 s. ISBN 80-85943-51-4. ● KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů – Základy moderní personalistiky. 3. vyd. Praha: Management Press, 2005. 367 s. ISBN 80-7261-033-3 ● KUDRNA, V. a kol. Produkce krmiv a výživa skotu. 1. vyd. Praha: Agrospoj, 1998. 362 s. ISBN 80-239-4241-7 ● MAINZOVÁ, E. Praktický marketing, 1. vyd. Plzeň: ZČU, 1993. 213 s. ISBN 80-7082-121-3 ● MIKLÍK, J. – Žižlavský, J. Chov skotu – přednášky, 1. vyd. Brno: MZLU, 2006. 162 s. ISBN 80-7157-883-5 ● PALÁN, Z. Lidské zdroje: výkladový slovník, 1.vyd. Praha: Academia, 2002. 280 s. ISBN 80-200-0950-7 ● POŠVÁŘ, Z. – ERBES, J. Management I., 1. vyd. Brno: MZLU, 2004. 156 s. ISBN 80-7157-633-6

50

● STEHLÍK, E. a kol. Kapitoly ze základů marketingu, 1. vyd. Praha: VŠE, 1997. 145 s. ISBN 80-7079-222-1 ● STRNAD, P. - DĚDKOVÁ, J. Marketing I., 1. vyd. Liberec: VŠST, 1994. 131 s. ISBN 80-7083-154-5 ● SVĚTLÍK, J. Marketing: cesta k trhu. 1. vyd. Zlín: Ekka, 1992. 251 s. ISBN 80900015-8-0 ● TOMEK, G. – VÁVROVÁ, V. Výrobek a jeho úspěch na trhu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 352 s. ISBN 80-247-0053-0 ● VALÁŠEK, F. a kol. Racionalizácia potrebov práce a energie v chove hovädzieho dobytka. 1. vyd. Bratislava: Příroda, 1984. 284 s. ISBN 64-048-84 ● ŽIŽLAVSKÝ, J. a kol. Chov hospodářských zvířat, 1. vyd. Brno: MZLU, 1999. 196 s. ISBN 80-7157-218-7 ● Statistická ročenka České republiky 2007, 1. vyd. Praha: Scientia, 2007. 783 s. ISBN 978-80-250-1515-5 ● Statistická ročenka České republiky 2008, 1. vyd. Praha: Scientia, 2008. 795 s. ISBN 978-80-250-1735-7 ● www.czso.cz ● Marketingové prostředí. [online] 2009 [cit. 2009-3-11]. Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Marketingov%C3%A9_prost%C5%99ed%C3% AD ● Mléko – prosinec 2003. [online] 2009 [cit. 2009-5-5]. Dostupný z www: http://stary.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=15868 ● Produktová strategie. [online] 2009 [cit. 2009-3-11].Dostupný z www: http://www.czech-engineering.com/obchod/1.html ● Směrnice Rady 93/24/EHS ze dne 1. června 1993

51

8. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obr. 1: Klasifikace výrobků Obr. 2: Základní složky produktu Obr. 3: Alternativy šířky a hloubky nabídky Obr. 4: Uspořádání stáje dojnic Tab. č. 1: Tržby v zemědělské výrobě Tab. č. 2: Třídy jakosti mléka Tab. č. 3: Vývoj tržeb v tis. Kč a procentní podíl Tab. č. 4: Roční užitkovost, průměrné stavy dojnic a roční produkce mléka Tab. č. 5: Tržnost mléka Tab. č. 6. Tržnost mléka červenec 2008 Graf č. 1.: Tržby v tis. Kč

52

9. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Ceny mléka za období červen 2007 až leden 2009. Příloha č. 2: Část výroční zprávy za rok 2007 společnosti AGRO – Otročín a.s. (Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát)

53

CENY MLÉKA (od června 2007 do ledna 2009)

Graf č. 1: Mléko kravské, třídy jakosti I. a Q., průměr cen za daný měsíc (Mze) Zdroj: Ministerstvo zemědělství

ROZVAHA (v tis. Kč) – AGRO - Otročín a.s.

Aktiva celkem

2003

2004

2005

2006

2007

64 567

79 262

98 048

104 377

108 105

0

0

0

0

0

43 594

52 598

65 099

69 392

64 271

0

0

0

0

0

A

Pohledávky za upsaný kapitál

B

Stálá aktiva

B.I.

dlouhodobý nehmotný majetek

B.II.

dlouhodobý hmotný majetek

23 604

32 608

41 600

46 520

51 576

B.III.1

dlouhodobý finanční majetek

19 990

19 990

21 259

21 039

11 269

0

0

0

0

0

z toho: podíly v ovládaných a řízených B.III.1 osobách C

Oběžná aktiva

20 158

26 243

32 359

34 408

42 732

C.I.

zásoby

13 098

13 929

16 225

17 382

23 549

C.II.

dlouhodobé pohledávky

-12

0

0

0

111

C.III.

krátkodobé pohledávky

5 675

11 840

11 684

11 600

18 019

C.IV.

krátkodobý finanční majetek

1 397

474

4 450

5 426

1 053

D

Časové rozlišení

815

421

590

577

1 102

Pasiva celkem

64 567

79 262

98 048

104 377

108 105

A

Vlastní kapitál

51 225

52 058

54 082

53 452

54 187

A.I.

základní kapitál

46 927

46 902

46 902

47 103

47 103

A.II.

kapitálové fondy

0

0

0

0

0

A.III.

fondy tvořené ze zisku

4 991

4 991

5 013

4 910

5 226

A.IV.

výsledek hospodaření minulých let

-783

-693

-576

5

97

A.V.

výsledek hospod. účetního období

90

858

2 743

1 434

1 761

B

Cizí zdroje

13 342

27 204

43 966

50 925

43 829

B.I.

rezervy

3 000

6 923

10 485

0

70

B.II.

dlouhodobé závazky

1 286

957

678

0

0

B.III.

krátkodobé závazky

3 956

9 446

12 686

22 119

24 252

B.IV.

bankovní úvěry a výpomoci

5 100

9 878

20 117

28 806

29 507

B.IV.1. z toho: dlouhodobé bankovní úvěry

5 100

9 878

20 117

28 806

16 931

B.IV.2. z toho: krátkodobé vankovní úvěry

0

0

0

0

12 576

C

0

0

0

0

89

Časové rozlišení

VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT (v tis. Kč) – AGRO - Otročín a.s.

I+II

Výkony a prodej zboží

2 003

2 004

2 005

2 006

2 007

32 574

30 069

33 150

23 810

35 303

30 041

26 461

29 249

19 780

25 832

790

1 305

1 646

1 673

5 944

1 743

2 303

2 255

2 357

3 527

z toho: tržby za prodej vlastních I+II.1. výrobků, služeb a zboží II.2.

Změna stavu vnitr. zás. vl. výr.

II.3.

Aktiva

A+B

Výk. spotř. a nákl. na prod. zboží

20 651

24 228

25 045

28 554

29 831

+

Přidaná hodnota

11 923

5 841

8 105

-4 744

5 472

C

Osobní náklady

10 973

10 832

9 765

10 527

11 777

E

Odpisy dl. nehm. a hm. majetku

648

3 534

5 197

7 174

8 432

G

Změna stavu rezerv, opr. položek

882

4 273

2 573

-8 585

-394

III+IV+V Jiné provozní výnosy

9 708

15 519

14 810

17 674

19 936

D+F+H+I Jiné provozní náklady

3 937

1 889

1 551

2 075

2 075

-648

832

3 829

1 739

3 518

VI+..+XII Jiné finanční výnosy

901

845

532

811

1 060

J+..+P

355

457

733

1 764

2 810

546

25

-1 086

-305

-1 757

-102

858

2 743

1 434

1 761

*

Provozní výsl. hospodaření

Jiné finanční náklady Finanční výsledek hospodaření vč. daně

* z příjmu z běžné činnosti Výsledek hospodaření za běžnou ** činnosti XIII

Mimořádné výnosy

0

0

0

0

0

R+S

Mimořádné náklady

0

0

0

0

0

*

Mimořádný výsl. hospodaření

192

0

0

0

0

***

Výsledek hospodaření před zdaněním

90

1 220

3 628

786

1 768