VINOHRADSKÉ 3/2011 LISTY MAGAZÍN FN KRÁLOVSKÉ VINOHRADY / ZDARMA
PROFESOR PETR ARENBERGER: „VĚDA A VÝZKUM
VE FNKV MAJÍ PŘÍMÝ VLIV NA KVALITU LÉČBY“ Většina pacientů Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pravděpodobně neví, že někteří její lékaři se vedle léčení věnují i vědecké práci. A pokud by to věděli, pravděpodobně by jim to bylo jedno, protože od nemocnice čekají řešení svých zdravotních problémů a ne vědecké bádání. To je ale názor chybný, protože vědecká činnost může mít na úroveň zdravotní péče zásadní vliv. Na to jaký a jak je vědeckovýzkumná činnost ve FNKV organizována, jsme se zeptali Prof. MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., přednosty Dermatovenerologické kliniky, který je zároveň náměstkem ředitele FNKV pro vědu a výzkum. Pane profesore, jak je vědeckovýzkumná činnost ve FNKV řízena? Kdo rozhoduje o tom, co se bude zkoumat? Možná to někoho překvapí, ale vědecký výzkum nikdo centrálně neřídí. Od lékařů, kteří dosáhnou určitého postavení, se jednoduše očekává,
➤
že se budou vědě a výzkumu věnovat. V České republice jsou to především profesoři, docenti a odborní asistenti, kteří by měli vědecké činnosti věnovat zhruba třetinu svého pracovního času. A proto oni sami přicházejí s nápady, organizují svoji vědeckou činnost a shánějí si na ni peníze.
➤
Jakou úlohu hraje nemocnice, ve které je výzkum realizován, a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy?
Obě tyto instituce poskytují vědecké činnosti podporu, především vytvářejí svým lékařům pro výzkum podmínky, a snaží se výzkumnou činnost koordinovat, aby přinášela co největší efekt nedokončení na str. 3
FNKV se podílí na klinickém ověřování přístroje NanoKnife
UNIKÁTNÍ OPERACE ZHOUBNÝCH NÁDORŮ Již dvě unikátní operace zhoubných nádorů pomocí tzv. ireverzibilní elektroporatizace byly provedeny ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Při ní jsou přístrojem NanoKnife jinak neoperovatelné nádory ničeny pomocí elektrických pulzů. Při prvním zákroku v červenci tohoto roku operoval tým amerických a českých lékařů pacienta
s nádorem jater, na konci září byl tímto postupem zničen u pacientky nádor na ledvině. „Během této dříve nemyslitelné operace jsme jednu ledvinu odstranili a současně jsme v druhé ledvině pomocí přístroje Nano-knife zničili druhý nádor,“ řekl k průběhu operace MUDr. Zdeněk Otava z Urologické kliniky FNKV. V minulosti by bylo nutné odstranit obě ledviny,
neboť nádory se nacházely v blízkosti přívodných a odvodných cév ledvin. Pacientka by pak byla odkázána na dialýzu. Použitá nová metoda tzv. ireverzibilní elektroporatizace je však unikátní v tom, že probíhá takzvaně za studena; přes sondu zavedenou do ložiska ničí pouze nádor v přesně vymezeném elektrickém poli. Na rozdíl od jiných podobných metod není okolí ložiska postiženo tepelnou energií, která by mohla nadměrně poškodit okolní tkáně, zejména cévy. Díky tomu je možné v některých případech odstranit i nádory v blízkosti cév dokončení na str. 4
Česká „Nobelova cena“ do FNKV
Prof. MUDr. Robert Gürlich, přednosta Chirurgické kliniky, a MUDr. Lukáš Havlůj operují pomocí přístroje NanoKnife.
Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC, vedoucí Kardiocentra a přednosta III. interní-kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se stal novým laureátem Národní ceny za vědu. Jeho jméno navrhla Rada pro výzkum, vývoj a inovace, návrh schválila česká vláda. Slavnostní předání ceny se uskuteční 18. listopadu.
V Ě D A
A
V Ý Z K U M
FNKV VYBUDUJE CENTRÁLNÍ LABORATOŘE Rychlost a kvalita laboratorních vyšetření zásadně ovlivňují úspěšnost a kvalitu léčby v řadě medicínských oborů. Technické vybavení a celková úroveň laboratoří je zároveň jedním z předpokladů pro vědeckou a výzkumnou činnost. Proto se vedení FNKV rozhodlo laboratorní oblast v nemocnici zásadně modernizovat. Letos a v příštím roce budou v uvolněném pavilonu G vybudovány centrální laboratoře FNKV. Koordinováním grantových projektů spojených s vědeckou činností ve FNKV byl pověřen Mgr. Mojmír Matěcha. „Cílem projektu je modernizovat a automatizovat procesy laboratorních vyšetření ve FNKV, což přinese zvýšení jejich kvality a optimalizaci nákladů,“ říká k záměru vybudování centrálních laboratoří ing. Zdenek Krejčí, náměstek pro obchod a stabilizaci FNKV.
kum budou mít centrální laboratoře významné přínosy medicínské,“ říká Zdenek Krejčí. Jedním z největších přínosů bude postupné zkracování doby, za jakou lékaři obdrží výsledky laboratorních vyšetření. Léčba pacientů se tím významně urychlí.
V projektu výstavby centrálních laboratoří budou sloučeny laboratoře pro obory biochemie, mikrobiologie, alergologie a hematologie.V těchto oborech se ročně ve FNKV provede zhruba 2,5 milionu vyšetření, což je ve finančním vyjádření zhruba 126,5 milionů korun ročně. „Kromě ekonomických přínosů, přínosů pro vědu a výz-
Kromě fyzického sestěhování laboratoří, které jsou nyní rozmístěny v řadě klinik, bude v rámci projektu zásadně modernizováno technologické vybavení laboratoří.V oborech biochemie, mikrobiologie a alergologie budou pro centrální laboratoře zakoupeny automatické nebo poloautomatické linky na laboratorní vyšetření. U biochemických vyšetření se změnou technologie přejde ze suchých na mokré metody a v oblasti mikrobiologie bude vysoký podíl lidské práce nahrazen plně automatizovaným systémem. Jediná z laboratoří, která je vybavena na dobré technické úrovni a zásadní modernizaci nepotřebuje, je laboratoř hematologická.
Hematologická laboratoř FNKV
Z pohledu vědy a výzkumu poskytnou centrální laboratoře lékařům lepší technické vybavení a také usnadní vzájemnou komunikaci, výměnu zkušeností a spolupráci na jednotlivých vědeckých projektech. Modernizace laboratorních vyšetření umožní FNKV a 3. lékařské fakultě UK získávat další granty a dotace a posílí odbornou
vědeckou základnu FNKV vůči ostatním zdravotnickým zařízením. „Jednou z možností, kterou také zvažujeme, je vybudování referenční vědecké laboratoře, kde by byly testovány nové diagnostické metody a prováděny klinické studie,“ doplňuje Zdenek Krejčí. Z pohledu ekonomického přinese soustředění laboratoří na jedno místo snížení celkových provozních nákladů. Úspory přinese také minimalizace skladových zásob, ke které dojde díky vybudování centrálního konsignačního skladu spotřebního materiálu a reagencí. Lukáš Matýsek
FNKV jako „výzkumná” organizace Rada pro výzkum, vývoj a inovace ČR schválila 30. září letošního roku pro FNKV statut „Výzkumné” organizace. Díky tomu se pro FNKV zlepšily možnosti financování výzkumné činnosti, a to jak z účelových dotací z národních zdrojů, tak i z rozvojových fondů EU určených na podporu vědy a výzkumu. V praxi to znamená, že z dotace může být hrazeno až 100 % nákladů na výzkumnou činnost. Ještě v tomto roce předloží FNKV žádost o tzv. Fázi 2 schvalovacího procesu, a pokud uspěje, bude mít možnost získávat institucionální podporu na dlouhodobý rozvoj své vědeckovýzkumné základny. (ln)
CENTRUM APLIKOVANÉ BIOIMPLANTOLOGIE Dalším z významných impulsů pro rozvoj vědy a výzkumu ve FNKV se stalo založení Centra aplikované bioimplantologie (CAB). To je zaměřeno na vývoj moderních terapií v oblastech tkáňového inženýrství a somatobuněčné a genové terapie. Základem pro CAB je tzv. nanolaboratoř, která vznikne v pavilonu K v prostorách, které se uvolní přestěhováním biochemických laboratoří do pavilonu G (v rámci projektu vybudování centrálních laboratoří FNKV). Jak název laboratoře napovídá, budou v CAB při vývoji nových terapeutických postupů využívány prioritně metody tkáňového inženýrství, tedy kombinace buněk a moderních nanotechnologických materiálů. Prvními konkrétními výstupy vědeckého vývoje v CAB by měly být například implantáty kostí, implantáty kůže a přípravky pro léčbu nehojících se ran. Nepřekvapí proto, že prvními klinikami, které se do činnosti CAB zapojily, jsou Ortopedicko-traumatologická kli-
S T R A N A
2
nika, Klinika popáleninové medicíny a Dermatovenerologická klinika. Všechny tři kliniky se na zahájení vědeckovýzkumné činnosti pečlivě připravují a na podporu svých výzkumných projektů požádají v tomto a v příštím roce celkem o deset grantových žádostí na jejich financování. Význam činnosti centra CAB pro FNKV shrnuje ing. Zdenek Krejčí, náměstek pro obchod a stabilizaci FNKV: „Centrum nám umožňuje dále rozvíjet výzkum a vývoj v nemocnici a bude mít pozitivní dopad na hospodaření nemocnice. Aktivity centra vycházejí z potřeb jednotlivých klinických pracovišť nemocnice a jejich dlouhodobých výzkumných plánů. Centrum propojuje nové laboratoře pro
vývoj prostředků moderní terapie a klinická pracoviště s pracovišti dalších partnerů, a to jak státních institucí, tak i firem ze soukromého sektoru.“ CAB bude jednotlivým klinikám poskytovat komplexní služby. K těm patří především: formulování výzkumných směrů a cílů, poskytnutí laboratorních prostor pro práci s buňkami a nanomateriály, pomoc při zapojení externích firem do vývoje, podání grantů na financování výzkumných projektů, příprava vzorků pro preklinické testování, výroba vzorků pro klinické hodnocení, licencování vzniklého know-how a zapojení externích firem do velkovýroby produktů. CAB je schopno v rozsahu svého výzkumného zaměření poskytnout své služby i dalším klinikám FNKV, může jít například o další chirurgické obory, oftalmologii, ORL nebo urologii. Lukáš Matýsek
V I N O H R A D S K É
L I S T Y
3 / 2 0 1 1
R O Z H O V O R
VĚDA A VÝZKUM VE FNKV
dokončení ze str. 1
zajímavější, můžeme nové moderní léky, pokud se podílíme na jejich testování, často využívat v naší nemocnici pro všechny pacienty ještě před tím, než jsou v České republice schváleny. Je to formou takzvaného specifického léčebného programu. K tomu stačí, aby lék byl schválen k použití alespoň v jedné zemi na světě a souhlasil i jejich výrobce.Ten jej nemocnici poskytne zadarmo, protože pojišťovny tento lék ještě neproplácejí.
➤
Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc.
jen z hlediska vědeckých výsledků, ale i přínosů pro fakultu a nemocnici.
➤
Jaké jsou konkrétní přínosy pro nemocnici, potažmo pro její pacienty?
Přínosů je řada. Na prvním místě je, podle mne, možnost poskytnout nové léčebné postupy a léky pacientům. Je logické, že pokud nějaký výzkumný tým vynalezne a uvede do praxe nový léčebný postup, začne jej používat tam, kde působí. Zařízení, která výzkum neprovádějí, tak mohou mít zpoždění, protože nějaký čas trvá, než si nový postup osvojí, pokud vůbec.
➤
Platí to samé pro léky?
U léků se může zdát, že je mohou využívat všechna zdravotnická zařízení od chvíle, kdy jsou uvedeny na trh a schváleny pro použití v dané zemi. Ale není to tak. Za prvé je nemocnice, která je zapojena do jejich testování, správně řečeno klinického ověřování jejich účinků, nabízí svým vybraným pacientům ještě před jejich uvedením na trh. Za druhé, a to je ještě
Máte nějaký konkrétní příklad?
Konkrétní příklad mám z naší Dermatovenerologické kliniky. Podíleli jsme se na klinickém testování léku na maligní melanom a po ukončení testování nám jej výrobce poskytl v režimu, o kterém jsem mluvil. Díky tomuto léku jsme schopni, společně se čtyřmi dalšími pracovišti v ČR, léčit moderní biologickou terapií pacienty, kteří mají maligní melanom ve fázi metastáz. Zajímavé jistě je, že se na vývoji tohoto léku podílel americký onkolog Igor Puzanov, který je absolventem 3. lékařské fakulty UK.
➤
Zmínil jste řadu přínosů, jaké jsou další?
Z pohledu kvality poskytované péče je důležité, že nemocnice, která podporuje výzkum a vývoj a vytvoří pro něj lékařům dobré podmínky, tímto lékaře ve své nemocnici udrží. Jedná se buď o vysoce kvalifikované odborníky, nebo o mladé talentované lékaře. Pokud si nemocnice tyto lidi udrží, může poskytovat vysoce odbornou péči svým pacientům po dlouhá období. Podpora vědy a výzkumu je zvlášť potřebná v současné době, protože řada jak kvalifikovaných, tak mladých lékařů odchází do zahraniční, kde jsou v řadě zemí pro vědu výzkum daleko lepší podmínky než v ČR.
➤
Přináší vědecká činnost nemocnici nějaké peníze?
Přímé platby do rozpočtu nemocnice přinášejí klinické studie, tedy testování nových léků nebo zdravotnických potřeb. V současné době se FNKV podílí průběžně na 30 až 40 klinických studiích. Další nepřímé přínosy jsou svázány s vědeckými projekty. Ty jsou placeny z externích zdrojů, buď z grantů, darů, nebo peněz komerčních firem. Tyto peníze mohou být použity jen na definovaný výzkumný projekt, ale současně znamenají další příjem pro lékaře (ti pak jsou spokojenější a lépe pracují na svých dennodenních úkolech v nemocnici), pokrývají část, byť malou, režijních nákladů nemocnice a přístroje, které se v rámci výzkumného úkolu z grantu nakoupí, mohou být po ukončení výzkumu v nemocnici dále používány. Navíc mohou být využívány již v době výzkumu pro výuku mediků.
➤
Jak konkrétně nemocnice podporuje výzkum na svých klinikách?
Ve FNKV pracuje koordinační skupina pro vědu a výzkum, která – jak již napovídá její název sleduje a pokud možno koordinuje jednotlivé vědeckovýzkumné projekty. Jednoduše řečeno to znamená, že dbá na to, aby se jednotlivé výzkumné projekty obsahově nepřekrývaly, a sleduje, zda výsledky jednotlivých výzkumů nejsou použitelné i pro jiné výzkumné týmy.
➤
Jaké jsou cíle pro nejbližší budoucnost?
Cíle jsou veliké, protože vedení FNKV se rozhodlo významně podpořit vědu a vývoj. FNKV bude investovat do výzkumné infrastruktury, aby získala oficiální statut „Výzkumná organizace“, díky kterému by jednotlivé výzkumné týmy mohly získat dotace na své projekty až do 100 % výše nákladů. Z konkrétních investic do výzkumné infrastruktury jsou nejvýznamnější vybudování centrálních laboratoří v pavilonu G a vybudování nanotechnologické laboratoře. Richard Štrégl
DVOJITÉ VÝROČÍ Hned dvojité výročí se ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady slavilo na začátku září. Kardiocentrum v září oslavilo 15 let od svého založení a III. interní - kardiologická klinika 10 let od svého vzniku. „V současné době je Kardiocentrum FNKV největším zařízením tohoto typu v České republice. Ročně zde hospitalizujeme kolem 6000 nemocných,“ říká profesor MUDr. Petr Widimský, Dr.Sc, vedoucí Kardiocentra a přednosta III. interní - kardiologické kliniky. Lékaři v Kardiocentru provádějí celé spektrum superspecializovaných výkonů kromě srdečních transplantací. V roce 2009 získalo Kardiocentrum FNKV od ministerstva zdravotnictví statut komplexního kardiovaskulárního centra. Z pohledu České republiky je III. interní - kardiologická klinika FNKV největším pracovištěm tohoto druhu, klinika kardiochirurgická, která je druhým základním stavebním kamenem Kardiocentra, je pracovištěm významným. Objemem diagnostické a léčebné péče i svými vědeckými výsledky může být Kardiocentrum srovnáváno s předními pracovišti nejen v Evropě, ale i v zámoří. Slavností setkání osobností, které se podíleli a podílejí na rozvoji Kardiocentra a III. interní - kardiologické kliniky, se uskutečnilo 9. září v Syllabově posluchárně 3. LF UK. Mezi jinými vystoupili děkan profesor Michal Anděl, profesor MUDr. Petr Widimský, Dr.Sc, a MUDr. Marek Zeman MBA. Lukáš Matýsek
V I N O H R A D S K É
L I S T Y
3 / 2 0 1 1
Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., FESC.
S T R A N A
3
N O V I N K Y
ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČI MUSÍ MÍT KAŽDÝ ZAMĚSTNAVATEL V roce 1992 vešel v platnost zákon zavádějící povinnost všem zaměstnavatelům zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči. Málo kdo ale ví, že se nevztahuje jen na rizikové provozy, ale na všechny zaměstnavatele bez výjimky. Smyslem závodní preventivní péče je předcházet výskytu nemocí z povolání a jiným poškozením zdraví z práce, včetně úrazů. V praxi se závodní preventivní péče skládá z lékařských preventivních prohlídek, vstupních, výstupních a profesních prohlídek, dohledu na pracovní prostředí, biologických expozičních testů a speciálních vyšetření (zátěžové EKG, audiometrie, spirometrie), zejména však z tzv. ergonomického poradenství, které spočívá z řešení otázky, jak přizpůsobit práci zdravotním potřebám zaměstnanců a navodit zdravotní pohodu při práci. To má dalekosáhlý význam i při dosahování optimálního pracovního výkonu.
Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA „Tradiční firmy a velcí zaměstnavatelé to většinou vědí, ale řada nových firem ji zajištěnu nemá,“ říká Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA, přednosta Kliniky pracovního a cestovního lékařství FNKV. „Řada majitelů a ředitelů například softwarových firem by se tomu zasmála, ale i oni musejí mít zajištěnu pro všechny své zaměstnance závodní preventivní péči. Nemají-li ji, riskují vysoké pokuty. Kontroly jsou nyní stále častější a důkladnější.“
To, že tento typ zdravotní péče mají zajištěnu výrobní podniky například z chemického průmyslu, těžebního nebo těžkého průmyslu, lze předpokládat. Nicméně i v již zmiňované softwarové firmě je třeba, aby odborný lékař posoudil řadu parametrů pracovního prostředí. Například náležité osvětlení pracovního místa, optimální rozmístění pracovníků v místnosti, nastavení vhodné výšky a polohy sedadel a opěradel, případně i pracovního stolu nebo ovládacích prvků, seřízení jasu, výšky a umístění obrazovky počítače. Smyslem těchto opatření je snížit zdravotní rizika při práci a také omezit nepřiměřenou únavu a nepohodu při práci. Tato opatření mohou zvýšit pracovní výkonnost, snížit počet
UNIKÁTNÍ OPERACE ZHOUBNÝCH NÁDORŮ dokončení ze str. 1 vyživujících rakovinou napadený orgán a zachovat tak jeho funkci, což dosud nebylo známými metodami možné. K léčbě touto metodu jsou navrhováni pacienti s nádory ledvin, jater, plic a slinivky břišní. Technologie přístroje NanoKnife využívá k ničení nádorových buněk elektrické pulzy o vysokém napětí (až 3000 V), které jsou vysílány v mikrosekundových intervalech. Pulzy jsou do nádoru vysílány pomocí elektrod ve tvaru jehel. Jejich zavádění do nádoru je kontrolováno pomocí počítačového tomografu nebo ultrazvuku. Vysokonapěťové pulzy vytvoří v membránách nádorových buněk trhliny a díry, které je nevratně poškodí, a nádor tak zcela zničí. První klinické studie ukazuji, že ireverzibilní elektroporatizace pomocí NanoKnife americké firmy AngioDynamics je precizní, efektivní a bezpečná alternativa léčby, která spolu s dalšími léčebnými postupy může výrazně prodloužit život nemocným s nádory a zlepšit jeho kvalitu. Do testování přístroje NanoKnife je zapojeno v ČR několik fakultních nemocnic. (rs)
S T R A N A
4
chybných úkonů při práci, snížit množství prostojů, pracovních konfliktů nebo úrazů. Účinně prováděná ergonomická opatření snižují také fluktuaci pracovníků a většinou i celkovou nemocnost pracujících. Pokud firma závodní preventivní péči pro všechny své zaměstnance zajištěnu nemá, hrozí jí podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, pokuty (penalizace určovaná orgánem ochrany veřejného zdraví) do výše 2 milionů Kč. Při opakovaném zjištění tohoto nedostatku nebo při jeho existenci na více provozovnách jednoho zaměstnavatele může být udělena pokuta až do výše 3 milionů Kč. Dojde-li vinou neexistence náležité závodní preventivní péče k poškození zdraví zaměstnance, mohou být tyto pokuty až desetinásobné. Klinika pracovního a cestovního lékařství FNKV poskytuje závodní preventivní péči včetně zdravotnického poradenství, kontroly pracovišť nebo spolupráce s orgánem veřejného zdraví, a to na nejvyšší možné odborné úrovni. (rs)
ROZHOVOR s Igorem Puzanovem V příštím čísle Vinohradských listů přineseme rozhovor s americkým onkologem českého původu Igorem Puzanovem, který se podílel na vývoji nejnovějšího léku na maligní melanom a který na jeho klinických testech spolupracuje s FNKV.
Foto: Angiodynamics
NOVÝ SYSTÉM EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY
Ovládací panel přístroje NanoKnife
dokončení ze str. 1 Od ledna 2012 začne ve FNKV fungovat nový systém evidence pracovní doby. Současné knihy příchodů a odchodů nahradí digitální systém, tedy magnetické karty a čtečky. Přesnou evidenci pracovní doby od firem a institucí požaduje zákoník práce, čímž FNKV splní a také zefektivní svoji zákonnou povinnost v této oblasti. Evidence pracovní doby bude díky digitálnímu systému přehlednější, průkaznější a bude odpovídat účelu, pro který je vedena. Současně tento systém zamezí možným nepřesnostem. Do elektronických záznamů evidence pracovní doby budou moci v zájmu kontroly správnosti a úplnosti nahlížet i zaměstnanci. Ke stejnému kroku postupně přistupují i další fakultní nemocnice. Zdeněk Pastyřík
V I N O H R A D S K É
L I S T Y
3 / 2 0 1 1
Z D R A V O T N Í
P É Č E
DIETA PRO KLINIKU POPÁLENINOVÉ MEDICÍNY V oblasti léčebné výživy pacientů se Fakultní nemocnice Královské Vinohrady snaží zdokonalovat dietní systém tak, aby vycházel vstříc individuálním potřebám pacientů. Nově je v něm zařazena tzv. popáleninová dieta.
a modernizovat pacientskou stravu pomocí zařazování nových surovin do jídelníčků. Poslední novinkou, která by měla zpestřit stravu pacientů, je kapří maso. Odborník na gastronomii Petr Stupka předvedl přípravu kapřího masa v několika úpravách, které nyní zkoušíme zařadit do pacientských jídelníčků. Zatím tento pokrm zařadíme pacientům na zkoušku, abychom zjistili, zda jim bude chutnat. Protože jde pouze o samotné kapří maso bez přísad, je možné jej připravit i pro přísnější diety. Lze z něj udělat například karbanátky, stejně jako jej připravit dušené, přidávat do něj třeba ovesné vločky, kořenovou zeleninu, nebo další přísady. Bc. Markéta Zemanová
ABY JÍDLO CHUTNALO... Ústavní dietolog FNKV doc. Lubomír Kužela, DrSc. a Bc. Markéta Zemanová, vedoucí Oddělení léčebné výživy FNKV
Pro pacienty, jejichž jídelníček vyžaduje větší úpravy či sestavení nového jídelního plánu (tzv. dietu IND, tedy individuální), lze objednat a připravit na žádost lékaře individuální jídelní plán, avšak po dohodě s nutričním terapeutem dané kliniky, který daný plán sestavuje a zadává do počítačového systému stravovacího provozu. Ve spolupráci s klinikou popáleninové medicíny, MUDr. Monikou Tokarik a paní profesorkou MUDr. Radanou Königovou, jsme sestavili a zařadili do našeho dietního systému tzv. popáleninovou dietu. Nejedná se o klasickou výživnou dietu, protože v ní používáme šetřící technologické úpravy, nedodává tolik energie, ale obsahuje vyšší obsah bílkovin. Popálení pacienti potřebují denně dodat svému organismu více bílkovin, nežli pacienti s méně vážnými onemocněními, proto je popáleninová dieta koncipována tak, aby v průměru obsahovala 100 g bílkovin za den. Dále je více bohatá na sacharidy, než dieta základní č. 3. Tuky jsou mírně snížené, protože pacienti s popáleninovým traumatem mívají často zhoršené jaterní funkce. Obecně lze říci, že se dá tato dieta využít k vyživení pacientů i z jiných klinik, je však třeba přihlédnout k jejich konkrétnímu onemocnění (diabetes mellitus, onemocnění střev aj.), což by měl zvážit ošetřující lékař pacienta. Hlavní výjimečnost této diety spočívá v husté masové polévce (slepičí, hovězí), jež obsahuje 100g pomletého masa a kořenovou zeleninu, a ze zkušeností z popáleninové kliniky víme, že pacientům chutná polévka mnohdy více, nežli sladké nápoje doplňkové výživy. Dále jsou v jídelníčku zařazené lehké bílkovinné svačiny (jogurty, šlehané tvarohy apod.) a druhé večeře, aby bylo dosaženo vyššího obsahu bílkovin. Současně jsme od září začali u vybraných diet fortifikovat stravu bílkovinným práškem. Tímto se snažíme neplnohodnotným pooperačním
V I N O H R A D S K É
L I S T Y
Foto: Ondřej Herda
dietám - tekuté č. 1B a kašovité č.1C dodat bílkoviny navíc, stejně tak geriatrické dietě č. Gml, protože víme, že starší pacienti jedí ze zvyku menší porce a často vynechávají maso. Veškeré aspekty týkající se výživy pacientů projednáváme prostřednictvím Nutričního týmu FNKV pod vedením doc. MUDr. Františka Vyhnánka,CSc. Členy týmu jsou jeden až dva lékaři specialisté z každé klíčové kliniky, ústavní dietolog, náměstkyně pro ošetřovatelské obory, nutriční terapeutky a lékárníci. Na pravidelných schůzích jsou projednávány a tvořeny různá doporučení a postupy zlepšující kvalitu výživy v naší nemocnici. Oddělení léčebné výživy ve spolupráci se stravovacím provozem se snaží neustále inovovat
Klasická léčebná výživa řeší dnes především to, aby se vynechávaly z jídelníčku potraviny, které mohou u lidí s určitým onemocněním vyvolat nějaké obtíže. Nicméně podle moderních zásad výživy je bezpodmínečně nutné respektovat rovněž požadavek, aby výživa byla plnohodnotná. Proto zvyšujeme její nutriční hodnotu například obohacováním bílkovinou. Posledním, avšak nikoliv nedůležitým aspektem je, aby strava lidem chutnala, a o to se snažíme také, i v případě přísnějších diet. Oddělení léčebné výživy je schopno respektovat i stravovací zvyklosti pacientů ze zahraničí a chuťové zvyklosti pacientů. Pokud například někdo nejí hovězí maso, nebo nemá rád knedlíky, nutriční terapeuté jsou schopni mu zajistit jídlo jiné. Pokud to technicky a organizačně jde, snažíme se vždy pacientům vyhovět. Doc. Lubomír Kužela, DrSc.
TRAUMATOLOGOVÉ SE ŠKOLILI VE FNKV Zlepšit své schopnosti při operacích poranění pánve bylo cílem operačního kurzu, který uspořádala v Praze od 9. do 13. září AOTrauma (instituce s celosvětovou působností sídlící ve švýcarském Davosu). Spoluorganizátory byly Edukační centrum pro anatomii, endoskopii a miniinvazivní chirurgii 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Cílem nadace AO (Arbeitsgemeinschaft für Osteosynthesefragen) založené v roce 1958 je vytvořit a zavádět jednotné postupy při léčbě poranění skeletu. Nadace a její členové z jednotlivých zemí světa pořádají odborná setkání a především operační kurzy, kde jsou jak teoreticky, tak prakticky demonstrovány a diskutovány nejnovější postupy léčby. V Praze se konal operační kurz AOTrauma, jedné ze čtyř divizí nadace AO. Předsedou české sekce AOTrauma je docent Valér Džupa, zástupce
3 / 2 0 1 1
přednosty Ortopedicko-traumatologické kliniky FNKV. AO kurzy jsou cíleny na všechny zdravotnické pracovníky z daných oborů.V Praze probíhaly paralelně čtyři kurzy: základní, pokročilý, pro sestry operačních sálů a pro specialisty na pánevní chirurgii. V rámci kurzů se konaly přednášky, praktická cvičení na umělých kostech, diskuze o konkrétních případech a nácvik operačních přístupů na anatomických preparátech. Právě tato část kurzu - nácvik operačních přístupů na anatomických preparátech - probíhala na půdě FNKV. Další z těchto kurzů se bude konat v listopadu opět v Praze. Tentokráte se sejde divize AOSpine zaměřena na operační léčbu poranění páteře. Předsedou české sekce AOSpine je docent Martin Krbec, přednosta Ortopedicko-traumatologické kliniky FNKV. Lukáš Matýsek
S T R A N A
5
R O Z H O V O R
Prezident Svazu pacientů Luboš Olejár:
JSME TAKOVÝ ZDRAVOTNICKÝ OMBUDSMAN Každému, kdo nebude spokojený se způsobem ošetření v místě svého bydliště, je schopen Svaz pacientů pomoci. O pomoc či radu mohou pacienti požádat Svaz kdykoliv, ráno i večer, po mailu nebo mobilu.
ze své postele, připojit, a komunikovat. Se svojí rodinou, známými, a třeba i s námi, pokud budou potřebovat nebo nám prostě jen budou chtít napsat svůj příběh. Myslím si, že takovýto komfort může pomoci léčit. Samozřejmě bude asi zapotřebí omezit přístup limitem množství stahovaných dat.
➤ Svaz pacientů tedy svým způsobem nahrazuje roli ombudsmana? Ano. Jsme připraveni komunikovat s pacienty každý den, držíme služby od rána až do 21. hodiny večerní. Lidé se tedy na nás mohou obrátit i tehdy, pokud mají nějaký problém třeba s noční pohotovostní službou. Kontakt na nás je buď mailem -
[email protected] nebo na telefon 777158720.
➤ To
určitě pomůže zlepšovat vztahy mezi pacienty a lékaři, ale dost velké trauma někteří z nich zažívají už na příjmu v nemocnici, kde čekají na chodbách, uhýbají procházejícím...
Luboš Olejár, prezident Svazu pacientů
➤ Pane Olejáre, vy jste nejen dlouholetým prezidentem Svazu pacientů, ale i členem Etické komise, která funguje ve Vinohradské nemocnici, jak ji mohou její pacienti využívat? Mohou se na ni obrátit vždy, když se jim nepodaří nedorozumění či spor, vyřešit se svým ošetřujícím lékařem. Nemusí si tedy připadat odstrčení, bezprizorní, mohou nám předložit písemnou prosbu či stížnost, a my se jejich problému budeme věnovat. Samozřejmě nemocnice má kromě toho i vlastní oddělení pro řešení sporů, které by se jim také mělo věnovat.
➤ Kde lze nalézt bližší informace o Etické komisi? Je to na webových stránkách www.fnkv.cz, lidé tedy mohou posílat své podněty mailem, případně samozřejmě písemně poštou přes ředitelství Vinohradské nemocnice, které nám dopisy předá.
➤ Každý nespokojený pacient se může obrátit pro pomoc samozřejmě i na Svaz pacientů. Poskytujete poradenství zdarma? Ano, poradenské služby jsou zdarma, financování právníka v případných soudních sporech už ale pochopitelně nikoliv. Nicméně spolupracujeme s několika vybranými právníky, které můžeme klientům doporučit, neboť neinkasují vysoké finanční zálohy dopředu, ale až po vyřešení sporu.
S T R A N A
6
➤ Spolupráce
mezi Svazem pacientů a Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady byla nastartovaná už před řadou let, jak funguje nyní?
S FNKV jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci, která je myslím z pohledu potřeb pacientů klíčová. Každý, kdo nebude spokojen s péčí svého oblastního lékaře či nemocnice v místě bydliště, se může obrátit na náš svaz, a my mu zprostředkujeme návštěvu či hospitalizaci ve Vinohradské nemocnici. Jde o dohodu o tzv. humanitárním gestu. Kdo si tedy se svým lékařem zásadně neporozumí, nebo bude mít pocit, že nebyl dobře léčen, může přijít za námi.
➤ Je takových případů hodně? Některé takové jsou. Například za námi přišla paní ze severních Čech, která se domnívala, že ji nevyšetřili dobře srdce. Přišla za námi do poradny, celá zadýchaná, my jsme ji okamžitě předali lékařům ve Vinohradské nemocnici, ti ji po vyhodnocení okamžitě vzali na operaci a udělali tři bypasy. Nejspíš jí tím zachránili život.
➤ A co pacienti, kteří ve Vinohradské nemocnici leží po ošetření, jak vás mohou oslovit? Jednáme s nemocnicí o tom, aby na všech pokojích byl umožněn přístup na internet, třeba přes wifi, a pacienti se mohli odkudkoliv, třeba
Byl jsem se osobně podívat na traumacentru, a musím vám dát za pravdu, podmínky tu nejsou zdaleka optimální. Bohužel chirurgický pavilon je zastaralý, a pacienti s úrazy opravdu čekají na úzkých chodbách.To samozřejmě chápe i vedení nemocnice, chystá výstavbu nového traumacentra, kde už budou mít pacienti veškeré pohodlí.
➤ V zákoně o zdravotních službách, který jste zmínil, je zakotvené právo na informace, úctu, volbu lékaře, konzultace jiného doktora, na přítomnost blízké osoby, na informace o ceně zákroků a služeb.To vypadá, že jsme dosud žili v tuhém režimu? Ten zákon nepřináší nic zásadně nového. Pacient má právo na informace už v zákoně 20/1966 Sb. o zdraví lidu, a v zákoně 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v paragrafu 11. Lékař nám má nabídnout varianty postupu léčby. Máme právo na účast blízké osoby při výkonu nebo vyšetření.
➤ Nedávno jste prohlásil, že Svaz pacientů chystá vlastní návrh zákona, je to tak? Dohodli jsme se na grémiu, že se pokusíme připravit návrh zákona ve smyslu práv pacientů, jak to mají v Rakousku, Německu, ve Francii, v Nizozemsku. Jde nám o to, dát všechna potřebná práva pacientů do jednoho zákona. Vyjdeme samozřejmě i z Evropské charty práv pacientů. Zákony, které dnes máme, platí od roku 1966 – mám na mysli zákon o zdraví lidu, a od roku 1997 – zákon číslo 48.
V I N O H R A D S K É
(ina)
L I S T Y
3 / 2 0 1 1
J A K
L É Č Í M E
N A
V I N O H R A D E C H
Příjem a léčba pacientů s nejtěžšími zraněními ve FNKV
RYCHLOST JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Fakultní nemocnice Královské Vinohrady provozuje největší traumacentrum v České republice. Na jeho práci se podílejí týmy lékařů z řady klinik. Jejich úkolem je zachránit život a zdraví těžce raněným pacientům. Ročně jich traumacentrem projde kolem třiceti tisíc. Vstupním místem pro ty s nejtěžšími zraněními je příjmové místo Kliniky anesteziologie a resuscitace (KAR). Laika nejspíše překvapí, že zde najde jen jedno specializované příjmové lůžko. I proto FNKV pokračuje v přípravě projektu výstavby nového traumacentra. Jedno příjmové lůžko však podle MUDr. Michala Frice, vedoucího lékaře oddělení RES I. Kliniky anesteziologie a resuscitace FNKV, po většinu roku stačí. Zdaleka ne všichni zranění pacienti mířící do traumacentra jím totiž projdou. Je jich každoročně zhruba kolem 250, protože na příjmové lůžko KAR by se měli dostat jen ti, u nichž selhávají vinou těžkých poranění základní životní funkce nebo hrozí nebezpečí, že by k selhání mohlo dojít.Ty ostatní by záchranná služba měla odvést přímo na příjmy ostatních klinik traumacentra, především na Kliniku ortopedicko-traumatologickou, Kliniku chirurgickou, Kliniku Plastické chirurgie nebo Popáleninovou kliniku. „Popáleného pacienta nám záchranná služba na KAR přiveze jen v případě, že má kromě popálenin podezření na vnitřní krvácení či jiné těžké život ohrožující poranění, jinak jej vždy vezou na ostatní specializované kliniky naší nemocnice,“ dodává MUDr. Fric. Rozhodnutí, na které příjmové místo pacienta dovést, tedy činí lékař záchranné služby. Pokud rozhodne, že to bude příjem na KAR, je jeho diagnóza prvním vodítkem pro lékaře, jak pacientovi zachránit život. Okamžitě po převzetí pacienta lékaři zahájí zároveň jak diagnostiku rozsahu jeho zranění, tak život zachraňující léčbu. Speciální příjmové místo je vybaveno vším pot-
řebným k oživení pacienta a udržení jeho základních životních funkcí. Zároveň je vybaveno rentgenem a ultrazvukem. „Zjišťujeme základní rozsah poranění, jako je například závažné nitrolební poranění, či krvácení do dutiny hrudní nebo dutiny břišní,“ říká MUDr. Fric. „To jsou informace, které potřebujeme mít pro záchranu života pacienta co nejdříve k dispozici.“ Jakmile jsou u těžce raněného pacienta alespoň částečně stabilizovány základní životní funkce, je z příjmového místa odvezen na CT vyšetření. Nový počítačový tomograf, který FNKV zakoupila pro Radiodiagnostickou kliniku v roce 2009, je schopen provést detailní a komplexní vyšetření pacienta během 10 až 15 minut. „Po tomto vyšetření stanovíme ve shodě s lékaři ostatních zainteresovaných oborů další postup léčby, včetně operačních zákroků,“ říká MUDr. Fric. „Rychlé vyšetření na CT je pro nás obrovskou výhodou. Na starém CT trvalo i několikanásobně déle. Čím dříve máme detailní přehled o rozsahu zranění, tím více se zvyšuje šance pacienta na přežití a efektivní léčbu,“ dodává. V dalším kroku je, pokud to stav vyžaduje, pacient operován. Většinou na operačních sálech přiléhajících k příjmu na KAR, kam přicházejí operovat chirurgové, ortopedi a neurochirurgové. Někdy je však nutné pacienta transportovat
na specializované operační sály jednotlivých klinik. „Optimální samozřejmě je s pacientem manipulovat co nejméně,“ říká MUDr. Fric. Případů, kdy do FNKV záchranná služba přiveze najednou více pacientů s těžkým, život ohrožujícím poraněním, je málo. Záchranná služba vytěžuje traumacentra a nemocnice s odpovídajícími možnostmi léčby těžce raněných pacientů rovnoměrně. „Muselo by jít opravdu o hromadnou havárii, aby nám záchranka přivezla najednou dva nebo více pacientů s těžkými mnohočetnými poraněními.V tomto případě bychom uvolnili pro jejich příjem lůžka na našem lůžkovém resuscitačním oddělení,“ vysvětluje MUDr. Fric. Toto oddělení bezprostředně navazuje na příjmové místo KAR a má dvacet jedno lůžko. Zde je pak dále léčena většina těžce zraněných pacientů, kteří jsou na KAR přijati. Zde jsou hospitalizováni po dobu bezprostředního selhávání či ohrožení základních životních funkcí, a poté většinou překládáni dle charakteru poranění na oborovou intenzivní péči ostatních klinik FNKV. Nové traumacentrum, jehož výstavbu FNKV již několik let připravuje, by mělo v péči o těžce raněné pacienty přinést několik zásadních vylepšení. „Velkou výhodou je, že nové traumacentrum bude mít tzv. Emergency, tedy centrální příjem pro všechny akutní pacienty, tedy ty, které se vozí jak k nám na příjmové místo KAR, tak i na ambulance ostatních traumatologických oborů,“ říká MUDr. Fric. „Tento centrální příjem by byl vybaven ne jedním, ale přibližně deseti až dvanácti příjmovými lůžky.“
Foto: Ondřej Herda
Příjmové lůžko pro těžce zraněné pacienty na Klinice anesteziologie a resuscitace
V I N O H R A D S K É
MUDr. Michal Fric
L I S T Y
3 / 2 0 1 1
Výhody takového řešení jsou zjevné: záchranná služba nemusí rozhodovat, na který příjem pacienta do naší nemocnice přivézt, na centrálním příjmu jsou přítomni lékaři všech relevantních odborností, bude tam soustředěna i všechna diagnostická technika. „Diagnóza a léčba se v akutní fázi ještě více urychlí a eliminují se případy, kdy je prvotní diagnóza určena pozdě či ne zcela přesně,“ vysvětluje MUDr. Fric. Richard Štrégl
S T R A N A
7
N O V I N K Y
VE VINOHRADSKÉ NEMOCNICI PŮSOBÍ I PRAKTIČTÍ LÉKAŘI Klinika pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nabízí služby praktických lékařů pro obyvatele okolních městských čtvrtí, tedy především Prahy 10 a Prahy 3. Vzhledem k obecnému nedostatku praktických lékařů a z toho vyplývajícího velkého zájmu o jejich služby rozšířila klinika počet svých praktických lékařů ze dvou na tři. Lidé se tedy mohou opět registrovat. „Mít svého praktického lékaře ve fakultní nemocnici má řadu výhod,“ říká MUDr. Jana Malinová, primářka Kliniky pracovního a cestovního lékařství. „Především je to snadná Foto: Ondřej Herda
dostupnost dalších vyšetření, na která praktický lékař svého pacienta pošle. U složitějších případů naši praktičtí lékaři postup dalších vyšetření a případných zákroků v rámci naší fakultní nemocnice pro pacienta koordinují, takže mu ušetří spoustu času a starostí,“ dodává. Další výhody vyplývají z toho, že praktičtí lékaři působí v rámci Kliniky pracovního a cestovního lékařství. Ta mimo jiné nabízí i komplexní škálu očkování, jak povinných, tak nepovinných a očkování vyžadovaných při cestách do ciziny.Tato očkování mohou aplikovat i všichni praktičtí lékaři na této klinice. „Další nadstandardní službou, kterou Klinika pracovního a cestovního lékařství nabízí, je možnost on-line objednání. Na adrese www. objednavky.fnkv.cz se lidé mohou objednat k registraci k praktickému lékaři, na prohlídku k němu nebo na jakékoliv vyšetření, které klinika poskytuje.
MUDr. Jana Malinová
Lukáš Matýsek
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady provozuje největší traumacentrum v České republice. Podílí se na něm řada klinik.Tajenka obsahuje jméno té, na kterou jsou přijímáni pacienti s život ohrožujícími poraněními.
Vinohradské listy, magazín Fakultní nemocnice Královské Vinohrady • vydává FNKV, Šrobárova 50, 100 34 Praha 10 vyšlo v říjnu 2011 • e-mail:
[email protected] • tel.: 267 163 126
