Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Ptáčková Mísařová, Ph. D.

Brno 2012

Bc. Jana Maňáková

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího práce a s využitím odborné literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 19. 12. 2012

Bc. Jana Maňáková

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Petře Ptáčkové Mísařové, Ph.D. za odbornou pomoc při vypracování práce. Můj dík dále patří panu řediteli VSI, p. o. Ing. Ivo Šnevajsovi a paní Ing. Marii Vrtělové, že mi umožnili získání potřebných dokumentů k vypracování práce.

Abstract Maňáková, J.: The analysis of the expenses relating to a tax optimization of a contributary organization. The thesis. Brno, 2012 The thesis on „The analysis of the expenses relating to a tax optimization of a contributary organization“ focuses on the analysis of particular taxes to which the contributary organization has its liability. First the expenses are being described, then the contributory organizations and the most important law stipulations about the road tax, the income tax of legal entities and finally the value-added tax. In the practical part the submitted thesis deals with the analysis of the expenses of the organization and with the calculation of the liability to pay tax. In all cases there is a recommendation for the tax optimization of the contributory organization. The thesis also focuses on a possible transformation of the contributory organization into a trading company or of a reverse transfer into a territorial self-governing unit.

Keywords Tax optimization, road tax, income tax, value-added tax, trading company, expenses, territorial self-governing unit, contributary organization

ABSTRAKT Maňáková, J. Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace. Diplomová práce. Brno, 2012 Diplomová práce na téma „Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace“ je zaměřena na rozbor nákladů a jednotlivých daní, ze kterých má příspěvková organizace daňovou povinnost. Práce nejdříve popisuje náklady, dále pak příspěvkové organizace a nejdůležitější ustanovení zákona o dani silniční, daních z příjmů právnických osob a v poslední řadě dani z přidané hodnoty. Předkládaná práce se v praktické části zabývá rozborem nákladů a výnosů organizace, dále pak výpočtem daňové povinnosti u těchto daní. U každé z daní je navrženo doporučení pro možnou daňovou optimalizaci daňové povinnosti PO. Práce se v závěru zabývá možnou přeměnou PO na obchodní společnost nebo zpětný převod na územně samosprávný celek.

Klíčová slova Daňová optimalizace, daň silniční, daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, obchodní společnost, náklady, ÚSC, příspěvková organizace.

Obsah 1.

Úvod

11

2.

Cíl práce a metodika práce

12

2.1

Cíl práce

12

2.2

Metodika práce

12

3.

Literární rešerše 3.1

Pojetí nákladů

12

3.2

Příspěvkové organizace

17

3.2.1

Vymezení příspěvkových organizací

17

3.2.2

Vznik příspěvkových organizací

17

3.2.3

Hlavní a doplňková činnost

18

3.2.4

Rozpočet příspěvkové organizace

18

3.2.5

Sloučení, splynutí a zrušení příspěvkových organizací

19

3.2.6

Peněžní fondy příspěvkových organizací

19

Fond kulturních a sociálních potřeb:

20

3.2.7

Hospodaření s majetkem příspěvkové organizace

21

3.2.8

Omezení příspěvkových organizací

21

3.2.9

Účetnictví příspěvkových organizací

22

3.2.10

Vedení účetnictví v plném rozsahu

22

3.2.11

Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

12

3.3

4.

12

Definice jednotlivých daní

24

3.3.1

Daň z příjmů právnických osob

24

3.3.2

Daň silniční

32

3.3.3

Daň z přidané hodnoty

36

Vlastní práce

47

4.1

Vsetínská správní a investiční, příspěvková organizace

47

4.1.1

Rozbor nákladů

49

4.1.2 Rozbor výnosů

58

4.1.3 Daň z příjmů právnických osob příspěvkové organizace za rok 2010

62

4.1.4 Daň z příjmů příspěvkové organizace za rok 2011

67

4.1.5 Daň silniční příspěvkové organizace za rok 2010

71

4.1.6 Daň silniční za rok 2011

73

4.1.7 Daň z přidané hodnoty za rok 2010

74

4.1.8 Daň z přidané hodnoty za rok 2011

76

5.

Přeměna příspěvkové organizace na obchodní společnost

77

6.

Převod činnosti příspěvkové organizace zpět na zřizovatele

80

7.

Posouzení jednotlivých daní u PO, obchodní společnosti a ÚSC

81

8.

Doporučení k daňové optimalizaci PO

85

9.

Závěr

87

10.

Seznam použité literatury

90

11.

Přílohy práce

92

Seznam obrázků Sestavení základu daně a výpočet daně z příjmů právnických osob

30

Seznam tabulek Tab.1.

Rozbor celkových nákladů příspěvkové organizace za rok 2010 a 2011

Tab.2.

Rozbor mzdových nákladů příspěvkové organizace za rok 2010 a 2011

Tab.3.

53

Rozbor nákladů příspěvkové organizace dle jednotlivých budov a činností za rok 2010

Tab.6.

52


Tab.5.

51


Tab.4.

50

55


56

Tab.7.

Technické zhodnocení za rok 2010 a 2011

57

Tab.8.

Rozbor výnosů z hlavní činnosti

58

Tab.9.

Rozbor výnosů z doplňkové činnosti za rok 2010

59

Tab.10.


60

Tab.11.

Výkaz zisku a ztrát příspěvkové organizace 2010

62

Tab.12.

Výdaje (náklady), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

63

Tab.13.

Výpočet daňové povinnosti

66

Tab.14.

Výkaz zisku a ztrát VSI, p. o. za rok 2011

67

Tab.15.

Výdaje (náklady), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

68

Tab.16.


70

Tab.17.

Roční daňová povinnost u osobních automobilů se odvíjí od obsahu válců konkrétního automobilu

Tab.18.

71


73

Tab.19.

Výpočet daňové povinnosti u obchodní společnosti

78

Tab.20.

Rozpuštění režijních nákladů organizace r. 2011 na hlavní a doplňkovou činnost

78

Tab.21.

Výpočet daňové povinnosti u obchodní společnosti, v případě zohlednění ziskové marže

79

Seznam zkratek

DPH


PO

Příspěvková organizace

ÚSC

Územní samosprávný celek

Vsetínská správní VSI, p. o. příspěvková organizace

a investiční

ZDS

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

ZDP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

ZDPH

Zákon č. 235/2004 z přidané hodnoty

Sb.,

o dani

Úvod __________________________________________________________________________________________________________

1. Úvod Příspěvkové organizace jsou právnickými osobami, které byly zřízeny k plnění úkolů veřejného sektoru. Prvotním úkolem těchto organizací není tedy zisk, ale naplňovat cíle pro svého zřizovatele. Příspěvkové organizace mohou být založeny státem nebo územně samosprávným celkem. Tyto organizace hospodaří s majetkem získaným z vlastní činnosti a také s peněžními prostředky od svého zřizovatele. Majetek organizace spravují podle zřizovací listiny. Příspěvkové organizace stejně jako jiné subjekty jsou daňovým poplatníkem a tedy musí státu odvádět daň formou daňového přiznání. Pro správné sestavení daňového přiznání musí PO odděleně sledovat výnosy a náklady z hlavní a doplňkové činnosti. Povinnost odděleně sledovat hlavní a doplňkovou činnost vychází pro organizace ze zřizovací listiny. Při sestavení daňového přiznání se organizace řídí daňovými zákony. Daňová soustava České republiky se skládá z daní přímých a daní nepřímých. Pod pojmem přímé daně se rozumí daně důchodové (daň z příjmů fyzických a právnických osob), daně majetkové, které se odvádějí z majetku a tedy mezi ně patří daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí a silniční daň. Dále se mezi přímé daně počítají ještě ekologické daně, za které se považují daň z plynu, z pevných paliv a elektřiny. K nepřímým daním patří daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Pro daňové poplatníky je zaplacení daní peněžním výdajem a tedy nákladem. Náklady pro účetní jednotky tedy znamenají úbytek majetku nebo vznik závazku. Účetní jednotky náklady účtují do toho účetního období, s nímž časově a věcně souvisejí. Na rozdíl od podnikatelských subjektů musí příspěvkové organizace odděleně sledovat náklady za hlavní a doplňkovou činnost. Při hospodaření by účetní jednotky měly zvolit vhodnou strategii, aby náklady nepřevyšovaly výnosy a tedy by účetní jednotka nevykazovala ztrátu. Organizace by se při hospodaření také měly zaměřit na vhodně zvolenou daňovou strategii, pomocí které, poplatníci daně mohou svou daňovou povinnost optimalizovat. Daňová optimalizace je termín, kterým se rozumí, jak legální cestou může daňový poplatník snížit svou daňovou povinnost. Poplatníci, kteří se zaměří na svou daňovou optimalizaci, hledají co možná nejlepší způsob, jak by mohli daňový systém využít. Poplatníci tímto způsobem postupují v souladu s platnou právní úpravou a nedopouštějí se protiprávního jednání. Pomocí dobře vybrané daňové strategie mohou poplatníci daně minimalizovat své náklady a ušetřit množství svých finančních prostředků. Ušetřené peníze mohou dále investovat a rozmnožovat tak svůj majetek a peněžní prostředky.

Cíl práce a metodika práce ______________________________________________________________________

2.

Cíl práce a metodika práce

2.1

Cíl práce

Cílem mé diplomové práce na téma „Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace“ je v návaznosti na výsledky analýz vybraných daní navrhnout konkrétní kroky daňové optimalizace u vybrané příspěvkové organizace. Následně vyhodnotit na základě výsledků u vybraných daní možnosti daňové optimalizace a možnosti transformace vybrané příspěvkové organizace na jinou právní formu podnikání. Dílčím cílem předkládané práce je vyhodnocení finančních dopadů na hospodaření organizace při změně na jinou právní formu podnikání a jak se tato změna projeví na efektivnosti hospodaření a rozhodování v dalších letech.

2.2

Metodika práce

Základem pro vypracování diplomové práce bylo prostudování dostupných zdrojů a shromáždění materiálů potřebných ke zpracování. Při vypracování diplomové práce jsou použity metody deskripce, komparace, analýzy a syntézy. První část diplomové práce tvoří literární rešerše. Pro vypracování této části byla použita metoda deskripce. Základem pro zpracování této části je odborná literatura, ze které se čerpaly veškeré informace pro vypracování. Všechna literatura je uvedena v seznamu literatury v závěru práce. V této části práce jsou nejdříve charakterizovány náklady a následně příspěvkové organizace. Dále tato část zahrnuje popsání problematiky konkrétních daní, u kterých má PO daňovou povinnost. Druhou část diplomové práce tvoří vlastní práce. Tato část je zpracována na základě metody analýzy. V této části je nejdříve popsána příspěvková organizace, jejíž materiály jsou použity při vypracování vlastní práce. Dále je proveden rozbor celkových mzdových a provozních nákladů organizace, na tento rozbor navazuje rozbor výnosů. Na praktických příkladech jsou znázorněny postupy výpočtu daňové povinnosti u daně silniční, následně daně z příjmu a v poslední řadě daně z přidané hodnoty. U problematiky výpočtu DPH, je také popsán výpočet zálohového a vypořádacího koeficientu. Na konec vlastní práce je na základě metody komparace vypracováno srovnání přeměny PO na obchodní společnost nebo zpětný převod na svého zřizovatele. V závěru diplomové práce je použita metoda syntézy. Na základě této metody je vypracováno doporučení k daňové optimalizaci PO. Dále je v této části práce použita metoda komparace, kde jsou na základě porovnání výhod a nevýhod u PO, obchodní společnosti a ÚSC, navrhnuty možnosti zda je výhodné pro PO

Cíl práce a metodika práce ______________________________________________________________________ přejít na obchodní společnost nebo zda by se příspěvková organizace měla zpátky převést na ÚSC.

Literární rešerše __________________________________________________________________________________________________________

3. Literární rešerše 3.1

Pojetí nákladů

Jak uvádí Synek (2011, s. 480) v podstatě se používá dvojí pojetí nákladů: jedno ve finančním účetnictví, které je určené pro externí uživatele, druhé ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví, kterého využívají manažeři v řízení. Ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů. Účetní pojetí nákladů tuto definici odráží – účetní náklady jsou spotřeba v daném období zachycená ve finančním účetnictví. Náklady je potřeba odlišit od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních fondů podniku bez ohledu na účel jejich použití. Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného období, tedy náklady a výnosy patří do účetního období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na to, v kterém období došlo v jejich důsledku k toku peněžních prostředků. Náklady jsou důležitým ukazatelem kvality činnosti podniku. Úkolem managementu je usměrňovat je a řídit Synek (2011, s. 480). Máče (2010, s. 335) uvádí ve své publikaci, že nákladem se rozumí vynaložení prostředků za účelem dosažení výnosů. Protože prostředky, které jsou vynakládány, jsou výsledkem lidské práce, je náklad spotřebou vynaložené práce. Náklady jsou: a)

snížením ekonomického prospěchu,

Náklady jsou definovány jako snížení ekonomického prospěchu, ke kterému došlo formou zvýšení závazků nebo úbytkem či snížením užitečnosti aktiv, a které vedlo ke snížení vlastního kapitálu jiným způsobem než rozdělením prostředků vlastníkům. b)

k uznání a vykázání nákladů ve výsledovce dochází, pokud je lze spolehlivě vyjádřit.

Snížení ekonomického prospěchu lze spolehlivě vyjádřit v okamžiku, kdy dochází k uznání závazků, respektive k uznání úbytku či snížení hodnoty aktiv.

12

Literární rešerše __________________________________________________________________________________

Náklady se popisují třemi kategoriemi: 

náklady na dosažení výnosů, např. spotřeba materiálu,



náklady představující dlouhodobých aktiv,



náklady vynaložené ve sledovaném období.

ztráty

např.

zůstatkové

ceny

prodaných

Výsledkem účelně vynaložených nákladů je výkon, který oceněný určitou cenou se stává výnosem, a proto je zaúčtován ve věcné a časové souvislosti s nákladem, který bylo třeba vynaložit, aby bylo dosaženo výnosu. Proto pro určení nákladů je důležité splnění účetních principů, a to: 

věcné souměřitelnosti nákladů a výnosů,

Náklady a výnosy by měly být vykázány v účetní závěrce tak, aby v jednom účetním období byly vykázány ty náklady, které byly vynaloženy na dosažení právě vykazovaných výnosů. 

časové vazby nákladů na příslušné účetní období.

Náklady vznikají snížením aktiv, např. spotřeba materiálu představuje náklad a současně snížení stavu materiálu. Dále mohou náklady vznikat zvýšením pasiv, např. dodavatelská faktura za opravu znamená náklad a současně vznik závazku vůči dodavateli. Druhové třídění nákladů Druhové třídění nákladů je jejich soustřeďování do stejnorodých skupin spojených s činností jednotlivých výrobních faktorů. Základními nákladovými druhy jsou: 

spotřeba surovin a materiálu, paliv a energie, provozních látek,



odpisy budov, strojů, nástrojů, nehmotného investičního majetku,



mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, platy, provize),



finanční náklady (pojistné, placené úroky, poplatky atd.),



náklady na externí služby (opravy a udržování, nájemné, dopravné, cestovné).

Druhové třídění je důležité pro finanční účetnictví a pro finanční a jiné analýzy. Nákladové druhy představují externí náklady. Jsou to náklady prvotní, které vznikají stykem podniku s jeho okolím nebo s jeho zaměstnanci. Jsou to náklady jednoduché, protože je nelze dále členit Synek (2011, s. 480). 13


Účelové třídění nákladů Jak uvádí Synek (2011, s. 480) účelové třídění nákladů je založeno na jednom ze dvou základních hledisek: a)

náklady třídíme podle místa vzniku a odpovědnosti,

b)

náklady třídíme podle výkonů, tj. kalkulační třídění nákladů.

Třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti odpovídá na otázku, kde náklady vznikly a kdo je odpovědný za jejich vznik, jedná se v podstatě o třídění nákladů podle vnitropodnikových útvarů. Ve výrobě se obvykle náklady člení na technologické náklady a náklady na obsluhu a řízení. Technologické náklady, které souvisejí přímo s určitým výkonem, se označují jako jednicové náklady, ostatní technologické náklady a náklady na obsluhu a řízení, které souvisejí s výrobou jako celkem, se označují jako náklady režijní. Kalkulační členění nákladů nám říká, na co byly náklady vynaloženy. Toto hledisko umožňuje zjistit rentabilitu jednotlivých výrobků a řídit výrobkovou strukturu, neboť jednotlivé výrobky přispívají různou měrou k tvorbě zisku podniku. Podle kalkulačního hlediska rozeznáváme náklady přímé, které přímo souvisejí s určitým druhem výkonu a nepřímé, které souvisejí s více druhy výkonů a zabezpečují výrobu jako celek. Do přímých nákladů patří náklady jednicové a režijní, které s určitým výrobkem přímo souvisejí. Do nepřímých nákladů patří ty režijní náklady, které jsou společné více druhům výrobků. Členění nákladů v manažerském rozhodování Dle Synka (2011, s. 480) pro manažerské rozhodování je důležité třídění nákladů podle jejich závislosti na změnách objemu výroby. Základní skupiny nákladů jsou fixní a náklady variabilní. Manažeři dále využívají nákladů oportunitních, relevantních, explicitních, implicitních. 

Oportunitní náklady – je částka peněz, která je ztracena když zdroje nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu.



Explicitní náklady – jsou ty, které podnik platí za nakoupené výrobní zdroje, za nájemné, za použití cizího kapitálů.



Implicitní náklady – nemají formu peněžních výdajů a jsou tedy obtížně vyčíslitelné. K jejich měření proto používáme oportunitních nákladů.



Relevantní náklady – jsou náklady, které ovlivňují určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní ostatní.

14


Členění nákladů z hlediska účetního Náklady z účetního hlediska se zaznamenávají v účtové skupině 5 – Náklady. Tato skupina obsahuje prvotní a ve vybraných případech i druhotné náklady. Analytickou evidenci v účtové třídě 5 je potřeba přizpůsobit ustanovení zákona daně z příjmů. Zejména je nutno u účtů, na nichž se zachycují připočitatelné a odpočitatelné položky pro zjištění základu pro výpočet daňové povinnosti, sledovat tyto položky oddělené. Obraty účtů v účtové třídě 5 se při uzavíraní účetních knih převádějí na vrub účtů 493 – Výsledek hospodaření běžného účetního období. Náklady jsou ve finančním účetnictví evidovány v účtové třídě 5 a to v druhovém členění: a)

skupina účtů 50. - 55. - provozní náklady

b)

skupina účtů 56. - 57. - finanční náklady

c)

skupina účtů 58. - mimořádné náklady

d)

skupina účtů 59. - daně z příjmu

Provozní náklady - souvisejí s běžnou, pravidelně se opakující činností podniku, např. spotřeba materiálu, mzdové náklady. Finanční náklady - souvisejí s finančními operacemi, např. kursové rozdíly, úroky, poplatky za vedení účtu. Mimořádné náklady - vyplývají z mimořádných a nahodilých událostí vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, např. zcela mimořádné škody na zásobách a dlouhodobém majetku vzniklé nahodile Máče (2010, s. 335).

15


Variabilní a fixní náklady Synek (2011, s. 480) uvádí ve své publikaci, že variabilní náklady se mění v závislosti na změnách objemu výroby. Ty se buď vyvíjejí stejně rychle jako objem výroby – jedná se o proporcionální náklady, rychleji než objem výroby – pak jde o nadproporcionální náklady nebo pomaleji než objem výroby – jedná se o podproporcionální náklady. Do variabilních nákladů patří jednicové náklady a část nákladů režijních. Fixní náklady jsou vyvolány nutností zabezpečit chod podniku jako celku. I tyto náklady se mění např. při změnách výrobní kapacity nebo při rozsáhlé změně výrobního programu, nemění se ovšem plynule, ale najednou. Do fixních nákladů patří např. odpisy, mzdy, nájemné, úroky z půjček aj. Fixní náklady vznikají, i když se nic nevyrábí. Evidence nákladů Podle Synka (2011, s. 480) evidenci nákladů v podniku zabezpečuje účetnictví podniku. To se obvykle člení na finanční účetnictví, nákladové a manažerské účetnictví. Finanční účetnictví sleduje informace za podnik jako celek a je určeno především pro externí uživatele. Toto účetnictví je upravováno zákonem o účetnictví. Finanční účetnictví eviduje aktiva podniku, jeho vlastní kapitál, dluhy podniku, výnosy, náklady a výsledek hospodaření. Jeho vyústěním jsou dva hlavní výkazy podniku – rozvaha a účet zisku a ztrát. Z finančního účetnictví vychází daňové účetnictví, které podle daňových předpisů třídí veškeré náklady na daňově uznatelné a náklady, které se do základu daně z příjmu nezahrnují. Nákladové účetnictví tvoří soustavy analytických účtů, na kterých se nemusí účtovat podvojně a které slouží především vnitropodnikovému řízení. Je spojeno s kalkulacemi, rozpočty, hmotnou stránkou hospodářských procesů, kontrolních činností atd. Tradiční nákladové účetnictví postupně přerostlo v účetnictví manažerské. Manažérské účetnictví slouží bezprostředně pro efektivní řízení podniku a jeho vnitropodnikových útvarů. Není regulováno žádnými předpisy a je zcela fakultativní. Spolu s rozpočetnictvím tvoří tzv. interní účetnictví. Využívá údajů finančního i nákladového účetnictví, kalkulaci, operativní evidence, statistiky atd. Jeho předmětem jsou nejen náklady, ale také výnosy, někdy i cash flow.

16


3.2

Příspěvkové organizace

3.2.1

Vymezení příspěvkových organizací

Hošáková, Musilová (2012, s. 186) uvádějí, že příspěvkové organizace můžeme členit podle právního předpisu na státní příspěvkové organizace, u kterých se řídí jejich hospodaření ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a výkon zakladatelských či zřizovatelských funkcí organizačních složek státu jsou dány zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Dále mohou být PO založeny územním samosprávným celkem, jedná se tedy o PO územních samosprávných celků, u kterých zřizování, změny a zánik upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl novelizován zákonem č. 477/2008 Sb. Zákon stanovuje, že územní samosprávné celky mohou zakládat příspěvkové organizace pro činnosti, jejímž cílem není dosažení zisku. Dále tento zákon uvádí hospodaření obcí, krajů, měst, pravidla pro poskytování dotací atd. 3.2.2

Vznik příspěvkových organizací

Tégl a Voltnerová (2009, s. 151) uvádějí, že PO jsou zakládány zřizovatelem, který musí vydat o vzniku organizace zřizovací listinu. Náležitosti zřizovací listiny jsou vymezeny v zákoně č. 250/2000 Sb., kde jsou dále stanoveny možnosti nabývání majetku pro zřizovatele. Dle výše uvedeného zákona zřizují územní samosprávné celky, respektive jejich zastupitelstva PO pro zajišťování takových neziskových činností, jejichž rozsah, struktura a složitost vyžaduje právní subjektivitu. Ve zřizovací listině jsou stanoveny všechny povinnosti, práva organizací, které stanoví zřizovatel a odpovědnost organizace, kterou má vůči zřizovateli. Dále se v zřizovací listině určí, jak bude organizace hospodařit s majetkem, jaká je hlavní i hospodářská (doplňková) činnost organizace. Zřizovatelem příspěvkové organizace může být organizační složka státu, kraj nebo obec, přičemž PO může mít pouze jednoho zřizovatele. Návrh na zapsání do obchodního rejstříku podává zřizovatel.

17


Povinné náležitosti zřizovací listiny jsou: a) úplný název zřizovatele, b) název, sídlo organizace, identifikační číslo, c) vymezení hlavního účelu organizace a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) určení

majetku, který

zřizovatel předává příspěvkové organizaci

k hospodaření, f) vymezení práv, která umožní organizaci nakládat s majetkem tak, aby mohla plnit hlavní účel, pro který byla zřízena, g) určení doplňkové činnosti organizace, které ovšem nesmějí narušovat hlavní účel plnění organizace, h) stanovení doby, na kterou je organizace zřízena. Jak uvádí ve své publikaci Hošáková a Musilová (2012, s. 186) zřizovatel musí stanovit výši příspěvku, se kterým bude PO hospodařit, navrhnout počty zaměstnanců, osobních, věcných a investičních nákladů a dále nastavit pravidla pro nakládání s majetkem ve vlastnictví zřizovatele 3.2.3

Hlavní a doplňková činnost

Podle Hošákové a Musilové (2012, s. 186) PO kromě své hlavní činnosti, pro kterou byla zřízena, může provozovat činnost doplňkovou, pokud k jejím výdajům nevyužije prostředky zřizovatele. Jednou z podmínek je, že tato doplňková činnost je uvedena v platné zřizovací listině, další podmínkou je skutečnost, že výsledek z doplňkové činnosti bude používán pro hlavní činnost. Hospodářská, neboli doplňková činnost musí navazovat na hlavní činnost PO a nesmí narušovat plnění hlavních cílů organizace. Cílem doplňkové činnosti je dosažení zisku, tedy aby příjmy organizace převyšovaly její náklady. Zisk by organizace dále použila jako dodatečný zdroj financování hlavní činnosti. Organizace v účetnictví odděleně sleduje hlavní a doplňkovou činnost. Pro organizaci je nutné zajistit, aby doplňková činnost nebyla ztrátová, tedy aby náklady nepřevyšovaly příjmy, pokud by se tak stalo, muselo by dojít k ukončení činnosti. 3.2.4 Rozpočet příspěvkové organizace PO hospodaří na základě rozpočtu schváleného zřizovatelem. Rozpočet by měl být vyrovnaný, aby PO vyrovnala příjmy a výdaje svého rozpočtu, dostává 18


z rozpočtu zřizovatele finanční příspěvky a odtud se odvozuje název příspěvkové organizace. Rozpočet zřizovatele umožňuje příjem finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu ÚSC do rozpočtu PO. Na rozpočet zřizovatele jsou tedy PO napojeny příspěvkem, a to hlavně příspěvkem na provoz a investičními dotacemi. Příspěvek v právních předpisech definován není. Nebývá účelový a nemusí se vyčerpat, zpravidla je možné jej převádět do dalšího roku jako součást zlepšeného výsledku hospodaření. Hošáková a Musilová (2012, s. 186) 3.2.5

Sloučení, splynutí a zrušení příspěvkových organizací

Tégl a Voltnerová (2009, s. 151) uvádějí, že zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, určuje pravidla v případě, že u PO dochází ke sloučení, splynutí nebo zrušení. K výše zmíněným skutečnostem je povinen zřizovatel vydat rozhodnutí o sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení příspěvkových organizací. Pří sloučení nebo splynutí zřizovatel musí určit rozhodný den operace. Dále je povinen zřizovatel určit, v jakém množství přecházejí aktiva a závazky na novou nebo přejímací organizaci. Ke splynutí nebo sloučení instituce dochází pouze u organizací, které mají stejného zřizovatele. Sloučení organizací je případ, kdy organizace zanikne, ale její aktiva a závazky přejdou na organizaci, se kterou je sloučena. Na rozdíl od splynutí, kdy obě organizace zaniknou a na místo ní vznikne organizace nová. Zrušení příspěvkové organizace vykonává také zřizovatel, který stanoví rozhodný den, kdy se uskuteční zrušení organizace. Po uplynutí rozhodného dne organizace nemůže hospodařit se svým majetkem, nemá bankovní účty a nemůže provádět veškeré činnosti. Všechny práva a povinnosti při zrušení organizace přecházejí na zřizovatele. 3.2.6 Peněžní fondy příspěvkových organizací Hospodařením a užíváním peněžních fondů, které zřizuje PO, se zabývá § 29 zákona č. 250/2000 Sb. Tégl a Voltnerová (2009, s. 151) říkají, že fondy příspěvková organizace využívá při svém hospodaření a může pomocí nich ovlivňovat hospodářský výsledek organizace. PO zřizuje čtyři typy peněžních fondů: a)

rezervní fond,

b)

investiční fond,

c)

fond odměn, 19


d)

fond kulturních a sociálních potřeb

Rezervní fond: Schvaluje zřizovatel a vytváří se ze zlepšeného výsledku hospodaření organizace po skončení roku. Zdrojem fondu mohou také být peněžní dary a dále nevyčerpané prostředky z dotací poskytnutých na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie a na úhradu provozních výdajů dle mezinárodních smluv. Příspěvková organizace fond využívá např. k rozvoji činnosti, k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy, náklady, k úhradě možných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně a k uhrazení ztráty z předešlého období. Investiční fond: Vytváří organizace k financování investičních potřeb. Zdrojem investičního fondu jsou odpisy z hmotného a nehmotného majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, který má organizace ve vlastnictví, dary a příspěvky, pokud jsou použitelné k investičním účelům. Investiční fond se používá např. k pořízení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, k financování oprav a údržby majetku, k uhrazení investičních půjček nebo úvěrů aj. Fond odměn: Fond vytváří PO na základě schválení zřizovatele a je tvořen rovněž jako u rezervního fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření, kterého organizace dosáhla za příslušný rok, ale jen do výše 80% stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy. Fond odměn je přednostně používán na úhradu možného překročení prostředků na platy. Dále se také používá jako zdroj pro výplatu odměn zaměstnancům. Fond kulturních a sociálních potřeb: Tento fond zabezpečuje sociální a kulturní potřeby a je tvořen z ročního objemu výdajů příspěvkové organizace zúčtovaných na platy, náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady na mzdy, také na odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou činnost. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provádí v rámci účetní závěrky. Fond je určen zaměstnancům, kteří pracují pro konkrétní příspěvkovou organizaci, studentům středních odborných učilišť a učilišť, podnikovým, vědeckým uchazečům, důchodcům, kteří přijímají starobní důchod nebo invalidní důchod a byli zaměstnanci příspěvkové organizace. Fond může být určen i rodinným 20


příslušníků zaměstnanců. Tvorba a použití tohoto fondu se řídí vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 3.2.7

Hospodaření s majetkem příspěvkové organizace

Tégl a Voltnerová (2009, s. 151) uvádějí, že obce nebo kraje zřizují příspěvkové organizace, kterým předávají majetek k hospodaření. Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem tak, jak to určí zřizovací listina. Organizace získává majetek pro svého zřizovatele, jestliže to zákon nestanoví jinak. Zřizovatel rozhoduje, jestli příspěvková organizace bude pouze spravovat jeho majetek v rozsahu stanoveném zřizovací listinou nebo bude moci majetek získat do svého vlastnictví. K tomu, aby majetek organizace mohla mít ve vlastnictví, potřebuje písemný souhlas zřizovatele. Na základě souhlasu převede zřizovatel bezplatně majetek příspěvkové organizaci. Zákon vymezuje několik případů, kdy organizace může získat majetek do svého vlastnictví: a)

bezúplatným převodem od svého zřizovatele,

b)

darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,

c)

děděním, bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele, má povinnost organizace dědictví odmítnout,

d)

jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.

Podle Hošákové a Musilové (2012, s. 186) základními povinnostmi PO při hospodaření s majetkem PO je, aby vedla všechen majetek v účetnictví, odděleně majetek svěřený, majetek, který jí zřizovatel bezúplatně převedl a majetek nabytý darem, děděním nebo jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. PO do svého vlastnictví získává jen majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, s veškerým majetkem nakládá hospodárně, pečuje o jeho zachování, rozvoj a chrání ho. Rovněž PO může uplatňovat právo na náhradu škody, nároky z pojistných událostí, zabezpečuje revize a technické prohlídky majetku. V poslední řadě organizace majetek odepisuje v souladu s obecnými platnými předpisy, každoročně provádí inventarizaci majetku a dodržuje všechny předpisy v oblasti požární ochrany, hygieny aj. 3.2.8 Omezení příspěvkových organizací Jak uvádí ve své publikaci Tégl a Voltnerová (2009, s. 151) PO jsou zvláštním typem subjektů, pro které platí určitá pravidla, povinnosti i omezení vyplývající ze zákona. Jedním z mnoha omezení je, že organizace nemůže nakupovat akcie

21


nebo jiné cenné papíry. Rovněž nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečním ručitelem (dlužníkem). Avšak organizace může přijímat akcie nebo jiné cenné papíry jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům, ovšem jen s předchozím souhlasem zřizovatele. Určitá omezení jsou pro organizace i při poskytování darů, kdy příspěvková organizace nesmí poskytnout dar jiným subjektům, ovšem s výjimkou peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám z fondu kulturních a sociálních potřeb. PO také nemohou nakupovat věci na splátky nebo prostřednictvím smlouvy o nájmu s právem koupě, jen když si vyžádají předem písemný souhlas zřizovatele. Dále organizace nesmějí zřizovat právnické osoby a mít podíl na majetku v právnické osobě, která je založena za účelem podnikání. Příspěvková organizace může uzavírat smlouvy o půjčce nebo úvěru, ovšem jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, ale nesmí zajišťovat závazky. 3.2.9 Účetnictví příspěvkových organizací Příspěvkové organizace stejně jako jiné ekonomické subjekty, jsou účetními jednotkami, a tedy vedou účetnictví, pomocí kterého získávají informace o nákladech, výnosech, výsledku hospodaření a stavu majetku účetní jednotky atd. Při účtování všechny ekonomické jednotky se musí řídit zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, který upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Od 1. ledna 2010 nabývá platnost nová vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, podle které se neziskové organizace řídí při vedení účetnictví. Nová vyhláška ruší dosavadní vyhlášku č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Máče (2010, s. 335). 3.2.10 Vedení účetnictví v plném rozsahu Jak uvádí ÚZ č. 761 - Účetnictví 2010 územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola (2009, s. 224) v § 9 zákona o účetnictví odst. 1 nestanoví-li tento zákon jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. Povinností účetní jednotky je sestavit účetní závěrku. Účetní závěrka se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztrát, cash flow a přílohy. Účetní jednotky, které vedou podvojné účetnictví, mají povinnost zaznamenávat stav svého majetku v účetních knihách. Mezi tyto knihy patří deník, kde jsou zápisy uspořádány chronologicky, hlavní kniha, ve které jsou zápisy uspořádány z hlediska věcného, dále pak kniha analytických účtů, kde jsou podrobně

22

Literární rešerše __________________________________________________________________________________________________________

rozváděny zápisy hlavní knihy a kniha podrozvahových účtů, zde jsou zahrnuty účetní zápisy, které se neúčtují v deníku a v hlavní knize. 3.2.11 Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu Hošáková a Musilová (2012, s. 186) uvádějí, že PO mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud tak rozhodne zřizovatel. Účetní jednotka v případě, že bude vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nemusí sestavovat účtový rozvrh pouze v řádu účtových skupin, dochází ke sloučení účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, dále při sestavení účetní závěrky neúčtují o dočasném snížení hodnoty majetku a závazků, s výjimkou odpisů. Pokud PO vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, neúčtuje o rezervách a opravných položkách, ovšem účtuje o rezervách a opravných položkách podle zvláštního právního předpisu, také neoceňují obchodní jmění při přeměně společnosti. Jakmile PO povede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nemusí účtovat v knihách analytických účtů a v knihách podrozvahových účtů. Od 1. ledna 2010 nabývá platnost vyhláška č. 410/2009 Sb., která má řadu ustanovení, které upravují účetnictví neziskových organizací. Dle této vyhlášky, jestliže organizace vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, neoceňuje majetek a závazky reálnou hodnotou. Dále nepoužívá ustanovení týkající se oceňovacími rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u cenných papírů a podílů, u zajišťovacích derivátů, u derivátů k obchodování, také u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování a u ostatního majetku určeného k prodeji. Jestliže svazek obcí nebo územní samosprávný celek zřídí příspěvkovou organizaci, nemusí tato organizace sestavovat přehled o peněžních tocích (cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vyhláška č. 410/2009 Sb., byla novelizována vyhláškou č. 403/2011 Sb. Jak uvádí Ministerstvo financí České republiky na svých webových stránkách tato vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna 2012. Mezi důležité změny patří např. tvorba opravných položek k pohledávkám u účtu 315 „Jiné pohledávky z hlavní činnosti“, dále např. účtování náhrad mzdy za dočasnou pracovní neschopnost na účet 521 „Mzdové náklady“.

23


3.3

Definice jednotlivých daní

Tématem mé diplomové práce je „Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace“ a proto se v této části literárního rešerše práce bude zabývat problematikou a rozborem jednotlivých daní, ze kterých organizace má povinnost platit daň. 3.3.1

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci daně Marková (2012, s. 263) vymezuje, kdo je poplatníkem daně z příjmů. Z definice dle § 17 ZDP vyplývá, že poplatníkem daně jsou všechny osoby, které nejsou fyzickými osobami a organizační složky státu. Dále jsou poplatníky daně osoby, které mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, pod tímto pojmem se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost z příjmů získaných ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jestliže podléhá podílový fond dohledu České národní banky, vyplývá z toho, že fond má na území ČR své sídlo. Od daně je osvobozena ústřední banka České republiky a dále jsou od daně osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení, která jsou zřízená podle zvláštního právního předpisu. Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, musí platit daň pouze z příjmů ze zdrojů na území České republiky. Příjmy Příjmy, které mohou poplatníci daně dosáhnout, jsou příjmy, které jsou z pohledu daně z příjmů právnických osob vždy předmětem daně. Tyto příjmy můžeme dále členit na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo podléhající zdanění. Dále se v praxi poplatníci setkávají s příjmy, které nejsou předmětem daně. Jak uvádí Máče (2010, s. 335) podle §18 odst. 1 ZDP předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Dále v § 18 odst. 2 ZDP jsou vymezeny příjmy, které nejsou předmětem daně. Předmětem daně tedy nejsou např. příjmy získané nabytím akcií dle č. 92/1991 Sb., zděděním, darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů. Vyčet všech příjmů, které nepodléhají

24


zdanění jsou dále vymezeny ve výše zmíněném paragrafu odst. 2 písm. b), c) a d) ZDP. Hošáková a Musilová (2012, s. 186) uvádějí, že pro zdanění PO platí spousta výjimek. Pro zjištění, jak správně uplatnit ustanovení zákona o dani z příjmů je důležitá platná zřizovací listina. V této listině musí být uvedena hlavní činnost PO, tedy činnost, pro kterou byla organizace zřízena a doplňková činnost, kterou zřizovatel povolil. V zřizovací listině musí být uvedeno klíčování jednotlivých příjmů, tedy řádně rozděleny příjmy, které jsou z hlavní a doplňkové činnosti. U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (např. příspěvkové organizace), jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou úplatných převodů a užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi, z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou příjmem státního rozpočtu. U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikaní nejsou zdaňovány daní z příjmů činnosti vyplývajících z jejich poslání. Jak uvádí tento odstavec ZDP, tyto příjmy nejsou předmětem daně pouze pokud je splněna podmínka, že náklady vynaložené v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Také nejsou předmětem daně příjmy z dotací, příspěvku na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, dále z rozpočtu kraje a z rozpočtu obce poskytnutých dle zvláštních pravidel z prostředků poskytnutých státními fondy a z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti. Rovněž nejsou předmětem daně příjmy z podpory Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí získané z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce. Kromě výše zmíněných příjmů nejsou předmětem daně také úroky z vkladů na běžném účtu a z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi, dále příjmy z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního řádu příjmem státního rozpočtu. Příjmy, které jsou od daně osvobozeny jsou vyjmenovány v § 19 odst. 1 ZDP. Mezi tyto příjmy náleží např. členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými sdruženími, profesními komorami s nepovinným členstvím, politickými stranami a hnutími. Dále pak zde patří výnosy kostelních sbírek, příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy, rovněž příjmy fondů dětí a mládeže a další.

25


Dle Máčeho (2010, s. 335) k příjmům podléhající dani patří příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně, kterými jsou příjmy z tuzemska, získaných ze zdrojů z tuzemska, tedy z ČR, za jejich zdanění nese odpovědnost ten, kdo tyto příjmy vyplácí – tedy plátce těchto příjmů. Zvláštní sazba daně činí 15% a zdaněny jsou touto sazbou např. příjmy z dividend, z podílu na zisku, z vypořádacího podílu, rovněž z podílu na likvidačním zůstatku a další. Z výše uvedeného výčtů příjmů, je zřejmé, že se příspěvkové organizace s nimi nesetkávají. Základ daně Základ daně prochází celou řadou úprav, které ovlivňují jeho výši. Může docházet ke zvyšování základu daně prostřednictvím připočitatelných položek nebo ke snižování základu daně prostřednictvím odčitatelných položek. Dále může poplatník využít různé slevy na dani, které jsou obsaženy v § 35, § 35a, § 35b ZDP, prostřednictvím slev snižuje poplatník daňový základ. Máče (2010, s,335) říká, že základem daně se rozumí rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje, upravené podle pravidel daných zákonem, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zúčtovacím období. Základem daně je výsledek hospodaření, který se upravuje pro daňové účely. Výsledek hospodaření se zvyšuje např. o částky neoprávněně zkracující příjmy, částky, které nemůžeme dle zákona zahrnout do výdajů a částky, o které byl snížen výsledek hospodaření za předchozí zdaňovací období. Výsledek hospodaření se snižuje o částky dalších výdajů, které nelze uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny. Do základu daně se např. nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou v rámci samostatného základu daně a příjmy osvobozené od daně. Připočitatelné položky k základu daně Marková (2012, s. 263) uvádí v Daňových zákonech, že výsledek hospodaření, který poplatník zjistí z výkazu zisku a ztrát, tedy z rozdílů příjmů a výdajů organizace, se zvyšuje dle ustanovení § 23 odst. 3 ZDP např. o částky neoprávněně zkracující příjmy, částky, které nemůžeme podle zákona zahrnout do výdajů aj. Všechny částky zvyšující rozdíl, o který převyšují příjmy výdaje, jsou vyjmenovány v § 23 odst. 2 – odst. 13 ZDP. Výsledek hospodaření se dále zvyšuje o náklady, které nejsou daňově uznatelné jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Položky všech daňově neúčinných nákladů jsou vyjmenovány v § 25 odst. 1 – odst. 3 ZDP. Mezi 26


tyto náklady patří např. vyplacené podíly na zisku, výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček aj. Jak uvádí Hošáková a Musilová (2012, s. 186) u příspěvkových organizací se k základu daně připočítávají zejména účetní odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se kterým PO hospodaří. V rámci hlavní činnosti výši účetních odpisů kryje zřizovatel svým příspěvkem, jedná se tedy o položky, které nejsou předmětem daně a z daňového přiznání jsou vyloučeny. Ovšem jiná situace nastává v rámci doplňkové činnosti, kdy zřizovatel nekryje výši účetních odpisů. Daňovým výdajem se odpisy stávají pouze za podmínky, že PO má vlastnické právo k danému hmotnému majetku. Dalšími položkami, které jsou u PO připočitatelná k základu daně jsou výdaje na reprezentaci, pokud byly rozpočtovány a schváleny zřizovatelem, dále pak penále, úroky z prodlení předepsaných finančním úřadem, pokud PO nesplní povinnosti vyplývající ze zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, dále ze strany zdravotních pojišťoven, okresních správ sociálního zabezpečení případně jiných státních orgánů. Tento výdaj PO bude vyloučen z daňově uznaných nákladů. V neposlední řadě se řadí k připočitatelným položkám pokuty, které jsou účtované v rámci doplňkové činnosti, manka a škody, které přesahují náhrady od odpovědných osob, kterým jsou tyto částky předepisovány k úhradě. Odpočitatelné položky od základu daně Marková (2012, s. 263) stanovuje, že od základu daně mohou být odečteny položky, které jsou vyjmenovány v § 20 odst. 1 – odst. 12 ZDP. Příspěvkové organizace mohou základ daně snížit dle § 20 odst. 7 ZDP až o 30% maximálně však o 1 mil. Kč. Pokud snížení 30% činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Podmínkou pro uplatnění tohoto snížení základu daně je, aby prostředky získané dosaženou úsporou daňové povinnosti byli použity ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. První odčitatelnou položkou od základu daně je daňová ztráta, která byla vyměřena za předešlé zdaňovací období. Vyměřenou ztrátu lze odečíst od základu daně v bezprostředně následujících pěti zdaňovacích obdobích, po tom období, ve kterém byla vyměřena. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk dle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U komplementářů komanditní společnosti se rovněž daňová ztráta upraví o část základu daně nebo ztráty ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu. U akciové společnosti, u které došlo k přeměně 27


z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt, se může odečíst daňová ztráta, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu začátkem zdaňovacího období 1996. U příspěvkových organizací je daňová ztráta odčitatelnou položkou. Ovšem za odčitatelnou položku se považuje ztráta, pokud vznikla v doplňkové činnosti, tedy z příjmů, které jsou předmětem daně. Další podmínkou je, že se jedná o ztrátu, která byla uvedena v daňovém přiznání a správcem daně vyměřena. Další položkou, kterou může poplatník odečíst od základu daně, od 1. 1. 2005 je podle § 34 odst. 4 ZDP 100% výdajů, které PO vynaložila v daném období při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Projekty výzkumu a vývoje musí mít podobu experimentálních, teoretických nebo projekčních prací, dále podobu konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku, prototypu produktu nebo jeho částí. Dále může poplatník od základu daně, jak uvádí § 34 odst. 10 ZDP odečíst 50% částky, kterou vypořádal v peněžní nebo nepeněžní formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl nebo kterou poplatník v průběhu zdaňovacího období uhradí jako postupník oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání tohoto majetkového podílu. Poplatník také může od základu daně odečíst 50% částky, kterou vypořádal v peněžní nebo nepeněžní formě v období 1993 – 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl dle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádaní majetkových nároků v družstvech nebo kterou poplatník v letech 1993 – 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu. Odpočet může poplatník uplatnit v jednom zdaňovacím období nebo postupně ve více zdaňovacích obdobích, nejpozději ovšem do konce zdaňovacího období, které začalo v roce 2009 Hošáková a Musilová (2012, s. 186). Slevy na dani Hošáková a Musílová (2012, s. 186) uvádějí, že další možností, jak snížit základ daně je uplatněním slev na dani. Podle ustanovení § 35 odst. 1 a) ZDP může poplatník snížit celkovou daňovou povinnost o 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo. Dále může poplatník snížit svou daňovou povinnost o 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců jako podíl celkového počtu hodin, který těmto 28


zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v rámci fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Do celkového počtu hodin se nezapočítávají např. neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, v důsledku toho, že se zaměstnanec neomluví za nepřítomnost na pracovišti. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Sazba daně Marková (2012, s. 263) sazba daně u příjmů právnických osob činí 19%. Již zmíněná sazba daně se vztahuje na základ daně, který je snížený o položky odčitatelné od základu daně dle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 ZDP, který se zaokrouhlí na celé tisícikoruny dolů. Jak je uvedeno v ustanovení § 21 odst. 2 ZDP sazba daně může být 5% ze základu daně a to např. u investičních fondů, podílových fondů. Rovněž se můžeme setkat se zvláštní sazbou daně, která je podle § 36 odst. 1 ZDP ve výši 15%. Tato sazba daně se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky, kteří mají daňovou povinnost na základě mezinárodní smlouvy z příjmů získaných ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují. Dále zvláštní sazbou daně zdaňují své příjmy, poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Sestavení daňového přiznání Hošáková a Musilová (2012, s. 186) vymezují ve své publikaci, že účetní jednotka po ukončení účetního období zjistí z účetních výkazů výsledek hospodaření před zdaněním jako součet účetního hospodářského výsledku hlavní a účetního hospodářského výsledku doplňkové činnosti. PO postupují při zjištění výsledku hospodaření dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., tzn., že sledují odděleně náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hlavní a doplňkovou činnost. Z účetnictví zjištěný výsledek hospodaření se pro potřeby stanovení základu daně a výpočtu daně z příjmů právnických osob upravuje o položky, které jsou v něm zahrnuty, ale nejsou součástí základu daně, tzn. Položky snižující výsledek hospodaření a dále o položky zvyšující výsledek hospodaření.

29


Sestavení základu daně a výpočet daně z příjmů právnických osob Účetní výsledek hospodaření před zdaněním (-) PŘÍJMY, které nejsou předmětem daně dle § 18 odst. 2 a odst. 4 zákona (-) PŘÍJMY OSVOBOZENÉ od daně z příjmů právnických osob dle § 19 odst. 1 zákona (-) PŘÍJMY NEZAHRNOVANÉ do základu daně: příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně dle § 36 zákona - částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona (např. prostřednictvím daňového přiznání za předchozí účetní období) (-) MIMO ÚČETNÍ DAŇOVÉ UZNATELNÉ VÝDAJE zaplacená v následujícím zdaňovacím období) (+) ÚČETNÍ NÁKLADY, KTERÉ NEJSOU DAŇOVÉ UZNATELNÉ souvisejících s příjmy, které nejsou předmětem daně) (+) POLOŽKY NEOPRÁVNĚNĚ ZKRACUJÍCÍ PŘÍJMY (+/-) OSTATNÍ ÚPRAVA výnosů a nákladů (=) Základ daně (-) ODČITATELNÉ POLOŽKY dle § 34 ZDP: 1. daňová ztráta 2. 100% odpočet nákladů na výzkum a vývoj 3. 30% (max. 1 000 000 Kč, min. 300 000 Kč nebo do výše základu daně) ze základu daně upraveného o odčitatel. položky dle bodu 1,2 (=) ZÁKLAD DANĚ PO SNIŽENÍ o odčitatelné položky * sazba daně 19% (=) částka DANĚ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB (-) SLEVY NA DANI § 35 ZDP (=) konečná částka DANĚ Zdroj: Hošáková, Musilová (2012, s. 186)

30


Podání daňového přiznání Hošáková a Musilová (2012, s. 186) říkají, že pro podání přiznání k dani z příjmů je lhůta stanovena do tří měsíců po uplynuté zdaňovací období. Jestliže tedy zdaňovací období končí 31. prosince 2010, termín tří měsíců se počítá tři měsíce od 1. ledna 2011, a ne od 31. prosince 2010, jak tomu bylo doposud. Stejný postup platí i pro poplatníky, kteří mají ze zákona povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, nebo jejich přiznání zpracovává a podává daňový poradce. V tomto případě mohou tito poplatníci podat přiznání k dani z příjmů a zaplatit daň až 1. července 2012 místo 30. června 2012. Částka, kterou musí PO zaplatit, je snížena o zaplacené zálohy, splatné v daném zdaňovacím období. Formulář k daňovému přiznání může získat v elektronické podobě na stránkách Ministerstva financí ČR. V listinné podobě je formulář k dispozici na jakémkoliv finančním úřadu. Součástí formuláře jsou také aktualizované pokyny, které usnadní jeho vyplnění. Organizace, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, nemusí podle § 38m ZDP podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob: 1. 2. 3.

pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy, které jsou od daně osvobozené, nebo má pouze příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a současně nemá povinnost zvýšit výsledek hospodaření o částku neprokázaného použití snížení základu daně z příjmů o 30%, tj. neprokázání ušetřené daně.

Pro příspěvkové organizace platí podle daňového řádu nová povinnost a to, že musí sdělit správci daně ve lhůtě pro podání přiznání skutečnost, že jí nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je registrována. Znamená to, že pokud PO je registrována u místně příslušného správce daně k dani z příjmů právnických osob, pak i v případě, že jí nevznikla daňová povinnost, musí tuto skutečnost oznámit správci daně. Zálohy na daň Jakmile poplatník vyměří svou daňovou povinnost, je povinen výši daňové povinnosti splatit prostřednictvím záloh na dani. Jak uvádí Marková (2012, s. 263) zálohy na daň se platí v průběhu zálohového období, je to období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

31


Zálohy na daň neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč a také obce a kraje. Poslední známou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového přiznání Poplatníci, u nichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla částku 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40% daňové povinnosti. První záloha se platí 15. 6. a druhá je splatná do 15. 12. Jestliže poslední známá povinnost poplatníka přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň za zdaňovací období, a to ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná 15. 3., druhá záloha 15.6, třetí záloha se platí 15.9 a čtvrtá záloha je splatná 15. 12. zdaňovacího období. 3.3.2

Daň silniční

Daň silniční je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění platných předpisů. Poplatníci daně Jak uvádí Hošáková a Musilová (2012, s. 186) ve své publikaci, poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem silničního motorového vozidla, který je registrován v České republice a zapsána v technickém průkazu. Dále pak je poplatníkem daně osoba, která užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo automobil, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je také zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, rovněž osoba, která používá automobil registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba a stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby, která má sídlo nebo trvalý pobyt v zahraničí. Příspěvkové organizace mohou být poplatníkem silniční daně i v případě, že je vlastníkem vozidla zřizovatel.

32


Předmětem daně Hošáková a Musilová (2012, s. 186) říkají, že předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou provozována v České republice, jestliže jsou používána k podnikání nebo se využívají v přímé souvislosti s podnikáním anebo se využívají u činností, z nichž získané příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštních právních předpisů. Pokud PO provozuje pouze činnost, pro kterou byla založena nebo zřízena může být poplatníkem daně silniční, pokud činnost, pro kterou je automobil používán, je předmětem daně z příjmů, tj. příjmy z této činnosti jsou vyšší než související výdaje, jedná se tedy o činnost, ze které jsou příjmy předmětem daně vždy, což jsou u příspěvkových organizací zejména příjmy z reklamy, nájmy a doplňková činnost. Dále jsou předmětem daně vždy vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, která jsou určená pouze k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Ovšem předmětem daně nejsou speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle § 3 zákona č. 56/2001 Sb., rovněž i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle výše uvedeného zvláštního právního předpisu. Dále nejsou předmětem daně silniční vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. Osvobození od daně Dle Hošákové a Musilové (2012, s. 186) mezi automobily osvobozené od daně patří ta, která mají zpravidla méně než čtyři kola zapsaná v technickém průkazu jako kategorie L a jejich přípojná vozidla, automobily diplomatických misí a konzulárních úřadů, v případě, že je zajištěna vzájemnost, dále vozidla provádějící linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80% km z celkového počtu km jimi ujetých ve zdaňovacím období. Kromě výše uvedených vozidel, jsou dále od daně osvobozeny automobily ozbrojených sil, civilní obrany, zdravotnické, důlní a horské služby a poruchové služby plynárenských a energetických zařízení. Tato vozidla musí být vybavena zvukovým a výstražným zařízením a zvláštním výstražným světlem modré barvy zapsaným v technickém průkazu k vozidlu. Nemá-li zdravotnické vozidlo zvláštní zvukové výstražné zařízení a zvláštní výstražné světlo modré barvy, je rozhodující jejich označení v technickém průkazu. Od daně jsou osvobozena dle zákona o dani silniční také vozidla speciální samosběrná, značkovače silnic a vozidla správců komunikací nebo osob 33


pověřených správcem komunikací, která se využívají hlavně k zabezpečení sjízdnosti a schůdnosti pozemních komunikací, s výjimkou osobních automobilů. Rovněž automobily pro dopravu osob nebo nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která mají elektrický, hybridní pohon v kombinací se spalovacím motorem a elektromotorem. Dále vozidla, která používají zkapalněný ropný plyn nebo stlačený zemní plyn nebo jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalovaní automobilového benzínu a ethanolu. Základ daně a sazba daně Základem daně je: 

zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,



součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,



největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Roční sazba daně u osobních automobilů závisí na zdvihovém objemu motoru v cm3. Daňová povinnost poplatníka je v rozmezí 1 200 až 4 200 Kč. Dále § 6 odst. 2 ZDS definuje, že se roční sazba daně odvíjí od počtu náprav a hmotnosti daného vozidla. Při počtu náprav 1 podle hmotnosti je roční sazba daně od 1 800 Kč až 9 600 Kč, při počtu náprav 2 činí sazba 1 800 Kč až 46 200 Kč. Pokud vozidlo má počet náprav 3 je sazba daně v rozmezí 1 800 Kč až 50 400 Kč a u náprav jejichž počet je 4 a více je sazba podle hmotnosti 8 400 Kč až 44 100 Kč. Poplatník daně může svou daňovou povinnost snížit o 25% u vozidel, kterou sazbu daně určují podle počtu náprav, tyto vozidla jsou určena pro činnosti v rostlinné výrobě, je-li poplatníkem daně osoba provozující zemědělskou výrobu. Dále se zjištěná sazba daně může snížit o 48% po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace, dále pak se výše sazby může snížit o 40% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců. Nárok na snížení poplatníkovi vzniká počínaje kalendářním měsícem první registrace vozidla a končí u stejného vozidla po 108 kalendářních měsících. Jestliže dojde ke změně provozovatele automobilu s nárokem na snížení sazby daně, může nový provozovatel uplatnit příslušné snížení sazby daně v měsíci, kdy došlo ke změně zápisu uživatele v technickém průkazu.

34


Ovšem také může dojít ke zvýšení sazby daně a to např. ve výši 25%, pokud vozidla jsou poprvé registrována v České republice nebo v zahraničí do 31. prosince 1 989. Hošáková a Musílová (2012, s. 196) Zálohy na daň a daňové přiznání Marková (2012, s. 263) se zabývá v Daňových zákonech problematikou placení a výše výpočtu záloh. V § 10 ZDS odst. 1 je uvedeno, že poplatník daně má povinnost zaplatit zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Jak uvádí odst. 2 záloha se vypočte ve výši 1/12 kompetentní roční sazby za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla vznikla, trvala nebo zanikla daňová povinnost. Rovněž může dojít k situaci, kdy poplatník nemusí platit zálohy na daň a to v případě, že vozidla jsou od daně osvobozena. Ustanovení § 15 odst. 1 ZDS vymezuje, že daňové přiznání podává poplatník, kterému vzniká daňová povinnost nejpozději do 31. ledna a to i v případě, že jdeli o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce nebo u poplatníka, jehož úpadek nebo možný úpadek se řeší v insolventním řízení. Daňové přiznání se uvádí i u vozidel, která jsou od daně osvobozena s výjimkou automobilů s méně než čtyřmi koly a vozidla diplomatů a konzulárních úřadů, pokud je zachována vzájemnost. Odst. 2 stanovuje, že poplatník je povinen daň sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání přiznání. Při výpočtu daně může ovšem poplatník, který je zaměstnavatel a vyplácí cestovní náhrady změnit postup, který si stanovil při placení záloh, ovšem u téhož automobilu nebo jeho přípojného vozidla nemůže kombinovat sazbu daně podle § 6 odst. 1 a podle § 6 odst. 4. Poplatníci daně, kteří provozují vozidlo, u kterého se sazba daně snižuje o 100% bez ohledu první registrace, nepodávají daňové přiznání, pokud nemají daňovou povinnost u jiného vozidla, jak je uvedeno v § 15 odst. 3 ZDS.

35


3.3.3


Daň z přidané hodnoty je vymezena v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Osoba povinná k dani Máče (2009, s. 333) stanovuje, že osobou povinnou k dani je každá osoba, která samostatně vykonává kdekoliv na světě ekonomickou činnost. Nezáleží tedy na tom, jestli se jedná o podnikatele, pronajímatele, občanské sdružení, obec nebo příspěvkovou organizaci. Výjimku pouze tvoří zaměstnanci, kteří nevykonávají ekonomickou činnost samostatně, a v některých případech i veřejnoprávní subjekty. Marková (2012, s. 263) přesně definuje v § 5 odst. 1 ZDPH osobu povinnou k dani, kterou je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomická činnost Jak uvádí Máče (2009, s. 33) ve své publikaci, činnosti, které se označují za ekonomické, musejí být vykonávané soustavně. Proto činnosti, které jsou vykonávané jen příležitostně, se nepovažují za ekonomické činnosti. V § 5 odst. 2 ZDPH jsou určeny činnosti, které se považují za ekonomické. Z uvedeného zákona vyplývá, že ekonomické činnosti jsou soustavné činnosti např. výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby a také soustavné využívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů. Podle Fitříkové a Musilové (2009, s. 299) se PO dotýká jen oblast dodání zboží a poskytování služeb a dále i oblast využití majetku, a to zejména oblast poskytování nájmů. Stanovení obratu pro povinnou registraci ÚSC a PO Marková (2012, s. 265) definuje obrat, jako souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které získá osoba povinná k dani za uskutečněná plnění, mezi která patří dodání zboží, převod nemovitostí a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za: 

zdanitelná plnění,



plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně nebo 36




plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až § 56 ZDPH(tato ustanovení se týkají finanční činnosti, pojišťovací činnosti, převodem a nájmem pozemků, staveb, bytů, nebytových prostor a dalších zařízení), jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Do obratu se však nezahrnují úplaty získané z prodeje dlouhodobého hmotného majetku. Pro zjištění správného zdaňovacího období se obrat sleduje za kalendářní rok. Jestliže příspěvkové organizace nebo územní samosprávné celky nepřekročí obrat 1 mil. Kč, nemusí se registrovat k DPH. Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne 1 mil. Kč za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Povinná registrace vyplývá pro plátce daně, jestliže obrat přesáhne částku 1 mil Kč. Přihlášku k registraci musí osoby povinné k dani, tedy i územní samosprávně celky a příspěvkové organizace podat do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém došlo k překročení stanovené částky. PO nebo ÚSC se stávají plátci daně od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen, nestane-li se plátcem dříve. Jestliže ovšem nesplní registrační povinnost a nepodají přihlášku do 15 dne po skončení měsíce, kdy došlo k překročení limitu. Stávají se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. Ovšem povinnost registrace k DPH nevyplývá jen z překročení limitu, ale i z jiných důvodů, které udává § 94 odst. 3 až odst. 20 zákona o DPH.

37


Předmět daně Předmět daně je vždy nějaká určitá činnost, ať už poskytnutí služeb nebo dodání zboží apod. Fitříková a Musilová (2010, s. 340) vymezují, že předmětem daně je dodání zboží, převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen„převod nemovitosti”) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. Rovněž je předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát”) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečnění ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. Dále je předmětem daně také pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani a dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně. Předmětem daně nemůže být pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně. Jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až odst. 9. Jestliže zboží pořídí osoba osvobozena od daně podle § 6 nebo právnická osoba, která není plátcem daně a není založena za účelem podnikání a identifikována osoba k dani podle § 96 nejde o pořízení zboží, jestliže dodání tohoto zboží by bylo v tuzemsku osvobozeno od daně. Celková cena pořízeného zboží bez daně by nepřekročila v roce částku 326 000 Kč a tato částka nepřekročila ani v předcházejícím roce. Do částky se nezapočítává cena nového dopravního prostředku a cena zboží, které je předmětem spotřební daně při pořízení z jiného členského státu. Nebo jestliže se pořídí použité zboží, umělecké díla, sběratelský předmět nebo starožitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu. Pokud je dodání tohoto zboží je předmětem daně s použitím zvláštního režimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, podobně jako v § 90. Plnění, která jsou předmětem DPH Fitříková a Musilová (2009, s. 299) uvádějí, že osoby, které jsou povinné k dani, dělají různé činnosti, které můžeme souhrnně nazývat plnění. Plně podle ZDPH dělíme na plnění, která jsou předmětem daně a plnění, která nejsou předmětem daně. Z vymezení předmětu podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) ZDPH vyplývá, že dodání zboží, převod nemovitostí a poskytnutí služby, jsou předmětem daně, ovšem jen za splnění všech tří podmínek, které musí být splněny současně. 38


Jestliže jedna z těchto podmínek není splněna, nevzniká ÚSC a PO, plátcům daně, povinnosti uplatnit daň na výstupu ani povinnost plnění, protože tato plnění nejsou předmětem daně. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Marková (2012, s. 265) uvádí v Daňových zákonech, přehled plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároků na odpočet daně. Mezi výše uvedená plnění se zařazují poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, také finanční a pojišťovací činnosti. Rovněž činnosti, které souvisí s převodem a nájmem pozemků, staveb, bytů nebo nebytových prostor a nájem dalších zařízení. Další plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároků na odpočet daně je výchova a vzdělání, zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc, rovněž také provozování loterií a jiných podobných her a ostatní plnění osvobozená od daně bez nároků na odpočet daně. V poslední řadě je osvobozeno od daně dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároků na odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně. U všech těchto plnění, plátce nemusí uplatnit daň na výstupu, protože jsou od této povinnosti osvobozeny. U přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije výhradně k uskutečnění těchto osvobozených plnění, nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1 ZDPH. Fitříková a Musilová (2009, s. 299) uvádí, že u ÚSC a příspěvkových organizací jsou osvobozena od daně plnění, které se týkají převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor. Mezi tato plnění u ÚSC se pokládají i hrobová místa. Další plnění osvobozená od daně u ÚSC je sociální pomoc, výchova a vzdělání. Sociální pomoc je osvobozena od daně podle § 59 ZDPH. Osvobozeny jsou od daně např. příjmy, které získá ÚSC z domů s pečovatelskou službou. ÚSC a PO poskytují také různé kulturní služby a dodání zboží, které úzce souvisí s těmito službami. Tyto služby jsou osvobozeny od daně podle § 61 písm. e) ZDPH. Mezi kulturní služby, které jsou osvobozeny od daně, patří např. koncerty, vstupné z provozu kina nebo půjčovné v knihovně a jiné kulturní činnosti. Zboží související s poskytnutím kulturní služeb, které jsou osvobozeny od daně, jsou např. upomínkové předměty na hradech, prodej propagačních materiálů jako jsou např. plánky v ZOO. Ovšem za zboží, které souvisí s kulturní činností, se nepokládá prodej CD, DVD, triček, pohledů apod. ÚSC a PO rovněž mohou provozovat různé sportovní zařízení a s nimi související sportovní služby nebo tělovýchovu, které jsou také osvobozeny od daně podle § 61 písm. d) ZDPH. Osvobozeno od daně je např. provoz lyžařských vleků, provoz bazénů aj. 39


ÚSC a PO mají ještě osvobozeny od daně příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, pokud ovšem nebyl uplatněn nárok na odpočet na vstupu. Jaké služby a činnosti si můžeme pod jednotlivými plnění osvobozených od daně bez nároků na odpočet představit, definují samostatné paragrafy ZDPH. V § 61 ZDPH uvádí, ještě jaké jiné plnění jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. § 62 ZDPH vymezuje dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně, bez nároku na odpočet a zboží, u něhož plátce nemá nárok na odpočet na odpočet. Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně Přehled plnění, která jsou osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, přesně vymezuje Fitříková a Musilová (2010, s. 333) ve své publikaci. Mezi tato plně patří dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu, vývoz zboží a poskytnutí služby do třetí země. Rovněž se mezi tato plnění zařazuje přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží, přeprava osob a osvobození ve zvláštních případech. Další plnění osvobozená od daně jsou dovoz zboží a dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot, které přepravuje cestující. Výše uvedené osvobozené plnění přesněji definují § 64 až § 71a ZDPH. Povinnost přiznat plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet vzniká ke dni uskutečnění tohoto plnění. Výše uvedená plnění musí plátce uvést do daňového přiznání v období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Při stanovení ceny za plnění se plátce řídí podle § 36 a při opravě ceny postupuje podle § 42 a § 43 ZDPH. Plnění, která nejsou předmětem daně ZDPH vymezuje v § 14 odst. 5 a v §13 odst. 8, která plnění nejsou předmětem daně. Fitříková a Musilová (2009, s. 299) říkají, že plnění, která nejsou předmětem daně, jsou plnění, která nesplňují obecnou definici dodání zboží, převodu nemovitostí a poskytnutí služby, která jsou přesně charakterizována v §13 a § 14 ZDPH . Mimo těchto plnění není předmětem daně ještě české DPH ani dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí zboží, pokud je místo plnění mimo tuzemsko nebo jestli se jedná o plnění bez úplaty nebo plnění, které se nerealizuje v rámci ekonomických činností osoby, která je uskutečňuje. Pro plnění, která nejsou předmětem daně je typické, že osoba, která plní ve prospěch druhé osoby, není osoba, která obdrží určitou částku, ale naopak osoba, která částku zaplatí. K plnění dochází tím, že jedna osoba uhradí druhé osobě příslušnou částku. Tato plnění tedy nejsou uskutečněné osobou, která obdrží určitou částku, proto se nezapočítávají do obratu podle § 6 odst. 2 ZDPH. 40


Sazby daně Plnění, které jsou předmětem daně, se rozlišují na plnění zdanitelná a plnění osvobozená od daně. U zdanitelných plnění se uplatňuje v tuzemsku DPH na výstupu a to buď snížená nebo základní sazba daně Fitříková a Musilová (2009, s. 333). Vlivem ekonomické situace dochází v poslední době ke změnám v sazbách daně z přidané hodnoty. Od 1. ledna 2010 došlo ke zvýšení sazeb, kdy základní sazba daně byla ve výši 20% a snížená sazba daně ve výši 10%. Od 1. ledna 2012 došlo znovu ke zvýšení snížené sazby daně, která se zvýšila z 10% na 14%. U jakého druhu zboží a služby může plátce daně uplatnit základní sazbu nebo sníženou sazbu daně přesně vymezuje § 47, který se zabývá sazbou daně u zdanitelných plnění, § 48 zabývající se sazbou daně u bytové výstavby a § 48a ZDPH, který vymezuje sazby daně pro sociální bydlení. Podrobnější členění služeb, zboží, uměleckých děl, starožitností a sběratelských předmětů, u kterých se uplatňuje snížená sazba daně, uvádí příloha č. 1 ZDPH, příloha č. 2 a příloha č. 4 ZDPH. Základ daně ÚSC a PO se zabývají problematikou základu daně nejen při výpočtu DPH na výstupu a při uplatnění nároku na odpočet daně, ale i při uvádění odpovídajících údajů v daňové evidenci pro účely DPH a také i při sestavování daňového přiznání. Základ daně je také důležitý pro účely opravy základu daně a výše daně podle § 42 ZDPH a při opravě výše daně podle § 49 ZDPH Fitříková a Musilová (2009, s. 333). Marková (2012, s. 265) stanovuje, že základem daně se podle § 36 odst. 1 rozumí vše, co plátce obdržel jako úplatu nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno anebo od třetí osoby bez daně za toto zdanitelné plnění. Základ daně je tedy vždy úplata, snížena o daň. Základ daně, jestliže přijmeme úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň podle § 36 odst. 2 ZDPH. Do základu daně se zahrnují podle odst. 3 ZDPH téhož paragrafu jiné daně, cla, dávky anebo poplatky a spotřební daň, pokud zákon nestanoví jinak. Dále zákon stanovuje, že do základu daně se zařazují daň z elektriky, zemního plynu a některých jiných plynů a ještě daň z pevných paliv. Rovněž se do základu daně zahrnují dotace k ceně, vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění a v poslední řadě poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními 41


pracemi zabudují nebo zamontují. Do základu daně se podle § 36 odst. 11 nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na zaplacení částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. § 36 odst. 4 až odst. 10 je upravena další ustanovení, která se vztahují k dané problematice. Základ daně ve zvláštních případech upravuje § 36a ZDPH. Nárok na odpočet ÚSC a PO, jestliže jsou plátci daně, mají právo na odpočet daně na vstupu. Plátce má nárok na odpočet, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti Máče (2009, s. 333). Fitříková a Musilová (2010, s. 333) vymezují, že nárok na odpočet má podle § 72 ZDPH plátce, jestliže přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Ke dni, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, může plátce uplatnit nárok na odpočet daně. Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, jestliže je použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění. Jako taková plnění se rozumí zdanitelná plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně a plnění, která jsou poskytována v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko nebo plnění uvedená v § 54 odst. 1 písm. a) až u), který se zabývá finanční činností a v § 55, ve kterém je vymezena pojišťovací činnosti. Nárok na odpočet má plátce u přijatelných zdanitelných plnění, jestliže poskytuje služby pro zahraniční osobu, která neprovádí ekonomickou činnost v tuzemsku, nebo pokud jsou taková plnění spojena s vývozem zboží. ÚSC nebo PO i jiní plátci daně mají nárok na odpočet daně v plné výši, jestliže přijatá zdanitelná plnění použije jen pro uskutečnění plnění uvedených v § 72 ZDPH v odst. 2. Ovšem jestliže tyto subjekty použijí přijatá zdanitelná plnění k uskutečnění plnění, která jsou v odst. 2 a taktéž i k plnění u nichž nemá plátce nárok na odpočet daně. Musí odpočet daně krátit podle § 76, v kterém je uveden způsob krácení odpočtu daně. Pokud PO a ÚSC přijatá zdanitelná plnění použije pro své ekonomické činnosti, rovněž je použije i pro účely, které s ní nesouvisející. Má plátce nárok na odpočet v poměrné výši, který odpovídá rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Jestliže ovšem plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, část přijatých zdanitelných plnění, které plátce použil pro účely, které nesouvisejí s jeho ekonomickou činností, se pokládají za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH.

42


Zkracování nároku na odpočet daně Plátci, kteří kromě plnění, u nichž mají plný nárok na odpočet daně, realizují i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u kterých nárok na odpočet plátce nemá. Proto tito poplatníci musejí krátit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých to zákon stanovuje. Pravidla pro zkracování nároku na odpočet daně vymezuje § 76 ZDPH. Plátce daně, který zkracuje nárok na odpočet daně, použije pro účely krácení nároku na odpočet daně ve všech zdaňovacích obdobích roku stejný koeficient tzv. zálohový koeficient. Tento koeficient odpovídá hodnotě vypořádacího koeficientu, vypočteného z údajů za předchozí kalendářní rok. V daňovém přiznání za poslední zdaňovací období ÚSC a PO vypočte vypořádací koeficient z hodnot uskutečněných plnění, provedených v daném roce a provede tzv. roční vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění. Takto vypočtený koeficient použije ÚSC a PO jako koeficient zálohový pro účely krácení nároku na odpočet daně v následujícím roce. Do čitatele zlomku koeficientu se zahrnují zdaňovaná plnění v tuzemsku, plnění osvobozená s nárokem na odpočet, plnění mimo tuzemsko a některé pojišťovací a finanční operace, které jsou spojené s vývozem zboží. Do jmenovatele zlomku koeficientu se zahrnuje všechna plnění, která jsou uvedena v čitateli a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Ovšem do výpočtu koeficientu se nezapočítávají podle § 76 odst. 3 ZDPH prodej hmotného a odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, pokud tento majetek plátce používá pro ekonomickou činnost. Dále se do výpočtu koeficientu nepočítají finanční činnosti, převody nebo nájmy pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to jen v případě, pokud jsou doplňkovou činností plátce prováděnou příležitostně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa nahoru Fitříková a Musilová (2010, s. 333). Uplatnění poměrné části odpočtu Jak uvádí Fitříková a Musilová (2010. s. 340) ÚSC a PO se mohou dostat do zvláštního režimu uplatnění odpočtu daně v poměrné výši v případech, kdy uskutečňují činnosti, které z pohledu zákona o DPH nepatří do kategorie ekonomické činnosti. U ÚSC se jedná o výkon veřejné správy a u určitého typu PO se jedná o činnosti pro zřizovatele proti jeho příspěvku na provoz. Další skupinou, které se může týkat uplatnění poměrné části odpočtu, jsou osoby, které ve vazbě na podmínky poskytnuté účelové dotace (např. z grantů apod.) poskytují činnosti vůči třetím osobám bezúplatně. Poměrné uplatnění nároku na odpočet daně je však na rozdíl od krácení nároku koeficientem prováděno před uvedením příslušných hodnot v daňovém přiznání. Také na rozdíl od zkracování nároku na odpočet daně, zákon o DPH přesně nestanoví postup při výpočtu poměrné části odpočtu. Proto záleží na 43


ÚSC a PO, aby zvolily, co nejvhodnější metodu výpočtu poměrné části odpočtu daně, na základě které bude poměr použití přijatých zdanitelných plnění pro ekonomické činnosti co nejpřesněji vyčíslen a na základě které budou schopny prokázat oprávněnost poměrné výše odpočtu daně na vstupu, kterou v daňovém přiznání uplatnil. Zdaňovací období Fitříková a Musilová (2010, s. 33) říkají, že zdaňovací období se podle ustanovení § 99 ZDPH odvíjí od obratu plátce za předcházející kalendářní rok. V § 99 odst. 1 ZDPH je zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Jestliže obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím měsíc. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl částky alespoň 2 000 000 Kč zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. Plátce si může zvolit za zdaňovací období měsíc, pokud tuto změnu ohlásí správci daně nejpozději do 31. ledna daného roku. Podle § 99 odst. 8 ZDPH změnu zdaňovacího období podle odst. 3 ZDPH ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je možné provést od počátku roku, pokud ji plátce do 31. ledna toho roku oznámí správci daně. Jestli ovšem nedojde ke změně zdaňovacího období podle odst. 1 nebo odst. 2 ZDPH a to dosažením nebo překročením obratu ve výši 10 000 000 Kč nebo nedosažením obratu ve výši 2 000 000 Kč za předcházející kalendářní rok. Zdaňovací období plátce se v následujícím roce nemění, dokud plátce neoznámí změnu. Kalendářní čtvrtletí se také uplatňuje pro osobu identifikovanou k dani a také pro plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu. Prvním zdaňovacím obdobím plátce může být buď kalendářní čtvrtletí, nebo měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala plátcem. Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc. Jestliže plátce podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení nebo jiné smlouvy, zdaňovací období se stanoví ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu, který plátce získal mimo sdružení. Zdaňovací období se určí při přeměně společnosti fúzi ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Jestliže se společnost nebo družstvo rozdělí, zdaňovací období se určí, tak že se přiřadí ke každé nové nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva, v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka se zdaňovací období stanoví z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace a obratu společníka.

44


Jestliže neznáme obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví se zdaňovací období z předpokládaného ročního obratu v běžném roce. Princip „reverse charge“ Jak uvádí na svých internetových stránkách oficiální portál pro podnikání a export (2011), od 1. 1. 2012 nabude účinnosti úprava režimu přenesení daňové povinnosti na DPH při poskytnutí stavebních nebo montážních prací. V režimu přenesené daňové povinnosti je povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu přenesena na příjemce plnění. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH, ale na místo toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno. Daňové přiznání k DPH Základní povinností plátce daně je, že v zákonem stanovené lhůtě musí podat daňové přiznání a zaplatit vlastní daňovou povinnost. Povinnost podat daňové přiznání uvádí § 101 odst. 1 ZDPH, kdy plátce musí podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a to i pokud plátci nevznikla ve stanoveném zdaňovacím období daňová povinnost. Daňové přiznání se podává na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, ovšem s výjimkou daně, která je vyměřena v souvislosti s dovozem zboží podle § 20 ZDPH, u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy. Také se § 101 odst. 2 až odst. 8 ZDPH zabývá např. situací, kdy musí podat plátce daňové přiznání při úpadku společnosti nebo pokud plátce nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu aj. Podle Fitříkové a Musilové (2009, s. 299) se běžný plátce může v praxi dostat do situace, kdy podává tzv. negativní daňové přiznání, ve kterém se neuvádí žádné údaje, protože neuskutečnil žádné plnění podléhající dani a ani nemá nárok na odpočet daně. Plátce uvádí v daňovém přiznání pomocí symbolu „X“, že mu nevznikla žádná daňová povinnost. Proto se také toto daňové přiznání v praxi označuje jako „křížkové“. ÚSC a PO podávají výše uvedené daňové přiznání v praxi jen výjimečně ÚSC a PO a i ostatní plátci mohou podat tři typy daňového přiznání. Prvním typem daňového přiznání je řádné daňové přiznání, které plátce podá do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Dále plátci podávají opravné daňové přiznání, které podává plátce nejpozději do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Toto daňové přiznání podává plátce v případě, že po podání řádného daňového přiznání zjistí, že v tomto přiznání uvedl chybné údaje a přitom dosud 45


neuplynula zákonná lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Plátce také podává dodatečně daňové přiznání, jestliže po podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání za příslušné zdaňovací období zjistí, že v tomto daňovém přiznání uvedl špatné údaje. Plátci stejně jako ÚSC a PO mohou všechny typy daňového přiznání podat přímo u místně příslušného finančního úřadu, prostřednictvím pošty nebo elektronicky. Pokud termín podání daňového přiznání připadne na sobotu, nedělí nebo státem uznávaným svátkem, posouvá se termín podání na nejbližší následující pracovní den. Lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu Dle Fitříkové a Musilové (2009, s. 299) povinnost vrácení nadměrného odpočtu vykázaného v řádném daňovém přiznání je podle § 105 ZDPH vázána na datum vyměření nadměrného odpočtu, pokud v důsledku tohoto vyměření vznikne vratitelný přeplatek. Vratitelný přeplatek správce daně bez žádosti vrátí v termínu 30 dnů ode dne vyměření. Povinnost vrácení přeplatku DPH v tomto případě není správci daně uložena zákonem o DPH, jak je tomu v případě vracení nadměrného odpočtu vzniklého na základě podaného řádného daňového přiznání. Tzn., že plátce o vrácení tohoto přeplatku musí buď požádat, popřípadě může ponechat přeplatek na DPH na úhradu daňové povinnosti na této nebo jiné dani.

46

Vlastní práce _______________________________________________________________________________________________________

4. Vlastní práce 4.1 Vsetínská správní a investiční, příspěvková organizace Než se diplomová práce zaměří na rozbor daní na základě daňových přiznání, popíše příspěvkovou organizaci, která zapůjčila materiály ke zpracování. Město Vsetín v rámci své samostatné působnosti zřídilo příspěvkovou organizaci, která se nazývá Vsetínská správní a investiční, příspěvková organizace (dále jen „VSI, p. o.“ nebo „PO“). Vznik této organizace byl schválen Zastupitelstvem města Vsetín dne 25. 10. 2005 s účinností od 1. 12. 2005. VSI, p. o. je zapsána v Obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě. Zřizovací listinou byly příspěvkové organizaci svěřeny k hospodaření některé budovy a parkoviště. Celkem se jedná o 6 parkovišť, 9 budov a část budovy - nebytový prostor. Hlavní činností PO je zajišťování činností pro zřizovatele a jím zřízené organizace v následujících oblastech předmětu činnosti: a) realitní činnost jménem a na účet města, b) správa a údržba nemovitostí ve vlastnictví města, které nebyly organizaci svěřeny do správy, c) zajištění vybraných činností ve výstavbě a to vč. přípravných prací pro stavby města, zajištění projektové činnosti ve výstavbě pro nemovitosti města, inženýrská činnost v investiční výstavbě pro nemovitosti města, zajištění provádění jednoduchých drobných staveb pro město, jejich změn a odstraňování, zajištění provádění staveb pro město, jejich změn a odstraňování, d) správa a údržba věcí movitých ve vlastnictví města, e) zatupování zřizovatele a organizací zřízených zřizovatelem jejich jménem na jejich účet při veřejnoprávních řízeních v rámci realizace investičních akci, správy svěřeného majetku, správy majetku ve správě zřizovatele nebo zřizovatelem zřízených organizací, f) zastupování

zřizovatele

v rámci

realizace

majetkoprávních

úkonů

a smluvních vztahů vyplývajících z realizace investičních akci, správy svěřeného majetku, majetku ve správě pro úkony zadavatele dle platného zákona o zadávání veřejných zakázek, g) opravy a údržba pozemních komunikací zřizovatele.

47

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Doplňková činnost organizace musí dle zřizovací listiny navazovat na hlavní činnost PO tak, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců. Činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů PO. Tato činnost je realizována smluvně pro třetí osoby, tj. osoby odlišné od zřizovatele a jím zřízené PO. Doplňková činnost je v rámci hospodaření sledována odděleně, realizuje se na základě platných oprávnění, dále tato činnost nesmí být dlouhodobě ztrátová. Jestliže organizace vykáže za běžné období v této činnosti ztrátu, musí ji zdůvodnit v ročním rozboru hospodaření. „ Pokud by ovšem byla vykazována ztráta po dobu delší dvou let a nebyla by dostatečné zdůvodnitelná, organizace navrhne zřizovateli zrušení doplňkové činnosti.“ Pokud PO vykazuje zisk v této činnosti, může jej použít především ve prospěch své hlavní činnosti a zřizovatel může povolit jiné využití tohoto zdroje. (Zřizovací listina Vsetínské správní a investiční, p. o., 2005) Doplňková činnost se realizuje v oblastech: a) silniční motorová doprava osobní, b) údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, c) reklamní činnost a marketing, d) inženýrská činnost v investiční výstavbě, e) činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, f) realitní činnost, g) nájem movitých věcí, h) zprostředkování obchodu a služeb, i) dokončení stavebních prací, j) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Doplňková činnost je po sledované období vždy zisková, zisk kryje ztrátu hlavní činnosti.

48

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.1 Rozbor nákladů V následující části se diplomová práce zaměřuje na rozbor nákladů PO. Náklady se člení dle různých kritérií, z účetního hlediska je nejdůležitější druhové členění, které odpovídá členění účtových skupin v účtové třídě 5 – Náklady. Z daňového hlediska se náklady člení na daňově účinné a daňově neúčinné. Prvotně jsou náklady organizace rozlišeny na hlavní a doplňkovou činnost. Dle zřizovací listiny je hlavní činnost organizace především zaměřena na správu nemovitostí, které jsou ve vlastnictví města. Náklady hlavní činnosti jsou klíčovány na jednotlivé nemovitosti a činnosti. Režijní náklady organizace jsou rozpuštěny výnosovou metodou do hlavní a doplňkové činnosti. Výnosová metoda se vypočte jako podíl výnosů z doplňkové činnosti k celkovým výnosům hlavní a doplňkové činnosti. Podstatnou položkou nákladů jsou mzdové náklady organizace. Mzdové náklady, pokud je to možné, jsou přiřazovány k jednotlivým činnostem. Protože pracovníci organizace zpracovávají velké množství agend pro zřizovatele, jsou mzdové náklady klíčovány na základě snímku pracovního dne. Rovněž jsou pro organizaci důležité provozní náklady, kterými se rozumí náklady na běžné činnosti organizace. K provozním nákladům patří např. spotřeba materiálu, spotřeba energie a také opravy a udržování. Náklady na noviny jsou klíčovány na hlavní a doplňkovou činnost podle plochy inzerce. Ve sledovaných letech činil podíl doplňkové činnosti 18%. V rámci hlavní a doplňkové činnosti jsou náklady členěny dle nemovitostí a jednotlivých druhů nákladů. V níže uvedených tabulkách je proveden nejprve rozbor celkových nákladů, dále mzdových nákladů a posléze nejdůležitějších provozních nákladů organizace. V tabulkách jsou také zobrazeny jednotlivé objekty a výše nákladů na tyto objekty, které PO byly svěřeny do správy, nepřešlo pouze vlastnictví. Vlastníkem u nemovitostí je zřizovatel.

49

Vlastní práce ________________________________________________________________________________



Celkové náklady

Celkové náklady dle výkazu zisku a ztrát obsahují náklady z činnosti a finanční náklady. Tab.1.

Rozbor celkových nákladů příspěvkové organizace za rok 2010 a 2011 Celkové náklady Rok

Hlavní činnost

Doplňková činnost

Celkem

2010

13 240 438

11 382 974

24 623 412

2011

15 367 433

8 800 791

24 168 224

Zdroj: Vlastní práce autora

Při porovnání celkových nákladů za období 2010 a 2011 bylo zjištěno, že v roce 2011 byly náklady o 455 188 Kč nižší než v roce 2010. V roce 2011 byly nižší i náklady doplňkové činnosti o 2 582 183 Kč. Naproti tomu se v tomto roce zvýšily náklady hlavní činnosti o 2 107 669 Kč a to např. z důvodu provedení rozsáhlých oprav topení v budově Rokytnice 413 a opravě části střechy v budově Lidový dům. Z tabulky je zřejmé, že hodnota celkových nákladů je v rozdílu několika stovek tisíc korun českých v porovnávaných letech shodná s tím, že se pouze mění poměr nákladů v hlavní a doplňkové činnosti. 

Mzdové náklady

Organizace zaměstnává 25 zaměstnanců. Je tvořena 3 útvary – útvarem investičním, útvarem správy majetku a útvarem technicko – ekonomickým. Útvar investiční organizuje, řídí a kontroluje veškeré investiční akce dle podkladů zřizovatele. Vyhlašuje výběrová řízení, vytváří cenové kalkulace, kontroluje investiční akce a zúčastňuje se předání díla. Útvar správy majetku mimo jiné vypracovává smlouvy o nájmech pro zřizovatele, zajišťuje věcná břemena a pečuje o majetek zřizovatele. Útvar technicko – ekonomický zpracovává účetní doklady, fakturaci, správu pohledávek. Také zpracovává mzdy, dále pak se zabývá dodavatelskoodběratelskými vztahy a kontroluje čerpání rozpočtu.

50

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Tab.2.

Rozbor mzdových nákladů příspěvkové organizace za rok 2010 a 2011

Mzdové náklady Rok 2010 2011

Činnost

Mzdové náklady

Zákonné soc. poj Celkem 9 876 428 1 549 111

Hlavní činnost Doplňková činnost

4 634 909 2 761 310

Hlavní činnost

4 697 467

1 478 079

Doplňková činnost

2 516 256

926 766

931 098 9 618 568


Analýzou mzdových nákladů bylo zjištěno, že meziročně došlo k poklesu mzdových nákladů a zákonného sociálního pojištění o 257 800 Kč. Tento pokles byl způsoben sloučením funkcí a tím došlo k úspoře 1 pracovníka. 

Provozní náklady organizace

V rámci rozboru provozních nákladů jsou popsány nejdůležitější účty organizace a to účet 501 - spotřeba materiálů, 502 - spotřeba energie, 511 opravy a udržování, 518 - služby a 549 - ostatní náklady z činnosti. V níže uvedených tabulkách je proveden rozbor jednotlivých nákladů v roce 2010 a 2011 za hlavní a doplňkovou činnost.

51

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Tab.3.


Rozbor provozních nákladů - rok 2010 Hlavní činnost Objekt

511 – opravy a udržování

518 - služby

549 – ostatní náklady z činnosti

86 499

23 793

39 442

364 400

24 385

10 926

79 020

3 649

228 552

68 248

19 500

13 259

760 584

13 097

21 400

31 289

826 777

179 108

80 060

342 735

53 055

72 130

501 spotřeba materiálů

502 spotřeba energie

Horní náměstí 1 Sychrov 53 Sychrov 62 Lidový dům 362 Rokytnice 413 Svárov 1080 Dolní náměstí 1356 Budova 341 Služby pro město 8024 hřiště CO kryty vodní hosp. noviny Správa+ údržba

525

37 706 3 348

50 067

62 053

231 746

1 333 242

26 580

132 237

18 565

58 442

19 742 796 978 196765

282 367 Celkem Zdroj: Vlastní práce autora

23515

64 643

263 488

45 352

73 582

4 300 484

1 703 217

347 252

52

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Tab.4.


Rozbor provozních nákladů - rok 2011 Hlavní činnost Objekt Horní náměstí 1 Sychrov 53 Sychrov 62 Lidový dům 362 Rokytnice 413 Svárov 1080 Dolní náměstí 1356 Budova 341 Služby pro město 8024 hřiště CO kryty vodní hosp. noviny Správa+ údržba




518 - služby

72 905

35 720

372 826 74 168

2 612 524

18 736

21 181

1 082 357

39 101

1 182 265

160 815

408 242

37 000

13 020 80128

10 204

954 014 239 515 68 384

53 493

190 232 66 826


18500

31 040

821 969 265 470

48 294

18500

267 777

281 500


101 787

4 585 060

1 653 961

331 040

Účet 501 – spotřeba materiálu – výše čerpání těchto nákladů byla ovlivněna nákupem drobného dlouhodobého majetku, kdy organizace zařizovala vybavení údržbářské dílny a prováděla výměnu tiskáren, počítačů a kopírek. Do hlavní činnosti organizace spadá rovněž správa hřišť a v roce 2010 byly nakoupeny nové hrací prvky. Účet 502 – spotřeba energie - v hlavní činnosti organizace je vykazována pouze u CO krytů a údržby. V roce 2011 byla vyšší spotřeba elektrická energie, protože došlo k rozšíření prostor údržbářské dílny. Účet 511 – opravy a udržování - je nejvýznamnější položkou v nákladech organizace. Tento účet zahrnuje průběžné opravy majetku, havarijní opravy, opravy po revizích, dále pak zasklení rozbitých výloh a plánované opravy. 53

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že např. došlo k podstatnému snížení oprav u budovy Lidového domu 362, protože v následujících letech je naplánovaná celková rekonstrukce této budovy. Účet 518 – ostatní služby – v nákladech tohoto účtu jsou jak v hlavní činnosti, tak i v doplňkové činnosti účtovány zejména revize a pojištění. Dále se zde účtují např. rozhlasové poplatky, vzdělávání zaměstnanců, poštovní poplatky a telefonní poplatky. Podstatnou část nákladů v hlavní činnosti tvoří posudky, geometrické plány, správa CO krytů, tisk a distribuce Vsetínských novin. Účet 549 – ostatní náklady z činnosti – účet se používá pro účtování nákladů z činností, které nejsou obsaženy v jiných účtech. Organizace na tomto účtu účtuje mimo jiné tvorbu dohadných položek.

54

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Tab.5.


Rozbor provozních nákladů - rok 2010 Doplňková činnost Objekt




518 – služby


Horní náměstí 31

15 870

73 583

2 115

4 200

20 000

Sychrov 61

2 800

137 415

14 158

120 696

Jasenka 267 Smetanova 1056 Smetanova 1137 Smetanova 1484 Stará cesta 1827 Smuteční síň 8020 Žebračka 8021

2 930

60 278

6 091

2 000

2 636

394 700

52 972

2 000

7 426

5 019

2 000

900 189

365 377

400 000

98 932

11 828

6 816

23 089

10 913

796 800

50 914

automaty noviny Správa+údrž ba Neuplatněný odpočet DPH

527 16 920

247 767

43 458

175 424 332 162


150 000

191 966 91 531

321 350

55

1 606 730

1 604 958

892 020

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Tab.6.


Rozbor provozních nákladů - rok 2011 Doplňková činnost Objekt


Horní náměstí 31



518 – služby


134 512

6 993

2 052

1 000

Sychrov 61

2 572

341 792

2 119

50 000

Jasenka 267

2 754

311 403

10 847

1 000

Smetanova 1056

4 703

209 840

58 770

67 250

Smetanova 1137

32 050

8 493

2 547

Smetanova 1484

600 013

500 009

400 000

37 597

7 634

50 000

1 355

28 549

178 000

650 700

47 623

Stará cesta 1827 Smuteční síň 8020

152 31 050

174 518

Žebračka 8021 automaty

51 014

180 597

noviny Správa+ údržba Neuplatněný odpočet DPH

78 000


49 100

98 150

499 371 126 392

309 030

1 590 143

1 547 920

1 423 183

V doplňkové činnosti jednou z podstatných položek ve spotřebě materiálu zaujímá nákup parkovacích lístků do parkovacích automatů. Spotřeba materiálu u jednotlivých budov je tvořena drobným nákupem materiálu, který je spojen s opravami v budovách provedenými zaměstnanci organizace. Účet 502 – spotřeba energie je vykazována pouze u smuteční síně a nemovitosti 31, která byla v době zpracování této práce před rekonstrukcí a nevyužívala se. Na účtu 518 - služby tvoří nejvyšší položku správa a údržba parkovišť, dále pak správa budovy 1484 a část nákladů na tisk a distribuci Vsetínských novin. Na účtu 549 – ostatní náklady z činnosti v doplňkové činnosti tvoří neuplatněný odpočet DPH a rozpouštění dohadných položek.

56

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Porovnáním nákladů mezi lety 2010 a 2011 vyplývá, že rozdíly v nákladech na jednotlivé činnosti jsou minimální. Skladba provozních nákladů roku 2011 je obdobná jako v roce 2010. U účtu 501 - spotřeba materiálu došlo v roce 2011 k podstatnému snížení v doplňkové činnosti oproti roku 2010, protože v roce 2011 organizace již nemusela nakupovat dlouhodobý drobný majetek. U účtu 511 - opravy a udržování došlo k navýšení v roce 2011 v hlavní činnosti o částku 284 581 Kč. V doplňkové činnosti došlo ke snížení o 17 728 Kč. U účtu 518 - služby došlo v roce 2011 ke snížení v hlavní činnosti o 49 256 Kč vzhledem k roku 2010. 

Technické zhodnocení

V průběhu používání nemovitostí je nezbytná údržba, opravy nebo rekonstrukce, případně další zásah do majetku. Z toho důvodu při porovnání nákladů je nutné, aby se práce také zaměřila na výši technického zhodnocení majetku realizované ve sledovaném období, jelikož technické zhodnocení se neprojeví v nákladech jednorázově v roce pořízení, ale až v jednotlivých letech následujících a to prostřednictvím odpisů. Tab.7.

Technické zhodnocení za rok 2010 a 2011

Technické zhodnocení Rok

2010

2011 560 042

1 821 487


Výše účetních odpisů se sice účtuje do nákladů, které se však neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z důvodu, že vlastnictví nemovitostí dle platné zřizovací listiny je ponecháno zřizovateli. Na druhou stranu však je nutno uvést, že tyto náklady jsou kryty výnosy, které nejsou předmětem daně (příspěvkem od zřizovatele), takže celkový dopad na základ daně z příjmů právnických osob je neutrální.

57

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.2

Rozbor výnosů

Výnosy jsou stěžejní pro hospodaření organizace. V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. by měla příspěvková organizace vykazovat zisk z doplňkové činnosti. Tento zisk příspěvková organizace v souladu s citovaným zákonem a platnou zřizovací listinou použije jako dodatečný zdroj financování hlavní činnosti. Příspěvková organizace v rámci hlavní činnosti hospodaří hlavně s peněžními prostředky od zřizovatele a ze svých fondů. Podstatnou položku výnosů v hlavní činnosti tvoří provozní příspěvek od zřizovatele – účet 672 (výnosy z nároků na prostředky rozpočtů ÚSC), který příspěvková organizace používá na financování provozních potřeb. V rámci hlavní činnosti příspěvková organizace účtuje úroky z běžného účtu, čerpání fondů a ostatní výnosy z činnosti. Tab.8.

Rozbor výnosů z hlavní činnosti

Rozbor výnosů - hlavní činnost 2010 648 – čerpání fondů 649 – ostatní výnosy z činnosti 662 – úroky 672 – výnosy z nároků na prostředky rozpočtů ÚSC

2011 547 716

201 30 459

159 473 40 379

13 900 054

14 641 376


Z tabulky lze vyčíst, že v roce 2011 došlo k čerpání fondů. Také v roce 2011 zřizovatel určil rozpočtovým opatřením příspěvkové organizaci vyšší příspěvek na provoz.

58

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Tab.9.


Rozbor výnosů za rok 2010 Doplňková činnost

Objekt

602 – výnosy z prodeje služeb

Sychrov 61

603 – výnosy z pronájmu 201 529

Smetanova 1056

123 248

Smetanova 1484

1 975 430 3 520 574

Žebračka 8021

600 000

Jasenka 267

69 484

Smetanova 1137

112 089 1 280 870

Smuteční síň 8020

372 950

Stará cesta 1827 Parkovací stání a park. karty

8 527

509 212

49 526

27 856

Reklamní plochy

29 760

Vývěsní skříňky

56 720

Parkovací automaty

2 139 523

Vsetínské noviny

713 998

Celkem Zdroj: Vlastní práce autora

3 104 306

59

8 686 990

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Tab.10. Rozbor výnosů z doplňkové činnosti za rok 2011

Rozbor výnosů za rok 2011 Doplňková činnost

Objekt

602 – výnosy z prodeje služeb

Sychrov 61

603 – výnosy z pronájmu 331 107

Smetanova 1056

118 228

Smetanova 1484

1 943 430 3 269 656

Žebračka 8021

606 750

Jasenka 267

101 025

Smetanova 1137

114 849 1 251 469

Smuteční síň 8020

419 950

Stará cesta 1827 Parkovací stání a park. karty

6 159

314 767

58 594

30 026

Reklamní plochy

41 515

Vývěsní skříňky

56 606

Parkovací automaty

2 007 908

Vsetínské noviny

668 706


2 960 620

8 380 125

Rozbor výnosů doplňkové činnosti Účet 602 – výnosy z prodeje služeb – na tomto se účtují služby související s nájmem, jedná se např. o úklid okolí budov, odvoz odpadu. Stěžejní skupinou výnosů však jsou tržby z parkovacích automatů a z prodeje parkovacích karet. Na základě rozboru tohoto účtu bylo zjištěno, že v roce 2011 došlo ke snížení výnosů z prodeje služeb o 143 686, tato částka byla hlavně ovlivněna snížením výnosů z parkovacích automatů. Účet 603 – výnosy z pronájmu – výnosy z pronájmu tvoří podstatnou část výnosů. V roce 2010 a 2011 se výnosy z pronájmu lišily o 333 128 Kč. V roce 2011 byly výnosy z pronájmu nižší hlavně z důvodu, že v budově Smetanova 1484 někteří nájemníci ukončili nájemní smlouvu a prostory budovy se zatím nepodařilo pronajmout.

60

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Účet 641 – smluvní pokuty a úroky z prodlení (vznik na základě smluvního vztahu). Jedná se o výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení podle ustanovení jiných právních předpisů pouze v doplňkové činnosti. Částka na tomto účtu v roce 2010 byla ve výši 34 109 Kč a v roce 2011 výše smluvních pokut činila 53 035 Kč. Nárůst je ovlivněn skutečností, že se pohledávky začaly vymáhat soudní cestou. Účet 649 – ostatní výnosy z činnosti - podstatnou část tohoto účtu tvoří rozpouštění dohadných položek.

61

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.3 Daň z příjmů právnických organizace za rok 2010 Tab.11.

osob

příspěvkové

Výkaz zisku a ztrát příspěvkové organizace 2010 Název položky

Syntetický účet

Náklady z činnosti Spotřeba materiálu Spotřeba energie Spotřeba jiných neskladových dodávek Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné sociální náklady Daň silniční Jiné daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Tvorba a zúčtování opravných položek Ostatní náklady z činnosti Náklady celkem Výnosy z činnosti Výnosy z prodeje služeb Výnosy z pronájmu Smluvní pokuty a úroky z prodlení Ostatní výnosy z činnosti Finanční výnosy Úroky Výnosy z nezpochybnitelných nároků na prostředky státního rozpočtu, rozpočtů ÚSC a SF Výnosy z nároků na prostředky rozpočtů územních samosprávných celků Výnosy celkem Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů Výsledek hospodaření po zdanění Zdroj: Výkaz zisku a ztrát VSI, p. o.

501 502 503 511 512 513 518 521 524 527 528 531 538 551 556 549

Hlavní činnost

Hospodářská činnost

282 367,01 73 582,83

417 303,46 321 350,05

48,00

52 123,00

4 300 484,09 16 272,00 14 501,00 1 703 217,26 4 634 909,00 1 549 111,00 186 934,98 7 071,00 7 056,00 12 310,00 105 322,00

1 607 871,09 138,00 1 604 957,73 2 761 310,00 931 098,00 150 000,00 1 631,00 12 810,00 1 939 706,00 691 000,00

347 252,09 13 240 438,26

892 020,66 11 382 974,18

602 603 641 649

200,93

3 104 306,44 8 686 990,00 34 109,00 33 851,00

662

30 459,13

13 900 054,10 672

591

13 930 054,10

11 859,00

690 275,90

476 282,26

20,00

342 030,00

690 255,90

134 252,26

Příspěvková organizace pro výpočet daně z příjmů odděleně sleduje hlavní a doplňkovou činnost. Z výše uvedeného výkazu zisku a ztrát je patrné, že u hlavní i doplňkové činnosti převyšují výnosy související náklady, tedy příspěvková organizace vykázala za sledované období zisk. 62

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

V roce 2010 jsou celkové příjmy z hlavní činnosti ve výši 13 930 714,16 Kč a z doplňkové činnosti 11 859 256,44 Kč. V roce 2011 jsou celkové náklady z hlavní činnosti ve výši 13 240 438,26 Kč a z doplňkové činnosti jsou ve výši 11 382 9740, 18 Kč. Příspěvková organizace provede odečet výnosů od nákladů odděleně za hlavní a doplňkovou činnost, tímto rozdílem získá výsledek hospodaření, který je tvořen z dvou dílčích výsledků a to výsledku hospodaření za hlavní a doplňkovou činnost. Celkový výsledek hospodaření za hlavní činnost je ve výši 690 275,90 Kč a za doplňkovou činnost 476 282,26 Kč. Výsledek hospodaření za hlavní i doplňkovou činnosti za rok 2010 činil 1 166 558 Kč. Takto zjištěný výsledek dále upravím v textu podle pravidel daných zákonem na základ daně. Základ daně je tedy výsledek hospodaření, který se upraví pro daňové účely podle § 23 odst. 3 ZDP. K zjištění základu daně nejdříve k hospodářskému výsledku přičteme položky zvyšující základ daně a posléze odečteme položky, které základ daně snižují. Položky, které zvyšují základ daně u příspěvkové organizace: Tab.12.

Výdaje (náklady), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů Název položky sk. 50 - spotřebované nákupy

Částka v Kč 355 998

sk. 51 – služby

6 034 474

sk. 52 - osobní náklady

6 378 026

sk. 53 - daně a poplatky

19 366

sk. 54 - jiné provozní náklady

347 252

sk. 55 - odpisy

2 045 028

Celkem Zdroj: Přiznání k dani z příjmů VSI, p. o.

15 180 144

Tyto výdaje jsou vyloučeny z nákladů, z důvodu, že se jedná o náklady na ztrátovou hlavní činnost organizace a nedaňové náklady doplňkové činnosti. Výše odpisů v příspěvkové organizaci se řídí odpisovým plánem, který musí být schválen zřizovatelem. V rámci hlavní činnosti jsou odpisy kryty příspěvkem od zřizovatele, a jak bylo uvedeno v části nákladů, je konečný dopad na základ daně z příjmů právnických osob daňově neutrální. Pokud příspěvková organizace ze zisku doplňkové činnosti nakoupila majetek, pak z hlediska daně z příjmů právnických osob k tomuto majetku nabyla vlastnické právo. U VSI, p. o. se konkrétně jedná o parkovací automaty. Při výpočtu daňových odpisů příspěvková organizace využívá zrychlené 63

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

odpisování hmotného majetku, a jelikož splňuje podmínky dle § 31 odst. 1 zákona o daních z příjmů, navyšuje se vypočtený odpis o 10% vstupní ceny. Organizace zařadila dle přílohy č. 1 citovaného zákona parkovací automaty do 2. odpisové skupiny. Výše daňových odpisů za rok 2010 byla vypočtena ve výši 132 200 Kč. Položkou, která za rok 2010 zvyšuje základ daně je nezaúčtovaná tvorba opravných položek k pohledávkám po splatnosti v doplňkové činnosti za r. 2009. Částka opravných položek byla vypočtena v celkové výši 395 336 Kč. Opravná položka byla vypočtena dle podkladů za rok 2009, ale chybou účetní nebyla uvedena v účetnictví, ale pouze v daňovém přiznání za rok 2009, tedy výše opravné položky ovlivňovala daň z příjmů v roce 2009, ale zaúčtována byla až v roce následujícím. Z tohoto důvodu byla při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2010 vyloučena z nákladů doplňkové činnosti jako položka zvyšující základ daně z příjmů. Položky zvyšující základ daně: 395 336 Kč Výdaje neuznávané za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů činí celkem 15 180 144 Kč + 395 336 Kč. Součet takto získaných částek je 15 575 480 Kč. Položky, které snižují základ daně u příspěvkové organizace: Jednou z položek snižující základ daně jsou příjmy, které nejsou u příspěvkové organizace předmětem daně, ale do účetního výsledku hospodaření se zahrnují. Do této skupiny patří zejména příspěvky a dotace na provoz (od zřizovatele, jiných územních samosprávných celků, ze státního rozpočtu), jejichž celková výše za sledované období r. 2010 byla 13 900 054,10 Kč, dále jsou to úroky z běžného účtu, které činily ve sledovaném období 30 459,13 Kč. Dále snižují výsledek hospodaření výnosy z hlavní činnosti, ovšem za podmínky, že náklady za kalendářní rok jsou vyšší než výnosy hlavní činnosti. Na druhou stranu daňovým nákladem jsou odpisy parkovacích automatů a to jako součást výsledku hospodaření doplňkové činnosti. Položky snižující základ daně: 13 900 054,10 + 30 459,13 + 38,93+ 132 200 = 14 062 753 Kč K výsledku hospodaření za hlavní a doplňkovou činnost se připočítají položky zvyšující základ daně a odečtou položky snižující základ daně. Tímto výpočtem získá organizace základ daně před úpravou. Základ daně před úpravou: 1 166 558 + 15 575 480 – 14 062 752 = 2 679 286 Kč

64

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Základ daně před úpravou si může dále příspěvková organizace snížit o daňovou ztrátu, pokud by byla vykázána v rámci doplňkové činnosti. Za sledované období příspěvková organizace tento odpočet z důvodu daňové ztráty z doplňkové činnosti vykázané v předchozích letech neuplatnila. Základ daně po úpravě: 2 679 286 Kč Základ daně po úpravě dále může příspěvková organizace snížit o odpočet dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů a to z důvodu, že se jedná o organizaci, která nebyla založena ani zřízena za účelem dosahování zisku. Snížení může být až o 30% základu daně, maximálně však o 1 000 000 Kč. Pokud příspěvková organizace vykáže v daňovém přiznání základ daně nižší než 300 000 Kč, může uplatnit odpočet dle § 20 odst. 7 zákona pouze do výše vykázaného základu daně. Podmínkou pro uplatnění tohoto odpočtu je podmínka, že příspěvková organizace tyto ušetřené prostředky dosažené úsporou daňové povinnosti použije ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané prostředky nejsou předmětem daně. Za sledované období činí 30 % základu daně u příspěvkové organizace 803 786 Kč. Tato částka nepřevyšuje maximální možnou výši odpočtu, tj. 1 000 000 Kč, a tedy odpočet z titulu „ušetřené daně“ bude vypočtená částka. Výsledný snížený základ daně PO za rok 2010: 2 679 285 – 803 786 = 1 875 499 Kč. Tato hodnota základu daně se zaokrouhluje na celé tisíce dolů, a tedy základ daně po úpravě dle výpočtu činí 1 875 000 Kč. Základ daně příspěvková organizace dále vynásobí sazbou daně, která činí za sledované období 19%, výsledná daň VSI, p. o. je 356 250 Kč. Poplatník od daňové povinnosti daně může odečíst slevy na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pokud příspěvková organizace v pozici zaměstnavatele zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením nebo s těžkým zdravotním postižením má možnost uplatnit si slevu na dani a to za každého zaměstnance zaměstnaného na plný úvazek celoročně 18 000 Kč, za zaměstnance s těžším postižením za shodných podmínek 60 000 Kč. Příspěvková organizace však žádné zdravotně postižené zaměstnance nezaměstnává, proto slevu na dani neuplatní. Celková daňová povinnost VSI, p. o. zaokrouhlená na celé koruny nahoru tedy činí 356 250 Kč. Z této částky činí daň z hlavní činnosti 21 Kč a doplňkové 356 230 Kč. Zjištění poměru daňové povinnosti na hlavní a doplňkovou vychází z poměru základně vykázané za tyto činnosti za sledované období. Na závěr příspěvková organizace musí zjistit, v jaké výši bude platit zálohy na daň z příjmů. Zálohy se platí za zálohovací období, které je rozdílné od zdaňovacího období, za které se vypočítává daňová povinnost. Zálohové

65

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

období začíná prvním dnem následujícím po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání a končí posledním dnem před podáním daňového přiznání za následující zdaňovací období. Zálohy na daň se vypočtou z poslední známé daňové povinnosti, kterou organizace uvedla v daňovém přiznání. Jelikož poslední známá povinnost příspěvkové organizace přesáhla 150 000 Kč, budou zálohy na daň za zdaňovací období placeny ve výši ¼ poslední daňové povinnosti. Celkově na zálohách zaplatila organizace za předchozí zálohovací období 343 800 Kč, organizaci tedy vzniká nedoplatek ve výši 12 545 Kč. Tab.13.

Výpočet daňové povinnosti Hlavní činnost ke zdanění Zisk doplňk. činnost Odpisy OP k pohledáv. DČ Celkový základ daně Snížení základ daně o 30% Zdroj: Vlastní práce autora

162

Daňová povinnost

476 282 1 807 506 395 336 2 679 286 803 786

66

356 250

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.4 Daň z příjmů příspěvkové organizace za rok 2011 Tab.14.

Výkaz zisku a ztrát VSI, p. o. za rok 2011 Název položky

Syntetický účet

Náklady z činnosti Spotřeba materiálu Spotřeba energie Spotřeba jiných neskladových dodávek Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné sociální náklady Daň silniční Jiné daně a poplatky Manka a škody Odpisy dlouhodobého majetku Tvorba a zúčtování opravných položek Ostatní náklady z činnosti Náklady celkem Výnosy z činnosti Výnosy z prodeje služeb Výnosy z pronájmu Smluvní pokuty a úroky z prodlení Čerpání fondů Ostatní výnosy z činnosti Finanční výnosy Úroky Výnosy z transferu Výnosy z nároků na prostředky rozpočtů územních samosprávných celků Výnosy celkem Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů Výsledek hospodaření po zdanění Zdroj: Výkaz zisku a ztrát VSI, p. o.

501 502 503 511 512 513 518 521 524 527 528 531 538 547 551 556 549

602 603 641 648 649 662

Hlavní činnost

Hospodářská činnost

265 470,81 101 787,98

170 245,86 309 030,28

52,00

19 437,40

4 585 060,80 7 005,00 14 666,00 1 653 961,10 4 697 467,00 1 478 079,00 176 467,33 11 237,00 7 080,00 32 703,00 1 000,00 1 985 030,00

1 590 143,02 621,00 1 547 919,82 2 516 256,00 926 766,00 8 402,00 10 080,00 62 940,00 80 951,73

331 040,42 15 367 433,44 707 188,44

547 716,00 159 472,44 40 379,43 40 379,43 14 641 376,00

1 423 182,38 8 800 791,49 11 562 349,10 2 960 620,7 8 380 124,50 53 035,91 168 567,99

14 641 376,00 672

591

15 388 943,87

11 562 349,10

21 510,43

2 761 557,61

149

380 231

21 361,43

2 381 326,61

Organizace v roce 2011 měla celkové výnosy z hlavní činnosti ve výši 15 388 943,87 Kč a z doplňkové činnosti 11 562 349,10 Kč. Celkové náklady z hlavní činnosti činily 15 367 433,44 Kč a z doplňkové činnosti byly ve výši 8 800 791,49 Kč. Na základě rozdílu mezi výnosy a náklady byl zjištěn 67

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

výsledek hospodaření, kterým je zisk hlavní činnosti 21 510,43 Kč a doplňkové činnosti 2 761 557,61 Kč. Celkový výsledek hospodaření za hlavní i doplňkovou činnosti za rok 2011 činil 2 783 068 Kč. Takto zjištěný výsledek hospodaření se dále upraví podle pravidel daných zákonem o daních z příjmů na základ daně. K hospodářskému výsledku organizace připočte položky zvyšující základ daně a posléze odečte položky, které základ daně snižují a takto zjistí základ daně. Položky, které zvyšují základ daně u příspěvkové organizace: Tab.15.

Výdaje (náklady), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů Název položky

Částka v Kč

sk. 50 - spotřebované nákupy

367 311

sk. 51 - služby

6 260 693

sk. 52 - osobní náklady sk. 53 - daně a poplatky

6 363 250 39 783

sk. 54 - jiné provozní náklady

332 040

sk. 55 - odpisy

2 047 970

sk. 56 – ostatní finanční náklady

19 326

Celkem

15 430 373

Zdroj: Přiznání k dani z příjmů VSI, p. o.

Odpisy: V tomto případě snižující je rozdíl účetních a daňových odpisů. VSI, p. o. odepisuje daňově parkovací automaty. Důvodem je skutečnost, že byly pořízeny ze zisku doplňkové činnosti tj. organizace má k nim vlastnické právo. Daňové odpisy byly vypočteny za rok 2011 ve výši 99 150 Kč a účetní činily 62 940 Kč. Rozdíl odpisů je ve výši 36 210 Kč, tato částka bude snižovat základ daně z důvodu toho, že v účetních odpisech je zahrnuta nižší částka než vypočtené daňové odpisy. Další položkou, která tentokrát zvyšuje základ daně je částka odepsaných pohledávek, která je 134 816 Kč.

68

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Položky zvyšující základ daně: 134 816 Výdaje neuznávané za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou náklady na ztrátovou hlavní činnost a nedaňové náklady doplňkové činnosti. Výše těchto položek činí celkem 15 430 373 Kč. 15 430 373 + 134 816 = 15 565 189 Kč Položky, které snižují základ daně u příspěvkové organizace: Do této kategorie patří příspěvky a dotace na provoz, částka těchto příjmů je 14 641 376 Kč, úroky z běžného účtu, které činí 40 379,43 Kč a výnosy ze ztrátové hlavní činnosti, které nejsou předmětem daně. Částka těchto výnosů je 158 351,44 Kč. Dále se zde zahrnuje částka čerpání fondů, která byla ve výši 547 716 Kč. Položky snižující základ daně: 14 641 376 + 40 379,43 + 158 351,44 + 547 716+99 150 = 15 486 973 Kč Základ daně před úpravou: 2 783 068 - 15 486 973 + 15 565 189 = 2 861 284 Kč Základ daně po úpravě: Snížení hodnoty základu daně v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 ZDP o 30% vykázaného základu daně činí částku 858 385 Kč. Snížený základ daně příspěvkové organizace v roce 2011: 2 861 284 – 858 393 = 2 002 891 Kč. Tato hodnota základu daně se zaokrouhluje na celé tisíce dolů, a tedy výsledný základ daně činí 2 002 000 Kč. Základ daně se dále vynásobí sazbou daně, která činí 19%, výsledná daňová povinnost VSI, p. o. je tedy 380 380 Kč. Z toho dle poměru hlavní činnosti a doplňkové činnosti činí daňová povinnost za hlavní činnost 149 Kč a doplňkovou činnost 380 231 Kč. Zálohy: Jelikož poslední známá daňová povinnost příspěvkové organizace přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň za zdaňovací období ve výši ¼ poslední daňové povinnosti. Celkově na zálohách zaplatila za předchozí zálohovací

69

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

období organizace 346 200 Kč, organizaci tedy vzniká ke dni podání daňového přiznání nedoplatek ve výši 36 755Kč. Tab.16.


Hlavní činnost ke zdanění Zisk doplňk.činn.

1 121 2 761 558

Odpisy

-36 210

Odepsané pohledávky

134 852

Celkový základ daně Snížený základ daně o 30% Zdroj: Vlastní práce autora

Daňová povinnost

2 861 284 858 385

70

380 380

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.5 Daň silniční příspěvkové organizace za rok 2010 Příspěvková organizace VSI, p. o. vlastní 3 osobní automobily, jsou to ŠKODA OCTAVIA LIFTBACK, ŠKODA FELICIE HATCHBACK a RENAULT THALIA SEDAN. Všechny osobní automobily splňují technické způsobilost k provozu na pozemních komunikacích. Organizace za všechny tyto osobní automobily odvádí daň silniční dle zákona č. 16/1993 Sb., protože všechny výše uvedené automobily jsou používány k činnostem, z nichž příjmy jsou předmětem daně z příjmů. Zákon o dani silniční totiž pro nepodnikatelské subjekty stanovuje, že jsou předmětem daně vozidla, která jsou používána k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani z příjmů. Příspěvková organizace musí tedy platit daň silniční z těchto vozidel, i když není založena za účelem podnikání a to z důvodu toho, že motorová vozidla jsou používána k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů, zejména k doplňkové činnosti. Z hlediska zákona o dani z příjmů jsou příjmy z doplňkové činnosti vždy předmětem daně. Tab.17.


Typ vozidla

Datum první registrace vozidla

Zdvihový objem motoru v cm3

Roční sazba daně v Kč

Daň v Kč

Škoda Felicia

12/1998

1 595

3 000

3 000

1 595

3 000

3 000

1 149

1 800

1 056

Škoda 1/2001 Octavia Renault 3/2007 Thalia Zdroj: Vlastní práce autora

Příspěvková organizace byla povinna zaplatit celkovou částku silniční daně za rok 2010 ve výši 7 056 Kč. Daňová povinnost u osobních automobilů je závislá na obsahu válců daného vozidla. Možností, jak snížit daňovou povinnost daně silniční je využití snížení v závislosti na počet měsíců, které uběhly od data první registrace vozidla. Snížení se uplatňuje ve třech intervalech ohraničených délkou 36 měsíců, snížení činí 48%, 40% nebo následně 25% daňové povinnosti. Jelikož datum první registrace osobního motorového vozidla Renault Thalia bylo v měsíci březnu roku 2007, organizace u výše zmíněného automobilu snižuje roční sazbu daně po dobu dvou měsíců (leden, únor) o 48% a po dobu následujících deseti měsíců o 40% v roce 2010. Daň tedy u tohoto motorového vozidla činila v roce 2010 1 056Kč. 71

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Výpočet daně silniční u automobilu Renault Thalia: Snížení dle § 6 odst. 6 ZDP o 48%: 1 800 * 0,52 = 936

936 / 12 = 78

Datum první registrace 3/2007: 78 * 2 = 156 Snížení dle § 6 odst. 6 ZDP o 40%: 1 800 * 0,60 = 1 080

1 080 / 12 = 90

Datum první registrace 3/2007, tedy 10 měsíců snížení o 40%: 10 * 90 = 900 Celková daňová povinnost: 900 + 156 = 1 056 Kč. Silniční daň se platí formou záloh a to vždy 15. den měsíce dubna, července, října a prosince. Silniční daň se platí formou záloh a to vždy 15. den měsíce dubna, července, října a prosince. Podkladem pro výpočet zálohy je daňová povinnost za období leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen a listopad. Za předmětné období byly zaplaceny zálohy v celkové výši 6 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že daňová povinnost daně silniční byla vypočtena ve výši 7056 Kč, činí doplatek ke dni podání daňového přiznání, tj. k datu 31. ledna následujícího roku 1 056 Kč.

72

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.6 Daň silniční za rok 2011 Tab.18.


Typ vozidla

Datum první registrace vozidla

Zdvihový objem motoru v cm3

Roční sazba daně v Kč

Daň v Kč

Škoda Felicia

12/1998

1 598

3 000

3 000

Škoda Octavia

1/2001

1 598

3 000

3 000

1 149

1 800

1 080

Renault 3/2007 Thalia Zdroj: Vlastní práce autora

VSI, p. o. v roce 2011 vlastnila stejná motorová vozidla jako v r. 2010. Výpočet daně zůstal nezměněn u automobilů Škoda Felicia a Škoda Octavia. Roční sazba daně u obou těchto automobilů byla ve výši 3 000 Kč, tedy tato sazba daně byla stejná jako v roce 2010. Výše daně se ovšem změní u motorového vozidla Renault Thalia, kdy v předešlém roce došlo ke snížení sazby daně podle § 6 odst. 6 ZDS po dobu dvou měsíců o 48%. Nyní ovšem organizace může sazbu daně snížit jen o 40% po dobu dalších 36 měsíců, a to z důvodu, že od data registrace uběhlo více jak 36 měsíců. Výpočet daně silniční u automobilu Renault Thalia: Snížení dle § 6 odst. 6 o 40%: 1 800 * 0,60 = 1 080

1 080 / 12 = 90

Datum první registrace 3/2007 : 12* 90 = 1 080 Daňová povinnost za rok 2011 automobilu Renault Thalia: 1 080 Kč. Celková daňová povinnost u daně silniční za rok 2011 činila 7 080 Kč. Organizace první zálohu zaplatila dne 4. 3. 2011 ve výši 2 000 Kč, další záloha byla zaplacena dne 10. 6. 2011 její výše byla 1 000 Kč. Předposlední záloha byla zaplacena dne 12. 9. 2011 a to ve výši 3 000 Kč, na závěr organizace zaplatila dne 14. 12. 2011 zálohu, která činila 2 000 Kč. Na zálohách organizace tedy zaplatila celkem 8 000 Kč, daňová povinnost dle výpočtu činí 7 080 Kč a proto organizaci vznikl přeplatek v částce 920 Kč.

73

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.7 Daň z přidané hodnoty za rok 2010 VSI, p. o. byl zřizovatelem svěřen majetek k hospodaření, u daného majetku se rozlišuje, zda má nárok na odpočet daně v plné výši nebo zda má organizace povinnost použít krátící koeficient či poměrový koeficient. Příspěvková organizace používá: a) plný nárok na odpočet u Smuteční síně, parkovišť a areálu Žebračka, a to z důvodu, že celé objekty jsou využívány výhradně pro ekonomickou činnost. b) krátící koeficient u budovy Horní náměstí 31, Smetanova 1484, Smetanova 1056 a Sychrov 61, tyto budovy jsou pronajímaný plátcům a zároveň neplátcům daně. c) krátící a poměrový koeficient používá organizace u budovy Luh II 1827, část prostor těchto budov je využívána městskou knihovnou. Náklady této budovy jsou zčásti kryty příspěvkem na provoz. Jelikož organizace využívá tuto budovu jak pro svou ekonomickou činnost, tak i pro účely, které s ekonomickou činností nesouvisí, má povinnost uplatnit odpočet v poměrné výši. Tento poměrový koeficient byl vypočítán podle plochy, která se využívá k ekonomické i neekonomické činnosti. Poměrový koeficient byl stanoven na 0,79. Organizace je měsíčním plátcem daně a nárok na odpočet DPH na vstupu uplatňuje pouze u doplňkové činnosti. V roce 2010 uskutečnila organizace zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně ve výši 7 539 127 Kč. Celková hodnota uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně činila 4 252 170 Kč. Na základě výše zmíněných údajů byl vypočten koeficient ke krácení nároku, jehož hodnota činí 0,64. Tento koeficient organizace použije jako zálohový koeficient pro následující období tj. rok 2011 a zároveň provede na základě vypočteného koeficientu vypořádání odpočtu daně. Celková hodnota přijatých plnění s kráceným nárokem na odpočet byla ve výši 254 254 Kč.

74

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Výpočet zálohového koeficientu VSI, p. o. pro rok 2010: Organizace musí zkracovat nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých plnění, u kterých vzniká plný nárok na odpočet daně na vstupu, a zároveň tato plnění jsou od daně osvobozené bez nároku na odpočet daně. PO pro výpočet daně v průběhu roku používá zálohový koeficient, který byl vypočítán jako vypořádací koeficient na konci roku. Předchozím roce použije organizace tento koeficient jako zálohový. Zálohový koeficient příspěvkové organizace měl hodnotu v roce 2010 0,62 a tento koeficient byl vypočtený na konci roku 2009 jako vypořádací. Organizace vypočítala vypořádací koeficient podílem, kde v čitateli uvedla celkovou částku základů daně nebo plnění s nárokem na odpočet daně za rok 2010. Do jmenovatele zlomku organizace započítala součet uskutečněných plnění, která jsou uvedena v čitateli a plnění bez nároku na odpočet. Od těchto plnění, které jsou ve jmenovateli, může organizace odečíst dle § 76 odst. 4 ZDPH plnění, která se nezapočítávají do výpočtu koeficientu. Získaný koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru. Výpočet vypořádacího koeficientu:

7539127 = 0,64 7539127  4252170 Organizace po skončení kalendářního roku provede roční vypořádání nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých v průběhu roku nárok na odpočet daně zkracovaly. Organizace při srovnání odpočtu daně zálohovým a vypořádacím koeficientem, zjistila změnu odpočtu daně, která činila 5 086 Kč, to znamená, že došlo ke zvýšení vypořádacího koeficientu.

75

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

4.1.8 Daň z přidané hodnoty za rok 2011 V roce 2011 uskutečnila organizace zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně ve výši 7 456 626 Kč. Celková hodnota uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně činila 3 962 798 Kč. Na základě výše zmíněných údajů byl vypočten koeficient ke krácení nároku, jehož hodnota činí 0,66. Organizace na konci roku provede na základě vypočteného koeficientu vypořádání odpočtu daně. Celková hodnota přijatých plnění s kráceným nárokem na odpočet byla ve výši 331 816 Kč. Výpočet zálohového koeficientu VSI, p. o. pro rok 2011: Zálohový koeficient příspěvkové organizace měl hodnotu v roce 2011 0,64 a tento koeficient byl vypočtený na konci roku 2010 jako vypořádací. Organizace vypočítá vypořádací koeficient na konci roku stejným způsobem, jak bylo výše uvedeno. Výpočet vypořádacího koeficientu:

7456626  0,666 7456626  3962798 Na konci kalendářního roku provede organizace roční vypořádání nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých v průběhu roku nárok na odpočet daně zkracovaly. Organizace při srovnání odpočtu daně zálohovým a vypořádacím koeficientem, zjistila změnu odpočtu daně ve výši 6 637 Kč, to znamená, že došlo ke zvýšení vypořádacího koeficientu.

76

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

5. Přeměna příspěvkové obchodní společnost

organizace

na

Dílčím cílem předkládané práce bylo zhodnotit možnou transformaci příspěvkové organizace na jinou právní formu. Proto se práce v této části zaměří na komparaci neboli srovnání možné přeměny PO na obchodní společnost. Pokud by chtěla organizace přejít na jinou obchodní společnost, měla by vzít v úvahu všechny možné klady i zápory transformace. Právní úprava, kterou se musí neziskové organizace řídit, je daleko složitější ve srovnání s klasickými podnikateli. ZDP § 18 odst. 7 udává povinnost, aby organizace, které nejsou založeny za účelem podnikání, odděleně sledovaly příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny. Organizace tedy musí odděleně sledovat výnosy a náklady z hlavní a doplňkové činnosti. Dále musí organizace v hlavní činnosti klíčovat výnosy a náklady jednotlivých činností, tato skutečnost znamená pro organizace vysokou administrativní zátěž. Obchodní společnosti žádnou takovou povinnost nemají, veškerá činnost patří do podnikání, tudíž administrativa u obchodní společnosti není tak náročná. Obchodní společnost je podnikatelský subjekt, jehož cílem je tvorba zisku. Činnosti pro zřizovatele by společnost prováděla na základě uzavřených smluv, z tohoto důvodu by tyto činnosti byly kalkulovány s určitou mírou zisku. Pro subjekty, které nejsou založeni za účelem podnikání, není uplatnění silniční daně v zákoně speciálně upraveno. U obchodních společností jsou předmětem daně silniční vozidla používána k podnikání. Z toho důvodu na finanční hospodaření možná přeměna PO na jinou obchodní společnost nemá vliv na daňovou povinnost daně silniční, pokud jsou všechna vozidla používána v doplňkové činnosti. U daně z příjmů obchodní společnost, na rozdíl od PO bude mít odpisy daňově uznatelné, z toho důvodu dojde ke snížení základu daně. Následující tabulka ukazuje, jak by se změnila daňová povinnost u obchodní společnosti, pokud použijeme hodnoty použité při sestavení daňového přiznání PO. Pro výpočet byl použit zisk ve výši 10% z výše mzdových nákladů. Marží se rozumí rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou zboží nebo služby. Matematicky se marže vypočítá podílem, kdy v čitateli je rozdíl prodejní a nákupní ceny. Ve jmenovateli zlomku je prodejní cena služby. Výši marži si tedy můžeme stanovit tak, že nákupní cena služby bude 100 Kč a službu bude

77

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

nabízet společnost za 110 Kč. Rozdíl těchto částek je 0,9090 a pokud od 100% odečteme 90,90, získáme 10% marži. V případě stanovení obchodní marže musí společnost dále brát v úvahu, že pokud by společnost byla založena jako nevýdělečná, neměla by vykazovat ztrátu. To znamená, že by společnost měla mít takové výnosy, aby společnost byla zisková nebo měla maximálně vyrovnaný výsledek hospodaření. Hlavní činnost organizace je kryta příspěvkem od zřizovatele. Pro výpočet daňové povinnosti se bude vycházet z předpokladu, že daňové odpisy se rovnají účetním. Tab.19.

Výpočet daňové povinnosti u obchodní společnosti Hospod. výsledek

2 783 068

Odpisy

1 985 030

Odepsané pohledávky

134 852

Základ daně

932 890

Sazba daně

19%

Daňová povinnost

177 080


Z výše uvedené tabulky, je patrné, že daňová povinnost u obchodní společnosti, je menší než u PO. Pokud by se organizace transformovala na obchodní společnost, ke mzdovým a režijním nákladům, které PO vykazuje v hlavní činnosti, by byla připočítána ještě zisková marže. Tab.20.

Rozpuštění režijních nákladů organizace r. 2011 na hlavní a doplňkovou činnost

Náklady dle účtů

správa

údržba

501 - 512

362 847

174 420

514 - 518

510 256

26 460

525 - 569

615 112


1 488 215 200 880

Koeficient se vypočte podílem, kde v čitateli jsou výnosy z doplňkové činnosti a ve jmenovateli výnosy z hlavní a doplňkové. Tímto koeficientem se vynásobí celkové režijní náklady organizace. Následným součinem se zjistí, jaký je podíl režijních nákladů na doplňkovou činnost.

78

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Podíl režijních nákladů na doplňkovou činnost je 727 324 Kč. Od celkové částky režijních nákladů 1 689 095 Kč se odečte výše zmíněná hodnota režijních nákladů. Tímto se získá částka režijních nákladů na hlavní činnosti, která je ve výši 961 771 Kč. Tab.21.

Výpočet daňové povinnosti u obchodní společnosti, v případě zohlednění ziskové marže

Mzdové náklady 2011

6 352 013

Režijní náklady 2011

961 772

Celkem náklady 2011

7 313 785

Zisková marže

10%

Zisk

731 379

Sazba daně

19% 138 962

Daňová povinnost Zdroj: Vlastní práce autora

Pokud přičteme daň v případě zohlednění ziskové marže, která je ve výši 138 962 Kč a původně vypočtenou daňovou povinnost, výsledná daň u obchodní společnosti bude 316 042 Kč. Daňová povinnost u obchodní společnosti je menší než u PO. Výsledný rozdíl daňové povinnosti u PO a obchodní společnosti činí 64 338 Kč. Proto se může zdát, že by PO měla přejít na obchodní společnost. Ovšem je třeba vzít také v úvahu, že zřizovatel by musel do obchodní společnosti vložit kapitál ve formě budov, vybavení, aby společnost měla daňově uznatelné odpisy. Rozdíl v daňové povinnosti u daní z příjmu je hlavně v důsledku daňově uznatelných odpisů. Jelikož u popisované PO jsou odpisy vysoké a v případě snížení daňového základu o 30 % se daňová povinnost organizace sníží méně než u obchodní společnosti, u které jsou odpisy daňově uznatelným nákladem. Úspora by se projevila hlavně u DPH, protože obchodní společnost by používala pouze krátící koeficient, v případě plnění použitých jak pro osvobozené tak zdaňované činnosti. Na rozdíl od PO, která uplatňuje nárok na odpočet v poměrné výši u přijatých plnění pro činnosti pro zřizovatele, by obchodní společnost uzavřela vůči zřizovateli dodavatelské smlouvy a tím by měla plný nárok na odpočet DPH na vstupu. Ve srovnání s PO by došlo ke zvýšení finančního dopadu na zřizovatele, neboť u služeb pro zřizovatele dojde k navýšení ceny o DPH a přiměřený zisk u osobních nákladů a režií. Jelikož společnost provozuje činnosti s vysokým podílem lidské práce, byl by dopad na zřizovatele negativní. Navíc u činnosti pro výkon veřejné správy nelze DPH

79

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

odečíst. V této souvislosti je potřeba zvážit zda změna na obchodní společnost by byla hospodárná a efektivní.

6. Převod činnosti příspěvkové organizace zpět na zřizovatele S ohledem na získané poznatky, se práce také zaměřila na možný převod činnosti příspěvkové organizace zpět na zřizovatele. Z hlediska posouzení finančního dopadu u silniční daně je stav neutrální, neboť platí stejná pravidla jak pro PO tak i pro zřizovatele. Na ÚSC se rovněž vztahuje zákon o dani z příjmu č. 586/1992 Sb., ovšem na rozdíl od jiných poplatníků daň vypočte, zaúčtuje, ale svou daňovou povinnost neodvádí státu. Takto vypočtená daň je příjmem ÚSC a dále s ní hospodaří. VSI, p. o. má mimo jiných příjmů i příjmy z parkovacích automatů a tyto příjmy jsou předmětem DPH. Pokud by tato činnost byla převedena na zřizovatele, pak by byl provoz parkoviště na základě „Nařízení města o vymezení zón placeného stání“ ve vazbě na ustanovení § 23 zákona č. 13/1997 o pozemních komunikacích v režimu výkonu veřejné správy, což znamená, že nebude osobou povinnou k dani. U organizace byla v roce 2011 tržba z automatů ve výši 2 000 0007 Kč. Pokud by tato činnost přešla na zřizovatele, dojde ke zvýšení tržeb o 400 000 Kč. Dále je třeba zohlednit, že náklady organizace na parkovací automaty činily 800 000 Kč, ovšem u těchto nákladů by nebylo možné uplatnit DPH, a proto by došlo k navýšení nákladů o 160 000 Kč. Zřizovatel tedy územně samosprávný celek, je plátcem DPH, což znamená, že u činností, u kterých si odpočet DPH uplatní PO, si zároveň tento odpočet uplatní i ÚSC. Navíc zřizovatel si bude moci uplatnit odpočet DPH na vstupu u nemovitostí, které vykazují ekonomickou činnost a jejichž provoz byl u PO kryt příspěvkem. Z tohoto důvodu bude daňový dopad u zřizovatele výhodnější. Pokud by došlo k převodu činnosti na zřizovatele, tímto by se částečně snížily režijní náklady, ke kterým patří např. účetní software, spisová služba, atd. Dále je třeba zvážit plat ředitele příspěvkové organizace a také možná úspora ekonomických pracovníků. Z těchto důvodů se jeví transformace na zřizovatele jako nejhospodárnější.

80

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

7. Posouzení jednotlivých daní obchodní společnosti a ÚSC

u

PO,

Diplomová práce se v této části zaměří na hodnocení jednotlivých výhod a nevýhod u daní, které jsou v práci rozebírány. Posouzení výhod a nevýhod u příspěvkové organizace: Daň z příjmu: 

organizace musí rozlišovat hlavní a doplňkovou činnost,



administrativa je složitější,



z daňového základu si odečítá 30% až do výše 1 milionu,



ušetřenou daň dle § 20 odst. 7 ZDP musí použít v následujících třech letech ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy (výnosy) nejsou předmětem daně,



má vyšší daňovou povinnost než obchodní společnost, ale pro zřizovatele je ekonomicky výhodnější.

Silniční daň: 

pro příspěvkové organizace není uplatnění daně v zákoně speciálně upraveno,



předmětem daně jsou motorová vozidla, z nichž plynoucí příjmy (výnosy) jsou předmětem daně z příjmu dle § 2 odst. 1 ZDS u subjektů nezaložených za účelem podnikání.

Jelikož PO používá všechna vozidla jak v hlavní tak i doplňkové činnosti, podléhají silniční dani všechna registrovaná vozidla. Daň z přidané hodnoty: 

ekonomická činnost je buď zdaňována, nebo je od daně osvobozena. U přijatých plnění, která organizace použije k činnostem jak zdaňovaným, tak osvobozených od daně (např. nájmy) musí použít tedy krácený koeficient,



nemůže uplatnit odpočet DPH u přijatých plnění, která se vztahují k plnění pro činnost zřizovatele. U přijatých plnění, která použije z části pro ekonomickou činnost a z části pro zřizovatele použije poměrový koeficient. Tímto uplatňuje menší nárok na odpočet na 81

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

vstupu, ale finanční dopad na zřizovatele je příznivější neboť u činnosti pro výkon veřejné správy nemá ÚSC nárok na odpočet. Posouzení výhod a nevýhod u obchodní společnosti: Daň z příjmu: 

může odečítat hodnotu darů od základů daně,



obchodní společnost má daňově uznatelné odpisy,



dle výpočtu s 10% marží by obchodní společnost platila menší daň z příjmu,



měla by vyšší odpočet DPH na vstupu, neboť by nepoužívala krátící koeficient,



obchodní společnost je založena za účelem podnikání a tvorby zisku, tedy ve vztahu ke zřizovateli by uzavřela dodavatelské smlouvy, ve kterých by kalkulovala s určitým ziskem, čímž by více finančně zatížila zřizovatele,

Silniční daň: 

motorová vozidla jsou předmětem daně, protože jsou používána k podnikatelské činnosti.

Daň z přidané hodnoty: 

u přijatých plnění, která použije pro plnění k činnostem, jak zdaňovaných, tak nezdaňovaných použije krácený koeficient,



nebude uplatňovat poměrový koeficient,



se zřizovatelem uzavře dodavatelské smlouvy a tedy bude mít plný nárok na odpočet DPH na vstupu týkajících se těchto plnění,



tato situace znamená pro zřizovatele větší finanční dopad zvláště, když si neodečte DPH u činnosti pro výkon veřejné správy.

82

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Posouzení výhod a nevýhod ÚSC: Daň silniční: 

v daňových zákonech není speciální úprava pro ÚSC a neziskový sektor. Podobně jako u PO se vychází z předmětu daně. To znamená, že pokud jsou motorová vozidla používána k činnostem, jejichž příjmy jsou předmětem daně z příjmu. Ekonomický dopad pro ÚSC a PO je stejný.

Daň z příjmů: 

zřizovatel u daně z příjmu dle zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. daňovou povinnost vypočte, ale už neodvede státu. S takto vypočtenou daňovou povinnosti dále ÚSC hospodaří. Tato skutečnost mě vede k názoru, že by se PO měla zpětně převést na zřizovatele.

Daň z přidané hodnoty: 

zřizovatel, je plátcem DPH, stejně tak jako PO, což znamená, že u činností, u kterých si odpočet DPH uplatní PO, zároveň si tento odpočet uplatní i ÚSC,



zřizovatel si bude moci uplatnit odpočet DPH na vstupu u nemovitostí, které vykazují ekonomickou činnost a nebyly svěřeny PO k hospodářskému využití,



u PO odpočet nebyl možný, jelikož provoz u těchto nemovitostí byl kryt příspěvkem,



daňový dopad bude u zřizovatele výhodnější.

U daně silniční nedochází k úsporám v porovnání s PO a obchodní společností, jestliže jsou motorová vozidla používána k činnostem, u nichž jsou příjmy předmětem daně, podléhají tyto automobily silniční dani. Analýzou DPH u ÚSC a PO, jsem zjistila, že dojde ke zvýšení odpočtu daně na vstupu u ÚSC, jelikož zřizovatel bude moci uplatnit odpočet DPH u budov, které jsou využívány k ekonomické činnosti, na tyto budovy zřizovatel poskytoval příspěvek. Společnost se zřizovatelem by uzavřela dodavatelské smlouvy a tedy bude mít plný nárok na odpočet DPH na vstupu týkajících se těchto plnění. Tato situace znamená pro zřizovatele větší finanční zatížení, jelikož dojde ke zvýšení o zisk a DPH. Vysoký podíl osobních nákladů znamená zbytečný odvod DPH na výstupu. 83

Vlastní práce ________________________________________________________________________________

Příspěvková organizace byla zřízena v době, kdy zřizovatel nebyl plátcem DPH. U objektů, které příspěvkové organizaci byly svěřeny k hospodářskému využití, měl velký význam odpočet DPH na vstupu a proto zřízení organizace bylo výhodné a zároveň náročnou administrativou nebyl zatížen zřizovatel. Když se zřizovatel stal plátcem DPH, význam PO nebyl tak přínosný, neboť u budov, které nebyly PO svěřeny k hospodaření, si organizace nemůže uplatnit odpočet DPH. Pokud by organizace byla převedena na zřizovatele, odpočet DPH by si zřizovatel mohl uplatnit u všech budov, které bude využívat k ekonomické činnosti.

84

Doporučení k daňové optimalizaci PO __________________________________________________________________________________________________________

8. Doporučení k daňové optimalizaci PO Doporučení k dani z příjmů Jako jednou z možností, která by vedla ke snížení daňové povinnosti organizace, je podle mého názoru, možnost PO investovat více do oprav budov, protože tím se zvýší organizaci daňově uznatelné náklady a dojde ke snížení daňové povinnosti. Také možné opravy budov budou mít pozitivní vliv na případné budoucí nájemníky, kteří modernizované budovy budou více vyhledávat. VSI, p. o. má ziskovou doplňkovou činnost a tedy případný zisk může být využit na tyto opravy. Další možností, jak by mohla VSI, p. o. snížit svou daňovou povinnost je prostřednictvím slev dani. Tyto slevy by mohla využít, pokud by zaměstnávala zdravotně postižené zaměstnance. Ze zákona vyplývá pro podnikatelské subjekty i nevýdělečné organizace, že pokud zaměstnává více jak 25 zaměstnanců, musí plnit povinný podíl buď zaměstnáváním osob se zdravotním postižením nebo odběrem výrobků od vybraných dodavatelů (zaměstnávajícího zaměstnance se zdravotním postižením). Pokud tak neučiní, odvádí úřadu práce pokutu, která činí určité procento ze mzdy všech zaměstnanců. Jelikož organizace nemá více jak 25 zaměstnanců, nemá povinnost zaměstnávat zdravotně postiženého zaměstnance. Ovšem pro organizaci možná sleva na dani, by znamenala snížení daňové povinnosti, a proto by organizace měla upřednostnit možnost uzavření pracovního poměru se zdravotně postiženou osobou. Jak zmiňuje zákon o dani z příjmů, mohou organizace snížit svůj základ daně o odčitatelné položky dle § 20 odst. 7 ZDP a to z důvodu, že se jedná o organizaci, která nebyla založena ani zřízena za účelem zisku až o 30% max. však o 1 000 000 Kč. Ovšem pro PO je náročné doložit, jak byla ušetřená daň využita. Proto by organizace měla vést přehlednou evidenci dokladů, kdy příslušnému správci daně může doložit, jak ušetřenou daň použila. PO ze zákona prokázala ušetřenou na základě účtu 648 - Čerpání fondu. Doporučení pro daň silniční Organizace vlastní jen 3 osobní motorová vozidla, které používá v hlavní i doplňkové činnosti, proto jsou předmětem daně. Na základě porovnání daně silniční za rok 2010 a 2011, jsem došla k závěru, že organizace u daně silniční nemá příliš možností, jak by mohla svou daňovou povinnost snížit. Organizace má možnost svou daňovou povinnost snížit dle § 6 ZDS po dobu 9 let a to prvních 36 měsíců o 48%, následujících 36 měsíců o 40% a po dobu následujících 36 měsíců o 25%. Sazba daně se snižuje pro

85

Doporučení k daňové optimalizaci PO __________________________________________________________________________________

podnikatelské subjekty a zároveň i pro PO. U daně silniční tedy nejsou žádná konkrétní zvýhodnění nebo slevy pro územně samosprávné celky a příspěvkové organizace, pokud motorová vozidla používají k činnostem, jejichž příjmy jsou předmětem daně z příjmu. Doporučení k dani z přidané hodnoty U daně z přidané hodnoty by se VSI, p. o. měla zaměřit podle mého názoru na to, aby uskutečňovala zdanitelná plnění, u kterých by měla organizace plný nárok na odpočet daně na vstupu. Tohoto cíle by organizace mohla dosáhnout tím, že pokud by to bylo možné, měla soustřeďovat do určitých budov jen nájemce, kterým se bude účtovat nájem s DPH. Pokud by organizace měla v určitých budovách jen plátce daně, mohla by u těchto prostor uplatnit plný nárok na odpočet daně na vstupu a také by se organizaci zvýšil koeficient pro krácení. Pro organizaci to znamená, že čím bude vyšší koeficient, pomocí kterého bude odpočet daně krátit, tím bude mít větší nárok na odpočet daně, a tedy sníží náklady. Do jiných budov soustřeďovat nájemce, u kterých by se nájem účtoval s DPH i bez DPH. Organizace by tedy tyto prostory využila jak pro osvobozené, tak i pro zdaňované činnosti a uplatnila by krácení odpočtu. Tím, že by uplatňovala organizace plný nárok na odpočet daně, dosáhla by snížení daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty.

86

Závěr __________________________________________________________________________________

9. Závěr Hlavním cílem diplomové práce byl rozbor nákladů a posouzení finančních dopadů na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace. Na základě provedené analýzy nákladů organizace, byly nastíněny možnosti daňové optimalizace příspěvkové organizace na konkrétních daních. Organizace musí správně evidovat výnosy a náklady v rámci hlavní a doplňkové činnosti. Ovšem u hospodaření PO dochází k situacím, kdy v rámci hlavní činnosti může jedna činnost být ztrátová a jiná může být zisková, což znamená, že zisková činnost bude předmětem daně. U doplňkové činnosti tato situace nastat nemůže, jelikož se doplňková činnost hodnotí jako celek. S rozdělením na hlavní a doplňkovou činnost souvisí i klíčování nákladů, což v praxi znamená, že organizace musí k získaným příjmům přiřadit související náklady. Všechny tyto postupy jsou pro organizaci administrativně náročné, ale přináší přesné výsledky. Z provedené analýzy provozních, mzdových a celkových nákladů jsem zjistila, že organizace má správně vymezenou hlavní a doplňkovou činnost, která má pozitivní efekt v rámci daňové optimalizace nákladů. Organizace se snaží plánovat opravy u jednotlivých nemovitostí postupně, protože nájem je v doplňkové činnosti, případná ztráta, která by vznikla u jednotlivých nemovitostí a činností, ovlivní hospodářský výsledek a tím má pozitivní efekt v rámci daňové optimalizace. Příspěvková organizace se v rámci optimalizace snaží zachovat výši nákladů na celkovou údržbu. Prostřednictvím zlepšení organizace práce se výrazně snížil podíl mzdových nákladů. Podle mého názoru, pokud by to finanční situace organizace umožňovala, mohla by se více zaměřit na investování do oprav a modernizaci nemovitostí, které má svěřené k hospodářskému využití. Tímto krokem by snížila svou daňovou povinnost. Jestliže by organizace nezvýšila náklady, nemá možnost výši daně z příjmů optimalizovat. Je také předpoklad, že opravené a modernizované budovy budou případní nájemníci více vyhledávat a to také z důvodu, že případné zateplení a výměna oken, jim sníží náklady na energie a nájem pro ně bude výhodnější. Na rozbor nákladů organizace navazuje v diplomové práci rozbor výnosů, na základě analýzy výnosů bylo zjištěno, že v hlavní činnosti organizace jsou výnosy tvořeny zejména příspěvkem od zřizovatele, organizace výši tohoto příspěvku nemůže ovlivnit. V doplňkové činnosti podstatnou část výnosů tvoří výnosy z pronájmu, parkovacích stání a dále pak parkovacích karet.

87

Závěr __________________________________________________________________________________

V roce 2011 byly výnosy z pronájmu menší hlavně z důvodu tohoto, že v budově Smetanova 1484 ukončili někteří nájemníci nájemné smlouvy a prostory organizace se zatím nepodařilo pronajmout. U daně z příjmu příspěvková organizace může svou daňovou povinnost optimalizovat tím, že by mohla více investovat do oprav budov, protože tím se zvýší organizaci daňově uznatelné náklady. Organizace může provádět opravy svých budov, jelikož její doplňková činnost je zisková, takže případný zisk může využít u oprav nemovitostí. U daně silniční nebyly zjištěny konkrétní daňové výhody nebo slevy pro neziskový sektor, protože motorová vozidla jsou používána k činnosti u nichž příjmy převyšují náklady a jsou předmětem daně. Organizace, aby odváděla státu nejmenší daňovou povinnost, měla by mít ve vlastnictví automobily s nejmenším zdvihovým objemem, kde je daňová sazba nejnižší. U DPH by se měla organizace zaměřit na to, aby prostory pronajímala plátci daně, u tohoto plnění bude mít organizace plný nárok na odpočet. Dále pokud by organizace pronajímala budovu plátcům i neplátcům daně, měla by krácený nárok na odpočet podle § 72 odst. 4 ZDPH. Proto by se měla organizace zaměřit na to, aby dávala přednost plátcům daně, protože v tomto případě bude docházet k situaci, kdy se krácený nárok na odpočet bude zvyšovat a tímto PO dosáhne toho, že bude mít větší nárok na odpočet daně. Dílčím cílem diplomové práce bylo posoudit možnou transformaci PO na obchodní společnost nebo provést zpětný převod na zřizovatele. Proto byly nastíněny možné výhody nebo nevýhody u PO, obchodní společnosti a zřizovatele. Před rozhodnutím o transformaci, je nutné zjistit, zda organizace v průběhu předchozích 5 let nevyužila odpočet DPH na vstupu u nakoupeného dlouhodobého majetku nebo technického zhodnocení. V tomto případě se musí vypořádat uplatněné DPH. U daně silniční je ekonomický dopad pro ÚSC a PO je stejný, za předpokladu, že jsou motorová vozidla používána k činnostem, u nichž jsou příjmy předmětem daně, podléhají tyto automobily silniční dani. S ohledem na posouzení jednotlivých výhod a nevýhod u PO, obchodní společnosti a ÚSC, jsem došla k závěru, že by pro PO byl výhodnější převod na zřizovatele než možná transformace na obchodní společnost. Obchodní společnost je plátcem daně z příjmu a musí svou daňovou povinnost odvést státu, naproti tomu ÚSC je také v režimu plátce daně ovšem svou daňovou povinnost neodvede státu, ale ponechá si ji k hospodaření.

88

Závěr __________________________________________________________________________________

Analýzou DPH u ÚSC a PO, jsem zjistila, že dojde ke zvýšení odpočtu daně na vstupu u ÚSC, jestliže zřizovatel bude moci uplatnit odpočet DPH u budov, které jsou využívány k ekonomické činnosti, na tyto budovy zřizovatel poskytoval příspěvek. Společnost se zřizovatelem by uzavřela dodavatelské smlouvy a tedy bude mít plný nárok na odpočet DPH na vstupu týkajících se těchto plnění. Pro zřizovatele tato situace znamená větší finanční zatížení a to z toho důvodu, že dojde ke zvýšení o zisk a DPH. Vysoký podíl osobních nákladů znamená zbytečný odvod DPH na výstupu. Příspěvková organizace byla zřízena v době, kdy zřizovatel nebyl plátcem DPH. U objektů, které příspěvkové organizaci byly svěřeny k hospodářskému využití, měl velký význam odpočet DPH na vstupu a proto zřízení organizace bylo výhodné a zároveň náročnou administrativou nebyl zatížen zřizovatel. Ovšem když se zřizovatel stal plátcem DPH, význam PO už nebyl tak přínosný, neboť u budov, které nebyly PO svěřeny k hospodaření, si organizace nemůže uplatnit odpočet DPH. Pokud by organizace byla převedena na zřizovatele, odpočet DPH by si zřizovatel mohl uplatnit u všech budov, které bude využívat k ekonomické činnosti. Jestliže by činnost parkovacích automatů byla převedena na zřizovatele, pak by byla v režimu výkonu veřejné správy dle § 23 zákona č. 13/1997 o pozemních komunikacích, což znamená, že nebude osobou povinnou k dani a tím by došlo k navýšení tržeb o 240 000 Kč. Z těchto důvodů si myslím, že by PO měla přejít na svého zřizovatele. Tento převod bude pro zřizovatele nejefektivnější a nejhospodárnější.

89

Seznam použité literatury __________________________________________________________________________________

10. Seznam použité literatury FITŘÍKOVÁ, D., zřízených

MUSILOVÁ,

příspěvkových

L. DPH u územně samosprávných celků a jimi organizací.

2.

vyd.

Karviná:

Paris,

2010.

340 s. ISBN 978-80-87173-10-7.

HOŠÁKOVÁ, A, MUSILOVÁ, L. Praktická aplikace přímých daní. 1. vyd. Ostrava: EconomiCon, 2012. 186 s. ISBN 978-80-905065-1-0.

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1. 1. 2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 279 s. ISBN 978-80-247-3206-0.

MÁČE, M. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu 2010. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 335 s. ISBN 978-80-247-3343-2.

RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace, vznik • účetnictví • daně. 10. vyd. Olomouc: Anag, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7263-2.

SYNEK, M. A KOLEKTIV. Manažérská ekonomie. 5. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 480 s. ISBN 978-80-247-3494-1. Úz č. 761 – Účetnictví 2010 územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola. Ostrava: Sagit, 2009. 224 s. ISBN 978-80-7208-777-8.

VOLTNEROVÁ, K., TÉGL, P. Vztahy mezi zřizovatele a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku od 1. 4. 2009. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2009. 151 s. ISBN 978-80-7263-546-7.

90

Seznam použité literatury __________________________________________________________________________________

Internetové zdroje: BussinesInfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export. Informace k řežimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví [online] [cit. 8. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/preneseni-dan-povinnostdph-stavebnictvi-3526.html.

Právní předpisy: Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Výroční zpráva 2009 Vsetínské správní a investiční příspěvkové organizace. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zřizovací listina 2010 Vsetínské správní a investiční příspěvkové organizace.

91

Přílohy práce __________________________________________________________________________________________________________

11. Přílohy práce

92

Přílohy práce __________________________________________________________________________________

93

Přílohy práce __________________________________________________________________________________

94

Přílohy práce __________________________________________________________________________________

95

Přílohy práce __________________________________________________________________________________

96

Přílohy práce __________________________________________________________________________________

97

Přílohy práce __________________________________________________________________________________

98

Rozbor nákladů ve vazbě na daňovou optimalizaci příspěvkové organizace

Recommend Documents