Problematika tvorby minimálního preventivního programu pro ZŠ

Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Lenka Žlabová

Problematika tvorby minimálního preventivního programu pro ZŠ

Vedoucí: Mgr. Lucie Hubertová 2013

1

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci Problematika tvorby minimálního preventivního programu pro ZŠ zpracovala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.

25.8.2013

Lenka Žlabová

Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA. 2

Anotace a klíčová slova Cílem této absolventské práce je usnadnit zpracování Minimálního preventivního programu pracovníkům škol a školských zařízení především školním metodikům prevence. První část práce je věnována vysvětlení základních pojmů, které jsou důležité pro další práci s textem. Vysvětluje pojmy jako sociálně patologické jevy, primární prevence, sekundární prevence, terciální prevence, Školní preventivní strategie a konečně i pojem Minimální preventivní program. Po vysvětlení základních pojmů se práce věnuje důvodům, proč je Minimální preventivní program vytvářen a jaké zdroje mohou sloužit jako podklad pro jeho zpracování. Jedním z nejdůležitějších zjištění zůstává, že neexistuje vzorový Minimální preventivní program. Školní metodik prevence se může při zpracování držet pouze doporučeného obsahu. Tento obsah by neměl být v rozporu s platnou legislativou, proto právě legislativě je věnována střední část práce. Jsou zde rozebrány tři metodické pokyny, které souvisí s Minimálním preventivním programem. V neposlední řadě zde najdeme i kapitolu o Školní preventivní strategii, která má být jedním z podkladů pro zpracování Minimálního preventivního programu. Praktická část patří samotnému zpracování Minimálního preventivního programu, vysvětluje, co do něj může obsahově patřit. Jednotlivé části jsou doloženy ukázkami pro představu, jak by mohl výsledný program vypadat.

Minimální preventivní program Rizikové chování Školní preventivní strategie Metodické doporučení k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č.j. 14 423/99-22 Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 Česká školská inspekce

3

Annotation and key words The purpose of this Bachelor thesis is to simplify the processing of the Minimal prevention program. This program is used by school workers especially Prevention Methodists in school facilities. The first chapter of the thesis is focused on explanation of essential expressions, which are very important for other work with the text. There are expressions clarified as Social pathological phenomenon, Primary prevention, Secondary prevention, Tertiary prevention, School prevention strategy and finally an expression Minimal prevention program. After the explanation of basic expressions thesis gives reasons, why Minimal prevention program is created and which sources can be used as basic data for processing of the program. One of the most important findings is that there is no model Minimal prevention program. During the processing the School prevention Methodist may follow only recommended content. This content should not be in contradiction with valid legislation, and that is why the third part of the thesis is focused on legislation. There are three methodological guide lines analyzed, which are related to Minimal prevention program. Finally thesis includes chapter about School prevention strategy, which is one of the basic data for processing Minimal prevention program. Practical part of thesis belongs to processing of Minimal prevention program, explains what can be included in it. Particular parts of the last chapter contain examples how the final program could work.

Minimal prevention program High – risk behavior School prevention strategy Methodological recommendation for upbringing against racism expression, xenophobia and intolerance Ref. no. 14 423/99-22 Methodological recommendation for primary prevention high-risk behavior of children, pupils, and students in schools and school facilities. Ref. no. 21291/2010-28 Czech school inspection

4

Poděkování

Chtěla bych poděkovat vedoucí práce Mgr. Lucii Hubertové za dobře míněné rady a poznámky k práci. Dále děkuji paní ředitelce RNDr. Věře Pavlové, za možnost vyzkoušet si zpracování Minimálního preventivního programu. Děkuji rodině a přátelům za trpělivost, pomoc, bez které by tato absolventská práce nemohla vzniknout.

5

OBSAH ÚVOD 1 SLOVNÍČEK POJMŮ……………………………………………………………....9 1.1 Sociálně patologické jevy………………………………………………......9 1.1.1 Rizikové chování ………………………………………………...10 1.1.2 Šikana…………………………………………………………....10 1.2 Primární prevence………………………………………………………...11 1.2.1 Nespecifická primární prevence………………………...………..11 1.2.2 Specifická prevence……………………………………………...12 1.3 Sekundární prevence……………………………………………………..12 1.4 Terciální prevence………………………………………………………...13 1.5 Školní preventivní strategie (Strategie)……………………...…………..13 1.6 Minimální preventivní program (MPP)………………………………...13 2 ÚVOD DO PROBLÉMU………………………………………..…………………14 2.1 Proč se MPP vytváří………………..……………………………………..14 2.2 Vypracování MPP………..………………………………………………..15 2.2.1 Nepřesný obsah MPP…………………………..…………………16 2.3 Shrnutí MPP………………………………………………...……………..17 3 LEGISLATIA A DOKUMENTY PRO MPP……………………………………..18 3.1 Proč tyto dokumenty znát………………………………………...……...18 3.2 Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních………………………………...……….18 3.2.1 Ukotvení metodického pokynu v zákoně…………………………19 3.2.2 Obsah metodického pokynu………………………...…………….20 3.3 Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance……………………………………………………………………..………21 3.3.1 Ukotvení metodického pokynu v zákoně…………………………21 3.3.2 Obsah metodického pokynu………………………………………22 3.4 Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení……………………………………………………………………..23

6

4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE…………………………………………25 4.1 Úvod do školní preventivní strategie…………………………………… 25 4.2 Legislativa……………………………………………………………...….25 4.3 Školní preventivní strategie…………………………………...…………26 4.4 Příklad z praxe…………………………………………………………....27 4.4.1 Ukázka realizace strategie………………………………………..27 5 ZAKÁZKA NA ZPRACOVÁNÍ MPP………………………………………….…29 5.1 Úvod………………………………………………………………………..29 5.2 Zadavatel a zdroje………………………………………………………...29 5.3 Charakteristika školy……………………………………………………..30 5.3.1 Vnitřní a vnější zdroje……………………………………………32 5.4 Forma současného stavu ve škole………………………………………..35 5.5 Vytyčení sociálně patologických jevů…………………………………….37 5.6 Vymezení cílové skupiny………………………………….………………38 5.7 Metody a formy práce…………………………………………………….38 5.8 Zaměření (cíl) minimálního preventivního programu………………….41 5.9Aktivity……………………………………………………………………..43 5.9.1 Vzdělávání pedagogů………………………………………….…44 5.9.2 Spolupráce se zákonnými zástupci……………………………….45 5.10 Úkoly pro jednotlivé pracovníky………………………………………..46 5.11 Řešení přestupků při výskytu rizikového chování…………………….48 5.11.1 Základní intervence pedagoga…………………………………..49 5.12 Školní program proti šikanování…………………………………….....56 5.12.1 Předpoklady pro fungování……………………………………...56 5.12.2 Jednotlivé součásti programu……………………………………57 5.13 Vyhodnocení a úkoly pro příští rok…………………………………….59 6 DISKUZE…………………………………………………………………………....60 ZÁVĚR……………………………………………………….………………………..62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………...……………..63 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK……………...………...………………………66 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Kroky pro vypracování MPP……………………………...67 Příloha č. 2 Schéma MPP……………….………………………………..68 Příloha č. 3 Atre kapitola 3.8 MPP – obsah………………...………….69 7

ÚVOD Ústředním tématem této práce je Minimální preventivní program, který je jedním z dokumentů, které si zpracovávají školy a školská zařízení. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem měla možnost vypracovat Minimální preventivní program pro ZŠ Pecka. Zaujalo mě, že neexistuje jednotná vzorová verze a kolik práce musí vynaložit školní metodik prevence, aby tento dokument zpracoval. Stanovila jsem si proto za cíl, usnadnit zpracování Minimálního preventivního programu pracovníkům škol a školských zařízení, především školním metodikům prevence. Dalším důvodem, proč jsem si tento cíl zvolila, byla zvědavost, zda jsem při vypracování Minimálního preventivního programu pro ZŠ Pecka postupovala správně a zda jsem dodržela náležitosti, které má Minimální preventivní program obsahovat. K cíli se budu snažit přiblížit komplexně, nejprve si najdu základní pojmy, které se pojí s problematikou Minimálního preventivního programu. Zjistím proč a za jakým účelem se Minimální preventivní program zpracovává. Pokusím se shromáždit platnou legislativu, podle které se má Minimální preventivní program zpracovávat. V praktické části krok za krokem vysvětlím jednotlivé obsahové části Minimálního preventivního programu. Pro lepší názornost využiji i ukázky z Minimálního preventivního programu pro ZŠ Pecka. Pokusím se tak vytvořit „kuchařku“, podle které se dá Minimální preventivní program vytvořit. Výstupem práce tedy bude návod, co by měl obsahovat Minimální preventivní program. Přínos pro pracovníky škol a školských zařízení by měl být, že se budou snadněji orientovat v problematice vytváření Minimálního preventivního programu. Měli by být schopni nejen Minimální preventivní program vytvořit, ale i odůvodnit jeho jednotlivé části. Přínosem by měl být i rozbor platné legislativy, podle které se může Minimální preventivní program vytvářet.

8

1 SLOVNÍČEK POJMŮ Pro lepší orientaci v práci, si zde vysvětlíme některé základní pojmy, které nám mají pomoci lépe se zorientovat a porozumět problematice spojené s Minimálním preventivním programem. 1.1 Sociálně patologické jevy Sociálně patologické jevy jsou jevy, které společnost hodnotí jako nežádoucí. Jedná se o takové formy chování, které porušují sociální, právní a morální normy společnosti. Příklad sociálně patologického jevu je domácí násilí, týrání, vandalismus, šikana, užívání návykových látek, kriminalita. Sociálně patologické jevy můžeme rozdělit do dvou oblastí. První oblast se věnuje rozpoznání a včasnému zásahu při zjištění sociálně patologického jevu jako je domácí násilí, komerční sexuální zneužívání. Druhá oblast se věnuje prevenci rizikového chování jako je šikana, kriminalita.1 Rizikové chování definuje Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních §2 odstavec c.) jako „ chování, které předchází vzniku sociálně patologických jevů.“2 V metodickém doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 se nepoužívá pojem sociálně patologické jevy. Tato změna terminologie je odůvodněna tím, že „ Pojem sociálně patologické jevy je pojmem sociologickým a postihuje fatální jevy ve společnosti (alkoholismus, krádeže, vraždy apod.).“ Pedagog, ale pracuje s rizikovým chováním, které účinnými primárně preventivními opatřeními a postoji minimalizuje, diagnostikuje a následně po odhalení rizikového chování přijímá efektivní opatření.3

1

ČR. Věstník 2007/11: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: Věstník MŠMT, 2007, č.j. 20 006/2007-51. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/2007-11?highlightWords=v%C4%9Bstn%C3%ADk+2007%2F11 2 O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. In: 72/2005. 2005. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005-sb1?highlightWords=Vyhl%C3%A1%C5%A1ka+%C4%8D.+72%2F2005 3 ČR. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prevenci%20rizikoveh o%20chovani.pdf

9

1.1.1 Rizikové chování Rizikové chování je chování, které prokazatelně vede k nárůstu sociálních, výchovných, zdravotních rizik pro společnost nebo pro jedince. Samotné rizikové chování a jeho následky můžeme zkoumat a ovlivňovat jej preventivními a léčebnými zásahy. Pod pojem rizikové chování si můžeme zařadit: šikanu, násilí ve škole, záškoláctví, užívání návykových látek, závislosti nelátkového charakteru ( gambling, počítače), užívání anabolitik a steroidů, obecně kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, rasismus, xenofobii, zneužívání (i komerční zneužívání) a týrání dětí.4 Podle Pražského centra primární prevence může být rizikové chování charakterizováno i těmito znaky: - „Chování směřuje proti sobě samému nebo skupině. -

Míra rizika je v přímém vztahu k věku, k sociální a profesní příslušnosti a k přechodnosti nebo stálosti deficity chování jednotlivce.

-

Rizikové chování zahrnuje zejména narušení vztahů k sobě, vrstevníkům, příslušníkům rodiny, společnosti…

-

Rizikové chování má obvykle instrumentální povahu, je založeno na agresivních klíčích, které mají emocionální povahu.

-

Rizikové chování je proniknuto kulturní ritualizací, která není vždy uvědomovaná.“5 1.1.2 Šikana

Šikana patří do rizikového chování. Jedná se o cílené, opakované chování, jehož cílem je ublížit, ohrozit nebo zastrašit jedince nebo skupinu, která se neumí nebo nemůže bránit. Šikana může mít podobu verbálních, fyzických útoků nebo může být kombinací obou. Šikana je velmi nebezpečná, protože narušuje pocit bezpečí žáků, který je důležitý pro jejich zdravý rozvoj. Odhalení šikany je mnohdy obtížné, často zůstává očím pedagogů skrytá. Šikana je velmi záludná, protože i při malé intenzitě, může oběť prožívat psychické trauma, které může mít dlouhodobé následky. Řešení šikany v rozvinutých formách vyžaduje zásah specializovaného odborníka.6 4

Rizikové chování pod sebou zahrnuje většinu konkrétních případů, které obsahoval pojem sociálně patologické jevy v Metodický pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u děti, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 20 006/2007-51. 5 Co je rizikové chování. Pražské centrum primární prevence [online]. [cit. 2013-07-31]. Dostupné z: http://www.prevence-praha.cz/rizikove-chovani-charakteristiky

10

1.2 Primární prevence Primární prevence má pomáhat předcházení vzniku rizikového chování. Jejím cílem je mapovat příčiny, podmínky a předpoklady pro vznik rizikového chování. Toto mapování příčin a podmínek má vést k zabránění, aby rizikové chování vzniklo. Následně si klade za cíl zabránit jeho projevům v chování. Primární prevence ve školách a školních zařízeních je velmi důležitá, protože pomáhá žáky směřovat ke zdravému životnímu stylu a ke zdravému rozvoji jejich osobnosti. Primární prevenci můžeme podle Metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků, studentů ve školách a školských zařízeních rozdělit na několik metod. Pro následné zpracování MPP je důležité rozdělení na nespecifickou a specifickou primární prevenci. 1.2.1 Nespecifická primární prevence Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků, studentů ve školách a školských zařízeních, vymezuje nespecifickou prevenci jako všechny aktivity, které mají podporovat zdravý životní styl jedince a vedou jej k osvojování pozitivního sociálního chování. Cílem je, aby se jedinec naučil smysluplně využívat svůj volný čas. Má naučit žáky, vybírat si sportovní, zájmové, volnočasové aktivity a programy, které vedou ke vštípení a následnému dodržování určitých společenských pravidel, k odpovědnosti za sebe a své jednání a samozřejmě ke zdravému rozvoji osobnosti.7 Nespecifická prevence je součástí ŠVP ( Školního vzdělávacího programu). Je realizována i ve výuce jednotlivých předmětů, jejichž cílem je zdravě zvyšovat sebevědomí a sebeuvědomění žáků, které vede ke zdravému a všestrannému vývoji jedince. Znamená to, že jedince učí vhodně verbálně a neverbálně komunikovat se svým okolím. Pomáhá mu vyjadřovat své názory, aniž by snižoval sebevědomí druhých lidí. Zlepšuje schopnosti jedince vyrovnávat se s neúspěchem. Učí jak nepodlehnout manipulaci.8

6

Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy. In: Č.j. 24 246/2008-6. 2008. Dostupné z: http://www.msmt.cz/pro-novinare/metodicky-pokyn-k-prevenci-a-reseni-sikanovani-mezi-zaky 7 ČR. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prevenci%20rizikoveh o%20chovani. článek 2 od. 2 8 MGR. NOVOTNÝ, Robert. ZŠ A MŠ OSTRAVA- HRABŮVKA. Školní preventivní strategie 20092013. Mitušova 1115/8 700 30 Ostrava- Hrabůvka, 2009. http://www.zsmitusova8.cz/uredni%20deska/skolnipreventivnistrategie2009-2013.pdf

11

1.2.2 Specifická prevence Do této prevence patří aktivity a programy, které jsou zaměřeny na předcházení a zmenšování výskytu jednotlivých forem rizikového chování. Specifická prevence se dále dělí na: -

Indikovanou prevenci, která se zaměřuje na jednotlivce i skupiny, u kterých byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování ve škole a v rodině. U jedince bylo odhaleno problematické navazování vztahů s vrstevníky.

-

Selektivní prevenci, která je zaměřena na žáky, kde předpokládáme, že je zde zvýšená možnost objevení rizikového chování.

-

Všeobecnou prevenci, která se zaměřuje na širší společnost, bez zjišťování rozsahu problému nebo rizika.9

Podle školního metodika prevence MŠ a ZŠ Ostrava - Hrabůvka Mgr. Roberta Novotného, se jedná o programy „cíleně zaměřené na řešení výskytu konkrétních sociálně patologických jevů. Tyto aktivity nejsou součástí učebního plánu, reagují na zvláštní situace v třídních kolektivech nebo mezi třídními kolektivy, či ve vztazích mezi třídními kolektivy a pedagogy. Tyto situace jsou zjišťovány na základě šetření prováděného ve škole například formou pozorování, monitoringu třídního učitele, sociometrií, dotazníky, diskusemi.“10 1.3 Sekundární prevence Cílem sekundární prevence je včas odhalit rizikové chování, které se již u žáka projevilo. Včasným odhalením se snaží zabránit, aby se dále šířilo nebo se více prohlubovalo. Nejlépe se zasahuje v začátcích, dokud si skupina neosvojí rizikové chování za své. Včasnou intervencí se snaží minimalizovat škody, které mohli vzniknout. Je zaměřena především na ohrožené skupiny, jako je mládež. Školy mají sekundární prevenci velmi často podrobně popsanou ve Školních řádech, Minimálních preventivních programech. Jedná se o podrobné postupy, jak řeší jednotlivé situace výskytu či odhalení rizikového chování. 9

ČR. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prevenci%20rizikoveh o%20chovani.pdf článek 2 od. 2 10 MGR. NOVOTNÝ, Robert. ZŠ A MŠ OSTRAVA- HRABŮVKA. Školní preventivní strategie 20092013. Mitušova 1115/8 700 30 Ostrava- Hrabůvka, 2009. http://www.zsmitusova8.cz/uredni%20deska/skolnipreventivnistrategie2009-2013.pdf

12

1.4 Terciální prevence Terciální prevencí se rozumí prevence, která má zabránit následovnému opakování výskytu rizikového chování. Zaměřuje se především na jedince a skupiny, které si již prošli léčbou rizikového chování. Cílem je, aby se znovu neřešila stejná situace. Jedná se o následnou práci se skupinou, která si například prošla šikanou. Nyní je skupina vyléčená, šikana se zde již neobjevuje, ale je potřeba provést nějaká opatření, aby tento stav byl trvalý a neopakoval se. 1.5 Školní preventivní strategie (Strategie) Školní preventivní strategie (dále jen Strategie) je součástí Školního vzdělávacího programu (ŠVP). Školní preventivní strategie, se někdy označuje názvem školní preventivní program. Strategie, je zpracovávána jako dlouhodobý program školy. Škola nebo školské zařízení si v ní vytyčuje dlouhodobé a krátkodobé cíle, které mají podpořit zdravý životní styl žáka. Podměty ze Strategie by měli být zapracovány do Minimálního preventivního programu. 1.6 Minimální preventivní program (MPP) Minimální preventivní program (dále jen MPP) je dokument, který povinně každý rok škola zpracovává. Při zpracování vychází ze Strategie, interních dokumentů školy a především z platné legislativy. Shrnuje v sobě postupy a aktivity školy, které vedou žáky ke zdravému životnímu stylu. Jeho součástí je i postup při odhalení rizikového chování. Více se důvodům pro vypracování Minimálnímu preventivnímu programu budeme věnovat v následující kapitole.

13

2 ÚVOD DO PROBLÉMU Po objasnění základní terminologie se začneme věnovat základním otázkám, proč se MPP vytváří a o jaký dokument se jedná. 2.1 Proč se MPP vytváří Hlavní důvod, proč se MPP vytváří je, že podléhá kontrole České školní inspekce. Česká školní inspekce je podle Školského zákona § 173 odst. 1 „ správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu.“11 To znamená, že vypracování MPP je ze zákona vymahatelné. Kontrolu MPP může provést i Krajský úřad.12 MPP se pravidelně vyhodnocuje, zjišťuje, jak se škole vedlo MPP realizovat. Vyhodnocení MPP je veřejně přístupné a můžeme ho najít ve výroční zprávě o činnosti školy. Z hlediska obsahu se vypracovává, protože si v něm škola jasně definuje cíle, které by chtěla během školního roku splnit. Postupy, jak těchto cílů chce dosáhnout. Rozděluje jasně kompetence a propojenost klíčových pracovníků. Popisuje řešení výskytu a prevenci rizikového chování. Z MPP by mělo vyplývat, jakými způsoby škola směruje žáky ke zdravému životnímu stylu a harmonickému všestrannému rozvoji osobnosti. Při vytváření MPP podle Pedagogicko- psychologické poradny v Brně, by měl hlavní záměr reagovat na „hodnocení předcházejícího období a výskyt současných problémů na škole.“13 S MPP by měli být seznámeni, nejen pedagogičtí pracovníci, ale i zákonní zástupci a žáci. Zákonní zástupci by měli být schopni z MPP vyčíst, na koho se v případě problémů mohou obrátit a jak se mohou zapojit do chodu školy. Po přečtení by měli získat informace o aktuálním stavu ve škole, jak škola řeší a pracuje s rizikovým chováním. PhDr.Lenka Skácelová, zdůrazňuje nutnost zapojení rodičů do výchovně vzdělávacího procesu na školách a školských zařízeních. Rodič by měl vědět, jaké jsou

11

ČR. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: 561/2004. 2004. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf 12 Krajský úřad podle Metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních odst.2 c) „vytváří podmínky pro realizaci Minimálních preventivních programů ve školách svého regionu a kontroluje jejich plnění (přerozdělovaní finančních prostředků z Programů na podporu aktivit v oblasti prevence SPJ u děti a mládeže v působnosti resortu MŠMT na daný rok – Program I)“ Zdroj: ČR. Věstník 2007/11: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: Věstník MŠMT, 2007, č.j. 20 006/2007-51. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/200711?highlightWords=v%C4%9Bstn%C3%ADk+2007%2F11 13 PPP Brno. [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

14

postoje školy v oblasti prevence rizikového chování a jak škola řeší selhání jejich dítěte.14 Žák by měl především získat informace, na koho se může obrátit, když jej něco trápí. Má získat jistotu, jak bude škola a případně další orgány (OSPOD, Policie ČR) postupovat při odhalení, vyšetřování a řešení rizikového chování. 2.2 Vypracování MPP MPP je dokument, který vychází ze školní preventivní strategie, která má být zakotvena ve Školním vzdělávacím programu. MPP je zpracováván školním metodikem prevence, který má při jeho tvorbě úzce spolupracovat s ostatními zaměstnanci školy. Samozřejmostí by měla být i spolupráce se zákonnými zástupci žáků. MPP je vypracováván na aktuální školní rok. Vyhodnocování programu probíhá minimálně 1x ročně. Program by měl reagovat i na podněty, které vzešli z vyhodnocení předchozího MPP, Výročních zpráv, Zpráv školního metodika prevence. Po zapracování podmětů z těchto dokumentů, může školní metodik prevence pružněji navrhovat programy pro jednotlivé oblasti prevence rizikového chování a tak dosáhnout jejich účinnější prevence. Legislativně je MPP zakotven v Metodickém pokynu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR č.j. 21291/2010-28 k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.

14

PhDr. SKÁCELOVÁ, Lenka. PPP BRNO. Manuál pro tvorbu mpp školy. Brno. Dostupné z:

http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

15

2.2.1 Nepřesný obsah MPP Při zpracování zakázky na vytvoření MPP od školy jsem narazila na problém, jak vlastně má konečná verze MPP pro tuto školu vypadat a co má přesně obsahovat. Pro inspiraci jsem si prostudovala metodické pokyny, MPP jiných škol a CD ATRE15, kde jsem našla základní informace, jak by měl zhruba výsledný dokument vypadat a co by měl obsahovat. Ale i přes tyto materiály jsem nikde nenašla vzorový MPP. S odstupem času, po vytvoření MPP jsem narazila na publikaci zveřejněnou na webových stránkách PPP v Jičíně. Jedná se o Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy od autorů Michal Miovský, Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová.16 V monografii těchto autorů se dočeteme, že vlastně neexistuje jednotná verze, jak by měl MPP vypadat, protože chybí pravidla, podklady, materiály, které by reprezentovali konkrétní ověřené programy a postupy, ze kterých by se měl MPP skládat.17 Miovský k tomu dodává „ Všichni vědí že „to“ mít musí. Všichni „to“ více méně tak nějak mají formulované. Všichni o „tom“ hovoří a pořádají semináře a dokonce „to“ i vyhodnocují. Nikdo však není zcela přesvědčivě schopen říci co „to“ přesně je, a jasně definovat z jakých částí se „to“ skládá, jak jsou tyto části rozsáhlé, kde začínají, kde končí, jaký je jejich přesný obsah, návaznosti atd.“18 Ani v této publikaci tedy nelze najít vzorovou podobu MPP, ale nabízí jasně popsané teoretické části, které má MPP zhruba obsahovat. Škole je ponechána volnost v tom, aby si jednotlivé celky přizpůsobila svým personálním, materiálním, finančním, technickým podmínkám. Jasně definované jsou pouze legislativní předpisy, normy, doporučení a zákony, kterých by se měl autor MPP držet.

15

CD ATRE je CD materiál od společnosti ATRE, se sídlem v Novém Bydžově. ATRE vydává odborné publikace se školskou problematikou a počítačové programy pro mateřské, základní a střední školy. www.atre.cz 16 Jedná se o monografii, která vznikla na pozadí tří letého projektu VYSPI, což znamená „Tvorba systému modulárního vzdělávání v oblasti prevence rizikového chování pro pedagogické a poradenské pracovníky škol a školských zařízení na celostátní úrovni“ číslo projektu je CZ.1.07/1.3.00/08.0205, který je financovan z programu ESF OP VK. 17 MICHAL MIOVSKÝ, Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu. Klinika adiktologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice: TOGGA, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5., 2012. ISBN 978-80-87258-74-3. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/dokumenty/Minimalnipreventivni-program.pdf s.10 18 MICHAL MIOVSKÝ, Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu. Klinika adiktologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice: TOGGA, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5., 2012. ISBN 978-80-87258-74-3. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/dokumenty/Minimalnipreventivni-program.pdf s.9

16

2.3 Shrnutí MPP Nyní si krátce shrneme, co o MPP zatím víme. Jedná se o dokument školy nebo školského zařízení, který vypracovává pracovník školy, nejčastěji školní metodik prevence, ve spolupráci s ostatními pracovníky školy a ideálně i za přispění zákonných zástupců žáků. V dokumentu jsou rozděleny klíčové kompetence pracovníků, popsány postupy řešení rizikového chování. V MPP si škola vytyčuje cíle, kterých chce dosáhnout a způsoby, jak směřovat žáky ke zdravému životnímu stylu. Vypracování MPP je vymahatelné podle zákona (viz kapitola 3 Legislativa a dokumenty pro MPP). Vypracovaný dokument podléhá kontrole České školní inspekce. Škola jej pravidelně vyhodnocuje. Zpracovaný dokument i jeho následné vyhodnocení by mělo být veřejně přístupné. MPP by měl reagovat i na podněty, které vzešli z předchozího vyhodnocení MPP, Výročních zpráv, Zpráv školního metodika prevence. Zásadním zjištěním zůstává, že neexistuje vzorový MPP, škola nebo školské zařízení si jej přizpůsobují svým potřebám.

17

3 LEGISLATIVA A DOKUMENTY PRO MPP Legislativa a dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) mají klíčovou úlohu, protože sjednocují vzdělávací politiku státu. Pro účely vypracování MPP, je dobré znát především tyto metodická doporučení. Pro usnadnění orientace v metodických doporučeních, si rozebereme jejich obsahy. 3.1 Proč tyto dokumenty znát Ředitel, pedagogičtí pracovníci ve školách a školských zařízeních by měli dodržovat legislativu a doporučení MŠMT. Jedná se o velké množství zákonů a legislativních předpisů. Ředitelé školy a pedagogičtí pracovníci si pro přehlednost vypracovávají upravené a zjednodušené dokumenty, které mají svůj původ právě v této legislativě a doporučeních MŠMT. Jedním z takových dokumentů, který si škola vypracovává a dále přizpůsobuje svým potřebám je i MPP. Proto je důležité znát z velkého množství legislativních dokumentů, alespoň tu část z nich, která upřesňuje zpracování a obsah MPP. V této kapitole si představíme některé z metodických pokynů, které by měli být základem pro vypracování MPP. Z legislativy, můžeme také převzít podrobné postupy, jak jednat při prevenci a odhalování a řešení rizikového chování. Správnost těchto postupů bývá ověřena. To znamená, že je zde i jistá záruka účinnosti. Znalost těchto dokumentů nám také umožní sestavit MPP, který splňuje legislativní podmínky, neodporuje zákonu a celostně pojímá prevenci na školách a školských zařízeních. Při sestavování MPP je také důležité přizpůsobit MPP potřebám a specifikám školy. 3.2 Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních Jedním z nejdůležitějších metodických pokynů, je právě Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 (dále jen metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování). Při hledání tohoto metodického pokynu si musíme dát pozor, protože v seznamu platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy najdeme verzi č.j. 20 006/2007-51 Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, která byla nahrazena č.j. 21291/2010-28 tedy Metodickým pokynem k primární prevenci

18

rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.19 Při vyhledávání se mi jej nepodařilo na stránkách MŠMT najít, proto odkazuji na Pražské centrum primární prevence, kde je odkaz na –>Legislativa – >Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování na školách.20 3.2.1 Ukotvení metodického doporučení v zákoně Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT), vydalo několik významných dokumentů, týkajících se problematiky prevence rizikového chování. Jedním z těchto dokumentů je i č.j. 21291/2010-28 Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování21 Je to jeden z dokumentů, o který se vypracování MPP opírá především. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování, navazuje na školský zákon č. 561/2004 Sb.§ 29 odstavec 1, kde se říká, že „Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.“ Ředitel školy zveřejňuje školní a vnitřní řád, který se opírá o školský zákon § 30 odstavec 1 c) „ podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.“22

19

Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/11075 20 Pražské centrum primární prevence: Portál primární prevence rizikového chování v Praze. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování na školách [online]. 2010 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.prevence-praha.cz/ 21

ČR. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a

školských zařízeních. In: 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prevenci%20rizikoveh o%20chovani.pdf 22 ČR. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: 561/2004. 2004. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf

19

Metodické doporučení k primární prevenci, vychází i ze zákona č. 379/2005 Sb. O opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.23 V tomto zákoně jsou důležité části, které upravují například: oznamovací povinnosti k orgánům sociálně právní ochrany dětí, zákaz prodeje alkoholu a tabákových výrobků, zákaz kouření v prostorách školy a v její blízkosti.24 3.2.2 Obsah metodického pokynu Pro zjednodušení orientace v tomto metodickém doporučení, si shrneme obsah jednotlivých článků, abychom jsme si později ulehčili vyhledávání jednotlivých informací. 25 Tento dokument obsahuje na 10 článků, rozdělených ve Hlavě I., II., III. V praktické části práce si rozebereme zpracovaný MMP pro ZŠ, který bude doložen příklady z Metodického pokynu k primární prevenci. Součástí metodického pokynu je i praktická a detailní příloha s názvem „Co dělat když – intervence pedagoga“, jedná se o návody, jak škola může postupovat při prevenci, odhalení a nápravě rizikového chování. Hlava I. Článek 1. vymezuje předmět úpravy. Pro tvorbu MPP použijeme z této části především seznam rizikového chování, na které se primární prevence zaměřuje především. Článek 2 vysvětluje základní termíny například primární prevenci, specifickou a nespecifická prevenci, kterou jsme si vysvětlili v kapitole 1 Slovníček pojmů. Navíc, definuje efektivní primární prevenci (aktivity, které opravdu mají smysl, pomáhají žákům) a neúčinnou primární prevenci (aktivity a programy, které nepomáhají při řešení rizikového chování, jedná se například o nátlak nebo skupinové promítání filmů). Pro následné vytvoření MPP musíme mít na paměti, že zdůrazňujeme výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, a klademe důraz na jejich celistvý rozvoj (emoční, komunikační i osobnostní). Hlava II. s názvem Systém primární prevence rizikového chování Článek 3 se věnuje jednotlivým organizacím a klíčovým pracovníkům v primární prevenci. Metodický pokyn blíže rozpracovává činnosti a povinnosti těchto organizací a pracovníků. 23

Problematice užívání tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek se věnují velké části v MPP a Školních Preventivních strategiích. 24 ČR. O opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými. In: 379/2005. 2005. 25 Při zpracovávání MPP mi rozbor Metodického doporučení k primární prevenci velmi ulehčil práci s dohledáváním informací. Proto si myslím, že tento rozbor může být přínosný pro toho, kdo bude MPP vytvářet.

20

Článek 4 se věnuje důležitosti celistvé prevence rizikového chování. Zdůrazňuje důležitost komplexního formování dovedností jedince a jeho osobnosti. Článek 5 Preventivní program školy, školského zařízení charakterizuje, kým je preventivní program vytvářen a realizován, kontrolován a vyhodnocován. Článek 6 se věnuje odměňování a kvalifikačním předpokladům školního metodika prevence a metodika prevence v PPP. Hlava III. obsahuje závěrečná ustanovení a článek 7, který ruší Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mláděže č.j.: 20 006/2007-51 3.3 Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance V této kapitole si objasníme původ tohoto metodického pokynu. Rozebereme si jeho hlavní myšlenky a pro přehlednost si vymezíme základní pojmy: rasismus, xenofobii, intoleranci. 3.3.1 Ukotvení metodického pokynu v zákoně Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (dále jen Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu) č.j. 14 423/99-22, je zpracován na základě několika významných zákonů, listin a mezinárodních úmluv. Jedním z těchto dokumentů je i Ústava ČR, konkrétně článek 6, který říká, že „ politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“26 Tato část vychází z uvědomění zranitelnosti některých skupin lidí. Cílem je tedy zajistit ochranu a změnit negativní názor, který je založený na předsudcích. Listina základních práv a svobod Článek 3 podtrhuje rovnost všech lidí „ základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“27 Hlavním cílem Metodického pokynu je zdůraznit a zajistit rovné postavení

26

Ústava ČR. In: 1992 Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ustava-cr/hlava1.aspx ČR. Listina základních práv a svobod. In: 2/1993. 1993. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/listina-zakladnich-prav-a-svobod/hlava1.aspx 27

21

všech lidí. Školy proto mají žáky vychovávat k porozumění a toleranci. V MPP by měl být zpracován postup školy při upírání rovného postavení žáka ve škole. 3.3.2 Obsah metodického pokynu Aby nedošlo k nepřehlednosti obsahu Metodického pokynu k výchově proti projevům rasismu, vymezíme si nejprve základní pojmy. Rasismus je rozdělení lidí na rasy, z nichž některé jsou nadřazené a jiné podřazené. Rozdělování probíhá například podle barvy kůže.28 Xenofobie je strach z neznámého, velmi často se používá pro označení strachu z cizinců, kteří mají odlišnou kulturu a tradice. Intolerance znamená netolerantnost a nesnášenlivost. Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu v první řadě ukládá ředitelům a pedagogickým pracovníkům, aby pracovali s žáky, přiměřeně jejich věku a znalostem, na podpoře porozumění odlišných kultur. Žáci by měli chápat, oceňovat a vážit si rozdílnosti jednotlivých lidí a kultur. Při prevenci, mají pedagogičtí pracovníci intenzivněji spolupracovat s rodinami žáků. Negativní postoje mohou být hluboce zakořeněny už v rodině. Do nápravy rizikového chování je důležité zahrnout i rodinu žáka. Úkolem pedagogických pracovníků je všímat si, zda nedochází ve škole nebo ve třídách k projevům rasismu, intolerance a xenofobie. Při odhalení, je jejich povinností zakročit. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy uvádí v Metodickém pokynu k výchově proti rasismu i literaturu, která by měla škole pomoci v orientaci v problematice. Metodický pokyn k výchově proti rasismu by měl být zapracován do MPP, protože jeho cílem je vést žáky k toleranci. Naplňování a realizace Metodického pokynu k výchově proti rasismu je součástí kontroly České školní inspekce.29

28

Rozdělení lidí na rasy je známé už z dob antického Řecka a Říma. Například římský básník Claudius Claudianus odůvodňoval své rasistické postoje tím, že kdyby docházelo k sňatkům mezi Římany africkými barbary, mohlo by dojít k zániku civilizace. Všeobecně se věřilo, že míšením s nižšími rasami dochází k degeneraci (znečištění) vyšší rasy. Zdroj: Rasismus: Historie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rasismus 29 . Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance. 2009. In:č.j. 14 423/99-22Dostupné z: http://www.msmt.cz/socialni-programy/metodicky-pokyn-ministerstva-skolstvimladeze-atelovychovy?highlightWords=metodick%C3%BD+pokyn+v%C3%BDchov%C4%9B+proti+projev%C5 %AFm+rasismu%2C+xenofobie%2C+intolerance

22

3.4 Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Tento metodický pokyn se věnuje problematice šikanování, která patří mezi závažné rizikové chování. I při malé míře šikany mohou být její následky veliké. Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (dále jen Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování) č.j. 24 246/2008-6 upozorňuje na závažnost šikany, kterou můžeme najít v počátečních stupních téměř na každé škole. Cílem je poskytnout pedagogickým pracovníkům poznatky o prevenci a možnostech řešení. Na základě tohoto dokumentu si škola vytváří Program proti šikanování. Součástí Metodického pokynu k prevenci a řešení šikanování je definování odpovědnosti školy. Škola je odpovědná podle školského zákona zajistit bezpečnost, ochranu zdraví a vytvářet podmínky pro zdravý vývoj žáků. Škola by měla mít vytvoření Program proti šikanování, který je součástí MPP. Součástí programu je krizový plán, který má za úkol minimalizovat škody v případě, že k šikanování dojde. Z programu by měly jasně vyplynout kompetence jednotlivých osob, postup a způsoby řešení. Škola by měla mít zpracované dvě varianty řešení. První varianta zahrnuje situace, které je škola schopna řešit vlastními silami, jedná se především o počáteční fáze šikany. Druhá varianta řeší stádia pokročilé nebo neobvyklé šikany, kdy škola potřebuje pomoc odborníků zvenku. V této variantě navazuje spolupráci se specializovanými institucemi jako je Pedagogicko- psychologická poradna, s dětským psychologem, Policií ČR a dalšími. Součástí Metodického pokynu k prevenci a řešení šikanování jsou doporučení MŠMT k výchovným opatřením. Zákonní zástupci by měli být seznámeni s tím, co mají dělat, když se o šikanování dozvědí. Ředitel je zodpovědný za odborné vyšetření podezření na šikanu, která je nahlášena, například zákonným zástupcem žáka. Pokud je škola v čele s ředitelem nečinná, může se zákonný zástupce obrátit na zřizovatele nebo na Českou školní inspekci. Součástí nápravy je důležitá spolupráce školy s rodinou agresora, ale i s obětí. 30

30

ČR. Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. In: 24 246/2008-6. 2009. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/2009-1?highlightWords=246%2F2008-6

23

Zdrojem metodického pokynu k prevenci a řešení šikanování byly práce Michala Koláře, především kniha Bolest šikanování. Kolář vidí nebezpečí v Metodickém pokynu k prevenci a řešení šikanování, protože zde chybí hlubší souvislosti. Upozorňuje na nebezpečí, že může „svádět k přeceňování dílčích postupů a jejich mechanické používání.“31

31

KOLÁŘ, Michal. Školní program proti šikanování. In: Školní program proti šikanování [online]. Praha, 2003 [cit. 201308-22]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/htm/ktskolniprogramprotisikanovani.htm

24

4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Další z klíčových dokumentů pro zpracování MPP by měla být Školní preventivní strategie. V této kapitole najdeme stručný nástin, co Školní preventivní strategie je a proč se zpracovává. Pro dokreslení, jak vypadá Školní preventivní strategie, zde uvedeme úryvky z nedokončené Školní preventivní strategie pro ZŠ Pecka. 4.1 Úvod do školní preventivní strategie MPP má vycházet ze Školní preventivní strategie (dále jen Strategie), proto se jí budeme v této kapitole věnovat. Použijeme především Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28, ze kterého Strategie vychází především. Předem musím upozornit na zajímavost, na kterou jsem narazila při hledání informací o Strategii. Našla jsem dvě verze Metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování č.j. 21291/2010-28. Ve verzi uveřejněné na stránkách PPP Jičín se článek 2 odstavec 7 věnuje Strategii32, zatímco na stránkách Pražského centra primární prevence se v článku 2 odstavce 7 dozvíme o reflexi nového termínu „ rizikové chování“. O Strategii se v tomto dokumentu nedočteme.33

4.2 Legislativa Jak jsme si nastínili v předchozí části, o Strategii se dočteme v Metodickém pokynu k prevenci rizikového chování č.j. 21291/2010-28 v článku 2 odstavci 7. Strategie je zde popsána jako dlouhodobý preventivní program, který vypracovávají školy a školská zařízení. Jedná se o součást školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP), který si školy přizpůsobují svým potřebám na základě Rámcového vzdělávacího programu (dále jen RVP). RVP i ŠVP jsou zakotveny v zákonu č. 561/2004 sb. školském zákoně. RVP vymezuje §4 odstavec 1 – 5 jako dokument, který vydává ministerstvo. Zde je stanoven povinný rozsah, obsah, podmínky pro vzdělávání, hodnocení výsledků žáků, tvorba a posuzování učebnic a učebních textů. Je zde vyzdvižena myšlenka, že se při vzdělávání žáků mají zohledňovat nejnovější poznatky z vědních oborů, ve kterých je 32

ČR.Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: č.j. 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/metodickedoporuceni.htm 33 ČR. Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: č.j. 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prevenci%20rizikoveh o%20chovani.pdf

25

žákům předáváno vzdělání. Vzdělávání žáků má být podle zásad pedagogiky a psychologie přiměřené věku a duševnímu rozvoji jedince.34 ŠVP se věnuje školský zákon §5 odstavec 1-3. ŠVP má být v souladu s RVP, to znamená, že ředitelem vydaný dokument ŠVP není legislativně v rozporu s RVP. Obsah ŠVP může být uspořádán do jednotlivých učebních předmětů nebo do jiných ucelených částí učiva. Má obsahovat konkrétní cíle vzdělávání, délku, formu a časový plán a obsah učiva atd. ŠVP je veřejně přístupný dokument.35 4.3 Školní preventivní strategie Strategie, je někdy označována jako Školní preventivní program. Z výše uvedených informací jsme se dozvěděli, že zpracování Strategie vychází z platného Metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Strategie je zpracovávána jako dlouhodobý preventivní program, který je součástí Školního vzdělávacího programu (ŠVP). MPP by měl být zpracován teprve na základě Strategie. Součástí Strategie, je definování dlouhodobých a krátkodobých cílů, které vedou ke snížení, oddálení, zamezení výskytu rizikového chování. Je přizpůsobována podle Metodického pokynu k primární prevenci „kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy, specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí“36 Obecně můžeme říci, že cílem Strategie i té, která byla navrhována pro ZŠ Pecka,37 „ není výchova „bezproblémového jedince“, ale snaho o vytvoření takových podmínek, ve kterých má jedinec možnost pracovat na svém rozvoji osobnosti. Cílem je vytvořit prostředí, ve kterém bude mít žák srozumitelné a dostatečné množství informací, sloužící k tomu, aby se mohl lépe, zodpovědněji rozhodovat a orientovat ve světě okolo něj. Škola chce posilovat žákovo sebevědomí, sebeúctu i úctu k ostatním spoluobčanům a zodpovědnost. Pedagogové se snaží vytvořit takové prostředí, ve kterém se žák nebojí říci o pomoc, když bude chtít a ví na koho, případně na jakou instituci se může obrátit.“

ČR. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: 561/2004. 2004. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf 35 ČR. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: 561/2004. 2004. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf 36 ČR. Věstník 2007/11: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: Věstník MŠMT, 2007, č.j. 20 006/2007-51.

26

4.4 Příklad z praxe Při zpracování MPP pro ZŠ Pecka jsem narazila na zpracování Strategie okrajově. Škola nevěděla, že má mít tento dokument zpracovaný, ale chtěla to napravit. V počátcích bylo zpracování Strategie zastaveno. Důvodem bylo, že paní ředitelka i já jsme měli možnost se poradit s pracovnicemi PPP v Jičíně, které o existenci Strategie nic nevěděli. Po předložení dokumentu Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010 -28, jim Strategie stále nic neříkala. Na základě těchto skutečností bylo zpracování samotné Strategie ukončeno. Škola nemá zpracovanou Strategii, ale většina informací, které jsou součástí Strategie, lze najít v Školním vzdělávacím programu (ŠVP). Především to jsou specifika školy. Cíle, ke kterým se snaží žáky vést a jejich realizace ve výuce. Z poznatků na které jsme narazili v kapitole 3 Legislativa a dokumenty pro MPP, můžeme vyvodit, že pracovnice PPP v Jičíně, opravdu nemuseli o Strategii vědět, protože jak jsme si řekli výše, existují dvě verze Metodického pokynu k primární prevenci. 4.4.1 Ukázka realizace strategie Strategie je převážně realizována ve výuce jednotlivých učebních předmětů. Zde vkládáme část ze Strategie, která byla vytvořena na základě ŠVP ZŠ Pecka. Strategie by měla jedince nasměrovat k získávání dovedností, které vedou k prevenci rizikového chování. Toto konkrétní získávání dovedností se řadí do nespecifické prevence, která má jedince vést ke zdravému životnímu stylu. „Výuka týkající se prevence rizikového chování je obsažena nejvíce v těchto předmětech Člověk mezi lidmi, Přírodopis, Přírodověda, Vlastivěda, Český jazyk, Prvouka, Výtvarná Výchova, Tělesná výchova a Chemie,… 

Přírodověda (Přírodopis) – biologie člověka, rozdíly mezi lidmi, toxikomanie, zdraví životní styl



Člověk mezi lidmi- výchova ke zdraví, osobní a duševní hygieně, sebeúcta, právo, utváření vlastních názorů,…



Český jazyk a literatura, Cizí jazyk – formulování svých myšlenek a prožitků, seberealizace, oddělování reality a fikce

27



Informatika – žáci jsou si vědomi ochrany práv k duševnímu vlastnictví, třídí pravdivé a nepravdivé informace z internetu, ochrana uživatele internetu



Prvouka, Člověk a jeho svět – výchova v duchu práv, environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova, výuka k sebekritice, sebehodnocení, smyslu fair play. Vedení k naslouchání druhých lidí. Poznání české historie a kultury.



Zeměpis – schopnost reflektovat odlišné způsoby života různých národů



Výtvarná výchova- rozvoj tvořivosti, smyslové citlivosti, vedení ke kladnému vztahu ke kulturnímu bohatství země



Tělesná výchova – osvojení pohybových dovedností, spolupráce se spoluhráči, schopnost fair play, respekt pravidel, zásady bezpečného chování



Člověk a svět práce – pozitivní vztah k práci, zodpovědnost za kvalitu výsledků své a týmové práce, pracovní návyky, tolerance názorů“

Z výše uvedených dovedností u jednotlivých předmětů si můžeme poskládat obrázek o dovednostech žáka, který je schopen formulovat, pochopit a reflektovat své prožitky, city, dovednosti. Chápe rozdílnost, jedinečnost ostatních jedinců.

28

5 ZAKÁZKA NA ZPRACOVÁNÍ MPP Po teoretickém přiblížení co to je MPP, Strategie a legislativních dokumentů se nyní budeme podrobně věnovat samotnému zpracování MPP s vysvětlením důležitosti jednotlivých použitých informací. Teoretické zpracování MPP, podložíme ukázkami ze zpracovaného MPP pro ZŠ Pecka. 5.1 Úvod V následující části si podrobněji ukážeme, jak by mohl výsledný MPP pro Základní školu vypadat a co by měl obsahově splňovat. Pro vypracování MPP použijeme několik vzorů, které nalezneme v příloze č.1- 3. Jedná se o materiál z CD Atre, kde najdeme informaci, co by měl MPP obsahovat. Dále použijeme návod na zpracování MPP uveřejněný na stránkách Pedagogicko- psychologické poradny v Brně. Tyto jednotlivé návody doložíme ukázkami z vypracovaného MPP. Rozbor MPP obohatíme také o vysvětlení jednotlivých částí. Výsledkem by měl být zjednodušený, ale věcný obsah MPP, který by měl sloužit k jako „návod“ na vypracování MPP pro jiné školy a školská zařízení. Cílem této části je názorně ukázat, jak by mohl případný MPP vypadat. Předem musíme upozornit, že neexistuje vzorový MPP, v této části se jedná o ukázky z MPP ZŠ Pecka, které by měly inspirovat a usnadnit zpracování vlastního MPP pro jinou ZŠ. Ten kdo bude následně MPP podle této práce vypracovávat, musí myslet na specifika, materiální, personální, finanční zázemí a cíle školy pro kterou MPP vypracovává.

5.2 Zadavatel a zdroje Zadavatelem zakázky byla paní ředitelka RNDr. Věra Pavlová, která mě požádala o vypracování Minimálního preventivního programu, aby ulehčila práci školnímu metodikovi prevence, který tento program běžně vypracovává. Tento program jsem vypracovávala během měsíční praxe, která byla řádně zaštítěná smlouvou se školou. Výsledný Minimální preventivní program, byl konzultován se školním metodikem prevence a s paní ředitelkou. Byl upravován, aby vyhovoval potřebám školy a mohl se stát jedním z vnitřních dokumentů pro školní rok 2012/2013. Jak jsem již zmínila, velmi cenným zdrojem je Metodický pokyn k primární prevenci, interní dokumenty školy (jako jsou výroční zprávy, školní řád, školní vzdělávací program, zprávy školního metodika prevence, kalendáře školních akcí). 29

Avšak nejcennějším zdrojem bylo CD ATRE38, které mi poskytla paní ředitelka. Zde jsem našla další potřebné informace, jak má výsledný MPP vypadat a co má přibližně obsahovat. 5.3 Charakteristika školy Ukázka z vypracovaného MPP: ZŠ Pecka (dále jen škola) je organizovaná 1. a 2. stupněm. Součástí školy je školní družina, školní jídelna, školní výdejna. Začátek vyučování je stanoven na 7:30. Konec vyučování je v 16:20. Školu navštěvuje 107 žáků. Pedagogický sbor má 14 členů. Součástí pedagogického sboru je i vychovatelka ve školní družině a pedagogická a osobní asistentka. Školní vzdělávací program- „Škola pro budoucnost“s podtitulem „Ač jsme z Pecky, nejsme pecky“ č.j. 69/2011. Podle monografie autorů Miovský a kolektiv s názvem Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu prevence rizikového chování pro základní školy, „Charakteristika školy vychází z interní analýzy, kterou si škola provede tak, aby dokázala zhodnotit své vlastní možnosti ve vztahu k plánování a realizaci MPP. Analýza by měla být stručná, věcná a mít hodnotící (normativní) charakter.“ Měla by obsahovat popis a specifika školy, to znamená, jestli se jedná o školu ve městě, vesnici. Z popisu školy, bychom měli zjistit, zda se jedná o úplnou ZŠ nebo neúplnou, to znamená například jestli má celý 2.stupeň nebo se ZŠ skládá pouze z 1.stupně. Neměl by chybět popis míst ve škole, kde by mohlo docházet k rizikovému chování nebo kde by mohlo žákům hrozit nebezpečí. Nejčastěji se jedná o šatny, chodby, WC, třídy, vnější prostory školy. Škola by měla mít také zmapované své vnitřní a vnější zdroje (charakteristika materiálně – technického vybavení, které by se dalo využívat k preventivním a volnočasovým činnostem).39 Více se o vnitřních a vnějších zdrojích školy dozvíme v podkapitole 5.3.1 Vnitřní a vnější zdroje.

38

ATRE je společnost, která se zaměřuje na problematiku školství. Poskytuje MŠ, ZŠ, SŠ počítačové programy a podílí se na vydávání odborných publikací, provozuje internetové stránky s touto tématikou www.atre.cz , Jejími zákazníky je více než 7000 škol a školských zařízení. 39 MIOVSKÝ, Michal. Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu. Klinika adiktologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice: TOGGA, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5., 2012. ISBN 978-80-87258-74-3. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/dokumenty/Minimalnipreventivni-program.pdf s.20-21

30

Při popisu charakteristiky školy bychom neměli opomíjet časový harmonogram dne dítěte, kdy dítě přichází nebo opouští školu. PhDr. Michal Kolář je psychoterapeut a etoped, který spolupracuje s MŠMT na prevenci školního šikanování, ve své knize Nová cesta k léčbě šikany zastává názor, že „ větší část šikany probíhá mimo školu.“40 Toto tvrzení můžeme vztáhnout na většinu rizikového chování. Nejčastěji jsou žáci ohroženi mimo vyučování, kdy se schází do školy a následně, když školu opouštějí (tedy v jejich volném čase). Informace o začátku školy v 7:30, není sama o sobě zásadní, důležité je, že začíná. Pedagogové proto z tohoto důvodu mají dozory na chodbách a především v šatně, kde se v jednom okamžiku setkává hodně žáků a může tak vzniknout roztržka nebo může dojít ke krádeži osobního majetku žáka. Škola si je tohoto dobře vědoma, proto jsou šatny zamykány pracovníkem po odchodu posledního žáka.41 Důležitosti konání dozoru se věnuje Pavel Říčan v knize Agresivita a šikana mezi dětmi, této tématice věnuje i kapitolu s názvem Dozor ve škole. Říčan zastává názor, že konání dozoru je jednoduchou a účinnou prevencí před rizikovým chováním. Neznamená to, že učitel stojí na chodbě tak, aby měl přehled co se děje jen na chodbě. Většina rizikového chování (včetně šikany) se odehrává za zavřenými dveřmi. To znamená, že na chodbě může být klid, ale ve třídě nebo na málo frekventovaných místech ve škole může probíhat šikana nebo jiné rizikové chování.42 Informace kdy škola končí, nemusí být jen informace pro školu, této informace mohou využít neziskové organizace, aby nabídli žákům smysluplné trávení jejich volného času. V charakteristice školy by neměl chybět ani údaj o počtu žáků a pedagogů. Pro tvorbu MPP je důležité si uvědomit, že ukázky z tohoto MPP jsou vypracovány pro tuto konkrétní školu, která má své specifikum v malém počtu žáků, který ji umožňuje věnovat se každému žákovi individuálně. Má tedy i vhodné podmínky pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kteří také potřebují individuálnější přístup. Pedagog může lépe účinně mapovat sociální klima ve třídě a včas zakročit při odhalení sociálně patologických jevů. Dalším kladem této malé školy je, že žáci znají dobře všechny své učitele, když je něco trápí, mohou si snadněji vybrat dospělou osobu z pedagogického sboru, které důvěřují. Malý kolektiv žáků, kde se 40

KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-871-5. s.94 41 ZŠ Pecka: škoní řád [online]. 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.zspecka.cz/Dokumenty/Dokumenty/%C8%8AI%20%20Z%8A%20a%20M%8A%20Pecka.pdf 42 ŘÍČAN, Doc.PhDr. Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-049-9. s. 86

31

znají, přinejmenším jmény, pomáhá, aby se nějaký problém začal řešit (ale ne vždy). Nebývá zde efekt přihlížejícího, kdy doufáme, že někdo udělá něco za nás.43 Avšak nejen na malé škole, lze docílit výše uvedené charakteristiky aby, učitelé znali své svěřence a žáci, aby znali dobře učitele nebo pracovníka školy, na kterého se mohou obrátit, v případě když je něco trápí. Ať se jedná o jakoukoliv školu, učitel by se měl zajímat o žáky, o jejich rodinné prostředí, postavení ve třídě a o samotnou atmosféru, která ve třídě panuje. 5.3.1 Vnitřní a vnější zdroje Jak jsme si řekli výše, škola by měla dobře znát své vnitřní zdroje, které může použít při řešení rizikového chování u žáků. Výčet vnitřních zdrojů může škola také uvést v MPP. Může se jednat o odbornou literaturu a časopisy, metodickou literaturu, videotéku, kterou mají pracovníci školy k dispozici. Jedním z vnitřních zdrojů, může být i schránka důvěry, e – mailová adresa, školní metodik prevence, školní psycholog, školní výchovný poradce. Tedy místo nebo osoba, kam může žák směřovat své obavy a dotazy. Nedílnou součástí mohou být také nástěnky, školní časopis, školní rozhlas a další informační prostředky školy, které žákům nabídnou informace, že nějaké chování není v pořádku a poskytnou jim základní poradenství, na koho se v jakém případě mohou obrátit. Škola by měla dále mít zmapované vnější zdroje, které ji mohou nasměrovat, pomoci při řešení rizikového chování. Jedná se o podpůrnou síť odborníků a institucí, informací a služeb, které škola nebo školní metodik prevence může používat pro další zlepšování MPP, při prevenci a řešení rizikového chování. Jedná se o informace, které škola může najít na webových stránkách MŠMT, webové stránky odborných zařízení jako jsou centra prevence, pedagogicko- psychologické poradny. Škola má mít zajištěnou metodickou spolupráci s pedagogickopsychologickou poradnou, měla by vědět, na koho z krajských metodiků prevence se může obrátit. Škola by měla mít také vypracovanou síť organizací a odborných zařízení, na které se bude obracet při řešení závažných případů, které již nesmí řešit sama, jedná 43

Efekt přihlížejícího neboli syndrom nezúčastněného diváka, popsali Bibb Latané a Jonh Darley, kteří zkoumali případ mladé dívky(Kitty Gonovese), která byla přepadena brzy ráno, když se vracela domů. Útočník ji znásilnil a nechal ji ležet na schodech obytného domu, pak ho někdo vyrušil a on utekl. Dívce však nikdo nepomohl a útočník se vrátil a zabil ji. Lidé z domu vypověděli, že něco slyšeli, ale nikdo dívce nepomohl. Policii zavolal 1 ze 30 lidí, když byla mrtvá. Z následných výzkumů vyplynulo, že se stoupajícím počtem lidí ve skupině se pomoc stává méně pravděpodobnou. To může být zapříčiněno několika faktory jedním z nich je rozptýlení zodpovědnosti, že jistě někdo jiný oběti pomohl.

32

se o kurátory pro děti a mládež, městskou policii a policii ČR, pediatry, praktické lékaře, psychology a psychiatry. Přínosem pro školu mohou být i dobře zmapované volnočasové aktivity, které nabízejí organizace v přilehlém regionu a okolí.44 Ukázka z vypracovaného MPP: Zřizovatel školy: Městys Pecka Adresa:

Pecka 2, 507 82

Tel:

493 799 170

e-mail:

[email protected]

www:

obec-pecka.cz

okolní školy : spolupráce na grantech v rámci Evropské unie: ZŠ Husitská adresa:

Husitská 1695, 509 01 Nová Paka

tel,fax:

493 723 321

e- mail:

[email protected]

www:

www.skolahusitska.cz

organizace v obci: Místní knihovna v Pecce adresa: Pecka 2, 507 82 Pecka tel:

493 799 525

e- mail:

[email protected]

www: www.obec-pecka.cz/knihovna pedagogicko psychologická poradna v Trutnově Adresa:

Horská5, 541 01 Trutnov – Střední Předměstí

Tel:

499 813 080

E – mail:

[email protected]

www:

www.ppptrutnov.cz

44

MIOVSKÝ, Michal. Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu. Klinika adiktologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice: TOGGA, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5., 2012. ISBN 978-80-87258-74-3. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/dokumenty/Minimalnipreventivni-program.pdf s.21-22

33

okresní metodik prevence z Pedagogicko- psychologické poradny: Mgr. Gabriela Prodělalová Adresa:

PPP , Fortna 39 Jičín

Tel:

493 533 505

e- mail:

[email protected] Gabriela.Prodě[email protected]

policie ČR, městská policie : Policie ČR 158 Městská policie

Masarykovo náměstí čp.1, 509 24 Nová Paka Tel:

156

[email protected] okresní hygienická stanice: Krajská hygienická stanice Královehradeckého kraje Adresa:

Revoluční 1076, 506 15 Jičín

Tel:

493 585 811

e- mail:

[email protected]

www:

www.khshk.cz

Úřad práce:

v Jičíně Adresa:

Havlíčkova 56, Valdické Předměstí, 506 01 Jičín 1

Tel:

950 122 111

e- mail:

[email protected]

www:

http://www.praceunas.cz/urad-

prace/kontaktni_pracoviste.php?kp=jicin Sociální odbor Nová Paka Adresa:

Dukelského nám.39, 509 24 Nová Paka

Tel:

493 760 155

Vedoucí odboru:

Věra Kazdová

Tel:

493 760 155

e- mail:

[email protected]

www:

http://munovapaka.cz/socialni-odbor/os-2002

34

5.4 Forma současného stavu ve škole Ukázka z vypracovaného MPP: Děti podléhající základní docházce jsou nejohroženější skupinou v oblasti výskytu sociálně patologických jevů a užívání drog a jiných návykových látek. Proto škola realizuje prevenci drog a sociálně patologických jevů, aby vedla děti ke zdravému životnímu stylu. Motto pro děti: Řiď se pravidly komunitního jednání, zvládni základy komunikace, věř dospělým, pomůžou ti. Co nechceš, aby ti dělali jiní, nedělej ani ostatním ty. Klima ve školním kolektivu je neustále sledováno a zjišťováno pedagogy i mimo vyučovací hodinu. Pedagogové konají dozor o přestávkách na školních chodbách i jídelně, šatně. Všímají si chování žáků i mimo areál školy, kde mohou zachytit rizikové chování vůči jiným žákům a mohou odhalit i užívání návykových látek. Díky malému kolektivu ve třídách mohou vést osobní rozhovory s žáky. Je zde lepší vzájemná důvěra a pedagog může postupovat při prevenci účinněji, díky znalosti sociálního klimatu ve třídě. Může také lépe odkrývat již vzniklé sociálně patologické jevy. V současné době se ve škole neřešily závažné sociálně patologické jevy, jako jsou krádeže a těžší formy šikany. Mezi žáky je ve zvýšené míře nevraživost, netolerance, neslušné až vulgární výrazy. Množí se také případy, ve kterých žáci nerespektují pokynů vyučujících. Mnohé slovní útoky mají znaky počáteční šikany a musí být řešeny. Odhalení výskytu či podezření na užití omamné látky žákem je řešeno podle školního řádu. Podle školního řádu postupují pracovníci školy i v případě odhalení dalších sociálně patologických jevů popsaných v Ad 3. Abychom mohli dobře zakročit proti rizikovému chování, musíme vědět, na co se máme primárně soustředit. Musíme tedy znát současnou situaci ve škole. Nemůžeme volit aktivity a soustředit na jednotlivé oblasti rizikového chování, kterým se budeme věnovat, tak říkajíc od zeleného stolu. Musíme se dobře orientovat v současných potřebách žáků, ve smyslu prevence. MPP přizpůsobujeme stávajícím potřebám školy. To znamená, že není efektivní soustředit se především na tvrdé drogy, když víme, že žáci s nimi problém nemají a opomenout prevenci kouření, která je například mezi nimi velmi rozšířena. Musíme pružně reagovat na potřeby žáků, ne na své potřeby. Velmi často máme tendence, řešit jen to, v čem se vyznáme, opomíjíme nebo vynecháváme věci, se kterými pracovat neumíme.

35

Mapováním současného stavu se tedy snažíme účinně ochránit žáky před rizikovým chováním a citlivě na něj reagovat, protože žáci v povinné školní docházce jsou velmi ohroženou skupinou, která prochází složitým vývojem zvaným dospívání. Dospívání můžeme popsat podle Vágnerové jako přechodné období mezi dětstvím a dospělostí. Tuto dobu můžeme na časové ose našeho života ohraničit jako dobu od 10 let do 20 let. Během této doby jedinec prochází všestranným vývojem, kdy dochází k formování jeho osobnosti.45 Podle Eriksona, jedinec během této doby hledá a rozvíjí vlastní identitu. Snaží se najít hranice svého chování a experimentuje, jak daleko může ve svém chování zajít. 46 To znamená, že zkoumá, co je ve společnosti, ve skupině dovoleno. Toto zkoumání nemusí probíhat jen v pozitivním smyslu, ale i negativně. Před touto negativní stranou dospívání, by jedince měla chránit nejen rodina, ale i škola, která se jej snaží nasměrovat ke zdravému životnímu stylu. Škola by tudíž měla vědět, jaké hlavní negativní faktory na žáka působí a ty by měla pečlivě monitorovat. Výsledkem tohoto šetření, může být zpráva metodika prevence, výroční zpráva a další vnitřní dokumenty školy, z nichž se zjištěné poznatky promítají do vytváření MPP. Škola mapuje i chování jednotlivých žáků v kolektivu ostatních. Pracovníci školy by si měli všímat chování žáků i mimo vyučovací hodinu a mimo školu, což má velké výhody. Učitel si tak může udělat lepší představu o třídě, o její hierarchii, o problémových jedincích, o rizikovém chování ohrožujícím třídu. Tyto získané informace může pedagog využít pro lepší práci se třídou. Může cíleně oddělovat vedoucího skupiny od jeho přisluhovačů, či využívat silného jedince k pozitivnímu ovlivňování skupiny nebo jedince. Při tvoření této konkrétní ukázky jsem opomenula zdůraznit důležitost mapování genderového složení třídy. Nejenom velikost třídy je rozhodující pro vytváření jednotlivých opatření a programů pro třídu.47 Když mapujeme současnou situaci ve třídě, měli bychom vzít v potaz zvláštnosti dívčích a chlapeckých skupin. To platí především u šikany. Dívčí šikana totiž nemusí být tak zjevná jako chlapecká. Dívčí šikana je mnohdy propracovanější, a pro laika i méně odhalitelná. Jedná se většinou o psychické a emocionální působení agresora na oběť.

45

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 978-80-246-0956-0. s.321 46 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 978-80-246-0956-0. s.325 47 KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-871-5. s.255

36

5.5 Vytyčení sociálně patologických jevů Základní oblasti, kterých by se škola měla držet při primární prevenci rizikového chování jsou uveřejněny v Metodickém pokynu k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 Jedná se o „rozpoznání a zajištění pomoci včasné intervence nebo krizové intervence zejména v případech: traumatických zážitků - domácího násilí, šikanování,násilného chování, týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání, ohrožování mravní výchovy mládeže, experimentování s návykovými látkami (legální a nelegální návykové látky), rizikových stravovacích návyků vedoucích k poruchám příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie). poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie).“48 Z výčtu rizikového chování, by škola měla sama identifikovat, na které formy rizikového chování se zaměří více. Pomoci ji v tom mohou dotazníková šetření, rozhovory s žáky, rodiči, učiteli, pozorování. Škola si sama může vymezit další jednotlivé problémy, kterým se bude věnovat více do hloubky v učebních předmětech. To znamená, že si je škola vědoma i dalších oblastí, kde by měla výchovně působit na žáky. Ukázka z vypracovaného MPP Jako další si škola vytyčuje tyto problémy, které se realizují ve výuce předmětu Člověk mezi lidmi: - prevence před pohlavně přenosnými chorobami - Snaha obrátit pozornost žáků k nutnosti sportovních aktivit a jiné zájmové činnosti. -Snaha o udržení psychického zdraví, zvyšování sebevědomí. - Slušné chování a sebekázeň žáků.

48

ČR. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prevenci%20rizikoveh o%20chovani.pdf

37

5.6 Vymezení cílové skupiny Další nedílnou součástí MPP je vymezení cílových skupin. Tvůrce MPP by měl brát ohled na specifika jednotlivých skupin, pro které je MPP určen. Jedná se o žáky ZŠ, zákonné zástupce žáků a učitele. Při vytváření, realizaci jednotlivých preventivních programů (například besed) má být vždy jasné komu je program určen. Program by měl splňovat jednoduché požadavky: odpovídat věku, rozumovým schopnostem žáků, brát v úvahu místní specifika. Uskutečňování programu by nemělo být jen součástí práce školního metodika prevence, do naplňování programu by se měli snažit co nejvíce zapojit i jednotlivý pedagogové, kteří mohou program uskutečňovat v jednotlivých učebních předmětech, v učebních tématech jednotlivých ročníků. Ukázka z vypracovaného MPP: Žáci jsou informováni o nebezpečí drog a o sociálně patologických jevech především ve výuce humanitních předmětů. Kladen je i důraz na osobní rozhovory mimo výuku. Pedagogové jako významné osoby se podílejí na prevenci, odhalování a rozkrývání a nápravě vztahů v kolektivu žáků. K zjišťování současnému stavu ve třídě používají osobních rozhovorů, dotazníků, pedagogickou dokumentaci (třídní knihu, žákovské knížky, …)Vyučující se také mohou obrátit na výchovného poradce Mgr. Alenu Müllerovou, preventistu sociálně patologických jevů Mgr. Libora Stuchlíka a v neposlední řadě na Mgr.Gabrielu Prodělalovou okresní metodičku prevence. Rodiče či zákonní zástupci jsou informováni především na rodičovských schůzkách. Dále jsou podle školního řádu informováni při osobním setkání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně či telefonicky zváni. 5.7 Metody a formy práce S vymezením cílové skupiny, pro kterou je program vytvářen, přímo souvisí zvolení vhodných metod a forem práce. Ať již se jedná o jakýkoliv preventivní program, tak informace které obsahuje, by měli být věcné a pravdivé. Žákům by měli být podávány přiměřeně jejich věku, rozumovému a osobnostnímu vývoji. To znamená, že žák by měl vždy dostat dostatek informací, ale tak aby je byl schopen pochopit a využít je. Například žákovi ve 3.třídě, nebudeme vysvětlovat existenci Listiny základních práv a svobod, ale vysvětlíme mu, že všichni lidé jsou si rovni, bez ohledu z jaké země, etnické skupiny pochází. 38

Podle pedagogických pravidel, například budeme zohledňovat zásadu přiměřenosti věku žáka. Nemá smysl žáka vést k tomu, aby věděl věci, které nechápe a nerozumí jim. Je důležité, aby žákovi byly předávány informace od jednodušších po složitější. Pro lepší zapamatování využíváme zásadu názornosti. Žáci si lépe zapamatují zajímavou besedu než strohá fakta z učebnice, která jim nikdo nevysvětlí. Zároveň by učitel měl zohlednit zapomínání žáků. Pro lepší zapamatování a prohloubení znalostí o dané problematice, je důležité soustavné opakování, aby naučené informace byli trvalé. Neměli bychom zapomínat na propojení teorie s praxí. Nedílnou součástí je vytvoření vztahu důvěry mezi pedagogickým pracovníkem a žákem. Žák by měl učiteli důvěřovat, že když se mu svěří, tak nebude jeho obavy bagatelizovat. Učitel by měl citlivě naslouchat, protože je přirozené, že děti mají potřebu svěřovat se. Je důležité, aby učitel tuto potřebu podporoval, aby se vyptával na to, co žáka zajímá. Měl by mít o žáka skutečný zájem. Je – li učitel pozorný a aktivně žákovi naslouchá, žák mu svěří i to co původně nechtěl. Součástí práce učitele je i rozsuzování sporů žáků, když přesáhnou únosnou hranici. To znamená, že učitel musí poznat, kdy spory dětí se dostali do takového stádia, kdy již nestačí čekat, že si žáci své neshody vyřeší samy. Učitel je zde tím, kdo má spor ukončit, má mít poslední slovo. Neznamená to, že učitelova rozhodnutí budou na úkor slabších. Učitel by měl umět využívat ve třídě skupinovou práci, která může napomoci stmelení třídního kolektivu. 49 Pavel Říčan doporučuje, si „záměrně všímat dětí plachých, úzkostných, nějak handicapovaných, méně chápavých, méně výřečných, méně sympatických, izolovaných. Může využívat každé příležitosti, aby je povzbudil, dodal jim odvahy, posílil jejich sebevědomí, ujistil je, že jsou stejně hodnotné jako ti ostatní, aby jim dal příležitost v něčem vyniknout, zapojit se do nějaké společně činnosti, zapadnout lépe do kolektivu.“50 Někdy snahy učitele ve třídě nestačí. Žáci mají mít možnost navštívit výchovného poradce, školního metodika prevence, psychologa nebo mít možnost vyjádřit se anonymně. Podle mých zkušeností se mnohdy stává, že škola má všechny tyto možnosti zajištěny, ale žáci o nich nejsou dostatečně informováni nebo se je stydí využít.

49

ŘÍČAN, Doc.PhDr. Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-049-9. s.72-74 50 ŘÍČAN, Doc.PhDr. Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-049-9. s.73

39

Ukázka z vypracovaného MPP: Podle školního vzdělávacího programu a školního řádu se žákům podávají věcné a pravdivé informace, je zohledněn věk žáka a jeho rozumový a osobnostní vývoj. Žáci jsou také podle školního řádu upozorněni na ohlašovací povinnost školy k orgánům činným v trestném řízení, orgánům sociálně – právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka. Tímto se zabrání narušení důvěry žáka při soukromém přiznání či svěření. Pro anonymní dopisy, které se mohou týkat sociálně patologických jevů, je zřízena schránka důvěry, která se nalézá v mezipatře. Mohou ji využít všichni žáci bez rozdílu. Schránka je umístěna tak, aby se zajistilo úplné soukromí při jejím užití. Ve třídách se dále užívá skupinových prací, aby se docílilo stmelení kolektivu. Pedagogové se snaží využívat skupinovou dynamiku. V hodinách humanitních věd se snaží začleňovat hry, které působí na sociální klima třídy (zvýšení sebedůvěry žáků). Pro stmelení kolektivu je pořádán i lyžařský výcvik. Pro další oživení vztahů mezi třídami si žáci 9. ročníků každoročně připravují vánoční a závěrečné vystoupení. Škola se snaží na žáky působit i pomocí besed a přednášek. Při této příležitosti proběhne také 6.11.2012 beseda o HIV/AIDS pro cílovou skupinu žáků 6. - 9. třídy. Dle zájmu rodičů se uspořádávají besedy o problému měkkých drog (alkohol, cigarety, léky), které bývají zaměřeny především na příliš tolerantní přístup celé společnosti. Rodiče běžně tolerují a mnohdy přehlížejí konzumaci alkoholu či tabákových výrobků. Ve volném čase mají žáci možnost využívat Internet a školní hřiště, kde jsou ale z důvodu vandalismu umístěny kamery. V rámci výuky se také žáci mohou účastnit sportovních soutěží, atletiky, her, dopravních soutěží, výuky plavání, kulturních akcí, jako jsou divadelní představení, která škola zajišťuje nejčastěji v Mladé Boleslavi nebo v Praze. Žáci jsou neustále upozorňování na možnost využití pomoci od výchovného poradce, preventisty, pedagoga. Žáci jsou upozorňováni na nebezpečí šikany a kyberšikany, nejen pomocí výuky či rozhovoru s pracovníkem školy, ale i nástěnkou týkající se této tématiky.

40

5.8 Zaměření (cíl) minimálního preventivního programu V předchozí části jsme se věnovali zásadám a metodám práce s žáky. Následují část MPP, se věnuje cílům, které si škola vytyčuje. Jedná se o krátkodobé cíle, kterých chce škola dosáhnout. Dlouhodobé cíle jsou součástí Školní preventivní strategie. Při určování cílů by měli být dodrženy tyto základní zásady. Cíle, které si v MPP stanovujeme, by měli být reálné. Cíl by měl být měřitelný, měli bychom mít stanovené jednotlivé body, které nás k cíli dovedou. Při vyhodnocování, jak jsme daný cíl splnili, bychom měli být schopni říci, jestli jsme jej skutečně splnili či nikoliv a kde jsme se při plnění cíle zastavili. Aby byl cíl uskutečněn, musí být pro účastníky akceptovatelný. To znamená, že účastníci musí cíl přijmout a chtít jej naplnit. Cíl musí být také jasně definovaný. Všichni musí vědět, co přesně se od nich očekává. Cíl si tedy nesmíme vyložit dvojsmyslně. Důležité je také stanovit si datum (termín) do kdy cíl splníme. V ukázce se můžeme inspirovat již vytvořenými cíli. Jedná se o inspiraci. Cíle v ukázce postrádají jasně stanovené body, jak k nim dojmeme a jak poznáme, že jsme cíl splnili. Zde záleží na škole, jakým způsobem chce k cíli dojít, ale správně stanovený cíl by mohl vypadat následovně: Cíl: Zvýšit zapojení rodičů do chodu školy, do chodu školy se zapojí 1 z 20 rodičů. Průběžné sledování cíle: Průběžně si zaznamenáváme, kolik rodičů se zapojilo z celkového počtu Cesta: Umožnit rodičům podílet se na přípravě projektů, mimoškolních aktivit. Splnění cíle: Abychom poznali, že jsme cíl splnili, porovnáme zapojení rodičů na začátku a na konci období. Ukázka z vypracovaného MPP: Škola se zaměří na tyto konkrétní aktivity, které podporují primární prevenci: - zdůrazňovat nebezpečí kouření a požívání alkoholických nápojů a dalších měkkých návykových látek - vést žáky k uvědomění si nebezpečí virtuálních zdrojů závislosti - opatrnost v oblasti sociálních sítí a médií -zdraví životní styl – výživa a sport, denní režim - organizovat akce směřující k oživení klimatu ve škole a zpříjemnění školního prostředí zábavnou a naučnou formou (tematické dny, sportovní akce, kulturní akce, …) 41

- sledovat třídní klima a nadále jej zlepšovat (formou organizování výletů, exkurzí, lyžařského výcviku,…) - zapojovat se do soutěží a akcí ve škole- žáci se učí aktivnímu a kvalitnímu využívání volného času, předchází se získávání špatných návyků vedoucích k rizikovému trávení volného času -výchova k odpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních -vytvářet bezpečné prostředí a posilovat důvěru k pedagogům, aby pro žáky bylo snadnější se svěřit s problémy - zaměřit akce na zvyšování povědomí žáků o možných následcích jejich jednání i v oblasti sexuálního chování (beseda o AIDS/HIV) - na základě zjištění o nevraživosti, netoleranci, vulgárních výrazů a možné slovní šikany, nadále zvyšovat povědomí žáků o slušném chování -nadále se věnovat zdůrazňování vzájemné úcty - podporovat seberealizaci žáků (umožnit všem, aby prožili úspěch a upevnili svoje sebevědomí) - pomocí Sdružení rodičů a přátel školy (dále jen SRPŠ) se mohou rodiče zapojit do chodu školy -důsledně vyžadovat respektování pravidel v důsledku nekázně vůči pedagogickým pracovníkům a vštípení pravidel slušného chování vůči dospělým osobám -posilování zodpovědnosti za vlastní činy - začlenění akcí vedoucí k zlepšení právního povědomí (besedy s Policií ČR a městskou policií) - v důsledku neustálého zkvalitňování péče o žáky se neustále snažit odhalovat specifické poruchy učení a chování (zvláště na 1. stupni) -předcházet úrazům i mimo školu – opakování zásad pohybu na komunikacích - snažit se všestranně formovat osobnost dítěte- zajistit mu zdraví rozvoj jak fyzický tak i duševní - dodržování školního řádu, řádu učeben, řádu hřiště a řády prostor patřící ke škole

42

5.9Aktivity Tato část MPP se konkrétně věnuje aktivitám, které se škola snaží realizovat. Jednotlivé akce by měli být uvedeny v harmonogramu, ale ne vždy má škola přehled o jednotlivých akcích, které může zorganizovat. V ukázce jsou zaznamenány akce a programy pro žáky, které škola pořádá nebo se jich účastní. Může se jednat o programy neziskových nebo státních organizací, které se zabývají primární prevencí rizikového chování. Jestli je nám nabízen ze strany neziskové či státní organizace kvalitní program, můžeme zjistit z akreditace, kterou má organizace udělenou přímo na konkrétní typ preventivního programu. Ukázka z vypracovaného MPP: Škola se řídí školním vzdělávacím programem Škola pro budoucnost č.j.69/ 2011. Škola je vedena v síti zdravých škol podporujících zdraví. V letošním roce pokračuje projekt Peníze do škol. Zapojuje se do projektů, které se snaží zlepšit výuku a uplatnění žáků. Jedním z takových projektů je Celá škola mluví anglicky, který je dotován z evropské unie. Jeho účelem je zlepšovat jazykové schopnosti žáků. Škola pokračuje v rámci předchozích projektů s prezentačními dopoledny, na které si žáci připraví své výrobky nebo jiný druh školní práce, tyto aktivity představí ostatním spolužákům z ročníku i spolužákům z dalších tříd. Zlepšují se tak vztahy mezi jednotlivými ročníky a mezi žáky samotnými. Škola se snaží připravovat pro žáky volnočasové aktivity v různých zájmových oblastech. Realizuje pro žáky exkurze s přírodovědně poznávacím zaměřením, školní výlety, pasování na čtenáře, projektové dny, zve pro žáky zajímavé hosty. Budoucí 1.ročník často dochází do hodin v 1. třídě, aby byl usnadněn přechod do 1.třídy. Žáci se mohou zúčastnit soutěže poznávání rostlin, živočichů, dle možností škola pořádá i vodácký víkend, lyžařský den, turistické a branné dny. V letošním školním roce je pro žáky vypsána celoškolní soutěž o nejlepšího žáka, ve které je možno získat zajímavé ceny. Bodově hodnoceny jsou různé oblasti školní i mimoškolní práce. Vzrůstá motivace pro zapojení do školního života. Žáci se také mohou zapojit do recitačních soutěží, olympiád z různých předmětů, školních sportovních soutěží. Mohou si také podat přihlášku do ZUŠ Melodie, která pořádá i pravidelné vánoční a závěrečné koncerty. Škola zajišťuje pro žáky i dopravní soutěž, která si klade za cíl zvýšit bezpečnost žáků na komunikaci. Realizuje také výuku 43

plavání, kroužek Zálesák, školní klub Škub, volejbalový kroužek. Žáci se pravidelně účastní sportovních akcí, jako je florbal, basketbal, malá kopaná, atletika, vybíjená a dalších akcí pořádaných AŠSK. Detailnější popis akcí je ve výroční zprávě. Ve školním roce mají žáci možnost navštěvovat školní knihovnu. Škola také spolupracuje s místní knihovnou/p.Pavel/, kam žáci 1. i 2. stupně pravidelně docházejí, zúčastňují se přípravy literárních pásem k různým příležitostem, jako je vítání občánků, vánoční pásmo. Prvňáčci jsou pasováni na čtenáře. Žáci mají možnost navštívit i Dny dětské knihy. V rámci výuky se žáci zúčastňují exkurzí s dějepisným, zeměpisným, přírodovědným, uměleckým zaměřením a besedy na úřadu práce o budoucím povolání a výběru střední školy. Žáci také mají k dispozici internet a školní hřiště jak bylo zmiňováno již výše. Přesný harmonogram akcí bohužel nelze uvést. Jednotlivé akce se organizují podle zájmů žáků. Všechny akce v tomto školním roce lze předložit až v následné Výroční zprávě o činnosti školy za školní rok 2012/2013. Většina akcí je objednávána měsíc dopředu podle nabídek a užitečnosti pro žáky. S měsíčním přehledem akcí jsou žáci seznámeni předem. Režim akcí mimo výuku a během výuky se řídí školním řádem. Škola se snaží informovat žáky, o konajících se akcí na nástěnkách v 1. patře před sborovnou. Dále škola nabízí žákům na plakátech akce mimo školní vyučování (školní klub Škub, Halloweenský průvod, Zahradní slavnost,…). Na nástěnkách také nabízí žákům informace o nabídkách středoškolského vzdělání, informace o šikaně a další. 5.9.1 Vzdělávání pedagogů Součástí skladby aktivit bývá i seznam programů a aktivit určených pedagogům a rodičům. Pedagogičtí pracovníci se například účastní školení a dalšího vzdělávání v oblasti prevence rizikového chování žáků. Mezi aktivity může být zahrnuto i vzájemné informování pedagogických i nepedagogických pracovníků o obsahu MPP a pravidlech popsaných ve školním řádu, v krizovém plánu, o rozdělení kompetencí jednotlivých pracovníků, o vedení dokumentace a výměně informací. Když mluvíme o informovanosti pracovníků školy, nesmíme zapomínat ani na zákonné zástupce žáků. Spolupráci se zákonnými zástupci žáků se budeme věnovat

44

v následující části 5.9.2 Spolupráce se zákonnými zástupci. Při volbě všech aktivit škola musí zvažovat i finanční stránku jednotlivých aktivit a programů. 51 Ukázka z vypracovaného MPP: Protidrogový preventista, popřípadě další vyučující se budou účastnit seminářů a přednášek zaměřených na sociálně- patologické jevy pořádaných PC či jinými organizacemi. S nimi také seznámí ostatní pedagogické pracovníky. U protidrogového preventisty jsou k dispozici pro vyučující materiály s protidrogovým zaměřením, které obsahují různé formy práce s žáky,které se mohou použít zejména při výuce humanitně zaměřených věd (Člověk mezi lidmi,…) Pedagogové mohou také využívat i publikace ze školní knihovny a publikace, které jsou k dispozici u protidrogového preventisty, videokazety uložené v kabinetě přírodopisu a u výchovné poradkyně. Další publikace je možné zapůjčit ve státní vědecké knihovně a u organizací, které se touto problematikou zabývají. Pedagogové se nadále vzdělávají i v dalších oblastech na vzdělávacích akcích pořádaných především Centrem vzdělávání Královehradeckého kraje nebo Národním institutem pro další vzdělávání. 5.9.2 Spolupráce se zákonnými zástupci Škola se má aktivně podílet na zapojování zákonných zástupců do života školy. Zákonní zástupci by měli být informováni o postupech školy, popsaných ve školním řádu. Zákonní zástupci se mohou aktivně podílet na sestavování školní preventivní strategie, MPP, školních akcích určených pro rodiče s dětmi. Měli by mít možnost dávat učitelům zpětnou vazbu, ohledně vzdělávání jejich dětí. Škola také může poskytovat zákonným zástupcům odbornou pomoc např. poradenství.52

51

Pedagogicko-psychologická poradna Brno: Minimální preventivní program. In: SKÁCELOVÁ.PHDR, Lenka. Manuál pro tvorbu MPP [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php 52 Pedagogicko-psychologická poradna Brno: Minimální preventivní program. In: SKÁCELOVÁ.PHDR, Lenka. Manuál pro tvorbu MPP [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

45

Ukázka z vypracovaného MPP: Škola aktivně spolupracuje s rodiči. Snaží se rodiče zapojit do chodu školy i pomocí SRPŠ. Komunikuje s rodiči o zhoršeném prospěchu a chování žáka. Informuje rodiče průběžně o prospěchu žáku pomocí zápisů v deníčcích žákovských knížek nebo telefonicky. Rodiče jsou také pravidelně zváni na třídní schůzky. Spolupráci s rodiči si bere jako prioritu při řešení výchovných problémů dětí. Snaží se využít kladného působení rodiče na žáka. Škola komunikuje s rodiči i v oblasti zdravotního stavu žáka (viz školní řád – omlouvání nemoci, úraz žáka ve škole, zdravotní stav). S rodiči je probírán individuální vzdělávací plán, je – li stanoven, po dohodě s rodiči mění také přístup k žákovi v oblasti učení. Škola je komunikaci s rodiči otevřená, protože tak dochází ke zlepšení výuky jednotlivých předmětů. V tomto duchu se snaží pořádat akce, na níž jsou srdečně zváni i rodiče – jedná se o dny otevřených dveří, zahradní slavnost, Hallowenský průvod, … Snaží realizovat i nápady rodičů, konkrétně Cykloodíl v Pecce, kroužek mladých hasičů. Rodiče také mohou realizovat pomocný dohled nad žáky na výletech. 5.10 Úkoly pro jednotlivé pracovníky V této části MPP definuje úlohu klíčových pracovníků, kteří pracují s žáky. U jednotlivých pracovníků, zde můžeme rozepsat jejich činnost v oblasti prevence rizikového chování. Pro lepší představu o jaké činnosti se může jednat, uvádíme ukázku, ve které mají jednotliví pracovníci činnosti rozděleny podle školního řádu, pracovní smlouvy, metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování. Ukázka z vypracovaného MPP: Ředitel školy - vytváří podmínky pro předcházení sociálně patologických jevů. - jmenuje výchovného poradce a školního metodika prevence - řeší v poradenském týmu aktuální problémy související s výskytem sociálně patologických jevů ve škole

46

- s přihlédnutím na názory pedagogů má rozhodující slovo při potrestání kázeňských přestupků žáků - vytváří příznivé prostředí pro řešení a odkrývání sociálně patologických jevů - další pravomoci a pracovní povinnosti ředitele jsou popsány v pracovní náplni ředitele Školní metodik prevence - tvorba a kontrola realizace preventivního programu školy - rozkrývání a řešení sociálně patologických jevů -vytváření příznivého prostředí pro odhalení a řešení sociálně patologických jevů - kontaktování dalších pracovníků z oblasti rozkrývání sociálně patologických jevů – okresní metodik prevence - vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a činnost školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření - průběžné vyhodnocování minimálního preventivního programu - zjišťování a následné předávání informací o problematice sociálně patologických jevů - spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně patologických jevů u jednotlivých žáků a tříd - sledování rizikových faktorů, které mohou vést k rozvoji sociálně patologických jevů na škole - další činnost školního metodika prevence je popsána v pracovní náplni Výchovný poradce -poskytuje poradenskou činnost pro rodiče a žákům při volbě povolání - zjišťuje zájem žáků o studijní nebo učení obory - spolupracuje s Úřadem práce a se zástupci středních škol a koordinuje činnosti s tím související - podává pedagogické radě zprávu o žácích a jejich rozhodnutích o studiu, informuje o žácích se ZPS, problémových žácích - podílí se na přípravě a koordinaci osvětových a konzultačních akcí k problematice návykových látek a ostatních sociálně patologických jevů - pomáhá učitelům s integrací žáků, vede si databázi integrovaných žáků, provádí kontrolu následných vyšetření, soustřeďuje odborné zprávy o žácích v poradenské péči - podává návrhy na vyšetření v PPP nebo SPC po poradě s třídními učiteli 47

- pomáhá učitelům s vypracováním Individuálního vzdělávacího plánu a vede jejich evidenci - sleduje změny v právních předpisech, které se týkají výše uvedené problematiky, a dále o změnách informuje pedagogickou radu -spolupracuje s ostatními pedagogy na výchovných programech zaměřených na nápravu problematických žáků Třídní učitel (ve vztahu k primární prevenci): - spolupracuje se školním metodikem při zachycování varovných signálů a pedagogické diagnostice ve třídě - motivuje žáky k vytvoření vnitřních pravidel třídy, která jsou v souladu se školním řádem, dbá na jejich důsledné dodržování - komunikuje s ostatními členy pedagogického sboru a je garantem spolupráce školy se zákonnými zástupci - podporuje pozitivní sociální interakce mezi žáky - má přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném zázemí 5.11 Řešení přestupků při výskytu rizikového chování Hlavní částí MPP je popis, jak jsou řešeny jednotlivé oblasti rizikového chování. Každá oblast rizikového chování má svá specifika, proto při řešení musíme postupovat obdobně. Každá škola má mít zpracovaný krizový plán, který reaguje na rizikové chování. Musíme zde rozlišit dva typy krizových plánů. První typ škola používá, když se jedná a počáteční stádia nebo o stádia rizikového chování, které je schopna zvládnou sama bez pomoci. Druhý typ krizového plánu reaguje na rizikové chování, které škola již není schopna zvládnout bez pomoci odborníka. Postupy by měli být jasné, závazné pro každého z pracovníků školy. Miovský radí dodržet tyto základní věci, které by měl každý krizový plán obsahovat: 

„kdo provádí první pomoc (intervenci),



kdo komu hlásí v systému školy,



kdo kam zapíše,



kdo informuje zákonné zástupce žáků,



kdo a v kterých případech informuje Policii ČR, OSPOD,



kdo a jak informuje rodiče ostatních žáků školy, 48



kdo a jak informuje ostatní žáky školy,



kdo a jak informuje zřizovatele, média atd.“53

V metodickém pokynu k primární prevenci rizikového chování č.j. 21291/2010-28 je příloha „Co dělat, když – intervence pedagoga, Rizikové chování ve školním prostředí – rámcový koncept“ . Kde jsou popsány jednotlivé formy rizikového chování. Tato příloha obsahuje základní definice, které popisují jednotlivé druhy rizikového chování. Součástí tohoto dokumentu jsou správné a špatné postupy (intervence) pedagogů. Z důvodu rozsáhlosti této přílohy metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování, v následující podkapitole uvádíme jen krátký výčet jednotlivých forem rizikového chování, kde se zaměříme na to, jak toto rizikové chování u žáků rozpoznat a jak by měl pedagog postupovat v případě výskytu tohoto rizikového chování. 5.11.1 Základní intervence pedagoga V této podkapitole najdeme seznam jednotlivých forem rizikového chování. Protože si uvědomujeme, že pedagog nemá vždy čas prostudovat si celou část příloh metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování a u jednotlivých forem rizikového chování hledat odpovědi na své otázky, jak pozná „nemocného“ žáka a jak mu může pomoci. Proto tato kapitola obsahuje základní charakteristiku žáka, ke kterému by měla být směřována základní intervence pedagoga. Následně, zde pedagog může najít základní popis činností, jak může postupovat. Jedná se o velmi zkrácenou verzi, jejímž cílem bylo zestručnění jednotlivých intervencí pro lepší zapamatování a tedy i snadnější použití. Jedná se o stručný seznam příznaků, popsaných v jednotlivých přílohách k Metodickému pokynu k primární prevenci, na straně žáka a postupů, které může pedagog použít. Při odhalení každého rizikového chování platí, že musí být uvědomeno vedení školy.

53

MIOVSKÝ, Michal. Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu. Klinika adiktologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice: TOGGA, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5., 2012. ISBN 978-80-87258-74-3. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/dokumenty/Minimalnipreventivni-program.pdf s.27

49

Návykové látky – drogy Průvodními příznaky užívání drog mohou být 

zvýšený zájem o věci a hudbu s drogovou tématikou



rozšíření, zúžení zorniček



zanedbávání osobní hygieny, špinavé oblečení, zhoršení vzhledu



zčervenání kolem nosu



vyhledávání samoty



zhoršení školního prospěchu



ztráta peněz, krádeže



lhaní



hubnutí



agresivita, vznětlivost

Pedagog nebo pedagogický pracovník může pro zlepšení prevence v této oblasti vybírat vhodné preventivní programy, které jsou přiměřené věku a rozumovým schopnostem žáků. Nebude používat odstrašování typu „řekni drogám ne“, ale povede s žáky otevřené diskuze na toto téma a bude se snažit o to, aby přehodnotili své postoje a chování. Žákům bude poskytovat věcné a ne zkreslené informace. Při nálezu drogy nebo jiné návykové, psychotropní látky uvědomí vedení školy. Rizikové chování v dopravě Rizikové chování v dopravě je takové chování, které není v souladu s oficiálními a neoficiálními pravidly, toto chování se může vyznačovat agresivitou. Pedagog nebo pedagogický pracovník může informovat žáky o tom, jaká pravidla se musí dodržovat. Ve výukových předmětech jako je dopravní výchova, mohou být prováděny praktické nácviky, dopravní besedy například s policií. Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie) Pedagog nebo pedagogický pracovník si má všímat těchto projevů, které jsou nejčastější u dívek a mladých žen, ale i u mužů ve věku 13-18 let. Jedná se o rychlý úbytek na váze, nadužívání projímadla, časté držení diet a špatné jídelní zvyklosti. Časté je i sebepoškozování.

50

Pedagog se může snažit posilovat povědomí žáků o špatné životosprávě a jejích důsledcích. Důležité je, zaměřit se na varování před redukčními dietami. Předcházet šikaně pro oblečení a vzhled. Pedagog by měl umět nabídnout citlivě pomoc odborníka. Alkohol u dětí školního věku Zde pedagog nemá tolik možností, jak si tohoto problémů u žáků všimnout. V tomto případě hrají hlavní roli rodiče, ti si mohou všimnout ztrácení peněz, opilosti dítěte, ztrácení alkoholu. Zásah ze strany pedagoga se nedá očekávat, ale může se snažit o vhodně zvolenou prevenci. Bude žákům podávat věcné a pravdivé informace o alkoholu. Žáci musí vědět, že pedagogovi jde o jejich zdraví. Syndrom týraného dítěte – CAN Pedagog v tomto případě může být jedním z lidí, kteří se zaslouží o odhalení týrání dítěte. Může si všimnout ran na těle, modřin, řezných ran, popálenin od cigarety, natrhnutí ucha, opařenin, stop po svazování, otoků rtů, podvýživy, špatná hygieny, nevhodného oblečení vzhledem k počasí atd. Dále si může všímat změn v chování, například sebepoškozování žáka, útěků z domova, potíží se soustředěním, šikanování spolužáků nebo naopak stísněností a nezájem o dění kolem sebe, častého používání výroku typu „mně je to jedno“. Při kontaktu s dospělou osobou, je velmi opatrné. Nebo naopak touží po pozornosti, jakéhokoliv dospělého, protože cítí nezájem ze strany rodičů. Nejčastější známkou, že se něco s dítětem děje, může být náhlé zhoršení prospěchu. V tomto případě může všímavý pedagog dítěti zachránit i život. Nejdůležitější je, aby zkusil s dítětem navázat osobní kontakt, někde v soukromí, kde se žáka může citlivě optat, proč má na těle podlitiny nebo co se s ním děje. Je jednodušší navázat kontakt s žákem nad šálkem čaje, to znamená, že kontakt by měl být co nejméně formální. Nedoporučuje se rozhovor začínat hned otázkami tytu „ kde jsi přišel k monoklu“. Rozhovor vede pedagog ze široka. Když se dítě nesvěří, je nedůvěřivé, pedagog neukončuje své snažení, ale o problému dítěte uvědomí další instituce.

51

Šikana Pedagog by si měl všímat především žáků, kteří o přestávkách často stojí osamoceni na chodbě a jiní žáci o kontakt s nimi nejeví zájem. Žák může, také vyhledávat při přestávkách blízkost pedagoga. Žák působí sklíčeným dojmem, mívá často blízko k pláči, je uzavřený, má strach promluvit před třídou, je nejistý. Odmítá vysvětlit nebo si vymýšlí výmluvy, proč má poškozené, ušpiněné oblečení a rozházené, ztracené pracovní pomůcky. Často chybí ve škole. Pedagog by si měl všímat těchto znaků, především u nově zařazených žáků do třídy. Protože se jedná o velmi závažnou formu rizikového chování, předkládáme zde 5 kroků, jak by měl pedagog postupovat podle Michala Koláře. 

1. Rozhovor s informátory a s oběťmi. – V této fázi se nikdy nemluví s podezřelými pachateli!!!!!!



2. Nalezení vhodných svědků – Svědky hledáme ve spolupráci s obětí a informátory. Cílem je najít svědky, kteří budou pravdivě vypovídat.



3. Individuální, případně i konfrontační rozhovory se svědky. - Musíme mít na paměti, že se nejedná o konfrontaci pachatele s obětí.



4. Zajištění ochrany obětem – Podle závažnosti, tento krok můžeme provést kdykoliv i jako první. Hlavní je bezpečnost oběti.



5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. – Je velmi důležité být, na tento krok pořádně připravený. Pedagog musí mít pádné argumenty a důkazy, jinak agresoři vše popřou. Hlavní význam tohoto rozhovoru není získat další informace, ale paralyzovat agresory, aby se zastavilo šikanování. Důležité je zdůraznit, že při jakémkoliv náznaku šikanování, budou okamžitě vyloučeni nebo se celá věc předá policii. Zároveň se má vyzdvihnout, že bude přihlédnuto k jejich snaze o nápravu situace.54

54

KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-513-X. s.114

52

Kyberšikana Kyberšikana je další z forem rizikového chování, na kterou může přijít učitel náhodou. Může si všimnout zhoršené a napjaté atmosféry ve třídě, někdo jej upozorní dopisem, který vloží do schránky důvěry, všimne si rozpadu přátelství. Pedagog v tomto případě může pracovat na zlepšování třídního klimatu, vést žáky k úctě k druhým. Může posilovat empatii. Oběti může doporučit, aby na kybernetické útoky neodpovídala, ukládala si důkazy a mluvila o tom, co zažívá.

Homofobie Základním znakem je nepřátelské chování a postoje vůči žákům s menšinovou sexuální orientací, tedy vůči homosexuálům. 55 Homofobie mívá podobu homofobního obtěžování nebo šikany. Pedagog by měl reagovat na nevhodné poznámky spolužáků a vysvětlovat jim, že tento žák má stejná práva jako ostatní. Měl by sledovat třídní klima, podporovat integraci žáka do kolektivu. Neměl by se snažit začlenit žáka do kolektivu tím, že bude analyzovat jeho sexuální orientaci nebo jeho identitu. Pedagog by se měl vyvarovat promítání svého postoje k sexuální orientaci žáka do řešení problému.

Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus Jedná se o chování, kdy jsou verbálně a fyzicky napadeni žáci, kvůli politickému, náboženskému přesvědčení nebo rasovému či etnickému, národnostnímu původu. Žáci, kteří jsou iniciátory tohoto rizikového chování – často zpochybňují oficiální výklady historie ve prospěch extremistického výkladu, zanedbávají školní povinnosti kvůli volnočasovým extremistickým aktivitám, prohlašují extremistická hesla. Pedagog by měl především zjistit, jak moc je jedinec nebo třída ovlivněna extremismem, rasismem, xenofobií, antisemitismem. Měl by vyvolat diskuzi, proč žáci zastávají tyto postoje a změnit jejich názory. Měl by se vyvarovat moralizování a vyhrožování tresty. Měl by tedy jít cestou vysvětlování, které změní vnitřní postoje jedince – pozvat experty na diskuzi.

55

Nepřátelské chování a postoje vůči bisexuálům se nazývá bifobie. Pro nepřátelské chování vůči

transsexuálům se používá označení transfobie.

53

Vandalismus Jedná se o ničení majetku školy a žáků, pedagogů. Nejčastěji se vandalismus odehrává o přestávce nebo během vyučovací hodiny, kdy jedinec pod záminkou opouští vyučovací hodinu. Může se jednat i o žáky, kteří jsou do školy vpouštěni bzučákem, protože je škola již uzamčena. Vandalismu se dopouštějí právě v tuto dobu, protože je na chodbách minimum dospělých a dozor chybí úplně. Pedagog si může zapisovat odchody žáků z vyučovací hodiny. Může zvyšovat odpovědnost žáků za školní majetek tím, že se žáci mohou podílet na jeho koupi (například sběr starého papíru). Je totiž dokázáno, že prostory na kterých se mohli podílet i sami žáci, jsou méně často terčem vandalismu. Záškoláctví Záškoláctví se věnuje i Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví Čj.: 10194/2002-14 K odhalení záškoláctví pedagog může použít omluvenky, může si všimnout nesrovnalostí v podpisech rodičů nebo žák omluvenky nemá vůbec. Podle třídní knihy může zjistit, že žák má být přítomen, ale fyzicky se nenalézá ve třídě ani ve škole. Záškoláctví bývá mnohdy doprovodným jevem u jiného rizikového chování například dětská prostituce, gambling, šikana, zneužívání návykových látek. Pedagog by se měl snažit zjistit, co je příčinou zanedbávání školy. Je zde nezbytná spolupráce s rodiči, ostatními pedagogy a poradenskými pracovníky školy. Tabák Rozpoznat, zda jedinec kouří, může být snadné – zápach cigaret, zažloutlé konečky prstů. V tomto případě je však důležité proč kouří – dívky si často myslí, že když budou kouřit tak zhubnou. Žáci mají kouření za aktivitu, která přísluší dospělým. Pedagog by proto měl umět, vyvrátit tyto pověry a mýty. Žáci by měli dostat nezkreslené, pravdivé informace o rizicích kouření. Měl by se také snažit výchovně působit na celou skupinu nejen na jednotlivce, kterého přistihl. Žáci by měli být seznámeni s dostupnou léčbou, jestliže si přejí přestat.

54

Násilí Násilí může mít mnoho podob, ale bavíme – li se o školním násilí, tak máme nejčastěji na mysli rvačky, vydírání, krádeže, vandalismus, zneužívání moci učitelem, násilí žáků vůči pedagogovi a naopak, šikanu. Nedílnou součástí násilí jsou i zbraně. Jestliže pedagog zajistí, nějaké zbraně ve škole, musí je zabavit podle školního řádu a doporučujeme je vrátit přímo rodičům až po řádných zápisech. Žák, kterému byla zbraň zabavena, by měl dostat výchovné opatření. Malým dětem je důležité opakovat, že zbraně nejsou hračky, a že zásah zbraní bolí a že může člověka i zabít. Útoku na pedagoga se musí snažit předejít sám pedagog. Jedná – li s žákem, který je velmi rozrušen a začne se chovat agresivně, je důležité, aby rozhovor co nejdříve ukončil neutrálně například větou „ Nechme to být, možná jsem to špatně pochopil.“ V tomto případě je jedno, jestli je v právu pedagog nebo žák, důležité je, aby se žák uklidnil a pedagogovi nehrozilo bezprostřední nebezpečí. Vhodné je mít na své straně i podporu některých žáků ze skupiny, kteří by pedagogovi pomohli, kdyby došlo k jeho napadení. Rvačky jsou nejčastější u chlapců. U rvačky je důležité zasáhnout rozumně až ve chvíli, kdy jsou účastníci unaveni. Když na sebe po rvačce něco pokřikují a nadávají si, neměli bychom se do toho plést. Při následném vyšetřování by měl být pedagog věcný. Když zjistí, že se nejedná o následky dlouhodobě stupňující se agrese, měl by provést zápis a celou věc nadále nevyšetřovat. Měl by následovat rozhovor s účastníky a mělo by jim být vysvětleno, že se konflikty dají řešit i jinak. Krádeže Při odhalení pachatele krádeže by se mělo pečlivě zkoumat, proč to dotyčný udělal. Existují i polehčující okolnosti. Je vhodné postupovat s náhradou škody jako u vandalismu. Pokud to jde, měl by pachatel vrátit věc přímo poškozenému a omluvit se. Každá nahlášená krádež se musí řešit, o krádeži je důležité provést záznam. Vhodné je nezačínat proslovy o krádeži tím, že „ všichni si mají své věci hlídat“, okradený by mohl nabít dojmu, že za krádež může on, ne zloděj.56

56

ČR. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prevenci%20rizikoveh o%20chovani.

55

5.12 Školní program proti šikanování Součástí MPP je i Školní program proti šikanování. V této kapitole si rozebereme jeho součásti podle Michala Koláře. Jedná se konkrétně o rozbor metodiky Hradeckého školního programu proti šikanování, který dosáhl velmi dobrých výsledků. 5.12.1 Předpoklady pro fungování Hlavním předpokladem, proto aby program fungoval a mohl přinést kýžené výsledky je charakteristika samotné školy. Podle výzkumu, který Kolář shrnuje, v závěrečné zprávě projektu MŠMT: Specifický Program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízeních se došlo k závěru, že Zdravé školy57, mají lepší podmínky pro použití Hradeckého školního programu proti šikanování, protože je v nich lepší sociální klima.58 Jedná se také o školy, kde funguje přirozená komunita – školní parlament, třídní spoluspráva. Obecně lze říci, že škola podporuje kamarádské a bezpečné vztahy. Kolář také dodává, že školy, které nemají pedagogickou komunitu, musí splnit alespoň tyto požadavky, aby mohl mít program větší naději na úspěch. Musí mít dobrý tým, kde na sobě pedagogové musejí chtít osobnostně, morálně a odborně pracovat.59 Do programu se musejí zapojit všichni pedagogové, protože nemůže být realizován jen jedním člověkem. To znamená, že se do projektu musí zapojit celá škola. Pro efektivnost programu, je dobré, když se škole podaří začlenit program proti šikaně do ŠVP. Poté můžeme mluvit o celoškolním přístupu, který se promítne do organizace a řízení školy, vzdělávání pracovníků školy, preventivně – výchovné a vzdělávací činnosti.60

57

Projekt Zdravá škola si klade za cíl vytvořit zdravé prostředí ve školách a vychovávat děti ke zdravým životním návykům a k chování, které podporuje zdraví. Hlavní pilíře projektu jsou: otevření partnerství, zdravé učení, pohoda prostředí. Jde tedy o vytvoření psychický, fyzické a sociální pohody na škole. Zdroj informací: ALTERNATIVNÍ ŠKOLY. Zdravá škola [online]. [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/category/zdrava-skola/ 58 KOLÁŘ, Michal. Školní program proti šikanování. In: Školní program proti šikanování [online]. Praha, 2003 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/htm/ktskolniprogramprotisikanovani.htm 59 KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-871-5. s.256-257 60 KOLÁŘ, Michal. Školní program proti šikanování. In: Školní program proti šikanování [online]. Praha, 2003 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/htm/ktskolniprogramprotisikanovani.htm

56

5.12.2 Jednotlivé součásti programu V předchozí podkapitole jsme si řekli o tom, co může zefektivnit fungování samotného programu, nyní si popíšeme jeho klíčové části. Kolář popisuje 13 klíčových částí programu. Vyzdvihuje důležitost všech jednotlivých částí, protože při vynechání jedné z nich může dojít k rozpadu programu.61 

Zmapování situace – před zavedením, v průběhu a po skončení programu. Zmapování situace na škole, může sloužit k orientaci, kde se škola nalézá teď a na konci programu. Nedílnou součástí je průběžné vyhodnocování programu, abychom věděli, že postupujeme dobrým směrem. Výsledky tohoto šetření, mohou sloužit i jako motivace pro změnu.



Motivování pedagogů pro změnu. Jedna z klíčových oblastí je motivovat pedagoga, že je potřeba něco změnit. Pedagog si ne vždy uvědomí, že vše není v pořádku. Toto není chybou pedagoga, jedná se o jednu z charakteristických vlastností šikany- skrytost. Pedagog se může o šikaně ve své třídě dozvědět až po fázi mapování šikany ve škole.



Společné vzdělávání pedagogů a supervize všech pedagogů. – Jedná se o velmi důležitou část programu, protože může nastartovat kýženou změnu. Pedagogové získají znalosti o jednotlivých vývojových stupních šikany. Každý vývojový stupeň má svá specifika, které se promítají do následného vyšetřování, léčby šikany, volby vhodných terapeutických a diagnostických postupů. Pedagog musí rozpoznat, zda se jedná o počáteční fázi šikany tj. šikanu prvního, druhého, třetího stupně. Při pokročilých fázích šikany tj. čtvrtý a pátý stupeň je nutné požádat o pomoc odborníka. V této části se má pedagog naučit nejen teorii, ale má své získané poznatky umět využít v praxi. Supervize má pomoci k získání jistot a podpoře pedagoga.



Vytvoření užšího realizačního týmu. Součástí každého užšího realizačního týmu musí být bezpodmínečně ředitel školy. Tým se dále skládá ze zástupců 1. a 2. stupně, školního metodika prevence, ředitele programu. Náplní práce užšího realizačního týmu je ovlivňování norem, které podporují zefektivnění spolupráce mezi pedagogy. Užší realizační tým má na starosti řídit činnosti, které souvisejí se zaváděním a průběhem programu.

61

KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-871-5. s.250

57



Společný postup při řešení šikanování. Jedná se jednotný postup, všech pedagogů v oblasti šikany. Škola by měla mít zpracované dva základní scénáře. První pro situace, které zvládne sama. Druhý scénář pro situace, když musí spolupracovat s odborníky a institucemi z venku.



Prevence ve třídních hodinách. Třídní učitel by měl systematicky a odborně pracovat se třídou, využívat při tom skupinové dynamiky třídy. Měl by podporovat pozitivní vztahy ve třídě. Velmi přínosné se ukázalo zavedení třídnických hodin, ve kterých pedagog například mapoval vztahy ve třídě, diskutoval s žáky o šikaně a škádlení, hrál hry na zvládání agresivity. Kolář varuje před zavedením třídnických hodin ředitelem. Když by vedl třídnickou hodinu nemotivovaný a nepřipravený pedagog, protože musí, tak by třídnické hodiny mohli spíše uškodit.



Prevence ve výuce. Zařazení tématu šikany do osnov jednotlivých předmětů.



Prevence ve školním životě mimo vyučování. Právě v této části, by se měl odrazit celoškolní přístup, program by se měl stát přirozenou součástí života žáků nejen ve škole, ale i v činnostech, které škola pořádá (například lyžařský výcvik).



Ochranný režim. Jedná se o ochranný režim s celoškolní působností, patří sem především dozory pedagogů a vnitřní školní řád.



Spolupráce s rodiči. Je vhodné, aby škola seznámila rodiče s bojem proti šikaně. Pokusila do svého snažení zapojit i rodiče a zákonné zástupce žáků.



Školní poradenské služby. Tyto služby má zprostředkovávat specialista na problematiku šikanování (výchovný poradce nebo školní metodik prevence). Úkolem tohoto specialisty je vytvořit důvěryhodné poradenské centrum, kde bude žákům poskytovat individuální, skupinové, komunitní služby.



Spolupráce se specializovanými zařízeními. Škola by měla mít vypracovanou síť organizací a odborníků, na které se může obracet.



Vztahy se školami v okolí. Jedná se navázání spolupráce ředitelů různých škol na jednotném postupu při šikanování, žáka. Ne vždy jsou agresoři z jedné školy, na šikaně se můžou podílet žáci z různých škol.62

62

KOLÁŘ, Michal. Školní program proti šikanování. In: Školní program proti šikanování [online]. Praha, 2003 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/htm/ktskolniprogramprotisikanovani.htm

58

5.13 Vyhodnocení a úkoly pro příští rok Poslední, ale neméně významnou částí MPP je vyhodnocení jednotlivých aktivit a programů. Z vyhodnocení jednotlivých aktivit a programů musí vzejít zpětná vazba, zda program splnil očekávání nebo nesplnil. Mělo by být patrné, které z programů jsou pro žáky přínosné a má tedy význam v nich pokračovat. Když se zjistí, že některého cíle nebylo dosaženo, může se cíl přeformulovat nebo se mohou upravit postupy, které mají k cíli vést. MPP může být vyhodnocován průběžně během školního roku nebo i víckrát za školní rok. Z vyhodnoceného MPP, by měli vzejít úkoly pro následující rok. 63

63

Pedagogicko-psychologická poradna Brno: Minimální preventivní program. In: SKÁCELOVÁ.PHDR, Lenka. Manuál pro tvorbu MPP [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

59

6 DISKUZE Při psaní práce jsem narazila na několik překážek, které byli zásadní. Jednou z těchto překážek bylo shánění materiálů o MPP. Ukázalo se totiž, že každá instituce má trochu jinou představu o tom, jak má výsledný MPP vypadat a co má všechno obsahovat. To je podle mě velmi překvapivé, protože se má jednat o dokument, který mají mít školy a školská zařízení povinně vypracovaný. Zde musím souhlasit s názorem pana Miovského, který řekl o MPP toto, že „ Nikdo však není zcela přesvědčivě schopen říci, co „to“ přesně je, a jasně definovat, z jakých částí se „to“ skládá, jak jsou tyto části rozsáhlé, kde začínají, kde končí, jaký je jejich přesný obsah, návaznosti atd.64 Tudíž ani já vám nejsem s jistotou schopna říci, jak by měl výsledný MPP školy vypadat. Je velmi důležité, aby škola sama našla cestu, kterou půjde a co bude její MPP obsahovat a které cíle si zvolí. Jistě jsou zde i dokumenty, které škola a školská zařízení musí respektovat a tím je legislativa. Zde jsem narazila na další překážku. Bylo složité dohledat platnou legislativu, která se vztahuje k MPP. MŠMT má na svých stránkách zveřejněný seznam platné legislativy, ale je zde ještě zaznamenán neplatný metodický pokyn k prevenci před sociálně patologickými jevy u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. A aby toho nebylo málo, zadá - li se do vyhledávání na stránkách MŠMT metodický pokyn, který jej nahradil, tak nedostaneme žádný odkaz. Při objevení platného metodického pokynu na webových stránkách Pedagogicko-psychologické poradny a na webových stránkách Centra primární prevence Praha zjišťujeme, že ani zde není ani stejná verze tohoto metodického pokynu vydaného MŠMT. Proto se domnívám se, že tato absolventská práce může být přínosná, protože usnadňuje orientaci v platné legislativě. Snaží se také přiblížit čtenáři vypracování Školní preventivní strategie, které není cílem této práce, ale z které má MPP vzejít. Při hledání informací o školní preventivní strategii, jsem narazila na stejný problém jako při hledání legislativy. Při konzultaci s pracovnicemi PPP v Jičíně jsem se dozvěděla, že nic takového není. Překvapivě měli pravdu, ale jen z části. Při srovnávání dvou verzí Metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve 64

MIOVSKÝ, Michal. Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu. Klinika adiktologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice: TOGGA, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5., 2012. ISBN 978-80-87258-74-3. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/dokumenty/Minimalnipreventivni-program.pdf s

60

školách a školských č.j. 21291/2010-28 jsem zjistila, že jeden z nich se o Školní preventivní strategii zmiňuje a druhý ne. Kromě platné legislativy jsem řešila, jak má MPP vypadat, když neexistuje jednotná verze ani struktura. Mým cílem bylo totiž usnadnit vypracování MPP školním metodikům prevence. Z prostudované literatury jsem dala dohromady několik vzorových návodů, jak by mohl výsledný MPP obsahově vypadat a teoretickou část jsem pojala jako průvodce jednotlivými částmi MPP. Kdy jsem jednotlivé části doložila již existujícím MPP pro ZŠ Pecka, který jsem vypracovala škole na míru při mé měsíční praxi. Tento MPP používám jako příklad, protože by měl být obsahově správný. Domnívám se tak, protože k němu nebyli výtky při kontrole Královehradeckého inspektorátu České školní inspekce.65

65

ZŠ Pecka: Inspekční zpráva [online]. 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.zspecka.cz/Dokumenty/Dokumenty/%C8%8AI%20%20Z%8A%20a%20M%8A%20Pecka.pdf

61

ZÁVĚR Cílem této absolventské práce bylo usnadnit zpracování Minimálního preventivního programu (dále jen MPP) pracovníkům škol a školských zařízení. Po prostudování této práce, by se měl čtenář orientovat v základních pojmech, které jsou spojeny s MPP. Měl by se orientovat v legislativě, měl by vědět proč a za jakým účelem se MPP vytváří. Z uvedeného rozboru a vlastních ukázek MPP pro ZŠ Pecka, by měl být schopen vytvořit MPP pro jinou školu. Myslím si, že cíl usnadnit zpracování Minimálního preventivního programu pracovníkům škol a školských zařízení, především školním metodikům prevence, byl tedy splněn. Dalším možné využití této práce může být návod, jak by šla obdobným způsobem zpracovat Školní preventivní strategie, Školní program proti šikanování. Nevýhodou této práce je, že reaguje na aktuální legislativu. Legislativa se totiž rychle mění a s ní se může i změnit obsah MPP. Je tedy důležité nadále sledovat aktuální legislativu a projekty, které pracují s rizikovým chováním. Díky těmto projektům nebo šetřením můžeme najít jiný pohled na metodiku a formy práce s dětmi a lépe předcházet rizikovému chování.

62

Seznam literatury Zákony ČR. Listina základních práv a svobod. In: 2/1993. 1993. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/listina-zakladnich-prav-asvobod/hlava1.aspx ČR. O opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými. In: 379/2005. 2005. ČR. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: 561/2004. 2004. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf Ústava ČR. In: 1992 Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ustava-cr/hlava1.aspx Vyhlášky O poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. In: 72/2005. 2005. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005sb-1?highlightWords=Vyhl%C3%A1%C5%A1ka+%C4%8D.+72%2F2005

Metodická doporučení MŠMT ČR. Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: č.j. 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.prevencepraha.cz/attachments/article/123/Metodicke%20doporuceni%20k%20primarni%20prev enci%20rizikoveho%20chovani.pdf ČR. Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: č.j. 21291/2010-28. 2010. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/metodicke-doporuceni.htm ČR. Věstník 2007/11: Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. In: Věstník MŠMT, 2007, č.j. 20 006/2007-51.

63

Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance. 2009. In: č.j. 14 423/99-22. Dostupné z: http://www.msmt.cz/socialniprogramy/metodicky-pokyn-ministerstva-skolstvi-mladeze-atelovychovy?highlightWords=metodick%C3%BD+pokyn+v%C3%BDchov%C4%9B+ proti+projev%C5%AFm+rasismu%2C+xenofobie%2C+intolerance ČR. Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. In: 24 246/2008-6. 2009. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/20091?highlightWords=246%2F2008-6 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. In: Č.j. 24 246/2008-6. 2008. Dostupné z: http://www.msmt.cz/pro-novinare/metodicky-pokyn-k-prevenci-a-reseni-sikanovanimezi-zaky

Knihy KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-513-X. KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-807367-871-5. ŘÍČAN, Doc.PhDr. Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-049-9. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 978-80246-0956-0. Knihy v elektronické podobě MIOVSKÝ, Michal. Lenka Skácelová, Lenka Čablová, Michaela Veselá, Jana Zapletalová. Návrh doporučené struktury minimálního preventivního programu. Klinika adiktologie 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice: TOGGA, spol. s r. o., Volutová 2524, Praha 5., 2012. ISBN 978-80-8725874-3. Dostupné z: http://www.pppjicin.cz/dokumenty/Minimalni-preventivniprogram.pdf Elektronické dokumenty KOLÁŘ, Michal. Školní program proti šikanování. In: Školní program proti šikanování [online]. Praha, 2003 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/htm/ktskolniprogramprotisikanovani.htm

64

MGR. NOVOTNÝ, Robert. ZŠ A MŠ OSTRAVA- HRABŮVKA. Školní preventivní strategie 2009-2013. Mitušova 1115/8 700 30 Ostrava- Hrabůvka, 2009. http://www.zsmitusova8.cz/uredni%20deska/skolnipreventivnistrategie2009-2013.pdf Pedagogicko-psychologická poradna Brno: Minimální preventivní program. In: SKÁCELOVÁ.PHDR, Lenka. Manuál pro tvorbu MPP [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/11075 ZŠ Pecka: Inspekční zpráva [online]. 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.zspecka.cz/Dokumenty/Dokumenty/%C8%8AI%20%20Z%8A%20a%20M%8A%20Peck a.pdf ZŠ Pecka: škoní řád [online]. 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.zspecka.cz/Dokumenty/Dokumenty/%C8%8AI%20%20Z%8A%20a%20M%8A%20Peck a.pdf www ALTERNATIVNÍ ŠKOLY. Zdravá škola [online]. [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.alternativniskoly.cz/category/zdrava-skola/ Co je rizikové chování. Pražské centrum primární prevence [online]. [cit. 2013-07-31]. Dostupné z: http://www.prevence-praha.cz/rizikove-chovani-charakteristiky PPP Brno. [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php PPP Brno [online]. [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

Pražské centrum primární prevence: Portál primární prevence rizikového chování v Praze. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování na školách [online]. 2010 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.prevence-praha.cz/ Rasismus: Historie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rasismus CD nosič CD ATRE je CD materiál od společnosti ATRE, se sídlem v Novém Bydžově. ATRE vydává odborné publikace se školskou problematikou a počítačové programy pro mateřské, základní a střední školy. www.atre.cz

65

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování - Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu - Metodický pokyn k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č.j.14 423/99-22 Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování - Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č.j. 24 246/2008-6 MPP – Minimální preventivní program MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy PPP – Pedagogicko-psychologická poradna Strategie – Školní preventivní strategie ŠVP – Školní vzdělávací program RVP- Rámcový vzdělávací program

66

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Kroky pro vypracování MPP

1. CO CHCEME stanovení cílů pro příslušné období 2. PROČ  zdůvodnění našeho záměru; reagujeme na hodnocení předcházejícího období a výskyt současných problémů na škole 3. KDE JSME TEĎ  co nás těší - co se nám daří  co nás trápí 4. CO NABÍZÍME  kdo o práce učitelů ve výuce o práce třídních učitelů o práce výchovného poradce  s kým o vstup organizací zabývajících se primární prevencí v oblasti soc. pat. jevů o odborníci o volnočasové aktivity  komu - stanovení cílové skupiny pro preventivní programy  jak - jakými formami a metodami práce  kdy - časový harmonogram programů a akcí  kde - ve školním prostředí o mimo školu o v komunitě  za kolik o finanční náročnost programu o s využitím možnosti účasti v projektovém řízení JAK TO DOPADLO  průběžné vyhodnocení jednotlivých akcí a činnosti  závěrečná zpráva a hodnocení MPP CO DÁL  stanovení cílů pro další období = co chceme 

Zdroj: PPP Brno [online]. [cit. 2013-08-24]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

67

Příloha č. 2 Schéma MPP

Zdroj: Pedagogicko-psychologická poradna Brno: Minimální preventivní program. In: SKÁCELOVÁ.PHDR, Lenka. Manuál pro tvorbu MPP [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.poradenskecentrum.cz/mpp.php

68

Příloha č.3 Atre kapitola 3.8 MPP- obsah 1. Charakteristika školy - typ školy, - počet žáků a pedagogů, - školní vzdělávací program. 2. Analýza současného stavu ve škole - formy zjišťování současného stavu (dotazník, rozhovor, pedagogická dokumentace, …), - klima ve školním (třídním) kolektivu, - informovanost žáků a rodičů o sociálně patologických jevech, - výskyt návykových látek ve škole. 3. Vymezení cílové skupiny - žáci, - pedagogové, - rodiče žáků. 4. Metody a formy práce - výklad, - besedy, přednášky, - sociální hry, - skupinová práce ve třídě, - volnočasové aktivity, - výjezdní soustředění, - peer-programy, - návštěvy divadelních představení, - ankety a průzkumné sondy mezi žáky, - schránka důvěry, - samostudium v žákovské knihovně, - volný přístup k internetu. 5. Zaměření minimálního preventivního programu - zdůrazňování nebezpečí kouření a požívání alkoholických nápojů, - podporu seberealizace (umožnit všem, aby prožili úspěch a upevnili svoje sebevědomí), - zdůrazňování vzájemné úcty, - posilování sebeúcty, kritického myšlení, - vybudování základů asertivity, - pomocí netradičních aktivit podporování pozitivních návyků, znalostí, dovedností v oblasti - relaxace, komunikace, rozhodování, - rozvoj zvládání stresu, ohleduplnost, - posilování zodpovědnosti za vlastní činy, - vypěstování schopnosti odmítání, ovládání pocitů, - zdokonalování sebe sama, - výchova k toleranci, snášenlivosti, proti projevům rasismu, antisemitismu, xenofobii, - budování zdravého životního stylu, 69

- získávání pozitivních zdravotnických informací, - věnování se co nejvíce volného času (přestávky, polední pauzy) pobytu venku, - zvyšování fyzické odolnosti (otužování, větrání, vhodné oblečení) žáků, - upevňování hygienických návyků a správných stravovacích návyků, - posilování třídních kolektivů a důvěry ve třídě, - včasné odhalování specifických poruch učení nebo chování (zejména na prvním stupni), - všestranný rozvoj osobnosti. 6. Aktivity školy - školní vzdělávací program, - projekty školy, - zájmové kroužky, - exkurze, vycházky, výlety, kurzy, - besedy - kulturní akce, - soutěže a olympiády, - sportovní akce, - společenské akce, - školní nástěnky, - žákovská knihovna, - internet 7. Spolupráce s rodiči - spolupráce s rodiči, - informovanost rodičů, - účast rodičů na akcích školy, - vedení kroužků z řad rodičů, - práce třídního důvěrníka a školské rady. 8. Spolupráce s dalšími organizacemi - zřizovatel, - okolní školy, - organizace v obci, - pedagogicko psychologická poradna - sociální kurátor, - krajský metodik prevence, - policie ČR, městská policie, - okresní hygienická stanice, - Úřad práce, - zdravotnická zařízení, - dům dětí a mládeže. 9. Školní řád - zákaz užívání návykových látek a manipulace s nimi ve škole, - spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí, - oznamovací povinnost podle trestního zákona. 10. Vzdělávání pedagogů 70

- studium prevence sociálně patologických jevů (školní metodik prevence), - semináře a školní pro pedagogické pracovníky, - školní knihovna 11. Úkoly pro jednotlivé pracovníky 11.1 Ředitel školy Vytváří podmínky pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů zejména - zabezpečením poskytování poradenských služeb ve škole se zaměřením na primární prevenci sociálně patologických jevů, - koordinací tvorby, kontrolou realizace a pravidelným vyhodnocováním Minimálního preventivního programu a začleněním Školního preventivního programu do osnov a učebních plánů školního vzdělávacího programu, - řešením aktuálních problémů souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů ve škole jmenováním školním metodikem prevence pedagogického pracovníka, který má pro výkon této činnosti odborné předpoklady, případně mu umožní studium k výkonu specializovaných činností v oblasti prevence sociálně patologických, - pro systematické další vzdělávání školního metodika v oblasti specifické primární prevence a pro činnost školního metodika s žáky a zákonnými zástupci ve škole, - podporou týmové spolupráce školního metodika, výchovného poradce, školního psychologa/školního speciálního pedagoga, třídních učitelů a dalších pedagogických pracovníků školy při přípravě, realizaci a vyhodnocování Minimálního preventivního programu, - spoluprací s metodikem prevence v PPP a s krajským školským koordinátorem prevence, podporou aktivit příslušného obecního úřadu zaměřených na využívání volného času žáků se zřetelem k jejich zájmům a jejich možnostem a spolupráci se zájmovými sdruženími a dalšími subjekty. 11.2 Školní metodik prevence Metodické a koordinační činnosti - Koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy. - Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších sociálně patologických jevů. - Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.). - Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů. - Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců; prioritou v rámci tohoto procesu je prevence rasizmu, xenofobie a dalších jevů, které souvisí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti. - Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence sociálně patologických jevů, s metodikem 71

preventivních aktivit v poradně a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými, a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence sociálně patologických jevů. - Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu sociálně patologických jevů. - Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence sociálně patologických jevů v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. - Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření. Informační činnosti - Zajišťování a předávání odborných informací o problematice sociálně patologických jevů, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým pracovníkům školy. - Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností. - Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence sociálně patologických jevů (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče, poradny, zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce i jednotliví odborníci). Poradenské činnosti - Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy sociálně patologického chování; poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli). - Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně patologických jevů u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových faktorů, které jsou významné pro rozvoj sociálně patologických jevů ve škole. - Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými školskými zařízeními. 11.3 Třídní učitel (ve vztahu k primární prevenci): a) spolupracuje se školním metodikem prevence na zachycování varovných signálů, podílí se na realizaci Minimálního preventivního programu a na pedagogické diagnostice vztahů ve třídě, b) motivuje k vytvoření vnitřních pravidel třídy, která jsou v souladu se školním řádem, a dbá na jejich důsledné dodržování (vytváření otevřené bezpečné atmosféry a pozitivního sociálního klimatu ve třídě); podporuje rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi žáky třídy, c) zprostředkovává komunikaci s ostatními členy pedagogického sboru a je garantem spolupráce školy se zákonnými zástupci žáků třídy,

72

d) získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném zázemí. 12. Řešení přestupků při výskytu sociálně patologických jevů ve škole - rozhovor s účastníky přestupku, - nalezení vhodných svědků, - vlastní vyšetřování školy, - spolupráce s rodinou, - spolupráce s odborníky a specializovanými institucemi, - výchovná opatření, - nahlášení policii. 6. Vyhodnocení minimálního preventivního programu

Zdroj: CD ATRE, kapitola 3.8 Minimální preventivní program – obsah CD ATRE je CD materiál od společnosti ATRE, se sídlem v Novém Bydžově. ATRE vydává odborné publikace se školskou problematikou a počítačové programy pro mateřské, základní a střední školy. www.atre.cz

73