Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
PROBLEMATIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V OPERAČNÍM PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE Public procurement issues within the Operational Program Research and Development for Innovations Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Mgr. Bc. David Póč
Bc. Lenka ADAMÍROVÁ Brno, 2015
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2015/2016 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
Bc. Lenka Adamírová
Obor:
Veřejná ekonomika a správa
Název tématu:
Problematika veřejných zakázek v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace
Název tématu (anglicky):
Public procurement‘ issues within Operational Program Research and Develop,ent for Innovations
Zásady pro vypracování Problémová oblast: V rámci procesu alokace strukturálních fondů v České republice v programovém období 2007-2013 bylo jednou z klíčových priorit posílení potenciálu v oblasti vědy a výzkumu. Klíčovým nástrojem pro realizaci podpory se stal Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). V rámci jeho realizace došlo k vybudování několika zcela nových vědecko-výzkumných infrastruktur v ČR s nadnárodním významem. Jako jeden z klíčových problémových prvků při realizaci projektů se ukázal institut veřejných zakázek s širokými dopady na možnosti dokončení projektů a další skutečnosti. Cíl práce: Cílem práce je identifikovat vliv institutu veřejných zakázek na tzv. velké investiční projekty v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Součástí plnění cíle bude popsání konkrétních problémových prvků v jednotlivých vybraných projektech a postulace doporučení pro možné změny prostředí v oblasti veřejných zakázek. Postup práce: 1. Vymezení pojmu veřejná zakázka, typy veřejných zakázek, druhy zadávacích řízení, zadavatelé veřejných zakázek.
2. Zhodnocení současného stavu veřejných zakázek a jejich problémů v České republice. 3. Charakteristika vybraného Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. 4. Získávání informací od tzv. velkých investičních projektů a jejich zpracování. 5. Formulace závěrů, doporučení a navržení změn. Rozsah grafických prací:
Podle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Literatura: OCHRANA, František. Hodnocení veřejných projektů a zakázek. 3. vyd. Praha: ASPI, 2004. 195 s. ISBN 80-7357-033-5. DOLEŽALOVÁ, Hana a Miroslav DOLEŽAL. Stručný exkurz do problematiky veřejných zakázek. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 97 s. ISBN 978-80-210-5492-9. MECH, Josef. Veřejné projekty a veřejné výdajové programy. Brno, 2002. 86 l. ŠUMPÍKOVÁ Markéta, František OCHRANA a Jan PAVEL. Veřejné výdajové programy a jejich efeketivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 233 s. ISBN 80-86861-77-5. OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 219 s. ISBN 9788073576448. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a judikaturou. Edited by Robert Krč. 1. vyd. Praha: Linde, 2013. xiv, 1253. ISBN 9788972018888.
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Bc. David Póč
Datum zadání práce:
13. 1. 2014
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
………………………………………. vedoucí katedry
V Brně dne 31. 8. 2015
…………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Lenka Adamírová
Náz ev di pl om ové práce:
Problematika veřejných zakázek v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
Public procurement‘ issues within Operational Program Research and Development for Innovations
Kat edra:
Veřejná ekonomie
Vedoucí di pl om ové práce:
Mgr. Bc. David Póč
R ok obhaj ob y:
2016
Anotace Předmětem diplomové práce je identifikovat vliv institutu veřejných zakázek na velké investiční projekty v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. První kapitola je zaměřena teoreticky na představení pojmů týkajících se oblasti veřejných zakázek. V druhé kapitole je zhodnocen stav veřejných zakázek v České republice, velikost trhu veřejných zakázek, jak po stránce finanční, tak také množství veřejných zakázek realizovaných na území České republiky. Třetí kapitola práce představuje vybraný operační program, jeho cíle a strukturu. Čtvrtá kapitola specifikuje konkrétní projekty, u kterých byla daná problematika zkoumána. Závěrečná kapitola práce seznamuje s výsledky, které byly zjištěny na základě rozhovorů a e-mailové korespondence a navrhuje možná řešení.
Annotation The subject of this thesis is to identify the impact of the Institute of public procurement for large investment projects within the Operational Program Research and Development for Innovations. The first chapter focuses on theoretical concepts concerning performance of public contracts. In the second chapter there is an evaluation of the state of public contracts in the Czech Republic, the size of the public procurement market both in financial terms how much spending goes to public contracts, as well as the amount of contracts executed in the Czech Republic. The third section presents selected operational program, its objectives and structure. The fourth chapter specifies concrete projects on which the topic is examined. The final chapter of the thesis presents the results identified on the basis of interviews and e-mail correspondence and suggests possible solutions.
Klíčová slova Veřejné zakázky, operační program, velké investiční projekty, problémy, Evropská unie
Keywords Public procurements, operational program, large investment projects, problems, European Union
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Problematika veřejných zakázek v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Bc. Davida Póče a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 31. srpna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Mgr. Bc. Davidu Póčovi za odborné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce a za čas věnovaný konzultacím. Velké poděkování patří rovněž mé rodině, za její trpělivost, podporu a vynikající zázemí, čímž mi usnadňovali celé studium. V neposlední řadě bych poděkovala Ing. Haně Luxové a Mgr. Ivaně Kudrnáčové za představení praktické stránky problematiky veřejných zakázek ve vztahu ke strukturálním fondům a jednotlivým operačním programů.
Obsah ÚVOD..................................................................................................................................................11
1 POJEM VEŘEJNÁ ZAKÁZKA A JEJÍ DĚLENÍ ................................................................15 1.1 Historie zadávání veřejných zakázek ............................................................................................15 1.2 Pojem veřejná zakázka .................................................................................................................16 1.3 Zadavatelé veřejných zakázek ......................................................................................................17 1.4 Pravidla pro výběr dodavatelů .....................................................................................................19 1.5 Veřejné zakázky podle předmětu plnění......................................................................................20 1.6 Veřejné zakázky podle předpokládané hodnoty ..........................................................................21 1.7 Druhy zadávacího řízení ...............................................................................................................24
2. SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR .......................................................28 2.1 Velikost trhu veřejných zakázek ...................................................................................................28 2.2 Elektronizace trhu veřejných zakázek ..........................................................................................36
3. OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE ....................................39 3.1 Cíle OP VaVpI................................................................................................................................39 3.2 Struktura Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace ....................................................41 3.3 Velké investiční projekty ..............................................................................................................42
4. VYBRANÉ PROJEKTY ......................................................................................................46 4.1 Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) .............................................................................................................................................47 4.2 Extreme Light Infrastructure (ELI Beamlines) ..............................................................................48 4.3 CEITEC – Středoevropský institut technologií ..............................................................................50 4.4 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Mezinárodní centrum vědeckého výzkumu (FNUSAICRC) ...................................................................................................................................................51 4.5 IT4Innovations - národní superpočítačové centrum ....................................................................53
4.6 SUSEN – udržitelná energetika .................................................................................................... 54
5. METODIKA A ROZHOVORY ........................................................................................... 56 5.1 Interview ...................................................................................................................................... 56 5.2 Diskuze nad poznatky z rozhovorů .............................................................................................. 57 5.4 Jaké jsou další problémy .............................................................................................................. 60
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 63 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... 66 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 70 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 70 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 71 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 72
ÚVOD Veřejné zakázky nejsou novým fenoménem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jistá podoba veřejných zakázek tu figurovala již v období Starověku a využívali je staří Řekové. Proces zadávání veřejných zakázek byl využíván například při stavbě chrámů, zavlažovacích zařízení, přestavbě zdí, stavbě měst a jiných systémů. Vývoj veřejných zakázek navazoval na ukončení barterového obchodu a rozvoj peněz a řemesel. První právní zmínky se objevují v 16. století ve Francii jako součást stavebního řádu. V Československu byl v roce 1920 vydán zadávací řád, který měl zabezpečit účelné a efektivní hospodaření se státními prostředky.1 Problémy s veřejnými zakázkami se objevily již v průběhu první světové války, kdy byl stát nespokojený se spoluprácí s podniky při plnění veřejných zakázek. Podniky využívaly svého monopolního postavení, stát neměl na výběr a podniky dosahovaly tzv. válečných zisků. Zájem o problematiku veřejných zakázek vzrostl v 80. letech 20. století, kdy ve Velké Británii vznikl nový směr New Public Management, jehož základní myšlenkou byl přechod od přímé produkce k nakupování od soukromého sektoru. Využití otevřených soutěží měl přinášet tlak na větší efektivnost vynaložených veřejných prostředků.2 Veřejná zakázka je řízení, kde se oznamuje možnost přihlásit se a po splnění parametrů zadávací dokumentace je možné postoupit do celkového hodnocení zakázky. S úspěšným uchazečem zadavatel sepíše písemnou smlouvu. Cílem veřejných zakázek je otevření řízení širokému spektru dodavatelů v daném oboru s následným získáním nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele zakázky. Parametry veřejných zakázek, které jsou hodnoceny, jsou úspora finančních prostředků, dále také efektivnost a účelnost. Aby bylo dosaženo úspory finančních prostředků, předchází realizaci veřejné zakázky výběrové řízení, kdy je vybrán dodavatel, který splňuje všechna požadovaná kritéria zadavatele, která ustanovuje tzv. zadávací dokumentace. Tato dokumentace je dostupná všem potenciálním uchazečům a to buď veřejně dostupná (např. na webových stránkách zadavatele), nebo na žádost na uvedené adrese. Po termínu doručení jsou veškeré doručené obálky s nabídkami do výběrového řízení otevřeny a nabídky jsou kontrolovány, zda odpovídají parametrům
1 2
http://www.advokatijelinek.cz/historie-verejnych-zakazek.html PAVEL, J.: Veřejné zakázky v České republice, str. 5
11
ustanoveným v zadávací dokumentaci. Podle zadaných kritérií, která jsou stanovena zadavatelem zakázky, se hodnotí jednotlivé způsobilé nabídky. Mezi nejčastěji hodnocená kritéria patří cena, dále je to termín dodání, který se uvádí v kalendářních dnech, a případně technické řešení, pokud je předmětem zakázky např. dodání specifické technologie. Nejčastějším problémem je objektivnost hodnocení a je doporučeno využívat matematické vzorce pro transparentní a nediskriminační vyhodnocení nabídek. Hodnocení provádí nejméně tříčlenná komise složená ze členů, kteří jsou objektivní, nestranní a nemají k hodnotícím nabídkám žádný vztah. Proces veřejných zakázek je finančně velice náročný. Problematika zadání veřejné zakázky především v oblasti strukturálních fondů je přednostně zadávána specializovaným advokátním kancelářím, jelikož zadavatel tak ušetří nejen čas, ale i lidské zdroje, které by se veřejné zakázce musely věnovat. Proces veřejné zakázky se sestává ze zadání výběrového řízení, vyhodnocení a realizace veřejné zakázky. Mezi nejčastější problémy v zadávání veřejných zakázek patří opakování výběrového řízení a to z důvodu nedostatku přihlášených dodavatelů (ve vybraných operačních programech se požadovaný počet uchazečů lišil a pravidla pro výběr zadavatelů jsou pravidelně upravována, nelze tedy přesně stanovit definovaný povinný počet nabídek způsobilých pro hodnocení), či nedodržení minimálních lhůt zveřejnění zakázky popř. jiných administrativních chyb způsobených zadavatelem a nenaplnění požadovaných kritérií jednotlivých nabídek. Tyto problémy a mnohé další způsobují zdražení procesu veřejných zakázek a to je nutné odbourat. Se vstupem České republiky (dále „ČR“) do Evropské unie (dále „EU“) se množství finančních prostředků investovaných prostřednictvím veřejných zakázek ještě zvýšilo. Bylo nutné rovněž změnit legislativu, což je také jedním z problémů trhu veřejných zakázek – velmi častá změna legislativy a změny v pravidlech pro výběr dodavatelů u jednotlivých operačních programů. Dále je potřeba se zaměřit na dostatečnou transparentnost, nediskriminaci, a odbourání korupce na trhu veřejných zakázek. Dohled a kontrolu nad veřejnými zakázkami provádějí Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, finanční úřad, auditní orgány a také řídící orgán operačního programu, kterým je v případě Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále „OP VaVpI“) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
12
Cílem práce je identifikovat problémy vztahující se k odvětví veřejných zakázek, se kterými se potýkají tzv. velké investiční projekty Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, tj. projekty s rozpočtem nad 50 mil. EUR. Tyto projekty byly podporovány v rámci prioritní osy 1 a prioritní osy 2. Práce identifikuje problémy, se kterými se setkávají příjemci dotace z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Práce bude nahlížet na problémy z pohledu zadavatele s následnou identifikací důvodů vzniku těchto problémů a jejich eliminace, dále problémů, které vyvstanou v průběhu realizace veřejné zakázky. V závěru práce bude navrženo řešení na odstranění, příp. zmírnění překážek hladkého průběhu realizace projektu ve vztahu k veřejným zakázkám. O skončeném programovém období 2007 – 2013 by se dalo říci, že bylo „průkopové“, co se týká čerpání evropských dotací. Nyní je potřeba zhodnotit, jakým problémům projekty musely čelit v oblasti veřejných zakázek v průběhu čerpání dotace ve vztahu k veřejným zakázkám, aby v následujícím programovacím období 2014-2020 bylo využití finančních prostředků ještě efektivnější. Práci rozděluji na dva ucelené celky, které se dále dělí na jednotlivé kapitoly. V první části práce se zaměřím zejména na teoretická východiska a definování problémové oblasti, druhou část práce představuje samotná identifikace problémů a rizik procesu zadávání veřejných zakázek realizovaných projektů OP VaVpI. První kapitola teoretické části tvoří úvod do problematiky veřejných zakázek. Seznamuje s výkladem pojmu veřejná zakázka a krátkou historií. Dále se zabývá dělením veřejných zakázek dle různých kritérií – podle předmětu plnění a předpokládané hodnoty, druhy zadávacích řízení a také typy zadavatelů. Druhá kapitola se zaměřuje na hodnocení struktury a stavu trhu veřejných zakázek v České republice. Hodnocení počtu veřejných zakázek na základě rozdílných kritérií a také představení nového způsobu zadávání veřejných zakázek a to pomocí elektronického zadávání, tzv. e-tržišť. Druhá část práce začíná představením konkrétního operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Popisuje jeho charakteristiku, cíle, krátce se zmiňuje o vybraných projektech. Navazující kapitola se věnuje problematice veřejných zakázek v praxi se zaměřením na velké investiční projekty. Zde jsou více popsané vybrané projekty, jejich specializace a struktura. Závěrečná část práce diskutuje získané informace a vyvozuje doporučení a závěry. K získání informací o problematice veřejných zakázek bylo využito metody řízených rozhovorů, studium odborné literatury a vzhledem k aktuálnosti tématu především materiálů 13
z internetových zdrojů jednotlivých orgánů, které jsou úzce spjaty s projekty Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
14
1 POJEM VEŘEJNÁ ZAKÁZKA A JEJÍ DĚLENÍ V této kapitole se práce zabývá vymezením pojmu veřejná zakázka a jejím členěním dle různých kritérií. Proces veřejných zakázek je v České republice definován zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále „Zákon“), který byl několikrát novelizován a ze kterého se bude v této kapitole vycházet. Tzv. velká novela zákona o veřejných zakázkách nabyla účinnosti 1. dubna 2012. Tento den vstoupil v platnost zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb. Některé nedostatky velké novely byly napravovány technickou novelou zákona o veřejných zakázkách platnou od 1. 1. 2014. Poslední novela zákona o veřejných zakázkách vyšla v platnost 6. března 2015.
1.1 Historie zadávání veřejných zakázek Právní úpravy mají dlouhou historickou tradici. První podrobnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek byla zavedena ve Francii v roce 1535, v Německu v roce 1542 (při zadání stavební práce na pevnosti v Ingolstadtu). První zákonná úprava však vyšla v USA v roce 1808, kdy byl přijat zákon o veřejných pracích. Legislativa týkající se zadávání veřejných zakázek se v Evropě objevila o 30 let později, v roce 1838 ve Francii. Později také v Rakousku (1909) a v Uhrách (1907).3 V historii české a československé legislativy se poprvé oblast zadávání veřejných zakázek objevila v roce 1920. V tomto roce bylo vydáno nařízení vlády Československé republiky č. 667/1920 Sb., o zadávání státních dodávek a prací (Zadávací řád). Ke zmíněnému nařízení bylo v letech 1922, 1923 a 1925 vydáno ministerstvem veřejných prací sedm prováděcích předpisů, tzv. „výnosů“. Nařízení se vztahovalo na dodávky, práce, které zadávaly úřady státní správy a jimi spravované ústavy, podniky a fondy. Cílem nařízení bylo zajistit efektivnější hospodaření s penězi státního rozpočtu.4 V poválečném období fungovalo centrálně řízené hospodářství a ceny byly pevně stanoveny. Oblast zadávání byla řešena Všeobecnými stavebními podmínkami z roku 1947, které platily až do roku 1983. V tomto roce byl také novelizován hospodářský zákoník. V roce 1990 byl
3 4
BERGEROVÁ, E. Veřejné zakázky v České republice, str. 11 http://www.justitia.cz/historie.html
15
vydán Zadávací řád staveb, který vydalo Federální ministerstvo financí a Federální ministerstvo hospodářství. 5 Prvním legislativním předpisem upravujícím zadávání veřejných zakázek v České republice se stal zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Po uvedení do praxe byl zákon dvanáctkrát novelizován. Legislativa musela projít velkou změnou při vstupu ČR do EU, tudíž bylo nutné provést harmonizaci s právní úpravou Evropského společenství. Pouze další novelizace zákon č. 199/1994 Sb. by nebyla dostačující, a tak byl vydán nový zákon – zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Bude-li v práci odkazováno na zákon, bude jím rozuměn právě tento zákon o veřejných zakázkách. Zákon zavedl nový systém zadávání veřejných zakázek, definice veřejné zakázky a zadavatele, dělení veřejných zakázek aj.6 Jak již bylo zmíněno, tento rok vyšla v platnost poslední novela Zákona. Předmětem novely je „zejména eliminace palčivých problémů stávající právní úpravy, zejména pak odstranění nedostatků účinného znění zákona o veřejných zakázkách. Jedná se převážně o změny technického charakteru a částečnou reflexi znění nových evropských směrnic.7“
1.2 Pojem veřejná zakázka Veřejná zakázka je institut, který je využíván jako hlavní nástroj k uspokojování realizace veřejných služeb. Veřejné zakázky slouží k zajištění veřejných služeb s využitím subjektů soukromého sektoru. Výhodou soukromého sektoru je jeho specializace, možnost zajištění vyšší kvality služeb a také levnější poskytnutí služby veřejnosti. Veřejnou zakázku můžeme vymezit jak z pohledu právnického, tak z pohledu ekonomického. Právnické vymezení nám definuje §7, odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a to takto: „Veřejnou zakázkou je zakázka realizována na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.8“ Hlavními subjekty, jež se zapojují do tohoto vztahu, jsou zadavatel a uchazeč. Nesmíme však zapomenout také na roli veřejnosti, jelikož veřejné zakázky jsou realizovány s cílem uspokojit potřeby veřejnosti. Do zákona o veřejných
5
DOLEŽALOVÁ, H. Historie zadávání veřejných zakázek, str. 10 BERGEROVÁ, E. Veřejné zakázky v České republice, str. 14 7 http://www.vz24.cz/clanky/mmr-zeman-podepsal-novelu-zakona-o-verejnych-zakazkach/ 6
8
Zákon č. 137/2006, Sb. o veřejných zakázkách
16
zakázkách byla samozřejmě také zapracována evropská úprava. Jedná se především o dva základní evropské předpisy Zadávací směrnice a Přezkumná směrnice. Ochrana nabízí i ekonomický pohled na veřejnou zakázku. Podle něj se veřejnou zakázkou rozumí „účelná alokace zdrojů, kterou zadavatel sleduje obvykle ekonomicko-sociální cíle.9“ Snaží se brát v potaz jak finanční stránku, tedy efektivní alokaci zdrojů, tak také sociální stránku a to, optimální přerozdělení užitku plynoucím veřejnosti z realizované veřejné zakázky. Cílem veřejné zakázky z pohledu ekonomického je tedy snaha o optimální sociální transfer. Aby se jednalo o veřejnou zakázku, musí být současně splněny následující tři podmínky10: -
zakázka musí být zadávána osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek,
-
zakázka musí zahrnovat i třeba jen potenciální prvek úplaty na straně zadavatele, a to třeba i nepeněžitě,
-
musí se jednat o zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.
V zákoně není stanoven žádný finanční limit vymezující tento pojem, takže veřejnou zakázkou je každá zakázka splňující výše uvedené podmínky, i třeba v hodnotě pouhé jedné koruny. Podle §18 zákona o veřejných zakázkách a §19 pro sektorové zadavatele existují výjimky, kdy není nutné veřejné zakázky zadávat. Jde například o oblasti obrany, bezpečnosti, vědy a výzkumu aj. Zadavatel není povinen zadávat zakázky malého rozsahu, veřejný zadavatel je však povinen dodržovat zásady uvedené v §6. Zadavatel musí dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Nesmí vyčleňovat státy, které jsou členy Evropské unie a ostatní státy, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenou mezinárodní smlouvu.
1.3 Zadavatelé veřejných zakázek Při realizaci veřejné zakázky musí zadávat zakázku subjekt, který je zadavatelem a to podle definice §2 zákona o veřejných zakázkách. Okruh zadavatelů je velice široký. Zadavatelem může být nejen fyzická osoba, ale i právnická osoba, případně sdružení vice zadavatelů
9
OCHRANA, F.: Veřejné zakázky, str. 12 http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6317637
10
17
na základě písemné dohody. Zákon vymezuje tři kategorie zadavatelů: veřejný, dotovaný a sektorový. V OP VaVpI se většinou jedná o veřejné zadavatele. Veřejným zadavatelem je Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek a jiná právnická osoba. Tzv. jinou právnickou osobu definuje §2 odst. 2 písm. d) zákona o veřejných zakázkách. Příkladem zadavatele tzv. jiná právnická osoba je Fond národního majetku ČR, Pozemkový fond ČR, Česká národní banka, Česká televize aj. Zákon o veřejných zakázkách část veřejných zadavatelů vymezuje na základě právní formy (organizační složky státu, příspěvkové organizace) a část na základě přítomnosti konkurence (jiná právnická osoba). Veřejným zadavatelem se tak stává jakákoliv právnická osoba, která je nějakým způsobem veřejným sektorem ovládána a která není vystavena konkurenci při prodeji svého „produktu“.11 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace definuje podmínky pro zadavatele, resp. příjemce podpory v Příručce pro žadatele prioritní osy 1 a 2 OP VaVpI. Podle této příručky musí jak příjemci, tak také další subjekty, které mají podíl na způsobilých výdajích projektu splňovat podmínky níže: - hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit výsledky těchto činností prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, - prostředky ze zisku reinvestuje do činnosti uvedené výše, - podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, nemají žádný přednostní přístup k výzkumné infrastruktuře tohoto subjektu, nebo k výsledkům vytvořeným tímto subjektem, - hospodářské a nehospodářské činnosti jsou v rámci subjektu účetně odděleny a nedochází k financování hospodářských činností z činností nehospodářských. Nehospodářskými činnostmi jsou myšleny: vzdělávací aktivity, nezávislý výzkum, kolaborativní výzkum, šíření výsledků výzkumu, transfer technologií.12
11 12
PAVEL, J.: Veřejné zakázky a efektivnost, str. 13 Příručka pro žadatele prioritní osy 1 a 2 Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, str. 34
18
Potenciální příjemce, tedy subjekt, který je zřízen za účelem realizace činnosti ve vědě a výzkumu musí prokázat, že tato činnost bude tvořit více jak 50% veškeré činnosti a naopak nehospodářské činnosti budou tvořit alespoň 10% z celkových činností subjektu. Doložení těchto činností je povinné pro příjemce po dobu alespoň 2 po sobě jdoucích účetních období.13 Při posouzení vhodnosti příjemce, bere řídící orgán (dále „ŘO“) OP VaVpI v potaz také předpoklady úspěšného realizování projektu. Povinností příjemce je rovněž poskytnout Řídícímu orgánu všechny dokumenty, které se týkají jeho činnosti, vnitřní struktury apod. Subjekty, mající zájem o přisouzení dotace nejsou Řídícím orgánem OP VaVpI posuzovány podle právní formy, ale podle podmínek definovaných v příručce, resp. zmíněných výše. Výjimkou jsou následující subjekty: -
obecně nepřijatelné právní formy žadatele: obecně prospěšná společnost, občanské sdružení, zájmové sdružení právnických osob,
-
obecně akceptovatelné právní formy žadatele: veřejné a státní vysoké školy, které provádějí výzkum a vývoj, veřejné výzkumné instituce,
-
právní formy ve zvláštním režimu: organizační složky státu, organizační jednotky Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územně samosprávných celků, které musí doložit podmínečnou činnost.14
1.4 Pravidla pro výběr dodavatelů Dalším dokumentem vydaným řídícím orgánem OP VaVpI, kterým se musí žadatelé a příjemci řídit, jsou Pravidla pro výběr dodavatelů (dále jen „Pravidla“) v rámci OP VaVpI. Zadavatelé musí postupovat nejen podle Zákona, tak rovněž podle Pravidel. Pokud některé situace Pravidla neřeší, aplikuje se výklad Zákona. Aplikace Pravidel nezbavuje zadavatele povinnosti postupovat vždy v souladu se Zákonem. Mezi obecná pravidla patří například:
13 14
Příručka pro žadatele PO 1 a 2 OP VaVpI, str. 35 Příručka pro žadatele PO 1 a 2 OP VaVpI, str. 37
19
- výběr musí být na základě principu rovného zacházení, transparentnosti a nediskriminace a také naplnění pravidel hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložení prostředků, - jakékoliv změny a odpovědi na otázky od dodavatelů musí být uveřejněny ve stejném rozsahu jako Výzva pro podání nabídek, - zadavatel nesmí rozdělit předmět zakázky, aby tím nedošlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené Pravidly a obcházení vyhlášení veřejné zakázky, obdobná plnění je povinen sečíst, - zadavatel není povinen sčítat hodnoty, pokud budou dodávky pořizovány nahodile dle aktuálních potřeb, jejichž hodnota je proměnlivá, anebo které nelze dopředu předvídat, - zadavatel je povinen dodržovat také termíny: min. 7 dní před zveřejněním odeslat text výzvy pro uchazeče řídícímu orgánu, do 15 dní od uzavření smlouvy odeslat řídícímu orgánu Zprávu o průběhu výběrového řízení, také do 15 dní zveřejnit Zprávu o průběhu výběrového řízení na svých stránkách.15
1.5 Veřejné zakázky podle předmětu plnění Při zadávání zakázky je jedním z kroků správné vymezení předmětu plnění. Zákon o veřejných zakázkách definuje tři druhy veřejných zakázek podle předmětu plnění: -
veřejná zakázka na dodávky,
-
veřejná zakázka na stavební práce,
-
veřejná zakázka na služby.
Veřejná zakázka na dodávky je definována v §8 Zákona. Předmětem této zakázky je pořízení věci a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). Možnost zahrnout do veřejné zakázky na dodávku i služby nebo stavební práce se zakázkou spojené specifikuje §8, odst. 2 Zákona. A to například v případě, kdy při dodání zboží jsou k jeho funkčnosti nutné stavební práce (montáž, instalace) či služby (uvedení do provozu).
15
Pravidla pro výběr dodavatelů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, str. 16
20
V §9 Zákona najdeme vymezení veřejné zakázky na stavební práce. Pod zakázku na stavební práce spadají nejen stavební práce, ale také s nimi související projektová nebo inženýrská činnost. Dále také zhotovení stavby, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci. Podobně jako u zakázek na dodávky je i zde součástí zakázky poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem jak upřesňuje odst. 2 §9. Třetím typem zakázky podle předmětu plnění je veřejná zakázka na služby. Zákon definuje veřejnou zakázku v rámci §10. Tato oblast je „zbytkovou“ rychle se rozvíjející kategorií. Podle negativního vymezení je veřejnou zakázkou na služby ta zakázka, která nespadá do kategorie veřejná zakázka na dodávky nebo na stavební práce. Stejně jako u zakázky na stavební práce a na dodávky tu platí, pokud jsou dodávky nebo stavební práce nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby jsou součástí této zakázky.
1.6 Veřejné zakázky podle předpokládané hodnoty Jelikož ČR vstoupila do EU, musí se zákon o veřejných zakázkách řídit také zadávacími směrnicemi EU. Zákon o veřejných zakázkách má však širší působnost a je detailnější. Podle cenového kritéria se veřejné zakázky rozdělují na: veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky a nadlimitní veřejné zakázky. Nejčastějšími jsou veřejné zakázky malého rozsahu. Příkladem můžou být některé menší obce, které zadávají pouze veřejné zakázky malého rozsahu a jiné jen když realizují výjimečně investiční akce. Podle novelizace platí od 1. 1. 2014 pro zakázky malého rozsahu limit 1 000 000 Kč bez DHP. Tedy pokud hodnot zakázky nepřesáhne 1 000 000 Kč bez DHP patří do kategorie zakázek malého rozsahu. Dříve byly rozlišené limity pro veřejné zakázky na dodávky a služby (2 000 000 Kč bez DPH) a na zakázky na stavební práce (6 000 000 Kč bez DPH). V předešlé legislativě, tj. zákon č. 40/2004 Sb., zakázky spadající do kategorie zakázek malého rozsahu se nemusely řídit postupy dané Zákonem. Dnes jsou zadavatelé povinni řídit se i v případě zakázek malého rozsahu postupem daným Zákonem. Ze Zákona nyní zadavatelům vyplývá povinnost dodržovat obecné principy, kterými jsou zásada transparentnosti, zásada nediskriminace a zásada rovného zacházení. Tímto krokem se směřuje k zefektivnění vynakládání s veřejnými prostředky a zjednodušení zadávání zakázek malého rozsahu.
21
Jako podlimitní veřejná zakázka se označuje ta veřejná zakázka, jejíž hodnota překročí částku 1 000 000 Kč bez DPH, ale nedosáhne limitu podle prováděcího předpisu. Tento limit je platný od 1. 1. 2014. Opět je změna oproti předchozí právní úpravě, kdy byl stanoven minimální limit pro veřejnou zakázku na dodávky a služby 2 000 000 Kč bez DPH a na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH. Zakázky, které se svou hodnotou nevejdou do kategorie podlimitních, se řadí mezi veřejné zakázky nadlimitní. Podle §12, odst. 1 se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu. Jelikož se v práci budeme zabývat především projekty, které mají rozpočet 50 mil. EUR, tedy velkými projekty, tvoří asi 90% všech zakázek zakázky nadlimitní.
22
Tabulka 1: Finanční limity platné od 1. 1. 2014 VZ na dodávky
VZ na služby
VZ na stavební práce
ČR a státní příspěvkové organizace
3 395 000 Kč
3 395 000 Kč
131 402 000 Kč
ÚSC, příspěvkové organizace, jiné právnické osoby dle §2 odst. 2 písm.d) zákona, a Nadlimitní dotovaný zadavatel
5 244 000 Kč
5 244 000 Kč
131 402 000 Kč
sektorový zadavatel
10 489 000 Kč
10 489 000 Kč
131 402 000 Kč
zadavatelé uvedení v §2 odst.2 nebo §2 odst. 6 zákona, v případě VZ v oblasti obrany nebo bezpečnosti
10 489 000 Kč
10 489 000 Kč
131 402 000 Kč
podlimitní VZ
> 2 000 000 Kč
> 2 000 000 Kč
> 6 000 000 Kč
VZ malého rozsahu
(0;2 000 000) Kč
(0;2 000 000) Kč
(0;6 000 000) Kč
zadavatel
VZ
Zdroj: Metodika zadávání veřejných zakázek
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU se musí řídit veřejné zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty se rovná těmto finančním limitům nebo je vyšší: -
5 186 000 EUR limit na veřejné zakázky na stavební práce,
-
134 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávané ústředními orgány státní správy a u soutěží o návrh,
-
207 000 EUR u veřejných zakázek a služeb zadávaných veřejnými zadavateli na nižší úrovni a u soutěží o návrh pořádaných takovými zadavateli,
-
750 000 EUR u veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby.16
Tato Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázkách ruší směrnici 2004/18/ES, která se vztahovala na koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
16
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU
23
1.7 Druhy zadávacího řízení Pokud je stanoven předmět veřejné zakázky a její limit je zadavatel povinen určit, jakým druhem zadávacího řízení se bude veřejná zakázka řídit. §21 Zákona vyjmenovává 6 druhů zadávacího řízení: otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. Zadávací řízení lze definovat jako zvláštní postup vedoucí k uzavření smlouvy, který není správním řízením a jeho výsledkem není vydání správního aktu. Jde o postup, jenž vede k zadání veřejné zakázky. Zadavatel nezadává v zadávacím řízení veřejné zakázky, jež jsou vyjmuty z působnosti zákona.17 Velké investiční projekty, na které se práce zaměřuje, využívají nejčastěji otevřená řízení. Ovšem vzhledem k jejich specifikaci, kdy není vždy dostatek vhodných dodavatelů, vypisují výběrová řízení v režimu jednací řízení bez uveřejnění. Tento typ řízení je mimořádným druhem řízení a patří k těm složitějším. Třetím častým typem řízení je soutěžní dialog. Jeho využití vychází již ze samotné definice. Zákon říká, že se soutěžní dialog využívá během takového typu veřejné zakázky, kdy jde o zvlášť složitý předmět plnění. Což zcela odpovídá projektům realizujícím centra excelence. Otevřené řízení – začíná oznámením zadavatele o úmyslu zadat veřejnou zakázku. Počet dodavatelů je neomezený. Jedná se tedy o maximálně transparentní, nediskriminující a formálně nenáročné řízení. Nevýhodou se poté může ukázat příliš velké množství dodavatelů a následný problém, jak výběr zúžit. Využívá se pro podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky.18 Užší řízení – začíná oznámením zadavatele o úmyslu zadat veřejnou zakázku. Prokázání splnění požadované kvalifikace může zaslat neomezený počet dodavatelů. V druhém kole dochází k zúžení počtu dodavatelů na základě prokázání splnění požadované kvalifikace. Pouze omezený počet dodavatelů je vyzván zadavatelem k podání konkrétní nabídky.19 Podle §28 Zákona pouze veřejný zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a sektorový zadavatel může v oznámení užšího řízení omezit počet zájemců
17
JURČÍK, R.: Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU, str. 38 JURČÍK, R.: Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU, str. 41 19 JURČÍK, R.: Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU, str. 40 18
24
pro účast v užším řízení a rovněž stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky. Veřejný zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídky minimálně 5 zájemců, sektorový zadavatel musí vyzvat nejméně 3 zájemce. Jednací řízení s uveřejněním – toto řízení je standardním druhem řízení pouze pro sektorové zadavatele. Veřejný zadavatel může využít toto řízení pouze v případě splnění podmínek §22 Zákona. Podle §29 Zákona je postup obdobný jako při užším řízení. Jedná se o dvoukolové řízení, kdy k podání nabídky je vyzván jen omezený počet dodavatelů. Na rozdíl od užšího řízení během jednacího řízení s uveřejněním po podání nabídek, jejich posouzení a předběžném hodnocení nedochází k přidělení veřejné zakázky, ale k jednání o nabídkách. Jednací řízení bez uveřejnění – tento typ řízení se využívá jen za výjimečných okolností za podmínek stanovených §23 Zákona. Zákon nijak specificky neupravuje průběh tohoto řízení. Jednací řízení bez uveřejnění je mimořádným druhem zadávacího řízení, téměř se blíží klasickému uzavírání smlouvy mezi soukromými subjekty.20 Soutěžní dialog – využívá se v případě, kdy se jedná o veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění. Po prvním kole, kdy dodavatelé prokazují svou kvalifikaci, nenásleduje výzva k podání nabídky, ale vyzvání k účasti v soutěžním dialogu. Během soutěžního dialogu se vyjednávají vhodná řešení veřejné zakázky, specifikují potřeby zadavatele.21 Zjednodušené podlimitní řízení – podle §38 Zákona zahajuje zadavatel řízení písemnou výzvou minimálně 5 zájemcům, na rozdíl od ostatních typů řízení, kdy zahájení proběhlo oznámením zadavatele o úmyslu zadání veřejné zakázky. Zjednodušené podlimitní řízení využívá veřejný zadavatel pro zadávání podlimitních veřejných zakázek. Jedná se o jednofázové řízení, probíhá tedy standardně jako otevřené řízení. Zadavatel je povinen řídit se pravidly stanovenými u jednotlivých typů řízení. Všechna řízení jsou upravena v Hlavě II Zákona. Záleží na zadavateli, které řízení si vybere. Musí však splňovat podmínky stanovené Zákonem. Zadavatel má možnost zvolit si přísnější typ řízení. Pokud začne postupovat podle přísnějšího typu, musí podle něj také zadávací řízení dokončit.
20 21
KRUTÁK, T., KRUTÁKOVÁ, L.: Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, str. 55 KRUTÁK, T., KRUTÁKOVÁ, L.: Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady, str. 56
25
Zadávací řízení se tedy zahajuje dvěma způsoby, buďto uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo je zadávací zařízení zahajováno výzvou. Zadavatel je povinen sestavit tzv. zadávací dokumentaci podle podmínek stanovených v §44 Zákona, která bude obsahovat dostatek informací, na základě kterých bude dodavatel schopen sestavit vhodnou nabídku. Důležitým informačním portálem je Věstník veřejných zakázek, kde je možné najít informace od uveřejnění zakázky až po uzavření smlouvy. Celý proces musí být průhledný, nikdo nesmí být zvýhodněn a všichni musí mít přístup ke stejným informacím. Po zveřejnění následuje sestavení a odevzdání nabídek, které musí splňovat podmínky zadavatele. Další fází je otevírání obálek. Podle zákona je pro otevírání obálek potřeba sestavit alespoň tříčlennou komisi. Jestliže se jedná o sektorového zadavatele, není v některých případech nutné komisi sestavovat. Předposlední fází zadávacího řízení je posouzení nabídek. Hodnotit nabídky může stejná komise, která otevírala obálky. Některé zakázky vyžadují odbornou specializaci členů komise, především nadlimitní zakázky. V případě vyřazení uchazeče hodnotící komisí je nutné doložit zdůvodnění vyřazení. Komise vybírá na základě zadavatelem stanovených hodnotících kritérií. Hodnocení je prováděno nejčastěji na základě ekonomické výhodnosti nabídky nebo na základě nejnižší nabídkové ceny. Zadavatel se snaží vybrat tu nabídka, která s ohledem na vynaložené zdroje přinese nejvyšší společenský užitek.22 Po vyhodnocení všech nabídek pošle zadavatel oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v zákonem stanovené lhůtě všem uchazečům. Jakmile uplyne lhůta pro podání nabídek proti výběru nejvhodnější nabídky, uzavře zadavatel s vítězným uchazečem smlouvu. SHRNUTÍ První kapitola práce byla teoretickým uvedením do problematiky veřejných zakázek a upřesnění pojmů spjatých s touto problematikou. V úvodu se kapitola zmínila o historii veřejných zakázek a vymezení pojmu, které není jednoduché a lze se na něho dívat z více pohledů. Další podkapitoly se zabývaly specifikací zadavatele v OP VaVpI, členěním podle předmětu plnění a předpokládané hodnoty. Závěr kapitoly zmínil, které zadávací řízení jsou nejčastěji využívány a nadefinoval i méně využívané režimy.
22
OCHRANA, F.: Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek (ekonomická analýza), str. 49
26
27
2. SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR Úvodní kapitola definovala problematiku veřejných zakázek. Druhá kapitola se zaměřuje na zhodnocení stavu veřejných zakázek v České republice a struktuře trhu veřejných zakázek. Statistiky v oblasti veřejných zakázek jsou velice ovlivněny změnami legislativy, jejichž cílem
je
zvýšit
transparentnost
soutěžního
prostředí
a
změnami
limitů
pro různé předměty zakázky. Snaha o neustálou regulaci trhu veřejných zakázek a směřování k zefektivnění a transparentnosti má vliv na velikost a strukturu tohoto trhu. Statistiky, které popisují velikost a strukturu trhu veřejných zakázek, jsou uveřejněny v Informačním systému o veřejných zakázkách, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. V tomto systému jsou evidovány ty zakázky, které jsou zadávány v přímém režim zákona a jsou oznamovány ve Věstníku veřejných zakázek, který je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách. Dle výroční zprávy za rok 2014 Ministerstva pro místní rozvoj statistiky zobrazují 78% objemu finančních prostředků využitých na trhu veřejných zakázek, což je nárůst o 16% oproti předchozímu roku. Zbylá část finančních prostředků je alokována prostřednictvím veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) nebo výjimkami definovanými v Zákoně o veřejných zakázkách (ZVZ). Těchto 22% je evidováno v účetních systémech jednotlivých zadavatelů, rovněž podléhají kontrole.
2.1 Velikost trhu veřejných zakázek Finanční prostředky, které jsou alokovány prostřednictvím veřejných zakázek, tvoří významnou část veřejných výdajů a HDP.
V tabulce č. 2 můžeme vidět vývoj počtu
zahájených veřejných zakázek za posledních 9 let. Je evidentní, že počet veřejných zakázek roste. Největší rozdíl v počtu zahájených zakázek je mezi lety 2006 a 2007, což je možné vysvětlit otevřením mnoha dotačních programů pro období 2007-2013, v rámci kterých mnoho projektů podléhalo povinnosti vyhlášení výběrového řízení. Vyhlašování otevření výzev v jednotlivých operačních programech má rovněž dopad na počet zakázek. Výzvy byly vyhlašovány nepravidelně na základě čerpání alokací, zpracování žádostí ze strany Řídících orgánů a připravenosti na vyhlášení další výzvy. Alokace některých operačních programů byly velmi rychle vyčerpány a nebyly již tedy později znovu otevřeny, popřípadě byly otevřeny v menším rozsahu a ne za příliš lukrativních podmínek jako v kolech předcházejících. I to mělo jistý dopad na celkový počet veřejných zakázek. Dalšího 28
skokového
rozdílu
si
můžeme
všimnout
mezi
lety
2012
a 2013, nárůst o 1526 veřejných zakázek. Na tento nárůst měla zřejmě vliv změna legislativy v oblasti limitů veřejných zakázek malého rozsahu. Od 1. dubna 2012 došlo ke snížení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu z 2 mil. na 1 mil. Kč. K výkyvům počtu veřejných zakázek dochází vždy, pokud vejde v platnost změna v legislativě, ať už je to změna menšího nebo většího charakteru (např. velká transparentní novela). Tabulka 2: Vývoj počtu zahájených veřejných zakázek 2006 – 2014
Nadlimitní Podlimitní Neuvedeno Celkem
2006 711 451 2 1164
2007 2456 1403 18 3877
2008 2426 1783 26 4235
2009 2728 1709 59 4496
2010 2858 1633 92 4583
2011 3344 2316 124 5784
2012 3773 2284 223 6280
2013 3943 3303 560 7806
2014 4596 4029 138 8763
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z Informačního systému veřejných zakázek, www.isvz.cz
Velikost trhu veřejných zakázek se neměří jen počtem zahájených, potažmo zadaných veřejných zakázek, ale jedná se především o celkový objem finanční prostředků, které mají zadavatelé k dispozici a pomocí nichž realizují nákupy a investice do služeb, dodávek či stavebních prací. Tabulka č. 3 zobrazuje podíl trhu veřejných zakázek na HDP od roku 2006 do roku 2013. Hodnoty se pohybují v rozmezí od 12,3% do 16,4 %. Nejvyšší hodnota 16,4% byla zaznamenána v roce 2006. Tento výkyv má na svědomí, jak již bylo zmíněno výše, změna legislativy a snaha zadavatelů stihnout co nejvíce veřejných zakázek dle původní legislativy. Další faktor, který ovlivňuje objem trhu veřejných zakázek je fiskální úsilí vlády, resp. fiskální restrikce. Fiskální politika vlády má markantní vliv především na rozpočty veřejných zadavatelů. Rozpočty veřejných zadavatelů tvoří asi 85% trhu veřejných zakázek, a tedy dojde-li ke snížení objemu finančních prostředků veřejných zadavatelů vlivem fiskální restrikce, výrazně se to odrazí na celkové velikosti trhu veřejných zakázek v ČR. Tabulka 3: Vývoj objemu trhu zahájených veřejných zakázek
Trh VZ v mld. Kč veřejní zadavatelé sektoroví zadavatelé
Podíl trhu VZ na HDP (%)
2006 550 446 104 16,4
2007 474 423 51 12,9
2008 535 457 79 13,9
2009 583 503 79 15,6
Zdroj: Výroční zprávy o stavu veřejných zakázek za rok 2011 a 2013
29
2010 594 475 119 15,7
2011 502 439 63 13,1
2012 493 414 79 12,8
2013 475 406 69 12,3
Grafické zpracování tabulky č. 3 ukazuje, že vývoj velikosti trhu veřejných zakázek není stále progresivního charakteru. Objevují se zde i výkyvy způsobené již zmíněnými legislativními změnami, fiskální restrikcí či jinými ekonomickými jevy. Výkyvy lze sledovat nejen na počtu zahájených veřejných zakázek, ale také v porovnání zahájených a zadaných zakázek. V této statistice se velmi odráží vliv např. změny limitů pro veřejné zakázky, změna zákona, kdy lze zahájit
veřejnou
zakázkou
pouze
s jedním
dodavatelem,
pokud
se
tak
stalo
i při opakovaném výběrovém řízení, snaha vlády o konsolidaci rozpočtů apod. Graf 1: Vývoj podílu trhu zahájených VZ na HDP (%) 18 16 14 12 10 Podíl trhu VZ na HDP
8 6 4 2 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z Výročních zpráv o stavu veřejných zakázek za rok 2011 a 2013
Graf 2: Vývoj objemu trhu zahájených VZ (mld. Kč) 700 600 500 400
Trh VZ v mld.
300
veřejní zadavatelé
200
sektoroví zadavatelé
100 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z Výročních zpráv o stavu veřejných zakázek za rok 2011 a 2013
30
2.1.1 Struktura trhu zakázek podle předmětu plnění V první kapitole bylo představeno, že veřejné zakázky lze dělit podle předmětu plnění na veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Jak bylo zmíněno výše – zakázky veřejných zadavatelů tvoří většinu trhu veřejných zakázek. Největší podíl na trhu mají zakázky na stavební práce. Mezi lety 2012 a 2013 došlo k poklesu finančních prostředků na veřejné zakázky týkající se stavebních prací, ale naopak se zvýšil jejich počet. Zadavatelé zřejmě začali přecházet od velkých projektů k menším. Nejen u stavebních prací, ale celkově se objem finančních prostředků vynaložených na veřejné zakázky příliš nezměnil. Naopak počet veřejných zakázek vzrostl významně. Příčinou tohoto nárůstu mohla být změna limitů veřejných zakázek, snížení limitů. Avšak toto zvýšení množství veřejných zakázek má také vliv na zvýšení administrativních procesů s tím spojených. Tabulka 4: Statistika zadaných VZ dle druhu zadavatele a předmětu VZ 2011
Druh zadavatele Hodnota (mld. Kč) Veřejný Počet Hodnota (mld. Kč) Sektorový Počet Hodnota (mld. Kč) CELKEM Počet
Dodávky
Předmět veřejné zakázky Fin.objem Množství Služby Stavební práce CELKEM % VZ %
63
28
85
176
2031
2826
3388
8245
30
10
12
53
186
153
43
382
93
38
97
229
2217
2979
3431
8627
Zdroj: Informační systém o veřejných zakázkách
31
76,9 95,6 23,1 4,4 100 100
Tabulka 5: Statistika zadaných VZ dle druhu zadavatele a předmětu VZ 2012 Předmět veřejné zakázky Fin.objem
Druh zadavatele
Stavební Dodávky Služby práce
Hodnota (mld. Kč) Veřejný
Počet Hodnota (mld. Kč)
Sektorový Počet Hodnota (mld. Kč) CELKEM Počet
%
80
40
88
208
3 317
2 837
4 256
10 410
17
29
20
66
173
207
55
435
97
69
108
274
3 490
3 044
4 311
10 845
Zdroj: Informační systém o veřejných zakázkách
32
Množství VZ %
CELKEM
75,9
96
24,1
4
100
100
Tabulka 6: Statistika zadaných VZ dle druhu zadavatele a předmětu VZ 2013 Předmět veřejné zakázky Druh zadavatele Dodávky
Hodnota
Počet
38
75
194
5 823
3 884
6 136
15 843
21
9
26
57
180
202
105
487
103
47
101
251
6 003
4 086
6 241
16 330
Hodnota (mld. Kč) Sektorový Počet Hodnota (mld. Kč) CELKEM Počet
Množství
em %
VZ %
Stavební práce CELKEM
81
(mld. Kč)
Veřejný
Služby
Fin.obj-
77,3
97
22,7
3
100
100
Zdroj: Informační systém o veřejných zakázkách
2.1.2 Struktura trhu veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty V tabulkách č. 7 – 9 níže můžeme vidět strukturu trhu veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty. Jak bylo několikrát zmíněno, největší podíl na trhu veřejných zakázek mají zakázky nadlimitní. Podíl nadlimitních zakázek se mezi léty 2011 a 2012 příliš nezměnil. Pouze mírný nárůst o 2,5 % v roce 2012. O rok později však došlo k opačné situaci a to, snížení podílu finančních prostředků, které byly využity na zprostředkování nadlimitních veřejných zakázek. Oproti roku 2012, kdy byl objem finančních prostředků vynaložených na nadlimitní veřejné zakázky ve výši 80%, klesl v roce 2013 na 72%. Reálně se jedná o změnu, resp. pokles ve výši 40 mld. Kč. Podle Výroční zprávy o stavu veřejných zakázek vydané Ministerstvem pro místní rozvoj byl tento pokles způsoben změnou především v objemu finančních prostředků, které alokovali sektoroví zadavatelé, u nichž jsou nadlimitní veřejné zakázky převažující.
33
Jinou situaci evidujeme u zakázek podlimitních. Zatímco mezi roky 2011 a 2012 nedošlo ke změně objemu finančních prostředků vynaložených na podlimitní zakázky, absolutní počet zadaných zakázek výrazně vzrostl. Příčinou tohoto růstu byly také již zmíněné změny v limitech (jejich snížení), kdy je zadavatel povinen uveřejňovat informace o veřejných zakázkách. V následujícím roce 2013 byl tento růst ještě významnější. V roce 2013 se zvýšil rovněž objem finančních prostředků o 10 mld. a absolutní počet vzrostl o více než 4,5 tis. Tabulka 7: Přehled VZ dle limitu za rok 2011
Limit VZ Nadlimitní Podlimitní Neuvedeno Celkem
Množství Počet zadaných Hodnota v mld. Finanční podíl zadaných VZ v VZ Kč v% % 3 271 37,9 177 77,4 5 063 58,7 49 21,3 293 3,4 3 1,3 8 627 100 229 100
Zdroj: Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek 2012
Tabulka 8: Přehled VZ dle limitu za rok 2012 Množství Limit VZ
Počet zadaných
zadaných VZ
Hodnota v mld. Finanční podíl Kč
VZ
v%
v% Nadlimitní
3 271
37,9
177
77,4
Podlimitní
5 063
58,7
49
21,3
293
3,4
3
1,3
8 627
100
229
100
Neuvedeno Celkem
Zdroj: Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek 2012
34
Tabulka 9: Přehled VZ dle limitu za rok 2013 Množství Limit VZ
Počet zadaných
zadaných VZ
VZ
Hodnota v mld.
Finanční podíl
Kč
v%
v% Nadlimitní
3 626
22,2
180
72,0
Podlimitní
11 524
70,6
59
23,7
Neuvedeno
1 180
7,2
11
4,3
16 330
100
251
100
Celkem
Zdroj: Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek 2013
2.1.3 Struktura trhu veřejných zakázek podle použitého zadávacího řízení Rovněž na strukturu trhu podle použitého zadávacího řízení měla vliv změna limitů a způsobila změnu alokace finančních prostředků. Nejtransparentnější způsob zadávání je otevřené řízení. Toto řízení však zaznamenalo největší meziroční propad. Nejen podle počtu veřejných zakázek v absolutní hodnotě, ale také v objemu finančních prostředků. Mezi lety 2012 a 2013 došlo ke snížení finančních prostředků vysoutěžených prostřednictvím otevřeného řízení, což je také důkazem celkového snížení velikosti trhu veřejných zakázek. Nejvyužívanějším způsobem zadávání veřejných zakázek se nyní stalo zjednodušené podlimitní řízení. Dle Ministerstva pro místní rozvoj se tak stalo v důsledku změny limitů. Snížení limitů způsobilo, že se část veřejných zakázek spadajících mezi veřejné zakázky malého rozsahu přesunula do podlimitních veřejných zakázek. Díky tomu došlo ke zvýšení transparentnosti veřejných zakázek, jelikož větší množství veřejných zakázek bylo realizováno v režimu Zákona o veřejných zakázkách. Ostatní způsoby zadávání veřejných zakázek neprošly nijak významnými změnami. Mimo zadávání v užším řízení, kdy došlo ke snížení podílu na celkové hodnotě veřejných zakázek o 9%.
35
Z hlediska dělení dle zadavatelů je na základě statistik z Informačního systému o veřejných zakázkách mezi sektorovými zadavateli nejvíce využívaný způsob jednacího řízení s uveřejněním a to ve výši 48,9% celkové hodnoty proinvestovaných finančních prostředků, na druhém místě je otevřené řízení s podílem 29,8%. U veřejných zadavatelů je dominantní otevřené řízení, které tvoří téměř 2/3 celkové hodnoty proinvestovaných finančních prostředků. Druhým nejvyužívanějším způsobem zadávání je jednací řízení bez uveřejnění ve výši 16% na celkové hodnotě. Tabulka 10: Struktura zadávacích řízení 2011 - 2013
Otevřené řízení Zjednodušené podlimitní řízení Jednací řízení bez uveřejnění Užší řízení Jednací řízení s uveřejněním Soutěžní dialog
Podíl zadaných VZ v % Podíl na hodnotě v % Podíl zadaných VZ v % Podíl na hodnotě v % Podíl zadaných VZ v % Podíl na hodnotě v % Podíl zadaných VZ v % Podíl na hodnotě v %
2011 43 61,9 25,8 14,2 22,5 29,3 4,8 12,7
2012 38,1 51,1 31,4 5 21,6 11,2 4,2 18,5
2013 30,3 51,7 43,3 7,7 20,3 11,2 2,1 9,5
Podíl zadaných VZ v % Podíl na hodnotě v % Podíl zadaných VZ v % Podíl na hodnotě v %
3,5 11,6 0,1 1,2
3,5 13,5 0 0,1
2,3 12,9 0 0,1
Zdroj: vlastní zpracování dle dat z Výročních zpráv o stavu veřejných zakázek 2012 a 2013
2.2 Elektronizace trhu veřejných zakázek Vliv na strukturu trhu má také elektronizace trhu veřejných zakázek. Elektronické zadávání veřejných zakázek je novým moderním způsobem, který se v České republice využívá od 1. 7. 2006, tedy od nabytí účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Možnost elektronického
zadávání
se
nevztahuje
pouze
na
veřejné
zakázky,
ale
i
na koncesní smlouvy. Cílem využití elektronického zadávání je zvýšení transparentnosti, zrychlení procesu zadávání a také snížení finanční náročnosti, snížení administrace procesu zadávání veřejných zakázek. Zaváděním elektronického zadávání se EU rovněž snaží o posílení konkurenčního prostředí a zvýšení efektivity na trzích s veřejnými zakázkami. V případě všeobecného rozšíření 36
elektronického zadávání mohou orgány veřejné správy ušetřit až 5% na výdajích a stejně jako dodavatelé až 50 – 80% na transakčních nákladech.23 Přínosy by neměly být pouze finanční, ale také nefinanční či nevyčíslitelné. Například omezení bariér pro zahraniční dodavatele při účasti na veřejných zakázkách v ČR a tím posílení principů Vnitřního trhu EU a naopak, možnost přístupu českých dodavatelů k veřejným zakázkám členských států EU. Na druhou stranu, pokud bude zaveden systém elektronického zadávání nevhodně, může to způsobit roztříštěnost trhu veřejných zakázek. Na základě zadaného požadavku od Evropské komise bylo pro všechny členské státy EU povinné zavést národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek. V návaznosti na tento požadavek přijala vláda ČR 10. května 2006 usnesení, kterým schválila Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období 2006 až 2010. Cílem Národního plánu je usnadnit a zrychlit zavádění elektronických nástrojů do procesu elektronického zadávání veřejných zakázek a podpořit informačními a komunikačními technologiemi všechny činnosti procesu zadávání veřejných zakázek. Vláda v Národním plánu projevuje zájem, aby se experti na zadávání veřejných zakázek aktivně účastnili činnosti Public procurement network (PPN), což je mezinárodní síť expertů jednotlivých úřadů zabývajících se veřejnými zakázkami v členských státech EU, zemích EHP a Švýcarska. Cíle PPN je posílení zadávacích postupů stanovených právním rámcem ES a přispění k řešení problémů spojených se zadávacími procesy s příhraničními prvky.24 Navazujícím dokumentem pro období 2011 – 2015 se stal strategický dokument Strategie elektronizace, který má pokračovat v zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek. Elektronické zadávání veřejných zakázek umožňuje aplikace e-tržiště. E-tržiště podporuje zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení a veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy s více uchazeči dle § 92 odst. 3 ZVZ. Nový systém bylo možné využívat dobrovolně v období 1. 5. 2012 – 30. 6. 2012, od 1. července 2012 se elektronické zadávání stalo povinné. Povinnými zadavateli jsou Ústřední orgány státní správy a jim podřízené orgány. Povinní zadavatelé musí využít elektronického zadávání v případě, že předmětem zakázky je některá
23 24
Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období 2006 – 2010 JURČÍK, R.: Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU, str. 381
37
z komodit, která je v seznamu komodit vydaného vládou ČR. Zadavatelé mají nyní dispozici výběr z 5 e-tržišť. Během roku 2013 bylo v rámci nového systému zadávání zahájeno celkem 53 490 veřejných zakázek, z toho necelých 10 000 s předpokládanou hodnotou do 5 000 Kč, tedy dobrovolné využití elektronického systému, zadáno bylo celkem 42 872 veřejných zakázek, 8 000 s předpokládanou hodnotou do 5 000 Kč. Oproti roku 2012, kdy byl nový systém zaveden, byla evidována zvýšená aktivita, ať už v počtu zahájených, zadaných či zrušených zakázek.25 Co se týká počtu zakázek zadaných Ústředními orgány státní správy, tak stejně jako v roce 2012 jednoznačně zvítězilo Ministerstvo obrany, které mělo oproti druhému Národnímu památkovému ústavu téměř devítinásobně větší množství zakázek. Celkově počet zakázek Ministerstva obrany tvoří třetinu všech zakázek v systému elektronických tržišť zadavatelů. Dotazníkovým šetřením Ministerstva pro místní rozvoj, kterým každoročně zjišťuje spokojenost se systémem e-tržišť, bylo zjištěno, že jedním z nejčastějších problémů je nedostatek registrovaných dodavatelů. Dochází tak ke zrušení zakázek z důvodu žádného nebo pouze jednoho dodavatele. Případně cenová nabídka vítězného dodavatele výrazně převyšuje přepokládanou cenu nebo vítězný dodavatel není schopen dodat zboží s požadovanými vlastnostmi. Je tedy nutné zvýšit participaci malých a středních podniků na e-tržišti. Celkově je však systém vnímán pozitivně. Mezi hlavními pozitivy byly uváděny transparentnost, formální kontrola postupu zadavatele, úspora času a finanční úspora.26
25 26
Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013 Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013
38
3.
OPERAČNÍ
PROGRAM
VÝZKUM
A
VÝVOJ
PRO INOVACE Struktura trhu veřejných zakázek byla velmi ovlivněna vstupem ČR do EU v roce 2004, čímž se otevřely dveře k dalším finančním prostředků využitelným k financování veřejných zakázek. K nejvýznamnějším politikám EU patří politika hospodářské a sociální soudržnosti, nazývána též jako kohezní politika. Jejím cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti za účelem harmonického vývoje Evropské unie.27 Kohezní politika je financována strukturálními fondy a Fondem soudržnosti. Mezi strukturální fondy patří Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je financován Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF). ERDF byl založen v roce 1972, fungovat začal roku 1975 a od roku 1988 je integrován do regionální politiky EU. Z hlediska objemu peněz patří k největším strukturálním fondům. Na rozdíl od Evropského sociálního fondu financuje projekty
investičního
charakteru.
Podporuje
především
projekty
soustředěné
na regionální rozvoj, hospodářské změny, větší konkurenceschopnost a územní spolupráci v rámci EU. Mezi priority pro financování tak patří výzkum, inovace, ochrana životního prostředí a prevence rizik, důležitou úlohu mají i nadále investice do infrastruktury, a to zejména v nejméně rozvinutých regionech. 28
3.1 Cíle OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je jedním z významných operačních programů, který přispívá k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. Společně s operačním programem Podnikání a inovace a operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost představuje OP VaVpI vzájemně propojený
27 28
http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Kohezni-politika-EU Příprava a řízení projektů strukturálních fondů EU, str. 29
39
systém intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a cílových regionů v rámci cíle Konvergence. 29 Tento operační program se zaměřuje na projekty investičního charakteru, což vyplývá z podmínek financování ERDF. Podporuje vědu a výzkum na vysokých školách, vytváří nové kapacity, nová pracovní místa. Mezi žadatele o podporu z toho operačního programu můžeme řadit vysoké školy (státní i soukromé), veřejné výzkumné instituce, neziskové výzkumné instituce, vládní agenturu CzechInvest a další. „Globálním cílem OP VaVpI je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě.“30 K dosažení globálního cíle je potřeba splnit specifické cíle. Tyto specifické cíle jsou určeny na základě SWOT analýzy, která definuje slabé a silné stránky operačního programu, jak správně stanovit specifické cíle, aby bylo využito silných stránek a potlačeny slabé stránky a budou brány v potaz hrozby, a využity příležitosti, kterých by bylo možné dosáhnout. Strategie tohoto programu je založena na 5 prioritních osách, které mají sloužit k naplnění nadefinovaných specifických cílů. Mezi specifické cíle patří: -
specifický cíl 1 – vytvoření omezeného počtu špičkových center s vysoce kvalitní vědeckou a výzkumnou (dále „VaV“) infrastrukturou schopných zapojit se do mezinárodní spolupráce,
-
specifický cíl 2 – zajištění regionálních vědeckých a výzkumných kapacit určených pro tvorbu a přenos poznatků a posílení spolupráce VaV institucí s aplikační sférou,
-
specifický cíl 3 – zajištění podmínek pro transfer technologií, ochranu, šíření a
uplatnění
výsledků,
popularizaci
a zefektivnění VaV politiky,
29 30
http://www.opvavpi.cz/cs/siroka-verejnost/co-je-op-vavpi.html Programový dokument OP VaVpI, str. 46
40
VaV,
dostupnost
vědeckých
informací
-
specifický cíl 4 – podpora infrastruktury pro výuku na vysokých školách, spojenou s výzkumem, zvýšení kvality lidských zdrojů, lepší připravenost absolventů pro praxi.31
3.2 Struktura Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace Strukturu OP VaVpI tvoří celkem 5 prioritních os, které slouží k naplňování výše zmíněných specifických cílů. Prioritní osy jsou dále rozděleny do oblastí jednotlivých podpor, které určují zaměření projektů, jež je možné z dané prioritní osy podpořit. V závorkách jsou uvedeny alokace pro jednotlivé osy. Prioritní osa 1 – Evropská centra excelence (685,4 mil. EUR) Prioritní osa 2 – Regionální vědecká a výzkumná centra (685,4 mil. EUR) Prioritní osa 3 – Komercializace a popularizace vědy a výzkumu (213,3 mil. EUR) Prioritní osa 4 – Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem (414,1 mil. EUR) Prioritní osa 5 – Technická pomoc (72,5 mil. EUR)32 Tato diplomová práce se dále zaměřuje na tzv. velké investiční projekty, které jsou podporovány v rámci prioritních os 1 a 2. Prioritní osa 1 je tvořena jedinou oblastí podpory 1.1 Evropská centra excelence, která je zaměřena na podporu růstu spolupráce v oblasti vědy a výzkumu a to nejen na národní, ale především na mezinárodní úrovni. Globálním cílem je vytvoření určitého počtu center excelence, kvalitně vybavených vědeckých a výzkumných center s moderní infrastrukturou. Dát základy vzniku partnerských propojených sítí s prestižními centry v zahraničí a umožnit kooperaci
českých
výzkumných
týmů
s předními
mezinárodními
výzkumnými
organizacemi.33
31 32
33
Programový dokument OP VaVpI, str. 51 http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace Výroční zpráva OP VaVpI 2013, str. 11
41
Prioritní osa 2 je tvořena oblastí podpory 2.1 Regionální výzkumná a vědecká centra. Globálním cílem této prioritní osy je vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť a jejich spolupráce s partnery z aplikační sféry, jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how.34 Podporované projekty v rámci jednotlivých prioritních os jsou plně financované a to v poměru 85% z ERDF a 15% ze státního rozpočtu. Na období 2007 – 20013 bylo pro OP VaVpI vyčleněno 2,07 mld. EUR, což je přibližně 7,7% veškerých prostředků určených ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku. Program by měl být ještě doplněn o prostředky z veřejných zdrojů České republiky a to o 0,36 mld. EUR. Od začátku programového období k 31. 12. 2014 bylo vyúčtováno 33 mld. Kč, což je 67,5% celkové alokace operačního programu. Vezme-li se v potaz ponížení dotace o včas nevyčerpané prostředky v roce 2014, pak do konce programového období zbývá ještě vyčerpat 15,9 mld. Kč.35
3.3 Velké investiční projekty Tzv. velkými investičními projekty jsou myšleny projekty, jejichž rozpočet přesahuje částku 50 mil EUR. V prioritní ose 1- Evropská centra excelence lze najít celkem 6 velkých investičních projektů: Extreme light infrastructure, CEITEC, FNUSA-ICRC, BIOCEV a Centrum excelence IT4Innovations. Mezi velké projekty řadíme jeden méně známý projekt, který spadá pod prioritní osu 2 - Regionální vědecká a výzkumná centra, a tím je projekt Udržitelná energetika (SUSEN). V tabulce č. 11 je přehled všech velkých projektů včetně schváleného rozpočtu. Jak bylo zmíněno výše, 85% je financováno z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a 15% ze státního rozpočtu (SR). Pro projekty je stanoven termín ukončení realizace k 31. 12. 2015 a následně 5 let udržitelnosti, kdy finanční podpora bude z Národního programu udržitelnosti, ale nebude již v takové výši.
34 35
Výroční zpráva OP VaVpI 2013, str. 11 Analýza čerpání evropských fondů a krizové plány 2015, str. 34
42
Tabulka 11: Seznam velkých investičních projektů ERDF Název projektu (tis.Kč) SR (tis.Kč) ELI:EXTREME LIGHT INFRASTRUCTURE 5 780 489 1 020 086 CEITEC 4 459 100 786 900 Udržitelná energetika (SUSEN) 2 083 091 367 604 FNUSA-ICRC 2 010 250 354 750 BIOCEV 1 959 323 345762 Centrum excelence IT4Innovations 1 546 566 272 923
Celkem Celkem (tis.Kč) (mil. Eur) 6 800 575 251,87 5 246 000 194,30 2 450 695 90,77 2 365 000 87,59 2 305 085 85,37 1 819 489 67,39
Zdroj: vlastní zpracování podle informací z http://www.opvavpi.cz/cs/siroka-verejnost/projekty.html
Na základě Příručky pro žadatele OP VaVpI musí být všechny projekty realizované mimo území hlavního města Prahy. Rozhodující není sídlo žadatele, ale místo realizace projektu. Projekty musí být lokalizované v NUTS II regionech ČR, tj. Středí Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko. Extreme Light Infrastructure (ELI) Nejobjemnější projekt z velkých investičních projektů z hlediska rozpočtu je ELI. Příjemcem je Fyzikální ústav Akademie věd České republiky a místem realizace jsou Dolní Břežany u Prahy. Cílem projektu je vybudování nejmodernějšího laserového zařízení na světě. Poznatky získané z činnosti provozované díky tomuto projektu budou využitelné v lékařské diagnostice a zobrazování, konstrukci nástrojů pro vývoj a testování nových materiálů, rentgenové optice aj. Jde zde také prostor pro vzdělávání nových vědců, inženýrů a doktorandů.36 CEITEC – Středoevropský technologický institut CEITEC – centrum vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálech a technologiích, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a vzdělanosti se špičkovým zázemím a podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky. Příjemcem je Masarykova univerzita v Brně. Centrum však vzniklo spojením 6 nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí. Místem realizace je Brno. Cílem tohoto centra je přispět k růstu kvality života a zdraví člověka.37
36 37
http://www.eli-beams.eu/cs/o-projektu/ http://www.ceitec.cz/co-je-ceitec/t1107
43
Udržitelná energetika (SUNSEN) Jediný velký projekt z prioritní osy 2 - Regionální vědecká a výzkumná centra se zaměřuje na jaderný výzkum ve Střední Evropě, posiluje materiálně-technické základny výzkumu pro jadernou energetiku v České republice a představuje podpůrný vědecko-výzkumný program pro novou generaci jaderných reaktorů. Příjemcem je Centrum výzkumu Řež s. r. o. a místem realizace je Řež. 38 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) FNUSA-ICRC je mezinárodní centrum, které se zaměřuje na hledání nových metod, technologií a léčiv pro efektivní prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. K tomuto výzkumu využívá špičkové moderní techniky a lékařské péče. Příjemcem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a místem realizace je Brno.39 Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) BIOCEV vznikl na základě kooperace šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze. Cílem projektu je vytvoření vědeckého centra excelence v oblastech biotechnologií a biomedicíny, poskytnout kvalitní zázemí a podmínky pro inovativní výzkum a excelentní vědeckou práci. Příjemcem je Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky, v.v.i. a místem realizace je Vestec u Prahy. 40 Centrum excelence IT4Innovations IT4Innovations je centrum, které se zaměřuje na oblast high performance computing a na zabudované výpočetní systémy. Pracuje s nejmodernější technologií a službami v této oblasti. V rámci projektu byl již vynalezen superpočítač a realizován excelentní výzkum. Superpočítač by měl pomoci řešit povodně, terorismus, dále pomoci s vývojem léčiv
38
http://susen2020.cz/ http://www.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/kdo-jsme 40 http://www.biocev.eu/o-projektu/ 39
44
a vytváření jiných potřebných simulací. Příjemce je v tomto případě Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a místem realizace je Ostrava. Všechny zmíněné projekty se snaží o vytvoření kvalitních podmínek a špičkového zázemí pro výzkum, ať už v oblasti medicíny a biomedicíny, kterými jsou projekty FNUSA-ICRC a BIOCEV, v oblasti přírody, kam patří projekt CEITEC, nebo techniky, touto oblastí se zabývají projekty ELI, IT4Innovations a SUNSEN. Jejich posláním je také vytvořit podmínky pro výchovu excelence lidských zdrojů, tj. vynikajících vědců, inženýrů a doktorandů. A mimo jiné být také atraktivními výzkumnými centry pro zahraniční vědce a potenciálními spolupracovníky se zahraničními institucemi. Nejčastějšími překážkami, které mají negativní dopad na úspěšný vznik ideálního výzkumného prostředí, je časový posun realizace a přílišná administrativní zátěž způsobena vyhlašováním veřejných zakázek v rámci jednotlivých projektů. V další části práce jsou projekty představeny podrobněji a práce se zabývá právě překážkami, které vzniknout v rámci jednotlivých projektů během realizace veřejných zakázek. V návaznosti na představení problematiky veřejných zakázek v praxi se práce bude věnovat navržení řešení pro eliminaci vznikajících problémů.
45
4. VYBRANÉ PROJEKTY Aplikační část diplomové práce se bude zabývat zkoumáním problematiky veřejných zakázek a její vliv na realizaci velkých investičních projektů podpořených z OP VaVpI. Zkoumaný vzorek tvoří 6 velkých investičních projektů, kdy rozpočet jednotlivých projektů přesahuje částku 50 mil. EUR. Jak ukazuje mapa České republiky na obr. č. 1, všechny projekty se dle Pravidel pro žadatele nacházejí v oblastech NUTS II a žádný projekt nemá místo realizace na území hlavního města Prahy. Tabulka č. 12 zobrazuje přehled projektů a základní informace o projektech. Obrázek 1: Mapa České republiky s vyznačením míst realizace velkých projektů SUSEN IT4Innovations
ELI-beamlines CEITEC BIOCEV
FNUSA-ICRC
Zdroj: https://www.euroskop.cz/8642/sekce/spravni-cleneni-system-nuts/
46
Tabulka 12: Přehled jednotlivých projektů
Název projektu ELI Beamlines CEITEC SUSEN FNUSA-ICRC BIOCEV IT4Innovations
Rozpočet Termín (tis.Kč) realizace stavby 6 800 575 podzim 2015 5 246 000 prosinec 2013 2 450 695 duben 2015 2 365 000 říjen 2012 2 305 085 3.čtvrtletí 2015 1 819 489 březen 2014
NUTS II Středočeský Jihomoravský Středočeský Jihomoravský Středočeský Moravskoslezský
Zdroj: vlastní zpracování
4.1 Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) 41 Základní myšlenka založení tohoto projektu vznikla už v roce 2006. Záměr vytvoření nového vědeckého centra byl reakcí na tehdejší situaci v oblasti vědy a výzkumu, kdy Česká republika postrádala moderní výzkumná centra. Centrum excelence BIOCEV je založeno na spolupráci dvou fakult Univerzity Karlovy, a to Přírodovědecké fakulty a 1. lékařské fakulty a šesti ústavů, kterými jsou Ústav molekulární genetiky Akademie věd (AV) České republiky (ČR), v.v.i., Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i, Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i a Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. Hlavním zdrojem financování je Operační projekt Výzkum a vývoj pro inovace. Celkové plánované výdaje jsou přibližně 2,3 mld. Kč. Z evropských fondů získal projekt dotaci ve výši 1 959 323 236,85 Kč, ze státního rozpočtu dostal příspěvek 345 762 924,15 Kč. BIOCEV by měl vytvořit pracovní místa pro 600 osob, ať už vědeckých nebo nevědeckých pracovníků. Dále by měl být také pracovní příležitostí pro 200 studentů. Nejen, co do počtu pracovních kapacit je to velké centrum, ale také plošně. Pozemek, který je pro BIOCEV vyčleněn dosahuje rozměrů 5,5ha, tj. téměř 12 fotbalových hřišť. Stavba je realizován v obci Vestec, která se nachází ve Středočeském kraji.
41
http://www.biocev.eu/o-projektu/
47
Oficiální zahájení projektu bylo 1. ledna 2008. Stavební povolení získávají až v srpnu 2011 a teprve ve III. čtvrtletí roku 2015 byla výstavba centra BIOCEV dokončena. Ve IV. čtvrtletí 2015 bude zahájen zkušební provoz centra a následující 4 roky 2016 – 2020 budou obdobím udržitelnosti projektu, které nastane pro všechny velké projekty. Obrázek 2: BIOCEV
Zdroj: http://www.biocev.eu/
4.2 Extreme Light Infrastructure (ELI Beamlines) 42 Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury plánuje vytvořit novou generaci velkých výzkumných zařízení. Jako součást tohoto plánu byl vybrán také projekt ELI. Hlavním cílem projektu ELI je vybudovat laserové zařízení, které bude patřit k nejmodernějším na světě. Poznatky získané projektem ELI budou využitelné v lékařském zobrazování a diagnostice, konstrukci nástrojů pro vývoj a testování nových materiálů, rentgenové optice atd. ELI není pouze jeden laser, ale jde o sdružení tří laserových center, které tvoří pilíř ELI. První centrum ELI je umístěno v České republice v Horních Břežanech u Prahy a cílem je vytvoření nové generace sekundárních zdrojů pro mezioborové aplikace ve fyzice, medicíně, biologii
42
http://www.eli-beams.eu/cs/o-projektu/
48
a materiálových vědách. Druhé centrum ELI Attosecond se buduje v Maďarsku a mělo by se věnovat fyzice ultrakrátkých optických pulsů. Třetí a momentálně poslední centrum se plánuje postavit v Rumunsku. V jednání je ještě rozšíření této kooperace o čtvrtou infrastrukturu. ELI patří k mezinárodním projektům a spolupracuje na něm celkem 13 evropských zemí, 40 vědeckých a akademických institucí. V rámci České republiky projekt ELI vytvořil synergii i dalšími dvěma projekty a to BIOCEV a HiLase. Řízení ELI bude vycházet z modelu, který je určený konsorciem evropských výzkumných infrastruktur (ERIC). Mezi členy ELI-ERIC patří všichni zakládající členové, tj. Česká republika, Maďarsko a Rumunsko. Dále také partneři projektu, kterými jsou Německo, Velká Británie, Francie ad. V České republice spadá řízení ELI pod Fyzikální ústav AV ČR, který má na starosti koordinaci národního konsorcia ELI-CZ, jež je tvořeno 14 českými univerzitami a výzkumnými ústavy. Obrázek 3: ELI Beamlines
Zdroj: http://www.eli-beams.eu/cs/media-2/dokumenty/
49
4.3 CEITEC – Středoevropský institut technologií 43 Central European Institute of Technology (CEITEC) je dalším centrem vědecké excelence financované z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Hlavním cílem je vytvoření významného centra vědy a vzdělanosti, které bude disponovat perfektním zázemím a podmínkami pro vědecké pracovníky. Zaměří CEITEC je na oblast vědy o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Záměrem CEITEC je nejen poskytnout špičkové podmínky a vybavení, ale také mít vědecké objevy na úrovni celosvětové konkurence. CEITEC byl schválen Evropskou komisí 6. června 2011. Projekt je založen na spolupráci 6 významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Jsou jimi Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR. CEITEC nabízí pracovní místa pro téměř 1000 zaměstnanců. Z toho polovinu tvoří vědečtí pracovníci, druhou polovinu administrativní pracovníci, Ph.D. studenti a vědecká podpora. CEITEC zaměstnává 100 zahraničních pracovníků a to nejen z Evropské unie, ale také mimo ni, např. Rusko, USA, Ghana, aj.
43
http://www.ceitec.cz/co-je-ceitec/t1107
50
Obrázek 4: CEITEC
Zdroj: http://www.ceitec.cz/fotogalerie/s15
4.4 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Mezinárodní centrum vědeckého výzkumu (FNUSA-ICRC) 44 International Clinical Research Center (ICRC) neboli Mezinárodní centrum klinického výzkumu je nejen vědecké centrum, ale také centrum perfektní lékařské péče. FNUSA-ICRC se zaměřuje na zkoumání nových technologií, metod a léčiv pro prevenci a léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Strategii centra můžeme rozdělit do 4 oblastí: vědecko-výzkumné centrum, zdravotní středisko, vzdělávací středisko a centrum pro průmyslovou spolupráci. Díky propojení vědeckého výzkumu s lékařskou péčí je mnohem snadnější aplikovat výsledky výzkumů do praxe. Myšlenka vzniku tohoto centra excelence vyšla najevo již v roce 2002-2004. O dva roky později v roce 2006 byl projekt FNUSA-ICRC zařazen mezi projekty, které přispívají
44
http://www.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/kdo-jsme
51
ke vzdělávání společnosti. Projekt získal od vlády slib finanční i nefinanční podpory. V roce 2010 byla zahájena výstavba budovy a v roce 2013 byla zahájena druhá etapa výstavby. FNUSA-ICRC je založena na spolupráci nejen s národními institucemi, mezi které patří například Biofyzikální ústav AV ČR, České vysoké učení technické v Praze, Jihomoravské inovační centrum, Masarykova univerzita aj. FNUSA-ICRC však rozvíjí spolupráci i na mezinárodní úrovni v čele s renomovanou Mayo Clinic USA, dále Medical University of Gdansk, University of Minnesota a další. FNUSA-ICRC získala rozhodnutí o poskytnutí dotace 17. 6. 2011. Dotace byla ve výši 2,365 mld. Kč, z níž 85% bylo z Evropského fondu regionálního rozvoje a zbylých 15% ze státního rozpočtu. Další finanční prostředky na fungování centra byly získány z dotace ISPROFIN (1,66 mld Kč), z Institucionální podpory, z příspěvků Jihomoravského kraje a také z vlastních prostředků, které byly získány na základě komercionalizace výzkumů. 45 Obrázek 5: Mezinárodní centrum klinického výzkumu
Zdroj: www.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/aktuality/
45
http://www.fnusa-icrc.org/cz/o-nas/financovani
52
4.5 IT4Innovations - národní superpočítačové centrum 46 Jak sám název napovídá, tak IT4Innovations se specializuje na výzkum a vývoj v oblasti high performance computingu a zabudovaných výpočetních systémů. Vizí IT4Innovations je být excelentním evropským centrem ve své oblasti výzkumu a vývoje. Spolupracují nejen s výzkumníky z akademické oblasti, ale především se snaží o rozvoj konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu. Výzkum v IT4Innovations je realizován dvěma směry: high performance computing a vestavěné systémy. Na projektu spolupracuje opět více institucí. Hlavní institucí a příjemcem je Vysoká škola báňská – Technické univerzity v Ostravě, dále Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické v Brně a Ústav geoniky AV ČR. V projektu bude zaměstnáno okolo 200 špičkových výzkumníků nejen z České republiky, ale z celého světa. Hlavní idea vzniku tohoto výzkumného centra se objevila už během roku 2006. Později se objevil také možný zdroj financování a začalo se pracovat na projektové žádosti. Projekt byl vládou schválen v červnu roku 2011 a realizace začala v červenci 2011. V srpnu 2014 byla nová budova slavnostně otevřena. Na projekt bylo úspěšně získáno celkem 2,42 mld. Kč z toho opět 85% z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a zbylá část ze státního rozpočtu České republiky. Obrázek 6: IT4Innovations
Zdroj: http://www.it4i.cz/obrazova-galerie/
46
http://www.it4i.cz/o-nas/co-je-it4innovations/
53
4.6 SUSEN – udržitelná energetika 47 Projekt SUSEN (SUStainable ENergy) je novou výzvou pro jaderný výzkum ve střední Evropě. Jediný projekt, který patří do kategorie tzv. velkých projektů se nachází v prioritní ose 2. Cílem projektu je přispět k vytvoření bezpečného a dlouhodobě udržitelného provozu energetických zařízení a to se zaměřením především na jaderné elektrárny. Bude také cílovat jejich dlouhodobou životnost se snahou prodloužit ji o 20 – 40 let. Hlavním řešitelem projektu je centrum výzkumu Řež, s. r. o. spolu se Západočeskou univerzitou v Plzni. Dohromady budou podporovat rozvoj výzkumu a vědy ve dvou regionech NUTS II Střední Čechy a Jihozápad. Celkové náklady činí 2,45 mld. Kč, kdy 85% tvoří finanční prostředky z fondů Evropské unie a zbylých 15% jsou ze státního rozpočtu. Projekt byl schválen Evropskou komisí v listopadu roku 2011. Během let 2012 – 2014 byly realizovány stavby budov v Plzni a v Řeži. V letech 2014 a 2015 se bude pracovat na vybavení špičkovým experimentálním zařízením. Co se týče vědecko-výzkumné části projektu, ta je tvořena čtyřmi výzkumnými programy, které se vzájemně propojují a spolupracují.. Obrázek 7: SUSEN v Plzni
Zdroj: http://susen2020.cz/publicita/galerie/stavby-2014/nggallery/page/1
47
http://susen2020.cz/
54
Obrázek 8: SUSEN v Řeži
Zdroj: http://susen2020.cz/publicita/galerie/stavby-2014/nggallery/page/1
55
5. METODIKA A ROZHOVORY Jak již bylo v práci zmíněno, zkoumaným vzorkem je celkem 6 velkých investičních projektů. Vzhledem k povaze práce a tématu, jsem shledala osobní rozhovor jako nejlepší metodu předání zkušeností a know-how o problematice veřejných zakázek v praxi, jelikož v rámci projektů není vedena dokumentace, která by představovala vzniklé problémy týkající se institutu veřejných zakázek. Vedoucí pracovníky jednotlivých projektů jsem nejprve kontaktovala e-mailem a následně, vzhledem k jejich časovým možnostem, jsem si domluvila osobní schůzku. Na osobní schůzku si časový prostor udělali zástupci projektu BIOCEV, ELI a IT4Innovations. Se zástupci projektu CEITEC a FNUSA-ICRC jsme se vzhledem k jejich vytíženosti domluvili na zodpovězení otázek e-mailovou korespondencí. Bohužel se mi nepodařilo navázat kontakt se zástupcem projektu SUSEN.
5.1 Interview Osobní rozhovor, nebo-li interview je základní forma verbální komunikace, kdy mezi sebou komunikují dva nebo více lidí prostřednictvím otázek a odpovědí. Rozhovor může být plánovaný, tedy formální nebo může být charakteru neformálního. Dále můžeme rozhovor dělit na volný, polostrukturovaný a strukturovaný. Ve volném rozhovoru nejsou otázky přímo dané, vznikají volně při komunikace. U polostrukturovaného rozhovoru jsou otázky dané, ale může dojít ke změně jejich pořadí. Posledním typem rozhovoru je strukturovaný rozhovor, kdy jsou otázky i jejich pořadí dané a nedochází ke změně. 48 Během své práce jsem využila kombinaci těchto typů rozhovoru. Měla jsem připravené otázky, které jsou uvedeny v příloze č. 1 práce, pak následoval volný rozhovor, kdy mi dotazovaní ještě ochotně poskytli doplňující informace týkající se tématu mé práce. Otázky pro osobní rozhovor vycházely z dokumentu, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále „MŠMT“) Zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z OP VaVpI s příklady nejčastějších pochybení zadavatelů, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v květnu roku 2015.
48
GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu, str. 20
56
Jak již bylo zmíněno, osobní dotazníkové šetření bylo provedeno ve 3 projektech, a to dva ve Středočeském kraji a jeden v Ostravě. Ve Středočeském kraji jsem navštívila projekt ELIbeamlines, který má sídlo v Dolních Břežanech u Prahy. Druhým projektem v tomto kraji, kde jsem měla domluvenou schůzku, byl projekt BIOCEV, jehož sídlo se nachází ve Vestci u Prahy. Třetí schůzka byla realizovaná v Ostravě v projektu IT4Innovations. Ve všech projektech byli osloveni pracovníci, kteří se přímo zapojovali do zadávání veřejných zakázek, procesy řídili a jejich zkušenosti z této oblasti jsou bohaté.
5.2 Diskuze nad poznatky z rozhovorů Získávání informací a dat do aplikační části bylo především na základě osobních rozhovorů se zástupci jednotlivých vybraných projektů. Z celkového množství 6 projektů, se mi podařilo realizovat 3 rozhovory a 1 zodpovězení otázek e-mailovou korespondencí. Vzhledem k charakteru odpovědí a podobnosti doplňujících informací se dá předpokládat, že by informace od ostatních velkých projektů mohly být podobného až stejného charakteru. První otázky se týkaly předpokládané hodnoty veřejných zakázek. V této oblasti se nejčastěji objevuje problém zákaz dělení veřejných zakázek. Zadavatelé jsou povinni se řídit §13 odst. 8 ZVZ, který říká, že je jeho povinností sečíst předpokládané hodnoty podobných zakázek během jednoho účetního období. Existuje však výjimka, jež lze využít za předpokladu splnění dvou podmínek a těmi jsou podmínka nahodilosti vzniku plnění a podmínka proměnlivosti cen v průběhu účetního období. Vzhledem k tomu, že jsou projekty pod
dohledem
řídícího
orgánu
a jiných v teoretické části této práce zmíněných kontrolorů, jsou žadatelé opatrní a stanovení limitu zakázky věnují velkou pozornost.
V jednom případě měl dotazovaný zkušenost
s touto problematikou – „jiný výklad toho, co je spolu související obdobnou zakázkou. Věcná místní, časová souvislost je mnohdy dosti nejednoznačná“. Dalším problémem týkající předpokládané hodnoty zakázky je její uveřejňování. Zadavatel není povinen předpokládanou hodnotu uveřejňovat49. Vybrané projekty ve svých zadávacích dokumentacích hodnotu vždy, případně ve většině případů uveřejnily. Nejen, že se podle této
49
Podle stanoviska expertní skupiny MMR http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnychzakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovanipredpokladane-hodnoty
57
informace řídí i potenciální uchazeči, ale pro zadavatele je nutné uvést předpokládanou výši zakázky také kvůli tomu, že mají na danou zakázku vyčleněny určité finanční prostředky a tuto částku by neměly překročit. Pokud je částka rozpočtu projektu financovaného z OP VaVpI překročena, výdaje nad rámec rozpočtu nejsou proplaceny. Cena jako hlavní hodnotící kritérium. Projekt ELI vždy stanovil cenu jako hlavní hodnotící kritérium. Projekt BIOCEV, CEITEC, FNUSA-ICRC a rovněž IT4Innovation ve většině případů využili také nejnižší cenu jako hodnotící kritérium. Byly však případy, kdy hodnotícím kritériem byl např. počet laserů, délka záruky na přístroje resp. počet kalendářních dní, po dobu kterých bude možné uplatnit záruku, návrhy grafického řešení, popis realizace zakázky z produkčního hlediska aj. specifické požadavky. Tato specifická kritéria však musela být patřičně odůvodněna. Projekty volí cenu jako hlavní hodnotící kritérium z důvodu, že nehrozí následné možné napadení ze strany neúspěšných uchazečů a především ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále „ÚHOS“). Bohužel toto vede také k důsledku, že nízká cena nemusí znamenat zamýšlenou kvalitu. Projekty pak nečelí námitek ze strany ÚHOS, ale dodávky nemusí být realizovány v požadované kvalitě. Nízká cena jako hodnotící kritérium také mnohdy odradí kvalitní dodavatele, kteří vědí, že jejich nabídka nemá v tomto kritériu šanci na úspěch. Což u velkých výzkumných projektů, kdy jsou předměty zakázky velice specifické a dodavatelů není mnoho, vede k tomu, že se nepřihlásí dostatečný počet dodavatelů, tj. minimálně dva a výběrové řízení musí být opakováno. Pokud by bylo výběrové řízení zrušeno, nedostal by projekt dotaci. Podle slov jednoho z dotazovaných: „Vždy nemá smysl konstruovat složitý systém hodnocení, protož při zkušebním propočtu zjistíte, že nízká cena to ostatní stejně převálcuje. Na druhou stranu takovým nastavením můžete motivovat uchazeče, aby nabídli dlouhou záruku apod.“ Kritérium ekonomické výhodnosti nabídky může mít tedy i motivační charakter. Podle MŠMT dochází také často ke vzniku špatné praxe při využití opčního práva při zadávání veřejné zakázky. Možnost opčního práva dotazované projekty využívají, ale nevidí v tom problematický prvek a nedošlo u nich k nesprávnému postupu. Rovněž negativní odpověď byla u všech projektů k otázce, která se týkala předmětu veřejné zakázky a porušení principu diskriminace. Žádný projekt se nesetkal s výtkami ohledně diskriminačního vymezení předmětu. V případě, že by tato situace mohla nastat, byla specifikace předmětu velmi poctivě odůvodněna především z vědeckého, tedy odborného 58
hlediska, aby se předešlo námitky z důvodu porušení nediskriminace. Pokud projekty omezují trh, většinou mají pro to objektivní důvody (např. kompatibilita se stávajícími přístroji). Druhá otázka, která byla vázaná na princip diskriminace, se týkala omezení plnění subdodavatelem. Dle MŠMT dochází často k situaci, kdy zadavatel omezí plnění předmětu veřejné zakázky subdodavatelem. Toto omezení není dostatečně odůvodněné, a proto dochází k námitkám z důvodu nedodržení zásady zákazu diskriminace. Ani s touto problematikou se žádný z velkých projektů nesetkal. Projekty pouze chtějí např. znát, jakou část zakázky bude plnit subdodavatel. Případně omezují plnění subdodavatelem z důvodu, aby byla služba provedena expertem v daném oboru (speciální právní služby atd.). Dále MŠMT vymezuje problematiku nesprávného vymezení obchodních podmínek ze strany zadavatele, např. stanovení, aby dodavatel zajistil středisko pro servisní opravy na území ČR, čímž zadavatel porušuje zásadu zákazu diskriminace. 50 Takovýmto a podobným problémům dotazované projekty nečelily. Způsob prokazování kvalifikace v České republice znamená administrativní náročnost. Dodavatelé musí splnit podmínky veřejného zadavatele na kvalifikaci, které jsou vymezené v §50 – 62§ ZVZ. Zadavatelé se tedy často setkávají s nedostatky při prokazování kvalifikace. Podle slov jednoho z dotazovaných: „V rámci posuzování kvalifikace ve VŘ často uchazeči nedokládají všechny požadované dokumenty, případně nedodají dokumenty v požadované formě (např. dodají prostou sjetinu výpisu z OŘ z internetu a dodají ji v listinné podobě bez jakékoli doložky o provedení autorizované konverze). Občas se do tendru přihlásí uchazeči, kteří nedisponují nezbytným živnostenským oprávněním. Potíže bývají i s dokládáním smluv uchazeče se subdodavatelem, ze kterých mnohdy nevyplývá jasný závazek subdodavatele plnit odpovídající část zakázky za uchazeče.“ Na této odpovědi můžeme názorně vidět administrativní náročnost, které musí uchazeči čelit a rovněž to přináší práci zadavatelům, kteří musí všechny tyto formality kontrolovat. Otázka dostatek vhodných dodavatelů se jeví jako jeden z největších problémů velkých investičních projektů. Dostatek, tj. dle zákona více jak jeden dodavatel. Pokud se v otevřeném řízení přihlásí pouze jeden dodavatel, je nutné řízení opakovat, což je finančně i časově
50
Zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z OP VaVpI s příklady nejčastějších pochybení zadavatelů, str. 7
59
náročné a má to také negativní vliv na harmonogram projektu. U vědecký projektů je často problém, aby se přihlásil více jak jeden dodavatel vzhledem k jejich specifikaci předmětu plnění. V případě, že existuje na světě více jak jeden dodavatel, nelze využít jednací řízení bez uveřejnění. Zahraniční dodavatele také odrazují od přihlášení se do výběrového řízení administrativní požadavky České republiky. Často se musí obracet na svoje ambasády v České republice nebo si zajistit zprostředkovatele, který by jim se získáním potřebných dokumentů pomohl. Dalším důvodem, který způsobuje nedostatek dodavatelů ve výběrovém řízení je již zmíněné kritérium nejnižší ceny. Dodavatelé vědí, že zakázku nevyhrají, jelikož nedokážou nabídnout zakázku s tak nízkou cenou, jako ostatní a je tedy pro ně zbytečné zajistit si všechny potřebné dokumenty pro Českou republiku a do výběrového řízení se hlásit. To však způsobí nedostatek dodavatelů ve výběrovém řízení, nemožnost jednacího řízení bez uveřejnění a zmíněné opakování zakázky, finanční náklady a časové prodlevy. Potřebu změny uzavřené smlouvy projekty si většinou smlouvy si připravují sami a nemají tak potřebu dodatků. MŠMT zmiňuje případ špatné praxe, kdy zadavatel vydal dodatek k uzavřené smlouvě. Tímto dodatkem však pozměnil předmět plnění zakázky. Došlo tak k nedodržení postupu podle §82 odst. 7 a byla porušena zásada transparentnosti. Existují však případy, kdy je změna smlouvy oprávněna např. produkty uvedené v rámcové smlouvě se přestaly vyrábět, musely být nahrazeny novějšími verzemi produktů. Projekt BIOECEV a IT4Innovations nemá problém s plněním harmonogramu. Naopak projekt ELI problém s plněním harmonogramu má. A to z důvodu výše zmíněného zásadního problému – počet vhodných dodavatelů. Stavba i čerpání finančních prostředků byly zpožděny. Projekt nestihne vyčerpat přidělenou dotaci do konce roku 2015 a bude muset nevyužité finance vrátit, resp. je nebude proúčtovávat. Projekt ELI se stal jedním z projektů, kterému bylo schváleno ke své realizaci možnost etapizace. Druhá etapa projektu by měla být dokončena v roce 2017.
5.4 Jaké jsou další problémy Po řízeném strukturovaném rozhovoru, kdy byly otázky přesně dané, následoval již volný rozhovor, kdy mě dotazovaní seznamovali s dalšími problémy, se kterými se potýkají v rámci svých VaVpI projektů.
60
Jedním z problémů, které mají vliv na realizaci veřejných zakázek, dotazovaní vidí také v nečinnosti ÚOHS. Tento problém se však netýká pouze zakázek velkých projektů, případně projektů OP VaVpI. Je to obecný problém, který se týká procesu veřejných zakázek. Podle statistiky sdružení INDOC vydání rozhodnutí trvá průměrně 4 – 6 měsíců, čímž je překročena lhůta dvou měsíců uložená správním řádem. V případě rozkladu trvá řízení rok i déle. Dalším problém byl spatřován v řídícím orgánu OP VaVpI. Na jedné straně je to příliš častá fluktuace zaměstnanců, což vede k tomu, že na daných pozicích nejsou zaměstnanci s dostatečným množstvím zkušeností. Dále také subjektivní vyložení pravidel OP VaVpI a ZVZ. V důsledku fluktuace zaměstnanců dochází k tomu, co bylo za činnosti jednoho úředníka v pořádku, u jiného je to již považováno za chybu. Projekty také podléhají několika kontrolám. Ať už je to kontrola v podobě interního auditu, nebo povinná kontrola externího auditu, kontrola z finančního úřadu, kontrola z Evropské komise aj. Řídící orgán může podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, neproplatit část výdajů, které považuje za nezpůsobilé a to i v případě, kdy porušení rozpočtové kázně nepotvrdí OFS a ani ÚHOS neshledá důkazy k udělení sankce za porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Řídící orgán není, bohužel, jejich výroky vázán, což také komplikuje čerpání dotace a plnění cílů projektu. 51 Komplikace nejen OP VaVpI, ale všem operačním programům přináší také intervence České národní banky na kurz koruny, viz graf č. 3 níže. Tato intervence způsobuje vysoký nárůst disponibilních prostředků v OP VaVpI a podněcuje to k intenzivnějšímu čerpání prostředků a rovněž díky tomu dochází například ke zdražování nákupů přístrojové techniky v zahraničí. 52
51 52
Metodika finančních toků a kontroly programů Newsletter OP VaVpI č. 6
61
Graf 3: Vývoj kurzu EUR/CZK v období 8/2010 – 8/2015
Zdroj: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/nr/CZK-EUR/od-23.8.2010/
Problém je vlastně i zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. Ze samotného znění zákona o veřejných zakázkách vznikají některé problémy, které byly definovány výše. Jak již bylo zmíněno, tak například kvalifikace zahraničních firem. Kvalifikační předpoklady a administrativní požadavky definované v Zákoně v §53 často zájemce odradí od přihlášení se, jelikož v žádné jiné zemi toto prokazovat nemusí. Největší problém je zajištění výpisu z rejstříku trestů ČR pro všechny statutární zástupce dodavatele. Aby zástupci výpis získali, musejí všichni přicestovat do ČR nebo někoho v ČR pověřit, jelikož dokumenty musí být v českém jazyce. Celkově je tento proces časově i finančně náročný. Získání některých potřebných dokumentů trvá 5-8týdnů, což má následně vliv na protahování či opakování výběrových řízení. Dále administrativa na straně instituce spojená s veřejnými zakázkami je značná a na straně účastníku soutěže se promítá do ceny produktů a služeb. V této kapitole byly definovány problémy, se kterými se nejčastěji setkávají zástupci 3 největších projektů prioritní osy 1 v rámci OP VaVpI a jejich vliv na proces realizace veřejných zakázek. V závěru budou tyto problémy shrnuty a budou navržena řešení a doporučení.
62
ZÁVĚR Diplomová práce byla na téma Problematika veřejných zakázek v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace. Tento operační program spadal do programového období 20072013, resp. 2015. Blíží se tedy ukončení čerpání z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Proto si myslím, že by bylo vhodné se ohlédnout a zjistit, s jakými chybami a překážkami se zadavatelé při realizaci projektu a veřejných zakázek nejčastěji setkávali, aby bylo v následujícím programovém období čerpání finanční zdrojů efektivnější. Teoretická část byla rozdělena na tři kapitoly. První kapitola představila krátce historii zadávání veřejných zakázek, pojem veřejná zakázka a její dělení. Na pojem veřejná zakázka se dá nahlížet z více úhlů, a proto je definice složitá. V kapitole byla tedy veřejná zakázka popsána více z více úhlů pohledu. Dále byl definován zadavatel veřejných zakázek, jak na něj nahlíží příručka OP VaVpI a vyjmenována hlavní pravidla pro výběr dodavatelů OP VaVpI. Druhá část kapitoly popisovala dělení zakázek podle předmětu plnění a předpokládané hodnoty. Podle předmětu plnění dělíme veřejné zakázky na dodávky, stavební práce a na služby. Předpokládaná hodnota klasifikuje veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní zakázky. Jelikož se práce zabývala velkými investičními projekty, patří většina zakázek do kategorie nadlimitních. V závěru kapitoly byly popsány druhy zadávacích řízení, které je možno při zadání veřejných zakázek využít. Druhá kapitola popsala situaci na trhu veřejných zakázek v České republice. Velikost trhu, strukturu, vývoj trhu. Představila statistiku veřejných zakázek podle jednotlivých dělících kritérií. Také se zmínila o možnosti využití zadávání veřejných zakázek elektronicky. Třetí kapitola se již zaměřila na představení konkrétního vybraného operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Program je financovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jelikož tento fond financuje především projekty investičního charakteru. Cílem programu je posílit konkurenceschopnosti a podpořit vědu a výzkum na vysokých školách. Kapitola dále představila strukturu operačního programu a zmínila, které projekty se řadí mezi velké investiční. Čtvrtá kapitola představila tyto projekty podrobněji. Představenými projekty byly – BIOCEV, ELI, CEITEC, FNUSA-ICRC, IT4Innovations a SUSEN. Pátá kapitola se zabývala prováděním osobních rozhovorů a rozborem získaných informací. Otázky vycházely z dokumentu, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a 63
v kterém
byly
popsány
nejčastější
pochybení
zadavatelů
veřejných
zakázek
spolufinancovaných z OP VaVpI. Na základě rozhovorů jsem došla k názoru, že většina problémů zmíněných v dokumentu se týkají spíše menších projektů, které nemají tak rozsáhlé a odborné administrativní zázemí. Například s problémy jako zákaz dělení veřejných zakázek, vymezení předmětu a porušení principu diskriminace, omezení plnění subdodavatelem a nesprávné vymezení obchodních podmínek se velké projekty nesetkaly. Mezi největší společné problémy se řadí dostatek vhodných dodavatelů pro realizaci veřejné zakázky. Zákon a pravidla OP VaVpI nebyly nijak uzpůsobeny pro velké investiční projekty, které jsou svojí excelencí a zaměřením velice specifické a splnit požadavky Zákona pro ně bylo mnohdy velmi složité a komplikovalo to realizaci projektu. V první řadě to byla podmínka alespoň dvou dodavatelů, pokud takoví na světě existují. Vzhledem ke specifikaci velkých projektů se jednalo především o zahraniční dodavatele. Na toto navazovala přílišná administrativa pro zahraniční dodavatele, aby splnili požadavky na prokázání kvalifikace. Což je odradilo a do řízení se nepřihlásili. V případě nedostatku dodavatelů se musí výběrové řízení opakovat a prodlužuje se to jak časově, tak také finančně. Pokud by zákon slevil z množství dokumentů, které musí zájemci dodat, nebo kdyby stačilo např. čestné prohlášení, určitě by to administrativě ulevilo a Česká republika by se stala pro zahraniční zájemce atraktivnější. Dalším problém byl viděn v samotném řídícím orgánu OP VaVpI, který jednak nastavil Pravidla OP VaVpI ještě přísněji než zákon, častá fluktuace zaměstnanců a také nemožnost odvolat se proti jeho rozhodnutí. Možnost odvolat se proti rozhodnutí MŠMT se díky změně zákona v březnu 2015 změnila. Projekty toho využívají a jsou úspěšní. Problém špatného nastavení Zákona by mohl být částečně odstraněn díky novele zákona, která vstoupila v platnost 6. 3. 2015. Zásadní změnou je zrušení povinnosti rušit zadávací řízení, pokud zadavatel obdrží jednu nabídku, nebo mu zbude pouze jedna nabídka k hodnocení. Toto by bývalo velice projektům velice pomohlo a mohly se vyhnout složitému jednacímu řízení bez uveřejnění. I když se Operační program Výzkum a vývoj inovace řadí mezi vysoce rizikové programy, a to především díky velkým projektům, tak i přes zmíněné i nezmíněné problémy, se projekty podařilo realizovat. Vzniklo tak 6 výzkumných center excelence, které vytvořili podmínky pro excelentní vědu a výzkum na mezinárodní úrovni. Vytvořil se tak prostor pro vzdělávání 64
nových vědeckých kapacit, centra lákají také vědce ze zahraničí a Česká republika se tak stává v oblasti vědy a výzkumu konkurenceschopnou na mezinárodní úrovni.
65
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura [1] BERGEROVÁ, Eva. Veřejné zakázky v České republice. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005, 150 s. ISBN 80-86861-86-9. [2] ČTVRTNÍKOVÁ, Ilona a kol. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Linde a. s., 2005, 175 s. ISBN 80-7201-528-1. [3] DOLEŽALOVÁ, H. Historie zadávání veřejných zakázek [4] GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010, 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0. [5] JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9. [6] KRUTÁK, Tomáš – KRUTÁKOVÁ, Lenka. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a příklady. 2. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 639 s. ISBN 978-80-7263778-2. [7] MAREK, Dan – KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2009, 215 s. ISBN 978-80-87029-56-5. [8] OCHRANA, František – PAVEL, Jan – VÍTEK, Leoš. Veřejný sektor a veřejné finance. Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 264 s. ISBN 978-80-247-3228-2. [9] OCHRANA, František. Veřejné zakázky. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2004, 173 s. ISBN 80-86119-79-3. [10] OCHRANA, František. Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek: (ekonomická analýza). Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2008, 153 s. ISBN 978-80-86929-46-0 [11] PAVEL, Jan. Veřejné zakázky a efektivnost. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2013, 123 s. ISBN 978-80-87865-04-0. [12] PAVLÁK, Miroslav. Lidské zdroje a fondy EU. Evropský sociální fond jako nástroj spolufinancování projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006, 128 s. ISBN 80-7357-139-0.
66
[13] SCHELLEOVÁ, Andrea. Nejčastější problémy ve veřejných zakázkách nejen pro sektorové zadavatele. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2014, 120 s. ISBN 978-80-7201-8574. [14] ŠUMPÍKOVÁ, Markéta – OCHRANA, František – PAVEL, Jan. Veřejné výdajové programy a jejich efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005, 233 s. ISBN 80-86861-77-5. Internetové zdroje [1] Advokátní
kancelář
Jelínek
[cit.
2015-06-12].
Dostupné
z:
http://www.advokatijelinek.cz/historie-verejnych-zakazek.html
[2] Analýza čerpání evropských fondů a krizové plány 2015 [cit. 2015-06-12]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/f3b13af7-4fd1-4e07-ae7bbcfce0aa13dd/Analyza_cerpani_a_krizove_plany_2015_final.pdf?ext=.pdf
[3] BIOCEV [cit. 2015-07-20]. Dostupné z: http://www.biocev.eu/ [4] CEITEC [cit. 2015-07-20]. Dostupné z: http://www.ceitec.cz/. [5] Deník veřejné správy [on-line]. Veřejné zakázky jsou někdy problémem řady zadavatelů. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6317637
[6] ELI-beamlines [cit. 2015-07-20]. Dostupné z: http://www.eli-beams.eu/cs/ . [7] FNUSA-ICRC. [cit. 2015-07-20]. Dostupné z: http://www.fnusa-icrc.org/cz/. [8] Informační
systém
o
veřejných
zakázkách
[cit.
2014-12-20].
Dostupné
z:
http://www.isvz.cz/isvz/Podpora/ISVZ.aspx
[9] Justitia [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://www.justitia.cz/historie.html [10] Metodika
zadávání
veřejných
zakázek
[cit.
2014-12-20].
Dostupné
z:
http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2013/01/metodika-ZVZ-2012_v7.pdf
[11] Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 –2013.[cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2014/metodika-financnich-toku
[12] VZ24.cz: MMR – Zeman podepsal novelu zákona o veřejných zakázkách [on-line], 2015 [cit. 2015-07-06].
[13] Ministerstvo
pro
místní
rozvoj.
[cit.
2015-01-15]
http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Kohezni-politika-EU
67
Dostupné
z:
[14] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Prováděcí dokument k Operačnímu
programu
Výzkum
a
vývoj
pro
inovace.
[cit.
Dostupné
2015-01-08].
z:
http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/provadeci-dokument-k-op-vavpi-verze-1-1
[15] Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006-2010. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/66321b93-daa743a3-882e-c1d8aac44795/arodni_plan_elektronickeho_zadavani_-1
[16] Newsletter Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace č. 6. [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.opvavpi.cz/cs/siroka-verejnost/aktualni-informace/newsletteroperacniho-programu-vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace-cislo-6.html [17] Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. [cit. 2015-01-15].
Dostupné z:
http://www.opvavpi.cz/cs/siroka-verejnost/co-je-op-vavpi.html
[18] Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Stanoviska expertní skupiny MMR k ZVZ [cit. 2015- 07-29]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnychzakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-kZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty
[19] Programový dokument Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace [cit. 201507-06].
Dostupné
z:
http://www.opvavpi.cz/cs/siroka-verejnost/zakladni-dokumenty-
programu/
[20] Pravidla pro výběr dodavatelů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace
[on-line],
[cit.
Dostupné
2015-07-06].
z:
http://www.opvavpi.cz/cs/zadatel/veskere-dokumenty-k-vyzvam.html [21] Příručka pro žadatele Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace 2007 – 2013 prioritní
osy
1
a
2[on-line],
[cit.
2015-07-06].
Dostupné
z:
http://www.opvavpi.cz/cs/zadatel/aktualni-informace/prirucka-pro-zadatele-op-vavpivyzva-2-1-verze-1-0-a-prilohy-prirucek-pro-zadatele-a-prijemce.html [22] Strukturální
fondy.
[cit.
2015-01-15].
Dostupné
z:
http://www.strukturalni-
fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Vyzkum-avyvoj-pro-inovace
[23] SUSEN. [cit. 2015-07-20]. Dostupné z: http://susen2020.cz/. [24] Zpráva o fungování elektronických tržišť veřejné správy za rok 2013. [cit. 2015-01-16]. Dostupné
z:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/339aef04-51ab-423b-8b89-
d8eba7e16ae0/Zprava-e-trziste-2013.pdf
68
[25] Výroční zpráva o provádění Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace za rok 2013. [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://www.opvavpi.cz/cs/siroka-verejnost/zakladnidokumenty-programu/vyrocni-zpravy-op-vavpi.html
[26] Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2011. [cit. 2015-0120]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravya-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk/Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek
[27] Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2012. [cit. 2015-0120]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravya-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk/Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek
[28] Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2013. [cit. 2015-0120]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravya-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk/Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek
[29] Zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z OP VaVpI s příklady nejčastějších pochybení
zadavatelů.
[cit.
2015-08-02]
Dostupné
z:
http://www.opvavpi.cz/cs/prijemce/aktualni-informace/zadavani-verejnych-zakazekspolufinancovanych-z-op-vavpi-s-priklady-nejcastejsich-pochybeni-zadavatelu.html
Legislativa [1] Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006, Sb. [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby
69
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Finanční limity platné od 1. 1. 2014 ....................................................................... 23 Tabulka 2: Vývoj počtu zahájených veřejných zakázek 2006 – 2014...................................... 29 Tabulka 3: Vývoj objemu trhu zahájených veřejných zakázek ................................................ 29 Tabulka 4: Statistika zadaných VZ dle druhu zadavatele a předmětu VZ 2011 ...................... 31 Tabulka 5: Statistika zadaných VZ dle druhu zadavatele a předmětu VZ 2012 ...................... 32 Tabulka 6: Statistika zadaných VZ dle druhu zadavatele a předmětu VZ 2013 ...................... 33 Tabulka 7: Přehled VZ dle limitu za rok 2011 ......................................................................... 34 Tabulka 8: Přehled VZ dle limitu za rok 2012 ......................................................................... 34 Tabulka 9: Přehled VZ dle limitu za rok 2013 ......................................................................... 35 Tabulka 10: Struktura zadávacích řízení 2011 - 2013 .............................................................. 36 Tabulka 11: Seznam velkých investičních projektů ................................................................. 43 Tabulka 12: Přehled jednotlivých projektů............................................................................... 47
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj podílu trhu zahájených VZ na HDP (%) ........................................................... 30 Graf 2: Vývoj objemu trhu zahájených VZ (mld. Kč).............................................................. 30 Graf 3: Vývoj kurzu EUR/CZK v období 8/2010 – 8/2015 ..................................................... 62
70
Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa České republiky s vyznačením míst realizace velkých projektů ..................46 Obrázek 2: BIOCEV .................................................................................................................48 Obrázek 3: ELI Beamlines ........................................................................................................49 Obrázek 4: CEITEC ..................................................................................................................51 Obrázek 5: Mezinárodní centrum klinického výzkumu ...........................................................52 Obrázek 6: IT4Innovations .......................................................................................................53 Obrázek 7: SUSEN v Plzni .......................................................................................................54 Obrázek 8: SUSEN v Řeži ........................................................................................................55
71
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Otázky k rozhovorům
72
Příloha č. 1: Otázky k rozhovorům 1. Došlo ve Vašem projektu k chybě, která byla identifikována jako nedovolené dělení zakázek? Pokud ano, co Vás vedlo k tomuto postupu? 2. Uváděli jste vždy u Vámi realizovaných zakázek předpokládanou hodnotu? 3. Bylo hodnotícím kritériem vždy cena nebo byla i jiná hodnotící kritéria? Jaká? 4. Využili jste institut opčního práva při realizované veřejné zakázce? 5. Došlo někdy při vymezení předmětu veřejné zakázky k porušení principu diskriminace? Můžete uvést příklad? 6. Využili jste při zadání zakázky omezení plnění subdodavatelem? Z jakého důvodu? 7. Setkali jste se s problémem vymezení nevhodných obchodních podmínek? Jaké? 8. Setkali jste se s problémem plnění kvalifikace a kvalifikačních předpokladů? 9. Měli jste vždy dostatek vhodných dodavatelů? Pokud ne, co bylo důsledkem? 10. Měli jste někdy potřebu změny uzavřené smlouvy? Z jakého důvodu? 11. Vznikl problém s povinností uveřejnění v návaznosti na princip transparentnosti? 12. Měly některé ze zmíněných problémů vliv na harmonogram realizace projektu? Které nejvíce? 13. Dostali jste za některé zmíněné problémy sankce? V jaké výši?
