Problematika hygieny práce pro bezpečnostn

„Problematika hygieny práce pro bezpečnostní techniky“ Informační systém KaPr – nástroj hodnocení rizika na pracovišti MUDr. Jaromír Šamánek 23.10.2007

Úvod

Vliv práce na zdraví Proč sledovat vliv práce na zdraví Možnosti sledování vlivu (pracovního) prostředí na zdraví. Nebezpečnost a riziko. Hodnocení rizika Vztah kategorizace a IS KaPr.

Nový Jič Jičín, říjen 2007

Kategorizace prací prací, SZÚ SZÚ Praha, MUDr. Jaromí Jaromír Šamá amánek

2

Vliv práce na zdraví

Činnost obecně je pro člověka nezbytností i bez ohledu na výdělek. Potřeby podle Maslowova : Fyziologické, bezpečí, sociální, úcty (i sebeúcty) a sebeuskutečnění (zde i potřeby estetické a poznávání). Na všech potřebách se práce nějak podílí.



3

Proč sledovat vliv práce na zdraví Hledisko

zaměstnance zaměstnavatele státu



4

Proč sledovat vliv práce na zdraví 1. z pohledu zaměstnance

Zaměstnanec pracuje aby žil, nikoliv aby onemocněl. Má obvykle malou kontrolu nad úkolem i způsobem jeho plnění. Předpokládá, že zaměstnavatel ví víc a má odpovědnost. Aby mohl pracovat a žít potřebuje být zdravý.



5

Proč sledovat vliv práce na zdraví 2. z pohledu zaměstnavatele

Zaměstnavatel potřebuje plnit výkon. Potřebuje, aby zaměstnanec naplno a efektivně pracoval. Do zaměstnance investuje zaškolení. Pokud zaměstnanec onemocní vznikají mu organizační problémy a vícenáklady na získání a zaškolení další síly.



6

Proč sledovat vliv práce na zdraví 3. z pohledu státu

Zaměstnanci předpokládají, že stát vyrovná jejich informační a mocenský handicap. Zaměstnavatelé potřebují aby restrikce nebyly vyšší než nezbytné, protože se stoupajícími náklady ztrácejí zisky a konkurenceschopnost. Stát potřebuje daně a vzhledem k významu práce pro jednotlivé občany jde vždycky o politikum.



7

Proč sledovat vliv práce na zdraví I

K uskutečnění svých potřeb člověk potřebuje určitý výkon, který je kromě jiného podmíněn duševním a tělesným zdravím. Práce může zdraví poškodit a proto je třeba její vliv na zdraví sledovat a případně přijímat opatření k ochraně zdraví. Zúčastňují se všechny tři složky: zaměstnanec (i přes odbory), zaměstnavatel a stát.



8

Proč sledovat vliv práce na zdraví II

Zdraví má mnoho podob a také svou pozitivní polohu (trénovaný jedinec je zdravější). Např. ergonomie umožňuje zvyšovat výkon bez poškození zdraví Sledování zdravotního stavu má postihnout změny zdraví v počátečním (vratném) stadiu.



9

Možnosti sledování vlivu (pracovního) prostředí na zdraví.

sledování expozice nebo sledování účinku – výhody, nevýhody, možné zdroje chyb, problémy s variabilitou vnímavosti (inter- a intraindividuální). Problémy s určením expozice – odběrem vzorku a měřením.



10

Sledování expozice, tedy výskytu faktoru v prostředí

Výhody: možnost exaktního měření Nevýhody: možnosti zcela chybných výsledků (práce nemusí odpovídat charakteristické směně, odběrové místo může být špatně určeno apod.) Výsledek je pak sice přesný na několik desetinných míst, ale zcela nepravdivý.



11

Sledování účinku tedy odezvy organismu na zátěž (BET, lékařské prohlídky, nemoci z povolání a podezření na ně).

Výhody: sleduje veškerou expozici, tedy i náhodnou nebo nepovšimnutou (údržba, nefunkční OOPP apod.) Nevýhody: každý organismus je jiný a jinak reaguje. Jeden výsledek může být zavádějící.



12

Nebezpečnost a riziko.

Nebezpečnost je vlastnost (hořlavost, výbušnost, jedovatost, žíravost, dráždivost, senzibilizace, karcinogenita, ŽP apod.) Riziko je pravděpodobnost s jakou se nebezpečnost projeví. (azbest je karcinogen, azbestocementová šablona na střeše riziko nepředstavuje, broušení šablony ano). Nebezpečnost neznamená automaticky riziko.



13

Hodnocení rizika

Nebezpečnost faktoru. Míra výskytu faktoru v prostředí. Podmínky přestupu faktoru z prostředí na člověka (např. BaSO4). Stav organismu člověka (např. zvýšená námaha vede k hlubšímu dýchání a tím k vyšší expozici).



14

Vztah kategorizace a IS KaPr.

Kategorizace je proces hodnocení expozice a z toho vyplývající úřední akty, KaPr je informační systém identifikující a zaznamenávající informace vznikající při kategorizaci.



15

IS KaPr a hodnocení rizika

Kategorizace prací je hodnocení rizika na úrovni jednotlivé práce. Kromě toho je možno se zajímat i o hodnocení rizika z hlediska populace. IS KaPr dává podklady pro takováto hodnocení. Co je to IS KaPr?



16

IS KaPr

Je systém sběru údajů o kategorizovaných pracích umožňujících analýzu získaných dat. U rizikových prací vzniká automaticky při tvorbě rozhodnutí OOVZ (KHS), u kategorie 2 údaje vkládají KHS.



17

Informační systém KaPr I Systém se skládá z centrálního PC a PC na ÚP připojených přes internet. Vzniká zároveň s výkonem SZD - výhoda: vzniká automaticky, - nevýhoda – musí se přizpůsobit a standardizace vede k omezení možností (např. nutnost vybírat z číselníků). Nový Jič Jičín, říjen 2007


18

Informační systém KaPr II

Informace na http://www.ksrzis.cz/registry-proodborniky/registry-hygienickesluzby/kapr/kapr.html



19

Informační systém KaPr III

Správce - MZ Provozovatel Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy, které je zodpovědné za plynulý provoz registru, stav databáze, technické zabezpečení a ochranu dat. Zajišťuje informační technologie (HW, SW, komunikace), autentizaci a autorizaci. Rada Rada registru KaPr je poradním orgánem správce a odborným garantem systému. Členy rady jmenuje a odvolává správce registru.



20

Informační systém KaPr IV

výstupy z kategorizace: – rozhodnutí a - IS KaPr s analýzami.



21

Výsledky IS KaPr

Jaké dává IS KaPr výsledky – příklady



22

Vývoj počtu exponovaných zaměstnanců v kat. 2R pro prach



23

Výsledky (pramen)

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Subsystém 7 Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky Odborná zpráva za období 2005 2006



24

Průměrný denní počet zaměstnanců zařazených v riziku prachu v jednotlivých letech 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0

2R

3

4

2+2R+3+4

2007

7011

118029

14001

262332

2006

6927

113042

14801

248352

2005

6845

98955

15777

220679

2004

5894

83567

14113

189850

2003

3841

52500

10688

123455

2002

1005

13001

6893

32403

2001

3

66

55

184



25

Počet subjektů, kterým bylo vydáno rozhodnutí k zařazení prací do kategorií 2+2R+3+4 v jednotlivých letech 30000

27506

25000 20000 15000

14849

10000

9134

5000 0 Počet subjektů


11786 10133 7541

262 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

262

14849

27506

9134

10133

11786

7541


26

Nárůst zařazených zaměstnanců od r. 2001 do 16. 7. 2007 2000000 1500000 1000000 500000 0

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

celkem

10198 610063 1461933 1672767 1742348 1787268 1810229

z toho žen

2356


260303 585196 668209 715516 724720 731198 Kategorizace prací prací, SZÚ SZÚ Praha, MUDr. Jaromí Jaromír Šamá amánek

27

Počty zaměstnanců exponovaných jednotlivým faktorům ve všech kategoriích 1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

u ch du vz k tla e ý en rác ýš p Zv ané telé br ini Vy .č ěž og zát ž ol ě Bi ov á zát ak k á Zr hic em d yc la Ps ž ch m t ě ple Zá te a ž t ě loh Zá .po t ěž ac zá e Pr ká í ol c zi en g.p Fy .zář ma l z ni +e Io n.z io Ne e ac y br tk Vi lá uk ké Hl ic em Ch h ac Pr Celkem


z toho žen


28

Počty zaměstnanců exponovaných jednotlivým faktorům v riziku 300000

250000

200000

Ce lke m Že ny 150000

100000

50000

0

u ch du vz k tla ý ce en prá ýš é elé Zv an nit br .či ž Vy og átě ž l z ě io á át B ov á z ak ck em Zr hi ad yc hl Ps ž c lem tě ep Zá ž t ha tě olo ž Zá .p átě le ac z Pr cká ní .po zi áře ag Fy z.z elm ni + Io n.z o ei N ce y a tk br lá Vi k ké lu c H mi he C h ac Pr

29 Kategorizace prací prací, SZÚ SZÚ Praha, MUDr. Jaromí Jaromír Šamá amánek Nový Jič Jičín, říjen 2007



30

Možnosti analýz souhrnně ukázka okna v IS KaPr – dále bude podrobně



31

Možnosti analýz – Globální analýzy

Exp. zaměstnanci dle oblastí Exp. zaměstnanci dle OKEČ Exp. zaměstnanci dle faktorů Exp. zaměstnanci dle KZAM Souběh rizikových faktorů Kombinace rizikových faktorů Vývoj počtu exp. zam. dle kat. Obecná tabulka



32

Možnosti analýz – Výběrové podmínky

NUTS pracoviště HS Kód OKEČ NUTS provozovny Kód faktoru Kód zaměstnání Kategorie podle faktoru Práce platné - práce platné k aktuálnímu datu - k datu + rozpracované



33

IS KaPr – platnost výsledků

IS KaPr je dokonalý nástroj záleží na zpracovávaných údajích Další prezentace ze zaměřuje na možné zdroje chyb při kategorizaci



34

Kategorizace obecně

– kategorizujeme ty faktory, které podle současného poznání mají význam a které dovedeme hodnotit. Např. Jak jsme spokojeni s kategorizací u psychické zátěže? Stres je lidmi vnímám jako jeden z nejdůležitějších faktorů; jak je podchycen v kategorizaci?



35

Kategorizace obecně – problémy I např. s psychickou zátěží :

- Podle návrhu nařízení vlády se má brát v potaz práce: • spojená s monotonií, • ve vnuceném pracovním tempu, • ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, • vykonávaná pouze v noční době.

Nejvíc stresuje: mezilidské vztahy, nejistota práce Nový Jič Jičín, říjen 2007


36

Kategorizace obecně – problémy II např. s hlukem :

V potaz se bere působení na sluch a nikoliv ostatní dopady, které jsou závažnější, ale jejich vliv neumíme odlišit od vlivu ostatních stresů. Kategorizace (při neodborné interpretaci) dává podhodnocené údaje



37

Kategorizace obecně – problémy III:

- s vyvážením „váhy“ jednotlivých faktorů např. hluku ve vztahu k ostatním faktorům (demonstrace na příkladu nemocí z povolání vztažených na počty zaměstnanců v riziku) tak, aby stejné kategorie měly stejnou vypovídací hodnotu pro posouzení zdravotní závažnosti (např. aby kategorie 4 z hlediska hluku měla stejnou závažnost jako např. kategorie 4 z hlediska fibrogenního prachu – viz např. srovnání dle Kubiny).



38

Incidence/100 000 v riziku

ČR - incidence NzP/100 000 v riziku různých činitelů 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Hluk

Chemické látky

Vibrace

Fibrogenní Lokální prach svalová zátěž

Biologičtí činitelé

Virové hepatitidy

Zdroj: J. Kubina: Kategorizace prací a nemoci z povolání, konference Milovy 2006 Nový Jič Jičín, říjen 2007


39

Kategorizace obecně – problémy IV:

-se škálováním, - obecné problémy škály, kdy „ještě 2“ je skoro stejné jako „už 3“ a přitom jedno má charakter rizikové práce a druhé ne – má význam u jednotlivých případů, čím více případů, tím je v souhrnu nepříznivý dopad na vypovídací schopnost nižší



40

Kategorizace obecně – problémy V:

- se stanovením kategorie – podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., v platném znění to vypadá, že můžeme kategorii stanovit na základě hodnocení rizika, ale v konečném důsledku je rozhodující text vyhlášky č. 432/2003 Sb.



41

Kategorizace obecně – problémy VI:

-Kategorizace a péče o kvalitu a kontrola kvality (QA/QC). - Např. jak je možno podchytit třeba expozici více chemickým látkám? - Nechybí modelové příklady?



42

Kategorizace obecně – problémy VII:

Záměrné zkreslení výsledků Existují neoficiální informace o tom, že zaměstnavatelé u určitých případech zadali zaměstnancům v době měření jinou, méně škodlivou práci. Pokud se zaměstnanci bojí o práci, tak to lze zjistit jen obtížně.



43

Kategorizace obecně – problémy VIII:

Měření musí provádět autorizovaná nebo akreditovaná osoba – akreditované osoby mají zájem o další spolupráci a tak jsou korumpovatelnější. Lehké formy zkreslení nelze dokázat. Akreditace musí být na každý úkon zvlášť (odběr, stanovení, hodnocení výsledků)



44

Kategorizace obecně – problémy IX:

Zaměstnavatelé se někdy obtížně smiřují s tím, že se při kategorizaci nebere v úvahu vliv OOPP. Pokud bychom na to ale přistoupily, tak stát ztrácí možnost stanovit opatření a byla by obtížnější i kontrola (zaměstnanci ve skafandru by byli kategorie 1 a ta se nehlásí).



45

Kategorizace obecně – problémy X (klasifikovaných alergenů není zase tolik): Počet nejčastěji exponovaných zaměstnanců v ČR - Chemické látky Počet zaměstnanců (2+2R+3+4) Faktor

Celkem

Ženy %

Absolutně

Látka s větou R43 (alergeny)

28730

14377

40

Látka s větou R42/43

25838

17796

69

Toluen

6858

2673

39

Oleje minerální

6692

756

11

Amoniak

4974

1229

43

Aceton

4719

2550

54

Látka s větou R45 (karcinogeny)

4750

1889

40

Olovo

3408

1229

36



46

Kategorizace obecně – problémy XI:

kategorizace zvláštních provozů – např. „čištění chemické kanalizace“, malosériových a speciálních výrob, laboratoře.



47

Kategorizace obecně – problémy XII:

Kategorizace, když není limit Limit stanovuje OOVZ rozhodnutím U chemických látek a prachů limit projednává Komise pro stanovení PEL a NPK-P SZÚ – CPL Expoziční limit je alfou a omegou kategorizace. Je-li ten špatně stanoven, pak je špatný celý výsledek.



48

Kategorizace obecně – problémy XIII: Kontrola kvality

Chyby se mohou vyskytnou v každé fázi procesu kategorizace od hodnocení rizika u konkrétní práce až po vypracování rozhodnutí.



49

Prameny:

www.szu.cz/chpnp/index.php?page= kapr www.ksrzis.cz/ J. Kubina: Kategorizace prací a nemoci z povolání, konference Milovy 2006



50

Legislativní podklady:

Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci v platném znění. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Vyhláška MZ č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií… Zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon



51

Děkuji za pozornost



52

Problematika hygieny práce pro bezpečnostn

Recommend Documents