Problematika korupce pro vedoucí pracovníky Policie ČR

Problematika korupce pro vedoucí pracovníky Policie ČR - MODUL 2 PŘÍČINY A DOPADY KORUPCE

* studijní text pro distanční vzdělávání *

2014 POSLEDNÍ AKTUALIZACE: LEDEN 2016

ZPRACOVATEL:

Mgr. Jiří Sůva, Ph.D. (VPŠ a SPŠ MV v Praze)

VĚCNÝ GESTOR:

Odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR

Text tohoto studijního materiálu je až na drobné, zejména strukturní výjimky totožný se základním textem kurzu na e-learningovém portálu Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze. Smyslem vytvoření této formy textu v PDF je posloužit studujícím možností využít doplňkově alternativní nosič základních informací kurzu.

Výhody tohoto materiálu  Text modulu je soustředěn v prostoru jediného dokumentu.  Materiál lze stáhnout a poté pročítat bez závislosti na připojení k internetu (tedy offline nebo na intranetu).  Zadání parametrů při výběru rozsahu případného tisku je jednodušší.  Text je opatřen širším pravým okrajem pro případné poznámky studujícího v případě vytištění. Nevýhody tohoto materiálu Materiál neobsahuje:  doplňující informace, jež jsou v e-learningovém kurzu na portálu přístupné v podobě hypertextově navázaných dokumentů,  řadu hypertextových odkazů přítomných uvnitř kurzu na portálu,  interaktivní aplikace (cvičení) e-learningového kurzu na portálu,  průběžný test,  videa a s nimi spjaté úkoly.

Všechny ilustrační fotografie, obrázky a další drobná celá díla či výňatky z veřejně dostupných děl druhých osob zakomponované do e-learningového vyučování v rámci jeho studijní opory jsou využity a řádně ocitovány v souladu se zákonem č. 121/200 Sb., autorským zákonem. Podle § 31, odst. 1, písm. c) autorského zákona do autorského práva nezasahuje ten, kdo „užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen“.

2. MODUL: PŘÍČINY A DOPADY KORUPCE Anotace

V tomto modulu si ukážeme, které příčiny podporují výskyt korupce. Výklad těchto příčin propojíme s jejich významností pro Policii ČR. Představíme si zde rovněž problematiku korupčních rizik v policejních činnostech a odpovídající preventivní opatření, jak je toto téma rozpracováno v interním protikorupčním programu Policie ČR. Modul uzavřeme stručným náhledem do různých úrovní dopadů korupce (na společnost, na policii i na samotného korupčníka).

Cíle

Po prostudování této části budete umět: -

Klíčová slova

Obsah

rozlišit různé typy a oblasti příčin korupce; vysvětlit důležitost etické výchovy pro prevenci korupčního jednání; vysvětlit, co jsou korupční rizika policejních činností; specifikovat hlavní korupční rizika v policejní praxi a opatření k jejich neutralizaci; uvést negativní dopady korupce na různých úrovních (společnost – policie – korupčník).

Korupce, příčiny korupce, mravnost, etická výchova, prevence, korupční rizika, dopady korupce, malá korupce, velká korupce, policie, hodnoty. 2. MODUL: PŘÍČINY A DOPADY KORUPCE..................3 2.1 Příčiny korupce ..............................................................4 2.2 Korupční rizika v policejních činnostech...................... 12 2.3 Dopady korupce............................................................ 15 Kontrolní otázky a shrnutí 2. modulu ................................. 18 Klíč.......................................................................................... 21

3

2.1 Příčiny korupce Hovoříme-li o příčinách v přírodních vědách, pak příčinou rozumíme takovou akci, jež je nutně následovaná odpovídající reakcí (účinkem). Nastane-li událost X, nutně vyvolá událost Y. Co platí ve světě přírody, to ovšem neplatí ve světě kultury. Žádnou nutnost, s jakou by mělo nějaké lidské jednání vyplývat z jeho „příčiny“, zde neexistuje. Do „hry“ zde totiž vstupuje lidská svoboda, hodnoty, motivy, myšlenkové „kalkulace“ apod. Pokud tedy hovoříme o příčinách korupce, hovoříme tak spíše o PODMÍNKÁCH, které ji UMOŽŇUJÍ, případně o OKOLNOSTECH, které možnost výskytu korupce PODPORUJÍ. Příčiny korupce (ve výše uvedeném kulturním smyslu) mohou mít charakter celospolečenský, firemní či osobní. My se zde zaměříme zejména na první dvě jmenované oblasti. Z logiky věci náleží ke každé příčině korupce i návrhy na odstranění či zeslabení působnosti dané příčiny. V tomto modulu ponechám tuto preventivní část ještě otevřenou. Poskytnu vám zde v této věci spíše jen více či méně návodné otázky jako příležitost k zamyšlení. To proto, že co sami svou vlastní myšlenkovou prací vydobudeme, to má pro nás obvykle daleko větší sílu a význam než to, co nalezneme již „hotové“. Mohli byste si myslet, že se tak alibisticky zbavuji odpovědnosti za zpracování problému prevence. Ujišťuji vás, že tomu tak není – o tom se vás ale pokusím přesvědčit až v posledním modulu kurzu věnovaném právě zejména prevenci. Uvedeme si zde typově alespoň některé příčinné okolnosti, jež hrají svou roli i ve vztahu k Policii ČR1:        

koncentrace moci pro-korupční podoba mravnosti ve společnosti nedostatečná působnost mravních ohledů v Policii ČR nedostatečnost kontroly nedostatečnost legislativy (včetně IAŘ) a podmínek trestního řízení špatné platové podmínky úředních osob nevhodná firemní-organizační nastavení negativní projevy policejní subkultury

Více např. NESVADBA, Petr. Policejní etika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 239-240. ISBN 978-80-7380195-3 nebo HERZOGOVÁ, Zuzana. Policejní etika. Praha: Vlastním nákladem, 2003, s. 187-196. ISBN 80-238-9984-8. 1

4

KONCENTRACE MOCI

Ilustrační obrázek2

Výraz „koncentrace moci“ označuje zejména soustředění moci v rozhodování o právech a svobodách druhých osob a o finančních tocích (ať už ve sféře výkonu státní správy a samosprávy, zákonodárství a vydávání podzákonných právních norem, soudcovství a rozsuzování a posuzování ne-justičními orgány apod.). Různá míra takto soustředěné moci je nezbytnou součástí řízení složitých společností a organizací. Určitá míra této moci se pochopitelně soustřeďuje i v rukách policistů. Lze se v souvislosti s výkonem policejní služby zcela vyhnout určité koncentraci moci? zpět na seznam korupčních podmínek

PRO-KORUPČNÍ PODOBA MRAVNOSTI VE SPOLEČNOSTI

Ilustrační obrázek3

Zásah Policie ČR [foto online]. Den sil podpory Cihelna 2011. Armáda České republiky. 3.8.2011 [cit. 3.11.2014]. Dostupné z: http://www.acr.army.cz/informacni-servis/cihelna/den-sil-podpory-cihelna-201158236/ 3 Culture of corruption [obrázek online]. Safehaven.com. [cit. 3.11.2014]. Dostupné z: http://static.safehaven.com/authors/long/30091_c.png 2

5

Korupce se objevuje zejména tam, kde není tento způsob jednání považován za něco mravně zavrženíhodného (třeba i navzdory legislativě). Obohatit se či získat jinou výhodu – byť korupčním způsobem – je naopak považováno za „šikovnost“, „chytrost“, dodržování „tradice“, nebo naopak za určitý projev dnes tak módní flexibility, přizpůsobivosti při dosahování úspěchu a bohatství (za každou cenu). Základní mravní orientací v současné společnosti ČR je: – hédonismus (orientace na slast z vlastního požitku či prožitku) spojený s – vyhroceným individualismem (jedincovo ego – „já“ – je nade vše ostatní).4 Očekávat, že budou úřední osoby vykonávat svou službu s jaksi samozřejmou neochvějností ve prospěch veřejnosti a jednat v obecném zájmu, se v této souvislosti jeví velmi problematickým. Proč? To je již otázka k vašemu zamyšlení: Pokuste se na základě předchozích odstavců sami formulovat, proč je výkon policisty jako individualistického hédonika tak výrazně ohrožený korupčními výzvami. Jelikož se z těchto společenských mravů rekrutují i naši policisté, je třeba s platností této pro-korupční okolnosti počítat a náležitým způsobem s ní pracovat. Lze podle vás do nějaké míry zabránit negativním důsledkům případného nežádoucího mravního před-nastavení policistů? Pokud ano, jakým způsobem? zpět na seznam korupčních podmínek

NEDOSTATEČNÁ PŮSOBNOST MRAVNÍCH OHLEDŮ V POLICII ČR

Ilustrační foto5

Srov. PRUDKÝ, Libor et al. Inventura hodnot: Výsledky sociologických výzkumů hodnot ve společnosti České republiky. Praha: Academia, 2009. ISBN 976-80-200-1751-2. 5 In: Etika a korupce [CD]. Twinning Project Anti-Corruption Strategy of Principles of Integrity and Ethics in Police Service. OVSPŠ MV, 2007. 4

6

Fungování Policie ČR, její pravomoci a povinnosti, to vše je řízeno legislativní cestou. Jedním z primárních cílů policie je prosazovat zákonnost. Každý služební výkon policisty musí být v souladu se zákonem. Atd. atd. Dojem, jako by policejní služba byla uzavřena výhradně v oblasti práva (včetně IAŘ), může u mnohých policistů napříč hierarchií vyvolávat pochybnosti o potřebnosti ohledů na mravnost. Ale: Sebelepší legislativa ale nemůže mravnost zastoupit. Vezměme si jako příklad právě korupční jednání. To je zejména ve svém užším vymezení právně ošetřené (trestní zákoník), a přece se ho někteří dopouštějí. Korupce totiž není prvotně problémem práva, ale právě mravnosti. Uvažme situaci, kdy se sejde hned několik korupci nahrávajících podmínek. Policista je v ohrožení exekucí, rozpadá se mu rodina, do kolektivu ostatních policistů se mu nepodařilo zapadnout, nadřízený k němu přistupuje přinejlepším s chladem ... Tento policista se setká s velmi zajímavou korupční výzvou ze strany vlivného podnikatele, kterého v rámci dozoru nad BESIP přistihne při řízení vozidla v mírné opilosti. Součástí výzvy není jen nabídka okamžitého finančního ocenění, pokud policista „zavře obě oči“, ale i nabídka práce v soukromém sektoru (s výrazně vyšším platem, než je ten policejní). Pokud by v duši policisty žil proti-korupční mravní ohled (zejména úcta k policejnímu poslání), korupčního jednání by se i tak nedopustil. Bez takového ohledu zbývá – a to jen u těch rozvážných – pouze nespolehlivý princip „vyplatí se mi to, nebo ne“ (tj. odborně řečeno: sobecká forma utilitaristického kalkulu prospěchu). Domnívám se proto, že právě zde, na půdě mravnosti, leží nejdůležitější „příčina“ případné korupce policistů. Slabost mravního ohledu v policejním kontextu se může projevovat např. následovně: - nedostatečné rozumění etickému rozměru policejní služby a odtud i lhostejnost k jejímu úctyhodnému poslání; - nedostatek mravních vzorů, tj. osob zároveň „rovných“, zásadových, spravedlivých, rozumných atd., jež by mohly ostatní nadchnout (právě úloha managementu je tu nepominutelná); - diskreditace Etického kodexu Policie ČR - omezeně negativní pochopení Kodexu jakožto kázeňského biče namísto pozitivního ukazatele policejní mravnosti, - případné účelové zneužívání Kodexu k postihu „nepohodlných“ osob; - přijímání do služebního poměru osob z mravního hlediska problematických; - odsouvání etické výchovy policistů na okraj zájmu policejního vzdělávání a nedostatečnost jejího teoretického i pedagogického založení. 7

Víte, jaký prostor je mravnímu rozměru policejní služby, profesní mravnosti a etice vůbec věnován v rámci základní odborné přípravy a v rámci regulérního dalšího profesního vzdělávání? Pokud ne, situaci vám přiblíží tento kvíz. [Kvíz je v portálu přítomen jako interaktivní cvičení.] Jaká časová dotace je ve školním vzdělávacím programu základní odborné přípravy (ZOP) věnována přímo a souvisle problematice etiky? - až dvě vyučovací hodiny - až pět vyučovacích hodin - až dvanáct vyučovacích hodin Je součástí dalšího vzdělávání všech policistů povinné absolvování nějakého kurzu profesní etiky? - ano - ne Je mravnost v rámci ZOP pochopena jako něco, co lze naučit (jako nějaká „kompetence“)? - ano - ne Která orientace mravního postoje NENÍ v etické výchově policistů v ZOP výrazněji zaměřena? - orientace na poslušnost (strach z trestu a libost z odměny) - orientace na úctu k zákonu, autoritě a řádu - orientace na svědomí a hlubší promýšlení. Je součástí ZOP samostatný modul věnovaný etice, potažmo profesní etice? - ano - ne Je součástí ZOP samostatný modul věnovaný problematice korupce? - ano - ne Správné odpovědi si můžete ověřit v klíči zde. Považujete současný stav v oblasti profesní etické výchovy za dostatečný? Pokud ne, zamyslete se, zda můžete udělat něco pro zlepšení této situace (a uznáte-li za vhodné, zahrňte to do plánu svých aktivit). zpět na seznam korupčních podmínek

8

NEDOSTATEČNOST KONTROLY

Ilustrační obrázek6

Nedostatečná kontrola výkonu moci může posilovat pokušení k realizaci korupčního jednání. Kontrola výkonu policejní služby je přitom jak vnitřní, tak i vnější. Z hlediska vnitřní kontroly jde zejména o kontrolní činnost: – funkcionářů s kontrolní pravomocí, – kontrolních útvarů (odbory a oddělení vnitřní kontroly). Z hlediska vnější kontroly jde zejména o tyto subjekty: – státní zastupitelství (ve smyslu dozoru nad zákonností trestního řízení), – Generální inspekce bezpečnostních sborů – GIBS (ve smyslu vyhledávání, odhalování a prověřování případné trestné činnosti policistů ad. subjektů podle zákona o GIBS), – ombudsman Policie ČR a HZS ČR (úřad je vně organizace Policie ČR, ovšem v podřízení ministru vnitra), – veřejný ochránce práv (ombudsman), – nevládní organizace, – orgány mezinárodních organizací, – média, – občané. Které nevládní organizace zaměřené na problematiku korupce v ČR znáte? Zkuste si vzpomenout alespoň na dvě. Ověřit si můžete zde. zpět na seznam korupčních podmínek

6

Ilustrační obrázek [online]. Dostupný z: http://www.mtstcil.org/art/ManWithMagnigyingGlass.jpg

9

NEDOSTATEČNOST LEGISLATIVY A PODMÍNEK TRESTNÍHO ŘÍZENÍ

Ilustrační obrázek7

V oblasti legislativy (včetně IAŘ) a podmínek trestního řízení může mezi faktory podporující korupci patřit například: – absence proti-korupčně působících předpisů,8 – nízké tresty za spáchání korupčních trestných činů („nový“ trestní zákoník se s touto nedostatečností pokusil vypořádat např. navýšením trestní sankce úplatkářských trestných činů), – zdlouhavost soudního řízení, – působnost politických vlivů na aktéry trestního řízení, – nedostatečnost oprávnění policie při odhalování trestné činnosti, – přílišná složitost a nejasnost předpisů, – nedůvěra ve svědectví policistů ze strany dalších orgánů činných v trestním řízení (např. ze strany soudu) Důvěřujete svým policistům (podřízeným)?  

Pokud ano, dáváte jim to najevo? Pokud ne, co děláte pro to, abyste atmosféru vzájemné důvěry vytvořili?

ŠPATNÉ PLATOVÉ PODMÍNKY ÚŘEDNÍCH OSOB

Ilustrační obrázek9

Ilustrační obrázek [online]. [cit. 4. 11. 2014] Dostupné z: http://1url.cz/RvFA Jde například i o některé zákony prosazované projektem Rekonstrukce státu ve vztahu k tématům jako jsou zprůhlednění financování politických stran, zrušení anonymních akcií, odpolitizování státní správy, konec „přílepků“ k zákonům, nezávislé vyšetřování korupce, odborné nominace do dozorčích rad (konec „trafik“) apod. 9 PAPOOCH. Výplata [online]. [cit. 4.11.2014] Dostupné z: http://papooch.sweb.cz/obsah/Obrazky/V%C3%BDplata.jpg 7 8

10

K podmínkám, jež mohou přispívat k výskytu korupce, náleží i případné -

špatné platové podmínky úředních osob, přílišné rozpětí v odměňování vedoucích funkcionářů a řadových pracovníků. Z čeho může pramenit přesvědčení policisty o tom, že jeho platové ohodnocení je „špatné“? Můžete osobně nějak působit proti vyvstání takového dojmu u vašich podřízených? Uvedená charakteristika může některým osobám sloužit ke zdůvodnění legitimity (mravní oprávněnosti) korupčního jednání. Vždyť si pouze nahrazují (kompenzují) (domněle) nespravedlivé ohodnocení své práce. Z jejich hlediska si tedy berou to, co jim vlastně tak nějak patří, jen jim je to upíráno. zpět na seznam korupčních podmínek

NEVHODNÁ FIREMNÍ – ORGANIZAČNÍ NASTAVENÍ

Ilustrační obrázek10 ŠPATNÁ ORGANIZACE PRÁCE

Může jít např. o  připuštění jednočlenné hlídky,  nevhodné skládání hlídek,  přetěžování konkrétních policistů ad. NÍZKÁ TRANSPARENTNOST PROCESŮ VE FIRMĚ

Může jít např. o  utajování podmínek veřejných zakázek,  výběr vítěze ve výběrovém řízení bez jednoznačných kritérií,  nejasnosti a nejednoznačnosti při výběru policistů na služební místo s příplatkem za vedení,  tendence utajovat před veřejností i takové informace, které si utajení z legálních či rozumných důvodů nežádají,  pro-aktivní nezpřístupňování informací (nikoli jejich utajování, ale prostá Imagezoo/Corbis. Multitasking work. [online]. [cit. 4.11.2014]. Dostupné z: http://www.shericandler.com/wp-content/uploads/2012/05/multitasking_work.jpg 10

11

pasivita a reaktivnost v poskytování informací o aktivitách, postupech aj. záležitostech, jež se občanů týkají a není důvodu k jejich utajování – aktivitu zde pak přebírají zejména nevládní organizace, ovšem někdy s „nádechem“ policii nepříznivým). Příkladem takové informační pasivity Policie ČR je například vydání publikace Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem (2010) autory z nevládní organizace Liga lidských práv. Jistě by působilo velmi dobře, kdyby takového „rádce“ vydala dříve sama policie... ŠPATNÁ PERSONÁLNÍ PRÁCE

Může zde být míněno např.  oceňování loajality namísto výkonu,  nadmíra kritiky bez uznání,  výhradní zaměřenost na kvantitativní stránku výkonu policisty,  kladení překážek dalšímu vzdělávání policisty,  nezdravé vztahy na pracovišti a jejich neřešení (strach, závist, nenávist, šikana, diskriminace ad.),  lidský nezájem nadřízených o podřízené atd. Zamyslete se, proč by měla být případná „špatná personální práce“ zařazena k podnětům podporujícím výskyt korupce uvnitř policie. Spatřujete nějaký rozdíl mezí pojmy „personální práce“ a „řízení lidských zdrojů“? Pokud ano, pak jaký? Svou úvahu můžete porovnat v klíči zde.

Druhý člověk nesmí být nikdy pojímán pouze jako prostředek k realizaci nějakých úkolů/cílů, tedy jako „nástroj“, „věc“ – je totiž především osobou, jež je sama sobě účelem/cílem.11 zpět na seznam korupčních podmínek

NEGATIVNÍ PROJEVY POLICEJNÍ SUBKULTURY Viz modul 3. zpět na seznam korupčních podmínek

2.2 Korupční rizika v policejních činnostech Korupčním rizikům v policejních činnostech se věnuje interní protikorupční program Policie ČR (RPP č. 209/2015). Ten by měl vedoucím pracovníkům především:  pomoci rozpoznat rizika korupce ve všech útvarech a organizačních článcích policie,  poskytnout preventivní nástroje k řízení (dle možností k omezení či likvidaci) těchto rizik. 11

Parafráze jedné z formulací etického kategorického imperativu německého filosofa Immanuela Kanta.

12

Vytvoření a posilování protikorupčního prostředí a řízení rizik korupce v rámci svých kompetencí a působnosti je povinností každého vedoucího příslušníka policie. Aby mohlo k omezení či likvidaci rizik korupce dojít, je především třeba vědět, kde se ony možnosti pro výskyt korupce objevují. Jinými slovy: identifikovat rizika výskytu korupce v jednotlivých činnostech policie. Rizika výskytu korupce na obecnější úrovni jsme v předchozí studijní jednotce pojednali v podobě příčin či podmínek podporujících korupci. Pouze souvislost korupce s negativní realizací policejní subkultury jsem s ohledem na rozsah tématu přesunul do samostatného (následujícího, třetího) modulu. Nyní však sestoupíme ke konkrétnějším „místům“ policejních činností vystavených korupčnímu riziku. Interní protikorupční program Policie ČR prezentuje rizika výskytu korupce (včetně preventivních opatření a příkladů forem možné korupce) v rozlišení několika oblastí policejních činností:     

oblast ekonomických činností, oblast ochrany osobních údajů a poskytování informací, oblast trestního řízení a SKPV, oblast správního řízení a vnější služby, oblast „lidských zdrojů“. Následně si uvedeme jednotlivé rizikové činnosti v uvedených oblastech. K nim na portálu přiložíme v PDF dokumentech tabulky obsahující i preventivní opatření, jak jsou uvedeny v protikorupčním programu Policie ČR. Pokud v tuto chvíli studujete z PDF verze studijní opory, rozhodně vám doporučuji přejít do portálu, abyste si ona preventivní opatření mohli pročíst a zamyslet se nad tím, nakolik je v rámci svých kompetencí můžete uplatnit či uplatňujete. Jinak se následující odstavce ohledně rizik mohou snadno stát pouze odrážkovými seznamy bez zvláštního významu...

Rizika v ekonomické oblasti  proces zadávání veřejných zakázek (pro tuto činnost jsou protikorupční opatření rozvedena v NMV 19/2005, o protikorupčních opatřeních v oblasti zadávání veřejných zakázek a malých zakázek – stažitelné z portálu)  hospodaření s prostředky FKSP  využívání služeb externích dodavatelů k činnostem, které by měly být zabezpečovány v rámci činnosti útvaru  rozpis rozpočtu  proces přípravy, koordinace, kontroly průběhu realizace a udržitelnosti výstupů projektů policie spolufinancovaných ze zdrojů EU a jiných forem zahraniční pomoci  rozhodování o nepotřebném a přebytečném majetku, jeho prodej a 13

    

převod nabývání majetku od dodavatelů policie příjem/výdej majetku na útvary policie uplatňování reklamací opravy a údržba majetku, odstraňování havárií rozhodování o náhradě škody a její uplatňování, správa pohledávek Tabulka i s preventivními opatřeními zde. [pouze v portálu] Zpět na seznam oblastí.

Rizika v oblasti ochrany osobních údajů a poskytování informací  přístup k informacím z informačních systémů  poskytování informací sdělovacím prostředkům Tabulka i s preventivními opatřeními zde. [pouze v portálu] Zpět na seznam oblastí.

Rizika v oblasti trestního řízení a SKPV  trestní řízení Tabulka i s preventivními opatřeními zde. [pouze v portálu] Zpět na seznam oblastí.

Rizika v oblasti správního řízení a vnější služby  rozhodování v 1. a 2. stupni správního řízení  přestupkové řízení  řízení o správním deliktu  omezení osob na osobní svobodě  výkon dozoru  výkon dohledu  obměna doplňování a vyřazování služebních zvířat Tabulka i s preventivními opatřeními zde. [pouze v portálu] Zpět na seznam oblastí.

Rizika v oblasti „lidských zdrojů“  řízení ve věcech služebního poměru, řízení o kázeňském přestupku a řízení o jednání, které má znaky přestupku  přijímací řízení – posuzování osobnostní způsobilosti kvalifikovanými psychology  výběr uchazeče v rámci vyhlášeného výběrového řízení na obsazení volného služebního místa s příplatkem za vedení  výběrové řízení na volná služební místa (tzv. boční vstup)  účast ve výběrových komisích na obsazení volného služebního místa v rámci vyhlášeného výběrového řízení  zápočet praxe z hlediska využitelnosti k výkonu služby nebo zaměstnání  přezkumné řízení proti závěru psychologa o osobnostní způsobilosti  změny v systemizaci služebních a pracovních míst  rozhodování ve věcech nemocenského pojištění  kontrola dočasně práce (služby) neschopných pracovníků  organizace, řízení a provádění služební přípravy  zadlužování policistů a zaměstnanců  hodnocení a motivace policistů a zaměstnanců 14

 

frustrace policistů a zaměstnanců nedostatečné manažerské znalosti a dovednosti služebních funkcionářů Tabulka i s preventivními opatřeními zde. [pouze v portálu] Zpět na seznam oblastí.

2.3 Dopady korupce Jeden spokojený, druhý spokojený: tak bývá někdy charakterizován výsledek korupčního jednání. Tak v čem je problém? Jaképak dopady, když se očividně nikomu nic špatného nestalo...? To je ovšem povrchní pohled na korupční situaci. Kdyby korupce neměla žádnou oběť, respektive žádné poškozené, asi bychom jí sotva věnovali významnější pozornost. Obecná právní formulace toho, co je korupcí poškozeno (jde tedy o objekt úplatkářských trestných činů), hovoří o zájmu na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu, tedy zájmu na ochraně čistoty veřejného života a na ochraně podnikatelských vztahů před korupcí. Pokusme se ale být konkrétnější. A od problému „co je poškozeno“ přejděme k otázce „kdo je poškozen“. Podívejte se v souvislosti s problémem oběti korupce na následující kratičké video italské pobočky Transparency International a následně si zodpovězte otázku: Kdo je „obětí“ (resp. poškozeným) korupčního jednání? [Pro video-ukázku je nutné přejít z tohoto dokumentu do portálu.] Korupcí v té podobě, v jaké je naznačena ve videu výše, jsou poškozeni v prvé řadě daňoví poplatníci, resp. celá společnost. Veřejné prostředky, které měly sloužit právě veřejnosti, se zde do určité míry ztrácejí v „odklonění“ na účty jednotlivých korupčníků. A v této míře mizí možnost vybudovat třeba další dětské hřiště, rekonstruovat kulturní památku, opravit silnice, pořídit lékařské přístroje do nemocnice apod. Snižuje se též kvalita veřejných služeb (méně peněz na realizaci, méně kompetentní realizátoři). Nelze zde zapomenout i na speciální poškozené, jimiž jsou např. znevýhodnění, neoprávněně neúspěšní účastníci korupčně deformovaných veřejných zakázek. Tato „velká korupce“, typická svým spojením s politickými a ekonomickými „elitami“ a významnými finančními sumami „ve hře“, přitom může vést až k tak závažným následkům, jako jsou:  

oslabení hospodaření státu, zpomalení vývoje ekonomiky, růst chudoby a nezaměstnanosti ve státě, 15

    

zvýšení daní, ale i daňových úniků, klientelizace a mafianizace státní správy a samosprávy, odchod korupčně odolných z veřejné správy, naprostá ztráta důvěryhodnosti či legitimity politiky, vnitřní rozklad státu.

Oblíbené rozlišování korupce na velkou a bagatelní (malou, běžnou) je přeci jen založeno především na peněžním hledisku. Poněkud se zde opomíjí, že to, co korupce bez ohledu na „velikost“ narušuje, nejsou jen řádné toky peněz, ale také (a možná především) HODNOTY. To se ukazuje právě i v případě Policie ČR. Dopady korupce příslušníků Policie ČR Samozřejmě i v rámci činností Policie ČR se vyskytuje prostor pro „velkou korupci“, zejména v souvislosti s ekonomickými činnostmi policie. Dominující korupční možností zde ovšem je korupce drobná (nikoli velká) a v případě našeho sboru i situační (nikoli systémová), tedy korupce „z příležitosti“. Taková korupce sotva způsobí následky uvedené výše: ekonomiku státu neoslabí, nezaměstnanost v regionu nezvýší, výši daní neovlivní atd. Přesto se můžeme ptát: Jakou zkázu taková korupce policistů způsobuje? Co ničí zejména ve vztahu mezi policií a občany? Svou úvahu porovnejte v klíči zde.

Právě pro to, co korupce (jakkoli drobná) poškozuje, když se jí zadaří ve vztahu k policistům, musí být nekompromisně postihovaná, je na místě ji předcházet, řádně ji oznamovat a prošetřovat, a to bez ohledu na to, zda  je korupčník našinec nebo cizinec, civilní občan nebo kolegapolicista, kopáč nebo poslanec ...  jde o sta, tisíce nebo miliony korun. Vedle těchto obecných dopadů korupce na policii a její vztahy s veřejností můžeme nastínit i možné dopady na jednotlivé policisty, kteří korupčnímu vábení podlehnou asi tak, jako námořník podlehne líbeznému hlasu mytické Sirény – a ztroskotá. Takového policistu sice nečeká námořníkova smrt, ale možná o život ve strachu - riziko odhalení a s ním spojená... o ...vydíratelnost a ztráta nezávislosti, možnosti „jít zpět“ o obtížnost opravdově vychovávat vlastní děti k odpovědnosti a poctivosti ad. Ilustrační obrázek - Siréna12

HINDS, Gareth. Siren [online]. Dostupné z: http://garethhinds.com/blog/wpcontent/uploads/2011/11/GHinds_Siren1_pencil.jpg 12

16

V případě „provalení“ korupčního jednání případně i o ztráta zaměstnání, o skandalizace v médiích, o trestní postih (ztráta osobní svobody a pobyt ve vězeňském prostředí), o ztráta dobré pověsti, o zneuctění rodiny, o roztržka s přáteli (osamění) o apod.

17

Kontrolní otázky a shrnutí 2. modulu Kontrolní otázky: 1. Pokud vyvstane nějaká korupční příčina, znamená to, že dojde ke korupčnímu jednání? Odpověď zdůvodněte. 2. Je možné odstranit všechny okolnosti umožňující výskyt korupce v policejní službě? Odpověď zdůvodněte. 3. Čím se vyznačuje mravní orientace společnosti ČR a jaký může mít vztah k případné korupci policistů? 4. Může perfektní protikorupční legislativa sama o sobě zabránit výskytu korupce v řadách policie? Odpověď zdůvodněte. 5. Co jsou to korupční rizika policejních činností? 6. Ve kterém interním dokumentu Policie ČR naleznete rozvedení korupčních rizik v policejních činnostech a jim odpovídající preventivní opatření? 7. Dovedete jmenovat alespoň čtyři (obecnější) příčiny možnosti výskytu korupce v rovině firemní, tj. u Policie ČR? Pokuste se. 8. Které hodnoty důležité pro smysluplný výkon policejní služby jsou korupcí policistů narušovány? Jmenujte alespoň čtyři. 9. Jaké negativní dopady na vlastní život riskuje policista, který se dopouští korupčního jednání? Jmenujte alespoň čtyři. 10. Kdo je obětí (či poškozeným) korupčního jednání? Cvičení: Cvičení je na portálu v interaktivní podobě. Spojte vždy jednu korupčně rizikovou oblast policejní činnosti s jedním jí odpovídajícím preventivním opatřením. OBLAST POLICEJNÍ ČINNOSTI EKONOMICKÁ

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ TRESTNÍ ŘÍZENÍ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A VNĚJŠÍ SLUŽBA PERSONALISTIKA

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

prověřování okolností případných opomenutí některých úkonů v trestním řízení, neuvedení či „zamlžení“ zjištěné informace do spisu řádné posuzování osobnostní způsobilosti uchazečů na psychologickém pracovišti fyzická kontrola namátkově vybraných druhů majetku Policie ČR pravidelná obměna členů hlídek provádějících dohled nad BESIP a přestupkové řízení vedení a kontrola evidence přístupů do databází Výsledek si můžete ověřit v klíči zde.

18

SHRNUTÍ DRUHÉHO MODULU Mezi příčinami korupčního jednání a aktuálním výskytem takového jednání není žádný nutný vztah. Tyto příčiny jsou spíše podmínkami, které korupci umožňují, případně okolnostmi, které možnost výskytu korupce podporují. Příčiny korupce mohou mít povahu celospolečenskou, firemní nebo osobní. Některé příčiny korupce nelze zcela odstranit – například určitou míru moci musí policisté mít, pokud mají být schopní vykonávat svou službu. Hodnotová orientace společnosti ČR se vyznačuje hédonismem spojeným s vyhroceným individualismem. To je ovšem ideální podhoubí pro případnou korupci. Sebelepší legislativa nemůže zastoupit mravnost. V rámci mravního rozhodnutí se totiž můžeme rozhodnout, že předpis porušíme, zákon překročíme. Korupce je primárně problémem mravnosti, nikoli práva. Teprve tam, kde mravnost v nějaké míře selhává, zvyšuje se role legislativních protikorupčních úprav, kontrolní činnosti apod. Špatné platové podmínky i případné příliš velké rozdíly v odměňování mohou u policisty vyvolat dojem, že je mu upírána spravedlnost. K té si pak může dopomoci i jinak (korupčně). K příčinám korupce náleží i nevhodná firemní – organizační nastavení jako jsou špatná organizace práce, nízká transparentnost procesů ve firmě nebo špatná personální práce. Specifická korupční rizika v policejních činnostech jsou identifikována v interním protikorupčním programu Policie ČR (RPP č. 209/2015). Vytvoření a posilování protikorupčního prostředí a řízení rizik korupce v rámci svých kompetencí a působnosti je povinností každého vedoucího příslušníka policie. Oblasti rizikových činností policejního výkonu lze spatřovat v ekonomických činnostech, v práci s osobními údaji a informacemi, v úkonech trestního řízení, v úkonech správního řízení a v činnosti vnější služby, v činnostech personálního charakteru. Korupce poškozuje zájem na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu. Korupcí jsou poškozeni zejména daňoví poplatníci, příp. celá společnost nebo speciální subjekty, které byly korupčně znevýhodněny. Korupce snižuje kvalitu veřejných služeb. Dopady velké korupce mohou vést až ke „korupční okupaci“ státu a k jeho rozkladu. 19

V rámci Policie ČR se vyskytují příležitosti zejména pro malou (bagatelní) a situační korupci. Taková korupce neohrožuje ani tak řádnost finančních toků, jako spíše některé důležité hodnoty. Bagatelní korupci u policie není radno bagatelizovat (= malou korupci není radno zlehčovat). Hodnoty, které narušuje, jsou pro smysl a efektivitu výkonu policejní služby určující. Jde o rovnost před zákonem, nestrannost, spravedlnost, důvěryhodnost, profesionalitu apod. Případná korupce policisty ve svých negativních důsledcích nedopadá jen na policii jako organizaci, ale i na zkorumpovaného policistu. Ten může přijít nejen o práci, ale i o klid duše, svobodu, čest, přátele a rodinu apod.

20

Klíč OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ Které nevládní organizace zaměřené na problematiku korupce znáte? Zkuste si vzpomenout alespoň na dvě. Transparency International – Česká republika (TIC) Nadační fond pro boj proti korupci Růžový panter Oživení Rekonstrukce státu Bližší informace k těmto organizacím viz portál.

zpět do textu OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ Spatřujete nějaký rozdíl mezí pojmy „personální práce“ a „řízení lidských zdrojů“? Pokud (nejen) „náctiletí“ mnohdy považují vše „nové“ zároveň za „lepší“ a usilují o to, aby se jevili „moderní“, „in“ či „trendy“, lze to ještě pochopit jako jeden z projevů jejich nezralosti. Pokud se o totéž pokouší státní správa, je to již vskutku na pováženou. A heslem dne je „Pryč s personální prací, je načase řídit lidské zdroje!“ Nejde přitom jen o hrátky se slovy – skrývá se zde daleko hlubší význam, proměna v nazírání na zaměstnance – na člověka. Tuto významovou proměnu lze odkrýt již jen ze samotné pojmovosti zmíněných názvů. Pokud si odkryjeme pojmový obsah „personální práce“, pak jde o práci s osobou (z lat. persona), tj. s člověkem jako svébytným jedincem, jedinečnou důstojnou živou oduševnělou bytostí. Ta má své potřeby a zájmy, myšlenky, touhy a sny, své silné stránky i slabiny ... Pracujeme-li s osobou, nikdy ji nemůžeme řídit tak, jako řídíme třeba vysokozdvižný vozík. Protože osoba je opravdově lidská a nezastupitelná, není pouhým prostředkem, který užíváme k dosažení nějakých cílů, ale je i účelem sama o sobě. A jak je to s „lidskými zdroji“? Být zdrojem znamená být jakousi blíže neurčenou zásobárnou kvalit, jež lze vytěžit (využít) k upotřebení k danému účelu. Tyto kvality si nejdříve „vyrobíme“ obráběním surového zdroje (v rámci vzdělávání) a takto připravený „nástroj“ pak řídíme (manipulujeme) k maximálně efektivnímu výkonu. Je to pohled odlidštěný, technokratický, který člověka již nechápe jako osobu, ale jako prostředek či nástroj. Doufám jen, že i v případě, kdy personální práci vykonáváte pod nevhodnou hlavičkou „řízení lidských zdrojů“, tak neřídíte zdroje, ale pracujete s lidmi ... zpět do textu 21

OTÁZKA K ZAMYŠLENÍ Jakou zkázu taková korupce policistů způsobuje? Co ničí zejména ve vztahu mezi policií a občany? Korupce – byť i jen „malá“ – významně narušuje platnost především několika hodnot, jež jsou pro smysl a efektivitu výkonu policejní služby klíčové. Jde například o: - nestrannost výkonu prosazování a ochrany práv (právo se „kupuje“), - rovnost před zákonem a spravedlnost (jsou zde „privilegovaní“ ve smyslu okřídleného orwellovského „Všichni jsme si rovní, ale někteří jsou si rovnější.“), - image a prestiž policie jako takové, včetně všech jejích příslušníků (uplatňuje se princip „kolektivní viny“ odrážející se v následných předsudcích vůči policistům), - důvěru občanů v řádný výkon policie (ztráta důvěry ústí nejen v nedostatek respektu k policejnímu stavu, ale i v případnou neochotu občanů spolupracovat) - profesionalitu policejního výkonu (snížení motivace k řádnému výkonu služby, tenze mezi poctivými – nepoctivými policisty ad.) Pokud se podíváte na první dva odstavce Etického kodexu policie ČR (zde pouze na portálu), pak právě tam uvedené cíle a hodnoty (odstavec 1 a 2) jsou případnou korupcí uvnitř policie knokautovány. zpět do textu CVIČENÍ S ohledem na skutečnost velmi časté změny podoby ZOP se může stát, že zde nějakou informaci shledáte zastaralou (jakkoli se budu nadále pokoušet o aktualizaci). Stane-li se to, prosím, napište mi osobní zprávu, abych mohl cvičení opravit. Víte, jaký prostor je mravnímu rozměru policejní služby, profesní mravnosti a etice vůbec věnován v rámci základní odborné přípravy a v rámci regulérního dalšího profesního vzdělávání? Pokud ne, situaci vám přiblíží tento test. [Test je v portálu přítomen jako interaktivní cvičení.] Jaká časová dotace je ve školním vzdělávacím programu základní odborné přípravy (ZOP) věnována přímo a souvisle problematice etiky? - až dvě vyučovací hodiny - až pět vyučovacích hodin - až dvanáct vyučovacích hodin 22

Je součástí dalšího vzdělávání všech policistů povinné absolvování nějakého kurzu profesní etiky? - ano - ne Je mravnost v rámci ZOP pochopena jako něco, co lze naučit (jako nějaká „kompetence“)? - ano - ne Která orientace mravního postoje NENÍ v etické výchově policistů v ZOP výrazněji zaměřena? - orientace na poslušnost (strach z trestu a libost z odměny) - orientace na úctu k zákonu, autoritě a řádu - orientace na svědomí a hlubší promýšlení. Je součástí ZOP samostatný modul věnovaný etice, potažmo profesní etice? - ano - ne Je součástí ZOP samostatný modul věnovaný problematice korupce? - ano - ne zpět do textu CVIČENÍ (Cvičení je na portálu v interaktivní podobě.) Spojte vždy jednu korupčně rizikovou oblast policejní činnosti s jedním jí odpovídajícím preventivním opatřením. OBLAST POLICEJNÍ ČINNOSTI EKONOMICKÁ

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ TRESTNÍ ŘÍZENÍ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A VNĚJŠÍ SLUŽBA PERSONALISTIKA

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

prověřování okolností případných opomenutí některých úkonů v trestním řízení, neuvedení či „zamlžení“ zjištěné informace do spisu řádné posuzování osobnostní způsobilosti uchazečů na psychologickém pracovišti fyzická kontrola namátkově vybraných druhů majetku Policie ČR pravidelná obměna členů hlídek provádějících dohled nad BESIP a přestupkové řízení vedení a kontrola evidence přístupů do databází zpět do textu 23