Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika
PROBLEMATIKA TVORBY PROGRAMŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Designing of Lifelong Education Programs
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Vladimír Hyánek Ph.D.
Autor: Martin MOTYČKA
Brno, duben 2008
Jméno a příjmení autora:
Martin Motyčka
Název diplomové práce:
Problematika tvorby programů celoživotního vzdělávání
Název práce v angličtině:
Designing of Lifelong Education Programs
Katedra:
veřejné ekonomie
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Vladimír Hyánek Ph.D.
Rok obhajoby:
2008
Anotace Tato diplomová práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání a jejím cílem je popsat a analyzovat proces tvorby vzdělávacích programů v rámci projektu UNIV. První část je zaměřena na celoživotní vzdělávání z pohledu teorie a představení projektu UNIV. V druhé části je popsán proces tvorby dvou konkrétních programů celoživotního vzdělávání. V třetí části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl zaměřen na zjištění zpětné vazby od absolventů kurzu. Součástí práce je i mezinárodní srovnání vzdělávání dospělých s ostatními státy EU a USA. Závěrečná část obsahuje shrnutí práce a doporučení. Annotation This thesis is dealing with problems of lifelong education programs and its objective is to describe and analyze the process of designing of lifelong education programs under the project UNIV. The first part is focused on lifelong learning from the point of view of theory and defines the basic principles and goals of the project UNIV. In the second part is described the process of designing of two specific lifelong education programs. In the third part there are presented results of a research, which was focused on finding out the graduate’s feedbacks. The thesis includes the international comparison in area of adult education with other European countries and USA as well. The final part contains the summary of the thesis and my recommendations. Klíčová slova:
celoživotní vzdělávání, vzdělávací programy, projekt Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informální učení, vstupní předpoklady, vzdělávací moduly, profil absolventa, vzdělávání dospělých, motivace.
Keywords:
lifelong learning, education programs, project of Recognition of the results of informal learning and non-formal education, entrance preconditions, learning modules, profile of graduate, adult education, motivation.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Problematika tvorby programů celoživotního vzdělávání vypracoval samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Hyánka Ph.D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 18. dubna 2008 ................................................................... vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Vladimírovi Hyánkovi Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování mé diplomové práce. Dále bych rád poděkoval všem osobám, se kterými jsem při vytváření práce spolupracoval.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................................11 1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Z POHLEDU TEORIE ...........................................................................15 1. 1 ETAPY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................................16 1. 2 ČLENĚNÍ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................17 1. 2. 1 Formální vzdělávání ..........................................................................................................17 1. 2. 2 Neformální vzdělávání .......................................................................................................18 1. 2. 3 Informální učení.................................................................................................................18 1. 3 STRATEGIE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................................................18 1. 4 LEGISLATIVNÍ RÁMEC A STRATEGICKÉ DOKUMENTY EU A ČR .............................................................19 1. 4. 1 Strategické dokumenty EU.................................................................................................20 1. 4. 2 Strategické dokumenty ČR .................................................................................................20 1. 5 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A SOUČASNOST ..........................................................................................21 1. 6 BARIÉRY CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ...............................................................................................22 1. 7 VZTAH VZDĚLÁVÁNÍ A UČENÍ................................................................................................................23 1. 8 SPECIFIKA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ....................................................................................................23 1. 8. 1 Motivace a nebát se o své ego............................................................................................24 1. 8. 2 Rovnocenní partneři ..........................................................................................................25 1. 8. 3 Sebeučení dospělých (self-direct learning) ........................................................................25
2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMÁLNÍHO UČENÍ ..........................................................................................26 2. 1 CÍLE PROJEKTU ......................................................................................................................................26 2. 2 KRAJE ZAPOJENÉ DO PROJEKTU .............................................................................................................27 2. 3 ROLE KOORDINAČNÍHO CENTRA ............................................................................................................27 2. 4 DŮVODY PRO ZAPOJENÍ STÁVAJÍCÍCH STŘEDNÍCH ŠKOL ........................................................................28 2. 5 PŘÍNOSY PRO ŠKOLY ZAPOJENÉ DO PROJEKTU .......................................................................................29
3 PROJEKT UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMÁLNÍHO UČENÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI ......................................................................................................31 3. 1 CHARAKTERISTIKY KARLOVARSKÉHO KRAJE .......................................................................................31 3. 1. 1 Nezaměstnanost v Karlovarském kraji...............................................................................32 3. 2 ŠKOLY V KARLOVARSKÉM KRAJI ZAPOJENÉ DO PROJEKTU ...................................................................34 3. 2. 1 Střední odborná škola logistická a soukromé odborné učiliště Dalovice ..........................35 3. 2. 2 Integrovaná střední škola Cheb .........................................................................................35 3. 2. 3 Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary.............................................................................36 3. 2. 4 Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary.....36 3. 2. 5 Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary .................37
3. 2. 6 Střední odborná škola stavební Karlovy Vary ...................................................................37 3. 2. 7 Střední odborná škola Kynšperk nad Ohří.........................................................................37 3. 2. 8 Hotelová škola Mariánské Lázně.......................................................................................38 3. 2. 9 Střední průmyslová škola Ostrov .......................................................................................39 3. 2. 10 Gymnázium Sokolov.........................................................................................................39 3. 2. 11 Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov............................................39 3. 3 KOMPARACE VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ MEZI ŠKOLAMI .....................................................................40
4 PROBLEMATIKA TVORBY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ NA VYBRANÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLE V KARLOVARSKÉM KRAJI .....................................................................................................42 4. 1 OBCHODNÍ AKADEMIE, VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA CESTOVNÍHO RUCHU A JAZYKOVÁ ŠKOLA S PRÁVEM STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY KARLOVY VARY ..................................................................................42
4. 1. 1 Současnost školy ................................................................................................................43 4. 1. 2 Zkušenosti školy s různými programy ................................................................................43 4. 2 PROCES VYTVÁŘENÍ VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ ..................................................................................44 4. 2. 1 Funkce sociálního partnera ...............................................................................................45
5 ZÁKLADY MODERNÍ KOMUNIKACE – PRVNÍ PROGRAM................................................................47 5. 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU.........................................................................................................47 5. 2 PROFIL ABSOLVENTA.............................................................................................................................48 5. 3 POJETÍ A CÍLE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ............................................................................................48 5. 4 CHARAKTERISTIKA OBSAHU VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .....................................................................49 5. 5 ORGANIZACE VÝUKY ............................................................................................................................50 5. 6 METODICKÉ POSTUPY............................................................................................................................50 5. 7 VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY ........................................................................................................................50 5. 8 UČEBNÍ PLÁN ........................................................................................................................................51 5. 8. 1 Modul Základy obsluhy PC a OS.......................................................................................52 5. 8. 2 Modul MS Word.................................................................................................................52 5. 8. 3 Modul Excel .......................................................................................................................52 5. 8. 4 Modul Základní typy obchodních dopisů ...........................................................................52 5. 8. 5 Modul Dopisy bez předtisku...............................................................................................52 5. 8. 6 Modul Hromadná korespondence......................................................................................53 5. 8. 7 Modul PowerPoint.............................................................................................................53 5. 8. 8 Modul Základy korekcí a katalogizace fotografií ..............................................................53 5. 9 SOCIÁLNÍ PARTNEŘI PROGRAMU............................................................................................................53 U
5. 10 HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU SOCIÁLNÍMI PARTNERY .......................................................54 5. 11 CENA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ......................................................................................................55 5. 12 ZHODNOCENÍ PROGRAMU ....................................................................................................................56
6 CIZÍ JAZYKY PRO UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY – DRUHÝ PROGRAM.......................57 6. 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU.........................................................................................................57 6. 2 PROFIL ABSOLVENTA.............................................................................................................................58 6. 3 POJETÍ A CÍLE PROGRAMU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................58 6. 4 ORGANIZACE VÝUKY ............................................................................................................................59 6. 5 METODICKÉ POSTUPY (STRATEGIE VÝUKY)...........................................................................................59 6. 6 UČEBNÍ PLÁN ........................................................................................................................................60 6. 6. 1 Modul Cizí odborný jazyk ..................................................................................................61 6. 6. 2 Modul Cizí jazyk pro stravovací služby .............................................................................61 6. 6. 3 Modul Cizí jazyk pro ubytovací služby ..............................................................................61 6. 6. 4 Modul Cizí jazyk pro ucházení se o nové zaměstnání ........................................................61 6. 7 VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY ........................................................................................................................62 6. 8 SOCIÁLNÍ PARTNEŘI ..............................................................................................................................62 6. 9 HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU SOCIÁLNÍMI PARTNERY .........................................................62 6. 10 CENA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ......................................................................................................63 6. 11 ZHODNOCENÍ PROGRAMU ....................................................................................................................64
7 VÝZKUM - ANALÝZA VSTUPNÍCH A VÝSTUPNÍCH DOTAZNÍKŮ .....................................................65 7. 1 VSTUPNÍ DOTAZNÍKY ............................................................................................................................65 7. 2 VÝSTUPNÍ DOTAZNÍKY ..........................................................................................................................72
8 VYHODNOCENÍ PLATNOSTI HYPOTÉZ .................................................................................................78 9 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ........................................................................................................................80 9. 1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V EU..........................................................................................................80 9. 2 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V USA.......................................................................................................80 ZÁVĚR .................................................................................................................................................................82 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ........................................................................84 LITERATURA............................................................................................................................................84 ELEKTRONICKÉ ZDROJE.......................................................................................................................84 OSTATNÍ ZDROJE....................................................................................................................................87
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................89 SEZNAM TABULEK..........................................................................................................................................90 SEZNAM GRAFŮ ...............................................................................................................................................90 SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................................................................91
PŘÍLOHY.............................................................................................................................................................92 PŘÍLOHA Č. 1: POČTY DOSPĚLÝCH V ZEMÍCH EU, KTEŘÍ SE PO UKONČENÍ ŠKOLY DÁL VZDĚLÁVAJÍ, 2003 ..92 Grafické znázornění přílohy č. 1...................................................................................................92 PŘÍLOHA Č. 2: POČTY DOSPĚLÝCH V ZEMÍCH EU, KTEŘÍ SE PO UKONČENÍ ŠKOLY DÁL VZDĚLÁVAJÍ, 1995 ..93 Grafické znázornění přílohy č. 2...................................................................................................93 PŘÍLOHA Č. 3: ÚČAST NA FORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ V POROVNÁNÍ S CELOŽIVOTNÍM VZDĚLÁVÁNÍM V ZEMÍCH OECD, 1998.....................................................................................................................94
PŘÍLOHA Č. 4: DŮVODY, KTERÉ PŘIMĚLY DOSPĚLÉ K ÚČASTI NA KURZECH DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, 20032003, USA ........................................................................................................................................95 PŘÍLOHA Č. 5: PODÍL ZAMĚSTNANCŮ, KTEŘÍ BYLI PODPOROVÁNI V ÚČASTI NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELEM, 2000-2001, USA.............................................................................................96
PŘÍLOHA Č. 6: ÚČAST DOSPĚLÝCH NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ, 1995, 1999 A 2001, USA ..............................97 PŘÍLOHA Č. 7: DŮVODY PRO VSTUP DO DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V %, ČR, 2003 ............................................98 PŘÍLOHA Č. 8: VSTUPNÍ DOTAZNÍK PRO ÚČASTNÍKY JEDNOTLIVÝCH PROGRAMŮ .........................................99 PŘÍLOHA Č. 9: DOTAZNÍK PRO ZJIŠTĚNÍ ZPĚTNĚ VAZBY OD ABSOLVENTŮ VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ......101 PŘÍLOHA Č. 10: CITÁTY TÝKAJÍCÍ SE OBLASTI CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ............................................103
ÚVOD Počet dospělých, kteří se po ukončení školy dále vzdělávají, je v ČR nesrovnatelně nižší, než je průměr EU. Češi se na rozdíl od jiných obyvatel Evropy málo vzdělávají. Podle výzkumu evropského statistického úřadu Eurostat zveřejněném tiskovou kanceláří Eurostat 1 se v dospělosti vzdělává 29 procent Čechů, což je pátý nejhorší výsledek ze všech 27 států Evropské unie. Průměrně si v zemích EU zlepšuje znalosti a kvalifikaci 42 procent dospělých. Nejlepších výsledků dosáhly země jako Rakousko, Lucembursko, Slovinsko nebo Dánsko, kde se mezi 25. a 64. rokem života učí přes 80 procent dospělých. V sousedním Slovensku si rozšiřuje obzory šest dospělých z deseti 2 . Důvodů proč Česká republika v této oblasti za EU tolik zaostává můžeme najít několik. Mezi ty hlavní patří nedostatečná vnitřní motivace, lidé si stále ještě nezvykli, že vzdělávání je nepřetržitý proces od narození až do smrti a bohužel v českých podmínkách k tomu zatím ani nejsou příliš nuceni, například ze strany trhu práce. Mezi lidmi také stále přetrvává pocit, že se bez vzdělání obejdou 3 . Mnohé firmy a společnosti si neuvědomují, že lidé a jejich vzdělání je pro ně to nejcennější a peníze investované do svých zaměstnanců představují nejlepší možnou investici. Situace však není stejná ve všech odvětvích. Ve státní správě, bankovnictví nebo například ve firmách se zahraniční účastí se klade na vzdělávání a školení zaměstnanců velký důraz a situace se zde za posledních několik let výrazně zlepšila, na druhou stranu například v průmyslu, hoteliérství nebo pohostinství se nějakému školení nebo seminářům věnuje velmi malé procento personálu. O zlepšení současného stavu u nás se pokouší Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání s projektem UNIV 4 . V rámci první části tohoto projektu vznikly ve vybraných krajích sítě středních škol, které rozšířily svou výuku o vzdělávací programy pro dospělé. Druhou částí projektu UNIV je nový způsob uznávání předchozího učení, kdy na základě stanovených postupů pro ověřování znalostí a
1
Viz příloha č. 1. EUROSTAT PRESS OFFICE, tisková zpráva ze dne 06.09.2005, s. 1. 3 MĚŠŤANOVÁ, P. Dospělí Češi nemají motivaci se dál vzdělávat. c2005. 4 UNIV – Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení. 2
11
dovedností, které člověk získal např. v různých kurzech, samostudiem, zájmovou činností či při práci, budou moci lidé získat certifikát potvrzují jejich kvalifikaci 5 . Tématem mé diplomové práce je problematika tvorby programů celoživotního vzdělávání, které je velmi úzce spojeno s projektem UNIV. Toto téma jsem si vybral, neboť oblast vzdělávání mě již v průběhu studia na Masarykově univerzitě velmi zajímala. Uspokojení potřeby vzdělávat se a učit se novým věcem pro mě představuje něco jako celoživotní filozofii. Plně se ztotožňuji s citátem antického řeckého básníka Solona 6 , který řekl: „I am growing old but still learning many things“ 7 . Dalším důvodem pro vybrání tohoto tématu je u nás menší množství literatury vztahující se k problematice celoživotního vzdělávání, a proto příležitost provést analýzu v této oblasti mě velmi zaujala. Diplomová práce se zabývá problémem aktuálním, protože celoživotnímu vzdělávání je v současné době věnována značná pozornost a i projekt UNIV, kterým se budu ve své práci podrobněji zabývat, se v roce 2007 a 2008 naplno rozběhl a je tedy přínosné provést analýzu, nakolik je úspěšný či nikoliv, popřípadě formulovat doporučení a náměty, jak celý projekt respektive jednotlivé vzdělávací programy zefektivnit. Hlavním cílem diplomové práce je tedy popsat a analyzovat problematiku tvorby vzdělávacích programů v rámci projektu UNIV na vybrané střední škole v Karlovarském kraji. Dílčími cíly se stává podrobnější analýza jednotlivých programů včetně popisu profilů absolventů a jejich uplatnění na trhu práce. Dále mě bude zajímat zájem uchazečů o jednotlivé programy a pokusím se nalézt příčiny ať už velkého či malého zájmu. Pro ucelenější pohled na realizaci projektu UNIV v Karlovarském kraji uvedu přehled všech vzdělávacích programů, které střední školy v rámci projektu UNIV v tomto kraji nabízejí a vzájemně je porovnám. Empirickou část diplomové práce bude tvořit rozbor vstupních a výstupních dotazníků, které byly vyplněny účastníky vzdělávacích programů. Pomocí tohoto rozboru se budu snažit potvrdit či vyvrátit hypotézy, které si nyní v úvodu stanovím. První hypotézou (H1) je tvrzení, že o vzdělávací programy bude zájem především mezi lidmi, kteří mají s celoživotním vzdělávání již nějakou zkušenost. Za druhou hypotézu (H2) jsem si zvolil výrok, že mezi
5
Newton Information Technology: Podpora celoživotnímu vzdělávání, c2005. Solon - 638 - 555 př. Kr. byl slavný antický řecký básník a zákonodárce v Athénách. 7 THE WORLD BANK. Lifelong learning in the global knowledge economy – Challenges for developing countries. c2003. s. 57. 6
12
uchazeči bude o vzdělávací programy projektu UNIV zájem, protože to pro ně představuje unikátní možnost, jak si zlepšit kvalifikaci a postavení na trhu práce.. Třetí hypotézou (H3) je výrok, že při tvorbě programů budou muset školy přihlížet ke specifikům a charakteristikám jednotlivých krajů. Poslední čtvrtou hypotézu (H4) tvoří výrok, že účastníky bude při rozhodování o kurzu ovlivňovat i jméno a pověst školy v regionu. Práce je členěna do jednotlivých kapitol, které se dále člení na subkapitoly. První kapitola je věnovaná celoživotnímu vzdělávání z pohledu teorie. Druhá kapitola má za cíl představit projekt UNIV a poskytnout o něm základní informace. Zmíním se zde o cílech projektu, krajích ve kterých projekt probíhá, roli koordinačních center a přínosech pro jednotlivé zúčastněné školy. V třetí části se již zaměřím na Karlovarský kraj. Pokusím se odhalit, čím je kraj specifický a co ovlivňuje situaci na trhu práce v regionu. Budu definovat současnou situaci z hlediska míry nezaměstnanosti a průměrné hrubé mzdy v komparaci se všemi kraji. V této části také popíši vzdělávací programy všech zúčastněných škol v Karlovarském kraji a pokusím se najít jejich společné a rozdílné rysy. Čtvrtá kapitola se věnuje Obchodní akademii, vyšší odborné škole cestovního ruchu a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Karlových Varech. Na této střední odborné škole jsem prováděl analýzu dvou programů celoživotního vzdělávání a tato analýza dále tvoří praktickou část mé diplomové práce. V páté a šesté kapitole podrobně popisuji jednotlivé vzdělávací programy. Konkrétně kapitola pátá se věnuje programu Základy moderní komunikace a kapitola šestá programu Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby. Sedmou kapitolu tvoří empirická část práce, která má za cíl potvrzení či vyvrácení hypotéz stanovených v úvodu. Je zde provedena analýza vstupních a výstupních dotazníků vzdělávacího programu Základy moderní komunikace.
13
V osmé kapitole je provedeno vyhodnocení hypotéz, respektive jejich potvrzení či vyvrácení. Hypotézy a jejich platnost jsem zjišťoval především z dotazníkového výzkumu, kterému se věnuji v bodech sedm a osm. Kapitola devátá se věnuje mezinárodnímu srovnání celoživotního, respektive dalšího vzdělávání. Situaci České republiky budu porovnávat s ostatními zeměmi Evropské unie a také s USA. Tato část práce je úzce spjata s přílohami, které tvoří nedílnou součást diplomové práce. Na závěr bude provedeno shrnutí práce. Zhodnotím, zda bylo dosaženo hlavního cíle a dílčích cílů, které jsem si stanovil v úvodu. Zamyslím se nad tím, co mi práce přinesla a s jakými problémy jsem se nejčastěji potýkal. Rád bych se také zmínil o vizích, které má v oblasti celoživotního vzdělávání Obchodní akademie. Na tuto část pak navazují má doporučení ať už směrem k Obchodní akademii, tak i k organizátorům projektu UNIV. Práci lze členit na teoretickou a empirickou část, avšak obě části se prolínají. Teoretická část je vypracována na základě volně dostupné odborné literatury týkající se problému. Při jejím zpracování jsou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Empirická část je vypracována na základě metod pozorování a sběru informací. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními.
14
1 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Z POHLEDU TEORIE Ve společnosti dochází vlivem rozvoje vzdělávání mládeže i dospělých ke zvyšování vzdělanostní úrovně širokých vrstev obyvatelstva. Týká se to hlavně rozvinutých zemí, kde podstatnou část populace tvoří lidé se středním a vyšším vzděláním. Důsledkem tohoto jevu jsou rostoucí nároky na rozsah a kvalitu informací. Pro současnou vzdělávací situaci je charakteristické následující 8 : •
rozšiřování rozsahu školního vzdělávání (jeho prodlužování),
•
změny v organizační struktuře školských systémů (důraz na prostupnost systémů, odstraňování tzv. slepých uliček),
•
změny v obsahové skladbě vzdělávání,
•
změny ve vztahu mezi teoretickou a praktickou stránkou přípravy člověka,
•
rozvoj vzdělávání dospělých (poskytování dalších vzdělávacích příležitostí pro dospělé lidi),
•
emancipace vzdělávání seniorů,
•
důraz na aktivitu člověka ve vzdělávání.
Právě rozvoj vzdělávání dospělých je oblastí, které se chci ve své práci hlouběji věnovat. Je nutné si říci, že v pojetí vzdělání dochází k významným změnám. Od vzdělávání časově a obsahově uzavřeného a situovaného do období dětství a mládí se přechází ke vzdělávání otevřenému, které dává člověku šanci doplňovat, rozšiřovat, prohlubovat nebo dokonce zásadně měnit své vzdělání v průběhu celého života podle aktuálních potřeb a zájmů. Jinak řečeno vzdělávání jako příprava pro život ustupuje pojetí vzdělávání jako průvodního jevu života. V této souvislosti mluvíme o celoživotním vzdělávání. Celoživotní vzdělávání znamená celý život trvající. Vymezuje dobu, v níž se může člověk vzdělávat od zrození po smrt 9 . Celoživotní vzdělávání umožňuje člověku, aby v kterémkoli okamžiku své životní cesty vstoupil do vzdělávacího procesu a odstranil pociťované mezery ve svém vzdělání. Je tak významným prostředkem jak společenského pokroku, tak rozvoje životních kvalit jednotlivce.
8 9
BOČKOVÁ, 2000, s. 7. BOČKOVÁ, 2000, s. 9.
15
1. 1 Etapy celoživotního vzdělávání Celoživotní vzdělávání probíhá ve třech základních etapách. První etapu představuje předškolní výchova, která je realizována především v rodině, ale mohou se na ní podílet i předškolní zařízení – jesle a mateřská škola 10 . Druhou etapu představuje školní vzdělávání. Zahrnuje základní (povinné) vzdělávání, které má v různých zemích odlišnou délku. Celosvětový trend směřuje k postupnému prodlužování povinné školní docházky. V ČR je v současnosti povinné absolvovat devítileté základní vzdělávání. Poskytuje všeobecné vzdělání a má vytvářet základ pro další vzdělávání a rozvoj člověka. V souvislosti s přijetím idey celoživotního vzdělávání vystupuje do popředí ještě další úkol základního vzdělávání – rozvíjet touhu po poznání, potřebu dále se vzdělávat a rozvíjet, seznámit žáky se zdroji informací a možnostmi jejich využívání, učit a naučit člověka efektivně se učit. Základní vzdělávání má tedy motivovat člověka k tomu, aby pokračoval v učení i po ukončení školy 11 . Zde si nejsem zcela jistý, zda český systém školství rozvíjí v žácích touhu po poznání a seznamuje studenty se zdroji informací. Spíše si myslím, že je český systém učení založen na memorování či „biflování“. Pak sice produkuje žáky a studenty, kteří jsou co se týče informací výborně vybavení, ale neumí je prezentovat a mají problém obhajovat své názory. Toto tvrzení vychází z mé vlastní zkušenosti, kdy jsem část vysokoškolského studia strávil na zahraniční univerzitě 12 a měl tak možnost porovnat vzdělanostní úroveň a studijní návyky studentů z různých zemí Evropy i Ameriky. Ale učení neznamená sezení nad učebnicí, poslouchání monologu ve formálním vyučování, slovíčka a zkoušení. Učení znamená činorodost intelektu jako nejúčinnějšího prostředku rozvíjejícího osobnost v dětství a zpomalujícího stárnutí ve věku pozdějším. Na základní vzdělávání navazuje v našich podmínkách vzdělávání realizované na středních školách různého zaměření, které zahrnuje především přípravu na povolání. Poslední část druhé etapy se spíše než přípravě na povolání věnuje přípravě pro život a první zaměstnání. Tento úsek vzdělávání představuje přechod mezi základní školou na straně jedné a vyšším vzděláním nebo vzděláním dospělých na straně druhé. Jeho cílem je rozvoj připravenosti pro uplatnění 10
BOČKOVÁ, 2000, s. 9-10. BOČKOVÁ, 2000, s. 10. 12 V roce 2005/2006 jsem se zúčastnil studijního pobytu v rámci programu Erasmus na University of Verona v Itálii. 11
16
na pracovišti. Zahrnuje všeobecné vzdělávací poznatky, ale i specifické vědomosti a dovednosti, které člověku umožňují uplatnit se efektivně jako pracovní síla. Příprava člověka pro život a vstup do prvního zaměstnání je značně diferencovaná, a to jak z hlediska délky této přípravy, tak z hlediska jejího obsahu. Pro náročnější profese (lékař, učitel, architekt, atd.) zahrnuje i vysokoškolské vzdělávání, které poskytuje odborné vzdělání na vysoké úrovni 13 . Třetí etapou celoživotního vzdělávání je vzdělávání dospělých. Vzdělávání dospělých nastupuje po ukončení systematického školního vzdělávání a zpravidla souvisí s nástupem do prvního zaměstnání. Zahrnuje komplex institucionálně organizovaných i individuálních vzdělávacích aktivit, které doplňují, prohlubují nebo i nahrazují dříve získané vzdělání, záměrně rozvíjejí vědomosti a dovednosti, zájmy, hodnotový systém, osobní i sociální kvality člověka potřebné pro plnohodnotnou práci i mimopracovní život. Vzdělávání dospělých zahrnuje další profesní (kvalifikační) vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové vzdělávání. Nejde tedy jen o zkvalitňování člověka jako pracovní síly, ale o možnost seberealizace a vlastního rozvoje 14 .
1. 2 Členění celoživotního vzdělávání Celoživotní vzdělávání zahrnuje vzdělávání formální, neformální a informální. Uvedené členění odpovídá i pojetí celoživotního učení prezentovaném v mnoha materiálech Evropské unie. Zde je celoživotní učení bráno jako spojení výsledků učení realizovaného v různých etapách života (lifelong learning – LLL) a výsledků učení realizovaného ve všech oblastech života (lifewide learning – LWL) 15 .
1. 2. 1 Formální vzdělávání Je realizováno ve vzdělávacích institucích, zpravidla ve školách. Jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení jsou vymezeny právními předpisy. Zahrnuje získávání na sebe zpravidla navazujících stupňů vzdělání, jejichž absolvování je potvrzováno příslušným osvědčením 16 .
13
BOČKOVÁ, 2000, s. 10. BOČKOVÁ, 2000, s. 11. 15 UNIV: Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, c2005. 16 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Strategie celoživotního učení ČR. c2007. s.8. 14
17
1. 2. 2 Neformální vzdělávání Je zaměřeno na získávání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou respondentovi zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Neformální vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, nestátních neziskových organizacích, ve školských zařízeních a dalších organizacích. Patří sem např. organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež a dospělé, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, ale také krátkodobá školení a přednášky. Nevede k získání stupně vzdělání 17 .
1. 2. 3 Informální učení Je chápáno jako proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si nabyté znalosti (např. televizní jazykové kurzy). Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované 18 . V současné době zaznamenáváme trend, který prosazuje uznávání přínosu informálního vzdělávání k rozvoji vzdělanosti člověka. Nemělo by být důležité, kde a jak člověk své kompetence získal. Naopak oceňovat by se měly všechny vědomosti a dovednosti, které si člověk osvojil a které využívá ve svém životě a v práci.
1. 3 Strategie celoživotního vzdělávání Strategie celoživotního vzdělávání se odvíjí od předpokladu, že celoživotní vzdělávání má sloužit k řešení tří základních tématických okruhů, které jsou se vzděláváním spojeny: •
Osobní rozvoj jedince – celoživotní vzdělání má sloužit ke zvýšení kvality života člověka, k rozvoji jeho osobního potenciálu a využití jeho schopností.
•
Sociální soudržnost – systematické celoživotní vzdělávání se musí stát přístupným pro všechny sociální skupiny. Vyloučení některých skupin z procesu vzdělávání by vedlo k polarizaci společnosti.
•
Hospodářský rozvoj – celoživotní vzdělávání umožňuje lepší využití osobního potenciálu každého jednotlivce, čímž vede ke zvýšení úrovně celé společnosti.
17
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Strategie celoživotního učení ČR. c2007. s.8. 18 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Strategie celoživotního učení ČR. c2007. s.8.
18
Investice do vzdělávání tak mají za následek zvýšení flexibility, produktivity, vytváření nových pracovních příležitostí a tím vedou k navýšení hospodářského růstu 19 . Podle studie OECD 20 existují v České republice 4 skupiny lidí, pro které bude nutností v budoucnu participovat na celoživotním vzdělávání. Do těchto skupin řadíme: •
ženy vracející se po mateřské dovolené,
•
kvalifikovaní pracovníci,
•
dlouhodobě nezaměstnaní,
•
zaměstnanci, kteří mohou být ohroženi strukturální nezaměstnaností.
Ženám po mateřské dovolené může celoživotní vzdělávání sloužit jako pomoc, prostřednictvím které se navrátí do pracovního procesu. Pro kvalifikovanou pracovní sílu představuje další vzdělávání možnost, jak si udržovat či ještě lépe neustále zlepšovat kvalifikaci. Pro dlouhodobě nezaměstnané platí to stejné jako pro ženy po mateřské dovolené. Celoživotní vzdělávání jim dále může prostřednictvím například rekvalifikačních kurzů pomoct k nalezení odpovídající práce. Poslední skupinu tvoří zaměstnanci, kteří mohou být v budoucnu ohroženi strukturální nezaměstnaností. Další vzdělávání jim může sloužit jako prevence pro to, aby i v případě ztráty zaměstnání byli schopni nalézt práci v jiném oboru.
1. 4 Legislativní rámec a strategické dokumenty EU a ČR Pro orientaci v legislativním prostředí, které se vztahuje k celoživotnímu vzdělávání, je nezbytné vycházet z celkového legislativního rámce, který je zavazující pro celý vzdělávací systém České republiky. Základ zákonného prostředí školského systému České republiky je stanoven Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod a tvoří jej soustava šesti základních zákonů 21 : •
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon),
•
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,
•
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství,
•
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,
19
ŠŤASTNOVÁ, P. Pojetí celoživotního vzdělávání. Teoretická studie, c2002. s. 25. OECD. Alternative approaches to financing lifelong learning – country report – Czech Republic. c1999, s. 28. 21 ŠŤASTNOVÁ, P. Pojetí celoživotního vzdělávání. Teoretická studie, c2002. s. 5-6. 20
19
•
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích,
•
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích.
Co se týká strategických dokumentů, tak celoživotní učení je integrální součástí celkové strategie v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, avšak byly vytvořeny i dokumenty specificky zaměřené na podporu právě celoživotního učení.
1. 4. 1 Strategické dokumenty EU Přímo v návaznosti na zasedání v Lisabonu vydala Evropská komise v říjnu 2000 Memorandum o celoživotním učení s cílem zahájit celoevropskou debatu o účinné strategii pro uskutečňování celoživotního učení na individuální a institucionální úrovni a ve všech sférách veřejného a soukromého života. Konzultace k memorandu v celé Evropě vyústily do dokumentu Making a European area of lifelong learning a reality 22 v listopadu 2001. Na základě tohoto dokumentu se vyhlásila Rezoluce o celoživotním učení 23 (Resolution of lifelong learning) Evropským parlamentem v roce 2002. V roce 2003 zaslala Evropská komise členským státům dotazník, jehož cílem byla příprava zprávy o pokroku v přípravě komplexních strategií celoživotního učení. Výsledky těchto dotazníků byly shrnuty v materiálu Implementing lifelong learning strategies in Europe: Progress report on the follow-up to the Council resolution of 2002 on lifelong learning 24 . Jedním z novějších programů, který byl zřízen Evropskou Komisí je Integrated action programme in the field of lifelong learning. Tento program byl schválen Evropským Parlamentem v říjnu 2006 a nahradí 4 programy Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundvig, které zanikly v roce 2006. Rozpočet na tento nový program je plánován na období 2007-2013 v částce 6,97 miliard euro 25 .
1. 4. 2 Strategické dokumenty ČR Specificky pro otázky celoživotního učení má důležitý význam Závěrečná zpráva z konzultačního procesu k Memorandu o celoživotním učení z r. 2001. Dalším velmi
22
Blíže internetové stránky EU: http://ec.europa.eu/education/policies/lll/lll_en.html. Blíže internetové stránky EU: http://ec.europa.eu/education/policies/lll/lll_en.html. 24 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Strategie celoživotního učení ČR. c2007. s.14-15. 25 EURACTIV.COM. Lifelong learning. c2007 23
20
důležitým dokumentem je Národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha 26 schválený vládou v r. 2001. Nutnost rozvoje celoživotního učení jako podmínky ekonomického a společenského rozvoje je pevně zakotvena v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice zpracovaném MŠMT v r. 2005 a v r. 2007. Posledním dokumentem, který bych rád zmínil je Národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (2007), která udává hlavní strategické linie pro implementaci principů udržitelného rozvoje v rámci vzdělávací soustavy ČR i v rámci celoživotního učení 27 .
1. 5 Celoživotní vzdělávání a současnost Domnívám se, že dnes je oblast celoživotního vzdělávání poměrně hojně probíraným tématem a věnuje se jí značná pozornost. Ale existují pro to nějaké relevantní důvody? Odpověď zní ano. Podle autorů MacBeatha, Schratze, Meureta a Jakobsena existují minimálně tři důvody narůstajícího zájmu o tuto oblast celoživotního vzdělávání. 1. Klesající finanční zdroje Diskuse o kvalitě vzdělávání je částečně vyvolána čísly. Čím dál větší procento lidí si po stále delší období života nárokuje přístup ke vzdělání. To vyžaduje vyšší náklady na vzdělávací systémy, především v oblasti středního a vysokého školství 28 . 2. Sociální inkluze Jinou příčinou toho, že vzdělání v současnosti představuje značně diskutované téma, je pojetí vzdělání jako nástroje, který pomůže řešit problémy pracovního trhu a sociální soudržnosti. Musíme si uvědomit, že národní ekonomiky jsou čím dál tím úžeji napojeny na globální hospodářský vývoj. Politici v rozvinutých zemích nebo v zemích, které jsou ohroženy novými tržními mechanismy, reagují v této situaci voláním po lepším vzdělání. Příkladem tohoto vývoje v západním světě mohou být tři zásadní body labouristického vládního programu na přelomu tisíciletí v Británii: vzdělání, vzdělání a ještě jednou vzdělání. Jen pokud budou lidé vybaveni schopnostmi a znalostmi, které jsou uplatnitelné na trhu práce, dokážou čelit tlaku
26
Blíže internetové stránky MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dokumenty-5, c2006 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Strategie celoživotního učení ČR. c2007. s.19-21. 28 MacBEATH, J., SCHRATZ, M., MEURET, D., JAKOBSEN, L. a kol. Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. c2006. s. 94. 27
21
globalizace. A jen tak lze v rozvinutých společnostech zajistit pracovní místa a sociální soudržnost 29 . 3. Společnost znalostí Třetí důvod narůstajícího zájmu o kvalitu vzdělání lze opsat heslem „společnost znalostí“. Naše společnost je čím dál složitější a technokratičtější, neustále produkuje obrovské množství nových informací. Odhaduje se, že 80% technologií, které se dnes používají, bude za deset let zastaralých 30 . Skutečnost, že oblast celoživotního vzdělávání zaujímá jednu z hlavních rolí i v Evropské unii, potvrzuje dokument Statistical Programme of the Commission for the Year 2008. Lze se v něm dočíst, že celoživotní vzdělávání společně s formálním vzděláváním patří v souladu s cíly Lisabonské strategie mezi hlavní priority Evropské komise pro rok 2008 až 2012. V těchto letech bude docházet ke shromažďování relevantních informací potřebných k vytvoření programu Education and Training 2010, který se stane jedním ze strategických dokumentů EU v oblasti celoživotního vzdělávání. Mezi hlavní statistické zdroje, ze kterých bude Evropská Komise čerpat při sestavování tohoto programu patří: UNESCO Institute for Statistics, OECD a Eurostat 31 .
1. 6 Bariéry celoživotního vzdělávání 32 Rozvoj celoživotního vzdělávání a jeho realizace naráží také na celé množství překážek. V prvé řadě jsou to tradiční postoje ke vzdělávání. Ve vědomí lidí je vzdělávání spojováno především se školním vzděláváním dětí a mládeže. Naopak vzdělávání dospělých se stále považuje za něco mimořádného. Dále je známo, že různé společenské vrstvy mají odlišný vztah k celoživotnímu vzdělávání a začleňují se do něho v rozdílné míře. Existují rozdíly v účasti na vzdělávání mezi muži a ženami, mezi mladšími a staršími občany, mezi pracovníky s vyšším nebo nižším formálním vzděláním apod.
29
MacBEATH, J., SCHRATZ, M., MEURET, D., JAKOBSEN, L. a kol. Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. c2006. s. 95. 30 MacBEATH, J., SCHRATZ, M., MEURET, D., JAKOBSEN, L. a kol. Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. c2006. s. 95-96 31 EUROSTAT: Statistical Programme of the Commission for the Year 2008, c2008, s. 12. 32 BOČKOVÁ, 2000, s. 12-13.
22
Další obtíž vyplývá z rozdílné dostupnosti celoživotního vzdělávání pro občany starší a mladší generace. Ztíženou situaci mají v této souvislosti starší věkové kategorie. Trpí především nedostatkem volného času, který by mohly věnovat vzdělávání. Negativně působí množství pracovních, rodinných a dalších povinností. Samostatnou oblast problémů představuje organizace vzdělávání, protože vzdělávací příležitosti jsou zpravidla koncentrovány do větších měst. Pozornost je třeba věnovat i rozdílné motivaci k sebevzdělávání a rozdílné schopnosti se vzdělávat u osob různých věkových kategorií. V našich českých podmínkách v současnosti zatím neexistuje výrazná potřeba celoživotního vzdělávání. Poměrně vysoká úroveň vzdělanosti obyvatelstva a stále ještě existující možnosti nalézt zaměstnání bez dalšího vzdělávání a záměrného zdokonalování nevytvářejí dostatečně silný tlak, který by tuto situaci změnil.
1. 7 Vztah vzdělávání a učení Mezi vzděláváním a učením je zásadní rozdíl. Tento rozdíl je spatřován v tom, že učení je činností jedince, zatímco vzdělávání a výchova jsou relativně souvislou řadou sociálních aktivit, které jsou obvykle spjaty s určitou institucí. Přitom se připomíná, že výchova a vzdělávání nejsou možné bez učení. Naopak učení nejen že může existovat mimo rámec výchovy a vzdělávání, ale dokonce se tam vyskytuje častěji 33 .
1. 8 Specifika vzdělávání dospělých V diplomové práce se budu zabývat vzdělávacími kurzy pro dospělé studenty, proto bych se rád v této části ještě krátce zmínil o specifikách vzdělávání dospělých, protože vyučovat žáka na střední nebo vyšší odborné škole a dospělého člověka s řadou životních zkušeností a hotovými názory jsou naprosto dvě naprosto rozdílné věci. Vzdělávání dospělých má totiž své odlišnosti. Proto se v rámci projektu UNIV uskutečnilo pro učitele více než 30 seminářů na téma Andragogika. Lektory byli přední odborníci v oblasti andragogiky a učitelé vysokých škol. Náplní kurzů byly motivační faktory, příprava na výuku, definování standardů komunikační strategie a implementace inovativních didaktických metod a forem práce ve
33
BOČKOVÁ, 2000, s. 25.
23
vzdělávání dospělých. Učitelé se v průběhu těchto seminářů dozvěděli nejen jak přistupovat k dospělým v průběhu vzdělávání, ale i užitečné informace týkající se samotné stavby programů projektu. Obchodní akademie v této oblasti využívala také svých zdrojů, kdy učitelé mohli využívat zkušeností a rad učitelky, která právě dokončila studium andragogiky.
1. 8. 1 Motivace a nebát se o své ego Jeden ze zásadních problémů je udržet u dospělého posluchače v odpoledních hodinách pozornost a vhodně ho motivovat, vysvětlit mu, že vzdělávání může přinést znalosti, finance, zábavu, nové přátele, únik od stereotypu, ale také úspěch na trhu práce. Naopak je nutné brát v úvahu a vypořádat se s demotivačními prvky, jako jsou například časová náročnost výuky, starosti, únava, ale třeba i nevhodné složení výukové skupiny nebo obava z neúspěchu. Dospělí mají totiž vytvořeno vlastní ego a bojí se, že jim ho někdo naruší. Významné je také maximálně praktické zaměření výuky. Exkurze, stáže a konkrétní práce s přístroji jsou proto vždy vítanými aktivitami 34 . Také odborník na andragogiku Beneš ve své knize 35 souhlasí s tím, že motivace, tedy souhrn vnějších a vnitřních faktorů, které aktivují, zaměřují a řídí jednání a prožívání účastníka, je pro mnohé andragogy a učitele hlavním problémem. Účast na dalším vzdělání ovlivňuje podle Beneše několik faktorů: •
osobnostní charakteristika,
•
životní situace,
•
okolí a vztahy,
•
epochální témata a výzvy,
•
společenská klima a společenský rámec ve vztahu k učení.
Společenské klima se podle mě do značné míry zlepšuje ve smyslu, že vzdělávání začíná být jednou z priorit současné politiky. Co se týče epochálních témat a výzev, tak jak lidé, tak i podniky reagují rychle a adekvátně na nové nároky, vzniklé v důsledku společenských a ekonomických změn. To se hlavně týká počítačové gramotnosti, cizích jazyků nebo manažerských dovedností. Životní situace a mikrosociální zázemí zaujímá jednu z hlavních rolí. Na základě výzkumů se jako hlavní překážky dalšího vzdělávání nejčastěji uvádí nedostatek času, chybějící péče o děti a nedostatek informací. V České republice bychom 34 35
VARHANÍK: Kantoři se učili, jak správně vzdělávat dospělé, c2006. BENEŠ, M. Andragogika, teoretické základy, c2003. s. 131-132.
24
měli vzhledem k výši příjmům jmenovat ještě jeden speciální faktor, a to náklady spojené s dalším vzděláváním. Ovšem jak se zdá, ochota investovat do dalšího vzdělávání u nás podle mnoha studií roste. Co se týče osobnostních charakteristik, jako jsou zájmy, zkušenosti s učením, styl učení, sebevědomí, zodpovědnost za vlastní osud, životní optimismus atd., tak mezi důvody dalšího vzdělávání jsou nejčastěji uváděny snaha rozvíjet vlastní schopnosti, získávání nových poznatků, udržení pracovního místa, přání zaměstnavatele 36 .
1. 8. 2 Rovnocenní partneři 37 Dalším důležitým pravidlem je nutnost přistupovat k dospělým posluchačům jako k rovnocenným partnerům. Musíme si uvědomit, že dospělí studenti jsou osobnostmi s mnoha zkušenostmi, jež nelze opomíjet.
1. 8. 3 Sebeučení dospělých (self-direct learning) Organizované a institucionální vzdělávání dospělých má své zákonitosti a specifika, proto se v posledních letech také můžeme setkat s pojmem tzv. sebeučení dospělých. Tomuto bodu by měli školy zapojené do projektu UNIV věnovat pozornost, protože například nevhodně zvolenou výukou by se mohlo stát, že určitá část dospělých studentů dá přednost učení doma před organizovanou výukou. Účelem sebeučení je zvládání rodinných a osobních nebo pracovních problémů a úkolů, ale (i když v menší míře) uspokojování poznávacích zájmů. Důvodem, proč tito lidé neparticipují na institucionálním vzdělávání, může být nedostatečná nebo nevyhovující nabídka, finanční nebo časová zátěž nebo jakýkoliv jiný faktor, o kterém se zmiňuji výše. I sebeučení může být různým způsobem podporováno. V zemích, kde je tato forma učení se dospělých považována za
rovnocennou
s institucionalizovaných
vzděláváním
(severoamerický
kontinent,
Skandinávie, v poslední době například Slovinsko), se rozšířila různá podpůrná opatření: studijní kroužky, burza vědomostí nebo třeba centra sebeučení 38 .
36
BENEŠ, M. Andragogika, teoretické základy, c2003. s. 132-133. VARHANÍK: Kantoři se učili, jak správně vzdělávat dospělé, c2006. 38 BENEŠ, M. Andragogika, teoretické základy, c2003. s. 170-171. 37
25
2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMÁLNÍHO UČENÍ V této kapitole bych rád představil projekt UNIV – Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informální učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby dospělým. Projekt je financován ESF 39 a státním rozpočtem ČR, řídí ho ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho hlavním partnerem je Národní ústav odborného vzdělávání.
2. 1 Cíle projektu 40 Cílem projektu je rozvoj dalšího vzdělávání v České republice. Projekt tak reaguje na stále se měnící společenské potřeby, zrychlující se vývoj technologických, technických a informačních procesů a struktur i proměnlivost trhu práce. Učení není ve vyspělém světě vnímáno pouze jako v dětství a mládí realizovaná příprava vedoucí k úspěšnému životu v dospělosti. Učení se stává běžnou součástí života dospělých, dokonce lze říci, že život dospělých je především neustálým učením. Celoživotní učení, jehož je další vzdělávání tou méně rozvinutou součástí, je cesta, která nám umožňuje zvládat uvedené změny i obstát na trhu práce, a to i v mezinárodní konkurenci. Rozvoj celoživotního učení však poskytuje i možnosti pro individuální rozvoj každého z nás stejně jako je cestou ke snížení sociální exkluze. Celoživotní učení není lékem na všechny problémy naší společnosti, ale je jedním z nezpochybnitelných předpokladů jejího dalšího rozvoje. Rozvoje dalšího vzdělávání chce projekt dosáhnout dvěma cestami – dílčími cíli projektu: •
podporou poskytování dalšího vzdělávání na středních školách a vyšších odborných školách,
•
rozšířením nabídky dalšího vzdělávání o mechanismy umožňující uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, tedy předchozího učení.
39 40
ESF – Evropský sociální fond. UNIV: Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, c2005.
26
Já se v diplomové práci budu věnovat pouze části první, to je podpoře poskytování dalšího vzdělávání na středních a vyšších odborných školách, a to konkrétně v Karlovarském kraji. Pouze v krátkosti bych se rád zmínil o druhé části, která je věnována mechanismus tzv. uznávání předchozího učení. Tento přístup je realizován v řadě zemí, jeho hlavní předností je, že se snaží zmapovat, co všechno již klient umí a na základě popisu a zhodnocení jeho stávajících kompetencí koncipovat individuální vzdělávací program, který je zaměřen především na doplnění kompetencí, které klientovi chybí k dosažení potřebné kvalifikace. Základními výstupy celého projektu bude vytvoření sítí škol poskytující vzdělávací služby dospělým v osmi zapojených krajích, vytvoření programů dalšího vzdělávání zohledňující jak potřeby trhu práce, tak potřeby trhu vzdělávání.
2. 2 Kraje zapojené do projektu Projekt je realizován v šesti krajích (Karlovarský, Ústecký, Pardubický, Jihočeský, Zlínský, Olomoucký), v nichž školy zapojené do tohoto projektu vytvoří tzv. síť. V oblasti uznávání výsledků učení spolupracuje UNIV s dalšími dvěma kraji (Moravskoslezský a Liberecký). Školy v rámci kraje byly vytipovány odbory školství příslušných krajských úřadů a mnohé z nich již zkušenosti s realizací dalšího vzdělávání mají. Nyní se však na oblast dalšího vzdělávání zaměří systematicky – od mapování potřeb trhu práce až k přípravě modulově koncipovaných vzdělávacích programů, kde budou postupovat podle jednotné metodiky. To je předpokladem pro efektivní využívání připravených modulů při konstrukci dalších vzdělávacích programů. Moduly totiž budou obsaženy v databázi každé sítě, a stanou se tak určitým archivem, ze kterého členové sítě budou moci v budoucnu čerpat informace, inspiraci či budou moci jednotlivý modul zahrnout do svého připravovaného programu. Všechny vzdělávací programy budou připravované v úzké spolupráci se sociálními partnery, kteří se budou podílet i na evaluaci připravených programů. 41
2. 3 Role koordinačního centra 42 Součástí každé sítě bude i její koordinační centrum, které bude realizovat pro práci sítě řadu nezbytných činností – rolí: 41 42
UNIV: Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, c2005. UNIV: Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, c2005.
27
•
role koordinační: a) spolupráce se sociálními partnery a její koordinace, b) koordinace práce škol, zejména tvorby programů celoživotního vzdělávání,
•
role koncepční: a) koncepce rozvoje sítě škol, b) koncepce tvorby a realizace vzdělávacích programů,
•
role metodická: a) pomoc a podpora při tvorbě i realizaci programů celoživotního vzdělávání,
•
role evaluační: a) evaluace programů celoživotního vzdělávání, b) evaluace realizace programů, c) evaluace institucí, které chtějí vstoupit do sítě,
•
role vzdělávací: a) především vzdělávání pedagogických pracovníků škol či lektorů institucí zapojených do sítě,
•
role informační a poradenská: a) informace o nabídce programů, b) informace o potřebách trhu práce, c) studijní poradenství ve smyslu vytváření individuální studijní trajektorie složené z modulů různých programů,
•
role vývojová: a) sledování nových trendů v oblasti celoživotního učení a vzdělávání dospělých a jejich implementace do práce centra,
•
role autority a realizátora uznávaní výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení: a) ověřování a hodnocení kompetencí klientů získaných v neformálním vzdělávání či informálním učení a příprava jejich další vzdělávací cesty.
2. 4 Důvody pro zapojení stávajících středních škol K zapojení stávajících škol do poskytování dalšího vzdělávání vedly následující důvody 43 :
43
UNIV: Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, c2005.
28
•
využívání a zhodnocení materiálního vybavení škol – řada škol je relativně dobře materiálně vybavena, zdá se proto rozumné využívat toto vybavení i pro další vzdělávání,
•
využívání odborných personálních kapacit škol – ve školách působí řada skvělých odborníků a je škoda nevyužít jejich zkušeností i v oblasti vzdělávání dospělých. V praxi je dnes již běžné, že soukromé firmy poskytující další vzdělávání často jako své lektory zaměstnávají právě učitele odborných škol. Ukazuje se, že zapojení škol do oblasti celoživotního vzdělávání je cesta, která nutí školy daleko více respektovat životní realitu a vzdělávací potřeby nejen samotných vzdělávajících se, ale i sociálních partnerů, to znamená, že zde dochází k vzájemnému obohacování se, které je v konečném důsledku prospěšné jak výuce realizované v rámci hlavní funkce školy, tak výuce programů celoživotního vzdělávání,
•
realizace celoživotního vzdělávání – zejména rekvalifikací vedoucích k získání úplné kvalifikace či stupně vzdělání – ve školách zajišťuje srovnatelnost výstupů z těchto rekvalifikací a z programů běžně realizovaných v rámci hlavní činnosti školy, což zabraňuje devalvaci poskytovaného vzdělání.
Pro snahu spojit školy poskytující další vzdělávání v každém kraji do sítě mluví následující důvody: •
síť je rozprostřena po celém kraji, a přibližuje tak nabídku celoživotního vzdělání občanům,
•
síť škol se stává partnerem pro úřady práce a zjednodušuje jejich administrativu, což úřady práce vítají,
•
síť spolupracuje při činnostech nezbytných pro přípravu vzdělávacích programů i při jejich realizaci,
•
školy si mohou vypomáhat personálně i materiálním vybavením,
•
školy zapojené v síti se v důsledku realizace celoživotního vzdělávání více otevírají veřejnosti,
•
součástí práce sítě bude stálá spolupráce se sociálními partnery.
2. 5 Přínosy pro školy zapojené do projektu A jaké přínosy bude mít projekt UNIV pro jednotlivé školy, které se rozhodnou do něj zapojit? Je třeba si uvědomit, že podle dlouhodobých prognóz čeká některé střední školy 29
slučování či dokonce zánik z důvodu dramatického ubývání žáků. Některé odhady dokonce uvádějí, že do deseti let školám ubude až třetina zájemců 44 . Proto se domnívám, že je potřeba ze strany škol hledat své studenty jinde než jen mezi „náctiletými“, a využít tak kapacit svých pedagogů pro jiné účely. V tomto směru vidím projekt UNIV jako ideální příležitost, jak škola může tento výpadek žáků vyrovnat. Dalším argumentem pro zapojení škol do projektu jsou nemalé finanční prostředky plynoucí z realizace programů v praxi, které mohou posloužit škole jako vedlejší zdroj příjmu financování svého provozu. Většina ředitelů si je velmi dobře vědoma, že zde nejde o malé peníze. „V první etapě projektu UNIV, vymezené polovinami roků 2005 a 2008, na něj připadne 84 milionů korun. Další miliony se dají očekávat v dalším plánovacím období 2007 až 2013. Skutečný efekt má nákladný projekt začít přinášet letos (tj. v roce 2007). Dosud mu ve vybraných krajích předcházelo vytváření vzdělávacích programů a sítě škol,“ říká hlavní manažerka projektu PhDr. Jana Bydžovská 45 . Významným přínosem pro školy může být také jejich spolupráce se sociálními partnery (zejména firmami v kraji) a úřady práce. Ze strany firem dochází také ke vzdělávání pedagogů, což umožňuje maximálně propojit praxi s teorií a zvýšit tím kvalitu poskytované výuky. Firmy dokonce prostřednictvím projektu UNIV mohou získat budoucí uchazeče o práci, kdy počítají s tím, že se kvalitní absolventi školy stanou právě jejich zaměstnanci.
44
HELCL: Školy ztratí třetinu žáků, c2006. ZUNTYCH: Na vzdělávacích projektech školy vydělají, c2007.
45
30
3 PROJEKT UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMÁLNÍHO UČENÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI V této kapitole se budu věnovat konkrétní realizaci projektu UNIV v Karlovarském kraji. Na začátku Vám představím Karlovarský kraj, zmíním jeho charakteristiky a určitá specifika týkající se trhu práce. Poté bych se rád zaměřil na jednotlivé střední školy, které byly v tomto kraji vytipovány svým zřizovatelem do projektu UNIV, představím jejich nabídku vzdělávacích programů a jednotlivé programy okomentuji.
3. 1 Charakteristiky Karlovarského kraje Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky, kde tvoří státní hranicí s Německem. Jeho rozloha je 3314 km2, což činí 4,25 procent rozlohy České republiky. Karlovarský kraj je především proslulý svým lázeňstvím. Na území kraje se nachází nejen naše nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Na světovém ohlasu kraje se největší měrou podílí zásoby minerálních a léčivých vod, které daly vzniknout již výše zmiňovaným lázním. Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí. K 31. 12. 2005 žili v obcích Karlovarského kraje 304 274 obyvatelé, což představuje 3,0 procent obyvatel ČR. Z toho vyplývá, že jak rozlohou, tak i počtem obyvatel patří Karlovarský kraj v České republice k nejmenším 46 . Obrázek č. 1: Karlovarský kraj
Zdroj: www.kr-karlovarsky.cz
46
INFORMAČNÍ PORTÁL KARLOVARSKÉHO KRAJE: Základní informace o Karlovarském kraji, c2006.
31
Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou.
3. 1. 1 Nezaměstnanost v Karlovarském kraji Karlovarský kraj patří v České republice mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. To nám dokládá i následující tabulka zveřejněná na stránkách Českého statistického úřadu. K 31.3. 2007 zaujímá Karlovarský kraj s mírou nezaměstnanosti 8,84 procent 12. místo mezi všemi kraji a o více jak 1,5 procenta převyšuje celorepublikový průměr. Tabulka č. 1: Nezaměstnanost podle krajů k 31.3. 2007 Pořadí podle míry nezam. ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Liberecký kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Uchazeči o zaměst. k 31.3.2007 430 474
Míra nezam. v%
20 329 34 218 16 932 19 513 17 917 18 091 19 241 16 745 24 910 53 204 29 753 15 610 82 869 61 142
2,56 5,04 5,21 5,37 5,69 6,35 6,78 6,83 7,40 8,37 8,39 8,84 12,10 13,15
7,26
Zdroj: Český statistický úřad
Pokud bych měl vyjmenovat alespoň některé příčiny takto vysoké míry nezaměstnanosti, tak musím vycházet z již zmiňovaných, výše popsaných charakteristik kraje. Pro hospodářství kraje je klíčový cestovní ruch a lázeňství, což jsou víceméně sezónní záležitosti. V kraji chybí průmysl a také investiční příležitosti pro velké firmy, které by mohly lidem nabídnout práci. V celém kraji je nejméně vysokých škol z celé republiky. V Karlovarském kraji se dokonce
32
jako v jediném ze všech nenachází ani jedna veřejná vysoká škola. Vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou nuceni odcházet za prací do jiných regionů nebo za hranice do sousedního Německa. Je dobře, že představitelé kraje jsou si tohoto nedostatku vědomy a tak ve svém dlouhodobém záměru vzdělávání a vzdělávací soustavy uvádějí, že vzhledem k absenci adekvátní nabídky terciárního vzdělávání v kraji je základním přístupem strategie v této oblasti princip „studuj jinde, pracuj v Karlovarském kraji“. Realizace tohoto principu bude rozdělena do dvou oblastí: vytváření vazeb student-kraj, resp. student-firma v kraji s cílem maximalizace návratu místních talentů po studiu zpět do kraje a dále podporou příchodu vysoce kvalifikovaných odborníků z jiných krajů, popř. ze zahraničí 47 . Současný odchod vysokoškoláků z kraje má vliv také na další ukazatel, kterým je průměrná hrubá měsíční nominální mzda. Přehled průměrných měsíčních hrubých nominálních mezd zaměstnanců firem s 20 a více zaměstnanci v letech 2005 a 2006 ilustruji na další tabulce, při jejímž sestavení jsem opět čerpal ze stránek Českého statistického úřadu. Oproti průměru za celou Českou republiku (20 211 Kč) byly zaměstnancům z Karlovarského kraje vypláceny mzdy nižší o více než 3 tisíce korun. Nejvyšší mzdy byly tradičně vykázány Hlavním městem Prahou (25 282 Kč), naopak nejnižší mzdy pobírali právě lidé z Karlovarského kraje (17 006 Kč).
47
KARLOVARSKÝ KRAJ. Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Karlovarského kraje, c2008. s. 26.
33
Tabulka č. 2: Průměrná hrubá měsíční mzda podle krajů ČR v roce 2005 a 2006 Průměrná měsíční mzda v Kč rok 2005 Česká republika v tom kraj: Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
rok 2006
index 2006/2005
18 985
20 211
106,5
23 795 18 634 16 632 17 627 16 002 17 094 17 009 16 371 16 357 16 294 16 986 16 193 16 420 17 618
25 282 19 856 17 728 18 733 17 006 18 094 18 112 17 314 17 273 17 615 18 362 17 095 17 384 18 680
106,2 106,6 106,6 106,3 106,3 105,9 106,5 105,8 105,6 108,1 108,1 105,6 105,9 106,0
Zdroj: Český statistický úřad
Domnívám se, že právě projekt UNIV by mohl být jeden z možných nástrojů, jak zlepšit situaci týkající se nezaměstnanosti a průměrných hrubých mezd v Karlovarském kraji. Lidé, kteří budou věnovat vzdělání pozornost i v dospělém věku si tak budou moci zlepšovat kvalifikaci a zvýší si tak možnost svého uplatnění na trhu práce. Je zřejmé, že projekt UNIV není samospasitelem. Sám projekt nic nezlepší, je pouze jednou z cest, jak situaci řešit. Hlavní iniciativa ale leží na lidech a na jejich ochotě se do projektu zapojit.
3. 2 Školy v Karlovarském kraji zapojené do projektu 48 V Karlovarském kraji se zatím do projektu UNIV zapojilo 11 z celkového počtu 27 středních škol zřizovaných krajem. Už to bych považoval za úspěch. Musíme si také říci, že pokud bude projekt úspěšný a mezi uchazeči vzbudí zájem, počet škol se zcela jistě rozroste. Myslím si,
48
NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ: Vzdělávací nabídka škol, c2006.
34
že některé školy se svým zapojením do projektu vyčkávají na ohlasy ze strany jednotlivých uchazečů. Mezi školy, které byly vybrány odbory školství jednotlivých krajů patří: •
SOŠ logistická a SOU Dalovice,
•
ISŠ Cheb,
•
OA, VOŠ cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary,
•
SOŠ pedagogická, gymnázium a VOŠ Karlovy Vary,
•
Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická Karlovy Vary,
•
SOŠ stavební Karlovy Vary,
•
SOŠ Kynšperk nad Ohří,
•
Hotelová škola Mariánské Lázně,
•
SPŠ Ostrov,
•
Gymnázium Sokolov,
•
ISŠ technická a ekonomická Sokolov.
3. 2. 1 Střední odborná škola logistická a soukromé odborné učiliště Dalovice SOŠ logistická připravila 2 vzdělávací programy. První z nich se jmenuje Logistika a měl by se zabývat logistikou skladových operací, logistikou dopravy a přepravy a logistikou výroby. Pro tento program má škola za sociální partnery Českou společnost pro manipulace s materiálem a logistikou a logistika z firmy Witte Nejdek. Druhý program má název Přeprava a pošta a je určený pro pracovníky přepravy, poštovního provozu, vnitřního provozu pošty, u poštovní přepážky a doručovatele. Sociální partnery jsou Česká pošta a firma ČSMML 49 .
3. 2. 2 Integrovaná střední škola Cheb Také ISŠ Cheb připravila dva vzdělávací programy. První, Údržbář bytového fondu, je zaměřen na rozšíření stavebního a strojírenského vzdělání v několika oborech formou modulů. Počet modulů je pak stanoven pro uchazeče individuálně. Sociálními partnery jsou Západní stavební Cheb a Úřad práce v Chebu. 49
Česká společnost pro manipulaci s materiálem – logistiku.
35
Druhý program se jmenuje Služby v lázeňství a uchazeč získá povědomí o základech společného stravování, základech šití, žehlení, úklidových pracích a hotelovém provozu. Partnery jsou společnost Františkovy Lázně a Úřad práce v Chebu.
3. 2. 3 Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary OA prozatím do projektu UNIV vstupuje se dvěma programy. První se věnuje Základům moderní komunikace, jehož cílem je poskytnout informace o správné tvorbě písemné obchodní korespondence, písemností při organizaci a řízení podniku, personálních písemností a osobních i cizojazyčných dopisů. Pro tento program si OA zajistila jako partnery Úřad práce v Karlových Varech a společnost Sokolovskou uhelnou. Druhým a neméně zajímavým programem jsou Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby, který umožňuje získání odborných jazykových znalostí, a tak zlepšuje postavení absolventů na trhu práce v oblasti hotelnictví a stravování. Jazyková příprava účastníka kurzu postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby byl absolvent kurzu v cizím jazyce schopen komunikace se zákazníkem či hostem. Partnery programu jsou Hotel Kolonáda-Otava-Patria a Úřad práce v Karlových Varech.
3. 2. 4 Střední odborná škola pedagogická, gymnázium a vyšší odborná škola Karlovy Vary SOŠ pedagogická přichází s nabídkou dvou programů. První se nazývá Motivační kurz pro mladistvé a má za cíl zprostředkovat absolventům kurzu nejdůležitější znalosti a dovednosti, které souvisí s jejich uplatněním na trhu práce, vybavit je kompetencemi, které by jim měly pomoci při jejich orientaci na trhu práce a při uplatňování jejich pracovních práv. Cílovou skupinou tohoto programu jsou tedy mladiství a mladí uchazeči o zaměstnání s nízkým stupněm vzdělání. Sociálním partnerem je pouze Úřad práce v Karlových Varech. Druhý program má název Základy práce s profesionálními grafickými programy a umožní zájemcům seznámit se s prostředím profesionálních grafických programů (Adobe Creative Suite) a v rámci seminářů vytvořit u jejich uchazečů kompetence pro vlastní digitální grafickou tvorbu. Tento program je cílován pro učitelé estetické a výtvarné výchovy, vedoucí
36
zájmových kroužků a samozřejmě pro zájemce z řad veřejnosti. I tento program má pouze jednoho partnera a tím je firma PC Karlovy Vary.
3. 2. 5 Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary Střední zdravotnická škola přichází s nabídkou dvou programů. Vzdělávací program Pečovatel by měl uchazeče seznámit s činností pracovníka pro domy s pečovatelskou službou, sociální ústavy, domácí péče a poskytnout informace o základní asistenční službě a to i pro handicapované pacienty. Partnerem je Dům s pečovatelskou službou Karlovy Vary. Druhý program se nazývá Cizí jazyk pro zdravotnické pracovníky. Konkrétně se jedná o anglický, respektive německý jazyk s odbornou slovní zásobou pro zdravotnické pracovníky. Cílem je dosažení znalostí pro odborné i běžné konverzační situace a získání základních gramatických znalostí. Sociálním partnerem tohoto programu je Nemocnice Karlovy Vary.
3. 2. 6 Střední odborná škola stavební Karlovy Vary První program SOŠ stavební, který má název Vzdělávání dospělých, pracujících v oborech nabízejících produkty ze dřeva, nebo z materiálů na bázi dřeva se dělí na dva logicky navazující moduly, které lze využít i samostatně. Sociální partner pro tento program dosud není znám. Druhý program, Modulární vzdělávání ve stavebních profesích, je zaměřen na údržbu a odborné vykonávání různých stavebních činností. Partnery jsou Regionální stavební sdružení a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
3. 2. 7 Střední odborná škola Kynšperk nad Ohří SOŠ z Kynšperka připravila jako jediná v Karlovarském kraji víc než dva vzdělávací programy a to konkrétně čtyři. První se jmenuje Úvod do samostatné podnikatelské činnosti se bude věnovat především praktickým znalostem a dovednostem v oblasti vyhotovování jednotlivých daňových přiznání, daňové evidence, vedení jednotlivých knih daňové evidence, propojení s účetními doklady, teoretické a praktické znalosti z oblasti živnostenského zákona, předpoklady pro založení vlastní živnosti, teoretické znalosti z oblasti živnostenského podnikání, orientace v platných právních předpisech, praktická dovednost 37
v oblasti vyhotovování účetních dokladů, vyplňování formulářů pro SSZ, ZP 50 atd. Veškeré praktické dovednosti se budou nacvičovat ve výborně fungující fiktivní firmě. Sociálními partnery k tomuto programu jsou Úřad práce v Sokolově a společnost EKOFI Sokolov. Druhý program se zaměřuje na Základy kuchařského umění a stolování a jeho náplní by měla být pravidla a techniky jednoduché a složité obsluhy, příprava slavnostního menu, odborná terminologie v německém, anglickém a ruském jazyce, příprava jídel teplé, české kuchyně, příprava jídel zahraniční kuchyně, příprava jídel studené kuchyně, dokončování pokrmů před hostem. Cílem je dovést zájemce až k závěrečné učňovské zkoušce. Partnery jsou Věznice Kolová a Úřad práce v Sokolově. Třetí kurz reaguje na nově vznikající čalounické podniky v okrese Sokolov a má název Základy čalounických a šicích prací. Kurz je určen pro ty, kteří nejsou dosud vyučeni nebo pro ty, kteří vyučeni jsou a budou zaučeni ve výše uvedených činnostech. Absolventi programu se teoreticky i prakticky seznámí s jednotlivými druhy textilií a různými druhy šití, ať už s ručním šití či strojovým. S tím souvisí různé stehy a švy. Dále uchazeči budou seznámeni se základními čalounickými pracemi, s technologií čalounění, druhy strojů a práce s nimi. I tento program je zastřešen dvěma partnery a to společností SITFORM, Horní Slavkov a KEHA Dolní Rychnov. Čtvrtý a poslední program se jmenuje Kurzy pro dřevozpracující obory a je pro lidi, kteří dosud nejsou vyučeni a mají tak malou možnost získat pracovní místo nebo pro vyučené, kteří budou zaučeni na následující činnosti: ruční obrábění dřeva, strojní obrábění dřeva. Pro zájemce pracující v dřevoobráběcím průmyslu je připraven základní kurz práce na CNC 51 stoji a kurz pro pokročilé. Partnery jsou NABAU Kynšperk, další dřevozpracující firmy v kraji a Úřad práce v Sokolově.
3. 2. 8 Hotelová škola Mariánské Lázně Hotelová škola z Mariánských Lázní přichází s programem Kalkulace a normování jídel, jejímž partnerem je Úřad práce a s programem AJ – komunikace s hostem, recepce, odborná témata jejímž jediným sociálním partnerem je také Úřad práce. 50
51
SSZ – Správa sociálního zabezpečení, ZP – zdravotní pojištění. Blíže internetové stránky WIKIPEDIA: http://en.wikipedia.org/wiki/CNC CNC – Computer numerical control – počítačové číslicové řízení.
38
3. 2. 9 Střední průmyslová škola Ostrov Název prvního vzdělávacího programu SPŠ Ostrov je Programování CNC strojů a zájemci se zde mohou něco dozvědět o základech psaní programů pro NC 52 stroje, CAD 53 -CAM 54 technologii, generování programů pro NC stroje. Něco o základech elektroniky a automatizace, aplikaci elektroniky v automatizaci a aplikaci v mikroprocesorové technice a polích PLC 55 se mohou zájemci dozvědět v druhém programu nazvaném Elektronika a Automatizace. Pro oba programy je sociálním partnerem významná společnost Witte Nejdek.
3. 2. 10 Gymnázium Sokolov První vzdělávací program Gymnázia v Sokolově je Příprava k přijímacích zkouškám na vysoké školy a je určen pro maturanty, kteří jsou převážně absolventy středních odborných škol a potřebují důkladnější průpravu ze všeobecně vzdělávacích předmětů. Po absolvování tohoto přípravného kurzu budou mít větší šanci uspět při přijímacích zkouškách na vysoké školy a tím nebudou klienty pracovních úřadů. Partnerem tohoto kurzu je Úřad práce v Sokolově. Název druhého programu je Užité výtvarné techniky a výroba keramiky a je určen pro zájemce o výtvarné techniky a uměleckou výrobu keramiky. Plní též funkci relaxační, čímž vzdělávací programy mohou dostat úplně jiný rozměr, kdy se uchazeči nejenom naučí něco nového, ale mohou se během nich odpoutat od každodenních starostí a problémů. Partnerem tohoto programu je společnost Sokolovská uhelná.
3. 2. 11 Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov ISŠ technická vytvořila jako většina zúčastněných škol dva programy. První z nich, Příprava odborné způsobilosti v elektrotechnice, připraví uchazeče ke složení zkoušky podle 52
Blíže internetové stránky WIKIPEDIA: http://en.wikipedia.org/wiki/NC NC – Numerical control – číselně kontrolované stroje. 53 Blíže internetové stránky WIKIPEDIA: http://en.wikipedia.org/wiki/CAD CAD – Computer-aided design – počítačový software podporující vývojářské aktivity. 54 Blíže internetové stránky WIKIPEDIA: http://en.wikipedia.org/wiki/CAM CAM – Computer-aided manufacturing – počítačový systém pomáhající inženýrům a CNC strojům ve výrobě komponentů. 55 Blíže internetové stránky WIKIPEDIA: http://en.wikipedia.org/wiki/PLC PLC – Programmable Logic Controller – digitální počítač používaný k autamatizaci procesů v průmyslu.
39
vyhlášky č. 50/1978 Sb. Základní podmínkou samostatné práce každého elektrikáře je mít osvědčení o absolvování zkoušky odborné způsobilosti. V kurzu tak budou uchazeči seznamováni s příslušnými normami ČSN 56 , které jsou první částí zkoušky. V druhé části budou pak připravováni na ověřování znalostí souvisejících norem při poskytování první pomoci při úrazu elektrickým proudem. Příprava bude prováděna formou přednášek a výběrových testů. Výsledkem bude získání osvědčení nebo potvrzení o absolvování zkoušky. Partnery jsou firma Sokolovská elektro a odborný pracovník Ladislav Duda. Druhý program se jmenuje Právně ekonomické minimum a jeho zaměření je na výuku právního, ekonomického a účetního minima. S využitím informačních technologií se frekventanti naučí lépe se orientovat v komunikaci s obchodními partnery, s úřady, v základech účetnictví, zpracovávat ekonomické informace (např. vyplňovat daňová přiznání, formuláře na živnostenský úřad, zdravotní pojišťovnu, správu sociálního zabezpečení, úřady práce, atd.). Sociálním partnerem je auditorka Ing. Alena Klímová a Úřad práce v Sokolově.
3. 3 Komparace vzdělávacích programů mezi školami Pokud porovnáme vzdělávací programy mezi jednotlivými školami v Karlovarském kraji, tak lze vypozorovat některé zajímavé skutečnosti. Jak již bylo zmíněno na začátku druhé kapitoly, kraj tvoří hranici České republiky s Německem a nachází se v něm světoznámé lázně Karlovy Vary, které jsou po Praze u nás druhým nejnavštěvovanějším městem. To jsou charakteristiky, které ovlivňují trh práce, kdy je velký důraz kladen na znalosti cizích jazyků, především německého, respektive ruského jazyka. Jak můžeme vidět z nabídky programů v kraji, školy jsou si tohoto požadavku ze strany trhu práce vědomy, a proto mnoho kurzů se právě výuce nebo zlepšování znalostí cizích jazyků věnuje. Většina programů je spjata s lázeňstvím, ať už se jedná o pohostinství, hoteliérství nebo služby v rámci cestovního ruchu. I zde můžeme říct, že to je z velké části ovlivněno krajskými specifiky a převládajícími profesemi v rámci regionu. Co se týče sociálních partnerů, tak zde je mezi jednotlivými školami značná diferenciace a nelze jednoznačně říct, že převažují např. velké či malé firmy. Mezi partnery můžeme nalézt velké a kraj přesahující společnosti jako například Witte Nejdek nebo Sokolovská uhelná, ale 56
ČSN – Česká státní norma.
40
také mezi nimi můžeme najít fyzické osoby jako například auditorka Ing. Alena Klímová. Nejčastěji vyskytujícím se partnerem jsou úřady práce, což je pochopitelné, protože školy při sestavování programů musí reflektovat situaci na trhu práce a v této oblasti s úřady práce úzce spolupracují. Shodným rysem u všech škol je zaměření kurzů, kdy ve většině případů je zaměření spjato se specializací jednotlivých škol. Je to pochopitelné, protože škola tak může využít odborných znalostí a zkušeností svých pedagogů i jinak než v rámci výuky v denní formě vzdělávání. Například Gymnázium se zaměřuje na přípravu žáků na vysoké školy a tohoto know how využívají i při nabídce programů pro dospělé, stejně tak tomu je u Střední zdravotnické školy, která se věnuje oblasti zdravotnictví a nikoli například administrativní činnosti. Z jedenácti škol plných deset vytvořilo dva vzdělávací programy, což bylo stanoveno MŠMT jako minimum. Pouze Střední odborná škola Kynšperk nad Ohří připravila programy čtyři. Domnívám se, že zde není rozhodující kvantita, nýbrž kvalita. Bude zajímavé sledovat, zda SOŠ z Kynšperka najde pro všechny své programy zájemce z řad veřejnosti. Osobně si myslím, že pokud má škola zájem připravit pro uchazeče žádané programy a sestavení kurzů se pečlivě věnuje, tak dva programy na jednu školu je množství dostačující. Lze pozorovat, že školní autorské týmy si se sestavováním programů daly opravdu práci. Je také vynikající, že činnost školních týmů je i finančně ohodnocena.
41
4 PROBLEMATIKA TVORBY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ NA VYBRANÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLE V KARLOVARSKÉM KRAJI V této části se již budu plně věnovat hlavnímu cíly mé práce a to problematice tvorby vzdělávacích programů na vybrané střední odborné škole v Karlovarském kraji. Z jedenácti škol, které se programu v kraji účastní, jsem si vybral Obchodní akademii, vyšší odbornou školu cestovního ruchu a jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary.
4. 1 Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary Tato škola byla založena v roce 1919, tehdy jako německá. Budova, kde škola sídlí dodnes, byla postavena v roce 1929. Až v roce 1937 vznikla i česká obchodní akademie – tehdy první česká odborná škola v regionu. V roce 1958 byl ve druhé budově zřízen studijní obor cestovní ruch a v roce 1964 přibyla i jazyková škola. Obor cestovní ruch se od roku 1996 studuje na vyšší odborné škole. Obrázek č. 2: Logo Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary
Zdroj: Vnitřní dokument školy týkající se programu Základy moderní komunikace
Absolventi školy jsou středoškolsky vzdělanými pracovníky se všeobecným i odborným vzděláním nutným pro výkon obchodně podnikatelských funkcí ve výrobních podnicích, tuzemském i zahraničním obchodě, peněžnictví, státní a veřejné správě, cestovním ruchu a dalších službách. Absolventi tříd s rozšířenou jazykovou výukou a volitelnými předměty 42
zaměřenými na cestovní ruch se mohou uplatnit jako pracovníci cestovních kanceláří, recepční hotelů, vedoucí rekreačních zařízení, zprostředkovatelé služeb v oblasti cestovního ruchu, kulturní a organizační pracovníci v lázeňství, mohou najít uplatnění v cestovních kancelářích leteckých společností i dalších dopravních podniků.
4. 1. 1 Současnost školy Dnes škola nabízí svým žákům tyto obory studia: •
3 třídy ekonomického lycea,
•
5 tříd čtyřleté obchodní akademie,
•
6 třídy čtyřleté obchodní akademie s rozšířenou jazykovou výukou a předměty zaměřenými na cestovní ruch,
•
6 tříd vyšší odborné školy cestovního ruchu – tříleté denní studium,
•
2 třídu vyšší odborné školy cestovního ruchu – čtyřleté dálkové studium,
•
Jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky – kurzy jazyka anglického, německého, francouzského a ruského – pro děti a dospělé.
Střední škola má dnes kapacitu 600 žáků, na vyšší odborné škole studuje 200 studentů a jazykovou školu navštěvuje přibližně 220 kursistů.
4. 1. 2 Zkušenosti školy s různými programy Projekt UNIV není na Obchodní akademii prvním projektem, kterému se věnuje. V minulosti se například aktivně podílela na projektech: •
Mezioborová spolupráce ve vzdělávání mezi Obchodní akademií Karlovy Vary a Wirtschafsschulen Plauen v rámci iniciativy Společenství Interreg III A,
•
Vytvoření výukových materiálů pro podporu výuky zeměpisu cestovního ruchu v rámci projektů SIPVZ 57 ,
•
Testování ECDL 58 na OA a VOŠ CR Karlovy Vary s garancí mezinárodní společnosti Council of European Professional Informatics Societies (CEPIS),
•
Jazykové kurzy – anglický, německý, francouzský a ruský,
•
Mezinárodní vzdělávací program podporující studium cizích jazyků, v rámci projektů Phare 2002.
57 58
SIPVZ – Státní informační politika ve vzdělávání. ECDL – European Computer Driving Licence.
43
4. 2 Proces vytváření vzdělávacích programů Kompletní proces vytváření vzdělávacích programů má své náležitosti a pravidla, která byla stanovena MŠMT. Je tomu tak proto, aby se byl proces jednotný ve všech školách v celé republice. Pro každý program je sestaven tzv. autorský tým, který je tvořen maximálně čtyřmi učiteli a úzce spolupracuje s ředitelkou školy. Tento tým je zodpovědný za kompletní přípravu programu. Tým musí stanovit profil absolventa, definovat charakteristiky vzdělávacího programu, vytvořit učební plán, atd. Dále musí společně s ředitelkou školy sestavit cenovou kalkulaci daného programu tak, aby byl pro školu ziskový. Ředitelka Obchodní akademie uvádí, že, aby byl program pro školu rentabilní, musí být navštěvován minimálně devíti žáky. Maximální počet studentů pro jeden program je s ohledem na dodržení kvality a kapacitních možností stanoven na 18. Jakmile je vzdělávací program dokončen, obdrží autorský tým první polovinu svého honoráře 59 . Od začátku musí tým také spolupracovat s manažerem koordinačních centra, kterým je Mgr. Richard Veleta. Jakmile je program vytvořen, je zaslán sociálním partnerům, kteří k němu vyplní oponentský posudek. Poté se schází sociální partneři se zástupcem autorského týmu, ředitelkou školy a manažerem koordinačního centra, kde společně probírají připomínky partnerů a zapracovávají je do programu tak. Pak se kompletní program přepošle na NUOV 60 ředitelce projektu Bydžovské a obsahové manažerce projektu PhDr. Heleně Marinkové, PhD.. Teprve po jejich finálním schválení dojde k uvedení programu v život a k doplacení druhé poloviny honoráře pro autorský tým. Jak mi bylo sděleno Richardem Veletou, maximálně může škola získat honoráře pro dva autorské týmy. Pokud tedy bude vytvářet škola další programy, tak již práce týmu nebude financovaná z prostředků projektu UNIV. Ještě bych měl zmínit, že každý program má také svého krajského koordinátora, což je pracovník Odboru školství, mládeže a tělovýchovy na Krajském úřadě. Pro karlovarský kraj tuto funkci zastává Ing. Iveta Grünerová.
59
Autorskému týmu náležela odměna za zpracování programu ve výši 80 000 Kč, která byla vyplacena ve dvou splátkách. 60 NUOV – Národní ústav odborného vzdělávání.
44
4. 2. 1 Funkce sociálního partnera 61 Autorský tým při vytváření programu spolupracuje se sociálním partnerem, kterého si musí pro daný konkrétní program najít. Každý program musí mít podle pravidel projektu minimálně dva sociální partnery. Úlohou každého z nich je program v rámci procesu tvorby připomínkovat. Konkrétně si pod tím můžeme představit, že po vytvoření zašle autorský tým program sociálnímu partnerovi spolu s pětistránkovým dotazníkem, který partner musí vyplnit. Na programu se hodnotí celkem sedm bodů a na závěr se přidává závěrečné doporučení. Každý bod má několik podbodů a partner hodnotí, zda program daný bod splňuje či nikoliv, popřípadě může přidat komentář. Závěrečné doporučení může mít podobu A, B nebo C 62 . Za připomínkování a možné inspirace náleží každému partnerovi honorář ve výši 1500 Kč. Body, které sociální partner hodnotí jsou následující: 1. Název programu •
je srozumitelný
•
je v souladu s profilem absolventa.
2. Profil absolventa programu •
obsahuje všechny podstatné a nezbytné kompetence
•
obsahuje kompetence vymezené v kvalifikačním standardu dané kvalifikace 63
•
je formulován srozumitelně, jasně a konkrétně
•
obsahuje výstižné a relevantní informace
•
obsahuje reálné informace o uplatnění absolventa.
3. Organizace výuky •
odpovídá výsledům vzdělávání uvedeným v profilu absolventa.
4. Vstupní předpoklady •
zohledňují skutečné nároky a potřeby dané kvalifikace.
61
VNITŘNÍ DOKUMENT ŠKOLY – Celkové hodnocení programu dalšího vzdělávání (2007). A – program doporučuji k realizaci B – program doporučuji k realizaci po zapracování výše uvedených podmínek C – program nedoporučuji k realizaci 63 Vyplňuje se, pokud kvalifikační standard existuje. 62
45
5. Učební plán •
hodinová dotace celého programu odpovídá výsledkům vzdělávání uvedených v profilu absolventa
•
hodinová dotace jednotlivých modulů odpovídá předpokládaným výsledkům uvedených v jednotlivých modulech
•
návaznost a posloupnost modulů je logická.
6. Moduly •
předpokládané výsledky odpovídají požadavkům praxe
•
předpokládané výsledky odpovídají výsledkům uvedeným v profilu absolventa
•
obsah modulů je věcně správný
•
obsah modulů odpovídá požadavkům praxe
•
kritéria hodnocení jsou odpovídající
•
kritéria hodnocení odpovídají kritériím hodnocení uvedeným v hodnotícím standardu pro příslušnou kvalifikaci 64
•
způsoby hodnocení skutečně ověřují předpokládané výsledky uvedené v modulu.
7. Celkové hodnocení programu •
klady programu
•
nedostatky programu
•
nezbytná doplnění či úpravy programu.
Funkce sociálního partnera není program pouze připomínkovat. Vhodně zvoleným partnerem si může škola zajistit zájemce pro svůj vzdělávací program. Přesně tak se to stalo Obchodní akademii s programem Základy moderní komunikace, kde jedním z partnerů byl úřad práce. Podle sdělení ředitelky školy byla Obchodní akademie kontaktována úřadem práce s tím, že by rád program obsadil vybranými lidmi v rámci tzv. rekvalifikačních kurzů. K zabezpečení finančních prostředků oslovil ÚP karlovarskou firmu S-COMP Centre CZ. Tato společnost program finančně zajistila z prostředků na projektu ESF 65 Návrat do práce v Karlovarském kraji.
64 65
Pokud kvalifikační standard existuje. Projekt ESF č. CZ.04.1.03/1.1.05.1/0026.
46
5 ZÁKLADY MODERNÍ KOMUNIKACE – PRVNÍ PROGRAM66 Prvním vzdělávacím programem na Obchodní akademii v Karlových Varech jsou Základy moderní komunikace. Autorský tým tvoří: Jitka Filipová, Mgr. Lukáš Adamec, Mgr. Martin Capek a Mgr. Radomila Němcová. Tým při tvorbě programu úzce spolupracuje s ředitelkou školy Ing. Hanou Motyčkovou.
5. 1 Identifikační údaje programu Identifikační údaje tvoří základní informace o programu, jako je název školy, adresa školy, zřizovatel školy, název programu, podmínky pro uchazeče, vstupní požadavky, atd. Tabulka č. 3: Identifikační údaje programu Základy moderní komunikace Název školy
Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary
Adresa školy
Bezručova 17, 360 01 Karlovy Vary
Zřizovatel školy
Karlovarský kraj
Typ právnické osoby
Příspěvková organizace
Název programu dalšího vzdělávání
ZÁKLADY MODERNÍ KOMUNIKACE
Typ programu dalšího vzdělávání
Rozšiřující
Podmínky zdravotní způsobilosti
Žádné
uchazeče Vstupní požadavky na uchazeče
Ukončení středního vzdělání + vlastní počítač
Forma studia
Kombinovaná
Řádná délka studia vzdělávacího
106 h (78 h prezenční výuky, 28 h
programu
samostudia)
Způsob ukončení dalšího vzdělávání
Závěrečná zkouška
Certifikát
Ano
Zdroj: Vnitřní dokument školy: Základy moderní komunikace, 2007 66
ZÁKLADY MODERNÍ KOMUNIKACE (2007), autoři dokumentu Jitka Filipová, Mgr. Lukáš Adamec, Mgr. Martin Capek a Mgr. Radomila Němcová, působí jako učitelé na Obchodní akademii v Karlových Varech.
47
5. 2 Profil absolventa Absolvent najde uplatnění v širokém spektru podniků a firem, a to ve všech oblastech s administrativní činností. Díky získaným dovednostem a znalostem se lépe uplatní na trhu práce. Absolvováním programu si účastník vytvoří dobré předpoklady pro další celoživotní vzdělávání. Absolvent je schopen: •
ovládat základní funkce operačního systému, pracovat s programy příslušenství Windows,
•
využívat základní programy z balíku MS Office při řešení úloh,
•
komunikovat s využitím elektronických technologií,
•
porozumět souvislostem, umět zpracovat získané údaje,
•
uplatňovat kultivovaný písemný projev a formální úpravu v souladu s normou pro úpravu písemností,
•
ovládat kancelářské činnosti,
•
sjednávat kupní smlouvy a jejich realizaci,
•
vytvářet prezentace,
•
pracovat s fotografiemi a digitální podobě.
Absolvent bude jako administrativní pracovník splňovat požadavky současného trhu práce, kdy se určitá uživatelská znalost práce s počítačem považuje za základní dovednost nutnou pro efektivní fungování v dnešním světě moderních technologií.
5. 3 Pojetí a cíle vzdělávacího programu Cílem vzdělávacího programu je usnadnění zaměstnatelnosti absolventů, vytváření předpokladů pro celoživotní vzdělávání a přispění k profesionalitě a adaptabilitě. Účast na vzdělávacím programu přispěje k chuti zúčastnit se dalších vzdělávacích akcí. Vzdělávací program je vhodný pro široký okruh zájemců, mohou jimi být jak zaměstnanci, tak podnikatelé, kteří ve své práci používají osobní počítač nebo psací stroj a vyřizují obchodní korespondenci.
48
Pro konkrétní zájemce (podnik, firma, úřad) je možno sestavit individuální nabídku. Dle složení zájemců je možno připravit moduly přípravné nebo rozšiřující. Výuka směřuje k tomu, aby po jejím skončení absolvent: •
vyhotovoval na počítači obchodní písemnosti věcně, jazykově, stylisticky i formálně správně,
•
uměl sjednávat kupní smlouvu a realizovat ji,
•
uměl používat normu pro vyhotovování obchodních a dalších písemností,
•
uplatňoval kultivovaný písemný projev a formální úpravu v souladu s normou pro úpravu písemností,
•
racionálně ovládal klávesnici,
•
ovládal programové vybavení při řešení úloh,
•
porozuměl závislostem, uměl zpracovat získané údaje,
•
dovedl ovládat kancelářské činnosti.
Obsahová náplň programu vychází z učebních osnov písemné a elektronické komunikace na obchodních akademiích a z normalizované úpravy písemností dle ČSN 01 6910.
5. 4 Charakteristika obsahu vzdělávacího programu Kurz Základy moderní komunikace se skládá ze šesti výukových modulů povinných a dvou modulů povinně volitelných. Povinné moduly: •
PC 1 Základní obsluhy PC a OS,
•
PC 2 Základy MS Word,
•
PC 3 Základy MC Excel,
•
OBK 1 Základní typy obchodních dopisů,
•
OBK 2 Dopisy bez předtisku,
•
PC 4 Hromadná korespondence.
Povinně volitelné moduly: •
PV 1 PowerPoint,
•
PV 2 Základy korekcí a katalogizace fotografií. 49
5. 5 Organizace výuky Jedná se o prezenční studium v odpoledních nebo večerních hodinách. Vzdělávací program je rozdělen do osmi modulů, tj. šesti povinných a dvou povinně volitelných. Program je možno absolvovat v celém rozsahu, nebo dle vlastní volby jednotlivých modulů. Moduly lze kombinovat. Všichni účastníci, kteří absolvují jednotlivé moduly nebo celý vzdělávací program, obdrží po úspěšném složení závěrečné zkoušky certifikát. Zahájení výuky vzdělávacího programu je připraveno na období září/říjen 2007 podle možností uchazečů o kurz nebo podle požadavků objednavatele. Týdenní hodinovou dotaci je možno upravit na základě požadavků klienta. Účastníci
budou
mít
k dispozici
počítačovou
učebnu
s odpovídajícím
softwarem,
dataprojektorem a učebnicemi.
5. 6 Metodické postupy Vzdělávací program bude realizován formou moderované diskuze, výkladu, praktických cvičení i samostatné práce. V jednotlivých modulech budou zařazeny týmové úkoly.
5. 7 Vstupní předpoklady Předpokladem je přístup k počítači (pro možnost samostudia) a ukončené střední vzdělání (výuční list nebo maturitní vysvědčení). V případě, že účastník počítač nevlastní, škola umožní přístup za úhradu.
50
5. 8 Učební plán Zpracovaný učební plán předkládám v následující tabulce. Tabulka č. 4: Učební plán Obchodní akademie, vyšší odborná škola Bezručova 17 cestovního ruchu a jazyková škola s právem 360 01 Karlovy Vary státní jazykové zkoušky ZÁKLADY MODERNÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Ukončení Název modulu Kód modulu Hodinová dotace modulu teorie/samostudium/praxe T S Px POVINNÉ MODULY Základy obsluhy PC a OS PC 1 2 4 6 Zkouška Základy MS Word PC 2 4 10 Základy MS Excel PC 3 2 4 10 Souborná Základní typy obchodních dopisů OBK 1 3 4 11 zkouška Dopisy bez předtisku OBK 2 3 4 10 Hromadná korespondence PC 4 1 2 6 Zkouška CELKEM 11 22 53 POVINNĚ VOLITELN0 MODULY Závěrečná PowerPoint PV 1 2 7 práce Základy korekcí a katalogizace Závěrečná fotografií PV 2 4 7 práce CELKEM 6 14 CELKEM 11 28 67 Zdroj: Vnitřní dokument školy: Základy moderní komunikace, 2007
Jednotlivé moduly podrobněji popíši v následující části práce, kdy cílem je získat základní přehled o tom, co je konkrétní náplní jednotlivých modulů. U všech zkoušek, kterými se moduly ukončují je stanovena minimální hranice pro úspěšné absolvování na 70%. Jako doporučená literatura jsou pro všechny moduly zvoleny příručky nakladatelství Grada. Jak mi bylo sděleno autorským týmem, tak není podmínkou absolvovat všechny moduly. Je tedy možné, aby účastníci absolvovali jen některé z nich, avšak vždy pro ten daný modul musí být jejich dovednosti a znalosti na úrovni odpovídající vstupním předpokladům pro ten konkrétní modul.
51
5. 8. 1 Modul Základy obsluhy PC a OS Modul se zabývá obsluhou PC a jeho periferií, základními funkcemi operačního systému a prací s vybranými programy, věnuje se práci s internetem a elektronickou poštou. Tento modul představuje jakýsi úvod pro celý vzdělávací program. Hlavní důraz je kladen na pochopení jak počítače fungují, co znamenají základní pojmy jako operační systém, internet, adresář, soubor, disk, software, pošta, atd. Pro tento modul nejsou vyžadovány žádné vstupní předpoklady.
5. 8. 2 Modul MS Word Vstupními předpoklady jsou základní znalosti obsluhy počítače. 67 Modul vychází z předpokladu, že práce s textovým editorem je základem počítačové gramotnosti a umožňuje účastníkům seznámit se s prostředím MS Wordu, jeho základními funkcemi a nástroji včetně přípravy tisku.
5. 8. 3 Modul Excel Modul je podmíněn základní znalostí obsluhy počítače na úrovni modulu PC 1 a má za cíl zprostředkovat účastníkům efektivní práci v prostředí Excelu od základních operací s buňkami včetně jejich formátování až po propojení s textovým editorem.
5. 8. 4 Modul Základní typy obchodních dopisů Modul seznamuje účastníky s normami, pravidly stylizace dopisů a dokumentů, s komunikací v obchodním styku. Vstupními předpoklady jsou základní znalosti obsluhy počítače na úrovni PC 2.
5. 8. 5 Modul Dopisy bez předtisku Modul se zaměřuje na písemnosti na listech bez předtisku, jedná se například o korespondenci občanů s úřady, korespondenci drobných podnikatelů, dále o právní, personální či interní písemnosti (organizace a řízení podniku) a je podmíněn alespoň základní znalostí obsluhy počítače na úrovni modulu PC 2.
67
Alespoň na úrovni modulu PC 1.
52
5. 8. 6 Modul Hromadná korespondence Modul rozvíjí schopnosti účastníků pracovat efektivněji při řešení každodenních praktických úkolů v oblasti komunikace. Podmínkou je základní znalost obsluhy počítače a náplní kurzu tedy bude mimo jiné například tvorba databáze, formulářového dopisu, obálek, adresných štítků.
5. 8. 7 Modul PowerPoint Vstupními předpoklady pro tento první povinně volitelný modul jsou základní znalosti obsluhy počítače (na úrovni modulu PC 1). Účastníci budou seznámeni s tvorbou prezentací v programu PowerPoint s využitím grafických prvků a různých efektů včetně načasování běhu vlastní prezentace.
5. 8. 8 Modul Základy korekcí a katalogizace fotografií Tento program je druhý povinně volitelný modul, kterého se může účastník vzdělávacího programu zúčastnit. Vstupními předpoklady jsou základní znalosti obsluhy počítače. Modul se věnuje v současné době atraktivní zálibě – digitální fotografii a jejím úpravám.
5. 9 Sociální partneři programu Vzdělávací program Základy moderní komunikace má jako většina programů v Karlovarském kraji dva sociální partnery jejichž přehled můžeme vidět v následující tabulce. Tabulka č. 5: Sociální partneři programu Základy moderní komunikace Název sociálního partnera
Kontakt
Jméno hodnotitele
ÚŘAD PRÁCE K. VARY
[email protected] Mgr. Luděk Brožík
SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
[email protected]
a.s.
Mgr. Pavlína Havlanová, PhD.
Zdroj: Vnitřní dokument školy: Základy moderní komunikace, 2007
53
5. 10 Hodnocení vzdělávacího programu sociálními partnery 68 Pavlína Havlanová ze společnosti Sokolovská Uhelná a.s. při hodnocení vzdělávacího programu zvolila u všech bodů, které jsem podrobně popsal v odstavci 4. 3. 1, ANO a u některých přidává komentář s návrhy, jak kurz vylepšit. Havlanová upozorňuje, že název kurzu by byl srozumitelnější, pokud by se jmenoval Základy moderní elektronické komunikace, protože ten současný může být zavádějící. Lze si pod ním představit i tzv. komunikační dovednosti – měkké manažerské dovednosti, což není náplní tohoto kurzu. Další poznámkou je, že v profilu absolventa se vyskytuje kompetence „racionálně ovládá klávesnici“ – tomu by mohl někdo porozumět tak, že se jedná o psaní všemi deseti a přitom se jedná o využívání např. klávesových zkratek apod. Proto navrhuje zpřesnit tento bod, aby nedošlo k omylu. Dále se domnívá, že pojmenování cílové skupiny, pro jakou je program určen by mohlo být více konkrétnější. Co se týká organizace výuky, zde přidává Havlanová poznámku, že by bylo žádoucí stanovit jak bude program časově rozvržen v rámci dne a také jaké bude rozvržení výuky do týdnů. U vstupních předpokladů přidává, že pokud někdo nebude mít přístup na PC či vlastní počítač (nebo přístup na internet), jak je v programu vyžadováno, nemůže plnit samostudium. Toto má však Obchodní akademie ošetřeno tak, že pokud někdo přístup mít nebude, lze za úhradu umožnit přístup ke školním PC. Závěrečné hodnocení Pavlíny Havlanové je hodnocení A, tedy že program doporučuje k realizaci. I Luděk Brožík z Úřadu práce Karlovy Vary u všech bodů ve formuláři volí možnost ANO a ke dvěma přidává svůj komentář s doporučeními. Konkrétně se jedná o organizaci výuky a vstupní předpoklady. K organizaci výuky doplňuje, že v programu je napsáno, že se jedná o prezenční studium v odpoledních nebo večerních hodinách pracovního dne. Ale celkově je forma studia v programu označovaná jako kombinovaná, což je třeba vyjasnit a také se může stát, že ne všichni porozumějí přesně označení kombinovaná forma výuky. Tady musím souhlasit, avšak ústně mi bylo ředitelkou školy potvrzeno, že program byl vyučován prezenční formou. Brožík přidává stejnou poznámku, na jakou upozorňovala i Pavlína Havlanová a to, že by v programu mělo být jasně uvedeno, jak bude výuka časově rozvržena v rámci pracovního dne a přidává, že z hlediska úřadu práce je důležité rozvrhnout výuku do konkrétních dnů. Doporučuje, aby se výuka příliš nenatahovala a soustředila se spíše do kratšího časového období. Výuka by měla probíhat jeden nebo dva dny v týdnu. U vstupních předpokladů se pozastavuje nad stejnou věcí jako Pavlína Havlanová a to podmínka mít vlastní počítač. Tento předpoklad je podle něj pro většinu klientů nesplnitelný a navrhuje, zda 68
VNITŘNÍ DOKUMENT ŠKOLY: Celkové hodnocení programu dalšího vzdělávání (2007)
54
by nebylo možné zakalkulovat do ceny kurzu prostor pro využívání internetu ve škole. V celkovém hodnocení jako klady vyzdvihuje, že program nabízí zájemcům ucelený systém výukových modulů, které pomocí moderní techniky učí široké spektrum administrativních činností tak, aby absolventi programu našli uplatnění v administrativních funkcích. Jako nedostatek uvádí potřebu vlastnit počítač. V závěrečném doporučení volí možnost B, což znamená, že program doporučuje k realizaci po zpracování uvedených připomínek.
5. 11 Cena vzdělávacího programu Při stanovování ceny vzdělávacího programu budu vycházet z kalkulace školy, na jejímž základě také Obchodní akademie fakturovala zprostředkování kurzu společnosti S-COMP CZ. Ta byla dle Dohody o zabezpečení rekvalifikačního kurzu v rámci projektu ESF zodpovědná za zajištění finančních prostředků pro kandidáty vybrané úřadem práce. Celková částka, kterou Obchodní akademie ve své kalkulaci uvádí je 70 831 Kč. Je třeba si uvědomit, že v této částce není zahrnuta odměna 80 000 Kč pro autorský tým, která byla financována z prostředků projektu UNIV. Tabulka č. 6: Cenová kalkulace kurzu Základy moderní komunikace Popis
Množství
Pronájem učebny Spotřeba el. Energie Vodné Teplo Použití počítačů 13 ks x 20,-- Kč/h Mzdové prostředky pro lektory Studijní materiály pro 13 osob x 120,-- Kč za ks
106 106 106 106 106 106 13
Měrná Jednotková Celkem Kč jednotka cena Kč h h h h h h ks
130 5,5 5 3 260 250 120
13 780,00 583 530 318 27 560,00 26 500,00 1 560,00
Zdroj: Vnitřní dokumentace školy
Cenu programu pro jednotlivce zjistíme tak, že částku 70 831 Kč podělíme 13 účastníky, což vychází přibližně na 5 450 Kč. Tato cena by mohla zajímat firmy, které by chtěli vzdělávací program zajistit svým zaměstnancům nebo lidi, kteří by se kurzu chtěli zúčastnit z vlastní iniciativy.
55
5. 12 Zhodnocení programu Podle mého názoru velmi vhodně zvolený program. Ovládání počítače a celková počítačová gramotnost dnes patří k základním požadavkům na trhu práce. Podle ohlasů a zájmu uchazečů můžeme konstatovat, že autorskému týmu se skutečně podařilo připravit program, o který je a bude zájem i v budoucnu. Program je určen pro velmi širokou skupinu administrativních pracovníků, ale může se ho zúčastnit i kdokoliv jiný, protože dnes je s moderní výpočetní technikou částečně spojeno téměř každé zaměstnání. Mezi negativa bych zařadil pouze trochu vyšší cenu kurzu, kdy částka kolem 5 000 Kč nemusí být pro každého akceptovatelná. Zde bych doporučil Obchodní akademii, aby se maximálně snažila využít kapacit učeben, protože při 15 nebo 16 studentech by cena mohla být výrazně nižší.
56
6 CIZÍ JAZYKY PRO UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY – DRUHÝ PROGRAM69 Druhý vzdělávací program se jmenuje Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby. Autorský tým tvoří: Mgr. Donna Dvorak, Mgr. Galina Drdová, Mgr. Petr Fiala a Ing. Lenka Pokludová. Stejně jako program první i zde tým svou činnost konzultuje s ředitelkou školy Ing. Hanou Motyčkovou.
6. 1 Identifikační údaje programu Vzdělávací program se týká jazyků anglického, ruského a německého. Tabulka č. 7: Identifikační údaje programu Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby Název školy
Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary
Adresa školy
Bezručova 17, 360 01 Karlovy Vary
Zřizovatel školy
Karlovarský kraj
Typ právnické osoby
Příspěvková organizace
Název programu dalšího vzdělávání
CIZÍ JAZYKY PRO UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY
Podmínky zdravotní způsobilosti
Žádné
uchazeče Forma studia
Prezenční
Vstupní požadavky na uchazeče
Znalost jazyka na úrovni odpovídající standardu A2 70
Řádná délka studia vzdělávacího
52 hodin
programu
69
CIZÍ JAZYKY PRO UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY (2007), autoři dokumentu Mg. Donna Dvorak, Mgr. Galina Drdová, Mgr. Petr Fiala a Ing. Lenka Pokludová, působí jako učitelé na Obchodní akademii v Karlových Varech. 70 Označení A2 je označení úrovně podle stupnice Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
57
Způsob ukončení dalšího vzdělávání
Závěrečná zkouška
Získaná kvalifikace
Zvýšení jazykových kompetencí
Certifikát
Ano
Zdroj: Vnitřní dokument školy: Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby, 2006
6. 2 Profil absolventa Absolvent najde uplatnění v podnicích se zaměřením na ubytovací a stravovací služby. Díky získaným jazykovým dovednostem a znalostem je schopen běžné konverzace, řešení problémů, poskytnutí informací v rámci svého pracovního zařazení.
6. 3 Pojetí a cíle programu dalšího vzdělávání Cílem vzdělávacího programu je získání odborných jazykových znalostí, a tak zlepšuje postavení absolventů středních škol na trhu práce v oblasti hotelnictví a stravování. Vzdělávací program umožňuje také rozšíření jazykových kompetencí pracovníků již působících v těchto oborech. Program je určen především pro absolventy středních škol a pracovníky v nižších pozicích v rámci ubytovacích zařízení (recepční, provozní pracovníky) a stravovacích zařízení (číšníky, servírky, stravovací referenty). Jazyková příprava účastníka kurzů postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby byl absolvent kurzu v cizím jazyce schopen: •
jednat se zákazníky na recepci (rezervace a registrace v hotelu),
•
poskytnout informace hostům o místních zajímavostech a kulturně-sportovním vyžití,
•
popsat složení hotelového a restauračního personálu včetně jeho kompetencí a náplně práce,
•
popsat různé typy ubytovacích zařízení a rozdělení do kategorií,
•
popsat hotelové vybavení a nabízené služby,
•
vyřizovat korespondenci (objednávky, potvrzení o platbě, atd.) dopisem, e-mailem, faxem,
•
řešit stížnosti, problémy a zvláštní požadavky hotelových klientů a návštěvníků gastronomických zařízení,
•
přiměřeně jednat s hosty s ohledem na zemi jejich původu, 58
•
pohotově vyřizovat telefonáty a přiměřeně reagovat na vzniklé situace během telefonátu,
•
vyřizovat finanční pohledávky (výměnu peněz, vysvětlení naúčtovaných služeb, forma platby),
•
přijímání objednávek v restauraci s vysvětlením nabídky jídelního lístku a místních specialit.
6. 4 Organizace výuky Vzdělávací program je rozdělen do 4 samostatných modulů s názvy: •
Cizí odborný jazyk,
•
Cizí jazyk pro stravovací služby,
•
Cizí jazyk pro ubytovací služby,
•
Cizí jazyk pro ucházení se o nové zaměstnání.
Program lze absolvovat v celém rozsahu všech čtyř modulů, nebo lze absolvovat jednotlivé moduly, popř. jejich kombinace. Volba jednotlivých modulů závisí na požadavcích uchazečů kurzu, případně objednavatele kurzu. Každému z účastníků bude po úspěšném absolvování jednotlivých modulů nebo celého vzdělávacího programu vystaveno osvědčení o absolvování modulu respektive absolvování vzdělávacího programu. Doporučené termíny pro výuku jsou vztaženy k měsícům mimo hlavní lázeňskou sezónu, tedy listopad-prosinec nebo únor-březen. Doporučené časové rozvržení kurzu je 2 x 45 minut, jednou nebo dvakrát týdně. Účastníkům kurzu budou k dispozici vybavené jazykové učebny, učebny vybavené televizorem, videem a magnetofony. Dále pak počítačovou učebnou s odpovídajícím softwarem.
6. 5 Metodické postupy (strategie výuky) Výuka v kurzech bude pojata lektorem formou výkladu nového materiálu, nové slovní zásoby, cvičení k probírané problematice a formou situačních rozhovorů, kde si účastníci kurzu v praxi ověří své nabyté znalosti. V jednotlivých modulech budou zařazeny moderní 59
výukové metody a organizační postupy práce, mezi jinými kooperativní metoda práce, projektové vyučování a tvořivá hra.
6. 6 Učební plán Učební plán vzdělávacího programu můžeme vidět na následující tabulce. Stejně jako první program má i tento moduly povinné a povinně volitelné. Pro úspěšné ukončení modulu jsou vždy stanoveny dvě podmínky, a to v závěrečném testu dosáhnout výsledku ve výši alespoň 70% a absolvovat minimálně 75% výuky. Moduly Cizí jazyk pro stravovací služby, Cizí jazyk pro ubytovací služby a Cizí jazyk pro ucházení se o nové zaměstnání jsou podmíněny absolvováním modulu Odborný jazyk. Při výuce všech modulů se bude využívat práce s učebnicí, poslech audio nahrávek, sledování video nahrávek, samostatné práce a rozhovorů. Tabulka č. 8: Učební plán programu Cizí jazyky pro stravovací a ubytovací služby Obchodní akademie, vyšší odborná škola Bezručova 17 cestovního ruchu a jazyková škola s právem 360 01, Karlovy Vary státní jazykové zkoušky CIZÍ JAZYKY PRO STRAVOVACÍ A UBYTOVACÍ SLUŽBY Kód Ukončení Název modulu Hodinová dotace modulu modulu teorie/samostudium/praxe T S Px POVINNÉ MODULY Cizí odborný jazyk Cizí jazyk pro stravovací služby Cizí jazyk pro ubytovací služby
OJ 1.0
20
SJ 1.0 UJ 1.0 CELKEM
12 12 44
ZJ 1.0 CELKEM
8 8
POVINNĚ VOLITELN0 MODULY Cizí jazyk pro ucházení se o nové zaměstnání CELKEM
52
Zdroj: Vnitřní dokument školy: Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby, 2006
60
Závěrečný test a ústní zkouška
6. 6. 1 Modul Cizí odborný jazyk Vstupními předpoklady pro tento modul jsou znalosti cizího jazyka odpovídající standardu A2. Absolventi modulu si rozšíří jazykovou vybavenost a schopnost komunikovat v cizím jazyce v oblasti ubytovacích služeb. Obsahem modulu jsou tyto témata: představování se, peníze, telefonování, jednání, formální a úřední dopisy, výrobky a služby, reklamace, stížnosti, kancelář, počítač, doprava, navigace, město obchody a bezpečnost na pracovišti.
6. 6. 2 Modul Cizí jazyk pro stravovací služby Předpokládanými výsledky tohoto modulu je schopnost komunikace se zákazníky v typických situacích v restauracích a dalších stravovacích zařízeních, ovládnutí slovní zásoby týkající se jídla, pití, přípravy jídla a znalost frází potřebných při obsluze zákazníků. V modulu budou tedy probrány tyto témata: přivítání zákazníka, objednávání, nabízení a doporučování, ceny a měny, předkrmy, polévky, hlavní chody, dezerty, nápoje alkoholické i nealkoholické, teplé a studené, příprava jídla, recepty, počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, nádobí a povolání v rámci stravovacích služeb.
6. 6. 3 Modul Cizí jazyk pro ubytovací služby Účastníci tohoto modulu by měli po jeho absolvování být schopni komunikace s hosty v typických situacích v hotelech a dalších ubytovacích zařízeních, ovládat slovní zásobu týkající se vybavení hotelů a hotelových pokojů a znát fráze potřebné při obsluze hostů. Obsah modulu tvoří tato témata: přivítání hosta, check-in, check-out, rezervace, vybavení hotelu, vybavení pokoje, povolání v rámci ubytovacích služeb, organizační struktury, zprostředkování služeb (objednávání taxi, letenek, atd.), druhy ubytování, vyřizování stížností, potřeby obchodních cestujících, konference.
6. 6. 4 Modul Cizí jazyk pro ucházení se o nové zaměstnání Cílem tohoto modulu je připravit jeho účastníky na komunikaci ústní i písemnou formou při hledání práce a při žádání o nový pracovní post, ovládnutí typických slohových útvarů jako např. Životopis, průvodní dopis, atd.
61
V průběhu modulu budou probírána tato témata: inzeráty, webové stránky nabízející práci v zahraničí, formální dopis a email, osobní dotazníky, průvodní dopis, strukturovaný životopis, životopis Europass, přijímací řízení, pohovory první a druhé kolo, kariéra, postup, vzdělávání a rekvalifikace.
6. 7 Vstupní předpoklady Vstupním předpokladem do kurzu jsou jazykové znalosti a dovednosti na úrovni A2 dle společenského a evropského referenčního rámce. Účastník rozumí frázím a nejběžnější slovní zásobě vztahujících se k oblastem, které se ho bezprostředně týkají. Dokáže pochopit smysl krátkých, jasných, jednoduchých zpráv a hlášení. Je schopen číst jednoduché texty. Dokáže komunikovat při provádění rutinních úkolů vyžadujících jednoduchou a přímou výměnu informací o známých tématech a činnostech.
6. 8 Sociální partneři Vzdělávací program Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby stejně jako první program dva sociální partnery z Karlovarského kraje. Tabulka č. 9: Sociální partneři programu Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby Název sociálního
Kontakt
Jméno hodnotitele
partnera ÚŘAD PRÁCE K. VARY
[email protected] Alice Kalousková
HOTEL KOLONÁDA-
[email protected]
Zbyněk Drda
OTAVA-PATRIA, a.s. Zdroj: Vnitřní dokument školy: Cizí jazyk pro ubytovací a stravovací služby, 2006
6. 9 Hodnocení vzdělávacího programu sociálními partnery 71 Alice Kalousková z Úřadu práce Karlovy Vary u všech bodů uvedených v kapitole 4. 3. 1 označila ANO a u některých bodů přidala komentář. U profilu absolventa uvádí, že je v souladu s požadavky, které vyplývají z analýz Úřadu práce. V poslední době chybí v Karlových Varech znalost ruštiny, většina lázeňských zařízení už je ve vlastnictví Rusů a i
71
VNITŘNÍ DOKUMENT ŠKOLY – Celkové hodnocení programu dalšího vzdělávání (2007).
62
klientela je rusky hovořící. V budoucnosti by mělo smysl připravit takovýto program i pro prodavače. Dále u profilu absolventa navrhuje doplnění o konkrétní výčet profesí (číšník, kuchař atd.), protože například i na kuchaře jsou kladeny jazykové nároky a to především ve smyslu komunikace s manažery podniků, kteří jsou často cizinci. Co se týče organizace výuky i zde Alice Kalousková dává doporučení: výuka je časově naplánovaná mimo lázeňskou sezónu, což je dobré vzhledem k zaměstnavatelům. Je třeba rozlišovat mezi dvěma druhy rekvalifikace. U tzv. zaměstnavatelské se organizace kurzu musí podřizovat potřebám zaměstnavatele, u rekvalifikace klientů ÚP je to jiné, protože ti mají mít čas kdykoliv. Z hlediska místa výuky doporučuji být mobilní, umět přijít na pracoviště zaměstnavatele. Atraktivitu programu by jistě zvýšilo, pokud by autoři uvedli možnost, že výuka může být v případě zájmu na pracovišti klienta. U vstupních předpokladů poznamenává, že pracovníci ze starší generace by mohli mít s definovanou vstupní úrovní A2 problémy. U způsobů hodnocení jednotlivých modulů doporučuje vzhledem k tomu, co se má absolvent naučit, u modulu cizí jazyk pro ucházení se o nové zaměstnání zařadit do způsobu ukončení i písemnou práci – například životopis v cizím jazyce. Jako závěrečné hodnocení Alice Kalouskové zvolila možnost A, tedy program doporučuje k realizaci. Zbyněk Drda také u všech bodů zvolil možnost ANO, popřípadě ANO s komentářem. U organizace výuky doporučuje nechat otevřený počet hodin podle složení účastníků kurzu a směřovat průběh kurzu do léčebné mimosezóny. K jednotlivým modulům pouze doplňuje, že ústní zkouška vyhovuje a že je třeba účastníky připravit na řešení krizových situací a umět řešit konfliktní situace, spory, fráze. Celkově program hodnotí Zbyněk Drda kladně. Pokud bude program realizován ve spolupráci s úřadem práce, tak má šanci na úspěch. Jako nedostatky zmiňuje, že lektor školy, učitel je vázán svou vytížeností v pracovní době a případní externí lektoři by se mohli plně přizpůsobit klientovi co se týče časového harmonogramu. Závěrečné doporučení zní A – tedy program doporučuje k realizaci.
6. 10 Cena vzdělávacího programu Cena tohoto programu je opět stanovena na základě stejné kalkulace jako u předcházejícího programu. Cena je nižší, protože v porovnání s prvním programem, který trval 106 h, je pro tento program naplánována časová náročnost na 52 h. Cena je v kalkulaci stanovena na 20 462 Kč. K této částce je nutné připočítat přibližně 300 Kč/osobu za studijní materiály.
63
V druhém kurzu je nutné počítat s větším množstvím studijních materiálů, než tomu bylo u programu prvního. Proto i částka je více než dvojnásobná. Tabulka č. 10: Cenová kalkulace programu Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby Popis
Množství
Měrná jednotka
52 52 52 52 52
h h h h h
Pronájem učebny Spotřeba el. Energie Vodné Teplo Mzdové prostředky pro lektory
Jednotková cena Kč 130 5,5 5 3 250
Celkem Kč 6 760,00 286 260 156 13 000,00
Zdroj: Vnitřní dokumentace školy
Pokud budeme počítat s 13 účastníky, jak tomu bylo v prvním kurzu, tak cena pro jednotlivce vychází přibližně na 2 000 Kč. Domnívám se, že cena je celkem přijatelná, a proto bych kurz doporučil firmám v regionu, které by ho mohly například nabídnout svým zaměstnancům jako jednu z forem firemního vzdělávání.
6. 11 Zhodnocení programu Myslím si, že kurz Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby je autorským týmem speciálně koncipován pro karlovarský region. V regionu je značná poptávka alespoň po základní znalosti jazyků německého nebo ruského a to je přesně to, co tento vzdělávací program účastníkům nabízí. Domnívám se, že o tento kurz bude zájem i ze strany zaměstnavatelů, konkrétně ze strany lázeňských domů a hotelů. Dnes už je téměř běžné poskytovat zaměstnancům firmy v rámci benefitů jazykové vzdělávání a tento program by mohl být pro firmy ideálním řešením. Celkem přijatelná se zdá i cena kurzu. Myslím si, že Obchodní akademie může s kurzem počítat i do budoucna, protože jazykové znalosti a dovednosti představují dnes na trhu práce jeden ze základních požadavků u jakékoliv profese.
64
7 VÝZKUM - ANALÝZA VSTUPNÍCH A VÝSTUPNÍCH DOTAZNÍKŮ Empirickou částí práce je analýza vstupních a výstupních dotazníků, které byly vyplněny absolventy kurzu. Bohužel v období výzkumu 72 byl na Obchodní akademii otevřen pouze vzdělávací program Základy moderní komunikace, proto zkoumaný vzorek nebude tak početný, jak jsem v úvodu práce očekával. Objektem výzkumu jsou účastníci výše zmiňovaného vzdělávacího kurzu.
7. 1 Vstupní dotazníky Z celkového počtu 13 absolventů se vstupního dotazníkového šetření zúčastnilo 11 osob. Celkem mě překvapila hned úvodní otázka, ze které vyplývá, že všech 11 účastníků kurzu jsou zástupci ženského pohlaví. Odpovědi na jejich věkové rozmezí nám ilustruje následující tabulka. Graf č. 1: Věkové rozmezí účastníků kurzu Základy moderní komunikace
Počet respondentů v %
Věkové rozmezí respondentů 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 do 20ti let
20 až 30 30 až 40 40 až 50 50 let a let let let více Věkové rozmezí
Zdroj: Vlastní výzkum
Je patrné, že kurzu se účastní především osoby starší 50 let, kterých bylo 6 a lidé ve věku od 40 do 50 let, kteří byli 3. Tento výsledek se dal očekávat, protože jedním z účelů vzdělávacích
72
Kurz probíhal od 10. září do 31. října 2007.
65
programů je podpora zaměstnanosti a zvyšování kvalifikace u rizikových skupin obyvatelstva, mezi které osoby starší 40, respektive 50 let jednoznačně patří. OTÁZKA Č. 1 Jak jste se o kurzu dozvěděl(a)? Účastníci se o kurzu z převážné míry dozvěděli prostřednictvím Úřadu práce v Karlových Varech. Tuto odpověď zvolilo 9 respondentů. Jedna účastnice se o programu dozvěděla z novin, televize či rádia a jedna se zvolila možnosti jiné a jako specifikaci uvedla, že se sama informovala na ÚP 73 . Graf č. 2: Odpovědi na otázku – Jak jste se o kurzu dozvěděl(a)? Jak jste se o kurzu dozvěděl(a)?
Počet respondentů
10 8 6 4 2 0 a)
b)
c) Odpověď
a) na úřadě práce b) od zaměstnavatele c) z novin, časopisu, televize, rádia d) od známého e) jiné Zdroj: Vlastní výzkum
73
ÚP – Úřad práce
66
d)
e)
OTÁZKA Č. 2 Účastnil(a) jste se již někdy v minulosti podobného kurzu? Z odpovědí vyplývá, že o vzdělávací programy je zájem jak ze strany lidí, kteří již s podobnými kurzy mají zkušenosti, tak ze strany lidí, kteří s kurzem takového druhu nepřišli nikdy do styku. Mezi účastníky jsou tedy z 55% lidé, kteří již podobnou zkušenost mají, naproti tomu 45% lidí žádnou zkušenost neudává. Graf č. 3: Odpovědi na otázku – Účastnil(a) jste se někdy podobného kurzu?
Účastnil(a) jste se někdy podobného kurzu?
45% ano 55%
ne
Zdroj: Vlastní výzkum
OTÁZKA Č. 3 Zdá se Vám cena za kurz přiměřená? Bohužel z odpovědí na třetí otázku nelze získat informace, které jsem při její formulaci zamýšlel. Otázka bylá původně koncipovaná s úmyslem, že účastníci budou s cenou kurzu seznámeni, avšak z odpovědí vyplynulo, že 10 lidí z 11 cenu kurzu neumí posoudit. Těmto lidem vzdělávací program hradí Úřad práce, a proto s jeho cenou nejsou seznámeni. Pouze jeden respondent odpověděl, že se mu zdá cena přiměřená. Tato otázka by měla opodstatnění u lidí, kteří by si kurz hradili ze svých zdrojů nebo pro zaměstnance, kterým by kurz hradil zaměstnavatel.
67
OTÁZKA Č. 4 Jak je placen kurz? Na tuto otázku odpovědělo všech 11 respondentů stejně a to, že kurz jim platí Úřad práce. Čtvrtou otázku jsem takto formuloval proto, že vzdělávací kurzy mohou být placeny jak úřadem práce, tak i například zaměstnavatelem či samostatnou fyzickou osobou. OTÁZKA Č. 5 Co Vás přesvědčilo k tomu, aby jste se kurzu zúčastnil(a)? Graf č. 4: Odpovědi na otázku – Co Vás přesvědčilo se kurzu zúčastnit? Co Vás přesvědčilo k tomu se kurzu zúčastnit? 9 8 7 6 Počet 5 respondentů 4 3 2 1 0
a)
b)
c)
d)
e)
Odpověď
a) získanými znalostmi si zlepším postavení na trhu práce b) zaměstnavatel mi doporučil se ho zúčastnit c) absolvování kurzu mi umožní být v práci efektivnější d) náplň kurzu je zajímavá e) jiné Zdroj: Vlastní výzkum
V otázce č. 5 byla nejčastěji zvolena možnost a), to znamená, že účastníci programu se domnívají, že kurz a znalosti v něm nabyté jim pomohou zlepšit si postavení na trhu práce. Možnosti b) a e) nebyly zvoleny ani jednou a u možností c) a d) registruji jednu odpověď. Z jednoznačné převahy možnosti a) můžeme soudit, že účastníkům kurzu připadá náplň programu vhodná a jsou spokojeni i se zaměřením programu. Autorský tým tedy splnil svůj úkol vzbudit mezi uchazeči zájem. Jeden respondent ještě připsal poznámku k této otázce, a to že na úřadě práce nebyl pro středoškoláky v rekvalifikačních kurzech až zas takový výběr a že tento kurz byl pro něj vlastně jediný, který připadal v úvahu. Tato poznámka mi nepřijde zcela relevantní, protože jak jsem zmiňoval v bodě 3. 2, tak škol v Karlovarském kraji, které se do projektu UNIV zapojily je 11 a z toho každá vytvořila minimálně dva vzdělávací 68
programy. Jediné vysvětlení je, že by některé školy své programy ještě neměly kompletně připravené. Ale to by se postupem času určitě mělo změnit. OTÁZKA Č. 6 Myslíte si, že zaměření kurzu odpovídá poptávce lidí na trhu práce? Graf č. 5: Odpovědi na otázku – Odpovídá zaměření kurzu poptávce lidí na trhu?
Počet respondentů v %
Odpovídá zaměření kurzu poptávce lidí na trhu práce? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% ano
spíše ano
spíše ne
ne
neumím posoudit
Odpověd
Zdroj: Vlastní výzkum
Je patrné, že mezi účastníky převládá s kurzem spokojenost. Více než 15% respondentů odpovědělo že zaměření kurzu plně odpovídá poptávce lidí na trhu práce a více než 35% zvolilo možnost spíše ano. Škoda u odpovědí respondentů, co zvolili možnost neumím posoudit, zde bych se musel individuálně dotázat každého z nich a zjistit, z jakého důvodu neumí nebo nechtějí na otázku odpovědět konkrétněji.
OTÁZKA Č. 7 Bylo pro Vás důležité při rozhodování o účasti v kurzu jméno a dobrá pověst školy, která kurz pořádá? Odpovědi na tuto otázku byly pro mě velmi důležité, protože jsou úzce spjaty se čtvrtou hypotézou, kterou jsem si stanovil v úvodu.
69
Graf č. 6: Odpovědi na – Byla pro Vás při výběru kurzu důležitá dobrá pověst školy, která kurz pořádá?
Počer respondentů v %
Byla pro Vás při výběru důležitá dobrá pověst školy, která kurz pořádá? 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% ano
spíše ano
spíše ne
ne
neumím posoudit
Odpověď
Zdroj: Vlastní výzkum Z odpovědí vyplývá jasný signál, že pro účastníky při výběru kurzu hrála prestiž školy a její dobrá pověst velkou roli. Pro možnosti ano a spíše ano bylo v součtu více jak 70% všech respondentů. OTÁZKA Č. 8 Zúčastnil(a) byste se rád(a) v budoucnu i jiného kurzu? Na tuto otázku jsem očekával jednoznačnou odpověď, i když jsem tuto svou domněnku nezařadil mezi hypotézy. Domnívám se, že cílem každého z nás, ať už zaměstnaných či nezaměstnaných by mělo být neustále zvyšování kvalifikace. Graf č. 7: Odpovědi na otázku – Zúčastnil byste se rád v budoucnu i jiného kurzu? Zúčastnil(a) byste se rád(a) v budoucnu i jiného kurzu?
18% 0%
ano ne neumím posoudit 82%
Zdroj: Vlastní výzkum 70
Jak je vidět, tak odpovědi potvrdily mou hypotézu, kdy více než 80% všech účastníků by se v budoucnu rádo zúčastnilo dalšího kurzu. OTÁZKA Č. 9 Uveďte zaměření nebo název kurzu, o který byste měl(a) zájem. Devátá otázka byla podmíněná kladnou odpovědí na otázku předcházející. Proto tedy registruji pouze 9 odpovědí. Zaměření a oblast kurzů, o které by měli lidé zájem se různí, proto zde přikládám souhrn odpovědí. Respondenti projevili zájem o tyto kurzy: •
jazykový kurz – německý a ruský jazyk označili 2 respondenti 74 ,
•
sociální asistent,
•
kurz podvojného účetnictví označili 4 respondenti,
•
digitální fotografie, práce s filmem, střih, 75
•
psaní na stroji, jazykové kurzy.
Pro některé oblasti, které jsou mezi uchazeči žádané, se vzdělávací programy budou otvírat jinými školami v rámci regionu. Ostatní odpovědi mohou posloužit jako možná inspirace do budoucna. OTÁZKA Ć. 10 Je něco, čím byste kurz Základy moderní komunikace doplnil(a) a co Vám v jeho náplni chybí? Poslední otázka byla víceméně dobrovolná a i tak k ní respondenti přistupovali. Často projevovali názor, že na otázku odpoví po skončení kurzu nebo, že jim doposud nic v kurzu neschází. V jedné odpovědi bylo uvedeno, že součástí kurzu by mohla být i výuka psaní na stroji všemi deseti. Bohužel pokud se zamyslíme nad délkou kurzu, která trvá maximálně jeden semestr, spíš však jeden až dva měsíce, tak se domnívám, že tato připomínka nemůže být akceptovaná, protože výuka psaní na stroji je záležitostí dlouhodobějšího tréninku.
74
Podobný kurz by chtěla otevřít i Obchodní akademie, ale kvůli nízkému počtu zájemců na podzim 2007 nebyl otevřen. 75 Tento kurz by měl být otevřen SOŠ pedagogickou, gymnáziem a vyšší odbornou školou Karlovy Vary a měl by se jmenovat Základy práce s profesionálními grafickými programy.
71
7. 2 Výstupní dotazníky Výstupního dotazníkového šetření se zúčastnilo všech 13 úspěšných absolventů vzdělávacího programu Základy moderní komunikace. OTÁZKA Č. 1 Splnil tento program Vaše očekávání? Graf č. 8: Odpovědi na otázku – Splnil tento program Vaše očekávání?
Splnil tento program Vaše očekávání? 50% 45% 40% 35% Počet 30% respondentů v 25% 20% % 15% 10% 5% 0%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
neumím posoudit
Odpověď
Zdroj: Vlastní výzkum Jak je patrné z grafu č. 8 vzdělávací program Základy moderní komunikace můžeme hodnotit velmi kladně. Téměř 85% absolventů bylo s programem spokojeno, což je na první vzdělávací program, který škola zajišťovala, velmi slušný výsledek. OTÁZKA Č. 2 Domníváte se, že využijete znalostí a dovedností získaných v tomto programu ve své práci? Tato otázka byla zamýšlena pro zaměstnance, kterým by kurz zprostředkoval zaměstnavatel. Bohužel v mém případě se kurzu zúčastnili lidé, kteří jsou v této chvíli nezaměstnaní a tento kurz jim měl posloužit jako rekvalifikační. Proto se i v odpovědích často objevovala možnost neumím posoudit.
72
Graf č. 9: Odpovědi na otázku – Domníváte se, že využijete znalostí a dovedností získaných v tomto programu ke své práci? Využijete získaných znalostí a dovedností ve své práci?
23%
ano
38%
spíše ano spíše ne ne neumím posoudit
0% 8%
31%
Zdroj: Vlastní výzkum Nyní následuje blok otázek, které byly vytvořené se záměrem zjistit kvalitu výuky z pohledu pedagogických schopností a dovedností a také přístupu jednotlivých učitelů. Cílem bylo zajistit zpětnou vazbu pro vedení školy týkající se vhodnosti pedagogů, kteří byli vybráni pro daný program. Ředitelka školy mi sdělila, že vzdělávací program byl zcela pokryt učiteli Obchodní akademie a že nebylo třeba využívat služeb externích odborníků. OTÁZKA Č. 3 Probíhala výuka ve Vaší skupině zajímavým způsobem? Graf č. 10: Odpovědi na otázku – Probíhala výuka ve Vaší skupině zajímavým způsobem?
Počet respondentů v %
Probíhala výuka zajímavým způsobem? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% ano
spíše ano
spíše ne Odpověď
Zdroj: Vlastní výzkum 73
ne
neumím posoudit
OTÁZKA Č. 4 Dostal(a) jste dostatek prostoru pro dotazy? U čtvrté otázky je z odpovědí znát jasný signál, kdy 8 účastníků zvolilo možnost ano a 5 jich označilo odpověď spíše ano. Kvůli jednoznačnosti a přehlednosti odpovědí je nebudu ani graficky znázorňovat. OTÁZKA Č. 5 Mohl(a) jste něco sám(a) navrhnout nebo vytvářet během výuky? Graf č. 11: Odpovědi na otázku – Mohl(a) jste něco sám(a) navrhnout nebo vytvářet během výuky? Mohl(a) jste něco během výuky sám(a) navrhnout? 40% 35% 30% 25% Počet 20% respondentů v % 15% 10% 5% 0%
ano
spíše ano
spíše ne
ne
neumím posoudit
Odpověď
Zdroj: Vlastní výzkum OTÁZKA Č. 6 Reagovali učitelé individuálně na Vaše dotazy, problémy, potřeby? Sedm z celkových třinácti účastníků odpovědělo ano a šest zvolilo odpověď spíše ano. Tedy můžeme říct, že učitelé během vzdělávacího programu byli vstřícní a otevření jakýmkoliv dotazům a respektovali potřeby všech účastníků a snažili se vyhovět jakýmkoliv problémům. Pro samotnou školu je takové hodnocení velmi dobré a jistě i motivující do dalších programů. OTÁZKA Č. 7 Vyhovoval Vám způsob výuky? Prostřednictvím těchto odpovědí chtěla škola i já zjistit, zda bylo vhodně zvoleno organizační schéma pro tento vzdělávací program. Nemusí být vždy jednoduché najít rovnováhu mezi
74
teorií, praktickými hodinami a samostudiem. Jak se to podařilo Obchodní akademii můžeme vyčíst z následujícího grafu. Graf č. 12: Odpovědi na otázku – Vyhovoval Vám způsob výuky?
Počet respondentů v %
Vyhovoval Vám způsob výuky? 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% ano
spíše ano
spíše ne
ne
neumím posoudit
Odpověď
Zdroj: Vlastní výzkum Více než 60 % účastníků je se způsobem výuky spokojeno. Inspirující pro školu může být přibližně 20% nespokojených respondentů. Bohužel nemůžeme vědět, jaký důvod je přiměl takto odpovědět. Stálo by možná za uváženou zda například neubrat hodinovou dotaci v teorii a neposílit naopak praktickou část. OTÁZKA Č. 8 Co pro Vás představuje nejčastěji překážku v dosahování lepších výsledků v programu? Graf č. 13: Odpovědi na otázku – Co pro Vás představuje nejčastěji překážku v dosahování lepších výsledků v programu? Co Vám nejčastěji brání v dosahování lepších výsledků? 4 3,5 3 2,5 Počet 2 respondentů 1,5 1 0,5 0
a)
b)
c) Odpověď
a) vlastní neochota b) nedostatek času c) přílišná náročnost modulů d) špatné podmínky doma e) nic Zdroj: Vlastní výzkum
75
d)
e)
Z odpovědí na otázku č. 13 je zřejmé, že nejčastějším problémem, který zabraňuje účastníkům dosahování lepších výsledků je nedostatek času a špatné podmínky doma. Čtyři respondenti také odpověděli, že jim nic nebrání. Špatné podmínky doma budou nejčastěji asi spojeny s nekvalitním či nedostatečným PC vybavení. OTÁZKA Č. 9 Jak hodnotíte následující faktory (známkujte 1-5 jako ve škole): 1. Kvalita výuky 2. Odbornost učitelů 3. Výběr modulů 4. Obsah modulů 5. Časová dotace 6. Materiální vybavení. Tabulka č. 11: Přehled odpovědí na otázku – Jak hodnotíte následující faktory? Průměr
Kvalita výuky Odbornost učitelů Výběr modulů Obsah modulů Časová dotace Materiální vybavení
1,56 1,37 2,04 1,94 2,24 2,75
Zdroj: Vlastní výzkum
Nejlepší známkou 1,37 byla respondenty ohodnocena odbornost učitelů, což potvrzuje i odpovědi z minulých otázek, kdy byli pedagogové a jejich přístup hodnoceni velmi pozitivně. Za zmínku jistě stojí i známka 1,56 za kvalitu výuky. I zde se není čemu divit, protože kvalita výuky je úzce spjata s odborností učitelů. Velmi pěkné známky získal obsah modulů, výběr modulů i časová dotace. Nejhůře dopadlo materiální vybavení. Na materiální vybavení se můžeme dívat z pohledu školní vybavenosti PC nebo z pohledu domácí vybavenosti jednotlivých účastníků. Myslím si, že nespokojenost bude spíš u druhého případu, protože jak jsem se mohl přesvědčit, tak PC vybavení Obchodní akademie je na velmi vysoké úrovni.
76
OTÁZKA Č. 10 Jaké změny byste navrhoval(a)? V této otázce převažovala odpověď nic. Jedna účastnice zopakovala svou výtku ze vstupního dotazníku, že by součástí kurzu mohla být i výuka psaní na stroji všemi deseti. Tento problém už jsem v jiné části své práce vysvětloval a tak se k němu již nebudu vracet. V jednom návrhu se objevilo doporučení, že by bylo lepší věnovat se víc praktickým cvičením a méně teoretickým záležitostem. Jeden respondent navrhuje větší časovou dotaci pro modul MS Excel, kde by se rád o tomto programu dozvěděl ještě víc, než bylo probráno.
77
8 VYHODNOCENÍ PLATNOSTI HYPOTÉZ Cílem empirické části bylo zjistit některé informace o účastnících, jejich spokojenosti a také získat zpětnou vazbu, která může být přínosná pro Obchodní akademii. Zpětná vazba může poodhalit, kde má škola ještě rezervy a co může do budoucna zlepšit a naopak zjistit, v čem škola a její pedagogové obstáli a s čím byli absolventi spokojeni. Z empirické části budu také nejčastěji vycházet při vyhodnocení hypotéz, které jsem si v úvodu stanovil. H1: „O vzdělávací programy bude zájem především mezi lidmi, kteří mají s celoživotním vzdělávání již nějakou zkušenost.“ Platnost první hypotézy bych mohl stanovit tak 50 na 50. Z dotazníků totiž vyplynulo, že mezi účastníky kurzu byli z 55% lidé, kteří již zkušenost s podobnými kurzy mají, naproti tomu pro 45% lidí to byl první kurz tohoto druhu, který absolvovali. Výsledky mohou být ovlivněny tím, že projekt UNIV je teprve na začátku a tudíž stále ještě dost programů se nerozběhlo. Domnívám se však, že za rok nebo dva bude situace zcela jiná a osob, kteří budou mít s kurzy již alespoň minimální zkušenost bude minimálně 65%. H2: „Mezi uchazeči bude o vzdělávací programy zájem, protože to pro ně představuje unikátní možnost, jak si zlepšit kvalifikaci a postavení na trhu práce.“ Při hodnocení druhé hypotézy vycházím z odpovědí na otázku, co přesvědčilo účastníky se kurzu zúčastnit. Mezi odpověďmi drtivě převážila ta, že získanými znalostmi si účastníci zlepší postavení na trhu práce. To znamená, že hypotéza č. 2 se na 100% potvrdila. Získat odpověď na otázku, zda bude o vzdělávací programy zájem či nikoliv chce delší dobu zkoumání, ale v současnosti si myslím, že projekt UNIV vzbudil ať už mezi školami, tak i mezi veřejností zájem. Ve své práci jsem zmiňoval, že v Karlovarském kraji se připravuje přibližně 25 vzdělávacích programů, což při velikosti kraje je významný počet. Domnívám se, že trend bude směřovat spíš k přecházení od kvantity ke kvalitě kurzů. Školy se ze svých prvním programů zcela jistě ponaučí a do budoucna budou své kurzy zkvalitňovat a vylepšovat. H3: „Při tvorbě programů budou muset školy přihlížet ke specifikům a charakteristikám jednotlivých krajů.“ Pro vyhodnocení této hypotézy nepůjdu do dotazníkového šetření, ale podívám se do jiné části mé práce, konkrétně to je bod 3. 2, kde přináším přehled všech vzdělávacích programů 78
v Karlovarském kraji. Mezi základní charakteristiky kraje patří lázeňství a příhraniční oblast s Německem. S tím pak souvisí i zaměření kurzů, kdy je velký důraz kladen na znalosti cizích jazyků. U některých programů je vidět jejich propojení s lázeňstvím, respektive cestovním ruchem, což opět tuto hypotézu potvrzuje. Domnívám se tedy, že i tato hypotéza se v průběhu práce potvrdila. H4: „Účastníky bude při rozhodování o kurzu ovlivňovat jméno a pověst školy v regionu.“ Z dotazníkových odpovědí na otázku, zda pro účastníky byla při výběru kurzu důležitá dobrá pověst školy, která kurz pořádá, budu posuzovat splnění či vyvrácení mé poslední hypotézy. Pro možnost ano či spíše ano se v otázce přiklonilo více jak 70% dotázaných, což je číslo na základě kterého lze prohlásit, že i tato hypotéza se potvrdila. Obchodní akademii můžeme podle mého názoru řadit v regionu k těm více prestižním školám a to koneckonců potvrzuje i to, že její vzdělávací program Základy moderní komunikace byl v Karlovarském kraji v rámci projektu UNIV otevřen mezi prvními.
79
9 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ 9. 1 Celoživotní vzdělávání v EU V úvodu práce jsem se zmiňoval o výzkumu evropského statistického úřadu, podle kterého se v dospělosti v roce 2003 vzdělávalo v EU průměrně 42 procent dospělých. Bližší údaje pro jednotlivé země jsou uvedeny v příloze č. 1. Z výzkumu vyplývá také další zajímavá skutečnost, že mezi zaměstnanými se dalšího vzdělávání účastní 21% dospělých, naproti tomu mezi nezaměstnanými pouze 14%. Zbylých 6% tvoří lidé důchodového 76 věku 77 . Tyto hodnoty mě celkem překvapují, protože se domnívám, že právě další vzdělávání může sloužit jako jeden z nástrojů, jak se mohou nezaměstnaní navrátit do pracovního procesu. V porovnání s výzkumem Evropské komise z roku 1995, z něhož relevantní tabulku uvádím v příloze č. 2, je patrné, že o další vzdělávání se zájem mezi obyvatelstvem téměř zdvojnásobil. V roce 1995 se průměrně v Evropské unii vzdělávalo 22% dospělých. Nejvyšších hodnot dosáhly podobné země jak v roce 2003, tedy Rakousko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nejméně se lidé vzdělávali v Řecku, Itálii nebo Portugalsku. Pokud bychom chtěli porovnat úroveň České republiky z roku 2003, tak stejným hodnotám odpovídají v roce 1995 státy jako Rakousko, Švédsko, Finsko 78 . Můžeme tedy konstatovat, že naše úroveň dalšího vzdělávání je stejná, jako například v Rakousku před deseti lety.
9. 2 Celoživotní vzdělávání v USA Podle údajů portálu Answers.com se v roce 1999 vzdělávalo v USA 46 % dospělých. V 90. letech tedy došlo v USA k poměrně značnému růstu, protože ještě v roce 1991 se v USA vzdělávalo necelých 32 % dospělých. Podle serveru Answers.com bude tento vývoj i nadále pokračovat 79 . Bohužel pro EU nemáme relevantní údaje pro rok 1999, avšak pokud budu vycházet z informací, které známe, dalo by se odhadovat, že v roce 1999 mohl činit průměr EU přibližně 32%, což je o 14% méně než byla úroveň USA. Pokud se ale zaměříme na rychlost růstu, tak v USA úroveň vzrostla za 8 let o přibližně 14 %, kdežto v EU za stejné období vidíme růst o 20 %. Dá se tedy očekávat, že úroveň dalšího vzdělávání se brzy v USA i v EU vyrovná. 76
Inactive population. EUROSTAT PRESS OFFICE, tisková zpráva ze dne 06.09.2005, s. 1. 78 EVROPSKÁ KOMISE: Klíčové údaje o školství v Evropské unii, c1998 79 ANSWERS.COM. EDUCATION ENCYCLOPEDIA. Lifelong learning. c2002 77
80
Celoživotního vzdělávání v USA se týkají i čtvrtá, pátá a šestá příloha. Čtvrtá příloha se věnuje důvodům, které nejčastěji přesvědčí dospělé Američany k účasti na programech dalšího vzdělávání. Nejčastěji se objevuje důvod udržet nebo zlepšit si znalosti a dovednosti (92 %). Přibližně 77% dotázaných zvolilo jako důvod účasti na vzdělávání naučit se kompletně něco nového. Můžeme také vidět, že větší zájem o celoživotní vzdělávání je mezi vícepříjmovými skupinami obyvatel. S touto přílohou úzce souvisí sedmá příloha, kde přináším přehled důvodů, pro které byli ochotni vstoupit dospělí Češi do dalšího vzdělávání. Na prvním místě je očekávání vyššího finančního ohodnocení vykonané práce (57 %), následuje udržení pracovního místa (46 %) a zájem o obor (40 %). Naopak nejméně často byli lidé ochotni pro zmíněný vstup z důvodu změny (14 %) či získání kvalifikace (19 %)80 . Pátá příloha ilustruje, že v roce 2000-2001 bylo v USA podporováno zaměstnavatelem k účasti na dalším vzdělávání 68 % zaměstnanců. Z výzkumu vyplývá, že největší podporu mohou očekávat zaměstnanci s vysokoškolským diplomem pracujících ve společnostech, které mají více než 500 zaměstnanců. V šesté příloze můžeme najít přehled účasti dospělých v USA v letech 1995, 1999 a 2001. Je zřejmé, že participace dospělých na celoživotním vzdělávání neustále roste z přibližně 40% v roce 1995 až k 46% v roce 2001. Velmi zajímavý růst je u kurzů spojených se zaměstnáním, kdy mezi lety 1999 a 2001 je vidět růst o celých 8 procentních bodů. Tato situace může být zapříčiněna jednak neustále zvyšujícím se zájmem o další vzdělávání, ale i například mnohem větší zainteresovaností zaměstnavatelů nabízet další vzdělávání jako jednu z forem benefitů.
80
KUCHAŘ, P. Potřeby a zájmy účastníků dalšího vzdělávání – veřejné mínění – analýza. c2003. s.14.
81
ZÁVĚR Oblasti celoživotního vzdělávání se v současnosti věnuje značná pozornost. V České republice se dále vzdělává přibližně 30% dospělých, což je asi o 10% méně než je tomu v rozvinutých zemích Evropské unie. Já jsem se v diplomové práci zabýval projektem UNIV, který je společně s Národním ústavem odborného vzdělávání zabezpečován MŠMT. Hlavním cílem diplomové práce bylo popsat a analyzovat problematiku tvorby vzdělávacích programů v rámci tohoto projektu na vybrané střední odborné škole, kterou byla Obchodní akademie a vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary. Dílčími cíly bylo provést podrobnější analýzu jednotlivých programů, definování profilů absolventů a možností jejich uplatnění na trhu práce. Hlavní cíl jsem dosáhl prostřednictvím dílčích cílů, kdy jsem pomocí detailní analýzy vzdělávacích programů Základy moderní komunikace a Cizí jazyky pro stravovací a ubytovací služby zjistil, co vše předchází tomu, než vůbec takový program vznikne. Podrobně jsem také popsal vlastní tvorbu vzdělávacích programů se všemi procedurami, které s tímto procesem souvisí. Vyvrácení či potvrzení hypotéz, které jsem si stanovil v úvodu, jsem provedl na základě empirického výzkumu. Ten je podložen dotazníkovým šetřením mezi účastníky kurzu Základy moderní komunikace. Pomocí tohoto výzkumu jsem zjistil zpětnou vazbu od absolventů kurzu, která může být inspirací do budoucna. Součástí práce je také mezinárodní srovnání úrovně dalšího vzdělávání s ostatními státy EU a USA od 90. let 20. století. Projekt UNIV je dlouhodobým projektem. Jako největší přínos mé práce vidím v tom, že může být využita jako návod pro jiné střední školy v České republice, jak úspěšně vytvořit vzdělávací program celoživotního vzdělávání a přiblížit jim, s čím vším se mohou při tvorbě takového programu setkat. Není také zakázáno, aby například stejné programy, které otevřela Obchodní akademie neotevřely i školy z jiné části republiky. Naopak každý program bude veden v centrální evidenci a může sloužit pro ostatní jako možná inspirace.
82
S nejčastějšími problémy jsem se setkával při snaze získat relevantní literaturu k danému tématu. Často jsem využíval jako zdroj informací internetové články a podstatnou část literatury tvoří vnitřní dokumentace Obchodní akademie. Co se týče budoucího vývoje, tak ze strany absolventů byl dán jasný signál, že mají zájem o další programy. Úřad práce v Karlových Varech byl s programem Základy moderní komunikace nadmíru spokojen a uvádí, že se ho bude snažit nabízet i dále. Manažer koordinačního centra dodává, že program byl jedním z prvních v regionu a i přesto prý dosáhl skvělých výsledků. Ředitelka školy mi představila vize školy v oblasti celoživotního vzdělávání. Na jaře roku 2008, nejlépe předtím než začne lázeňská sezóna, by se měl otevřít druhý program školy Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby. Zde se počítá, že o kurz bude zájem především ze strany zaměstnavatelů. Škola by ráda zopakovala úspěšný program Základy moderní komunikace na podzim 2008 a na jaře 2009 opět program Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby. Autorský tým školy již také připravuje další vzdělávací program, který má zatím pracovní název Účetnictví pro neziskové organizace. Myslím si, že projekt UNIV může být úspěšný i v budoucnosti. Domnívám se, že by sloužit jako jeden z nástrojů, jak zvýšit podíl dospělých, kteří se zapojují do celoživotnímu vzdělávání a také jak rozšířit nabídku rekvalifikačních programů na úřadech práce. Klíčové ze strany NUOVu bude vybudovat fungující databázi všech vzdělávacích projektů, ze které by pak školy mohly čerpat informace. Dále se domnívám, že se do projektu zapojí i ostatní kraje České republiky. Z hlediska mezinárodního srovnání je zřejmé, že úroveň dalšího vzdělávání je v zemích EU nižší než v USA, ale zase v Evropě tyto hodnoty mnohem rychleji rostou. Dá se tedy očekávat, že se úroveň dalšího vzdělávání mezi kontinenty v brzké budoucnosti vyrovná.
83
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ LITERATURA BOČKOVÁ, V. Celoživotní vzdělávání – výzva nebo povinnost? 1. vydání: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, 56 s., ISBN 80-244-0155-X. BENEŠ, M. Andragogika, teoretické základy. 2. vydání. EUROLEX BOHEMIA s.r.o., Praha, 2003. 216 s. ISBN 80-86432-23-8. EVROPSKÁ KOMISE. Klíčové údaje o školství v Evropské unii. Přel. Ústav pro informace ve vzdělávání. 1. vydání. Office for Official Publications of the European Communities, 1998. 185 s. Přel. z Key data on education in the European Union ´97. ISBN 80-211-0297-7. MacBEATH, J., SCHRATZ, M., MEURET, D., JAKOBSEN, L. a kol. Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. Přel. J. Mattuš. 1. vydání. Fakta v.o.s., Žďár nad Sázavou, 2006. 225 s. Přel. z Self-evaluation in European Schools. A story of change. ISBN 80-902614-8-5. THE WORLD BANK. Lifelong learning in the global knowledge economy – Challenges for developing countries. The International Bank for Reconstruction and Development, Washington, D.C., 2003. 141 s. ISBN 0-8213-5475-2.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE ANSWERS.COM. EDUCATION ENCYCLOPEDIA. Lifelong learning [online]. c2002, [cit. 2008-02-18]. Dostupný na WWW:
. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. [cit. 2007-12-10]. Dostupný na WWW: . DeBELL, M., MULLIGAN, G. Education statistics quartely – Reasons for Adult´s Participation in Work-Related Courses. National centers for education statistics, USA, [online].
c2003,
[cit. 2008-02-18].
Dostupný
.
84
na
WWW:
EURACTIV.COM. Lifelong learning. [online]. c2007, [cit. 2008-02-17]. Dostupný na WWW: . EUROPEAN COMMISSION. EDUCATION AND LEARNING. Lifelong learning. [online]. c2007,
[cit. 2008-02-10].
Dostupný
na
WWW:
policies/lll/lll_en.html >. EUROSTAT. Statistical Programme of the Commission for the Year 2008. [online]. c2008, [cit. 2008-02-16].
102
s.
Dostupný
na
WWW:
/pls/portal/docs/PAGE/PGP_DS_ABOUTESTAT/PGE_DS_ABOUTESTAT_01/TAB_ESS/2 008-PROGRAMME%20EN.PDF >.
EUROSTAT PRESS OFFICE. In the EU 25, 42% of 25-64 years old participated in learning activities.
[ON-LINE].
c2005,
[cit.
2008-02-09].
Dostupný
na
WWW:
. HELCL, R. Mladá fronta DNES: Školy ztratí třetinu žáků [online]. Střední Morava, c2006, [cit. 2007-10-28].
s.
2.
Dostupný
na
WWW:
2006/11/02/512d2016417b2b0bbc400135bbed3e40.asp >. INFORMAČNÍ
PORTÁL
KARLOVARSKÉHO
KRAJE.
Základní
informace
o
Karlovarském kraji [online]. c2006, [cit. 2008-01-31]. Dostupný na WWW: . KARLOVARSKÝ
KRAJ.
Dlouhodobý
záměr
vzdělávání
a
vzdělávací
soustavy
Karlovarského kraje, [online]. c2008, [cit. 2008-02-20]. 40 s. Dostupný na WWW: . KUCHAŘ, P. Potřeby a zájmy účastníků dalšího vzdělávání – veřejné mínění – analýza. Ústav pro informace ve vzdělávání - projekt Informační systém dalšího vzdělávání v rámci
85
celoživotního vzdělávání pro MŠMT. [online]. c2003, [cit. 2008-02-22].
21 s.
Dostupný na WWW: < http://www.uiv.cz/soubor/478 >. KWANG, K., HAGEDORN, M. C., WILLIAMSON, J., CHAPMAN, CH. Education statistics quartely – Participation in Adult Education and Lifelong Learning. National centers for
education
statistics,
USA,
[online].
c2001,
[cit. 2008-02-20].
Dostupný na WWW: < http://nces.ed.gov/programs/quarterly/vol_6/6_4/6_1.asp#5>. MĚŠŤANOVÁ, Petra. Dospělí Češi nemají motivaci se dál vzdělávat. ISEA. 20. 9. 2005 [online].
[cit.
2007-01-12]
Dostupný
na
WWW:
?operation=display&id=384>. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Dokumenty. [online]. c2006, [cit. 2008-02-11], Dostupný na WWW: . MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Strategie celoživotního učení ČR. Praha. [online]. c2007, [cit. 2008-02-10]. 78 s. Dostupný na WWW: . NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ. Vzdělávací nabídka škol v rámci projektu
UNIV.[online].
c2006,
[cit. 2007-11-24].
Dostupný
na
WWW:
. NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY. Podpora celoživotnímu vzdělávání. [online]. Právo,
c2005,
[cit. 2008-02-02].
Dostupný
na
WWW:
2005/11/02/b25356790bcc8862dd552066e4645357.asp>. OECD. Alternative approaches to financing lifelong learning – country report – Czech Republic.
[online].
c1999,
[cit. 2007-12-17].
.
86
83
s.
Dostupný
na
WWW:
UNIV
–
PORTÁL
PROJEKTU
UZNÁVÁNÍ
VÝSLEDKŮ
NEFORMÁLNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMÁLNÍHO UČENÍ. [online]. c2005, [cit. 2007-10-02]. Dostupný na WWW: < http://www.univ.nuov.cz/index.php?r=67>. POLICY BRIEF OECD: Lifelong learning. [online]. c2004, [cit. 2008-02-15]. 8 s. Dostupný na WWW: < http://www.oecd.org/dataoecd/17/11/29478789.pdf >. ŠŤASTNOVÁ, P. Pojetí celoživotního vzdělávání. Teoretická studie. [online]. c2002, [cit. 2008-02-16]. 40 s. Dostupný na WWW: < http://www.uiv.cz/soubor/490 >.
VARHANÍK, J. server Ucitelske-listy.cz: Kantoři se učili, jak správně vzdělávat dospělé [online].
c2006,
[cit. 2008-01-11].
Dostupný
na
WWW:
<
http://www.ucitelske-
listy.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=102897&CAI=2155 >. WIKIPEDIA – THE FREE ENCYCLOPEDIA. [online]. c2007, [cit. 2007-11-11], Dostupný na WWW: . ZUNTYCH, Z. server Vzdelavani.iHNed.cz: Na vzdělávacích projektech školy vydělají [online]. c2007, [cit. 2007-12-11]. Dostupný na WWW: .
OSTATNÍ ZDROJE BROŽÍK, L. Celkové hodnocení programu dalšího vzdělávání. Vnitřní dokument Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary, 2007. DRDA, Z. Celkové hodnocení programu dalšího vzdělávání. Vnitřní dokument Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary, 2007. DVORAK, D., DRDOVÁ, G., FIALA, P., POKLUDOVÁ, L. Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby. Vnitřní dokument Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary, 2006. 87
FILIPOVÁ, J., ADAMEC, L., CAPEK, M., NĚMCOVÁ, R. Základy moderní dokumentace. Vnitřní dokument Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary, 2007. HAVLANOVÁ, P. Celkové hodnocení programu dalšího vzdělávání. Vnitřní dokument Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary, 2007. KALOUSKOVÁ, A. Celkové hodnocení programu dalšího vzdělávání. Vnitřní dokument Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary, 2007.
88
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CAD
Computer-aided design
CAM
Computer-aided manufacturing
CNC
Computed numerical control
ČSMML
Česká společnost pro manipulaci s materiálem – logistiku
ČSN
Česká státní norma
ECDL
European Computer Driving Licence
ISŠ
Integrovaná střední škola
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NUOV
Národní ústav odborného vzdělávání
NC
Numerical control
OA a VOŠ
Obchodní akademie a vyšší odborná škola
OBK
Obchodní korespondence
PLC
Programmable Logic Controller
SIPVZ
Státní informační politika ve vzdělávání
SOŠ
Střední odborná škola
SOU
Soukromé odborné učiliště
SPŠ
Střední průmyslová škola
UNIV
Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení
89
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Nezaměstnanost podle krajů k 31.3. 2007 ..........................................................32 Tabulka č. 2: Průměrná hrubá měsíční mzda podle krajů ČR v roce 2005 a 2006...................34 Tabulka č. 3: Identifikační údaje programu Základy moderní komunikace.............................47 Tabulka č. 4: Učební plán .........................................................................................................51 Tabulka č. 5: Sociální partneři programu Základy moderní komunikace ................................53 Tabulka č. 6: Cenová kalkulace kurzu Základy moderní komunikace.....................................55 Tabulka č. 7: Identifikační údaje programu Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby....57 Tabulka č. 8: Učební plán programu Cizí jazyky pro stravovací a ubytovací služby ..............60 Tabulka č. 9: Sociální partneři programu Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby .......62 Tabulka č. 10: Cenová kalkulace programu Cizí jazyky pro ubytovací a stravovací služby ...64 Tabulka č. 11: Přehled odpovědí na otázku – Jak hodnotíte následující faktory?....................76
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Věkové rozmezí účastníků kurzu Základy moderní komunikace ............................65 Graf č. 2: Odpovědi na otázku – Jak jste se o kurzu dozvěděl(a)? ...........................................66 Graf č. 3: Odpovědi na otázku – Účastnil(a) jste se někdy podobného kurzu? ........................67 Graf č. 4: Odpovědi na otázku – Co Vás přesvědčilo se kurzu zúčastnit? ...............................68 Graf č. 5: Odpovědi na otázku – Odpovídá zaměření kurzu poptávce lidí na trhu?.................69 Graf č. 6: Odpovědi na – Byla pro Vás při výběru kurzu důležitá dobrá pověst školy, která kurz pořádá?.........................................................................................................70 Graf č. 7: Odpovědi na otázku – Zúčastnil byste se rád v budoucnu i jiného kurzu? ..............70 Graf č. 8: Odpovědi na otázku – Splnil tento program Vaše očekávání?.................................72 Graf č. 9: Odpovědi na otázku – Domníváte se, že využijete znalostí a dovedností získaných v tomto programu ke své práci?...........................................................................73 Graf č. 10: Odpovědi na otázku – Probíhala výuka ve Vaší skupině zajímavým způsobem?..73 Graf č. 11: Odpovědi na otázku – Mohl(a) jste něco sám(a) navrhnout nebo vytvářet během výuky?..................................................................................................................74 Graf č. 12: Odpovědi na otázku – Vyhovoval Vám způsob výuky? ........................................75 Graf č. 13: Odpovědi na otázku – Co pro Vás představuje nejčastěji překážku v dosahování lepších výsledků v programu? .............................................................................75 90
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Karlovarský kraj .................................................................................................31 Obrázek č. 2: Logo Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu a jazykové školy s právem státní jakykové zkoušky Karlovy Vary ......................................42
91
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Počty dospělých v zemích EU, kteří se po ukončení školy dál vzdělávají, 2003
Zdroj: Eurostat press office
Grafické znázornění přílohy č. 1
Zdroj: Eurostat press office
92
United Kingdom
Finland
Sweden
Slovakia
Portugal
Slovenia
Poland
Austria
Netherlands
Malta
Total
Hungary
Luxembourg
Lithuania
Male
Latvia
Italy
Cyprus
Ireland
Spain
France
Greece
Estonia
Germany
Denmark
Belgium
Czech Republic
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
EU25
Procentní vyjádření
Female
Příloha č. 2: Počty dospělých v zemích EU, kteří se po ukončení školy dál vzdělávají, 1995 Total EU Belgium Denmark Germany Greece Spain France Ireland Italy Luxembourg Netherlands Austria Portugal Finland Sweden United Kingdom
22 % 20 % 45 % 8% 19 % 20 % 15 % 12 % 18 % 32 % 24 % 9% 33 % 31 % 31 %
Německo: Údaje nejsou zahrnuty, protože vzorek není reprezentativní Zdroj: Klíčové údaje o školství v Evropské unii, 1998, s. 13.
Grafické znázornění přílohy č. 2
Německo: Údaje nejsou zahrnuty, protože vzorek není reprezentativní Zdroj: Klíčové údaje o školství v Evropské unii, 1998, s. 13.
93
United Kingdom
Sweden
Finland
Portugal
Austria
Netherlands
Luxembourg
Italy
Ireland
France
Spain
Greece
Germany
Denmark
Belgium
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
EU
Procentní vyjádření
Total
Příloha č. 3: Účast na formálním vzdělávání v porovnání s celoživotním vzděláváním v zemích OECD, 1998
Zdroj: Policy brief OECD – Lifelong learning, 2004, s. 3.
94
Příloha č. 4: Důvody, které přiměly dospělé k účasti na kurzech dalšího vzdělávání, 2003-2003, USA 81 Reasons for participation Employed adult participants
All adult participants
Characteristic Total
To help To get Because To Number of To maintain To learn change or keep employer receive a adults or improve completely job or certific required promotio (thousand skills or new skills or career ate or or recom- n or pay s) knowledge knowledge field1 license2 mended it raise 68,499
92
77
19
33
76
18
Age 16 to 30 years
16,781
88
84
29
27
79
26
31 to 40 years
16,429
94
77
18
37
79
18
41 to 50 years
19,304
93
74
16
34
74
14
51 to 65 years
14,012
95
70
13
35
74
13
1,973
84
75
7
35
68
11
66 years or older
Sex Male
32,458
93
73
17
35
77
19
Female
36,041
92
80
20
32
76
17
Highest education level completed Less than a high school diploma/ equivalent
2,972
78
82
41
25
75
22
High school diploma/ equivalent
14,268
89
78
22
34
77
27
Some college/ vocational/ associate’s degree
21,183
92
79
20
33
79
21
Bachelor’s degree
18,740
94
74
16
32
77
13
Graduate or professional degree
11,336
96
72
11
36
69
9
Employment and occupation Employed in last 12 months
64,559
93
76
18
33
76
18
Not employed in last 12 months
3,940
83
78
38
34
†
†
$20,000 or less
5,099
82
84
42
33
70
27
$20,001 to $35,000
8,921
89
78
26
37
81
24
$35,001 to $50,000
10,574
92
82
21
36
77
19
$50,001 to $75,000
17,351
93
78
17
32
79
18
$75,001 or more
26,553
95
71
12
32
74
14
Household income
Zdroj: U.S. Department of Education, National Center for Education Statistics, c2003
81
DeBELL, M., MULLIGAN, G. Education statistics quartely – Reasons for Adult´s Participation in WorkRelated Courses. c2003.
95
Příloha č. 5: Podíl zaměstnanců, kteří byli podporováni v účasti na dalším vzdělávání zaměstnavatelem, 2000-2001, USA 82 .
Characteristic
Total adults who worked in the previous 12 months and participate in Any employer support1 for adult education (in participation in adult education thousands) activities (percent)
Total
78,883
68
16 to 30 years old
22,539
60
31 to 40 years old
20,323
73
41 to 50 years old
21,223
74
51 to 65 years old
13,372
68
1,427
40
Male
37,451
68
Female
41,432
68
4,835
34
High school diploma or its equivalent
17,849
62
Some college
26,394
70
Bachelor’s degree or higher
29,805
76
1–24 employees
18,642
43
25–499 employees
21,793
73
500 employees or more
38,448
78
Yes
28,789
74
No
50,094
65
7,956
48
$20,001–$35,000
12,436
58
$35,001–$50,000
13,735
66
$50,001–$75,000
19,970
76
$75,001 or more
24,785
75
Age
66 years and older Sex
Educational attainment Less than high school
Employer size
Continuing education requirements
Household income $20,000 or less
Zdroj: U.S. Department of Education, National Center for Education Statistics, c2001
82
KWANG, K., HAGEDORN, M. C., WILLIAMSON, J., CHAPMAN, CH. Education statistics quartely – Participation in Adult Education and Lifelong Learning. c2001
96
Příloha č. 6: Účast dospělých na dalším vzdělávání, 1995, 1999 a 2001, USA 83
Zdroj: U.S. Department of Education, National Center for Education Statistics, c2001
83
KWANG, K., HAGEDORN, M. C., WILLIAMSON, J., CHAPMAN, CH. Education statistics quartely – Participation in Adult Education and Lifelong Learning. c2001
97
Příloha č. 7: Důvody pro vstup do dalšího vzdělávání v %, ČR, 2003 84 60 50 40 30 20 10 0 Udržení Získání Vyšší Zvýšení pracovního pracovního finanční kvalifikace místa místa ohodnocení
Získání kvalifikace
Změna kvalifikace
Doplnění vzdělání
Zájem o obor
Získání nových kontaktů
Zdroj: KUCHAŘ, P. Potřeby a zájmy účastníků dalšího vzdělávání – veřejné mínění – analýza. c2003.
84
KUCHAŘ, P. Potřeby a zájmy účastníků dalšího vzdělávání – veřejné mínění – analýza.c2003. s.15.
98
Příloha č. 8: Vstupní dotazník pro účastníky jednotlivých programů Prosím zakroužkujte jednu z následujících možností: Pohlaví respondenta: a) muž b) žena Věkové rozmezí účastníka: a) do 20ti let b) 20 až 30 let c) 30 až 40 let d) 40 až 50 let e) 50 a více let Vyberte z následujících možností pouze jednu odpověď: 1. Jak jste se o kurzu dozvěděl(a)? a) na úřadě práce b) od zaměstnavatele c) z novin, časopisu, televize, rádia d) od známého e) jiné (prosím specifikujte) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 2. Účastnil(a) jste se již někdy v minulosti podobného kurzu? a) ano b) ne c) neumím posoudit 3. Zdá se Vám cena za kurz přiměřená? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 4. Kurz: a) si platím sám(a) b) je mi placen zaměstnavatelem c) je mi částečně placen zaměstnavatelem d) jiné (prosím specifikujte) ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
5. Co Vás přesvědčilo k tomu, aby jste se kurzu zúčastnil(a)? a) získanými znalostmi si zlepším postavení na trhu práce b) zaměstnavatel mi doporučil se ho zúčastnit 99
c) absolvování kurzu mi umožní být v práci efektivnější d) náplň kurzu je zajímavá e) jiné (prosím specifikujte) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………............................ 6. Myslíte si, že zaměření kurzu odpovídá poptávce lidí na trhu práce? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 7. Bylo pro Vás důležité při rozhodování o účasti v kurzu jméno a dobrá pověst školy, která kurz pořádá? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 8. Zúčastnil(a) byste se rád(a) v budoucnu i jiného kurzu? a) ano b) ne c) neumím posoudit Pozn.: Na otázku č. 9 odpoví pouze ti z Vás, kteří v otázce č. 8 označili možnost ano. 9. Uveďte zaměření nebo název kurzu, o který byste měl(a) zájem. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Na následující otázku krátce odpovězte: 10. Je něco, čím byste kurz Základy moderní komunikace doplnil(a) a co Vám v jeho náplni chybí? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
100
Příloha č. 9: Dotazník pro zjištění zpětně vazby od absolventů vzdělávacích programů Vyberte z následujících možností pouze jednu odpověď: 1. Splnil tento program Vaše očekávání? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 2. Domníváte se, že využijete znalostí a dovedností získaných v tomto programu ve své práci? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 3. Probíhala výuka ve Vaší skupině zajímavým způsobem? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 4. Dostal(a) jste dostatek prostoru pro dotazy? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 5. Mohl(a) jste něco sám(a) navrhnout nebo vytvářet? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 6. Reagovali učitelé individuálně na Vaše dotazy, problémy, potřeby? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 7. Vyhovoval Vám způsob výuky? a) ano b) spíše ano 101
c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 8. Co pro Vás představuje nejčastěji překážku v dosahování lepších výsledků v programu? a) vlastní neochota b) nedostatek času c) přílišná náročnost modulů d) špatné podmínky doma e) nic 9. Jak hodnotíte následující faktory (známkujte 1-5 jako ve škole): Kvalita výuky 1 2 3 4 5 Odbornost učitelů 1 2 3 4 5 Výběr modulů 1 2 3 4 5 Obsah modulů 1 2 3 4 5 Časová dotace 1 2 3 4 5 Materiální vybavení 1 2 3 4 5 10. Jaké změny byste navrhoval(a)? ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... .......................................................................................................................................................
102
Příloha č. 10: Citáty týkající se oblasti celoživotního vzdělávání 85 „Knowledge is our most powerful engine of production.“ Alfred Marshall, 1890
„Modern economies require that people invest in the acquisition of knowledge, skills, and information throughout most of their lives.“ Gary S. Becker, Nobel Laureate, Economic Sciences, 1992
„Education should not end when individuals leave school, it should embrace all ages…. To ensure that men at each stage of their lives are able to maintain their knowledge or acquire new knowledge.“ Diderot, 1792
„I am growing old but still learning many things“ Solon (650 – 555 b.c.)
85
THE WORLD BANK. Lifelong learning in the global knowledge economy – Challenges for developing countries. c2003.
103