PŘÍPRAVNÁ FÁZE TVORBY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

UNIVERZITA KARLOVA Pedagogická fakulta CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU

PŘÍPRAVNÁ FÁZE TVORBY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Závěrečná bakalářská práce

Autor:

Dana Kuličková

Obor:

Školský management

Typ studia:

kombinované

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Lenka Slavíková, Ph.D.

Datum odevzdání práce:

3. 4. 2006

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou závěrečnou bakalářskou práci vypracovala sama za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.

Dana Kuličková

2

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé závěrečné bakalářské práce paní doc. PhDr. Lence Slavíkové, Ph.D. za velice vstřícný přístup, který projevila při konzultacích a zpracování této práce.

Dana Kuličková

3

Resume: Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou připravenosti škol na tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Práce vychází z dostupné literatury uvedené v seznamu, který je součástí této práce, z informací zjištěných přímo ve školách a z provedené analýzy dotazníkového šetření zaslaného elektronickou poštou ředitelům a učitelům základních škol okresu Havlíčkův Brod.

Summary: The bachelor project investigates how schools are getting ready for the formation of school educational programmes for primary schooling. The work is based on available literature listed in the appendix. It includes information found out in schools as well as the analysis of the research made through e-mail questioning of primary school headmasters and teachers of Havlíčkův Brod district.

Klíčová slova: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, kurikulární dokumenty.

4

Obsah: Úvod

6

1

Cíl práce

7

2

Systém kurikulárních dokumentů

8

2.1 Státní úroveň kurikulárních dokumentů

9

2.2 Školní úroveň kurikulárních dokumentů

9

3

9

Změna

3.1 Ideální průběh úspěšné změny velkého rozsahu

9

3.2 Odpor ke změnám

10

3.3 Snižování odporu ke změnám

11

4

12

Motivace ke změnám

4.1 Úvod

12

4.2 Motivace a školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

14

5

SWOT analýza

14

6

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

16

6.1 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

16

6.2 Pojetí a cíle základního vzdělávání

17

6.3 Klíčové kompetence

18

6.4 Vzdělávací oblasti

21

6.5 Průřezová témata

21

6.6 Školní učební plán

22

7

23

Metodologie výzkumu

7.1 Dotazník

23

7.2 Pilotní výzkum k dotazníkům

23

7.3 Průběh výzkumu

24

7.4 Charakteristika souborů

24

7.5 Zpracování odpovědí

25

8

78

Naplnění cíle práce

Závěr

79

Seznam použité literatury

82

Přílohy

84

5

Úvod Pracuji jako kontrolní pracovník u České školní inspekce a účastním se společně se školními inspektory inspekční činnosti. Problematika rámcových vzdělávacích programů a vytváření školních vzdělávacích programů na školách není sice ještě hlavním předmětem inspekční činnosti, ale je na všech školách velmi diskutovaným problémem. Proto jsem se rozhodla, že se ve své závěrečné bakalářské práci budu věnovat připravenosti škol na školskou reformu. V současné době dochází ve školství k výrazným změnám. Podstatou radikální reformy vzdělávání je tzv. dvoustupňové kurikulum. Centrálně nařízené osnovy postupně vystřídají rámcové vzdělávací programy, na jejichž základě si každá škola vytvoří vlastní školní vzdělávací program. Ředitel školy bude mít možnost profilovat svoji školu podle potřeb rodičů, žáků a trhu práce. Tradičně pojatý vyučovací proces plně nevyhovuje současným rozměrům vzdělávání. Zavádění nových vyučovacích metod, které se podílejí na rozvoji základních humanistických hodnot každého žáka, je logickou součástí proměny školy. Schválením zákona číslo 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vydáním Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání pod číslem jednacím 31 504/2004-22 ze dne 13. prosince 2004 vešla v platnost povinnost každé základní školy vytvořit funkční školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, který bude odpovídat konkrétním podmínkám školy s plnou odpovědností dané školy za jeho plnění. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání musí dále vycházet z provedených změn v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání k 1. září 2005 a v případě potřeby i z přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Výuka podle nového školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání začne zároveň v 1. a 6. postupném ročníku nejpozději k 1. 9. 2007, tj. ve školním roce 2007/2008.

6

1 Cíl práce Cílem práce bylo zmapovat situaci v oblasti přípravy školních vzdělávacích programů na základních školách v okrese Havlíčkův Brod na počátku školního roku 2005/2006 a stanovit kritéria, která jsou významná pro úspěšnou tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání tak, aby mohla být využita nejen při řídící činnosti, ale i při činnosti inspekční. Práce má teoretickou a výzkumnou část, v níž jsem jednotlivé otázky zpracovala podle kritérií úplnosti a velikosti základních škol (základní školy málotřídní, úplné základní školy s počtem do 300 žáků včetně a úplné základní školy s počtem nad 300 žáků). Současně jsem prováděla souhrnnou analýzu odpovědí ředitelů a učitelů z odevzdaných dotazníků.

7

2 Systém kurikulárních dokumentů Reálnou změnou, která je v našem školství v současné době zahájena, je zavádění nové struktury kurikulárních dokumentů, které jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní.

Systém kurikulárních dokumentů1

NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍ ÚROVEŇ RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY RVP GV RVP PV

RVP ZV RVP SOV

OSTATNÍ RVP*

.................................................................................................................................................... ŠKOLNÍ ÚROVEŇ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

Legenda: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP GV – Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání; RVP SOV – Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání; Ostatní RVP * – rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro jazykové vzdělávání, případně další.

1

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: VÚP (Tauris), 2005, s. 9

8

2.1 Státní úroveň kurikulárních dokumentů Státní úroveň kurikulárních dokumentů představuje: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, 2 která hovoří o více rozměrech vzdělávání. Podle autorů tohoto dokumentu se nejedná pouze o rozvíjení rozumových schopností. Vzdělávání se musí soustředit i na to, aby mladý člověk mezi ostatními lidsky obstál, musí vést i ke schopnosti uplatnění mladých lidí v měnících se podmínkách zaměstnanosti a tím i na trhu práce. Rámcové vzdělávací programy pro předškolní, základní, gymnaziální, střední odborné, základní umělecké, jazykové vzdělávání, případně další vymezují konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání pro daný obor vzdělávání, organizační uspořádání, profesní profil, vzdělávací obsah – očekávaný výstup vzdělávání, základní učivo, učební plány, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů.

2.2 Školní úroveň kurikulárních dokumentů Školní úroveň kurikulárních dokumentů představuje: Školní vzdělávací program pro daný typ vzdělávání, který si vytváří každá škola v souladu s příslušným rámcovým vzdělávacím programem s přihlédnutím ke konkrétním potřebám žáků, podmínkám školy, perspektivám rozvoje vzdělávání na dané škole apod.

3 Změna 3.1 Ideální průběh úspěšné změny velkého rozsahu Zejména ředitelé základních škol schválením zákona číslo 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění 2

MŠMT ČR. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha: ÚIV (Tauris), 2001. ISBN 80-211-0372-8

9

pozdějších předpisů, jsou vystaveni nevyhnutelným tlakům ke změnám ve své organizaci. Je zřejmé, že tvorbou vzdělávacího programu by mohlo docházet ke změně školy, ke změně kultury vztahů a postojů na celé škole. Literatura nabízí ideální průběh úspěšné změny velkého rozsahu v osmi procesních krocích.3 Krok

Činnost

1

Posilujte pocit naléhavosti změny

2

Sestavte vůdčí tým

3

Formulujte správné vize

4

Šiřte vize změny a získávejte jejich stoupence

5

Uvolňujte prostor pro jednání a podporujte je

6

Vytvářejte příležitosti k rychlým úspěchům

7

Nepolevujte

8

Upevněte dosažené změny

Nové chování Lidé si začnou mezi sebou říkat: „Pustíme se do toho, musíme přece spoustu věcí změnit!“ Je vytvořena skupina lidí s pravomocemi dostatečnými k tomu, aby mohli jít v čele procesu velké změny; tito lidé začínají úspěšně spolupracovat. Tým vedení změny propracovává vhodnou vizi a strategii procesu změny. Lidé začínají přijímat změnu za svou a to se projevuje v jejich chování. Stále více lidí se přesvědčuje o tom, že mohou jednat v souladu s vizí, a také tak skutečně jednají. Zvyšuje se aktivní podpora procesu, když lidé usilují o realizaci vize, zatímco odpůrců změn je stále méně a méně. Lidé iniciují další vlny změn, dokud nedojde k naplnění vize. Nové chování přinášející úspěch se upevňuje i navzdory působení tradice, obměně členů vůdčího týmu atd.

3.2 Odpor ke změnám4 Každá změna vyvolává určitou nejistotu, a proto se lidé těmto změnám brání. Uveďme si hlavní důvody, proč lidé mají odpor ke změnám:  Úzký osobní zájem Lidé mají strach ze ztráty toho, čeho si cení, ze ztráty moci, prostředků, svobody rozhodování, přátelství a prestiže. Lidé při obavě ze ztrát myslí především na sebe a na to, čeho se budou muset vzdát. 3

KOTTER, J.P.; COHEN, D.S. Srdce změny. Skutečné příběhy o tom, jak lidé mění své organizace. Management Press, 2003. Učitelské listy, roč. 12, 2004, č. 3, s. 4 – ŘL 4

DONNELLY, J.H.; GIBSON, J.L.; IVANCEVICH, J.M. Management. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169422-3, s. 590, 591

10

 Nepochopení a nedostatek důvěry Lidé se budou změnám bránit, pokud nepochopí, proč ke změnám dochází a jaké mají souvislosti. Je důležité, aby v organizaci panovala vysoká důvěra, jinak je vysoce pravděpodobné, že jakoukoliv změnu bude doprovázet nepochopení.

 Různost pohledu a hodnocení situace Iniciátoři změn vidí převážně jejich pozitivní důsledky. Naopak ti, kterých se změna týká, vidí spíše jejich problémy.  Malá snášenlivost změn Lidé se obávají, že nebudou schopni si osvojit nové metody a formy práce. Někteří se domnívají, že otevřené změny by mohly znamenat přiznání, že jejich dosavadní chování a přístupy byly špatné.

3.3 Snižování odporu ke změnám5 Odmítání změn je přirozenou lidskou reakcí. Management každé organizace musí počítat s odporem ke změnám a měl by hledat kroky k jeho snižování, popřípadě k úplné eliminaci. Tohoto cíle lze dosáhnout prostřednictvím šesti strategií, které máme k dispozici. První čtyři strategie se zařazují mezi pozitivní postupy, zbývající dvě mají kontroverzní až negativní účinek.  Vzdělávání a komunikace Nejobvyklejší cestou, jak snížit odpor ke změnám, je komunikovat s lidmi, informovat je, ukazovat jim logiku cesty, vzdělávat a vychovávat je ještě předtím, než ke změně dojde.  Participace a zapojení Angažovanost a ochotu lidí přistoupit na změny zvýšíme tím, když je zapojíme do projektování a realizace změn, jejich nápady a postoje se stanou součástí úsilí o změnu.

5

DONNELLY, J.H.; GIBSON, J.L.; IVANCEVICH, J.M. Management. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169422-3, s. 591, 592

11

 Usnadnění a podpora Hlavním úkolem managementu v období realizace změny je podporovat lidi, pomáhat jim, pozorně jim naslouchat. Pocit podpory a pomoci odbourává u lidí obavy a strach.  Vyjednávání a dohoda Především diskuse může manažerům pomoci nalézt předměty vyjednávání a dohody. V dohodě mohou být obsaženy i výhody, které realizace změn lidem přinese.  Manipulace a kooptace Manipulace spočívá v taktice přesvědčování lidí, že změna je v jejich nejlepším zájmu, týká se zadržování informací, stavění jedné osoby proti druhé. Kooptování nějakého jedince znamená dát mu při realizaci změny hlavní roli. Etické problémy spojené s manipulací a kooptací jsou zřejmé a měly by odrazovat od širšího používání těchto postupů.  Zřetelné a předpokládané násilí O zřetelném nebo předpokládaném násilí hovoříme tehdy, jestliže se manažeři dopouštějí vyhrožování nebo zastrašování. Záměrem násilí je snížit odpor zaměstnanců ke změnám iniciovaným managementem. Vyhrožování může být rizikovou záležitostí, protože narušuje pohodu na pracovišti nebo vyvolává nepřátelské atmosféry.

4 Motivace ke změnám 4.1 Úvod Existuje mnoho teorií motivací, které zkoumají proces motivování. Teorie popisují, jak mohou manažeři motivovat k dosahování vyšších výkonů. Tyto teorie vysvětlují, proč se lidé při práci chovají určitým způsobem, do jaké míry chtějí využít svého talentu a schopností a jaká jsou jejich pracovní očekávání a potřeby. O motivaci platí, že je páteří personálního managementu. Jaká je motivovanost lidí, takové lze očekávat pracovní výsledky.6 6

STÝBLO, J. Personální management. Praha: Grada, 1993. ISBN 80-85424-92-4, s. 157

12

Motivace je o „proč“ v lidském chování. Motivace byla definována různě, například jako „všechny vnitřní hnací síly člověka, např. přání, touhy, úsilí apod. ... Je to vnitřní stav duše člověka, který jej aktivuje nebo uvádí do pohybu.“7 Motivace je nutnou podmínkou realizace všech fází řídícího procesu, nejen fází vedení lidí. Pojem motivace vyjadřuje skutečnost, že v lidské psychice působí specifické, ne vždy vědomé či uvědomované vnitřní hybné síly – pohnutky, motivy vedoucí k uspokojování potřeb. Tyto činnosti člověka zaměřují určitým směrem, v daném směru ho aktivizují a vzbuzenou aktivitu udržují. Ne každá činnost člověka je motivovaná, například taková činnost, kterou od člověka vyžaduje někdo příkazem.8 Uveďme dva základní pojmy motivace – motiv a stimul.  Motiv představuje určitou jednotlivou vnitřní psychickou sílu (pohnutku, popud). Může být chápán jako psychologická příčina či důvod určitého chování či jednání člověka, individualizuje jeho prožívání a dává jeho činnosti psychologický smysl. V psychice člověka většinou nepůsobí jen jeden motiv, bývá jich celá řada, a to problematiku motivace komplikuje.  Stimulem je jakýkoliv podnět, který vyvolává určité změny v motivaci člověka. Stimulem může být cokoliv. Záleží na konkrétním člověku, na jeho motivační struktuře, zda pro něj daný podnět bude či nebude stimulem.

4.2 Motivace a školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

7

DONNELLY, J.H.; GIBSON, J.L.; IVANCEVICH, J.M. Management. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169422-3, s. 366 8

BEDRNOVÁ, E.; NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-064-3, s. 241 – 243

13

Školní vzdělávací program jako nový projev pedagogické autonomie a svobody přináší své nesporné přednosti a úskalí.9  Přednosti můžeme spatřovat v tom, že si každá škola vytvoří takový dokument, který bude jejich vlastní, který bude společně obhajovat a realizovat. Učitelé se mohou společně radit, pomáhat si, hledat nové možnosti efektivního vzdělávání i nejvhodnější způsoby jeho vymezení v dokumentu, mohou propojit to, co možná doposud dělal každý zvlášť a s různými záměry.  Úskalí můžeme spatřovat především v tom, že jde o krok zcela nový, který může přinášet určité osobní nejistoty a obavy z nevyzkoušeného, něčeho zcela nového. Problémem může být i nedostatek podkladových materiálů i prvotních pokusů. V přípravné fázi je velice důležitá motivace pedagogických pracovníků ke změnám, jejichž uplatnění by mělo postupně celý vzdělávací systém zefektivnit a zlepšit jeho výsledky. Je potřebné pedagogické pracovníky naladit na tvorbu takového dokumentu, který by byl pro žáky motivací k učení a vedl je k aktivnímu zapojování do vzdělávacího procesu. Učitelé musí mít na paměti individuální předpoklady žáků, tj. zohlednit jak žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tak i podporovat žáky nadané. Důležité ve výuce zůstávají klíčové kompetence, neboť cílem není pouhé předávání hotových poznatků. Jedním z podstatných kritérií při tvorbě školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je vytvoření vhodného školního prostředí. Rozhodujícím motivem je ochota pedagogického sboru k týmové práci a ke změně rutinních přístupů.

5 SWOT analýza SWOT analýza je velmi používaná a účinná metoda pro zjištění současného stavu – silných a slabých stránek, potřebných změn, rizik a nutných kroků, které jsou pro změnu nezbytné.

9

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Praha: VÚP (Tauris), 2005

14

SWOT analýza se skládá ze dvou analýz, a to hodnocení vnitřních a vnějších podmínek. Analýza SW představuje hodnocení silných stránek a slabých stránek a analýza OT hodnocení příležitostí a ohrožení, které se nacházejí ve vnějším prostředí školy. (Jakubíková, 2001).10 SWOT je zkratka čtyř začátečních písmen anglických termínů Strenghs (přednosti – silné stránky), Weaknesses (nedostatky – slabé stánky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby).  Silné stránky – přednosti – jsou vnitřní pozitivní podmínky školy, např. co škola dělá dobře, v čem je úspěšná, jaké jsou její výhody, čím převažuje nad konkurenty, zda jsou k dispozici kvalitní vzdělávací materiály, silný image školy, vybavení školy, její prostory, vysoce kvalitní učitelský sbor, dobré finanční vztahy ap. Na silných stránkách by škola měla stavět svůj školní vzdělávací program pro základní vzdělávání.  Slabé stránky – nedostatky – jsou vnitřní negativní podmínky školy, např. co škola dělá špatně, čeho by se měla vyvarovat, zda se jedná o nekvalitní učitelský sbor, špatný image školy, zastaralé vybavení školy, špatné umístění školy ap. Slabé stránky by měla škola vylepšit nebo odstranit.  Příležitosti – jsou příznivé současné nebo budoucí podmínky školy. Jde o to, jaké jsou největší šance školy, co může škole přinést úspěch. Příležitosti by neměly být posuzovány pouze z pohledu současných podmínek, ale spíše z pohledu dlouhodobých aktivit školy.  Hrozby – jsou nepříznivé současné nebo budoucí podmínky školy. Mohou např. zapříčinit nespokojenost žáků, rodičů či zaměstnanců. Mezi nepříznivé podmínky může patřit pokles počtu žáků, snižování rozpočtu, odchod lidí za lepším výdělkem, legislativní změny, zřízení jiné školy ap. Měli bychom si uvědomit, že co je pro jednu školu příležitostí, může být pro jinou školu hrozbou. Před vlastním zahájením tvorby školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání by školy měly provést rozbor aktuálního stavu školy pomocí SWOT analýzy. 10

EGER, L. a kol. Strategie rozvoje školy. CECHTUMA, 2002, s. 94

15

Při tvorbě vlastního školního vzdělávacího programu by se školy měly opírat o výsledky této analýzy. SWOT analýza by se neměla soustředit pouze na materiální podmínky školy, ale měla by obsáhnout celý výchovně vzdělávací proces. Podrobná a kvalitní analýza dá odpovědi na otázky, jaký je současný stav, v čem jsou silné a slabé stránky školy. Ukáže také cestu jak dál, jak zmírnit zjištěné nedostatky a na čem stavět.

6 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání11 6.1

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP ZV) je povinným

dokumentem pro realizaci vzdělávání na základních školách. Vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů konkrétní školy, zohledňuje potřeby a možnosti žáků, reálné podmínky a možnosti školy a oprávněné požadavky rodičů nebo zákonných zástupců žáků. Má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Vzdělávací proces na konkrétní škole se pak uskutečňuje podle školního vzdělávacího programu, který si škola vypracovala. Do tvorby školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání by měli být zapojeni všichni učitelé a jejich práci by měl řídit tzv. koordinátor tvorby školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Koordinátorem na mnoha školách se stává sám ředitel, který zodpovídá za přípravu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Ředitel školy by měl motivovat své spolupracovníky ke změnám a řídit celý proces tvorby školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Ředitel školy může tímto úkolem pověřit svého zástupce nebo jiného člena pedagogického sboru. Jejich práci by pak měl sledovat a podporovat, měl by mít přehled o průběhu a obsahu jednání v pracovních týmech. Měl by se účastnit společných setkání i důležitých dílčích jednání, aby mohl celý proces operativně řídit a významně mu napomáhat. Samostatná příprava školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je výrazem pedagogické autonomie i odpovědnosti celé školy za způsob a výsledky vzdělávání. Proto by se na zpracování jednotlivých částí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání měli podílet všichni učitelé příslušné školy a měli by být 11

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: VÚP (Tauris), 2005

16

spoluodpovědní za realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v jejích podmínkách. K tvorbě školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vydal Výzkumný ústav pedagogický v Praze Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání, který dává školám základní orientaci, jak má školní vzdělávací program pro základní vzdělávání vypadat po stránce formální i jak postupovat při jeho tvorbě. Uvádí též způsoby zpracování jednotlivých částí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s konkrétními praktickými ukázkami ze školních vzdělávacích programů pilotních škol. Tento manuál je sice významnou pomůckou při tvorbě školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, ale nemůže nahradit vlastní činnost pedagogů při plnění reformy. Tvorba školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání by měla být vázána na společnou diskusi a týmovou práci. Pomocníkem k této práci jsou školám též webové stránky.

Část C rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se věnuje pojetí a cílům základního vzdělávání, klíčovým kompetencím, vzdělávacím oblastem, průřezovým tématům a rámcovým učebním plánům.

6.2

Pojetí a cíle základního vzdělávání Pojetí základního vzdělávání Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině.

Toto vzdělávání povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních vzdělávání. Základní vzdělávání na 1. stupni svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézt vhodný způsob řešení problémů. Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou

17

k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. V průběhu základního vzdělávání mají žáci postupně získat takové kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a podle svých možností se aktivně podílet na životě společnosti. Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.

6.3

Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů

a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jedná se o kompetence, které budou moci žáci využít nejen ve škole, ale především v běžném osobním životě, při studiu a později ve své osobní kariéře. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.

Za klíčové kompetence jsou považovány: Kompetence k učení  umět se učit a soustavně se vzdělávat  pracovat s informacemi

18

 uvádět do souvislostí poznatky z různých vzdělávacích oblastí  kriticky posuzovat získané poznatky, vyvozovat z nich závěry  kriticky zhodnotit výsledky svého učení Kompetence k řešení problémů  rozpoznat a pochopit problém  samostatně řešit problém  vyhledávat informace a samostatně řešit problém  pracovat s informacemi, které vedou k řešení problému  ověřit správnost řešení problému  aplikovat získané poznatky a postupy v řešení problémů v obdobných situacích  vyhodnotit a obhájit svá rozhodnutí Kompetence komunikativní  formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v písemném i ústním projevu  naslouchat druhým lidem a porozumět jim  aktivně se zapojovat do diskusí a vhodně obhajovat své názory  tvořivě využívat různé typy textů, záznamů a obrazových materiálů  využívat informační a komunikační prostředky  využívat komunikativní dovednosti při spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální  pozitivně ovlivňovat kvalitu společné práce  upevňovat mezilidské vztahy ohleduplností a úctou k druhým  poskytnout pomoc a požádat o ni  efektivně spolupracovat s druhými lidmi  ocenit zkušenosti druhých lidí a čerpat z nich poučení  vytvořit si představu o sobě samém  ovládat a řídit svoje jednání a chování Kompetence občanské  schopnost vcítit se do situace ostatních lidí  odmítat fyzické i psychické násilí a postavit se proti němu  chápat základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy

19

 zodpovědně se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka  projevovat pozitivní postoj k uměleckým dílům  chápat základní ekologické souvislosti  respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí Kompetence pracovní  bezpečně a účinně používat materiály, nástroje a vybavení  adaptovat se na změněné pracovní podmínky  využít získané znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje a přípravy na budoucnost  orientovat se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru

Směřování k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků12

Úroveň RVP

Klíčové kompetence

Cíle základního vzdělání

Vzdělávací strategie školy

Cílové zaměření vzdělávacích oblastí

Vzdělávací strategie vyučovacích předmětů

Vzdělávací obsah Očekávané výstupy Učivo

6.4

Úroveň ŠVP

Učební osnovy Rozpracované výstupy Rozpracované učivo

Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání je rámcovým vzdělávacím programem

pro základní vzdělávání orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé 12

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: VÚP (Tauris), 2005, s. 19

20

vzdělávací oblasti jsou tvořeny vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory.  Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)  Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)  Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie)  Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)  Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)  Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)  Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)  Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)  Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) Praktické propojení vzdělávacího obsahu s klíčovými kompetencemi je dáno tím, že si škola na základě cílového zaměření vzdělávací oblasti stanovuje ve školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání vzdělávací strategii vyučovacích předmětů (vymezuje vzdělávací příležitosti, činnosti vedoucí k dosažení očekávaných výstupů). Záměrem je, aby učitelé při tvorbě školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání vzájemně spolupracovali, propojovali vhodná témata společná jednotlivým vzdělávacím oborům a realizovali nadpředmětový přístup ke vzdělávání.

6.5

Průřezová témata Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Průřezová témata

reprezentují v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka jak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, tak především v oblasti postojů a hodnot. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:  Osobnostní a sociální výchova

21

 Výchova demokratického občana  Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  Multikulturní výchova  Environmentální výchova  Mediální výchova

6.6

Školní učební plán Na základě rámcového učebního plánu vytvářejí školy učební plán, při jehož tvorbě

respektují vymezení rámcového učebního plánu a zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že tvorba školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je pro řídící pracovníky a všechny zúčastněné velmi náročný proces, který musí být kvalitně a profesionálně řízen. Před začátkem práce na školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je vhodné stanovit kritéria, jejichž úspěšné splnění napomůže tvorbě a realizaci tohoto dokumentu. Ve výzkumné sondě odpovídali ředitelé a učitelé základních škol na zadané otázky.

22

7 Metodologie výzkumu 7.1

Dotazník Vypracovaný dotazník zjišťoval, jak jsou školy připraveny na zahájení tvorby školního

vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Respondenti byli dotazováni na skutečnosti, které v případě pozitivních odpovědí vytvářejí předpoklady pro úspěšnou realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Jako hlavní jsou uváděny faktory vytváření podmínek vedením školy, faktory vztahů vedení školy a zaměstnanců, faktory vztahů mezi učiteli, faktory interní spolupráce mezi učiteli a faktory plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učiteli. Vytvořený dotazník obsahoval jednu tabulku s 25 položkami. Byl určen pro ředitele a učitele základních škol málotřídních a úplných základních škol v okrese Havlíčkův Brod. Dotazníky tvoří přílohu této práce. Položky dotazníku měly stejné znění pro ředitele i učitele základních škol, aby bylo možné porovnat odpovědi ředitelů a učitelů těchto škol a provést analýzu odpovědí. Dotazník pro ředitele byl doplněn ještě o body II. – V. (viz příloha), které posloužily pro rozšíření zjištění situace na školách. Vyplnění dotazníku bylo anonymní. Ředitelé ani učitelé neuváděli název ani adresu školy. V dotazníku respondenti pouze uváděli, zda se jedná o základní školu málotřídní, základní školu s počtem do 300 žáků včetně nebo s počtem nad 300 žáků. Otázky dotazníku byly formulovány tak, aby respondenti mohli zaškrtnout jednu z odpovědí „určitě ano“, „spíše ano“,“nevím“, „spíše ne“, určitě ne“. Dotazník s průvodním dopisem byl zaslán ředitelům základních škol elektronickou poštou. Zároveň byli ředitelé požádáni o předání dotazníku učitelům jejich školy.

7.2 Pilotní výzkum k dotazníkům Počátkem měsíce září jsem před předáním dotazníku respondentům provedla pilotní výzkum. Dotazník jsem konzultovala se dvěma školními inspektory a následně jsem jej předala k vyplnění třem ředitelům základních škol podle výše uvedeného roztřídění.

23

Na základě jejich připomínek jsem některé formulace přepracovala do jednodušší, srozumitelnější podoby. Některé otázky jsem vypustila a nahradila otázkami jinými, dotazník tak dostal konečnou podobu.

7.3

Průběh výzkumu V polovině měsíce září jsem po telefonickém oslovení ředitelů škol rozeslala

elektronickou poštou dotazníky všem ředitelům základních škol v okrese Havlíčkův Brod a požádala je o spolupráci a pomoc při vyplňování dotazníků. Dotazník obdrželo 45 ředitelů základních škol a cca 355 učitelů základních škol. Do poloviny měsíce října se vrátilo 248 dotazníků, tj. 62 %, z toho 33 dotazníků od ředitelů základních škol, tj. 73 %, a 215 dotazníků od učitelů těchto škol, tj. 61 %.

7.4

Charakteristika souborů Výzkumný soubor byl sestaven ze základních škol zřizovaných obcemi v okrese

Havlíčkův Brod k 1. září 2005. Celý základní soubor tvoří 45 základních škol v okrese Havlíčkův Brod: Okres Havlíčkův Brod celkem celkem %

Obec III. stupně okresu Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Chotěboř Světlá nad Sázavou celkem

Úplné ZŠ s počtem do 300 žáků včetně 12 27

Úplné ZŠ s počtem nad 300 žáků 12 27

Úplné ZŠ s počtem do 300 žáků včetně 9 3 0 12

Úplné ZŠ s počtem nad 300 žáků 6 3 3 12

ZŠ málotřídní 21 46

ZŠ málotřídní 9 6 6 21

Výběrový soubor pro daný výzkum tvoří všechny subjekty základního souboru.

24

Po obdržení dotazníků z výše zmíněných základních škol byl zjištěn skutečný vzorek zkoumaných škol. Výběrový soubor dle skutečně obdržených dotazníků ze základních škol nyní tvoří celkem 33 základních škol, tj. 73 % z původního výběrového souboru. Obec III. stupně okresu Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Chotěboř Světlá nad Sázavou celkem celkem %

7.5

ZŠ málotřídní 7 5 3 15 71

Úplné ZŠ s počtem do 300 žáků včetně 7 3 0 10 83

Úplné ZŠ s počtem nad 300 žáků 5 2 1 8 67

Zpracování odpovědí Odpovědi respondentů byly statisticky zpracovány. Základní školy pro účely této práce byly rozděleny do tří kategorií:

 základní školy málotřídní  úplné základní školy s počtem do 300 žáků včetně  úplné základní školy s počtem nad 300 žáků Odpovědi ředitelů byly porovnány s odpověďmi učitelů podle výše uvedených kategorií. Některé otázky zůstaly ojediněle nezodpovězeny. Pro celkovou orientaci byly vloženy grafy, které zahrnovaly odpovědi ředitelů a učitelů celkem za všechny typy sledovaných základních škol. Samostatně byly zpracovány otázky: 1. Vedení školy podporuje tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání 4. Na škole probíhá evaluace 5. Materiálně-technické podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání velmi dobré 6. Personální podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání velmi dobré 15. Učitelé využívají prvků činnostního učení 25

Další otázky byly sloučeny, nazvány faktory a jednotlivě porovnány. Faktory vytváření podmínek vedením školy otázka číslo 2 – vedení školy vytváří podmínky pro efektivní formy učení otázka číslo 3 – vedení školy motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci Faktory vztahů vedení školy a zaměstnanců otázka číslo 7 – vedení školy naslouchá zaměstnancům otázka číslo 8 – vedení školy se chová k učitelům vstřícně a s respektem otázka číslo 9 – na škole převažuje demokratický styl řízení Faktory vztahů mezi učiteli otázka číslo 10 – interpersonální vztahy na škole jsou velmi dobré otázka číslo 11 – klima školy je přátelské a motivující k učení a práci otázka číslo 22 – učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem Faktory důvěry žáků otázka číslo 12 – žáci mají důvěru k vedení školy otázka číslo 23 – žáci mají důvěru k učitelům Faktory učitelů a reformy v oblasti školství otázka číslo 13 – učitelé se zajímají o tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání na škole otázka číslo 14 – učitelé jsou ochotni účastnit se reformy v oblasti školství Faktory interní spolupráce mezi učiteli otázka číslo 16 – učitelé se vzájemně navštěvují v hodinách otázka číslo 17 – učitelé ve škole spolupracují otázka číslo 18 – učitelé jsou schopni týmové práce otázka číslo 19 – učitelé jsou schopni komunikovat Faktory externí spolupráce učitelů otázka číslo 24 – učitelé spolupracují s kolegy z jiných škol otázka číslo 25 – učitelé spolupracují s rodiči 26

Faktory plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učiteli otázka číslo 20 – učitelé svoji práci plánují otázka číslo 21 – učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času Výsledky zjištění byly zpracovány a pro lepší přehlednost shrnuty a uváděny v tabulkách (údaje jsou uvedeny v %). Pro tabulky ve výzkumné části jsou použity následující zkratky: Ř ZŠ M – znamená ředitelé základních škol málotřídních U ZŠ M – znamená učitelé základních škol málotřídních Ř ZŠ do 300 žáků – znamená ředitelé úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně U ZŠ do 300 žáků – znamená učitelé úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně Ř ZŠ nad 300 žáků – znamená ředitelé úplných základních škol s počtem nad 300 žáků U ZŠ nad 300 žáků – znamená učitelé úplných základních škol s počtem nad 300 žáků

27

Otázka číslo 1: Vedení školy podporuje tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

54

33

0

13

0

0

100

U ZŠ M

64

27

9

0

0

0

100

Ř ZŠ do 300 žáků

60

40

0

0

0

0

100

U ZŠ do 300 žáků

75

18

4

0

0

3

100

Ř ZŠ nad 300 žáků

88

12

0

0

0

0

100

U ZŠ nad 300 žáků

55

33

9

1

0

2

100

Ředitelé úplných základních škol s počtem nad 300 žáků uvádějí z 88 %, že vedení školy určitě podporuje tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Tyto výsledky nekorespondují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku, neboť ti uvádějí podporu ze strany managementu pouze z 55 %. Poměrně úzce však spolu korelují pozitivní odpovědi uvedené řediteli a učiteli ze základních škol málotřídních.

28

Graf č. 1, 2 k otázce č. 1: Vedení školy podporuje tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Graf č. l: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol spíše ne 6%

spíše ano 30%

určitě ano 64%

Graf č. 2: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez spíše ne odpovědi 2% nevím 1% 7%

spíše ano 27% určitě ano 63%

Souhrnné výsledky, které sumarizují odpovědi na tuto otázku od ředitelů všech typů sledovaných základních škol, nám ukazují, že poměrně vysoké procento ředitelů – 64 % je přesvědčeno, že vedení školy určitě podporuje tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Otázkou je validita a reliabilita těchto odpovědí, které mohou mít subjektivní podtext vzhledem k tomu, že respondenti do jisté míry věděli, jaká odpověď by měla být „správná“. Proto jsem tuto otázku položila i učitelům sledovaných základních škol. Výsledky spolu překvapivě korelují, rovněž vysoké procento učitelů – 63 % uvádí, že vedení školy určitě podporuje tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Vzhledem k zamýšleným záměrům je toto zjištění pozitivní. 29

Otázka číslo 4: Na škole probíhá evaluace

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

60

40

0

0

0

0

100

U ZŠ M

73

9

18

0

0

0

100


60

30

0

10

0

0

100


30

43

18

5

2

2

100


50

50

0

0

0

0

100


28

37

23

9

0

3

100

Z uvedených údajů logicky vyplývá, že evaluace je nejčastěji realizována a učitelé ji registrují na základních školách málotřídních. Ředitelé z 60 % a učitelé dokonce ze 73 % uvádějí, že evaluace na jejich školách určitě probíhá. Naproti tomu mezi řediteli a učiteli úplných základních škol byly ve výsledcích zjištěny značné rozdíly. U úplných základních škol by mohla být systémová evaluace problémem nebo si ji učitelé plně neuvědomují, uvádějí u varianty nevím 18 % a 23 %. Na úplných základních školách nemusí být vždy evaluační proces realizován v širším kontextu.

30

Graf č. 3, 4 k otázce č. 4: Na škole probíhá evaluace Graf č. 3: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol spíše ne 3%

spíše ano 3 9% určit ě ano 58%

Graf č. 4: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez určitě ne odpovědi 1% 3% spíše ne 7%

určitě ano 31%

nevím 21%

spíše ano 37%

Výsledky obou skupin respondentů (ředitelů a učitelů) spolu příliš nekorelují. 58 % ředitelů sledovaných základních škol je přesvědčeno, že evaluace na základních školách určitě probíhá. Učitelé stejného výzkumného vzorku však tento pocit nemají, přesvědčeno je pouze 31 % dotazovaných učitelů. Přijetím nového školského zákona by měly evaluační postupy a samotná evaluace najít na školách důležité místo. Pokud bude evaluace prováděna systematicky a pravidelně, stane se nepostradatelnou pro všechny činnosti na škole. Pomocí informací z evaluačních zpráv bude mít škola možnost lépe a rychleji reagovat na změny, které na ni čekají, a nebo je naopak bude sama iniciovat. Kvalitní evaluace by měla být východiskem pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

31

Otázka číslo 5: Materiálně-technické podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání velmi dobré

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

20

27

6

47

0

0

100

U ZŠ M

28

27

27

18

0

0

100


10

40

0

40

10

0

100


10

43

20

26

0

1

100


0

63

25

12

0

0

100


9

42

18

24

6

1

100

Největší procento – 28 % učitelů základních škol málotřídních uvádí, že materiálně-technické podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání určitě velmi dobré. Ředitelé stejného výzkumného vzorku uvádějí u odpovědi variantu určitě ano z 20 %. Mezi těmito odpověďmi panuje určitá shoda. Ředitelé úplných základních škol s počtem nad 300 žáků se z 63 % přiklánějí k odpovědi, že materiálně-technické podmínky školy jsou spíše velmi dobré, stejnou odpověď však volilo pouze 42 % učitelů těchto škol. Velmi úzce spolu korelují pozitivní odpovědi ředitelů a učitelů základních škol málotřídních a úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně. Ve značné míře jsou u této otázky zastoupeny i negativní odpovědi.

32

Graf č. 5, 6 k otázce č. 5: Materiálně-technické podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání velmi dobré Graf č. 5: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol určit ě n e 3%

určit ě ano 12%

spíše ne 36%

sp íše ano 40% nev ím 9%

Graf č. 6: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez určitě ne odpovědi určitě ano 10% 4% 1%

spíše ne 25% spíše ano 41% nevím 19%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol jsou ve vzájemné korelaci u varianty určitě ano a spíše ano. Ředitelé uvádějí z 12 % a učitelé z 10 %, že materiálně technické podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu určitě velmi dobré. Negativně může působit vyšší procento odpovědí u varianty nevím u ředitelů základních škol – 9 %, u učitelů dokonce 19 %. Pedagogičtí pracovníci by přece mohli být schopni posoudit, jaké jsou materiálně technické podmínky školy, které jsou pro tvorbu školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání potřebné. Je nutné zdůraznit, že negativní odpovědi na tuto problematiku jsou u ředitelů zastoupeny z 39 % a u učitelů z 29 %. Nepostačující materiálně-technický potenciál se může negativně projevit při vytváření školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 33

Otázka číslo 6: Personální podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání velmi dobré

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

34

33

13

13

7

0

100

U ZŠ M

46

27

27

0

0

0

100


30

70

0

0

0

0

100


23

58

16

2

0

1

100


13

75

0

12

0

0

100


20

59

15

3

2

1

100

Největší procento – 46 % učitelů základních škol málotřídních uvádí, že personální podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání určitě velmi dobré. Tyto výsledky zčásti korespondují s výsledky ředitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí variantu určitě ano ze 34 %. Údaje ředitelů a učitelů úplných základních škol spolu poměrně úzce korespondují v odpovědi určitě ano, ale toto procento je zastoupeno nižšími hodnotami.

34

Graf č. 7, 8 k otázce č. 6: Personální podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání velmi dobré Graf č. 7: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše ne 9% nevím 6%

určit ě ne 3% určit ě ano 27%

spíše ano 55%

Graf č. 8: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol určitě ne bez spíše ne 1% odpovědi 1% 3% nevím 16%

určitě ano 22%

spíše ano 57%

Souhrnné výsledky, které sumarizují odpovědi na tuto otázku od ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol, spolu velmi úzce korelují jak v odpovědích určitě ano, tak v odpovědích spíše ano. Ředitelé uvádějí celkově z 82 % a učitelé celkově ze 79 %, že personální podmínky školy jsou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání určitě či spíše velmi dobré. Jestliže respondenti odpovídali dle skutečnosti, potom personální podmínky sledovaných základních škol jsou pro tvorbu školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání vcelku příznivé. Odpověď nevím, kterou uvádí 16 % učitelů, vypovídá o skutečnosti, že zajišťování a hodnocení personálních podmínek školy přenechávají učitelé managementu školy. 35

Otázka číslo 15: Učitelé využívají prvků činnostního učení

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

47

47

6

0

0

0

100

U ZŠ M

55

27

18

0

0

0

100


10

50

10

30

0

0

100


9

45

38

5

1

2

100


0

100

0

0

0

0

100


15

55

27

2

0

1

100

Učitelé základních škol málotřídních uvádějí z 55 %, že učitelé určitě využívají prvků činnostního učení. Tyto údaje poměrně úzce korelují s údaji ředitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí využívání prvků činnostního učení ze 47 %. Úzce spolu také korespondují výsledky ředitelů – 10 % a učitelů – 9 % úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně, zjištěné procento je však z hlediska dobré praxe značně nízké.

36

Graf č. 9, 10 k otázce č. 15: Učitelé využívají prvků činnostního učení Graf č. 9: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

nevím 6%

spíše n e 9% určit ě ano 24 %

spíše ano 61%

Graf č. 10: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez určitě ne odpovědi 1% spíše ne 1% 3%

určitě ano 15%

nevím 31%

spíše ano 49%

Souhrnné výsledky odpovědí na tuto otázku od ředitelů všech typů sledovaných základních škol nám ukazují, že poměrně nízké procento – 24 % ředitelů je přesvědčeno, že učitelé určitě využívají prvků činnostního učení. Výsledky učitelů stejného výzkumného vzorku s nimi v částečné míře korelují, učitelé uvádějí z 15 %, že učitelé určitě využívají prvků činnostního učení. Ředitelé sledovaných základních škol značně nadhodnotili celkově pozitivní odpovědi – 85 %. Učitelé jsou kritičtější, stejnou kategorii ohodnotili 64 %. Tento podstatný rozdíl ukazuje u ředitelů sledovaných základních škol spíše na přání než na realitu. Jako hrozbu pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání však vidím zvolenou odpověď nevím u učitelů v četnosti 31 %, neboť činnostní učení je velice sledovaným kritériem.

37

Faktory vytváření podmínek vedením školy otázka číslo 2 – vedení školy vytváří podmínky pro efektivní formy učení otázka číslo 3 – vedení školy motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci Otázka číslo 2: Vedení školy vytváří podmínky pro efektivní formy učení

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

60

40

0

0

0

0

100

U ZŠ M

91

9

0

0

0

0

100


60

40

0

0

0

0

100


59

40

1

0

0

0

100


88

12

0

0

0

0

100


50

33

7

8

1

1

100

Překvapivě spolu korelují výsledky ředitelů a učitelů úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně. Ředitelé uvádějí z 60 % a učitelé z 59 %, že vedení školy určitě vytváří podmínky pro efektivní formy učení. Naproti tomu spolu nekorespondují pozitivní odpovědi ředitelů a učitelů základních škol málotřídních a úplných základních škol s počtem nad 300 žáků. Ředitelé úplných základních škol s počtem nad 300 žáků uvádějí z 88 %, že vedení školy určitě vytváří podmínky pro efektivní formy učení, naopak u základních škol málotřídních vysoké procento ( 91 %) uvádějí učitelé.

38

Graf č. 11, 12 k otázce č. 2: Vedení školy vytváří podmínky pro efektivní formy učení Graf č. 11: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše ano 33%

určitě ano 67%

Graf č. 12: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez určitě ne spíše ne 1% odpovědi 1% 4% nevím 4%

určitě ano 56%

spíše ano 34%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů všech typů sledovaných základních škol uvádějí z 67 %, že vedení školy určitě vytváří podmínky pro efektivní formy učení. Tyto výsledky alespoň zčásti korespondují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí v 56 % odpověď určitě ano. Pro management škol mohou být tyto výsledky v oblasti shody názorů na danou problematiku pozitivním zjištěním.

39

Otázka číslo 3: Vedení školy motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

73

27

0

0

0

0

100

U ZŠ M

82

18

0

0

0

0

100


50

50

0

0

0

0

100


45

42

6

6

0

1

100


75

25

0

0

0

0

100


42

29

9

14

5

1

100

Ředitelé sledovaných úplných základních škol ve větší míře než učitelé stejného výzkumného vzorku uvádějí, že vedení školy určitě motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci. Největší procento – 75 % uvádějí ředitelé úplných základních škol s počtem nad 300 žáků, naopak učitelé stejného výzkumného vzorku uvádějí procento nejmenší – 42 %. Výsledky ředitelů základních škol málotřídních – 73 % do určité míry korelují s výsledky učitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí, že vedení školy určitě motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci z 82 %.

40

Graf č. 13, 14 k otázce č. 3: Vedení školy motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci Graf č. 13: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše ano 33%

určitě ano 67%

Graf č. 14: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez určitě ne odpovědi spíše ne 3% 1% 10% nevím 7% určitě ano 46%

spíše ano 33%

Pozitivní odpovědi ředitelů všech typů sledovaných základních škol dávají v souhrnných výsledcích 100 %. Učitelé stejného výzkumného vzorku uvedenou situaci, že vedení školy pozitivně motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci, takto nevnímají. Uvádějí pozitivní odpovědi jen ze 79 %. Tento údaj vypovídá o nadhodnoceném stanovisku ze strany ředitelů. Ředitelé základních škol možná zaměňují realitu za svá přání či odpovídají očekávanou „správnou“ odpovědí. Tento značný nesoulad v náhledu na motivaci k efektivní a tvořivé práci je nutno si na dané škole vysvětlit ještě před započetím přípravy školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

41

Faktory vztahů vedení školy a zaměstnanců otázka číslo 7 – vedení školy naslouchá zaměstnancům otázka číslo 8 – vedení školy se chová k učitelům vstřícně a s respektem otázka číslo 9 – na škole převažuje demokratický styl řízení

Otázka číslo 7: Vedení školy naslouchá zaměstnancům

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

87

7

0

0

0

6

100

U ZŠ M

82

18

0

0

0

0

100


70

30

0

0

0

0

100


61

34

3

2

0

0

100


63

37

0

0

0

0

100


50

33

4

13

0

0

100

Ředitelé základních škol málotřídních uvádějí z 87 %, že vedení školy určitě naslouchá zaměstnancům. Tyto výsledky velmi úzce korelují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku. Ti uvádějí v odpovědi variantu určitě ano z 82 %. Procento odpovědí ředitelů a učitelů úplných základních škol spolu většinou také poměrně dobře koresponduje v oblasti odpovědí určitě ano, spíše ano.

42

Graf č. 15, 16 k otázce č. 7: Vedení školy naslouchá zaměstnancům Graf č. 15: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol bez odpovědi 3% spíše ano 21%

určit ě ano 76%

Graf č. 16: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol

nevím 4%

spíše ne 8%

určitě ano 56%

spíše ano 32%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů sledovaných základních škol nám ukazují, že z pohledu ředitelů vedení školy určitě naslouchá zaměstnancům ze 76 %. Z pohledu učitelů je to pouze z 56 %. Ředitelé opět nadhodnotili pozitivní odpovědi. Mohou tak činit z přesvědčení nebo chtějí vydávat kladné stanovisko za realitu. Jestliže však vezmeme souhrnné výsledky učitelů u varianty určitě ano a spíše ano, pak můžeme říci, že učitelé alespoň částečně oceňují vedení školy v oblasti naslouchání zaměstnancům.

43

Otázka číslo 8: Vedení školy se chová k učitelům vstřícně a s respektem

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

93

7

0

0

0

0

100

U ZŠ M

91

9

0

0

0

0

100


70

30

0

0

0

0

100


64

31

3

1

1

0

100


63

37

0

0

0

0

100


51

33

5

11

0

0

100

Ředitelé základních škol málotřídních z 93 % uvádějí, že vedení školy se k učitelům určitě chová vstřícně a s respektem. Tyto údaje velmi úzce korelují s výsledky odpovědí učitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí odpověď určitě ano z 91 %. Výsledky, které uvádějí ředitelé a učitelé úplných základních škol, spolu většinou také dosti úzce korelují.

44

Graf č. 17, 18 k otázce č. 8: Vedení školy se chová k učitelům vstřícně a s respektem Graf č. 17: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše ano 21%

určit ě ano 79%


nevím 4%

určitě ne spíše ne 1% 6%

spíše ano 31%

určitě ano 58%

Překvapivé jsou souhrnné výsledky odpovědí ředitelů všech typů sledovaných základních škol. Ředitelé uvádějí ze 79 %, že vedení školy se k učitelům určitě chová vstřícně a s respektem. Učitelé stejného výzkumného vzorku uvádějí v odpovědi určitě ano pouze 58 %. Ředitelé sledovaných základních škol opět nevolili zápornou odpověď, z jejich pohledu je chování k učitelům na velmi dobré, až vynikající úrovni. V rámci zjišťování klimatu školy je však nutná sebereflexe.

45

Otázka číslo 9: Na škole převažuje demokratický styl řízení

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

73

20

7

0

0

0

100

U ZŠ M

73

27

0

0

0

0

100


60

40

0

0

0

0

100


43

49

5

2

1

0

100


50

50

0

0

0

0

100


34

40

9

13

2

2

100

Ze zjištěných údajů vyplývá, že demokratický styl řízení převažuje na základních školách málotřídních. Ředitelé i učitelé uvádějí shodně 73 % u odpovědi určitě ano. Na úplných základních školách ředitelé (60 %, 50 %) podstatně ve větší míře než učitelé (43%, 34 %) uvádějí, že na škole převažuje demokratický styl řízení.

46

Graf č. 19, 20 k otázce č. 9: Na škole převažuje demokratický styl řízení Graf č. 19: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol nevím 3%

spíše ano 33%

určit ě ano 64%


bez určitě ne odpovědi spíše ne 1% 1% 8% nevím 7% určitě ano 40%

spíše ano 43%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol spolu příliš nekorelují. 64 % ředitelů je přesvědčeno, že na škole určitě převažuje demokratický styl řízení, zatímco učitelé uvádějí odpověď určitě ano ze 40 %. V současné škole ještě v mnoha případech přežívá autokratický styl řízení, v němž nejsou využity všechny schopnosti jednotlivých učitelů. Atmosféra ve škole je velice důležitá při tvorbě i realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. SWOT analýza by měla odhalit rozdílné vnímání ředitelů a učitelů a zároveň by měla být nalezena cesta k praktické realizaci demokratického stylu řízení. Demokratický styl podporuje kooperaci, přátelskou atmosféru, odlišné názory jsou řešeny formou diskuse a kompromisu. 47

Faktory vztahů mezi učiteli otázka číslo 10 – interpersonální vztahy na škole jsou velmi dobré otázka číslo 11 – klima školy je přátelské a motivující k učení a práci otázka číslo 22 – učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem

Otázka číslo 10: Interpersonální vztahy na škole jsou velmi dobré

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

87

13

0

0

0

0

100

U ZŠ M

91

9

0

0

0

0

100


30

60

10

0

0

0

100


27

61

5

3

1

3

100


13

87

0

0

0

0

100


25

53

9

12

0

1

100

Ředitelé základních škol málotřídních z 87 % uvádějí, že interpersonální vztahy na škole jsou určitě velmi dobré. Tyto údaje velmi úzce korelují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku. Ti uvádějí odpověď určitě ano z 91 %. Velmi úzce spolu také korespondují výsledky ředitelů – 30 % a učitelů – 27 % úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně. Určitě zajímavým zjištěním je přechod z vysokého procenta zastoupení odpovědí určitě ano u málotřídních základní škol k spíše ano u úplných základních škol.

48

Graf č. 21, 22 k otázce č. 10: Interpersonální vztahy na škole jsou velmi dobré Graf č. 21: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

nevím 3%

spíše ano 45%

určit ě ano 52%

Graf č. 22: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez určitě neodpovědi spíše ne 1% 2%

8% nevím 6%

určitě ano 29%

spíše ano 54%

Souhrnné výsledky, které sumarizují odpovědi na tuto otázku od ředitelů všech typů sledovaných základních škol, nám ukazují, že 52 % ředitelů je přesvědčeno, že interpersonální vztahy na škole jsou určitě velmi dobré. Učitelé stejného výzkumného vzorku jsou o této skutečnosti přesvědčeni pouze z 29 %. Tento značný rozdíl v pozitivních odpovědích může být u ředitelů základních škol dán i menší znalostí dílčích neshod mezi učiteli. Neshoda v interpersonálních vztazích se může velice negativně projevit při tvorbě školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

49

Otázka číslo 11: Klima školy je přátelské a motivující k učení a práci

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

100

0

0

0

0

0

100

U ZŠ M

100

0

0

0

0

0

100


50

50

0

0

0

0

100


41

54

2

0

2

1

100


50

50

0

0

0

0

100


33

56

3

6

1

1

100

Z uvedených údajů vyplývá, že klima školy je alespoň částečně přátelské a motivující k učení a práci. Tuto skutečnost registrují ředitelé i učitelé na základních školách málotřídních absolutně pozitivně, dokonce ze 100 %. Údaje uvedené řediteli a učiteli úplných základních škol spolu většinou také korespondují.

50

Graf č. 23, 24 k otázce č. 11: Klima školy je přátelské a motivující k učení a práci Graf č. 23: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše an o 27%

určit ě ano 7 3%

Graf č. 24: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol určitě ne bez spíše ne 1% odpovědi nevím 3% 1% 3% určitě ano 39%

spíše ano 53%

Je zajímavé, že v souhrnných výsledcích odpovědi obou skupin respondentů (učitelů a ředitelů) spolu příliš nekorelují. Téměř dvojnásobné procento – 73 % ředitelů je přesvědčeno, že klima školy je určitě přátelské a motivující k učení a práci. Učitelé tento pocit nemají, přesvědčeno o variantě určitě ano je pouze 39 %. Je důležité, aby vztahy na pracovišti byly harmonické, aby bylo možné prosadit cíle školy. Velmi důležitým faktorem pro vytváření klimatu školy je rovněž styl jejího řízení.

51

Otázka číslo 22: Učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

87

7

0

0

0

6

100

U ZŠ M

91

9

0

0

0

0

100


40

60

0

0

0

0

100


40

55

4

0

1

0

100


13

75

12

0

0

0

100


43

56

1

0

0

0

100

Korelují spolu výsledky odpovědí ředitelů a učitelů základních škol málotřídních a úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně. Z uvedených údajů vyplývá, že učitelé se k sobě určitě chovají vstřícně a s respektem na základních školách málotřídních. Ředitelé těchto škol jsou o této skutečnosti přesvědčeni z 87 %, učitelé stejného výzkumného vzorku z 91 %. Obě skupiny respondentů na úplných základních školách s počtem do 300 žáků včetně uvádějí, že se k sobě učitelé určitě chovají vstřícně a s respektem ze 40 %, což je podstatně nižší procento než u základních škol málotřídních.

52

Graf č. 25, 26 k otázce č. 22: Učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem Graf č. 25: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

bez odpovědi nevím 3% 3%

spíše ano 39%

určit ě ano 55%


nevím určitě ne 1% 2%

určitě ano 44% spíše ano 53%

Souhrnné výsledky, které sumarizují odpovědi na tuto otázku od respondentů všech typů sledovaných základních škol nám ukazují, že 55 % ředitelů a 44 % učitelů je určitě přesvědčeno, že učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem. Mezi těmito údaji je nižší stupeň korelace. Jestliže budeme hodnotit položky určitě ano a spíše ano, pak celkové výsledky jsou s vysokou korelací pozitivním zjištěním pro školy, že učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem – ředitelé 94 %, učitelé 97 %.

53

Faktory důvěry žáků otázka číslo 12 – žáci mají důvěru k vedení školy otázka číslo 23 – žáci mají důvěru k učitelům

Otázka číslo 12: Žáci mají důvěru k vedení školy

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

53

40

7

0

0

0

100

U ZŠ M

82

18

0

0

0

0

100


30

70

0

0

0

0

100


23

48

28

1

0

0

100


50

50

0

0

0

0

100


34

28

34

3

0

1

100

Učitelé základních škol málotřídních uvádějí z 82 %, že žáci mají určitě důvěru k vedení školy. Tyto údaje však nekorelují s vyjádřením ředitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí variantu určitě ano pouze z 53 %. Poměrně úzce spolu korelují údaje, které uvádějí ředitelé – 30 % a učitelé – 23 % úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně v odpovědi určitě ano. V odpovědích spíše ano je mezi řediteli a učiteli zaznamenán velice výrazný nesoulad.

54

Graf č. 27, 28 k otázce č. 12: Žáci mají důvěru k vedení školy Graf č. 27: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

nevím 3%

určit ě ano 45% spíše ano 52%


bez spíše ne odpovědi 2% 1% určitě ano 31% nevím 30%

spíše ano 36%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů všech typů sledovaných základních škol uvádějí ze 45 %, že žáci mají určitě důvěru k vedení školy. Tyto údaje nekorespondují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku, neboť ti uvádějí variantu určitě ano pouze z 31 %. Pozitivní náhled určitě ano, spíše ano je u ředitelů sledovaných základních škol zastoupen z 97 %. U učitelů je závažným zjištěním z 30 % zastoupená odpověď nevím. Tato skutečnost by mohla mít pro školy před vlastní tvorbou školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání negativní vliv. Je otázkou, zda učitelé se bojí vyjádřit svůj názor nebo se nezajímají o tento důležitý faktor klimatu školy.

55

Otázka číslo 23: Žáci mají důvěru k učitelům

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

87

13

0

0

0

0

100

U ZŠ M

55

45

0

0

0

0

100


30

70

0

0

0

0

100


15

60

23

2

0

0

100


0

100

0

0

0

0

100


20

58

20

2

0

0

100

Ředitelé základních škol málotřídních z 87 % uvádějí, že žáci mají určitě důvěru k učitelům. Tyto výsledky nekorespondují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku, ti volili stejnou odpověď pouze z 55 %. Téměř vůbec spolu nekorelují údaje uvedené řediteli a učiteli všech sledovaných základních škol dle velikosti.

56

Graf č. 29, 30 k otázce č. 23: Žáci mají důvěru k učitelům Graf č. 29: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

určit ě ano 48%

spíše ano 52%


spíše ne 2% určitě ano 20%

nevím 20%

spíše ano 58%

Souhrnné výsledky ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol spolu příliš nekorelují. 48 % ředitelů a 20 % učitelů je přesvědčeno, že žáci mají určitě důvěru k učitelům. Korelace převažuje u odpovědí spíše ano, kde ředitelé uvádějí z 52 % a učitelé z 58 %, že žáci mají spíše důvěru k učitelům. Je důležité, aby škola pečovala o vytváření příznivého sociálního prostředí. Dobré klima školy přispěje k všeobecnému rozvoji žáků. Proto je zarážejícím faktem, že 20 % učitelů uvádí, že neví, zda k nim žáci mají důvěru.

57

Faktory učitelů a reformy v oblasti školství otázka číslo 13 – učitelé se zajímají o tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání na škole otázka číslo 14 – učitelé jsou ochotni účastnit se reformy v oblasti školství

Otázka číslo 13: Učitelé se zajímají o tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání na škole

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

40

40

0

20

0

0

100

U ZŠ M

46

36

18

0

0

0

100


0

80

0

20

0

0

100


21

54

18

6

0

1

100


13

87

0

0

0

0

100


23

43

24

10

0

0

100

S údaji ředitelů základních škol málotřídních, kteří uvádějí ze 40 %, že učitelé se určitě zajímají o tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání na škole, dosti úzce korelují údaje učitelů stejného výzkumného vzorku, ti volili stejnou odpověď ze 46 %. Téměř vůbec spolu nekorespondují výsledky ředitelů a učitelů úplných základních škol.

58

Graf č. 31, 32 k otázce č. 13: Učitelé se zajímají o tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání na škole Graf č. 31: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol spíše ne 15%

určit ě ano 21 %

spíše ano 6 4%

Graf č. 32: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez spíše ne odpovědi 8% 1%

určitě ano 23%

nevím 21%

spíše ano 47%

Souhrnné výsledky odpovědí na tuto otázku nám ukazují, že poměrně malé procento ředitelů – 21 % a stejně tak i malé procento učitelů – 23 % všech typů sledovaných základních škol je přesvědčeno, že učitelé se určitě zajímají o tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Odpověď učitelů nevím z 21 % může hovořit o špatné spolupráci v pedagogickém sboru. Jiným vysvětlením může být i to, že učitelé mají obavy ze změn, které s sebou reforma ve školství přinese. Bude velice záležet na vstupní motivaci a postojích vedení školy i kolegů, jak budou jednotliví učitelé k tvorbě školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání přistupovat. 59

Otázka číslo 14: Učitelé jsou ochotni účastnit se reformy v oblasti školství

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

40

34

13

13

0

0

100

U ZŠ M

64

18

18

0

0

0

100


0

90

0

10

0

0

100


10

60

25

5

0

0

100


0

63

12

25

0

0

100


16

54

21

9

0

0

100

Největší procento – 64 % učitelů základních škol málotřídních uvádí, že učitelé jsou určitě ochotni účastnit se reformy v oblasti školství. Ředitelé stejného výzkumného vzorku uvádějí odpověď určitě ano pouze ze 40 %. Poměrně zarážející pro pozitivní potřeby praxe je odpověď 0 % u varianty určitě ano u ředitelů úplných základních škol.

60

Graf č. 33, 34 k otázce č. 14: Učitelé jsou ochotni účastnit se reformy v oblasti školství Graf č. 33: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše ne 1 5%

určit ě ano 18%

nevím 9%

spíše ano 58%


spíše ne 7% nevím 23%

určitě ano 16%

spíše ano 54%

Souhrnné výsledky nám ukazují poměrně vysokou korelaci v pozitivních odpovědích ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol. V odpovědích pro ochotu učitelů účastnit se reformy v oblasti školství převládá varianta spíše ano, u ředitelů z 58 % a u učitelů z 54 %. Otázkou zůstává, zda nechuť pro ověřování nových, v naší společnosti mnohdy méně využívaných metodických postupů a forem práce není závislá na věku jednotlivých pedagogických pracovníků nebo délce jejich pedagogické praxe.

61

Faktory interní spolupráce mezi učiteli otázka číslo 16 – učitelé se vzájemně navštěvují v hodinách otázka číslo 17 – učitelé ve škole spolupracují otázka číslo 18 – učitelé jsou schopni týmové práce otázka číslo 19 – učitelé jsou schopni komunikovat

Otázka číslo 16: Učitelé se vzájemně navštěvují v hodinách

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

20

20

0

40

7

13

100

U ZŠ M

28

18

9

36

9

0

100


0

10

0

60

30

0

100


0

3

7

57

33

0

100


0

25

0

63

12

0

100


8

14

14

50

14

0

100

Ředitelé základních škol málotřídních z 20 % uvádějí, že učitelé se určitě vzájemně navštěvují v hodinách. Tyto údaje poměrně úzce korelují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí odpověď určitě ano z 28 %. Přitom nízké procento pozitivních odpovědí na danou problematiku by bylo pochopitelné právě u základních škol málotřídních. U této otázky u respondentů převažují odpovědi u varianty spíše ne a určitě ne, to znamená, že se učitelé v hodinách vzájemně nenavštěvují, což je negativním zjištěním před vlastní tvorbou školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. U negativních odpovědí je téměř u všech škol dle velikosti zaznamenán vysoký stupeň korelace.

62

Graf č. 35, 36 k otázce č. 16: Učitelé se vzájemně navštěvují v hodinách Graf. č. 35: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol bez odpovědi 6%

určitě ano 9%

určitě ne 15%

spíše ano 18%

spíše ne 52%


určitě ne 21%

určitě ano 6%

spíše ano 10%

nevím 11%

spíše ne 52%

Souhrnné výsledky, které sumarizují odpovědi na tuto otázku obou skupin respondentů (ředitelů i učitelů) všech typů sledovaných základních škol, spolu velmi úzce korelují u varianty spíše ne, kde ředitelé i učitelé z 52 % shodně uvádějí, že učitelé se v hodinách spíše vzájemně nenavštěvují. Toto negativní zjištění vytváří špatné startovní podmínky základních škol před vlastní tvorbou školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, neboť neexistují vzájemné praktické zkušenosti o výuce učitelů – kolegů.

63

Otázka číslo 17: Učitelé ve škole spolupracují

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

87

0

0

0

0

13

100

U ZŠ M

91

9

0

0

0

0

100


30

70

0

0

0

0

100


32

60

2

5

1

0

100


50

50

0

0

0

0

100


38

56

2

3

0

1

100

Z uvedených údajů vyplývá, že spolupráce učitelů je nejčastěji realizována na málotřídních základních školách, z pohledu ředitelů učitelé určitě spolupracují z 87 % a z pohledu učitelů z 91 %. Vesměs poměrně úzce spolu korelují i pozitivní odpovědi uvedené řediteli a učiteli z úplných základních škol.

64

Graf č. 37, 38 k otázce č. 17: Učitelé ve škole spolupracují Graf č. 37: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol bez odpovědi 6%

spíše an o 33% určit ě ano 61%

Graf č. 38: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol určitě ne bez spíše ne 1% odpovědi nevím 3% 1% 2% určitě ano 38%

spíše ano 55%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol spolu příliš nekorelují. Poměrně vysoké procento ředitelů – 61 % je přesvědčeno, že učitelé ve škole určitě spolupracují. Učitelé však tento pocit nemají, neboť pouze 38 % je přesvědčeno o skutečnosti, že učitelé ve škole určitě spolupracují. Tato zásadní disproporce musí být vyřešena na základních školách v rámci SWOT analýzy. K potřebám praxe a vzhledem k tvorbě

školního

vzdělávacího

programu

pro

základní

vzdělávání

je

důležité,

aby si pracovníci uvědomili, že pokud se budou chtít nadále dobře realizovat v reformě školství, pak se bez spolupráce s ostatními a bez schopnosti pracovat v týmu neobejdou.

65

Otázka číslo 18: Učitelé jsou schopni týmové práce

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

80

7

0

0

0

13

100

U ZŠ M

82

18

0

0

0

0

100


40

50

0

10

0

0

100


36

48

10

4

1

1

100


50

50

0

0

0

0

100


44

44

11

1

0

0

100

Ředitelé sledovaných základních škol málotřídních z 80 % uvádějí, že učitelé jsou určitě schopni týmové práce. Tyto výsledky velmi úzce korelují s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku. Ti uvádějí, že učitelé jsou určitě schopni týmové práce z 82 %. Překvapivé je, že velmi úzce spolu korespondují i údaje uvedené řediteli a učiteli z úplných základních škol, jsou však zastoupeny nižšími hodnotami.

66

Graf č. 39, 40 k otázce č. 18: Učitelé jsou schopni týmové práce Graf č. 39: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol spíše ne 3%

bez odpo vědi 6%

spíše an o 30% určit ě ano 61%

Graf č. 40: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol určitě ne bez spíše ne 1% odpovědi 1% 1% nevím 10% určitě ano 42%

spíše ano 45%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol spolu příliš nekorespondují. 61 % ředitelů základních škol je přesvědčeno, že učitelé jsou určitě schopni týmové práce, zatímco učitelé jsou přesvědčeni o této odpovědi jen ze 42 %. Celkově pozitivní odpovědi jsou však v užší vazbě, ředitelé – 91 %, učitelé – 87 %. Tuto skutečnost lze vyložit jako dobrou teoretickou základnu pro další spolupráci. 10 % učitelů nedokáže tento bod posoudit, 2 % učitelů dokonce spolupráci v týmu odmítají. Možná je to také tím, že zatím nebyli pro spolupráci osloveni, ale také možná spolupracovat v týmu nechtějí. Někteří pracovníci nejsou schopni týmové práce a pokud je jim přece jen „vnucena“, může přinést v konečném výsledku nejen velké psychické vyčerpání všech členů týmu, ale ani výsledek nemusí odpovídat vynaloženému úsilí. Týmová práce je přitom prioritou pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

67

Otázka číslo 19: Učitelé jsou schopni komunikovat

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

73

20

0

0

0

7

100

U ZŠ M

100

0

0

0

0

0

100


50

50

0

0

0

0

100


50

48

1

0

1

0

100


50

50

0

0

0

0

100


58

41

1

0

0

0

100

Učitelé základních škol málotřídních uvádějí ze 100 %, že učitelé jsou schopni určitě komunikovat, ředitelé stejného výzkumného vzorku tuto odpověď uvádějí pouze ze 73 %. Výsledky ředitelů a učitelů úplných základních škol spolu poměrně úzce korelují, převážně uvádějí z 50 %, že učitelé jsou schopni určitě komunikovat, a z 50 %, že jsou schopni spíše komunikovat.

68

Graf č. 41, 42 k otázce č. 19: Učitelé jsou schopni komunikovat Graf č. 41: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol bez odpovědi 3%

spíše ano 36%

určit ě ano 61%

Graf č. 42: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol nevím 1%

spíše ano 42% určitě ano 57%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů a učitelů všech typů sledovaných základních škol spolu velmi úzce korelují. Ředitelé uvádějí z 61 % a učitelé z 57 %, že učitelé jsou schopni určitě komunikovat. Toto zjištění je velmi pozitivní vzhledem k tomu, že vzájemná komunikace je jedním z předpokladů úspěšné tvorby a následné realizace školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Schopnost úspěšné komunikace se bude pozitivně podílet i na řešení problémů či na dalších potřebných úpravách školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

69

Faktory externí spolupráce učitelů otázka číslo 24 – učitelé spolupracují s kolegy z jiných škol otázka číslo 25 – učitelé spolupracují s rodiči

Otázka číslo 24: Učitelé spolupracují s kolegy z jiných škol

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

60

33

0

7

0

0

100

U ZŠ M

55

36

9

0

0

0

100


0

50

0

40

0

10

100


6

34

28

31

1

0

100


12

38

25

25

0

0

100


3

30

43

22

1

1

100

Ředitelé základních škol málotřídních uvádějí z 60 %, že učitelé určitě spolupracují s kolegy z jiných škol. Tyto výsledky dosti úzce korelují s vyjádřením učitelů ze stejného výzkumného vzorku. Ti uvádějí spolupráci s kolegy z jiných škol z 55 %. Velice úzce spolu korelují údaje uvedené řediteli a učiteli základních škol málotřídních i v odpovědi spíše ano.

70

Graf č. 43, 44 k otázce č. 24: Učitelé spolupracují s kolegy z jiných škol Graf č. 43: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše ne 21 %

bez odpo vědi 3% určit ě ano 30 %

nevím 6%

spíše ano 40%

Graf č. 44: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez odpovědi určitě ano určitě ne 1% 7% 1% spíše ne 25%

spíše ano 32%

nevím 34%

Souhrnné výsledky, které sumarizují odpovědi na tuto otázku od ředitelů všech typů sledovaných základních škol, nám ukazují, že poměrně malé procento – 30 % ředitelů, je přesvědčeno, že učitelé určitě spolupracují s kolegy z jiných škol. Učitelé stejného výzkumného vzorku uvádějí značně menší procento – 7 %. Výsledky ředitelů a učitelů spolu korelují v odpovědi spíše ne, to znamená, že učitelé spíše nespolupracují s kolegy z jiných škol. Ředitelé uvádějí v odpovědích z 21 % spíše ne a učitelé uvádějí z 25 % spíše ne. Ze zjištěných údajů vyplývá, že není nijak velký zájem o spolupráci s kolegy z jiných škol. Tuto skutečnost bych hodnotila jako dosti nepříznivý faktor, neboť spolupráce s učiteli z jiných škol jim může obohacovat jejich práci a rozšiřovat obzory vnímání.

71

Otázka číslo 25: Učitelé spolupracují s rodiči

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

87

13

0

0

0

0

100

U ZŠ M

91

9

0

0

0

0

100


50

50

0

0

0

0

100


49

47

1

3

0

0

100


50

50

0

0

0

0

100


58

37

1

3

0

1

100

Z uvedených údajů vyplývá, že učitelé spolupracují s rodiči. Ředitelé málotřídních základních škol z 87 % uvádějí, že učitelé určitě spolupracují s rodiči. Tyto výsledky korelují ve značné míře s vyjádřením učitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí určitě spolupráci s rodiči z 91 %. Poměrně úzce spolu korelují i téměř všechny údaje, které uvádějí ředitelé a učitelé úplných základních škol.

72

Graf č. 45, 46 k otázce č. 25: Učitelé spolupracují s rodiči Graf č. 45: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

spíše ano 33%

určitě ano 67%

Graf č. 46: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol nevím spíše ne 3% 1%

spíše ano 40%

určitě ano 56%

Souhrnné výsledky, které sumarizují odpovědi na tuto otázku od ředitelů všech typů sledovaných základních škol, nám ukazují, že poměrně vysoké procento ředitelů – 67 % je přesvědčeno, že učitelé s rodiči určitě spolupracují. Tyto výsledky alespoň částečně korespondují s vyjádřením učitelů ze stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí, že určitě spolupracují s rodiči z 56 %. Souhrnné výsledky ukazují na poměrně dobrou vazbu v této problematice mezi názory ředitelů a učitelů základních škol. Uvedené údaje jsou dostatečně uspokojivé, i když se v průběhu časového horizontu mohou poměrně rychle měnit. Hodně záleží na atmosféře ve třídách, na vztahu učitel – žák, žák – rodič, rodič – učitel a na důvěře mezi nimi.

73

Faktory plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učiteli otázka číslo 20 – učitelé svoji práci plánují otázka číslo 21 – učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času

Otázka číslo 20: Učitelé svoji práci plánují

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

67

33

0

0

0

0

100

U ZŠ M

82

18

0

0

0

0

100


50

50

0

0

0

0

100


67

29

4

0

0

0

100


75

13

12

0

0

0

100


63

35

2

0

0

0

100

Ředitelé úplných základních škol s počtem nad 300 žáků jsou ze 75 % přesvědčeni, že učitelé svoji práci určitě plánují. S těmito údaji již příliš nekorespondují výsledky učitelů stejného výzkumného vzorku, ti jsou o stejné odpovědi přesvědčeni pouze ze 63 %. Největší procento – 82 %, že učitelé svoji práci plánují, uvádějí učitelé základních škol málotřídních. Zajímavostí zůstává, že nikdo z respondentů nezvolil negativní formu odpovědi.

74

Graf č. 47, 48 k otázce č. 20: Učitelé svoji práci plánují Graf č. 47: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol

nevím 3%

spíše ano 33%

určit ě ano 64%


nevím 2%

spíše ano 32%

určitě ano 66%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů všech typů sledovaných základních škol z 64 % uvádějí, že učitelé svoji práci určitě plánují. Tyto údaje velmi úzce korelují s údaji učitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí tento typ odpovědi z 66 %. Souhrnné výsledky u odpovědí ředitelů – 33 % a odpovědí učitelů – 32 % u varianty spíše ano spolu také velmi úzce korelují. Pokud odpovědi ředitelů a učitelů odpovídají realitě, je skutečnost, že učitelé svoji práci plánují, pozitivním zjištěním před vlastní tvorbou školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání.

75

Otázka číslo 21: Učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

bez odpovědi

celkem %

Ř ZŠ M

40

47

0

0

0

13

100

U ZŠ M

82

18

0

0

0

0

100


20

60

0

20

0

0

100


43

44

11

2

0

0

100


38

38

12

0

0

12

100


39

41

17

2

0

1

100

Učitelé základních škol málotřídních uvádějí z 82 %, že učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu určitě hodně času. Jedná se o více jak dvojnásobné procento oproti údajům ředitelů stejného výzkumného vzorku, ti uvádějí jen 40 %. Nejméně jsou přesvědčeni ředitelé úplných základních škol s počtem do 300 žáků včetně, ti jsou u dotazované problematiky přesvědčeni o odpovědi určitě ano pouze z 20 %. Nejužší vztah korelace je zjištěn u úplných základních škol s počtem nad 300 žáků.

76

Graf č. 49, 50 k otázce č. 21: Učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času Graf č. 49: Hodnocení řediteli všech typů sledovaných základních škol bez odpo vědi 9% sp íše ne 6%

určit ě ano 3 3%

nevím 3%

spíše ano 49%

Graf č. 50: Hodnocení učiteli všech typů sledovaných základních škol bez spíše ne odpovědi 2% 1% nevím 14% určitě ano 42%

spíše ano 41%

Souhrnné výsledky odpovědí ředitelů všech typů sledovaných základních škol uvádějí ze 33 %, že učitelé určitě věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času. Tyto výsledky pouze z části korespondují s údaji učitelů stejného výzkumného vzorku, učitelé uvádějí variantu určitě ano ze 42 %. Celkově pozitivní odpovědi jsou v úzké korelaci, ředitelé – 82 %, učitelé – 83 %. U odpovědí převažuje spíše pozitivní stanovisko, že učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času. 14 % odpovědí nevím u učitelů může znamenat hrozbu pro vlastní tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 77

8 Naplnění cíle práce Pro úspěch kurikulární reformy při vytváření školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je nutno z pohledu managementu dodržovat postupy, podmiňující budoucí úspěšnou realizaci připravovaného školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Přípravná fáze je – z hlediska rozsahu očekávané změny, kterou školní vzdělávací program pro základní vzdělávání přinese – zcela zásadní. Cílem práce proto bylo specifikovat kritéria, která by měl řídící pracovník stanovit a sledovat, aby zajistil úspěšnou tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Jedná se zejména o faktory vytváření podmínek vedením školy, faktory vztahů vedení školy a zaměstnanců, faktory vztahů mezi učiteli, faktory interní spolupráce mezi učiteli a faktory plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učiteli. Ředitelé škol i školní inspektoři by se měli na tyto oblasti výrazněji zaměřit, rozhodně by měly být předmětem vnitřní i vnější evaluace. Jestliže vedení školy vytvoří příznivé podmínky pro efektivní formy učení a bude motivovat učitele pro efektivní a tvořivou práci, je to jedna ze základních cest, jak úspěšně zahájit reformu v oblasti školství. Narušené interpersonální vztahy dovedou pokazit i sebelépe připravenou reformu, naopak pozitivní mezilidské vztahy mohou být velmi příznivým motorem alespoň k nastartování školské reformy. Při evaluační činnosti by bylo vhodné se zaměřit i na faktor interní spolupráce mezi učiteli. Pokud hodnocení tohoto faktoru bude při evaluační činnosti vycházet alespoň jako průměrné, lze si oprávněně myslet, že je vytvořen vhodný základ k potřebné komunikaci v pedagogickém sboru. Lze předpokládat, že faktor plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učitelů bude na mnohých školách hodnocen pozitivně. V rámci evaluace je však nutné tento faktor také kriticky zhodnotit v návaznosti zejména na činnostní charakter učení. Výzkumná část pak zmapovala situaci na základních školách okresu Havlíčkův Brod na počátku školního roku 2005/2006 v oblasti přípravy na školní vzdělávací program pro základní vzdělávání.

78

Závěr Ve své práci jsem se zaměřila na připravenost základních škol na tvorbu školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v okrese Havlíčkův Brod. Všechny zvolené otázky a následně vytvořené faktory mají svůj podíl na pozitivní změny v oblasti školství. Mezi nejvýraznější kritéria, která by měl řídící pracovník sledovat, aby zajistil úspěšnou tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, bych zařadila faktory vytváření podmínek vedením školy, faktory vztahů mezi vedením školy a zaměstnanci a faktory vztahů mezi jednotlivými učiteli. Z těchto faktorů vyplývá i nutnost zaměřit se na faktory interní spolupráce mezi učiteli. V neposlední řadě bych zdůraznila faktory plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učiteli. Z osobních rozhovorů ve školách, podle informací z článků v pedagogickém tisku a také porovnáním s výzkumem v bakalářské práci 13 vyplynulo, že někteří ředitelé a podstatná část učitelů základních škol nejsou příliš nakloněni tvorbě školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Naopak výzkum na sledovaných základních školách v okrese Havlíčkův Brod, který se týká vztahu vedení školy k tvorbě školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, ukázal školy v lepším světle, tj. jako školy, které jsou reformě přístupné. Výzkumná část, která se týká učitelů ve vztahu k reformě, ukázala, že i učitelé se zajímají o tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a jsou ochotni účastnit se reformy v oblasti školství. Z dotazníků sledovaných základních škol vyplynulo, že mezi „silnější stránky“ základních škol v okrese Havlíčkův Brod je možné zařadit personální podmínky škol, faktory plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učiteli. Pozitivně byla hodnocena i schopnost komunikace mezi učiteli či vytváření podmínek pro efektivní formy učení vedením školy. Naopak jako „slabší stránku“ hodnotili respondenti (ředitelé a učitelé) základních škol úroveň materiálně-technických podmínek ve školách, částečně i využívání prvků činnostního učení učiteli. 13

KOŘÍNKOVÁ, J. Závěrečná bakalářská práce, Rámcový vzdělávací program a tvorba ŠVP z pohledu ředitele základní školy. 3/2005

79

Mezi „příležitosti“ ve sledovaných základních školách lze zařadit podporu tvorby školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vedením školy, faktory učitelů a reformy v oblasti školství a částečně i faktory interní spolupráce mezi učiteli. Dále je možné mezi „příležitosti“ uvést motivaci učitelů pro efektivní a tvořivou práci vedením školy, schopnost naslouchání zaměstnancům vedením školy i vstřícné a vzájemně respektující chování se učitelů k sobě. Také lze mezi „příležitosti“ zařadit spolupráci mezi učiteli a rodiči. Jako „hrozby“ vyplývající z dotazníkového šetření bych viděla nepropracovaný evaluační proces na sledovaných základních školách v souvislosti s nízkou vzájemnou návštěvností učitelů v hodinách či nízkou spoluprací učitelů s kolegy z jiných škol. Mezi „hrozby“ lze alespoň částečně zařadit faktory vztahů vedení školy a zaměstnanců, faktory vztahů mezi učiteli a rovněž faktory důvěry žáků. Je velice důležité, aby na sledovaných základních školách proběhl před tvorbou školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání důkladný rozbor podmínek provedený například SWOT analýzou. Ráda bych se v závěru vrátila ke krokům procesu úspěšné změny velkého rozsahu uvedeným v tabulce na straně 10. V rámci posilování pocitu naléhavosti změny je nutné mít pozitivní podporu tvorby školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vedením školy. Velice důležitý je i pozitivně vyhodnocovaný faktor plánování a vyhodnocování vyučovacího procesu učiteli. Pro úspěšný start změn je nutné, aby byly vytvořeny co nejlepší vztahy mezi vedením školy a zaměstnanci, vzájemně mezi učiteli a aby byl posilován faktor důvěry žáků. Úspěšné sestavení vůdčího týmu je zcela zjevně podmíněno personálními podmínkami na školách. Jestliže tento tým má formulovat správné vize, pak musí vycházet nejen z materiálnětechnických podmínek školy, ale musí být plně obeznámen s probíhajícími evaluačními procesy na škole a s přístupem učitelů k využívání prvků činnostního učení ve výuce. Úspěšné šíření vizí změn a získávání jejich stoupenců je podmíněno faktorem učitelů a reforem v oblasti školství. Vůdčí tým má uvolňovat prostor pro jednání a tato jednání podporovat. Rozhodující budou faktory interní i externí spolupráce mezi učiteli. Pokud se podaří na základních školách úspěšně realizovat uvedené činnosti, je velká pravděpodobnost dostavení se pozitivních úspěchů a nastartování další vlny změn.

80

Teprve realita ve školním roce 2007/2008 ukáže skutečný stav na základních školách nejen v okrese Havlíčkův Brod, ale i ve všech krajích České republiky. Moje závěrečná bakalářská práce alespoň částečně zobrazila reálný stav přípravné fáze tvorby školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání na sledovaných základních školách, i když stále je nutné mít na paměti validitu a reliabilitu shromážděných údajů. Někdy se jedná o subjektivní pocity respondentů a vždy je třeba přihlížet k tomu, že někteří respondenti odpovídají v lepším světle, než jaká je skutečnost. Obava z možného odhalení negativní odpovědi může sehrát také velkou roli při volbě odpovědí. Bylo by zajímavé uskutečnit totéž dotazníkové šetření s ročním odstupem a na konci školního roku 2006/2007. Určitě přínosné by bylo porovnat výsledky těchto tří dotazníkových šetření. Závěrem bych však chtěla zdůraznit, že školní vzdělávací program pro základní vzdělávání má být především přínosem ke zkvalitnění vyučovacího procesu a má přinést i pozitivní změny pro klima školy.

81

Seznam použité literatury: 1. BEDRNOVÁ, E.; NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-064-3 2. DONNELLY, J.H.; GIBSON, J.L.; IVANCEVICH, J.M. Management. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-422-3 3. EGER, L. a kol. Strategie rozvoje školy. CECHTUMA, 2002 4. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-8593179-6 5. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997 6. POL, M.; LAZAROVÁ, B. Spolupráce učitelů – podmínka rozvoje školy. Praha: Agentura STROM, 1999. ISBN 80-86106-07-1 7. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995 8. SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1983 9. STÝBLO, J. Personální management. Praha: Grada, 1993. ISBN 80-85424-92-4 10. KOTTER, J.P.; COHEN, D.S. Srdce změny. Skutečné příběhy o tom, jak lidé mění své organizace. Management Press, 2003. Učitelské listy, roč. 12, 2004, č. 3, str. 4 – ŘL 11. MŠMT ČR. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha: ÚIV (Tauris), 2001. ISBN 80-211-0372-8

82

12. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Praha: VÚP (Tauris), 2005

13. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: VÚP (Tauris), 2005 14. Učitelské listy 2004/2005, 2005/2006 15. Učitelské noviny 2005, 2006 16. KOŘÍNKOVÁ, J. Závěrečná bakalářská práce, Rámcový vzdělávací program a tvorba ŠVP z pohledu ředitele základní školy. 3/2005

83

Příloha číslo 1:

Dotazník pro ředitele

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, vím, že máte stále mnoho úkolů, přesto si Vás dovoluji požádat o spolupráci. Obracím se na Vás se žádostí o vyplnění přiloženého dotazníku. Dotazník je anonymní. Anonymita jednotlivých základních škol je zaručena tím, že nikde nebude uvedena adresa škol ani nebudou samostatně zveřejňovány údaje za jednotlivé školy. Vámi poskytnuté údaje budou stěžejním podkladem pro mou závěrečnou bakalářskou práci, ve které jsem se zaměřila na průzkum přípravy na tvorbu ŠVP ZV v tomto regionu. Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a jeho předání nebo zaslání zpět nejpozději do 14. října 2005 na adresu: Kuličková Dana, Česká školní inspekce, Štáflova 2003, 580 01 Havlíčkův Brod, nebo na moji e-mailovou adresu: [email protected] Děkuji Vám za spolupráci. Dana Kuličková

Stávající stav školy z pohledu ředitele /ředitelky/ základní školy Naše škola je: ZŠ malotřídní úplná ZŠ s počtem žáků do 300 včetně úplná ZŠ s počtem žáků nad 300 I. určitě ano 1 Vedení školy podporuje tvorbu ŠVP ZV 2 Vedení školy vytváří podmínky pro efektivní formy učení 3 Vedení školy motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci 4 Na škole probíhá evaluace 5 Materiálně-technické podmínky školy jsou pro tvorbu ŠVP ZV velmi dobré 6 Personální podmínky školy jsou pro tvorbu ŠVP ZV velmi dobré 7 Vedení školy naslouchá zaměstnancům 8 Vedení školy se chová k učitelům vstřícně a s respektem 9 Na škole převažuje demokratický styl řízení 10 Interpersonální vztahy na škole jsou velmi dobré 11 Klima školy je přátelské a motivující k učení a práci 12 Žáci mají důvěru k vedení školy 13 Učitelé se zajímají o tvorbu a realizaci ŠVP ZV na škole 14 Učitelé jsou ochotni účastnit se reformy v oblasti školství 15 Učitelé využívají prvků činnostního učení 16 Učitelé se vzájemně navštěvují v hodinách 17 Učitelé ve škole spolupracují 18 Učitelé jsou schopni týmové práce 19 Učitelé jsou schopni komunikovat 20 Učitelé svoji práci plánují 21 Učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času 22 Učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem 23 Žáci mají důvěru k učitelům 24 Učitelé spolupracují s kolegy z jiných škol 25 Učitelé spolupracují s rodiči

84

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

II.

Personální podmínky školy 1) Má škola kvalifikované pedagogické pracovníky pro výuku uvedených předmětů? Ano Zčásti Ne anglický jazyk německý jazyk výpočetní technika 2) Je na škole vytvořen funkční plán osobnostního rozvoje pedagogických pracovníků? Ano Ne 3) Jak činnost zřizovatele ovlivňuje tvorbu ŠVP ZV na škole?

4) Jak motivujete spolupracovníky k tvorbě ŠVP ZV?

III. 1) S kolika koordinátory škola počítá? 2) Podle počtu koordinátorů školy zaškrtněte, kdo bude vykonávat jeho funkci. ředitel školy zástupce ředitele školy výchovný poradce učitel I. stupně učitel II. stupně někdo jiný (uveďte konkrétně, o jakého pracovníka se jedná)

85

IV. 1) Jak je prováděno seznamování jednotlivých pracovníků školy se změnami ve vzdělávání, tj. s RVP ZV? proveden úvodní výklad samostudium – každý má svůj výtisk k prostudování zadán termín, do kterého se všichni s materiálem seznámí následná diskuse nad obsahem a účelem RVP ZV a ŠVP ZV dílčí schůzky k jednotlivým tématům jiný způsob – uveďte 2) Kolik týmů bude vytvořeno při tvorbě ŠVP ZV? podle počtu oblastí RVP ZV nižší počet týmů než je oblastí, které uvádí RVP ZV vyšší počet týmů než je oblastí, které uvádí RVP ZV 3) Bude využito předešlé práce vedoucích předmětových komisí a metodických sdružení? Zčásti Ano Ne 4) Bude škola spolupracovat při tvorbě ŠVP ZV na I. stupni s mateřskými školami? Ano Ne V. 1) Čerpala škola finanční prostředky v souvislosti s tvorbou ŠVP ZV? Ano Ne 2) Co bylo k dnešnímu datu na Vaší škole realizováno z tvorby ŠVP ZV?

86

Příloha číslo 2:

Dotazník pro učitele

Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, vím, že máte stále mnoho úkolů, přesto si Vás dovoluji požádat o spolupráci. Obracím se na Vás se žádostí o vyplnění přiloženého dotazníku. Dotazník je anonymní. Anonymita jednotlivých základních škol je zaručena tím, že nikde nebude uvedena adresa škol ani nebudou samostatně zveřejňovány údaje za jednotlivé školy. Vámi poskytnuté údaje budou stěžejním podkladem pro mou závěrečnou bakalářskou práci, ve které jsem se zaměřila na průzkum přípravy na tvorbu ŠVP ZV v tomto regionu. Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a jeho předání nebo zaslání zpět nejpozději do 14. října 2005 na adresu: Kuličková Dana, Česká školní inspekce, Štáflova 2003, 580 01 Havlíčkův Brod, nebo na moji emailovou adresu: [email protected] Děkuji Vám za spolupráci. Dana Kuličková

Stávající stav školy z pohledu učitele /učitelky/ základní školy Naše škola je: ZŠ malotřídní úplná ZŠ s počtem žáků do 300 včetně úplná ZŠ s počtem žáků nad 300 určitě ano 1 Vedení školy podporuje tvorbu ŠVP ZV 2 Vedení školy vytváří podmínky pro efektivní formy učení 3 Vedení školy motivuje učitele pro efektivní a tvořivou práci 4 Na škole probíhá evaluace 5 Materiálně-technické podmínky školy jsou pro tvorbu ŠVP ZV velmi dobré 6 Personální podmínky školy jsou pro tvorbu ŠVP ZV velmi dobré 7 Vedení školy naslouchá zaměstnancům 8 Vedení školy se chová k učitelům vstřícně a s respektem 9 Na škole převažuje demokratický styl řízení 10 Interpersonální vztahy na škole jsou velmi dobré 11 Klima školy je přátelské a motivující k učení a práci 12 Žáci mají důvěru k vedení školy 13 Učitelé se zajímají o tvorbu a realizaci ŠVP ZV na škole 14 Učitelé jsou ochotni účastnit se reformy v oblasti školství 15 Učitelé využívají prvků činnostního učení 16 Učitelé se vzájemně navštěvují v hodinách 17 Učitelé ve škole spolupracují 18 Učitelé jsou schopni týmové práce 19 Učitelé jsou schopni komunikovat 20 Učitelé svoji práci plánují 21 Učitelé věnují přípravě a vyhodnocení vyučovacího procesu hodně času 22 Učitelé se k sobě chovají vstřícně a s respektem 23 Žáci mají důvěru k učitelům 24 Učitelé spolupracují s kolegy z jiných škol 25 Učitelé spolupracují s rodiči

87

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

PŘÍPRAVNÁ FÁZE TVORBY ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents