Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

NEWSLETTER MŠMT

10. číslo leden 2015

Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EDITORIAL

2007–13

Vážení přátelé, první vydání Newsletteru OP VK věnujeme výhledu na letošní rok z pohledu aktivit a plánů Řídicího orgánu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (ŘO OP VK). Jednotlivá témata podrobně rozebírají ředitelé příslušných odborů, kteří zastřešují klíčové aktivity tohoto programu. Společně se vynasnažíme, abychom operační program v úzké spolupráci s našimi příjemci dovedli k co nejzdárnějšímu konci. V tomto roce nás čekají zásadní aktivity, kterými jsou především co nejefektivnější dočerpání finančních prostředků, a ukončování jednotlivých projektů a celého operačního programu. Kromě úvodní ankety s řediteli odborů najdete v tomto newsletteru také »tradiční« články a rozhovor s příjemcem. Rozhovor tohoto čísla se týká aktuálního tématu inkluze žáků, které se přenese i do připravovaného Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) pro programové období 2014–2020. Aktuální informace o něm najdete na dalších stránkách. Věřím, že se nám i díky vaší pomoci podaří splnit všechny záměry, které nás v tomto roce čekají. Inspirativní čtení vám přeje

Petra Bartáková, MSc. náměstkyně ministra pro řízení operačních programů

1

NEWSLETTER MŠMT 10/2015 | Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲

ANKETA

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Jaký bude letošní rok?

Na začátku posledního roku realizace OP VK jsme položili jednotlivým ředitelům odborů pět anketních otázek, které se týkají zejména výhledu na letošní rok. Všichni bez výjimky odpovídali na následující otázky: 1. Jak hodnotíte uplynulý rok pohledem vašeho odboru? 2. Na co chcete v letošním roce navázat? 3. Jaké hlavní události letos očekáváte? 4. V čem a jak konkrétně vám mohou pomoci příjemci? 5. V čem je podle vašeho názoru možné pokračovat v novém

Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)?

Jan Kuchařík, ředitel odboru řízení OP VK Loňský rok považujeme za úspěšný jak po finanční, tak věcné stránce. V průběhu let 2013 a 2014 ukončila realizaci podstatná část projektů financovaných z OP VK, loni byly zároveň ukončeny první globální granty (GG). Na základě předložených žádostí o finanční podporu z OP VK bylo schváleno k realizaci celkem 10 592 projektů (individuálních a grantových), z nichž 515 projektů zahájilo realizaci právě v loňském roce. Loni ukončilo realizaci 3352 projektů. Významnou část představují individuální projekty z výzev číslo 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 28, 30, 31, 32, 35, 40. Dále byla ukončena většina projektů financovaných formou jednotkových nákladů v oblasti podpory 1.4 EU peníze školám a 1.5 EU peníze středním školám.

1.

Ze současně realizovaných projektů zaznamenává ŘO OP VK velký ohlas a úspěch u pedagogické veřejnosti i žáků základních a středních škol u projektů výzvy číslo 44, která je zaměřena na přírodovědné a technické vzdělávání. Projekty jsou realizovány ve všech krajích a jejich záměrem byla mimo jiné i modernizace vybavení učeben a dílen na středních školách. Učebny a dílny využívají prvotně žáci středních škol, ale jsou využívány i pro povinné a zájmové vzdělávání žáků základních škol. Ukazuje se, že tento způsob výuky přispěl ke zvýšení zájmu žáků ZŠ o studium s technickým a přírodovědným zaměřením. Modernizace výuky přispěla rovněž k lepšímu uplatnění středoškoláků na trhu práce, neboť jsou již vybaveni znalostmi a dovednostmi, které zaměstnavatelé požadují. Realizaci ukončily i poslední grantové projekty financované z tzv. 1. GG v prioritní ose 1, tedy GG schválených v roce 2008. Z celkového schváleného objemu finančních prostředků 1. GG bylo zprostředkujícími subjekty vyúčtováno a ŘO schváleno 90 %. ŘO OP VK loni předložil k certifikaci 326 216 689 eur (podíl EU), což představuje 8 993 718 092 Kč (podíl EU). Limit čerpání byl splněn na 103 %. Kumulativně za celou dobu realizace OP VK byly předloženy EK certifikované výdaje ve výši 1 223 850 207 eur (podíl EU). Významnou aktivitou v roce 2014 byl pro OP VK re-audit Evropské komise, který skončil známkou 2, což znamená, že systém řízení operačního programu funguje a nejsou třeba žádná systémová opatření a nehrozí plošné korekce. Letos bychom chtěli navázat na spolupráci s příjemci, což znamená nadále vést intenzivní komunikaci, aby došlo k maximálně efektivnímu využití prostředků alokovaných v OP VK. Opět se zaměříme na prevenci vzniku nesrovnalostí a porušení rozpočtové kázně a budeme dále aktivně spolupracovat při řešení všech nedostatků.

2.

V roce 2015 nás čeká zejména sledování úspor v projektech a snaha o jejich co nejefektivnější využití. Implementační struktura OP VK se již také připravuje na ukončování operačního programu. V současnosti již probíhají aktivity, které jsou s ukončováním spojeny, například spuštění Databáze výstupů projektů OP VK nebo vytvoření Metodického dopisu číslo 18.2 k ukončování projektů OP VK, Příručky pro nestandardní ukončování projektů v Monit7+ a Příručky pro ukončování projektů unit costs, které příjemcům pomáhají s prací v Monitorovacím systému při ukončení projektu a jeho uzavření. V minulém období jsme nastavili uzavírání prvních globálních grantů a vytvořili podpůrné materiály pro ZS i ŘO, které nám pomohou efektivně uzavřít i druhé globální granty.

3.

Budeme pokračovat ve využívání a distribuci výstupů OP VK prostřednictvím zmíněné databáze, ale i seminářů a konferencí, na nichž dochází k prezentaci a sdílení těchto výstupů. V tomto roce také začneme hodnotit výsledky OP VK. K tomu nám budou sloužit odborné externí i interní evaluace, s jejichž výsledky těchto evaluací budeme veřejnost seznamovat na konci letošního roku a v roce 2016. 2



Stejně jako ŘO sleduje a řídí proces dočerpání celého operačního programu s mimořádnou pozorností, také příjemci by měli věnovat mimořádné úsilí dodržování harmonogramů realizace projektů tak, aby přidělené prostředky vyčerpali včas a s péčí řádného hospodáře. Uvědomuji si, že projekty z posledních výzev jsou z důvodu ukončování programu realizovány v časově naléhavých lhůtách, a proto jsou projektoví manažeři odboru CERA připraveni poskytovat příjemcům maximální podporu, pomáhat jim řešit všechny mimořádné okolnosti a v relevantních případech jim umožnit prodloužení realizace projektu.

4.

V prvé řadě je žádoucí využít všechny zkušenosti získané v OP VK. Nový operační program bude podporovat a dále rozvíjet oblasti definované již v programovém období 2007–2013. Jedná se zejména o aktuální společenskovýchovné problémy přesahující oblast vzdělávání, především projekty zaměřené na inkluzi dětí a žáků se zdravotním a sociokulturním znevýhodněním, projekty zaměřené na multikulturní výchovu a prevenci rasismu a xenofobie. Integrace a inkluze bude v novém operačním programu jednou z velmi významných investičních priorit. K dalším tématům patří například rozvoj klíčových kompetencí či zavádění metody CLIL do výuky. Rozvíjena bude oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a řada projektů bude směřovat ke zkvalitnění terciárního vzdělávání. OP VVV může velmi dobře navázat na dosažené výsledky v těchto oblastech u projektů financovaných OP VK.

5.

Jana Šmíd Winterová, ředitelka odboru CERA Uplynulý rok byl především ve znamení velkého pracovního nasazení. Podařilo se nám navázat úzkou spolupráci s většinou našich příjemců a společnými silami přispět k odpovídajícímu čerpání evropských prostředků. Dále jsme zajišťovali hodnotící proces včetně vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro úspěšné projekty výzev vyhlášených v minulém roce.

1.

Letos budeme pokračovat v intenzivní spolupráci s příjemci s cílem zdárného ukončení projektů jak po věcné, tak finanční stránce, a samozřejmě také operačního programu jako celku.

2.

Hlavními událostmi letošního roku bude příprava webinářů, tedy namluvených prezentací, které budou volně přístupné na webových stránkách www.msmt.cz. K této formě školení přistupujeme z důvodu velkého počtu příjemců, kdy není možné formou osobních seminářů proškolit všechny zájemce.

3.

V letošním roce nám mohou příjemci pomoci velmi významně svou spoluprací na úrovni individuální komunikace s projektovými a finančními manažery a při písemné komunikaci týkající se následujících oblastí: aktualizace finančních plánů, nejčastější chyby v monitorovacích zprávách, stav čerpání projektů. Aktivní zapojení příjemců nám pomůže efektivněji řídit operační program, respektive efektivně čerpat přidělené finanční prostředky na vzdělávání.

4.

V novém operačním programu je rozhodně potřeba stavět na všem, co se osvědčilo v OP VK, a to jak na straně příjemců, tak na straně MŠMT. Je důležité poučit se z chyb a znovu je neopakovat, ale především jim předcházet.

5.

Jan Frisch, ředitel odboru technické pomoci I pro nás byl rok 2014 především ve znamení velkého pracovního nasazení. Pokračovala intenzivní spolupráce na ose poskytovatel příjemce, nastavená již v roce 2013, a to v obou směrech. Zároveň jsme se nevyhnuli celé řadě auditů a kontrol na projektech, které vyžadovaly naše plné zapojení nad rámec běžné agendy.

1.

Úzká spolupráce mezi poskytovatelem dotace a příjemcem se nám vyplatila, v té budeme určitě dále pokračovat. Vysoce individualizovaný přístup k projektům, který je v rámci naší prioritní osy možný, je nepochybně také velkou výhodou a modelem, který se nám osvědčil a na nějž máme v úmyslu navázat.

2.

Letos náš čekají nové výzvy spojené s přechodem mezi dvěma starými operačními programy na jeden nový společný, což bude bezpochyby naší hlavní prioritou. Budeme se snažit zajistit plynulý přechod tak, aby mohl doběhnout starý operační program a zároveň se plynule rozběhl program nový, aniž by došlo k jakémukoliv zbrzdění způsobenému nedostatečným zajištěním technických nebo jiných kapacit.

3.

V tomto roce budou postupně ukončovány projekty technické pomoci zprostředkujících subjektů, proto dojde k užší spolupráci s jednotlivými příjemci, která tak napomůže k urychlení uzavírání závěrečných monitorovacích zpráv a celé oblasti technické pomoci zprostředkujících subjektů. S příjemci zároveň často komunikujeme, abychom stanovili co nejpřesnější predikce a mohli tak zajistit splnění nastavených certifikačních limitů.

4.

Z našeho pohledu bude zcela jistě možné navázat na již osvědčené a prověřené postupy, ať už ze strany důkladné kontroly způsobilosti výdajů již před jejich uskutečněním, nebo z pohledu například administrace veřejných zakázek.

5.

3



Jakub Peterka, ředitel odboru kontrol na místě Rok 2014 byl pro všechny z Odboru kontrol na místě OP VK pracovně velmi náročný. Bylo zapotřebí dokončit kontroly zahájené v letech 2012 a 2013 a k tomu ověřovat realizaci projektů, které byly zařazeny do plánu veřejnosprávních kontrol pro rok 2014. Spolu s tím, jak byly během první poloviny roku 2014 dokončovány dříve zahájené kontroly, došlo také k nárůstu počtu námitek, které kontrolované osoby proti zjištěním uvedených v protokolech z kontrol podávaly. Ve druhém čtvrtletí představoval poměr mezi protokoly a námitkami skoro 50 %. Přesto se nám dařilo průběžně plnit plán. Rád bych poděkoval všem pracovníkům, kteří se na kontrolách podíleli, nejen našim zaměstnancům, ale také dalším zaměstnancům z jiných oddělení a odborů, kteří se šetření na místě účastní spolu s námi, pomáhají nám s ověřováním realizace projektů a přispívají tak k plnění plánu kontrol.

1.

Před rokem, na začátku ledna, když jsem se stal ředitelem odboru kontrol na místě, jsem se zaměřil na zefektivnění jeho chodu. Bylo třeba zajistit, aby všichni věděli, co mají dělat, v jakém rozsahu, na základě jaké metodiky, podle jakých předpisů a výkladových stanovisek, podle jakých předepsaných vzorů a kontrolních listů, a to vždy v předem stanoveném čase a v požadované kvalitě. Pro příjemce, tedy pro kontrolované osoby, je důležité, aby pro ně výstupy z veřejnosprávních kontrol byly srozumitelné, přehledné, objektivní a také zpětně ověřitelné. A přesně to je mojí snahou i nadále.

2.

Rok 2015 je rokem začátku ukončování a uzavírání OP VK. Pro náš odbor to znamená, že letos naposledy budeme provádět ověřování na místě během realizace projektu (interim kontroly) a částečně také po jejich realizaci (expost kontroly). Vedle těchto kontrol zahájíme ověřování na místě u projektů s dobou udržitelnosti. Tento druh kontroly bude prováděn i v následujících letech, ale již pracovníky OP VVV. Rozjezd OP VVV a příprava na kontrolu projektů podpořených z nového operačního programu je další hlavní událostí, která nás čeká a na kterou se osobně velmi těším. Rád totiž pracuji na nastavování nových postupů a obsahů práce a na ověřování nové metodiky v praxi.

3.

Kontroloři mají při své práci výhodu, že mají kontrolním řádem jasně stanoveno, co mohou, na co mají právo, ale také jaké zájmy kontrolované osoby mají hájit. Totéž, tedy jasné vymezení práv a povinností, platí i pro příjemce. Většinou se při své práci s takzvanou nesoučinností kontrolované osoby nesetkáváme a šetření na místě, včetně následné komunikace mezi kontrolní skupinou a příjemcem, probíhá bezproblémově. Najdou se však pochopitelně tací, u kterých se nějaká ta potíž objeví. Jejich nejčastějším prohřeškem je, že nemají řádně a přehledně vedenou projektovou dokumentaci, případně k tomu nepřiměli své partnery, což pak vede k prodlužování kontroly. Šetření na místě tak může mít zajímavý vedlejší efekt, a to srovnání a zpřehlednění projektové dokumentace.

4.

Jak jsem již uvedl výše, mým krédem je efektivita. Nerad dělám zbytečně chyby a zbytečné věci, které nás všechny – kontrolované i kontrolující – jen zdržují. OP VVV bude pro kontrolory OP VK nový v tom, že se nám, »ESF-znalcům«, rozšíří obzory o prostředky z ERDF. Takže vylepšíme-li letos metodiku na ještě vyšší úroveň, bude to pro kontrolory dobrý základ pro naučení se novým podmínkám »tvrdých« peněz z EU.

5.

Příjemci mohou za určitých podmínek požádat o prodloužení projektů

J

edním z aktuálních témat při ukončování implementace operačních programů je řádné dočerpání prostředků. ŘO OP VK učinil mnohá opatření, aby prostředky alokované pro OP VK byly efektivně vyčerpány. Tato opatření spočívala jak v realokaci prostředků (mezi prioritními osami OP VK i meziresortně mezi operačními programy), tak ve vyhlášení dostatečného počtu výzev a poskytnutí prostředků na realizaci projektů. Poslední výzvy byly vyhlašovány i v průběhu loňského roku. Celková alokace programu byla přezávazkována o 6 %. Přesto podle predikcí učiněných ŘO OP VK nedojde k úplnému vyčerpání všech alokovaných prostředků. Kromě vlivu, který má na velikost celkové alokace programu pohyb kurzu koruny vůči euru, je významným faktorem též skutečnost, že někteří příjemci z různých příčin nedočerpají prostředky, o které požádali na realizaci projektu. Tato skutečnost, zvláště v posledním roce realizace operačního programu,

kdy prostředky nedočerpané a vrácené realizátory nemohou být dále využity, nabývá velkého významu. ŘO OP VK proto apeluje na všechny příjemce dosud neukončených projektů, aby věnovali zvýšenou pozornost harmonogramu čerpání prostředků a dodrželi realizaci všech plánovaných aktivit a souvisejících výdajů dle schválených projektových záměrů. ŘO OP VK si je zároveň vědom, že realizátoři projektů z posledních vyhlašovaných výzev mají časově napjaté harmonogramy pro realizaci projektů. Z důvodů dostatečného časového prostoru na kontrolu a proplacení výdajů byl požadován termín ukončení projektu v polovině letošního roku. Po vyhodnocení průběhu realizace těchto projektů a po zhodnocení kapacitních možnos-

tí pro administraci závěrečných monitorovacích zpráv a žádostí o platbu vyhodnotil ŘO OP VK možnosti prodloužení realizace těchto projektů tak, aby příjemci získali dostatečný čas na ukončení všech plánovaných projektových aktivit. Příjemci, jejichž projekty splňují stanovené podmínky, budou kontaktováni a budou jim sděleny podmínky pro možnost požádat o prodloužení projektů. ŘO OP VK s ohledem na maximální přínos programu pro vzdělávání v České republice doporučuje všem příjemcům finanční podpory včas zhodnotit všechny možnosti vynaložení prostředků poskytnuté dotace a s ohledem na maximální splnění cílů projektu konzultovat s poskytovatelem dotace účelné využití prostředků a požádat včas o schválení souvisejících podstatných změn projektu. 4



Jak na finanční vypořádání podle vyhlášky číslo 52

V

návaznosti na ukončení projektu je příjemce, kterému byla poskytnuta dotace podle §14 zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /dále jen »rozpočtová pravidla«/ (1), podle Rozhodnutí o poskytnutí dotace povinen dotaci finančně vypořádat v souladu s rozpočtovými pravidly a vyhláškou číslo 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

částka by měla odpovídat výši vrácených prostředků v jiných letech, než ve kterých byly poskytovatelem proplaceny.

V rámci finančního vypořádání příjemce dotace: ● předkládá formulář finančního vypořádání (použije se formulář podle typu příjemce, viz níže), ● vrací nepoužité finanční prostředky zpět poskytovateli.

Finanční vypořádání se provádí jedenkrát po skončení projektu. Případné odvody nebo vratky provedené po datu, k němuž se vypořádání provádí (tj. k 31. 12. roku, v němž došlo k ukončení projektu), již formuláře finančního vypořádání neovlivňují.

Kdy provést finanční vypořádání?

Jak zaslat formulář finančního vypořádání?

Finanční vypořádání se provádí po ukončení projektu, čímž se v souladu s metodickým dopisem číslo 18 rozumí den, kdy uplyne lhůta pro podání námitek po obdržení schválené závěrečné monitorovací zprávy/žádosti o platbu, den vydání rozhodnutí o námitkách ve II. instanci nebo den obdržení doplatku (podle toho, co nastane nejpozději). Pro předložení podkladů ze strany příjemce a vrácení prostředků na účet cizích prostředků stanoví vyhláška nejzazší termín zpravidla na 15. 2. (2) roku následujícího po roce, ve kterém byl projekt ukončen podle předchozí definice. Z administrativních důvodů (zejména kvůli kontrole zůstatků na účtu cizích prostředků a případně přípravě souhrnných podkladů) by měly být podklady od příjemců doloženy nejpozději před 31. 1. 2015.

Jak postupovat při vyplnění formuláře finančního vypořádání? Příjemce zvolí formulář (3) odpovídající typu organizace z příloh vyhlášky číslo 52/2008 Sb.: Typ přílohy vyhl. 52/2008 Sb.

Poznámka

Podnikatelské subjekty (soukromé školy, podniky)

5b

–

NNO, státní fondy, VŠ, školské právnické osoby, VVI, veřejná zdravotnická zařízení)

7b

–

Průtokové dotace obcím (obecní ZŠ)

9b

Obec předkládá kraji

11b

Kraje předkládají MŠMT

Příjemce

Dotace krajům

Ve všech uvedených typech formulářů je vyžadována shodná struktura údajů. Vyplňují se vždy částky prostředků poskytnutých, čerpaných, využitých a výsledná výše vratky. Poskytnuto celkem k 31. 12. roku, v němž byl projekt ukončen (sloupec 1): uvádí se celková výše přiznané dotace po poslední změně rozhodnutí o poskytnutí dotace. V případě, že dotace zahrnuje také investiční prostředky, uvádí se ve dvou částkách, tedy zvlášť část neinvestiční a zvlášť část investiční.

Pokud se v projektu vyskytují jak investiční, tak i neinvestiční prostředky, bude finanční vypořádání uvedeno na dvou řádcích: CZ.1.07/x.x.xx/xx.xxxx (název) – neinvestiční část CZ.1.07/x.x.xx/xx.xxxx (název) – investiční část

Formulář se zasílá vždy v tištěné podobě s podpisem oprávněné osoby. U dotací poskytovaných církevním školám, přímo řízeným organizacím a u dotací poskytovaných prostřednictvím krajů (5) na adresu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor hlavního účetního a svodného výkaznictví – 15 Karmelitská 7 118 12 Praha 1 U všech ostatních organizací na adresu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor CERA jméno projektového manažera Karmelitská 7 118 12 Praha 1 Formulář je možné zaslat k předběžné kontrole elektronicky (ve formátu xls) na e-mailovou adresu finančního nebo projektového manažera odboru CERA. Poznámky: (1) Povinnost finančního vypořádání se sice vztahuje i na globální granty, ty však tímto pokynem nejsou vázány. S ohledem na objem, odlišné financování a některá další specifika jsou globální granty vypořádávány odlišně. (2) Výjimkou jsou průtokové dotace, u nichž je termín pro poskytnutí podkladů a provedení vratky stanoven příslušnému kraji na 25. 2. (3) Nezaměňovat s formulářem Přehled proplacených výdajů projektu, který je doporučenou přílohou závěrečné monitorovací zprávy. (4) V případě, že byla závěrečná monitorovací zpráva schválena v druhé polovině roku 2014 (od 1. 7. 2014) a v žádosti o platbu byly vyhodnoceny nezpůsobilé výdaje, o které nebylo kráceno předfinancování projektu, je nutné k částce použitých prostředků (vyúčtovaných prostředků schválených poskytovatelem) přičíst tyto nezpůsobilé výdaje. Případný odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nezpůsobilých výdajů bude vymáhán místně příslušným finančním úřadem. (5) U dotací poskytovaných prostřednictvím krajů provede příjemce finanční vypořádání prostřednictvím příslušného kraje.

Čerpáno celkem k 31. 12. roku, v němž byl projekt ukončen (sloupec 2): uvádí se výše poskytnutého předfinancování snížená o vratky na výdajový účet (prostředky vrácené v témže roce, ve kterém byly poskytovatelem proplaceny, účet 821001/0710). Použito celkem k 31. 12. roku, v němž byl projekt ukončen (sloupec 3): uvádí se výše prostředků využitých příjemcem, tedy výše vyúčtovaných prostředků schválených poskytovatelem. (4) Vratka dotace při finančním vypořádání – tj. na depozitní účet (sloupec 4): odpovídá rozdílu mezi čerpáním dotace (sloupec 2) a jejím použitím (sloupec 3). Tato částka musí současně odpovídat výši plateb přijatých v rámci daného projektu na depozitní účet (účet 6015-821001/0710). Tato 5



Výpočet výše závěrečné platby a vracení finančních prostředků

K

aždá závěrečná monitorovací zpráva musí obsahovat závěrečnou žádost o platbu. V souvislosti s tím, je důležité, aby bylo zaktivněné zatrhávací pole »Závěrečná žádost o platbu: ANO«. V případě, že tomu tak není, je nutné kontaktovat příslušného projektového či finančního manažera Odboru CERA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Příjemce by měl při předkládání závěrečné žádosti o platbu již vědět, zda bude požadovat doplatek finančních prostředků (dále jen »doplatek«) nebo bude vracet nevyužité finanční prostředky zpět poskytovateli (dále jen »vratka«). V případě, že vychází příjemci na základě vlastního výpočtu vratka, příjemce vyplní ŽoP v části předfinancování na nuly. Pokud si příjemce vypočetl nárok na doplatek, musí být požadovaná výše doplatku vyplněna příjemcem v ŽoP v části předfinancování. 1. platba

Výpočet výše závěrečné platby

Přehled proplacených výdajů projektu je dle Metodického dopisu číslo 18.2 – Metodika ukončování projektů OP VK doporučenou finanční přílohou závěrečné monitorovací zprávy (http://www.op-vk.cz/cs/prijemce/ dokumenty-pro-prijemce/metodicke-dopisy-op-vk/metodicky-dopisc-18-metodika-ukoncovani-projektu-op-vk.html) a je kompletním přehledem financování a vyúčtování výdajů projektu. Vzorový příklad, jak správně vyplnit výše uvedenou přílohu: Celkový rozpočet činí 25 000 000 Kč, výše NN 12 %.

ŽoP č. 1

ŽoP č. 2

ŽoP č. 3

ŽoP č. 4

ŽoP č. 5

Závěrečná ŽoP

Celkem

Prokázaná výše vynaložených prostředků (1)

x

3 500 000,00

4 000 000,00

4 500 000,00

6 500 000,00

3 000 000,00

2 500 000,00

24 000 000,00

Z toho KF

x

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Investice mimo KF

x

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Z toho NN (dle ŽoP)

x

420 000,00

480 000,00

660 000,00

780 000,00

360 000,00

300 000,00

3 000 000,00

Příjmy (2)

x

1 000,00

2 000,00

3 500,00

3 000,00

2 000,00

1 000,00

12 500,00

3 499 000,00

3 998 000,00

4 486 500,00

4 997 000,00

0,00

x

24 980 500,00

x

4 398 000,00

Přijatá platba (3)

8 000 000,00

Způsobilé výdaje neproplacené v dané ŽoP (4)

x

0,00

0,00

0,00

1 500 000,00

2 898 000,00

Způsobilé výdaje

x

3 500 000,00

4 000 000,00

4 490 000,00

6 500 000,00

2 900 000,00

2 500 000,00

23 890 000,00

Z toho KF

x

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Z toho NN

x

420 000,00

480 000,00

481 071,43

780 000,00

310 714,29

300 000,00

2 771 785,71

Nezpůsobilé výdaje

x

0,00

0,00

10 000,00

0,00

100 000,00

0,00

110 000,00

Zbývá k proplacení

-1 103 000,00

Poznámky k tabulce: (1) Prokazované výdaje v monitorovaném období dle Soupisky účetních dokladů = součet přímých a nepřímých nákladů (včetně nezpůsobilých výdajů), před odečtením úroků (2) Příjmy projektu – zejména bankovní úroky na projektovém účtu – jsou rovněž formou předfinancování, jelikož se generují z finančních prostředků zaslaných na projektový účet poskytovatelem dotace. Každá ŽoP je o tuto částku, prokázanou za dané monitorované období, snižována. (3) Při výpočtu částky, která zbývá do zaslání celkové částky dotace, se postupuje tímto způsobem – viz ŽoP číslo 4: 25 000 000 Kč (Celková částka dotace) - nezpůsobilé výdaje (10 000 Kč) - příjmy (9 500 Kč) - přijatá platba za nultou ŽoP, a ŽoP č. 1–3 (19 983 500 Kč) = 4 997 000 Kč (4) Výdaje uznané jako způsobilé, avšak nepředfinancované v této ŽoP – v ŽOP číslo 1–3 bude v tomto řádku vyplněno 0 Kč, jelikož předfinancování bylo ve stejné výši jako prokázaná výše vynaložených prostředků snížená o příjmy, v ŽOP číslo 4 jsou způsobilé výdaje ve výši 6 500 000 Kč, do 100 % částky dotace však zbývá zaslat již pouze 4 997 000 Kč, příjmy činí 3 000 Kč, způsobilé výdaje neproplacené v dané ŽoP činí 6 500 000 Kč - 4 997 000 Kč - 3 000 Kč = 1 500 000 Kč. Zbývá k proplacení (záporná částka = vratka; kladná částka = doplatek) = Celkové způsobilé výdaje - (Celková přijatá platba + Celkové příjmy) - 1 103 000 (vratka) = 23 890 000 - (24 980 500,00 + 12 500,00) Částka není rozdělena na investiční a neinvestiční prostředky. V případě, že měl projekt schválené a zaslané jak neinvestiční, tak investiční prostředky, bude příjemce informován ze strany poskytovatele dotace o rozdělení závěrečné platby (ať už doplatku nebo vratky). Celkové způsobilé výdaje = součet všech vyúčtovaných způsobilých a schválených výdajů (refundace předfinancování) Celková přijatá platba = součet zaslaných finančních prostředků od poskytovatele (předfinancování) Celkové příjmy = zejména bankovní úroky vzniklé na projektovém bankovním účtu, o tuto částku byla každá žádost o platbu snížena Ve 3. ŽoP byl odhalen nezpůsobilý výdaj, který byl poskytovatelem krácen a to jak v předfinancování, tak v refundaci, tedy vyúčtování. V případě, že bude příjemci vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně, bude příslušný OFS (orgán finanční správy) postupovat v souladu s § 44a, odst. 5: »Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně… b) kterým je neoprávněné použití dotace, se započítávají i částky, které poskytovatel dosud nevyplatil, protože se domnívá, že byla porušena rozpočtová kázeň.« Platební výměr (plnění odvodu) bude po konstatování porušení rozpočtové kázně vydán na částku 0 Kč.

Z výše uvedené tabulky je patrné, že příjemci byly vyplaceny veškeré finanční prostředky, na které měl v souladu s pravidly OP VK nárok, již ve 4. ŽoP. V 5. a v závěrečné ŽoP předkládá tedy pouze vyúčtování (refundaci). Předfinancování (žádost o další zálohu) je v obou ŽoP 0 Kč. V 5. ŽoP byl odhalen nezpůsobilý výdaj, o který byla krácena pouze refundace. Vzhledem k tomu, že poskytovatel již vyplatil veškeré finanční prostředky, nemůže předfinancování už krátit. V případě, že bude příjemci vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně, nemůže příslušný OFS postupovat v souladu s § 44a, odst. 5, písm. b) a platební výměr (plnění odvodu) bude 6


po konstatování porušení rozpočtové kázně vydán na částku 100 000 Kč (platební výměr může být v některých případech ještě navýšen o dopočítané penále). Částku 100 000 Kč nebude příjemce vracet poskytovateli dotace, ale bude vymáhána příslušným OFS formou odvodu. V případě, kdy příjemce vrátí nezpůsobilý výdaj zpět na projektový účet z vlastních finančních prostředků, uhradí odvod vyměřený OFS z projektového účtu. Poskytovatel zjistil, že příjemce v závěrečné monitorovací zprávě přečerpal nepřímé náklady, tedy z projektového účtu odvedl více finančních prostředků, než na které měl v souladu s pravidly OP VK nárok. Přečerpané nepřímé náklady v žádostech o platbu nijak nefigurují. Poskytovatel dotace na tyto finanční prostředky pohlíží jako na nevyčerpané a započítá je do výše vratky. Pokud příjemce prostředky za přečerpané nepřímé náklady nevrátí zpět na projektový účet, nebude mít dostatek finančních prostředků na uskutečnění vypočtené vratky a bude muset učinit vratku z vlastních finančních prostředků. Upozornění! Důvodem pro neuskutečnění vratky není nedostatek finančních prostředků na projektovém bankovním účtu!

OP VVV se zaměří nejen na školy, ale podpoří i rodiče žáků Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je multifondový operační program, což znamená, že prostředky čerpá jak z Evropského sociálního fondu, tak Evropského fondu pro regionální rozvoj, a proto nebude využívat možnost takzvaného křížového financování. Intervence v oblasti vysokého školství tak budou obsahovat i výzvy na aktivity, které bude možné financovat z obou výše uvedených fondů. Intervence v oblasti investic do regionálního školství budou ovšem podporovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Důraz je v intervencích OP VVV kladen především na to, aby napomáhaly k naplňování cílů Specifických doporučení Rady EU pro ČR. Hlavními tématy jsou tedy inkluzivní vzdělávání, zvýšení kvality, hodnocení kvality a zlepšení strategického řízení ve vzdělávání. Samostatný specifický cíl je v OP VVV věnován předškolnímu vzdělávání. Cílovou skupinou v oblasti regionálního školství jsou tedy i rodiče žáků. Na rozdíl od OP VK nebude v OP VVV podporováno další vzdělávání, samozřejmě s výjimkou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Aktuální informace jsou a nadále budou zveřejňovány na internetových stránkách MŠMT v sekci OP VVV


Vratka, čili navrácení nevyčerpaných finančních prostředků z dotace Vratky dotací, které byly poskytnuty ve stejném kalendářním roce, se provádí na výdajový účet 821001/0710. Vratky dotací, které byly poskytnuty v jiném kalendářním roce, se provádí na depozitní účet 6015-821001/0710. Vratky dotací se zasílají v rozdělení na investiční a neinvestiční prostředky. U nevyčerpaných investičních prostředků je tedy stejně jako u nevyčerpaných neinvestičních prostředků nutné rozlišit, kdy byly příjemci poskytnuty, a podle toho je vrátit na správný účet. Obdobně je tomu u finančních prostředků poskytovaných v limitech mzdové regulace. Organizace řídící se limity mzdové regulace provádí vratku finančních prostředků prostřednictvím svého zřizovatele. V případě, že je zřizovatelem příjemce obec, zasílá příjemce finanční prostředky na bankovní účet obce, ta následně na bankovní účet kraje, který prostředky vrací poskytovateli dotace. V souladu s Příručkou pro příjemce je nutné vrátit finanční prostředky ve lhůtě do 30 pracovních dní na stanovené účty/účet poskytovatele. Pokud nedojde k vrácení finančních prostředků ve stanovené lhůtě, bude toto zpoždění klasifikováno jako podezření na porušení rozpočtové kázně a případ bude předán příslušnému finančnímu úřadu a hlášen jako podezření na porušení rozpočtové kázně příslušnému subjektu. V rámci schvalovacího e-mailu obdrží každý příjemce veškeré informace potřebné k provedení vratky. Příjemce tímto žádáme, aby na tyto pokyny vyčkali a nezasílali finanční prostředky dříve.

ROZHOVOR

Díky doučování se zlepšuje celkový vztah dětí ke škole Projekt Do lavic! přinesl prospěch mnoha dětem. Významnou aktivitou je v tomto projektu totiž individuální doučování sociálně znevýhodněných školáků. Manažerka projektu Petra Klingerová potvrzuje, že doučování v praxi skutečně funguje.  Jak hodnotíte projekt Do lavic!?

 Které aktivity přinášejí podle vašich zku-

Projekt Do lavic! byl jeden z prvních rozsáhlých projektů OP VK, který jsme realizovali a který nám umožnil plně rozvinout program Podpory vzdělávání v rodinách, Kariérní poradenství a především začít nově s aktivitami zaměřenými na systémové změny ve vzdělávání na lokální úrovni. Díky projektu jsme tak mohli pomoci několika stovkám sociálně znevýhodněných dětí.

šeností nejlepší výsledky při začleňování romských dětí do vzdělávání? Vedle individuálního doučování, které je určené dětem na základní škole, a kariérního poradenství, které se snaží zachytit děti v posledních ročnících povinného vzdělávání a motivovat je v pokračování ve vzdělávací dráze, je to určitě také předškolní vzdělávání. Nejdůležitější je ovšem 7


to, co se s dětmi děje přímo ve škole. Žádnými mimoškolními podpůrnými aktivitami nemůžeme nahradit školu. Proto se naše projekty vždy snažily ovlivňovat i vzdělávací systém v daném místě tak, aby nerezignoval na vzdělávání romských dětí, nevytlačoval je z hlavního vzdělávacího proudu a předem neslevoval z toho, co by se měly tyto děti naučit a čeho by měly v životě dosáhnout.  Jaký význam má podle vás doučování a jak

by mělo probíhat? Doučování opravdu funguje. Děti se po určité době zlepšují v doučovaných předmětech a co je ještě důležitější – mění se jejich vztah ke škole. Vztah s doučujícím podporuje jejich sebevědomí, zažívají pocit úspěchu a škola přestává být nepřátelskou institucí, která zprostředkuje pouze pocit selhání. Aby doučování fungovalo, musí být pravidelné a dlouhodobé. První výsledky zaznamenáváme zhruba po půl roce od zapojení do programu. Individuální doučování by mělo také do domácí přípravy vtahovat rodiče a mělo by usilovat o něco, čemu říkáme pedagogizace rodinného prostředí. Pod tímto pojmem si můžeme představit například to, že rodiče zajistí dítěti pracovní místo, dohlédnou na to, zda

má hotové úkoly, než jej pustí ven, spolupracují a komunikují se školou a podobně.  M ůžete popsat rozdíly v začlenění dětí,

které prošly projektem Do lavic! a ostatními dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí? Z výzkumu, který pro nás v minulosti dělal Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a který srovnával děti procházející našimi programy s těmi, které podobnou podporu nedostaly, víme, že školáci, kteří jsou zapojeni do našeho programu podpory vzdělávání, se ve škole zlepšují, a to ve všech proměnných, které jsme sledovali – tedy v prospěchu, chování i školní docházce. V projektu Do lavic! to nebylo jinak. Jak jsme ovlivnili jejich životy v dlouhodobém horizontu, zatím nevíme. Je nutné říci, že vliv prostředí, ve kterém tyto děti vyrůstají, je nezměrný a v podpoře dětí je třeba pokračovat i po ukončení projektu, jinak se bohužel dostanou zpět na úroveň vrstevníků, kterým se nikdo nevěnoval.  Jaká byla spolupráce s rodiči dětí, které

se zúčastnily projektu Do lavic!? Obvykle spolupracujeme s rodiči, kteří o na-


še služby mají zájem a jsou ochotni dodržovat pravidla našeho programu. Tam, kde je velký problém a kde víme, že nás dítě potřebuje, zařazujeme skupinové doučování mimo prostředí rodiny.  A jak hodnotíte spolupráci s pedagogy?

Mnozí pedagogové bohužel nejsou ochotni s námi aktivně spolupracovat. Často po nich vlastně vyžadujeme práci navíc. Chceme, aby zadávali našim doučovatelům práci, aby je upozorňovali na to, v čem dítě selhává a na čem by mělo zapracovat.  V čem mohou podle vašeho názoru pomo-

ci učitelům při výuce asistenti? Mohou pomoci při práci s heterogenní skupinou dětí. Z našeho pohledu by bylo vhodné, aby asistenty pedagoga využívali jak žáci nadaní, tak žáci, kterým dělá učivo běžné základní školy potíže. Díky asistentům je možné v praxi lépe uplatňovat individuální přístup a pomoci každému dítěti, aby se dostalo na své maximum, a je jedno, zda se jedná o dítě běžné, znevýhodněné nebo nadané. Základní škola by toto měla nabídnout všem a s asistentem to jde určitě lépe.

Co je nového v Databázi výstupů projektů OP VK Počet výstupů v Databázi výstupů projektů OP VK dosáhl na konci ledna počtu více než 17 000. Aktuální číslo najdete vždy v pravém dolním rohu na stránkách https://databaze.op-vk.cz Hned si můžete také prohlédnout nové produkty, které v databázi v poslední době přibyly.

Výstupy z projektů podpořených OP VK jsou k dispozici zdarma a všem!

Kontakty Korespondenční adresa: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor Řízení OP VK/Odbor CERA Karmelitská 7, 118 12 Praha 1

Kontaktní adresa: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor Řízení OP VK/Odbor CERA Budova CORSO IIA Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8,

e-mail: [email protected] www.op-vk.cz 8

Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Recommend Documents