Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

NEWSLETTER MŠMT

7. číslo květen 2014

Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost EDITORIAL Vážení přátelé, na úvod tohoto newsletteru bych vás ráda pozdravila jako nová náměstkyně ministra pro Řízení programů EU a popřála vám mnoho úspěchů, o které se společně snažíme. S potěšením vám mohu oznámit, že Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost byl vyřazen ze seznamu vysoce rizikových operačních programů v ČR. Je to velmi pozitivní signál všem zainteresovaným stranám o snížení rizika nedočerpání veřejných finančních prostředků. Za to patří dík všem, kteří se podílejí na úspěšném fungování programu – tedy nejen týmu pracovníků řídicího orgánu, ale především vám, příjemcům – za aktivní spolupráci a podporu.

2007–13

Abychom ovšem udrželi nastavené tempo, pak nadále apeluji na vaši aktivitu při uskutečňování plánovaných výdajů. Mohu vás ubezpečit, že v oblasti efektivní administrace a kontroly výdajů děláme maximum, nicméně vaše součinnost, je k úspěšnému čerpání programu nezbytná. Ostatně opatření řídicího orgánu učiněná za účelem naplnění závazných limitů čerpání byla jedním z bodů jednání s eurokomisařem pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Lázsló Andorem, který navštívil ministerstvo školství v předposledním březnovém týdnu. Pan eurokomisař mimo jiné konstatoval spokojenost EK se stavem příprav budoucího operačního programu na MŠMT, v němž oblast vzdělávání dostane opět velký prostor. Mezi kroky, které plánujeme realizovat v blízké době k dočerpání OP VK, patří i vyhlášení několika nových výzev. O nich se více dozvíte na dalších stranách tohoto newsletteru. Hodnocení kvality výstupů projektů nebo dopady na způsobilost výdajů při podezření na porušení rozpočtové kázně jsou pro všechny příjemce velmi důležitými tématy, a proto se jim v tomto čísle věnujeme podrobněji. U hodnocení kvality výstupů pak přinášíme informace nejen o postupu hodnotitelů, ale přikládáme i jejich otázky, které jsou během celého procesu aplikovány. Pokud chcete vědět více o jiných zajímavých projektech z OP VK, věnujte pozornost našemu seriálu rozhovorů, tentokrát se zástupkyní Transparency InternationaI Česká republika, která realizuje projekt zabývající se možnostmi občanské obrany proti korupci. V dnešní době je to stále jedno z ústředních témat veřejné diskuse a mediálního zájmu. Inspirativní čtení vám přeje Petra Bartáková, MSc. náměstkyně ministra pro Řízení programů EU

1

NEWSLETTER MŠMT 7/2014 | Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Podpora řádného čerpání prostředků přidělených na realizaci projektů Poděkování příjemcům od vrchní ředitelky sekce řízení OP VK Petry Bartákové, MSc. Je mi ctí vás informovat, že Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) byl vyřazen ze seznamu vysoce rizikových operačních programů, ohrožených rizikem vysoké míry nedočerpání prostředků v důsledku zpoždění a problémů při administraci. Zároveň bych vám všem ráda poděkovala za součinnost a podporu implementační struktury při snižování tohoto rizika.

S

tejně jako v loňském roce, kdy jste výrazně přispěli ke zvýšení tempa čerpání prostředků z OP VK, bych na vás ráda apelovala, abychom ve společném úsilí nepolevili a minimalizovali tak ztrátu finančních prostředků určených pro rozvoj školství a vzdělávací soustavy ČR. Aktuální odhady čerpání prostředků OP VK pro letošní rok poukazují na možnost splnění pravidla n+2 pro rok 2014, skutečné čerpání prostředků a naplnění těchto předpokladů však leží z velké míry právě na vás. Dovolte mi proto připomenout typy výdajů, jejichž včasným uskutečněním a vyúčtováním se v loňském roce podařilo přispět k rychlejšímu čerpání a požádat vás, abyste jim i letos věnovali zvýšenou pozornost. Jedná se především o případy, kdy je možné ovlivnit dobu realizace výdaje. Žádám vás proto o včasné uskutečnění plánovaných významných nákupů tak, aby k jejich nárokování v žádosti o platbu došlo ještě v letošním roce. Jde zejména o výdaje čerpané z kapitoly rozpočtu 3 – Zařízení a kapitoly 6 – Stavební úpravy.

Dále bych ráda poukázala na další případy, kdy lze uspíšit uskutečnění výdaje. Jedná se o situace, kdy v průběhu realizace nejsou některé výdaje průběžně vykazovány, nebo z nejrůznějších důvodů (mezi které patří např. nedostatek času, opomenutí nebo obava ze správné aplikace pravidel OP VK) nejsou některé výdaje uplatněny vůbec, případně nejsou při závěrečném vyúčtování dostatečně doloženy a nemohou pak být uznány za způsobilé. Rezervy pro plynulé, včasné a řádné vyčerpání prostředků ještě v roce 2014 vidím především v oblasti zálohových plateb, cestovních výdajů či výdajů uskutečněných krátce po ukončení monitorovacího období, dále pak v oblasti nepřímých nákladů či při vyúčtování projektů uplatňujících jednotkové náklady. Jednotlivým typům těchto výdajů se věnuje několik navazujících odkazů. Zároveň mi dovolte upozornit na riziko nedočerpání rozpočtu projektu v důsledku nedodržování harmonogramu realizace či nereálně nastaveného harmonogramu. Včasná realizace plánovaných výdajů a na ně navazující včasné zahájení aktivit je správným úvodním krokem ke společnému cíli maximalizace čerpání prostředků OP VK. Děkuji za spolupráci a přeji úspěšnou realizaci projektů. Poznámka: Petra Bartáková je od letošního dubna náměstkyní ministra pro Řízení programů EU.

Jednotlivé typy výdajů a několik navazujících odkazů  Zálohové platby Jedná se zejména o náklady na projektový servis, ubytování a cestovné cílové skupiny hrazené hromadně zálohovou fakturou, nájemné za pronájem školicích prostor, předplatné novin a časopisů, licence, poplatky za přístupy do databází a další. Zálohové platby je možné uplatňovat na základě zálohových faktur, uhrazených z projektového účtu již v průběhu realizace projektu, vyúčtovány pak musí být nejpozději v závěrečné žádosti o platbu (provedením vratky či doplatku).

tu, nákup služeb na kopírování, tisk, poštovné, správu sítí, úklid či náklady spojené s využíváním externích poradců (např. pro realizaci výběrových řízení na zadávání zakázek). Oblast použití těchto prostředků je velmi široká a možnosti jsou podrobně vyjmenovány v Příručce pro příjemce v kapitole 5.3.3. Nepřímé náklady. Ne všichni příjemci si však s jejich využitím vědí rady. I když to není předmětem kontroly ze strany poskytovatele, někteří příjemci mají problém tyto prostředky správně přiřadit ke vzniklým výdajům a projevují snahu tyto nepřiřazené prostředky vracet, což jde proti smyslu jejich aplikace v OP VK. ŘO by tímto chtěl apelovat na příjemce, aby v rámci realizace svých projektů využívali nepřímých nákladů v plné výši pro účely realizace ve smyslu Příručky pro příjemce, kapitoly 5.3.3 (Nepřímé náklady) za dodržení pravidla 3E. Případné vratky nepřímých nákladů je třeba předem konzultovat s příslušným projektovým manažerem ŘO/ZS OP VK, který poskytne odpovídající metodickou podporu pro využití těchto nepřímých nákladů.

 Výdaje na zahraniční cesty Výdaje na zahraniční cesty (u příjemců, kteří realizují projekty bez tzv. nepřímých nákladů i výdaje na tuzemské cesty) týkající se nákupu letenek, úhrady ubytování, úhrady konferenčních poplatků, záloh na zahraniční cesty poskytnuté zaměstnanci apod. lze vyúčtovat po uhrazení částky z projektového účtu již před samotným uskutečněním cesty v nejbližší žádosti o platbu.  Výdaje související s monitorovaným obdobím, jejichž úhrada proběhla v době přípravy monitorovací zprávy (tato možnost se týká pouze příjemců realizujících dle Příručky pro příjemce verze 5 a vyšší). Jedná se o situace, kdy monitorovací období končí např. 28. 2. a monitorovací zpráva (MZ) má být předložena do 30. 3., příjemce si může v žádosti o platbu nárokovat výdaje uhrazené z projektových prostředků do 30. 3., pokud je v monitorovací zprávě řádně doloží. Nejčastěji se jedná o mzdové náklady, jejichž úhrada probíhá kolem 15. dne následujícího měsíce nebo objemově významnější nákupy, které by jinak byly poskytovateli předloženy k vyúčtování až v další MZ, tedy až o půl roku později.  Nepřímé náklady Nepřímé náklady jsou další skupinou výdajů, kde Řídicí orgán (ŘO) identifikoval nedostatky

v řádném čerpání prostředků. Nepřímé náklady byly zavedeny z důvodu ulehčení vykazování výdajů i jejich kontroly a spočívají v tzv. zjednodušeném vykazování těchto výdajů, což znamená, že se automaticky uplatňují ve výši odpovídající příslušnému podílu na způsobilých přímých výdajích (snížených o položky křížového financování). Na základě analýzy zahrnující všechny ESF programy v ČR je nepochybné, že tyto výdaje příjemcům podpory vznikají ve stanovených procentních výších. Oblastí výdajů, kde nacházejí uplatnění, je mnoho. Patří sem např. nákup kancelářských a dalších výukových materiálů (papíry, sešity, tonery, datové nosiče, psací potřeby a další spotřební materiál), čisticí prostředky, předměty pro zajištění publicity projektu, dále úklid, nákup vody, paliv a energie či nájemné v prostorách používaných pro realizaci projek-

 Jednotkové náklady – EU peníze školám Obdobný problém jako u nepřímých nákladů vzniká u některých příjemců při dočerpávání prostředků v projektech v rámci programu EU peníze školám (oblast podpory 1.4 a 1.5 OP VK). ŘO považuje za důležité zde znovu vysvětlit princip financování těchto projektů, aby se předešlo nedorozumění při závěrečném vyúčtování projektů, spočívajícím ve vracení prostředků, které jsou považovány za řádně vyčerpané. V těchto projektech se jedná o další způsob zjednodušeného vykazování výdajů prostřednictvím tzv. jednotkových nákladů (unit costs). V projektech založených na jednotkových nákladech je předpokladem způsobilosti výdajů naplnění příslušného množství jednotek výstupů v šablonách klíčových aktivit, ze kterých je projekt sestaven. K naplnění účelu projektu je tře2


ba, aby příjemce naplnil alespoň tolik jednotek výstupů, jejichž souhrnná hodnota, vyjádřená v Kč, činí alespoň 50 % celkové částky dotace. Veškeré prostředky využité k naplnění těchto výstupů jsou příjemcem vykazovány jako paušální (v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla) a skutečná výše výdajů není prokazována. Jedinou ověřovanou skutečností je dodržování postupů pro zadávání veřejných zakázek v případě nákupu zařízení či služeb z projektových prostředků. V rámci závěrečného vypořádání projektu příslušný projektový manažer ověří množství doložených dosažených jednotek výstupů a jejich ekvivalent v Kč vypočtený na základě jednotkových cen. Financování projektů probíhá v režimu ex-ante, kdy příjemce veškeré prostředky obdrží

▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲

zálohově předem. V případě, že není dosaženo 100 % hodnoty plánovaných výstupů, je příjemce v rámci vypořádání závěrečné monitorovací zprávy vyzván k vrácení finančních prostředků ve výši odpovídající jednotkovým cenám výstupů, které nebyly naplněny. Příklad: Příjemce obdržel dotaci ve výši 1 000 000 Kč. V rámci realizace projektu naplnil jednotkové výstupy (jednotky), jejichž hodnota vyjádřená v Kč odpovídá 750 000 Kč. Při uzavírání projektu je příjemce vyzván k vrácení 250 000 Kč. Částka ve výši 750 000 Kč je paušál, který příjemci přísluší za realizaci projektu, bez dalšího ověřování způsobilosti vynaložených prostředků (s výjimkou výběrových řízení na veřejné zakázky).


Obdobně jako v případě nepřímých výdajů musí být tyto prostředky správně přiřazeny ke vzniklým výdajům, které škole v souvislosti s realizací projektu vznikly. Například se jedná o výdaje na platy učitelů a dalších zapojených pracovníků včetně odměn, cestovní náhrady, nákup IT techniky a dalšího zařízení pro vybavení učeben, studijních materiálů, výukových pomůcek, spotřebního materiálu, vzdělávacích kurzů atd. Je třeba brát v úvahu i takové výdaje, které nejsou na první pohled patrné, jako spotřební materiál (papíry, psací prostředky, tonery apod.), který škola pro projekt využívala i z dříve nakoupených zásob. Musí být v zájmu každé školy tyto prostředky řádně využít a přiřadit, pravidla OP VK nenastavují mechanismus jejich automatického navracení poskytovateli.

Výzva v oblasti podpory 1.3 Další vzdělávání pedagogických pracovníků MŠMT vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí individuálních projektů na Podporu profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro využívání ICT ve výuce z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Hlavní podporovaná aktivita obsahuje 3 povinné aktivity: Aktivita A: Koučink, mentoring a podpora pedagogických pracovníků formou asistence při pedagogických a technických problémech s využitím ICT ve výuce Aktivita B: Vzdělávání pedagogických pracovníků k integraci ICT do výuky Aktivita C: Evaluace Obecněji je výzva č. 51 v oblasti podpory 1.3 – Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení OP VK zaměřena na zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků základních a středních škol při integraci informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky.

V průběhu posledních tří let došlo ze strany OP VK nejen díky projektům EU peníze školám (oblast podpory 1.4 a 1.5) a grantovým projektům k mimořádné finanční podpoře základních a středních škol při vybavování novými informačními technologiemi a navazujícímu dalšímu vzděláváním pedagogických pracovníků (DVPP). Tato podpora se však dosud neprojevuje v efektivním využívání dostupných zařízení a celkové integraci ICT ze strany učitelů do výuky. Uvedenou skutečnost potvrzuje i výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2012/2013. Záměrem výzvy je směřovat podporu primárně do menších základních škol s méně než 200 žáky, kterých je v ČR více než 50 %. Možnost těchto škol zapojit se do DVPP je z různých důvodů omezená. Cílem podpory proto nebudou stále tytéž nejaktivnější (obvykle větší školy), záměrem je aktivizovat a podpořit i školy s horším přístupem ke zdrojům. Začátek realizace projektů se předpokládá ve třetím čtvrtletí letošního roku, ukončení projektů je pak stanoveno na 31. 7. 2015. Celkový objem finančních prostředků na tuto výzvu je 600 mil. Kč.

Vyhlášení nových výzev v oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Řídicí orgán OP VK dále vyhlásil tři výzvy v oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání. Realizace projektů z těchto výzev by měla začít v září 2014, ukončení realizace je pak stanoveno na 31. 7. 2015.  Výzva s pořadovým číslem 53 je zaměřena na podporu rozšíření spektra forem a metod vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu a dopravní výchovy pro žáky základních a středních škol a na zlepšení školního klimatu. Výzva je zaměřena na následující podporovanou aktivitu: • Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení Cílem výzvy je podpořit aktivity vedoucí k implementaci změn v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a Školním vzdělávacím programu v základním vzdělávání (ŠVP ZV) ve výuce na školách a inovaci těchto témat ve výuce na středních školách. Dále je cílem výzvy podpora zavádění nástrojů primární prevence, jejich evaluace a tvorba dalších nástrojů primární prevence v souladu s RVP ZV, což jsou aktuální témata, která s výchovou a vzděláváním ke zdravému životnímu stylu velmi úzce souvisejí. Celkový objem finančních prostředků na tuto výzvu je 300 mil. Kč.

 Výzva číslo 54 je zaměřena na podporu realizace odborné praxe žáků středních škol u zaměstnavatelů a podporu takových aktivit na školách, při kterých žáci získají praktické zkušenosti a budou rozvíjet své podnikatelské dovednosti. Výzva je zaměřena na následující podporované aktivity: • Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení • Spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje

3


•S polupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce • Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání Cílem výzvy je podpořit aktivity vedoucí k získání nových zaměstnavatelů pro realizaci odborných praxí a odborného výcviku pro žáky škol, popř. vytvoření středisek vlastní praxe ve školách. Dále je cílem výzvy podpora aktivit, které budou rozvíjet podnikatelské znalosti, schopnosti a dovednosti žáků např. prostřednictvím vytvoření studentských minipodniků a podobných aktivit (fiktivní firmy, virtuální firmy, studentské společnosti, žákovské minipodniky a podobně). Důraz je ve výzvě kladen mimo jiné i na tematiku sociálního podnikání a podporu hendikepovaných žáků.

▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲


 Třetí výzva číslo 55 je zaměřena na podporu jazykového vzdělávání žáků základních škol, ale také pedagogických pracovníků základních škol. Podporovaná aktivita ve výzvě je: • Podpora výuky cizích jazyků a v cizích jazycích ve školách a školských zařízeních Cílem výzvy je podpořit zapojení rodilých mluvčích do výuky cizích jazyků na školách a dále podpora aktivit souvisejících se zaváděním metody CLIL (Content and Language Integrated Learning) do výuky a podpora přípravy projektů internacionalizace škol (například projekty Erasmus). Součástí aktivit je navíc vzdělávání pedagogů související s těmito aktivitami. Celková alokace na výzvu je 240 mil. Kč.

Celkový objem finančních prostředků na tuto výzvu je 250 mil. Kč.

Hodnocení kvality výstupů projektů V souvislosti s ukončováním realizace projektů a dokládáním vytvořených výstupů těchto projektů považuje ŘO OP VK za přínosné podělit se o své postupy v rámci hodnocení výstupů a zkušenosti z administrativních kontrol monitorovacích zpráv a z realizovaných kontrol na místě.

K

valita doložených výstupů jednotlivých projektů je posuzována především na základě schválené projektové žádosti. Důležité je, zda měl v projektu vzniknout výstup zcela nový nebo mělo dojít k inovaci již existujícího materiálu či vzdělávacího programu. Dále je posuzován soulad s autorským zákonem, zda výstup odpovídá cílové skupině, pro kterou byl v projektu určen a dále, zda finanční prostředky vynaložené na tvorbu výstupu jsou odpovídající. V průběhu posuzování doloženého výstupu dochází také ke kontrole, zda daný výstup již nebyl doložen jako výstup jiného projektu financovaného v rámci OP VK a zda vznikl v době realizace daného projektu. Pokud je výstup akreditován (např. vzdělávací program), recenzován nebo oponován (osobou nezávislou na realizátorovi projektu nebo v souladu s interními předpisy příjemce), nedochází k jeho dalšímu posouzení z hlediska kvality, neboť všechny tyto uvedené postupy považuje ŘO OP VK za dostatečné potvrzení kvality výstupu. Postup při hodnocení kvality výstupů lze shrnout do následujících otázek: • Platí, že doložený výstup není plagiát? Při administrativních kontrolách monitorovacích zpráv nebo při realizaci kontrol na místě jsou odhalovány případy, kdy materiály, doložené jako výstupy daného projektu, pocházejí ve skutečnosti z jiného, dříve realizovaného projektu financovaného z fondů EU, z internetového portálu rvp.cz, nebo jiných vzdělávacích portálů. Jsou také dokládány vzdělávací materiály, jejichž obsah je pouhou kopií jiných veřejně dostupných materiálů, např. vydaných publikací, ze sbírek testů; nápadníků do výuky; pracovních listů pro žáky, které byly vytvořeny k výukovým programům nebo materiálů z různých internetových stránek, diplomových a rigorózních prací apod. V takových případech není možné doložený materiál uznat jako výstup projektu. • Odpovídá výstup cílům a klíčovým aktivitám projektu a samotnému popisu výstupu v projektové žádosti? Cílem projektu je např. vzdělávání pedagogů ve formách a metodách práce se žáky s vývo-

jovou poruchou učení – dyslexií. Dle projektové žádosti měla v projektu vzniknout metodika pro pedagogy, zaměřená na tuto problematiku. Doložen je však materiál, který obsahuje statistické informace a obecně známé základní postupy, vztahující se k ucelené problematice vzdělávání žáků s vývojovými poruchami učení. Takový výstup není možné uznat, protože není v souladu s cíli a obsahem uvedeným v projektové žádosti. • Vznikl výstup v době realizace projektu? Výstupy musejí vzniknout v průběhu realizace projektu, tj. mezi dnem zahájení a dnem ukončení projektu, pokud není v právním aktu stanoveno jinak. Jako výstup projektu nelze např. uznat materiál, který vznikl jako součást vědecké či jiné práce člena realizačního týmu projektu již před zahájením realizace projektu.

• Jsou kvalita a rozsah výstupu dostatečné vzhledem k charakteru výstupu popsanému v projektové žádosti? Při hodnocení výstupů se vždy vychází ze schválené projektové žádosti, z toho, jak je v ní daný výstup popsán, k jakému účelu má být vytvořen/inovován, co má obsahovat, o jaký druh výstupu se má jednat, jaký má být jeho rozsah. Např. v projektu má vzniknout analýza v rozsahu 100 stran s vyčíslením finančních nákladů ve výši 100 000 Kč, a to na základě smlouvy o dílo. Doložen je však výstup, jehož obsahem je analýza v rozsahu pouze 50 stran, další strany obsahují veřejně dostupné statistiky a informace. Materiál bude sice uznán jako výstup projektu, protože však nebyl dodržen deklarovaný rozsah analýzy, budou výdaje na tvorbu tohoto materiálu kráceny na částku odpovídající danému rozsahu, v tomto případě na částku 50 000 Kč. • Odpovídá výstup svým zpracováním cílové skupině, pro kterou je určen? Příjemce uvádí jako výstup vzdělávací materiál k semináři, který má být určen široké laické veřejnosti, avšak obsahová část je natolik odborná, že je možné ji využít pouze u úzce profilovaných účastníků. • Je výstup konkrétní, jasný, přehledný a strukturovaný? Příjemce např. doloží výstup, který po obsahové stránce splňuje požadavky na daný typ výstupu, odpovídá svému popisu ve schválené projektové žádosti, svým zpracováním odpovídá cílové skupině, pro kterou je určen. Formální a logická stránka výstupu však vyžaduje přepracování (např. z důvodů stylistických, pravopisných, formátování, návaznosti jednotlivých kapitol). V takových případech je výstup vrácen k dopracování příjemci. • Odpovídají vynaložené finanční prostředky kvalitě výstupu (odborné úrovni)? Příjemce např. doloží jako výstup multimediální opory, přičemž finanční prostředky čerpané na tyto opory překračují ceny v místě, daném oboru a čase obvyklé. Výdaje na doložený výstup budou tedy kráceny na odpovídající úroveň. V případech, kdy některá z výše uvedených otázek nemůže být kompetentně posouzena pracovníky implementační struktury, jsou výstupy odesílány k posouzení a vyhodnocení externímu panelu odborníků.

4


▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲


Daňová kontrola na základě podezření na porušení rozpočtové kázně a možné dopady na způsobilost výdajů

Z

důvodu častých dotazů se ŘO OP VK rozhodl přiblížit situace a další postup ŘO v případech, kdy je při kontrole projektu zjištěno pochybení, které je orgánu finanční správy či krajskému úřadu (dále jen finanční/krajský úřad) oznámeno jako podezření na porušení rozpočtové kázně. Finanční/krajský úřad, v jehož pravomoci je prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně, rozhodne na základě své kontroly o potvrzení či nepotvrzení porušení rozpočtové kázně a výsledek kontroly zpracuje do protokolu o kontrole/zprávy z kontroly. Dle Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007–2013 (dále MFTK) odpovídá za potvrzení nesrovnalosti ŘO OP VK. ŘO OP VK k výsledku kontroly následně zaujme stanovisko: 1) Ukončenou kontrolou finančního úřadu bylo potvrzeno porušení rozpočtové kázně Příslušný finanční/krajský úřad rozhodne, že se jedná o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, resp. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Vymáhání odvodu a případného penále je zcela v kompetenci finančního/krajského úřadu. 2) Ukončenou kontrolou finančního úřadu nebylo potvrzeno porušení rozpočtové kázně

Pokud příslušný finanční/krajský úřad podezření na porušení rozpočtové kázně nepotvrdí, ŘO OP VK v souladu s MFTK může trvat na svých zjištěních a stanovisku, že k nesrovnalosti – nezpůsobilému výdaji došlo. Rozhodnutí finančního/krajského úřadu nemá vliv na samotný vznik nesrovnalosti a nezpůsobilé výdaje. ŘO OP VK v návaznosti na rozhodnutí finančního/krajského úřadu přezkoumá, zda byly při daňové kontrole zjištěny nové skutečnosti s dopadem na další šetření nesrovnalosti a může předmětnou nesrovnalost následně označit za nepotvrzenou (postup A viz níže). Pokud ŘO OP VK shledá, že důvody pro vznik nesrovnalosti a nezpůsobilých výdajů trvají, prostředky neproplatí, popř. vymáhá prostředky na příjemci (postup B viz níže). A.) Ř O OP VK na základě opětovného posouzení souhlasí se závěry příslušného finančního úřadu Podezření na nesrovnalost není potvrzeno a postup ze strany poskytovatele je následující:

Poskytovatel prostředky dále nevymáhá, případně, došlo-li ke krácení žádosti o platbu (ŽoP) a prostředky nebyly proplaceny:  V případě projektu, který je dosud v realizaci, vyzve poskytovatel příjemce, aby příslušný výdaj nárokoval v následující žádosti o platbu. K žádosti o platbu je nutné doložit kopii Zprávy o daňové kontrole a k výdaji uvést do soupisky účetních dokladů, že se jedná o výdaj, který byl uznán jako způsobilý na základě daňové kontroly. Výdaj bude po schválení žádosti o platbu proplacen.  V případě projektu, který je již ukončen, bude po souhlasu Ministerstva financí ČR poskytovatelem vystavena nová žádost o platbu a finanční prostředky budou zaslány na bankovní účet příjemce. Pokud nebyly finanční prostředky ze strany příjemce v žádné ŽoP nárokovány a následně ze strany poskytovatele kráceny, není možné finanční prostředky po ukončení realizace projektu příjemci proplatit. B.) ŘO OP VK na základě opětovného posouzení nesouhlasí se závěry příslušného finančního/krajského úřadu Výdaj bude i nadále považován za nezpůsobilý k financování z OP VK. Příjemce je informován prostřednictvím Oznámení příjemci podpory rozhodnutí Řídicího orgánu OP VK ve věci posouzení ne/způsobilosti výdaje projektu o konečném zamítnutí financování daného výdaje z OP VK. V případě, že byl výdaj krácen v ŽoP, jedná se o konečné rozhodnutí ŘO OP VK o neproplacení tohoto výdaje. V případě, že byl výdaj již proplacen a následně označen za nezpůsobilý na základě následné kontroly, bude příjemce vyzván k provedení vratky ve výši tohoto výdaje. Příjemce je povinen vratku provést ve stanoveném termínu. Nedojde-li k vrácení prostředků ve stanoveném termínu, poskytovatel učiní další zákonné kroky k vymožení těchto prostředků, např. podáním k soudu. Jedná-li se o nálezy vyplývající z ukončených kontrol jiných příslušných kontrolních či auditních orgánů (audit Auditního orgánu Ministerstva financí ČR, Evropské komise či Evropského účetního dvora nebo kontrola Platebního a certifikačního orgánu Ministerstva financí ČR), jedná se vždy o potvrzenou nesrovnalost, ŘO OP VK tedy postupuje jako při nesouhlasu s rozhodnutím finančního/krajského úřadu (viz B). V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi ŘO OP VK doporučuje vyčkat na výzvu a pokyny poskytovatele a nezařazovat výdaje, u kterých nebylo prokázáno finančním/krajským úřadem porušení rozpočtové kázně, svévolně do následující žádosti o platbu.

Udržitelnost projektu

N

a webových stránkách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (www.op-vk.cz) byl zveřejněn materiál určený příjemcům, kteří jsou povinni po ukončení realizace projektu zachovat výstupy/aktivity projektu po stanovenou dobu. Uveřejněný dokument poskytuje přehled základních informací a pravidel pro období udržitelnosti a je dostupný zde: http://www. op-vk.cz/cs/prijemce/dokumenty-pro-prijemce/udrzitelnost.html Dokument je využitelný pro všechny typy projektů, které měly výzvou/ právním aktem o poskytnutí dotace stanovenu dobu udržitelnosti.

5


▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲


Novinky ve formuláři monitorovací zprávy webové aplikace Benefit7

Ř

O OP VK si dovoluje informovat příjemce o novinkách ve formuláři monitorovací zprávy (MZ) webové aplikace Benefit7. Uvedené úpravy se týkají všech typů projektů, tedy individuálních i grantových, pokud není výslovně uvedeno jinak. 1. Průběžná/mimořádná/závěrečná monitorovací zpráva – nová záložka »Partner projektu« • Příjemce je povinen u každého záznamu partnera vyplnit informace v polích »Partner s finančním podílem na projektu« (fajfka ANO/křížek NE) a »Typ financování partnera« (ex ante/ex post). • Pole »Typ financování partnera« je pro Individuální projekty národní a ostatní údajem povinným, pro grantové projekty se jedná o údaj nepovinný. Toto pole je editovatelné v každé MZ. •Z áložka »partner projektu« má pouze informativní charakter. V další MZ je záznam automaticky načten, ale může být příjemcem upraven dle aktuální situace. Ve formuláři monitorovací zprávy u projektů EU peníze školám – oblasti podpory 1.4 a 1.5, tato záložka není. 2. Závěrečná monitorovací zpráva – nová pole V souvislosti s přípravou veřejně přístupné Databáze projektových výstupů, o které ŘO stručně informoval již v předchozích číslech newsletteru, a která bude sloužit k prezentaci projektů a zejména pak projektových výstupů, bylo nezbytné implementovat nová datová pole v závěrečné monitorovací zprávě tak, aby databáze veřejnosti poskytla aktuální a přesné informace o realizovaných projektech. • » Webová stránka projektu« (nepovinné pole) – pokud existuje webová stránka s přímou vazbou na realizovaný projekt, příjemce ji zde uvede. • »Webová stránka příjemce« (povinné pole) – příjemce zde uvede adresu své webové stránky. V případě, že ji příjemce uvedl již v projektové žádosti, údaj se vyplní automaticky a bude dále editovatelný. Pokud příjemce nemá vlastní webovou stránku, do pole uvede adresu, kde sdílí výukové materiály vytvořené v projektu. • »Souhrnné informace o realizaci projektu« (povinné pole) – příjemce zde stručně popíše průběh realizace projektu a vyhodnotí naplnění cílů projektu (bude následně zveřejněno v Databázi výstupů). Informace v tomto poli může odpovídat údajům uvedeným v příloze závěrečné MZ »Sou-

hrnné informace o realizaci projektu« – oblast Stručný popis průběhu realizace projektu. Ve formuláři závěrečné MZ u projektů oblasti podpory 1.4 a 1.5 toto pole neexistuje. V rámci těchto oblastí podpory slouží stejnému účelu pole »Další informace o realizaci projektu«. V případě dotazů ohledně nových polí doporučuje ŘO OP VK příjemcům, aby se obraceli na příslušného projektového manažera ŘO/ZS OP VK nebo na [email protected] (pro dotazy k aplikaci Benefit7).

ROZHOVOR S PŘÍJEMCEM

Protikorupční sebeobrana – efektivní boj s úplatkářstvím v Čechách V minulém čísle newsletteru se představil individuální projekt národní MŠMT »Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy« spolu s jeho hlavními výstupy.

V

tomto čísle naváže další úspěšný a zajímavý projekt, podpořený z prostředků OP VK, pod názvem Kurzy občanské protikorupční sebeobrany, jehož řešitelem byla nezisková organizace Transparency International Česká republika (TI). Realizace projektu probíhala od srpna 2012 do října 2013 s cílem občany jednak motivovat k aktivnímu odporu vůči korupci a současně je vybavit odpovídajícími odbornými znalostmi, jak v konkrétních případech postupovat.

Záměrem TI tak bylo především podpořit účastníky projektu v aktivním přístupu v prosazování svých občanských práv zejména ve vztahu k orgánům veřejné moci a posílit jejich pocit spoluzodpovědnosti za nakládání s veřejnými prostředky. Zjednodušeně řečeno tedy bylo snahou celého projektu docílit toho, aby lidé přestali být k této problematice lhostejní, aby si začali uvědomovat, že dění ve svém regionu či městě mohou sami aktivně ovlivnit a nečekali, až to za ně udělá někdo druhý.

Na konkrétní přínosy projektu jsme se zeptali jeho koordinátorky Terezy Zběžkové, zástupkyně TI ČR. • Proč takto zaměřený projekt vůbec vznikl? Impulsem byla dlouholetá zkušenost Transparency International Česká republika v oblasti boje proti korupci a snaha do něj více zapojit i širokou veřejnost. Řada lidí se s korupcí osobně či zprostředkovaně setkala, ale buď nevěděli, jakým způsobem se bránit, nebo byly jejich snahy marné.

6


• Jakých kurzů se tedy mohli zájemci zúčastnit? Stěžejní aktivitou byly veřejné diskuse, které proběhy v 8 městech vybraných regionů – Brně, Broumově, Liberci, Opavě, Plzni, Příbrami, Ústí nad Labem a Zlíně. Tyto debaty s občany se vždy zaměřily na to, co dané město či region aktuálně nejvíce trápí, ať šlo o výstavbu obchodního centra, privatizaci městské nemocnice, využití státních dotací či zadluženost města. Na debaty pak tematicky navazovaly bezplatné veřejné kurzy, kde účastníci mohli od právníků TI získat konkrétní informace o možnosti využití nástrojů boje proti korupci – od účasti na jednání zastupitelstva, přes medializaci, až po podání trestního oznámení. • Přináší projekt i další formy vzdělávacích aktivit, které by pomohly posílit boj občanů proti korupci? Ano, hlavní projektové aktivity doplnily výukové materiály jako například praktická příručka Občan proti korupci, kde ilustrativní korupční kauzy doplňuje odborný výklad nebo textová hra V korupční síti, ve které si každý může vyzkoušet, jak by se sám zachoval v korupční situaci. Běžný občan totiž může mít pocit, že se do takové situace vůbec nedostane, když sám nechce své záležitosti řešit úplatkem, ani případně nechce zneužít svého postavení. Ale tak tomu vždy není. Může se stát obětí tlaku, aby

▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲▼▲


• Změnil se díky kurzům přístup občanů k odhalování korupce? Domnívám se, že ano. Zjistili jsme, že občané mají o věci veřejné skutečný zájem a chtějí se do podobných aktivit i nadále zapojovat, což bylo v podstatě jedním z hlavních projektových přínosů. Tato skutečnost se potvrdila i v následném dotazníkovém šetření, kdy účastníci vyjadřovali požadavek na pokračování projektu nejen formou veřejných debat, ale i například e-learningu.

někomu úplatek dal. Může podlehnout nátlaku ze strany nadřízených na zneužití své funkce. Může podlehnout příležitosti ke snadnému přivýdělku. Může se stát obětí vydírání. Někdy si plný dosah svého jednání uvědomí, až když je příliš pozdě. Jak vypadají dilemata rozhodování v takových situacích a jaké mohou být následky jednotlivých rozhodnutí, o tom pojednává právě tato hra. V neposlední řadě byla v rámci projektu vytvořena desková hra Mezi kmotry, v níž se může zájemce na chvíli stát kmotrem a na vlastní kůži poznat, jaké to je ovlivňovat státní zakázky, bojovat o vliv na politiky nebo vydírat konkurenty. Projektové materiály a příručky jsou zdarma dostupné na webových stránkách projektu kops.transparency.cz.

• Měly uskutečněné aktivity vliv i na vzdělávání na školách? Ano, v průběhu projektu se ze strany pedagogů zejména středních škol objevil i požadavek na zpracování materiálů k problematice korupce pro studenty a metodiky pro učitele. • Na koho by se měli zájemci o tuto problematiku obracet? Pokud bude mít kdokoliv zájem o bližší informace o projektu, o právní teorii v oblasti korupce nebo bude mít přímo dotaz ke konkrétnímu případu korupce, pak může interaktivně kontaktovat odborníky v dané oblasti prostřednictvím uvedených projektových stránek nebo zaslat e-mail přímo na adresu: [email protected], případně může kontaktovat bezplatnou právní poradnu Transparency International Česká republika: [email protected].

Kontakty Korespondenční adresa: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor Řízení OP VK/Odbor CERA Karmelitská 7, 118 12 Praha 1

Kontaktní adresa: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor Řízení OP VK/Odbor CERA Budova CORSO IIA Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8,

e-mail: [email protected] www.op-vk.cz 7

Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Recommend Documents