Problematika stravovacích návyků a obezity u dětí předškolního věku v Ústí nad Labem a Liberci

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví

Problematika stravovacích návyků a obezity u dětí předškolního věku v Ústí nad Labem a Liberci

Regina Pánková

Ústí nad Labem

2007

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Souhrn: Práce se zabývá výsledky šetření projektu podpory zdraví: “Krok za krokem, za zdravým životem“, financovaného z dotačního programu MZČR v roce 2005. Projekt byl zaměřen na primární prevenci obezity. Pomocí percentilových grafů jsme stanovili index tělesné hmotnosti u sledovaných dětí. Nadváha až obezita byla zjištěna u 12.1% sledovaných dětí v Liberci a u 7,3% dětí v Ústí nad Labem Zpracováním jarního a podzimního měsíčního jídelníčku Mateřské školky a třídenního jarního a podzimního jídelníčku domácího stravování, jsme zjistili nedodržování doporučených denních dávek jak v domácím stravování, tak ve stravování v MŠ. Horší výsledky vykazují výsledky domácích jídelníčků. Klíčová slova: Nadváha – obezita - doporučená denní dávka - domácí jídelníček – jídelníček MŠ

Summary: This work deals with results of the health support project called “Step by step, to the healthy life”, which was financed by grant program of MZČR in 2005. The project focused on the prime obesity prevention. Through the percentage graphs we determined the body weight index of the monitored children. 12.1 % of monitored children in Liberec and 7.3 % of monitored children in Ústí nad Labem suffered from overweight or even obesity. By elaboration of the vernal months and autumn months menu of the kindergarten, and three-day vernal and autumn home-made menu, we found out, that all of them don’t follow the recommended daily dues. Nevertheless, the home-made menu show worse results than the menu of kindergarten. Key words (angl): overweight – obesity - recommended daily dues - home-made menu - menu of the kindergarten

2


Prohlašuji, že jsem a atestační práci „Problematika stravovacích návyků a obezity u dětí předškolního věku v Ústí nad Labem a Liberci“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii (§ 31 Autorského zákona 121/ 2000 Sb.) Souhlasím, aby moje atestační práce „Problematika obezity u dětí předškolního věku v Ústí nad Labem a Liberci“ byla digitálně zpracována a v elektronické podobě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ (§ 14, § 18 a § 37 Autorského zákona 121/ 2000 Sb.) V Ústí nad Labem dne: 28.1.2008 Podpis

3


Poděkování : Děkuji všem pracovníkům Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a Liberci, kteří se podíleli na realizaci celého projektu podpory zdraví v roce 2005. Zvláště děkuji za pomoc při tvorbě dotazníků Mgr. Lence Černé a MUDr. Luboši Pokornému, který mi pomohl pří zpracování atestační práce a poskytnul odborné rady a vysvětlení různých výživových problémů. Dále bych ráda poděkovala své skvělé šéfové MUDr. Stanislavě Richterové, která je pro mě inspirací a díky níž bych nikdy nezačala Školu veřejného zdravotnictví studovat a tato práce by nikdy nevznikla. Hlavní dík za trpělivost a velkou pomoc patří PhDr.Heleně Hnilicové, Ph.D., bez jejíž pomoci a konzultací by se mi těžko povedlo dokončit tuto atestační práci včas a dle pokynů.

4


OBSAH: 1.

Úvod _________________________________________________________________ 7 1.1.

2.

3.

4.

5.

Cíle _______________________________________________________________ 8

Teoretické východisko___________________________________________________ 9 2.1.

Charakteristika předškolního věku ____________________________________ 9

2.2.

Potravinová pyramida zdravé výživy ___________________________________ 9

2.3.

Výživa dítěte předškolního věku______________________________________ 12

2.4.

Základní živiny ____________________________________________________ 13

2.5.

Nápoje, pitný režim ________________________________________________ 14

2.6.

Obezita __________________________________________________________ 16

2.7.

Faktory ovlivňující dětskou výživu ___________________________________ 16

Metodologie __________________________________________________________ 19 3.1.

Charakteristika sledovaného souboru _________________________________ 19

3.2.

Dotazníky – kvalita stravování doma _________________________________ 19 3.2.1. Dotazník 1) ___________________________________________________ 20 3.2.2. Dotazník 2) ___________________________________________________ 20 3.2.3. Dotazník 3) ___________________________________________________ 20

3.3.

Šetření kvality stravování v MŠ______________________________________ 20

3.4.

Antropometrické charakteristiky_____________________________________ 21

Řešené hypotézy_______________________________________________________ 22 4.1.

H1:______________________________________________________________ 22

4.2.

H2:______________________________________________________________ 23

4.3.

H3:______________________________________________________________ 23

Výsledky _____________________________________________________________ 23 5.1.

Charakteristika sledovaného souboru _________________________________ 23

5.2.

Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem ________________________________________________________________ 25 5.2.1. Podíl jednotlivých živin z domácího jídelníčku dětí v Liberci a v Ústí nad Labem25 5.2.2. Pitný režim domácího stravování dětí _______________________________ 31

5.3.

Podíl jednotlivých živin ve stravování dětí v Mateřských školách v Liberci a v Ústí nad Labem _________________________________________________ 33 5.3.1. Energie _______________________________________________________ 33 5.3.2. Bílkoviny a sacharidy ____________________________________________ 33 5.3.3. Tuky_________________________________________________________ 34 5


5.3.4. 5.3.5. 5.3.6. 6.

7.

Vláknina ______________________________________________________ 35 Vitamíny______________________________________________________ 35 Minerální látky _________________________________________________ 35

Diskuse ______________________________________________________________ 36 6.1.

Stav nadváhy u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem ______ 36

6.2.

Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem ________________________________________________________________ 36

6.3.

Stravovací návyky u dětí předškolního věku v mateřských školách v Liberci a v Ústí nad Labem _________________________________________________ 38

6.4.

Pitný režim doma__________________________________________________ 40

Závěry _______________________________________________________________ 41 7.1.

H1.______________________________________________________________ 41

7.2.

H2.______________________________________________________________ 42

7.3.

H3.______________________________________________________________ 42

8.

Očekávaný vývoj a doporučení __________________________________________ 44

9.

Literatura ____________________________________________________________ 47

10. Přílohy_______________________________________________________________ 49 Příloha č. 1 - Dotazník 1) _________________________________________________ 49 Příloha č. 2 - Dotazník 2) _________________________________________________ 50 Příloha č. 3 - Dotazník 3) _________________________________________________ 51

6


1. Úvod Generace současných dětí je mimo jiné zatížena rychlým vývojem světa informatiky a sdělovacích prostředků. Ve škole prosedí třetinu dne většinou bez větší možnosti pohybu, s těžkou taškou učení jdou domů a není výjimkou, že druhou polovinu dne prosedí u počítače nebo u televize. Vadné držení těla, zhoršení zraku, bolesti hlavy, únava, nechutenství či obezita bývají výsledkem takového denního režimu. Proto bychom měli vést děti ke zdravému a rozumnému životnímu stylu od nejútlejšího věku. Vzhledem k tomu, že největší vliv na formování osobnosti dítěte a jeho návyků máme do jeho šesti let, rozhodli jsme se sledovat a pokusit se ovlivnit životní styl předškolních dětí ve vybraných MŠ. I po šestém roce se samozřejmě osobnost dále formuje, ale čím dál později je těžší dítě výrazněji ovlivnit. Nedivme se, že dnes již čtrnáctileté děti mají problémy se žlučníkem, slinivkou, či ledvinovými kameny. Potíže tzv. středního věku se skutečně u mnohých přesunují do věku dětského. A je to nepochybně ovlivněno špatným životním stylem. Dle ČSÚ počet léčených diabetiků stále vzrůstá, stejně jako počet diabetických komplikací. S diabetem se v roce 2005 léčilo v ČR 739 tisíc pacientů, z toho 245 tisíc jen dietou (24). Lépe se stravovat a více se hýbat by se mělo stát heslem člověka jedenadvacátého století! Ve všech vyspělých státech je čím dál větší procento lidí postiženo civilizačními chorobami. Souvisí to se stupněm rozvoje blahobytu a prodloužením střední délky života, které doprovází nárůst těchto onemocnění ve vyšším věku (8). Šetření, jehož výsledky v práci předkládáme, bylo součástí projektu podpory zdraví „Síť zdravých regionů SZO – Krok za krokem, za zdravým životem“, financovaného z dotačního programu Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen MZ ČR) v roce 2005. Projekt byl zaměřen na děti navštěvující vybrané Mateřské školky (dále jen MŠ) v aglomeraci Ústí nad Labem ve věku 4 – 5 let. Souběžně s ním probíhal také v Liberci.

7


1.1. Cíle 1) Zjistit jaké jsou stravovací návyky u dětí předškolního věku doma a v MŠ. 2) Zjistit výskyt nadváhy a obezity u sledovaných dětí předškolního věku. 3) Pokusit se porovnat výživovou hodnotu stravy v MŠ a v domácím stravování.

8


2. Teoretické východisko 2.1.Charakteristika předškolního věku V období předškolního věku (tj. od 3-6 let) se dítě dostává do širšího kolektivu dětí v mateřské školce, kde se učí vycházet se svými vrstevníky a vychovateli. Také se prvně setkává s vychovatelem a učitelem, který bývá často první dospělou osobou mimo rodinu a který má právo usměrňovat jeho dosavadní návyky. Ve třech letech života přestává být dítě batoletem, samostatně chodí, mluví, řekne, kdy má hlad a žízeň a dokáže už reagovat na složitější otázky a pokyny. Rozšiřuje se rozumový a citový vývoj a vytváří se povaha dítěte (10). Podle Fraňkové, Odehnala a Pařízkové (4) je v tomto období patrné mírnější tempo růstu a na jeho konci se prořezávají první zuby trvalého chrupu, což je důležité z hlediska příjmu potravy. Z hlediska motorických projevů je dítě velmi aktivní a zvyšuje se u něho potřeba energie. Dítě předškolního věku se vyznačuje obrovskou potřebou pohybu, je pro něho větší zátěží sedět než běhat. Rozvíjí se pohybové schopnosti především v hrubé motorice. Dítě bez problému zvládá různé formy pohybových her, např. ve vodě a také základy lyžování. Pro dětskou osobnost je charakteristická obrovská šíře zájmů. Různé činnosti je potřeba neustále střídat.

2.2.Potravinová pyramida zdravé výživy Pro hodnocení kvality stravování se dnes běžně používá tzv. Pyramida zdravé výživy. Pyramida výživy je podle Fořta (2) přehledné grafické schéma, které vysvětluje, jakým způsobem by měly být konzumovány různé potraviny určitého druhu. Potraviny jsou řazeny do jednotlivých pater pyramidy, ke kterým je vždy přiřazené doporučení v kolika denních porcích se mají konzumovat. Víceméně odpovídají doporučením MZČR vydané v roce 2005.

9


Obr. 1 Stará výživová pyramida z roku 2000 je tvořena čtyřmi patry (17) .

Vrchol pyramidy

Třetí patro

Druhé patro

Základna

Základnu tvoří potraviny vyrobené z obilovin. Patří sem obilná zrna, pohanka, jáhly, obilné kaše, celozrnný a bílý chléb, pečivo, těstoviny, rýže, obilné vločky, müsli, corn flakesy a různé typy ranních cereálií, které jsou určené ke snídani. Odborníci doporučují konzumaci těchto potravin v 6 - 11 porcích denně. Druhé patro je reprezentováno ovocem a zeleninou. Ovoce bychom měli konzumovat ve 2 – 4 porcích denně a zeleninu ve 3 – 5 porcích denně. Tyto potraviny jsou pro nás zdrojem minerálních látek, vitamínů a vlákniny. Podíl konzumované zeleniny by měl být co nejvyšší. Třetí patro je zastoupeno dvěma skupinami, které přinášejí do lidského organismu tolik potřebné proteiny. První skupina obsahuje mléko a mléčné výrobky a druhá skupina bílé maso, ryby, luštěniny, vejce a ořechy. Potravin z první i druhé skupiny bychom měli konzumovat 2 – 3 porce denně (2). Vrchol pyramidy prezentuje potraviny, kterých bychom měli konzumovat co nejméně. Patří sem sacharóza, sladkosti a tuky. Nejlepší by bylo, kdybychom z této skupiny konzumovali v malém množství pouze kvalitní rostlinné oleje. Nová výživová pyramida je dílem dvou amerických vědců působících na Harvardské univerzitě, kterou prezentovali v roce 2003. Pokud srovnáme výživovou pyramidu starou a novou, zjistíme, že uspořádání potravin je naprosto odlišné. Zveřejnění nové výživové pyramidy vyvolalo v řadách

10


odborníků velkou vlnu nevole, neboť její praktická realizace bude vyžadovat zásadní změnu ve výživě. Důvodem změn obsažených v Nové výživové pyramidě byl fakt, že Stará výživová pyramida nebere v potaz glykemický index potravin, nutnost konzumace polynenasycených mastných kyselin a snížení konzumace alkoholu (Dle statistik připadá na jednoho obyvatele České republiky spotřeba 10 litrů čistého alkoholu ročně – ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 5/2004) (23).

Obr. 2 Nová výživová pyramida (Zdravotní ústav v Hradci Králové, 2006)

Základna nové výživové pyramidy je v podstatě stejná. Je kladen větší důraz na příjem celozrnných obilovin. Navíc sem přibyly kvalitní rostlinné oleje. Za velmi prospěšnou je považována zelenina, která by se měla přidávat jako příloha k většině jídlům. Spolu se zeleninou tvoří základní patro pyramidy i ovoce, které bychom měli konzumovat spolu se zeleninou ve 3 – 4 porcích denně. Vyšší patro je vyhrazené pro oříšky, jejichž konzumace je v rozumné míře prospěšná pro lidský organismus. Následují ryby, drůbež, bílé maso a vejce, které se doporučují v 0 – 2 porcích denně.

11


Mléko a mléčné výrobky je potřeba používat v rozumném množství a jejich konzumace nemá být nadbytečná. Spíše se doporučuje konzumace zakysaných mléčných výrobků. Vrchol pyramidy tvoří tzv. červené tučnější druhy masa, uzeniny, hamburgery, kolové nápoje a sladkosti. Oproti předešlé výživové pyramidě je zde také umístěna bílá rýže a těstoviny. Úplný vrchol pyramidy je vyhrazen nápojům obsahující alkohol (5).

2.3. Výživa dítěte předškolního věku Z hlediska výživy se u dětí objevuje snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, kdy jeden den sní dítě velké množství jídla a druhý den je tomu úplně naopak. Nejdůležitější je podávat dětem rozmanitá jídla v menších porcích několikrát denně, neboť mají nízkou kapacitu žaludku. Platí pravidlo, aby děti dostávaly najíst vždy, když mají hlad. V tomto věku by dítě mělo jíst pětkrát denně, kdy svačiny tvoří stejně důležitou součást výživy jako hlavní jídla (13). Podle Stratila (20) by se měly děti ve věku nad tři roky optimálně stravovat obdobně jako se stravují dospělí. Pro výběr jídla během dne a jeho množství se nejlépe hodí aplikace výživové pyramidy. Za nejdůležitější potraviny podle pyramidy zdravé výživy můžeme považovat obiloviny, především celozrnné, zeleninu, ovoce, luštěniny, mléčné výrobky, netučné maso, rostlinné oleje, semínka a jiné oříšky. Ovoce a zeleninu jako vhodné potraviny by měly jíst děti především v syrovém stavu, neboť se jejich vařením snižuje biologická hodnota. Když už se potraviny uvaří, tak je důležité je zkonzumovat co nejrychleji, nejlépe do půl hodiny po uvaření. Delším stáním uvařeného jídla jeho biologická hodnota velmi rychle klesá. Při jídle je důležité vést dítě předškolního věku k samostatnosti. Na dítě se také nesmí naléhat. Řekne-li ne, tak ho nesmíme k jídlu nutit, neboť je potřeba, aby se dítě naučilo vnímat pocit sytosti. U jídla by mělo sedět a ne běhat kolem stolu. Při stravování by se mělo dítě soustředit jen a jen na jídlo a nemělo by se při něm dívat na televizi nebo číst pohádky. Pokud odmítne jídlo, neměli bychom mu nabízet náhradní, neboť by nás mohlo zkoušet, jestli nás nemůže přes jídlo ovládat (6). Zvláštností výživy dětí je jejich zvýšená potřeba vody, neboť mají vyšší obsah vody ve tkáních a jsou na ztrátu vody citlivější. Děti předškolního věku potřebují kolem 100 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti. Z tohoto poznatku vyplývá důležitost podávání potřebného množství tekutin.

12


Také je ovšem důležitý druh nápoje, nejen jeho množství. V případě nadměrného příjmu tekutin může hrozit riziko zvýšeného vylučování minerálních látek (20).

2.4. Základní živiny Naše strava se skládá ze základních organických živin, které se podle Sharona (18) dělí na makroživiny a mikroživiny. Makroživiny je obecný výraz pro bílkoviny (proteiny), sacharidy (glycidy, uhlovodany, cukry) a tuky (lipidy). Makroživiny se vyskytují ve velkém množství v těle a v potravinách. Mezi mikroživiny patří hlavně vitamíny a minerální látky. Mikroživiny se vyskytují v malém množství převážně v zelenině, ovoci a některých potravinách živočišného původu, jako např. mléčné výrobky nebo vnitřnosti. Při charakteristice základních živin je nezbytně nutné znát doporučené výživové dávky (DDD) pro děti předškolního věku viz. Tab.1. Tab. 1 Doporučené denní dávky živin u dětí ve věku 4 až 6 let (13)

Základní živiny

Množství

Energie (kJ)

7000

Bílkoviny rostlinné (g)

20

Bílkoviny živočišné (g)

40

Bílkoviny celkem (g)

60

Sacharidy (g)

234

Tuky (g)

55

Nasycené mastné kyseliny (g)

18,3

Mononenasycené mastné kyseliny (g)

18,3

Polynenasycené mastné kyseliny (g)

18,3

Vápník (mg)

900

Železo (mg)

12

Fosfor (mg)

900

Vitamín A (mg)

500

Vitamín B1 (mg)

0,7

Vitamín B2 (mg)

1

Vitamín C (mg)

55

13


Cholesterol (mg)

170

Vláknina (g)

5 + věk

2.5. Nápoje, pitný režim Pravidelný příjem vody je důležitý pro zdraví lidského organismu. Voda je obsažena v buňkách, v mezibuněčných prostorech a ve všech tělních tekutinách. Rozpouští mnoho důležitých živin a transportuje je k jednotlivým orgánům. Organismus člověka obsahuje 75% vody po narození a asi 50% ve stáří. Bez vody vydržíme pouze několik dní. Podle Fraňkové, Odehnala a Pařízkové (4) se za maximum, při kterém vydržíme bez vody, udává na 17 dní, ale většinou je třeba počítat s výdrží 10 – 14 dní (10). Při nedostatku vody dochází k dehydrataci, kdy se objevují varovné signály. Jedním z nich je žízeň. Při pokračujícím nedostatku vody klesá tělesná a duševní výkonnost. Při velkém nedostatku vody se objevují malátné stavy a nakonec může dojít k zhroucení celého organismu. Potřeba vody se zvyšuje při vyšších ztrátách např. v případě průjmových onemocnění a při pocení. Doporučený příjem tekutin u dětí ukazuje Tab. 2. Tab. 2 Doporučený příjem tekutin pro děti o tělesné hmotnosti do 30 kg (1)

Těl. váha

Objem tekutin na 1kg hmotnosti

do 10 kg

100 ml na každý 1 kg hmotnosti (ve formě mateřského mléka!)

mezi 10-20 kg

1 l + 50 ml na každý 1 kg nad 10 kg

nad 20 kg

1500 ml + 20 ml na každý kg nad 20 kg

Když se zabýváme výběrem nápojů, tak zjistíme, že velká většina dětí dává přednost barevným nápojům. Toto tvrzení potvrzují četné studie, které byly provedeny u pětiletých dětí a prokázaly,že největší oblibu mají červené barvy nápojů. Barevné nápoje bývají ve většině případů sladké a při jejich podávání můžeme posílit u předškolních dětí zálibu na sladké. Při větší spotřebě sladkých

14


nápojů se omezují mléčné nápoje, což potvrzuje studie, která byla provedená na více než tisíci amerických dětech ve věku od 2 – 18 roků (3). K nejlepším nápojům pro děti ale i pro dospělé patří stolní voda, minerální a pramenitá voda, čaj z ovocných plodů a z různých bylinek, přírodní ovocné a zeleninové šťávy. Dítě přijímá v průběhu dne vodu prostřednictvím potravy, proto je dobré podávat stravu bohatou na obsah vody. Doporučuje se především ovoce a zelenina. V současné době je velkým problémem pití „kokakolových“ a jiných nápojů, které v sobě obsahují kofein a hlavně velké množství cukru. Příčinu vidíme ve snadné dostupnosti k těmto nápojům, neboť se v poslední době do škol dostávají nápojové automaty a pití „kokakoly“ se tak stává prestižní záležitostí. Kávu, coca-colu, brambůrky, hranolky, hamburgery, stejně jako oplatky, tyčinky, bonbony - to vše si mohou děti v prostorách škol dopřávat denně bez omezení. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje zákon, který by tomuto nešvaru dokázal zabránit a přinutil prodejce, aby alespoň na půdě škol prodávali stravu bohatou na vitaminy, případně poskytovali více celozrnného pečiva, tuto časovanou bombu zřejmě jen tak někdo nezastaví. Hygienická služba dozoruje pouze to, jak se vaří ve školních jídelnách a zda nejsou porušovány hygienické normy. Nemůže nikoho omezovat ani nařizovat, vše závisí na zdravém úsudku ředitelů škol, čemu dají přednost. Pitný režim dítěte v průběhu dne je dobře popsán Fořtem (1). Doporučuje podat první nápoj, jakmile dítě vstane. Nejlepší je použít bylinkové nebo ovocné čaje, minerální vody. V létě ale i v průběhu roku vodou ředěné čerstvé ovocné šťávy, příp. vodou ředěné 100% ovocné džusy. (Osobně bychom přidali čerstvé zeleninové šťávy.) Jako ranní nápoj by doporučil vyloučit mléko a kakao. V průběhu dopoledne je potřeba neustále doplňovat tekutiny, které bývají ve školkách zastoupené čaji, či obligátním mlékem. Děti by měly pít nápoje, které budou mít připravené z domova. Nápoje mohou být totožné jako při snídani. Před obědem není vhodné pít větší objem tekutin. Malý objem tekutin lze podat v průběhu hlavního jídla, ale nápoj nesmí být příliš sladký. Nápoj by doporučil podávat až po jídle. V průběhu odpoledne by měl být příjem tekutin vyšší než dopoledne, neboť se zvyšuje fyzická zátěž na organismus. Při večeři je situace stejná jako při

15


obědě. Těsně před spaním by objem tekutin neměl převyšovat více než 2 dcl, aby dítě nemělo v noci nutkání jít na toaletu.

2.6. Obezita Obezita je nemoc, která se projevuje nadměrným ukládáním tuku v tukové tkáni. Začala se výrazným tempem rozšiřovat až v posledním desetiletí ve vyspělých státech, kde je nadbytek potravin. O obezitě se v poslední době mluví jako o epidemii 3. tisíciletí. Trend vzrůstu obezity je patrný i u nás, kdy vzrostla z 16% a z 20% na 23% a 25% u mužů a u žen (7). Nebezpečí obezity u dětí spočívá v riziku onemocnění srdce, onemocnění rakovinou, cukrovkou, artritidou a dalšími onemocněními. Větší pravděpodobnost onemocnění je v případě přetrvání obezity do dospělosti. U dětí trpících obezitou je větší riziko vyššího krevního tlaku a zvýšení klidové tepové frekvence. Ve větší míře také trpí plochou nohou a přetížením kloubů dolních končetin. Vážné jsou i psychické problémy, kdy dítě musí čelit pošklebkům od jiných dětí (2). Příčinou vzniku obezity je charakter životního stylu, kdy vzrůstá podíl energeticky bohatých potravin, a tak dochází k výraznějšímu energetickému příjmu nad výdejem, který není kompenzován dostatečnou pohybovou aktivitou. Stačí se jen zamyslet nad možností stravování ve městech, kde vidíme na každém rohu stánky s rychlým občerstvením, které se snaží nalákat zákazníka na svůj produkt. Dalším důvodem vzniku obezity mohou být genetické faktory nebo narušení metabolismu v tukové tkáni, což má za následek její nahromadění. Problémem dnešní doby může být i na první pohled nevinná televize, kdy se při ní konzumuje obrovské množství poživatin. Ke vzniku obezity podle Stránského (19) může docházet vlivem naší tradiční kuchyně, popř. z důvodu autoritativní nebo velkorysé výchovy, kdy jsou děti odměňovány prostřednictvím různých sladkostí, nuceny k jídlu a vlivem přehnaného významu jídla v rodině.

2.7. Faktory ovlivňující dětskou výživu

16


V období předškolního věku se dítě už aktivně začíná podílet na rodinném životě, a jídlo se pro něj stává společenskou událostí. Jídlo má mít pevný denní řád, má probíhat v klidném a čistém prostředí bez stresu a starostí. V tomto období na dítě působí velmi silně televizní a jiná mediální reklama, která výrazně ovlivňuje jídelníček dítěte. Tento fakt dobře vystihuje ve své knize Fořt (2), kde srovnává výživovou pyramidu, kterou doporučují odborníci a kterou doporučuje reklama. Obr. 3 Výživová pyramida podle současné reklamy (2)

Reklama, se kterou děti přijdou do kontaktu, má výrazný vliv na výběr potravy. V některých rodinách, a bohužel i v médiích, se za naprosto normální a přirozené považuje kouření, konzumace alkoholických nápojů, vysedávání u televizní obrazovky. Navíc je útočeno na sebevědomí a smysly dětí i dospělých reklamními šoty ve smyslu, že jen ten je „in“, když pije a jí to či ono, má to či ono auto apod. U dětí se to především týká sladkostí jako čokoláda, zmrzliny, zákusky, sladké pečivo, kofeinové a jiné obarvené limonády a přeslazené barevné mléčné výrobky, kterým poté dávají děti přednost. V tu chvíli je dětem velmi těžké vysvětlit, že příjem těchto potravin je pro ně naprosto nevhodný. Zdá se, že v dnešní době společnost proti tomuto nešvaru mnoho nedělá a pouze správná výchova v rodině nestačí. Nejhorší věcí na tomto faktu je skutečnost, že dítě si vůbec neuvědomuje své špatné stravování. Jakékoliv zastrašování a odříkání je neúčinné a dítě může jenom frustrovat.

17


Na to, abychom mohli strávit druhou polovinu života a stáří co nejméně traumatizujícím způsobem, se musíme aktivně připravovat již od mládí. Začít se má v dětském věku tak, aby se dětem zdravý životní styl stal normální součástí života, aby ho braly jako správný a přirozený. Postoje ke stravování a nutriční chování se formulují již od ranného dětství. Nezastupitelný vliv má rodinné zázemí, životní styl rodiny, v níž dítě vyrůstá. Velkou roli hraje výskyt nadměrné hmotnosti v rodině způsobený částečně genetickými faktory, zejména však skladbou jídelníčku a celkovým způsobem života. S nadváhou rodičů se výrazně zvyšuje riziko nadváhy u dítěte. V rodině, kde jsou oba rodiče obézní, je více než 2x vyšší pravděpodobnost, že bude dítě ve věku 6 – 12 let také obézní. Tento fakt by měl být zohledněn v prevenci a obézní rodiče by vzhledem ke zvýšenému riziku nadváhy a obezity u svých dětí měli jejich zdravé životosprávě věnovat velkou pozornost! I když stěžejní úlohu při formování stravovacích návyků u dětí hraje rodina, již v předškolním věku se začínají v tomto ohledu uplatňovat další společenské faktory (Obr. 4), jako je vliv vrstevníků, MŠ a zejména tolik diskutovaný tlak reklamních kampaní (11). Obr. 4. Společenské faktory ovlivňující životní styl předškolního dítěte RODINA: Rodiče, sourozenci, prarodiče

ŠIRŠÍ SOC. PROSTŘEDÍ: Média, nabídka potravin

UŽŠÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ: Vrstevníci, komunita

ŠKOLA

Vzdělávací kurikulum, učitelé, stravování v MŠ

18


3. Metodologie Téměř kompletní přehled údajů o podílu obézních osob, získaný z výběrových šetření realizovaných jednotlivými zeměmi EU 15, upozorňuje na relativně vysoký podíl obézních osob v naší populaci ve srovnání s ostatními zeměmi EU 15. Procento obézních v ČR (15 %) převyšuje pouze údaj za Velkou Británii, kde dosahuje až 22%. Relativně vysoký podíl obézních vykazují vedle České republiky také Španělsko a Portugalsko (cca 12 %), nízký naopak Nizozemsko či Rakousko (cca 8,5 %) (22). Na základě skutečnosti, že u české populace je dlouhodobě zjišťován zvýšený výskyt nadváhy a obezity byl vypracován projekt podpory zdraví, zaměřený na zjištění výživy a stravovacích návyků dětí předškolního věku ve vybraných MŠ v Ústí nad Labem a Liberci. MŠ v Ústí nad Labem a Liberci byly osloveny s žádostí o spolupráci v projektu v průběhu roku 2004, náhodně byly vybrány vždy 4 MŠ z každého města, z MŠ, které projevily zájem. Výživa a stravovací návyky byly zjišťovány v MŠ i doma - v rodinách dětí.

3.1. Charakteristika sledovaného souboru Programu podpory zdraví v mateřských školkách Bělehradská, Vaňov, Skorotice a Písnička se zúčastnilo 85 dětí ve věku 4 až 6 let. V Liberci se dotazníkového šetření zúčastnilo 80 dětí ve věku 4 až 6 let z mateřských škol: V Zahradě, Jizerce, Rolničce a Dráčku. Výzkumné šetření bylo provedeno v mateřských školách na 50 chlapcích a 35 děvčatech v Ústí nad Labem a na 36 chlapcích a 44 děvčatech v Liberci.

3.2. Dotazníky – kvalita stravování doma Zjišťování stravovacích návyků a výživy doma probíhalo dotazníkovým šetřením. Na jaře 2005 byli osloveni rodiče a ve spolupráci s MŠ vyplňovali 3 dotazníky k problematice stravování doma. Pro vlastní šetření stravovacích návyků, byly použity dotazníky, které vznikly ve spolupráci pracovníků Zdravotních ústavů v Liberci (Mgr. Lenka Sacká) a v Ústí nad Labem (MUDr. Luboš Pokorný, Ing. Regina Pánková):

19


3.2.1.Dotazník 1) Série osmi otázek - rodiče vybrali vždy jednu z nabízených možností z výběru potravin. Příloha č. 1 3.2.2.Dotazník 2) Výživová tabulka, k zjištění četnosti příjmu určité potraviny za poslední tři měsíce. Příloha č. 2 Dotazníky 1) a 2) na zjišťování příjmu potravin a nápojů byly převzaty ze studie HAPIEE, která se provádí na Zdravotních ústavech v rámci sledování životního stylu vybrané věkové kategorie. Studie Happie je koordinována z Londýnské univerzity a provádí se ve vybraných městech Polska, ČR a Ukrajiny. Dotazníky byly upraveny dle potřeby projektu. 3.2.3.Dotazník 3) Jídelníček - rodiče zaznamenávali konzumaci potravin svých dětí v průběhu tří dnů. Zaznamenán byl jeden den všední a dva dny víkendové, k zjištění rozdílu ve stravování doma a ve školce. Záznam hodnot ve školce je nesmírně důležitý, neboť v průběhu týdne zabezpečuje dávku 55% celkového energetického příjmu. Do tabulky se zaznamenává množství stravy a nápojů v gramech, případně v mililitrech, druh jídla nebo nápoje s přesným jeho popisem, a čas konzumace potravin a nápojů. Výsledky třídenního stravování mezi Ústí nad Labem a Libercem jsme zhodnotili ze získaných denních dávek živin a srovnali je s procenty doporučované denní dávky živin pro děti ve věku 4-6 let (Tab. 7). Dotazník je běžně používán v poradně zdravého životního stylu ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem. Příloha č. 3

3.3. Šetření kvality stravování v MŠ V MŠ bylo provedeno šetření kvality stravy formou vyhodnocených měsíčních jídelníčků. Zaměřili jsme se na komplexní měsíční hodnocení stravování v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem, aby z nich byla patrná vyšší výpovědní hodnota.

Jeden jídelníček se hodnotil na jaře a druhý na 20


podzim 2005, pro možné promítnutí se konzumace sezónních potravin. Pro zpracování výsledků za dané dva měsíce bylo potřeba získat kompletní jídelní lístky každé mateřské školky včetně jejich výdejek, které obsahují přehled surovin použitých při přípravě konzumovaných jídel. Pro zhodnocení jídelníčků doma (Příloha č. 3) a MŠ byl použit program „Výživa“, kterým lze jídelníčky vyhodnotit z hlediska obsahu některých makroživin i mikroživin. Na jeho tvorbě se podílel pracovník ZÚ Ústí nad Labem MUDr. Luboš Pokorný. Program umožňuje vyhodnocovat obsah živin v konzumované stravě - denní příjem energie, nutrientů a makronutrientů (proteiny, sacharidy a lipidy, vitamíny a minerální látky). Databáze surovin byla vytvořena ve Výzkumném ústavu potravinářském Bratislava a je spravována Společností pro výživu.

3.4. Antropometrické charakteristiky Mimo dotazníkového šetření se u dětí provádělo stanovení tělesné výšky a tělesné hmotnosti. Tělesná výška je definována jako celková výška těla v poloze vestoje (vzdálenost bodu vertex od podložky). K měření tělesné výšky se v ideálním případě používá elektronický stadiometr, což je pevné měřicí zařízení s pohyblivou hlavicí, kolmou na osu zařízení a vybavenou digitálním displejem. Improvizovaně a tedy v našem případě používáme pásové míry, která je pevně instalovaná na stěně, kdy při měření výšky přiložíme pevný plochý předmět, např. trojúhelník těla kolmo na vertex hlavy (13). Tělesná hmotnost je definována jako hmotnost (váha) celého těla jedince. Pro vážení je nejvhodnější používat elektronické váhy s digitálním displejem. V praxi bylo použito nášlapné váhy, která má jednu velkou nevýhodu, že její přesnost vážení je krátkodobá a po rychle vznikajícím opotřebení poskytuje falešně nízké či vysoké hodnoty. Děti byly váženy jen ve spodním prádle (13). Ze zjištěných hodnot jsme pomocí percentilových grafů (Graf 1,2) pro chlapce a dívky ve věku 3 až 14,5 roků, získali hodnoty ITH (index tělesné hmotnosti).

Graf 1 Hmotnost k výšce u chlapců ve věku 3 – 15,5 roků

Graf 2 Hmotnost k výšce u dívek ve věku 3 – 15,5 roků

21


(16) Pro zjištěné výsledky jsme použili pětistupňovou škálu hodnocení, podle které zjišťujeme pásmo klinicky významné : ü Hypotrofie - nachází se pod 10. percentilem hmotnosti ve vztahu k výšce (H/V). ü Pásmo podváhy - stanoveno pod 25. percentilem (H/V). ü Hranice eutrofie (tj. normální hmotnosti) - v rozmezí mezi 25. – 75. percentilem (H/V). ü Nadváha - nalézá-li se dítě nad 80. percentilem (H/V) ü Obezita - od 85. percentilu (H/V).

4. Řešené hypotézy 4.1. H1: Nevoral aj. 2003 (Tab.1) uvádí DDD živin pro děti ve věku 4 – 6 let. Díky programu Výživa lze zjistit, zda množství živin odpovídá doporučení. H1: Stravovací návyky a z toho vyplývající příjem živin u předškolních dětí odpovídají výživovým normám doporučených denních dávek

22


4.2. H2: V rámci monitoringu obezity vznikla v severozápadním Německu studie, která hodnotila stravovací zvyklosti 1350 dětí 5-7 letých ve vztahu k sociálním poměrům. V Německu byl výskyt nadváhy u 18,5% dětí, kde autoři zaznamenali největší množství podkožního tuku u dětí ze sociálně slabších rodin (9). H2: Nadváha definovaná zařazením do kategorie nad 80percentil tvoří u sledované skupiny dětí max. 18% (9).

4.3. H3: V případě, že MŠ dodržuje DDD, lze předpokládat vyšší kvalitu stravy co do obsahu potřebných živin v MŠ oproti stravování doma. H3: Kvalita stravování z hlediska příjmu energie, makro a mikroživin v MŠ je vyšší oproti stravování doma.

5. Výsledky 5.1. Charakteristika sledovaného souboru Sledovaný soubor tvořily děti předškolního věku (4-6 let) z Liberce a Ústí nad Labem. V Liberci se měření tělesné výšky a hmotnosti zúčastnilo 80 dětí, v Ústí nad Labem 85 dětí. Průměrný věk sledovaných dětí v Liberci byl 5 let a v Ústí nad Labem 4 roky.

Tab. 3 Průměrná výška a váha sledovaných dětí dle pohlaví

Průměrná výška děvčat

Průměrná výška chlapců

Průměrná Průměrná hmotnost děvčat hmotnost chlapců

Liberec

113,0

115,7

19,8

21,5

Ústí nad Labem

109,0

110,6

18,1

18,7

23


Při porovnání výsledků v Liberci a Ústí nad Labem můžeme konstatovat, že děti v Liberci dosahují vyšší tělesné výšky a hmotnosti než děti v Ústí nad Labem, což může být dáno věkovým rozdílem +1 rok dětí z Liberce.

Graf 3 Index tělesné hmotnosti u dětí MŠ v Liberci a Ústí nad Labem – vztah výška, váha

90

80,5

80 70

Liberec Ústí n. L.

60 %

74,7

50 40 30 20 10

6,0 3,7

3,7 12,0

12,1 7,3

0

významná hypotrofie

podváha

normální hmotnost

nadváha, obezita

Index tělesné hmotnosti Dle zjištěných výsledků lze konstatovat výskyt nadváhy až obezity u 12,1 % sledovaných dětí v Liberci a 7,3 % v Ústí n.L.

24


5.2. Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem 5.2.1. Podíl jednotlivých živin z domácího jídelníčku dětí v Liberci a v Ústí nad Labem V této části výzkumu jsme se zaměřili na stravování v rodinách, z kterého poznáme, jak se vyvíjí a formují stravovací návyky u dětí předškolního věku. Vliv a výchova rodiny má na výběr stravy velký vliv. Naučené návyky si děti nesou po celý život a předávají na své děti. Proto jsme v první části studie hodnotili pomocí programu „Výživa“ podíl jednotlivých živin (makroživin a mikroživin) ve třídenním stravování dětí předškolního věku, které tvořilo dva dny víkendové a jeden den všední, včetně stravování ve školce. Dotazník viz. Příloha č. 3. Tab. 4 Podíl jednotlivých živin ve třídenním stravování u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem na jaře a na podzim 2005 Město

Liberec

Ústí n. L. podzim 2005 %

podzim 2005 % Období

jaro 2005 % DDD

DDD

jaro 2005 % DDD

DDD

Energie

97

90,3

89,3

91,5

Bílkoviny

86,80

81,70

80,40

81,80

Bílkoviny živ.

82,60

75,70

76,40

76,80

Bílkoviny ros.

95,60

93,70

88,30

91,05

Sacharidy

97,13

89,90

89,50

92,60

Tuky

105,00

99,90

95,70

97,50

NMK

211,00

185,60

201,60

202,90

MNMK

178,90

156,70

189,63

172,23

PNMK

41,90

34,80

53,30

36,33

Cholesterol

124,00

111,60

114,20

110,40

Vláknina

36,10

25,10

27,00

29,80

Vitamín A

134,30

104,20

120,40

116,50

Vitamín B1

106,90

95,80

99,10

96,90

Vitamín B2

112,00

96,50

97,90

96,20

25


Vitamín C

72,40

63,10

66,00

46,20

Vápník

84,50

75,70

74,00

74,70

Fosfor

113,50

100,80

103,60

103,30

Železo

84,90

74,30

76,00

78,50

5.2.1.1. Energie Se základními živinami souvisí i příjem energie, který je pro dětskou populaci v Liberci na jaře 2005 optimální. Naproti tomu je příjem energie nedostatkový na podzim 2005 v Liberci a v Ústí nad Labem ve srovnání s DDD a pohybuje se na úrovni 90%. 5.2.1.2. Bílkoviny Podíl rostlinných bílkovin dosahuje v průměru kolem 90% a živočišných bílkovin je v průměru pouze 76%. Vyrovnanější stav bílkovin je v Liberci na jaře 2005. 5.2.1.3. Sacharidy Četnost konzumace sladkostí je u dětí v Liberci a v Ústí nad Labem velmi vysoká. Více jak třetina dětí je konzumuje denně (Liberec – 38%, Ústí nad Labem – 33%). Ze zjištěných hodnot se dá konstatovat, že je vyšší příjem sladkostí v Liberci než v Ústí nad Labem. Graf 4

Četnost konzumovaných sladkostí u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem

26


45

Ústí nad Labem

40

35

35

Liberec celkem

35

30 25

16

20 15 10 5

5

3

5

0 vícekrát denně

1 denně

několikrát týdně

1/týden

1-3/měsíc

nikdy, méně než 1

5.2.1.4. Tuky Příjem tuků je ve výživě dětí v Liberci vyvážený a pohybuje se na hladině 100% DDD. Rozhodující však je vhodná skladba a optimální poměr živočišných a rostlinných tuků, o kterém rozhoduje vyváženost mastných kyselin. Nasycených mastných kyselin (NMK) je ve stravě dětí dvojnásobné množství DDD, a řadí se tak k nejvíce zastoupeným živinám ve stravě, které překročují DDD. Zjištěné hodnoty jsou stejné pro Liberec i Ústí nad Labem. To poukazuje na nadměrné používání živočišných tuků na úkor rostlinných. Mononenasycené mastné kyseliny (MNMK) přesahují hodnotami 170% DDD a jejich podíl je vyšší u dětí v Ústí nad Labem na jaře 2005 než v Liberci. Šokující je zjištění množství polynenasycených mastných kyselin (PNMK), jejichž množství se ve stravě dětí pohybuje kolem 40% DDD. Vyšší hodnoty jsme zaznamenali v Ústí nad Labem na jaře 2005 (53% DDD). Se zvýšenou hladinou NMK souvisí zvýšená hladina cholesterolu přesahující hladinu 110% DDD. Jeho množství je vyšší v Liberci na jaře 2005 (124% DDD). Frekvence konzumace vícekrát týdně smažených nebo fritovacích pokrmů poukazuje na pravidelnou konzumaci až u třetiny sledovaných dětí! Graf 5 Frekvence konzumace smažených nebo fritovaných pokrmů v %

27


70

Chlapci UL Dívky UL

% dětí 56

60

Chlapci LB 50

Dívky LB celkem

40 22

30

15

20 10

1

2

1

3

0 Denně

4 – 6 x do týdne

1 – 3 x do týdne

1 – 3 x do měsíce

Méně než 1x do měsíce

Nikdy

Nevím

5.2.1.5. Vláknina Alarmující je zjištění naprostého nedostatku vlákniny, které strava dětí obsahuje pouze kolem 30% DDD (Tab. 4). O něco vyšší je příjem vlákniny v Liberci na jaře 2005 (36%) než v Ústí nad Labem. Podíl na nedostatku může mít převládající konzumace bílého pečiva nad celozrnným (Graf 6) a nedostatečný příjem ovoce a zeleniny (Graf 8).

Graf 6 Četnost konzumovaného bílého a tmavého pečiva u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem

28


36

40

30

bílé pečivo

25

25 % 20

tmavé pečivo

33

35

22

23

19 15

11

15

8

10 2

5

5 1

0 vícekrát denně

1 denně


1/týden

1-3/měsíc


5.2.1.6. Vitamíny Podíl vybraných vitamínů ve stravě dětí předškolního věku není vyvážený. Vitamín A přesahuje 115% DDD a jeho příjem je vyšší pro děti z Liberce (136% DDD na jaře 2005, 2006) než v Ústí nad Labem (120% DDD na jaře 2005). Vitamínu B1 a B2 je ve stravě dětí optimální množství a splňuje tak DDD. Jeho vyšší hodnoty byly zjištěné u dětí z Liberce (přes 105% DDD). Tento poznatek ukazuje na dostatečné množství mléčných výrobků (Graf 7), kvasnic, vejcí, atd. ve výživě dětí, které vitamíny skupiny B obsahují. Graf 7 Četnost konzumovaného nízkotučných a smetanových mléčných výrobků u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem

nízkotučné méčné výrobky smetanové mléčné výrobky

35 33

30 25 %

20

22

19 20

22

14

15

30

12 13

10 5

4

9 3

0 vícekrát denně

1 denně


1/týden

1-3/měsíc


29


Podíl vitamínu C je vyšší u dětí v Liberci (72% DDD na jaře 2005) než v Ústí nad Labem (46% DDD na podzim 2005). Graf 8 Četnost konzumovaného syrového a tepelně upraveného ovoce a syrové a tepelně upravené zeleniny u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem 49

50

ovoce syrové ovoce tepelně opracované

45 38

40 35

zelenina syrová

35

32

30

28

30 % 25

20

20

35

zelenina tepelně opracovaná 24

21 18

15

12

10 5

1

1

0 vícekrát denně

1 denně

2

3

2 několikrát týdně

8

12

8

1/týden

6

1-3/měsíc

5

6 5


Pravidlo „five a day“, které by mělo platit při konzumaci zeleniny a ovoce z našeho sledování nevyplývá. Vícekrát denně konzumuje syrovou zeleninu pouze 12% ze sledovaných dětí. Konzumace syrového ovoce je oproti syrové zelenině vyšší. Až 32% oslovených dětí ji konzumuje vícekrát denně. 5.2.1.7. Minerální látky Podíl vybraných minerálních látek ve stravě dětí je nedostatečný až na fosfor, který se nachází v optimálním množství 100% DDD. Většinou se fosforu v dnešní populaci nachází nadbytek (18). Jeho vyšší hodnotu vykazují děti v Liberci (113% DDD). Velmi nízký příjem je i u železa a vápníku. V porovnání mezi městy vychází lépe Liberec. Nízká hladina vápníku má souvislost s nedostatečným pitím mléka u dětí, neboť jsme zjistili, že téměř polovina dotazovaných dětí pila denně méně než 250 ml mléka a 7% nepilo mléko vůbec. Graf 9 Množství vypitého mléka za den

30


Chlapci UL

% detí

Dívky UL

80 60 40 20 0

Chlapci LB

41 41

Dívky LB

7

celkem 1

8

Žádné

Méně než 250 ml Více než 250 ml, Více než 500 ml, Více než 1000 ml méně než 500 ml méně než 1000 ml

5.2.2. Pitný režim domácího stravování dětí Graf 10 Množství tekutin vypitých za den

% dětí

Chlapci UL

60

Dívky UL

42

50

Chlapci LB

33

40

Dívky LB celkem

30 20 10 0

12 1 Méně než 250 ml

8 2

2 250 ml

500 ml

1000 ml

1500 ml

2000 ml

Více než 2000 ml

Z výsledků je patrné, že denní příjem tekutin není pro sledovanou skupinu optimální. V průměru vypije více jak polovina sledovaných dětí pouze kolem 1 l tekutin. Graf 11 Četnost konzumovaných sladkých perlivých nápojů a ovocných džusů u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem

31


40

slazené perlivé nápoje

35 30

ovocné džusy

38

25 22

25

20

% 20 12

13

15

9

15

13

13 12 8

10 5 0 vícekrát denně

1 denně


1/týden

1-3/měsíc


Preferováno je pití ovocných džusů. Až 42% sledovaných popíjí ovocné džusy minimálně 1x denně. Preference sladkých perlivých nápojů byla zaznamenána u 22% sledovaných dětí minimálně 1x denně (Graf 11).

32


5.3. Podíl jednotlivých živin ve stravování dětí v Mateřských školách v Liberci a v Ústí nad Labem Zjišťování stravovacích návyků z jarního a podzimního jídelníčku MŠ se zúčastnily celkem 4 MŠ v Liberci a 4 MŠ V Ústí nad Labem. Tab. 5 Podíl makroživin v % DDD v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem za období jaro a podzim 2005

Mateřské školy

% doporučené denní dávky jaro 2005 podzim 2005

MŠ Liberec (energie) MŠ Ústí n. L. (energie)

106,7 97,4

92,8 97,9

MŠ Liberec (bílkoviny) MŠ Ústí n. L. (bílkoviny)

100,1 96,6

90,5 85,7

MŠ Liberec (sacharidy) MŠ Ústí n. L. (sacharidy)

103,9 98,8

92,4 92,6

MŠ Liberec (tuky) MŠ Ústí n. L. (tuky)

110 106,6

99 116,1

5.3.1. Energie Hodnota energie kolísá. V Ústí nad Labem dosahuje optima, v Liberci na jaře 2005 hodnotu DDD převyšuje a na podzim ji dosáhne jen z 92%. 5.3.2. Bílkoviny a sacharidy Většina sledovaných MŠ v Liberci splňuje denní dávku základních živin (bílkovin a sacharidů), ale jedná se pouze o hodnoty zjištěné na jaře 2005. Na podzim je nabídka výše jmenovaných živin na úrovni 90% DDD. Zcela obdobná situace je i v hodnocení nabídky bílkovin i sacharidů v Ústí nad Labem.

33


5.3.3. Tuky Nabídka tuků ve stravování v MŠ je vyšší a pohybuje se kolem 110% DDD na jaře 2005. Optimální hodnota DDD tuků je v MŠ v Liberci na podzim 2005, v Ústí nad Labem je hodnota značně vyšší. (Tab. 5) Hodnoty nasycených mastných kyselin jsou vysoké a dosahují hladiny kolem 170% DDD v Liberci i v Ústí nad Labem. V Liberci jsou hodnoty značně vyšší (200% DDD) na jaře 2005. S tím souvisí opět vyšší hodnoty cholesterolu v obou sledovaných městech. Z hlediska vysokého příjmu cholesterolu dosahují jeho hodnoty u dětí kolem 140% DDD. V MŠ v Ústí nad Labem je jeho hodnota vyšší (necelých 150% DDD). (Tab. 6) Hodnoty PNMK jsou opět na nízké úrovni (50% DDD). (Tab. 6) Tab. 6 Podíl mastných kyselin, cholesterolu a vlákniny v % DDD v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem za období jaro a podzim 2005.

% doporučené denní dávky Mateřské školy MŠ Liberec (NMK) MŠ Ústí n. L. (NMK)

jaro 2005 199,3 171,8

podzim 2005 167,2 172,9

MŠ Liberec (MNMK) MŠ Ústí n. L. (MNMK)

183,6 161,4

178,6 173,9

MŠ Liberec (PNMK) MŠ Ústí n. L. (PNMK)

55,2 49

47,4 43,2

MŠ Liberec (Cholesterol) MŠ Ústí n. L. (Cholesterol)

134,3

137,8

149,5

144

MŠ Liberec (vláknina) MŠ Ústí n. L. (vláknina)

36,6 42,9

39,9 29,5

NMK – nasycené mastné kyseliny, MNMK – mononenasycené mastné kyseliny, PMK – polynenasycené mastné kyseliny.

34


5.3.4. Vláknina Výsledky poukazují na nedostatek příjmu vlákniny. V MŠ v Ústí nad Labem dokonce DDD v podzimním jídelníčku dosahuje jen třetiny denní potřeby! (Tab. 6) 5.3.5. Vitamíny Tab. 7 Nabídka vybraných vitamínů v % DDD v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem za období jaro a podzim 2005.

Mateřské školy MŠ Liberec (vit. A) MŠ Ústí n. L. (vit. A)

% doporučené denní dávky jaro 2005 podzim 2005 138,7 210,74 182,24 215,54

MŠ Liberec (vit. B1) MŠ Ústí n. L. (vit. B1)

138,7 110,39

103,9 123,38

MŠ Liberec (vit. B2) MŠ Ústí n. L. (vit. B2)

127,27 86,37

95,46 95,46

MŠ Liberec (vit. C) MŠ Ústí n. L. (vit.C)

107,67 61,41

76,61 49,17

Podíl vitamínu A je ve stravování ve školkách velmi vysoký. Liší se především v závislosti na ročním období, na podzim 2005 dosahuje jeho hodnota přes 200% DDD v Liberci i v Ústí nad Labem. V Liberci je na jaře 2005 hodnota vitamínu A v porovnání s podzimem výrazně nižší (140% DDD). Množství vitamínu C je stejně jako u domácích jídelníčků velmi nízký. V MŠ v Ústí nad Labem na podzim dokonce nedosahuje ani 50% DDD. 5.3.6. Minerální látky Tab. 8 Podíl vybraných minerálních látek v % DDD v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem za období jaro a podzim 2005.

Mateřské školy MŠ Liberec (Vápník) MŠ Ústí n. L. (Vápník)

% doporučené denní dávky jaro 2005 podzim 2005 82,2

87,6

78,1

62,6

35


MŠ Liberec (Fosfor) MŠ Ústí n. L. (Fosfor)

133,6

122,2

129,9

109

MŠ Liberec (Železo) MŠ Ústí n. L. (Železo)

110,6

103

97,7

96,6

Podíl obsahu vápníku a železa je v MŠ v Ústí nad Labem o poznání nižší než v Liberci. (Až 10%).

6. Diskuse 6.1. Stav nadváhy u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem Mezi výživou a pohybovou aktivitou můžeme najít několik souvislostí. Trendem dnešní doby je skutečnost, že dochází ke značnému poklesu pohybové aktivity a zvyšuje se příjem přijaté energie. Snížený pohyb má také vliv na vznik obezity. Výsledné hodnoty indexu tělesné hmotnosti získaných z percentilových grafů nám ukazují na nejčastější zastoupení normální hmotnosti u 80% dětí v Liberci a u 75% v Ústí nad Labem. Relativně významné je procento dětí, kteří se nacházejí v pásmu podváhy (Liberec 4%, Ústí nad Labem 12%). Podváha je mnohem charakterističtější pro děti z Ústí nad Labem, zatímco nadváha a obezita se vyskytuje více u dětí z Liberce (12%) než v Ústí nad Labem (7%). Nadváhu a obezitu jsme spojili do jedné kategorie, neboť z grafů nám vycházely děti na hranici nadváhy a obezity. (Graf 3)

6.2. Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem Z výsledků je patrné, že děti nepřijímají doporučované množství základních živin zvláště bílkovin a sacharidů. Tento stav je charakteristický jak pro Liberec, tak pro Ústí nad Labem. Naproti zjištěným hodnotám u sacharidů a bílkovin je příjem tuků optimální, díváme-li se na ně jako na jeden celek a nerozebíráme-li je podle složení jednotlivých mastných kyselin.

Příjem

36


energie, bílkovin a tuků je v naší populaci nadbytečný než nedostatkový (15), ale z našich výsledků můžeme hovořit o opaku. Výživa předškolních dětí postrádá kvalitní rostlinné oleje, oříšky, semínka a rybí maso, na což poukazuje velmi nízké hodnoty PNMK. Vyšší množství cholesterolu nemá u dětí takový vliv jako u dospělých, a jejich příjem může dosahovat až 130 – 140% DDD. Cholesterol je základní stavební jednotkou buňky a vzhledem k vývoji dětského organismu, nemusí být jeho mírně vyšší množství v přijímané potravě tak závažné jako u dospělých osob. Cholesterol sám o sobě není nebezpečný, ale v kombinaci s tukem, eventuelně v oxidovaných formách po vyšším zahřátí potraviny se stává rizikovým. U dětí pochází cholesterol především z vaječných výrobků a pomazánek, které nejsou tepelně opracovány (oxidovány). Z výsledků je patrné, že převládá nadbytečné zastoupení živočišných tuků a rafinovaného cukru v podobě sladkostí. Bohužel se nedá přesně říci, kolik by mělo dítě zkonzumovat sladkostí, ale faktem je, že čím méně jich dítě sní tím lépe (5). Problém nevyřešíme zakazováním sladkostí. Dobrou alternativu tak nabízí např. celozrnné sušenky. Je zde možná souvislost mezi konzumací sladkostí a nižším příjmem celkové energie. Dítě sní sladkost, a již už nemá chuť na hlavní jídlo, a tak je jeho strava ochuzená o potřebné živiny. Vláknina se řadí mezi nejnedostatkovější živinu u předškolních dětí. Faktem je, že se v současné době nekonzumuje mnoho obilovin a celozrnných produktů, ale nechceme poukazovat na všechny dotazované, neboť u některých dotazovaných dětí byl příjem vlákniny dostatečný. V úvahu musíme vzít také omezení použití programu „Výživa“, který v hodnotách vlákniny je prokazatelně podhodnocen asi o 30 až 50% dle druhu potravin. Bohužel nejsou k dispozici žádné databáze, kde by hodnota vlákniny byla přesnější, mimo jiné z toho důvodu, že není přesně definován pojem vláknina. Ale i přes to je z výsledků zřejmé, že příjem vlákniny není dostačující. O vitamínu A se dá říci, že je součástí živočišné kuchyně. Zajímavé by bylo hodnotit podíl ve stravě tzv. betakarotenu (provitamin A), ale jeho zhodnocení nám program Výživa neumožňuje. Vyšší obsah vitamínu A může být způsoben i častým používáním margarínů, másla a dalších mléčných výrobků ve stravě dětí. Největší problém je s vitamínem C, kterého je ve stravě dětí nedostatek, což poukazuje na výrazné nedostatky příjmu ovoce a zeleniny. 37


Deficit vápníku mezi školáky potvrdila studie, která byla provedena Ústavem preventivní medicíny v Brně ve spolupráci s institutem Danone (14). Studie ukázala, že dětem ve věku 7-9 let chybí 34% DDD vápníku a 40% DDD vitamínu C, což potvrzuje i naše studie. Nedostatek vitamínu A a B2 naše studie nepotvrdila. Ve stravování dětí jsme zjistili řadu nedostatků. Nedostatek některých živin je vážně alarmující a může být příčinou řady nemocí v dospělosti. Zlepšením stravovacích návyků u dětí by se dalo řadě problémů předejít.

6.3. Stravovací návyky u dětí předškolního věku v mateřských školách v Liberci a v Ústí nad Labem Stravování v mateřských školách představuje velmi důležitý článek ve stravování dětí předškolního věku. Pomáhá tak dotvářet spolu se stravováním v rodině správnou výživu dítěte. Stravování v předškolních zařízeních představuje přibližně 55% živin v celkové denní dávce, a proto je nesmírně důležité jeho hodnocení. Správná výživa v mateřských školách napomáhá zdravému tělesnému rozvoji a při výchově ke zdravému způsobu výživy (4). V rámci projektu jsme hodnotili DDD v celoměsíčním jarním a podzimním jídelníčku. Hodnoty nasycených mastných kyselin vyšly lépe při hodnocení jídelníčků MŠ než domácích. Což poukazuje na vyšší příjem vepřového sádla, hovězího tuku, plnotučného mléka, šlehačky, smetanových jogurtů, zmrzlině, tučných sýrech a dalších potravinách, které jsou zdrojem NMK. Zcela shodný podíl MNMK a PNMK můžeme zaznamenat ve stravování v Liberci i v Ústí nad Labem doma i v MŠ. Množství PNMK je opět velmi nízký. Příjem tuků je obecně vyšší v jídelníčku MŠ než domácím. Lze ale přepokládat, že děti mají odpoledne hlad a proto se „dojídají“ doma nebo jedí již cestou ze školky, nevíme sice co jedí, ale můžeme se domnívat, že energetický příjem ze školky jim doma rodiče ještě doplní. Hodnocení vlákniny se shoduje s výsledky domácích jídelníčků a poukazuje na velký nedostatek látek polysacharidové povahy. Strava, která je chudá na vlákninu, bude určitě obsahovat málo vitamínů a minerálů a bude bohatá na cholesterol, což platí i ve stravování dětí v MŠ.

38


Cholesterol získávají děti v Liberci a v Ústí nad Labem více ve stravování ve školkách než v domácím stravování. Ve většině případů je tato skutečnost ve školkách způsobená podáváním polévek ve formě různých vývarů a prostřednictvím svačinek, které jsou bohaté na tuky, např. na máslo a také vejce. Ve srovnání s domácím stravování jsou hodnoty DDD vitamínu A v jídelníčku MŠ mnohem vyšší, skoro o 100%. Vinu za to nese bezesporu česká kuchyně, která obsahuje ve velké míře živočišné potraviny. Příjem vitamínu B1 a B2 je opět vyšší, než uvádí výživové DDD, což ale není vůbec na škodu. Je zde vidět souvislost s vysokým příjmem vitamínu A a podílu potravin živočišného původu, především vepřového masa a mléka. Vitamín C je opět nedostatečně saturován, jen v Liberci na jaře 2005 je jeho příjem optimální. O něco vyšší hodnoty jsou ve stravování v MŠ. Pramení to z nedostatečného podávání ovoce a zeleniny především v syrovém stavu. Je zde patrný i vliv ročního období. Na jaře je konzumované množství DDD vitamínu C vyšší než na podzim, jak při stravování doma tak v MŠ. Příjem minerálních látek se liší ve stravování ve školkách a v domácím stravování. Nejlépe je to vidět na příjmu železa, kterého mají děti stravující se ve školkách dostatek a pokrývá DDD živin. Podíl vápníku je stejný jako ve stravování doma, tedy je ho nedostatek. Z výsledků vyplývá, že by děti měly zvýšit konzumaci mléka a mléčných výrobků. Je však třeba konstatovat, že při hodnocení jednotlivých jídelníčků účastnících se MŠ v projektu, jsme se setkali se školkami přímo vzorovými, které vycházejí dětem vstříc a nabízejí zdravou a racionální stravu. Na druhé straně se vyskytovaly školky, kde jejich stravování nebylo úplně v pořádku a kde se setkáváme s určitými překážkami, jejichž následkem strava neodpovídá výživovým normám. Jednou z příčin problémů ve školkách by mohly být samy děti, které si sebou z rodin přinášejí do školek špatné stravovací návyky, jejichž důsledkem je, že odmítají správná jídla, která jsou nabízena školkou. Dalším problémem jsou finance, které brání školkám, aby za ně mohli nakupovat kvalitní potraviny, především čerstvé ovoce, zeleninu a maso.

39


6.4. Pitný režim doma Dle Fořta (1), by měli děti z Liberce (průměrná hmotnost 20,6 kg) denně vypít 1,5 litru tekutin a děti z Ústí nad Labem (průměrná hmotnost 18,4 kg) 1,4 l tekutin. Což ani v jednom městě není z dotazníku patrno (Příloha č. 1). V každé ze zapojených MŠ byl pitný režim pro dítě zajištěn dle potřeby, ale pokud dítě není z domova zvyklé pravidelně pít, je obtížné ohlídat dodržení denní dávky příjmu tekutin. 100 g mléka obsahuje cca 120 g Vápníku, což je cca 15% DDD. Pokud by měl být DDD vápníku dodržena pouze konzumací mléka, bylo by třeba vypít cca 0,6 l denně. Vzhledem k předpokládané konzumaci dalších mléčných výrobků, můžeme tvrdit, že je konzumace ve sledované skupině optimální, v případě, že se blíží denní spotřebě 500 ml.

40


7. Závěry V našem šetření, provedeném u vzorku dětí z MŠ v Liberci a Ústí nad Labem, bylo zjištěno, že 12,1% dětí z Liberce a 7,3% v Ústí nad Labem dětí trpí nadváhou až obezitou. Dalším významným zjištěním je, že skladba jejich jídelníčku, včetně stravování v MŠ, neodpovídá DDD. Dosažené výsledky a poznatky lze shrnout, a následně odpovědět na stanovené hypotézy:

7.1.H1. Stravovací návyky u předškolních dětí odpovídají výživovým normám. HYPOTÉZA SE NEPOTVRDILA. Z hodnocení výzkumného šetření vyplynulo, že obsah živin ve stravě dětí nesouhlasí s doporučovanými denními dávkami. V některých položkách je velmi odlišný v obou typech stravování (domácí i v MŠ), jak u dětí v Liberci, tak v Ústí nad Labem. Společné pro oba druhy stravování je pouze optimální množství vitamínu B2. Vysoce nadbytečná byla hladina tuků, především nasycených a mononenasycených mastných kyselin a cholesterolu, dále pak vitamínu A a fosforu. Nedostatečná je hladina vápníku, vitamínu C a vlákniny, které považujeme za nesmírně důležité pro dětský věk a bylo by potřeba se na jejich příjem více zaměřit. Velmi malé je i množství polynenasycených mastných kyselin. U ostatních živin se jejich příjem značně liší ve srovnání s doporučovanými denními

.

dávkami Velmi závažný je i nedostatek železa ve třídenním stravování na rozdíl od stravování ve školce. Obecně se dá říci, že až na malé výjimky v příjmu cholesterolu a vitamínu A vychází stravování v mateřských školách lépe než stravování třídenní (domácí).

Pokud se snažíme mezi sebou porovnávat města Liberec a Ústí nad Labem, tak se nedá jednoznačně říci, které město je v příjmu živin lepší. Jako hodnotící kritérium jsme použili zjištěné množství pro děti velmi prospěšného a v obou městech nedostatkového vitamínu C, vlákniny a

41


cholesterolu. Pak nám při vzájemném porovnání obou měst vychází lépe Liberec, který má ale na druhou stranu vyšší obsah živočišných tuků. Ze zjištěných výsledků je patrné, že děti potřebují v potravě omezit potraviny bohaté na tuky, které jsou ve sladkostech a v živočišných potravinách, a zvýšit příjem ovoce, zeleniny, celozrnných a mléčných výrobků.

7.2. H2. Nadváha tvoří max. 18% z celkového sledované skupiny dětí (9). HYPOTÉZA SE POTVRDILA. V Ústí nad Labem se pohybovalo 7,3% dětí v oblasti nadváhy a obezity a v Liberci 12,1%. Při dodržení správné výživy, dostatku pohybu a pevné vůli lze nadměrnou hmotnost redukovat. Výhodnější je správným životním stylem předejít jejímu vzniku zvláště u dětí. Je známo, že většina dětí zůstává obézními i v dospělosti se všemi s tím souvisejícími zdravotními následky. U většiny obézních a tedy i u dětí jsou příčiny nadměrné hmotnosti způsobeny vnějšími vlivy, tj. nadměrným přívodem energeticky bohaté stravy a nedostatečným pohybem. Jak vyplývá z našeho šetření, je nutná úprava jídelníčků doma i ve školce, tak aby obsahoval rovnoměrný poměr potřebných živin.

7.3. H3: Z hlediska obsahu jednotlivých živin je výživa dětí v MŠ, ve srovnání s výživou doma, lépe komponována. HYPOTÉZA SE POTVRDILA. Při porovnání průměrných DDD živin jídelníčků MŠ obou měst a domácích jídelníčků, jsme došli k závěru, že více se blíží DDD stravovaní v MŠ. Zvláště u PNMK, kdy průměrná DDD tvoří 49% oproti 42% v domácím jídelníčku. Stejné je to u množství bílkovin (93% v MŠ oproti 83% doma), sacharidů (97% v MŠ oproti 92% doma), vitamín C (74% v MŠ oproti 62% doma) a železa (102% v MŠ oproti 78% doma). Ostatní sledované DDD vybraných živin byly srovnatelné.

42


Výjimkou bylo DDD vitamínu A, která byla v obou jídelníčcích překročena. V případě MŠ o více jak 87% v porovnání s překročenými 18% v domácím jídelníčku.

43


8. Očekávaný vývoj a doporučení V relativně krátkém časovém období jsme se ocitli v cela jiném – obezitogenním prostředí. Došlo k rozmachu civilizace, kterému se náš organismus logicky nestačil přizpůsobit. Vesnický typ stravy (z pole na stůl) se radikálně změnil na průmyslový (z továrny do chladícího boxu). Charakteristickými rysy novodobé stravy se stala vysoká energetická hodnota, vysoký glykemický index a vysoký obsah nasycených mastných kyselin. Zároveň jsme se během krátké doby stali součástí populace s nedostatkem pohybu (12). Dětská obezita je také závažný psycho-sociální problém. Obézní dítě je vystaveno neúměrnému tlaku ze strany společensko estetických norem. Následkem toho obézní děti častěji prožívají pocity selhání, nespokojenosti a deprese. Nedostatek sebedůvěry brání obézním dětem rozvinout obratnost a tak se u nich objevuje vyšší četnost úrazů (12).

Doporučení, která by mohla vést ke změně: Ø Vzhledem k získaným výsledkům lze konstatovat, že je nutná osvěta a ozdravení jídelníčků nejen přímo v rodině, ale hlavně v MŠ, kde strava tvoří až 55% veškeré stravy dítěte během týdne. Možností je vypracování standardních receptur pro MŠ, odpovídajících DDD, které by mohly MŠ používat po celý rok, s přihlédnutím k financím a možnostem trhu. Ø Samotné děti by měly být interaktivní formou seznámeni se základy zdravého životní stylu a motivováni k pohybu. Ø Další možností je dloudobější a systematická spolupráce odborníků na výživu dětí a pracovníků jednotlivých zařízení na tvorbě a vyhodnocování jídelníčků s cílem naučit odpovědné pracovníky samostatné a kvalitní tvorbě jídelníčku. Řada odborníků na výživu jsou pracovníci Zdravotních ústavů, od ledna 2008 Státního zdravotního ústavu a díky Národnímu dotačnímu programu MZ ČR nebo dalším finančním dotacím například kraje, by mohli toto vzdělávání vykonávat, neboť na vzdělávání pracovníků kuchyní nejsou v resortu školství potřebné finance. Ø Dále by bylo žádoucí zhodnocení stravy dětí i z hlediska výskytu dalších výživových faktorů, jako je např. zinek, selen, omega 6 MK, jod, sodík apod. Což současné nástroje neumožňují

44


nebo jenom velmi omezeně. To lze provést dvěma způsoby. První je rozšíření stávající databáze programů o tyto položky, což je ovšem velmi finančně a časově náročné, ovšem bylo by to velmi žádoucí. Další variantou je použití databází z jiných států např. Anglie, Německa, ovšem zde je riziko nekompatibilních výsledků v porovnání s potravinami a pokrmy na českém trhu. S rodiči dětí ohrožených obezitou je nutné citlivě a s erudicí spolupracovat. Prvním kontaktem by měl být ošetřující lékař dítěte, který zná rodinné poměry nejlépe. Další postup by záležel na lékaři, zda doporučí odborníka na výživu či nikoli. Je nutné iniciovat rodiče k prosazování zdravější stravy s vyváženým obsahem živin. Možností je poskytnutí rozloženého jídelníčku MŠ dle obsahu živin, aby si sami rodiče mohli udělat představu, co jejich dítě potravinou získává. Dále je nutné poskytnout jim informace o problematice v takové podobě, která je zaujme. (Besedy s odborníky v místě bydliště, pořad v TV, v místním tisku, na internetu,…) V momentě přechodu dětí z MŠ do základních škol nastává další hrozba v podobě automatů a bufetů s nevhodnými nápoji a potravinami pro dětskou výživu, které můžeme najít ve většině škol. V letošním roce jsme se chtěli zapojit do italského projetu MODENA (bohužel nebyl schválen), který měl být zaměřen na instalaci automatů s mléčnými výrobky a dalšími potravinami, které by dle vhodnosti vybrali výživoví odborníci. Po oslovení škol byla většinou reakce ředitelů negativní, z důvodu finančního příjmu z bufetů a automatů pro školu. Toto je argument, který by měla pokrýt možná spolupráce státu (např. formou dotace), což by zaručovalo kontrolu vhodnosti potravin a nápojů prodávaných v prostorách ZŠ. Řešením by byla reakce Ministerstva školství nejlépe legislativní úpravou. MZ by mělo dát podnět Ministerstvu školství, aby to co děti ve škole konzumují bylo nejen bezpečné, což v současné době je již ošetřeno legislativou, tak také vhodné pro zdravý vývoj dítěte, kde legislativa chybí a jsou dána jen výživová doporučení, která jsou již zastaralá a je nutné je aktualizovat.

45


Další otázkou je zajištění vhodného pitného režimu. Děti a zvláště rodiče, by měli být seznámeni s nejvhodnějším nápojem, kterým je pitná voda přímo z kohoutku. Ideální by bylo umístění pítek v prostorách škol nebo papírových kelímků v místech s pitnou vodou. Bylo by určitě žádoucí pokusit se zjistit jaká je současná skutečná situace v oblasti prodejních automatů, bufetů a dalších forem prodeje, přímo ve škole. Jaký sortiment je nabízen a co si děti skutečně kupují a konzumují. Protože o této problematice jsou velmi omezené informace, pouze z některých měst nebo škol. Pokud nezačneme pracovat na zlepšení stravování v MŠ a v rodině, které je z hlediska obsahu základních živin nedostatečné nebo naopak v některých případech přebytkové, můžeme očekávat další nárůst nadváhy u předškolních dětí, zvláště u dětí obézních rodičů nebo s kladnou energetickou bilancí a bez pohybu.

46


9. Literatura 1. FOŘT, P. Moderní výživa pro děti. 2. vyd. Praha : Metramedia, 2000. s. 229 s. ISBN 80-2385498-4. 2. FOŘT, P. Stop dětské obezitě. 1.vyd. Praha : Euromedia Group, k.s. – Ikar, 2004. 208 s. ISBN 80-249-0418-7. 3. FRAŇKOVÁ, S. Vybrané kapitoly z psychologie výživy : Psychologický pohled na pití u dětí a dospívajících. Zpravodaj školního stravování. 2003, roč. 58, č. 2, s. 24 – 26. 4. FRAŇKOVÁ, S., ODEHNAL, J. a PAŘÍZKOVÁ, J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. 1. vyd. Praha : HZ Edito spol. sr.o., 2000. 198 s. ISBN 80-86009-32-7. 5. GREGORA, M. Výživa malých dětí. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s.,2004. 96 s. ISBN 80-247-9022-X. 6. ILLKOVÁ, O., NEČASOVÁ, L. a VAŠÍČKOVÁ Z. Zdravá výživa malých dětí. 1.vyd. Praha : Portál, 2005. 191 s. ISBN 80-7367-030-5. 7. KUNEŠOVÁ, M. Obezita – epidemie 3. tisíciletí. Výživa a potraviny. 2000, roč. 43, č. 5, s. 155 – 156. 8. Lachsová Marie MUDr. Proč máme méně jíst a více se hýbat [online] (24.11.1999) 9. LÄNGNÄSE, K. Výskyt dětské obezity v severozápadním Německu. Výživa a potraviny. 2003, roč. 57, č. 1, s.22. 10. LUHANOVÁ, Z. a VLACHOVÁ, L. Zdravá výživa dětí a mládeže v teorii a praxi. Praha : Avicenum, 1974. 360 s. ISBN 08-077-74. 11. MARÁDOVÁ, E. Prevence dětské obezity jako součást výchovy ke zdraví na základních školách. Zpravodaj pro školní stravování č. 5. Výživa a potraviny 2007, č. 5, s.68 – 71. 12. MARINOV, Z. Zdravotní komplikace dětské obezity. Zpravodaj pro školní stravování č. 5. Výživa a potraviny 2007, č. 5, s.66 13. NEVORAL, J. aj. Výživa v dětském věku. 1 vyd. Jinočany : Nakladatelství H&H Vyšehradská, s.r.o., 2003. 434 s. ISBN 80-86-022-93-5. 14. Program NutriDan – účinná pomoc lékařů i pacientům v oblasti zdravé výživy [online]. 2004, poslední revize 9. března 2006 [cit. 06-03-14]. . 15. OŠANCOVÁ, K. Ozdravění výživy. 1. vyd. Praha : Státní zdravotní ústav, 1996. 29 s. 16. PROVAZNÍK, K. aj. Manuál prevence v lékařské praxi: Souborné vydání. 1. vyd. Praha : UK – 3. lékařská fakulta ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha a MŠMT v rámci Národního programu podpory zdraví, 2005. 736 s. ISBN 80-7168-942-4. 17. Pyramida zdravé výživy. Hradec Králové : Zdravotní ústav, 2006. 18. SHARON, M. Moderní výživa od A do Z: Malá encyklopedie výživy. 1. vyd. Brno : CENTA, 1998. 225 s. ISBN 80-902502-1-1. 19. STRÁNSKÝ, M. Příčiny a léčba obezity u dětí ve Švýcarsku. Zpravodaj školního stravování. 2000, roč. 40, č. 2, s. 24 – 25. 20. STRATIL, P. ABC zdravé výživy (1. a 2. díl). 1 vyd. Brno : Vydal autor vlastním nákladem. 1993, 580 s. ISBN 80-900029-8-6. 21. „Zdraví“Děti a zdraví. [online]. 2004, poslední revize 23. dubna 2006 [cit. 06-04-27]. . 47


22. ÚZIS ČR 2004, Srovnání vybraných zdravotnických ukazatelů v EU a ČR. 23. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 5/2004 24. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 25/2006

48


10. Přílohy Příloha č. 1 - Dotazník 1) Odpovězte, prosím, na následující otázky, zaškrtněte do rámečku jednu z nabízených možností: 1.

Jaký typ mléka konzumuje Vaše dítě nejčastěji? Plnotučné (3 % tuku a více) Smetana do bílé kávy, čaje Polotučné (2 % tuku) Sojové mléko Odstředěné (asi 0,5 % tuku) Nepije mléko Nevím

2.

Kolik mléka vypije Vaše dítě každý den, včetně mléka do čaje, kakaa, bílé kávy, do vloček, kukuřičných lupínků, atd.? Žádné Méně než 250 ml Více než 250 ml, méně než 500 ml Více než 500 ml, méně než 1000 ml Více než 1000 ml

3.

Jak často jí Vaše dítě desert s přidanou smetanou nebo šlehačkou? Denně 4 – 6 x do týdne 1 – 3 x do týdne 1 – 3 x do měsíce Méně než 1x do měsíce Nikdy Nevím

4.

Jak často jí Vaše dítě kysanou smetanu nebo jak často ji používáte k vaření? Denně 4 – 6 x do týdne 1 – 3 x do týdne 1 – 3 x do měsíce Méně než 1x do měsíce Nikdy Nevím

5.

Jaký druh tuku používáte nejčastěji pro pečení, smažení, grilování, dušení, atd.? Rostlinný olej Žádný Olivový olej Nevím Máslo Margarín, ztužený rostlinný tuk Sádlo

6.

Jak často jí Vaše dítě smažené/fritované pokrmy? Denně 4 – 6 x do týdne Nikdy 1 – 3 x do týdne Nevím 1 – 3 x do měsíce Méně než 1x do měsíce

49


7.

Jaký objem tekutin vypije průměrně Vaše dítě v průběhu jednoho dne? Méně než 250 ml 250 ml 1500 ml 500 ml 2000 ml 1000 ml Více než 2000 ml

Příloha č. 2 - Dotazník 2) Výživa: Odhadněte prosím průměrnou spotřebu níže uvedených potravin u Vašeho dítěte. Vyznačte křížkem v každé řádce, jak často Vaše dítě průměrně jedlo během posledních třech měsíců danou potravinu.

Množství

6 a více 4-5 1-3 2-3 denně 1 denně 5-6 za týden 2-4 za týden 1za týden denně denně měsíc

za

Potravina Pečivo a cereálie celozrnné, tmavé

1 krajíc/houska/rohlík

Pečivo a cereálie bílé

1 krajíc/houska/rohlík

Mléčné výrobky nízkotučné

1 kelímek jogurtu

Mléčné výrobky smetanové

30 g sýra, tvarohu

Máslo (na chléb)

1 lžička

Máslo (do jídla)

1 lžička

Margarín (na chléb)

1 lžička

Margarín (do jídla)

1 lžička

Sádlo Majonéza Vejce Sladkosti (sušenky, koláče, dorty)

1 lžička 1 polévková lžíce 1 ks 1 ks, 1 kopeček,

Bramborové lupínky

1 malý sáček (25 g)

Burské oříšky

1 malý sáček (50 g)

Cukr do čaje a jiných teplých nápojů

1 lžička

Slazené perlivé nápoje (limonády)

2 dl

Ovocný džus

2 dl

Vnitřnosti (ledvinky, játra, srdce)

běžná porce

Párky

běžná porce

Salám

50 g

Maso červené (vepřové, hovězí)

běžná porce

Maso bílé (drůbež, králík)

běžná porce

Maso z konzervy

běžná porce

Ovoce syrové

asi 100 g

Ovoce tepelně upravované

asi 100 g

Zelenina syrová

asi 100 g

Zelenina tepelně upravovaná

asi 100 g

50


Příloha č. 3 - Dotazník 3) Návod na vyplňování záznamu stravy. Vážení rodiče, prosíme Vás, postupujte při vyplnění záznamu o stravování Vašeho dítěte podle následujících požadavků. Ø Do jídelníčku opět zapište vše, co Vaše dítě snědlo a vypilo během 3 dnů – 2 víkendové a 1 všední. U každého dne uveďte datum. Formulář, prosíme, vyplňujte čitelně. Ø Konzumované potraviny se snažte definovat jednoznačně (nezaměnitelně). Např. chléb Moskva, šunkový salám, ostravská klobása, sýr Lipno 30%, jog. Danone s vlákninou 0,1%, vajíčkový salát, mandarinkový kompot, coca-cola light., Mattoni citron. příchuť, „vepřo knedlo zelo“ apod. Je možno použít i srozumitelných zkratek. Ø U zeleninových příloh alespoň stručně uveďte druh zeleniny a její poměrné zastoupení. Ø U pokrmů jejichž názvy jsou neurčité, např. maso pana …, nebo pochoutka mistra kuchaře Vás prosíme, pokuste se o bližší určení, např. směs masa vepřového, hovězího a jater ve stejném poměru, drůbeží maso plněné sýrem a játry apod. Nezapomínejte na oblohu a přílohy. Ø Množství konzumovaných pokrmů se pokuste alespoň odhadnout, nebo přiblížit např. počtem a charakteristikou (3 menší jablka, 1 velký krajíc chleba, 2 trojúhelníčky sýra, 3 plátky houskového knedlíku, 2 plátky drůbeží šunky, 1 sklenice vody se šťávou, půl porce dušené rýže, dvě malé brambory, celá porce masa apod.). Porce uvádějte vzhledem k dětskému věku, ne pro dospělé. Ø Nezapomínejte na nápoje. Ø Do kolonky další zapište vše, co se sní mimo hlavní jídla, pochutiny, brambůrky, tyčinky, nápoje apod. Za Vaši snahu Vám předem děkujeme, umožní nám přesnější posouzení stravování dětí.

Jméno a příjmení dítěte: Název základní školy a třída: DEN I

SNÍDANĚ PŘESNÍD. OBĚD SVAČINA

51


VEČEŘE DALŠÍ DEN II

SNÍDANĚ PŘESNÍD. OBĚD SVAČINA VEČEŘE DALŠÍ

DEN III

SNÍDANĚ PŘESNÍD. OBĚD SVAČINA VEČEŘE DALŠÍ

52

Problematika stravovacích návyků a obezity u dětí předškolního věku v Ústí nad Labem a Liberci

Recommend Documents