PROBLEMATIKA OBEZITY Diplomovaný farmaceutický asistent

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola, MILLS s.r.o, Čelákovice

PROBLEMATIKA OBEZITY Diplomovaný farmaceutický asistent

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PharmDr. Miloš Potužák

Denisa Krylová

Praha 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Praze 7.5 2015

………………………………

2

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu této absolventské práce PharmDr. Miloši Potužákovi, za odborné rady, komunikaci, trpělivost a zájem při vypracování mé práce.

3

Obsah

Úvod .............................................................................................................................................. 6 1

Cíl absolventské práce .......................................................................................................... 7

2

Teoretická část ..................................................................................................................... 8 2.1 HISTORIE POHLEDU NA OBEZITU ................................................................................... 8 2.2 DEFINICE OBEZITY .......................................................................................................... 9 2.2.1 Faktory ovlivňující vzestup tělesné hmotnosti ................................................ 9 2.2.2 Energetická bilance .......................................................................................... 9 2.2.3 Klinické příznaky obezity ............................................................................... 10 2.3 FYZIOLOGIE ZÍSKÁVÁNÍ ENERGIE ................................................................................. 10 2.3.1 Anabolické a katabolické děje ....................................................................... 10 2.3.2 Exergonické a endergonické reakce .............................................................. 10 2.3.3 Vznik energie.................................................................................................. 11 2.4 BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ – ENERGETICKÁ PŘEMĚNA A TVORBA TEPLA V CYTOSOLU A MITOCHONDRIÍCH ................................................................................................... 12 2.4.1 Buněčné dýchání v cytosolu – anaerobní a aerobní glykolýza...................... 12 2.4.2 Buněčné dýchání v mitochondriích ............................................................... 13 2.4.3 Homeostáza .................................................................................................. 14 2.4.4 Acidobazická rovnováha ............................................................................... 14 2.5 TEPELNÁ ENERGIE ...................................................................................................... 15 2.5.1 Energetický výdej (termický efekt) a termogeneze ...................................... 15 2.6 METABOLISMUS SACHARIDŮ, PROTEINŮ A LIPIDŮ ................................................... 16 2.6.1 Metabolismus sacharidů ............................................................................... 16 2.6.2 Metabolismus proteinů ................................................................................. 16 2.6.3 Metabolismus lipidů ...................................................................................... 17 2.7 VZNIK ENERGETICKÝCH REZERV (TUKŮ) ..................................................................... 18 2.7.1 Lipogeneze ...................................................................................................... 18 2.8 VZTAH OBEZITY A NĚKTERÝCH CHOROB ..................................................................... 18 2.8.1 METABOLICKÝ SYNDROM ................................................................................ 18 2.8.2 DIABETES MELLITUS II. TYPU ........................................................................... 19 2.8.3 ATEROSKLERÓZA .............................................................................................. 19 2.8.4 PORUCHY FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY..................................................................... 20

4

2.9 REDUKCE TUKOVÉ TKÁNĚ ................................................................................................... 21 2.9.1 Bílá a hnědá tuková tkáň ................................................................................... 21 2.9.2 Leptin ................................................................................................................. 22 2.10 DOPORUČENÍ – ÚPRAVA ŽIVOTOSPRÁVY .................................................................. 22 2.10.1 Pravidla správné životosprávy v jídelních zvyklostech .................................... 22 2.10.2 Pohybové aktivity pro obézní pacienty ........................................................... 23 2.11 STRAVOVÁNÍ .............................................................................................................. 23 2.11.1 Obsah optimální diety ..................................................................................... 24 2.11.2 Redukční dieta ................................................................................................. 24 2.12 TERAPIE OBÉZNÍCH PACIENTŮ ................................................................................... 25 2.13 FYTOTERAPIE .............................................................................................................. 25 2.13.1 Kávovníkové semeno – Coffeae semen ........................................................... 25 2.13.2 Zelený čaj – Camellia sinensis .......................................................................... 25 2.13.3 Guarana – Guarana ......................................................................................... 26 2.13.4 Karnitin ............................................................................................................ 26 2.13.5 Vláknina ........................................................................................................... 27 2.13.6 Chlorella........................................................................................................... 27 2.13.7 Chia semínka.................................................................................................... 27 2.14 FARMAKOTERAPIE ..................................................................................................... 28 2.14.1 Anorektika – jejichž výdej je vázán na lékařský předpis .................................. 28 2.14.2 Termogenní farmaka ....................................................................................... 29 2.14.3 Přípravky, ovlivňující vstřebávání tuků ve střevě – volně prodejné ................ 30 3 Praktická část ........................................................................................................................... 31 4 Diskuze ..................................................................................................................................... 43 Závěr............................................................................................................................................ 45 Zusammenfassung ...................................................................................................................... 46 Bibliografie .................................................................................................................................. 47 Příloha ......................................................................................................................................... 49

5

Úvod

Obezita se stala už na přelomu tisíciletí nejčastější problematikou poruchy metabolismu. Mohou za to životní podmínky i moderní doba, která přináší stres, nepravidelnou stravu, nedostatek spánku, málo pohybu a jiné faktory ovlivňující metabolismus a ukládání tukových rezerv. Téma, které jsem si vybrala, mě osobně zajímá, protože články týkající se nebezpečných diet v každém ročním období se objevují na každém titulku publicistiky, ale to, že by se měla najít nejprve příčina a řešit problém nadváhy už článek nezdůrazní. Dalším rozhodujícím faktorem je zkušenost z práce ve firmě, která se specializuje především na čaje a kávu, kde se stále setkávám s velkou prodejností čajových bylinných směsí pro štíhlou linii a otázkou ohledně zelené kávy na redukci nadváhy. Práce bude zaměřena na to, jak obezitě předcházet, jaká jsou její riziková onemocnění a které léčivé přípravky volně prodejné či vázané na recept jsou nyní k dispozici. V absolventské práci nejprve uvedu historii pohledu na obezitu a dále fyziologii získávání energie, metabolismus sacharidů, proteinů a lipidů, dále popíši buněčné dýchání, tepelnou energii, vznik lipidů a riziková onemocnění, která jsou s obezitou úzce spjata. Těžištěm bude redukce tukové tkáně a předcházení vzniku, kde uvedu prevenci – úpravu životosprávy a stravy. Nakonec se zaměřím na možnosti terapie obezity. Tedy na fytoterapii, volně prodejné přípravky a léčiva, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis. Informace budu čerpat z odborných knih a využiji internetové odkazy. Praktická část bude obsahovat rozhovory s pacienty, kteří si dali za cíl zredukovat svou váhu. Cílem mé absolventské práce je seznámit se s problematikou obezity a možnostmi léčby – od fytofarmak, až po léčivé přípravky vázané na recept.

6

1

Cíl absolventské práce

1.1 Cílem práce je popsat problematiku obezity a snižování nadváhy u obézních pacientů.

7

2

Teoretická část

2.1 HISTORIE POHLEDU NA OBEZITU Obezita se stala nejčastější chorobou již na přelomu tisíciletí. A příčinou může být velký rozmach nových potravin, jídelní zvyklosti a sedavý způsob života. Toto onemocnění má za následek řadu kardiovaskulárních onemocnění, které zkracují délku života. Dříve lidé spíše bojovali s podvýživou a hladověním. Především poustevníci, kteří půstem očišťovali své tělo i ducha v křesťanství. Obezita se vyskytovala spíše u bohatších vrstev, to nám dokládají umělecká výtvarná díla a sochy. Mohu uvést například sochu věstonické Venuše z doby před 25 000 lety, která byla symbolem hojnosti a plodnosti. A doložené výsledky z kožních řas mumií z Egypta faraona Amenophise III, který trpěl obezitou. Studie antropologie koster potvrdili častý výskyt onemocnění dny u panovníků a šlechticů, kteří holdovali jídlu a pití, aniž by měli dostatek pohybu. Každá oblast se bránila proti otylosti jiným způsobem. V Řecku a Římě se předcházelo obezitě zdravým životním stylem. Ve starověké čínské medicíně se používala akupunktura, která je používána dodnes. Hippokrates poukazoval na to, že na náhlou smrt postihuje spíše otylé a obezitě chtěl předcházet tak, aby lidé před jídlem vykonávali namáhavou práci. Ve středověku byla římská galénovská medicína. A vladaři měli v době své dvorní lékaře, kteří jim doporučovali jak žít zdravě. V Ottově naučném slovníku z roku 1902 je otylost označována jako: „Přílišné až chorobné nahromadění tuku v těle, zvláště podkoží, v okruží střevním, v předstěře, kol ledvin, ano i kol srdce.“ A také, že obezitu doprovází kardiovaskulární choroby, těžké dýchání a s tím spojené pozdější astmatické záchvaty a řada dalších onemocnění.

8

2.2 DEFINICE OBEZITY Obezita neboli otylost je chronické onemocnění, které je v dnešní době závažným problémem populace. Vzniká v důsledku porušení energetické rovnováhy. Obezita závisí na pohlaví (u žen je vyšší, než u mužů), věku, fyzické aktivitě, bazálním metabolismu a dalších faktorech. Obézní pacienti konzumují příliš velké množství potravin s vysokým obsahem sacharidů, lipidů a polynenasycených mastných kyselin. Nadbytečně zkonzumovaná energie se ukládá ve formě triglyceridů do tukových buněk s následným vzestupem podílu tělesného tuku. Lidé s obezitou jsou málo pohybliví, více závislí na okolí, duševně nevyrovnaní, mají zatěžován pohybový aparát a oběhový systém – často vysoký krevní tlak. Tyto příznaky vedou k metabolickému syndromu, diabetu mellitu II. typu, arterioskleróze a kardiovaskulárním onemocněním. [1] [2]

2.2.1 Faktory ovlivňující vzestup tělesné hmotnosti Faktory

ovlivňující

vzestup

tělesné

hmotnosti

souvisí

s

konzumací

a metabolismem základních živin, včetně regulace pocitu hladu, postprandiální termogenezí a výdejem energie v průběhu pohybové aktivity během dne. Regulace příjmu potravy je úzce spjata s centrem sytosti v hypothalamu. Činitel snižující chuť k jídlu se nazývá leptin. Otylost vzniká, jako důsledek nevhodného životního stylu - charakterizovaného konzumací tučných a sladkých jídel s vysokou energetickou hodnotou, nedostatečným příjmem vlákniny a minimálním výdejem energie. Součástí celodenního energetického výdeje je důležitý také termický efekt stravy a množství energie vydané během tělesné aktivity. [3]

2.2.2 Energetická bilance Jakmile je příjem energie ve srovnání s výdejem vyšší, dochází ke vzniku pozitivní energetické bilance. U zdravých jedinců krátkodobá pozitivní energetická bilance aktivuje regulační fyziologické mechanismy (ovlivňující např. příjem potravy a energetický výdej), které brání vzestupu hmotnosti a zajišťují stabilní hmotnost. U dlouhodobě působící pozitivní energetické bilance má za následek hromadění tukových zásob a vzestup hmotnosti i u jedinců, kteří nemají predispozici ke vzniku obezity. [4] [5]

9

2.2.3 Klinické příznaky obezity Klinické příznaky obezity jsou u žen procentuálně nad 28 - 30 % podíl tukové tkáně, u mužů nad 23 - 25 %. Jakmile jsou tyto hodnoty přesaženy, jedná se o obezitu. Metabolické zvýšené riziko podle obvodu pasu jsou u žen větší jak 80 cm a u mužů nad 94 cm. BMI (body mass index) udává obezitu v hodnotách mezi 30 – 40. BMI se vypočítá tak, že se hmotnost v kilogramech vydělí druhou mocninou výšky v metrech. [4]

2.3 FYZIOLOGIE ZÍSKÁVÁNÍ ENERGIE Objektem metabolismu je mimo jiné buňka. Metabolismus je soubor všech dějů, při kterých se nejprve získávají živiny z vnějšího prostředí, které se potom přeměňují v organismu na energii a další prvky potřebné pro výstavbu a obnovu organismu, jeho vývoji a přeměně. Metabolismus zajišťuje organismu energii a materiál. V našem těle probíhají děje anabolické, katabolické a amfibolické. Příjem energie závisí na tom, kolik člověk získá živin z potravy (sacharidů, lipidů, proteinů, vlákniny). [2]

2.3.1 Anabolické a katabolické děje Katabolické děje, při nichž dochází ke vzniku štěpných produktů, spojených s uvolňováním energie ze substrátů, zde ze složitějších látek vznikají jednoduché, dochází k rozkladu a my přijímáme energii a stavební materiál pro organismus. Jedná se o chybění rezerv glykogenu a mobilizaci nesacharidových zdrojů energie, což jsou proteiny a lipidy. Katabolismus je důležitý pro udržení životních funkcí. Začíná se aktivovat při zvýšené pohybové aktivitě. Anabolické děje, v organismu se odehrávající syntetické procesy, které vedou ke vzniku nových a složitějších látek, při kterých se energie spotřebovává. Dochází k tvorbě nových tkání a vzniku nových energetických rezerv. Anabolismus převažuje, jakmile je tělesná aktivita omezena.

2.3.2 Exergonické a endergonické reakce Podle tepla rozdělujeme reakce endergonické, kdy se energie neuvolňuje, toho využívají reakce exergonické, které spotřebovávají volnou energii. Buňka energii 10

získává hydrolytickým štěpením makroergních sloučenin, kdy se energie uvolňuje pro tvorbu nových energeticky bohatých látek. Exergonický charakter mají reakce katabolické – rozklad proteinů, sacharidů, lipidů a nukleárních kyselin. Endergonický charakter mají reakce naopak anabolické, u nichž se aktivují molekuly substrátu a dochází k biosyntéze makromolekulárních látek. Nejvýznamnější makroergická sloučenina je kyselina adenosinfosforečná. Skládá se z adenosinu a trojice fosfátů (fosfát je zbytek kyseliny trihydrogenfosforečné H3PO4). Značí se ATP, při rozkladu dochází k uvolňování energie. ATP se tvoří z glykogenu. Glykogen je živočišný škrob v játrech a svalech, který je složený z glukózy a je energetickou jednotkou organismu. V našem těle omezen, je ho určitě množství. Pro tvorbu ATP jsou důležité mastné kyseliny. [6] [7]

2.3.3 Vznik energie Základní živiny získáváme z potravy, ty naše tělo přeměňuje na látky, které vstřebává pomocí trávicího systému. Sacharidy štěpíme na jednoduché cukry. Glukóza vzniká v procesu glukoneogenezi. Lipidy mají za úkol se štěpit na volně mastné kyseliny a glycerol, jsou pro nás důležité hlavně při vytrvalostních aktivitách. Proteiny se rozkládají na aminokyseliny. Aby svaly při zátěži plnily svou funkci, potřebují k tomu energii, kterou získávají z ATP. Ve svalech se nachází jak ATP, kreatinfosfát (CP) a svalový glykogen. ATP se může zpětně syntetizovat ze svalu i z volných mastných kyselin. [1] Obr. 1 ATP – CP SYSTÉM Pro svalový systém je důležitý ATP a CP. Aby se získala energie pro svalstvo, musí dojít k anaerobnímu procesu (bez přístupu kyslíku).

Obr. 2 ROZKLAD ATP A VZNIK ENERGIE PRO SVALY

11

2.4 BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ – ENERGETICKÁ PŘEMĚNA A TVORBA TEPLA V CYTOSOLU A MITOCHONDRIÍCH Respirace – katabolický chemický děj, základ fyziologie života. Savci obsahují přibližně 20 % kyslíku. Odehrává v cytosolu a v mitochondriální matrix.

2.4.1 Buněčné dýchání v cytosolu – anaerobní a aerobní glykolýza V cytosolu se štěpí glukóza procesem zvaný glykolýza. Může probíhat i bez přístupu kyslíku. Je nejdůležitější pro získávání energie pro organismus. Při štěpení molekuly glukózy z glykogenu se uvolňuje energie a ATP. Bez přístupu kyslíku (anaerobní glykolýza) je konečným produktem kyselina mléčná, z které vzniká ve svalech laktát (sůl kyseliny mléčné). Kyselina mléčná se uvolňuje při svalové zátěži. Při glykolýze se přeměňuje glukóza na pyruvát a vzniká ATP. Za přístupu kyslíku (aerobní glykolýza, oxidativní systém) dochází ke vzniku ATP v cytoplasmě buňky, kde je přístup vzduchu. Zdroj energie v oxidativním systému je glykogen, glukóza a mastné kyseliny. Za přístupu kyslíku je výsledným produktem 34 molekul ATP za jeden cyklus. Pro tvorbu ATP jsou důležité hlavně mitochondrie, v kterých se nacházejí mastné kyseliny, které se přeměňují acetyl – CoA (acetyl koenzym A). Acetyl – CoA se zapojuje do Krebsova cyklu, z kterého vznikají další ATP významné pro vznik energie buněk. Obr. 3 Mitochondriální matrix

12

2.4.2 Buněčné dýchání v mitochondriích Obr. 4 Buněčné dýchání

V mitochondriích se nachází matrix, což je hmota, která obsahuje zhruba polovinu vody, bílkoviny, mitochondriální DNA, RNA, ribozomy, nukleotidy a další důležité látky. Funkce mitochondrií je tvorba ATP z buněčného dýchání. ATP propouští přes membránu řadu látek, jako jsou mastné kyseliny, aminokyseliny, jód, a další látky. Sled reakcí začíná tím, že se přes krev naváže kyslík, ten vstupuje přes membránu buněk k mitochondriím do matrixu, kde dochází k oxidaci mastných kyselin a dekarboxylaci pyruvátu. Mastné kyseliny si vytváříme z glukózy, jsou potřebné k oxidaci, z které vzniká Acetyl – CoA. Acetyl – CoA. který vstupuje do Krebsova cyklu. V Krebsově cyklu se redukují koenzymy, zvyšuje se produkce tepla a syntéza ATP. Což má důležitý význam pro dýchání organismu.

13

Mitochondrie však mají ještě funkci v hnědé tukové tkáni, kde jsou schopné produkovat teplo a jsou zodpovědné za lipogenezi, díky termogeninu. Také je zajímavostí, že právě v matrixu mitochondrií nacházíme velké zásoby vápníku, což nám zajišťuje vnitřní homeostázu buňky. [1] [6]

2.4.3 Homeostáza Jako nezbytná podmínka fungování a existence organismu. Homeostáza je stálost vnitřního prostředí organismu. Pro udržování tělesné teploty, či acidobazické rovnováhy na určité hodnotě. Svou důležitou roli hraje pro udržení rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie – zajištěním příjmem živin a účinný odvod odpadních látek. Je nutná pro tvorbu energie, k čemuž je nutný kyslík - který má funkci v mitochondriích pro dýchání organismu.

2.4.4 Acidobazická rovnováha Acidobazická rovnováha je dynamická rovnováha kyselin a zásad uvnitř organismu, tj. stálý poměr mezi jejich tvorbou a odbouráváním, respektivě vylučováním. Je nezbytná pro udržení homeostázy. V klidovém stavu dochází k větší produkci kyselých látek, které jsou ovšem neutralizovány systémem pufrů a vylučovány z těla pryč. Porucha acidobazické rovnováhy ve prospěch kyselin vede k acidóze (snížení pH), porucha ve prospěch zásaditých látek vede k alkalóze (zvýšení pH). Při zvýšené tělesné aktivitě se zvyšuje koncentrace laktátu ve svalech, tím se zvyšuje obsah H+ a to vede k poklesu pH (acidóza metabolismu). Při výměně plynů během procesu dýchání v plicních alveolech dochází, jakmile se snižuje ventilace, v organismu se hromadí CO2, a tím dochází k poklesu pH na kyselou stranu, tomu říkáme respirační acidóza. A jakmile se zvyšuje ventilace při dýchání, dochází k respirační alkalóze. [7]

14

2.5 TEPELNÁ ENERGIE Proto, aby v našem těle probíhaly metabolické děje, se uvolňuje energie ve formě tepla. Část energie přijímáme z potravy jako energetický substrát, který je dále využit v buňkách ve formě ATP. Velmi důležitým dějem spojeným s uvolňováním energie je právě katabolický děj, kdy dochází ke štěpení produktů. Tento děj se začíná uskutečňovat právě při hladovění, náročné fyzické namáhavé práci a sportu. Jakmile vykonáváme nějakou fyzickou činnost (svalovou), zvyšujeme tím nejen spotřebu energetických substrátů, ale i produkci tepla. Další možností produkce tepla se uskutečňuje vlivem kalorigenních hormonů (adrenalin, noradrenalin, tyroxin). Adrenalin a noradrenalin zvyšují buněčný metabolismus, tyroxin působí pomalu, ale dlouhodobě. [2]

2.5.1 Energetický výdej (termický efekt) a termogeneze Energetický výdej po jídle je spojen s trávením, vstřebáváním a metabolismem živin, které jsme získaly z potravy. Tvorba tepla se odehrává v hnědé tukové tkáni, jejíž buňky obsahují velké množství mitochondrií. V dětství má novorozenec nejvíce tukových buněk v hnědé tukové tkáni důležitých pro tvorbu tepla velký význam. U novorozenců je termogeneze netřesová. V dospělosti hnědá tuková tkáň zbytňuje, buněk ubývá a teplo je aktivováno buňkami v bílé tukové tkáni sympatickým nervovým systémem. Bílá tkáň slouží k ukládání tuků a má třesovou termogenezi, což znamená, že aby se snížilo zastoupení tuků v organismu, musíme vynaložit dostatek aktivního pohybu. Tomuto procesu říkáme postprandiální termogeneze. Termogeneze závisí na několika faktorech: genetice, celkovém energetickém příjmu, rozložení potravy během dne, aktivaci hormonální sekrece a nervového systému sympatiku a zastoupení sacharidů, lipidů, proteinů a vlákniny ve stravě. [4]

15

2.6 METABOLISMUS SACHARIDŮ, PROTEINŮ A LIPIDŮ 2.6.1 Metabolismus sacharidů K rozvoji obezity přispívají především jednoduché cukry, jako je sacharóza a fruktóza. Po epidemiologických studiích se dokázalo, že u mladistvých a u dětí se obezita začala rozvíjet kvůli zvýšené konzumaci slazených nápojů, energy drinků a džusů. Při dlouhodobém příjmu sacharidů ve velké míře se sacharid začne přeměňovat na zásobní tuk, to je omezeno množstvím jaterního a svalového glykogenu. Sacharidy na rozdíl od tuků mají dobrou schopnost nasycení. Termogenezi spíše zvyšují sacharidy než tuky, ale méně než bílkoviny. Aktivují sympatický nervový systém. Náš energetický příjem by měly zajistit sacharidy, udává se 50-60 %. Glukóza koluje v krvi a tkáňovém moku, je hlavním činitelem naší energie. Glykémie by měla být nalačno 3,3 – 5,6 mmol/l. Její hladina je řízena hormonem inzulinem, který se nachází v beta buňkách slinivky břišní. Inzulin otevírá vstup glukózy do buněk. Umožňuje využívat glukózu jako energii a ve svalové tkáni podporuje ukládání tohoto přebytku do tkáně, to nazýváme lipogeneze. Po jídle nám glukóza v krvi stoupne (alimentární hyperglykémie) a naopak při námaze, sportu nám velmi klesne (hypoglykémie). Hladinu glukózy v krvi zvyšuje rychle, ale krátkodobě adrenalin a glukagon z jaterních dep. Dochází ke štěpení jaterního glykogenu. Zásobní látka glykogen, což je živočišný škrob je obsažen v játrech a svalové tkáni. [1] [2]

2.6.2 Metabolismus proteinů Tvoří základ živé hmoty. Hlavní podmínkou je dostatek aminokyselin a energie. Základní jednotkou proteinů jsou aminokyseliny. Nadměrná konzumace proteinů nezvyšuje riziko obezity, avšak nadměrný přísun živočišných tuků ano. Ze všech živin mají bílkoviny nejvyšší schopnost nasycení. Při zvýšené konzumaci bílkovin dochází ke zvýšení jejich oxidace a zvyšuje se postprandiální termogeneze. Vliv bílkovin na příjem potravy je dán přímým ovlivněním regulace v hypotalamu některými aminokyselinami (např. tryptofanem, který je prekurzorem serotoninu a tyrosinu) a také stimulací sekrece glakagonu. Kapacita ukládání bílkovin je na rozdíl od tuků omezená. Esenciální 16

aminokyseliny musíme přijímat z potravy. Alanin a glycin mohou snadno přetvořit látky na glukózu. Zásoba proteinů neexistuje, jako je tomu u sacharidů. [1] [2]

2.6.3 Metabolismus lipidů Nejvíce energetický příjem zvyšují tuky. Celkový energetický příjem tuků by měl dosahovat asi 30%. Bílkoviny a sacharidy mají energetickou denzitu 17 kJ/g, tuky 38 kJ/g. Schopnost nasycení mají ovšem malou, a to znamená jejich větší příjem konzumace. Zvýšený příjem tuků nevede k oxidaci, atak se ukládá veškerý tuk do tukových zásob. Kapacita tukových zásob je neomezená. Lidé s problémem obezity si uvědomují stravu senzory čichu, chuti a zraku, avšak už nepohlížejí na obsah tuku v potravě. A právě tímto důsledkem upřednostňují pokrmy tučné a sladké. Příjem těchto tuků nenavozuje pocit nasycení, ale pouze pozitivní vazbou na senzorické signály dutiny ústní. V několika studiích se zkoumá charakter tuku, který konzumujeme vůči obezitě a metabolickému syndromu. Dokázalo se, že tuk neměl vliv na výši BMI a výskyt obezity, ale vyšší podíl n-3 nenasycených mastných kyselin vznik obezity způsobují a metabolický syndrom postupně rozvíjí. [1] [2] Tuk zásobní – tvoří jedinou energetickou zásobu a má termoizolační a mechanickou funkci. U muže o hmotnosti 70 kg je tuk v těle tvořen zhruba 6-7 kg. To je rezerva asi na měsíc. U žen je podíl tuku na hmotnosti těla o něco vyšší. Tuk cirkulující v plazmě – v dnešní době je mu věnována velká pozornost, kvůli riziku vniku aterosklerózy. V plazmě jsou tuky ve vazbě na bílkovinné nosiče, těmto komplexům říkáme lipoproteiny, které se tvoří v játrech. VLDL (velmi nízká hustota), LDL (nízká hustota) ukládá tuk do tkání a je odpovědný za vznik aterosklerózy a HDL (vysoká hustota) je k transportu cholesterolu z buněk do jater, který je pozitivní pro náš organismus. [2]

17

2.7 VZNIK ENERGETICKÝCH REZERV (TUKŮ) 2.7.1 Lipogeneze Tvorbu tuků nazýváme lipogenezi. Je to proces, kdy se v těle veškerá nevyužitá energie z potravy a nápojů ukládá ve formě energetických zásob v bílé tukové tkáni. Je nežádoucí, jakmile se tuků chceme zbavit. Proto by neměl energetický příjem převyšovat výdej. [2] Nadměrný přísun glukózy se ukládá pomocí acetyl – CoA ve formě glykogenu v játrech a svalech. Hepatocyty ji přeměňují v lipidy, ty dále přesouvají ve formě VLDL. Dochází k syntéze mastných kyselin a vzniku triacylglycerolů v tukové tkáni. [1]

2.8 VZTAH OBEZITY A NĚKTERÝCH CHOROB 2.8.1 METABOLICKÝ SYNDROM Je onemocnění, které poskytuje až 50 % naší populace. Vede k předčasným zdravotním komplikacím. Toto onemocnění se vyvíjí především špatným životním stylem, nedostatečným pohybem, ale i na genetickém podkladě hypertoniků a diabetiků II. typu. Metabolický syndrom spojují tyto faktory: hypertenze, hyperglykemie, abdominální obezita, tuk ukládající se viscerálně - v oblasti vnitřních orgánů, vysoká hladina triacylglecerolu, nižší hladina HDL cholesterolu, nižší bazální energetický výdej, inzulinorezistence, ateroskleróza, neuropatie, stres, u diabetiků II. typu je častý výskyt deprese a schizofrenie. Podávání psychofarmak mohou také vést k vzniku obezity i diabetu. Antidepresiva i neuroleptika mají velký vliv na vzestup hmotnosti, zvyšují chuť k jídlu během podávání. Syndrom se diagnostikuje tak, že pacient splňuje alespoň tři z těchto podmínek: obvod pasu u žen nad 88 cm, u mužů nad 102 cm, krevní tlak nad 130/85 mm Hg, triacylglyceroly nad 1,7 mmol, glykemie nalačno nad 5,6 a cholesterol pod 1,25 mmol/l u žen a 1,0 u mužů. [1]

18

2.8.2 DIABETES MELLITUS II. TYPU Diabetes Mellitus neboli Úplavice cukrová je onemocnění poruchy metabolismu sacharidů. Diabetes I. typu se objevuje u mladších generací, je to autoimunitní onemocnění, kdy dochází k nedostatečné produkce inzulinu. Diabetes II. typu se vyskytuje spíše u dospělých a obézních pacientů a je zapříčiněn sníženou citlivostí tkání k inzulinu, inzulinorezistencí. Je to onemocnění pankreatu s destrukcí beta-buněk v Langerhansových ostrůvcích a zánikem sekrece inzulinu. Hlavním signálem sekrece inzulinu je glykemie, která by nalačno neměla přesahovat hodnotu nad 5,6 mmol/l. Tkáně nedokážou reagovat na inzulin a glukóza se špatně dostává do buněk. Cesty od obezity k diabetu II. typu se týkají změn v poměru spalování živin, jakmile začne stoupat spalování tuků na úkor cukrů a změn citlivosti na inzulin. Diabetes nevzniká z vyššího příjmu sladkého, ale z živočišných tuků, zejména z uzenin, fastfoodů, mletého masa či paštik. [1]

2.8.3 ATEROSKLERÓZA Ateroskleróza je civilizační onemocnění, které patří ve vyspělých zemích k nečastějším příčin úmrtí. Jedná se o chronickou degenerativní chorobu, kdy dochází k ukládání zejména lipidů přijatých z potravy (cholesterol, fosfolipidy, triacylglyceroly) ve vnitřní stěně tepny (tunica intima), která je v kontaktu s krví. Obr. č. 5 Ukládání lipidů ve stěně tepny

Na povrchu intimy je endotel, to je vysoce aktivní tkáň, který je důležitý pro ovlivnění hemostázy, vasodilataci a vasokonstrikci cév. Produkuje oxid dusnatý, který vyvolává dilataci. Prvním krokem aterosklerózy je poškození endotelu, kde se usazují 19

lipidy, hromadí se makrofágy, které uvolňují kyslíkové radikály. Buňky endotelu jsou poškozeny, oxid dusnatý je blokován a dochází k vasokonstrikci. Průsvit cévy je zúžený, její pružnost se zmenší, a tím prochází méně krve cévou. Také vápník z krve činí cévu méně pružnou. V poškozené intimě se tvoří nekrotická jádra z lipidů, vzniká aterosklerotický plát, který může prasknout. Životně důležité orgány nejsou zásobeny krví, kyslíkem a dochází k jejich nedostatečné výživě. Krvácení do aterosklerotických plátů způsobí vznik trombů, které uzavírají průsvit a dochází k infarktu myokardu či mozkové mrtvici. Dalšími faktory ovlivňující vznik aterosklerózy jsou: hypertenze, obezita, Diabetes Mellitus, obezita, kouření, stres, genetika, nedostatek pohybu, nadměrný přísun soli, hyperlipoproteinemie a poruchy metabolismu sacharidů. [8] Léčba aterosklerózy se zahajuje krevními testy na LDL cholesterol a angiografické vyšetření na průsvit tepen. Důležitá jsou dietní, režimová opatření a správná léčba hypertenze či Diabetu. Denní dávka cholesterolu by neměla přesahovat 300 mg/denně. Nezbytné je omezit živočišné tuky, příjem soli a alkohol, přestat kouřit, pravidelně alespoň půl hodiny 3x týdně cvičit nebo jezdit na kole či se svižně projít. Pokud tyto opatření nestačí, přichází na řadu hypolipidemika – statiny, fibráty, a jiné medikamenty snižující hladinu cholesterolu. [9]

2.8.4 PORUCHY FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Latinský název je glandula thyroidea. Štítná žláza patří mezi orgány s vnitřní sekrecí. Štítná žláza produkuje hormony, které mají za úkol regulovat metabolismus a energetickou spotřebu buněk. Činnost štítné žlázy je řízena z hypothalamu, který uvolňuje TRH (tyreotropin stimulující hormon). TRH uvolňuje z hypofýzy TSH (tyreoideu stimulující hormon), který má vliv na tvorbu a sekreci hormonů. Jód je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy, ten do těla dostáváme potravou, avšak v české republice ho je velmi málo. Nejvíce jódu se nachází v moři a hromadí se tedy v mořských produktech, rostlinného i živočišného původu. Nadbytek hormonů – hypertyreóza, neboli Basedowa nemoc se projevuje hubnutím, neklidem, tachykardií. [2] Hypotyreóza je snížená funkce štítné žlázy, kdy je v těle nedostatek hormonů bílkovinné povahy tetrajodtyronin (T4 – tyroxinu), trijodtyronin (T3 – tyroninu) a vysoké hladiny TSH. Projevy snížené funkce hypofýzy jsou ospalost, únava, zimomřivost, 20

nevýkonnost, suchá kůže, otoky, nekvalitní kůže a vlasy, zácpa a zpomalení srdeční činnosti. Hypotyreóza může vést k nárůstu tělesné hmotnosti, avšak musíme dát zřetel na retenci tekutin. Zvýšení hmotnosti je dáno zpomalením metabolismu. Mezi prevenci můžeme zařadit dostatečný příjem potravin s jódem, jako jsou ryby. Z volně prodejných přípravků Kelp, což je mořská řasa nebo řasu chaluhu bublinatou , který detoxikuje organismus a napomáhá redukci hmotnosti. Potraviny, které jód naopak vychytávají, jsou kedlubna, ředkvičky a zelí. [1] [10]

2.9 REDUKCE TUKOVÉ TKÁNĚ Obezita je onemocnění, které je způsobené zmnožením tuku v organismu. Podíl tuku u žen je do 28 – 30 %, u mužů do 23 – 25 %. Mezi úlohu tukové tkáně v organismu patří: funkce zásobního energetického zdroje, tepelně izolační, endokrinní funkce, mechanická ochrana vnitřních orgánů a místo ukládání lipofilních toxinů a léků.

2.9.1 Bílá a hnědá tuková tkáň Jak už jsem zmínila v předešlé kapitole o tvorbě tepla, že u savců existují dva typy tkání – tkáň hnědá a bílá. Bílá tkáň slouží, jako místo energetických zásob. Hnědá tkáň má důležitou funkci pro produkci tepla a je místem spalování tuků. Metabolismus tukové tkáně

je

řízen

adrenergními

receptory,

které

stimulují

lipolýzu

a oxidaci mastných kyselin. Inzulin lipolýzu potlačuje. Dalším důležitým činitelem je oxidace lipidů, při niž se uvolňuje energie. Oxidaci lipidů můžeme ovlivnit tělesnou aktivitou a správnou stravou. Při sportu naše tělo potřebuje energii. Když organismu při aktivitě dojde okamžitá energie ze sacharidů, aktivuje se oxidace lipidů a začínají se spalovat tukové zásoby. Strava by měla být pestrá a obohacena vlákninou. V rybách jsou obsaženy více nenasycené mastné kyseliny, které snižují akumulaci tuků. Bílá tuková tkáň se uplatňuje po jídle a krátkodobé intenzivní aktivitě, kdy se z krve uvolňují triacylglyceridy a hlavním zdrojem energie pro sval je glukóza a také má velký význam tkáň při hladovění, kdy dochází k oxidaci mastných kyselin. Při chronickém hladovění a dlouhodobém pracovním výkonu dochází k poklesu aktivní tělesné hmoty, snížení tonu sympatického nervového systému, k poklesu energetického výdeje v klidu

21

a při fyzické aktivitě, imunity, deficitu železa a vápníku, a dalších faktorů ovlivňující metabolismus. [1] [4]

2.9.2 Leptin Tuková tkáň vytváří hormon leptin. Má velký význam pro centrum příjmu potravy v hypotalamu. Fyziologickou funkcí je stimulace oxidace mastných kyselin a eliminace vytváření tukových zásob. Obezita může být jeden z faktorů, kdy je ho nedostatek. Jakmile je jeho produkce vyšší, inhibuje se centrum příjmu potravy. Leptin má za funkci omezovat příjem potravy, inhibovat koncentraci lipidů, aktivuje sympatiku, ovlivňuje citlivost na inzulin, jelikož zvyšuje vychytávání glukózy, zvyšuje krevní tlak a energetický výdej.[1] [2]

2.10 DOPORUČENÍ – ÚPRAVA ŽIVOTOSPRÁVY Při vyšetření pacienta lékařem se provede anamnéza prodělaných onemocnění v souvislosti s obezitou, změny váhy v průběhu života a podrobný popis jídelních zvyklostí a tělesné aktivity. Určí se reálný cíl hmotnostní redukce a následná dietní léčba s dostatkem pohybu. Životospráva je nutná k našemu plnohodnotnému zdraví. Pro zdravý organismus je podstatné: jak se stravujeme, jak dlouho a kvalitně spíme a jak odpočíváme aktivně i pasivně.

2.10.1 Pravidla správné životosprávy v jídelních zvyklostech Pravidla správné životosprávy jsou snížit energeticky bohaté potraviny a nápoje, mít na očích místo lákavých pochutin ovoce či zeleninu, každý den začínat vydatnou snídani, před polknutím stravu pořádně rozmělnit, stravovat se u stolu v sedě a soustředěně jen na jídlo, jíst 3 - 5krát denně, nekonzumovat potravu mezi hlavními jídly, servírovat si jídlo na menší talíř, nepřidávat si u stolu naopak se naučit na poloviční porce, snížit velikost porcí a nestravovat se v nočních hodinách. [1] [4]

22

2.10.2 Pohybové aktivity pro obézní pacienty Součástí redukce nadváhy vedle dietních opatření a psychoterapie je podstatný dostatek pohybu. Pohybovou aktivitu musíme ovšem zvážit vzhledem k věku a zdravotních komplikací pacienta. Pohyb má kladný účinek na redukci metabolických a kardiovaskulárních rizik a ovlivnění psychického stavu. Během pohybové aktivity se v mozku tvoří tryptofan a serotonin, které jsou odpovědné za psychickou pohodu. Tělesná aktivita přispívá k negativní energetické bilanci, zvyšuje termogenezi, zvyšuje oxidaci tuků a lipolýzu v tukové tkáni a příznivě ovlivňuje krevní tlak. Snižováním hmotnosti lze docílit hlavně pohybovou aktivitou, při frekvenci 120 tepů za minutu. Energetický výdej můžeme zvýšit spontánní fyzickou aktivitou – například místo jízdy výtahem použije pacient schodiště. Nejvhodnější aktivitou pro obézní je chůze, jízda na kole nebo plavání v bazénu. Štěpení tuků pozitivně ovlivňuje cvičení aerobního charakteru (ve svižném tempu) – správná tepová frekvence je u starších osob 110 tepů/min, středního věku 130 tepů/min a u mladších by neměla přesáhnout 140 tepů/min. [1] [4]

2.11 STRAVOVÁNÍ Základem je snížení množství potravin s vysokým energetickým obsahem tuků a jednoduchých cukrů. Důležitou roli hraje správné dodržování redukční diety a informovanost u nutriční hodnotě potravin. Dieta by měla být pro každého pacienta individuální, jelikož má každý z nás jiné jídelní návyky. V žádném případě by neměl pociťovat pocit utrpení, jako pociťoval u dřívějších redukčních diet. Vyvážená a pestrá strava by měla zabránit kolísaní hmotnosti u pacienta. [4]

23

2.11.1 Obsah optimální diety 

snížené množství nasycených tuků a zvýšený obsah polynenasycených tuků



radikálně odstranit tučné vepřové a drůbeží maso, uzeniny, tučné sýry a salámy, paštiky, plnotučné mléčné potraviny, cukrárenské pochoutky



do jídelníčků zařadit ryby



dostatečné množství kvalitních bílkovin – 1 g by měl odpovídat 1 kg optimální hmotnosti



zvýšit příjem tekutin, slazené nápoje nahradit vodou, nebo zeleným čajem



zvýšené množství vlákniny, zeleniny, luštěnin a ovoce



bílé pečivo nahradit tmavým celozrnným, nebo úplně vynechat



snížit obsah soli a omezit alkohol - pivo a tvrdý alkohol nahradit vínem [1]

2.11.2 Redukční dieta Pacient by si měl zaznamenávat své celodenní stravování, abychom vyhodnotili, které potraviny pacient v jídelníčku preferuje a které musíme postupně omezit či úplně nahradit jinou nízko energeticky potravinou. Základem redukční diety je informovanost pacienta o nutriční hodnotě a složení potravin, stravovat se minimálně pětkrát denně (3 hlavní porce a 2 svačiny), dodržovat pitný režimu (2 litry/denně) a dostatek vlákniny. Celkový příjem energie by měl dosahovat o 15 – 30 % méně, ve srovnání s původním příjmem energie obézního pacienta. Cílem je snížit přijaté množství energie v porovnání s energetickým výdejem o 2000 – 2500 kJ/den. Denní deficit 2600 kJ/den bude zajišťovat úbytek na váze o 0,5 kg/týden. V celkovém energetickém příjmu by měli bílkoviny dosahovat maximálně 15 %, tuky 30 % a sacharidy 55 %. [4]

24

2.12 TERAPIE OBÉZNÍCH PACIENTŮ K léčbě obézních pacientů přistupujeme komplexně, využíváme nízkoenergetické diety, dostatečné pohybové aktivity, psychologického přístupu a farmakoterapie – přípravky na volném prodeji nebo léčivy, jejichž výdej je vázaný na lékařský předpis. Ovšem nedílnou součástí terapie obezity se uplatňují léčivé rostliny. [1]

2.13 FYTOTERAPIE V dnešní době jsou stále více upřednostňovány rostlinné drogy a jejich směsi k prevenci i léčbě. Rostliny tvořili v minulých stoletích základ lidového léčitelství. K terapii obezity přistupujeme nejdříve detoxikací organismu a zajistíme v potravě dostatek vlákniny a tekutin. Mezi detoxikační drogy patří List kopřivy, Chaluha bublinatá a List černého bezu. Rostliny s obsahem kofeinu podporují lipolýzu zásobních tuků, mají stimulační účinky a zvyšují termogenezi.

2.13.1 Kávovníkové semeno – Coffeae semen Kávovníkové semeno patří mezi purinové alkaloidy. Z rostliny Coffea arabica ze získává alkaloid kofein. Patří mezi nejrozšířenější stimulans na světě. Semeno kávovníku obsahuje až 2,5 % kofeinu. Kofein má v analgetických směsí potencuje účinek analgetik – antipyretik. Při pražení kávy se kofein sublimuje na aromatický kafeon a stimulující kafeotoxin. Negativitou u kávy je, že při pražení vzniká malé množství kancerogenních látek. Nápoj káva potlačuje únavu, zrychluje metabolismus, má centrálně stimulační účinky, diuretické a lipolytické účinky.

2.13.2 Zelený čaj – Camellia sinensis Usušený list se získává z Čajovníku čínského. Už přes 200 let př. n. l. ho používali v tradiční čínské medicíně k léčbě nadváhy a jiných onemocnění. Zelený čaj vzniká usušením a následným svinutím lístků bez fermentace. Obsahuje až 5 % kofeinu (syn. Thein), až 25 % tříslovin, theofylin a theobromin, minerální látky a vitaminy B, C, E. Třísloviny Kofein zvyšuje výkonnost srdce. Katechinové třísloviny a flavonidy mají antioxidační účinky, chrání cévy před vznikem aterosklerózy. Dále třísloviny snižují krevní tlak, glykémii, cholesterol LDL a VLDL. 25

Odvarem z čajových lístků získáváme velký obsah tříslovin, které vážou aminokyseliny, sacharidy a proteiny a tím omezují jejich vstřebávání ze střeva. S působením kofeinu je tento jev významný, pro snižování váhy. Čajové polyfenoly ovlivňují termoregulační centrum v hypotalamu, přispívají ke zvyšování energetického výdeje a dochází k lipolýze tukových buněk (adipocytů). Denně by měl člověk vypít alespoň 3 šálky zeleného čaje. [11]

2.13.3 Guarana – Guarana Guaranová pasta se získává z rozdrcených semen dřevnaté liány Paulinia cupana z oblasti Amazonie. Hmota z osemení se praží nad ohněm, rozdrtí, stočí do válců a nechá se vysušit. Guarana obsahuje 6 % kofeinu a 25 % katechinových tříslovin. Na rozdíl od kávy neobsahuje kancerogenní látky, takže co se týče kofeinu, je plnohodnotnou náhražkou kávy. Má stimulační účinky, urychluje metabolismus, podporuje spalování tuků a působí i jako afrodisiakum. [11]

2.13.4 Karnitin Karnitin je látka, která vzniká ze dvou aminokyselin - Lysinu a Methioninu. Nachází se ve dvou optických formách D a L forma. L forma karnitinu je nezbytná pro správnou funkci mozku, srdce, energie v těle a pro oxidaci tuků. Zajišťuje správný metabolismus a pomáhá udržovat tělesnou hmotnost. Zdrojem karnitinu je maso, zelenina a ovoce. Vytváří se v játrech, ledvinách a mozku a ukládá se ve svalové tkáni. Jeho funkcí je transport tuků do mitochondrií, kde se nachází energetické centrum buněk. Tělesný tuk se ukládá do tukových buněk, ale jako energetický zdroj se vstřebává pouze v mitochondriích svalových buněk. Pro transport tuků z tukových buněk do svalových, je potřeba účinek L – karnitinu. Čím více ho je ve svalech, tím více tělesného tuku se spaluje, tedy za předpokladu tělesné aktivity. Karnitin působí jako antioxidant. Vyrovnává hladinu lipidů. [12]

26

2.13.5 Vláknina Vláknina vyvolává pocit sytosti a napomáhá vylučování stolice. Není rozkládána enzymy v gastrointestinálním traktu. Nejčastější vláknina je rozpustná. Rozpouští se ve vodě, vzniká viskózní bilance, která bobtná, a tím v organismu dosahuje pocitu nasycenosti. Ve střevech na sebe váže žlučové kyseliny a cholesterol, a tím snižuje kyselost žaludku. Je obsažena v luštěninách (hrách, sója, fazole), semena lnu, celozrnném pečivu, ovoci (banán, hrušky, broskve, rybíz), zelenině (brokolice, česnek) a v semeni Psyllia (Jitrocel indický). V osemení jitrocele vejčitého se nachází až 60 % vlákniny. Působí na vstřebávání živin a tím ovlivňuje metabolismus sacharidů a lipidů. Nerozpustná absorbuje vodu, ale není v ní rozpustná. Pozitivně ovlivňuje zvětšení obsahu a změkčení stolice, tím dochází k pravidelnému vyprazdňování a odstranění záspy. Mezi potraviny s nerozpustnou vlákninou patří ořechy, brambory, semínka, zelenina (fazole, celer, mrkev, kedlubna, ředkvičky), slupky ovoce a rajčat. [4][11][13]

2.13.6 Chlorella Chlorella je zelená sladkovodní řasa, žijící na zemi přes dvě miliardy let. Obsahuje velké množství chlorofylu, vitaminů, minerálů, aminokyselin, antioxidantů a vlákninu. Podporuje regeneraci kání, posiluje imunitní systém a zvyšuje růst střevní mikroflóry. Napomáhá detoxikaci organismu a podporuje správnou funkci jater, trávení a imunity. Obsahuje také jód, který podporuje energetický metabolismus a správnou činnost centrální nervové soustavy a štítné žlázy. [14]

2.13.7 Chia semínka Semínka rostliny šalvěje hispánské (Salvia hispanica) z čeledi hluchavkovitých. Pochází se Střední Ameriky. Obsahují vysoký podíl vlákniny, vitaminů, minerálů, antioxidantů, bílkovin a nenasycených mastných kyselin omega 3, důležitých pro srdce a mozek. Jejich vlastností je vázání vody, čímž vytváří hustý gel, který navozuje pocit sytosti, zpomaluje přeměnu sacharidů na jednoduché cukry a hydratuje tělo. Semínka se doporučují při redukčních dietách a cukrovce. [15]

27

2.14 FARMAKOTERAPIE Farmakoterapií zahajujeme léčbu, až když selže komplexní dietní, pohybová a psychologická léčba pacienta. Terapie obezity farmaky je vyhrazena pro obézní pacientky s BMI nad 30 nebo pacienty s nadváhou I. stupně, kteří mají zmnožením viscerálního tuku zdravotní komplikace, jako diabetes mellitus, hypertenze aj BMI se pohybuje mezi 25 - 30, nebo s obvodem pasu u žen vyšších jak 80 cm, u mužů vyšší jak 94 cm.

Při léčbě je důležité dodržovat zvýšenou pohybovou aktivitu

a nízkoenergetickou stravu. [4] V léčbě obezity se uplatňují tři základní skupiny léčiv: -

anorektika – potlačují chuť k jídlu v centrálním nervovém systému

-

termogenní farmaka – ovlivňují energetický výdej

-

léčiva, ovlivňující vstřebávání tuků ve střevě

Kritéria léčiv k redukci hmotnosti: -

měla by být prokázána účinnost redukce tukové tkáně

-

bezpečnost léku i při dlouhodobém podávání a co nejméně nežádoucích účinků

-

neměl by vznikat návyk během podávání farmaka

-

musí být vždy známý mechanismus účinku farmaka

2.14.1 Anorektika – jejichž výdej je vázán na lékařský předpis Dříve do této skupiny patřil amfetamin a fenmetrazin, ale vzhledem k jejich psychostimulačnímu působení a možnosti návyku už se nepoužívá. Dnes do této skupiny řadíme Fentermin a Sibutramin. Tyto látky jsou vázané na lékařský předpis. Fentermin (ADIPEX retard) 30 nebo 100 tbl., 15 mg Po chemické stránce je Fentermin ß – amino – isobutyl – benzen. Působí v centrální nervové soustavě jako nepřímé sympatomimetikum, které stimuluje 28

receptory v hypotalamu. Léčivá látka je vázána ve formě polystyrolsulfonátu, ze kterého se postupně během dne uvolňuje. Jeho hlavním účinkem je lipolýza tuků a tlumení nadměrné chuti k jídlu. Podává se v jedné tobolce ráno nalačno a zapije se dostatečným množstvím tekutin. Léčba je maximálně 3 měsíční. Adipex retard se nesmí podávat s inhibitory MAO. Alkohol a kofein účinnost Adipexu zvyšují. Léky na zvýšený krevní tlak účinnost snižují. Nežádoucí účinky Adipex retard jsou závratě, bolesti hlavy, nervozita, nespavost, sucho v ústech, nechutenství, zácpa, průjem nebo poruchy sexuálních funkcí. Při delším užívání jak 3 měsíce se může vyskytnout léková závislost nebo vznik kardiovaskulárních onemocnění. [4] [17] Sibutramin (MERIDIA, LINDAXA) 10 mg, 15 mg Působí centrálně na serotoninergní i noradrenergní receptory tím. Jeho účinnost spočívá ve zvýšení hladiny neurotransmiterů, blokuje zpětné vychytávání serotoninu a noradrenalinu. Sibutramin zvyšuje pocit nasycenosti a energetický výdej organismu. Tento preparát byl celosvětově stažen z prodeje, protože jeho rizika (především plicní hypertenze) převyšovala léčebný efekt, proto veškeré léky s touto obsahovou látkou patří v ČR mezi nelegální. Sibutramin má negativní účinek na srdce, zhoršuje vysoký krevní tlak, výskyt infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. [4] [16]

2.14.2 Termogenní farmaka Elsinorské prášky, které obsahují 20 mg efedrinu a 50 mg kofeinu. Jejich účinek vede ke zvyšování energetického výdeje a zabránění poklesu klidového výdeje. Efedrin je psychostimulační látka, která vede k návyku, proto se tyto farmaka nehodí k dlouhodobé léčbě. Tato léčba je zastaralá. Zdravotní rizika jsou ještě vyšší, než při užívání Adipexu. [4]

29

2.14.3 Přípravky, ovlivňující vstřebávání tuků ve střevě – volně prodejné Tetrahydrolipstatin (ORLISTAT , XENICAL 120 mg, ALLI 60 mg) Jako inhibitor lipáz zažívacího traktu, který snižuje vstřebávání tuků ve střevě o 30 %, atak navozuje negativní energetickou bilanci a úbytek tuků. Nevstřebatelný tuk odchází stolicí. Orlistat snižuje krevní tlak, cholesterol a riziko rozvoje diabetu II. typu. Uplatnění má zejména u pacientů s vyšším příjmem tuků, s ohledem na schopnost je oxidovat. Po užití přípravku dochází ke zvýšení obsahu tuku ve stolici za 24 – 48 hodin. Orlistat se užívá třikrát denně jedna tobolka před jídlem nebo společně s jídlem. Před spaním by se měl pacient užívat multivitaminový přípravek, protože Orlistat může snižovat vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Nedoporučuje se současné užívání Orlistatu s Warfarinem, mohlo by dojít k ovlivnění hodnot protrombinu. Také může Orlistat snižovat účinnost antiepileptik. Mezi nežádoucí účinky patří nucení na stolici, plynatost a bolesti břicha. [4] [17]

30

3 Praktická část

Kazuistika č. 1 Fotografie před změnou životního stylu a po redukci hmotnosti:

Obr. č 6 Pacient před a po redukci hmotnosti

Pacientovi je 23 let. Pochází ze Slovenska, nyní v Praze studuje na VŠ. Rodinná anamnéza: Babička pacienta měla diabetes mellitus II. typu a vyšší krevní tlak. Otec má krevní tlak v normě, matka spíše nižší. Osobní anamnéza: Pacient trpěl silnými žaludečními problémy a špatným trávením. Stolice byla nepravidelná, až šestkrát denně. Následně byl doporučen obvodním lékařem na gastrointestinálním vyšetření traktu, kde mu byl zjištěn žaludeční vřed před dvanáctníkem. Hodnoty cholesterolu a jaterních testů byly naměřeny vysoké, krevní tlak v normě. Je nekuřák. Počáteční váha: 134 kg, měří 175 cm – dle BMI se jedná o obezitu III. stupně

31

Tělesná aktivita před redukcí váhy: Kondice byla katastrofální. Při jednom kilometru procházky, se musel třikrát zastavit a vydýchat se. Jinak žádný sport nevykonával. Stravoval se z nečinnosti, nechodil pěšky, jezdil MHD či Taxi. Diety a jiná opatření k redukci váhy: Volně prodejné přípravky, ani léky na recept neužíval. Dietu vyzkoušel s vyšším obsahem zeleniny, především okurek nebo rajčat a konzumoval pouze drasticky nízkotučné potraviny. Úbytek váhy byl o 20 kg. Avšak pacient tyto opatření dlouho nevydržel, měl méně sil a byl unavený, proto šla váha zase velmi rychle nahoru. Motivace: Prvotní odhodlání k redukci váhy pacienta přivedla motivace od rodičů a přátel, finanční odměna od rodičů a hlavně zdravotní stav. Avšak váha se po určité době znovu vrátila na počáteční stav. Druhotní a konečně i efektivní motivací byla kniha: Ako som schudol 35 kíl od autora: Miro Veselého. Pacient autorovi knihy psal, jaký má problém s váhou. Miro Veselý mu během redukce hmotnosti doporučoval praktické rady a postupy. Byli spolu stále v kontaktu, psali si přes E-mailovou poštu. Pro pacienta to byla obrovská motivace. Obr. č. 7 Kniha, která pacienta inspirovala:

32

Nová životospráva, nový cíl: ‚‚ Zrychlení či zpomalení metabolismu závisí na stravě a pohybu.‘‘ a ‚‚ Vždy musí být vyšší výdej, než příjem.‘‘ Pacient začal chodit na delší procházky. Sám si vytvořil nový jídelníček a všechno, čím se během dne stravoval, si zapisoval. Začal se informovat o nutričních hodnotách potravin. Jídlo si rozložil tak, aby se stravoval pětkrát denně. Změnil své jídelní zvyklosti a začal nahrazovat špatnou a bohatě energetickou stravu, za stravu pestrou a méně energeticky náročnou. Z obilnin upřednostňoval pouze špaldovu mouku nebo celozrnné pečivo. Pečivo se snažil ze svého jídelníčku úplně odstranit a nahradit, například vajíčkem. K masu nejedl přílohy. Příklad starého jídelníčku: Za staré váhy kolem 130 ti kg se stravoval sice často, ale velmi nepravidelně. Strava nebyla vůbec pestrá. Převážně konzumoval bílé pečivo, mléko, keksy, čokoládu, smetanu a tučná jídla. Pil sladké nápoje. Ráno - kolem 10. hodiny: 0,5 litru mléka a 6 rohlíků Svačina - okolo 11. hodiny: hrnek kávy s cca 3 lžícemi cukru a 200 ml 35% smetany Oběd v 13 hodin: pečená kachna s rýží a omáčkou, sladký dezert Svačina v 15 hodin: 3 sladké jogurty (pudingy, smetanové jogurty) Svačina v 16 hodin: 200 g mandlí v čokoládě Večeře: 0,5 litru mléka a 4 rohlíky Před spaním: pivo, sýr, kousek klobásy, hrst mandlí v čokoládě Příklad nového jídelníčku: Stravu postavil na biochemické rovnováze. Doma si pořídil váhu na potraviny a váhu s měřením tuku v těle. Vyhýbá se mléku, nahradil ho sójovým mlékem. Olej používá jedině lněný nebo olivový. Nekonzumuje mastnou stravu. Místo čokolády si dá buď zeleninu, nebo vysoce procentní čokoládu, nad 70 %. Do kávy si přidává skořici, pro zrychlení metabolismu. Pije dostatečné množství vody. Dvakrát denně si vaří kvalitní zelený čaj Matcha nebo Sencha. V kuchyni přidává během vaření hodně koření chilli, které má také pozitivní vliv na spalování tuků. Jeho prioritou bylo, aby se nutriční hodnota potravin jednotlivých porcích pohybovala okolo 400 kalorií. 33

Ráno 7. – 9. hodina: 20 – 40 g bílkovin = 4 vajíčka nebo množství kuskusu či sýr Cottage Svačina okolo 10. – 11. hodiny: ovčí jogurt Oběd 12. hodina: kousek masa (krůtí, kuřecí, hovězí) se zeleninou Svačina: ryba (losos) 200 g, zelenina Večeře: maso s kuskusem či cizrnou Malá večeře 4 hodiny před spaním: pohanková či špaldová krupice Místo sladkého prohřešku si dělá z odtučněného tvarohu zdravou pochoutku, do které přidá normální jogurt a buď 1 – 2 lžíce lněného oleje, nebo 10 g zakysané smetany. Jednou za týden si pacient občas může udělat tzv. Cheating day (podvodný den). To znamená, že si může během tohoto dne dovolit něco dobrého, co má rád – muffin, palačinky, hodně kávy, sendvič atd. Poznatky za měsíc konzumace nového jídelníčku: Váha šla o 7 kg dolů, krevní testy byly v pořádku a poměr cholesterolu byl v normě (celkový 3,8 mmol/l). Pacient na sobě cítil změny a cíl pro něj začínal být dosažitelnější. Poznatky za rok konzumace nového jídelníčku: Pokles hmotnosti byl na neuvěřitelných 72 kg, které si pacient doposud stále udržuje. Krevní testy a cholesterol jsou v normě, stav pacienta je po zdravotní i psychické stránce velmi pozitivní. Pacient byl na operaci odstranění přebytku kůže – na břiše 46 x 20 cm, na jedné noze to bylo v jednotkách 25 x 8 cm. Závěrem: Nyní má pacient pocit volnosti. Raduje se z maličkostí. Největší radost pro něj bylo, když si mohl zaskákat, protože když byl obézní, nikdy takové věci dělat nemohl. Více si uvědomuje, co získal a nechce už ztratit. Cítí se psychicky vyrovnaný. Má jiný pohled na svět a nový přístup. Úbytek váhy se podílel hlavně na jeho zdravotním stavu. Nyní může normálně dýchat a tím i vykonávat pohybové činnosti.

34

Do budoucna: Pacient plánuje napsat knihu. Je inspirovaný příběhem Miro Veselého, který ho dovedl ke zdárné redukci hmotnosti, o necelou polovinu počáteční váhy. V nejbližší době se chystá navštívit fyzioterapeuta, začít cvičit a chodit na intenzivní tréninky, aby své tělo zpevnil. Pacient chce nabrat svalovou hmotu především v okolí hrudníku, zad, ramen a rukou. Výsledky denzitometrie (metoda ke zjištění osteoporózy) má už v pořádku. Dříve se mu ukládal tuk hlavně v oblasti břicha a nohou, proto trpěl především pohybový aparát.

Kazuistika č. 2 Pacientce je 20 let. Pochází ze Slovenska, nyní pracuje v lékárně jako vedoucí laborantek. Rodinná anamnéza: Babička pacientky má diagnostikovaný vyšší krevní tlak a diabetes mellitus. Otec má nadváhu a diabetes mellitus. Osobní anamnéza: Pacientka je nekuřačka. Krevní tlak, jaterní testy má v pořádku. Hodnota cholesterolu byla naměřena vyšší. Diagnosticky se ničím neléčí. Trpěla na problémy se žlučníkem. U lékaře ji diagnostikovali poruchu funkce žlučníku. Okolo jedenáctého roku trpěla na koliky. Vzhledem k těmto problémům musela pacientka začít s dietními opatřeními už v mladistvém věku. Na méně vyskytující obtíže s trávením občas užívá Cholagol. Počáteční váha: 88 kg, měří 165 cm – dle BMI se jedná o obezitu I. stupně Tělesní aktivita před redukcí váhy: Okolo 11. roku pacientka chodila pravidelně třikrát týdně na karate. Váha začala klesat postupně dolů. Zdravou stravu moc nedodržovala. V 15 ti letech měla úraz s kolenem a pravidelně začala navštěvovat rehabilitace. O rok později začala chodit na střední školu, kde aktivní pohyb nebyl žádný a strava byla nepravidelná a vysoko kalorická.

35

Diety a jiná opatření k redukci váhy: Pacientka v 18 ti letech změnila své špatné zvyklosti ve stravování. Ze svého jídelníčku začala odstraňovat sladké pochoutky, chipsy, bílé a sladké pečivo. Přestala pít sladké nápoje. Přestala navštěvovat rychlé občerstvení ve formě fast foodů (KFC, McDonald). Příklad počáteční diety k rychlé redukci váhy: Snídaně okolo 8. hodiny: horký černý čaj Rizé, jogurt, 1 celozrnný rohlík Oběd 14. – 15. hodina: jablko Svačina 16. hodina: polévka dvakrát za sebou, pro pocit nasycení a poloviční porce hlavního jídla (těstoviny s omáčkou a kuřecím masem) Svačina 17. hodina: Od 17. hodiny pila hodně tekutin, zejména vody. Večeře během večera: rýžový nebo kukuřičný chlebíček, jablko Poznatky z razantní diety: Dietu pojala velmi vážně, kila ubývaly rychle (za týden/1 kg), avšak jaký byl rychlý pokles váhy, tak rychlý byl i potom při nedodržování nárůst. Pacientka z této diety neměla dostatek energie, cítila se unavená a psychicky nevyrovnaná. Během diety nesportovala. Postupně začala uždibovat sladké pochoutky a svým životním stylem se vrátila zpátky na původní hmotnost. Nový a úspěšnější systém redukce váhy: Z předešlých diet měla špatné zkušenosti a bála se zpětného Jojo – efektu. Pro začátek si začala počítat kalorie potravin a hlídat jejich složení. Nyní si píše deníček, kolik toho za den zkonzumovala, jaké byly její prohřešky a co by ze stravy měla nahradit. Jednotlivé potraviny si váží. Používá olivový olej. Místo smažení, maso dusí. Při vaření využívá koření chilli, které má při spalování tuků pozitivní termický efekt. V její stravě se objevuje hodně ovoce (grep, pomeranč, meloun), zeleniny (ředkvičky, brokolice, rukola, hlíva ústřičná), z mléčných výrobků acidofilní mléko nebo bílý jogurt. Z jídelníčku postupně odstranila pečivo, džusy, banán, smetanu, paštiku, hroznový cukr v bonbonech, sladké pochoutky. Stravu si rozděluje do minimálně 4 porcí.

36

Příklad nového jídelníčku: Snídaně: 0,5 litru studené vody s citronem, 2 tabletky Mackvy pro nastartování metabolismu, Cottage s pažitkou nebo vajíčko Svačina: rajské jablka, paprika, hrst kukuřičných křupek Oběd: kuřecí kousky se špenátem, bazalkou a pestem nebo ryba s dušenou zeleninou či hovězí steak s grilovanou zeleninou na olivovém oleji Svačina: malá hrstka ořechů nebo kostka 70% hořké čokolády na doplnění energie v práci Večeře: zeleninový salát nebo hlíva ústřičná s kuřecím masem a pestem či kuskus Obr. č. 8 a 9 Strava pacientky

Kuřecí maso, špenát, pesto, bazalka

Kuřecí maso, dušená paprika, rajče a ředkvička, tymián, oregano, bazalka, vajíčko, strouhaný sýr

Motivace: Pacientka během nové stravy začala běhat a cvičit denně půl hodiny. Při běhu střídá rychlou chůzi a zase běh. Cvičení objevila na internetu, kde předcvičuje trenérka Jullian Michaels a pacientka podle ní cviky opakuje. Koupila si činky o hmotnosti 1,5 kg na domácí cvičení. Vsugerovala si cíl a motivuje sama sebe. Během nervového vypětí nahradila čokoládu meduňkovým čajem. Nejvíce ji podporuje rodina.

37

Volně prodejné přípravky, které pacientka využívá k redukci váhy: Na potíže s klouby užívá jednou denně ráno nalačno jednu kostičku přípravku Colafit, po kterém vidí pozitivní výsledky. V Colafitu je v 99,9 % obsažen čistý kolagen, který má značný vliv na funkci pohybového aparátu. Obr. č. 10 Přípravek Colafit na pohybový systém

Dále užívá potravinový doplněk – Maqui berry 100 % pure kapsle. Želatinové kapsle obsahují 500 mg čistého mrazem sušeného ovoce tzv. ‚‚chilských borůvek‘‘. Maqui působí jako silný antioxidant, zvyšuje svalovou aktivitu, snižuje hladinu LDL cholesterolu, posiluje elasticitu cév a je zdrojem vlákniny, nasycených tuků a minerálů. Tento přípravek se doporučuje při redukci váhy se cvičením a dietní stravou. Pacientka užívá jednu tabletu denně. Obr. č. 11 Maqui berry k podpoře redukce hmotnosti

Závěrem: Po změně stravování se necítí plná, nemá nadmuté břicho ani problémy se zažíváním. Nemá potíže se spánkem. Postupně se cítí po psychické i fyzické stránce lépe. Mezi tekutiny zařadila vodu s citronem a bylinkové čaje – pročišťující kopřivový, fenyklový na 38

správnou funkci trávení a uklidňující meduňkový. Změnila své špatné návyky. Nyní nikdy nechodí nakupovat s prázdným žaludkem a má předem napsaný seznam potravin. Nejdříve vždy nakupuje zeleninu a ovoce, aby se jí obsah v košíku zdál pestrý a plnější. Snaží se dodržovat minimálně 1 hodinu denně aktivního sportu. Místo Fast foodů (KFC, McDonald) navštěvuje Její úbytek na váze je od počáteční hmotnosti za 3 měsíce činí 8 kg. Pacientka chce váhu postupně snižovat a potom si ji udržovat na hmotnosti kolem 60 kg. V nejbližší době má za cíl si koupit krokoměr a přes léto se věnovat hodně turistice.

Kazuistika č. 3 Pacientce je 33 let, pochází z Prahy, pracuje jako magistra v lékárně. Rodinná anamnéza: Otec je po odstranění slepého střeva, má vysoké hladiny krevního tlaku a cholesterolu. Babička má diabetes mellitus II. typu. Osobní anamnéza: Pacientka je nekuřačka. Je po odstranění slepého střeva. Dříve měla vysoký krevní tlak kolem 140/90, obvodní lékař ji chtěl předepsat medikamentózní léčbu. Hodnoty cholesterolu byly naměřené také vyšší. Nadváhou trpí od puberty. Pacientka má nepravidelné vyprazdňování, proto jeden čas užívala laxativa např. Guttalax. Nyní užívá léky pouze při potížích s usínáním farmakum Trittico, které má sedativní a anxiolytické účinky. Počáteční váha: 85 kg, výška je 165 cm Nynější váha: 61 kg, v pase měří 72 cm Hlavním činitelem redukce nadváhy: Pacientku k redukci hmotnosti dovedla psychická situace, před deseti lety došlo mezi ní a jejím přítelem k rozchodu. Pacientka se přestala plnohodnotně stravovat a její váha klesla za týden o 5 kg dolů. Toto psychické náročné období trvalo zhruba půl roku a 39

pacientka se dostala na 69 kg. Asi po 5 ti letech se vztah mezi ní a přítelem dal opět do pořádku a novou motivací pro redukci váhy byla svatba. Pacientka omezovala stravu, avšak žádný pohyb. Její váha klesla na 59 kg. V této chvíli po změně životního stylu pacientka váží 62 kg, které si stále udržuje. Příklad starého jídelníčku: Strava pacientky byla nepravidelná a velmi vysoko kalorická. Mezi nejčastější potraviny patřilo bílé pečivo, stravování tučných jídel ve Fast foodu McDonald a nezdravé mražené potraviny. Zásadním zlozvykem byl dvojnásobek porcí nebo přidávání porcí jídla a pití sladkých limonád. Snídaně: 2 namazané chleby máslem se sýrem a šunkou Svačina: Sušenka Mila Oběd: Svíčková omáčka a čtyři knedlíky, pacientka si dala porci i dvakrát. Svačina: Sladký nápoj Ice Tea, 2 Cheeseburgery Večeře: Mražená pizza do trouby s balíčkem sýru Poznatky ze starého jídelníčku: Pacientka v době na střední a vysoké škole velmi přibírala na váze v důsledku špatného životního stylu. Nejedla žádnou zeleninu ani ovoce. Aktivní pohyb neměla žádný. Jejím prohřeškem byla sladká Nutella, kterou jedla lžičkou z dózy. Jídlo a sladké pochoutky brala jako odměnu za učení například. Z toho lze vyvodit, že na stravování měl velký vliv stres a nervozita. Touto životosprávou se její hmotnost rapidně zvýšila, protože energie z potravin neměla žádný výdej. Snažila se si stanovit cíl – jíst zdravě, ale to ji vydrželo většinou jen dva dny. Pacientka zkoušela stravu jako kuřecí maso se zeleninou, ale neměla pocit nasycení. Diety a jiné prostředky k redukci váhy: S dietami pacientka zkušenosti nemá.

40

Na redukci váhy vyzkoušela potravinové doplňky: Psyllium, Ananasové tablety s obsahem vlákniny a extraktu z ananasu, avšak výsledky neviděla žádné. Přípravky na volném prodeji a vázané na lékařský předpis: Mezi volně prodejnými přípravky pacientka užívá Orlistat. Ten si bere v případě příliš tučného jídla, grilování nebo v tzv. Cheating day. Na počáteční redukci váhy užívala kapse Meridie vázané na lékařský předpis k léčbě obezity, po kterých neměla pocit hladu. V přípravku Meridie je účinnou látkou Sibutramin, který zvyšuje pocit nasycenosti a energický výdej organismu. Postupně začala napravovat špatné stravování, do jídelníčku přidala zeleninu a po měsíci viděla výsledky poklesu váhy. Nový jídelníček: Pacientka vyřadila z jídelníčku salámy, paštiky a nahradila je šunkou s vysokým procentem masa. Používá olivový olej na vaření. Přílohy k masu konzumuje pouze do oběda. Pije hodně tekutin, především čistou vodu. Sladké limonády už vůbec nepije. Příležitostně si dá 2 dcl šumivého vína Proseco. Ráno: Müsli s jogurtem, ale dvakrát týdně si dá i plátek chleba se šunkou nebo s vajíčkem Svačina: jablko, banán nebo hrst oříšků na energii Oběd: Kuřecí maso se zeleninou a rýží Svačina: Krabička se zeleninou - řapíkatý celer, mrkev, sýr Cottage Večeře: Ryba se zeleninou Zajímavosti o řapíkatém celeru: Řapíkatý celer využívali už kolem 5. století př. n. l. v antickém Řecku jako léčivo. Byl doporučován na uklidnění. Tento celer je nedílnou součástí zdravého stravování. Je obrovským zdrojem vitamínů minerálů. Působí proti stresu. Má mnohem více vitaminu C, než citrusy. V celeru najdeme flavonoid Apigenin, který brání růstu nádorů. Strava s vysokým obsahem nerozpustné vlákniny mívá málo kalorií a dodává pocit sytosti, právě 41

proto patří mezi nejlepší jídla pro redukci hmotnosti. Hrnek celeru obsahuje 1,5 g nerozpustné vlákniny. Pomáhá při trávení a zácpě. Je močopudný a pomáhá proti vzniku žlučníkových kamenů.

Obr. č. 12 Řapíkatý celer

Nový životní styl: Poslední rok a půl pacientka pravidelně dvakrát týdně cvičí Pillates a chodí běhat. Do budoucna: Nyní je se svým vzhledem spokojená, váhu si chce udržovat. Její dlouholetý cíl si splnila, teď už má v plánu se nadále zdravě stravovat a mít dostatek pohybu, aby si postavu zpevnila a vytvarovala. Závěrem: Pacientka dokázala svou váhu snížit o 20 kg a uvědomila si, jak důležitá je pestrá strava a dostatek pohybu. Cítí se velmi dobře psychicky. Fyzicky je aktivní, běhání v přírodě se stalo její zálibou a Pillates bere jako aktivitu v podobě relaxace a svalového posílení.

42

4 Diskuze Cílem mé absolventské práce, bylo popsat problematiku obezity a možnosti terapie pomocí účinků z léčivých rostlin, potravinových doplňků a volně prodejných přípravků k redukci hmotnosti. Také jsem chtěla zmínit pár důležitých informací, o léčivech vázaných na lékařský předpis. V teoretické části jsem se zabývala především vznikem a redukcí obezity. Mezi nejdůležitější v problematice obezity jsem chtěla vystihnout nejprve hlavní příčiny jejího vzniku, jak dochází ke vzniku tuků a jejich ukládání v podobě tukových zásob. A poté jsem přistoupila k redukci obezity, kde jsem nejdříve chtěla vystihnout úpravu životosprávy, a dále jsem věnovala pozornost správnému stravování. Nakonec jsem vypracovala stručný přehled některých účinků z rostlinných drog a nejčastěji užívaných farmak k terapii obezity. Hlavními faktory jsou nadměrná konzumace vysokoenergetických potravin a sladkých nápojů, nedostatek pohybové aktivity, postprandiální termogeneze a regulace pocitu hlavu, který ovlivňuje hormon tukové tkáně Leptin. Velký význam má v problematice obezity pozitivní energetická bilance, vzniká, jakmile je příjem vyšší, než výdej. Krátkodobá pozitivní bilance u zdravých jedinců udržuje stabilní hmotnost a zajišťuje spalování tuků, ale dlouhodobá pozitivní bilance má však za následek hromadění tuků a nárůst hmotnosti. S nárůstem hmotnosti a ukládání tuků viscerálně v oblasti břicha, je rizikovým činitelem pro tvorbu kardiovaskulárních onemocnění. K ukládání tuků slouží bílá tuková tkáň. Abychom snížili zastoupení tuků v organismu, musíme vynaložit dostatečnou tělesnou aktivitu, při niž se v těle aktivují katabolické procesy, při nichž dochází k rozkladu bílkovin, tuků, lipidů a dalších významných látek. Glukóza má největší význam pro energii. Při nadměrném přísunu sacharidů dochází ke štěpení glukózy v cytosolu vzniká ATP pro energii organismu buněk a v mitochondriálním matrix je zodpovědná za dýchání organismu a lipogenezi. Glukóza je obsažena v glykogenu, který máme ve svalech a játrech. Hepatocyty přeměňují glukózu v lipidy a dochází k tvorbě mastných kyselin, vzniku triacylglycerolů v tukových buňkách a následným vzestupem podílu tělesného tuku.

43

Obezitu zvyšuje především nadměrný přísun živočišných tuků a jednoduchých cukrů (sacharóza a fruktóza), které se skrývají např. ve slazených nápojích, ovoci sladkých pochoutkách. Bílkoviny mají nejvyšší schopnost nasycení, při jejich konzumaci dochází k oxidaci a termogenezi. Při nadměrné konzumaci bílkovin nehrozí riziko obezity. K redukci tukové tkáně je zapotřebí stimulace lipolýzy a oxidace mastných kyselin. Oxidaci tuků můžeme podpořit správnou stravou a tělesnou aktivitou. Když organismu při aktivitě dojde energie ze sacharidů, začne se aktivovat oxidace tuků a dochází ke spalování tukových zásob. Mezi nejdůležitější při redukci obezity jsou nová pravidla jídelních zvyklostí, nová strava s vysokým obsahem vlákniny a dostatek tekutin. Ve fytoterapii jsem se věnovala rostlinám s detoxikačním účinkem a obsahem kofeinu, které podporují stimulaci, lipolýzu zásobních tuků a zvyšují termogenezi. A ve farmakologické léčbě jsem vystihla nejpoužívanější léčiva, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, avšak mají značné vedlejší účinky, kvůli kterým bych je nedoporučovala. V lékárně bych se proto snažila nabídnout pacientům přípravky nebo potravinové doplňky z volného prodeje. V praktické části jsem zpracovala rozhovory s pacienty, s kterými jsem se osobně sešla. Všichni tři pacienti měli společnou příčinu, a to velké množství vysokoenergetické stravy, přejídání a žádný pohyb. Jejich tělesná váha ovlivňovala jejich psychický i fyzický stav. Z rozhovorů vyplývá, jak důležitá je motivace pacienta, změna jídelníčku a dostatek aktivního pohybu, minimálně dvakrát týdně, nejen pro úbytek váhy, ale i pro její udržování.

44

Závěr

V současné době se Česká republika řadí na přední místa evropského žebříčku s prevalencí obezity. Obezita zvyšuje celkovou morbiditu i mortalitu a především vznik kardiovaskulárních onemocnění, které zkracují délku života. Počet lidí s nadváhou stále roste a objevuje se už i v mladším věku. Vzhledem k současnému životnímu stylu a negativního vlivu okolí by se měla obezitu jako nemoc a příčinu dalších onemocnění začít léčit co nejdříve. K léčbě obézních pacientů by se mělo přistupovat komplexně a propojeně s více obory (endokrinologie, diabetologie, aj.). Ke každému pacientovi se musí přistupovat individuálně. Postupně mu změnit jídelníček, doporučit pohyb, který ho bude bavit a psychologicky ho motivovat, aby byl pro něj cíl dosažitelnější. Mým hlavním cílem práce bylo seznámit se s problematikou obezity, vystihnout důležité informace o redukci hmotnosti a možnostmi její léčby. Jelikož patří obezita mezi chronické a časté onemocnění populace, je důležité vědět, jak vzniká a jak jí předcházet. Myslím, že v dnešní době je v lékárnách obrovská škála potravinových doplňku a volně prodejných přípravků k podpoře úbytku váhy, které by měl farmaceutický asistent znát a být schopen je pacientovi doporučit s odborným výkladem. Cíl se mi podařilo splnit.

45

Zusammenfassung

Problematik der Obesität In meiner Absolventenarbeit befasse ich mich mit dem Thema ‚‚Problematik der Obesität‘‘. Die Obesität (auch Adipositas genannt) gehört zu den häufigsten Metabolismusstörungen sowie zu den sogenannten Zivilisationskrankheiten. Sie führt zu verschiedenen Folgeerkrankungen und einer kürzeren Lebenserwartung. Die möglichen Ursachen sind vor allem genetische Disposition, falsche Ernährung, ungesunde Lebensweise, Bewegungsmangel sowie psychische Faktoren wie Stress und Depressionen. Für diese Problematik interessiere ich mich persönlich. Manche Leute, vor allem Frauen lassen sich oft vom Schlankheitsideal beeinflussen. Viele von ihnen haben dann die Motivation abzunehmen. Die Auswahl an Diäten, Medikamenten zum Abnehmen und Nährungsergänzungsmitteln ist riesig. Bei den rasanten Blitzdiäten wird im Körper häufig nicht das gewünschte Fett, sondern Wasser oder Muskelmasse abgebaut. Außerdem beschäftige ich mich damit, wie man Obesität vorbeugen kann. Nach der Empfehlung von Ernährungsexperten muss man seine Ernährung dauerhaft umstellen, wenn man gesund abnehmen und langfristig sein Wunschgewicht halten möchte. In meiner Arbeit informiere ich auch über die Möglichkeiten der Phytotherapie und über rezeptfreie sowie rezeptpflichtige Medikamente zum Abnehmen, die zurzeit in den Apotheken zur Verfügung stehen.

46

Bibliografie Knižní publikace a internetové zdroje [1] Hainer, V. a kolektiv, Základy klinické obezitiologie. Praha: Grada, 2011. 422 s. ISBN: 978-80-247-3252-7 [2] Mourek, J., Fyziologie – učebnice pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2005. 204 s. ISBN: 978-80-247-1190-4 [3] Obezita. Hlúbik, P., Kunešová, M., Fried, M., Býma, S. [online]. 2009 [cit. 7. 2. 2014]. Dostupný

z

www.

<

http://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2008-

2012/obezita-2009.pdf > [4] Hainer, V., Kunešová, M., Obezita. Praha: Galén, 1997. 126 s. ISBN: 80-85824-67-1 [5] HAINER, 1997, s. 17 [6] Buněčné dýchání. Bernaciková, M., [online]. 2012 [cit. 20. 3. 2015]. Dostupný z www. < http://www.fsps.muni.cz/~tvodicka/data/reader/book-3/04.html > [7] Odstrčil, J., Biochemie pro střední zdravotnické školy. Brno:

Národní

centrum

ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO), 2005. 161 s. ISBN: 80-7013-425-9 [8] Martínková, J. a kolektiv, Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2007. 380 s. ISBN: 978-80-247-1356-4 [9] Ateroskleróza. V sekci Nemoci [online]. 2012 [cit. 27. 3. 2015]. Dostupný z www. < http://nemoci.vitalion.cz/ateroskleroza/ > [10] Snížená funkce štítné žlázy. V sekci Zdraví [online]. 2005 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupný z www. < http://zdravi.doktorka.cz/snizena-funkce-stitne-zlazy/ > [11] Potužák, M., Přednášky z farmakognosie. Praha, 2006. 220 s. [12] L – karnitin. V sekci Svaly [online]. 2010 [cit. 20. 4. 2015]. Dostupný z www. < http://www.cinskamedicinatiens.cz/cinskelecitelstvi/eshop/26-1OZDRAVOVANI-A-PREVENCE/78-2-SVALY/5/151-L-karnitin > [13] Vláknina. V sekci Vláknina [online]. 2009 [cit. 27. 4. 2015]. Dostupný z www. < http://www.vlaknina.cz/ > [14] Chlorella: nebezpečí nebo ochrana pro naše tělo. Šácha, P. [online]. 2013 [cit. 28. 4. 2015]. Dostupný z www. < http://www.celostnimedicina.cz/chlorella-nebezpeci-neboochrana-pro-nase-telo.htm > 47

[15] Chia semínka. V sekci Co je Chia? [online]. 2014 [cit. 29. 4. 2015]. Dostupný z www < http://www.seminka-chia.cz/co-je-chia/ > [16] Otázky a odpovědi k pozastavení registrace léčiv obsahujících Sibutramin. V sekci Důležitá upozornění, Nežádoucí účinky léčiv [online]. 2010 [cit. 30. 4. 2015]. Dostupný

z

www.

<

http://www.sukl.cz/evropska-lekova-agentura-doporucuje-

pozastaveni > [17] AISP. Automatický informační systém léčivých přípravků. Mikro-verze. Verze 2014.1 – k 1.1 2014. 1x CD-ROM. Praha: Infopharm, a.s., 2014.

Seznam použitých zdrojů obrázků Obr. č. 1, 2, 3 Buněčné dýchání. Bernaciková, M., [online]. 2012 [cit. 20. 3. 2015]. Dostupný z www. < http://www.fsps.muni.cz/~tvodicka/data/reader/book-3/04.html > Obr. č. 4 Mitochondrie. [online]. 2015 [cit. 2.2 2015]. Dostupný z www. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mitochondrie > Obr. č. 5 Ateroskleróza. [online]. 2006 [cit. 14. 2. 2015]. Dostupný z www. < http://www.ordinace.cz/clanek/ateroskleroza/ > Obr. č 6 Pacient před a po redukci hmotnosti. Vlastní fotografie od pacienta Obr. č. 7 Kniha, která pacienta inspirovala. Dostupný z www. < [(http://miro-

vesely.sk/knihy/ako-som-schudol-35-kil)] > Obr. č. 8 a 9 Strava pacientky. Vlastní foto od pacientky Obr. č. 10 Přípravek Colafit na pohybový systém., Dostupný z www. < http://www.prozdravi.cz/colafit-cisty-kolagen.htm > Obr. č. 11 Maqui berry., Dostupný z www. < http://www.acaiprodukty.cz/acaimaqui/maqui-capsules/ > Obr. č. 12 Řapíkatý celer., Dostupný z www. < zena.centrum.cz >

48

Příloha

Souhlas o získání a zpracování údajů do absolventské práce Jednotliví pacienti vyjádřili písemně souhlas se sběrem dat, která byla anonymizována. Kazuistiky jsem vytvořila v období listopadu a prosince roku 2014. S pacienty jsem se sešla osobně a měla jsem pro ně předem připravené otázky. Odpovědi na otázky během rozhovoru jsem si zapisovala a poté upravovala jazykem odborným s tím, že jsem zachovala smysl rozhovoru.

49