Problematika státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě

IV. Vypořádání připomínek k materiálu Problematika státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě Stanovisko bez připomínek zaslali: ČNB, MZe, MO, MZV, MK, MV, MZd, MSp, Úřad vlády – KOM, Úřad vlády – KMV, Česká asociace organizátorů veřejné dopravy (ČAOVD), Ústecký kraj, Královéhradecký kraj, Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj Přip. místo MF

Připomínka

Vypořádání Akceptováno, upraveno v textu

A - zásadní připomínky K Návrhu usnesení Bod II je nutno formulovat směrem k aktivní činnosti tedy „souhlasí (doporučuje) se zrušením slev z jízdného mimo slev poskytovaných podle zákona č. 329/2011 Sb. a slev pro rodiče při návštěvě dětí v ústavech … „ s případným návrhem variantního řešení. Bod III. – vypustit „ve spolupráci s ministrem dopravy“ a úkol uložit pouze ministru financí. Jedná se o originální a nedělitelnou kompetenci ministra financí. B - doporučující připomínky 1.

Obecně k materiálu

Podle návrhu materiálu by s účinností od 1. července 2013 měly být zrušeny veškeré slevy z jízdného mimo slevy stanovené zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, tj. měly by zůstat pouze státem nařízené slevy z jízdného pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P a jejich průvodců. Mělo by tedy kromě zrušení „žákovského a studentského jízdného“ dojít také ke zrušení slevy pro rodiče zdravotně postižených dětí umístěných v ústavech při cestách k návštěvě dětí. Podle předloženého materiálu se jedná o rozpočtově naprosto nevýznamnou částku, která, pokud tato navržená úprava slev z jízdného bude přijata, zasáhne velmi citelně rodiny s těmito dětmi. Při předchozích jednáních se vždy dosáhlo konsensu ohledně zachování této slevy. Doporučujeme proto i nadále tuto slevu zachovat.

Neakceptováno. Zachování jedné ze slev (vyjma slev pro zdravotně postižené, které jsou garantovány zákonem) je dle názoru MD nekoncepční. Současně (v souladu s konstatováním MF) se jedná o slevu velmi málo využívanou, která je navíc potenciálně náchylná ke zneužívání kvůli problematickému prokazování nároku na slevu (je založen pouze na razítku navštíveného ústavu). S ohledem na celkovou výši kompenzací vyplacených za poskytování této slevy ve výši jednotek tisíc Kč za rok je faktický dopad jejího případného zrušení zcela zanedbatelný.

2.

Neakceptováno. MD plně souhlasí s MF v tom, že slevy z jízdného nesporně mají sociální rozměr, nicméně samy o sobě nereflektují sociální potřebnost konkrétní osoby.

Obecně k materiálu

Pokud jde o bezplatnou přepravu dětí do 6 let, MF v předcházejících obdobích vždy upozorňovalo na to, že cena není nástrojem sociální politiky státu. Upozorňovalo na to i při zavádění „žákovského jízdného“ a rušení příspěvku na dopravu v roce 2004, neboť zlevněné jízdné a bezplatná přeprava pro vybrané skupiny cestujících je využívána i Pojem diskriminace považujeme cestujícími, kteří nejsou sociálně slabí a tyto úlevy nepo- v souvislosti s disponibilitou školy 1 / 28

třebují. Proto by materiál měl být doplněn o navazující řešení, zda sociálně slabým rodinám s dětmi bude dopad ze zrušení slev z jízdného těmto rodinám nějakým způsobem kompenzován, nebo ne. Pokud nebudou nalezeny ve státním rozpočtu prostředky na kompenzaci státem nařízených slev z jízdného, je třeba znát především stanovisko MPSV, neboť všechny dnes státem nařízené slevy mají především sociální charakter a ceny jízdného tak suplují sociální politiku státu. Zde je třeba ještě upozornit na skutečnost, že rodiny dětí, které plní povinnou školní docházku a nemají v místě bydliště školu a do školy dojíždějí, budou v případě takovéto přijaté úpravy diskriminovány. Celkově vzhledem k dříve proběhlým diskusím doporučujeme materiál doplnit o variantní řešení, které bylo dříve diskutováno, tedy u žákovských a studentských slev navrhnout výrazné procentuální snížení výše slevy, aniž by došlo k jejímu absolutnímu zrušení. 3.

Obecně k materiálu

v místě bydliště žáka za nepříliš vhodný. Stejnou optikou jsou diskriminovány rodiny žáků v místech se snadnou dostupností školy tím, že mají vyšší výdaje na samotné bydlení (město kontra obec). Každopádně MD nepovažuje za vhodné, aby případné sociální problémy rodin s dětmi sanoval resort dopravy. MD si dovede představit obnovení v roce 2004 zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou sociální politiky v kompetenci MPSV. Akceptováno, doplněno v textu

Doporučujeme, aby v materiálu bylo naznačeno řešení, zda - MD předpokládá objednávání MD (jako objednavatel) uvažuje při uzavírání smluv s slev ve vlacích zařazených do dopravci s nějakým návrhem slev z jízdného, případně objednávky veřejných služeb konkrétně, pro jakou skupinu cestujících. V materiálu dále v obdobném rozsahu, který je postrádáme informaci o tom, zda MD uvažuje o nějakých nyní nařízen. K tomu však bude doporučujících pravidlech pro dopravce, neboť v případě nutné zjistit, jaký je skutečný zrušení slev podle návrhu předloženého materiálu bude na dopad současných slev na ztrátu každém dopravci, jaké slevy z jízdného cestujícím nabídne dopravce v rámci objednávky a mezi nabídkami dopravců bude docházet k rozdílům, a veřejných služeb. proto předpokládáme, že cestujícími bude tato situace - MD je připraveno ve spolupráci vnímána velmi negativně. Proto by takový postup Minisse zástupci dopravců, krajů a terstva dopravy nepochybně přispěl i v kampani vysvětluobcí (a v případě zájmu též MF) jící postup státních orgánů v této oblasti. projednat a vydat metodiku Tvrzení v materiálu, že žádné slevy vyjadřující sociální s doporučením rozsahu slev pro stránku věci nejsou provozovatelům služeb nařizovány, příslušné skupiny cestujících. neodpovídá plně skutečnosti. Takový princip dlouhodobě Součástí by mělo být též řešení funguje např. v oblasti elektronických komunikací. průkazů pro prokazování nároků na slevu. Text pojednávající o cenové regulaci v jiných odvětvích byl upraven. 4.

K předkládací zprávě

Akceptováno, upraveno v textu

Z poslední věty pátého odstavce žádáme vypustit text „a Ministerstva financí“, neboť případným zrušením slev z jízdného nedojde k redukci agendy související se slevami na Ministerstvu financí. 5.

K 1. kapitole materiálu

Uplatňování slev a nároků na bezplatnou přepravu bylo vždy v podmínkách ČR výsledkem širokého konsensu, jak politického, tak jednotlivých resortů. Dlouhodobým procesem bylo dosaženo, až na drobné výjimky, v podstatě univerzálního přístupu ke všem druhům doprav. Jestliže 2 / 28

Akceptováno, upraveno v textu. Nekompatibilita v oblasti výše či rozsahu slev je důsledkem obtížného hledání kompromisů při předchozích pokusech o sjednocení (sjednocení znamená pro někte-

nyní existují určité odchylky, byly a jsou výsledkem spo- ré zúčastněné zisk, pro některé ale lečného postupu Ministerstva dopravy, Ministerstva práce ztrátu). Není zapříčiněno jeda sociálních věcí a Ministerstva financí. Nelze tedy souhla- nostranným rozhodnutím MF. sit, že jsou tyto rozdíly produktem cenového rozhodnutí Ministerstva financí, jak je uvedeno v materiálu. Dále doporučujeme vypustit z tabulky č. 1 řádek pro slevu ústavních činitelů (zrušenou k 31. lednu 2011) a řádek pro slevu důchodců (zrušenou k 31. prosinci 2011) včetně odkazů vztahujících se k těmto dvěma slevám, neboť s předkládaným materiálem nesouvisí. 6.

K 4. kapitole materiálu

Akceptováno, doplněno v textu.

Velmi podrobně je v kapitole 4 materiálu popisována problematika, zda kompenzaci poskytovat na slevu oproti maximálně možnému obyčejnému jízdnému nebo oproti aktuálnímu jízdnému nabízenému dopravci (po uplatnění „komerčních“ slev). Tato otázka byla již vyřešena a po dohodě s Ministerstvem financí přistoupeno ke kompenzaci oproti skutečnému nabídkovému jízdnému. V tomto smyslu byl také Ministerstvem dopravy upraven Metodický pokyn pro kompenzace slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě č.j. 1/2013-410-TAR/1 ze dne 7. února 2013. Text této kapitoly by měl být upraven s ohledem na znění tohoto pokynu. Lze tedy v této oblasti předpokládat snížení nároků na kompenzaci. MMR

MŠMT

Změnu systému státem nařízených slev doporučuji realizovat za předpokladu, že bude zaveden adresný sociální příspěvek na dopravu pro sociálně slabé rodiny s dětmi a studenty tak, aby nedošlo ke zhoršení přístupu dětí z těchto rodin především ke vzdělání a zdravotní péči z titulu nárůstu jejich nákladů.

Neakceptováno.

Zásadní připomínka:

Neakceptováno, rozpor.

MD si dovede představit obnovení v roce 2004 zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou sociální politiky v kompetenci MPSV.

Se zrušením poskytovaných slev z jízdného pro žáky a MD si je dobře vědomo faktu, že studenty MŠMT zásadně nesouhlasí. slevy z jízdného nesporně mají Upozorňujeme, že zrušení slev pro žáky v oblasti základ- sociální rozměr. Nicméně samy o ního a středního vzdělávání při používání prostředků hro- sobě nereflektují sociální potřebnost konkrétní osoby. madné dopravy může mít následující negativní dopady: Navrhované opatření bude mít negativní dopad z hlediska Současně MD nepovažuje za vhodné, aby případné sociální optimalizace sítě škol a školských zařízení. problémy rodin s dětmi sanoval Opatření se projeví zvýšením rozpočtu škol v případech, resort dopravy. MD si nicméně kdy žáci dojíždějí na pracoviště praktického vyučování k dovede představit obnovení v roce zaměstnavatelům mimo sídlo školy a používají prostředků 2004 zrušeného příspěvku na hromadné dopravy. Navíc toto opatření může v některých dopravu, což však je otázkou případech z uvedených důvodů komplikovat další snahy sociální politiky v kompetenci škol o rozšíření systému zajišťování praktického vyučování MPSV. žáků škol na další pracoviště zaměstnavatelů. Především však je MD přesvědčeOdstranění slev z jízdného bude znamenat zvýšení nákladů no, že nenařizování slev nepovede žáků a jejich zákonných zástupců na prostředky hromadné k jejich plošnému zrušení. dopravy žáků a může výrazně ovlivnit výběr škol ke studiu K tomuto nás vedou předchozí a preferování místních škol a školských zařízení. V případě zkušenosti s cenovou politikou 3 / 28

menších míst, kde např. není požadovaná struktura oborů dopravců. Po zrušení státem nařívzdělání, to bude představovat zvýšené náklady rodin zené slevy pro seniory v železniční žáků, kteří budou za vzděláváním dojíždět. dopravě a IDS zůstaly slevy (byť V neposlední řadě může odstranění slev z jízdného nega- v menší míře) poskytovány i nadátivně ovlivnit příslušné kraje při přípravě oborové optima- le. Již v předchozích létech někteří významní dopravci poskytovali lizace v rámci středních škol v daném regionu. zlevněné jízdné pro žáky a studenNavrhované zrušení poskytovaných slev z jízdného pro ty i v červenci a srpnu, kdy sleva žáky a studenty je nepřijatelné i z hlediska studentů vyso- není státem nařízena (a tak není kých škol: z ní plynoucí ztráta kompenzováSleva na jízdném ve veřejné dopravě pomáhá posilovat na). Slevy mají totiž jednoznačně studijní mobilitu a též omezuje sociální a ekonomické pozitivní efekt na poptávku po službách dopravců. Jejich nepobariéry v regionech. skytnutí může vést k odrazení Náklady na dopravu přitom dnes tvoří 13,7%, resp. 9,3% zákazníka – buď může své do(v případě studentů bydlících u rodičů) studentského roz- pravní potřeby omezit (fakultativní počtu (šetření Eurostudent IV, 2010). Představují částku cesty), nebo využít individuální 5400,- až 12600,- Kč ročně v návaznosti na místo bydliště dopravu či přejít ke konkurenčnía místo realizace studia. Pokud by došlo v důsledku zrušení mu dopravci. státem nařízené slevy na jízdném a tedy k navýšení těchto nákladů o 25%, zvýší se každému studentovi náklady na dopravu až o 3125,- Kč. Navýšení se dotkne zejména studentů dojíždějících, těch, kteří studují v menších městech a studentů do 24 let, u nichž se náklady na dopravu už dnes podílejí na celkových nákladech souvisejících se studiem v nejvýznamnější míře. Zvýšené dopady nařízených slev z jízdného pro žáky a studenty do 26 let na státní rozpočet i dle materiálu předkladatele vycházejí z nevyhovující aktuální úpravy, kdy je kompenzace hrazena do částky plného jízdného, přičemž dopravci z velké části nabízejí jízdné nižší. Je-li problémem postup dopravců, je na místě zpřesnit tento postup, nikoliv zrušit státem nařízené slevy, které jsou ve veřejném zájmu.

Metodika výpočtu kompenzací již upravena byla (č.j. 1/2013-410TAR/1 ze dne 7. února 2013), smlouvy s dopravci pro rok 2013 jsou tedy uzavírány v nové podobě. Nicméně toto opatření uspoří odhadem cca 20 mil. Kč ročně, což je pouze zlomkem částky chybějící v rozpočtu MD na úhrady kompenzací.

Předkladatel navíc nespecifikuje, jaké budou dopady právě Viz 1. část připomínky - MD je na studující a jak mohou ovlivnit rovnost šancí v přístupu k přesvědčeno, že nenařizování slev vysokoškolskému vzdělání. nepovede k jejich plošnému zrušeCelkové navyšování nákladů spojených se studiem v dů- ní. sledku státních politik vyžaduje vypracování analýzy dopadů tohoto opatření na dotčenou skupinu obyvatelstva. Úplné zrušení slev z jízdného ve veřejné dopravě by mohlo výrazně zvýšit již existující socioekonomické nerovnosti v přístupu ke studiu a omezit tak šance uchazečů a studujících zejména ze znevýhodněných socioekonomických skupin, což je v přímém rozporu s cíli České republiky v oblasti vzdělávání. MPSV

Státem nařízené a kompenzované slevy z jízdného ve Neakceptováno. veřejné osobní dopravě považuje Ministerstvo práce a MD si je dobře vědomo faktu, že sociálních věcí za jedno z opatření sociální politiky státu slevy z jízdného nesporně mají vůči vymezeným kategoriím osob, nikoli za „suplování 4 / 28

sociální politiky“, jak je uvedeno na straně 5 předloženého sociální rozměr. Nicméně samy o materiálu. sobě nereflektují sociální potřebNavrhované úsporné opatření se týká především žáků a nost konkrétní osoby. studentů věkové kategorie 6 až 25 let a seniorů. Pokud někteří dopravci slevy zruší nebo výrazně sníží, negativně tím ovlivní jejich finanční situaci a mobilitu. Obzvláště nepříznivý dopad bude mít toto opatření na nízkopříjmové domácnosti s dětmi plnícími povinnou školní docházku, které nemají možnost navštěvovat školu v místě svého bydliště. Navrhovaný postup znamená, že stát bude podporovat pouze jednu skupinu osob (osoby se zdravotním postižením), a to prostřednictvím nařízených a kompenzovaných slev a současně prostřednictvím nepojistné sociální dávky, to je příspěvkem na mobilitu. Přitom jedinou efektivní podporou je důsledné odstranění bariér ve veřejné dopravě.

Současně MD nepovažuje za vhodné, aby případné sociální problémy rodin s dětmi sanoval resort dopravy.

Po technické stránce se doporučuje: na straně 3 materiálu Akceptováno, upraveno v textu (4. Problematika obyčejného jízdného jakožto základu pro výpočet kompenzace) vypustit slovo „sociální“ před slovy „příspěvek na dopravu“, případně uvést, že šlo o dávku státní sociální podpory; a dále zlepšit citaci právních předpisů, neboť názvy jednotlivých předpisů jsou uváděny nejednotně. MPO

Zásadní připomínky: 1. Požaduji materiál doplnit o řešení problematiky Vysvětleno. V případě dopravních nařízených slev, resp. jejich navrhovaného zrušení i u služeb, které jsou předmětem smluv o veřejných službách, dodopravců v oblasti „závazku veřejné služby“ chází skutečně, jak uvádí shodně Odůvodnění i připomínkové místo, k úhradě Materiál s cílem snížení dosud poskytovaných kompenzací kompenzace. Tato kompenzace je v závěru navrhuje zrušení nařízených slev vyjma skupiny v principu stanovena jako rozdíl ZTP, ZTP/P a zřejmě i průvodce ZTP/P. Současně je uve- mezi náklady na zajištění předslužeb, navýšených deno, že „adresně jsou slevy kompenzovány pouze na mětných výkonech, které dopravci realizují mimo závazek veřejné o sjednaný přiměřený zisk, a výnoslužby“. Je tedy zřejmé, že tyto adresné kompenzace by sy z poskytování těchto služeb. nadále nebyly poskytovány všem dopravcům realizujících Výše výnosů není dána pouze výší výkony mimo závazek veřejné služby (tedy mimo objed- jízdného, ale vlivem tvaru pronávku veřejné dopravy ze strany státu, krajů nebo obcí). dukční křivky je ovlivněna i Materiál se nijak nezabývá tím, jakým způsobem by bylo skladbou jízdních dokladů a dosadosaženo toho, aby k odpovídajícímu snížení dotací došlo i ženým množstvím přepravených u dopravců v závazku veřejné služby, kterým zatím, jak je cestujících v jednotlivých tarifních uvedeno „jsou slevy kompenzovány objednatelem jako kategoriích. součást úhrady celkové ztráty z poskytovaných služeb“, V souladu s článkem 1 nařízení EP což skutečně platí v případě státu a většiny krajů, ne všech. a Rady č. 1370/2007 lze uvést, že Vzhledem k tomu, že pokud tyto slevy nebudou státem předmětem tohoto nařízení je nařizovány, neměly by být ani ve smlouvách uzavíraných „definovat, jak mohou příslušné státem kompenzovány, neboť by ve smyslu citovaného orgány v souladu s pravidly práva Rozhodnutí EP a Rady mohlo jít o neoprávněnou výhodu Společenství zasahovat do odvětví či nadměrné poskytnutí kompenzací. Také by mohlo dojít veřejné přepravy cestujících, aby ze strany státu ke dvěma režimům, kdy sice na „komerč- zajistily poskytování služeb, které ních spojích“ slevy nenařizuje a nekompenzuje, ale v jsou mimo jiné četnější, bezpečnějrežimu „závazku veřejné služby“ je objednává a tak i v ší, kvalitnější nebo levnější než 5 / 28

úhradě celkové ztráty zaplatí. To je ovšem proti smyslu služby, které by mohly zajistit navrhovaného opatření s cílem úspor prostředků státního samotné tržní mechanismy.“ rozpočtu. Z toho plyne, že předmětem činVezmeme-li v úvahu, že ve všech oblastech veřejné dopra- nosti příslušných orgánů může být vy převažují dotované „závazky veřejné služby“ nad „ko- a zpravidla také je zajištění služeb merčními linkami“, mohl by být výše popsaný postup s určitou definovanou kvalitou a považován za diskriminační opatření vůči komerční veřej- popřípadě i za určitou cenu, resp. za určitých tarifních podmínek né dopravě. Tento přístup pokládám za nepřípustný. (např. s ohledem na akceptaci tarifu IDS). U objednávaných služeb mají dopravci řadu povinností provozovat je v určité kapacitě, kvalitě a popřípadě i za určitou cenu. Komerčním službám naproti tomu tyto povinnosti nikdo neukládá (pokud stát nestanoví obecná pravidla pro jejich zajišťování např. právě formou Výměru MF). Poskytování těchto služeb podle názoru MD nemůže být v principu diskriminační ve vztahu ke službám v tzv. komerční dopravě mimo závazky veřejné služby. K tomu, aby mohlo dojít k jakékoliv diskriminaci, by dvě služby musely být alespoň potenciálně rovny z hlediska hospodářské soutěže, což ani teoreticky s ohledem na kvalitativní požadavky u veřejných služeb nenastává. Nad rámec uvedené problematiky lze pro vysvětlení doplnit, že příslušné orgány mají (například s ohledem na znění článku 3 odst. 1 a 2 nařízení EP a Rady č. 1370/2007) možnost stanovení určitých tarifních podmínek, a to nikoliv nutně jen formou jednostranného stanovení obecných pravidel, ale i formou zakotvení těchto ustanovení ve smlouvách o veřejných službách. Již nyní některé kraje a obce v linkové dopravě (v MHD pak všechny) objednávají slevy, a to i nad rámec státem nařízených slev. Jedná se především o slevy pro seniory v IDS a železniční dopravě (ve Výměru MF zrušeno k 1. lednu 2012), dále seniory – držitele držitelé průkazů vydaných Ústředním výborem Českého svazu 6 / 28

bojovníků za svobodu, Konfederací politických vězňů ČR, Sdružením bývalých politických vězňů ČR a Ústřední radou Svazu PTPVTNP (ve Výměru MF zrušeno k 1. lednu 2006), bezplatná přeprava dětí nad 6 let či dříve poskytované bezplatné žákovské jízdné. Míra stanovení tarifních pravidel je logicky poněkud rozdílná u jednotlivých smluv o veřejných službách a často úzce souvisí s tzv. dělbou výnosových rizik podle článku 4 odst. 2 nařízení EP a Rady č. 1370/2007. S ohledem na tyto skutečnosti nelze předloženou připomínku přijmout jako věcně důvodnou a proto jí předkladatel nevyhověl. Připomínka byla v rámci projednání vypořádání vysvětlena, nicméně MPO poukázalo na to, že je nutné počítat s konsekvencemi tohoto problému ve vztahu k ÚOHS. 2. Požaduji materiál doplnit o vyčíslení úspor při Vysvětleno. Dle přesvědčení MD promítnutí dopadů zrušení nařízených slev rovným přístu- není možné bránit veřejným subpem i do oblasti „závazku veřejné služby“. jektům v zahrnutí jimi požadovaného rozsahu tarifního závazku do Odůvodnění smlouvy o veřejných službách – Předpokládaný rozsah úspory, až 210 mil. Kč v roce 2014, viz předchozí připomínka. je z hlediska celkového hospodaření státu, resp. z hlediska všech mandatorních sociálních výdajů státu, nevýznamný. Pokud by však dané opatření bylo realizováno rovným přístupem i v oblasti „závazků veřejné služby“ odseparováním částky na slevy v uzavíraných smlouvách, tj. nediskriminačně ke „komerčním spojům“, přineslo by pravděpodobně úspory významně vyšší, a to několikanásobné. 3. Požaduji, aby v materiálu byly řádně vyčísleny dopady jak na jednotlivé skupiny cestujících, zejména pak na studenty středních a vysokých škol, tak současně i na soukromé dopravce a aby byla vypracována kvalifikovaná předpověď dopadu navrhovaného opatření na sociálně slabé domácnosti. Odůvodnění

Neakceptováno. Materiál konstatuje, že podle přesvědčení MD budou slevy z valné části zachovány. Dopad na jednotlivé skupiny cestujících proto bude podle názoru MD zanedbatelný, nicméně jej nelze přesněji vyčíslit.

Rezort průmyslu je pod stálým tlakem nedostatku technicky vzdělaných kvalifikovaných pracovníků. Jejich nedostatek je v mnoha případech i zásadní překážkou rozvoje těchto průmyslových odvětví. MPO připravuje celou sadu opatření v této oblasti. Je zřejmé, že dostupnost technického vzdělání není tak snadná jako v mnoha jiných oborech,

Dopad na soukromé dopravce (respektive dopravce provozující spoje nezahrnuté do závazku veřejné služby) je v materiálu vyčíslen, jedná se o redukci transferu státních prostředků ve

7 / 28

za špičkovým vzděláním je nutné dojíždět na tradiční technické univerzity do Prahy, Brna, Ostravy, příp. Plzně, Liberce, Pardubic. V mnoha případech se jedná právě o spoje veřejné dopravy mimo „závazky veřejné služby“, přičemž z našeho pohledu není důležitá obecná sleva v této kategorii, ale sleva právě pro dojížďku studentů mezi místem trvalého bydliště a sídlem školy. Je otázkou, zda-li úspora vzniklá neuhrazením kompenzace za nařízené slevy vyrovná možné důsledky ve snížení mobility studentů, resp. uchazečů o studium. Zajištění sociálně schůdné přepravy žáků a studentů bylo zatím určitou společenskou prioritou už v kontextu zajistit dostatečně rovné podmínky v přístupu ke vzdělání. Tuto prioritu by měl zabezpečovat stát a není vhodné odkazovat dotčené cestující na rozhodování dopravních podnikatelů. Rozhodnutí o zastavení podpory přepravy žáků a studentů do škol by mělo být jednoznačně obhájeno před veřejností a mělo by platit pro všechny dopravce.

výši cca 210 mil. Kč (v roce 2014). V rámci projednání vypořádání byla připomínka z části vysvětlena. MPO však trvá na tom, že sleva pro žáky a studenty škol nemá být tímto materiálem zrušena. Požaduje, aby i pro školní rok 2013-14 zůstala sleva mezi místem bydliště a místem školy zachována s tím, že během této doby by mělo dojít k projednání problematiky na úrovni MD, MPO, MŠMT a MPSV, které by mělo přinést přijatelné řešení, a to v návaznosti na zpracování dokumentu Koncepce veřejné dopravy, která dle projednávané Dopravní politiky ČR (kapitola 5.3.2) jako návazný strategický dokument „navrhne novou strukturu organizace veřejné dopravy, potřebné legislativní úpravy a návrh financování systému“ s termínem zpracování v gesci MD do 31. 12. 2014. V této otázce je materiál předkládán s rozporem.

Doporučující připomínky: 1.

Doporučuji zvážit ponechání slevy pro děti do 6 let.

Neakceptováno.

Odůvodnění

Zachování jedné ze slev (vyjma Důvodem je to, že děti do 6 let v mnoha případech nepo- slev pro zdravotně postižené) je třebují ani své vlastní sedadlo (při cestování s některými dle názoru MD nesystémové. společnostmi na něj dokonce nemají ani nárok), musí Současně není zřejmé, jak by měla cestovat v doprovodu dospělé osoby (která musí jízdné „přiměřená výše kompenzace“ uhradit) a četnost cestování této kategorie osob je velmi vypadat. nízká. S ohledem na specifiku cestování uvedené kategorie by také měla být vhodně vyjednána přiměřená výše kompenzace s dopravci. 2. Doporučuji zvážit zavedení systému uplatňování slev (především studentských apod.) na základě sociální situace žadatele za předpokladu jednotného systému státní kompenzace.

Neakceptováno.

MD si dovede představit obnovení v roce 2004 zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou Odůvodnění sociální politiky v kompetenci Předkladatel sice atakuje současný stav a konstatuje, že je z MPSV. pohledu zajišťování sociální funkce neefektivní, neboť nerozlišuje sociální potřebnost jednotlivce (tj. umožní čerpání nařízené slevy větší skupině než jen sociálně potřebným), ale současně navrhuje systém stejný, jen přesně opačný, tj. ponechá poskytování slevy plně na dopravci (tj. vetší skupině včetně sociálně potřebných čerpání nařízené 8 / 28

slevy nezaručí). ÚV ČR Zásadní obecná připomínka: Zmocněnkyně vlády pro lidská Předložený návrh počítá s účinností od 1. července 2013 se práva zrušením všech nařízených slev ve veřejné osobní dopravě, s výjimkou slev pro osoby se zdravotním postižením a jejich průvodce, které jsou uloženy zákonem. Přestože chápu záměr předkladatele hledat úspory ve veřejných výdajích, považuji zamýšlené řešení v této době za nanejvýš problematické. Jsem toho názoru, že zrušením slev může být v konečném důsledku ohroženo právo na vzdělávání žáků a studentů ze sociálně slabých rodin. Podle čl. 26 Všeobecné deklarace lidských práv má „každý právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátcích a základních stupních. Základní vzdělání má být povinné.“ Podle čl. 13 odst. 2 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech smluvní strany uznávají, že: „a) základní vzdělání bude povinné a svobodně přístupné pro všechny; b) středoškolské vzdělání ve svých různých formách, zahrnujíc v to technické a odborné středoškolské vzdělání, bude všeobecně umožněno a zpřístupněno pro všechny všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání; […]“ Také podle čl. 28 odst. 1 písm. a) Úmluvy o právech dítěte mají smluvní strany povinnost zavést pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání. Výbor OSN pro práva dítěte je přitom toho názoru, že tento článek se netýká jen školného, ale také „skrytých“ nákladů, jako jsou poplatky za uniformy, učebnice či jízdné (viz např. odst. 73 závěrečných doporučení Výboru OSN pro práva dítěte adresovaných Kolumbii, CRC/C/COL/CO/3). Podle čl. 28 odst. 1 písm. b) Úmluvy mají smluvní strany mj. povinnost činit střední vzdělání přijatelné a dostupné pro každé dítě. V neposlední řadě jsou také podle čl. 28 odst. 1 písm. e) smluvní strany povinny přijímat opatření k podpoře pravidelné školní docházky a ke snížení počtu těch, kteří školu nedokončí. Relevantní jsou i ustanovení dalších pro Českou republiku závazných pramenů mezinárodního práva, namátkou čl. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod či čl. 10 Evropské sociální charty . I Listina základních práv a svobod uvádí ve svém čl. 33 odst. 1, že „každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.“ Dále pak Listina v odst. 2 zakotvuje právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Podle Komentáře k Listině 9 / 28

Neakceptováno. MD si dovede představit obnovení v roce 2004 zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou sociální politiky v kompetenci MPSV.

základních práv a svobod z pera E. Wagnerové, V. Šimíčka, T. Langáška, I. Pospíšila a dalších se otázka přístupu ke vzdělání týká i překážek, které „neměly v první fázi ambici do práva na vzdělání zasáhnout (kupříkladu otázka financování dopravy do školy – srov. nález Pl. ÚS 17/94)“. V České republice existuje přibližně 400 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije na 100 tisíc obyvatel, kteří jsou až na výjimky dlouhodobě nezaměstnaní, předlužení a nízkokvalifikovaní. Právě sociálně vyloučené lokality jsou přitom územím s problematickou návazností na okolní infrastrukturu. Zkušenosti Agentury pro sociální začleňování Úřadu vlády ukazují, že otázka výše cestovného dětí bývá jedním z hlavních důvodů při rozhodování rodičů o tolerování absence dětí v základních školách a bývá i důvodem, proč děti ze sociálně slabých rodin nepokračují ve vzdělávání na středních školách. Zrušení státem nařízených slev jízdného by mohlo vést k ještě horší situaci ve školní úspěšnosti dětí a kvalifikaci obyvatel hůře dostupných území. Vzhledem k tomu, že dle čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je školní docházka povinná, je nezbytné, aby stát vytvořil odpovídající podmínky pro její uskutečňování, a to včetně finanční podpory pro dopravu do škol. Návrh sice upozorňuje, že zrušení nařízených slev v cenovém věstníku nemusí automaticky znamenat jejich neposkytování, neboť bude vždy záležet na dohodě veřejných objednatelů s poskytovateli veřejné dopravy, případně na rozhodnutí komerčních dopravců, je však třeba objektivně říct, že rozsah doposud poskytovaných slev nebude zachován. Z tohoto důvodu je nezbytné zapracovat sociální kompenzace související s dopravou do škol do relevantních sociálních zákonů – zákona o pomoci v hmotné nouzi, případně zákona o státní sociální podpoře. S návrhem v předložené podobě tedy nemohu souhlasit. Obecná doporučující připomínka: Jak vyplývá z předloženého materiálu, nastavená metodika pro výpočet kompenzace za poskytované slevy neodráží skutečně vynaložené náklady dopravců na poskytnuté slevy a umožňuje v řadě případů získávat kompenzace vyšší. Proto doporučuji upravit metodiku tak, aby odrážela skutečný stav, čímž by došlo dle odhadu Ministerstva dopravy k úspoře cca 20–25 %. ÚV ČR Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Zásadní obecná připomínka Předložený návrh počítá s účinností od 1. července 2013 se zrušením všech nařízených slev ve veřejné osobní dopravě, s výjimkou slev pro osoby se zdravotním postižením a jejich průvodce, které jsou uloženy zákonem.

Akceptováno. Metodika výpočtu kompenzací již upravena byla (č.j. 1/2013-410-TAR/1 ze dne 7. února 2013). Do materiálu byla tato informace doplněna.

Neakceptováno.

MD si dovede představit obnovení v roce 2004 zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou sociální politiky v kompetenci Přestože chápeme záměr předkladatele hledat úspory ve MPSV. veřejných výdajích, považujeme však zamýšlené řešení v této době za nanejvýš problematické. Zrušení slev totiž bude mít negativní dopady zejména na rodiny s nezaopat10 / 28

řenými dětmi, kterým s největší pravděpodobností podstatně vzrostou náklady související s dopravou žáků a studentů do škol. Vzhledem k nárůstu zatížení rodin souvisejícím se zvyšováním cen energií, deregulaci nájmů a zvýšení DPH, se domníváme, že není vhodné v současné době dále zvyšovat jejich náklady. Návrh sice upozorňuje, že zrušení nařízených slev v cenovém věstníku nemusí automaticky znamenat jejich neposkytování, neboť bude vždy záležet na dohodě veřejných objednatelů s poskytovateli veřejné dopravy, případně na rozhodnutí komerčních dopravců, je však třeba objektivně říct, že rozsah doposud poskytovaných slev nebude zachován. Z tohoto důvodu by bylo nezbytné zapracovat sociální kompenzace související s dopravou do škol do relevantních sociálních zákonů – zákona o pomoci v hmotné nouzi, případě zákona o státní sociální podpoře. Jak vyplývá z předloženého materiálu, nastavená metodika pro výpočet kompenzace za poskytované slevy, neodráží skutečně vynaložené náklady dopravců na poskytnuté slevy a umožňuje v řadě případů získávat kompenzace vyšší. Proto doporučujeme upravit metodiku tak, aby odrážela skutečný stav, čímž by došlo dle odhadu Ministerstva dopravy k úspoře cca 20–25 %.

Akceptováno. Metodika výpočtu kompenzací již upravena byla (č.j. 1/2013-410-TAR/1 ze dne 7. února 2013). Do materiálu byla tato informace doplněna.

HospodářObecná zásadní připomínka k materiálu ská komora Hospodářská komora ČR zásadně odmítá zrušení povinČR nosti poskytovat slevy z jízdného a návazné povinnosti státu tyto slevy kompenzovat.

Neakceptováno. MD nevidí důvod k tomu, aby došlo k redukci spojů v objednávce veřejných služeb. V tomto segmentu se prakticky nic nemění, pouze dochází k tomu, že objednatelé mají volnost ve sjednání slev z jízdného dle svých představ a finančních možností. Není však reálné, že by kraje, obce nebo stát sjednali s dopravci větší objem slev a tak byli nuceni omezit rozsah objednávaných spojů. To nakonec mohli učinit již nyní. Naopak případnou redukcí slev může objednatel získat prostředky k tomu, aby mohl do objednávky zařadit další spoje, které by již v rámci komerční dopravy nebyli dopravci ochotni provozovat.

Odůvodnění Zrušení státem nařízených slev a jejich kompenzací dojde jednoznačně k další redukci rozsahu hromadné dopravy, ať už v závazku veřejné služby v dopravní obslužnosti území krajů, měst a obcí nebo v komerční dopravě. To nutně povede zejména k následujícím negativním důsledkům: • Obyvatelstvo výrazně omezí své cesty prostředky hromadné dopravy a přesune se do prostředků individuální dopravy. Infrastruktura krajů, měst a obcí není na tuto změnu připravena a zrušení nařízených slev pravděpodobně přinese v konečném důsledku veřejným rozpočtům podstatně vyšší ztráty než je jejich každoroční kompenzace. • V některých případech dojde k přesunu cestujících k dopravcům, kteří slevy nezruší a budou je poskytovat na úkor svého hospodaření. Pokud však tito dopravci budou slevy i nadále poskytovat, bude to nutně na úkor obnovy vozového parku, komfortu cestujících a bezpečnosti provozu.

K 1. odrážce - MD je přesvědčeno, že nenařizování slev nepovede k jejich plošnému zrušení.

Ke 2. odrážce – pokud dojde k přesunu k dopravcům, kteří slevy • Zachováním slev po dohodě s kraji, městy a obcemi v ponechají, potom tito dopravci přepravním systému v dopravní obslužnosti dojde k vý- nepochybně budou mít vyšší tržby. 11 / 28

padku výnosů z kompenzace poskytnuté MD ČR. Bude následovat zvýšení požadavků dopravců na úhradu ztráty. Vzhledem k tomu, že jsou veřejné rozpočty objednatelů již tak napjaté, dojde spíše ke snaze výrazně redukovat dopravní obslužnost.

Proto nepovažujeme obavy o nutnosti omezování obnovy vozového parku za opodstatněné.

Ke 3. odrážce – na prostředky v systému dopravy v závazku • Zhoršení životního prostředí – cestující, např. studenti nemá navrhované opatření vliv. nedosáhnou na plné ceny jízdenek a podíl této význam- Obava o redukci objednávané né skupiny cestujících se přesune na ekologicky málo dopravy je tak neopodstatněná. vhodnou silniční dopravu, naopak na ekologické želez- Ke 4. odrážce a následnému textu nici cestujících ubude. – viz reakce na 1. odrážku. Zrušením poskytovaných slev ve veřejné dopravě dopadne nejvíce na nejslabší skupiny obyvatel a uživatelů VHD. Dopadne na rodiny, které bydlí na venkově a děti musejí dojíždět do základní školy a musely by hradit plné jízdné. Pokud dítě musí cestovat s přestupem, vynaloží až o 300% více nákladů na jednu cestu. Příklad: Dnes platí 3 Kč z domova do místa přestupu, a z místa přestupu do místa školy další 3 Kč, celkem 6Kč. Po zrušení slev by v nejhorším případě muselo platit 2 x 10 Kč což je o 14 Kč více na jednu cestu. Zrušení slev pro děti do 6ti let dopadne na rodiny s malými dětmi, kteří cestují k lékaři, nebo jen tak na výlet. Chtít, aby dítě od narození platilo plné jízdné je nemorální. Konkrétní zásadní připomínky k návrhu 1.

Připomínka k 1. odst. části 2 (str. 1 - 2)

Zásadně odmítáme, aby se dané opatření týkalo jen dopravy mimo závazek veřejné služby. Materiál se nijak nezabývá tím, jakým způsobem by vláda zajistila, aby k odpovídajícímu snížení dotací došlo i u dopravců v závazku veřejné služby. To je jeden z důvodů, proč s ním nelze souhlasit. Odůvodnění: Materiál je koncipován jednostranně s účinkem pouze na komerční dopravce. Ignoruje tyto základní skutečnosti: • monopolizaci trhu danou jednak postavením akciové společnosti České dráhy v železniční osobní dopravě, jednak, a to ve všech oblastech veřejné dopravy, převahou dotovaných závazků veřejné služby nad komerční dopravou, • chybějící nástroje kontroly přiměřenosti dotací do závazku veřejné služby. Hlavní efekt navrhovaného opatření tedy postihuje výhradně komerční veřejnou dopravu a lze v něm spatřovat další prvek potlačování a diskriminace komerční dopravy (návrhy na potlačení této dopravy jsou mj. obsaženy i v současném návrhu nové dopravní politiky na léta 2014 2020). Pokud by mělo být dané opatření chápáno jako nediskrimi12 / 28

Neakceptováno. Viz vypořádání zásadní připomínky MPO č.1.

nační, předpokládalo by např. adekvátní snížení dotace ze státního rozpočtu do dálkové osobní železniční dopravy, a kromě toho i snížení příspěvku ze státního rozpočtu poskytovaného každoročně krajům na úhradu závazku veřejné služby v osobní dopravě, a to v rozsahu připadajícím na odbourání podpory žákovského a studentského jízdného. 2. slev

Připomínka k tab. 1 – Rozsah státem nařízených Neakceptováno. MD souhlasí s myšlenkou sjednocení slev. Navrhujeme sjednotit výši státem nařízených slev a pod- V minulosti se MD o takovéto mínky jejich přiznávání mezi jednotlivými základními sjednocení opakovaně pokoušelo. kategoriemi veřejné dopravy (železniční, silniční linková, Nekompatibilita slev je důsledkem městská hromadná doprava vč. příměstské dopravy - MHD obtížného hledání kompromisů a IDS, a to bez ohledu na to, zda jde o komerční dopravu a mezi zájmy dopravců, cestujících a objednatelů veřejných služeb (kteří závazek veřejné služby). hradí ztrátu ze služeb). Sjednocení Odůvodnění: znamená pro některé zúčastněné Současná nejednotnost výše státem nařízených slev je zisk, pro některé ale ztrátu. Souskutečně neodůvodněná a v některých případech (vyšší časný návrh ponechává toto nastaslevy na železnici než v ostatních systémech) je dokonce vení na dopravci nebo objednateli reliktem centrálně plánovaného hospodářství. Navíc je i služeb dle jejich potřeb a možnosneracionální, neboť v mnoha případech se tyto systémy tí. překrývají (působnost železnice i linkové dopravy v rámci Pro doplnění – v železniční dopraMHD i IDS). vě je vyšší sleva než v autobusové dopravě pouze u rodičů dojíždějících za dětmi umístěnými v ústavech, což je však naprosto marginální záležitost (viz tabulky 1 a 2). 3. Připomínka k části 4 - Problematika obyčejného Akceptováno. Metodika výpočtu jízdného jakožto základu pro výpočet kompenzace kompenzací již upravena byla (č.j. Navrhujeme, aby napříště byly žákovské a studentské slevy 1/2013-410-TAR/1 ze dne 7. února odvozovány nikoliv z tzv. obyčejného jízdného, nýbrž z 2013). Do materiálu byla tato jízdného obvyklého. Za tímto účelem však bude nutné informace doplněna. připravit objektivní a funkční mechanismus zjišťování roční obvyklé ceny dosahované dopravcem v osobní dopravě (např. vztažený na skutečně realizovaný osobokilometr). Rovněž navrhujeme přijmout opatření, která přinutí dopravce, kteří si kompenzaci vypočítávají z vyšší ceny jízdenky, než je skutečná sleva, aby takto nečinili. Např. dopočítáním ztráty z jízdenky opačným postupem, zpřísnění kontrolního algoritmu na portálu CIS. Odůvodnění: Pokud dopravce (lhostejno, zda v závazku veřejné služby či mimo něj) poskytuje komerční slevu, je to jeho vlastní obchodní rozhodnutí a není důvod toto rozhodnutí pokrývat státní dotací. Zvýšení administrativní zátěže dopravců pro účely zajištění lepší kontroly prostřednictvím CIS bude minimální. Každý dopravce využívá elektronické odbavovací strojky. Veške13 / 28

rý software pro vyhodnocení dat z jízdenek umí export pro vyhodnocení slev pro portál CISnet, dále dopravci v ZVS v jedné dávce nahrávají i jízdenky, které po dopravci požaduje objednatel. Na vyhodnocení slev je přizpůsoben i systém AMSBUS, který byl upraven k 1. 1. 2010. 4.

Připomínka k částem 5 a 6

Materiál počítá s tím, že navrhovaným opatřením na úkor komerčních poskytovatelů veřejných služeb v dopravě dojde k úspoře veřejných prostředků v hodnotě zhruba 210 mil. Kč (rok 2014), přičemž spoléhá na to, že komerční dopravci v nějaké míře poskytnou slevy sami. Zásadně odmítáme koncepci, kdy se objektivní veřejný zájem má realizovat na úkor soukromého podnikání. To nelze připustit, a už proto je třeba materiál v navrhované podobě odmítnout. Odůvodnění: Zajištění sociálně schůdné přepravy žáků a studentů bylo dosud určitou společenskou prioritou už v kontextu zajistit dostatečně rovné podmínky v přístupu ke vzdělání. Tuto prioritu, pokud má nadále své místo, má zabezpečovat stát a není morální ji přenášet na bedra dopravních podnikatelů, jak navrhuje předkládaný materiál. Pokud se tedy vláda rozhodne, že již nehodlá přepravu žáků a studentů do škol podporovat, měla by to otevřeně přiznat veřejnosti a nezaplétat do toho vůli nebo nevůli dopravních podnikatelů, což lze označit za nepříliš důstojný alibismus.

Neakceptováno. Rozhodnutí o poskytnutí slevy je čistě na příslušném dopravci, MD dopravcům nijak nepodsouvá jakousi „morální povinnost“ slevy nadále přiznávat. Podle přesvědčení MD je v obchodním zájmu dopravce slevy poskytnout, neboť tak zabrání odchodu cestujících ze systému veřejné dopravy (nebo k omezení svých cest za fakultativními účely). V současnosti poskytované komerční slevy (u dopravců provozujících komerční spoje) jsou jasným důkazem toho, že poskytování slev z jízdného může být nástrojem pro zvyšování tržeb dopravce. Stejně tak nám není známo, že by někdo jakkoliv nutil poskytovat studentům slevy např. při návštěvě kina či jiných volnočasových aktivit, což je dnes běžná praxe.

Předpokládaný rozsah úspory (210 mil. Kč) je z hlediska celkového hospodaření státu nepříliš významný, zejména vzhledem k nízké schopnosti vlády postarat se o úspory výdajů ve státní administrativě, včetně administrativy ministerstva dopravy. Svaz dopra- 1. Rozhodnutí Ministerstva dopravy zcela neposkytovy ČR vat (nenařizovat) slevy bude mít výrazný sociální a finanční dopad do rozpočtu, zejména „mladých" rodin. Pro nízkopříjmové rodiny s dětmi bude znamenat zrušení slev na dopravu pro studenty i omezující prvek při výběru školy. Celkově bude znamenat toto opatření rozšíření individuální dopravy na úkor dopravy veřejné, se všemi dopady, zejména na životní prostředí, zvýšení intenzity provozu na pozemních komunikacích aj.

Neakceptováno. MD je přesvědčeno, že k plošnému rušení slev nedojde, a tak nehrozí zásadní dopad na rodiny s dětmi, ani na systém veřejné dopravy.

2. Samostatnou problematikou je nařizování odlišné výše slev pro jednotlivé dopravní systémy. Tento přístup situaci spíše komplikuje a znepřehledňuje. Stávající struktura skupin cestujících s nárokem na slevy, vyplývající z historického vývoje, je již přežitá a je vhodná doba na její aktualizaci, případně redukci podle současných potřeb, ale ne na zrušení.

Neakceptováno. MD souhlasí s tvrzením SD ČR, že nejednotnost v nařízených slevách je nevyhovující. Namísto snahy o další sjednocení, což se již v minulosti ukázalo jako velmi obtížně dojednatelný kompromis, MD navrhuje upuštění od regulace a tedy ponechání nastavení slev na dopravci popř. objednateli veřejných služeb.

14 / 28

3. Poskytované slevy jsou i určitým typem sociální politiky státu. V minulosti existoval tzv. sociální příspěvek na dopravu, který přesně stanovil oprávněného adresáta. Je na zvážení, zda rozsah kompenzací místo zrušení nesnížit, např. výrazným omezením kompenzace pro studenty (možnost snížení horní věkové hranice z nynějších 26 let), kteří v roce 2012 vyčerpali 46 % z celkové výše kompenzace.

Neakceptováno. Redukce slevy pro studenty by sice vedla k dílčí redukci výdajů na kompenzace, záměrem MD však je slevy nadále nenařizovat. Ponechání jedné ze slev by tak bylo nesystémové.

4. Samozřejmostí je u všech typů kompenzací zpřísnit Akceptováno. MD plánuje do jejich podmínky a zejména kontrolu a to i ze strany minis- budoucna zpřísnit kontrolu vykaterstva. V současné době jsou k dispozici odbavovací zování ztráty dopravců. systémy s datovými výstupy umožňujícími předložení prokazatelných výstupů pro čerpání kompenzace. Jsme připraveni aktivně se podílet jak na tvorbě systému sjednocení výše slev, tak na způsobu jejich vyhodnocení a kontroly s využitím Celostátního informačního systému jízdních řádů (CIS JŘ) a odpovídajících informačních technologií. 5. Zrušením kompenzací od 1.7.2013 přestanou dopravci poskytovat slevy v rozsahu daném Výměrem Ministerstva financí č.01/2013. Pokud budou jednotliví dopravci slevy nadále poskytovat, bude to pravděpodobně v podstatně omezeném rozsahu. To znamená další „roztříštění" poskytovaných slev, které bude mít také negativní vliv na informovanost, odbavování cestujících a ještě více nepřehlední cenu za jízdné pro jednotlivé kategorie a oblasti.

Vzato na vědomí. MD se však s tímto názorem neztotožňuje. K zamezení roztříštění poskytovaných slev je MD připraveno ve spolupráci se zástupci dopravců, krajů a obcí projednat a vydat metodiku s doporučením rozsahu slev pro příslušné skupiny cestujících.

Z výše uvedených důvodů jsme proti plošnému zrušení Vzato na vědomí státem nařizovaných slev. Doporučujeme zachování zejména pro žáky a studenty s redukcí horní věkové hranice a současně doplnění podmínek pro uplatnění kompenzace a ze strany MD jejich důslednou kontrolu. Liberecký kraj

Zásadní připomínky: 1. Řešení problematiky slev jízdného ve veřejné osobní dopravě v podobě navržené v předloženém materiálu (formou téměř úplného uvolnění regulace) je pro Liberecký kraj nepřijatelné především z důvodu očekávaných důsledků: Akceptováno. MD je připraveno a. Rozpad celostátní jednotnosti v poskytování slev vy- ve spolupráci se zástupci dopravbraným kategoriím cestujících – zůstalo by na libovůli ců, krajů a obcí (a případně též dopravců a orgánů zastřešujících jednotlivé integrované MF) projednat a vydat metodiku dopravní systémy (IDS) zda a jaké slevy vybraným ka- s doporučením rozsahu slev pro tegoriím cestujících poskytnou, což by postupem času příslušné skupiny cestujících. mohlo vést k diametrálně odlišným přístupům, naprosté nepřehlednosti a nejistotám pro cestující, zejména by bylo ohroženo poskytování dostatečných slev pro děti. b. Ohrožení systému dálkové autobusové dopravy provozované mimo závazky veřejné služby – zatímco nyní je tento systém stabilizován díky proplácení nařízených slev do takové podoby, že se obejde bez dalších kompenzací (udrží se komerčně) a může i vhodně napomáhat zajištění regionální dopravní obslužnosti, nově by 15 / 28

Neakceptováno. MD připouští, že ukončení kompenzace slev (nikoliv však samotné zrušení nařízených slev) může mít negativní dopad na ekonomiku některých komerčních linek či spojů.

ekonomika mnohých takových linek přestala být udržitelnou a dopravci by pak takové linky redukovali, či žádali o kompenzace po krajích či obcích, Liberecký kraj přitom již dlouhodobě a opakovaně upozorňuje na nutnost regulace dálkové autobusové dopravy ze strany státu, která by přinesla její stabilizaci a narovnání podmínek s dálkovou dopravou železniční – vybraná spojení nahrazující chybějící dálkové vlakové spoje (např. Praha – Liberec) řešit autobusovými linkami v objednávce státu, která by přitom nemusela nutně znamenat další výdaje státu – při udělení regulovaného výsadního práva vybranému dopravci (na určité relaci) by bylo možné dosáhnout i nulové potřeby kompenzace při zachování přijatelných cen jízdného, při současném zabránění vzniku živelného či nárazového konkurenčního boje mezi dopravci (příkladem je opět problematika relace Praha – Liberec v posledních cca 10 letech).

Možnost zajišťovat veřejné služby i v dálkové autobusové dopravě byla ze strany MD reálně zvažována na relacích, kde železniční infrastruktura není schopna zajistit odpovídající dopravní služby (Praha-Liberec, Praha-Karlovy Vary apod.). Dálková autobusová doprava je však na těchto relacích provozována dopravci na komerční riziko a je v principu (s výjimkou zcela špičkových časů, kdy dochází k odmítání cestujících) plně funkční. Otevření možnosti zadávat veřejné služby v přepravě cestujících v dálkové autobusové dopravě by nesporně vedlo ke zvýšení tlaku trhu na poskytování subvencí i v této oblasti, a to je pro MD nepřijatelné. Přínosy z tohoto otevření možnosti objednat dálkové silniční spoje by nevyvážily toto riziko, proto se MD rozhodlo uvedenou možnost nepodpořit.

c. Zesílení nerovného postavení dálkové železniční a autobusové dopravy – zatímco dálková železniční doprava je na drtivé většině linek provozována v závazku veřejné služby státu a omezením systému nařízených slev by se její financování příliš nezměnilo, u dálkové autobusové dopravy, provozované naopak na drtivé většině linek mimo závazky veřejné služby, tvoří kompenzace nařízených slev podstatnou část tržebních příjmů a její výpadek by řadu linek a spojů existenčně ohrozil, přičemž nelze doufat, že by se našli objednatelé, kteří by hrazení kompenzace převzali – zejména s ohledem na obvykle mezikrajský charakter zajišťovaných spojení a s ohledem na již tak velmi napjaté rozpočty krajů na dopravní obslužnost; přitom je také zřejmé, že problém s příliš strmým růstem požadavků na kompenzaci nařízených slev je především u nedotované dálkové železniční dopravy (zejména na relaci Praha – Ostrava) a výše kompenzací u dálkové autobusové dopravy narůstá jen mírně, přiměřeně inflačnímu vývoji, znamená to tak také, že tímto omezením regulace slev fakticky doplatí na rozvoj konkurence v dálkové železniční dopravě, který s dálkovými autobusy nesouvisí.

Neakceptováno. Dle souhrnu statistických výkazů Dop (MD) 204 tvoří kompenzace slev cca. 7% příjmů dopravce na „nedotovaných“ výkonech, což nelze označit za podstatnou část příjmů. Tím nicméně MD nechce bagatelizovat dopad na tyto dopravce – dopravci provozující (pouze nebo převážně) nedotované linky (spoje) jistě výpadek kompenzací pocítí.

2. Liberecký kraj dlouhodobě prosazuje sjednocení nařízených slev u jednotlivých druhů veřejné dopravy, sjednocení formou jejich zjednodušení pouze na slevy pro zdravotně postižené (garantované zákonem č. 329/2011 Sb.) je ale příliš velké zjednodušení, stát by si měl zachovat možnost regulace nařízených slev alespoň u nejzáklad-

Neakceptováno.

16 / 28

Je pravda, že podíl veřejných služeb a komerčních spojů je v autobusové a železniční dopravě značně odlišný. Rozsah komerčně provozovaných vlaků má však v dohledné budoucnosti citelně růst.

V minulosti se MD opakovaně pokoušelo o sjednocení v oblasti výše a rozsahu nařízených slev. Jejich nekompatibilita je důsledkem obtížného hledání kompromi-

nějších kategoriích jízdného, jednotně pro všechny dopravce/druhy dopravy, s tím, že výše nařízená minimální procentní výše slevy ze základního/obyčejného jízdného by se u těchto kategorií případně mohla měnit (v závislosti na možnostech státu nařízené slevy kompenzovat), kromě slevy pro zdravotně postižené by měly být zachovány/upraveny ještě tyto slevové kategorie: a. děti do 6 let

sů mezi zájmy dopravců, cestujících a objednatelů veřejných služeb (kteří hradí ztrátu služeb). Sjednocení znamená pro některé zúčastněné zisk, pro některé ale ztrátu. Současný návrh ponechává toto nastavení na dopravci nebo objednateli služeb dle jejich potřeb.

b. děti 6-15 let (zvážit do této kategorie sloučit i žáky do MD je nicméně připraveno ve 15 let) spolupráci se zástupci dopravců, c. studenti 15-26 let (s dokládáním soustavné přípravy na krajů a obcí (a případně též MF) budoucí povolání) projednat a vydat metodiku d. senioři od 70 let (či od jiného věku, ale vždy jednotně s doporučením rozsahu slev pro příslušné skupiny cestujících. pro celou ČR a všechny druhy dopravy) (sleva by se přitom nemusela automaticky vztahovat i na předplatné jízdné – to by bylo ponecháno na objednatelích veřejné dopravy, resp. orgánech stanovujících ceny jízdného v IDS – kraje, obce, Ministerstvo dopravy). Liberecký kraj nesouhlasí s jedním z uvedených odůvodnění omezení regulace, spočívajícím ve zkreslování výpočtů kompenzace stanovením příliš vysokého základního jízdného a následného poskytování řady komerčních slev nad rámec slev nařízených státem – tento problém je řešitelný ve smyslu postupu, který je v materiálu popsán (výpočet kompenzace dle skutečné/obvyklé ceny jízdenky zaplacené cestujícím) a který bude, jak je v materiálu uvedeno, aplikován při výpočtu kompenzací hrazených státem v letošním roce (dokud nedojde ke změně). Plzeňský kraj (+ plzeňský organizátor veřejné dopravy POVED s.r.o.)

Neakceptováno. Případné zrušení Požadujeme slevy zachovat. Dopravci mají částku určenou slev dopravcem (či krajem) neznamená automaticky zvýšení na dorovnání slev jako součást dotace k tržbám. V případě zrušení slev dopravce tuto částku nikdy z dotací neuvolní a tržeb dopravce a tedy i snížení jeho ztráty. Současně je potřeba nevrátí kraji. konstatovat, že případné zvýšení tržeb a tedy snížení ztráty dopravce se projeví ve zúčtování objednatelem uhrazených záloh dotace (kompenzace). Zásadní připomínka:

Dále je kategorie žáků, studentů pro veřejnou dopravu atraktivní. Dle průzkumů ve veřejné dopravě jezdí cca 50 % cestujících s touto slevou na předplatné. V případě omezení slev doporučujeme slevy ponechat alespoň na předplatném (omezit slevy pro jednotlivé jízdné). Karlovarský kraj

Akceptováno. Metodika výpočtu kompenzací již upravena byla (č.j. 1/2013-410-TAR/1 ze dne 7. února 2013). Do materiálu byla tato informace doplněna.

Neakceptováno. Zachování jedné ze slev (vyjma slev pro zdravotně postižené) je dle názoru MD nekoncepční.

Dvě zásadní připomínky. Jedna je v rovině vzniku disharmonie poskytovaných slev (I.) a druhá je v oblasti sociální problematiky (II.). Ad I.) Z rozboru problematiky státem nařízených slev z jízdného Vzato na vědomí. Toto riziko ve veřejné osobní dopravě přiložené k předkládací zprávě a skutečně existuje. Bude na do17 / 28

z předkládací zprávy samotné vyplývá, že hlavním motivem Ministerstva dopravy je sledování jediného cíle a to „ušetřit“. Karlovarský kraj má za to, že se tak má stát na úkor „klidovému“ zavedenému stavu slev ve veřejné dopravě. Kraje mají dopady státem nařízených slev zakomponovány v úhradě stávající prokazatelné ztráty. V celém systému veřejné dopravy však existuje značná část případů, kdy na jedné trati či lince jsou v rámci závazku veřejné služby provozovány vybrané vlaky a spoje, avšak vedle nich jsou provozovány další, které jsou však „komerčního“ rázu. Pokud by tedy došlo ke zrušení systému jednotných slev, které jsou v té minimální podobě definovány státem prostřednictvím zákona o cenách resp. cenového věstníku MF ČR, dojde v mnoha případech k poměrně zásadnímu problému s identifikací cestujícími, zda se na ně na tom či onom autobusovém spoji či vlaku sleva vztahuje či nikoliv. Budou moci nastávat situace, kdy např. sedmiletý žák cestující ze základní školy bude muset rozlišovat, že např. u spoje ze školy ve 14:15 je objednatelem kraj a může uplatnit slevu, ale spoj v 15:10 je komerční a slevu nedostane.

pravci, zda zachová slevu i na části linky/spoje (případně jednotlivých spojích) nezařazené do závazku veřejné služby, nebo např. označí spoje či jejich části v jízdním řádu tak, aby cestující byl informován o tom, že v daném úseku (na daných spojích) slevy poskytovány nejsou nebo jsou poskytovány v jiném rozsahu. Řešení je to technicky a organizačně realizovatelné, i když samozřejmě není z pohledu komfortu využití veřejné dopravy vítané.

Kraje problém s úhradou ztrát ze žákovského jízdného vyřešily tím, že jí zahrnuly pod běžnou prokazatelnou ztrátu a příslušným způsobem si upravily i své rozpočty. Se slevou a jejím zachováním tedy počítají. Kraje by však musely pravděpodobně povinnost slev dodatečně zahrnout do svých smluv o závazku veřejné služby. Doposud to nebylo zapotřebí, neboť povinnost slev vycházela ze zákona o cenách resp. z cenového věstníku MF ČR. Pokud se krajům nepodaří povinnost slev sesmluvnit a povinnost zanikne, pak dopravci budou moci přistoupit k tomu, že někteří slevy dále poskytnou a někteří slevy zruší. Tím pádem sice u některých dopravců stoupnou dosažené tržby, ovšem v dopravních systémech vznikne u jízdného velký chaos. Pokud navíc vezmeme v potaz, že 60 či 70 % veškerých cestujících v závazkové dopravě tvoří žáci a studenti a pokud tito cestující resp. jejich rodiče zjistí, že po zrušení slev se jim využívání veřejné dopravy již nevyplácí, pak takový postup může zásadním způsobem ohrozit i objem tržeb, kterých dosahují stávající závazkoví dopravci doposud. To může mít fatální dopad na celý systém dopravní obslužnosti.

Vzato na vědomí, poskytování slev bude pravděpodobně potřeba ve smlouvách zohlednit (dodatek ke stávajícím smlouvám).

MD je každopádně připraveno ve spolupráci se zástupci dopravců, krajů a obcí (a případně též MF) projednat a vydat metodiku s doporučením rozsahu slev pro příslušné skupiny cestujících.

MD je přesvědčeno, že nenařizování slev nepovede k jejich plošnému zrušení. Proto ani nepředpokládá významné omezení zájmu o veřejnou dopravu s dopadem na tržby dopravců.

Z důvodů nedomyšleného řešení a hrozícího chaosu v systému slev Karlovarský kraj nedoporučuje zrušení státem nařízených slev a navrhuje zachování stávajícího bezproblémového stavu. Ad II.)

Neakceptováno. MD si dovede Zavedení „žákovského jízdného“ v roce 2004 předcházelo představit obnovení v roce 2004 zrušení sociálního příspěvku na dopravu dle usnesení vlády zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou sociální politič. 624/2003. ky v kompetenci MPSV. Další zatížení rodin novými výdaji na dopravu dětí do škol se zcela jistě promítne do dalšího prohloubení již stávají18 / 28

cích problémů, kdy již za současné situace Karlovarský kraj disponuje podloženými informacemi od dopravců na Toužimsku a Žluticku, stejně tak i od ředitelů škol z těchto oblastí, že se běžně stává, že týden před termínem vyplácení sociálních dávek řada rodin přestává své děti posílat do škol, neboť není v jejich možnostech zaplatit jim příslušné jízdné. A toto jízdné je přitom „slevové“. Je naprosto zřejmé, že zrušení „žákovského jízdného“ bez patřičných recipročních úprav v systému státní sociální podpory způsobí prohloubení neschopnosti dětí z ekonomickosociálně slabých rodin řádně se vzdělávat. Takové opatření bude v důsledku znamenat další snížení možnosti uplatnění těchto dětí na budoucím trhu práce a de facto se tímto předurčuje a buduje jejich budoucí „chudoba“ a přímá závislost na státu a systému státní sociální podpory. Zrušení „žákovského jízdného“ nejen že prohloubí stávající ekonomické problémy nízkopříjmových rodin, ale bude s největší pravděpodobností generovat rozšíření ekonomické nedostatečnosti na další rodiny, které jsou nyní s rodinnými výdaji „na hraně“, neboť zrušení pětadvaceti až padesátiprocentních slev bude reálně představovat zdražení dopravy např. dětí do 15-ti let o 100 %. Karlovarský kraj má za to, že případné důsledky zamýšleného zrušení systému slev zejména „Žákovského jízdného“ může mít natolik závažné společensko-ekonomické a sociální důsledky, že není možné spoléhat na shovívavost dopravních společností a doufat, že dopravci skutečně slevy ponechají. Z tohoto důvodu Karlovarský kraj navrhuje, aby byl vládní návrh k problematice státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě rozšířen v návrhu usnesení o odstavec IV., který by zněl: „IV. ukládá ministryni práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministry financí a dopravy připravit v systému státní sociální podpory návrh kompenzací pro děti, žáky a studenty za zrušení státem nařízených slev.“ Jihočeský kraj

Jihočeský kraj nesouhlasí s materiálem, který je navržen na Neakceptováno – viz vypořádání projednání vlády „Problematika státem nařízených slev připomínek Karlovarského kraje. jízdného ve veřejné dopravě“. Důvod nesouhlasu je nesoulad slev u dotovaných a komerčních spojů. Dotované spoje budou slevu zahrnovat, ale komerční nikoliv. Budou nastávat situace, kdy např. žáci a studenti u spoje ze školy ve 14:40 h, kdy je objednatelem kraj a může slevu uplatnit, slevu obdrží, ale spoj v 15:20 h je komerční a sleva poskytována není. Kraje problém úhrady ztrát ze žákovského jízdného mají zahrnutou pod prokazatelnou ztrátou. Se slevou tedy počítají. Pokud se krajům nepodaří povinnost slev dát do smlouvy a povinnost zanikne, pak někdo slevu poskytne a někdo ji zruší. Některým dopravcům stoupnou tržby, v dopravních systémech však vznikne chaos. Jihočeský kraj se obává ohrožení objemu tržeb u závazkových dopravců. Dotované spoje využívají z velké části žáci a studenti. Pokud rodiče zjistí, 19 / 28

že po zrušení slev se jejich dětem nevyplácí využívání veřejné dopravy, pak to může ohrozit i objem tržeb závazkových dopravců. To může mít zásadní dopad na dopravní obslužnost jako takovou. Z důvodu nedomyšleného řešení a hrozícího chaosu v systému slev Jihočeský kraj nedoporučuje zrušení státem nařízených slev a navrhuje zachování stávajícího stavu. Zavedení „žákovského jízdného“ v roce 2004 předcházelo zrušení sociálního příspěvku na dopravu dle usnesení vlády č. 624/2003. Zrušení „žákovského jízdného“ prohloubí stávající ekonomické problémy nízkopříjmových rodin. Zrušení 25-50% slev bude reálně představovat zdražení dopravy dětí do 15ti let o 100%. Není možné se spoléhat na shovívavost dopravců a doufat, že slevy skutečně ponechají. Je proto nezbytné, aby byl vládní návrh k problematice státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě rozšířen v návrhu usnesení o odstavec IV., který by ukládal ministerstvu práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem financí připravit v systému státní sociální podpory návrh kompenzací pro děti, žáky a studenty za zrušení státem nařízených slev. Středočeský kraj

Zásadní připomínka: Se záměrem zrušit státem nařízené slevy z jízdného ve veřejné osobní dopravě vzhledem k omezeným prostředkům státního rozpočtu nesouhlasíme. Odůvodnění: Neposkytování, resp. nenařizování slev z jízdného bude mít ve svém důsledku značně negativní dopad na rodinné rozpočty, zejména mladých rodin. Poskytované slevy představují rovněž určitý typ státní podpory rodin. Žákovské a studentské jízdné garantuje možnost ekonomické dosažitelnosti vzdělání. V dnešní době, kdy ceny jízdného stále rostou, tvoří výdaje na dojíždění do škol ve vypjatém rozpočtu rodin velmi významnou položku a rodiče zvažují aspekt dojíždění žáků a studentů i při volbě školy.

Neakceptováno. MD je přesvědčeno, že nenařizování slev nepovede k jejich plošnému zrušení. Proto ani nepředpokládá významné dopady na rozpočet rodin s dětmi.

Akceptováno částečně. MD Doporučujeme řešení spočívající ve zpřísnění kontroly nesouhlasí se zachováním současposkytování slev z jízdného nebo v zavedení jiného systé- ného rozsahu nařízených slev, kontroly vykazování ztráty nicmému podpory při dojíždění žáků a studentů do škol. ně zpřísněny budou. Připomínka:

Zlínský kraj

Uplatňujeme následující zásadní připomínku – materiál odmítáme jako celek. Zdůvodnění: I když chápeme potřebu hledat a realizovat úsporná opatření, zásadně nesouhlasíme s předloženým materiálem. Navrhované změny považujeme za nesystémové, jedná se o zásadní reformu v oblasti slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě, u níž nelze očekávat výrazné ovlivnění 20 / 28

Neakceptováno. MD je přesvědčeno, že nenařizování slev nepovede k jejich plošnému zrušení. Proto ani nepředpokládá význam-

úspor veřejných finančních prostředků. Navrhované znění né dopady na rozpočet rodin bude mít silně negativní dopad na dojíždějící studenty (cca s dětmi a na systém veřejné dopra50% vypl. kompenzací slev v roce 2012) nejenom ze soci- vy. álně slabších skupin, povede k jejich odlivu z veřejné dopravy skupinově do IAD a tím k další redukci veřejné dopravy v sociálně nejhůře postižených regionech a dalšímu snížení ekonomického potenciálu těchto oblastí. Jako jediné systémové řešení, které nepovede k deformaci trhu a odlivu cestujících z veřejné dopravy, vidíme doplácení vyhlášených slev ke skutečné ceně vydaného jízdního dokladu. Jakékoliv jiné řešení povede k nastavení nerovnováhy mezi dopravci v závazku veřejné služby, kteří mají slevy hrazeny formou úhrady prokazatelné ztráty (kompenzace) a dopravci mimo závazek. I za předpokladu, že se podaří ze závazku veřejné služby stáhnout prostředky na kompenzaci vyhlášených slev tak, aby bylo dosaženo rovného postavení dopravců, bude nevyhnutelným důsledkem zvýšení cen jízdného a odliv cestujících, kteří dříve tyto slevy pobírali, z veřejné dopravy. Pokud by byla kompetence ve vyhlašování slev z jízdného ponechána jednotlivým krajům (obcím) není zřejmé, jak se budou řešit mezikrajské vazby, pokud různé kraje navrhnou různou výši poskytované slevy (0 - 100 %). Systém by se stal nejednotným a značně nepřehledným. Vzhledem k tomu, že většina přeprav, kterých se odejmutí slev týká je realizována v rámci více krajů, jedná se o snahu zbavit se povinnosti hradit kompenzace těchto slev ze strany státu a přenést tento závazek na kraje bez navýšení jejich prostředků v rámci rozpočtového určení daní. Moravskoslezský kraj

Akceptováno částečně. Metodika výpočtu kompenzací již upravena byla (č.j. 1/2013-410-TAR/1 ze dne 7. února 2013). MD nevidí důvody k tomu, aby bylo poskytování slev z jízdného ve spojích objednaných v rámci veřejných služeb „zakázáno“. Podrobněji viz vypořádání připomínky č. 1 uplatněné ze strany MPO. Ke zvýšení cen jízdného ve spojích v závazku tedy dojít nemusí. MD je každopádně připraveno ve spolupráci se zástupci dopravců, krajů a obcí (a případně též MF) projednat a vydat metodiku s doporučením rozsahu slev pro příslušné skupiny cestujících. MD nepředpokládá potřebu navýšení výdajů ze strany krajů.

ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKY K návrhu materiálu „Problematika státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě“ S NAVRHOVANÝMI ZMĚNAMI NESOUHLASÍME.

Vzato na vědomí Požadujeme slevy a jejich kompenzace ze strany Ministerstva dopravy zachovat. V opačném případě by došlo k V případě schválení návrhu MD odlivu finančních prostředků z veřejné dopravy s možným dojde k vypuštění stávajících ustanovení Výměru MF nařizujíomezením dopravní obsluhy komerčními linkami. cích slevy. MD nepovažuje za Zároveň poukazujeme na skutečnost, že součástí materiálu nezbytné tyto úpravy v rámci zaslaného do připomínkového řízení nebyl text nového předloženého materiálu podrobněji výměru. rozvádět. Odůvodnění: Většina linek, spojů a vlaků, které zajišťují dopravní obslužnost v Moravskoslezském kraji, jsou zařazeny do závazku veřejné služby, tzn., že kraj, obce a města dopravcům hradí veškeré slevy nařízené státem v rámci cenového výměru nebo slevy stanovené v tarifu integrované dopravy. Smlouvy o závazku veřejné služby jsou pro letošní rok již uzavřené a dopravci si do předběžných odborných odhadů prokazatelné ztráty započítali i úhradu slev na jízdném. V případě realizace návrhu na redukci slev by kraj, obce a 21 / 28

Vzato na vědomí, poskytování slev bude pravděpodobně potřeba ve smlouvách zohlednit (dodatek ke stávajícím smlouvám).

města musely zapracovat povinnost dopravců slevy poskytovat i nadále. Kraj má 300 obcí, které by musely smlouvu o závazku veřejné služby změnit. Část dopravní obslužnosti kraje je zajišťována buď mimo závazek veřejné služby dopravou čistě komerční (např. dálkové linky Brno, Olomouc, Luhačovice, a vlaky směr Praha), nebo v závazku veřejné služby, kde objednavatelem dopravy je stát. U těchto spojů a vlaků, kde objednatelem dopravy není kraj, obce a města hrozí zrušení či značné omezení slev, což by mělo sociální dopad zejména na studenty ve věku 15 - 26 let, kteří této dopravy využívají k dojížďce do středních a vysokých škol. Mohla by nastat situace, kdy část dopravců bude slevy poskytovat a druhá část je poskytovat nebude, čímž vznikne v systému dopravní obslužnosti kraje pro cestující nepřehledná situace, nebo by mohlo dojít ke zrušení těchto spojů. Stát by finanční prostředky ušetřil na úkor omezení dopravní obsluhy komerčními linkami.

Neakceptováno. MD je přesvědčeno, že nenařizování slev nepovede k jejich plošnému zrušení. Proto ani nepředpokládá významné dopady na studenty.

Navrhovaný přístup může pro řadu studentů a žáků škol znamenat faktický negativní dopad na jejich reálnou šanci přístupu ke vzdělání, a to z toho důvodu, že tyto náklady jim nejsou jinak kompenzovány (neboť to z návrhu nijak nevyplývá), tj. jinými systémy podpory (kromě osob zdravotně postižených) jako dříve sociálními dávkami (příspěvek na dopravu jako dávka státní sociální podpory). V současnosti žádná taková úprava veřejné podpory není koncipována. Sociálně slabí studenti ve spojení s příp. úhradou nákladů za zápis do semestru na VŠ již nemusí reálně dosáhnout na možnost studia a vzdělání.

MD si dovede představit obnovení v roce 2004 zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou sociální politiky v kompetenci MPSV.

Pokud se v odůvodnění v předkládací zprávě, ale také v navrženém materiálu, uvádí, že žádnému podnikateli nejsou diktovány výše cen nebo různá zákonem stanovená osvobození od úhrad u určitých klientů, což je důvodem pro tyto legislativní změny, pak je třeba uvést, že obdobné náklady jsou osvobozovány u určitých cílových skupin ve vztahu např. k úhradě poplatků za televizi, rozhlas, apod. (§ 4 zákona č. 348/2005 Sb., kde rovněž při nedosahování stanovené hranice sledovaných příjmů nastane osvobození od úhrady poplatků); rovněž v případě výkonu soukromé praxe lékařů platí osvobození od úhrady regulačních poplatků (§ 16a zákona č. 48/1997 Sb.) u osob s omezenými příjmy (osoby v hmotné nouzi), přičemž praktický lékař v případě výkonu soukromé praxe je v obdobném postavení jako podnikatel a jeho ztráty (tj. neuhrazené regulační poplatky osob pobírající dávky pomoci hmotné nouze) nejsou zcela kompenzovány.

Částečně akceptováno, upraveno v textu. Nicméně je potřeba konstatovat, že v uvedených případech se v principu jedná o služby poskytované veřejnými subjekty, popř. hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Regulační poplatky týkající se lékařské péče tvoří jen nepatrný zlomek výdajů na zdravotnické služby. Naproti tomu dopravci mimo závazek veřejné služby jsou v zásadě plně závislí na tržbách z jízdného.

Nelze tedy konstatovat, že dosavadní právní úprava nepřiměřeně zvýhodňuje nebo upřednostňuje více jen jednu z cílových skupin osob. Naopak napříště by byla podporována výhradně cílová skupina osob dle záměrů a cílů soukromoprávních subjektů, pokud by bylo ponecháno toliko na jejich vůli, která skupina osob bude zvýhodněna do22 / 28

K tomu, že na některých spojích slevy uznávány budou a na jiných ne, skutečně dojde. Věc se dá přehledně vyřešit např. označením spoje v jízdním řádu tak, aby cestující byl informován o tom, že v daném úseku (na daných spojích) slevy poskytovány nejsou nebo jsou poskytovány v jiném rozsahu.

O součást sociální politiky státu se stěží může jednat v momentě, kdy při poskytnutí slevy není žádným způsobem reflektována sociální situace příjemce slevy. To, že jsou slevy (historicky) nařízeny a od roku 2010 z důvodu účinnosti nařízení 1370/2007 i kompenzovány, neznamená, že je to tak správně.

pravcem. Navíc, pokud jsou ztráty těchto subjektů s ohledem na snížení zisku při uplatňování slev promítány do nákladů státního rozpočtu, pak nejde o zprostředkovanou sociální politiku, jak se uvádí v materiálu, ale o faktické mechanismy sociální politiky státu, neboť náklady a břímě s tím spojené v konečném důsledku dnes nese stát, nikoliv soukromý subjekt, když ztráty jsou kompenzovány např. Ministerstvem dopravy či jinými mechanismy kompenzace. Jak je uvedeno v předkládaném materiálu, jsou ztráty dopravců kompenzovány dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici.

MD si je vědomo, že u zdravotně postižených je situace stejná (tzn. nezjišťuje se sociální situace příjemce), nicméně prostřednictvím zákona č. 329/2011 Sb. stát zaručil této skupině občanů nárok slevu resp. bezplatnou přepravu. V souladu s nařízením 1370/2007 tedy bude tato sleva nadále kompenzována.

Navrhovaná úprava by naopak znamenala diskriminační chování, neboť není důvod zvýhodňovat pouze skupinu osob zdravotně postižených - byť mají zdravotní handicap, mohou být jejich sociální a majetkové poměry takové, že jim plně umožní zabezpečit své potřeby ve vztahu k zajištění dopravy, a to bez účasti prostředků státu. Z toho je zřejmé, že by byly opět zvýhodněny jen některé cílové skupiny, a to bez deklarovaného posuzování sociálních a majetkových poměrů. Pokud se dále v tomto návrhu hovoří o tom, že slevy jsou poskytovány všem osobám cílové skupiny bez zřetele k tomu, jaké jsou sociální a majetkové poměry osob, kdy tento postup je z hlediska potřeby snížení nákladů státního rozpočtu potřeba opustit, pak s tímto nelze souhlasit, a to z toho důvodu, že se tento návrh neshoduje s dalšími změnami v rámci dalších resortů, kde jsou pro různé nároky a oprávnění zohledňovány příjmy, popř. následně i sociální a majetkové poměry. Pokud by se tedy mělo jít cestou v rámci dosažení úspor ve státním rozpočtu, pak tyto změny musí jít koordinovaně, a to shodně v rámci všech resortů a se stejnými kritérii. Změny v oblasti slev jízdného neprobíhají ve stejném duchu jako změny úprav právních předpisů v oblasti nepojistných sociálních dávek v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ke stávajícímu cenovému výměru

Neakceptováno.

POŽADUJEME SJEDNOCENÍ SLEVY pro cestující ve V minulosti se MD opakovaně věku 6 - 15 let na 50% obyčejného jízdného (jednotlivého i pokoušelo o sjednocení v oblasti předplatního) bez jakýchkoliv dalších podmínek. výše a rozsahu nařízených slev. Jejich nekompatibilita je důsledOdůvodnění: kem obtížného hledání kompromiVýměr MF nyní stanovuje regulaci pro jednotlivé druhy sů mezi zájmy dopravců, cestujíveřejné osobní dopravy, kdy jsou rozlišovány podmínky cích a objednatelů veřejných sluužití služeb zvlášť pro veřejnou vnitrostátní pravidelnou žeb (kteří hradí ztrátu služeb). autobusovou dopravu, zvlášť pro dopravu osob městskou Sjednocení znamená pro některé hromadnou a příměstskou provozovanou v rámci městské zúčastněné zisk, pro některé ale hromadné dopravy, zvlášť pro dopravu osob železniční ztrátu. Současný návrh ponechává vnitrostátní a konečně zvlášť pro veřejnou osobní linkovou toto nastavení na dopravci nebo dopravu vnitrostátní a železniční osobní vnitrostátní dopra- objednateli služeb dle jejich povu provozovanou v rámci integrované dopravy (IDS). třeb. Nejsou jednotně nařízené slevy pro děti, resp. žáky do 15 MD je nicméně připraveno ve 23 / 28

let. Nesystémový zásah v regulaci nařizuje pro tohoto cestujícího rozdílné slevy na jeho cesty (mimo MHD), pokud dojíždí do školy či mimo školu. V rámci dojížďky do školy je nařízená sleva ve výši 62,5 % a žák musí mít speciální průkaz, kde se vyznačuje bydliště žáka a sídlo školy, kam dojíždí. V častých případech dochází k nedůstojným konfliktům s řidiči či průvodčími, kdy žák zvolí pro svou cestu nestandardní trasu či spojení, které neodpovídá údajům v průkazu. Pokud má žák vyučování na více místech, musí mít více průkazů. Ale pokud tento žák necestuje do školy, je nařízená sleva jen 50 % a opět se cestující musí prokázat často jiným průkazem, který jej opravňuje cestovat např. i v období prázdnin, na rozdíl od průkazu pro dojížďku do školy. Pokud dojíždí žák ve městě v systému MHD, pak má nárok podle cenového výměru na 50 % slevy, ať už jede kamkoliv, ale cenový výměr nařizuje tuto slevu pouze pro časové (předplatní) jízdenky, již ne, jako v předešlém případě, pro jednotlivé jízdenky. Zároveň ale paradoxně cenový výměr nařizuje i systému MHD, který vyjíždí mimo území města, nabízet jednotlivé jízdenky pro dojížďku do škol. Tudíž de facto v jednotném systému jízdného musí mít systém MHD i tyto jízdenky. Pro IDS, který v sobě kombinuje všechny druhy doprav, jsou tyto nejednoznačnosti a rozdíly problematické.

spolupráci se zástupci dopravců, krajů a obcí (a případně též MF) projednat a vydat metodiku s doporučením rozsahu slev pro příslušné skupiny cestujících.

Dopad návrhu na rozpočet kraje

Vzato na vědomí.

Návrh by mohl mít dopad na rozpočet kraje v případě, že by se orgány kraje rozhodly rozšířit závazek veřejné služby o linky a spoje, které jsou dnes vedeny na komerční bázi. Jelikož v současné době nejsou k dispozici ekonomické údaje o těchto linkách nelze přesně vyčíslit o jakou výši finančních prostředků by se jednalo. Na základě úpravy Cenového výměru bude muset dojít ke změně smluv o závazku veřejné služby, které má kraj uzavřen s dopravci, jenž zajišťují dopravní obslužnost tak, aby konkretizoval výši jednotlivých slev. Pardubický kraj

Neakceptováno – viz vypořádání Moravskoslezského Nesouhlasíme se zrušením předmětných kompenzací. připomínky Domníváme se, že s ohledem na předcházející a neukonče- kraje k Výměru MF. ná jednání ve věci sjednocení výše slev, by toto zrušení MD připouští možný negativní způsobilo daleko větší zmatek nejenom v dálkové, ale i dopad na dálkové autobusové regionální dopravě. Poskytovaná výše slev by se lišila spoje, nicméně dle souhrnu statisnejenom v rámci dopravců, ale i objednatelů dopravy. tických výkazů Dop (MD) 2-04 Současně jsme toho názoru, že by zrušení slev vedlo k tvoří kompenzace slev cca. 7% podstatnému omezení dálkové autobusové dopravy, proto- příjmů dopravce na „nedotovaže tyto spoje jezdí dopravci na své komerční riziko a v ných“ výkonech, což by je nemělo mnoha případech poskytování těchto slev jde nad jejich zásadně ohrozit. ekonomické možnosti. Zásadní připomínka:

Kraj Vyso- Obecné připomínky k materiálu jako celku čina 1. Připomínka k materiálu:

Neakceptováno. MD je přesvědčeno, že nenařizování slev nepovede k jejich plošnému zrušení. V současné době cenový výměr Ministerstva financí ČR Proto ani nepředpokládá význam24 / 28

upravuje v rámci jízdného následující slevy, které v přípa- né dopady na studenty resp. podě zrušení budou mít dopad do rozpočtu zejména rodin s ptávku po veřejné dopravě obecně, dětmi: tzn. zprostředkovaně i na výdaje krajů na dopravní obslužnost.  žákovské jízdné (6 – 15 let) – výše slevy z plného MD je současně připraveno ve jízdného 62,5 %; spolupráci se zástupci dopravců,  studentské jízdné (15 – 26 let) – výše slevy z plného krajů a obcí (a případně též MF) jízdného 25%; projednat a vydat metodiku  děti (6 – 15 let) všechny – výše slevy z plného jízdného s doporučením rozsahu slev pro příslušné skupiny cestujících. 50%; 

děti do 6 let - bezplatná přeprava.

Všechny výše uvedené slevy za děti a studenty jsou dopravcům hrazeny z rozpočtů objednatelů spojů v rámci úhrady prokazatelné ztráty (nyní kompenzace), tj. z rozpočtů krajů a obcí. Stát kompenzuje dopravcům nařízené slevy v rámci komerčních spojů. Druhy zvláštního jízdného a vymezení nároku na něj jednoznačně vypovídají o sociálních a ekonomických aspektech dané problematiky, přičemž jednotná úprava byla základem pro zajištění funkčního systému dopravní obslužnosti. Předloženým materiálem vznikne chaotická situace, kdy na komerčních spojích nebudou poskytovány slevy. Na spojích provozovaných v rámci objednávky krajů mohou být dle rozhodnutí jednotlivých krajů poskytovány různorodé slevy v závislosti na tom, jak rozdílné jsou dopravní systémy krajů. Obce jako objednatelé dopravní obslužnosti mohou a nemusí na slevy přistoupit. Problémy budou také na mezikrajských linkách, kdy každý kraj bude uplatňovat jiný tarif na části spoje. Realizací uvedeného návrhu dojde k prohloubení sociálních rozdílů, kdy znevýhodněny budou zejména rodiny s nízkými příjmy a větším počtem dětí. Naopak u cestujících spadajících do kategorie s vyššími příjmy, popř. studentů nad 18 let s řidičským oprávněním, lze předpokládat odliv cestujících, kteří se přesunou do individuální automobilové dopravy, což zároveň znamená navýšení částky krajů a obcí na kompenzaci vzniklé ztráty dopravců v rámci zajišťování dopravní obslužnosti krajů. S ohledem na výše uvedené navrhujeme ponechat stávající systém státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Hl. m. Praha

Připomínky: Dopravní obslužnost na území hl. m. Prahy je objednávána Vzato na vědomí v režimu závazku veřejné služby jako součást integrovaného systému Pražské integrované dopravy. V současnosti jsou poskytovány jednak slevy nařízené státem v cenovém výměru a navíc slevy z rozhodnutí samosprávných orgánů. 25 / 28

Podle současné metodiky však ztráty na tržbách ve výši cca 2,5 mld. Kč hradí dopravcům ze svého rozpočtu pouze hl. m. Praha jako součást úhrady prokazatelné ztráty/kompenzace. Z uvedeného vyplývá, že cenová regulace v oblasti veřejné regionální a městské dopravy se přežila a spíše komplikuje situaci, jinak řešitelnou smluvně. Nařizuje (nejednotné) slevy, ztráty z nich vyplývající však nejsou v rámci smluv o závazku veřejné služby hrazeny. Dosavadní praxe včetně hl. m . Prahy jasně prokázala, že kraje i obce jsou sociálně odpovědní objednatelé, schopní aplikovat slevy v potřebném rozsahu ve svých konkrétních podmínkách a cenová regulace v oblasti veřejné regionální a městské dopravy má být zrušena. Zrušením nařízených slev se nejenom zabrání další eskalaci dotací do „nedotované" komerční dopravy, ale navíc je možno využít ušetřené prostředky např. na dofinancování dopadů inflace v Memorandu o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti regionální železniční dopravou. Z výše uvedených důvodů se zrušením státem nařízených slev kraj Hl. m. Praha souhlasí. Z praktického hlediska ještě připomínáme, že v současnosti je vydávána jednotná průkazka, kterou dokladují držitelé nárok na slevu pro žáky a studenty na zvláštní zlevněné jízdné (Žákovský průkaz). Výhodou této průkazky je, že funguje celostátně, je vydávaná centralizované a dopravci si ji navzájem uznávají dle jednotných pravidel. Současně umožňuje identifikaci trasy na níž je sleva poskytována. Jednotný doklad platný u všech dopravců na území celého státu, kde lze vymezit i územní platnost, je výhoda, která by zrušením cenového výměru neměla zmizet a bylo by vhodné tento typ průkazky zařadit například jako celostátně akceptovatelný průkaz do vzorníku průkazů, které Ministerstvo dopravy příležitostně vydává.

Akceptováno. MD je připraveno ve spolupráci se zástupci dopravců, krajů a obcí (a případně též MF) projednat a vydat metodiku s doporučením rozsahu slev pro příslušné skupiny cestujících. Součástí by mělo být též řešení průkazů pro prokazování nároků na slevu.

Svaz měst a Svaz měst a obcí České republiky nesouhlasí s nenařizová- Neakceptováno. MD si nicméně obcí ČR ním slev z jízdného, pakliže by toto opatření nebylo kom- dovede představit obnovení v roce penzováno opatřeními v sociální oblasti. 2004 zrušeného příspěvku na dopravu, což však je otázkou Tuto připomínku považujeme za zásadní sociální politiky v kompetenci MPSV. ÚOHS 1. K možnému dopadu na hospodářskou soutěž Vysvětleno. K vypořádání připoZ uvedeného materiálu vyplývá, že opatření, kterým se dále nenařídí poskytování slev z jízdného určitým skupinám cestujících (dítě, student atd.) v jednotlivých druzích veřejné osobní dopravy, a na základě kterého nebudou dále státem kompenzovány dopravcům rozdíly mezi zlevněným a obyčejným jízdným, se dotkne pouze dopravců realizujících své služby mimo závazek veřejné služby, tj. dopravců realizujících své služby na komerční riziko. 26 / 28

mínky proběhlo mezi ÚOHS a MD vícero jednání na pracovní úrovni, poslední pak dne 11.6.2013 na úrovni vedení úřadů za účasti předsedy ÚOHS Ing. Petra Rafaje. Na tomto jednání bylo deklarováno, že záměrem MD je slevy nařízené státem na základě článku 3 odst. 2 nařízení EP a Rady č.

Takovéto zvýhodnění pouze některých subjektů (v tomto případě dopravců provozujících veřejnou osobní dopravu v závazku veřejné služby, tj. subjektů neposkytujících své služby na komerční riziko, kterým jsou rozdíly mezi zlevněným a obyčejným jízdným kompenzovány objednatelem jako součást úhrady celkové ztráty z poskytovaných veřejných služeb) může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž a na spotřebitele. V této souvislosti dále uvádím, že Úřad má podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon") možnost zasáhnout proti orgánům veřejné správy, pokud zvýhodní určitého soutěžitele a toto zvýhodnění naruší hospodářskou soutěž. V návaznosti na shora uvedené požaduji úpravu předloženého materiálu takovým způsobem, aby navrhovaným opatřením nedošlo k porušení ustanovení § 19a zákona.

1370/2007 zcela zrušit (s výjimkou slev pro zdravotně postižené včetně jejich průvodců, které jsou garantovány zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením). S ohledem na skutečnost, že tyto slevy nebudou v případě přijetí návrhu vládou ČR nadále státem nařizovány, nebudou případné slevy nastavené samotnými dopravci samostatně kompenzovány ze strany státu žádnému z těchto poskytovatelů dopravních služeb. Je přitom lhostejné, zda budou dopravci provozovat služby na vlastní podnikatelské riziko nebo v rámci objednávaných veřejných služeb.

Tato připomínka je zásadní. 2.

K možnosti vzniku veřejné podpory

Akceptováno, doplněno v textu.

K eliminaci možného vzniku nedovolené veřejné podpory doporučuji nadále uplatňované slevy v přepravě vykonávané v závazku veřejné služby náležitě upravit ve smlouvách o závazku veřejné služby a řádně tyto slevy zakomponovat do výpočtu vyrovnávací platby. Tato připomínka je doporučující. Asociace dopravních, spedičních a servisních společností Středních Čech (ADSSS)

Sdružení dopravních podniků ČR

1. Rozhodnutí Ministerstva dopravy zcela neposkytovat (nenařizovat) slevy bude mít výrazný dopad do rozpočtu, zejména „mladých“ rodin. Poskytované slevy jsou i určitým typem státní sociální politiky státu. V minulosti existoval tzv. sociální příspěvek na dopravu, který přesně stanovil, kdo jej může obdržet. Je na zvážení, zda rozsah kompenzací místo zrušení nesnížit např. zrušením kompenzace pro studenty (15 – 26 let), kteří vyčerpají 46 % z celkové výše kompenzace. U ostatních typů kompenzací zpřísnit jejich kontrolu a to i ze strany ministerstva.

Neakceptováno. MD je přesvědčeno, že nenařizování slev nepovede k jejich plošnému zrušení. Proto ani nepředpokládá významné dopady na studenty resp. rodiny s dětmi.

2. Pokud dojde k úplnému zrušení kompenzací od Vzato na vědomí 1.7.2013, je třeba počítat s tím, že dopravci nebudou poskytovat slevy v rozsahu daném Výměrem Ministerstva financí č.01/2013. Pokud budou dopravci nadále poskytovat slevy, bude to v podstatně nižší výši než nyní. Ke zrušení státem nařízených slev s výjimkou slev pro Akceptováno. Problematiku zdravotně postižené nemáme žádných připomínek. Jistý dokladů prokazujících nárok na problém však spatřujeme v prokazování právě těchto slev přiznání slevy (a to nejen pro zdravotně postižené) bude nutné pro zdravotně postižené. v nejbližší době projednat. V současné době se nárok na slevu prokazuje S kartou, vydávanou Úřady práce. Podle našich zkušeností však tyto místní úřady nejsou schopny podat dopravcům v MHD přesné podklady k počtům vydaných karet na území, které 27 / 28

dopravně obsluhují a tak dopravci nemohou ani dostatečně přibližně odhadnout pocty těchto cestujících, které přepraví. Ani odbavovací systémy v MHD používané tyto karty nemohou identifikovat. Proto bychom přivítali možnost, kdyby držitelé těchto s karet měli povinnost mít průkaz vydaný dopravcem, kterým by nárok na slevu prokázali. Problém samozřejmě je celostátní platnost S karet, proto by bylo potřeba v této věci projednat a přijmout nějaké vhodné obecně platné opatření. Další nedostatek vidíme v tom, že S karty jsou vydávány s platností na 4 roky. Pokud pak v průběhu platnosti dojde ke změně nároku na ZTP (ZTP/P), zjišťujeme případy neodevzdání průkazu z důvodu fiktivní ztráty a jeho dalšího zneužívání v dopravě. Tyto případy zneužití jsou pak jen velmi těžko zachytitelné a zamezilo by se jim např. v případě roční prolongace průkazů vydaných dopravcem.

28 / 28