PROBLEMATIKA POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK V OBLASTI ČIŠTĚNÍ PRŮMYSLOVÝCH ODPADNÍCH VOD

spol. s r.o. Podkovářská 6, 190 00 Praha 9

PROBLEMATIKA POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK V OBLASTI ČIŠTĚNÍ PRŮMYSLOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Václav Hammer EKOSYSTEM spol. s r.o. [email protected]

VLIV PROCESU POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA) NA VÝSTAVBU ČOV .

Proces posuzování vlivů na životní prostředí významně ovlivňuje technickou a legislativní přípravu a výstavbu ČOV jak městských tak průmyslových o kapacitě nad 10 000 EO. Zákon o vodách (a jeho prováděcí předpisy) je jedním z důležitých složkových zákonů, které určují vlivy ČOV na životní prostředí. Úroveň těchto vlivů vychází rovněž z uplatňování hledisek BAT a z kvality navazujících legislativních předpisů, jejichž uplatnění je pro průmyslové ČOV v některých případech odlišné od městských ČOV. S vývojem legislativy ČR dochází k těsnějšímu propojení zásadních zákonů ovlivňujících technickou a legislativní přípravu, výstavbu i provozování obecně staveb průmyslového charakteru, tedy i ČOV městských a průmyslových.

Základní zákony ovlivňující výstavbu ČOV Novela zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (zákon č. 350/2012 Sb.), dále stavební zákon a jeho prováděcí předpisy. Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a složkové předpisy vztažené k ochraně životního prostředí. Novela zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon č. 69/2013 Sb.) a související předpisy a dokumenty. Významný vliv propojení uvedených zákonů a jejich vztahů na přípravu a výstavbu staveb vodního hospodářství, zejména ČOV.

VZTAH STAVEBNÍHO ZÁKONA A VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ

První etapa výstavby ČOV - územní řízení, možné sloučení se stavebním řízením podle §94a stavebního zákona. V tomto případě musí dokumentace společná pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení splňovat požadavky stavebního zákona pro obě správní řízení.

Žádost o vydání územního rozhodnutí podle § 86 stavebního zákona a vztah k vlivům na životní prostředí

PROCES EIA Zahrnuje dokumentaci podle §8, posudek podle §9 a stanovisko podle §10 zákona č. 100/2001 Sb. Součást žádosti je kromě náležitostí podle § 86 odst. 2 také dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí podle § 91 odst. 4 stavebního zákona. V praxi u ČOV to znamená předložení dokumentace posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 pro kategorii I (záměry vždy podléhající posouzení), bod 1.5 Čistírny odpadních vod s kapacitou nad 100 000 EO.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Odst. 4 §91 Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení (stavebního zákona) se ale nezmiňuje o Oznámení záměru podle §6 a Zjišťovacím řízení, ukončeném Závěrem zjišťovacího řízení podle §7 zákona č. 100/2001 Sb., jako rovněž neopominutelného dokumentu pro vydání územního rozhodnutí. Tento dokument je obecně zmíněn v odst. 2, písmeno b) §86 Žádost o vydání územního rozhodnutí, kde je uvedeno, že k žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů.

Pro ČOV je Zjišťovací řízení povinné podle přílohy 1, kategorie II, bod 1.9 Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 EO, příslušným úřadem je Krajský úřad. Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí podle dikce zákona č. 100/2001 Sb. není rozdíl mezi městskými a průmyslovými ČOV, o nutnosti posouzení vlivů na životní prostředí je v tomto případě rozhodující kapacita ČOV přepočtená z produkce BSK5 na počet ekvivalentních obyvatel (EO). K tomu je ale nutno upozornit, že zákon č. 100/2001 Sb. nedefinuje co je EO a jakým způsobem se počet EO stanoví. V některých případech se lze setkat s vyjádřením počtu EO např. v ukazateli CHSKCr nebo Nc podle specifické produkce 1 obyvatele podle ČSN 75 6401 nebo ČSN 74 60402. Definici EO uvádí novela nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kde je pro tabulku 1a s členěním na kategorie ČOV počet EO vyjádřený přepočtem zatížení ČOV vyjádřeného jako BSK5 při definované specifické produkci 60 g BSK5/EO za den. I když tabulka 1a platí pro městské vody, uvedený přepočet se používá i pro průmyslové ČOV, jak vyplývá z dikce zákona č. 100/2001 Sb.

Rozdíl mezi městskými a průmyslovými ČOV z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí, příslušných složkových zákonů a jejich prováděcích předpisů. Posuzování vlivů na povrchové toky Zahrnují u městských ČOV odlišnou sestavu než je tomu u průmyslových ČOV. Platná novela nařízení vlády novela nařízení vlády č. 61/2003 Sb., uvádí pro městské vody tyto limitované ukazatele: CHSKCr, BSK5, NL, N-NH4, Ncelk. a Pcelk. Pro průmyslové odpadní vody je mimo výše uvedených ukazatelů uváděna řada dalších ukazatelů jako emisní standardy („p“ hodnoty) podle tabulky 2 novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v sestavách specifických pro jednotlivé průmyslové obory. Posouzení vlivů na povrchové toky pak musí zahrnovat i tyto specifické látky.

Významný rozdíl produkce odpadů a problematika jejich odstranění nebo využití Odpady (zejména kaly) z městských ČOV lze většinou využít ke kompostování, případně k uložení na skládku komunálního odpadu. Tyto kaly nejsou dle Katalogu odpadů deklarovány jako nebezpečné. Odpady z průmyslových ČOV mohou obsahovat různé druhy nebezpečných odpadů vyjmenovaných v příloze 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb. (Katalogu odpadů). Nakládání s těmito odpady je v řadě případů řešeno jejich odstraněním na skládkách příslušné skupiny, případně spalováním.

 Odlišnost městských a průmyslových ČOV v oblasti vlivu na ovzduší U městských ČOV jsou potenciálním významnějším vlivem emise pachových látek z anaerobní stabilizace kalů s výrobou bioplynu. Obdobné vlivy vykazují průmyslové ČOV zahrnující anaerobní technologie čištění odpadních vod s výrobou bioplynu. U průmyslových odpadních vod je ale častým jevem významnější obsah síranů v odpadních vodách, to má za následek vyšší koncentrace sulfanu v bioplynu a nutnost jeho odsíření, aby se zabránilo nárůstu emisí SO2 při spalování bioplynu. Pachové látky nemají stanovené emisní ani imisní limity, přesto je tato problematika v procesech EIA jejich významnou a veřejností velmi sledovanou součástí a je již standardně řešena příslušnými technickými opatřeními. Produkce emisí dalších znečišťujících látek – např. těkavých organických látek uvolňovaných z odpadních vod jako VOC (rafinérské odpadní vody, potravinářský průmysl apod.). Pro odstraňování těchto látek z izolovaných a odtahovaných vzdušin se používají i jiné technologie než na principu biochemické destrukce, jedná se např. o fotokatalytickou oxidaci, absorpci, adsorpci apod.

ODLIŠNOSTI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A PROCESU EIA Zjišťovací řízení není procesem EIA (tedy procesem posuzování vlivů na životní prostředí), proces EIA následuje po Zjišťovacím řízení teprve tehdy, pokud takto rozhodne příslušný úřad ve vydaném Závěru zjišťovacího řízení na základě posouzení předmětného záměru v Oznámení záměru a připomínek či požadavků k tomuto Oznámení uvedených dotčenými správními úřady, územními samosprávnými celky, občanskými iniciativami i jednotlivými občany. Rozsah zpracování Oznámení: základní povinný obsah je daný přílohou č. 3 s přihlédnutím k příloze č. 2 zákona č. 100/2001 Sb.

Rozdíly mezi Oznámením a procesem EIA Oznámení podle přílohy č. 3 - nižší finanční a časová náročnost Praxe ukazuje ošidnost této možnosti v tom, že současný přístup příslušných úřadů je značně vstřícný k připomínkám a požadavkům všech subjektů vyjadřujících se k Oznámení. A většinou postačí absence uvedených základních studií a je požadován proces EIA, a tomuto požadavku je obvykle v Závěru zjišťovacího řízení vyhověno. A tak se investoři dočkají nemilého překvapení, kdy zpracování Oznámení a průběh Zjišťovací řízení v délce cca 3 – 4 měsíce je prodlouženo o doplnění Oznámení do podoby dokumentace EIA podle přílohy č. 4 s potřebnými odbornými studiemi, novým zveřejněním, zpracováním posudku podle § 9 zákona č. 100/2001 Sb., jeho zveřejněním, veřejným projednání a vydáním stanoviska příslušného úřadu, vše v prodloužení o min. dalších 6 - 7 měsíců, a dále s příslušným navýšením nákladů. Lze tedy i v případě staveb resp. ČOV s kapacitou do 100 000 EO (a zejména průmyslových ČOV) doporučit využití možnosti dané odst. 5, §6 zákona č. 100/2001 Sb., a Oznámení předložit s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4, tj. jako dokumentaci EIA se všemi potřebnými přílohami, vše zpracované autorizovanými osobami. Pokud je dokumentace zpracována kvalitně a investor v průběhu jejího zpracování zajistí velmi důležitou osvětu pro územní samosprávné celky a občany i jejich případnou podporu, pak bude zejména v případě stavby ČOV vysoká pravděpodobnost ukončení Zjišťovacího řízení jeho kladným závěrem s trváním celého procesu v délce cca 5 – 6 měsíců a s nižšími náklady.

Tento postup lze doporučit zejména u těch ČOV (novostaveb i rekonstrukcí), které zahrnují: Jejich situování v bezprostřední blízkosti obytné zástavby Anaerobní technologie jak pro čištění organicky vysoce zatížených odpadních vod, tak i pro vyhnívání kalů s potenciálními emisemi pachových látek a doložením opatření k jejich minimalizaci Kalové hospodářství každé ČOV s odvodňováním kalů, opět s potenciálními emisemi pachových látek a doložením opatření k jejich minimalizaci Nakládání s odpadními vodami s obsahem nebezpečných (např. u čištění odpadních vod z rafinerie nebo vod s obsahem těžkých kovů apod.) Produkci nebezpečných odpadů (podle Katalogu odpadů) a nakládání s nimi Technologie čištění odpadních vod s produkcí emisí znečišťujících škodlivin do ovzduší s doložením opatření k jejich minimalizaci

 



Anaerobní technologie s výrobou bioplynu a jeho spalováním v prostoru ČOV či v externích energetických zdrojích Vypouštění do vodohospodářsky a ekologicky citlivého recipientu s posouzením vlivu na příslušné ekosystémy, dotčení evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí (NATURA 2 000) Obecně při předpokladu očekávaných požadavků na prokázání dodržení všech emisních a imisních limitů vztažených k vlivům provozu ČOV a případných dalších dotčených zařízení (např. kotelna závodu na bioplyn produkovaný ČOV) na relevantní složky životního prostředí

Z hlediska novely stavebního zákona je původní znění §91 Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení novelou zákona významně rozšířeno. V praxi podle charakteru záměru je nutné stavebními úřadu v rámci žádosti o územní rozhodnutí předložit vedle Oznámení nebo dokumentace EIA buď Závěr zjišťovacího řízení nepožadující proces EIA, nebo stanovisko příslušného úřadu.

VAZBA STAVEBNÍHO ÚŘADU NA PROCES EIA Jak Zjišťovací řízení tak proces EIA probíhá mimo působnost stavebních úřadů. Podle odst. 11, §91 stavebního zákona zajistí stavební úřad v podmínkách územního rozhodnutí splnění požadavků vyplývajících ze stanoviska příslušného úřadu (v praxi ale i ze Závěru zjišťovacího řízení), v opačném případě uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. Toto je právnická teorie, ze zkušeností z praxe vyplývá, že pokud záměr nemá silnou politickou podporu, tak se prakticky nenajde úředník stavebního úřadu, který vydá kladné rozhodnutí o umístění stavby, aniž by mu nebyl předložen Závěr zjišťovacího řízení nepožadující proces EIA nebo kladné stanovisko příslušného úřadu jako závěru procesu EIA. Tyto zkušenosti někteří investoři v přípravě staveb podceňují, což může v důsledku vést i ke zmaření investičního záměru.

Investoři by neměli podceňovat uvedené počáteční stadium technické a legislativní přípravy a měli by si ohlídat, co se v rozhodnutích úřadů objeví, protože to pak budou muset realizovat. K možnostem odvolání se k nereálným či nákladným uloženým opatřením je nutno si uvědomit, že Zjišťovací řízení i proces EIA není správním řízením podle správního řádu a nelze se proti Závěrům zjišťovacího řízení ani stanovisku příslušného úřadu odvolat. V rámci územního řízení se ale znovu vlivy na životní prostředí projednávají, a zde je možné usilovat o nápravu nepatřičných podmínek z výše uvedených rozhodnutí nebo se v rámci územního řízení (je správním řízením) odvolat. Vazba stavebního úřadu na proces EIA lze připomenout, že dokumentace EIA má obsahovat podle přílohy č. 4 „Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace…“ Často se v připomínkách laiků objevuje poukazování na to, že investor není vlastníkem záměrem dotčených pozemků či navrhované využití těchto pozemků není dle vyjádření stavebního úřadu v souladu s územním plánem, a jsou vznášeny požadavky na zamítnutí záměru v procesu EIA. Toto je neoprávněný požadavek, výše uvedené znění přílohy č. 4 požaduje pouze doložení vyjádření stavebního úřadu, a to bez vlivu jeho obsahu na výsledek procesu EIA. Řešení vlastnických vztahů či souladu s územním plánem obce je záležitostí územního řízení.

POSTAVENÍ PROCESU EIA RESP. ZJIŠŤOVACÍHO V TECHNICKÉ A LEGISLATIVNÍ PŘÍPRAVĚ STAVEB

ŘÍZENÍ

K postavení procesu EIA resp. Zjišťovacího řízení v technické a legislativní přípravě staveb je nutno zdůraznit, že tyto procesy jsou jednou z počátečních etap komplexní technické, ekonomické, obchodní a legislativní přípravy realizace každého záměru, zejména záměru průmyslového charakteru jako např. ČOV. Výstupem procesů jsou příslušné závěry a stanoviska příslušných úřadů k realizaci záměru.

DŮLEŽITÉ VLIVY PROCESU EIA A JEHO VÝSTUPŮ Charakter stanoviska příslušného úřadu Odborný podklad pro vydání správních rozhodnutí (případně opatření) podle zvláštních právních předpisů, a to v rámci územního řízení, procesu IPPC, stavebního řízení, vodoprávního řízení atd., a dále pro stanovení podmínek v příslušných správních rozhodnutích. Postavení Zjišťovacího řízení a procesu EIA v technické a legislativní přípravě a rozpor s požadavky samospráv i občanů a jejich organizací na úroveň technické rozpracovanosti záměru. Vliv technických řešení a navržených technologií a zařízení na životní prostředí u technicky a technologicky složitých staveb průmyslového charakteru.

VZTAH ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH A ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zákon o veřejných zakázkách jde proti zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí i příslušným složkovým zákonům a jejich prováděcím předpisům. Příčinou tohoto stavu je vžitá praxe ve výběru dodavatele s nejnižší cenou. To vede k následnému ošizení kvality dodávek vybraného zhotovitele, zejména ve výběru konkrétních nejlevnějších zařízení a tím i jejich nižší spolehlivosti a účinnosti. Je nutno si uvědomit, že zejména u staveb průmyslového charakteru je úroveň vlivů na životní prostředí dána především úrovní realizované technologie a kvalitou použitých zařízení.

VZTAH ŘEŠENÍ A VÝSTAVBY ČOV K ZÁKONU O INTEGROVANÉ PREVENCI SROVNÁNÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK A TECHNOLOGIÍ PRO PRŮMYSLOVÉ A MĚSTSKÉ ODPADNÍ VODY Z hlediska výstavby ČOV lze poukázat rovněž na další důležitý zákon, a to zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci v platném znění. Ve vztahu k ČOV se jedná především o problematiku nejlepších dostupných technik resp. technologií podle hledisek BAT. Tento zákon nezahrnuje městské ČOV, problematika BAT těchto ČOV je řešena v zákoně o vodách a konkrétně v příloze č. 7 novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Ve vztahu k průmyslovým ČOV zákon č. 76/2002 Sb. v příloze č. 1 nezahrnuje ČOV jako samostatnou kategorii průmyslových činností. Posouzení hledisek BAT pro průmyslové ČOV je prováděno podle sektorových dokumentů BREF vydaných EU pro jednotlivé kategorie průmyslových činností, do kterých spadá i příslušná ČOV, s přihlédnutím k průřezovým dokumentům BREF, zejména dokumentu „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů; Systém managementu v chemickém průmyslu“. Tento systém zařazení průmyslových ČOV nezměnila bohužel ani poslední novela zákona č. 76/2002Sb. (zákon č. 69/2013 Sb.), platná od 19.3.2013.

Stavební zákon sice zákon o integrované prevenci výslovně nezmiňuje, ve vztahu k ČOV má ale problematika nejlepších dostupných technologií čištění odpadních vod velký vliv na projektovanou technologii ČOV a její účinnost, což jsou významné součásti územního a stavebního řízení. U městských odpadních vod tato problematika vyplývá z dikce zákona č. 254/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Ze zkušeností z posledních let vyplývá např. u ČOV komunálního typu jednoznačný požadavek jak správců vodních toků, tak i vodoprávních úřadů na dosažení úrovně BAT kvality vyčištěných vod podle přílohy č. 7 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Podstatně nepřehlednější je situace u průmyslových odpadních vod. Hlediska BAT jsou zde určována již uvedenými dokumenty BREF, tato hlediska a srovnání technologií ČOV se ale v projektech neobjevují, a tak pro kvalitu vypouštěných vod platí pro průmyslové odpadní vody emisní standardy („p“ hodnoty) podle tabulky 2 novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. K těmto hodnotám lze ale konstatovat, že jejich výše v řadě případů již neodpovídá současným možnostem vyspělých technologií čištění odpadních vod.

PŘEHLED DOKUMENTŮ BREF Sektorové dokumenty BREF 

Cementářský a vápenický průmysl



Intenzivní chov drůbeže a prasat



Jatka a průmysl zpracovávající jejich vedlejší produkty



Keramický průmysl



Kovárny a slévárny



Koželužský průmysl



Povrchové úpravy používající organická rozpouštědla



Povrchové úpravy kovů a plastů



Průmysl papíru a celulózy



Průmysl potravin, nápojů a mléka



Rafinérie ropy a zemního plynu



Sklářský průmysl



Spalování odpadů



Speciální anorganické chemikálie



Textilní průmysl



Velká spalovací zařízení



Velkoobjemové anorganické chemikálie - amoniak, kyseliny a průmyslová hnojiva



Velkoobjemové anorganické chemikálie - pevné látky



Velkoobjemové organické chemikálie



Výroba desek na bázi dřeva



Výroba chloru a louhu



Výroba polymerů



Výroba speciálních organických chemikálií



Výroba železa a oceli



Zpracování neželezných kovů



Zpracování odpadů



Zpracování železných kovů

Průřezové dokumenty BREF 

Běžné čistění odpadních vod a odpadních plynů; Systémy managementu v chemickém průmyslu



Ekonomie a mezisložkové vlivy



Emise ze skladování



Energetická účinnost



Nakládání s hlušinou z úpravy a těžby při hornické činnosti



Obecné principy monitorování



Průmyslové chladicí soustavy

Pojem „nejlepší dostupná technika" (Best Available Technique – BAT) je definován v Článku 2(11) Směrnice Rady 96/61/EC jako „nejefektivnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich provozních metod, dokládající vhodnost určitých technologií jako základu pro emisní limity, které mají vyloučit nebo, pokud to není možné, celkově snížit emise a účinky na životní prostředí jako celek." Článek 2(11) pokračuje objasňováním této definice následovně: 

pod pojmem "technika" se rozumí jak používaná technologie (zařízení a procesy), tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno a vyřazeno z činnosti,



"dostupnou" se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku, které umožňuje realizaci v příslušném průmyslovém oboru za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přednosti, ať již tato technika je nebo není v dotyčném členském státě používána či vyráběna, pokud je provozovateli vhodně přístupná,



pod pojmem "nejlepší" se rozumí nejefektivnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku



Příloha IV Směrnice dále obsahuje seznam „hledisek či okolností, které je třeba brát v úvahu obecně nebo ve specifických případech při určování nejlepších dostupných technik ... se zřetelem k očekávaným nákladům a přínosům určitého opatření a k principům předběžné opatrnosti a prevence". Tato hlediska obsahují informaci publikovanou Komisí vzhledem k Článku 16(2).

PŘÍKLAD SROVNÁNÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK A TECHNOLOGIÍ PRO PRŮMYSL PAPÍRU A CELULOZY Aspekty nejlepších dostupných technik a technologií pro průmyslové podniky obecně *V průmyslu neexistuje pouze jediná alternativa nejlepší dostupné technologie. Naopak seznam technologií nabízí mnoho různých možností celkové BAT pro dané podniky, které mohou být kombinovány různými způsoby. *Koncept BAT je orientován na procesy, protože k vlivu na životní prostředí dochází na této úrovni, tj. různými výrobními procesy jako např. u výroby buničiny a papíru varné procesy, bělení, zesvětlování, natírání atd. Emise podniku určují jednotlivé procesy, použité suroviny a požadované vlastnosti výrobku. To znamená, že je třeba rozlišovat použité suroviny a výrobní procesy.

*

Je třeba brát v úvahu mnoho faktorů výrobní technologie pro zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí, protože produkty se velice liší a i procesy výroby stejného produktu se mohou velmi lišit. Nejlepší dostupné technologie nemohou být definovány pouhým popisem jednotlivých procesů. Naopak je třeba zkoumat celé podniky a považovat je za entity. BAT v průmyslu jsou spojeny s environmentální výkonností podniků.

*

Existuje mnoho různých možností vhodných kombinací procesů závislých kromě jiných věcí - na vlastnostech produktu, jichž má být dosaženo. Následkem toho musí být přístup zaměřený na proces rozšířený o koncept orientace na produkt, tj. BAT musí být spojeny s environmentální výkonností specifických typů podniků, v nichž se dané výrobky vyrábějí. Proto jsou nejlepší dostupné technologie v sektorových dokumentech BREF uváděny pro základní skupiny výrob a podniků odděleně.

Spotřeby a emise jako hlediska BAT podle dokumentů BREF Spotřeba hlavních surovin Spotřeba vody Spotřeba přísad Spotřeba energie Emise do odpadních vod Emise do povrchových vod Vznik pevných odpadů Emise do ovzduší Hlukové emise Srovnání ukazatelů nejlepších dostupných technologií městských odpadních vod a průmyslových odpadních vod z výroby papíru na bázi sběrového papíru. Nejlepší dostupné technologie podle přílohy č. 7 novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. platné pro městské odpadní vody

Hodnoty emisních standardů (přípustných „p“ hodnot) podle tabulky 2, přílohy č. 1 N.V. č. 23/2011 Sb. pro výrobu papíru a lepenky CHSKCr BSK5 NL AOX AOX

200 mg/l 40 mg/l 40 mg/l 5 mg/l 0,5 kg/t

Příklady reálně dosahovaných hodnot na odtoku z BČOV u českých papíren Ukazatel

Papírny Bělá p. Bezdězem

CEREPA Červená Řečice

mg/l

účinnost v %

mg/l

účinnost v %

BSK5

Ø 6,5; max. 18

92,5-99,2

Ø 19,8; max. 29

-

CHSKCr

Ø 51,2; max. 90

82,9-94,3

Ø 119; max. 220

-

NL

Ø 6,5; max. 40

66,7-94,4

Ø 18; max. 40

-

Ø 0,042; max. 0,05

-

Ø 0,13; max. 0,23

-

N-NH4

Ø 0,61; max. 2,6

-

-

-

Pcelk.

Ø 0,7; max. 1,9

-

-

-

AOX

Účinnost je hodnocena pouze pro biologickou část, tj. po mechanickém předčištění. Z uvedeného orientačního srovnání je patrné, že reálně dosažitelná kvalita vyčištěných vod při použití moderních BAT technologií vykazuje významně nižší hodnoty než jsou emisní standardy stanovené pro papírny v N.V. č. 23/2011 Sb. Tato situace je více či méně obdobná pro technologie čištění všech průmyslových odpadních vod. Koncepce technologie BČOV

Papírny Bělá p. B. s výrobou lepenky ze sběrového papíru Mechanické předčištění s primární sedimentací v horizontálních usazovácích Vltava + aktivace s oddělenou regenerací kalu + horizontální dosazováky s technologií Zickert + koncová mikrofiltrace + dávkování NH4OH a H3PO4. Nátokové koncentrace na aktivaci (Ø mg/l): BSK5 298, CHSK 549, NL 136 Základní parametry aktivace: zatížení kalu Ø 0,07, max. 0,14 kg BSK5/kg sušiny.den, stáří kalu Ø 20 dní

CEREPA Červená Řečice s výrobou 



PS 4 s výrobou havany, krepového papíru a kartonu s buničinou jako surovinou pro výrobu havany a s významným podílem sběrového papíru u ostatních výrobků PS 5 s výrobou toaletního papíru s netříděným sběrovým papírem jako hlavní surovinou

Mechanické předčištění s flotací + aktivace s oddělenou regenerací kalu + vertikální dosazováky + dávkování diamofosfátu. Nátokové koncentrace na aktivaci (Ø mg/l): BSK5 244, CHSK 504, NL 65 Základní parametry aktivace: zatížení kalu Ø 0,08, max. 0,12 kg BSK5/kg sušiny.den, stáří kalu 17-25 dní

Srovnání níže uvedených technologií a hodnot BAT z dokumentu BREF „Průmysl papíru a celulózy“ a emisních standardů z tabulky 2, přílohy č. 1 N.V. č. 23/2011 Sb. pro výrobu papíru ze sběrového papíru. Dokument BREF uvádí přehled nejdůležitějších systémů biologického čištění, oblasti jejich aplikace, některé výhody a nevýhody a doplňující poznámky.

Použitelnost a charakteristika opatření: Koncová technika. Proces lze uplatnit jak ve stávajících, tak v nových papírnách. Ve zvláštních případech, kdy je organické zatížení příliš malé pro účinné biologické čištění, mohou papírny používat pouze primární čištění k dosažení požadovaných standardů. Je třeba poznamenat, že účinnost čištění do určité míry závisí na vstupní koncentraci znečištění. Koncentrace organických látek v odpadních vodách jsou na druhé straně závislé na použitých surovinách, vyráběných druzích papíru, specifické spotřebě vody a aplikovaných opatřeních ve výrobním procesu. Dle BREFU odpadní voda z papíren může za čistírnou dosahovat hodnot 50 - 150 mg CHSK/l. Hodnot BSK5 nižších než 25 mg BSK5/1 není obtížné dosáhnout a lze se dostat až na 5 mg/l. Poměr CHSK/BSK5 u zfiltrovaných vzorků papírenských odpadních vod po biologickém čištění se obvykle pohybuje kolem 4 až 7 nebo 8 až 10. Zatížení vypouštěných odpadních vod do recipientu závisí především na druhu vyráběného papíru, použitých chemických přípravcích a konstrukci a provozu ČOV. Vhodné projektové řešení a údržba a kvalitní provozování ČOV jsou předpokladem dobrého fungování biologických systémů čištění odpadních vod.

Hlediska BAT pro snižování emisí do vod jsou následující: *Minimalizace spotřeby vod pro různé druhy papíru zvýšením jejich recirkulace a zlepšením hospodaření s vodou. *Zvládnutím potenciálních nevýhod většího uzavírání vodních okruhů. *Konstrukcí vyváženého systému zásobních nádrží na sítovou vodu, čištěnou vodu a na rozvlákněný výmět papírenského stroje s použitím zařízení, která snižují spotřebu vod v rozumně dosažitelné výši. Tento proces by se měl uplatnit při obnově zařízení a jeho modernizacích. *Uplatnění opatření k omezení četnosti a rozsahu havarijních úniků do toků. *Segregace a využití chladicích a ostatních čistých vod a jejich oddělené vypouštění. *Separátní čištění odpadních vod z natírání papíru. *Náhrada potenciálně nebezpečných látek užitím méně nebezpečných náhrad. *Čistírna odpadních vod s hydraulickou a látkovou vyrovnávací kapacitou. *Primární čištění, sekundární biologické čištění a v některých případech chemické srážení nebo flokulace odpadních vod. Je-li použito jen chemické čištění, pak zatížení CHSK bude poněkud větší, nicméně se jedná o snadno degradovatelné látky.

Sledování emisí dle BREFU Obvykle se sledují hodnoty CHSK, BSK5, NL, N a P a AOX. Doporučují se i další měření pro kontrolu biologického systému - například obsah O2, index objemu kalu (SVI), průtok vod a občas mikroskopické zkoumání aktivovaného kalu. Význam poslední uvedené metody stále roste.

Dosahované hodnoty v integrovaných papírnách dle BREF kombinací uvedených postupů nakládání s vodami NL kg/t

AOX kg/t

Celk. N kg/t

0,05 -0,15

0,05-0,15

<0,5

0,02 - 0,05

0,002 - 0,005

2,0-4

<0,05 - 0,5

0,1 -0,3

<0,5

0,05-0,1

0,005-0,01

2,0-4,0

<0,05 - 0,4

0,1 -0,4

<0,5

0,05 - 0,25

0,004-0,015

Objem m3/t

CHSKCr kg/t

Integrované papírny, zpracovávající sběrový papír bez zesvětlování (wellenstoff, testliner, bílý liner, lepenky)

<7

0,5 - 1,5

Papírny zpracovávající sběrový papír se zesvětlováním (novinový papír, tiskové a psací papíry)

8,0-12

Tissue papír na bázi sběrového papíru

8,0-25

BSK5 kg/t

Celk. P kg/t

Hlavní dosažená environmentální výkonnost: Dosažitelná účinnost odstraňování nečistot se pohybuje v rozsahu 95 - 99 % u BSK5 a 75 - 90 % u CHSK.

Údaje o výkonu u aktivovaného kalu s nízkým zatížením při výrobě papíru a lepenky ze sběrového papíru a hodnoty odpadních vod naměření německou papírnou na bázi sběrového papíru se zesvětlováním. Parametr

Dosažitelné koncentrace za zatížení pro papírny na bázi sběrového papíru se zesvětlováním

Typická účinnost odstraňování znečišťujících látek (%)

mg/l

kg/t

BSK5 po čištění

< 20 (až do 5)

0,21

95-99

CHSK po čištění

<230

2,3

80-85

NL

<30

0,2

99

Při použití kombinovaného anaerobního/aerobního čištění je obvykle účinnost odstraňování znečišťujících látek poněkud vyšší. Celková účinnost čištění je více než 99 % u odstraňování BSK5 a 95 % a 95 % u odstraňování CHSK. Dosud bylo ale použití anaerobního čištění omezeno především na papírny na bázi sběrového papíru bez zesvětlování. V Holandsku se čistí odpadní voda ze tří papíren na bázi sběrového papíru současně systémem anaerobního/aerobního čištění. Jedna z těchto papíren používá zesvětlování. V laboratorním měřítku probíhají nadějné zkoušky pro použití kombinovaného anaerobního/aerobního biologického čištění i v závodech se zesvětlováním.

Příklady účinností čištění vhodnými systémy biologického čištění pro odpadní vody z papíren Vstupní úroveň koncentrace

Čištění

Snížení CHSKCr

Snížení BSK5

Snížení AOX

NL po čištění

Živiny

BSK > 500 mg/l

biologický   filtr  +  aktivovaný kal

80 ‐ 90%

95%

30 ‐ 50%

Konc. pod 30  mg/l  mgmg/lmg/l

přidané do COV

BSK> 500 mg/l

biologický  filtr  + (předčištění)

50 ‐ 60%

60 ‐ 70%

30 ‐ 50%

Konc. vysoká cca 100 mg/l

přidané do COV

BSK > 100 mg/l

aktivovaný kal1)2)

75 ‐ 90%

90 ‐ 95%

30 ‐ 50%

Konc. pod 30  mg/l

přidané do COV

BSK < 150 mg/l

biofiltrace

40 ‐ 60%

60 ‐ 80%

30 ‐ 50%

Konc. 10‐30 mg/l

přidané do COV

Poznámky: 1)     těchto účinností snížení je dosaženo systémy s malým zatížením aktivovaného kalu mezi 0,1 a 0,2 kg  BSK/kg NL*d (nebo s asi jedním dnem retenční doby) 2)    u několika použití jsou hlášeny dobré účinnosti snížení také pro čistírny s vysokým       zatížením

Roční průměrné hodnoty vyčištěných odpadních vod z německé papírny založené na 100 % zpracování sběrového papíru a lepenky bez zesvětlování Parametr Koncentrace CHSK Koncentrace BSK5

Jednotka mg/l mg/l

Dvoustupňové aerobní čištění 290 21

Anaerobní/aerobní čištění 190 12

Z uvedeného orientačního srovnání je patrné, že hlediska BAT dle dokumentů BREF vykazují přísnější hodnoty než požaduje N.V. č. 23/2011 Sb. Tato situace je více či méně obdobná pro technologie čištění všech průmyslových odpadních vod. Dále lze konstatovat, že intenzifikované systémy nakládání s vodami ve výrobách a ve spojení s moderními technologiemi čištění průmyslových odpadních vod mohou vykazovat plnění hledisek BAT i se značnou rezervou.

JAK CHÁPAT A POUŽÍVAT DOKUMENTY BREF Informace předkládané těmito dokumenty by měly být užity jako vstupní informace pro určování hledisek BAT v jednotlivých konkrétních případech. Při určování hledisek BAT a ukládání podmínek povolení vodoprávních úřadů, založených na BAT technikách, by vždy měl být brán v úvahu celkový záměr, kterým je dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

ZÁVĚR K provázanosti stavebního zákona, zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a zákona o integrované prevenci lze ze zkušeností konstatovat, že poslední novela stavebního zákona činí tyto vztahy ještě více složitějšími a nepřehlednějšími. U novel uvedených zákonů lze opět poukázat na nedostatky ve vzájemných vazbách včetně terminologií. Opakujícím se jevem zůstává časté lingvisticky i odborně nepřesné a nejednoznačné vyjadřování v zákonech a jejich prováděcích předpisech, které pak v praxi působí problémy při technické a legislativní přípravě staveb a při příslušných správních řízeních. Toto se týká nejen výše zmiňovaných zákonů, ale i složkových zákonů ochrany životního prostředí jako důležitých právních předpisů pro projektování a provozování staveb. Ve vztahu k ČOV se jedná především o zákon č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění.

Na základě §38, odst. 10 zákona o vodách nabyla odborná veřejnost i projektanti dojmu, že vodoprávní úřad nemůže pro komunální ČOV stanovit přísnější emisní limity než jsou limity BAT podle přílohy č. 7 novely N.V. č. 61/2003 Sb. Ani prováděcí předpis k zákonu o vodách (novela N.V. č. 61/2003 Sb.) tuto situaci plně nevyjasňuje. Lze tedy předložit k úvaze na základě znění příslušných předpisů otázku, zda je tomu opravdu tak? Z výše uvedeného nevyplývá jednoznačně, zda může či nemůže vodoprávní úřad stanovit ve svém rozhodnutí přísnější limity, než jsou limity BAT podle přílohy č. 7 novely N.V. č. 61/2003 Sb. U průmyslových ČOV nejsou obdobné limity nejnižších hodnot kvality vypouštěných vod stanoveny, posuzování projektů podle hledisek BAT z dokumentů BREF není v praxi zavedeno.

Závěrem lze upozornit investory, aby kladli patřičný důraz na kvalitní přípravu posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Týká se to především zajištění dostatečných a úplných technických podkladů a zpracování kvalitní dokumentace EIA, patřičné osvěty záměru u veřejnosti i poskytnutí dostatečného času pro uvedenou přípravu. Nutno upozornit na to, že standardní technické podklady zpracované projektanty (např. studie proveditelnosti, dokumentace pro územní řízení) nejsou pro účely Zjišťovacího řízení i procesu EIA úplné a dostatečné. Je nešťastné, mění-li se zásadní parametry stavby a její technologie v průběhu zpracování dokumentace EIA (dopady na programové řešení odborných studií) nebo dokonce v průběhu procesu EIA či v dokumentaci pro územní řízení, kdy tyto změny jsou zejména samosprávou a veřejností vnímány jako nedostatečná připravenost záměru a tím i nevěrohodnost jeho již zpracovaných a k posouzení předložených vlivů na životní prostředí. Rovněž je v případě změn s potenciálními vlivy na životní prostředí provedenými po procesu EIA nutno požádat příslušný úřad o jejich schválení bez nutnosti dalšího procesu EIA či změn v již provedeném procesu.

DĚKUJI ZA POZORNOST

Ing. Václav Hammer EKOSYSTEM spol. s r.o. [email protected]