ÚVOD
Proč vlastně řezat dřeviny? Nejeden zahrádkářský nováček, který právě zasadil svůj první ovocný stromek se ptá, proč by vlastně měl ovocné stromy řezat. Je to otázka oprávněná, vždyť ovocné stromy rostou i ve volné přírodě a nikdo je tam nemrzačí pilou ani nůžkami.
Prohlédnete-li si však takové neřezané stromy blíže, bude vám nápadné, že jejich plody jsou často velmi malé. Nezřídka jsou také nahnilé nebo poseté skvrnami. Ochutnáte-li plody stromů, které nezažily řez, rychle zjistíte, že nejsou moc chutné a že jim chybí sladkost, charakteristická pro plody správně ošetřovaných stromů.
Řez způsobí, že plody budou sladké U všech rostlin dopravují kořeny vodu a živné soli do zelených částí. V nich se voda slučuje s oxidem uhlíku, který listy přijímají ze vzduchu, na cukr. Tento proces, takzvaná fotosyntéza, může probíhat jen tehdy, když k listům a plodům pronikne dostatek světla. A řez právě způsobí, že koruna stromu bude otevřená slunečnímu záření. Tak v ní bude moci všude vznikat dostatek cukru pro sladké, chutné plody.
Po řezu budou plody zdravější Bez řezu mají houbové choroby, třeba strupovitost nebo různé hniloby, s napadením plodů velice snadnou práci. Tyto choroby se šíří tím silněji, čím déle jsou stromy a keře vlhké. Po odborně provedeném řezu ovocné dřeviny rychleji osychají a šíření choroboplodných zárodků je tak podstatně omezeno. Odměnou jsou zdravé, nanejvýš jen nepatrně nahnilé nebo strupaté plody. Bez řezu a prosvětlení koruny budou plody malé. Takové stromy mají sklon ke střídavé plodnosti, což znamená, že v jednom roce přinesou mnoho plodů a v následujícím roce plody skoro žádné.
P R O Č V L A S T N Ě Ř E Z AT D Ř E V I N Y _ 6 | 7
Řez zachovává ovocné stromy vitální a déle mladé Ovocné stromy a keře, které nebyly řezány, tvoří v dalších letech stále méně nových výhonů. Vitalita plodonosného dřeva stále klesá, následkem jsou méněcenné plody. Po správném řezu budou stromy a keře tvořit nepřetržitě nové výhony, na nichž bude vyrůstat velké a chutné ovoce. Mladé, vitální dřevo je také méně náchylné k takzvané střídavé plodnosti. Střídavá plodnost znamená, že stromy přinášejí v jednom roce spoustu plodů a v dalším roce skoro žádné plody.
Odlomení větví je často důsledkem zanedbání nebo špatného provedení řezu.
Pravidelně řezané ovocné stromy stárnou pomaleji, a tak vám budou ve vaší zahradě déle působit radost.
Řez pomáhá v boji se škůdci Řez usnadňuje sklizeň Sklízení ovoce ze zanedbaných, přehoustlých ovocných stromů nebo keřů bobulovin je namáhavé. Trvá dlouho, než se skrze husté větvoví probojujete k plodům. Zvláště u trnitých rostlin, jako je např. angrešt nebo ostružiník, je u neřezaných keřů mnohem větší nebezpečí poranění než u keřů prosvětlených řezem. Správným řezem dosáhnete také toho, že vaše stromy neporostou až do nebe. Jejich výšku omezíte tím, že vrchol kmene seříznete (sesadíte) až po některé nižší rozvětvení. Tím si trochu zjednodušíte krkolomné úkony na vysokém žebříku při sklizni a péči o strom.
V hustě větvených dřevinách skryté škůdce stěží najdete a jen s velkými obtížemi je odstraníte. Budete-li muset takové stromy stříkat, bude pro vás podstatně těžší napadená místa dostatečně smáčet postřikem.
Po řezu budou stromy stabilnější Odborně správně provedený výchovný řez vytvoří stabilní kostru stromu, která dokáže vzdorovat vichřicím. U stromů řezem neošetřených jsou škody větrem o mnoho častější, vítr může ulomit i silné větve, které mohou poranit lidi a poškodit budovy.
ÚVOD
Kdy máme řezat? Na tuto otázku, kterou velmi často kladou amatérští ovocnáři, je třeba odpovědět diferencovaně. Zimní řez Tradičně se řez ovocných dřevin provádí v zimě. V bezlistém zimním stavu má člověk lepší přehled o struktuře koruny. V této době nejlépe poznáte, které větve je třeba odstranit a které mají na stromu nebo keři zůstat. Ideální doba pro zimní řez je v únoru a březnu, když nejsilnější mrazy pominuly a rašení dřevin již není daleko. Tehdy se
Příliš husté a strmě nahoru rostoucí větve se nejlépe poznají při zimním řezu.
rány bezprostředně po řezu začínají hojit, takže původci chorob, jako je třeba rakovina stromů, mají málo příležitostí vniknout do rány. Řežou-li se stromy při silném mrazu, často se odlomí tlusté větve, čímž dochází zbytečně k rozsáhlým poraněním. Kromě toho může silný mráz za určitých okolností způsobit na čerstvě ořezaných stromech značné škody. Jestliže budete řez provádět se zpožděním, tedy teprve tehdy, když již dřevina vyrašila, oslabíte ji, protože jí odeberete část
Vlky vylamujte v létě, dokud jsou ještě měkké a poddajné.
P R O Č V L A S T N Ě Ř E Z AT D Ř E V I N Y ? _ 8 | 9
výhonů, do nichž již vložila energii a živiny. Letní řez Letní řez se nabízí vždy, když stromy rostou příliš silně a přitom nedostatečně plodí. Pak působí letní řez jako brzda růstu. Odstraní se jím mnoho listů, takže se do kořenů uloží méně rezervních látek. Proto bude v následujícím jaře rašení slabší. Letní řez se provádí zpravidla od konce července do začátku srpna. V tomto období už strom nereaguje na řez vyháněním nových výhonů.
Odstraňte vlky V létě se odstraňují také takzvané „vlky“. Jsou to strmě vzhůru vyrůstající výhony uvnitř koruny. Tyto výhony nepřinášejí plody, ale silně zahušťují korunu. Proto je odstraňte pokud možno časně. Nejlepší je vylomit ještě měkké výhony na konci května nebo na začátku června. Vylomením se současně odstraní spící pupeny na bázi výhonu, takže již nemohou vyrašit. Ideální doby řezu různých druhů ovocných dřevin jsme sestavili do následující tabulky. V tabulce (X) znamená, že řez je sice možný, ale není nutný či není v této době optimální.
Nejlepší doby řezu pro různé druhy ovocných dřevin leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Angrešt Bez černý Borůvka Broskvoň Hrušeň Jabloň Josta Kdoule Kiwi Líska Maliník dvakrát plodící Maliník jednou plodící Meruňka Ostružiník Rybíz Slivoň Třešeň Višeň
X
X X
X
(X) X X X X X (X) X X X
X
X X X
X X X X
(X)
X
X
X
X
X X (X) X
X X X
X
X X
X X
X
ÚVOD
Jaký strom se hodí do mé zahrady? Dříve než stromek koupíte, rozvažte si, kolik místa máte pro něj k dispozici. Přejete si získat i z malé zahrádky lahodné plody, nebo od stromu chcete, aby vytvořil velkou korunu, která zastíní kus zahrady a dodá jí charakteristický vzhled? Vybíráte-li tedy nový stromek, dbejte bezpodmínečně na to, abyste koupili takový, který bude mít nakonec žádanou velikost. Ani nejlepší řez nedokáže udělat ze silně rostoucího vysokokmenu třeba malý vřetenovitý zákrsek.
Podnož a odrůda V přírodě existují odrůdy s genetickými předpoklady k tomu, aby rodily velmi chutné plody. Často však mají nějakou nevýhodu, například mají příliš slabé kořeny a nejsou proto stabilní. Nebo zase mají tak vysoký vzrůst, že se plody vyvíjejí ve výšce 8 m. Proto se vlastnosti ovocných stromů ve školkách jistým způsobem „sestavují“ – odborně řečeno se stromy šlechtí. Každý ovocný strom se skládá z podnože a na ni naroubované odrůdy. Podnož tvoří kořeny ovocného stromu a určuje výšku jeho vzrůstu. Ve školce se určitými technikami spojí s žádanou odrůdou. A tak můžete určitou odrůdu, např. ‘Cox Orange’ nebo ‘Elstar’, pěstovat jako vřetenovitý zákrsek vysoký dva a půl metru nebo třeba jako vysokokmen o výšce 8 m.
Slabě rostoucí podnože se nehodí do písčitých půd. Na nich se slabost růstu projeví tak silně, že dostanete jen žalostné výhonky a na nich drobné, málo chutné plody.
Tvary dřevin Nízký strom označujeme jako takzvaný vřetenovitý zákrsek. Středně velké stromy jsou polokmeny, nejvyšší se jmenují vysokokmeny. Malé tvary dřevin nesou první plody již jeden až dva roky po vysazení, naproti tomu větší stromy rodí teprve po 5 až 7 letech. Zato však malé tvary dříve stárnou. Stromy naroubované na slabě rostoucí podnože nesou vysoce hodnotné plody „jen“ 20 až 25 let. Naproti tomu silně rostoucí ovocné stromy mohou při odpovídající péči klidně rodit chutné ovoce i 100 až 120 let. Malé tvary mají zřetelně slabší kořeny. Proto musí být celý život přivázány ke kůlu, jinak jim hrozí nebezpečí, že se při plné zátěži plodů náhle vyvrátí. Kromě podnože má na výsledný vzrůst vliv také použitá odrůda. Velký vliv má dokonce i druh půdy. Například ovocný strom na středně silné podnoži MM 106 vyroste na suché písčité půdě do výšky jen asi 2,5 m. Na dobré, úrodné hlinité půdě dosáhne stejný strom bez problémů 4 m. Následující tabulky podávají přehled o různých výškách a růstových vlastnostech ovocných stromů.
JAKÝ STROM SE HODÍ DO MÉ ZAHRADY?_10|11
Výšky stromů a průměry korun u vysokokmene, polokmene a vřetenovitého zákrsku na příkladu jabloně.
m 8 7 6 5 4 3 2 1
Růstové vlastnosti jabloní Označení Vhodná podnož Výška stromu Průměr koruny Výška kmene První plody Stabilita Vhodné půdní druhy
Vysokokmen semenáč 7–8 m 8–12 m 1,80 m po 6–7 letech velmi dobrá, kůl není nutný písčité, hlinité, jílovité půdy
Polokmen M 4, M7 5–6 m 5–7 m 1,20 m po 3–4 letech velmi dobrá, kůl není nutný písčité, hlinité, jílovité půdy
Vřeteno, vřetenovitý zákrsek MM 106, M 26, M 9 2–4 m 2–3 m 40–60 cm po 1–2 letech malá, kůl je vždy nutný M 9 jen hlinité a jílovité, MM 106 i písčité půdy
Růstové vlastnosti hrušní Označení Vhodná podnož Výška stromu Průměr koruny Výška kmene První plody Stabilita Vhodné půdní druhy
Vysokokmen, polokmen semenáč, např. Kirchensaller Mostbirne 5–10 m 5–7 m 1,80 m po 6–7 letech velmi dobrá, kůl není nutný nepatrné nároky, vhodné jsou všechny půdy
Vřeteno, vřetenovitý zákrsek kdoule A 3–4 m 2–3 m 60–80 cm po 2–3 letech malá, kůl je vždy nutný teplé, dobře provzdušené, ne však vápnité půdy
Růstové vlastnosti třešní Označení Vhodná podnož Výška stromu Průměr koruny Výška kmene První plody Stabilita Vhodné půdní druhy
Vysokokmen, polokmen Vřeteno, vřetenovitý zákrsek semenáč, třešeň ptačí, F 12/1 Weiroot 158, Gisela 5, Weiroot 13, Maxima 14 Weiroot 72, Gisela 3 5–8 m 3–5 m 5–7 m 3–5 m 1,50–1,80 m 60–80 cm po 5–6 letech po 3 letech ve všech případech velmi dobrá, kůl je nutný jen v prvních letech vhodné jsou všechny půdy dobré, hlinité půdy
ÚVOD
Zákonitosti růstu dřevin Jak dřevina roste, to záleží na jejím věku. V průběhu času se rytmus růstu dřeviny mění.
Vývojové fáze dřevin U právě vysazených stromků směřuje řez k tomu, aby se u stromku vyvinula stabilní kostra koruny z hlavních větví. Zároveň má koruna růst tak, aby byla otevřená pro sluneční světlo. V plodné fázi musí být plodnost a růst v rozumné rovnováze. Strom má rodit
pokračování kmene
mnoho velmi kvalitních plodů. Současně má také růst, a to v postačující míře, ale nepříliš silně, aby tvořil stále nové, vitální plodné dřevo. Strom v pokročilém věku se řeže tak, aby se staré větve odlehčily a neodlomily se. Odstraněním starých větví je strom povzbuzen k novému rašení, tak se zmladí a znovu získá bývalou plodnost.
Druhy větví ovocného stromu Ovocný strom, pěstovaný jako polokmen nebo vysokokmen, má kmen, jehož nejvyšší část v koruně se nazývá pokračování kmene, a tři až čtyři silné hlavní větve, které s kmenem svírají úhel čtyřicet pět až šedesát stupňů. Dále má vedlejší větve, plodné větve a plodonosné dřevo (říká se mu též plodonosný obrost). U všech ovocných stromů a keřů probíhá růst podle stejného základního schématu: Kořeny dopravují vodu a živné soli z půdy do výhonů a listů. Směs vody a živných solí se přitom dopravuje především do vrcholových partií výhonů rostoucích strmě nahoru. Jsou to ● ● ●
vrchol koruny vrcholy vedlejších větví výhony, které vyrůstají z horní strany větví
kmen hlavní větev vedlejší větev plodná větev plodonosné dřevo
Proto je růst ve vrcholových partiích vždy nejsilnější. Když však strom soustředí místo naroubování podnož Systém větví v kuželovité koruně je na obrázku znázorněn na vzorovém stromu.
J E P R AV I D E L N Ý Ř E Z N U T N Ý U V Š E C H D Ř E V I N ? _ 1 2 | 1 3
Je pravidelný řez nutný u všech dřevin?
1 2
3 1 strmě vzpřímený výhon: silný růst listů,
násada plodů chybí 2 vodorovná větev: chutné plody 3 převislá větev: plody špatné kvality
všechnu energii na růst výhonů, nedostává se mu energie pro násadu plodů. Následek: Přímo nahoru rostoucí výhony nedávají plody. Opačné jsou poměry u větví silně převislých. Ty jsou živinami zásobovány špatně. Přirůstají málo a tvoří jen méněcenné plody. Pro nasazování plodů jsou tedy dobré poměry u těch větví, které rostou vodorovně nebo odbočují z kmene jen lehce vzhůru. U nich je růst plodů a listů v příznivém poměru. Sklízíte z nich dobré ovoce a současně jejich výhony ve správné míře přirůstají. Hlavní větve, které tvoří kostru koruny, mají odbočovat od kmene v úhlu šedesáti stupňů.
Chcete-li sklízet ovoce dobré kvality, musíte jabloně, hrušně, višně, broskve, slivoně, švestky, rybíz, angrešt, maliníky, ostružiníky, vinnou révu a kiwi řezat každý rok nebo aspoň jednou za dva roky. Podstatně méně řezu potřebují třešně. Ty tvoří od přírody otevřenou korunu a jejich plodné dřevo se tak rychle nevyčerpává. Zpravidla zde postačí provést opravný řez vždy jednou za čtyři až pět let.
Jak zpomalit příliš bujný růst stromů? U stromů, které rostou příliš silně a málo plodí, je třeba úplně odstranit nejsilnější dlouhé výhony rostoucí strmě vzhůru. V žádném případě je nesmíte jen zkrátit, protože by strom na to reagoval ještě silnějším rašením nových výhonů a vznikla by takzvaná „košťata“. Lepší je takzvané sesazení výhonu neboli řez na převod, což znamená, že ho seříznete u místa, kde z něho vyrůstá postranní větev, a převedete tak do ní tok vody s živinami. Slabší vzhůru rostoucí větve nechte být. Druhou možností je ohýbání vzhůru rostoucích větví do skoro vodorovné nebo jen slabě vystoupavé polohy. Budou-li nuceny růst v této poloze, bude jejich růst méně podporován a z původního výhonu rostoucího rychle vzhůru bude v příštím roce větev přirůstající jen s mírou, zato nesoucí plody.
ÚVOD
Mnoho výhonů rostoucích strmě vzhůru dodává stromu vzhled velkého „koštěte“. Takové stromy dávají jen málo plodů.
Jak se příliš vzpřímené výhony dají ohnout dolů, je blíže vysvětleno na s. 29. Důležité: Silně rostoucí stromy řežte přednostně v létě. Letní řez brzdí růst mnohem více než zimní. Bližší údaje najdete na s. 9.
Jak donutit slabě rostoucí stromy k novému růstu? Seřízněte silnější větve na pahýly dlouhé asi 5 až 10 cm. Zakrátko vyraší kolem místa řezu několik nových výhonů. Z nich vyberte ty, které chcete použít k vybudování nové koruny. Směr budoucích hlavních větví upravte tak, aby svíraly s kmenem úhel asi šedesát stupňů. Důležité: Slabě rostoucí stromy řežte přednostně v zimě. Zimní řez podporuje růst silněji než letní.
Obnova plodonosného dřeva Výhony, které uvedeme do vodorovné polohy, tvoří po stranách krátké výhony, z jejichž koncových pupenů vznikají květy. Po opylení se z nich vyvíjejí plody. Když u staršího stromu seříznete na pahýly dokonce i všechny hlavní větve, zůstanou na něm ještě některé starší plodící větve. U nich se velmi osvědčilo zmlazení plodonosného dřeva. To znamená, že se prořeže staré, zpřeslenělé plodonosné dřevo. Takové odplozené dřevo se často nachází zejména na spodní straně plodných větví. Mladší plodonosné dřevo však je třeba zachovat. Přesnější návod je na s. 33.
Obecný zákon řezu: Hluboký řez vyvolá silné vyrašení letorostů. Slabý řez způsobí slabé rašení letorostů.
S P R ÁV N É V E D E N Í Ř E Z U _ 1 4 | 1 5
Správné vedení řezu – kam nasadit pilu?
Silné větve se odstraňují tak, aby se vzniklé řezné rány mohly co nejrychleji zahojit. Tím se zmenší riziko, že do stromu řeznou ranou vniknou škodlivé druhy hub, např. rakoviny
ovocných stromů. Řezné rány se zahojí nejrychleji tehdy, když větev odřízneme těsně u kmene nebo hlavní větve, takže na místě, kde vyrůstala, z ní zůstane nanejvýše jen půl až 1 cm. Nazývá se to řez na větevní kroužek. V těchto místech, v bezprostřední blízkosti hlavní větve či kmene, se nachází zvláště mnoho takzvaného kambia. To je dělivé pletivo, které se postará o to, aby strom ránu rychle uzavřel. V žádném případě se nesmějí ponechat takzvané „pahýly“ či „věšáky“. Na nich zůstanou rány celá léta nezahojené a choroboplodné zárodky mají do stromu snadnou cestu.
Pahýly, které zůstanou po nesprávném řezu, jsou vstupními branami chorob stromů.
Řezy „na větevní kroužek“ jsou pro hojení řezných ran optimální.
Na tuto otázku je třeba odpovědět odlišně podle cíle řezu, druhu ovocného stromu a síly větví.
Řez silných větví
ÚVOD
Silné větve odřežte postupně. Napřed nařízněte větev odspodu do 2 cm.
Pak proveďte řez shora, a to hladce a pokud možno co nejblíže větevnímu kroužku.
Potřebujete-li u starých stromů odstranit velmi silné větve, je radno postupovat ve dvou krocích. Dříve než začnete s vlastním řezem shora, nařízněte napřed větev do dvou centimetrů zespoda. Tímto postupem
předejdete tomu, že by se těžké větve náhle odlomily a přitom odervaly i větší kusy kůry, takže by vznikly velké rány.
Zkrácení slabých větví při výchovném řezu Při výchovném řezu (vytvoření koruny u mladého stromku) je často třeba větve jen o něco zkrátit. Řez veďte asi 1 cm nad očkem směřujícím ven. Kdybyste vedli řez níže, snadno byste pupen poranili, takže by nevyrašil. Kdybyste naopak nechali nad pupenem pahýl, rána by se správně nehojila a houby nebo bakterie by mohly proniknout do větve.
Zkracujete-li tenké větve, nasaďte nůžky šikmo asi 1 cm nad pupenem směřujícím ven.
