Proč tak těžko ...? Sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti České republiky
Petr Matějů Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) a Anglo-American College, Prague (AAC)
1
Otázky • Jak k pochopení dnešní situace může přispět čtení Možného studie „Proč tak snadno .... ?“ z roku 1991? • Jaké jsou hlavní sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti ČR? • Jak si vedeme v dynamice rozvoje lidských zdrojů a vzdělání v mezinárodním srovnání? 2
Možný: Proč tak snadno ....? • Systém „pozdní totality“ přestal vyhovovat jak ovládaným, tak mocenské elitě • Klíč k pochopení: sociální kapitál • Mocenská elita potřebovala proměnit akumulovaný sociální kapitál na ekonomický kapitál (legitimizace moci) • „Lid“ se chtěl zbavit stále rostoucí role sociálního kapitálu v obstarávání věcí a služeb, na které již měl peníze (buď legitimně nebo z šedé ekonomiky ....)
3
Szelényi: Kapitalismus bez kapitalistů • Transformace by bývala nebyla možná bez zformování specifické elity tolerující konverzi sociálního na ekonomický kapitál • Tato elita („uneasy alliance“) vytvořila podmínky pro vznik post-komunistického manažerialismu • První fáze privatizace byla spíše privatizací peněz (v bankách) než firem (Szelenyi: „the great bank robery of 1993-96).
4
Szelényi: Tři segmenty nové elity Dissidents
Monetarists Economic technocrats
Post-socialist managers 5
Szelényi: Tři segmenty nové elity Dissidents
BANKS
Monetarists Economic technocrats
Post-socialist managers 6
Důsledky ... • Nově zformovaná elita potřebovala co nejdéle udržet revoluční euforii a sociální smír • K tomu (výměnou za udržení měkkého rozpočtového prostředí) dostala podporu (i finanční) od “manažerské“ i „technokratické“ části elity • To vedlo k odložení ekonomických a sociálních reforem, jejichž prosazení se později stává stále obtížnější 7
Závěr #1 Rozplést staronové sociální sítě (latentní propojení politické a ekonomické moci) a prosazovat ekonomické a sociální reformy dnes, kdy transformační euforie vyprchala, společnost je již silně stratifikovaná a politické zájmy vykrystalizované, není snadné, je-li to vůbec možné ! 8
Jaké jsou hlavní sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti ČR? (úloha lidských zdrojů) 9
Definice OECD – WCY: „Konkurenceschopnost je schopnost dané země produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a přitom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva.” 10
World Competitiveness Yearbook IMD, Lausane, 2004
11
Celková konkurenceschopnost (WCY - IMD) Overall Competitiveness 10 15 20 25
Česko
30
Estonsko Maďarsko
35
Polsko
40
Slovensko
45
Slovinsko
50 55 60 2001
2002
2003
2004 12
Efektivita vlády (WCY - IMD) Government Efficiency 10 20 Česko
30
Estonsko Maďarsko
40
Polsko Slovensko
50
Slovinsko
60 70 2001
2002
2003
2004
13
Efektivita podnikové sféry (WCY - IMD) Business Efficiency 10 15 20 25
Česko
30
Estonsko Maďarsko
35
Polsko
40
Slovensko
45
Slovinsko
50 55 60 2001
2002
2003
2004
14
Kvalita infrastruktury (WCY - IMD) Infrastructue 10 15 20
Česko
25
Estonsko Maďarsko
30
Polsko Slovensko
35
Slovinsko
40 45 50 2001
2002
2003
2004
15
World Economic Forum The global competitiveness report
16
World Economic Forum Potenciál růstu a inovační potenciál
USA Finsko Estonsko Slovinsko Maďarsko Litva Česká republika Lotyšsko Polsko
Inovační potenciál Potenciál růstu 2001 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 2 3 3 29 26 20 20 26 26 26 31 28 29 33 28 23 23 28 29 31 39 29 38 35 43 35 35 36 35 22 30 37 40 37 40 39 45 43 47 42 38 44 42 30 27 41 49 43 60 49 29 31 17
Konkurenceschopnost, inovační potenciál a vzdělání 18
Inovační profil
(World Bank)
Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné Index technologické vyspělosti 8 věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti
6 Výdaje na VaV (% HDP)
4 2
Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů
0
Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)
Spolupráce univerzit a firem
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání
ČR
Administrativní podmínky pro vznik nových firem
Finsko USA
19
Inovační profil
(World Bank)
Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné Index technologické vyspělosti 8 věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti
6 Výdaje na VaV (% HDP)
4 2
Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů
0
Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)
Spolupráce univerzit a firem
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání
ČR
Administrativní podmínky pro vznik nových firem
Finsko USA
20
Inovační profil
(World Bank)
Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné Index technologické vyspělosti 8 věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti
6 Výdaje na VaV (% HDP)
4 2
Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů
0
Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)
Spolupráce univerzit a firem
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání
ČR
Administrativní podmínky pro vznik nových firem
Finsko USA
21
Lidské zdroje a dynamika vzdělání. Jak si vedeme v mezinárodním srovnání?
22
Základní vztahy
23
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor “People) a ekonomickou výkonností (HDP na hlavu) 50000
y = -739.09x + 32848 2 R = 0.7437
45000
SWI
NOR
35000
DEN
30000
USA GER UK
IRL
SWE BEL
25000 NET
FIN 20000 CAN 15000
NWZ SLV
POL
CZ
CHL
GDP per capita (1998, USD)
40000
10000
POR
5000
HUN
0 45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) World Competitiveness Yearbook 1996-2000 24
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor “People) a funkční gramotností (průměrné skóre) 0 FIN
y = -0.3314x + 104.07 2 R = 0.5069
NOR
USA
CAN SWI
5
10
NET
15 NWZ
SWE
BEL IRL
POR
20
GER
UK
25 SLV
HUN 30
CHL
Rank in factor "People"
DEN
CZ 35
POL 210
220
40 230
240
250
260
270
280
290
Score in prose literacy
25
SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor “People) a funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) 0 FIN
DEN
5 NOR
10
SWI GER
15 BEL NET
UK
SWE 20
IRL HUN
NWZ
POR
25
SLV
30
y = -0.8907x + 27.918 2 R = 0.3746
CHL
35
CZ POL 0
Rank in factor "People"
USA
CAN
40 5
10
15
20
25
30
Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 26 1996-2000
Vztah mezi funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5)
a očekávaným počtem let terciárního vzdělávání Expected years of tertiary education
4,5
y = 0.0797x + 1.4621 2 R = 0.5149
4
CAN
USA
3,5 FIN 3
UK
NOR
DEN
2,5
SWE
POR
NWZ
IRL
NET
2 POL
GER
SWI 1,5
CZ
HUN 1 0
5
10
15
20
25
30
Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 27 1996-2000
Jaký je vnitřní potenciál obratu? Možnosti mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání
28
Změna v podílu dospělé populace s dosaženým VŠ vzděláním 1996-2002 (1996=100) 140 132.2
135
129.8
130
%
125
120.3
120 115
111.1 107.1
110 105
100.7
102.7
100 Australia
Australia
Canada
Canada
United States
United States
Sweden
Sweden
Germany
Germany
Czech Rep.
Czech Rep.
Hungary
Hungary 29
Vývoj základních ukazatelů charakterizujících přechod mezi střední a vysokou školou v ČR 1997 - 2003 maturanti v daném roce z 18/19ti letých
80.0 70.0
přihlášení z maturantů daného roku
60.0
%
50.0
přihlášení maturanti daného roku z 18/19tiletých zapsaní z maturantů v daném roce
40.0 30.0 20.0
zapsaní z 18/19ti letých
10.0 0.0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
30
Čisté míry participace na terciárním vzdělávání (2001) (součty pro relevantní věkové skupiny)
31
Výdaje na terciární vzdělávání v % HDP (2001) 1.8
1.7
1.7
1.7
1.6
1.6 1.4 1.2 1 0.8
0.9
0.8
1.1
1
0.8
0.9 0.9 0.7
0.6 0.4 0.2
0.1
0.1
ČR
NĚMECKO
0.03
0
Z veřených zdrojů
FINSKO
AUSTRÁLIE
Ze soukromých zdrojů
OECD
Celkem 32
Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty)
v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání Denmark New Zealand Sweden Norway Canada Australia Finland Netherlands UK Austria Country Iceland Belgium US Hungary Ireland Germany Italy Turkey 0.08 0.08 France Spain 0.08 Czech R. 0.07 Portugal 0.07 0.06 Korea Japan 0.06 Greece 0.05 0.04 M exico 0.03 Slovakia Switzerland 0.02 Poland 0.00
0.000
0.100
0.30 0.27 0.24 0.24 0.21 0.20 0.18 0.16 0.15 0.15
0.200
0.300
0.37 0.36 0.35
0.42
0.400
0.48
0.500 % of GDP
0.59
0.600
0.98
0.80
0.700
0.800
0.900
1.000
33
Vývoj sociálních nerovností v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání (poměr šancí mezi jedinci pocházejícími z rodin odborníků a dělníků) 5.00 4.50 Inequality ratio
4.00 3.50
USA
3.00
FIN
2.50
POL CZR
2.00 1.50 1.00 55+
45-54
35-44
25-34
Age cohort 34
Závěry • První fáze post-komunistické transformace byla poznamenána snahou velké části komunistické elity konvertovat sociální kapitál na ekonomický kapitál (Možný) • Vlivu sociálního kapitálu se chtěli zbavit i občané (Možný)
35
Závěry (pokračování) • Vytvoření podmínek pro úspěch konverzní strategie první post-komunistickou elitou (Szelényi: “uneasy alliance) přispělo k „sametovosti“ revoluce • Poměrně značný úspěch této konverze a vytvoření staronových sociálních sítí poznamenalo další fáze transformace. • Základní zájem: prodloužit euforii a udržet sociální smír ⇒ odklad reforem 36
Závěry (pokračování) • Odklad reforem způsobil (mimo jiné): a) prodloužení působnosti měkkého rozpočtového prostředí pro firmy (oslabení vnitřní konkurence) b) pomalý přechod ekonomiky a společnosti na model rozvoje opřený o lidské zdroje a inovační potenciál (oslabení v mezinárodní konkurenceschopnosti) 37
Závěry (pokračování) • Konkurenceschopnost ve stále větší míře závisí na kvalitě lidských zdrojů (vzdělání) a inovačním potenciálu (výzkum a vývoj) • V obou těchto oblastech se naše relativní postavení zhoršuje (jiní jsou „lepší“) • K největším problémům patří uzavřenost terciárního systému vzdělávání (nízká flexibilita pracovní síly, plýtvání talenty) 38
Závěry (pokračování) • Poměrně nízká konkurenceschopnost podlamuje růst životní úrovně • Česká společnost se polarizuje • Legitimita mocenské elity se zmenšuje • Politický potenciál změny je zatím slabý
39
Více na: www.isea-cz.org www.stratif.cz
40
