PRO SCHŮZI VLÁDY. V Praze dne: Výtisk číslo:

V Praze dne: 10. 11. 2008 Výtisk číslo:

PRO SCHŮZI VLÁDY

Věc: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Důvod předložení materiálu:

Obsah:

Usnesení vlády č. 1144 ze dne 3. 9. 2008

I. Předkládací zpráva II. Návrh zákona III. Přílohy

Předkládá: Ing. Aleš Řebíček ministr dopravy

-1I. Předkládací zpráva Pro naplnění programového cíle vlády č. 05.01 „Omezit víkendové jízdy kamionů“ přijala vláda usnesení dne 3. září 2008 č. 1144, kterým uložila ministru dopravy předložit vládě novelu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo životního prostředí podle citovaného usnesení vlády vypracovalo návrh novely zákona č. 361/2000 Sb., kterým se omezují jízdy kamionů v pátek a v neděli. Návrh novely zákona je postaven na těchto základních principech: 1. Návrh rozšiřuje rozsah pozemních komunikacích, na které se má vztahovat zákaz jízd kamionů. Zákaz jízd se bude vztahovat na všechny pozemní komunikace a nejenom na dálnice a na silnice I. třídy jako doposud. Nově se do návrhu zařazují silnice II. a III. třídy, místní komunikace a také veřejně přístupné účelové komunikace, které nejsou označeny jako komunikace v majetku soukromoprávní osoby (vysvětlení komplikací vyplývajících z terminologie podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, viz důvodová zpráva). 2. Zákazy jízd se i nadále vztahují na nákladní vozidla o maximálně přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg, pokud jedou samostatně, anebo 3 500 kg, pokud mají připojeno přípojné vozidlo. 3. Jízdy těchto vozidel jsou ze zákona zakázány celý rok v neděli a ostatních dnech pracovního klidu od 00.00 hodin do 22.00 hodin a v pátek resp. v poslední pracovní den před dnem pracovního klidu od 15.00 hodin do 18.00 hodin. 4. Dosavadní seznam vozidel v § 43 odst. 3, na která se zákaz jízdy nevztahuje, je upřesněn a rozšířen o další činnosti, které jsou ve veřejném zájmu anebo které přímo souvisejí s víkendovými aktivitami obyvatel. 5. Výjimky jsou dvojího charakteru – výjimky za účelem přepravy vybraných věcí a zvířat a výjimky za účelem zajištění vybraných činností. 6. Nadměrné přepravy apod. se povolují v době dopravních sedel, které spadají do doby zákazu. 7. Vydávání výjimek je nově upraveno v samostatném paragrafu. Dosavadní způsob udělování výjimek ve správních řízeních je upřesněn. 8. Nově se zavádí správní poplatek za podání žádosti o udělení výjimky. 9. Nově se zavádí poplatek za udělení výjimky, který závisí na délce trvání výjimky. Výše poplatku se určuje nařízením vlády. 10. Předpokládanou cílovou skupinou držitelů výjimek jsou, stejně jako dosud, především dopravci zajišťující zásobování nepřetržitých provozů, protože tento typ výjimek není činností, kterou lze považovat za činnost ve veřejném zájmu nebo za víkendovou činnost obyvatel jako výjimky ze zákona v § 43 odst. 3, a protože jeho uvedení by mohlo být příčinou jeho beztrestného zneužívání – mezerou v zákoně. 11. Výjimka musí být pro účely kontroly doložena osvědčením, které je veřejnou listinou. Výjimku vydává místně příslušný krajský úřad nebo ministerstvo dopravy ve správním řízení. 12. Zákon nově ukládá řidiči vozidla povinnost mít při jízdě osvědčení o udělení výjimky.

-213. Za zneužití nebo pozměňování osvědčení jsou stanoveny sankce v tvrdosti odpovídající správním deliktům u zvláštního užívání komunikace podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 14. Nezákonné jednání provozovatele vozidla je správním deliktem, za který se uloží sankce ve výši do 100.000 Kč a při jeho opakování až do výše 1.000.000 Kč.

-3II. Návrh ZÁKON ze dne………… , kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silničním provozu Čl. I Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 8 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) osvědčení o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel podle § 43a (dále jen „osvědčení o udělení výjimky“), jde-li o řidiče vozidla, na které se jinak vztahuje zákaz jízdy podle § 43 odst. 1 nebo 2.“. 2. V § 6 odst. 12 se za slova „odstavce 8“ vkládají slova „a 9“ a slova „a) a b)“ se nahrazují slovy „a, b) a e)“. 3. V § 43 odstavec 1 zní: „(1) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které nejsou viditelně označeny jako účelové komunikace v majetku soukromoprávních osob, je zakázána jízda nákladních automobilů, speciálních automobilů, souprav nebo zvláštních vozidel2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg a nákladních automobilů, speciálních automobilů nebo zvláštních vozidel2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg s připojeným přípojným vozidlem

-4a) v neděli a ostatních dnech pracovního klidu podle zvláštního právního předpisu19) (dále jen „den pracovního klidu“) v době od 00.00 do 22.00 hodin, b) v sobotu, pokud není dnem pracovního klidu, v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do 13.00 hodin, c) v pátek, nejde-li o den pracovního klidu, a v pracovních dnech bezprostředně předcházejících dnu pracovního klidu, v době od 15.00 do 18.00 hodin.“. 4. V § 43 odstavec 3 včetně poznámek po čarou č. 20a, 20b a 20c zní: „(3) Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla užitá při a) kombinované přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní cestě a pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti kombinované dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy k příjemci, b) nezbytné zemědělské sezónní přepravě, c) činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení a vodárenských zařízení, d) přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze20), pokud toto zboží zabírá nebo v průběhu přepravy zabíralo nejméně dvě třetiny objemu nákladového prostoru vozidla nebo jízdní soupravy, e) přepravě živých zvířat, f) přepravě pohonných hmot určených k plynulému zásobování čerpacích stanic pohonných hmot a organizací provádějících zemědělské činnosti, g) přepravě tuhých, tekutých a plynných paliv pro zajištění provozu nemocnic, sociálních ústavů a školských zařízení, h) nakládce a vykládce letadel, lodí nebo železničních vozů na vzdálenost nepřesahující 100 km, i) přepravě poštovních zásilek, j) přepravě komunálního odpadu, k) jízdě bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a) až j), l) mimořádné události20a) nebo v souvislosti s řešením krizové situace20b), včetně zásobování postižených míst, svozu dřeva po živelní pohromě, jízd speciálních vozidel pro odstranění následků škod (lesní stroje, stavební stroje), m) činnosti integrovaného záchranného systému, n) přepravě chemických látek podléhajících teplotním změnám nebo krystalizaci, včetně betonů a živičných směsí; to neplatí pro přepravu nebezpečných věcí20c), o) výcviku řidičů, p) odstranění závad vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektrických sítí, sítí veřejných elektronických komunikací a dalších inženýrských sítí ve veřejném zájmu, q) odtahu nepojízdných nebo havarovaných vozidel nebo vozidel, o jejichž odstranění rozhodl policista nebo strážník obecní policie, a jízdě k vozidlu, které bude odtahováno,

-5r) přepravě věcí na kulturní a společenské akce, včetně akcí rekreačních, vzdělávacích a výchovných jako jsou dětské tábory, s) přepravě humanitární pomoci. ________________ 20a

) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20b)

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

20c)

§ 22 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“.

6. § 43 odstavec 5 zní: „(5) Zákaz podle odst. 1 písm. a) a b), avšak nikoli v poslední den pracovního klidu před pracovním dnem v době od 13.00 do 22.00, neplatí pro přepravu zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů na základě povolení podle jiného zákona1) a pro jízdy vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou jiným právním předpisem2).“. 7. V § 43 se odstavec 6 zrušuje. 8. Za § 43 se vkládají nové § 43a a 43b, které včetně nadpisů znějí: „§ 43a Výjimka ze zákazu jízdy některých vozidel (1) Ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 1 a 2 může místně příslušný krajský úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele udělit výjimku ze zákazu jízdy některých vozidel (dále jen „výjimka ze zákazu jízdy“). Výjimku ze zákazu jízdy přesahující území jednoho kraje může udělit Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“). Výjimka ze zákazu jízdy je časově omezená na období sedmi po sobě jdoucích dnů, jednoho měsíce, tří měsíců, šesti měsíců nebo dvanácti měsíců. Na udělení výjimky ze zákazu jízdy není právní nárok. (2) V žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy musí žadatel uvést důvody, proč nelze přepravu uskutečnit jiným způsobem nebo v jiném čase. Žadatel je současně povinen v žádosti provést výpočet poplatku za požadovanou výjimku ze zákazu jízdy některých vozidel (dále jen „poplatek za výjimku“) podle § 43b pro případ, že jeho žádosti bude vyhověno v plném rozsahu. (3) Udělení výjimky ze zákazu jízdy se prokazuje osvědčením o udělení výjimky, které vydá úřad, který výjimku povolil. Osvědčení o udělení výjimky je veřejná listina. (4) Při zneužití osvědčení nebo zjištění, že v osvědčení o udělení výjimky byly provedeny neoprávněné zápisy, změny, opravy nebo úpravy, odejme místně příslušný krajský úřad nebo ministerstvo držiteli osvědčení všechna osvědčení, která mu byla vydána. O vydání dalšího osvědčení o udělení výjimky pak lze žádat nejdříve po uplynutí tří let ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí všech osvědčení o udělení výjimky. (5) Držitel osvědčení o udělení výjimky, jehož platnost skončila, je povinen je neprodleně vrátit úřadu, který osvědčení o udělení výjimky vydal. Zjistí-li příslušný úřad v řízení

-6o žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy, že žadatel nesplnil svou povinnost podle věty prvé, řízení o žádosti bez dalšího zastaví. (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy a vzor osvědčení. § 43b Poplatek za výjimku (1) Za udělení výjimky ze zákazu jízdy je ten, komu byla výjimka ze zákazu jízdy udělena, povinen uhradit poplatek za výjimku, jehož výši stanoví příslušný úřad v rozhodnutí o udělení výjimky ze zákazu jízdy a odpovídá rozsahu udělené výjimky ze zákazu jízdy. (2) Poplatek za výjimku je splatný při převzetí osvědčení, vybírá jej úřad, který výjimku ze zákazu jízdy udělil, a je příjmem státního rozpočtu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví výši poplatku za výjimku pro jednotlivá období, na která lze výjimku ze zákazu jízdy stanovit, a to tak, aby.výše poplatku za výjimku pro delší časové období byla vždy alespoň o třetinu vyšší, než je prostý součet poplatků za udělení několika výjimek ze zákazu jízdy pro nejbližší kratší časové období ve srovnatelné délce. (4) Příslušný úřad může od stanovení poplatku podle odst. 1 upustit, pokud přeprava, pro kterou žadatel výjimku žádá, má charakter přepravy ve veřejném zájmu nebo má být prováděna pro veřejnoprávní korporaci nebo pokud přímo souvisí s rekreací, kulturou nebo sportem.“. 9. V § 124 odst. 2 písm. a) se slovo „povoluje“ nahrazuje slovem „uděluje“ a slova „podle § 43 odst. 5 a“ se nahrazují slovy „ze zákazu jízdy“. 10. V § 124 odst. 4 písm. a) se slovo „povoluje“ nahrazuje slovem „uděluje“ a slova „podle § 43 odst. 5“ se nahrazují slovy „ze zákazu jízdy“. 11. V § 125 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do výše 100 000 Kč a v případě opakovaného spáchání v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě podnikající podle zvláštního právního předpisu28) nebo právnické osobě, která jako provozovatel vozidla a) přikáže nebo dovolí, aby bylo k jízdě užito vozidlo nebo jízdní souprava, na které se vztahuje zákaz jízdy podle § 43 odst. 1 a 2, v době, kdy je to zakázáno, b) přikáže nebo dovolí, aby k prokázání oprávněnosti jízdy v době zákazu jízdy některých vozidel podle § 43 odst. 1 a 2 bylo řidičem použito osvědčení, jehož platnost již skončila, nebo osvědčení udělené pro jiné vozidlo nebo jinou kategorii vozidla, c) jiným způsobem poruší povinnost stanovenou v § 43a.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.

-712. V § 129 odst. 2 se slova „podle § 43 odst. 5“ zrušují a slova „udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo“ nahrazují slovy „vydá osvědčení o udělení výjimky nebo udělí“. 13. V § 129 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) O udělení výjimky ze zákazu jízdy podle §43a se rozhoduje ve správním řízení podle správního řádu. Jediným účastníkem řízení je žadatel o výjimku.“. 14. V § 137 odst. 1 se doplňují slova „a § 43b odst. 3“. 15. V § 137 odst. 2 se slova „§ 43 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 43a odst. 6“. Čl. II Přechodné ustanovení Výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel povolené podle § 43 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti, a to po dobu, na kterou byly povoleny.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o přestupcích Čl. III Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , nebo předloží ke kontrole neplatné osvědčení o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel podle zvláštního právního předpisu3f) anebo osvědčení o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel podle zvláštního právního předpisu3f) udělené pro jiné vozidlo nebo jinou kategorii vozidla“. 2. V § 22 odst. 8 se slova „g),“ zrušují. 3. V § 22 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Pokuta od 2 500 Kč do 50 000 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. g); pokuta od 5 000 Kč do 100 000 Kč a zákaz činnosti od dvou měsíců do jednoho roku se uloží tomu, kdo tento přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát.“. Dosavadní odstavce 9 až 12 se označují jako odstavce 10 až 13. 4. V § 86 písm. d) bodě 2 se za slovo „rychlosti,“ vkládají slova „porušením pravidel o omezení jízdy některých vozidel,“.

-8-

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V položce k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 226/2006 Sb. a zákona č. 374/2007 Sb., se v části II položce 26 za písmeno j) doplňuje písmeno k), které zní: „k) podání žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel Kč 1 000“.

ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti ode dne zveřejnění ve Sbírce zákonů.

-9Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne……………., kterým se stanoví výše poplatků za udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel Vláda nařizuje podle § 137 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 43b zákona o silničním provozu: §1 (1) Za udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel zaplatí provozovatel vozidla příslušnému krajskému úřadu nebo ministerstvu poplatek ve výši Kč

a to následovně: 7 po sobě jdoucích dnů 1 měsíc 3 měsíce 6 měsíců 12 měsíců

1 kraje

v působnosti 2 krajů 6 krajů

> 6 krajů

700 3 000 10 000 23 000 50 000

800 4 000 13 000 25 000 55 000

1 200 6 000 19 000 40 000 90 000

. §2 Toto nařízení nabývá účinnosti ... Předseda vlády: Ing. Topolánek v.r. Ministr dopravy: Ing. Řebíček v.r.

1 000 5 000 16 000 35 000 80 000

- 10 Důvodová zpráva OBECNÁ ČÁST Účel novely a popis řešení Vláda ČR se ve svých programových cílech zavázala připravit novelu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, která omezí jízdy nákladních vozidel nad 7,5 tuny celoročně v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne, v neděli odpoledne a během státních svátků. Přesná doba trvání omezení během jednotlivých dnů měla být určena na základě výsledků činnosti pracovní skupiny složené ze zástupců koaličních stran, Ministerstva dopravy, Policie ČR, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, dopravců a odborné veřejnosti, která měla formulovat svá doporučení do 1. 7. 2007. Současně se vláda zavázala, že přehodnotí systém vydávání výjimek ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5 tak, aby byl zachován efekt omezení jízdy požadovaný zákonem. První jednání pracovní skupiny proběhlo 7. 6. 2007, další pak 18. 10. 2007. Na druhém jednání byl prezentován návrh zákonné úpravy včetně hodin omezení v pátek v 14-21 hodin celoročně, v sobotu v 7-13 hodin celoročně a v 7-20 hodin v červenci v srpnu, a v neděli v 0-22 hodin. Představena byla i úprava systému vydávání výjimek a správního trestání. Protože však zástupci dopravců a automobilového průmyslu tento návrh rozporovali, Ministerstvo dopravy objednalo v této věci další studie u Českého vysokého učení technického, která byla dokončena až v červenci 2008. V červnu došlo k předběžné dohodě dotčených ministrů o tom, že omezení jízd by s ohledem na bezpečnost dopravy mělo být v pátek 15-20 a v neděli 13-22 hodin. V červenci došlo ke schůzce předsedy vlády Mirka Topolánka se zástupci sdružení ČESMAD Bohemia, na které ČESMAD Bohemia přišlo s požadavky zejména v oblasti spotřební daně z pohonných hmot, mýtného a omezení jízd nákladních vozidel nad 7,5 t. Předseda vlády na tomto jednání přislíbil prověření těchto požadavků v termínu srpen 2008. V červenci 2008 si objednalo studii na zhodnocení potřebnosti rozsahu a dopadů omezení víkendových jízd kamionů Ministerstvo životního prostředí u Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Ke splnění úkolu vláda přijala usnesení dne 3. září 2008 č. 1144 k Informaci o stavu plnění programového cíle vlády 05.01 omezit víkendové jízdy kamionů a pověřila předsedu vlády jednáním se zástupci Svazu dopravy České republiky a Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia a uložila ministru dopravy předložit vládě novelu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, která bude řešit omezení víkendových jízd kamionů ve smyslu programového cíle vlády 05.01. Konkrétně vláda rozhodla o omezení jízdy kamionů v neděli a ostatních dnech pracovního klidu od 00.00 h do 22.00 h a v pátek (v poslední pracovní den před dnem pracovního klidu) v době od 15.00 h do 18.00 h. Dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady a dopady na životní prostředí Rozhodnutí vlády vyplývá z hlavních zjištění práce pracovní skupiny a výše uvedených studií a prověření k časovému omezení provozu nákladních vozidel nad 7,5 tuny zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, která jsou: 1. Omezení jízd musí být co nejvíce harmonizováno s okolními zeměmi, aby nedocházelo k objíždění a jiným hromadění nákladních vozidel na státních hranicích. Všechny

- 11 sousední země kromě Polska mají zákaz jízd nákladních vozidel nad 7,5 tuny na celé síti komunikací v neděli od 0 do 22 hodin, Rakousko navíc v sobotu od 15 do 24 hodin. V Polsku je úprava odlišná, je zde zakázána jízd nákladních vozidel nad 12 tun ve špičkových hodinách pátku, soboty a neděle a to jen v letním období. Přehled omezení jízdy nákladních vozidel v zahraničí: ČSSR do r. 1989 ČR do 30. 6. 2006 ČR od 1. 7. 2006 Německo Rakousko Slovensko Polsko Maďarsko Francie Švýcarsko Itálie

pátek 15-21 jaro, léto neomezen 17-21 prázdniny

sobota 7-11 jaro, léto 7-20 prázdniny 7-13 prázdniny Sousední země: neomezeno 7-20 prázdniny neomezeno 15-24 celoročně neomezeno 7-20 prázdniny 18-22 prázdniny 7-14 prázdniny Některé další země: 22-24 celoročně, neomezeno 8-24 prázdniny neomezeno 22-24 celoročně 22-24 celoročně 0-5, 22-24 celoročně neomezeno

neomezeno

neděle 15-21 jaro-léto 0-22 celoročně 13-22 celoročně

kde dálnice, I. tř. dálnice, I. tř.

0-22 celoročně 0-22 celoročně 0-22 celoročně 7-22 prázdniny

všechny silnice všechny silnice všechny silnice všechny silnice

0-22 celoročně

všechny silnice

0-22 celoročně 0-24 celoročně 8-22 celoročně 7-24 prázdniny

všechny silnice všechny silnice všechny silnice

Harmonizovat dobu omezení jízd nákladních vozidel nad 7,5 tuny lze s Německem, Slovenskem a částečně s Rakouskem a to v neděli od 0 do 22 hodin na všech pozemních komunikacích. 2. Největší intenzita dopravy v pracovní dny je v době od 14 do 18 hodin, přičemž v pátek je o cca 15 % vyšší než v ostatní pracovní dny. Počet nehod v této době je až o cca 20 % vyšší (jen u osobních automobilů až o cca 40 %), ale počet usmrcených osob až o cca 45 % vyšší než v ostatní pracovní dny ve stejné době. Trend počtu nehod s účastí nákladních vozidel nad 7,5 tuny přibližně odpovídá trendu intenzit nákladní dopravy. Rozhodující pro trend nehodovosti nehod v pátek odpoledne se proto jeví celková intenzita dopravy všech vozidel a vyčerpání kapacity komunikací v době souběhu špičky pracovního dne se špičkou hromadného odjezdu na místa rekreace o víkendu, která ve své masivnosti jsou českým fenoménem a nelze je srovnávat s jinými zeměmi Evropy. Jako žádoucí se proto jeví otupit páteční odpolední špičku omezením jízd těch vozidel, jejichž jízda v této době není nezbytně nutná a může být vykonána mimo tuto špičku. Z logiky vzniku páteční odpolední špičky vyplývá, že nemůže jít o osobní vozidla, ale o vozidla, která se v dopravním proudu pohybují výrazně pomaleji než jiná vozidla a snižují tak kapacitu komunikací, tedy nákladní vozidla o celkové hmotnosti nad 7,5 tuny. V sobotu a v neděli jsou intenzity dopravy i nehodovost pod úrovní pracovních dní. Výjimkou je doba v noci z pátku na sobotu a v noci ze soboty na neděli, která vykazuje enormně vysokou nehodovost vzhledem k nízkým intenzitám dopravy. Avšak tato nehodovost zjevně není způsobena vysokou intenzitou dopravy ani vysokým podílem nákladních vozidel nad 7,5 tuny v dopravním proudu, ale řízením pod vlivem alkoholu, popřípadě únavou při dlouhých nočních jízdách, mj. rekreačních. V sobotu a v neděli je rozhodující harmonizace omezení jízd s okolními zeměmi, aby nedocházelo k hromadění nákladních vozidel nad 7,5 tuny na státních hranicích a k objíždění sousedních zemí s omezením jízd přes území České republiky, zejména ve

- 12 směrech, v nichž dosud není dobudována komunikační síť vedená mimo obytnou zástavbu. 3. Režim pohybu nákladních vozidel v dopravním proudu je do značné míry dán pracovním režimem řidičů, který je stanoven mezinárodními i národními předpisy (nařízením Rady č. 561/2006/ES a vyhláškou č. 478/2000 Sb.). V denní době (6-22 hodin) je „délka směny“ max. 13 hodin, ale pokud zasáhne směna do noční doby (22-6 hodin), smí trvat pouze 10 hodin. Přitom „denní doba řízení“ nesmí přesáhnout 9 hodin, které musí být rozděleny nejméně jednou pracovní přestávkou. Režim řidiče dále obsahuje 45-hodinovou „běžnou týdenní dobu odpočinku“, přičemž nejvýše každá druhá může být zkrácena na 24-hodinovou „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“. Režim řidiče v denní době tedy činí 9 hodin řízení během maximálně 13-hodinové denní směny. Po odečtení jedné 45-minutové povinné přestávky zbývají 3 hodiny na jinou činnost, tj. na případný zákaz jízdy v pracovní den. Omezení jízdy v pracovní den bude z hlediska pracovní doby řidičů přijatelné, pokud nebude trvat déle než 3 hodiny a pokud skončí 1-2 hodiny před 19. hodinou, protože jinak by bylo vyloučeno dojetí řidičům, kteří pracují v režimu 13-hodinové denní směny, která musí skončit nejpozději v 19-22 hodin podle začátku směny v 6-9 hodin. Takové omezení zásadním způsobem nenaruší denní režim a tedy ani týdenní dobu odpočinku a dopravci takové omezení proto mohou absorbovat bez zásadních negativních dopadů. 4. Omezení jízd nákladních vozidel nad 7,5 tuny se jeví jako účelné a zároveň jako proveditelné v pátek v době od 15 do 18 hodin a v neděli od 0 do 22 hodin. Je nezbytné ponechat možnost jízd pro vozidla, která přepravují zboží podléhající rychlé zkáze. 5. Teoretický ekonomický dopad na dopravce u takového 3-hodinového omezení oproti současnému omezení se odhaduje na 3,3 mld. Kč. Jde ale pouze o teoretickou hodnotu, která by vznikla, pokud by dopravci nezměnili logistiku přeprav, nevyužívali plně výjimek a intenzita přeprav by byla rovnoměrně rozložena ve dnech v týdnu. V důsledku omezení začne působit řada faktorů, které budou tyto ztráty eliminovat. Zejména silný ekonomický tlak konkurence bude dopravce nutit tyto ztráty svými opatřeními v provozu eliminovat, např. přizpůsobením 9-hodinové doby řízení v rámci 10- nebo 13-hodinové páteční denní směny řidiče, vyšším využitím vozidel, snížením kapacity vozového parku, přesunem přeprav na jiné dny, využití nové možností přeprav přes soboty atd. Dalšími faktory jsou, že přepravní kapacita je dnes vyšší než požadavky průmyslu a obchodu v sobotu bude provoz nákladních vozidel nad 7,5 tuny probíhat bez omezení. Na základě zkušeností z minulých let s obdobnou situací při omezení jízd přepravní trh pružně reagoval a ztráty značnou měrou eliminoval úplně. Ekonomické ztráty budou tedy v praxi nižší. Reálné ekonomické dopady za rok lze u dopravců odhadovat ve výši maximálně 1,5 mld. Kč. 6. Shodně jako ve všech zemích, kde se omezení jízd aplikuje, je nezbytné, aby pokrývalo všechny kategorie pozemních komunikací. V případě ponechání zákazu jen na dálnicích a silnicích I. třídy hrozí přesun dopravních toků na silnice II. a III. třídy, což by mělo mít zásadní negativní dopady ve zvýšení nehodovosti, zhoršení životních podmínek obyvatel obcí, zvýšení emisí, destrukce povrchů vozovek a z toho vyplývající rychlé zhoršování stavu silnic II. a III. třídy, které by následně mělo katastrofální následky pro krajské rozpočty. Rozšíření zákazu na všechny komunikace je také požadavkem Svazu měst a obcí. 7. V současnosti je celkem na dálniční síti k dispozici 1 233 parkovacích stání, přičemž tuto kapacitu je možné bez výrazných stavebních úprav rozšířit na počet 2 605 míst –

- 13 úpravami vodorovného značení (zčásti na úkor míst vyhrazených pro osobní dopravu) a zprovozněním uzavřených odpočívek na starších dálničních úsecích (jsou nutné drobné stavební úpravy odpojovacích a připojovacích pruhů, které nevyhovují ČSN 73 6102, proto jsou tyto odpočívky uzavřeny). Zvýšení kapacity parkovišť změnou vodorovného dopravního značení, uspokojí poptávku po parkovacích místech pro vozidla nad 12 tun na většině sledovaných parkovišť na D1, D2, D5, D8 a D11. Výsledky průzkumu ukazují naplnění kapacity odpočívek v převládajícím směru jízdy nákladních vozidel v závislosti na dnu v týdnu (v pátek převládá směr ze západu na východ). V opačném směru od převládajícího směru jízdy je kapacita nevyčerpána. Ve dnech omezení jízdy nákladních vozidel nad 12 tun dochází k lokálnímu vyčerpaní parkovací kapacity, celková kapacita na dálniční síti se však ukazuje jako dostačující. Vzhledem k rozkládání požadavku na parkovací kapacity po celé délce dálniční sítě nemá smysl budovat jedno nebo dvě nová velkokapacitní parkoviště, ale snažit se o rozšíření kapacity průběžně v celé délce dálnice a o zajištění informovanosti o nevyčerpaných kapacitách a o povolení dojezdu k nim v období omezení jízd. Předkládaná novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 200/1990 sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vychází z potřeby vyřešit dopravní problémy dané souběhem hned několika dopravních špiček v určité časové intervaly během pátků a o víkendech a snížit dopady těžké silniční nákladní dopravy na obyvatelstvo v období odpočinku. Zásadní myšlenkou návrhu je časové oddělení těžké nákladní dopravy od přepravní špičky v osobní dopravě rekreační (pátek odpoledne/sobota dopoledne, neděle odpoledne) a pracovnědenní (pátek odpoledne). Toto oddělení je nezbytné pro zajištění maximální možné míry plynulosti provozu na pozemních komunikacích a s tím související bezpečnosti tohoto provozu. Jiným řešením všeobecně známého problému je extenzivní výstavba mnoha dalších úseků silnic a dálnic, duplicitních ke stávajícím trasám, na niž však nelze předpokládat zajištění potřebných finančních prostředků a u které by šlo jen velmi obtížně hovořit o jejich účelném vynaložení. Protože potřeba kapacitní rezervy v infrastruktuře se až na některé lokální výjimky projevuje pouze v krátkém období přepravních špiček, a mimo ně by tedy šlo o nadbytečnou investici, jeví se jako z celospolečenského hlediska mnohem účelnější zasáhnout na straně poptávky. To lze provést v zásadě dvěma způsoby: 

Výkonovým zpoplatněním silniční sítě – všech jejích relevantních částí, v závislosti na denní a týdenní době a typu komunikace, motivující přednostně k využití komunikací určených pro dálkovou a meziregionální dopravu a to v době, kdy nedochází ke kongescím, případně s přihlédnutím k místním podmínkám. Tento způsob lze považovat za nejlépe vyhovující, dostatečně flexibilní, ve výhledu sledovaný. Pro jeho okamžitou aplikaci však nejsou vytvořeny nezbytné technické podmínky. Zejména dosud nedošlo k výkonovému zpoplatnění komunikací nižších tříd a toto se zatím nevztahuje na všechny typy vozidel.



Druhou, tímto návrhem implementovanou možností je administrativním zásahem otupit přepravní špičku alespoň v jejích nejvyostřenějších bodech. Z dlouhodobých průzkumů vyplývá, že tyto body jsou ve chvílích rekreačních špiček, tedy v pátek odpoledne a v neděli odpoledne. Těmito dvěma obdobími rozšířenými o sobotu dopoledne z důvodu částečného doběhu rekreační špičky a zejména celkového zklidnění víkendového provozu a odstranění nadměrné zátěže z nákladní silniční dopravy v době odpočinku se návrh

- 14 zabývá. Je zřejmé, že z povahy špičky v osobní dopravě nelze vést zmíněný zásah proti ní – víkendové rekreační cesty (nebo dokonce cesty do a ze zaměstnání, ať již denní či týdenní) by se jinak nemohly konat, což je nepřijatelné. Z tohoto důvodu se jeví jako nutné regulovat období jízdy nákladních vozidel, s přihlédnutím k různým přepravám hodným zvláštního zřetele, kdy se – stejně jako v současné době – může uplatnit výjimka, a to buď vyplývající přímo ze zákona podle účelu cesty (§ 43 odst. 3), nebo udělená ve správním řízení na základě žádosti a po individuálním posouzení důvodnosti takové výjimky (§ 43a, dříve § 43 odst. 5 a 6). Porovnání se současným stavem Zákon o silničním provozu již od doby svého přijetí obsahuje úpravu omezující jízdu některých vozidel. Rovněž úpravy mu předcházející stanovovaly zákaz jízdy některých vozidel v určité dny a v určitém období. Stávající právní úprava omezení jízdy některých vozidel je účinná od 1. července 2006, kdy nabyl účinnosti zákon č. 411/2005 Sb. V současné době je upravován rozsah jízdy nákladních vozidel na 7,5 tuny, popř. nad 3,5 tuny s připojeným přípojným vozidlem, pouze celoročním zákazem jízd v neděli a ve státní svátky 0-22 hod. a v červenci a srpnu v pátek 17-21 hod. a v sobotu 7-13 hod. Současná úprava je platná teprve od 1. 7. 2006. Předchozí úprava, která platila od roku 2000, byla následující: celoroční zákaz jízd v neděli a ve státní svátky 0-22 hod. a v období prázdnin v sobotu 7-20 hodin. Navrhovaný rozsah omezení je tento: 

V neděli a v ostatní dny pracovního klidu se navrhuje zákaz jízd 0-22 hod. celoročně; jde tedy o návrat k dřívější úpravě, která již byla prověřena praxí.



Zákaz jízd v sobotu v 7-13 h v červenci a v srpnu zůstává zachován.



Současný páteční zákaz 17-21 hod., platný jen v červenci a srpnu, se navrhuje na základě výše uvedených podkladů rozšířit na celý rok a změnit na 15-18 h tak, aby omezení lépe vystihovalo období zvýšeného provozu a aby vzhledem k časnější době zákazu jízdy poskytovalo možnost dojetí do cíle cesty po jeho skončení, aniž by byl zásadně nabourán pracovní režim řidiče, zejména aby řidiči nebyli nuceni konat týdenní přestávku mimo svá bydliště.

Důvodem pro rozšíření tohoto omezení na celý rok je fakt, že dopravní špičky v pátek odpoledne jsou pravidelným celoročním fenoménem, který je dán návyky obyvatel ČR v oblasti volnočasových aktivit. Mezi jednotlivými intervaly omezení jízd v pátek, sobotu a neděli, popřípadě v ostatní dny pracovního klidu, jsou dostatečně dlouhé intervaly, kdy není jízda vyjmenovaných vozidel omezena. To vytváří dostatečná časová „okna“ pro potřeby tranzitu přes území ČR i pro zajištění kontinuity zásobování. Návrh zároveň rozšiřuje druhy přeprav, na které se zákaz nevztahuje – jde zejména o jízdy konané ve veřejném zájmu (např. opravy inženýrských sítí všech typů, odtah havarovaného nebo nepojízdného vozidla apod.) a zajištění volnočasových aktivit, kdy nutnost udělování individuálních výjimek by představovala zbytečnou administrativní zátěž. Zásadní změnou oproti současnému stavu je rozšíření zákazu na všechny typy komunikací. I ze zkušeností s výkonovým zpoplatněním vybrané sítě se ukazuje, že je to zcela nezbytný krok. Nákladní automobily by podle všech očekávání vyjmenované úseky objížděly

- 15 a celá regulace by jednak ztratila svůj primární smysl, a navíc by ještě zapříčinila naprosto nežádoucí a zbytečný přesun těžké nákladní dopravy na komunikace, které pro to nejsou stavebně vybaveny a které procházejí intravilány obcí. V řadě okolních a dalších států Evropy (Německo, Rakousko, Polsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko ad.) se zákaz jízd taktéž vztahuje na celou silniční síť. Předkládaná novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, směřuje k odstranění nežádoucího souběhu rekreační dopravní špičky a těžké nákladní dopravy. Tím dojde ke snížení špičkových nároků na kapacitu dopravní infrastruktury, tedy k omezení četnosti dopravních kongescí na současné infrastruktuře a možnosti úspor veřejných finančních prostředků při jejím rozvoji. Jde o řešení, které má své opodstatnění do doby, než bude zpoplatněna celá silniční síť a než bude poptávku po síti regulovat mýtným. Zejména se pak předpokládá zvýšení bezpečnosti silničního provozu v důsledku snížení možností kolizí méně zkušených řidičů s těžkými nákladními automobily s příslušným vlivem na následky nehod, a zejména v důsledku obecného snížení nehodovosti vyplývajícího z nižších dosahovaných intenzit silničního provozu ve špičkových obdobích. Navrhovaná novela ponechává výjimky v opodstatněných případech, například přepravě rychle zkazitelného zboží, a v případech, kdy je jízda vyjmenovaných nákladních vozidel jednoznačně ve veřejném zájmu. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Navrhovaná úprava převážně parametricky mění současnou úpravu práv a povinností účastníků provozu na pozemních komunikacích a vymezení působnosti a pravomocí orgánů státní správy a policie ve věcech provozu vybraných nákladních vozidel na pozemních komunikacích. Podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod lze povinnosti ukládat toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod, a podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Navrhovaná právní úprava neodporuje právu Evropské unie. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Návrh způsobí mírné zvýšení příjmové strany státního rozpočtu díky výběru správních poplatků a výkonového zpoplatnění výjimek ze zákazu jízd. Návrh nemá dopad na rozpočty krajů a obcí.

- 16 ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první – změna zákona o silničním provozu K čl. I K bodům 1 a 2 Navrhuje se doplnit výčet dokladů, které je řidič motorového vozidla povinen mít při řízení vozidla u sebe, o osvědčení o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel, a to v případě, že půjde o vozidlo, na které jinak zákaz jízdy v daném čase dopadá a které je užito v provozu na základě individuální výjimky udělené ve správním řízení. Stávající právní úprava sice již také upravuje individuální výjimky, ale není v ní možnost zkontrolovat udělení individuální výjimky přímo v provozu, neboť stávající zákonná úprava tuto otázku zcela pomíjí. Tím se celá stávající úprava stává obtížně kontrolovatelnou. Návrh předpokládá, že osvědčení o udělení výjimky, jemuž se přiznává postavení veřejné listiny, bude řidič povinen předložit ke kontrole policistovi, celníkovi a strážníkovi obecní policie. Tím bude posílen dohled nad dodržováním zákazu jízdy některých vozidel. Stanovit oprávnění ke kontrole dodržování omezení jízdy některých vozidel také celníkům a strážníkům obecních policií souvisí také s tím, že celníci již nyní vykonávají řadu působností souvisejících s nákladní silniční dopravou a že se navrhuje rozšíření omezení jízdy také na místní komunikace, tedy přímo v obcích. Navržená úprava tak je v souladu se sledovaným cílem na zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Návrh současně odstraňuje nedostatek, který vzniknul v důsledku novely obsažené v zákoně č. 374/2007 Sb. a v jehož důsledku zákon o silničním provozu počínaje 1. dubnem 2008 v § 6 odst. 12 explicitně nestanovuje povinnost řidiče předložit policistovi ke kontrole průkaz profesní způsobilosti řidiče. Navrženým bodem 2 bude tento nedostatek napraven. K bodu 3 V tomto bodě se navrhuje k realizaci vlastní jádro celé úpravy, spočívající: 

v neděli v prodloužení zákazu na dobu 0-22, která je shodná s úpravou ve 3 ze 4 sousedních zemí,



v sobotu v ponechání stávajícího stavu,



v pátek popř. obdobný den odpoledne: o v rozšíření zákazu jízdy, podle současné právní úpravy platné pouze v období měsíců července a srpna, na celý rok o v posunu pátečního zákazu do doby nejsilnější dopravní špičky, o ve zkrácení zákazu na dobu 3 hodin tak, aby zásadně nekolidoval s pracovním režimem řidiče, zejména aby řidiči mohli po skončení zákazu dojet do cíle cesty, tedy aby nebyli nuceni vykonávat týdenní přestávku mimo své bydliště.

Zásadní změnou je rozšíření zákazu na celou silniční síť s výjimkou veřejně přístupných účelových komunikací, které jsou v majetku soukromoprávních osob a jsou takto označeny anebo jsou v uzavřených areálech. Důvodem je zamezení fenoménu obcházení zákazu jízd volbou trasy vyhýbající se úsekům dálnic a silnic I. třídy, což je krajně nežádoucí, neboť to proti všem poznatkům a trendům v oblasti bezpečnosti silničního provozu odvádí

- 17 těžkou nákladní dopravu na silnice nižších tříd a do intravilánů měst a obcí, tedy zároveň na komunikace, které nejsou stavebně uzpůsobeny na vysoké intenzity těžké dopravy. Právní úprava nechce zasahovat do práv soukromých osob, které jsou vlastníky veřejně přístupných účelových komunikací, neboť tyto komunikace se zpravidla nenacházejí v obytných částech měst ani nejsou frekventované, takže zákaz jízd na nich nemá opodstatnění. Definice této úpravy je komplikovaná, neboť dopravním značením jsou označeny pouze silnice II. třídy a vyšší, kdežto silnice III. třídy, místní komunikace a některé veřejně přístupné účelové komunikace nejsou nijak označeny a nelze je od sebe rozeznat. Zavádí se proto negativní opisná definice veřejně přístupných účelových komunikací, které nejsou označeny, že jsou v majetku soukromoprávního subjektu. Je na vůli vlastníka veřejně přístupné účelové komunikace, zda Výjimku ze zákazu jízdy pro tyto komunikace by totiž musel vydávat nejspíš vlastník komunikace, což by znamenalo jeho zbytečnou zátěž. Způsob viditelného označení veřejně přístupné účelové komunikace není zákonem stanoven. Neveřejné účelové komunikace jsou buď označeny podle zákona č. 13/1997 Sb., anebo se nacházejí v uzavřených areálech, a zákaz jízdy se tak na ně nevztahuje. Navržená úprava jasně vymezuje rozsah zákazu jízdy, kdy den pracovního klidu připadne na pátek či sobotu. Stanoví se explicitně a zcela jednoznačně, že ustanovení o pátečním či sobotním zákazu jízdy se uplatní pouze v případě, že tentýž den není dnem pracovního klidu. Stávající úprava takové pravidlo neobsahuje a její praktická aplikace proto může vyvolávat problémy. Vymezení kategorií vozidel je plně převzato z již platné právní úpravy. K bodu 4 Navrhuje se úprava či doplnění výčtu zákonných výjimek z předmětného omezení podle účelu přepravy, a to v následujících bodech: V písmenu b) je opraveno slovo „sezonní“ na „sezónní“. V písmenu c) se vymezení navrhuje rozšířit také o účel výstavby, oprav a údržby nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení a vodárenských zařízení. Ve všech případech jde o výstavbu veřejně prospěšných zařízení. Zejména výstavba kvalitní sítě drah kolejových vede obecně k převedení části dopravních výkonů na dopravu drážní, a snižuje tedy špičkové nároky na kapacitu silniční infrastruktury a je tak hoden zvláštního zřetele podobně jako údržba a opravy pozemních komunikací. Navrhovaná úprava tak zároveň představuje harmonizaci mezi infrastrukturou silniční a drážní dopravy. V písmenu f) se účel přepravy pohonných hmot rozšiřuje o přepravu k organizacím provádějícím zemědělské činnosti, které disponují vlastními sklady pohonných hmot. Za písmeno f) se vkládá nové písmeno g), ostatní se posouvají směrem dolů. Písmeno g) zavádí novou výjimku pro veřejně prospěšnou přepravu paliv nemocnicím, sociálním ústavům a školám. V dosavadním písmenu g), nově h), se slovo „vagónů“ nahrazuje terminologicky konzistentním slovem „vozů“. Vkládá se nové písmeno j), kterým se povoluje přeprava komunálního odpadu (popelářské vozy apod.), která je veřejně prospěšnou činností. V odpoledních pátečních hodinách a v neděli se nepředpokládají velké objemy přepravy komunálního odpadu. V dosavadním písmenu i), nově k), se reaguje na přidání nových článků g) a j).

- 18 Účel užití vozidel při živelní pohromě se nově definuje jako mimořádné události a řešení krizových situací a terminologie se tím přibližuje aktuální terminologii užívané v právních předpisech, a to zejména v návaznosti na zákon č. 239/2000 Sb. a zákon č. 240/2000 Sb., na něž se současně v zájmu lepší přehlednosti odkazuje v poznámkách pod čarou (písmeno l) ). Účel jízdy vozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů a hasičských záchranných sborů se nově definuje jako činnost integrovaného záchranného systému (písmeno m) ). V dosavadním písmenu l), nově n), se mezi vyjmenované látky doplňuje beton a živičné směsi, které mezi tyto látky patří a kde by mohly v důsledku zákazu jízd vzniknout škody v důsledku jejich ztuhnutí. Naopak se tato výjimka ruší pro přepravu nebezpečných věcí, tedy věcí, které vymezuje zákon č. 111/1994 Sb. zejména v návaznosti na Dohodu ADR, kterou je Česká republika vázána. Aby aplikace ustanovení nečinila žádné obtíže, obsahuje návrh odkaz v poznámce pod čarou na příslušné ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., které vymezuje pojem nebezpečné látky. V dosavadním písmenu n), nově p), se doplňují odstranění závad dalších technických sítí, které jsou provozovány ve veřejném zájmu – plynovody, elektrické sítě, sítě veřejných elektronických komunikací a další technické sítě ve veřejném zájmu. Doplňuje se nové písmeno q), které umožňuje odtah nepojízdných nebo havarovaných vozidel nebo vozidel, o jejichž odstranění rozhodl policista nebo strážník obecní policie, a jízdě k vozidlu, které bude odtahováno. Odtažení vozidel z komunikace je ve veřejném zájmu zajištění její propustnosti. Rovněž odtah vozidla, ke kterému dochází z rozhodnutí policisty či strážníka obecní policie, je opatřením k zajištění již existující pravomoci policistů a strážníků rozhodnout o odstranění (odtahu) vozidla, které buď tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti. Doplňuje se nové písmeno r), které umožňuje přepravu věcí na kulturní a společenské akce, včetně akcí rekreačních, vzdělávacích a výchovných jako jsou dětské tábory. Důvodem je, že tyto jízdy se konají z důvodů víkendové rekreace, jejich zákaz by tedy byl proti smyslu uvolnění kapacity komunikací, kterým je umožnit plynulý a bezpečný provoz obyvatel za víkendovou rekreací. Doplňuje se nové písmeno s), kterým se umožňuje přeprava humanitární pomoci, která je přepravou ve veřejném zájmu a její řešení zpoplatněnou výjimkou by bylo nepřiměřené jejímu účelu.

- 19 K bodu 6 V sobotu celodenně, v den pracovního klidu který není posledním dnem pracovního klidu celodenně, a v poslední den pracovního klidu před pracovním dnem pouze v době od 00.00 do 13.00, tedy v dobách, které nejsou dopravní špičkou, se povolují nadměrné přepravy, které byly povoleny podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a jízdy vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a vyhláškou č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Doba dopravního sedla je pro tyto druhy přeprav, které jsou ojedinělé, nejvíce vhodná z hledisek bezpečnosti a plynulosti provozu. Zákaz těchto jízd je odůvodněný pouze v dopravních špičkách, kdy jsou tato vozidla výraznou překážkou provozu. K bodům 7 a 8 Ustanovení o individuálních výjimkách ze zákazu jízdy se přenáší do samostatného paragrafu, který by problematiku těchto výjimek udělovaných ve správním řízení upravuje komplexně a podrobněji stanovuje podmínky a limity pro udělování individuálních výjimek v zájmu eliminace možného korupčního prostředí a padělání výjimek. Stávající úprava dle § 43 odst. 5 a 6 se ruší a vkládá se zcela nový § 43a, který udělování výjimek ze zákazu jízdy upravuje detailně. Současně se do zákona doplňuje nový § 43b, který upravuje poplatek za udělenou výjimku, který se odvíjí od doby jejího trvání. Nový §43a si klade za cíl co nejvíce omezit pokusy o padělání zavedením sankcí za takovou činnost, a dále do určité míry demotivovat dopravce od žádostí o výjimky zavedením správních poplatků a tak přirozeně omezit jejich počet. Správní poplatek je současně příjmem správního orgánu, který o udělení výjimky rozhoduje a má s tím spojené náklady. Vydání osvědčení je podmíněno kvalitně zpracovaným zdůvodněním, proč v daném konkrétním případě není možné realizovat přepravu v období, kdy není provoz vozidla omezen předmětnou regulací, popř. jinými vozidly regulaci nepodléhajícími (nebo jiným druhem dopravy či jejím částečným využitím například v rámci kombinované přepravy). Je považováno za nutné zamezit „automatickému“ udělování výjimek pouze na základě nedostatečně doloženého tvrzení že to jiným způsobem nejde. Zejména je v tomto smyslu obava z případných partikulárních lokálních zájmů. Případné řešení ekonomických zájmů touto cestou se považuje z celospolečenského hlediska za nepřijatelné. Předpokládanou hlavní cílovou skupinou držitelů výjimek jsou dopravci, kteří zajišťují přepravy pro nepřetržité provozy, např. automobilky. Nepřetržité provozy záměrně nejsou uvedeny v seznamu výjimek ze zákona (§ 43 odst. 3) ze dvou důvodů: a) Přeprava pro nepřetržité provozy a další důvody pro jízdu v době zákazu nevykazují znaky veřejné prospěšnosti jako body v seznamu § 43 odst. 3 a není proto důvod, aby mohly mít výjimku zdarma b) Nepřetržitost provozu není jednoduše ověřitelná, takže výjimka ze zákona podle § 43 odst. 3 by mohla vést k jejímu masivnímu zneužívání. Oprávněnost udělení výjimky pro nepřetržité provozy vyžaduje posouzení nezávislým správním orgánem. Navrhuje se výslovně stanovit, že na udělení výjimky není právní nárok. Důvodem je snaha vyjasnit postavení žadatele o výjimku podle tohoto odstavce a také zdůraznit, že

- 20 individuálně udělovaná výjimka z předmětné regulace je prostředek mimořádný, určený zejména k řešení situací obecným právním předpisem obtížně postihnutelných, nikoli prostředek ke zlepšování ekonomické bilance dotčených subjektů na úkor bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Za podání žádosti se v čl. IV zavádí správní poplatek ve výši 1 000 Kč. Důvodem je uhrazení nákladů správního orgánu a zmírnění velkého počtu žádostí. Dále se do zákona zakotvuje nový § 43b a v něm poplatek za udělenou výjimku, který je založen na principu (předpokládaného) výkonového zpoplatnění. Tento poplatek má mít zejména demotivační charakter a také vyjadřovat vážný zájem dopravce o výjimku, motivovat jej k hledání řešení přepravy jiným způsobem a konečně z dlouhodobého hlediska motivovat zúčastněné subjekty k úpravě logistického řetězce směrem k větší pružnosti z hlediska času dodávek. Výše poplatků sleduje zásadu progresivity, tedy za delší časový úsek vyšší sazbu než by odpovídalo prostému součtu sazeb za několik kratších období o srovnatelné celkové délce. Výše poplatků je stanovena v samostatném nařízení vlády, vydaném na základě této navrhované novely. Takto bude snadná změna sazebníku podle aktuální situace na přepravním trhu, stavu dopravní sítě a z toho plynoucí nutnosti míry regulace jejího využívání. Řešit tuto problematiku častými změnami zákona se nejeví jako účelné. Vymezení věcné příslušnosti k udělení výjimky zůstává podle stávající úpravy, tj. pro území jednoho kraje ji uděluje místně příslušný krajský úřad, pro obvod více krajů pak Ministerstvo dopravy. Oproti stávající úpravě se sjednocuje terminologie, když se napříště hovoří o udělení výjimky, zatímco stávající právní úprava používá souběžně pojmů udělení a povolení výjimky. Navržená úprava konečně také pomůže překonat stav, kdy se od 1. ledna 2003 v zákoně stále odkazuje na neexistující Ministerstvo dopravy a spojů, čímž předložený návrh rovněž přispívá ke zpřehlednění právní úpravy. K bodům 9 a 10 Změna navazuje na přenesení úpravy udělování individuálních výjimek ze zákazu jízdy z § 43 odst. 5 a 6 do samostatného § 43a. Změna se promítá do souvisejících ustanovení tak, aby zákon i po novele odkazoval na relevantní ustanovení. K bodu 11 Posiluje se odpovědnost provozovatele, který je podnikající fyzickou nebo právnickou osobou, za dodržování zákazů jízd některých vozidel, když se zavádí nové skutkové podstaty správních deliktů. Stávající úprava sankcionuje pouze řidiče, který však coby zaměstnanec bývá v nevýhodném postavení, když je zaměstnavatelem nucen k porušení zákazů jízd. Hrozba pokuty nejenom pro řidiče, ale i pro provozovatele vozidla, posílí preventivní prvek hrozby sankcí a tím i motivaci k respektování zákona. Výše pokut je navržena tak, aby byla odlišná v návaznosti na to, zda jde o ojedinělé nebo opakované porušení zákazu jízdy některých vozidel. Návrh po formální stránce odpovídá stávajícímu pojetí ustanovení § 125 zákona o silničním provozu, které dosud nebylo převedeno do úpravy odpovídající nové vládní koncepci správního trestání.

- 21 K bodu 12 Změna navazuje na přenesení úpravy udělování individuálních výjimek ze zákazu jízdy z § 43 odst. 5 a 6 do samostatného § 43a. Změna se promítá do souvisejících ustanovení tak, aby zákon i po novele odkazoval na relevantní ustanovení a současně byl terminologicky jednotný a rovněž provázaný s úpravou podle správního řádu. K bodu 13 Upřesňuje se, že řízení o udělení výjimky ze zákazu jízd je správním řízením podle správního řádu, čímž se umožňuje, aby se neúspěšný žadatel odvolal. K bodům 14 a 15 Změna navazuje na navrhované přenesení úpravy udělování individuálních výjimek ze zákazu jízdy z § 43 odst. 5 a 6 do samostatného § 43a. Změna se promítá do souvisejících ustanovení tak, aby zákon i po novele odkazoval na relevantní ustanovení. Jelikož se v § 43a provádí zmocnění k úpravě některých podrobností nařízením vlády, respektive vyhláškou Ministerstva dopravy, je zmocňovací ustanovení doplňováno o odkaz na relevantní ustanovení navrhovaného § 43. K čl. II Aby aplikace zákona po navržené novele nečinila žádné problémy, výslovně se stanovuje přechodným ustanovením, že individuální výjimky udělené podle dosavadní úpravy zůstávají i po novele v platnosti, avšak pouze po dobu, na kterou byly uděleny, tedy nejvýše na jeden rok.

K části druhé – změna zákona o přestupcích K čl. III K bodu 1 Stávající skutková podstata postihující nerespektování zákazu jízdy některých vozidel se doplňuje o nepředložení platného osvědčení o výjimce, je-li jízda uskutečňována na základě individuálně udělené výjimky. Doplnění skutkové podstaty je nutné, aby se předcházelo možnému zneužívání individuálních výjimek či jinému obcházení zákazů jízdy některých vozidel. Subjektem přestupku zde může být jedině řidič, vedle toho se v zákoně o silničním provozu doplnily skutkové podstaty jiných správních deliktů, kde subjektem může být provozovatel vozidla, který je podnikající fyzickou nebo právnickou osobou. Tím bude zajištěno, že k dodržování zákona budou pod hrozbou sankce motivováni jak řidiči, tak i sami podnikatelé jako provozovatelé daného vozidla. Vedle toho bude samotné osvědčení požívat trestněprávní ochrany coby veřejná listina. K bodům 2 a 3 Provádí se nová úprava sankcí pro řidiče za nerespektování zákazu jízdy některých vozidel. S ohledem na specifičnost této povinnosti se upravuje ve zcela samostatném odstavci.

- 22 Koncepce sankcí zůstává zachována. Při prvém porušení bude ukládána toliko pokuta, jejíž dolní hranice se oproti stávající úpravě nemění, ale zvyšuje se horní hranice. Při opakovaném spáchání téhož přestupku v období jednoho roku se stejně jako ve stávajícím zákoně předpokládá uložení zákazu činnosti, jehož výše je však navržena odlišně, a rovněž peněžitá pokuta by v tomto případě měla být vyšší. Zákon i nadále zachovává, s výjimkou opakovaného přestupku, který by již měl být postižen také zákazem činnosti, možnost projednat porušení zákazu jízdy v blokovém řízení, a to pokutou ve výši 2 500 Kč, jejíž výše se tedy proti stávající úpravě nijak nemění. Pro stanovení výměry sankce platí jako v případě všech ostatních přestupků obecné ustanovení § 12 odst. 1 zákona o přestupcích, podle něhož se při určení výměry sankce přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. Proti uložení sankce a její výši mají řidiči možnost se odvolat v rámci správního soudnictví podle soudního řádu správního žalobou podanou k nezávislému soudu, čímž je zajištěna ochrana proti možnému ukládání nezákonných a neadekvátních sankcí. Vložení odstavce není třeba promítat do jiných ustanovení zákona, a to včetně stávajícího § 22 odst. 12 zákona o přestupcích, neboť odkaz na příslušná ustanovení bude i po novele plně relevantní. K bodu 4 Přestupky spočívající v porušení ustanovení o omezení jízdy některých vozidel bude v blokovém řízení oprávněna projednávat vedle Policie ČR také obecní policie. Změna souvisí zejména s rozšířením zákazů jízdy také na komunikace nižších tříd, včetně místních a některých účelových komunikací, a představuje základní předpoklad pro efektivní výkon dohledu nad dodržováním předmětných ustanovení zákona o silničním provozu. Souvisí také s navrženým oprávněním strážníků kontrolovat osvědčení u udělení výjimky ze zákazu jízdy, které se navrhuje v souvisejícím ustanovení čl. I návrhu. Blokové řízení bude vyloučeno v případě opakovaného porušení zákazu jízdy, neboť zákon v tomto případě předpokládá, stejně jako stávající právní úprava, uložení zákazu činnosti.

K části třetí – změna zákona o správních poplatcích K čl. IV Oproti stávající úpravě bude správní řízení o udělení individuální výjimky podléhat správnímu poplatku, jehož výše se navrhuje v částce 1 000 Kč. Zpoplatněno je podání žádosti, bez ohledu na rozhodnutí správního orgánu. Tím bude zajištěno, že příslušné úřady nebudou zatěžovány neodůvodněnými žádostmi, takže účel správního poplatku je zde především regulační. V případě, že výjimka bude udělena, má její udělení v souladu s úpravou předpokládanou v čl. I návrhu (v nově navrženém § 43b zákona o silničním provozu) podléhat také specifickému zpoplatnění, jehož výši stanoví vláda nařízením.

- 23 -

K části čtvrté – účinnost K čl. V Navržená účinnost odpovídá zájmu na regulaci provozu vybraných nákladních vozidel. V Praze dne 10. 11. 2008.

- 24 -

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů §6 nadpis vypuštěn (1) Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen a) být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu2), b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, 1. dítě mladší tří let, 2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče, c) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití dětské autosedačky; při této přepravě 1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným rozměrům, 2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy, d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v návodu k použití této dětské autosedačky, e) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, f) přepravovat ve vozidle kategorie M1 a N1 2), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem, g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2 a M3 2), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem, h) mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu2) a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například za deště nebo sněžení. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro a) řidiče při couvání vozidla,

- 25 b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů, c) řidiče vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla jednotky požární ochrany a záchranného vozidla Horské služby při řešení mimořádných událostí8a) a řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla za účelem výkonu dalších povinností. (3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí a) pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje použití zádržného bezpečnostního systému, b) pro přepravu dítěte ve vozidle bezpečnostních sborů při plnění služebních povinností, ve vozidle obecní policie při plnění jejích povinností, ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných událostí8a) a ve vozidle zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí 8a) nebo při poskytování zdravotní péče přepravovanému dítěti, c) do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících svoz a rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí na sportovní, kulturní nebo společenské akce za podmínky omezení rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod. (4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve vozidle taxislužby při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidiče a musí být připoutáno bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě 2. (5) Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské služby v případech, kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou. (6) Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě případů, kdy aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých zdravotních potížích projevujících se v naplnění zdravotních důvodů podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí mít řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované dítě za jízdy u sebe a na požádání policisty je musí předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení časově omezena nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor lékařského potvrzení. (7) Přesahuje-li počet přepravovaných dětí starších tří let počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, může řidič vozidla kategorie M1 a N12) přechodně, nejdéle do 1. května 2008, na pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a rychlostních silnic přepravovat na zadním sedadle větší počet dětí, než je počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, bez použití zádržného bezpečnostního systému. (8) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe a) řidičský průkaz, b) osvědčení o registraci vozidla podle zvláštního právního předpisu2), c) doklad prokazující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu9), d) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče podle § 87 odst. 3.,

- 26 e) osvědčení o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel podle § 43a (dále jen „osvědčení o udělení výjimky“), jde-li o řidiče vozidla, na které se jinak vztahuje zákaz jízdy podle § 43 odst. 1 nebo 2. (9) Řidič motorového vozidla, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C, C+E, D nebo D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 nebo D1+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné, je dále povinen mít při řízení u sebe průkaz profesní způsobilosti řidiče pro příslušnou skupinu nebo podskupinu nebo obdobný doklad vydaný jiným členským státem Evropské unie, s výjimkou vozidel stanovených zvláštním právním předpisem9a). Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče, který se podrobil vstupnímu školení v základním rozsahu podle zvláštního právního předpisu9b), je oprávněn řídit motorové vozidlo skupiny C a C+E až od 21 let a motorové vozidlo skupiny D a D+E až od 23 let, s výjimkou motorového vozidla linkové osobní dopravy, pokud trasa linky nepřesahuje 50 km. Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče, který se podrobil vstupnímu školení v rozšířeném rozsahu podle zvláštního právního předpisu9b), je oprávněn řídit motorové vozidlo skupiny C a C+E od 18 let a motorové vozidlo skupiny D a D+E od 21 let. (10) Průkaz profesní způsobilosti řidiče pro některou ze skupin nebo podskupin C1, C1+E, C nebo C+E platí pro všechny tyto skupiny a podskupiny. Průkaz profesní způsobilosti řidiče pro některou ze skupin nebo podskupin D1, D1+E, D nebo D+E platí pro všechny tyto skupiny a podskupiny. Věkové hranice podle odstavce 9 tím nejsou dotčeny. (11) Povinnost podle odstavce 9 se nevztahuje na řidiče, který je občanem jiného než členského státu Evropské unie a nevykonává závislou práci9c) pro zaměstnavatele usazeného na území členského státu Evropské unie ani nepodniká na území členského státu Evropské unie. (12) Na výzvu policisty je řidič motorového vozidla povinen předložit doklady podle odstavce 8 policistovi ke kontrole. Na výzvu strážníka obecní policie ve stejnokroji nebo celníka9d) ve stejnokroji je řidič motorového vozidla povinen předložit strážníkovi ve stejnokroji nebo celníkovi9d) ve stejnokroji ke kontrole doklady podle odstavce 8 písm. a) a b) a), b) a e). (13) Řidič motorového vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka9d) podrobit vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti na nápravu, největší přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy. (14) Řidič vozidla ozbrojených sil je povinen na výzvu policisty nebo vojenského policisty podrobit toto vozidlo nebo jízdní soupravu kontrole technického stavu. ---------------1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 2a) § 48 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. 8a) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 168/1999 Sb. 9a) § 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb. 9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb.

- 27 9c) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 9d) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

§ 43 Omezení jízdy některých vozidel (1) Na dálnici a na silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlům2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg a nákladním a speciálním automobilům a zvláštním vozidlům2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg s připojeným přípojným vozidlem (1) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které nejsou viditelně označeny jako účelové komunikace v majetku soukromoprávních osob, je zakázána jízda nákladních automobilů, speciálních automobilů, souprav nebo zvláštních vozidel2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg a nákladních automobilů, speciálních automobilů nebo zvláštních vozidel2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg s připojeným přípojným vozidlem a) v neděli a ostatních dnech pracovního klidu podle zvláštního právního předpisu19) (dále jen "den pracovního klidu") v době od 13.00 do 22.00 hodin, a) v neděli a ostatních dnech pracovního klidu podle zvláštního právního předpisu19) (dále jen „den pracovního klidu“) v době od 00.00 do 22.00 hodin, b) v sobotu v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do 13.00 hodin. b) v sobotu, pokud není dnem pracovního klidu, v období od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do 13.00 hodin, c) v pátek v období od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do 21.00 hodin. c) v pátek, nejde-li o den pracovního klidu, a v pracovních dnech bezprostředně předcházejících dnu pracovního klidu, v době od 15.00 do 18.00 hodin. (2) Na silnici I. třídy mimo obec je v období od 15. dubna do 30. září zakázána jízda zvláštním vozidlům,2) potahovým vozidlům2) a ručním vozíkům2) o celkové šířce větší než 600 mm a) v poslední pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin, b) v první den pracovního klidu a v sobotu, pokud následuje po pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin, c) v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin. (3) Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla užitá při a) kombinované přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní cestě a pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti kombinované dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy k příjemci, b) nezbytné zemědělské sezonní sezónní přepravě,

- 28 c) činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení a vodárenských zařízení, d) přepravě zboží podléhajícího rychlé zkáze 20), pokud toto zboží zabírá nebo v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu dvě třetiny objemu nákladového prostoru vozidla nebo jízdní soupravy, e) přepravě živých zvířat, f) přepravě pohonných hmot určených k plynulému zásobování čerpacích stanic pohonných hmot a organizací provádějících zemědělské činnosti, g) přepravě tuhých, tekutých a plynných paliv pro zajištění provozu nemocnic, sociálních ústavů a školských zařízení, g) h) nakládce a vykládce letadel, lodí nebo železničních vagónů na vzdálenost nepřesahující 100 km, h) i) přepravě poštovních zásilek, j) přepravě komunálního odpadu, i) k) jízdě bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a) až h) j), j) živelní pohromě, l) mimořádné události20a) nebo v souvislosti s řešením krizové situace20b), včetně zásobování postižených míst, svozu dřeva po živelní pohromě, jízd speciálních vozidel pro odstranění následků škod (lesní stroje, stavební stroje), k) jízdě vozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů a hasičských záchranných sborů, m) činnosti integrovaného záchranného systému, l) n) přepravě chemických látek podléhajících teplotním změnám nebo krystalizaci, včetně betonů a živičných směsí; to neplatí pro přepravu nebezpečných věcí20c), m) o) výcviku řidičů, n) p) odstranění havárií vodovodů, a kanalizací pro veřejnou potřebu., plynovodů, elektrických sítí, sítí veřejných elektronických komunikací a dalších inženýrských sítí ve veřejném zájmu, q) odtahu nepojízdných nebo havarovaných vozidel nebo vozidel, o jejichž odstranění rozhodl policista nebo strážník obecní policie, a jízdě k vozidlu, které bude odtahováno, r) přepravě věcí na kulturní a společenské akce, včetně akcí rekreačních, vzdělávacích a výchovných jako jsou dětské tábory, s) přepravě humanitární pomoci. (4) Odstavce 1 a 2 neplatí pro vozidla vybavená zvláštním světelným zařízením modré barvy a zvláštním zvukovým výstražným znamením. (5) Zákaz podle odst. 1 písm. a) a b), avšak nikoli v poslední den pracovního klidu před pracovním dnem v době od 13.00 do 22.00, neplatí pro přepravu zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů na základě povolení podle jiného zákona1) a pro jízdy vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou jiným právním předpisem2). (5) Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku. Výjimky přesahující působnost kraje povoluje Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo"). Povolení musí být časově omezeno, nejdéle však na dobu jednoho roku.

- 29 (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení výjimky podle odstavce 5. ---------------1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 19) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. 20) Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů. 20a

) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20b)

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 20c)

§ 22 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 43a Výjimka ze zákazu jízdy některých vozidel (1) Ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 1 a 2 může místně příslušný krajský úřad z důvodu hodného zvláštního zřetele udělit výjimku ze zákazu jízdy některých vozidel (dále jen „výjimka ze zákazu jízdy“). Výjimku ze zákazu jízdy přesahující území jednoho kraje může udělit Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“). Výjimka ze zákazu jízdy je časově omezená na období sedmi po sobě jdoucích dnů, jednoho měsíce, tří měsíců, šesti měsíců nebo dvanácti měsíců. Na udělení výjimky ze zákazu jízdy není právní nárok. (2) V žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy musí žadatel uvést důvody, proč nelze přepravu uskutečnit jiným způsobem nebo v jiném čase. Žadatel je současně povinen v žádosti provést výpočet poplatku za požadovanou výjimku ze zákazu jízdy některých vozidel (dále jen „poplatek za výjimku“) podle § 43b pro případ, že jeho žádosti bude vyhověno v plném rozsahu. (3) Udělení výjimky ze zákazu jízdy se prokazuje osvědčením o udělení výjimky, které vydá úřad, který výjimku povolil. Osvědčení o udělení výjimky je veřejná listina. (4) Při zneužití osvědčení nebo zjištění, že v osvědčení o udělení výjimky byly provedeny neoprávněné zápisy, změny, opravy nebo úpravy, odejme místně příslušný krajský úřad nebo ministerstvo držiteli osvědčení všechna osvědčení, která mu byla vydána. O vydání dalšího osvědčení o udělení výjimky pak lze žádat nejdříve po uplynutí tří let ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí všech osvědčení o udělení výjimky. (5) Držitel osvědčení o udělení výjimky, jehož platnost skončila, je povinen je neprodleně vrátit úřadu, který osvědčení o udělení výjimky vydal. Zjistí-li příslušný úřad v řízení o žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy, že žadatel nesplnil svou povinnost podle věty prvé, řízení o žádosti bez dalšího zastaví. (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy a vzor osvědčení.

- 30 -

§ 43b Poplatek za výjimku (1) Za udělení výjimky ze zákazu jízdy je ten, komu byla výjimka ze zákazu jízdy udělena, povinen uhradit poplatek za výjimku, jehož výši stanoví příslušný úřad v rozhodnutí o udělení výjimky ze zákazu jízdy a odpovídá rozsahu udělené výjimky ze zákazu jízdy. (2) Poplatek za výjimku je splatný při převzetí osvědčení, vybírá jej úřad, který výjimku ze zákazu jízdy udělil, a je příjmem státního rozpočtu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví výši poplatku za výjimku pro jednotlivá období, na která lze výjimku ze zákazu jízdy stanovit, a to tak, aby.výše poplatku za výjimku pro delší časové období byla vždy alespoň o třetinu vyšší, než je prostý součet poplatků za udělení několika výjimek ze zákazu jízdy pro nejbližší kratší časové období ve srovnatelné délce. (4) Příslušný úřad může od stanovení poplatku podle odst. 1 upustit, pokud přeprava, pro kterou žadatel výjimku žádá, má charakter přepravy ve veřejném zájmu nebo má být prováděna pro veřejnoprávní korporaci nebo pokud přímo souvisí s rekreací, kulturou nebo sportem. § 124 Působnost ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a policie (1) Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie. (2) Ministerstvo a) povoluje uděluje výjimky podle § 43 odst. 5 a ze zákazu jízdy a výjimku podle § 83 odst. 5, b) stanoví po písemném vyjádření Ministerstva vnitra místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na dálnici a rychlostní silnici1) a užití zařízení pro provozní informace na dálnici a rychlostní silnici,1) c) schvaluje na žádost a náklady výrobce nebo výhradního dovozce provedení a používání dopravních značek, světelných a akustických signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace, d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle tohoto zákona, e) vede centrální registr řidičů, f) zabezpečuje výrobu a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem, g) zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností i distribuci paměťových karet řidiče a vede jejich centrální evidenci, h) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

- 31 (3) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za tím účelem jsou policie, obecní policie, silniční správní úřady, správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor povinni poskytovat ministerstvu aktuální informace, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Prováděcí právní předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní veřejnosti. (4) Krajský úřad a) povoluje uděluje výjimky ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5, b) stanoví po písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,1) a užití zařízení pro provozní informace na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,1) c) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) pověřuje osoby oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 písm. j), b) uděluje, podmiňuje, omezuje, odnímá a vrací řidičské oprávnění a zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění, c) nařizuje přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele řidičského oprávnění, d) nařizuje přezkoušení z odborné způsobilosti držitele řidičského oprávnění, e) vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy a vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů, f) vyměňuje řidičské průkazy Evropských společenství, řidičské průkazy vydané cizím státem podle § 116, g) zapisuje do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem skutečnosti podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento mezinárodní řidičský průkaz vydal, h) vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů, i) vydává speciální označení vozidel podle § 67 osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody druhého nebo třetího stupně podle zvláštního právního předpisu,36) j) projednává přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,30) k) provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v bodovém hodnocení a o odečtu bodů, l) projednává námitky a rozhoduje ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení, m) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností stanoví po písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci1) a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci.1) (7) Ministerstvo vnitra

- 32 a) vede centrální evidenci dopravních nehod, b) spolupracuje s ministerstvem při provádění prevence v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (8) Policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že a) kontroluje dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení, b) objasňuje dopravní nehody, c) vede evidenci dopravních nehod, d) projednává v blokovém řízení přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,30) e) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. (9) Při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji oprávněni zejména a) dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích, b) zastavovat vozidla, c) zabránit v jízdě řidiči podle § 118a, d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b, e) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem, f) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, g) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, h) vyzvat řidiče motorového vozidla k předložení dokladů k řízení a provozu vozidla, i) vyzvat řidiče motorového vozidla ke kontrole maximální přípustné hmotnosti na nápravu, maximální přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy, j) rozhodnout o odstranění vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci, nebo vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, k) použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního předpisu.37) l) vybírat kauce podle § 125a. ---------------1) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 30) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 36) § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 33 -

§ 125 Pokuty (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 100 000 Kč fyzické osobě podnikající podle zvláštního právního předpisu28) nebo právnické osobě, která jako provozovatel vozidla a) přikázala nebo dovolila, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích použito vozidla, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,2) b) svěřila řízení vozidla osobě, která nesplňovala podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c), c) svěřila řízení motorového vozidla osobě, která nesplňovala podmínky podle § 3 odst. 3, d) nezajistila, aby barevné provedení a označení vozidla bylo provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidel Vojenské policie12) a policie13) a celní správy14) a obecní policie14a), e) přikázala řízení vozidla nebo svěřila vozidlo osobě, o níž neznala údaje potřebné k určení její totožnosti. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do výše 100 000 Kč a v případě opakovaného spáchání v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců uloží pokutu do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě podnikající podle zvláštního právního předpisu28) nebo právnické osobě, která jako provozovatel vozidla a) přikáže nebo dovolí, aby bylo k jízdě užito vozidlo nebo jízdní souprava, na které se vztahuje zákaz jízdy podle § 43 odst. 1 a 2, v době, kdy je to zakázáno, b) přikáže nebo dovolí, aby k prokázání oprávněnosti jízdy v době zákazu jízdy některých vozidel podle § 43 odst. 1 a 2 bylo řidičem použito osvědčení, jehož platnost již skončila, nebo osvědčení udělené pro jiné vozidlo nebo jinou kategorii vozidla, c) jiným způsobem poruší povinnost stanovenou v § 43a. (2) (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 50 000 Kč fyzické osobě, která je provozovatelem vozidla nebo které provozovatel nebo jiná osoba svěřila řízení vozidla, jestliže se dopustila jednání uvedeného v odstavci 1 písm. e). (3) (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu do 100 000 Kč osobě, která používá antiradar. (4) (5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se obecní úřad obce s rozšířenou působností o protiprávním jednání podle odstavce 1 dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo nebo kdy protiprávní jednání ještě trvalo. Pokutu nelze uložit, uplynula-li od protiprávního jednání doba delší než tři roky. (5) (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu rovněž vybere. Na vymáhání pokut se vztahují předpisy o správě daní a poplatků.38) (6) (7) Při stanovení pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. (7) (8) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem obce. ----------------

- 34 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 12) Vyhláška č. 58/1996 Sb., kterou se stanoví zevní označení a služební průkaz vojenského policisty a barevné provedení a označení dopravních prostředků Vojenské policie. 13) Vyhláška č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb. 14) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb. 14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii. 28) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 129 Vztah ke správnímu řádu (1) Jestliže se žadateli o udělení řidičského oprávnění anebo o rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s rozšířeným řidičským oprávněním. (2) Jestliže se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5 nebo o výjimku z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického sportovce podle § 83 odst. 5, vyhoví v plném rozsahu, místo rozhodnutí se žadateli udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo vydá osvědčení o udělení výjimky nebo udělí výjimka z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence motoristického sportovce. Proti udělení výjimky se nelze odvolat. (3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení řidičského oprávnění nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný účinek. (4) O udělení výjimky ze zákazu jízdy podle §43a se rozhoduje ve správním řízení podle správního řádu. Jediným účastníkem řízení je žadatel o výjimku. 137 Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 41 odst. 3 a § 43b odst. 3. (2) Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1 písm. d), § 6 odst. 6, § 10 odst. 4, § 43 odst. 6, § 43a odst.3, § 45 odst. 5, § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1, § 67 odst. 10, § 68 odst. 3, § 75 odst. 7, § 78 odst. 5, § 79 odst. 9, § 104 odst. 5, § 105 odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, § 109 odst. 10, § 110 odst. 8, § 110a odst. 7, § 111 odst. 9, § 113 odst. 9, § 115 odst. 8, § 116 odst. 4 a 7, § 118b odst. 6, § 122b, § 123 odst. 6, § 124 odst. 3, § 125a odst. 8 a § 125b odst. 3. (3) Ministerstvo zdravotnictví vydá prováděcí právní předpis k provedení § 6 odst. 6, § 84 odst. 6, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88 odst. 7. (4) Ministerstvo vnitra vydá prováděcí právní předpis k provedení § 123 odst. 5.

- 35 -

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů § 22 Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (1) Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích a) řídí vozidlo, 1. na němž v rozporu se zvláštním právním předpisem není umístěna tabulka státní poznávací značky (registrační značky) nebo je umístěna jiná tabulka státní poznávací značky (registrační značky), než která byla vozidlu přidělena, 2. jehož tabulka státní poznávací značky (registrační značky) je zakryta, nečitelná nebo upravena či umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost, 3. které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích3d) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem, c) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, d) se přes výzvu podle zvláštního právního předpisu3f) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, e) řídí motorové vozidlo a 1. není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, 2. byl mu zadržen řidičský průkaz3f), 3. není držitelem platného osvědčení profesní způsobilosti řidiče3g), 4. nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti podle zvláštního právního předpisu3f), 5. pozbyl jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, právo k řízení motorového vozidla na území České republiky, f) při řízení vozidla 1. drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, 2. překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více, 3. překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více, 4. překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o méně než 20 km.h-1 nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1,

- 36 5. nezastaví vozidlo na signál, který mu přikazuje zastavit vozidlo podle zvláštního právního předpisu3f) nebo na pokyn "Stůj" daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu podle zvláštního právního předpisu3f), 6. neumožní chodci na přechodu pro chodce nerušené a bezpečné přejití vozovky nebo nezastaví vozidlo před přechodem pro chodce v případech, kdy je povinen tak učinit podle zvláštního právního předpisu3f), nebo ohrozí chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou odbočuje, nebo ohrozí chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání, 7. předjíždí vozidlo v případech, ve kterých je to podle zvláštního právního předpisu3f) zakázáno, 8. nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinen dát přednost v jízdě podle zvláštního právního předpisu3f), 9. vjíždí na železniční přejezd v případech, kdy je to podle zvláštního právního předpisu3f) zakázáno, 10. v provozu na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla se otáčí, jede v protisměru nebo couvá v místě, kde to není dovoleno podle zvláštního právního předpisu3f), 11. neoprávněně zastaví nebo stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené označením O 1 nebo neoprávněně použije označení vozidla O 1 při stání nebo při jízdě, g) poruší omezení jízdy některých vozidel podle zvláštního právního předpisu3f), nebo předloží ke kontrole neplatné osvědčení o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel podle zvláštního právního předpisu3f) anebo osvědčení o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel podle zvláštního právního předpisu3f) udělené pro jiné vozidlo nebo jinou kategorii vozidla, h) porušením zvláštního právního předpisu3f) způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví, i) porušením zvláštního právního předpisu3f) způsobí dopravní nehodu, při které je způsobena na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech hmotná škoda převyšující zřejmě částku 50 000 Kč, j) při dopravní nehodě, při které byla způsobena na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiných věcech pouze hmotná škoda 50 000 Kč a nižší, neprodleně nezastaví vozidlo a neprokáže totožnost navzájem včetně sdělení údajů o vozidle nebo neohlásí dopravní nehodu policistovi nebo nedovoleně opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody, k) při dopravní nehodě podle písmene i) se dopustí jednání uvedeného v písmenu j), l) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až k), poruší zvláštní právní předpis3f). (2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo jako provozovatel vozidla nezná údaje o totožnosti osoby, které svěřil nebo přikázal vozidlo k řízení. (3) Přestupku se dopustí učitel autoškoly, který

- 37 a) požil alkoholický nápoj nebo užil návykovou látku během provádění výcviku ve výcvikovém vozidle, b) prováděl výcvik ve výcvikovém vozidle bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, c) prováděl výcvik ve výcvikovém vozidle, jestliže je jeho schopnost k vykonání učitele autoškoly snížena v důsledku jeho zdravotního stavu, d) se přes výzvu podle zvláštního právního předpisu3f) odmítne podrobit vyšetření, zda při provádění výcviku nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. (4) Pokuta od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h). (5) Pokuta od 10 000 Kč do 20 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a podle odstavce 3. (6) Pokuta od 5 000 Kč do 10 000 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 2 a podle odstavce 1 písm. f) bodu 11. (7) Pokuta od 5 000 Kč do 10 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. e) bodů 2 až 4, písm. f) bodů 2, 7, 10. (8) Pokuta od 2 500 Kč do 5 000 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g), i), j) a k); pokuta od 2 500 Kč do 5 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců se uloží tomu, kdo tento přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát. (9) Pokuta od 2 500 Kč do 50 000 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. g); pokuta od 5 000 Kč do 100 000 Kč a zákaz činnosti od dvou měsíců do jednoho roku se uloží tomu, kdo tento přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát. (9) (10) Pokuta od 1 500 Kč do 2 500 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4 a písm. l). (10) (11) V blokovém řízení 1. lze uložit pokutu do 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. l), 2. se uloží pokuta 1 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4, 3. se uloží pokuta 2 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8, 9 a písm. g), 4. se uloží pokuta 3 000 Kč za přestupek podle odstavce 2. (11) (12) Přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti, nelze projednat v blokovém řízení. (12) (13) Od uložení sankce podle odstavců 4 až 11, s výjimkou odstavce 10 bodu 1, nelze v rozhodnutí o přestupku upustit. ---------------2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. 3d) § 37 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

- 38 3e) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3f) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 3g) Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 86 V blokovém řízení mohou projednávat a) orgány policie též přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), f), g), i), j), § 24 odst. 1 písm. b), § 30 odst. 1 písm. a) až o), § 42 odst. 1 písm. a) až c), § 42b odst. 1 písm. c) a e), § 44 a § 44a, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50, b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích, c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), jde-li o nepodrobení se povinnému vyšetření nebo léčení infekčního onemocnění, § 29 odst. 1 písm. b), c), d), jde-li o padělání nebo úmyslné neoprávněné změnění zdravotního průkazu, § 29 odst. 1 písm. e), jde-li o porušení povinnosti při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, § 29 odst. 1 písm. f), h) až j), n) a o), d) obecní policie přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. a), c), g) až i), k) až o), přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce a přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané 1. neoprávněným stáním vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením, 2. nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel o omezení jízdy některých vozidel, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích.

- 39 -

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, část II Položka 26 a) Zápis do registru vozidel, jde-li - o motocykl do 50 cm3 - o motocykl nad 50 cm3 včetně motocyklu s přívěsným nebo postranním vozíkem nebo motorové tříkolky, popřípadě motorové čtyřkolky - o motorové vozidlo s nejméně čtyřmi koly - o přípojné vozidlo do 750 kg hmotnostivčetně - o přípojné vozidlo nad 750 kg hmotnosti b) Dočasné vyřazení vozidla z registru vozidel c) Vydání tabulky registrační značky

Kč

300

Kč 500 Kč 800 Kč 500 Kč 700 Kč 100 Kč 200 za každou tabulku d) Vydání tabulky zvláštní registrační značky Kč 500 za každou tabulku e) Zápis změny do technického průkazu vozidla a do registru vozidel Kč 50 za každou změnu f) Vydání řidičského průkazu Kč 50 Kč 10 g) Změna v řidičském průkazu nebo v mezinárodním řidičském průkazu h) vydání paměťové karty vozidla Kč 700 i) vydání paměťové servisní karty Kč 700 j) vydání paměťové karty řidiče Kč 700 k) podání žádosti o udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel Kč 1 000 Osvobození 1. Od poplatku podle písmene a) třetí odrážky a písmene f) této položky jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držitelé průkazu ZTP a ZTP/P). 2. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny zápisy do registru vozidel prováděné na základě rozhodnutí soudu o dědickém řízení nebo rozhodnutí soudu o zániku společného jmění manželů. 3. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny zápisy do registru vozidel při změně právního postavení subjektu, jeho obchodní firmy nebo jeho názvu v souvislosti s převodem majetku státu podle zvláštního právního předpisu. 29) 4. Od poplatku podle písmene d) této položky je osvobozeno vydání tabulky zvláštní registrační značky pro jednorázové použití. Předmětem poplatku není 1. Vyřazení vozidla z registru v důsledku jeho odcizení, trvalé vyřazení vozidla z registru a odhlášení vozidla z registru. 2. Povinná výměna registrační značky a řidičského průkazu podle zvláštního právního předpisu. 30) Poznámky 1. Vydává-li se osvědčení o registraci vozidla nebo výpis technického osvědčení vozidla jako duplikát nahrazující tyto doklady při jejich poškození, zničení, ztrátě nebo odcizení, vybírá se poplatek podle položky 16 písmeno a) tohoto sazebníku.

- 40 2. Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje zápis vlastníka nebo provozovatele vozidla do registru vozidel, vydání osvědčení o registraci vozidla a vydání výpisu technického osvědčení vozidla. 3. Je-li vybírán poplatek za zápis vozidla do registru podle písmene a) této položky, nevybírá se poplatek podle písmen c) až e) této položky. 4. Poplatek podle písmene f) této položky se vybírá i za vydání řidičského průkazu po požadovaném rozšíření řidičského oprávnění nebo při ztrátě řidičského průkazu, jeho poškození, zničení nebo odcizení, jakož i za vydání mezinárodního řidičského průkazu. 5. Poplatek podle písmene g) této položky se vybírá, jde-li o změnu jména, příjmení nebo pobytu. 29) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 30) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

- 41 -

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne……………., kterým se stanoví výše poplatků za udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel Vláda nařizuje podle § 137 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 43b zákona o silničním provozu: §1 (2) Za udělení výjimky ze zákazu jízdy některých vozidel zaplatí provozovatel vozidla příslušnému krajskému úřadu nebo ministerstvu poplatek ve výši Kč

a to následovně: 7 po sobě jdoucích dnů 1 měsíc 3 měsíce 6 měsíců 12 měsíců

1 kraje

v působnosti 6 krajů 2 krajů

> 6 krajů

700 3 000 10 000 23 000 50 000

800 4 000 13 000 25 000 55 000

1 200 6 000 19 000 40 000 90 000

. §2 Toto nařízení nabývá účinnosti ... Předseda vlády: Ing. Topolánek v.r. Ministr dopravy: Ing. Řebíček v.r.

1 000 5 000 16 000 35 000 80 000