Proč schne bylina a umírají ptáci. Bratr. Návštěva papeže. Rozhovor s Milanem Hluchým str. 6. Kauza - příběh Jana Huška na str. 24

cena 34 Kč / ročník 41

www.i-brana.cz

Proč schne bylina a umírají ptáci Rozhovor s Milanem Hluchým str. 6

Bratr Kauza - p íb h Jana Huška na str. 24

Diskuse na str. 32

Ilustrace a design Ond ej Koš ák

Návšt va papeže

Milí čtená i,

ve chvíli, kdy se Vám dostává nové číslo časopisu Brána do rukou, má v tšina z nás dobu prázdnin a dovolených již za sebou. Také p ed naší redakcí je na počátku nového školního roku ada úkol . Nejd ležit jší z nich je p ipravit další ročník časopisu, který bude již pátým rokem vycházet pod vedením šéfredaktora Bronislava Matulíka. Díky Pánu Bohu a p isp ní Vás, našich čtená , máme nám t ke zpracování víc než dost. N kdy bývá obtížné vybrat mezi nimi takové tématické okruhy, které by byly zajímavé a p ínosné pro co nejvíce odb ratel . K tomu je pot eba oslovit vhodné autory pilotních článk a komentátory, doplnit je čtivými p íb hy, sv dectvími, aktualitami či anketou. Občas se setkáváme s p áním, aby se časopis Brána více orientoval na d ní v rámci sbor Církve bratrské. Chceme Vás ujistit, že to je i naším cílem. Pravidelná p íloha „INform“, která vzniká ve spolupráci s Radou CB, p ináší aktuální informace o d ní v církvi. V dalších oblastech však pot ebujeme Vaši pomoc a iniciativu, nebo není v silách redaktor objížd t r zná místa a získávat materiál pro zajímavé články. B hem prázdnin prob hlo – a to vcelku bez valného povšimnutí – výročí 500 let od narození reformátora Jana Kalvína. Rozhodli jsme se této významné a možná i trochu rozporuplné osobnosti v novat zá ijové číslo Brány. Jeho myšlenky jsou nejen pevn zakotveny v základech mnoha církví včetn té naší, ale výrazn ovlivnily i ko eny evropské kultury a civilizace. V textech uvádíme podobu reformátorova jména obvyklou v naší zemi – Jan Kalvín. V íme, že Vás ada p ísp vk od renomovaných autor , Kalvínov životu a dílu v novaných, zaujme. P eji Vám hezké a poučné čtení. Ji í SedláčeK, vydavatel

z obsahu:

SLOVO

3

Osten, posel satan v

Tomáš Pospíchal

ROZHOVOR

6

Proč schne bylina a umírají ptáci

Milan Hluchý

TÉMA

10

Jan Kalvín

Robert Hart

DO PÍSMA

22

Pod izování žen muž m ve všem?

Pavel Černý

KAUZA

24

Bratr

Jan Hušek

ZE SBOR

30

Černošice

Tomáš Hejzlar

K DISKUSI

32

Návšt va papeže SERIÁL

34

Jak církev žalmy p la

Tomáš Najbrt

POST SCRIPTUM

38

Češi - ateisté k neví e

Daniel Raus

p ipravujeme:

TÉMA

Marnotratný syn?

Ji í a Daniela Sedláčkovi

Osten, posel satan v 2. Korintským 12,1-10 avel byl jeden z nejv t ch apo tolů. Svůj život zasv til Bohu. Založil mnoho sborů, vychoval dlouhou adu pracovn ků na Bož m d le. P n Jež tuto jeho službu potvrzoval i mocnými iny. A jak Pavel s m k , Bůh k n mu mluvil i naprosto zvl tn m způsobem – ve vid n ch a ve vytržen mysli. P esto bylo v Pavlov život n co, co mu bralo s lu, co ho omezovalo a „ tvalo“. Pavel to nazýv ostnem. „…byl mi d n do t la osten…“ Co to bylo za osten v Pavlov t le? Pro etl jsem si n kolik biblických koment ů k tomuto ver i a zjistil jsem, že t m co teolog, to jiný n zor. N kte se domn vaj , že t m ostnem bylo n jak poku en . Snad prý sexu ln . Jin si mysl , že t m mohl být n jaký lov k – t eba kov Alexandr, který, jak Pavel p e, mu způsobil mnoho zl ho. Anebo n jak porn bolest v t le. A dal teologov navrhuj jin možnosti – mal rie, epilepsie, anebo t žk zrakov vada. Je zbyte n spekulovat nad t m, co Pavel ne ekl, protože to nepovažoval za důležit . Sp e za n me p emý let nad t m, co ekl: „Byl mi d n do t la osten, posel satanův, který mne sr ž .“ Vid me, že tento osten si Pavel do t la nedal s m. On to necht l, ale p esto to do jeho života p i lo. Mil p tel , n kdy do života lov ka p ijde

P

n jaký ten nezvaný osten. N co, co nechceme, eho se boj me, p ed m ut k me. Podobn , jako to prožil Job: „ eho jsem se tolik strachoval, to m postihlo, dolehlo na m to, eho jsem se lekal.“ Ostny se nevyhýbaj ani k es anům. Ba pr v naopak, m asto pr v do k es anů. Pro ? Protože jsou posly satana. Je to zvl tn tajemstv , ale z P sma vid me, že to nen nic neobvykl ho. Zn me staroz konn p b h, jak si satan vyž dal Jobovo utrpen . Anebo novoz konn slova P na Jež e Petrovi: „ imone, imone, satan si vyž dal, aby v s sm l t bit jako p enici“. Vid me, že satan pros Boha, aby n m mohl kodit. Aby n m mohl nasadit n jaký ten osten – do života, do t la, do rodiny, do vztahů, do zdrav … aby n s omezoval, bral s lu a znerv z oval. Jist ne každ nemoc, starost nebo nep telstv je posel satanův, ale st v se to. Satan si n s vyprosil, aby n s t bil. V t to souvislosti n s napadaj dv ot zky „pro ?“ Pro to satan d l ? A - pro mu to Bůh dovol ? Tak nejprve ta prvn ot zka: Pro to satan d l ? P ece proto, že nen vid Boha. A p itom v , že proti n mu sam mu nic nezmůže. A tak chce svými ostny p chat do toho, co je Bohu nejmilej – do jeho d t . Kdo z v s jste rodi i, dob e v te, jak je pro v s t žk , když n kdo va emu d t ti ubližuje. Stejn 3

je to s na m Nebeským Otcem. Vždy tak to s m pov d l: „Toto prav Hospodin z stupů: kdo se v s dotkne, dotkne se z telnice m ho oka.“ A tak bel svými ostny m skrze k es any – na Bož nejcitliv j m sto, do z telnice Jeho oka. Nezapome – když satan ije svými ostny do tebe, bol to i tv ho Otce v nebi! Zde ale nar ž me z rove na velk povzbuzen : bel může p chat jen tolik, kolik mu P n Bůh dovol ! A t m se dost v me k t druh ot zce: Pro to vůbec Bůh dovoluje? Ned l m si zde n rok na moudrou a v evysv tluj c odpov . Zde n m v ak Pavel s m prozradil, k emu byl Pavlův osten dobrý: „abych se nepovy oval pro výjime nost zjeven , jichž se mi dostalo.“ Osten v Pavlov t le byl n strojem výchovy. I Pavel, stejn jako my v ichni, z pasil s poku en m a tak – s pýchou. Byla to jen Bož milost, kter mu nenechala zpychnout a zatvrdit jeho srdce. Dovolil satanovi, aby mu svým ostnem p ipom nal jeho slabost. Je to s n mi lidmi t žk . Jak bl zko m v me k pý e! Jak asto krademe Bohu sl vu! Jak asto si dok žeme p ivlast ovat to, co n lež jen Bohu! m v ce zaž v me požehn n , m v ce m me sp chů, m v ce se n m da – v rodin , v zam stn n , ve služb – t m bl že m v me k pý e. Apo tol Pavel to znal tak . A tak v d l, že ten osten, posel satanův, nen n stroj Bož ho trestu, ale naopak projev Bož l sky a výchovy. Ale p esto je každý osten tak bolestivý! A tak Pavel v modlitb vol k P nu – „Pane Jež i, pros m, zbav m m ho tr pen ! Moc to bol , svazuje mne to, vysiluje, nemohu d lat spoustu v c , kter bych d lat cht l! Br n mi to v inn j služb Tob ! Pros m, odstra to z m ho života!“ A Bož odpov ? Nic. Vůbec nic! A tak Pavel pros znovu. Podruh . A Bůh zase ml . Ani tomuto velik mu apo tolu Hospodin neodpov d hned. A tak pros znovu. Už pot et . „Pane, pros m, odstra ty py satana z m ho života!“ A odpov ? Ne, Pavle,

Ing. Tomáš Pospíchal (40 ) vyr stal ve v ící rodin . P vodem zem d lský inženýr, do léta 2008 kazatel Evangelikálního sboru Elim v Písku, od listopadu 2008 kazatel sboru CB v České T ebové. Osm let ženatý s manželkou Karolinou, se kterou má syny Ji ího (5), Jáchyma (4) a Jakuba (1).

4

m dost. „Sta , když m mou milost; vždy v slabosti se projev tv s la.“ Mil p tel , i my můžeme n kdy sly et na na e vol n o pomoc Bož hlas: „M dost, Tom i, Pavle, Jano…“ U me se p ijmout i toto slovo – M už dost. Ale P n Bůh pokra uje: „Pavle, p estože ti ten osten ponech m, d m ti n co důležit j ho. V m, že touž , aby tvoje služba a celý tvůj život byly napln ny Bož moc . Pr v to chci způsobit. Jen mi k tomu dej prostor. Pak budu j s m ve tv m život jednat. A pak uvid , jak p es tvou slabost se budou d t velk Bož v ci!“ Sly te to? To je žasn Bož zasl ben , kter Pavel p ij m . Proto k : A tak se budu rad ji chlubit slabostmi, aby na mn spo inula moc Kristova. Brat i a sestry, zde Pavel do el ke zvratu ve sv m p emý len . Do t to doby volal: „Pane, ten osten mi p ek ž ke služb a k užite n mu životu! Kdybych ho nem l, mohl bych ti l pe a v ce sloužit, mohl bych d lat tolik dal ch v c ! Nebyl bych tak nemocný, ztr pený, unavený, skleslý, slabý… Pane, pros m, odejmi ten osten z m ho života, p ek ž mi…“ Ale potom Pavel pochopil: „Pane, vezmi si moji slabost. Ty v , že jsem ud lal maximum, co jsem um l, ale d l už nemohu. Jsem slabý a nedok žu ten osten zlomit. Pros m, Pane, projev Ty svoji s lu, protože mn už s la sch z . Vždy Tob nep ek ž moje slabost. P ece pr v tehdy, když j jsem slabý, Ty může v m m život a v m služb vyniknout!“ Tak, jak to ekl kdysi Jan K titel: „On mus růst, j pak se men it.“ Mil p tel , toto je velk Bož k z n i k n m. Možn tak n kdy vol me k Bohu: „Pane, cht l bych ti v ce a l pe sloužit, ale te je t dost dob e nemohu. V m m život jsou ostny, se kterými se peru a kter jsou t žk . N kde mi n co p ek ž , jinde mi leccos chyb ! Lep zdrav , v ce pen z, v ce asu, chyb mi manžel, manželka, v t obdarov n , mocn slovo…“ Možn i n m z tohoto textu P n Jež mluv : „m p ece dost. Bož milost ti sta . Spolehni se na Bož zasl ben , že pr v ve tv m nedostatku a ve tv slabosti se zjev Bož s la a moc!“ Brat i, sestry, ud lejme V ECHNO, co můžeme. Ud lejme to NEJL PE, jak můžeme. Dejme Bohu NEJVÍCE, co můžeme. A to ostatn p enechme Bohu. … Vždy pr v tehdy, když jsem  sl b, jsem silný. toMáš PoSPíChal

Adresa redakce: Brána, Soukenická 15, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected]

šotek

V minulém čísle v rubrice Kultura vyšla recenze na film Gomorra bez podpisu autorky Petry Kašperové. Redakce v žádném p ípad necht la autorku ponechat v anonymit , čímž se omlouvá jí i čtenám. Chybu si nedovede vysv tlit jinak než že je dílem zlomyslného Šotka. redaKCe

reakce na dopis „v decky upravená víra?“

V Brán 7-8/2009 vyšel mimo jiné i p ísp vek bratra kazatele Ji ího Borta, nazvaný „V decky upravená víra?“ Začíná slovy: „Už delší dobu si všímám, že se v církvi množí hlasy, které se snaží propojit evoluci se stvo ením. P íliš této snaze nerozumím…“ P iznávám, že já zase nerozumím této formulaci. O jakou dobu má jít? Vyr stám v Církvi bratrské od d tství, sleduji její život zevnit už více než padesát let. S kreacionismem, tedy názorem, který (velmi zjednodušen ečeno) vidí mezi evolucí a stvo ením rozpor a snaží se v du opravit podle svého specifického pochopení Písma, jsem se setkal poprvé v život (!) až po roce 1990. Do té doby bylo v prost edí naší církve (nebo p inejmenším té části církve, kterou jsem do té doby poznal, a to jsem zdaleka nez stával jen na

p d brn nského sboru) zcela samoz ejmé, že na jedné stran Hospodin stvo il nebe i zemi, ale na stran druhé se tato zem včetn rostlin a tvor dál vyvíjela podle zákon , které jim Hospodin vtiskl. Osobn mne tyto v ci velmi zajímaly, p írodu jsem studoval od nejran jšího d tství, p es všechny stupn škol, kterými jsem mohl projít a nakonec i celou adu let jako profesionální entomolog. To, s čím jsem se ve své práci potkával, spolu s tím, co jsem v pr b hu t ch let nacházel ve své Bibli mne pr b žn p esv dčovalo o správnosti takového názoru. Článek Ji ího Borta vyvolává dojem, že k es anské p ijímání evoluční teorie je jakousi novinkou posledních let. Opak je pravdou. Pozitivní p ístup k evoluci žil v naší církvi po dlouhou adu desetiletí a v bec to nebyl d sledek útlaku zvenčí. Bylo to poznání, které vyr stalo z poctivého naslouchání Písmu bez p edsudk . Obávám se, že současný nástup kreacionismu je do značné míry d sledkem úpadku všeobecného vzd lání; k n mu pat í i pochopení podstaty (a omezení) v dy. Vždy už ze samotné její definice vyplývá, že nikdy nesmí pracovat se zjevením, její pole p sobnosti leží jinde, musí z stat „materialistická“. Kdekoli se k es ané pokoušejí vnést v du do oblasti víry či nad je, víru i nad ji ničí (2K 5,7; 8,24), d lají z nich ideologii. A toho se bojím.

Mít všechny lidi rád

Milá redakční rado, ani nevíte, jakou jste mi a nám ud lali radost, že jste poskytli prostor pro krátkou „zpov “ br. kazatele Josefa Škrobáka (Brána 4/2009), který nám nastínil, jak by m li pracovat naši pastý i či správcové sbor . Nadpis rozhovoru br. Josefa Robeka s br. kaz. Škrobákem íká to podstatné v kazatelské služb „MÍT VŠECHNY LIDI OPRAVDU RÁD“. K ostatním otázkám, které br. kaz. Škrobák zodpovídá, je nejlépe si p ečíst celý rozhovor. Br. kaz. Škrobák se vyjad uje k mnoha otázkám, také k otázce zp vu celého shromážd ní, což se v dnešní dob tém ve všech sborech opomíjí a je to veliká škoda a všichni se velice ochuzujeme. Po p ečtení celého článku se milé sestry a milí brat i zamyslete, co d láme v CB dle čistého biblického učení a v čem se p izp sobujeme sv tu tomuto. S br. kazatelem Škrobákem jsem se jen jednou osobn setkal a musím íci, že mne to velice mrzí. Setkával jsem se s jeho úvahami v pom cce „Nad je života z roku l991“ a s velikým požehnáním jsem se nad jeho kratičkými úvahami zamýšlel. Br. kazateli Škrobáku, d kuji Vám za Vaši krásnou úvahu: „Mít všecky lidi opravdu rád“ a v ím, že promluví nejen k nám, ale i k našim kazatel m CB.

Petr rauS

ladiSlav štiFter, Nad Je vySoKé Mýto

redakce a administrace: Soukenická 15, 110 00 Praha 1 tel. 222 31 26 56, fax 222 31 64 62 www.i-brana.cz • e-mail: [email protected] Číslo 9/2009, ročník Bratrské rodiny 41, Českobratrské rodiny 67 • Vyšlo 26. 8. 2009 • Vychází 10x ročn , cena 34 Kč Šéfredaktor: Bronislav Matulík • redakční rada: Mgr. Miloš Hejzlar, Ji í Sedláček, Jana Matulíková, Mgr. Mat j Hájek, Ing. Peter Komrska, Anna chrásková, Ing. Karel Fojtík j.h. • Výtvarník: Ond ej Koš ák • Sazba: Olga Sovová Vydavatel: KODeX o.p.s. • IČ 13161229 • ev. č. MKČr: e 5080 • ISSn 1803-828X • Tisk: GrAFOTecHnA PrInT, s.r.o. Praha objednávky u sborových distributor nebo na adrese redakce.

5

Jestliže člov k ke své dobré existenci pot ebuje zdravé prost edí kolem sebe, pak má smysl o toto prost edí pečovat, i kdyby m l zítra p ijít konec.

Proč schne bylina a umírají ptáci o ví e v Boha a ochran p írody s Milanem hluchým Milane, k es anská církev po staletí zv stuje, že B h tak miloval člov ka, že se kv li n mu sám ob toval. vyčerpává se touto zv stí poslání Církve? Jde v celém díle spásy skutečn jen o člov ka? Jako k es an se asi shodneme na tom, že na prvn m m st jde jist o lov ka. Na druhou stranu se domn v m, že P n Bůh n s zasadil do sv ta, který je velmi složitý, strukturovaný. Takový být mus , aby fungoval, pokud bychom ho p li zjednodu ili, fungovat p estane. M m za to, že c rkev, kter je slep k probl mům okoln ho sv ta, kter sv k es ansk uvažov n zam jen na lov ka, nakonec p est v plnit sv posl n .

Ing. Milan Hluchý, Ph.D. (51) promoval r. 1981 na VŠZ v Brn , r. 1997 obhájil doktorát na MZLU Brno. 1982 – 1993 vedoucí Biologické laborato e Odboru karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brn . 1990 založil firmu Biocont Laboratory spol s r.o., 1995 Biocont SK, 2003 Biocont Magyarországh Kft., 2005 Biocont Polska SPZ. Všechny firmy jsou specializovány na systémy biologické ochrany rostlin. Autor a spoluautor více než 50 knih a odborných publikací v oblasti ochrany rostlin a ochrany p írody. Od roku 1979 je členem brn nského sboru CB.

6

Co z toho vyplývá pro nás? Dvoj kol. Na jednu stranu Pavlovo: „S b zn a chv n m uv d jte ve skutek sv spasen “, to znamen snažit se ž t v Duchu svat m p ed Bož tv poctivý k es anský život. Na stranu druhou s t mi h ivnami, kterými n s P n Bůh vybavil, pracovat tak, abychom tam, kam n s postavil, odvedli kus poctiv pr ce. Prorok Jeremj kal: „Jak dlouho je t bude zem truchlit a bylina schnout na v ech pol ch? Pro zlobu t ch, kdo na n bydl , jsou vyhlazov na zv ata i ptactvo.“ Mysl m, že to je jak si diagn za sou asn ho stavu sv ta. V t ina probl mů lidstva v oblasti životn ho prost ed nakonec vznikla a existuje kvůli lidsk mu h chu. To v kone n m důsledku znamen , že i boj proti h chu, už to, že j s m budu ž t v Duchu svat m, že se budu snažit ukazovat jiný p stup k Bož mu stvo en , už to ru lidskou zlobu, pro kterou schne bylina na pol ch. dá se pov d t, že i misie, zv stování evangelia Pána Ježíše Krista, bude mít n jaký dopad na ostatní stvo ení už v tomto čase? To je složit j ot zka, ale domn v m se, že ano, protože na z klad zku enost , kter m m ze sv ta, se mi zd , že tam, kde lid žij v ur it odpov dnosti vů i P nu Bohu, chovaj se ohledupln ji vů i druhým lidem i vů i ostatn mu stvo en kolem sebe.

Foto archiv Milana Hluchého

Uvedu jeden p klad. Velmi m oslovila n v t va Nov Guineje. Ten ostrov m dv sti: východn , kter m jakousi m ru samostatnosti – Papua-Nov Guinea, a st z padn , Irian, kter je form ln soust Indon sie, ale de facto je jednou z posledn ch, naprosto brut ln vyko is ovaných koloni . V t ina původn papu nsk populace jsou dneska k es an , kte ale na extr mn bohat m ostrov , lež c m na rop , na zemn m plynu, na kter m se nach zej jedny z nejv t ch z sob zlata atd., nemaj k dispozici t m ž dn zdroje. Mnoz tito lid žij kolem ek, na jejichž horn m toku v hor ch se t ž zlato. T ž se louhov n m kyanidem, který se po použit vypou t do vody. Lidem na doln m toku už nikdo ne ekne, že ryby jsou jedovat , pro jejich d ti um raj atd. V ichni se tv , že to je v po dku. Jde o typický kolonialismus, o obrovskou nezodpov dnost jak vů i bližn mu, tak vů i p rod , kter je v ude kolem.

Poj me se obrátit ke tvé životní cest – jak ses dostal ke svému zájmu o p írodu? Když se lov k ohl dne zp tky, nach z ve sv m život v t inou n kolik kl ových bodů. Ur it na m m lo velký vliv, že jsem str vil d tstv v p ekr sn p rod kolem Mikulova, v dne n Chr n n krajinn oblasti P lava. Sv d tstv jsem prožil p mo v Mikulov , na e zahrada kon ila St tn p rodn rezervac Svatý kope ek u Mikulova. Jde o jedny z nejbohat ch ekosyst mů esk republiky, na jednotlivých p lavských kopc ch se d naj t 70%, možn 80% v ech u n s zn mých druhů hmyzu. Tam jsem str vil d tstv , to je prvn v c. M l jsem rodi e, kte m li vztah k p rod , kte m k tomu i vedli. Otec m l r d pt ky, um l mn ct, co jak zp v a podobn . Pro můj dal profesn rozvoj m lo velký význam i to, že jsme m li doma vinice; dva mal kousky, jak to za socialismu bylo možn . Tam jsem se nau il trochu rozum t vinohradni in , zem d lstv . Pozd ji, n kdy kolem 12. roku, propukla moje velk v e , l ska k motýlům. Ta trv dodnes, žel nem m tolik asu, kolik bych si p edstavoval. Tato l ska pozd ji dostala i jakýsi odborný rozm r, když jsem za al nav t vovat entomologický kroužek vedený profesion ln m entomologem. Tam jsem mohl svůj z jem o p rodu jakýmsi způsobem kultivovat. A nakonec sehr lo svoji roli i zem d lsk vzd l n , trochu žertem e eno „studium taktiky nep tele“: St edn melior torsk kola a pak vzd l n vysoko kolsk . V me, že meliorace se postaraly o z nik v t iny mok adn ch ekosyst mů a ochrana rostlin se svými pesticidy se skute n z sadn m způsobem pod l na vym r n mnoha druhů a forem života: hmyzu, rostlin a podobn . a jak ses dostal k ví e, k druhému základu našeho povídání? To by bylo skoro na cel jedno slo Br ny, ale zkus m zm nit jen to podstatn . Jako t m absolutn ateista 7

jsem až na vysok kole poznal v c k es any, spoluž ky. asem jsem se dopracoval k pozn n , že v ra nen jenom ot zka sv ton zoru a ( ekn me) výchovy, ale že ta ot zka jde na ost nože: Bu to m m pravdu j , ateista, nebo maj pravdu oni, k es an . Nen možn , aby pravda byla na obou stran ch. Nakonec jsem pochopil, že ze sv s ly, svým rozumem, svou snahou nejsem schopen ten probl m vy e it. Za al jsem se modlit, a to nakonec vedlo až k p ijet P na Jež e Krista. Byl to proces, který trval asi jeden a půl roku a zhruba v jedenadvaceti letech jsem uv il. Máme te p ed sebou dva základy, na kterých se formoval tv j život: vztah k p írod a víra. Jak se ti to spojovalo dohromady? V dob svých vysoko kolských studi jsem, jako v ichni studenti, povinn nav t voval vojenskou katedru. Tehdy jsem jako erstv obr cený k es an velmi, až bytostn prož val jakýsi konlikt sv dom . Konlikt mezi t m, že m m ž t poctiv p ed tv Bož a že jsem sou asn kolen k n emu docela jin mu – zm n m jen jeden obraz, heslo: „Důslednou výchovou k t dn nen visti za sv tov v t zstv komunismu.“ Když tohle v echno lov k domyslel, vy lo z toho, že v re ln m život nezbýv mnoho oblast , kde by ten zu ivý t dn boj nepodporoval. K teologii i k cest kazatelsk jsem nec til povol n , pom hat lidem jako l ka nebo soci ln pracovn k, na to jsem nem l vzd l n , to jsem m l zem d lsk . A pr v v t to oblasti, v ochran p rody, konkr tn v ochran rostlin a v aplikovan entomologii, jsem vid l jedinou možnost, jak se do toho konliktu sv dom nedostat a p itom být velmi užite ný a pracovat naplno. S tou kvaliikac , kterou jsem m l. K čemu to pak prakticky vedlo? Vedlo to k profesion ln specializaci. Po vojn jsem nastoupil na Ústav ochrany rostlin, kde jsem vedl biologickou laborato . Působil jsem tam zhruba deset roků. Potom, n kdy po tkem devades tých let, kdy n m fov ekli „nem me pen ze na mzdy, živte se, jak um te, jenom cho te do pr ce“ a kdy se n kolik pracovn ch projektů uk zalo být velmi životných, jsem založil irmu, zabývaj c se biologickou ochranou rostlin. Po dal ch t ech letech už nezbývalo asu na v echno, tak jsem podal výpov a od t doby (p t rok to bude dvacet let) se už zabýv m jenom touto oblast . To znamen biologickou ochranou rostlin, n hradou chemických pesticidů v lesnictv , 8

v ovocn stv , vina stv . Firma, dnes už vlastn n kolik irem, je dnes aktivn ve ty ech st tech Evropy, v esku, na Slovensku, v Ma arsku a Polsku. Je možné ty projekty, na kterých nebo se kterými tvoje irma pracuje, p edstavit? T ch projektů je ada, snad zm n m ten posledn , který za n me realizovat v sou asn dob . Malinko k jeho historii: Nap klad na t už zm n n P lav vym ela za posledn ch sto let zhruba polovina druhů modelov skupiny motýlů, na kter si to můžeme n jak doložit a kter rozum m. Existuje n kolik důvodů, pro k tomu doch z , dva z významných jsou: vz jemn izolace jednotlivých zbytků p rody a let pesticidů (insekticidů, herbicidů, fungicidů atd., obecn e eno, cizorodých chemických l tek, kter zab jej různ formy života) ze sadů, vinic, pol do chr n ných oblast . Podobn jako jsou izolov ny mal ostrůvky v mo i, tak jsou izolov ny zbytky p rody v zem d lsk krajin , kter pro 99 % forem života skute n p edstavuje n co jako pou ; prost ed , kde tyto druhy nejsou schopny existovat. Nemaj tam zdroje nektaru, pylu, nemaj tam živn rostliny apod. N projekt, který se jmenuje „Ochrana p rody ekologizac vinohradnictv “ se zam uje na dva prvky: Snaž se vytvo it z vinic, kter jsou mezi jednotlivými zoufale malými zbytky jihomoravsk p rody, nap klad mezi kopci p lavsk ho bradla, jak si mosty, kter by umožnily migraci rostlin, hmyzu atd. Jednotliv druhy hmyzu na nich najdou zdroje obživy, nap klad motýli tam budou m t živn rostliny pro svoje housenky, protože p edpokl d me ozelen n plochy mezi dky r vy vinn des tkami druhů rostlin, kter tam doposud nerostou, ale kter motýli ke sv mu životu pot ebuj . Okol vinic, meze, okol poln ch cest, plotů bude

vlevo: Sb r motýl v thajských deštných pralesích. dole: v Bangkoku s br. amnuayem Pinratanou, autorem 7 díl Fauny thajska

se domn v m, že i dnes sice mus me být p ipraveni na to, že P n Bůh uzav e d jiny sv ho stvo en v t hmotn podob , jak ji zn me, ale (protože nev me, kdy to p ijde) jsme sou asn povinni pracovat i pro dobro na t to zemi. Jestliže lov k ke sv dobr existenci pot ebuje i zdrav prost ed kolem sebe, a o tom jsem bytostn p esv d en, pak m smysl o toto prost ed pe ovat, i kdyby m l z tra p ij t konec. Není na tom ale sv t tak zle, že snaha o nápravu už nemá šanci? J bych ekl, že toto rozhodov n mn nep slu . Jestli jsem poznal n jakou b du, jestli vid m, že je n kde n jaký probl m a j jsem schopen ho e it, pak se domn v m, že je mou povinnost za t (obrazn e eno) tu jednu studnu na Saha e vrtat, i když celou Saharu nezavlaž m. lov k nikdy nev , jak si ho P n Bůh použije – mysl m na to „nepohrdej dnem malých za tků“. Nen dobr si kat „nebudu d lat nic, protože to stejn nem smysl“. Každ aktivita smysl m a P n Bůh si může použ t prakticky cokoliv.

os zeno ke i i stromy, kter krajinu d le diversiikuj . T m druhým prvkem je pak vylou it z t chto vinic ve ker pesticidy, zejm na insekticidy. Už jsme si vyzkou eli, že to je možn , v esk republice dnes existuje ekologick vinohradnictv na asi 700 ha, syst m je to funk n , vina i k n mu maj dův ru, takže je možn tento způsob d l roz i ovat. V p t ch ty ech letech bychom se cht li na asi 1000 ha vinic pokusit o jakýsi n vrat t chto vinohradů ke stavu, jaký tady možn byl p ed sto lety. Pokusme se te p ejít od tvých osobních či iremních zkušeností k obecn jší praxi k es anského života. Má se k es an v této oblasti péče o životní prost edí v bec n jak angažovat? Není tento sv t odepsaný, když Písmo íká, že „nebesa s rachotem zaniknou a vesmír se žárem roztaví“? Stojí za to ješt se o zemi starat? To je probl m, který st l p ed k es any po celou dobu historie c rkve. Vždycky existovalo nap t mezi o ek v n m druh ho p chodu P na Jež e Krista a na prac pro budoucnost tady na zemi. Nen to pln jednoduch vybalancovat, vždycky se objevovaly různ excesy, proti kterým bojoval už apo tol Pavel, u n s se vyskytovaly v dob po Janu Husovi apod. J

Co tedy m žeme jako k es ané v české republice začít d lat? Co se životn ho prost ed tý e, je toho obrovsk spousta. Jen p r n znaků: V st d ti k pozn n p rody, k l sce k p rod . Nebudu se na p rodu d vat jen jako na zdroj surovin. M cenu u it se p rod rozum t. V echny snahy o ochranu p rody, kter jsou bez alespo trochu odborn ho fundamentu, nakonec skon ve v elijakých bizarn ch, asto dost kontraproduktivn ch pokusech; mnoho nep in ej . Jestli chci n co d lat, mus m i poctiv studovat, pot ebuji o p rod n co v d t. I v esk republice existuje pobo ka organizace A Rocha, k es an , kte se aktivn zapojuj do ochrany p rody; mohu podporovat tyto aktivity. Mohu n kupem biopotravin podporovat zem d lce, kte se snaž p stovat sv produkty zodpov dn ji. Mohu podporovat i lidi, kte produkuj etrným způsobem jinde ve sv t , existuj tzv. „Fair trade“ produkty, vyroben a prod van tak, aby to jejich producentům p in elo poctivou mzdu, aby nebyla využ v na d tsk pr ce atd. Ten vý et aktivit, kterými je možn podporovat ochranu životn ho prost ed i z pozice k es ana, je velmi dlouhý. d kuji za rozhovor.



Petr rauS

9

Foto archiv

rOBerT HArT

10

„Farel se tak ka spaloval podivuhodnou horlivostí o postup evangelia. Vynaložil vše, aby mne zadržel. Když jsem mu ekl, že se chci soust ed n v novat soukromému studiu a když jsem nic nedával na jeho prosby, jal se mne p ímo proklínat, B h a zlo ečí mému klidu a touze po badatelském ústraní, jestliže se v této chvíli nejvyšší tísn vzdálím, aniž jsem pomohl a p isp l. To slovo mne zd silo a tak mnou ot áslo, že jsem se vzdal zamýšlené cesty.“ Toto podivné a t askavé setkání jednoho červencového večera 1536 v Ženev zcela p evrátilo životní sm ování sedmadvacetiletého autora nedávno vydané Instituce. Byl vtažen p ímo do víru zápasu o reformaci církve. Tak se pon kud drsným ízením Boží proz etelnosti stal ze soukromého badatele reformátorem druhé generace.

an Kalv n se narodil 10. ervence 1509 v Noyonu v Picardii v rodin biskupsk ho sekret e. P i inlivý otec mu již v roce 1521 opat il kaplanstv a o est let pozd ji titul rn faru. Sv mu synovi ur il dr hu kn ze. Ve trn cti letech proto Kalv n p ich z na studia do Pa že, aby se již v roce 1526 stal mistrem svobodných um n . Na teologii pak ale nenastoupil – otec, který se dostal do konliktu s c rkevn vrchnost a pozd ji byl dokonce exkomunikov n, usoudil, že k bohatstv vede cesta studia pr vn v dy. A tak Jan odch z na pr va do Orl ansu a pozd ji do Bourges, kde v roce 1533 dosahuje gradu doktora pr v. V t dob se ale tak v nuje jazykovým a humanistickým studi m. V roce 1532 mu v Pa ži vy la edice Senekova d la O m rnosti, k n muž p ipojil fundovaný koment . V n m se projevuje z eteln jako humanista, nicm n již tady se objevuj pochybnosti o opr vn nosti antropologick ho optimismu: „Filozofov se domn vaj , že se nikdo neodchyluje od p irozen ho z kona natolik, aby byl z m rn zlý. Nicm n nev m, odkud se bere, že lid jsou opravdu zl a vzplanou pro h ch s takovou v nivost , že samo h e en , by si bezdůvodn , jim působ rozko .“

J

B h si mne podmanil k povolnosti

K reforma n m my lenk m a studiu Bible je Kalv n v ce p iveden vlivem sv ho bratrance Olivetana. Zlom ale p inesl až rok 1533: „N hlým obr cen m si m Bůh podmanil k povolnosti.“ Kalv n se d ky Bož milosti odvrac od humanistických snah o spolupr ci s Bohem na vlastn m spasen k pln poddanosti Bohu a spravedlnosti, již ud l skrze v ru. Jeho nov p esv d en nezůstalo utajeno. Mikul Cop, l ka a rektor pa žsk univerzity, ho pož dal o pomoc p i sestaven tradi n ho rektorsk ho projevu k p ležitosti dne V ech svatých. Když pak svou e , v n ž

zdůraznil p evahu evangelia nad z konem, pronesl, spustila se vlna repres li proti evangel kům. Na Copa byl vyd n zatyka a rovn ž Kalv n musel ut ct z Pa že. V n sleduj c m roce se z k svých c rkevn ch obro a prch z Francie do jednoho z center tehdej vzd lanosti, Basileje.

Soukromý učenec

V Basileji se prakticky neru en v nuje intenzivn mu studiu. Uzav r tu tak n kolik celoživotn ch p telstv (Viret, Farel, Bullinger). Celou svou vzd lanost d v do služeb a obhajoby reformace. Podn cen valdenskými p ekl d Olivetan Bibli z původn ch jazyků do francouz tiny a Kalv n k jej mu vyd n p e latinskou a francouzskou p edmluvu, jež jsou v nivou obranou reformace a tak opr vn nosti a důležitosti p ekladu a etby P sma v mate sk m jazyce. P smo pat v em, i t m nejprost m, protože pr v Bož slovo vede k pozn n pravdy. Zpr vy o krut m pron sledov n valdenských v Provenci v srpnu 1535 p im ly Kalv na k je t odv žn j mu po inu – p e otev ený list francouzsk mu kr li Franti kovi I., který pat mezi nejotev en j obhajoby „Kristovy v ci“ a protesty proti zvůli moci: „…teprve to p esv d en in kr le skute ným kr lem, když uzn , že jest ve spr v sv ho kr lovstv Bož m služebn kem. A kdo nekraluje s t m myslem, aby sloužil Bož sl v , ten již nen kr lem, ale lupi em.“ V b eznu 1536 dopis vy el tiskem – jako p edmluva Instituce k es ansk ho n boženstv . Kalv n tuto knihu zamý lel jako p ru ku z kladů k es ansk v ry založenou na P smu, kter by pomohla P smo spr vn pochopit. Celistv podaný souhrn biblick ho u en Kalv novi rovn ž umož oval nezat žovat budouc biblick výklady (napsal koment e k v t in biblických knih) odbo kami do oblasti systematick teologie a dogmatiky. Již v prv11

n m vyd n se originalita Kalv nova teologick ho g nia iteln kloub s jeho pozorným naslouch n m „otcům“. len n prvn ho vyd n se drž l tkov ho rozvržen v katechismech Martina Luthera, za jehož ž ka se Kalv n p es v echny v rou n rozd ly nep estal považovat až do konce života. Z dal ch sou asn ků je zaznamenatelný i vliv Melanchtonův, Bucera a Zwingliho, nep ekvap ani ob rn Kalv nova znalost c rkevn ch otců (Augustin, Origen s,

Kalvín a Luther Nejeden z nás si pod otázkou, jaký byl vztah Jana Kalvína k Martinu Lutherovi, vybaví spíše odlišnosti, které oba muže od sebe vzdalují. Na jedné stran bývalý augustiniánský mnich, prorok a vykladač Písma, který objevil osvobozující sílu „spasení z milosti“, nikoliv ze skutk , na druhé stran učenec a „vozataj lidu Pán “, jehož jménem jsou označováni ti, kte í v zápalu o „čest Boží“ usilují o to, aby se skutečnost spasení odrážela na konkrétních životních projevech v ících. Protiklady – alespo dle našich p edstav. P esto, bez Martina Luthera si Jana Kalvína a jeho ženevskou reformaci lze sotva p edstavit. V život Kalvína, p edstavitele druhé generace reformace, chybí úst ední zážitek, náhlý a jednoznačný zvrat, který jej vytrhl ze starého života, formovaného st edov kou zbožností, jaký potkal Martina Luthera „ve v ži“ ve Vitemberku. Kalvín do značné míry staví práv na tom, co prožili a poznali jiní p ed ním. Podobn jako Luthera jej od počátku provází živelný zájem o poselství Písma, ačkoliv jeho p ístup je formován pon kud odlišnými instrumenty, jež nabyl humanistickou ší í svého vzd lání v Pa íži. Luther se mnohem více

12

Ambrosius aj.) a scholastiků (Bernard, Lombardus, Tom Akvinský). Úsp ch Instituce byl nev daný, Kalv n se prakticky p es noc za adil mezi nejrespektovan j p edstavitele sil o reformaci c rkve. Dodnes se jedn o d lo nesm rn podn tn a inspirativn . Kalv nův styl spojuje hlubokou biblickou a teologickou pouenost s m sty až vrouc m osobn m z palem: „A tak když vid me celý souhrn na eho spasen a tak

musel potýkat se scholasticky orientovaným vzd lávacím systémem, by t íbeným vroucí reformn lad nou pozdn st edov kou zbožností. Kalvín se stává p ívržencem „nového učení“ na počátku 30. let 16. století v hlavním m st Francie a je nadšen tím, co objevil a vynesl na sv tlo Martin Luther, jehož spisy zde kolují. Když se v roce 1533 rektor pa ížské univerzity Mikuláš Cop v inaugurační p ednášce p iznává k programu vitemberského reformátora a k obnovným snahám Erasma Rotterdamského a francouzský král zahajuje pronásledování „evangelík “, Kalvín musí uprchnout. Podle sv dectví jeho následovník byl totiž autorem textu nástupní eči. Instituce, kterou brzy poté vydává, sv dčí o velmi dobré znalosti Lutherova díla, zvlášt Malého katechismu. Po n kolika zastávkách se Kalvín usazuje v Ženev , kde domýšlí a do závažn jších d sledk dovádí ve Vitemberku započatou prom nu církve. Místní společenství lidu Pán , z velké části tvo ené uprchlíky pro víru, je typem církve pronásledované, ale zárove svobodn jší od vliv sv tské moci. Zatímco Luther je více či mén odkázán na p íze nebo nep íze vrchnosti, kurfi t a knížat, s jejichž podporou provádí reformaci, která se postupn ší í všemi sm ry od jeho p sobišt , Ženeva neustále žije v ohrožení. A také to je snad

Martin luther

d vod, proč se pod Kalvínovým vedením formuje společenství, které odmítá kompromisy a volí (n kdy až p íliš) radikální ešení. Ženevská reformace se z části vzdaluje od teologických východisek Martina Luthera také v učení o Veče i Pán . Oba reformáto i vnímají odlišn Kristovu p ítomnost v živlech. Ani opakované pokusy o dohodu nevedou k oboustrann p ijatelnému výsledku. Když se v roce 1549 zásluhou Jind icha Bullingera ženevští v roučn sjednotí s zuryšskými, dotvá í se druhý hlavní proud evropské reformace. Ješt dlouhý čas po smrti obou jmenovaných budou jejich následovníci oba  tábory od sebe spíše vzdalovat. Ji í JuSt

v echny sti jeho shrnuty v Kristu, je t eba si d t pozor, abychom si nemyslili ani o nejmen ste ce na eho spasen , že spo v jinde. Nebo jenom v n m jsou ukryty v echny nebesk poklady. Cokoli dobr ho lze vyprosit, a odtud erpaj do sytosti ti, kte celým o ek v n m vis na n m jedin m.“ Na t to knize nep estal pracovat celý svůj život (celkem p t vyd n , posledn v roce 1559, do e tiny je p eložena podle vyd n prvn ho). Teologicky se nijak podstatn nem nila, jej obsah se ale p eskupil, a p edev m mnohon sobn rozrostl.

První ženevská mise a její krach

Dal obdob Kalv n str vil na cest ch. N vrat k studijn mu klidu do Basileje se mu ale již nezda il. Oklika p es Ženevu radik ln a nadobro zm nila jeho život. 5. z 1536 k zal poprv , coby profesor P sma svat ho, v ženevsk katedr le sv. Petra. Spole n s Farelem se dali brzy do pr ce na reformaci c rkve ve m st , jež se reforma n mu vlivu otev elo vlastn teprve ned vno. V noru 1536 do vl dn ch t les mlad m stsk republiky (Mal a Velk rada, Rada dvou set) pronikli ve v t m po tu stoupenci reformace, kte v kv tnu prosadili lidov hlasov n . V n m se ob an p ihl sili k reformaci. Opozice proti novot m byla ale nad le velmi siln a poc tit to m l z hy i Farel se svým pomocn kem. V listopadu 1536 p edložili n vrh v rou ných, organiza n ch a bohoslužebných l nků. Konlikty na sebe nedaly dlouho ekat. Nesouhlas se zvedl proti požadavku na každotýdenn vysluhov n ve e e P n , jež by bylo organicky spojeno s uplat ov n m c rkevn k zn , v etn vylou en nekaj c ch. Rovn ž druhý kl ový požadavek – p ijet

Kalvín a instituce

Kalvínova Instituce pat í ke spis m sv tového významu. Tvoí jeden ze základních pilí p vodního protestantismu. Tato kniha se stala nejsoustavn jším bohosloveckým vyjád ením zásad, o n ž šlo v reformaci. K nejpozoruhodn jším znak m Kalvínovy teologie pat í nerozlučná jednota mezi zákonem a evangeliem, mezi Božím udílením milosti a mezi Božím udílením p íkaz . Instituce p ipomíná nepromlčitelné povinnosti, které člov k má v či Bohu i v či lidem a p ikazuje život v čistot , poslušnosti a lásce. V prvních čty ech kapitolách (prvního vydání) Kalvín píše o biblickém Zákonu. Je zde výklad Desatera, výklad Kréda, výklad modlitby Pán a slovo o svátostech. Od páté kapitoly rozebírá novotá ské stanovisko novok t nc , jimž každý ád padne za ob a stejn odmítá i katolické učení o falešných svátostech. V poslední šesté kapitole dosahuje vyvrcholení ve výkladu o k es anské svobod a církevní moci. Protože Instituce jako katechismus k es anské v rouky i mravouky necht la být ničím jiným než teologií Božího slova, stala se nejmocn jší zbraní protestantismu proti st edov kému katolictví i nejspolehliv jším pr vodcem víry v život . Základem Kalvínovy teologie je výhradn Písmo jako zjevená pravda Boží se zvláštním d razem na Boží svrchovanost. Autorovi se poda ilo ukázat, že neviditelný majestát a autorita Boží, jíž se všechno musí podrobit, z stává základem naší osobní víry. Písmo p ece učí naprosté závislosti na Bohu samotném. Uvádí člov ka do bezprost ední blízkosti s ním, kde v úžasu i úleku p ed Boží autoritou poznáváme a zárove vyznáváme svou odpov dnost za vše ve sv t , za církevní, obecné i politické ády, jejichž obnovu podnikáme z poslušnosti k Bohu. Kalvín se v Instituci dále rozepisuje o tom, že pod Božím pohledem a soudem je vedle církve i stát. Není to libovolný útvar. Má od Boha určenou a vymezenou funkci, aby byl ochráncem právního a mravního ádu. V této funkci si zasluhuje podpory v ících, respektu i poslušnosti. Vždy víra se musí projevit i ve sv t . Není hrozn jšího rozporu nad slovo o soukromém k es anství. Soukromá cesta je zakázaná cesta, soukromé k es anství je nedovolené k es anství. Církev podle Kalvína není ústav spásy ani svátostn hierarchická instituce, nýbrž sbor lidí vyznávajících jednu víru a osv dčujících jednu poslušnost k Bohu a mezi sebou spjatých ukázn ným životem. Kázání slova Božího a užívání svátostí vede k ustavení a udržení sboru a odkazuje k jednot s vyvýšeným Pánem. Ani organizaci církve nelze p enechat náhod , nelze ji ani p enechat sv tské moci nebo státnímu ú adu. Církev je t eba budovat Božím Slovem, které si vytvá í obecenství rytí Kristových, zástupy Božích bojovník , kte í se disciplinovan dali do služeb svému nebeskému Pánu. Pro Kalvína je život bez ádu nemyslitelný, a v církvi, tak i ve stát . Má-li se společenství udržet, rozvíjet, musí existovat ád. ,,To, čím je t lu svalstvo, tím je disciplína církvi.“ Ta m že pomoci odlišit spravedlivé od h íšných, ti se mohou zasty d t a polepšit se. Petr GruliCh

13

jednotn ho vyzn n v ry (nep ijet znamenalo odej t z m sta) – narazil na tvrdý odpor. Již z t chto dvou požadavků je z etelný jejich celkový z m r: v podstat teokratický koncept m sta-c rkve, obce a vz jemnostn ho spole enstv , kde ob anstv a lenstv v c rkvi jsou pouze dva odli n aspekty jedn skute nosti. Z pas se vedl rovn ž o to,

kdo m pravomoc prov d t k ze , a tedy i vylu ovat od ve e e P n – zda rady (sv tsk moc), nebo c rkev sama prost ednictv m svých star ch a pastorů. Vleklý konlikt vyvrcholil o Velikonoc ch 1538, když již p edt m z skali ve volb ch v t inu Kalv novi odpůrci. Z kaz k zat reform to i neuposlechli, a 21. dubna z kazatelen ozn mili, že nemohou vysluhovat

Jan Kalvín

Malé pojednání o veče i Pán Kalich, Praha 2008, 104 stran, originál: Petit traité de la Sainte Céne, 1566, p eklad: Miloš Rejchrt

„Pochopen tajemstv ve e e P n zce souvis s na sp sou a je velmi nebezpe n nem t v t to v ci n ležitou jistotu.“ Již tato slova z vodu knihy Jana Kalv na mohou být dostate ným argumentem pro otev en tohoto d lka. Ch pat, pro vlastn p istupujeme k ve e i P n , by m lo být pro každ ho k es ana samoz ejm . M vlastn zkuenost m v ak nut p iznat, že to tak samoz ejm nen . Obsah knihy výcarsk ho reform tora n m d v výjime nou p ležitost tuto skute nost napravit. Podle prvn sti spisu je ve ee P n duchovn m pokrmem, který obnovuje na e s ly, protože d ky n jsme uv d ni do spoleenstv s Jež em Kristem. Ten je Kalv novi v posledku jediným zdrojem života. Jelikož Bůh si je v dom toho, že na e slabost by n m mohla br nit p ij mat Krista pouze skrze vyu ov n Bož ho slova, p idal Otec milostiv ke sv mu slovu „viditeln znamen , 14

aby zp tomnil podstatu svých slibů, vymanil n s z pochyb a nejistot, upevnil n s a pos lil“. Ve druh sti knihy Kalv n ukazuje, že prav ast na vee i P n n m pom h v na duchovn nouzi, vede n s ke vd nosti Bohu a k jeho chv le a povzbuzuje n s k posv cen mu životu. Hlavn pozornost pak autor v nuje rozli en pravidel, podle kterých m k es an spr vn k ve e i P n p istupovat. V posledn sti je ost e napadeno u en a praxe vysluhov n ve e e P n v tehdej katolick c rkvi. Stejn kriticky se v ak autor v nuje i sporu o ve e i P n mezi protestanty. Snaž se naj t vyv ženou pozici mezi pojet m ve e e P n u Luthera a Zwingliho. Rozhodn zast v na jedn stran p tomnost Krista p i ve e i P n , kter mu proto nen „pouhým“ symbolem. Na stranu druhou odm t , že by chl b a v no byly jednodu e Kristovým t lem a krv . Nav c

dod v jeden cenný osobn p sp vek – chl b a v no nejsou pouhým n hodným vyj d en m Kristovy p tomnosti, ale jedn se o spodobn n neodd liteln , což n m umož uje ci, že chl b a v no nejen symbolizuj , ale t ž skute n zp tom uj Krista. Jakkoli posledn v ty mohou vyzn t „p li teologicky“, je Kalv nova kniha stejn inspiruj c i v praktick m život . M m za to, že pokud bychom dok zali opravdov aplikovat ve sv m život inky ve e e P n tak radostn a v ele, jak je popisuje Kalv n, projev se to výrazn na na em růstu v podobu Kristovu. Z v rem je t eba dodat, že kniha se d ky sv ž mu p ekladu velmi dob e te. Jazykem i aktulnost proto snadno p ekon v dobu t m 450 let od sv ho vzniku, k emuž p isp vaj tak dv poutav stat p ekladatele Milo e Rejchrta, kter knihu  r muj . oNd eJ KuB

ve e i P n v c rkvi, jež nekon k ze . Na sp n m zased n se lenov v ech m stských org nů v t inov usnesli, že d vaj reform torům výpov . Ti pak do t dnů museli opustit m sto…

Pastorem utečenc

Nen divu, že se po tomto iasku Kalv novi zd lo, že na pastý ský kol nesta . Vr til se do Basileje ke svým studi m. Brzy v ak musel znovu zm nit svoje pl ny. Martin Bucer na n j nal hal, aby se p i el ujmout francouzských evangelických ute enců, kterých bylo ve Strasburku na ty i stovky. I tentokr t po delm v h n Kalv n kol p ijal avz 1538 za al budovat francouzský reformovaný sbor. Za alo mu tak velmi plodn obdob , kdy se mohl u it z Bucerova p kladu, jak v st sbor, n st za n j odpov dnost a budovat c rkev k Bož sl v . Cel pojet c rkve se mu tak st v ur it j m. Kalv n citliv rozli uje mezi viditelnou a neviditelnou c rkv . Na viditeln rovin je c rkev spole enstv m v ech vyzn vaj c ch k es anů, a jako takov je sm eným spole enstv m dobrých i zlých, skute n znovuzrozených i nepravých k es anů. Na rovin neviditeln i viditeln pouze Bož m o m (P n zn ty, kdo jsou jeho – 2Tm 2,19) je c rkev spole enstv svatých a vyvolených (ke Kalv nov predestina n nauce viz samostatný l nek). Viditeln spole enstv c rkve pak m co nejv ce odpov dat c rkvi neviditeln . V t to souvislosti

Kalvín a predestinace

Jen málokteré teologické téma se dočkalo v d jinách církve tolika karikatur, jako Kalvínovo učení o predestinaci. Ženevský reformátor bývá v této v ci nepochopen, jeho výpov di o vyvolení a p edurčení bývají vulgarizovány a p ekrucovány. Jeho jméno se stalo symbolem zbožného fatalismu a nespravedlivého determinismu. Jeho nauka o Boží svrchovanosti bývá označována jako „k es anský islám“. Není pravda, jak se n kte í domnívají, že učení o predestinaci je v dčím principem Kalvínovy teologie. Není pravda, že Kalvín byl posedlý touhou vytvo it uzav ený teologický systém a že veden touto ambicí dovedl učení o predestinaci až do absurdních, nelidských d sledk . Kalvín byl p edevším biblista. Napsal komentá e k v tšin starozákonních knih a ke všem novozákonním spis m (s výjimkou Zjevení). Své hlavní teologické dílo, Instituci, pr b žn (p tkrát) p episoval a upravoval ve sv tle svého prohlubujícího se poznání Bible. Není možné Kalvína obvi ovat z toho, co o tajemství vyvolení íká apoštol Pavel, a co Kalvín pouze jako bohabojný čtená Písma vykládá a komentuje. Není možné ukazovat prstem na Kalvína a pominout skutečnost, že k úpln stejným záv r m jako on dosp li v otázce predestinace oba nejvlivn jší Kalvínovi učitelé, Augustin a Luther. Naopak je t eba zd raznit, že Kalvínova formulace učení o predestinaci je vedena pastý skou starostí o znepokojené a utrápené ovečky. Učení o predestinaci má poskytnout v ícím ujišt ní o Boží svrchovanosti a p ízni. Má je vysvobodit z tápání a nejistoty. Má je chránit p ed pošetilou a sebezničující snahou zasloužit si spásu vlastní zbožností. Také se sluší poznamenat, že pasáž o p edurčení se v Kalvínov Instituci nachází v t sné blízkosti pojednání o modlitb , kde nenajdeme ani stopy po n jakém zbožném fatalismu a kde jsou v ící naopak povzbuzeni k nad jnému očekávání, že jejich p ímluvné modlitby budou vyslyšeny. Dále je t eba p ipomenout, že Kalvín nikdy netvrdil, že B h n které lidi, ba snad dokonce v tšinu lidstva, svévoln a nespravedliv zavrhuje. Stejn jako p ed ním Augustin a Luther, Kalvín dosp l na základ četby Písma k p esv dčení, že ti, kdo nebudou spaseni, nesou d sledky své vlastní, nikoli cizí viny. Luther i Kalvín prost zcela p iznan navazují na Augustin v výklad Pavlova učení o Pádu a jeho d sledcích. Každý člov k má v tomto pojetí podíl na Adamov Pádu, a lidstvo jako celek, tedy každý jednotlivý člov k, ztratil v d sledku Pádu svobodnou v li. Z tohoto d vodu nikdo není schopen „chtít Boha“. Po Pádu prost nedokážeme chtít dobro pro dobro samo. Jist m žeme subjektivn zakoušet touhu po spáse či po Bohu, ale vesm s z nep íliš ušlechtilých d vod , jako je strach ze smrti nebo z pekla, touha po smyslu života, po nesmrtelnosti atd. Skutečn čisté, nesobecké motivy nemáme k dispozici. Naše v le je jako zmagnetovaný kompas, nem že ukazovat k Severu. Proto je nezbytné, aby k uzdravení a nap ímení naší v le došlo z Boží iniciativy. Nejsme schopni ze své v le íci Bohu ano, i to prosté ano v či Bohu je jeho darem. S tímto výkladem Pavlova učení je jist možné nesouhlasit, ale má-li být takový nesouhlas n čím víc než projevem povrchnosti, je t eba jít opravdu do hloubky, otev ít Písmo a p edložit jiné, p esv dčiv jší odpov di na otázky, se kterými Augustin, Luther i Kalvín po ctiv a čestn zápasili. Pavel hošeK

15

(jako mnoz p ed n m) Kalv n hled objektivn krit ria k posouzen autenticity konkr tn ho c rkevn ho spole enstv . Podobn jako Luther shled v Kalv n znaky prav c rkve v k z n a sly en Bož ho slova a vysluhov n sv tost podle Kristova ustanoven : „Kdekoliv vid me, že je slovo Bož ist k z no a poslouch no, kdekoliv vid me, že jsou sv tosti vysluhov ny podle Kristova ustanoven , nemůžeme m t ž dnou pochybnost, že tam n jak existuje Bož c rkev.“ K ze v c rkvi je rovn ž důležit , nicm n Kalv n ji p mo mezi znaky prav c rkve

neuv d . Jak trefn konstatuje McGrath, „k ze posiluje svalstvo c rkve, ale sp sn u en o Kristu tvo jej srdce a du i.“ B hem strasbursk ho obdob se Kalv novi rovn ž v ce otev r „ekumenick “ perspektiva – astn se teologických rozhovorů mezi protestanty a katol ky, nesouhlas ale s dvojzna nými formulacemi, jež maj uspokojit ob strany a z rove jim umož uj dohody vykl dat po sv m. Prost ednictv m bratra Mat je ervenky se seznamuje tak s Jednotou bratrskou, na n ž obdivuje uk zn nou zbožnost a d, a nava-

Kalvín a Servet „Zabít člov ka neznamená chránit pravov rné učení. Znamená to prost zabít člov ka. Když Ženevané zabili Serveta, neochránili tím pravov rné učení. Prost zabili člov ka.“ (Sebastian Castellio - „Contra libellum Calvini“) Mezi desítkami a stovkami obdarovaných a ob tavých reformátor jist výrazn vyčnívá tv rce švýcarské reformace Jan Kalvín – muž, jemuž je v nováno i toto vydání našeho časopisu. Kalvínovo nasazení pro Boží v c, pronikavost myšlenek, organizační talent i jeho samotná role v d jinách jsou vpravd pozoruhodné. P i bližším pohledu na jeho vystoupení člov k žasne, obdivuje, je povzbuzen, ale i závidí. I Jan Kalvín byl nicmén člov k z masa a kostí. I v jeho p sobení najdeme množství temných míst. Ani on se p irozen nevyhnul sporným rozhodnutím, omyl m, slabostem. Mezi temnými momenty v jeho p sobení stojí patrn na prvním míst Kalvín v st et se špan lským humanistou Miguelem Servetem. Zprvu nenápadná konfrontace, která m la své kritické vyúst ní až na ženevské hranici. Miguel Servet se narodil patrn r. 1509 (stejn jako Kalvín) ve špan lském m st Villanueva di

16

Sijena. M l zámožné rodiče, a tak už od d tství se mu dostalo vybraného vychování a vzd lání. Již velmi brzy

Jan Kalvín

projevil svou pronikavou inteligenci i tv rčí talent. Krom práva, matematiky a astrologie si p irozen kladl základní otázky po podstat lidského života i celého Vesmíru. Začal se proto v novat teologii a filozofii. Servet vyr stal v dob úsvitu evrop-

ské reformace a humanismu – jeho zvídavost se tedy mohla nebývale svobodn rozvíjet. Ve shod s reformačním duchem se snaží navrátit k pravdivým základ m k es anské víry a očistit ji od pozd jších nános st edov ké církve. Podobn jako hlavní teologové reformace vychází i Servet p i své snaze p edevším z poctivé četby a práce s Písmem. A práv studium Písma ho záhy p ivedlo také ke st etu s n kterými autoritami v čele reformace. Ve v ku raných dvaceti let píše Servet své první teologické pojednání a ihned si zad lává na potíže. V knize „O omylu trojice“ otev en kritizuje tradiční k es anské učení o trojjediném Bohu a označuje jej za dodatečný a um lý výmysl st edov kých učitel církve. Není bez zajímavosti, že krom biblického zd vodn ní odmítá Servet trojici také z misijních d vod . Podle jeho pozorování trojice brání v konverzi špan lským Žid m a Muslim m, které potkával ve své vlasti. V Servetov pojetí je tedy B h jen jeden a nikoli t i, jak dosv dčuje celý Starý i Nový zákon. Učení o trojici je sm sí pohanského modlá ství a ecké filozofické spekulace. Ježíš Kristus jist je Boží syn, ale je jím pouze proto, že si jej za syna vyhlédl a pomazal Hospodin – jediný a svrchovaný B h.

zuje koresponden n kontakt s bratrským seniorem Augustou. T ny hlubok vnit n sp zn nosti obou c rkv v ot zk ch k zn , ale i v celkov m v rou n m a vyznava sk m zam en , nicm n nep ehlu uj z sadn bratrský nesouhlas se zasahov n m sv tsk moci do z ležitost v ry. K ze sm c rkev vykon vat pouze duchovn moc , nikoliv moc me e. V roce 1540 se Kalv n rovn ž odhodlal vstoupit do manželsk ho stavu. Manželstv s Idelette, vdovou po Janu Stordeurovi, jejž Kalv n z skal z ad novok t nců, můžeme ozna it jako astn partnerstv ,

Ježíš je tedy „pouze“ výjimečný člov k, adoptovaný do Boží rodiny jako jedinečný p edch dce nás ostatních. Není divu, že Servetovo pojednání vzbudilo okamžité pobou ení a jeho autor byl brzy vyzván, aby sv j teologický útok na trojici odvolal. Servet svou chybu uznal a p islíbil p epsání. V opravené verzi („Dialog o svobodné trojici¨“; r. 1532) zmír uje svou kritiku, ale fakticky své p esv dčení o nepravdivosti trojičního učení neodvolává. Po tomto nap tí se nicmén Servet, na domluvu n kterých teolog i p átel, stahuje z ve ejného teologického p sobení. Nadále se v nuje p edevším matematice a nov také léka ské v d . Práv v této oblasti se brzy osv dčuje jako velmi nadaný badatel. Jeho schopnosti nejlépe potvrzuje fakt, že jako první v historii detailn prozkoumal a popsal malý krevní (nebo také plicní) ob h. Jeho srdce však stále ho elo základními otázkami po Bohu i podstat člov ka. V roce 1546 se proto rozhodne napsat samotnému Janu Kalvínovi a jeho životní p íb h tak nabere nečekaný sm r. Servet Kalvínovi sd luje své hlavní v roučné post ehy – o trojici a také o lidské p irozenosti, která prý není osudov zasažena d dičným h íchem. Kalvín reaguje zprvu v cn a snad i laskav

jež ov em bylo poznamen no bolestným utrpen m. Jejich prvn syn, Jacques, zem el v roce 1542 pouhých 14 dn po narozen , a rovn ž dal dv narozen d ti jim zem ely kr tce po porodu. Idelette se vlastn zdravotn zcela nevzpamatovala již z prvn ho porodu, i pozd ji byla asto nemocn a v roce 1549 zem ela. „Polyk m slzy,“ napsal Kalv n, „ale tak, že nep eru uji pr ci… Kdybych se nebyl ovl dl ze v ech sil, st ž bych to vydržel.“ Podruh už se neoženil, v p i mu zůstaly dv Idelettiny d ti z prvn ho manželstv .

Miquel Servet

– posílá Servetovi své st žejní dílo – Instituci, aby opravil jeho pohled. Servet se však nedá, odpovídá ost eji a zprvu nevinná teologická vým na názor se rychle m ní v ostrou osobní roztržku. V ci pak dostávají rychlý spád. Kalvín se zasazuje na dálku o obžalobu a uv zn ní Serveta ve Francii. Tomu se da í uprchnout a má namí eno do Itálie. Z nejasného d vodu však volí cestu p es Ženevu. P i ned lní bohoslužb je pod Kalvínovou kazatelnou uprchlík Miguel Servet rozpoznán a znovu uv zn n. B hem pár dní je obžalován z hereze a m stskou radou odsouzen k ve ejnému upálení. 27. íjna r. 1553 je na hlavním ženevském

nám stí k zadostiučin ní mnohých rozsudek slavnostn vykonán. Upálení Miguela Serveta je jedinou oficiální popravou z d vodu ší ení falešného učení, která byla b hem první vlny evropské reformace provedena. Mnozí další bluda i však byli pronásledováni, v zn ni, vyhán ni ze svých domov , linčováni a jinak ponižováni. Jakkoli se nám to m že zdát nep ípustné, bylo toto jednání p ijímáno pov tšinou se samoz ejmostí, mnohdy i s nadšením a vd kem. Bezprost edn po Servetov procesu se ozval jediný vážný hlas proti. Pat il dalšímu humanistickému vzd lanci Sebastianu Castelliovi. Tento člov k se v žádném p ípad nezastával ani názor ani zp sobu vystupování Miguela Serveta. I on ho považoval za kací e. Castellio se však rozhodn zastal n čeho mnohem podstatn jšího – Servetova lidství a jeho holého života. Dnes už neupalujeme lidi na hranici za to, že pojímají či praktikují svou víru odlišn od nás. P esto i my umíme neš astn povýšit leccos nad hodnotu člov ka, kterého nám Pán B h p ivádí do cesty. Modlím se, aby tomu tak nebylo. Modlím se, aby pro m bylo lidství druhých lidí vždy p edn jší než moje pochopení pravdy, než m j výklad Boží v le. Ano,  i než pravov rné učení. Mat J háJeK

17

zápas o m sto, jejž se d sil

To již byl ale osm let zp tky ve m st , z n jž musel kdysi tak potupn odej t. N znaky zm n n ho postoje Ženevanů se objevily již v roce 1539, kdy p edstavitel m sta obdrželi otev ený list kardin la Sadoleta, v n mž je vyzýval k n vratu do msk c rkve. Ženevan se museli h jit proti jeho výtk m, ale ve m st nebyl nikdo, kdo by na takovou obhajobu sta il. A tak se nakonec obr tili na Kalv na. Jeho odpov Sadoletovi, za niž si vysloužil pochvalu dokonce od Luthera, je skv lou obhajobou reformace, kter jako jedinou svrchovanou autoritu p ij m P smo, inspirovan Duchem svatým. lov k nemůže svou sp su zakl dat na ženeva v Kalvínov dob p slu nosti k jednotn c rkvi, p ed Bohem obstoj a je ospravedln n pouze skrze v ru v Kristovu sm r ob . Rok na to ho Ženevan oici ln pož dali, aby se vr til. Nic ale nebylo vzd len j jeho touh m než podruh podstupovat ženevsk martyrium: „Pomysl m-li, jak str zn tam trýznily m sv dom , jak starosti na mne dolehly, nediv se, že se toho m sta d s m.“ Po dal m roce p esv d ov n se vr til, aby v Ženev zůstal až do konce života. Jeho z pas o Ženevu je plný kr sných po inů, ale i t žkých a tvrdých p ehmatů, asto způsobených kombinac Kalv novy namnoze nesmlouvav

Mgr. Robert Hart (37 ) Vystudoval bohemistiku a historii na FFUK a teologii na ETS. V roce 2005 byl ordinován za kazatele Církve bratrské. V současné dob p sobí jako správce sboru v Praze 4 - Šeberov a je vedoucím katedry církevních d jin na ETS. S manželkou Janou mají syny Jakuba (10) a Davida (7).

18

autority (a z ejm i je itnosti) s vypjatost okolnost , kdy byla v s zce cel v c reformace. P pad Miguela Serveta, jenž byl vyvrcholen m jejich skoro dvacetilet polemiky, je jen nejk iklav j . Kalv n pochopiteln nikdy nem l form ln zakotvenou politickou moc, ale jeho vliv byl zkr tka masivn

a i dal jeho projevy dokl daj , že o jeho zodpov dnosti nemůže být pochyb. Ostatn Farelovi již n kolik let p ed Servetovým dopaden m napsal, že pokud troufalý pan l p ijde do Ženevy, nenech ho odej t živ ho… Badatel uv d j , že b hem Kalv novy ry (23 let) bylo popraveno 136 osob (v etn p padů krimin ln ch, ale tak nap klad 23 ob t tažen proti dajn mu spiknut arod jů, kte m li po m st it mor). Vz p t po sv m p chodu do Ženevy se spole n s výborem kazatelů dal do pr ce na c rkevn m z zen . V ele c rkve st la konzisto s 12 pastory a 12 star mi. Jej m kolem bylo mj. bd t nad k zn v c rkvi a m la vylu ovac pr vo (o tuto skute nost se ale vedl je t dlouho z pas s m stskými org ny). Ú ady v c rkvi byly celkem ty i: vedle již zm n ných pastorů a star ch je t u itel a diakoni. Pasto i a u itel tvo ili ctihodn shrom žd n a setk vali se pravideln jednou týdn ke spole n mu studiu P sma. St tn moc pak m la bd t nad dem ve m st a pe ovat o asn blaho ob anů. Významným po inem, jehož vliv zdaleka p e-

s hl hranice m sta, bylo založen akademie - koly jazyků a humanitn ch v d, z n ž pozd ji vznikla Ženevsk univerzita. Velk popularity se t il ženevský žalt , který se použ val p i spole n m zp vu v r mci bohoslužeb. Auto i zhudebn ných žalmů Cl ment Marot a Louis Bourgeois nalezli v Ženev azyl stejn jako n kolik set dal ch uprchl ků z Francie. Kalv n se jich ochotn uj mal a leckter z nich p ijal i do ad svých spolupracovn ků. Mnoz z nich se pozd ji vr tili do Francie, aby tam sloužili svým souv rcům. Velký význam m la rovn ž dohoda kantonů v u en o ve e i P n (Consensus Tigurinus), jež sjednotila výcarskou reformaci. Kalv n v t to ot zce zast val pozici mezi Lutherem a Zwinglim: Kristus je ve ve e i P n re ln (tedy nikoliv jen symbolicky) p tomen, skrze v ru se lov k skute n syt Jeho t lem a krv . Toto sycen je ov em duchovn (nikoliv substanci ln , protože Kristus vstoupil na nebesa), re ln Kristova p tomnost je prost edkov na Duchem svatým. Jde tedy o skute n spole enstv s Kristem. Je zn mou skute nost , že luter t bohoslovci toto u en tvrd odm tali a že mezi ob ma reforma n mi t bory se prohlubovala propast nep telstv . V jiných stech Evropy byl ale vliv Kalv nův a Ženevy nad en p ij m n, reformovan teologie na la horliv stoupence ve Skotsku (John Knox), v Anglii, ve Falci (Heidelberský katechismus), Nizozem , Polsku, Francii, It lii i v Uhr ch a eských zem ch (Jednota bratrsk ). Tak se kalvinismus stal doslova mezin  rodn m hnut m. roBert hart

Kalvinismus a kapitalismus

Max Weber ve své slavné práci o „Protestantské etice a duchu kapitalismu“ (1904/05) argumentuje, že existuje „sp ízn nost volbou“ mezi moderním kapitalistickým duchem a náboženskými základy etiky povolání ve smyslu racionální metodiky vedení života, jak ji propracovaly r zné proudy asketického protestantismu od reformace v západní Evrop a severní Americe. Weber analyzuje vliv určitých variant protestantismu pro vývoj kapitalistického ducha. Katolicismus podle Webera podporuje tradicionalismus, zatímco protestantismus, nebo p inejmenším n které jeho druhy v určitých dobách, podporuje progresivní hospodá ský vývoj sm rem k modernímu kapitalismu. Weber se domnívá, že specificky nábožensky vychovaní lidé - zejména pietistického p vodu – jsou velmi „tvární“ pro všt pování nových ekonomických návyk . Weber p iznává, že v moderní dob se vztah kapitalist k náboženství zm nil. Myšlenka zbožné nudy v ráji je pro n málo lákavá a „kapitalistický duch“, který vyznávají, je k náboženství bu zdrženlivý nebo p ímo nep átelský. „Smysl“ neúnavného shonu, vyd lávání pen z, práce a obchodování již nevidí. Chovají se tak proto, že je za to společnost obdivuje a mohou si dop át množství luxusních statk . B hem reformace tomu však bylo jinak. Kalvinismus vyvolával podle Webera pocit osam losti každého jednotlivce. V záležitosti rozhodující pro spasení kráčel každý člov k samostatn vst íc osudu, který byl dán od v čnosti (predestinace). Všude, kde existuje učení o predestinaci, neutuchají otázky, zda nelze podle určitých znak či vlastností zjistit, zda v ící pat í k vyvoleným nebo zavrženým. Protože B h již o vyvolení a zavržení rozhodl p edem, v ícímu nezbývá nic jiného, než pevn v it v Krista a neúnavn pracovat v povolání. Weber upozor uje na rozdíl mezi kalvinismem a luteránstvím. Katolicismus vid l v kalvinismu právem svého hlavního odp rce. D vod odporu katolík proti kalvinismu spočíval v jeho etických zvláštnostech. V kalvinismu byl vytvo en zcela jiný vztah mezi náboženským životem a pozemským jednáním. P estože ani kalvinismus nepostuloval snahu o získání sv tských statk jako etickou hodnotu, rozdíl oproti katolicismu p esto vytvo il. Pro katolíka je sv tský úsp ch cosi podez elého, zatímco pro protestanta jde o signál, že si jej B h vyvolil. P es veškeré zjednodušení existuje určitý rozdíl v p ístupu mezi protestantismem a katolicismem nejen k náboženství, ale i sv tskému životu. Kulturní účinky reformace byly do značné míry nep edvídanými a necht nými d sledky práce reformátor , často vzdálené nebo p ímo v protikladu ke všemu, co jim samým tanulo na mysli. Není náhodou, že pr myslová, v decká a technologická revoluce, nejv tší prom na 19. a 20. století, vycházela z epicentra (Anglie, Skotsko, Severní Amerika, Holandsko, N mecko, část Francie, Skandinávie a Švýcarsko), které má z 90 % protestantskou tradici. Pravda, náskok se zmenšil, ale udržel se. Za dv staletí část protestantského sv ta urvala značný podíl ze všech  myslitelných známek úsp chu. MareK loužeK, CeNtruM Pro PolitiKu a eKoNoMiKu

19

islám v evrop na postupu

V roce 2050 bude každý p tý ob an Evropsk unie muslimem. Tvrd to britský den k Daily Telegraph, který na po tku srpna uve ejnil sum rn výsledky průzkumu, prov d n ho různými centry na cel m sv t , mimo jin americkou arm dou, kter se ob v o osudy sv ho nejv t ho spojence. Londýnský den k p ipom n , že v Evrop se snoub dva procesy. Na jedn stran demograick krize a na druh velk migrace. Muslimov nep edstavuj jedinou velkou skupinu migrantů, ale jejich s l c p tomnost může m t nejv t vliv na d n v jednotlivých zem , v etn zahrani n politiky, domn v se Daily Telegraph. V hlavn m m st Evropsk unie – Bruselu - pat již dnes isl msk jm na mezi nov narozenými d tmi mezi nejfrekventovan j . V cel Evrop se po et muslimů b hem posledn ch 30 let zdvojn sobil a b hem n sleduj c ch esti se zdvojn sob znovu, napsal britský den k.

Kostel v tarsu pouze muzeem

Kostel v Tarsu zůstane muzeem. Rozhodlo o tom tureck Ministerstvo cestovn ho ruchu. P edseda zdej bis-

kupsk konference, mons. Padovese, to ozna il za „krok zp t“. B hem uplynul ho Roku svat ho Pavla, který vyhl sil papež, c rkev sm la kostel už vat jako m sto kultu. Nyn v ak byly znovu zavedeny provozn podm nky muzea. Nov norma vyžaduje krom poplatku za vstup tak objedn n si kostela k bohoslužb minim ln t i dny p edem. Muzeum může libovoln tak ur ovat, kdy a jak dlouho může být kostel využit.

Potratová lo končí

Nizozemsk potratov lo Women on Waves (Ženy na vln ch) mus ukon it sv aktivity. Pl novan cesty u b ehů Nikaraguy, Chile, Braz lie a Argentiny byly zru eny. Důvodem je rozhodnut nizozemsk ho parlamentu. Ten v kv tnu rozhodl, že siln omez distribuci potratov pilulky RU 486. Potratov aktivistka a inici torka zm n n lodi Rebecca Gomperts p i kla nový vývoj vlivu vl dn ch stran k es anských demokratů (CDA) a mal koali n strany

Čí ANé D V UJí DUCHOVNíM A PROSTITUTKáM „P ekvapivé a trapné“ jsou podle pekingského deníku China Daily výsledky pr zkumu ohledn nejd v ryhodn jších povolání v Čín . Nejv tší d v e se t ší rolníci, duchovní a prostitutky. On-line pr zkumu se zúčastnilo 3376 uživatel internetu a provedl jej v červnu a červenci magazín Xiaokang. China Daily k p ekvapivému umíst ní prostitutek uvádí, že se pohybují v ilegalit . Náboženství v Čín sice není ilegální, ale v tšina k esan se shromaž uje ve státem neuznaných domácích církvích.

20

ChristenUnie (jež býv n kdy zjednuen ozna ov na jako „evangelik ln ). Hnut odpůrů potratů podle Rebeccy Gomperts v posledn ch letech pos lilo.

Skandál v Medžugorje

Nejvy p edstavitel katolick c rkve po v ce než ro n m vy et ov n suspendoval kn ze a franti k nsk ho eholn ka Tomislava Vla i e, který v roce 1981 pomohl prom nit mal hercegovinsk m ste ko Medžugorje v jednu z nejnav t vovan j ch katolických svaty . Bývalý „duchovn “ vůdce esti vizion ek, kter v průb hu posledn ch 28 let m ly p es 40 tis c zjeven Panny Marie, byl podez v n a vy etov n ze zveli ov n duchovn ch z žitků svých sv enky a ze sexu ln ho vztahu s nejmenovanou jepti kou. K prvn mu zjeven v Medžugorje m lo doj t 24. ervna 1981. Biskup z Mostaru Pavao Zanic je od po tku ozna oval za podvrh.

Poprava k es anky

V Severn Koreji byla 16. ervna ve m st Rjongchon ve ejn popravena k es anka, kter rozd vala Bible, což je v t to komunistick zemi zak zan . Odsouzen t iat icetilet Ri Hjon Ok byla matkou t d t . Tuto informaci jihokorejských aktivistů uve ejnila tiskov agentura AP. Podle jihokorejsk nevl dn Komise pro vy et ov n zlo inů proti lidskosti bylo jej potrest n roz eno na celou rodinu. Den po jej poprav byl uv zn n jej manžel, d ti i rodi e. Podm nky v m stn ch komunistických pracovn ch t borech jsou d sn , v z ov jsou odsouzeni k pomal smrti.

Paroubek a topolánek o ví e a církvi

K es anský internetový magaz n ChristNet.cz uve ejnil 6. ervence rozhovor s Ji m Paroubkem. V n m se p edseda SSD vyj d il mj. k modelu vztahů mezi st tem a c rkvemi. Paroubek jednozna n preferuje kooperativn model. „Jsou oblasti jako nap . pam tkov p e, soci ln služby nebo kolstv , kde si fungov n bez vz jemn spolupr ce p edstavit nedovedu,“ ekl ChristNetu. Ohledn sv ho vztahu k Bibli p edeslal, že nen teolog. „V m ale, že je jedn m z pil ů evropsk kultury,“ uvedl. Bible si v ž i proto, že „je pln soci ln kritiky a poskytuje lov ku podn ty pro politickou pr ci.“ O sv v e pov d l, že ji nos ve sv m srdci a nepot ebuje o n mluvit. P ipojil, že ob as chod na bohoslužby C rkve eskoslovensk husitsk . V odpov di na ot zku, jak se d v na osobnost Jež e Krista, nejprve zdůraznil sekul rn tradice soci ln demokracie. Z rove v ak dodal, že „nic z toho, co Jež d lal a co kal,“ nen podle jeho n zoru v z sadn m rozporu se sv tským humanismem. Na k es ansk t ma se vyj d il i p edseda ODS Mirek Topol nek. Nap klad p i ve ejn m rozhovoru na katolick fa e v Lan kroun s novin em Martinem Kom rkem a kn zem Zbigniewem Czendlikem 8. srpna zdůraznil soun ležitost s evropskou k es ansko-židovskou tradic , a už chod me do kostela i nikoli. Pouk zal na psan i nepsan pravidla chov n , p i emž jedn m z nich je Desatero. D le pokra oval: „Chceme se p ibl žit k Jež i Kristu a jeho chov n , zde je p esn popsan , co je dobro a co je zlo, co je dob e a co je patn .“ Z rove zdůraznil, že „kl ov je, že my nikdy nejsme schopni se mu vyrovnat.“ Jsme schopni se mu pouze bl žit. Ale hlavn mus me v d t, kdy in me dobro a p ch me zlo. Topol nek kvůli tomu nepot ebuje chodit do kostela, pro n j nemus být v ra takto institucionalizovan , protože Desatero si každý nos v sob . N v t vn ci kostela si tyto v ci vy e p i zpov di, „my se s t m mus me tr pit,“ ekl z v rem.

Papežova návšt va v česku

Dne 3. ervence byl ve Vatik nu zve ejn n podrobný program cesty, p i kter papež Benedikt XVI. nav t v ve dnech 26. - 28. 9. 2009 eskou republiku. N sledn pak p i tiskov konferenci na Velehrad program p edstavili e t biskupov . Papež m p ilet t na pražsk leti t Ruzyn v sobotu 26. z dopoledne. Pot se na Pražsk m hrad setk s politickými p edstaviteli zem a bude slavit ne pory v katedr le sv. V ta se z stupci eholn ch komunit. Dal den, v ned li 27. z , se Benedikt XVI. vyprav do moravsk metropole Brna, kde bude v dopoledn ch hodin ch sloužit m i na leti ti v Brn -Tu anech. Kvůli bohoslužb bude do asn uzav ena d lnice D1, kter bude sloužit jako parkovi t . Pak se vr t op t do Prahy, kde se setk v odpoledn ch hodin ch se z stupci akademick obce. Posledn den papežovy n v t vy p ipad na sv tek sv. V clava, patrona esk zem . Benedikt XVI. by m l p i p ležitosti N rodn pouti ke svat mu V clavovi slavit ve Star Boleslavi m i a tak se zde setkat s ml dež . Podle čeSKého rozhlaSu, čtK, idea, radia vatiKáN

1. 7. byl na tiskové konferenci p edstaven Český studijní p eklad (ČSP) Bible. Jeho cílem je poskytnout možnost hloubkového studia Bible lidem bez znalostí originálních biblických jazyk . Dílo v nákladu 11.000 výtisk vydala K es anská misijní společnost (KMS). 6. 7. se prezident Václav Klaus a premiér Jan Fischer zúčastnili v Betlémské kapli bohoslužby k výročí upálení Mistra Jana Husa. 7. 7. informovala ČCE, že synodní senior Joel Ruml navštívil českou jednotku operující v rámci mise KFOR v Kosovu. Na doporučení vojenského kaplana jednotky byl pot ebným p edán dar církve v hodnot 400 eur. 8. - 12. 7. se v Brn konala 20. Katolická charismatická konference. Navštívilo ji celkem 5.600 účastník . 28. 7. informovaly Lidové noviny o Evropské studii hodnot 2008. Podle ní je 43% Čech v ících, zatímco 20% je ryzích ateist . 1. 8. informovala ČTK, že poslanci nestihnou do voleb projednat senátní návrh na vyhlášení Velkého pátku státním svátkem. 5. 8. byla v Císa ské konírn Pražského hradu otev ena výstava o židovském učenci rabi Löwovi p i p íležitosti 400. výročí jeho úmrtí. 10. 8. se tradiční Svatovav inecké pouti na Sn žku zúčastnili mj. prezident Klaus, biskup Duka a kolínský kardinál Meisner. -JuMl-

a tS čBK (ve SPoluPráCi S ChriStNet.Cz) zPraCoval -JuMl-

21

Pod izování žen muž m ve všem? EFEZSKÝM 5,24 ezach z zde „starý ml denec“ svatý apotol Pavel do extr mu? „Ale jako c rkev je pod zena Kristu, tak ženy maj být ve v em pod zeny svým mužům.“ Nespletl si svou dobovou kulturu se Slovem sv ho Boha? To jsou ot zky, kter napadnou dne n ho ten e l ta proilovan ho feministickými tažen mi proti mužsk mu ovinismu a v posledn ch letech z pasem o genderovou rovnost p ležitost . I k es an , kte p ij maj roli muže jako hlavy rodiny, znerv zn , když v Bibli tou o pod zen „ve v em“. Nepochybn se jedn o text, který je siln zneužitelný ve prosp ch mužsk ho despotismu, ale jeho odpůrci tak jako argument k odm tnut autority Bible. Dnes toto slovo pot ebuje výklad v kontextu biblick zv sti. Pro pod izov n žen jsou v P smu d ny nejm n dva důvody. Ten prvn ze souvislosti stvo en . Je t p ed lidským p dem je podtrženo mužovo postaven jako hlavy sv ženy. Druhý důvod je vzat z vykoupen a je zam en na Kristovo postaven hlavy c rkve: „V poddanosti Kristu se pod izujte jedni druhým: ženy svým mužům jako P nu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou c rkve, t la, kter spasil.“ (Ef 5,21-23) Mužovo postaven hlavy je v P smu br no jako

N

ThDr. Pavel Černý, Th.D. (59) Vystudoval Evangelickou teologickou fakultu a All Nations Christians College v Anglii. V roce 1976 byl ordinován za kazatele. V roce 1993 byl zvolen p edsedou Rady Církve bratrské. Osmileté postgraduální studium uzavírá v roce 2004 a je na Karlov univerzit promován doktorem teologie. Od roku 2005 je p edsedou ERC. S manželkou Hanou mají t i dosp lé d ti a t i vnoučata.

22

fakt a je u in no z kladem pro pod zenost ženy. Pro hlub porozum n mus me j t do 1K 11,3-12 a 1Tm 2,11-13. Apo tol argumentuje na z klad Gn 2 t m, že muž byl stvo en jako prvn a žena byla stvo ena z n j a pro n j. Apo tol dod v , že muž p ich z na sv t skrze ženu. Je zde tedy jejich vz jemn prov zanost. Pod zenost ženy nen otroctv m a mužovo postaven je vid no ve smyslu zodpov dnosti ur it ho adu, kterým byl od stvo en pov en. V pod zenosti je odkaz ke stvo itelsk mu du, který je nem nný a trvalý. Pokud jde o praxi z vojů a ml en ve shrom žd n , pak můžeme v kontextu P sma mluvit o kulturn z ležitosti. Pod zenost ženy ale nen mužský výmysl. Je to z ležitost Bož ho stvo en . Nov stvo en v Kristu n s osvobozuje od pok iven vztahů mezi pohlav mi, kter bylo způsobeno p dem (Gn 3,16). Tak Jež se ve sv m autoritativn m vyu ov n vrac k po tku stvo en : „Odpov d l jim: ‚Ne etli jste, že Stvo itel od po tku muže a ženu u inil je‘? A ekl: ‚Proto opust muž otce i matku a p ipoj se ke sv manželce, a budou ti dva jedno t lo‘; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, lov k nerozlu uj!“ (Mt 19,4-6:) Jež potvrzuje u en Gn 1 a 2. To, co je ustanoveno stvo en m, nen spr vn rozb jet kulturn mi modely patriarch tu, matriarch tu i jinými lidskými výtvory. Použit eck slovo v apo tolsk m u en „hypotassomai“ (pod dit se), souvis se slovem „taxis“ – d. Proto je pod zenost vid na jako rozpozn n Bož ho stvo itelsk ho du. Odkaz k Bož mu du se ov em nesnese s mužskou sobeckost a egoismem. Bohem delegovan autorita pod zen „jako P nu“ se nesm st t z st rkou pro nerozumn mužsk vrtochy a n lady. Autorita hlavy p edstavuje nesnadný kol a může být aplikov na pouze tam, kde jde zjevn o soulad s Bož m slovem a ostatn mi stvo itelskými

dy. Nelze pominout, že pozice autority, moci (exousia) manžela v rodin i rodi ů nad d tmi, p edpokl d aktivn veden . P esto v textu nen toto slovo zm n no, ale zato tam najdeme slova o l sce muže k žen , kter se m podobat Kristov l sce k c rkvi. Muž m napodobovat Krista v tom, aby se za ženu, kterou si zamiloval, tak ob toval a pom hal j ke svatosti a bez honnosti. Protože muž nen Kristem, je jeho p e o ženu vyj d ena „zlatým pravidlem“ normy p e o jeho vlastn t lo a m p ipom nat to, m Kristus pe uje o c rkev. Když se snaž me toto domyslet v dne n dob mnoha slabost , nezakotvenost a sobectv mužů, pak vid me, že muži pot ebuj duchovn obnovu a nov prožit Bohem sv en zodpov dnosti za svou manželku a rodinu. Muži a ženy jsou odli n a to pat k na emu lidstv . Maskulinita a feminita p edstavuj hlubokou rozd lnost psychologickou a fyziologickou. Samoz ejm , že ob pohlav jsou si rovn p ed Bohem. Bůh stvo il muže i ženu ke sv mu obrazu. Oba nesou jeho obraz (imago Dei) a tak se vz jemn dopluj . Mužovo pe ov n jako hlavy se m podobat vztahu Krista k c rkvi a vztah ženy k muži se m podobat vztahu c rkve ke Kristu. Tak jako je c rkev pod zena Kristu, tak a ženy jsou pod zeny svým manželům. V tom nen nic poko uj c ho, ponižuj c ho a nedůstojn ho. Pod zen nem být bezmy lenkov poslu nost mužov vl d , ale sp e vd n p ijet jeho p e. Manžel nikdy nem sv postaven použ t k ub jen a utla ov n sv manželky. Jeho l ska ho vede k tomu, aby žena mohla zůstat sama sebou a mohla rozv jet sv obdarov n k Bož sl v . Pavel čerNý  Inzerce  Hledáme správcovy sborové budovy v Benátkách nad Jizerou. K dispozici je byt 3 + kk a možnost používání sborové zahrady s d tským h išt m a záhonem. Rádi bychom n koho, kdo už zná dob e Církev bratrskou, je manuáln zručný, zodpov dný a bude se chtít stát součástí našeho sboru. Více informací u kazatele sboru: Petr Dvo áček, tel: 736 779 216, [email protected]

Profesor Steven Goldberg ve své knize „Nevyhnutelnost patriarchátu“ se snaží reagovat na feministické hnutí. Postupuje ne ideologicky, ale v decky. Nic v jeho knize není maskulinní. Cituje nap . uznávanou americkou odbornici v antropologii Dr. Margaret Mead, která napsala: „Všechna tvrzení, která byla pohotov vytvo ena o společnostech ízených ženami, jsou nesmyslem. Není žádný d vod v it, že v bec n kdy existovaly“. Goldberg ukazuje, že r zné společnosti a civilizace byly vždy ízeny muži. Vysv tluje to tendencí muž k ovládání a prosazování se, které má sv j neuro-endokrinologický p vod. Mezi muži a ženami vždy byly a i dnes jsou rozdíly v reakcích na okolí a projevuje se jejich odlišné chování. John Stott na základ stvoení teologicky formuluje, že B h učinil a stále činí muže a ženy odlišnými a jednou odlišností je vedoucí úloha, kterou dal muži. Je jasné, že jakýkoli patriarchát zní dnes p íliš staromódn a vedení ze strany muž utlačovatelsky. Často i biblické slovo pod ízenost, odevzdání je vykládáno jako synonymum podrobení, až zotročení. Je t eba ho ale vysv tlovat v kontextu Písma. Rozd lení mužských a ženských rolí je v r zných kulturách současného sv ta odlišné. N kde ženy pracují pouze v domácnosti. Jinde společn s muži na obd lávání polí či ve v d . D íve ženy pracovaly více v domácnosti. Dnes je v západní civilizaci b žné, že péče o domácnost je společn sdílena. Kulturní zvyklosti se postupn m ní. Pro porozum ní našemu textu je d ležité si uv domit, že vznikl v dob , kdy Židé m li pohrdavý vztah k ženám. ecký zp sob života činil společenství mezi mužem a ženou tém nemožným. A ímané rozvinuli cizoložnou kulturu, ve které bylo deformováno a prakticky zanikalo manželství. P esto práv v této dob píše apoštol Pavel o manželské sebeob tující se lásce a péči. Pro porozum ní d razu na vedení a pod ízenost se musíme dívat na Ježíše Krista. Zakotvení je v ádu stvo ení, ale nápl použitých termín je dána Ježíšem. I když se manželovo vedení zakládá na stvo ení, vyjad uje ho vztah Krista – Vykupitele. Manžel je hlavou své manželky tak, jako Kristus je hlavou církve, svého t la, které zachránil. T lo p ijímá zdraví a roste do dosp losti Kristovým vedením. Proto princip – být hlavou – vyjad uje spíše péči než kontrolu, odpov dnost spíše než vládu. To je posíleno p ekvapivým dodatkem šokujících slov o zachránci. Hlava t la je chápána v souvislosti spásy, záchrany t la - církve. Proto charakteristika principu hlavy není tolik panování, direktivní ízení, jako spíše záchrana a vytrvalá péče. Markus Barth píše: „Zde nejde o pod ízenost p edoucí kočky útočnému psovi, ale Pavel myslí na dobrovolné, svobodné, radostné a vd čné partnerství,  které ukazuje na analogii vztahu Krista k církvi.“

23

Dne 6. července 1962, na výročí upálení Mistra Jana Husa, byl Jan Hušek spolu s dalšími bratry odsouzen pro trestný čin podvracení republiky podle § 98/1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku a propadnutí majetku. Třebaže měl státní souhlas ke službě jako laický kazatel, odůvodnění znělo: „Obviněný bez příslušného oprávnění vyučoval školou povinnou mládež s cílem narušovat její socialistickou výchovu…“

Bratr

V

dubnu roku 1957 jsem se p est hoval z Prahy do Pardubic. O n co pozd ji za mnou p ijela manželka R t. Kr tce po tom mi jednou p i cest z ned ln ho shrom žd n bratr kazatel Polanský jen tak mimod k oznamovac m způsobem sd lil: „Tak ti zaž d m o dekret laick ho kazatele, abys n m mohl vypom hat službou Slovem na stanic ch.“ Ani jsem se nesta il nadechnout na souvislou odpov . Jen manželka se pokusila nesm le zaprotestovat, jestli to nen p li brzy. Bratr kazatel stru n zdůvodnil sv rozhodnut ,

Jan hušek, žižkov, osmdesátá léta

24

že ve star ovstvu i mezi bratry v Pardubic ch je s t m souhlas. Nemohli jsme d lat nic jin ho, než to poslu n sv it P nu Bohu, jak On rozhodne. Bylo dob e, že jsme nev d li, ani n znakem netu ili, co to v budoucnu p inese. Zn t situaci o p t let d le, asi bychom ve sv lidsk slabosti a malov rnosti ekli „Ne!“

t ídní boj se nás ješt nedotkl

V druh polovin roku 1958 ot sl Pardubicemi projev t dn ho boje, v n mž bylo mnoho lid den ze dne propu t no ze svých zam stn n pro tzv. „ztr tu dův ry“ bez zdůvodn n . Zat ena byla ada bývalých živnostn ků. ekal jsem, co bude, protože maminka byla býval živnostnice a j jsem m l být laickým kazatelem. Doma jsme m li estim s n ho chlapce. Probd l jsem na modlitb ch cel noci. P tomn komunistick b sn n se n s zat m je t nedotklo. V na em podniku nastala velk reorganizace. Byl jsem p e azen do hlavn ho podniku TESLA, pobl ž na eho bydli t . Odtud se pak odv jely v echny dal souvislosti i s moj působnost jak v podniku tak ve sboru. Ve stejn m roce jsme za ali s brat mi intenzivn pracovat. Bratr MUDr. Samuel Kolman inicioval založen mužsk ho oktetu, který sloužil p sn mi v Pardubic ch i na dal ch stanic ch litomy lsk ho sboru. Pozd ji vznikl pod veden m bratra architekta Roberta Chr sky p vecký kroužek, který sloužil stejn jako my. O v ech služb ch t chto p veckých t les jsem psal po-

litou pr ce a pravdivost tam, kde jin lhali. Podnik mi vydal odbornou pomůcku, býval jsem zv n ke složitým, i tajným kolům a k n ro ným vnitropodnikovým reviz m. Když pozd ji do na eho odd len nastoupil o n co star muž než j jako můj spolupracovn k, netu il jsem, že byl nasazen, aby mne sledoval. To jsem zjistil až po výsle ch na StB. Po m m zat en p evzal m m sto. V z 1960 n m P n Bůh sv il druh d tko – dceru ku Ivu. Ob ma na im d tem d val požehn n v Proseči (1961), vzadu: anna Našincová (drahokoupilová), manželé Kampovi, Jan hušek; vp edu: manželé hláskovi, manželé Mackovi a Karel Kalvach bratr kazatel Polanský. M li jsme ho r di, t ebaže byl nekompromisn i když laskavý „ f-pastý “. Pradrobnou kroniku. Byl jsem v ak nucen ji sp lit. Stalo videln n m slouž c m rozes lal tvrtletn rozvrhy sluse tak po zat en bratra Roberta Chr sky a půl roku žeb pro v echny stanice sboru a my je museli zajistit. p ed zat en m mým. Když m zatkli, p i domovn proBratr kazatel n s do služby nejen povol val, ale tak hl dce ji intenz vn hledali. Hodila by se jako usv dn s vychov val. Zažil jsem, že se najednou n kde objeuj c důkaz o na trestn innosti podvracen repubvil jako můj poslucha . Po shrom žd n se mnou p telsky pohovo il, napomenul, poradil, povzbudil… liky. P i výsle ch mi d vali siln najevo nelibost, že jsem „sp lil mosty“.

Foto archiv Jana Huška

varování a požehnání

N kdy na ja e roku 1959 m oslovil dův rn k ROH (Revolu n ho odborov ho hnut ), můj dobrý p tel a nestran k. Položil mi ot zku: „Ty m být laickým kazatelem v t va c rkvi?“ A pokra oval: „Rad m ti dob e, ned lej to a rychle v e odvolej, bude s t m m t jenom nep jemnosti. M te mal d t , ber na to ohled. To by nemohl d lat n kdo star , kdo nen na za tku manželstv a sv existence?“ Dostal jsem tehdy zvl tn vnit n Bož pokoj k odpov di: „D kuji ti za upozorn n , nebude to asi snadn , ale toto odvolat nemohu, byla by to ode m zrada na P nu Bohu i na brat ch, kte mne k t to spolupr ci povolali a dali mi k n dův ru. V m, že tomu t žko porozum , ale z t ch v c k es an nemůže vycouvat za ž dných okolnost .“ O st tn souhlas zaž dal bratr kazatel Polanský 16. b ezna 1959. Ud len mn byl okresn c rkevn tajemnic v Pardubic ch dne 7. dubna t hož roku. N sleduj c t i roky jsem nem l kupodivu ž dn t žkosti. Naopak, z skal jsem si dův ru svou odbornost i kva-

začalo p ituhovat

V roce 1961 pro n s za alo „p ituhovat“. Stalo se na podzim, kdy do Pardubic m l p ijet sloužit Spojený mužský sbor z Prahy. Jejich vystoupen se m lo uskute nit z prostorových důvodů v kostele eskobratrsk c rkve evangelick . V e bylo p ipraveno, ozn meno ve sborech i v c rkv ch, schv leno okresn c rkevn tajemnic v Pardubic ch, pan povou. Ale t sn p ed p jezdem pražských zp v ků p i el striktn z kaz od krajsk ho c rkevn ho tajemn ka v Hradci kr lov – Jon e. Ž dn intervence nepomohla. N co takov ho se dosud nikdy nestalo! Pozd ji jsem si uv domil, že to byl prvn neklamný sign l p ipravovan „kulturn revoluce“ ve východo esk m kraji, a to i likvidac na innosti v etn pardubick pr ce Jednoty eskobratrsk . Vid no dne n ma o ima, v e co n sledovalo, se jakoby samosp dem chýlilo k z v re n f zi.

zatčení, soud a v zení

V ned li 1. dubna 1962 jsem sloužil v K iž nk ch a v Pust Rybn . Tehdy se mnou byli manželka s d tmi 25

vý atek z hodnocení dvou kázání Jana huška církevním tajemníkem Jonášem ze dne 25. 5. 1962. Jednalo se o kázání podle 2. Par. 20,126 (Údolí Beracha) a podle Lk 8,22-33 (Bou e na jeze e Genezaretském):

a moji rodi e. Nikoho nenapadlo, že to je na dlouhou dobu posledn moje služba a na dobu dvou let posledn setk n na rodiny v t to sestav . trn ct dn na to jsem po dopoledn m shrom žd n v Pardubic ch uvid l na rohu Havl kovy ulice st t p slu n ka SNB (Sboru n rodn bezpe nosti) v modr uniform a s up eným zrakem na dve e domu bratra Kalvacha. Projela mnou jak si nedobr p edtucha. Na pond l jsem m l t žkou noc s nedobrými sny. Zaspali jsme, což se n m obvykle nest valo, takže jsme nem li s manželkou as k pravideln rann pobožnosti. Honem jsem se nasn dal a sp chal do pr ce. Dal p ležitost ke spole n pobožnosti p i la až za dvacet dva m s ců. V pond l 16. dubna 1962 zatkli (dle slovn ku StB „realizovali“) na pracovi t ch m a bratra Karla Kalvacha. N sledovala domovn prohl dka za p tomnosti p ti osob dle na zen prokur tora Dr. Pr ka. Prohl dka trvala n kolik hodin. Manželka m la ob d ti na kl n . J sed l vedle nich. R t n m v em polohlasn zp vala p se „P n Bůh m s la jest a sv tlo v ech mých cest…“

Na cest do trhového št pánova (1961), zleva: Jan hlásek, Samuel Kolman, Jan hušek a Karel Kalvach

26

„Autor t chto kázání používá náboženských jinotaj k otev enému boji proti pokrokovým myšlenkám, proti současné politice, burcuje lidi pro aktivní náboženské zanícení, aby nebyly ztraceny pozice církve v Československu… v náboženském podobenství kritizuje socialistickou současnost a zájmy církve dává na rove se zájmy mezinárodní politiky… v ící jsou vedení k pasivnímu postoji p i p ekonávání obtíží…“

Ve dnech 5. až 6. ervence 1962 prob hl tajný soud v Hradci Kr lov s vylou en m ve ejnosti v etn rodinných p slu n ků. P edseda sen tu Dr. Seifert to zdůvodnil t m, že by n s ovliv ovali svým duchem p i výpov d ch. Mal perli ka: vypov d l jsem: „K zal jsem o druh m p chodu Jež e Krista…“ Odpov a z pis v protokolu zn : „Uv domoval jste tedy t mito k z n mi v c o zm n pom rů v republice!“ V p tek 6. ervence 1962 (posm vali se n m n kte, že na Mistra Jana Husa) jsme byli odsouzeni jako skupina „Jan Hu ek a spol.“ – Karel Kalvach, MUDr. Samuel Kolman a Ing. Pavel Kamp (bratr kazatel Po-

lanský byl uv zn n o n co pozd ji) k hrnn mu trestu odn t svobody na deset let (odstupovan ho po půl roce) a k vedlej m trestům propadnut ve ker ho majetku a ob anských pr v. Jednalo se o trestný in podvracen republiky podle § 98/1 TZ. Vlastn obžaloba a rozsudek obsahovaly nap . toto odůvodn n : „…obvin n bez p slu n ho opr vn n (v ichni jsme v ak m li dekrety laických kazatelů schv len P vecký kroužek v černilov (24. června 1961), za kazatelnou br. kaz. Karel Sita p slu nými c rkevn mi tajemn ky v etn kazatele Polansk ho, který m l vlastn st tn souhlas!) vyu ovali kolou povinnou ml dež s c lem naru ovat jej socialistickou Brány pekelné církev nep emohou výchovu… stupe jejich spole ensk nebezpe nosti je V Pardubic ch jsme p i li o byt. Podle tehdej ch p edzvy ov n t m, že zneuž vali n božensk ho c t n n ktepisů nebylo možn prov st vým nu do Prahy. Rodi e si rých dosud v c ch ob anů…“ Pro KS ve Východopo m m zat en vzali manželku i s d tmi k sob . Po proesk m kraji tak byla dovr ena „kulturn revoluce“. pu t n z opavsk v znice jsem se za nimi vr til. Stalo se tak v noru roku 1964. T m bylo ukoneno na e působen v pardubick m sboru. V Praze jsme se p ipojili ke sboru žižvý atky ze svazku StB v hradci Králové kovsk mu, kde jsme vyrůstali, kde jsme se pod názvem „Bratr“ duchovn narodili a byli odd ni bratrem …svazek „BRATR veden jako „akce“ po bázi nekatolických kazatelem Bohuslavem Bene em. církví; Dalo by se ci: neslavný konec nad…skupinový svazek „BRATR“ byl založen 12. 3. 62 na Jan ených a nad jných za tků. Pon žen m Hušek a Karel Kalvach pro trestný čin „podvracení republiky“; a podd n m se do ruky Bož v ak p i lo …Jan Hušek, Karel Kalvach – realizování 16. 4. 1962, m sto likvidace persekuc v ustanoveprotože se p i náboženských ob adech dopoušt li trestného ný Bož as na e pový en . Pozd ji jsme činu podvracení republiky; v ichni po propu t n z v zen a po uply…p vecký kroužek byl založen k protistátním účel m, nenut vlivu rozsudku op t stanuli ve službo p ed jeho založením byla v byt Huška rozebírána mezi Huškem, Kolmanem, Kalvachem a Kampem situace v církvi b ch na emu P nu, a to na Jeho „vy ch“ a poukazováno na to, že v Československu není náboženská postech než tomu bylo na po tku. svoboda, že nová socialistická výchova ovliv uje v ící, zePro li jsme kolou pokory a pon žen , jména mládež, a proto je t eba u nich upev ovat náboženské abychom byli použiti tam, kde n m On p esv dčení a vyvracet jim materialistickou ideologii…; p ipravil sv m sta v c rkvi. S odstupem …na společných dovolených a brigádách byla mimo práce po ádána ilegální náboženská výchova; asu pro sebe hodnot m cel p tilet …náboženská výchova d tí v Pardubicích byla provád na působen v Pardubic ch jako povol n se souhlasem kazatele Jaroslava Polanského, který Huška do služby, kdy mne bratr kazatel Poutvrzoval, že je t eba vést mládež k oddanosti církvi svaté; lanský oslovil a spolu s ostatn mi bra…pro tyto účely byli laičtí kazatelé vybírání hlavn z ad try za adil mezi „laick kazatele“ litod lník , rolník a pracující inteligence, aby m li bližší vztah  my lsk ho sboru. k lidem a tak mohli snáze na lidi p sobit; vyBráNo ze vzPoMíNeK JaNa hušKa

27

ayaan hirsí alí

Rebelka P eložila Alexandra Fraisová, Ikar, Praha 2008

S

Ayaan Hirs Al jsme se už v ichni setkali. Vzpome me na n božensky motivovanou vraždu Thea van Gogha, holandsk ho režis ra, publicisty a producenta, kter v roce 2004 ot sla m dii. Byla to pr v Ayaan Hirs Al , jej ž sc n Theo van Gogh ve sv m kr tk m ilmu Submission (Pod zen , dostupn na internetu http://video.google.com/ videoplay?docid=846339861805446088) zpracoval. Film pojedn v o n sil a zvůli vů i žen m v isl mských komunit ch, a to i v zem ch evropských. S životem Ayaan Hirs Al se můžeme sezn mit v jej autobiograii Rebelka. P izn m se, že tento pon kud pubert ln n zev m nenadchl. T žko v ak naj t adekv tn p eklad - „inidel“ znamen doslovn „nev c “. Pojem „nev c “, obzvl v na em kulturn m kontextu, v ak nenese stejnou kontroverznost a agresivitu jako „inidel“. Pro muslimy je totiž “inidel“ nejhor ur žkou. Ozna uj ji jako odv žnou kriti ku isl mu, jin za nen vistn ho tv e, muslimov j usiluj o život. V každ m p pad Ayaan nab z autentický, nev edn pohled na isl m zprost edkovaný zevnit a nut

VIA LUCIS - napsala Jindra Jarošová P íb h hluchoslepé Američanky Heleny Kellerové Po t žké chorob , kterou Helena prod lá uprost ed druhého roku svého života, jí z p ti smysl z stanou jen t i: chu , čich a hmat. Láska, inteligence a nezdolná v le ale dokážou občas zvít zit nad beznad jností osudu a tahle dívka jednoho dne promuje na univerzit v Harvardu PRáH 2009, 296 stran, 249 Kč

n s, zhý kan Evropany, pomalu us naj c v zd nliv m bezpe zem , jejichž svobodu probojovali na i p edkov , procitnout a v žn se konfrontovat se sou asnou situac . Kdo by ekal agita n kampa , nedo k se. Nejsiln j str nkou Rebelky je totiž emo n siln autentick sv dectv ženy, kter postupn reviduje a opou t svou v ru, stejn jako způsob života svých p edků. Ayaan poch z ze S d nu, ob ansk v lky ji prohnaly Sa dskou Ar bi , Ke ou a Etiopi . Vzbou ila se dohodnut mu s atku a p i cest za manželem utekla z N mecka do Nizozem . Tam z skala ob anstv , pracovala, doplnila si vzd l n . Posl ze se za ala angažovat v politice a působila v parlamentu. Sama sebe ozna ila jako „politi ku jednoho t matu“. Upozornila na sebe adou kontroverzn ch výroků, isl m ozna ila za totalit rn , ze sv podstaty militantn . Ayaan za ala upozor ovat na vraždy ze cti a žensk ob zky na holandských kuchy ských stolech. Ze spolupr ce s Theem van Goghem vze el již zmi ovaný ilm. Vyvolaný skand l na ni obr til pozornost jak radik ln ch muslimů, tak liber ln ch Evropanů. Hrozilo j odebr n holandsk ho ob anstv . Rebelka mi rozbo ila adu mýtů o Africe. Nut m p emý let o isl mu a zkoumat, pro m me strach urazit n božensk city p ist hovalců. Nut m p emý let, za jakých okolnost je m rumilovn soužit možn , kde kon bezb eh tolerance. Jako k es anku m Rebelka nut analogicky kriticky prozkoum vat z klady sv v ry. Cenn jsou pro mne p m citace z kor nu, i když t žko posoud m kontext. K ž by v t to složit situaci k es an zůst vali t mi, kdo nekompromisn h j sv hodnoty a z rove se poznaj po l sce. A nesp . Petra KašPerová

28

Ion At An Tears Of Repentance ROSA music, emo – metalcore 43:19

U v t iny tuzemských „k es anských“ kapel a interpretů plat , že pokud se už o nich n hodou v mimo jejich domovský sbor, nikdy nep es hnou hranice c rkevn ho prost ed a krom v c ch o jejich existenci nem nikdo tu en . Ion At An, projekt Jonatana Kalety (Maranatha, Projevy radosti), je v t m opa n situaci. Jeho druh album Tears Of Repentance vy lo původn v roce 2006 vlastn m vyd n m a vysloužilo si pozitivn reakce jak uzn vaných kritiků, tak i fanou ků, d ky kterým sestavil Jonatan postupn dv koncertn sestavy kapely. Když byly v echny kusy vyprod ny, chopilo se koncem roku 2008 jeho reedice vydavatelstv Rosa. Tears Of Repentance nen typick album s k es anskou tematikou. Neobsahuje ž dn optimistick chv ly vyvý en ho Boha a ne e um rn n obavy, zda jsme skute n dobrými k es any a p kladem pro ostatn . Naopak. ty icet p t minut vyhrocených emoc , frustrace, nad je, zklam n , vysvobozen a dal ch p dů na dno nep in uklidn n a nenech v vydechnout až k z v re n mu „pros m T odpus a ve mne d l k c li d l“. Po hudebn str nce je Tears Of Repentace stylov usazeno mezi hardcore a metalcore s výjime nými p esahy jinam. Jonatan Kaleta, autor ve ker hudby, s m nato il v echny n stroje a odvedl po v ech str nk ch velmi dobrou pr ci. Album sice p es v echnu snahu trp m sty Alba k recenzov n jednotv rnost , plochou produkc a zp v je ob as tak Br n poskytuje „emo“, že pln nekoresponduje s textem. To v e jsou ale jenom mal nedokonalosti na skute n poveden m d lu, kter se ve sv m stylu kvalitou rovn t m nej sp n j m kapel m sou asn ho esk ho undergroundu (the.switch, Atari Terror, X-Left To Die,…). V k es ansk m prost ed je takto tvrd hudba n m nezvyklým. Ion At An nach z polohu, kde si ostr kytary a sv dectv o Bohu navz jem nep ek žej . I tak ale Tears Of Repentance oslov sp e fanou ka Slipknot než b žn ho k es ana. daNiel MatulíK OznÁMenÍ

Poje te 20. zá í do kostela na kole!

Ekologická sekce ČKA a komise pro otázky životního prost edí p i SR ČCE vyhlašují na 20. zá í 2009 již druhý ročník akce s názvem „Do kostela na kole“. P ečt te si n co o smyslu této akce, bezpečnosti jízdy na kole nebo k es anském pohledu na ochranu životního prost edí. Pokud 20. zá í plánujete jet do kostela na kole, m žete se zaregistrovat a ve ejn tak vyjád it podporu této akci. Uvítáme, pokud nám zašlete fotografie zachycující pr b h akce, každý fotograf m že vyhrát praktické ceny. Velmi nám pom žete, pokud budete sami akci propagovat. V p ípad jakýchkoli dotaz pište na [email protected]. Marek Drápal

SVATOVáCLAVSKÝ HUDEBNí FESTIVAL 2009 VI. ročník 28. zá í – 28. íjna 2009 Již po šesté bude letos na podzim v Ostrav a Moravskoslezském kraji po ádán Svatováclavský hudební festival. Začíná 28. zá í, na svátek Svatého Václava, a končí 28. íjna, v Den vzniku samostatného Československa. Letošních 36 koncert bude realizováno ve 23 m stech a obcích. Na t chto koncertech vystoupí nap . zp váci Martina Janková, Simona Houda-Šaturová, Mary Nelson, Mark Le Brocq, Mathew Brook; instrumentalisté František Novotný, Francois Fernandéz, Petr Wagner, Wilbert Hazelzet, Jacques Ogg, Matej Arendárik, Jaroslav T ma, Liselotte Rokyta; dirigenti Vladimír Válek, Václav Luks, Jakub Hr ša, Marek Štryncl, Paolo Gatto; soubory Brass 6, Collegium Marianum, Talichovo kvarteto, Tiburtina ensemble, Bennewitzovo kvarteto, Dechové okteto Amphion; orchestry a sbory Collegium 1704, Pražská komorní filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Camerata Janáček, Musica Florea, Český filharmonický sbor Brno, Pražský filharmonický sbor aj. Na zahajovacím koncert 28. 9. v 18:00 v Katedrále Božského Spasitele v Ostrav zazní Polní mše Bohuslava Martin a Te Deum Antonína Dvo áka v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Vladimíra Válka (sólisté Dana Burešová, Roman Janál, Pražský filharmonický sbor).

Kompletní program a další informace na: www.shf.cz Cena vstupenek: 50 – 250,-Kč Vstupenky jsou k dispozici v p edprodeji od 15. července 2009 v Ostravském informačním servise, s.r.o., Nádražní 7, Moravská Ostrava 702 00, tel.: 596 123 913 web: www.ostravainfo.cz

29

ne 21. 6. 2009 prob hlo slavnostn položen z kladn ho kamene stavby modlitebny C rkve bratrsk v erno ic ch. Shrom žd n , kter vedl kazatel erno ick ho sboru CB, Mgr. Pavel Paluchn k, m lo slavnostn r z. Zn ly sborov p sn i p mluvn modlitby. Sv p n pro

D

Černošice

Položení základního kamene nové modlitebny Církve bratrské novou stavbu i pr ci C rkve bratrsk v erno ic ch postupn p ednesli kazatel mate sk ho sboru CB v Praze – Sm chov, Bronislav Matul k, tajemn k RCB Ing. Karel Fojt k, starosta erno ic Mgr. Ale R dl, m stostarostka Helena Lang dlov a za KC v erno ic ch Ing. Hubert Poul. Slavnostn chv li poklep n z kladn ho kamene modlitebny vedl kazatel ThDr. Pavel erný ThD, p edseda RCB. Sym-

bolickým poklep n m klad vka na z kladn k men dal autor budovy doc. Ing. arch. Zden k Fr nek znamen , že stavba modlitebny byla zah jena. Nelze podrobn popsat v echny Bož cesty, kter n s dovedly k tomuto slavnostn mu okamžiku. Pot eba v t ch prostorů pro setk v n rostouc ho sbore ku byla již d le akutn . Ale kdo z n s r d opou t to, na co si l ta zvykl a kde mu je dob e? V život

Slavnostního zahájení stavby se krom kazatele Pavla Paluchníka a p edstavitel CB zúčastnili i zástupci obce spolu s architektem a stavitelem.

30

Foto archiv cB Černošice

jsou v ak n kdy chv le, kdy je t eba odej t ze star ho a postavit nov . Každ dal etapa, výb r architektonick ho e en , hled n pozemku k výstavb , sh n n inanc by vydala na jedno „evangelium“ o Bož milosti. P n Bůh n m opravdu dal (a nejsou to jen zbožn e i) pozemek, který jsme zakoupili o rozloze cca 2000 tvere n ch metrů, dal projekt i pot ebn inance k zah jen stavby. Stavebn parcela se nach z v jednom z nov se vytv ej c ch center obce u hlavn silnice na Karltejn. V bl zkosti je Dům s pe ovatelskou službou. Modlitebna bude vystav na naproti obchodn mu centru, jako kontrapunkt a pozv n k hodnot m trvalým. P ijali jsme pro sebe výzvu architektonick ho ztv rn n my lenky služby, kter se prim rn netýk stavby sam , ale inspiruje n s k modern mu způsobu setk v n , komunikace i výrazových forem. V dne n chaotick a neuspo dan dob , p ecpan supermarkety, komerc , konzumem m tak modlitebna umožnit transfer kulturn ch a duchovn ch hodnot do sou asnosti. Vstup do modlitebny charakterizuje zk br na, kter se uvnit otev r vstupem do hlavn ho shromaž ovac ho s lu. Vp edu ze strany parkovi t obchodn ho domu Tesco bude v tr vn ku zasazen modern ztv rn ný k ž, spodn st z eloxovan ho nerezu a vrch z vysoce le t n ho, který bude vy n vat nad modlitebnu a bude nasv tlen. Uvnit bude starý, d ev ný k ž jako potvrzen již v ce jak 2000 let star ance dan lov ku. Oslovili jsme s my lenkou nov modlitebny n kolik architektů a vybrali n vrh Zde ka Fr nka (1961),

který je p edn m p edstavitelem proudu modern esk architektury a svým prostým způsobem ztv ruje a propojuje osobn skromnost, elnost a dokonalost tvarů s my lenkou služby. Jednoduch , spo dan linie působ nad asov a uklid uj c m dojmem. Když mluv me o podstat my lenky služby, považujeme za dobr vytvo it důstojn m sto pro kon n ned ln ch bohoslužeb, ekumenických setk n , setk v n dorostu, ml deže, maminek s d tmi, seniorů, po d n koncertů, svateb, k tů, apod. Shromaž ovac prostor hlavn ho s lu by m l m t kapacitu 120 m st. Men s l je koncipov n pro cca 50 osob. V p zem m být kuchy ka, soci ln z zem , pracovna kazatele, kav rna. V pat e pak dv u ebny pro ned ln kolu a byt kazatele. Samotn existence takov modlitebny by m la být sv dectv m o Bohu lidem a pozv n m k setk n . Chr m, kostel, modlitebna sama o sob je ale opravdu jen budova z cihel a malty, kter nezaru uje Bož p tomnost, jak poznal už moudrý kr l a velký stavitel alomoun (1 Kr 8,27). Důležit j je obsah. A tak vlastn v erno ic ch stav me na dvou front ch, stavbu fyzickou i stavbu duchovn . Modl me se proto pokorn o prom nu na ich srdc , abychom mohli být dobrými sv dky P na Jež e v nov modlitebn ,  lidem na o ch. Pros m, modlete se i vy za n s. toMáš heJzlar

Číslo účtu z ízeného na stavbu modlitebny: 131655349/800, k.s. 0558. Více na www.cb.cz/cernosice

zp v pod širým nebem byl již za n kolik málo hodin vyst ídán hlukem prvních stavebních stroj .

31

Návšt va papeže Joel ruml synodní senior čCe

Na za tku srpna se program n v t vy st le lad . Prý je ur ena t m jeho každ minuta. Je d na n kterými významnými okamžiky života mskokatolick c rkve u n s, jde p i n tak o vyj d en z jmu o jej postaven v p esahu do ostatn ch sf r, kter mohou být pro r mec života c rkve mskokatolick podstatn – p edev m do oblasti st tn , akademick , ekumenick . Nemysl m si, že pro sou asný stav ekumenických vztahů n v t va papeže p inese n jaký výrazný podn t, z sadn rozhovory se p i n p li nepl nuj . Pokud p esto papež p inese podn t, jist s n m budeme d le pracovat a rozv jet jej pro na e pom ry.

p edstavit, jak je nesnadn ve spr v sv tov c rkve nepochybit, p esto z takových rozhodnut na m až p li promlouvaj jin z jmy než Bož .

Miloslav vlk



Ot zka jde do iroka, papeže v ak nezn m natolik, abych jej mohl posuzovat v cel i. Jeho teologick důrazy, projev jeho my len a jeho vyzn n v ry, zn j nekatolickým u m bl zce. Významn jsou jeho pokusy o dialog, kter pravd podobn odhaluj i jeho naturel – nebýt vl dcem. Z toho pak formuluje podobu ekumenismu na z sad jednoty v mnohosti. V dob vol n po viz ch m zaujalo, že odm tl nab dnout n jaký program pro svůj pontiik t. Potvrdil tak, že jeho teologie je jeho celoživotn m programem, v n mž Bůh je t m, kdo p edch z a ne lov k, kdo ur uje.



Papež je výrazný teolog, jeho teologie je v ak sev ena pozic reprezentanta siln , vlivn a neskute n rozvrstven pozemsk instituce. Jako teolog se mus pohybovat na poli, na kter m o jeho hlas a podporu usiluj různ z jmy a různ skupiny. Nen divu, že pak mus doch zet k rozhodnut m, kter nevyvol vaj v eobecný souhlas, p padn vyvol vaj nevoli. I když se snaž m vid t jeho pozici rozhodov n v t to i, i když si snad dovedu



32

kardinál, arcibiskup pražský a primas český  Se setk n m lenů Ekumenick rady s papežem se po t . 3. ervence byl uve ejn n oici ln program ... Už samotný fakt, že setk n bylo za azeno jako bod programu, ukazuje otev enost katolick c rkve k ostatn m vyzn n m. P i posledn n v t v Jana Pavla II. v Praze se tak konalo ekumenick setk n . Ekumenickou orientaci katolick c rkve otev el II. vatik nský koncil svým dekretem o ekumenismu. V pokoncilov dob se papežov p i svých pastora n ch n v t v ch ve sv t setk vaj s p edstaviteli různých k es anských c rkv , ale i velkých n boženstv . D se o ek vat, že papež znovu potvrd snahu katolick c rkve o pr ci pro jednotu k es anů, že nast n situaci ekumenismu ve sv t v sou asn dob a že vyzve ke spole n modlitb .

Ve svých setk n ch na st ede n ch audienc ch v aule Pavla VI., kter jsou d lem Jana Pavla II., jde v jeho l p j ch. Ú astn se jich p ekvapiv mnoho n v t vn ků ma. Papež p i nich projevuje velkou srde nost ve stylu sv ho p edchůdce. P es svůj vysoký v k kon d le pastora n n v t vy v ech kontinentů, jako je konal Jan Pavel II. Benedikt XVI. je velký teolog. Jak uk zal svou prvn encyklikou „Bůh je l ska“, kter m la ve sv t , nejen u v c ch, velký ohlas, jeho my len je velmi jasn . Jeho smysl pro chud a pro lidi na okraji spole nosti je velmi důležitým rysem jeho pontiik tu. Je mi tak sympatick jeho pevnost v n kterých oblastech, nap . p i h jen nedotknutelnosti života, p i jasn formulaci mor ln ch principů pro spole nost, a koliv to nen moder-



n a popul rn . Je mi sympatick , že je v rný evangeliu a že nepodl h populistickým proudům ve sv t . Sn t suspense ze ty lefebvristických biskupů a zvl t biskupa Williamsona media nepochopila a pon kud p evr tila. Williamson nebyl suspendov n kvůli pop r n holocaustu, ale kvůli zast v n schizmatických n zorů arcibiskupa Marcela Lef bvra, který odm tal II. vatik nský koncil a poru oval disciplinu t m, že vysv til bez dovolen papeže a proti jeho vůli ty i nov biskupy. Sn t se týkalo t to v rou n skute nosti. Velký rozruch to ve sv t způsobilo proto, že ze strany Vatik nu nebyl tento krok dostate n medi ln p ipraven. To ov em byla velk chyba n kterých m st vatik nsk kurie, kter tak dostala papeže do nep jemn situace.



? ?

Co m že církev i ekumena očekávat od zá ijové návšt vy papeže v České republice? Čeho si nejvíce ceníte na Benediktu XVI.? Jaký máte názor na n která rozhodnutí současného papeže, která vzbudila nejen v církvi značnou pozornost, nap . sn tí censury z biskupa Richarda Williamsona či zám r blaho ečit papeže Pia XII.?

Pavel černý

Obsah rubriky nemusí vždy vyjad ovat názor redakční rady.

p edseda rCB a erC

 N v t va papeže se p edev m týk Katolick c rkve v esk republice, pro niž je tento kardin ly volený muž nejvy m p edstavitelem. Katolick c rkev může jist o ek vat velk shrom žd n , kter jsou p ležitost k povzbuzen a motivaci v c ch pro dal obdob . Mnoz lid se jdou pod vat a poslechnout si papeže ze zv davosti i z cty. Papež p ij žd tak v roce, kdy m doj t ke st d n na arcibiskupsk m stolci v Praze a jeho lohou je jmenovat budouc ho esk ho primase. Pokud jde o ekumenu, tak papežsk n v t vy maj jist vliv na mezic rkevn vztahy. Jan Pavel II. ud lal adu vst cných gest, pronesl mnoho omluv a pomohl k rozvoji ekumenick ho hnut . I na e ekumena by r da v d la, zda sou asný papež bude v ekumenických vztaz ch pokra ovat i je bude brzdit. Chyst se tak setk n papeže se z stupci eských c rkv .

Papeže jsem poznal již p ed adou let jako kardin la Josepha Ratzingera – skv l ho biblistu a teologa. Jeho výklady n kterých biblických m st pro m byly velmi p nosn . V ž m si ho jako velmi pou en ho a p esn formuluj c ho autora. Jeho knihy



o c rkvi jsou pozoruhodn znalost života starok esansk c rkve a patristick ho d dictv . Vždy mn byl sympatický jeho až v nivý odpor proti teologick mu modernismu a liberalismu. V t to rovin byl velmi bl zký tomu, o co dnes z pas i evangelik ln hnut . Jednozna n tedy nejv ce oce uji jeho u itelsk působen a rozs hlou publika n innost. Tato ot zka p esn navazuje na to, co jsem cht l dodat u t druh . Benedikt XVI. je v dec, znalec sv ta Bible a c rkevn ch tradic. Je zn mo, že takov jednostrann obdarovan lid se hů e orientuj ve sv tov m d n . Za svůj kr tký mand t sta il papež pobou it muslimy, Židy, znepokojit ekumenu a tak vzbudit odpor ve ejn ho m n n . Jist jsou chv le, kdy je t eba se postavit a n koho pobou it. Sejmut exkomunikace z lef bvristických biskupů, kte pop raj holocaust, bylo velkou chybou. Tak op tn zaveden latinsk tridentsk m e vzbudilo rozpaky nad jeho vztahem ke II. vatik nsk mu koncilu. Ekumenu asi nejv ce zabolel jeho souhlas s publikov n m ty bodov ho dokumentu obsahuj c ho tvrzen , že jen katolick c rkev m pr vo se nazývat c rkv . Blaho e en Pia XII. by znamenalo ztr tu dal ch bodů pro n j i pro Katolickou c rkev.



P iPravil -BM-

33

tomáš Najbrt

narozen 1951, studium: pražská konzervato - kytara a kompozice, v N mecku církevní hudba. Hlavní zájem: loutna a historické nástroje. Osm let byl celocírkevním kantorem ČCE. Vytvo il nové doprovody pro K es anský kancionál. Vede p vecké sbory, vystupuje sólov a se soubory.

Jak církev žalmy p la aneb zpívejte vesele a s radostí

a po tku 16. stolet se v souvislosti s n stupem humanistick ho my len objevily velk novoty v c rkevn m zp vu. Reform to i Martin Luther a Jan Kalv n usilovali o zapojen cel ho shrom žd n do liturgie. P sn a zp vy v n rodn ch jazyc ch, nikoliv v dosavadn latin , v ak bylo t eba teprve vytvo it. Na ot zku, co zp vat, se odpov – co jin ho než žalmy. Ale ty jsou v t dob zp v ny formou gregori nsk ho chor lu. Je nutno je p etavit do stroických p sn a samoz ejm p eložit z latiny. V t dob pr v v Pa ži vzbudily pozornost p eklady n kolika žalmů do francouz tiny dvorn ho b sn ka Cl menta Marota (1497 – 1544). ily se v etných opisech a byly podkl d ny různými melodiemi. Pro Kalv na to byl důležitý impuls. V roce 1538 vydal prvn reformovaný zp vn k – 19 žalmů, s Marotovými a svými texty. Piln pr ce se ale trochu zadrhla: Kalv n str vil n sleduj c t i roky ve vyhnanstv . I Cl ment Marot musel uprchnout z Pa že a na el to i t v Ženev . Po sv m n vratu vydal Kalv n v roce 1542 dal zp vn k. Marot pokra uje d l v p ekladech a roku 1543 je vyd no již 50 jeho p ekladů. Po smrti Marota dokon il p eklad cel ho žalt e Theodor B za. Zp vn k se již d hodnotit jako mistrovsk d lo, texty jsou ve 116 různých stroických tvarech. K tomu p ipo tejme nových 125 melodi . V n sleduj c ch t ech letech se objevilo nejm n 63 vyd n reformovan ho zp vn ku! Ženevským kantorem byl od roku 1541 vynikaj c skladatel Loys Bourgeois (1510 – 1561). Kalv n jej pov il vy-

N

34

tvo en m melodi k žalt i. Zprvu se Bourgeois t il z velk ho uzn n , kter mu bylo prokazov no. Pozd ji ale nastaly probl my, st etla se byrokracie a svobodn tvorba. Byl mu nap . o t etinu sn žen plat a dokonce byl zav en na 24 hodin do atlavy, protože prov d l v již edn schv lených melodi ch zm ny. P esto jeho z sluha o zhudebn n žalmů je z sadn . Po sv m odchodu ze Ženevy zde zanechal Bourgeois 55 žalmových n p vů. O zpopularizov n francouzských reformovaných žalmů i mimo chr m nejv ce z sluh p slu Claude Goudimelovi (1505 – 1572). C. Goudimel vytvo il troj zpracov n reformovaných žalmů pro v cehlasý zp v. N kter vybran n p vy zpracoval ve form velmi obt žných motet. Roku 1554 vydal 125 n p vů ve snadn j podob . V p edmluv teme doporu en , „…aby se takto zp valy žalmy ne v chr mech, nýbrž že maj sloužit k rozradostn n se v Bohu zvl t v dom cnostech.“ Obliba ženevsk ho žalt e se z hy prom tla do cel evangelick Evropy. V roce 1879 evangel k Franti ek ebesta p eložil znovu celý ženevský žalt . Jeho p eb sn n žalmu 136 s pravami z roku 1970 dnes uv d me. Dv podoby Goudimelova zhudebn n nab zej zp v kům různ možnosti proveden . ty hlas se může st dat se zp vem cel ho shrom žd n , p padn jen s refr nem. V ech 23 strof naleznete v Evangelick m zp vn ku z roku 1970. Zp vejte tedy radostn Bohu  i vy ve svých domovech! toMáš NaJBrt

Píse a její záznam ve formátech mp3 a pdf najdete na www.i-brana.cz

35

Jak se zachováme k Václavovi? Tisíciletá památka zavražd ní knížeteVáclava p išla tak zrovna vhod. Starostlivé hlavy usoudily, jak by bylo krásné, kdyby se ten rozdrobený národ dal sehnat aspo k oslavám toho starého knížete českého a kdyby se nám p i tom poda ilo p esv dčiti velké pány na sv t , že jsme sice teprve slavili desetiletí republiky, ale že už p ed tisíci lety m li jsme sv j spo ádaný stát a že tedy musí s námi mluvit slušn . ímské hlavy ovšem se t šily, jak p i slavnostech václavských vzd lají slávu sv tské církvi. Slavnosti však nejsou tak slavné, jak m ly být. V národ je rozep e o to, je-li hoden oslav kníže Václav anebo Václav svatý. Pokrokový tábor prohlásil, že pokrokový člov k nem že oslavovati sv tce. Nic se mu nedivíme, protože ti ímští svatí bývají podez elí, zvlášt ti rodáci čeští. A oslavovat Václava jako člov ka, k tomu prý zase „není zjevem dost velikým a nem že ani zdaleka být stav n vedle Husa“. Na státníka pak je 21letý jinoch p íliš sláb. A konečn o n m víme jen málo. Kdosi napsal ušt pačn , že Václav má p edevším tu výhodu, že se o n m tém nic neví, nem že se mu tedy také dohromady nic vytýkat.Nejvíce o n m vykládají legendy. A v te legendám! Kdo vid l a četl tu sbírku spisk a traktát , které byly napsány letos o Václavovi, ekl by, že „svatý“ Václav není tuze jistý u nás, t eba že nejv tší autorita té komise znalc , profesor Peka , je pro jeho katolickou tradici nadšen. Vyjad uje myšlenku václavskou nábožensky, že tu jde o posv cení patriotismu. Podivíte se p i tom, jak takový historik v í, že Václav pomáhal i našim legiím ve válce. Jak se k Václavovi zachováme my? Souhlasíme se spisovatelem, který radí i pán m katolickým: „nebylo by i pro vás lepší, následovat svého sv tce v činech lásky a lidskosti, než d lat si z n ho nástroj pro sebe?“ Dal-li nám B h n koho za proroka burcujícího sv domí a za p íklad, pak

36

ho chceme následovat a nikoli zbož ovat. Že by Václav kníže byl n jaký prorok Boží, jenž mluví do sv domí, o tom se poh íchu nedá ani mluviti. Václav námi ani nehne. Za to Hus nám pokoje nedá. Ale je-li pravda, co se o n m vypravuje v legend , že „netoliko knihy um l, ale víru napl oval, všem ubohým pomáhal, bídné krmil a odíval, vdovám a sirotk m ublížiti nedal, v zn a paroby prodávané na svobodu kupoval“, ó pak jen si toho všimn me a následujme ho v pln ní povinností k es ana. Že pak byl zavražd n, v tom ješt nevidíme nic k es anského. Vždy netrp l pro Pána Ježíše, aby mohl být nazván mučedlníkem pro Krista. Je pravda, že kdybychom dnes m li na Václavském nám stí postaviti knížete Václava tak, jak vypadal tehdáž, byl by možná práv té oslavující církvi nep íjemný, protože to, co kdysi napl ovalo jeho srdce, spíše ukazovalo k Husovi než k Nepomuckému. Jen si ho p edstavte „bez povinné ušní zpov di, bez p epodstatn ní, bez odpustk , bez majetku církevního, s veče í Pán podobojí, s ženatými kn žími, s Písmem,“ – to je na cest k reformaci. Ale proč bychom pro sv tlo chodili do 10. století, když nám zasvitlo pozd ji v Husovi a v Jednot brat í českých a když dnes máme jasné sv tlo slovy Božího a Ducha svatého? Nám vzešlo plné sv tlo o milosti Boží v Kristu Ježíši pro nás, proto nás Václavovo k es anství neuchvátí, ačkoli snad byl dobrým člov kem. Nás tedy ani milenium nestrhne. Jist však budeme jednati ve smyslu Václavových snah, když tisící výročí jeho smrti uctíme zv stováním plného evangelia svému lidu a rozší íme známost jména našeho Vykupitele Ježíše Krista. Na Václava budeme zv stovat Krista. V Praze 10. zá í 1929 Českobratrská rodina 9/1929

Lydie lydia Fellowship international (lFi) odlitebn spole enstv LFI bylo založeno v roce 1970 v Anglii a pozd ji se roz ilo do mnoha dal ch zem . U jeho zrodu st ly p mluvn modlitby spojen s půstem, kdy Shelagh a Campbell McAlpine žili na Nov m Z landu. Shelagh m la touhu pom hat sv mu muži mision i p i zv stov n evangelia. P i sv m pravideln m ten P sma v noru 1962 do la až ke Skutkům 16. kapitole. To je t nev d la, jak tato kapitola ovlivn jej dal život. Shelagh p ijala, že Bůh j po le ženu a dalženy, aby se spolu p imlouvaly za Nový Z land. Hned druhý den j zavolala žena jm nem Joy. Od t doby se pravideln jedenkr t m s n sch zely k p mluv m za probuzen c rkve a lidu Nov ho Z landu. Tyto dv ženy se staly prvn modlitebn bu kou Lydie. Po n vratu do Anglie pokra ovala Shelagh v modlitb ch za povol n žen k p mluv m. Stejn se modlila se ženami ve Spojených st tech. Aby mohla sd let vizi t to služby, cestovala nejen po Severn Americe, ale tak po Evrop a Austr lii. P n Bůh odpov dal na p mluvy žen – Lydi – a povol val dal ženy. V Severn Karolin se Lydie modlily 16 let za býval eskoslovensko. Po sametov revoluci v roce 1990 bylo po prv umožn no skupin ty eských žen z různých denominac vycestovat a z astnit se evropsk konference LFI ve výcarsku. Sestry ze Severn Karoliny tam p ijely a radovaly se, že mohly vid t Bož odpov na sv modlitby.

M

Na t to konferenci jsem pochopila, jak velikou moc m modlitba a jak m lo ji využ v m. V m m srdci se objevila touha, aby i na e republika m la v ce žen, kter by byly ochotn d t sebe a svůj as Bohu k dispozici. Sd lela jsem sv dojmy p telkyni ve sboru a ta byla pro tuto službu už p ipravena. Za aly jsme se spolu p imlouvat za sbor, c rkev a spole nost v na zemi a P n Bůh jednal a povol val dal p ipraven ženy. Hned p t rok jsme m ly prvn konferenci Lydie. Po ase se za aly ženy v ech ch p imlouvat i za Slovensko a Polsko. Brzy se p ihl sila skupina žen z Levic. Tato skupina se za ala p imlouvat za povol n dal ch žen a Bůh jednal. P id val ženy v jejich okol a pozd ji i na východ . Potom jsme se modlily za propojen s ženami, kter se modl v Polsku. Dnes tam jsou skupiny Lydie od moravských hranic až ke Katowic m a Krakowu. Nyn jsou na e modlitby zac leny na Ukrajinu. P i tom v em jsme si mohly uv domit, že n P n za al službu Lydie na z klad p mluv. P mluvami tak služba žije, slouž a se po cel m sv t . „Bohu budiž vzd n d k za jeho nevystižitel ný dar!“ (2K 9,15) aleNa liNzMaJerová, KoordiNátorKa lFi Pro čr

Kontakt: [email protected]; tel: 241 484 280

POZVáNKA Zveme vás na modlitební konferenci Lydie, kterou p ipravujeme na 16. - 17. íjna ve sboru CB Praze 3 – Žižkov . Úst edním motivem bude pozvání Pána Ježíše ke zdroji živých vod, kterým je On sám (J 7,37-38). Program v pátek (10 – 17 hod) bude určen ženám, v sobotu (9 – 15:45 hod) bude otev ený pro všechny. Možná se n které p imlouváte stejným zp sobem jako „sestry Lydie“. Pokud slyšíte volání být také součástí této modlitební sít , nebo o její činnosti chcete v d t více, neváhejte m kontaktovat a m žete obratem dostat více informací a materiál , které vám k napln ní tohoto volání mohou být užitečné.

37

Češi - ateisté k neví e J

e na ase ct to naplno. My e i nejsme ateist . vidovat n rodn soci ln stranu (a za t m elem A už spadlo tohle kli odkudkoliv, nen na n m zavraždil Miladu Hor kovou a jej spolupracovn zbla pravdy. Snad se uchytilo pro na i touhu ky) m la 900 000 lenů. Pod vejme se na nyn j pov n em po dn vynikat, i kdyby to m la být role ty. Dv hlavn partaje (ODS a soci ln demokrat ) antihrdinů – t dn enfant terrible je p ece zpravidla maj lenskou z kladnu bratru po dvaceti tis c ch. osobou velice zaj mavou. Dos hli jsme tedy prim t Dvakr t tolik maj mal lidovci. A 60 000 v rných v pit piva i v procentu atemaj zvolna vym raj c istů, ale pouze za to prvn komunist . V e dohromaNejsem prorok, ale zdá se mi si zaslouž me skute ný dy jsou pouhopouh 2% býti nad slunce jasn jší, že p ed politicky organizovaných met l. To druh je jev zcela jiný. P esn ho vystihuje ob anů v esk kotlin . k ížkem do čtverečku „ateista“ ono cimrmanovsk : jsem Nen to zaj mav ? b žný Čech zalamentuje na takový ateista, až se boj m, Bývalý premi r Milo že m za to Bůh potrest . Zeman, důchodce z Vysotéma: církevníky nemám rád a to Když se pod v me na iny, ned vno v rozhovoru kladivo na čarod jnice jim sečtu. s redaktorkou Plavcovou statistiky a průzkumy, můžeme si o nich samoz ejpopsal sc nu z Kram om myslet leccos. sla se nedok žou br nit, ale na vy vily, jež n sledovala po onom s t n lidu. Setkal druhou stranu mluv jasnou e . Jejich interpretac se prý s kardin lem Vlkem a sd lil mu, že m t smůže být zpravidla n kolik a novin i ruku v ruce t , nebo je u moci soci ln demokracie, kter m s politiky maj tendenci chytit se prvn zkratky, kter v programu ochranu men in – takže bude chr nit se namane. Podle posledn ho s t n lidu esk ho v c stejn , jako nap klad ty procentn men inu jim tedy vy lo, že je u n s 59% ateistů, nebo tak pra- homosexu lů. Cel je to ale v trochu jin m sv tle, vil J ra Cimrman. Katol ků m být necelých 27%, když si uv dom me, že s touhle suverenitou exhievangel ků 1,2%, husitů procento, jiných (v etn boval politik, fuj c pidistran s 20 000 leny (což CB) 3,2% a t ch, kdo se neza adili 8,8%. Bezva. je p r promile obyvatelstva) p ed kardin lem, reJe tady ale probl m. Co se odehr v v mysli lo- prezentuj c m 27% echů. v ka, který vypln p slu nou kolonku? Nejsem proJe to prost tak, že my e i nem me r di organizorok, ale zd se mi býti nad slunce jasn j , že p ed vanou formu n boženstv , ale je t m n m me v l sk žkem do tvere ku „ateista“ b žný ech zala- ce organizovanou formu politiky. Jsme bez vyzn n mentuje na t ma: c rkevn ky nem m r d a to kla- asi tolik jako jsme bezpartajn . P esn ji e eno, s podivo na arod jnice jim se tu. Jinými slovy: nehl s litikou je to je t daleko hor než s n boženstv m. se k n jak mu (pom rn p esn deinovan mu) n - Proto můžeme být nejpov r iv j n rod st edn zorov mu sm ru, ale vy le uje se vů i v em jiným Evropy, a p itom k žkujeme kolonku „ateista“. Je sm rům. Nechce ct, co je. Chce ct, co nen . to k nev e, ale do t hle kategorie nepat me. A kam  Tohle p itom neplat jenom pro n boženstv , ale pat me? V Bůh. A možn i J ra Cimrman. daNiel rauS, čro6 je t v c pro politiku. Když se bol evik rozhodl zlik38



Vylušt te tajenku a vyhrajte knihu! Tajenku zašlete do 20. 9. 2009 (i e-mailem) na adresu redakce.

Tajenka z čísla 7-8/2009: Všechna spása pramení mi z tebe. Vylosovaný výherce: V ra Š astná, radotín

Vylosovaný výherce získává knihu Putování za celistvostí v Kristu od Signy Bodishbaughové z nakladatelství Návrat dom .

39

asi 907 - 28. 9. 929/935

„Ach b da, co si po neme a kam se obr t me! Nebo kn že n , jenž byl od n s na trůn pový en, zkažen byv kn ž mi a tak ka mnichem se stav, nedovoluje n m kr eti sr znou a navyklou cestou na ich ne est .“ T mito slovy popisuje V clavův životopisec Kristi n zd en mnohých velmožů nad t m, že mladý kn že hodl ve sv zemi je t v ce prohlubovat vliv pom rn ned vno p ijat ho k es anstv . I z tohoto důvodu musel V clav elit pom rn siln dom c opozici v ele s jeho matkou Drahom rou, jež vl dla v dob jeho nedosp losti. Narodil se v neklidn dob po tku 10. stolet : sousedn Velk Morava se rozpadla pod n porem Ma arů, ve východofransk i za alo dominovat sask v vodstv pod veden m Jind icha I. Pt n ka. Vztah mlad ho p emyslovsk ho st tu k z padn mu sousedovi se tak stal kl ovým zahrani n politickým probl mem V clavovy vl dy (ujal se j roku 924) a tak zdrojem vnitropolitických kontroverz . P jeho babi ky Ludmily se mu dostalo nadprům rn ho vzd l n a veden ke k es ansk v e a zbožnosti. Je p edstavitelem prožit ho, osobn ho k es anstv , Podobizna sv. václava pat í k bohaté jeho v ra rozhodn nebyla jen vn j kovou z ležitost . Zasadil se výzdob Kaple sv. K íže na hrad Karlštejn o pokra uj c pok es an t n zem , podporoval c rkev a zakl dal nov kostely. Prameny shodn zmi uj jeho p i o chud a pot ebn , vykupoval tak k es any prodan do otroctv . Vedle toho mu v ak nechyb ly ani odvaha a mužn s la. Výmluvným sv dectv m o tomto rozm ru jeho osobnosti jsou nap klad zhojen se n r na na jeho lebce i vypr v n o por žce Zli anů – V clav nab dl jejich v vodovi osobn souboj, aby zamezili zbyte ným ob tem v bitv . Kolem p in V clavovy smrti panuj velk nejasnosti, skute nou Boleslavovu motivaci k bratrovražd se patrn již nedozv me. Snad byly hlavn m důvodem politick neshody ohledn vztahu k východofransk i a koncepce ovl dnut ech p emyslovskou dynasti , snad lo o důvody n božensk (snaha o zachov n pohansk ho charakteru kn žectv ), vylou it nelze ani důvody ist osobn . Jist je, že v roce 929 se V clav pod tlakem bavorských a saských vojsk zav zal platit Jind ichovi každoro n tribut coby v cem n spojenecký poplatek. V t to souvislosti založil v Praze kostel zasv cený sv. V tu, sask mu patronu. Již t i roky po vražd bratra dal Boleslav jeho t lo p en st do Prahy, mž podpo il vznikaj c kult. V roce 973 pak zhodnotil Boleslav II. ovoce otcovy politiky založen m pražsk ho biskupstv . V clav se stal jeho patronem. Nový kult se rychle il, dokonce i za hranicemi ech, takže z hy je kn že uct v n coby patron cel zem a ochr nce esk st tnosti. roBert hart

Foto archiv

VÁCLAV

kazatel CB Havlíčk v Brod Narodil jsem se 1. 4. 1964 v Boskovicích a d tství jsem prožil se svými rodiči  v malé vesničce uprost ed Moravského  krasu. Po st ední zem d lské škole jsem  nastoupil do Brna na lesnickou fakultu.  Ješt  b hem vysoké školy jsem se oženil a p est hoval za  manželkou z Moravy na Vysočinu do Havlíčkova Brodu. Zde se  nám narodily dv  d ti. Po ukončení školy jsem pracoval u lesního závodu jako t žební mistr, hajný, technik na polesí a pozd ji  jsem se v noval výpočetní technice. Po dvacetiletém p sobení  u les  jsem odcházel jako informatik – správce sít . Skoro od  začátku jsem byl zapojen do služby ve svém sboru (služba  slovem, vedení r zných skupinek, starší sboru, vedení dorostu)  a na určitou dobu i v církvi (práce v Dorostové unii). Od zá í 2007  jsem nastoupil do vikariátu a současn  začal dálkov  studovat  ETS. V kv tnu 2009 jsem byl ordinován za kazatele CB a od 1. 6.  2009 jsem správcem sboru CB v Havlíčkov  Brodu. 

ocházím z v ící rodiny a moji rodiče mne vždycky vedli k ví e, k poznání Božího slova i k p ijetí Pána Ježíše Krista. Nem l jsem pot ebu pochybovat o Bibli jako Božím slovu a bral jsem ji jako fakt a pravdu. Pravideln jsem jezdil s rodiči do shromážd ní a považoval se za v ícího člov ka. K určitému zlomu došlo, když jsem začal chodit na st ední školu. Dospívání, menší vliv rodič , v tší vliv kamarád – to všechno vedlo k tomu, že jsem začal vést dvojí život. Ned lní život k es ana ve společenství a naproti tomu život tehdejšího mladého kluka se vším, co nabízel (kamarádi, zábavy, alkohol). Rodiče asi nem li pon tí o tom, jak žiji, a mn tento zp sob celkem vyhovoval. Až do určité doby, kdy mne Pán B h zastavil a oslovil veršem ze Zj 3,16. Pochopil jsem, že život na dv strany je pro Pána naprosto nep ijatelný a já se musím rozhodnout jak dál. Myslím, že jsem ani neuvažoval o tom, že bych cht l žít bez Boha, ale cesta k n mu zp t nebyla tak jednoduchá. Po ád jsem se cht l n jak zlepšit, abych mohl zpátky k n mu. A po ád mi to nešlo. Trvalo to možná víc než rok, než jsem konečn pochopil, že ke Kristu m žu a mám p ijít takový, jaký jsem. V pláči jsem mu vyznával svoje h íchy a dával mu sv j život do jeho rukou. Mohl jsem p ijmout jeho obrovskou milost a odpušt ní. Velkou pozitivní zm nou pro mne byl nástup na vysokou školu do Brna a zde p sobení br. kazatele Stanislava Heczka. Jeho služba a péče, jeho láska a jeho otev ené srdce – to bylo obrovskou duchovní posilou pro moji začínající víru. Byl pro mne velikým vzorem a často jsem si íkal, že bych cht l sloužit Pánu Bohu stejn jako on. Myslím si, že jsem úpln obyčejný člov k, který se nepot ebuje nikde moc ukazovat a zviditel ovat a který by si t eba rád žil sv j poklidný život. Ale zjistil jsem, že pokud se rozhodnu vložit sv j život do Boží ruky a spolehnu se na jeho vedení, pak se z obyčejného života m že stát dobrodružství.  T ším se na to, jaká další p ijdou.

P

BULLETIN RADY CÍRKVE BRATRSKÉ VYCHÁZÍ JAKO P ÍLOHA ČASOPISU BRÁNA

Vladimír Horský

 

Rada byla na výjezdní zasedání  pozvána do Sence, kde 4.-5. 6. 2009  krom  vlastního programu jednala  s Radou CB na Slovensku. Členové  Rady CB v ČR a na Slovensku se  zam stnávali n kterými otázkami  budoucí spolupráce, organizace  konferencí s ohledem na rostoucí počet delegát  a vybranými  záležitostmi týkající se společného  ádu a Ústavy CB. P edstavili  se dva noví členové Rady CB  SR: bratr Miroslav Moravský,  místop edseda staršovstva (sbor  Kalinovo) a kazatel Peter Prištiak  (sbor Hermanovce).  

Členové RCB ČR se vrátili ke  kv tnové konferenci CB 2009  na Hrádku, kterou vyhodnotili  jako velmi zda ilou. Pod kování  bylo vysloveno kaz. St. Steblovi  z po ádajícího hrádeckého sboru  za zabezpečení výborných podmínek, které p isp ly k hladkému  pr b hu celé konference. Verifikátory zápisu byli určeni tajemník  a kaz. Kloubek. P íští konference  CB 2010 se p ipravuje v Náchod ,  kde již 22.7.2009 jednali v této v ci  oba tajemníci (Fojtík a Grulich)  s náchodským staršovstvem, které  se hlásí k náročnému úkolu.  

V Trutnov  byl za účasti bratra  P. Pauluse, člena Rady, zvolen  členským shromážd ním dne  24. 5. 2009 za správce sboru  Trutnov kaz. Jakub Ptáček. Ke dni  1. 6. 2009 zde ukončil svoji službu  administrátora kazatel Jan Šrámek  (p edchozí správce v Trutnov ).   

P edseda provedl dne 31. 5.  2009 instalaci kazatele Lubomíra  Hlavačky ve sboru Frýdlant nad  Ostravicí. Současn  prob hlo  loučení s kazatelem Kenem Pitcherem, který odjíždí jako misioná   s rodinou zp t do USA.   

Rada vzala na v domí dopis  místop edsedy staršovstva bratra  Tomáše Grohmana z Neratovic  se žádostí o pomoc p i hledání  pracovníka, když v lét  2009 odchází stávající tandem služebník   (kazatel Hofman i viká  Klačko). 

Benefiční koncert pro Bethesdu Na poslední benefici pro Bethesdu se sešla jedna celá lavice sponzor z ad člen CB. N kte í žižkovští, protože to bylo v jejich modlitebn , n kte í z Kruhu p átel Bethesdy, kte í p ispívají stejn pravideln . To není moc. P esto se ve sbírce sešlo mincí a bankovek tolik, že to mohlo být asi od 150 dárc . Velká žižkovská modlitebna také v ned li vpodvečer 14. června prázdná nebyla! Obsadila se i galerie. V lavicích sed li nadšení rodiče a prarodiče d tí, kterých se ve dvou sborech na stupínku p edvedlo asi osmdesát. Modlitebnu se podailo zap jčit pro další benefiční koncert, který ve prosp ch naší Bethesdy organizovalo občanské sdružení VOX z Horních Počernic. Začalo to kdysi spoluprací také p es hudbu – naši sourozenci v Kristu z ímskokatolického společenství vybírali na nové varhany. P isp li jsme jim, protože jsme v Počernicích zvyklí o svých pot ebách v církvích v d t. Když varhany už m li a vesele na n chválili Pána Boha p i bohoslužbách, p išli s návrhem, že by te pomohli oni nám. A že se jim líbí naše služba na Chvalech, tak by to mohlo být n co t eba pro Bethesdu. Tehdy se sbíraly peníze na dopravní prost edek pro ty, kte í se obtížn ji pohybují. Tak nám umožnili již dvakrát prezentovat službu lidem v Bethesd a v LRS pi jízdách zručnosti pro ve ejnost (auta, kola). Co lidé dali jako dobrovolné vstupné, to bylo pomocí Bethesd . Korunka po korunce se m nila v jiné m ítko: tisícovka k tisícovce. Byl to sice vždycky zanedbatelný p ísp vek ve srovnání s tím, co je t eba por znu nashromáždit. Daleko cenn jší byla však sounáležitost, kterou jsme cítili, možnost seznámit se s novými lidmi, prezentace na ve ejnosti, otev ená srdce, která nám dávala najevo, že jsme jim sympatičtí. A koncert byla také již celá ádka. Na rekonstruovaném Chvalském zámku tak pro Bethesdu ve ejnosti hráli již r zní nadšení muzikanti. Na Žižkov 14. června vystoupili začínající um lci – d tské sbory Písklata a Ku átka. Jejich hlásky mistrn vedla sbormistryn paní Alice Stav lová ze ZUŠ v Klapkov ul. Bylo hezké sledovat, jak to s d tmi umí a jak všechny umí získat. Pro zpest ení zahrála i starší d včata na hoboje a flétnu. Všichni sklidili zasloužený potlesk a byl to krásný zážitek. Rodiny váhaly p i vstupu do modlitebny. „To je kostel?“ Kde to d ti dnes vystupují? Po skončení akce jsem pak ale vyslechnul jiné reakce: „Dostalo se nám u vás milého p ijetí.“ „Dýchá to tu srdečnou atmosférou, d kujeme.“

Foto archiv Bethesda

Sbory, kazatelé, odbory

SENIORÁTY Seniorát st edočeský a Vysočina se setkal 24. 5. 2009  v Pod bradech za účasti manželek a d tí kazatel  i tajemníka.  Kazatelé jednali pod vedením nového seniora Jana Lukla.  Domácí kazatel  Petr Geldner se  osv dčil jako  znamenitý hostitel, když bylo  p ipraveno bohaté občerstvení  včetn  grilování.    Jizerský seniorát se za  účasti kaz.  Kloubka sešel  26. 5. 2009  v Neratovicích, také v souvislosti s odchodem kaz. Hofmana  a viká e Klačka z p sobnosti seniorátu. Novým seniorem  byl zvolen kaz. Jan Valeš z Jablonce nad Nisou.   Jihočeský  seniorát za účasti kaz. M. Kloubka se sešel 29. 5. 2009 v Písku  a to i za účasti manželek kazatel ; na programu byla obtížnost  kazatelské služby.   P edseda se účastnil Jihomoravského  seniorátu v Brn  3. 6. 2009; p ednesl referát na téma Jak  skloubit službu ve sboru se zam stnáním; současn  byl zvolen nový JM senior kaz. Jan Asszonyi.   Za účasti kaz. Petra  Šimmera se sešel Severočeský seniorát (nejprve se sdíleli  kazatelé, pak starší SČ sbor ) 22. 5. 2009 v Ústí n. Labem;  mezi body programu bylo hodnocení konference a rozloučení  s kaz. Patrikem Horváthem, který p ijal pozvání ke služb  do  Jablonce.   Kaz. D. Novák m l seminá  na téma Motivace ve  Východočeském seniorátu - Jih v Hradci Králové. 

D ti se ptaly, co to je vlastn benefiční koncert. Když se dov d ly, že to dosp lí p ispívají na staré lidi, udivilo je, proč nemohou taky d ti. Že by cht ly také p isp t ze svých kasiček. P inesly n co ze svých úspor. A svými pacičkami napsaly jako pozdrav Bethesd svá jména i sv j v k. Dojemné to bylo i pro paní učitelku i pro všechny, kte í tomu naslouchali i pro m , když jsem seznam držel v rukách a četl: Bára, Anežka, Vincent, Andrejka, Vojta, Franta, Stázka, Julinka…. Všechno d ti ve v ku 6 - 9 let. Na konci stálo: „Aleš Procházka p idává ješt 3 Kč.“ Dosp lí zprvu asi netušili, co je Bethesda a jak to bude se vstupným – vždycky dávali p eci peníze na školu, kam d ti chodí zpívat a hrát a te jsou v neznámém prost edí. A na pozvánce čtou záhadnou šifru „pro Bethesdu“. Tím se stalo, že byly oba košíčky po začátku p edstavení úpln prázdné. Uvítal jsem všechny za VOX i za Církev bratrskou, seznámil jsem posluchače s naší službou na Chvalech a vysv tlil, jak je hluboká myšlenka, že benefice pro Bethesdu se uskutečnila práv na Žižkov , odkud se na Chvaly jezdí již p es 100 let. Tak se stalo, že za mnou pak proudili rodiče a ptali se, kam že to mohou p isp t, že si na začátku nebyli jistí. Celkov se vybralo deset a p l tisíce. Maminky sd lovaly své p ekvapení, že ač jsou z Karlína, netušily, že je tu ukrytý takový sympatický prostor. A já v ím, že i když jsme n kdy skryti p ed zraky lidí a n kdy je skryté i to sympatické na nás, Pán B h si vždy p ipravuje i zvláštní p íležitosti pro setkání, která  odhalí naši službu. A byli bychom rádi, aby to bylo i odkrytí Jeho slávy. MILOSLAV KLOUBEK

Rada iniciovala zajišt ní ned lních  služeb v Neratovicích. Administrátorem zde byl ustanoven kazatel  Tomáš Grulich, který chce osobn   p isp t k žádoucí stabilizaci nov   založeného sboru. Na další pomocné služb  kázáním se budou  podílet rovn ž sbory Praha 1  a Praha 9 – Horní Počernice.   

V Liberci byl za účasti tajemníka  dne 21. 6. 2009 zvolen jako druhý  kazatel Patrik Horváth, určený pro  samostatnou službu v Jablonci  nad Nisou, kde p evezme štafetu  od bratra kazatele Jana Valeše st.    

Tajemník informoval o jednáních  se staršovstvy, které oznámily  výhledovou pot ebu nových  služebník . Rada zasílá t mto  staršovstv m standardní seznamy  kazatel , kte í jsou 5 a více let na  sborech. Tajemník s p edsedou  jsou p ipraveni dle pot eb jednat  a být v operativním kontaktu se  zástupci hledajících sbor .   

Tajemník p edložil základní  parametry systemizace sbor   a pracovník  CB. Rada vyjád ila  základní souhlas a uložila, aby byl  daný materiál dopracován (tajemník, ekonom, br. P. Paulus a kaz.  P. Grulich). P edpokládá se rozhovor o tomto tématu na podzimní  pastorálce, dále na setkání grémia  hospodá  sbor  s cílem, aby Rada  podala  ádný konferenční návrh  pro konferenci 2010.   

Tajemník jednal s kaz. J. Hofmanem ohledn  projektu mentorství a péče o mladší pracovníky.  Do nového projektu byli za azeni  zatím čty i pracovníci (vik. M. Klačko, vik. M. Markov, misijní prac.  K. Vrána a kazatel P. Horváth).  Frekventanti týdenních pobyt   ( íjen 2009 – leden 2010) mají  v hospici v Červeném Kostelci zajišt nu stáž s ubytováním.  B hem léta bude up esn n program, který zabezpečuje J. Hofman v součinnosti s Pastoračním  odborem.  

Rada odsouhlasila program  podzimní kazatelské pastorálky  s manželkami, která se bude konat  op t ve st edisku Milovy, v termínu 

od 14. do 16. 9. 2009, na téma:  Pane, nauč nás modlit se!   

Rada souhlasn  projednala  vizitační zprávu kaz. St. Stebla  a Pavla Pauluse ze sboru CB  České Bud jovice. Vizitace  prob hla v termínu od 20. do 22.  3. 2009 (vč. stanic v Tr. Svinech  a v Č. Krumlov ).   

Kazatel Daniel Kvasnička  informoval, že samostatná stanice  íčany se hodlá osamostatnit  do konce roku od sboru Praha 2  - Vinohrady.   

Rada se zabývala p edchozí  žádostí staršovstva sboru Haví ov  a odsouhlasila z ízení samostatné  kazatelské stanice v Orlové od  1. 7. 2009.   

V souladu se stanovami  Sdružení Chvaly (SCH) byla Rada  požádána o určení zástupce CB do  Výboru SCH a jmenovala členem  Výboru SCH bratra K. Fojtíka.   

Tajemník informoval o problematice bydlení kaz. T. Pospíchala v Č. T ebové a byl  pov en, aby z stal se sborem  v kontaktu p i variantách dalšího  postupu. Obdobn  byl pov en  tajemník (s kaz. Steblem) jednat se staršovstvem ve v ci  zabezpečování služebního bydlení  pro kaz. L. Hlavačku ve Frýdlantu nad Ostr. Oba sbory hledají  uspokojivé  ešení bytových pot eb  služebních byt .   

P edsednictvo jednalo s kaz.  R. Filipem ohledn  zám ru  výstavby modlitebny (dálniční  kaple) pro sbor Praha 4 - JM.   

Misijní pracovnice Jana Lachmanová, která p sobí v rámci trutnovského sboru v Úpici, zaslala  Rad  zprávu o činnosti, která  dokládá pom rn  značný rozsah  provád ných činností a služeb konaných v rámci sboru i s misijním  p esahem. P IPRAVIL TAJEMNÍK RADY CÍRKVE BRATRSKÉ KAREL FOJTÍK

Ve dnech 9. - 16. 8. 2009 prob hl již t etí ročník festivalu mladeží CB s názvem Relax. Je to akce v českém prost edí neobvyklá, svým zam ením p ímo ojedin lá. Nejedná se ani o klasický festival, ani o b žnou dovolenou mládeže, ani o misijní akci v pravém slova smyslu. Relax není ani “mega akcí”, která má smysl jen sama pro sebe. Je daleko spíš místem pro duchovní hledání, pro odpočinek, pro setkávání se spoustou lidí, ale i pro nečekané zážitky. Ačkoli je v tšina zúčastn ných k es anského vyznání, jezdí na Relax pravideln i lidé, kte í se ke k es anství nehlásí. Jejich účast je pro všechny d ležitým obohacením. Mottem letošního Relaxu je slovo „Dennodenn “. Vyjad uje touhu organizátor hledat společn s ostatními most mezi každodenním životem  a vírou v Ježíše Krista. RELAX TÝM