Mít všecky lidi opravdu rád Rozhovor s Josefem Škrobákem str. 6. Zázračné oslepnutí. Kazatel reakcionář. Příběh na str. 22. Kauza str

cena 34 Kč / ročník 41

www.i-brana.cz

Mít všecky lidi opravdu rád Rozhovor s Josefem Škrobákem str. 6

Zázračné oslepnutí P íb h na str. 22

Kazatel reakcioná

Ilustrace a design Ond ej Koš ák

Kauza str. 26

Milí čtená i,

setkáme-li se se smrtí mladého zdravého člov ka, zákonit si musíme položit otázku po jejím smyslu. Smrt nikdy není n co, co by nás nechalo v klidu a pokud ano, asi už v nás n co okoralo a ztvrdlo. Zprávám o smrti se rad ji vyhýbáme. Proto je zvláštní, že církev ud lala ze smrti Ježíše Krista úst ední událost církevního roku. Každé jaro si znovu p ipomínáme a zp ítom ujeme d siv kruté události Golgoty, každé Velikonoce se znovu a znovu zabýváme mučivou otázkou proč? Bylo to nutné? Co to pro m znamená? A v tšinou si odpovídáme stejn : bylo to nutné, bylo to pro m a moje h íchy a pro každého z nás to znamená nabídnutou ruku k záchran – spasení. Nezpochybnitelné známé pravdy. Známe je v tšinou od d tství, tak jako ti dva na cest do m stečka Emauzy. M li si s Ježíšem o čem povídat. Byli to písmáci, byli zbožní a s nad jí očekávali Mesiáše: „A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael.“ Jenže m li svou p edstavu o tom, jak by m lo vykoupení Izraele vypadat - p ijde mesiášský král, vyžene ímany, a odstraní tak všechny naše problémy. P emýšlejme, zdali po dvou tisících letech také my nemáme zako en né p edstavy o tom, jak by m lo naše vykoupení vypadat. Jestliže se pod slupkou zbožných frází, známých odpov dí a podškrtaných veršík v evangeliích neuhnízdila p edstava Mesiáše, který svou ob tí všechno vy eší za nás. Velikonoční číslo časopisu Brána nám poskytne možná více otázek než odpov dí. T eba bude n kdy i trochu provokovat. Nebojme se toho. Odvažme se společn vydat na pou , na jejímž konci možná zazní p ekvapivé zvolání: „Což v nás srdce neho elo, když s námi na cest mluvil a otvíral nám Písma?“ P eji Vám požehnané svátky v radosti ze Vzk íšeného a hezké čtení. Váš

z obsahu:

SLOVO

3

Následování živého Krista?

Ji í Bort

ROZHOVOR

6

Mít všecky lidi opravdu rád TÉMA

10

Ob

Ježíše Krista

Josef Škrobák

Jan Roskovec

P ÍB H

22

Zázračné oslepnutí

Blahoslav Koš ák

DO PÍSMA

24

Š astný život i v životních krizích? KAUZA

26

Kazatel reakcioná

Daniela Hejzlarová - Vo íšková

K DISKUSI

32

Charles Darwin SERIÁL

34

A zazní (starý) chorál!

Tomáš Najbrt

FOKUS

37

Český studijní p eklad Bible

Michal Klesnil

POST SCRIPTUM

38

Darwin a Pando ina sk í ka

Daniel Raus

p ipravujeme:

TÉMA

Život s postižením Ji í SedláčeK, vydavatel

Pavel Černý

Noemi Komrsková

Následování živého Krista? Nedostatečnost argumentace

Jednou do lo k zaj mav mu rozhovoru. K es an a buddhista se snažili sv mu spole n mu kamar dovi vysv tlit, že pr v jejich n boženstv je lep . Zazn la spousta argumentů. Ani jeden v ak onoho kamar da nep esv d il. Oba z jeho pohledu nab zeli tot ž – urit u en , mor lku a sv subjektivn z žitky. Možn se tento rozhovor podob zku enostem, kter zn me: snaž me se lidi p esv dovat o pravosti na v ry argumentac , a ono to s nimi nic ned l .

Jak p esv dčoval lidi Ježíš?

Pokud by Jež pouze argumentoval, tak by za n m t žko chodily z stupy. Byl by pouze jedn m z u itelů Z kona. Jen dal z kon k, i farizeus. Jež s m ale svou pravost nedokazoval jen z P sma. V t inou d lal pln n co jin ho. Svými skutky prokazoval, že jakožto skute ný Mesi m moc nad nemocemi, nad smrt , nad d mony i nad lidskou beznad j . Nap . Janu K titeli na jeho pochybnosti ohledn sv pravosti odpov d l: „Jd te a oznamte Janovi, co sly te a vid te: Slep vid , chrom chod , malomocn jsou o i ov ni, hlusly , mrtv jsou k eni a chudým se k že evangelium.“ (Mt 11,4-5)

Jež neposlal Janovi ž dný vy erp vaj c elabor t ze systematick teologie na t ma „P sma hovo o mn “, pomoc n jž by dokazoval svou pravost. Ani ho neodkazoval na svou bezh nost a l sku k lidem. Jež m sto toho uk zal na sv skutky. Jako by t m kal „takov skutky může d lat jen pravý Mesi “. Podobným způsobem použ val sv skutky na potvrzen sv pravosti i jindy (J 5,36; 10,25; 14,11 atd.). Pr v Jež ovy z zraky byly n m, co ho odli ovalo.

Jak nás vnímají lidé?

M me-li v ruce pouze Bibli, na v rouku a etick pravidla, a k esanský životn styl, tak je to dobrý z klad. Ale z pohledu nev c ch lid je to p li m lo. Vid , že na e v ra n m v n em usnad uje život i smrt. V t inou si tak v maj , že žijeme podle uritých mor ln ch pravidel. Je v ak ot zkou, nakolik ch pou n odli ný životn styl jako důsledek vztahu s Bohem, a nakolik je to pro n v c na výchovy, pop . strachu z pekla. Dne n doba nab z spousty nejrůzn j ch n boženstv a ilosoi . A zcela up mn – nejsme jedin , kdo jsou ochotni druhým nezi tn pom hat. Tak nejsme jedin , kdo žij podle ur itých mor ln ch pra3



videl. Proto se nedivme, že pro nev c lidi nejsme oproti ostatn m atraktivn j . Pro n jsme pouze jedni z mnoha. O Velikonoc ch se možn budeme snažit n kterým nev c m lidem vysv tlit, že Jež je živý. V m, že budeme použ vat dobr argumenty. Pro nev c lidi to v ak asto budou subjektivn dojmy a pouh n zory.

zázraky sice nejsou zárukou, ale…

Jak je možn lidem uk zat, že n P n je opravdu jejich Spasitelem a že st le žije? S m Jež odkazoval lidi na svou službu, p i kter lid na vlastn kůži zakou eli, že je Spasitelem. Tehdy je t ne ve smyslu spasen , ale ve smyslu vysvobozen z nemoci, posedlosti, smrti a beznad je. Jež je zachra oval v tom, v em z chranu pot ebovali. Pokud chceme i dnes lidem ukazovat, že Jež je jejich Spasitelem, mus to pro n být zjevn . Možn se to v n s pere a ozývaj se v n s argumenty proti z zrakům: Lid , kte byli uzdraveni na velkých evangelizac ch, ale u Boha nezůstali; p li n zdůraz ov n z zraků v n kterých c rkv ch apod. Samoz ejm – z zrak nezpůsob obr cen . Vždy i Jež ovy z zraky vid la spousta lid , a p esto v ichni neuv ili. N kter to naopak popudilo proti Jež i. P esto jsou z zraky velikou pomoc nev c m lidem, aby pochopili, že Bůh je živý. Vždy co je z zrak jin ho, nežli projev Bož moci? D lat z zraky neznamen n co vytv et a arovat, nýbrž pouze nechat Boha, aby jednal. Pokud v me Bohu, že je v emohouc a je schopen si n s použ vat, tak se prost Bož m z zrakům nevyhneme.

Kdo bude pokračovat v Ježíšov služb ?

A už si mysl me o z zrac ch cokoliv, asi podle evangeli vid me, že to byla nejpodstatn j st Jež ovy služby. Jež vysvobozoval lidi z toho, co je svazovalo. Proto d lal tolik z zraků. Pom hal jim, protože mu nebyli lhostejn . Vstupoval v Bož moci

Ji í Bort (38) narodil se v r.1971 v Praze v nek es anské rodin . P vodním povoláním elektriká . Uv il v r. 1993. Téhož roku nastoupil denní studium teologie na ETS. Ve služb je od r.1997. Dnes slouží jako kazatel v Rakovníku. Je 14 let ženatý s manželkou Hedvikou. Mají spolu dva syny (12 a 8 let).

4

do jejich probl mů. Z rove t m ukazoval, kým doopravdy je – že nen jen jedn m z u itelů Z kona, ale Mesi em. Jež už v ak d vno na zemi nežije. Vstal z mrtvých a žije v nebi. Kdo bude v jeho služb pokra ovat? On s m na toto t ma k : „Amen, amen, k m v m: Kdo v ve mne, skutky, kter d l m j , bude d lat i on; a bude d lat v t skutky než tyto, nebo j jdu ke sv mu Otci.“ (J 14,12).

Sloužíme nev ícím

Byl bych nerad, aby do lo k nedorozum n a vypadalo to, že bez z zraků evangelizace nefunguje. Samoz ejm , že v ur it m e funguje. Ale pokud n P n jednal s lidskými probl my v Bož moci, pro bychom Ho v tom nem li n sledovat? Cožpak jsou dne n lid jin , že jim sta pouh slova a n k esanský životn styl? Jež dokazoval lidem svou pravost z zraky, a koliv lo zpravidla o v c Židy. Komu slouž me my? V t ina lid , kterým slouž me, netu , kdo je Bůh. Mnoho z nich sice v v „n co“, ale rozhodn ne ve skute n ho Boha, zjeven ho v Kristu Jež i. Na e situace je tedy obt žn j – nemus me lidem pouze vysv tlovat Jež ovu pravost, ale i samotnou Bož existenci. P esto je na e služba v jedn v ci stejn – lid jdou za t m, co zjevn funguje. Proto r di v v nejrůzn j energie, l itelstv , provozuj spiritismus apod. To v e z jedin ho důvodu – je to pro n hmatateln duchovno. Na rozd l od argumentů jim to poskytuje z žitek a t m p dem důkaz pravosti toho, emu v . Nejde o to, abychom se p izpůsobili popt vce a za ali rychle vyr b t z zraky, abychom v konkurenci obst li. To by byl patný motiv. Ve skute nosti jde pouze o obnovu Jež ovy služby, aby bylo z ejm , kdo je tady Bohem. Vždy nejsme n sledovn ky farizeů a z kon ků, nýbrž n sledovn ky prav ho Mesie. Proto bychom nem li zůst vat jen u slov a mor lky, ale j t d l. P eci n s d monsk napodobeniny z zraků v okultismu neodrad od toho, abychom se vr tili k origin lu… K ž bychom mohli pochybova ům jednou pov d t na ot zku ohledn pravosti Jež e: „Pod vejte se, co se d je v c rkvi: slep vid , chrom chod , malomocn jsou o i ov ni, hlu sly , mrtv jsou k eni a chudým se k že evangelium. Cožpak to nen důkaz toho, že Jež Kristus je skute n Spasitel sv ta?“ Ji í boRt

Adresa redakce: Brána, Soukenická 15, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected]

Ježíš v kostel v T šín Nad m stem T šínem se již bezmála t i století tyčí majestátní evangelický Ježíš v kostel, zvaný také Kostel milosti. Byl vybudován v 18. století díky intervenci švédského krále Karla XII. u víde ského dvora. Stal se útočišt m rekatolizací t žce zkoušených evangelík nejen z T šínského Slezska, ale i z okolních krajin. Je nazýván „matkou“ všech evangelických kostel na T šínsku a pat í k nejvýznamn jším symbol m slezského protestantství. V letech 2009-2010 budou probíhat oslavy 300. výročí povolení výstavby Ježíšova kostela a položení jeho základního kamene. V tšina jubilejních akcí v roce 2009 je součástí projektu 300 let tolerance v T šínském Slezsku. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. 28. 4. – 3. 5. 2009 - Mezinárodní filmový festival Kino na hranici – Premiéra dokumentárního filmu o historii tolerančních kostel 9. kv tna 2009 – „Po stezkách lesních kostel “ Mládežnický turistický výstup na Równici 15. kv tna 2009 – Inaugurace výstavy 300 let altranstädské konvence 15. kv tna 2009 – Koncert Moravského komorního sboru pod vedením dirigenta Lubomíra Mátla 21. – 22. kv tna 2009 – Mezinárodní v decké sympózium v Cieszyn 23. kv tna 2009 – Historické p edstavení pro d ti a mládež s pochodem a mládežnickými bohoslužbami 23. kv tna 2009 – Koncert Janáčkovy filharmonie v Ježíšov kostele; na programu mj. Reformační symfonie Felixe Mendelssohna Bartholdyho 24. kv tna 2009 – Hlavní den oslav - jubilejní bohoslužby, vystoupení p veckých sbor , dechových orchestr a mládežnických skupin, evangelizace, výstavy, koncert Beaty Bednarz, multimediální prezentace, finále sout ží aj. 5. 6. 2009 – „T anovského posvátné ódy čili hymny“ hudebn recitační pásmo a promoce publikace Ódy T anovského 28. června 2009 – Koncert „Jméno Ježíš“ v Ježíšov kostele 22. července 2009 – „Po stezkách lesních kostel “ Turistický výstup k tolerančnímu památníku na Goduli 12.9.2009 – Divadelní p edstavení na motivy spisu J. A. Komenského Labyrint sv ta a ráj srdce 20. zá í 2009 – Ježíš v kostel a misie Jednoty bratrské – celodenní program po ádaný českot šínským evang. sborem Na Rozvoji ve spolupráci s Muzeem Moravských brat í v Suchdole nad Odrou 15.10.2009 – Finále recitační sout že k es anské a duchovní poezie žák základních a st edních škol 30. íjna 2009 – Koncert u p íležitosti 85. výročí kostelního p veckého sboru 29. listopadu 2009 – Adventní koncert Evangelické společnosti v Českém T šín 6. ledna 2010 – Večer koled Polské evangelické společnosti v Ježíšov kostele 6. – 13. íjna 2010 – Ekumenický evangelizační týden v hale „Na małej ł ce“ Další info: http://luteranie.info/wiadomosci/

Redakce a administrace: Soukenická 15, 110 00 praha 1 tel. 222 31 26 56, fax 222 31 64 62 www.i-brana.cz • e-mail: [email protected] Číslo 4/2009, ročník Bratrské rodiny 41, Českobratrské rodiny 67 • Vyšlo 1. 4. 2009 • Vychází 10x ročn , cena 34 Kč Šéfredaktor: Bronislav Matulík • Redakční rada: Mgr. Miloš Hejzlar, Ji í Sedláček, Jana Matulíková, Mgr. Mat j Hájek, Ing. Peter Komrska, Anna Chrásková, Ing. Karel Fojtík j.h. • Výtvarník: Ond ej Koš ák • Sazba: Olga Sovová Vydavatel: KODEX o.p.s. • IČ 13161229 • Ev. č. MKČR: E 5080 • ISSN 1803-828X • Tisk: GRAFOTECHNA PRINT, s.r.o. Praha objednávky u sborových distributor nebo na adrese redakce.

5

Mít všecky lidi opravdu rád Rozhovor s Josefem škrobákem o povolání kazatele

6

era kleknul k posteli a dal jsem si sv v ci s P nem Bohem do po dku. Vyznal jsem h chy a sv il jsem Mu svůj život. co vás nejvíc ovlivnilo v život víry a služby? a co vás nejvíc posunulo k tomu, abyste se podílel na božím díle? Už když jsem se p i obr cen vydal P nu Jež i, tak jsem považoval za samoz ejmost, že se budu pod let na v em, co se týk sborov ho života. Za al jsem chodit do v ech shrom žd n , kter tady byla - do biblick , do modlitebn , v ned li dopoledne, v ned li ve er; a jakoukoli službu, jakoukoli fyzickou pr ci, jsem považoval za samoz ejmost. A když se na m obr tili, abych n co pov d l ve shrom žd n , tak jsem to taky ochotn ud lal. Impuls ke služb kazatele mn dal br. Vasil Andr , který tady ke konci v l-

Foto Josef Robek a archiv

brat e kazateli, kdy jste uv il? Vyrostl jsem ve v c rodin , m li jsme dom c pobožnosti r no a ve er, chodil jsem do bes dky, do n boženstv , takže jsem m l dobrou znalost Bible a v d l jsem, co by m l lov k pro za tek k es ansk ho života ud lat. Jenomže mn to bylo v ecko jedno. Nem l jsem prost ž dný vztah k P nu Bohu. A to jsem musel proz pasit. V p veck m kroužku byly mimo cvi en zp vu modlitebn chvilky, moji vrstevn ci se modlili, a j c til, že se nemůžu modlit jak oni, kte nav zali svůj vztah v ry s P nem Bohem. M l jsem to p t kilometrů z modlitebny domů. V noci za v lky bylo zatemn n , tady nebyla elektriikace, takže jsem v hlubok tm byl d n napospas vlastn m my lenk m a ty my lenky m dovedly až k obr cen . M l jsem 14 a půl roku, když jsem za jednoho ve-

ky sloužil, a nav d l mne k p emý len , jestli bych necht l být kazatelem. A pak br. kaz. Urban mn po konci v lky dal studijn program – tedy seznam kn žek, kter bych si mohl opat it a studovat pro p padnou službu slovem ve sboru. N kdy mám pocit, že k es ané čekají na n jaké velké, silné zavolání, a z toho, co íkáte, mám dojem, že člov k má sloužit tak, jak ho pán b h vede, a pak p ijde n jaké to zavolání. vnímám to dob e? Ano. Když jsem dost val – a to dost asto – ot zku, jaký impuls jsem dostal ke služb kazatele, tak jsem vždycky kal a opakuji to st le, že jsem prost byl k dispozici pro to, co bylo t eba ve sboru d lat. Proto když se na m mnohem pozd ji obr tila Rada, abych si vzal na starost službu na Lhot , tak jsem k tomu – tak jako p edt m ke v emu ostatn mu – ekl ano. A považuji za důležit i pro vnit n jistotu k služb kazatele, aby tu jistotu ne erpal z n jak ho vnit n ho podn tu, z n jak ho vnit n ho hlasu, že by cht l být kazatelem, ale aby to sp erpal z toho, že ho c rkev vol . Že ho pot ebuje. Jaké jsou podle vás p edpoklady pro povolání kazatele? Jsou dvoj : vn j a vnit n . Vnit n p edpoklady pro službu kazatele, to je to, o em jsme už hovo ili, ta jistota povol n pro službu kazatele P nem Bohem. A dal m p edpokladem je to, abych m l k c rkvi ten nejkr sn j , ten jež ovský vztah. Nen možn sloužit tomu, koho nem m r d. To by byla otrock pr ce. Hlavn m p edpokladem pro službu kazatele je, aby m l v ecky lidi opravdu r d. K t m vn j m p edpokladům ad m schopnosti, obdarov n a pot ebn vzd l n . A dnes, kdy kazatel m už hodn poslucha ů akademicky vzd laných, je velice pot ebn , aby jeho vzd l n bylo na rovni. K tomu vzd l n bych cht l p ipomenout, že nap . u itel na malých kol ch mus ovl dat tak n jaký hudebn n stroj a zp v. M trochu bol , že v nac rkvi dnes spole ný zp v živo . Že se nech v skupin m a sbor jako celek už zdaleka tak nad en

Josef Škrobák (83) základní vzd lání, kazatel ve výslužb , ženatý, manželka Marie Škrobáková, d ti: Pavel Škrobák, Kv toslava Šrámková a Daniel Škrobák

nezp v , jako tomu bylo d v. Alespo u n s to tak je. A mysl m, že tuhle situaci ovliv uje i to, že n ktekazatel neum j ani zah jit spr vn p se , když nen hudebn doprovod k dispozici, a sami neum na ž dný n stroj hr t. M me nový zp vn k, a kdo ty nov p sn m u it? Ve m stech je asi dost hudebn vzd laných lid , kte toto mohou d lat. Ale ten kazatel p ech z na různ sbory, a když bude n kde na stanici, kde mus za nat s m zp vat, tak by bylo pot eba, aby m l vztah ke zp vu. Aby zp val s m naden , aby tro ku strhoval to shrom žd n ke zp vu. A k tomu je t eba, aby m l tak minimum hudebn ho vzd l n . J mysl m, že toto fakulta i na e ETSka trochu pom j . Že by spole ný zp v ve shrom žd n m l být horliv ji p stov n. v čem je ten zp v tak d ležitý pro k es ana? pán b h to chce? Jist . Protože P n Bůh chce, abychom Ho milovali – když budu citovat P smo – z cel ho srdce, ze v du e, ze v mysli, ze v s ly, ze v ech moc . Zp v, to je p ece projev života, projev radosti, ale tak z rmutku – m me p klady v Žalmech nebo P na Jež e, když el do Getsemane a zp val s u edn ky. Ten, kdo nem ke zp vu vztah, ten ani netu , co to znamen , když spole n v ichni shrom žd n zp vaj . Klasickým p kladem je husitsk p se Kdož s bož bojovn ci. Jak ti husit s nad en m zp vali a co to pro n znamenalo. J mysl m, že aktivn p stup ke zp vu je velice důležitý. Poku en m dne n spole nosti a mysl m, že i c rkve, je pasivn zp v n , tzn. naslouch se. M me možnost poslouchat různ nahr vky atd., p itom ale nem me vztah k aktivn mu projevu zp vu a t m se vlastn velice ochuzujeme. Jak byste obecn charakterizoval roli kazatele? Už slovo „pastý “ k hodn a j mysl m, že role kazatele se s asem a situac v c rkvi může trochu m nit, ale to pastý stv zůst v po d stejn . Pastý jde p ed st dem a kazatel by m l j t p ed ostatn mi leny sboru. I jako vojevůdce pro evangelizaci. Ale koneckonců role pastý e nen jen to, aby ovce vedl. K t roli pat - podle podobenstv i to, aby ove ku hledal, aby t ove ce porozum l, a koneckonců může se leccos od t ove ky u it. Kazatel se ur it nejenom může, ale mus u it od t ch, kterým slouž . Jakou pozici a jaké úkoly má dnes kazatel? Dnes jsme v situaci, kdy m me svobodu, můžeme 7

v echno d lat a jsme ov em ovlivn ni i spole nost . C rkev je vždy ovlivn na spole nost , ve kter žije. P ich zej k n m vlivy z různých zem , nap . z Ameriky. A nemysl m, že by v echny vlivy sloužily k obživen c rkve, k ozdrav n duchovn ho života. Mysl m si, že n kter vlivy jsou tak dost nebezpe n , odst ediv . Takže kazatel by m l dnes asi být takovým kormideln kem, který je doma v P smu, a m l by bd t nad t m (pokud je to v jeho možnostech), aby se ve sborech ne ily n jak bludn , nebiblick důrazy. A aby se sborový život net til vlivem n jakých jiných způsobů a projevů. To neznamen , že bychom m li být uzav eni novým v cem, ale to znamen , že bychom ty nov v ci m li prov ovat. To je kol kazatele, aby si uv domil, že ne v ecko nov je dobr a v echno star patn . Jaký máte recept na p ípravu dobrého kázání? Tak to je nesnadn ot zka. J bych ji tro ku oklestil a ekl bych n vod na p pravu k z n . Protože dobr k z n – to P n Bůh v , kter k z n je dobr . Z vlastn zku enosti v m, že n kdy jsem si myslel, že to k z n bylo dobr , kter jsem pronesl, a ozv na ž dn . Jindy jsem byl v ur it zkosti, že to bylo b dn , a uk zala se ozv na, že to nebylo bez užitku. Sly el jsem dvakr t p edn ku o tom, jak m být p ipravov no k z n . J jsem se tomu musel usm t, protože se mn st valo n kdy, že jsem t eba v ned li r no p ijel z no n sm ny a musel jsem j t za kazatelnu. Mohl jsem si napsat p r pozn mek, n kolik bodů a hlavn naj t p sn k tomu. Na to jsem vždycky d val pozor, aby p sn aspo trochu souvisely se slovem, kter jsem cht l pov d t. Mysl m, že k p prav na k z n pat p emý len , meditace. A dnes n jak p est v me ch pat, co znamen meditace. Svobodn uvažovat nad Bož m slovem nebo nad životn m probl mem, nad probl mem c rkve a tak nehledat inspirace ani tak v n jak literatu e nebo na internetu, ale hledat inspirace ve zti en nad Bož m slovem. Nejlep je, když m P n Bůh hlasem P sma oslov , když s m z toho m m takový užitek, že se o n j mohu pod lit s druhými. Ale když to m m 8

p evz t od n koho – m m takovou zku enost, že jsem se i p i vlastn m opakovan m k z n c til, jako bych pod val zvadlou kytici. Možn , že to je jenom psychick z ležitost, ale p esto to n co signalizuje. Že tedy lov k (kazatel) by m l j t na každ shrom žd n p ipraven. A proto můj recept na p pravu k z n je: hodn p emý let, promyslet v ci, t eba proch zkou v lese. V m stech je to hor , za volantem to t ž nejde. Ale faktem je, že když se soust ed m jenom na dobr zpracov n , tak může z toho být slohov loha a ne k z n . O slovo z pasit a o požehn n prosit! Stalo se vám n kdy, že by vás vlastní pronesené kázání oslovilo? Stalo se to, když jsem musel improvizovat. A to se mn st valo dost asto. Jaký je váš pohled na vývoj církve, co považujete za nejv tší zm nu t eba od dob války? Za nejv t zm nu považuji to, že d ve byl sborový život soust ed n j a dnes je tro ku rozkouskovaný. Hlavn shrom žd n je v ned li a ani to nebýv nav t veno celým sborem. St v se, že v tom ned ln m shrom žd n chyb n jak skupinka, kter jede n kam sloužit nebo podobn . To p ed lety bylo sp

naopak. I shrom žd n na stanic ch byla po etn , protože tam lid z j dra sboru jezdili s kazatelem. dneska se zakládají misijní sbory, zakládaly se i v minulosti? Zakl d n misijn ch sborů je dobr a nen to nov . Nap klad kdysi v T bo e postavili modlitebnu, i když tam nebyl jediný len. To byla možn takov výjimka. Je t eba d lat v ci s rozvahou, i tady plat slovo P na Jež e, že je t eba spo tat n klad. Na co m me. Dne n misijn pr ce c rkve je svým způsobem daleko t ž , než v apo tolsk dob . Apo tol m li p ed sebou Židy, kte ov em v ili v Boha, znali Z kon. M li p ed sebou pohany, kte sice neznali židovský Z kon, ale v ili ve v elijak bohy. Kdežto my dnes m me p ed sebou bezv reckou spole nost. A j tedy nev m, jak se dostat k srdci bezv reck ho lov ka tak, abych ho p ivedl vůbec k v e v Boha. A pokud nev vůbec v Boha, tak nem m p edstavu, jak bych mu m l zv stovat evangelium. Protože evangelium je radostn zv st pro ty, kte pot ebuj pomoc – p inejmen m. A je spousta lid dnes, kte ž dnou pomoc nepot ebuj . Nic je netr p . Tak si mysl m, že nov misijn sbory by se m ly zakl dat tam, kde se objev n jaký n znak toho, že lid hledaj pomoc. I evangelizace bude muset být asi trochu jin , než jako byla za mých mladých let. Bude opravdu pot eba, aby ta pr ce byla od lov ka k lov ku, osobn . A pak bude velký důraz na tom, aby ne kazatel, ale k es an , lenov sboru, byli lidmi, kte nesou Kristův charakter. Mysl m, že takov ho lhostejn ho lov ka může p iv st k zamy len jenom to, když srovn v svůj život se životem druhých. Jsou dnes vztahy mezi k es any otev en jší než d ív, nebo ne? Na to nedovedu odpov d t, jestli jsou otev en j . Byl jsem p tomen p i jednom t borov m programu ml deže a tam prob halo sd len , kter se soust e ovalo na ur it mravn poklesky svobodných mladých lid . To sd len , to bylo v po dku, ale mn v n m chyb la l tost nad t m, k emu se ti mlad lid p izn vali. Mn to p ipadalo, jako by byli hrd na to, že se p izn vaj , že n co takov ho prov d li. Tak to je potom v t otev enosti ur it nebezpe , t eba ve skupink ch, aby to nesklouzlo k tomu, že si budou mlad lid omlouvat h chy, protože sly , že druz d laj tot ž. Mysl m, že jsou v ci, kter by m ly být z ležitost zpov dn ho tajemstv . Že by si

m li lid naj t dův rn ho p tele, zpov dn ka. Jestli to nedok žou, jestli takových p tel nen , je to koda. Ale jinak v eobecn otev enost – j mysl m, že je to asi stejn , jako to bylo d v. Že když n kdo chce n co schov vat, tak schov v . A v eobecn vzato, lid nejsou r di, když jim druz vid do tal e. A je to ve sv t i ve sboru. Na co by se m la církev zam it v budoucnu a na co by si m la dát pozor? M li jsme jm no Jednota eskobratrsk a dnes m me jm no C rkev bratrsk a už to slovo c rkev napov d , že tu do lo k n jak zm n . Byli jsme „n boženskou spole nost “ a ne c rkv . Za prvn republiky n m nab dli, že bychom mohli být c rkv . Tehdy by na i kazatel m li matriky, tak jako v katolick , v evangelick c rkvi nebo v Jednot bratrsk . Te už jsou v ecky matriky ve st tn ch rukou, ale tehdy to bylo v rukou c rkv . My jsme to odm tli, my jsme necht li být c rkv . Zůstali jsme n boženskou spole nost . Proto jsme nem li ani pr vn subjektivitu. Aby modlitebny n komu pat ily, museli jsme založit spolek Bet nii a ten se stal majitelem modliteben. Dnes každý sbor m svoji pr vn subjektivitu. A j si mysl m, že pro budoucnost n m tady možn i n co hroz . N jak poku en . Mysl m na ur it formy c rkevn ho života. N co jsme p evzali od evangel ků, n co jsme p evzali (důraz na k est pono en m) od baptistů. N co jsme p evzali od charizmatick ho hnut . N jak se ztratila ona odli nost, ve kter jsme byli jin mezi c rkvemi. Ztr c me m rn svoji tv jako c rkev, kterou si mohou lid vybrat proto a proto a proto. Když chce m t n kdo svobodu k tu, může ji m t – pochopiteln . Ale důraz je tu d v n na k est pono en m. To n s bl ž k baptistick c rkvi. To si může n kdo ci: jaký je tu rozd l? N co m me z evangelick c rkve, n co m me z vlivu Ameriky. A tak si mysl m, že bychom m li i pro budoucnost v c usilovat o svoji vlastn tv jako C rkev bratrsk . Aby ten, kdo se s n mi setk , v d l: vy m te n co, co nemaj druh c rkve. d kuji za rozhovor.



JoSef RobeK, RedaKčN upRavila a zKRátila aNNa chRáSKová

Z jemci o zvukovou podobu cel ho rozhovoru o ni mohou pož dat na adrese: [email protected] 9

A p ivedli ho na místo zvané Golgota, což v p ekladu znamená „Lebka“. Dávali mu víno oko en né myrhou, on je však nep ijal. Uk ižovali ho a rozd lili si jeho šaty; losovali o n , co si kdo vezme. Bylo dev t hodin, když ho uk ižovali. Jeho provin ní oznamoval nápis: „Král Žid “. S ním uk ižovali dva povstalce, jednoho po pravici a druhého po levici. Kolemjdoucí ho uráželi: pot ásali hlavou a íkali: „Ty, který chceš zbo it chrám a ve t ech dnech jej postavit, zachra sám sebe a sestup s k íže!“ Podobn se mu mezi sebou posmívali velekn ží spolu se zákoníky. íkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nem že. A nyní sestoupí s k íže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to vid li a uv ili!“ Tupili ho i ti, kte í byli uk ižováni spolu s ním. Markovo evangelium 15,22-31

foto WGa

JAN ROSKOVEC

10

po tol Pavel považoval za pot ebn p ipomenout k es anům v Korint , že „my k žeme Krista uk ižovan ho“ (1K 1,23). Na tom kr tk m výroku v jeho souvislosti si můžeme v imnout hned t důležitých v c . P edn to množn slo. On m „my“ se Pavel vymezuje proti „ ekům“ a „Židům“, takže j m nejsp e zahrnuje v echny k es any. Zv stov n uk ižovan ho mesi e tedy nepovažuje za zvl tnost svoji a svých stoupenců, nýbrž za charakteristický rys k es ansk ho poselstv vůbec. D le tu Pavel nijak neskrýv , nýbrž naopak zdůraz uje zvl tnost, podivnost takov zpr vy. Znamen to p ece tvrdit, že ten, který m l p in st lidem pomoc od Boha, to u inil způsobem zcela odporuj c m ob ma z kladn m p edstav m o tom, jak je možno se Bož skute nosti p ibl žit: nal zt Bož působen v „nadp irozených“ jevech, kter svoj neobvyklost odkazuj k nebesk mu původu, nebo k Bohu proniknout vahami rozumu, j mž p ece lov k je schopen p es hnout sama sebe. A za t et je Pavel o ividn p esv d en, že tato podivnost nen jen jakýmsi vedlej m rysem Jež ova p b hu, který je možno p iznat, když na n j n kdo pouk že, nýbrž vlastn m obsahem „k z n “, je t eba to p ipom nat, zv stovat. K es an prohla uj , že mesi – ten, který p inesl lidem pomoc od Boha – je Jež z Nazareta, který zem el na popravi ti.

A

vzk íšení

uk ižování, Rogier van der Weyden, 1460

U tohoto t et ho pozorov n se zastavme. Velmi brzo po on ch Velikonoc ch, kter skon ily tak tragicky Jež ovou smrt , dosp li jeho u edn ci k p esv d en , že Jež svou smrt p ekonal. P b hy, kter o tom v Nov m z kon vypr v j , jsou dosti rozmanit , ale shoduj se v tom, že lo o zvl tn druh setk n , v n mž se Jež prok zal jako p tomný, a tak v tom, že tato nov Jež ova p tomnost je důsledkem Bož ho z sahu. Jako nejvýstižn j popis t to skute nosti se rychle prosadilo vyzn n , že Bůh Jež e vzk sil z mrtvých. Tento Bož z sah byl ch p n p edev m jako potvrzen Jež e a jeho cesty, jeho „vyvý en “. Zpo tku z ejm celkem p irozen (a v nav z n na staroz konn v ru, že Bůh se zastane trp c ho spravedliv ho proti jeho nep telům) v protikladu, kontrastu k jeho poprav . Tak o vzk en vypov d sch ma, kter se opakovan objevuje v l en ch prvn ch misijn ch k z n v knize Skutků (nap . hned Sk 2,23n: „…vy jste ho rukou bezbožných p ibili na k ž a zabili. Ale Bůh ho 11

vzk sil…“). Vzk en je tu pod no jako jakýsi Bož protitah proti jedn n lid . K ž už nen kone nou, deinitivn skute nost , v t zstv m t ch, kdo se proti Jež i postavili. m v ak je? Je zaj mav a významn , že ve sv tle Jež ova vzk en nakonec nebylo jeho uk ižov n odsunuto mezi p ekonan incidenty minulosti, a koli n b hy k tomu nejsp e byly, jak ukazuje pr v Pavlova upom nka Korintským. Můžeme ci, že vzk en ve v e a uvažov n prvn ch k es anů zachovalo význam k že pr v v tom, že jej p evr tilo – uk zalo, že Jež ova poprava byla nikoli v t zstv m, nýbrž naopak prohrou v ech sil a skute nost , kter jej na k ž p ivedly. A to bylo považov no za důležit . P esv d en , že Bůh se vzk en m k Jež ovi, jeho u en i p b hu deinitivn p iznal, se tu spojilo se vzpom nkou, že Jež svůj d l v etn onoho potupn ho konce, který p edv dal, p ijal dobrovoln – nevyhnul se konliktu, který jej na k ž p ivedl, ani se svým protivn kům nepokusil elit silou. V t to perspektiv tedy bylo i uk ižov n pochopeno jako ud lost, v n ž jednal Bůh s m. To je smyslem on ch jinak p ekvapivých výpov d o tom, že to Bůh Jež e vydal na smrt ( 4,25; 8,32) nebo že Jež ovo uk ižov n bylo – z hlediska Bož ho pl nu – nutn (nap . Mk 8,31; Lk 24,7.26; Sk 17,3). T m v ak Jež ova poprava nebyla vy ata z lidsk historie. Rozpozn n , že i Jež ova smrt byla sou st Bož ho d la, nevedlo k p edstav , že v ichni ti, kdo svým, v mnoh m ohledu pochybným jedn n m jeho popravu způsobili, byli vlastn nev domky jakýmisi loutkami bez vlastn odpov dnosti. Tak se v Nov m z kon na různých m stech mluv o Jež ov „vyd n “ různým způsobem: tot ž slovo n kdy ozna uje jedn n Bož , jindy vypov d o Jid ov „zrad “ (nap . Mk 14,10nn) a jindy se zase mluv o tom, že Jež vydal s m sebe (Ga 2,20; Ef 5,2.25). To v echno podle p esv d en novoz konn ch sv dků plat z rove . Jež byl uk ižov n proto, že o tom rozhodli ti, kdo m li tu moc a kdo ji v tomto p pad jako v mnoha jiných v lidských d jin ch užili sv voln ,

Jan Roskovec, Th.D. (43) studoval v Praze a Cambridge, odborný asistent na kated e NZ ETF UK, manžel fará ky čCE, otec 3 syn .

12

hieronymus bosch: Nesení k íže

p evrácený význam k íže

v rozporu s pr vem a za sou innosti p inejmen m jednoho z Jež ových nejbliž ch. Byl v ak popraven tak proto, že se s m tomuto procesu podrobil, což se už tak asto nest v . Kone n pak zem el i proto – a v tom byla jeho smrt zcela jedine n – že tato jeho pokora nebyla výrazem slabosti i rezignace, nýbrž vybojovanou poslu nost (jak to vyjad uje modlitba v Getsemane: Mk 14,35n; sr. Žd 5,7n), že v n do la sv ho rozhoduj c ho vyj d en Bož vůle. V tom d v biblick my len – možn v ce než na e b žn p edstavy – prostor skute n Bož jinakosti: jeho pl n v d jin ch se uskute uje jaksi „uvnit “ samostatn ho a odpov dn ho jedn n lid .

problém viny

Patrn od sam ho po tku bylo Jež ovo uk ižov n v mysl ch jeho stoupenců spojeno s ot zkou viny. Nejen že jeho odsouzen m lo podle v eho daleko ke spravedliv mu procesu – jeho „odstran n “ bylo nejsp preventivn m prakticko-politickým opat en m v obav p ed tragickými n sledky, kter jeho lidov hnut na sebe ve zjit ených pom rech t doby mohlo strhnout (sr. J 11,47–53). Jež byl podle l en evangeli popraven na z klad chvatn ho rozhodnut židovsk velerady, celkem lhostejn ho p itak n msk ho prefekta Pil ta a n tlaku rozv n n ho davu. Jeho neslavný konec na popravi ti byl pro jeho u edn ky a dal p vržence z ejm zklam n m nad j , kter s n m spojovali (sr. Lk 24,19–21). Av ak v c než to: v evangelijn tradici se výslovn zachovala i vzpom nka, že jeho nejbliž v on vypjat situ-

aci selhali. e eno zkratkou: Jid ho zradil, Petr ho zap el, v ichni ostatn ho opustili. Tohle v echno jakoby Jež ovo uk ižov n odhalilo v nesmlouvav m, ostr m sv tle. To, co bychom o pochybných důsledc ch lidsk zbab losti, lhostejnosti i vychytralosti, nepevnosti nad en i tup moci n sil mohli pov d t obecn a ozna it to jako d jinn s ly zla, se tu uk zalo na konkr tn ch rozhodnut ch a p b z ch. ekli jsme v ak, že ve sv tle vzk en se Jež ovo uk ižov n uk zalo jako p evr cen toho, m se zd lo být: nikoli projevem a potvrzen m destruktivn moci t chto sil zla, nýbrž jejich z sadn m a kone ným omezen m. Tedy nejen odhalen m viny, ale z rove jej m p ekon n m. Jež p ece tuto nespravedlnost, kter na n j jakoby ze v ech stran dolehla, p ijal, nijak ji ze sebe „neset sl“ – ale z rove j nepodlehl, takže j nezůstalo posledn slovo. K es an v tom založili sv p esv d en , že zde padlo deinitivn rozhodnut k probl mu viny a zla vůbec, že Jež ovo uk ižov n je tak n strojem Bož pomoci lidem. Vyjad ovali to různými způsoby, kter v Nov m z kon najdeme je t vedle sebe, teprve postupn kombinovan do ucelen j ch výpov d .

zem el za…

Mezi ty nejstar výpov di o významu Jež ovy smrti pat z ejm pom rn obecn formulace, že Jež „zem el za…“. Najdeme ji v Nov m z kon (i v dal ch ran k es anských spisech) pom rn asto a v různých variac ch. M n se sloveso – krom nej ast j ho „zem el“ se mluv tak o tom, že Jež „trp l“, „byl vyd n“, „dal svou du i“, jeho „krev byla prolita“ – i p edm t: „za n s“, „za mnoh “, „za bezbožn “, „za p tele“, ale tak „za h chy“. Prvn

Kdo zabil Ježíše?

Ježíš z Nazaretu neum el v boji jako židovský král, nepadl v souboji jako antický hrdina. Ježíš si ani nevzal dobrovoln život jako stoický filosof. To vše by bylo považováno za dobrou smrt podle hesla „dob e žít a dob e um ít“. Potupnost Ježíšovy smrti na k íži byla z ejmá. „Proklet bu muž, který visí na d ev .“ (Ga 3,13) Nepochopíme provokativnost spojení evangelia a k íže, pokud si nebudeme p ipomínat, že k íž byl krutým popravčím nástrojem. Ano, poselství Velkého pátku je násilné a temné – spravedlivý byl zabit rukou bezbožných lidí (Sk 2,23). Když není k íž spojen s p íb hem Ježíše Krista a evangeliem, stává se nesrozumitelným symbolem – podivným p íkladem k es anského pot šení z krve, bolesti a utrpení, pro jiné módním dopl kem, magickým amuletem nebo dekorací. Hrozí nám obojí nebezpečí, vytrženost k íže z p íb hu evangelia i jeho vyprázdn ní. Máme-li p ed očima bolest k íže, ptejme se na viníky. Odpov není tak snadná. Vlastní popravu vykonali ímští vojáci. M žeme však namítnout, že byli jen nástroji moci a vykonavateli soudního p íkazu. Proto je vina p ipisována ímskému místodržiteli Pilátu Pontskému. Pilát si byl podle evangelist v dom Ježíšovy neviny. M l pravomoc ho propustit a p ipravil dokonce možnost, jak spor vy ešit. Jenže dav byl proti. Je tedy vinen lid Jeruzaléma, který se rozhodl pro propušt ní povstalce? Vina byla po staletí p ipisována Žid m nebo židovským náboženským p edstavitel m, kte í nechali zatknout Ježíše, zajistili falešné sv dky a d razn prosazovali trest smrti (Sk 2,36). Jejich role v procesu je nepochybná. Zde m žeme vid t jeden z ko en nenávisti v či Žid m kv li „bohovražd “. Jenže Ježíš byl Židem a apoštolové také! Kdo stál za vydáním Ježíše? Dostáváme se k jednomu z učedník , který zradil. Jenže Jidáš sám by nedostal Ježíše na k íž. Na procesu se podílelo n kolik skupin a jednotlivc , byla to kolektivní práce, kolektivní zločin. Avšak co Boží v le a plán spásy? Nebyli zmi ovaní jen loutkami? Otázce proč musel Ježíš zem ít, se v noval hlavní článek, nechávám ji proto stranou. Chci zd raznit jiný rozm r. Ježíš se vydal v dom a dobrovoln sm rem k Jeruzalému. Na pozadí p íb h prorok a osudu Jana K titele musel očekávat, že jeho ve ejné p sobení bude vyžadovat i nejvyšší ob . Ježíš nedbal varování, dokonce p edpokládal svou násilnou smrt. V evangeliích nacházíme klíčové momenty, ze kterých je z ejmé, že se nesnažil uniknout, nehodlal se zachránit a odmítl obranu od druhých. P i vlastním procesu se adekvátn nehájil. Nem žeme ho proto považovat za neš astnou ob justiční svévole. Naopak, ečeno slovy Bible, vydal sám sebe za nás (Ga 1,4). P es nespornou lidskou vinu na odsouzení a uk ižování, podstoupil Ježíš krutou smrt dobrovoln . P ijal jedinečný úkol v d jinách, a ten ho dovedl až na k íž. Kdo byl vinen Ježíšovou smrtí? Odpovídám: Ježíš byl zabit lidmi a lidským h íchem, Ježíš se nechal zabít z lásky. „Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil k íž, nedbaje na potupu; proto usedl  po pravici Božího tr nu.“ (Žd 12,2) peteR cimala, Kazatel cb

13

derick baegert: uk ižování

k es an tu nav zali na to, co bylo v jejich okol obecn srozumiteln . Použili výrazivo ust len v antick (zvl t eck ) tradici tzv. „ lechetn smrti“. O smrti, onom ni iv m konci života, se jen st ž d ci, že je dobr – a p ece jsou situace, kdy n smrt p inese prosp ch, ba z chranu druhým: ilosof, který zem e za p esv d en o pravd , voj ci, kte padnou p i obran sv vlasti, matka, kter nasad svůj život pro z chranu sv ho d t te, a ov em tak jednotlivec, kte-

rý m svou smrt usm it rozhn van božstvo, a tak zajistit jeho p ze pro sv soukmenovce. Podobn formulovan novoz konn výpov di o Jež ov smrti cht j pov d t: Jež ova poprava se podob smrti antických hrdinů v tom, že to tak byla smrt, kter m la smysl, p inesla prosp ch. Z rove tu v ak je nep ehl dnuteln odli nost ve dvou důležitých detailech. P edev m ti, „za n ž“ Jež podle ran k es anských sv dectv zem el, nejsou p edem danou skupinou, nejsou to p slu n ci jeho rodiny i kmene – tato skupina se vlastn teprve vytv jako důsledek jeho smrti. Tak nap . v J 15,12–17 Jež nejprve svým u edn kům p ed v sv „p ik z n “ ke vz jemn l sce a dopl uje to p ipom nkou, že nejvy m projevem l sky je „smrt za p tele“, takže to vypad , že to je jak si ilustrace toho, co po nich požaduje. Hned vz p t v ak mluv o sv m vztahu k nim: „vy jste moji p tel “, takže se ukazuje, že to, co po nich požaduje, jim nejprve s m d v . Jeho p teli se st vaj pr v t m, že on za n jako za p tele polož svůj život. Je t vyhrocen ji tot ž zdůraz uje Pavel v 5,6–11: Jež ova smrt byla vlastn smrt nikoli za p tele, ale za nep tele, za ty, kte st li na druh stran – za „bezbožn “. Teprve j byla tato skute nost p ekon na a z nep tel se stali p tel . 14

ob

smí ení

Pavel tuto zm nu situace nazýv sm en m. A zde je patrn druh významn odli nost novoz konn ho sv dectv o Kristu od antických p edstav, jejichž slovn k si vypůj ilo. Ani v nejmen m tu totiž nejde o n jak usmi ov n rozhn van ho božstva. Tato od antiky až podnes dosti roz en p edstava, že bůh i bohov se chovaj jako nedůtkliv pant tov , jejichž hn v je t eba as od asu uchl cholit, je biblick tradici naprosto ciz . V tom k es an ve sv m uvažov n o významu Jež ovy smrti nav zali na Starý z kon. Pavel na jin m m st (2K 5,19) k výslovn : „Bůh v Kristu usm il sv t se sebou…“ To je vskutku provokativn výpov , pln p evrac to, co je obvykl . Ten, kdo je v pr vu, nevyjad uje blahosklonn ochotu p imhou it oko a p ijmout n jak zadostiu in n , nýbrž s m vych z vst c, p ekon v ze sv strany bari ru, kter vznikla t m, co Bible nazýv h ch. Vid li jsme už, jak byl tento „p evr cený“ pohled vlastn p edznamen n, když ud lost Jež ova uk ižov n za ala být ve sv tle vzk en ch p na jako jedn n Boha sam ho. Zde je t eba upozornit na důležit důsledky, kter tento z kladn výklad významu Kristova k že m pro p edstavu, kter se s Kristovou smrt v c rkevn m jazyce asto spojuje, pro kultickou p edstavu ob ti. Ta n kdy býv hlavn m východiskem vah o smyslu k že: tak jako byla d ve na olt i v chr m zab jena zv ata a jejich smrt byla jakýmsi n hradn m zachycen m niivých důsledků viny a zla, tak zem el na k ži Kristus jako dokonal , v eobecn a jednou pro vždy platn ob . Tato p edstava m ov em oporu již v n kterých výpov d ch, kter najdeme v Nov m z kon – p edev m v epi tole Židům, ale tak v Ef 5,2 a ve spojen Jež ovy smrti se symbolikou velikono n ho ber nka, kter nazna uje již Pavel (1K 5,70) a kter je rozvinuto v l en v ech ty kanonických evangeli . Je v ak pot eba m t na pam ti, že n kterými svými podstatnými rysy se Kristova smrt, jak o n mluv Nový z kon, ob tn mu sch matu vzp r . Jednak už t m, že je to smrt lov ka a p edstava lidských ob t je biblick tradici bytostn ciz , jak ukazuj (jako výjimky potvrzuj c pravidlo) p b h o „ob tov n Iz ka“ (Gn 22,1–19) a posledn z izaj ovských „p sn o Služebn ku“ (Iz 52,13 – 53,12), kter ani s ob tn mi p edstavami p mo nesouvis . P edev m v ak t m, že Jež ova smrt zcela proti e p edstav , že by mohlo j t o jedn n ze strany lid vů i Bohu. Tam, kde se ob tn p edstava objevuje, jde vždy o Jež ovo sebe-ob tov n . Z eteln

je to pr v v listu Židům, který je jediným novoz konn m spisem, v n mž jsou pro vystižen Jež ova významu použity kultick obrazy soustavn ji. Výchoz p edstavou tam nen ob , nýbrž motiv velekn ze, který je schopen dokonale a inn zastoupit lidi p ed Bohem pr v t m, že on a jeho ob splývaj v jedno (Žd 10). A cel mu tomuto výkladu je p edesl n vod, kde je Jež prohl en za toho, v n mž promluvil (a tedy jednal) Bůh (Žd 1,2).

odpušt ní

Zd nliv na opa n m p lu, ale ve skute nosti v t sn vnit n souvislosti s p edstavami ob tn mi stoj výpov di, kter spojuj Kristův k ž s uji t n m Bož ho odpu t n . Pr v tady obvykle nasazuj kritick ot zky: cožpak Bůh svoji dobrotu nemohl projevit n jak m n drasticky a jaksi gener ln ji než prost ednictv m on krut a z rove svým způsobem vlastn tuctov popravy onoho muže z Nazareta? Na tuto ot zku najdeme v Nov m z kon dva druhy odpov d . Jednak tam, kde se prost vypr v Jež ův p b h a z toho vypr v n vyplýv , že to takto prost dopadlo. Jež ovo dobrovoln p ijet smrti na k ži se tak d ch pat tak, že svou smrt stvrdil v rnost sv mu poselstv . Výraznou a provokuj c sou st toho, co Jež zast val, bylo nepochybn jeho bezpodm ne n p ij m n různých pochybných existenc , pro kter se v tradici ust lilo souhrnn ozna en „celn ci a h n ci“ (nap . Mk 2,15n; Mt 11,19). Nejstar z evangeli tuto souvislost nazna uje v programatick m vypr v n o „uzdraven “ ochrnut ho (Mk 2,1–12): na tomto m st Jež , dosud popul rn divotvorce, poprv naraz na odpor, a to pr v proto, že si n rokuje pr vo uji ovat o odpu t n vin. To je hodnoceno jako nejvy troufalost a už zde je vysloveno obvin n z rouh n , kter nakonec bude uvedeno jako bezprost edn

význam k íže a veče e pán

Roskovc v text doplním dv ma p íklady. První ukáže, jak k es ané prvních staletí uchopili biblické poselství týkající se k íže nejen coby znamení Kristovy smrti, ale i jeho vít zství nad smrtí. Druhý se zabývá ob tí Ježíše Krista v souvislosti se slavením Veče e Pán . Ob témata byla donedávna ekumenicky sporná, ale návrat k biblickým ko en m a znalost praxe prvních staletí umožnily nalézt soulad. Již od 2. století opat ovali k es ané hroby svých blízkých znamením k íže. Součástí interiér starov kých k es anských chrám je velký k íž (bez obrazu či sochy Uk ižovaného), často zdobený symboly vít zství a života. V románské dob je Uk ižovaný zobrazován jako vít z triumfující nad smrtí. Až gotika, zobrazující trpícího a umírajícího Krista, p eznačila symboliku k íže. Antická baptistéria (bazény určené pro k est) byla často budována ve tvaru k íže. K t nec „procházel“ k ížem. Sestupoval po sch dkách, aby se symbolicky s Kristem pono il do jeho smrti, spolu s ním vyno il k životu a vystoupal protilehlými sch dky nahoru. V ramenou k íže stáli služebníci k tu. St ízlivé a vkusné užívání znamení k íže je pro k es any d ležité. Vyjad ují jím odhodlání jít cestou Ježíše uk ižovaného i vzk íšeného. Zkoumal jsem na pom rn reprezentativním vzorku lidí hledajících víru a náhodn navšt vujících bohoslužby, co je nejvíce osloví. Očekával jsem, že to budou k es ané, mezi které p icházejí, nebo že to bude kázání, které aktualizuje biblické poselství, nebo krásné zp vy. Ovšem dosti výrazn se, k mému p ekvapení, na prvním míst umístila architektura, výzdoba, uspo ádání interiéru. My lidé jsme tak za ízeni a nem žeme to bez následk ignorovat... Odmítání znamení k íže v české reformaci je z ejm zp sobeno traumatem náboženských válek 15. a 16. stol., p i kterých bylo toto znamení katolickou stranou zneužito. K es ané brzy po letnicích začali „lámat chléb“ na památku Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání. Ačkoli jedinečnost a neopakovatelnost jeho sebeob ti za nás a naše h íchy je z ejmá, již ve spisu Didaché, datovaném kolem r. 100, se píše: „V ned li – den Pán – se shromážd te, lámejte chléb, vzdávejte díky a vyznávejte své h íchy, aby vaše ob byla čistá ...“ Slavení Veče e Pán je zde označeno jako ob . Je rovn ž t eba se vyrovnat s „dopl ováním“ Kristovy ob ti (viz Ko 1,24). Nicmén pokud byla Veče e Pán propojena se vzpomínkou na jeho smrt a zmrtvýchvstání, pokud byla úzce provázána s životem k es ana a celé obce, bylo možné mluvit o ob ti církve ve smyslu 1 P 2,5: „ ...abyste byli svatým kn žstvem a p inášeli duchovní ob ti, milé Bohu pro Ježíše Krista.“ Problém nastal ve st edov ku, kdy ímská církev samo „sloužení mše“ považovala za naši ob , kdy kvantita p ehlušila obsah, kdy bylo možné „získat zásluhy“ zaplacením bez vnit ní dispozice. Proti tomu reformáto i právem vystupovali. Bohužel „protiob tní zaujetí“ vedlo i k opušt ní eucharistické modlitby – velkého dík vzdání Hospodinu za Ježíšovu ob pro nás, p ipomínku jeho smrti a zmrtvýchvstání. V současnosti je však tento  nedostatek napravován. pavel hRadileK, Kc, iNStitut eKumeNicKých Studií

15

lucas cranach st.: Kristus s trnovou korunou, asi 1510

důvod jeho odsouzen (Mk 14,64). Zjednodu en bychom mohli ci, že podle p esv d en novoz konn ch sv dků to bylo pr v uji ov n o „prost m“ Bož m odpu t n , co p ivedlo Jež e na k ž. Druh odpov je složit j a vyž dala by si v ce m sta – zm n me se o n proto jen letmo. Vych z z vah o podstat a možnostech odpu t n . Biblick tradice vlastn nikde neuvažuje o odpu t n jako jak si samoz ejm možnosti, je ve st ehu proti jak mukoli bagatelizov n zla. Odpu t n tu nen ch p no jako administrativn kon, by vykonaný samotným Bohem. Bož moc se podle biblických

sv dků projevuje v tom, že d v prost edky, jimiž je možno zlo odstranit, zastavit jeho samovoln množen . e eno obrazem a zkratkou: d v -li Bůh sv odpu t n zadarmo, neznamen to je t , že je bezcenn , že se neop r o jakousi cenu, kter byla „re ln “ zaplacena. Na toto p esv d en , kter je z eteln vyj d eno již ve Star m z kon (pr v tak v souvislosti s ob mi), pak navazuj i ran k es ansk vahy vztahuj c Jež ovo uk ižov n k probl mu viny. Jako jeden p klad za v echny může posloužit Pavlův výklad o Kristov k ži jako prost edku, j mž Bůh vlastn obh jil sv odpu t n , prok zal, že když

Ježíšova prohra pozvání k velkopáteční meditaci

zrada (mk 14,1-25)

Jež neusp l v o ch židovských autorit, rozhodly o jeho smrti. Prohr l i v o ch jednoho z nejbliž ch, Jid e I kariotsk ho. Posledn vee e d vala tu it vyd n do rukou soudců i katů. Vzpome me na v echny na e nesp chy a cesty, kter k nim vedly. Rozpome me se na lidi, kte neblaze rozhodovali o na ich životech. Nad to pak ale zvažujme cestu Kristovu, kde nechyb ly zrada, odm tnut – a p ece to byla cesta sp sy…

Getsemane (mk 14,26-42)

Jež to prohr l nejen s Jid em, ale 16

tak Petrem, Jakubem a Janem. Nedok zali s n m bd t na modlitb ch jedinou hodinu, t ebaže je o to prosil. Prohr l to ale p edev m s nebeským Otcem. Neprosadil vůli svou, ale pod dil se ve v em vůli Otcov . Můžeme nyn myslet na v echna zklam n , kterých jsme se kdy dožili ze strany nejbliž ch, ale tak na zklam n , kter jsme sami způsobili na im milým i nemilým. P emý lejme rovn ž o zklam n z Boha, který nevysly el na e mnoh a asto zoufal modlitby. Nad to v ak hle me na Krista, který to v e prožil p ed n mi…

zatčení (mk 14,43-52)

Jež e se deinitivn zmocnili jeho nep tel . Selhal i ozbrojený pokus ubr nit ho. U edn ci se rozprchli a Jež e do jednoho opustili – iasko. Vzpome me na strach, když jsme se i my ocitli v rukou lid , kte to s n mi nemysleli dob e. Možn se n m vrac vzpom nka na opu t -

nost, kdy ti, kte slibovali v rnost, ji nedodrželi. Nad to mysleme na Krista, který se dostal do rukou nedobrých lid a zůstal v nich až do smrti. Do posledn ho dechu si prožil, jak je hrozn skon it v rukou lov ka…

Židovská rada (mk 14,53-65)

Jež byl odsouzen k smrti navzdory fale ným sv dkům. Jež ovo p itak n k pravd a jeho „J jsem“ se mu stalo osudným. N kdy sta ilo jedin k iv slovo patných lid se z m rem n s pokodit, ubl žit, pohan t, dostat n s tam, kam „soudci“ cht li. Jindy ov em z leželo na na em jedin m slovu i v t , kdy jsme se rozhodovali, zda j t cestou pravdy, kompromisu nebo lži. Nad to mysleme na Krista, který neotev el st, když proti n mu najali fale n sv dky. Mysleme na Jež e, který si podepsal svým vyzn n m ortel smrti…

zap ení (mk 14,66-72)

Jež e zap el jeho nejhorliv j

p i t spravedlnost nespravedliv mu, neustupuje t m ze sv spravedlnosti, že je z rove „spravedlivý i ospravedl uj c “ ( 3,25n). Do t to souvislosti pat tak v echny výroky, kter mluv o Kristov smrti jako o vykoupen (nap . 1Tm 2,6). Sp e v mlad ch spisech Nov ho z kona pak najdeme tak m sta, na nichž je Jež ova smrt – op t výrazn v souvislosti s jeho vzk en m – zasazov na do ir , až kosmick perspektivy a l ena jako rozhoduj c v t zstv nad silami zla a zmaru. K ž je zde p edkl d n jako por žka i odsouzen bla (Žd 2,14), „vl dce tohoto sv ta“ (J 16,11), jako triumf

n sledovn k. Naplnily se tak ty nejhor p edpov di, že d ve než kohout dvakr t zakokrh , Petr se ho t ikr t z ekne. Kolikr t se už naplnilo na e neblah tu en , že lid kolem n s nejsou tak charakterov pevn ? Jak asto jsme se opakovan zklamali v lidech, kte s n mi u li kus života? Kolikr t jsme si p li, abychom se spletli, když jsme tu ili zradu? Co hů – kolikr t bychom dali cel jm n , aby n charakter a povaha byly lep . Nad to mysleme na Krista, který miloval sv ho nev rn ho a ustraen ho u edn ka Petra. Mysleme na Jež e, který nezanev el na toho, jenž se t ikr t za sebou zakl nal, že s Jež em nem nic spole n ho…

pilát (mk 15,1-15)

Jež byl vyd n do rukou prokur tora a ten jej poslal na smrt navzdory p esv d en o jeho nevin . Pil t tak u inil na z klad plebiscitu. Jež prohr l na cel e. Zv t zil Barab , vzbou enec a vrah. Každý z n s m me jeden jediný hlas. Mnoz maj za to, že hlas lidu je hlasem Bož m. N hlas spolu s hlasy jiných tak mnoho znamen – v dobr m i ve zl m. P emý lejme, kolika patným politikům jsme kdy

nad nejrůzn j mi „mocnostmi“ (Ko 2,14n) i vyhl en evangelia v podsv t (1Pt 19n), pr v jako „ob tovaný“ ber nek je Kristus p edstaven jako jediný, kdo je schopen „udržet“ svitek plný katastrof ohrožuj c ch sv t (Zj 5). J drem a východiskem tohoto p esv d en o „situaci“ cel ho sv ta je ov em zase ona v ra, jej ž z kladn struktura je obsažena už v raných vah ch o smyslu Kristova uk ižov n a kterou Pavel vyj d il slavným výrokem v 8,32: „Bůh neu et il sv ho vlastn ho Syna, ale za n s za v ecky jej vydal – jak by n m spolu s n m nedaroval v ecko?“ JaN RoSKovec 

dali svůj hlas. Nad to pak mysleme na Krista, o kter m nerozhodoval jen Pil t, t esouc se o svou moc, ale i dav k i c : „Uk ižuj!“…

uk ižování a výsm ch (mk 15,16-32)

Jež byl mskými voj ky zneuct n, zesm n n, popliv n, zbit, zmrsk n, odveden na popravi t a uk ižov n. Na d ev k že vypil až do dna svou por žku v okamžiku posm n ho vol n : „Pom hal druhým, ale s m sob pomoci nemůže.“ Nikdo nesn výsm ch, ponižov n , týr n , bezmoc… P esto v ak se n m toho tak dostalo, by v mal m e. A je velk pravd podobnost, že i my jsme se pod leli na pon žen druhých. Nad to mysleme na Krista, který druh zachra oval, ti il bou e, vyh n l d mony, uzdravoval a k sil mrtv . S m sob v ak pomoci nedok zal. Mysleme na Jež e, který i v pon žen sv katy miloval…

Smrt (mk 15,33-41)

Jež ova nejhlub a kone n por žka nastala v okamžiku zoufal ho výk iku: „Bože můj, Bože můj, pro jsi m opustil?“ Je hor um r n nebo smrt? Nejhor je opu t nost od Boha! V eho

toho se boj me. Nad to v ak mysleme na Krista, který zakusil um r n , smrt i to nejhor . Pro na e h chy a na i sp su t m v m pro el Spasitel sv ta, aby už nikdo nemusel být pro sv viny odcizen Bohu…

poh eb (mk 15,42-47)

Jež ovo mrtv a poh ben t lo bylo posledn m potvrzen m jeho životn prohry. V em bylo jasn , že Jež nebyl Mesi ! O tom už nebylo pochyb. Mrtvý Jež nav c každ ho kulticky zne i oval. Ta tam byla doba, kdy sta ilo dotknout se Jež e a lov k byl uzdraven. Dokud žijeme, vždycky m me nad ji. M me nad ji, že n život nebude jedna velik prohra. Ale i ta nad je nakonec um r a s n v echno, v co jsme doufali. Nad to v ak mysleme na Kristovu smrt, potvrzenou o itými sv dky a zavaleným kamenem. Znamenala ztvrzen prohry. Tak to alespo vid li v ichni lid . Jedni se radovali, druz truchlili. Jež ova prohra se v ak m la brzy p etavit ve v t zstv . Tomu ov em nikdo nedok zal v it. Nezbývalo než vydržet a po kat do  ned ln ho r na. podle maRKových pašiJí p ipRavil bRoNiSlav matulíK

17

prorocká násobilka

K

do by se pídil po tom, co d lal Prorock od vydání minulého alba, mohl by to pojmout z n kolika úhl . Pokud by to byl duší analytik, asi by se v duchu písn Malá násobilka pustil do počítání. Jedna plus jedna jsou dv , však dvakrát nula je zase nula. To bychom m li dvacet šest odehraných koncert , z toho sedmnáct v Praze, k tomu čty ikrát Rockové bohoslužby, plus dv (nebo t i?) d ti, mínus jeden kytarista, plus jedna kytaristka, rovná se nové CD v nákladu p t set kus .

Prorock: Malá násobilka onesim.net records 2009

18

Člov k, který touží zasadit všechny události do jejich historických souvislostí, by nicmén první píse rad ji p eskočil a jal se sledovat vývoj kapely od počátk . Máš m po ád za sebou, svému stínu nikdo neuteče a své minulosti také ne. Zá í 1996 první koncert, o dva roky pozd ji první album Barvy, listopad 2003 album 500MB pam tí. Zatímco by si vypisoval z webu prorock.cz data všech významných koncert , mén systematický posluchač už by dávno poslouchal píse Podzim na Žižkov . A m j stín je tu sám, zpíval si kapelník Marek, když po nocích míchal dohromady zvukové stopy zanechané kapelou, zatímco kytaristka Terka byla ve Francii, bubeník Roman na domácím léčení a zp vák Tomáš pohlcen vyučováním. Jen stín basáka Kuby se občas p ipojil a pomáhal dola ovat budoucí souzvuk. Hele, nechte už toho sentimentu, já sem v klidu a sv t nemá chybu, vztekal by se člov k, který se ve v cech nerad p íliš vrtá. Album bylo konečn hotové, zase jsme se sešli, vdechovali ten mírn zatuchlý pivní vzduch podzemních rockových klub , rozmotávali klubka kabel a ptali se, jestli i tentokrát n kdo p ijde. Možná, že se ptám až moc být - nebýt... , kdo se naopak ve v cech vrtá s oblibou, ten se patrn pokusí rozluštit, o čem že to Prorock vlastn na novém albu zpívá. Možná bude zaskočen nep íjemnou p evahou otázek nad odpov mi. Kde mám vzít sílu, nádech výdech, ád dokola? A Slova zmatená, na lep chycená, co to znamená? Jsou chvíle, kdy to nejlepší, co se dá ud lat, je vytrvat v otázkách. Ale dost bylo filozofování, život, to jsou prožitky, smysly, pocity – dívka extasy p ichází, tak trochu z jiného sv ta, aby vnesla do až p íliš urovnaných počt Malé násobilky mírný zmatek. Nic nerozebírat, nepromýšlet, jen poslouchat a nechat se unášet n kam daleko od pastí velkom sta, kde brousí kosy, bílí ženci jdou, já pab rkuju v dálce za tebou. Když pak p ijde letní bou ka, nebe se zatáhne a po skle stékají kapky vody, otázky se vrací. Ale tentokrát s sebou nesou i drobný náznak odpov dí. Je jen pot eba naslouchat. Slyším ticho života svého, jen ticho dals mi, čekám v tichu na Jediného, v tichu jsi Ty. N koho by snad, stejn jako jednoho pon kud zv davého reportéra, zajímalo, co bude vlastn dál. Pro tyto nedočkavce je tady dobrá zpráva – nevíme, jenom tušíme. Ten, který je naším štítem i naší písní, pro nás chystá velké v ci. My je ale vidíme zatím jen  koutkem oka. teReza štolbová

(tučn hledejte texty z nového alba Malá násobilka)

19

ých st dokonce ůzkum,

sp lých procent o v roce n n 8,2 cent re-

n c rkve roli. Na n svatc rkevn ožensk i letni -

ram on

protik es anské výpady v izraeli

Izraelský premi r Ehud Olmert se omluvil Vatik nu a cel mu k es ansk mu sv tu za programy vys lan v m stn televizi, kter se rouha sky vyjad ovaly o Jež ovi a Marii. P i zased n rady ministrů 22.2. premi r poznamenal, že „pokud by podobn v ci byly nam eny proti judaismu, Žid by za ali hlasit protestovat“. Proti programu izraelsk soukrom televize se ohradili jak biskupov Svat zem , v etn palestinských k es anů, tak Svatý stolec. Pouk zali na to, že ne lo o ojedin lý tok na k es any, nýbrž o projev antik es ansk xenofobie, v posledn dob st le ast j . Televizn bavi Lior lajn totiž mimo jin prohl sil, že Panna Marie p i la ve v ku 15 let do jin ho stavu se spoluž kem. Za program už se ale tak omluvil.

církve ke krizi v ma arsku

K soci ln m nepokojům, ke kterým dolo na p elomu nora a b ezna v Maarsku, se vyj d il tamn katolický episkop t. Vyzval vl du, aby se zabývala

skute nými probl my, a ne t mi, kter se um le vytv ej i e v m di ch. Podle biskupů je nal hav nutn zajistit bezpe nost, nezbytnou zdravotn p i, podporu rodiny a výchovu p t ch generac . Episkop t zvedl hlas 3. b ezna po poh bu dvou Romů, kterým nezn m pachatel zap lili dům. Ned vno p edt m na stejn m m st Romov zabili rumunsk ho sportovce. Biskupov upozor uj , že jde o pouhý vrchol ledovce cel ady n silných aktů. Podobn výzvy vydali tak tamn luter ni a reformovan . P edseda Rady ma arsk reformovan c rkve ozna il sou asnou situaci za výsledek ady zanedb n a soci ln eroze, za kterou nese nejv t odpov dnost vl da. Proto „je nutn podniknout n pravn opaten , kter postav do centra lov ka a spole nost, a ne kr tkodob egoistick c le,“ napsal Gusztaf B lcskei.

papež odsoudil genetickou diskriminaci

Papež Benedikt XVI. 22. 2. odsoudil diskriminaci osob, n rodů i etnik na z klad genetických faktorů jako „atent t proti cel mu lidstvu“. U inil tak ve Vatik nu p i setk n s astn ky kongresu Nov hranice genetiky a rizika eugenetiky. Eugenetika, v da snaž c se zlep it lidský druh, byla v minulosti n siln

M ŽE ATEISTA VyUčOVAT TEOlOGII? M že nev ící profesor teologie trvat na tom, že má právo vyučovat fará ský dorost? Tuto otázku po desetileté právní bitv rozhodl Spolkový ústavní soud v n meckém Karlsruhe. Ten 18. února odmítl ústavní stížnost prof. Gerda lüdemanna z univerzity v Göttingen. Soudci rozhodli, že profeso i teologie, kte í se z eknou k es anské víry, mohou být propušt ni z teologických fakult státních univerzit. Dvaašedesátiletý lüdemann vyučoval v Göttingen Nový zákon. V roce 1998 prohlásil, že není k es anem a nev í, že Ježíš byl Božím Synem. lüdemann nad rozhodnutím soudu vyjád il politování, nicmén dodal, že se i nadále bude „s plným nasazením v novat historické kritice Nového zákona.“

20

použita jistým st tn m režimem k nen visti vů i jedn sti obyvatel, p ipomn l papež v nar žce na nacistický režim a jeho pron sledov n Židů. „Zneklid uj c projevy t to hanebn praxe existuj i dnes,“ varoval papež. „Je tendence up ednost ovat výkonnost, innost, dokonalost a fyzickou kr su na kor ostatn ch rozm rů lidsk existence. Oslabuje se tak respekt, který n lež každ lidsk bytosti, i když v jej m vývoji jsou nedostatky i genetick choroby,“ ekla hlava mskokatolick c rkve.

blair znepokojen sekularismem

Tony Blair vyj d il znepokojen nad rostouc agresivitou protic rkevn ch proudů v britsk spole nosti. Bývalý britský premi r vyj d il sv obavy p ed t m, co ozna il za „agresivn laicismus“ v rozhovoru pro anglik nský týden k Church of England Newspaper, který p etiskl na po tku b ezna vatik nský den k L´Osservatore Romano. Blair nazval „sm nými“ sankce, kter byly uvaleny na n kter britsk ob any za to, že projevili ve ejn svoji v ru. Konkr tn m l na mysli t eba p pad Karoliny Petrie, o et ovatelky, kter byla postižena za to, že se modlila za jednu pacientku. „Mysl m si,“ k Blair, „že lid by m li být hrd na svou k es anskou v ru a m li by ji sm t vyjad ovat, jak si p ej .“ Tony Blair vyj d il tak souhlas s britskými n boženskými p edstaviteli, že tradi n n boženstv jsou vystavena riziku, že budou považov na za „osobn výst elky“. Blair tak ekl, že v dob , kdy byl p edsedou vl dy, se o n boženských ot zk ch nikdy nezmi oval, aby nebyl považov n „za bl zna“.

Kasal: církevní komise už má záv ry

Parlamentn komise, kter m do konce b ezna pracovat na n vrhu majetkov ho vyrovn n st tu, podle p edsedy Jana Kasala (KDU- SL) zodpov d la v echny ot zky, kter j poslanci zadali. „Dok zala odpov d t, zda se m majetek vracet. Jednozna n kladn stanovisko padlo tak od pr vn ků na dotaz, zda c rkve vůbec majetek vlastnily. (Poradensk spole nost) Ernst and Young uvedla, že algoritmus výpo tu použitý v n vrhu z kona je spr vný,“ ekl Kasal TK. Je t do konce b ezna chce o z v rech komise informovat sn movnu, posledn setk n p ed vypr en m mand tu m komise napl nov no na 19. b ezna. Kabinet chce vr tit c rkv m zhruba t etinu majetku zabaven ho po roce 1948 c rkevn m dům, zbytek by m la nahradit inan n stka ve vý i 83 miliard korun. I s rokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Vl dn normu v jej sou asn podob odm t opozice i t i poslanci ODS v ele s Vlastimilem Tlustým. I podle SSD je navržen stka vysok . Parlamentn komise spolupracovala s experty z N rodohospod sk fakulty Vysok koly ekonomick v Praze. Ti zjistili, že st t d val v letech 1948 až 2007 c rkv m podstatn m n ze st tn ho rozpo tu, než by c rkve z skaly za 60 let ze sv ho majetku, kdyby jim nebyl odejmut. Rozd l in podle d kana fakulty Ji ho Schwarze v ce než 168 miliard korun. Z rove c rkevn komisi experti p ednesli n vrhy na dobu spl cen majetkov ho vyrovn n . Podle ekonomů by se m lo spl cet maxim ln 20 let. „Za deset let d ky rokům p ibude nejmen stka. Nevýhodou bude pro c rkve desetilet p echodn obdob , po n mž by skon ilo p m inancov n c rkv ze st tn ho rozpo tu, proto se navrhla i varianta dvacetilet ,“ uvedl Schwarz.

iniciativa za velký pátek

Na internetu byla na po tku uve ejn na petice www.velkypatek.cz. Signat i petice se obracej na leny Poslaneck sn movny Parlamentu esk republiky, aby podpo ili sen tn n vrh novely z kona o st tn ch sv tc ch, podle n ž by se m l Velký p tek op t st t st tn m sv tkem. Poslaneck sn movna by m la jednat o tomto sen tn m n vrhu z kona na n kter m ze svých nejbliž ch zased n . Peti n výbor tvo prof. Tom Hal k, duchovn a vysoko kolský pedagog, sen torka So a Paukrtov a sen tor Jarom r t tina. Sen tor t tina je jedn m z autorů novely z kona a se sen torkou Paukrtovou bude v Poslaneck sn movn n vrh tak obhajovat. „Komunistick diktatura zni ila množstv kulturn ch a duchovn ch hodnot v na spole nosti, potla ila svobodu vyzn n a pron sledovala v c . Op tovn navr cen Velk ho p tku mezi sv tky by tedy bylo p sp vkem k obnov duchovn ch hodnot t žce po kozených komunistickou diktaturou z let 1948-1989,“ uv d z stupci peti n ho výboru. Na internetu se k petici p ipojilo již t m 30 tis c signat ů. podle čtK, idea, mf dNeS, tS čbK, ReSpeKt a Radia vatiKáN zpRacoval (ve SpolupRáci S chRiStNet.cz) -Juml-

23. 2. začala oficiální kulturn -doprovodná akce českého p edsednictví v Rad Evropské unie proti totalit , zlu a násilí pro pam národa s biblickým názvem Mene Tekel. Záštitu nad festivalem p evzal, krom jiných, také sv tící biskup pražský Václav Malý. 28. 2. uve ejnila MF Dnes rozhovor s mladou spisovatelkou Janou Šrámkovou (CB Praha 13, manželka kazatele). Prvotina Jany Šrámkové o smrti, stesku a vztahu mladé studentky a otce jejích dvou kamarád Hruškadóttir je mezi debuty pozoruhodným zjevem, uvedl list. 2.3. nabídl časopis Respekt reportážní článek Zázrak v litomyšli o stavb nového kostela CB v tomto m st (www.novykostel.cz). Návrh architekta Zde ka Fránka slaví úsp ch, zaujal i zahraniční odborný tisk. Náklady na stavbu mají činit 20 milion . 12.3. uvedl kardinál Vlk pro čTK, že po posledních zprávách tisku o stavu tuzemské justice chápe výrok Nejvyššího soudu (NS) z 5.3., který potvrdil, že katedrála svatého Víta pat í státu, ne církvi. Mnohaletý boj o chrám pro církev nekončí, v p ípad neúsp chu u Ústavního soudu se chce obrátit i na štrasburský soud. 13.3. zadrželi pražští policisté bývalého zam stnance českobratrské církve evangelické, kterého podezírají ze zpronev ry církevních pen z. Vladimír Prokop, který v čCE pracoval jako vedoucí ekonom, podle policist neoprávn n p evedl z účtu organizace deset milion korun. Prokop m l u sebe šest milion korun, které policie zajistila. Zbytek -Jumlpen z podle ní utratil.

21

Teta se rozplakala v p edstav , co by se stalo, kdyby to našli, a oni by to našli, kdyby si ona nebyla tak jista. Odkud se vzala ta slepota? A tu zvolna, znenáhla ji ovládala myšlenka, že to byl zázrak a byla tu jistota, že ta slepota byl Boží p ímý zásah.

Zázračné oslepnutí B ylo to za v lky. Na za tku každ ho roku jsme se ut ovali, že snad už to skon . Ale nikdy jsme nem li dost jasnou p edstavu, jak ten konec může vypadat. T ili jsme se, že potom bude v echno kr sn , ale tak jsme c tili, že ten konec nebude snadný. A rok el za rokem a konec nep ich zel. V t zstv N mců na sov tsk front se uprost ed tuh zimy za alo pov žliv hroutit a v emu obyvatelstvu Protektor tu echy a Morava bylo na zeno, že mus odevzdat pro pot eby n meckých arm d lyže. Lyže voj kům na zav t pl n v okol Stalingradu! A hned se hrozilo t žkými tresty. Kdo lyže neodevzd , u koho je najdou, bude t žce potrest n. Takových hrozeb bylo tehdy kolem st le mnoho. Z kaz poslouchat zahrani n rozhlas musel viset na růžov cedulce na každ m radiop ij ma i. „Pamatuj, pamatuj, že poslouch n zahrani n ho rozhlasu se trest k znic , nebo i smrt !“ To tam st lo, ern na růžov m. Vysok tresty pro obchodn ky na erno! Což o to, N mci tvrdým postihem ern ho obchodu udržovali jakž-

22

takž z sobov n . Ale každý pot eboval n co nav c. Jeden pro d ti, druhý pro nemocn ho otce, t et do bal ku do v znice na Pankr c, kde n kdo z bl zkých ekal toužebn na jakoukoli pomoc. A tak každý byl v nouzi a mohl být trest n. Moje teta m la krej ovskou živnost, kalo se tomu m dn salon. V Praze v Nusl ch, v byt v suter nu p ij mala z kaznice v kuchyni, zat mco v pokoji n kolik vadlen ilo. Ov em, ani ty vadleny nesm ly v d t, že ve sk nce pod žehlic m pultem v kuchyni je nav c n kolik tů ků l tek. Byly ov em koupeny naerno a nebyly proto nikde v knih ch zaneseny a to bylo samoz ejm trestn . Jak jinak by v ak takov živnost mohla v dob v le n ho nedostatku obst t? Z kaznic m bylo t eba n co nab dnout, ne každ zůst val dostate ný po et bodů na od vn kart . Body byly tehdy p d lov st ižky na textil a obuv. A tak se žilo v pr ci a tak ve strachu ze dne na den. Ten rok na konci podzimu to p i lo. N kdo zazvonil. Dva p nov v dlouhých pl t ch. Prok zali se

Foto Antonie Mundlové-Karasové (1899 - 1956) archiv autora

n meckými průkazy a odm enými pohledy. Musel to být n sledek n jak ho ud n . Kontrola! Jste si, douf me, v doma n sledků zatajov n jakýchkoli skute nost . Ukažte n m knihy a v echny doklady. Prohl dka! Kde m te l tky? Otev ete tuhle sk ! Nic nevysv tlujte, sami se pod v me. Ale teta byla kupodivu klidn . To proto, že m la jistotu, že doma pr v ž dn ernota nen . P nov byli velmi důkladn , v ecko pro li, zotv rali, zp evraceli, p em ili. Nic nena li a tak se odm en rozlou ili a ode li. Kdo by si po takov vet eleck n v t v neoddechl! Byli pry a teta astn vydechla. Oddechly si i vadleny a ic stroje jeden po druh m za aly op t klapat. V tu chv li teta dopadla pohledem na tu sk ku pod žehlic m pultem a cel ztuhla. Rozhl dla se po m stnosti, ale byla tu sama. Sko ila ke sk ce a otev ela ji. Ležely tam, ano, ty na erno koupen l tky tam ležely v echny jak na výstav . A ti p nov tuhle sk ku nevid li, ani se j nedotkli, a kolem bylo v echno rozh zen . Tu si teta uv domila, že nejen ti p nov , ale i ona sama byla ran na slepotou a ztr tou pam ti. Ani ona ji nevid la a byla si tak jista, že doma nic nen , že je v echno v po dku! Teta se rozplakala v p edstav , co by se stalo, kdyby to na li, a oni by to na li, kdyby si ona nebyla tak jista. Odkud se vzala ta slepota? A tu zvolna, znen hla ji ovl dala my lenka, že to byl z zrak, a byla tu jistota, že ta slepota byl Bož p mý z sah. Ž dn n hoda! T i lid , dva kontrolo i a ona sama na tu sk ku na nejn padn j m m st d lny b hem prohl dky koukali a ž dný ji nevid l! Tet bylo najednou zcela jasn , že ji zachr nil Bož z sah. Ten P n Bůh, kter ho ona odm tala, že by m l m t v jej m život n jaký vliv i n rok. Ten P n Bůh, o kter m j ze svých zku enost sv d ila jej sestra, m maminka. Jen to j bylo nepochopiteln , že Bůh

k jej z chran seslal tu slepotu p esto, že ona si to ni m nezasloužila. Tak se stalo, že než rok skon il, m teta p i la na Sm chov, do shrom žd n v c ch a usedla tu v kout . P la si jen, aby ji tu nikdo nevid l, aby se nikdo na nic neptal. Vždy ani tu p hodu s tou neviditelnou sk kou plnou l tek nemohla nikomu vykl dat. St le je t byla v lka. Je t st le se sm lo jen ml et. To jen m mamince se sv ila a n m to vypr v la až o mnoho let pozd ji, po v lce, když už na la svoje m sto mezi t mi, kdo pochopili podivnost Bož l sky a Bož ochrany, kter n s prov z bez z sluh, den ze dne, rok po roce, až do konce. Protože v m to teta už sama vypr v t nemůže, ek na den vzk en spolu s mou maminkou nedaleko, na sm chovsk m h bitov Na Malvazink ch, proto jsem se rozhodl v m tu p hodu pov d t j , jej synovec. To nen pov dka se astným koncem, to je skute nost a jm no m tety je vedle m maminky na n hrobku tam na h bitov . To nejdůležit j nen spln n na ich p n a tužeb, n sp ch, jak si asto mysl me. A nen pravda, že dny na eho života jsou stejn v edn , že jeden den b ž za druhým, aby se ztratil v zapomn n . Jsou dny, kdy Bůh zas hne p mo. Býv to ne ekan a neo ek vateln . T eba ran slepotou, abychom potom proz eli a spat ili na okamžik pr v jeho ruku a tak sami sebe, jak na tom jsme a kam m me. Jsou dny, kdy on s m je velmi bl zko a m me zvl tn p ležitost rozezn n a rozhodnut . Dej Bůh, abychom dny t chto vz cných p ležitost , vzdor v em matouc m okolnostem, nepromarnili, t Bož ruky se uchopili a vr tili se na Jeho cestu, jak to ud lala moje teta Antonie Mundlov , rozen Karasov . blahoSlav Koš áK

23

š astný život i v životních krizích? JÓB 21,7-18 estli chceme v Bibli naj t dlouh dialogy, pak staotev t knihu Job. Je to kniha pln z važných životn ch ot zek, ale tak korekce v elijakých lidských pokusů na tyto vskutku existen n ot zky zkratkovit odpov d t. lov ka v knize Job hned zaraz onen otev ený dialog mezi satanem a Hospodinem. Satan se chce Bohu vysm vat t m, že Bož služebn k Job je zbožným a Boha poslouchaj c m lov kem jenom proto, že mu Bůh viditeln žehn . Satan si vyž d možnost Joba testovat, aby mohl vm st Bohu do tv e, že ho lid miluj pouze tehdy, když jim viditeln žehn . Po v ech n sledných Jobových ran ch p ich zej z okol p tel , aby za ali vytat. Žel, n sleduje zn m sc na, kdy lid ve chv li zkou ky dok ž druh ho lov ka krut a surov obvi ovat a vy tat v echno možn . Jobovi p tel se domn vaj , že v echny zkou ky p i ly na Joba jako Bož soud za skryt selh n . Z p ede l e i Sof rovy vyplýv , že tito Jobovi partne i v dialogu se domn vali, že si žij dob e, astn a blahobytn proto, že vedou spr vný a bohabojný život. Jejich ch p n reality bylo z ur it ho pohledu velmi pohansk . inili dobro a za to se jim Bůh m l odm nit požehn n m. To je hrub z služ-

J

ThDr. Pavel Černý, Th.D. (59) Vystudoval Evangelickou teologickou fakultu a All Nations Christians College v Anglii. V roce 1976 byl ordinován za kazatele. V roce 1993 byl zvolen p edsedou Rady Církve bratrské. Osmileté postgraduální studium uzavírá v roce 2004 a je na Karlov univerzit promován doktorem teologie. Od roku 2005 je p edsedou ERC. S manželkou Hanou mají t i dosp lé d ti a dv vnoučata.

24

nick p edstava! Konat dobro, aby mi Bůh musel žehnat. Kdo proch zel t žkostmi, byl pro n automaticky patný, proto ho Bůh musel trestat. Jobovi p tel m li velmi deformovanou v ru, když si mysleli, že lov k s m může strhnout k sob na zem blahobyt a t st jako odm nu za svůj život. Jejich v ra se jev sp e jako pohanský trik: Dej a dostane . Uspokoj sv ho Boha a on ti bude muset d t to, co chce ! Job se uj m slova a klade z važnou ot zku, kter ho patrn ast ji tr pila a provokovala. Pro si asto sv voln ci žij , podle lidských m tek, docela dob e, bezstarostn , v poklidu…? asto jsou nejl pe zaji t ni, bydl bezpe n , jsou vesel , mnoh se jim da … Nakonec Job vid , že pozemsk prosperita, jak si mohou pozorn pozorovatel života v imnout, nebýv p li st l (13.v.): „Tr v sv dny v pohod a do podsv t sestupuj v mžiku.“ Hranice mezi životem a smrt je p ekvapiv tenk . Od blahobytu a t st je k zoufalstv p ekvapiv kr tk cesta. Kolikr t se takov v c opakovala. Velkolepý blahobyt, žasn zabezpe en , vesel , spokojenost… a n hle sestupuj do hrobu. V 16. v. Job jasn k : Jejich t st , jejich dobro, jejich skute ný blahobyt, prosperita – to „nen v jejich moci“, doslova, to nen v jejich rukou. Job z toho vyvozuje praktický z v r. Rada sv voln ků, „ž t a už t, nebo z tra zem eme“, je od Joba vzd lena. Z m ry sv voln ků jsou mu ciz . Job se nechce zam it na honbu za t st m a prosperitou. „V moci lov ka nen jeho t st .“ lov k nem ve sv ruce sv b‘Wj – hebrejsky t b (16.v.) – dobro, blahobyt, životn t st . V tina lid se snaž sv t st hledat. V Bibli m me ale asto postavena zasl ben ne jako c l, ale jako povzbuzen na cest . Vždy Bůh s m je po tek a c l. C lem nen zasl ben , ale Bůh, Bož milost, Bož kr lovstv ... V evangeliu tak nen nikde na-

ps no: Že te se za t st m! Že te se za radost a prosperitou! teme tam doporu en : Hledejte nejprve Bož kr lovstv a v e ostatn bude v m p id no. Hledejte Bož kr lovstv a na t to cest , p i tomto hled n naleznete i radost a životn t st . Radostný je v Bibli ten, kdo nehled svou radost p mo. Radostný je ten, kdo žije život v poslu nosti Bohu. Nakonec Job pro el svou zkou kou a svou kriz . Op t se p esv d il, že jeho dobro a životn t st nen v jeho moci. Komu p edev m z lež na Bož m kr lovstv , jde za Jež em a na t to cest jako vedlej produkt p ich z skute n radost. To, co bylo z hadou pro Joba a pro mnoh dal , bylo p ijet skute nosti, že Bůh asto d v prosperitu a ur it t st sv voln kům. Je t eba ale vid t i odvr cenou stranu sc ny. Prosperita, zdrav , t st – to v e býv velmi nest l a sta tak m lo, aby to lov k ztratil. Nestoj za to, aby lov k honbou za prosperitou a t st m str vil život. lov k může proch zet bolavou životn zkou kou a různými ztr tami doma, v zam stn n i ve spole nosti. K tomu v emu se n kdy objevuje konfronta n výzva prosperity lid povrchn ch, sobeckých a py ných. Job ale v Bož kole zraje. Vid , že sobectv , blahobyt a t st tak otupuje a umoc uje nebezpe sv vole a vzdoru. Prosperita je velmi vrtkav a t st může zmizet b hem n kolika vte in. I toto Jobovo rozpozn n je dnes cenn a pot ebn . Bohatstv nen potvrzen m Bož p zn . Kierkegaard to vyj d il až drsn : „Bůh jenom bl zny nech v kv st.“ Naopak, Jobovy r ny a jeho z pas o v rnost Bohu a st lost v ry je o istou pro n j a skrze jeho sv dectv i pro jeho p tele. Z dlouhodob perspektivy v nosti krize životn , krize rodinn , zdravotn , ekonomick aj. mohou být po tkem duchovn obnovy a nov ho nasm rov n života. Skute ný smysl lidsk ho života nespo v v honb za blahobytem a t st m. Skute ný smysl života je v život s Bohem, na cest vyzna en sm rovkami jeho p ik z n . Job může pov d t, že se držel Bož ch kroků a neodstoupil od p kazů Bož ch rtů (23,12-13). I když to n kdy bylo v zkosti, v temnot du e, p esto si v ra raz cestu kup edu.

Kolik lidí se t mito otázkami života zabývalo? Dosažením lidského št stí se také zabývalo mnoho filozof . V žádné dob tyto otázky nebyly zapomenuty. Kdo by necht l p ijít na tajemství radostného a nad jného života. Odpov dí je velmi mnoho. Uve me alespo n kolik p íklad :

• Filozof Demokritos

íkal, že člov k m že být š astný, radostný a spokojený pouze tehdy, když dosáhne vnit ní vyrovnanosti. To je jeho osobní št stí, nezávislé na okolí.

• Herakleitos učil, že spokojenost člov

záleží ve sláv . člov ku p ináší št stí, když je obdivovaný a oblíbený.

ka

• Sofisté jako své nejv

tší št stí hlásali svobodu, a to svobodu duchovní i t lesnou a to bez jakýchkoli hranic. Pro n bylo v určité situaci omluvitelné i bezpráví, pokud to p isp je ke št stí člov ka.

• Stoikové

íkali, že člov k m že být š astný pouze tehdy, když je zcela povznesen nad veškeré v ci a události, když s ním nem že nic ot ást. Jejich cílem byla apatie a nezávislost na druhých lidech.

• Marxisté zase hledali svou spokojenost a št v sociální spravedlnosti a vytvo ení bezt ídní společnosti.

stí

Jak to je se št stím v život k es ana? Je možné dosáhnout št stí, když není možné si dobro a prosperitu vysloužit svými činy a zásluhami svého života? Stojí zato se v této souvislosti podívat na začátek 1. epištoly Janovy 1,1-4. Apoštol Jan píše, že plná radost a tím i št stí člov ka spočívá v tom: „Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči vid li, na co jsme hled li a čeho se naše ruce dotýkaly, to zv stujeme: Slovo života. Ten život byl zjeven, my jsme jej vid li, sv dčíme o n m a zv stujeme vám život v čný, který byl u Otce a nám byl zjeven. Co jsme vid li a slyšeli, zv stujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. To píšeme, aby radost vaše byla úplná, (plná). Job v d l, že št stí a radost nemá člov k ve své moci. Št stí vzniká jako vedlejší produkt v život v Boží blízkosti. B h vt lený a zjevený v Pánu Ježíši Kristu je slovem života. 

pavel čeRNý

25

Komunistický režim i po odhalení Stalinova kultu osobnosti dál pronásledoval své ideologické odpůrce. K obvinění často nepotřeboval žádné objektivní důkazy. V lednu 1959 odsoudil Lidový soud v Milevsku kazatele Antonína Voříška k deseti měsícům vězení za trestný čin pobuřování a zneužití náboženské funkce. Stačilo k tomu jedno jediné, úvaha o štěstí podle biblické knihy Kazatel.

Kazatel reakcionář ymnasijn profesor e tiny a francouztiny v Prachatic ch, Vod anech a v P sku, Anton n Vo ek, sloužil v c rkvi jako laický pracovn k. V roce 1952 byl ze kolstv propu t n a živit se musel jako d ln k v Kovosvitu. Na podzim roku 1956 p i el do t borsk ho sboru Jednoty eskobratrsk , kde byl v prosinci t hož roku instalov n za kazatele. Sezn mil se se sborem a velmi brzy zaujal mlad lidi pro horolezectv . Po dohod s n kterými leny sboru byl založen horolezecký odd l

G

26

p i T lovýchovn jednot VODNÍ STAVBY v T boe. P edsedou byl zvolen bratr Miroslav Posp chal (d lnick profese), jednatelem bratr Pavel Kvasni ka (dobrý politický původ) a cvi iteli se stali brat Anton n Vo ek (kazatel) a Zden k Svoboda z Chýnova (d ln k). Odd l byl ilý a brzy vzbudil pozornost ve m st . P ich zely p ihl ky i po telefonu. Možn poch zely od skute ných z jemců, ale možn i od t ch, kte se cht li skrze odd l vloudit do c rkve. P iliv nových z jemců byl odd len pravdivým sd len m, že prvn b h je už v proudu, a po kaj na dal . lenov odd lu dob e v d li, že jsou pozorov ni bd lým okem StB, proto ta opatrnost. Ochotou k ve ejn innosti a pomoci i p ekvapiv dobrými sportovn mi vý15. íjna 1958 byl sledky a z sk n m odznaků kazatel vo íšek zdatnosti v ad ch dorosvzat do vazby, byl mu odebrán tu z skali oblibu a uzn n . státní souhlas Ú ast v prvom jových k výkonu duchovenské oslav ch, kdy chodili zaslužby a byl pojeni lany jako na sk le mu pozastaven s cep ny v rukou, z skala plat zaslouženou pozornost a obdiv. Lid se tehdy t ili na „provazolezce“, jak jim kali. Odd l byl tak n kolikr t v T lovýchov-

antonín vo íšek, duben 1981

n jednot vyhodnocen a odm n n estným uzn n m, kter bylo ud leno p edsedovi.

Úvaha o št stí znamenala v zení

Psal se rok 1957. Ml dež t borsk ho sboru Jednoty

Foto archiv

z dopisu Judr. bohumila Kej e, zam stnance Rady cb, ze dne 29. 12. 1964 … A nyní jen n kolik slov mého osobního názoru na projití trestu zákazu činnosti: vid l bych T ze srdce rád op t ve služb evangelia, ale nebude to snadná v c. V nejbližší dob asi by Rada nemohla o Tvé za azení žádat. Jak snad víš, máme p íslib, že bude op t umožn na služba br. Polanskému a Touškovi, a dokud toto nebude vyízeno, bylo by asi nevhodné, ješt žádat o Tebe (i v práv probíhající

eskobratrsk podnikala v dob ch koln ho volna spole n schůzky. N kdy pracovn , jindy rekrea n . Stalo se p i jedn zimn rekreaci v Kru ných hor ch, že byla prob r na různ duchovn t mata. Jedn m z nich byly vahy o lidsk m t st podle knihy Kazatel, kde bratr konfrontoval životn postoje k es ana s komunistickým sv tovým n zorem. Kazatel Vo ek m l p pravu vypracovanou p semn . Byla v n t ž v ta v tomto smyslu: „ lov k chce být astný, dokonce na e spole nost chce ud lat lov ka astným i za cenu ur it ho n sil , ale to v echno ke t st nevede. astným může trvale ud lat lov ka jedin P n Jež Kristus.“ Jednomu z p tomných se e l bila a k z n si vypůj il. P i zas l n po tou byl dopis zadržen, otev en – a s se za ala stahovat. Dne 15. jna 1958 p ijela StB, provedla domovn prohl dku, zabavila Bibli kralickou, n meckou knihu biblických výkladů a psac stroj. Bratr byl zat en a odvezen. Teprve za n kolik dn dostala manželka vyrozum n o jeho uv zn n ve vazebn v znici. B hem jedin ho m s ce byl podroben estn cti výslechům, n kdy až dev tihodinovým. V z v rech vy et ovatelů StB se mj. konstatuje: „O tom, jak c le p i pobožnostech sledoval, sv d skute nost, že za t m elem s m vypracoval p semn výklad knihy Kazatel, p i emž použ val zak zan (!) n božensk literatury, a p i p semn m zpracov n celý výklad mysln zam oval na sou asnou dobu v nep telsk m sm ru proti lidov demokratick mu z zen SR. Vo ek se jako kazatel

v ci máme p ekážky: referent, který to má vy ídit s br. Polanským a Touškem, vážn onemocn l srdečním záchvatem hned druhý den po audienci brat í z Rady na ministerstvu, p i níž byl p íslib dán. A stále nás odkazují, abychom čekali, až náš referent p ijde zase do služby – což bude nejd ív v polovici ledna. Dovedeš si p edstavit jist naši netrp livost – protahováním se leccos m že ješt zkomplikovat). Tedy jak já to osobn vidím, eventuelní žádost Rady o Tvé op tné zapojení do práce je v cí budoucnosti, a bude asi také závislá na

tom, zda p ízniv vy ídí p íslib brat ím Polanskému a Touškovi. Snad by se dalo bez rozpak žádat o souhlas k jmenování laickým kazatelem, když zákaz činnosti vypršel. Pokud nep ijde p i takovém jednání navenek Tvoje soudní záležitost, (a podle mého názoru není žádným provin ním o tom nehovo it), mohla by taková žádost být kladn vy ízena. Záleží jist také na tom, kde by se žádalo a kdo by to vy izoval. V Tábo e by nad je byly mizivé, ale na jiném míst by to mohlo dopadnout lépe…  27

snažil působit reak n a v rozporu se z jmy lidov demokratick ho z zen na ml dež kolou povinnou.“ P prava soudu byla pon kud kuri zn . Bratra Vo ka necht l nikdo soudit. Žaloba byla uboh a to v d li prokur tor i soudci. V t dob byl v T bo e okresn m prokur torem pov stný Dr. Jaroslav Kraft. M l neoby ejn tvrdou „d lnickou“ p st. U n ho ale byla v t dob zam stn na jako kancel -

hory a horolezectví pat ily k nejv tším vo íškovým zálibám.

dole: vrcholky vysokých tater byly místem bez kontroly a sledování. pro kazatele a sportovce vo íška tu byla možnost, jak duchovn vést skupiny mladých.

sk s la sestra Marie Bursov , lenka c rkve. Bratra Vo ka velmi dob e znala a ihned za ala soudruha prokur tora „zpracov vat“. Ten pak za al m t objektivn n zor na p pad. P pad proto p edal k soudu v Sob slavi. Soudit m l Dr. Smr ka, který ale bydlel v T bo e p mo proti modlitebn a Vo kovy znal. Odm tl bratra soudit s t m, že ho zn a denn se s n m zdrav na ulici. P pad nakonec skon il v Milevsku. Krom manželky Jarmily Vo kov byl na hlavn m l en je t p tomen bratr kazatel Bohuslav Bene , jako z stupce c rkve. Ten se zase znal se soudcem ze koly. I v tom bylo zvl tn Bož zen . Po soudu bratru Bene ovi ekl: „D lal jsem, co se dalo.“ Anton n Vo ek byl odsouzen k 10 m s cům v zen a k 10 letům z kazu duchovensk innosti. Trest si „odsloužil“ ve Valdic ch. Co se týk zabavených v c (Bible, výkladov knihy a psac ho stroje), nebyly nikdy vr ceny a to s odůvodn n m: „Odsouzený použ val n boženských knih k sestaven tvav ho výkladu proti lidov demokratick mu z zen , tyto v ci mu sloužily k p ch n trestn innosti. Obecný z jem spo v v ochran výchovy, zejm na ml deže, jež v obdob dovr en socialismu a kulturn revoluce mus spo vat na v deck m sv tov m n zoru. Vzhledem k fanatick mu protimaterialistick mu založen odsouzen ho je nebezpe trestn innosti…“

topič, uklizeč a zase kazatel

Po n vratu domů samoz ejm nesm l být kazatelem. Star ovstvo ale rozhodlo, že bratrovi ponech sborový byt a on bude vykon vat službu domovn ka, dokud to bude t eba. V z pise star ovstva z 3. nora 1961 stoj : „Bratr Vo ek byl ustanoven jako topi a uklize modlitebny. Schv leno ONV (Okresn m n rodn m výborem).“ Služba bratra Vo ka v t borsk m sboru byla kr tk , ale velice požehnan . S m jednou ekl: „V T bo e jsem se nau il být nikým a ni m. Vždycky jsem byl n kým, t eba profesorem. V T bo e jsem nebyl nikým, ani kazatelem, pouze topi em a domovn kem.“ P i odchodu do D na, psal se rok 1965, dostal bratr Vo ek od sboru psac stroj. Z daru m l velikou radost. ekl: „To mi d v nad ji i jistotu, že zase budu moci sloužit…“ A P n Bůh mu to dal. ze vzpomíNeK miRoSlava poSpíchala a dobových mateRiál upRavil bRoNiSlav matulíK

28

zav eli mi tatínka

Na ten podzimní smutný den se nedá zapomenout. Ráno jsem odešla jako pokaždé do školy. Byla jsem v prvním ročníku zdravotní školy v Tábo e. Maminka odjela do Bud jovic na onkologické vyšet ení, končila jí léčba. Stará babička s tatínkem z stali to dopoledne sami doma. Tatínek se m l údajn sejít s církevním tajemníkem, který se telefonicky objednal. Policie si tak zajistila tatínkovu p ítomnost doma. Co následovalo, jsem se dozv d la od jedné sestry ze sboru, bydlící naproti sborovému domu. P ijely t i tmavé vozy, vyskákalo asi šest muž , obstoupili d m dokola a další t i nebo čty i osoby vešly dovnit . Po dlouhé dob odvád li tatínka k autu p ed hlavním vchodem. Sestra líčila, jak prý to na ni p sobilo úd sn , jako kdyby vedli zločince. Po návratu ze školy jsem našla starou babičku v pláči a nemohla jsem z ní dostat slovo. Všude nepo ádek, vytahané knihy, zotvírané sk ín a tatínek nikde. Také maminka se vrátila s tím, že se m la s tatínkem setkat na nádraží. M l jet odpoledne na n jakou kazatelskou stanici a nep išel. Až pozd ji nám babička začala líčit, co se dálo. Zmizel oblí-

bený tatínk v psací stroj, písemnosti, peníze, snad rodinné cenné v ci… Večer p išli brat i starší a snažili se nás pot šit a uklidnit modlitbami. Protože tatínkovi bylo ečeno, aby si nic s sebou nebral, že se brzy vrátí, odešel velmi lehce oblečen, což ho pozd ji ve vazb sužovalo. Ale to jsme ješt nikdo nev d li, co se s ním stalo. Až za čas mamka dostala vyrozum ní, že se nachází ve vazb v Českých Bud jovicích, kde jsme ho mohly navštívit. P i návšt v od nás nesm l dostat ani pomeranč. O teplé bačkory a svetr žádal marn . Bylo mi patnáct a nechápala jsem, proč on, proč takový člov k se ocitl v takové hrozné situaci. V ila jsem ale, že není sám, že je i teď v Boží ruce. Stál za ním a za námi sbor, modlitby, inanční pomoc, p átelské návšt vy rodiny, dobré a neocenitelné rady sestry Bursové, která tehdy byla písa kou u soudu. To vše byla velká pomoc – hlavn pro maminku. Po procesu byl p evezen z Bud jovic do Valdic, do bývalého kláštera, kde v znili nejhorší zločince a pak r zné politické živly, jako t eba tatínka – nep ítele státu a režimu. Jednou jedinkrát zjara nám s mamkou dovolili návšt vu. Dali nám jasné pokyny: nelíbat, nepodávat ruku, nedotýkat se, nic nevozit a jen krátce pohovo it. Stály jsme p ed tou deprimující budovou v pr chodu. Byl nás houf návšt vník r zných v z . Nechápala jsem, proč tak dlouho musíme čekat, než nás uvedou do dvorany za v zni. A pak je p ivedli. V šedých mund rech, čist oholené, dychtivé po setkání… No, sed li jsme na pryčnách, mezi námi t žké stoly, naproti náš tatínek – pokor-

ný, tichý, plaše se usmívající a tiše si s mamkou povídal. Vedle stál bacha , byl jedno ucho, a já? No já

po zatčení p išlo strohé oznámení o vzetí do vazby ze dne 16. 10. 1958, pak již jen cenzurovaná korespondence.

m la strašný vztek, lítost a tak, když nám sd lili, že návšt va je u konce, nedomyslela jsem, co mohu tatínkovi zp sobit za trable, vrhla jsem se k n mu a aspo pusu jsem mu dala. Byl to mžik, bacha nezasáhl a mn se ulevilo. Dodatečn jsem pátrala, zda z toho tatínek nem l malér, ale prý byl ten starší bacha shovívavý. Po deseti m sících se nám tatínek vrátil se zdravotními problémy, ale byl zase mezi námi. Obdivuhodn a bez sebelítosti vypráv l a sv dčil o prožitých m sících. Byl prý v Boží škole. Až do konce života byl v rným sv dkem o tom, co vyznával, a já denn d kuji za rodinu, v které jsem mohla vyr stat, uv it a prožít tolik lásky a duchovního vedení.  daNiela heJzlaRová-vo íšKová

29

New collection

Bortíme p edsudky edno z nejp jemn j ch p ekvapen lo sk ho roku na esk k es ansk hudebn sc n se jmenuje New Collection. Nejen o jejich prvotin Autumn/Winter 2008 jsem si pov dal se zp v kem Petrem astným.

J

vaše debutové album vyšlo již p ed n kolika týdny. Jak jste s ním s odstupem času spokojeni? Vzhledem k asov mu tlaku a inan n m možnostem jsme celkem spokojeni. Osobn n s t ohlasy poslucha ů, kter jsou velmi pozitivn . Jsme r di, že se n m poda ilo zrealizovat n kter n pady, a už nyn se t me na tvorbu t ch nových. Komu je deska určena? Album jsme se snažili koncipovat tak, aby si každý mohl naj t to sv , protože i n m samotným se l b různ hudebn styly. CD vn m me jako vhodný prost edek, jak ct druhým o hodnot ch, v e a o Bohu. Nav c na e hudba se tak může dostat i na m sta, kde možn nebudeme m t možnost p ijet hr t osobn . Jak vlastn vznikají v New collection nové skladby? Každý v kapele m hudebn vzd l n , takže na tvor-

TAJEMNÉ DÍT Sobota 15.4.2009 v 15:45 na čT 1 V roce 1773 je v lese nalezen zran ný hluchon mý chlapec. Tehdy byla hluchota považována za nemoc, a to dokonce nakažlivou. Chlapce se ujme osvícený duchovní, který ho naučí dorozumívat se znakovou ečí a vrátí mu zdraví i d stojnost. Hrají: M. Aumont, C. Borotraová, F. Cottenconová, y. Back a další. Režie: Serge Meynard

b nových p sn se pod l me v ichni. Na za tku jeden z n s p inese konkr tn n pad, na kter m pak pracujeme, tvo me zp vov linky, komponujeme v echny n stroje, nat me a poslouch me. V dal f zi p se různ osek v me a vy perkov v me. Nakonec zbýv jen p se otextovat, v e doladit a jsme p ipraveni k nahr v n . I p i samotn m nahr v n v ak je t mnohdy p sn upravujeme. Jaké máte nejbližší plány do budoucna? Pro n s je v tuto chv li prioritou služba v c rkvi. Ch peme to jako ojedin lou možnost, jak dlouhodob pracovat na n em, co m hlub smysl. Nebr n me se ani klasickým koncertům, ale vždy zvažujeme z m r, se kterým jedeme hr t. V nejbliž dob n s ek zahrani n hran jako je b eznový Summer Day v Alb nii, dubnov turn ve výcarsku a v kv tnu na Slovensku v Trnav . Krom toho za n me s p pravami nov ho CD, kter bychom r di vydali je t letos. zachováte na p ipravovaném albu pestrost žánr , nebo bude novinka stylov vyhran n jší? Jaké máte ambice? Na nov m CD chceme p edstavit již vyt bený styl. Snaž me se na sob pracovat a douf me, že bude posun oproti na prvotin znatelný. Na m velkým p n m je dostat se do pov dom v R. K es ansk tvorba je bohužel asto spojov na s tradicemi a p edsudky, kter bychom r di bortili. Kde je možné New collection slyšet? Každou ned li hrajeme v centru Prahy v na em dom c m sboru ICF (International Christian Fellowship) v klubu L vka. V ce o n s se můžete dozv d t na www.newcollection.org nebo bandzone. cz/newcollection. daNiel matulíK

30

Hruškadóttir Jana Šrámková Nakladatelství labyrint 2009, edice Fresh, 158 Kč

N zev Hru kad ttir odkazuje k island tin . Je to forma d v ho p jmen , kter se tvo ze jm na otce a p domku d ttir – dcera. Hlavn hrdinka Veronika, studentka skandinavistiky, žije s matkou. Po otci j zbyl jen strom - hru ka - zasazený na chalup p r dn po jej m narozen a n kolik m s ců p ed jeho odchodem. Pak ale pozn rodinu sv kamar dky Madly Tomanov a na ur itý as se stane jej sou st . Poprv zaž v svobodnou atmosf ru, kde se lid mezi sebou maj r di a naslouchaj si. Vytv si zvl silný vztah k Madlinu otci. Sž v n s touto rodinou je ale n hle p eru eno tragickou nehodou. Veronika znovu p ich z t m o v echno, co p edt m na la, v etn již zm n n ho stromu, který i s chalupou Tomanovi koupili, a v jejich nov rodin už pro Veroniku nen m sto. Kniha je psan ich-formou a působ tak autenticky, že se ani nechce v it, že by to autorka neprožila sama na vlastn kůži. Jej popis bolestn zku enosti ztr ty bl zk ho lov ka je velmi skute ný a kdo z n s t m pro el, vzpomene si p i etb na velmi podobn pocity. P estože k esanstv nen hlavn m motivem knihy, můžeme ho v podtextu vyc tit. Kniha je velmi kladn hodnocena i odbornou liter rn ve ejnost a zd se, že bude jedn m z leto n ch bestselerů. Jana Šrámková (*1982 ve Vysok m Mýt ) vystudovala Evangelik ln teologický semin , dokon uje studium tvůr ho psan a redak n pr ce na Liter rn akademii Josefa kvoreck ho. V nuje se literatu e pro d ti (k vyd n p ipravuje knihu Putov n žab ka Filemona) a fotografuje. JaNa matulíKová

OZNÁMENÍ

V sobotu 18. dubna 2009 se v Dom kultury v Teplic ch kon TapFest festival rockových kapel. Mezi 17:00 a 21:00 vystoup kapely Prorock (mal p edstaven jejich nov ho CD naleznete v tomto sle Br ny), Projevy radosti, Freaky Art, Many Pingls and any new beer. Vstupn bude 40,- K v p edprodeji a 60,- K na m st . P padn info e-mail: [email protected]

25. dubna 2009, od 9:30 hodin se v prostorách sboru Církve bratrské na Šeberov koná konference „Být single - stigma nebo poslání?“ Po ádá: česká evangelikální aliance, kontakt, p ihlášky a další informace: l. Vávrová, [email protected], https://www.ea.cz/ konference/single Vitamínová bomba - 3D komunikace ve chvále? Kutná Hora 17. -19. 4. Celorepubliková konference o chvále a um ní - prakticky i duchovn . P ihlášky do 12. 4. Poplatek 390 Kč Konference se koná pod záštitou čEA a Rady CB. Ekologická sekce české k es anské akademie zve na 14. dubna 2009 v 17:30 do p ízemí kláštera Emauzy na odloženou besedu s biochemičkou RNDr. Ivanou Macháčkovou, CSc., editelkou Institutu ekumenických studií, na téma Periodicita r stu rostlin. Evangelizační odbor p i Rad CB po ádá seminá na téma Misionální církev – nové trendy misijního pojetí sboru. Uskuteční se 25. 4. 2009 od 9:30 hod. v modlitebn CB Kounicova 15, Brno. P ihlášky posílejte na adresu daniel. [email protected] nejpozd ji do 19. 4. 2009. Poplatek 50,- Kč. 19. 4. 2009 od 13.30 - Všichni jsme lidi – akce proti rasismu a antisemitismu. Akce začne ve 13:30 „Pochodem dobré v le“ ze Starom stského nám stí do Valdštejnské zahrady, kde se jeho účastníci p ipojí k následujícímu shromážd ní. Srdečn zveme k účasti všechny k es any, kterým není lhostejný současný vývoj v naší zemi i v širším evropském kontextu.

31

Charles Darwin pavel Javornický kazatel cb, biolog

V da m sv metody i sv omezen na poznatelný sv t hmoty a vesm ru. K es anstv naproti tomu je a vždy zůstane v c v ry: Židům 11, 6. Nemůže, pokud tyto dva pojmy ozna uj nesmiiteln ideologie, ateismus a k es anský fundamentalismus. Může, pokud p ipust me, že neexistuje dvoj pravda, p rodov deck a teologick . Hezky to vyj d il papež Jan Pavel II: „Na evoluci se můžeme d vat z různých hlů pohledu, jako materialista nebo spiritualista. Mohu zast vat my lenku vývoje, aniž bych p itom byl hor k es an než ostatn .“ A jiný katol k, biolog a kn z Marek O. V cha: „Pro k es ana je proces vývoje dokladem Bož v emohoucnosti… m v ce rozum me p rod , t m v ce můžeme obdivovat Stvo itele.“ Můj pohled: Nemohu pop rat vývoj, který se ud l na Zemi, když nezaujat pozoruji p rodu a vzd l v m se v p rodn ch v d ch. Z rove to v ak posiluje moji v ru v Boha, který stvo il celou nesm rn složitou hmotnou skute nost postupnými kroky, jak o tom sv d i Bible. Tato v ra je mnohem v ce logick než materialistick v ra v n hodnou prom nu chaosu v d. 

Oslavuj se hned dv výro , tak 200 let od Darwinova narozen . Jeho prvn kniha, kter byla v prvn m dni po vyd n rozebr na, je seri zn , pro ten e až trochu nudn v deck studie, kter v ak vzbudila diskuze, nad en i odpor jako snad ž dn jin . Darwin ji napsal po p tilet m zkoum n p rody na cest kolem sv ta a po dal ch 20 letech pozorov n a srovn v n . Nebyl prvn , kdo se zabýval evoluc , nevymyslel ji. Pokusil se v ak na rovni znalost sv doby vysv tlit vývoj a prom ny života na Zemi ist naturalisticky, tedy na materi ln m z klad . To mu nelze vy tat, v ecky teorie p rodn ch v d jsou takov . Darwinův výklad je jednoduchý a svým způsobem geni ln , i když leccos už neplat . Neodarwinist museli mnoho poopravit, nap . p edstavu pomal ho „nesk kav ho“ vývoje, povlovn p echody mezi druhy, p edpokl dan mezi l nky, d di nost z skaných vlastnost . 

 Pr v tak bychom se mohli zeptat t eba, zda může být k es an neurochirurgem a zkoumat, kde je v lidsk m mozku oblast citů, e i, schopnosti abstrakce nebo mravn odpov dnosti. Evolucionismus je v deck teorie, kter v ru v Boha nevylu uje, nic takov ho u Darwina nenajdete. Jin v c je, že se Darwinovy teorie chopili materialisti t ilozofov , nap . B. Engels, a ud lali z n n stroj sv ideologie. Za Bibli odporuj c byla v 16. stolet považov na Kopern kova heliocentrick teorie. Dnes už nikoho z k es anů nenapadne h jit n zor, že st edem vesm ru je Zem . Ale tak astronomie a kosmonautika jsou n kdy využ v ny jako n stroj ateistick propagandy: „Boha jsem tam nevid l!“ prohl sil prý kdysi Gagarin.

32

Rostislav Stan k kazatel cb lesník Darwin vystihl z konitosti mikroevoluce (vývoj v r mci druhu, resp. rodu), a ty pak domyslel d l, až k teorii makroevoluce (vývoj zcela nových druhů). Domn val se, že „v echny organismy, kter kdy žily na Zemi, mohly poch zet z jedin prvotn formy života.“ Tak to uv d ve sv knize „O vzniku druhů p rodn m výb rem“. D l v ak tak p e: „Kdyby bylo možn prok zat, že existu

? ?

Co soudíte o Darwinov knize O p vodu druh , od jejíhož vydání letos uplyne 150 let? M že být podle vás k es an evolucionista, nebo je takové spojení vyloučeno a proč?

Obsah rubriky nemusí vždy vyjad ovat názor redakční rady.

M že být dialog mezi evolucionisty a kreacionisty pro ob strany obohacující, nebo se jedná o dva ideologicky nesmi itelné tábory?

je n jaký složitý org n, který nemohl vzniknout na z klad etných, po sob n sleduj c ch, drobných zm n, pak by se moje teorie zcela zhroutila.“ Hle, jak byl Darwin st zlivý. P edložil v deckou teorii, a po tal s t m, že jako hypot za může být v průb hu dal ho b d n bu potvrzov na, nebo i vyvr cena. Nejsiln j argumenty, kter dnes jeho teorii zpochyb uj , p edkl daj v dci ze skupiny Intelligent Design. Poukazuj na nezjednodu iteln složit molekul rn syst my, p li složit na to, aby mohly vzniknout pouhým p rodn m výb rem „na z klad etných, po sob n sleduj c ch, drobných zm n.“ Co d l lov ka k es anem? Jeho n zor na původ druhů? Chra Bůh! P ece v ra v Jež e Krista! Uv il jsem jako evolucionista, ale to je na stejn rovin , jako když eknu, že jsem uv il jako tramp. Dnes je pro m teorie makroevoluce nep esv d iv , ale na spasen to p ece nic nem n . 

Dialog je vždycky obohacuj c , pokud ob strany p edkl daj argumenty otev en , slu n a naslouchaj si. D len jen na evolucionisty a kreacionisty se mi nel b , ale budiž – když už je ot zka takto položen . Nedohodnou se, dokud jeden v evoluci v , a druhý v ve svůj výklad Bible. Naopak, mohou 

se spolu bl žit k pravd , pokud ten prvn je pokorný a poctivý, když te ve zkamen lin ch, a ten druhý je pokorný a poctivý, když te Bibli. V m, že z pis v p rod i z pis v Bibli poch z od stejn ho autora. Pokud je v rozporu to, co jeden te v p rod , s t m, co druhý te v Bibli, pak jeden z nich te patn – nebo oba. P iznejme si, že v ichni se u me sotva slabikovat a n kdy by n m v ce slu elo ct si s J bem: „Kladu si na sta ruku“… a pak jen žasnout.

petr Raus dramaturg čt, bývalý entomolog Úžasn kniha! Darwin byl skv lý pozorovatel, který dok zal dob e vn mat detaily, naj t mezi nimi souvislosti a vyvodit z nich smysluplný z v r. De facto vzal v žn to, emu n s u 19. žalm, a dosp l k pozoruhodným výsledkům. Nejv t probl m, se kterým se setk v m a který s touto knihou souvis , je smutn skute nost, že ji t m ž dný z bojovn ků proti darwinismu, se kterými jsem se setkal, ne etl.



Vn m m evoluci jako jeden ze z kladn ch biblických principů; u nepohrdat dny malých za tků (Za 4,10). D v daleko v t ance uv domit si Bož suverenitu, odvahu, tvůr potenci l, ale i hodnotu Bož milosti. Na druhou stranu evolu n pohled nesv d k dualismu, který pokl d m za jedno z nejv tch ohrožen c rkve a který se mi zd i v dne n dob až p li živý (jak jsem kdysi sly el z st jednoho studenta: „můj Bůh nem se zlem nic spole n ho“). Až se k Darwinov knize dostanete, p e t te si z n alespo posledn v tu, ve kter Darwin o Tvůrci mluv . 

Nejv t probl m tohoto dialogu je nedostatek odvahy p iznat si jeho skute n t ma. Nejde o spor o stvo en , jde o spor o charakter Boha! Druhým probl mem je volba p kladů, nad kterými tento rozhovor prob h . Velmi doporu uji nemluvit o ryb ch, pt c ch apod., ale pono it se do sv ta rostlin a hmyzu. Tam dost vaj t mata jako d di nost i prom nlivost docela jin (a zaj mav j ) kontury. 

p ipRavil -bm-

33

tomáš Najbrt

narozen 1951, studium: pražská konzervato - kytara a kompozice, v N mecku církevní hudba. Hlavní zájem: loutna a historické nástroje. Osm let byl celocírkevním kantorem čCE. Vytvo il nové doprovody pro K es anský kancionál. Vede p vecké sbory, vystupuje sólov a se soubory.

oba reforma n jist nebyla poklidn a jednoduch . N sleduj c 17. stolet ov em utrp lo b hem t icetilet v lky hrůzn r ny. Životy n rodů byly zcela ochromeny, životn pocity pod vlivem vražd n a nejistoty prom n ny. St edn Evropa zpusto ena, dv t etiny obyvatelstva zahynuly. Co je proti tomu sou asn krize! V barokn m um n se proto výrazn projevovala polarita: Na jedn stran pocity pom jivosti, bl zkost smrti, t k ze sv ta. Na opa n m p lu zjit en smyslov a smysln radost, už v n života. Zm na se projevila i v chor lu: Proti chor lu Lutherovy doby se v 17. stolet v p sn ch odr žej osobn pocity (j ) uprost ed sborov ho spole enstv (my).T matem jsou vlastn zku enosti v ry a „pot ov n du “, mystika, modlitba. asto jsou p sn sp e ur eny pro soukrom pobožnosti – a p ece se dost vaj do bohoslužebných zp vn ků. Toto obdob baroka můžeme sm le ozna it jako zlat obdob duchovn ch p sn . V ech ch v dob protireformace podobn p sn a zp vn ky tvo ili nadan katoli t tvůrcov jako Michna, Holan Rovenský, Bridel, Kadlinský a dal . Podobnost nach z me i u J.A.Komensk ho (Kancion l 1659). Georg Neumark vydal roku 1657 pod mnohoslibným n zvem „Vy lecht ný hudebn -poetický h j rozko e“ ( Fortgeplannzter Musikalisch- Poetischer Lustwald / Jena ) sb rku duchovn ch p sn . Nejslavn j jeho chor l m me i v na em kancion lu, v esk m zn n jako „Kdo Bož vůli podd v se“ (KK 277) v p ekladu Aloise Adlofa. Jiný eský p evod vydal již v roce 1877 L.B.Ka par ve sv m

D

34

Evanjelick m kancion le, kde jsou mnoh star i reforma n p sn „rad ji v novou formu ulity nebo p eb sn ny“. Autor nar ž z ejm na fakt, že p eklady p sn se objevily už d ve. Nap klad v n kolika vyd n ch zp vn ku V clava Kleycha ( prvn v Žitav 1717 – „Kancional Ewangelický) nalezneme tuto p se jako „Kdo jen na Boha se spol h “. Dal vyd n n sleduj 1722,1727. Tak kazatel esk exulantsk osady v Berl n Jan Theophil Elsner vydal Neumarkovu p se mezi adou dal ch p ekladů z n m iny. Za zm nku stoj , že vynikaj c skladatel Felix Mendelssohn-Bartholdy, jehož narozen p ed dv ma sty lety si letos p ipom n me, s hl tak po t to duchovn p sni. Je z kladem pro jeho kant tu „Wer nun den lieben Gott“. M ansk hudebn kultura v 19.stolet podn tila vznik mnoha p veckých sdružen a oratorn ch sborů a tvorba nových oratorn ch kompozic s duchovn mi n m ty se asto objevovala v koncertn ch s lech a nejen v kostelech. P edkl d m starod vnou p se s novým p evodem textu, jehož tvůrce se narodil v roce 1961. Tom Lavický je mimo jin zn mý ze sv ho působen v evangelick rockov skupin Jericho. Pov imn me si dob e, jak p ech z z pou uj c ho t nu a trochu zdvižen ho ukazov ku: „Kdo Bož vůli…“ v původn m textu k osobn mu vztahu: „Můj Bože, ty v s m …“ Jist chceme sou asn bohoslužby a soudob p sn . Hled n p sn dne n ho výrazu je ur it nam st . Forma chor lu je ov em z ejm je t nadlouho vhodný způsob pro inn spole enstv a vyzn n v p sni.

Foto Bronislav Matulík

A zazní (starý) chorál

Píse a její záznam ve formátech mp3 a pdf najdete na www.i-brana.cz

35

D m v Pod bradech na Žižkov na prodej! Misioná i z našeho sboru se st hují pryč a byli by rádi, kdyby ho koupil n kdo z CB a zapojil se do sboru. Jde o velmi p kný, nov rekonstruovaný atypický adový d m, 5+1 (s velkou jídelnou) plus další malý pracovní kout. Další místnost p ipravena na druhou koupelnu. V celém dom je korková podlaha. Obytná plocha cca 145 m2, zahrada cca 700 m2. Klidné místo; nedaleko centra; plynové topení. Cena 4,8 mil. Kč. Možnost slevy pro členy CB a p i rychlém jednání. Tel.: 777217968, 325 625 176

Sdružení „KYMEVO“ nabízí svá rekreační st ediska pro po ádání rodinných setkání, sportovních soust ed ní a d tské tábory. Dobré reference, individuální p ístup. www.kymevo.cz, mobil 603 515 832

K es anská turistická agentura Mesites

již desátý rok nabízí ubytování v apartmánech u mo e v Chorvatsku za skv lé ceny!

www.mesites.cz

Využitím našich služeb současn podpo íte misijní práci manžel Dohnalových v Chorvatsku. Objekty jsou ideální pro rodinnou, sborovou dovolenou i dovolenou student a mládeže. Objednávejte, dokud jsou ješt volné termíny! [email protected] [email protected] Skype: katadohnal • GSM +385915659536

36

Český studijní p eklad Bible ro vůbec pot ebujeme n jaký nový p eklad byl A. Zelinou vyvinutý unik tn p ekladatelský P sma? Odpov je jednoduch . Bible je nato- software BTr, který usnad oval p eklad a umož olik mnohovrstevn kniha, že ž dný jednotlivý val koordinovat pr ci cel ho týmu. Ten krom jeho p eklad nevyhov n rokům v ech jeho ten ů. N co vedouc ho utvo ili tentokr t postupn Michal Krchjin ho pot ebuje lov k, který poprv v život otev e k, Karel D zal, Ji Hed nek a Dan Dr pal. Jako Bibli a zaj m ho, co se tam vlastn p e. Tady bude pracovn uk zky p ekladu byly vyd ny knihy P slohlavn m krit riem p ekladu tivost a srozumitelnost, v , Daniel, Jeremj a Jozue, Soudců, R t. by za cenu men p esnosti. A n co jin ho o ek v Kompletn p ekladatelsk pr ce byly dokon eny ten, kdo vid v Bibli skute n Bož Slovo a chce jej p ed n kolika m s ci. V sou asn dob pracujeme do hloubky studovat. Samoz ejm , v ide ln m p - ve spolupr ci s eskou biblickou spole nost na sazpad se takový lov k nau ecky a hebrejsky a stu- b a tisku tak, aby cel Bible byla na pultech knihduje Bibli v origin le. To ale nen cesta pro každ ho kupectv letos v l t . Dokon en p ekladu je pro n s a mnoz k es an u n s poci ovali pot ebu kvalitn ho velkým sv dectv m o Bož milosti. Srde n d kujea p esn ho studijn ho p ekladu P sma do e tiny. me tak stovk m eských k es anů, kte se za na i Pr v to je c lem SP. pr ci modlili a podporovali ji inan n . Proto chce být v co nejv tV p t ch letech budeme pracovat na průb žn m e konkordantn (tzn. revizi na eho textu, jeho exportu do různých biblicže stejn slovo v origin le kých programů a studijn ch pomůcek a tak na konje p eloženo pokud možno kordanci. michal KleSNil, editel Nf p eKladu bible  stejným eským slovem) a důsledný. Snaž se nab dJako novinku nabízínout v echny p ekladov me biblické p ednášmožnosti každ ho ver e. Je ky pro školy v podání ur en p edev m pro kažMichala Krch áka, dodenn studium a výklad člena p ekladatelského týmu čSP. P sma P smem. Jeho ned lMichal Krch ák je nou sou st je proto bohaabsolventem HTF UK tý odkazový a pozn mkový apar t. Praha a d íve p sobil Na e pr ce za ala v roce 1991 pod patéž jako učitel na biblické škole. Mj. je tronac KMS, kdy vedouc p ekladateltrojnásobným vít zem mistrovství čR ve znalostech Bible. sk ho týmu a hlavn nositel vize Anton n N která nabízená témata: Proč nový p eklad Bible?, RadoZelina za ali spolu s Pavlem Jartymem sti a strasti p ekladatele Bible, Specifika hebrejštiny, Akp ekl dat Novou smlouvu. Ta byla dotuálnost knihy P ísloví, Význam biblických jmen, Poselství částí lidského t la v Bibli (aneb hebrejské antropomorfokon ena v roce 1994. Do dne n ho dne logické p edložky), Základní poselství Bible, Co íká Bible vy la dohromady ve ty ech vyd n ch, na téma …. (dle domluvy), Bát se Boha?! atd. V p ípad kterých se prodalo p es 15 tis c výtisků. vícedenní akce se nabízí také možnost uspo ádat večerní To sv d o kvalit p ekladu a jeho irosetkání s biblickým vyučováním ve vašem sboru. k m p ijet v emi denominacemi. • NF p ekladu Bible, Na Žertvách 23, 180 00 Praha 8 V roce 1994 zapo aly pr ce na p eklatel. 284822297, www.biblecsp.cz, [email protected] du Star smlouvy. Kl ovým n strojem

P

37



Darwin a Pando ina sk í ka I

an nem l svůj den. Vybelhal se ze dve , elo m r- si jeho kn žku „O původu druhů“ se z jmem p e etl n zpocen , m rovnou ke mn a krout hlavou: a jako student exaktn ch v d jsem nabyl pocitu, že „Otev el jsem Pando inu sk ku, a co se d lo po- se mi to snad jenom zd . kal jsem si: tenhle lov k tom…“ Byl to můj dobrý kamar d a taky u itel ve t - popsal hezky evoluci, ale pseudodůkazy o p echodu jednoho druhu do druh ho jsou na rovni Alend , do kter chodila na e mal M ria. Ostatn , pr v pro ni jsem do koly p i el. Bylo dobrým zvykem po- ky v i divů. A protože jsem v t dob etl Ericha kecat s u iteli, zeptat se, co je nov ho, a nas t trochu von D nikena a jeho vahy o astých n v t v ch vesm rných potvor skv l atmosf ry, kter na na planet , zav tomhle zcela výjime - Autor známé teorie nem že za to, adil jsem oba p ny n m za zen panovala. Ianova Pando ina že se jeho myšlenek zmocnili sociální do stejn kategorie sk ka spo vala ideologové, kte í začali vraždit milióny s t m, že D niken um v men m kulturn m aspo dob e ps t. Za nedorozum n . Jako ve jménu vyšší rasy, vyšší t ídy nebo to se strýci Charlesobritský ateista za al jakési ízené evoluce. vi omlouv m, bylo to dev tiletým ž kům vyvů i n mu p ece jen kl dat Darwina a ve trochu nespravedliv . chv li, kdy vy kl ono zakl nadlo „ lov k je z opice“, Darwin a darwinismus jsou dv různ v ci. Autor n sledoval obrovský výbuch sm chu, který ne a ne zn m teorie nemůže za to, že se jeho my lenek uti it. S n m podobným se nikdy nesetkal – a to zmocnili soci ln ideologov , kte za ali vraždit sam platilo o d tech v jeho miniaturn t d . Pro- mili ny ve jm nu vy rasy, vy t dy nebo jak si tože byl ale i typicky britským demokratem, vyzval zen evoluce. Nemůže ani za to, že mnoz za ali je, aby do p t ho dne p ipravily my lenky o tom, co ch pat jeho u en n božensky a tasili me e v l t m jejich n boženstv o původu lov ka u . boji proti „nev c m“. Nemůže za dne n darwinisM ria pak se skute ným z jmem za ala zkoumat ty, kte maj Evropu v ce m n pod kontrolou a neBibli a po men ilosoick debat namalovala p r p ipou t j diskusi o možných nedostatc ch sv ho docela origin ln ch obr zků. Naz t zazn vala ve guru. Může za jin v ci. t d plej da n zorů, v etn zp vu z Kor nu i zm Takže. Letos m tenhle p n výro a jeho p sp vek n n výtvarn prezentace. Byla tam zastoupena k blahu lidstva se prob r ze v ech stran. Možn by různ n boženstv , od k es anstv p es hinduismus, nebyla od v ci poklidn debata o tom, co vlastn dobuddhismus a isl m až po neot el n zory p m ho k zal a co naopak prok z no nebylo. Možn by se m l potomka Lva Nikolajevi e Tolst ho. Když po tom Darwin kone n o istit od onoho „ismu“, m la by se v em vy el Ian op t ze t dy, zam il ke mn a ekl i v jeho p pad odd lit v da a n boženstv . A když už jedin slovo: „Fascinating“. m me ten glob ln v k, m la by se otev t Pando ina M riina t da byla jakousi zmen eninou glob ln - sk ka, aby si lidi prost a jednodu e mohli vybrat. ho sv ta. A zmen enina, jak se zd lo, Darwinovi ne- To by bylo, jak pravil Ian, „fascinating“. p la, sp e naopak. Pamatuju se, že ve dvaceti jsem daNiel RauS, čRo6 38

Vylušt te tajenku a vyhrajte knihu! Tajenku zašlete do 19. 4. 2009 (i e-mailem) na adresu redakce.

Tajenka z čísla 3/2009: M jte porozum ní jeden pro druhého. Vylosovaný výherce: Alena Dezortová, Praha

p ipRavil dušaN KaRKuš

Vylosovaný výherce získává knihu Na cest putování krajinou vlastního srdce od autor od B. Curtise a J. Eldredge z vydavatelství Návrat dom .

39

1033 - 21. 4. 1109

„Rad ji bych se cht l t st jako chlapec v kl te e p ed hol magistra, než být v pastý sk m ad primasem cel Anglie a m t uprost ed n rodů arcibiskupský stolec.“ T mito slovy asto vyjad oval sv zoufalstv ze služby, do n ž byl v roce 1093 uveden. Že to ale byla „volba“! „N sil m a proti m vůli a p es můj odpor m lapili pro biskupsk s dlo v Anglii.“ Jeho dla museli n siln rozev t, aby mu do n mohli vložit biskupskou berlu, a do kostela ho museli za zp vu Te Deum vn st. Nic nepomohlo, že to v e prohla oval za neplatn … I tyto ud losti poodkrývaj dramatický a mnohdy bolestný p b h muže, jejž badatel mnohdy kritizuj , že p li dův oval schopnostem lidsk ho rozumu ve v cech v ry. Narodil se v Aost do savojsk lechtick rodiny. Ve 23 letech ode el z domova a po t ech letech zakotvil v benediktinsk m kl te e v Le Bec v Normandii, kde byl opatem v žený teolog Lanfranc. Již za t i roky byl zvolen p evorem a vedl kl tern kolu. V roce 1079 pak byl zvolen opatem kl tera a p ijal opatsk sv cen . V t dob byl již jeho u itel Lanfranc dev t let arcibiskupem v Canterbury. V Anglii byla jeho vlivem z zena dv benediktinsk p evorstv z Bec. Mezi Anselmovými povinnostmi bylo tato p evorstv vizitovat. Jeho d lo (nap . Cur Deus Homo? – v n m rozpracov v tzv. satisfak n teorii sm en ; Monologion; Proslogion – s ontologickým důkazem Boha: Bůh je „to, nad co nic v t ho nelze myslet“) se vyzna uje v nivou touhou v ry porozum t s pomoc rozumu jej mu obsahu. Je to v ra hledaj c nahl dnut : „Nepokou m se, Pane, proniknout tv vý iny, protože na to m nahl dnut ani zdaleka nesta . Touž m v ak aspo pon kud nahl dnout tvou pravdu, v niž v a kterou miluje m srdce. Nesnaž m se totiž nahl dnout, abych v il, ale v m, abych nahl dl…Pros m, Bože, k ž t pozn v m a miluji, abych se z tebe radoval.“ Po Lanfrancov smrti zůstal arcibiskupský stolec n kolik let neobsazen. Když kr l Vil m II. po tkem roku 1093 v žn onemocn l, rozhodl se ho zrovna v Anglii pobývaj c Anselm nav t vit. Na n tlak dvora a biskupů se kr l v t to situaci rozhodl jmenovat ho arcibiskupem… Anselm se nakonec vlevo: vyobrazení sv. anselma v arcibiskupském rouchu na zdobené iniciále jeho monologionu. podvolil, holdoval kr li a byl uveden do vpravo: Nemocný král vilém ii. p edává anselmovi biskupskou berlu a ustavuje adu. Koncem roku ho yorský arcibisjej tak novým arcibiskupem z canterbury. kup Tom vysv til… Tyto akty z rove p edznamenaly boje, jež v adu vedl. Vedle snah o reformy anglick ho kl ru a obnovu duchovn ho života c rkve z pasil o svobodu anglick c rkve vů i panovn kovi (boj o investituru) a proti n rokům yorsk ho arcibiskupa na prim t. Dvakr t byl dokonce nucen odej t do vyhnanstv (celkem na 7 let). Uprost ed z pasů o reformy, jež se mu nepoda ilo pln uskute nit, zem el. RobeRt haRt

Foto archiv

ANSELM z Canterbury

2. kazatel haví ovského sboru stanice Orlová Narodil jsem se v Haví ov , do spíše nev ící rodiny. Po gymnáziu jsem vystudoval na Ostravské univerzit obor housle, pokračoval jsem ve studiu speciální pedagogiky a v současné dob dostudovávám na seminá i ETS. Pracoval jsem nejprve 3 roky jako učitel na Církevní základní škole P. Pittra pro romské d ti v Ostrav . Poté 2 roky jako speciální pedagog a vedoucí d tského stacioná e pro d ti s kombinovanými vadami ve Slezské diakonii. A nyní jako kazatel na stanici CB v Orlové. Ve služb m sbor nejprve povolal do role staršího, pozd ji jsem byl osloven Radou a pozván do vikariátu, kam jsem nastoupil 1. dubna. 2004. Ordinován jsem byl roku 2007. S manželkou Lýdií vychováváme t i d ti – Davídka (7), Lýdijku (4) a Jakoubka (2).

sem haví ovský rodák a celé své d tství jsem prožil nedaleko stanice a pozd ji sboru Církve bratrské v Haví ov . Byl jsem pok t n jako miminko v katolickém kostele. Dodnes si pamatuji návšt vy tohoto kostela se svojí babičkou. Ta však záhy zem ela, a tím skončilo moje d tské setkávání s Bohem. Na gymnáziu jsem se začal znovu zabývat duchovními v cmi. Oslovil m jeden kamarád a p ivedl mne do CB Horní Suchá. Po krátké dob jsem ale odešel do Vody života, která se posléze p ejmenovala na Slovo života. V této církvi jsem strávil asi 4 roky. Když zp tn hodnotím tuto neklidnou dobu, musím íct, že jsem vd čný za to, čím m Pán provedl. Vd čím mu za to, že m ve Slov života p ivedl k sob . Po zmín né dob jsem se vrátil op t do CB. Tentokráte už do haví ovského sboru, kde jsem znal z mezisborových setkání p edevším Dava Pattyho, který mne pak po dlouhou dobu vedl a jemuž jsem velmi vd čný za mnohé ve svém život . Byl to také on, kdo mne povzbudil ke služb v dorostu, kde jsem začal pracovat s manželi Neumannovými. Po jejich odchodu do Brna jsem z stal na vedení dorostu sám – resp. s mojí nastávající manželkou – Lýdií Fojtíkovou – pozd ji Kubíčkovou. Lýdie je mi skv lou pomocí v mojí práci i v život – je to opravdu radost. V současné dob se krom pravidelných služeb ve sboru soust edím také na práci s mládeží – B h nám otev el dve e k evangelizaci p es horolezectví, a tak se ze mne díky Bohu stává už pravideln to, co bych nikdy nečekal: nejprve dorostový vedoucí, starší, kazatel a te - z otylého nikdy nesportujícího houslisty - i horolezec. B h je zkrátka dobrodružné povahy a d lá se svými  služebníky podivuhodné v ci… Bohu díky!

J

BULLETIN RADY CÍRKVE BRATRSKÉ VYCHÁZÍ JAKO P ÍLOHA ČASOPISU BRÁNA

David Kubíček

Výjezdní jednání Rady se konalo ve dnech 6. – 7. 3. 2009 v Havlíčkov Brod . Krom projednávané agendy se členové Rady setkali se staršovstvem. Jedním z p edm t rozhovoru bylo hledání objektu pro v tší modlitebnu, jelikož stávající prostory rostoucímu počtu návšt vník nestačí. 

 Kazatel Roman Neumann byl hostem Rady, se kterou projednal n které podn ty D tského odboru. Na Konferenci DO v Praze – Soukenické dne 28.3.2009 zastoupí Radu místop edseda (p íp. tajemník).  Kazatele Libora Trousila instaloval p edseda v Litvínov 8. 2. 2009 za správce sboru. L. Trousil vyst ídal dlouholetého litvínovského pastý e Petra Šimmera, který nyní slouží jako druhý kazatel a senior severočeského regionu.  P edseda jednal dne 10. 2. 2009 se staršovstvem v Praze 6 – Dejvicích mimo jiné o zám ru staršovstva a kazatele Daniele Heczka založit misijní práci v m stské části Praha – Suchdol. Jedná se o projekt, na kterém se podílí i Mezinárodní sbor CB v Praze.

Tajemník navštívil dne 15. 2. 2009 Olomouc, kde absolvoval členské shromážd ní a jednal se staršovstvem ohledn nového služebníka. Shromážd ní z eteln omládlo a p i bohoslužbách dob e doprovází hudební skupina. Do sboru p icházejí noví návšt vníci, p itahovaní biblickými výklady kazatele Davida Beni. V nov upravené části objektu modlitebny se schází vysokoškolská mládež. 

V Českém T šín se tajemník setkal dne 16.2.2009 se zástupci regionálního staršovstva vedeným seniorem Tadeášem Firlou. Jednání se týkalo zám r Komise pro úpravu Ústavy a ádu CB. Tajemník p edložil konsensuální úpravu § 28 – T šínské sbory, která byla p ijata, ale definitivn rozhodnou až delegáti na Konferenci. 

Pracovní setkání kazatel - senior s Radou a Studijním odborem Rada uspo ádala 3.3.2009 v Praze setkání kazatel -senior s p edsednictvem a se zástupci Studijního odboru. Účastnili se ho kazatelé: Petr Dvo áček, Petr Jareš, Pavel Lukáš, Bronislav Kaleta, Petr Šimmer, Pavel Škrobák, Jan Lukl, Tadeáš Firla a Zden k Šplíchal. Omluvili se východočeští senio i; Jana Hábla (VČ – Sever) zastoupil Rostislav Stan k a Martina Legáta (VČ – Jih) Samuel Jindra. V rozhovoru byly probrány otázky pro zlepšení funkce p sobnosti seniorát . Hovo ilo se o roli a možnostech seniora v podmínkách církevního Senio i – kazatelé Tadeáš Firla a Petr Šimmer z ízení, o účasti senior p i péči o mladé služebníky, o seniorátních akcích vč. zapojení laických pracovník , o účasti kazatel a viká na instalacích, svatbách i poh bech služebník církve nebo též o významu sborových dn . Vstup za SO p ednesli k tématu „mentorských vztah “ Samuel Jindra a Steve Olsen. Senio i byli povzbuzováni k vytvá ení podmínek pro soustavné studium služebník , což je podpo eno konferenčním návrhem Rady z ídit celocírkevního tajemníka pro vzd lávání. Moderovanou diskusi k problematice seniorát a pot eb kazatel a sbor z hlediska senior vedli brat i Jindra a Olsen. Užitečný byl p ísp vek seniora Tadeáše Firly, který osv tlil n které historické, ale zárove stále aktuální aspekty vývoje a současnosti života t šínských sbor v CB. 

VIZITAČNÍ ZPRÁVY Kazatel Petr Šimmer p edložil vizitační zprávu z misijního sboru Neratovice (vykonanou 22. - 23. 2. 2009). Velký kus práce zde odvedl administrátor Ji í Hofman, pod jehož vedením roste ve služb viká Maroš Kazatel Jan Lukl p i členském Klačko. Nicmén sbor a vizitačním shromážd ní ve Vlašimi vyhlíží nového služebníka, jelikož oba stávající sm ují od léta na jiná místa. Informaci z vizitace v Most (provedenou 22.-23.2.2009) zpracoval kazatel David Novák. Sbor p evážn svépomocí dokončuje úpravy prostor s investičními náklady 4 mil Kč. Zárove mostečtí poskytují nezištnou pomoc (finanční nevyjímaje) oslabenému společenství stanice v Chomutov . Tajemník vizitoval 27. 2. – 1. 3. 2009 misijní sbor Vlašim, čemuž p edcházela návšt va zástupc Nadačního fondu zakládání nových sbor . Vizitační záv ry z Vlašimi jsou povzbudivé, protože malé společenství s rodinnou atmosférou posilují noví jednotlivci, kte í se zapojují do práce.

Foto archiv RCB

Sbory, kazatelé a viká i, odbory, konference

Deset let Rádcovské školy Kurz pro vedoucí dorostu zvaný „Rádcovská škola“ má za sebou již desátý b h, což je výročí hodné ohlédnutí. Pot ebu týdenní ho kurzu pro vedoucí dorost jsme poci ovali již od čas ustanovení tajemníka pro dorost v roce 1994. Za t i roky (v roce 1997) se uskutečnil první kurz s patnácti absolventy na Šumav v Lčovicích. Hned na to, v roce 1998, následoval druhý kurz v Červené ečici. B hem prvních ročník jsme si ujas ovali nápl i formu. Pov stná na t chto kurzech byla záv rečná maturita p ed zkušební komisí. Po roční pauze se na scén objevil další kurz na Bílém potoce v Jizerských horách. Zde jsme poprvé využili nový prvek – rozd lení kurzu na dva „podkurzy“: pro začínající vedoucí a pokročilé vedoucí. V roce 2001 se nám do kurzu moc necht lo, nadšení v týmu vedoucích opadlo. Nakonec jsme se odvážili s Honzou Homolkou otev ít čtvrtý b h kurzu v Jedovnicích. Konal se v malé, dosti divoké chatce místních jesky á s malým hloučkem budoucích vedoucích. Zde se zrodila nová série a postupn obnovená tradice

Kde probíhala Rádcovská škola:

Foto archiv Rádcovské školy

1997 1998 2000 2001 2002-08

Lčovice (Šumava) Červená ečice (Vysočina) Bílý potok (Jizerky) 22 Jedovnice 9 (Moravský kras) K tiny (Moravský kras) (2005 se RŠ nekonala)

Rádcovských škol v Moravském krasu, s tradiční výpravou do neznámého (a b žným lidem zapov zeného) podzemí Býčí skály. Kurz je v současnosti týdenní, náplní i formou ustálený. Účastní se ho pr m rn dvacet nadšenc . D líme jej na motivační (pro mladší vedoucí) a základní (pro starší vedoucí). Programy jsou jak společn , tak odd len . V obou kurzech je kladen d raz p edevším na osobnost k es anského vedoucího a jeho duchovní život. Dále probíráme praktické dovednosti – p ípravu her, duchovních program , pastorace d tí, sch zek a výlet . Motivační kurz n která témata ze základního kurzu vynechává a navíc vede k osobnímu zamyšlení nad sm ováním života. Kurzy se tradičn konají v chat lesnické university schované uprost ed les . Vždy nejvíce je hodnoceno osobní ranní ztišení o samot uprost ed les . Tým je již za léta ustálený – sestává se z celé rady Dorostové unie a týmu ›

Na Hrádek zavítal dne 16. 2. 2009 tajemník za účelem organizačního zabezpečení Konference. Staršovstvo vedené kazatelem Stanislavem Steblem zahájilo p ípravné práce. Sbor uvítal možnost prezentace prostorného hrádeckého areálu, který je p íhodný pro zabezpečení pot eb české, slovenské i Společné konference CB. 

Kazatele Lubomíra Hlavačku uvedl tajemník dne 22. 2. 2009 do duchovní práce ve Frýdlantu nad Ostravicí. S volbou nového kazatele CB se počítá na ja e. Instalace by m la prob hnout v kv tnu za účasti p edsedy, kdy se sbor zárove rozloučí se stávajícím kazatelem Kenem Pitcherem. 

Kazatel Bed ich Smola ze Vsetína – Majáku byl dne 1. 3. 2009 instalován Radou pov eným kazatelem Davidem Novákem. Jde o historicky prvního správce sboru mladého společenství církve – Maják. 

Vedoucí samostatné stanice Česlav Czudek z T ince – Sosna m že se souhlasem Rady na základ pov ení administrátora dle pot eby sboru vysluhovat Svatou veče i Pán . Rada vyhov la rovn ž žádosti staršovstva v T ebíči ohledn vysluhování této svátosti viká em Karlem Šustkem. 

Bratr Roman Zvona byl na návrh staršovstva Brno – Kounicova jmenován Radou vedoucím samostatné stanice v Bohumilicích. 

Na návrh Studijního odboru byla schválena témata ordinačních prácí: pro viká e Karla Šustka „Vztah církve k Izraeli“ (podle íman m 9 – 11) a pro viká e Josefa Sliže „Koncepce pastý ské péče“ (podle Žalmu 23 a Ezdráše 34). 

Kazateli Samueli Jindrovi Rada schválila studijní volno v termínu 15. 4. - 27. 5. 2009 s podmínkou účasti na Konferenci na Hrádku. 

Tajemník informoval o Územním souhlasu z 24.2.2009 pro dostavbu areálu CB ve Chvalech, kde jde (v I. etap ) o Rehabilitační 

ústav. Rozpracovaná je Studie proveditelnosti Komunitního centra, která má prokázat reálnost výstavby, provozu i ekonomiky projektu. Kladný výsledek studie je podmínkou pro podání žádosti o evropské finanční zdroje. Rada podpo ila dopis z Litomyšle ohledn stavby modlitebny. Tajemník inicioval p eklenovací p jčku z Waderovy nadace v úrovni 750 tisíc Kč. Tyto nadační prost edky byly p vodn p jčeny na projektové práce ve Chvalech, kde byl získán významný sponzor a bratr Petr Fiala ze Sdružení Chvaly urychlil vrácení financí ve prosp ch litomyšlských. S další pomocí se dle možností p ipojují také n které sbory. 

Rada obdržela p ehled o stavebních úpravách sborových objekt v T inci – Lištné, které byly provedeny místními bratry p evážn svépomocí v hodnot cca 2 mil Kč. Podobný objem financí je zapot ebí pro dokončení, a jelikož n které pot eby jsou havarijního charakteru (nap . GO sociálního za ízení), což by mohlo ohrozit užívání modlitebny, rozhodla Rada p jčit částku 400 tis Kč ze Stavebního fondu.

externist z nedaleké „brn nské dorostové školy“. Forma postupn doznala zm n. Snažíme se omezit p ednášky a více zapojovat mozky účastník . Leč hodnoty p ednášeného slova si stále ceníme. Docela by nás zajímalo, jaké ovoce kurzy p inesly za t ch uplynulých deset let. Je t žké ud lat statistiku, kolik absolvent se po kurzu rozhodlo pro práci s dorostem, nebo se, již jako zkušení vedoucí, k poznámkám kurzu vracejí. Tak pokud n kdo tento článek čte a kurz absolvoval, nebo o n kom, kdo ho absolvoval, ví, prosím napište mi, co vám kurzy p inesly. Moje adresa je [email protected]. A nevadí, že p ípadn s dorostem už nepracujete. Každá zpráva, by krátká, nám m že pomoci k lepšímu nasm rování dalších kurz . Letošní jedenáctá se koná op t  poslední týden v srpnu od 22. 8. do 29. 8. 2009. PETR KUČERA



 Na n kolika sborech se konala seniorátní setkání kazatel a viká. V Tábo e se dne 9. 2. setkal místop edseda se skupinou jihočeských služebník a na Vinohradech byl dne 16. 2. spolu s pražskými kazateli p edseda. Mén početný Jizerský seniorát se konal dne 18. 2. ve Vlašimi, kde za p ítomnosti kaz. Davida Nováka prob hla volba nového seniora – kazatele Jana Lukla. Volby staronového východočeského seniora (VČ – Jih) – kazatele Martina Legáta se konala dne 18. 2. také v Chrudimi s účastí kaz. Samuele Jindry. V Novém M st nad Metují se dne 3. 2. setkali kazatelé a viká i severní části Východních Čech bez zástupce Rady, která v tomto termínu m la své jednání.

P IPRAVIL TAJEMNÍK RADY CÍRKVE BRATRSKÉ KAREL FOJTÍK

P EDORDINAČNÍ ROZHOVORY B eznová Rada uzav ela ordinační ízení se t emi viká i, kte í byli navrženi staršovstvy k ordinaci. Členové Rady vyhodnotili zpracované ordinační práce, stanoviska SO k v roučným otázkám i výsledky vedených rozhovor a rozhodli, že doporučí tyto kandidáty k ordinaci za kazatele církve. Jedná se o viká e: Ond eje Kymla z Písku, Vladimíra Horského z Havlíčkova Brodu a sedmdesátiletého bratra Josefa Mrózka (z Horní Suché), který od mládí sloužil ve svém sboru a posledních 14 let života ob tav sloužil na neobsazených sborech v D čín , Teplicích, Bílin , Kyjov a v Prost jov .

Rada v Havl. Brod vede p edordinační rozhovor s viká em J. Mrózkem Vpravo: Petr Grulich hovo í s Ond ejem Kymlem