pro období ČÁST 4 ROZVOJ SLUŽEB Příloha č. 2 - Analýza školství

Název příjemce podpory:

MĚSTO VESELÍ NAD MORAVOU tř. Masarykova 119 698 13 Veselí nad Moravou

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VESELÍ NAD MORAVOU pro období 2010 - 2040 ČÁST 4 ROZVOJ SLUŽEB Příloha č. 2 - Analýza školství

Zpracovatel:

Ing. Petra Orságová, Ing. Zuzana Pavlisková - DHV CR, spol. s r.o. Ostrava Ing. arch. Ivo Ondračka - Město Veselí nad Moravou

Název projektu:

Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou

Registrační číslo projektu:

CZ.1.04/4.1.01/53.00008

Po evaluaci - květen 2013

Projekt Implementace procesního řízení v oblasti samosprávy a aktualizace a příprava rozvojových strategií města Veselí nad Moravou“ CZ.1.04/4.1.01/53.00008

1

SOUČASNÁ SITUACE ................................................................................................. 3

2

PŘEDPOKLÁDANÉ TRENDY VÝVOJE ....................................................................... 9

3

DALŠÍ VLIVY PŮSOBÍCÍ NA OBLAST ŠKOLSTVÍ .....................................................11

4

NÁSTROJE MĚSTA PRO PODPORU ŠKOLSTVÍ.......................................................12

5

SHRNUTÍ .....................................................................................................................13

6

SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................16

2


1

SOUČASNÁ SITUACE

Ve Veselí nad Moravou působí v současnosti 3 základní školy ve 4 lokalitách (klasická, církevní a speciální škola pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami) a 2 mateřské školy v 6 lokalitách. Město Veselí nad Moravou je zřizovatelem 1 základní školy a obou mateřských škol. Základní škola Hutník Zřizovatel: město Veselí nad Moravou Odloučené pracoviště: Milokošť Počet žáků: 508 (z toho 63 v odloučeném pracovišti Milokošť) Škola nabízí rozšířenou výuku jazyků, tělesné výchovy, matematiky, informatiky a přírodovědných předmětů. Počet zaměstnanců – přes 40 osob. Církevní základní škola Zřizovatel: Arcibiskupství olomoucké Počet žáků: 347 Počet zaměstnanců – přes 40 osob (38 uč. a ost). Základní škola Kollárova Zřizovatel: Jihomoravský kraj Kapacita: 120 žáků Vytíženost: 75 žáků Technické zázemí: chybí tělocvična a relaxační místnost Škola patří do sítě speciálních škol a je spádová škola pro celé okolí Veselí nad Moravou. Je určena žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (zdravotně postižení, zdravotně znevýhodnění a sociálně znevýhodnění). Školu tvoří škola praktická (pro žáky s LMP) a škola speciální (pro žáky s STMP a TMP). Klesající počet žáků souvisí jednak se sníženou porodností, jednak se současným trendem integrace všech žáků do běžných typů škol. Mateřská škola Tyršova Zřizovatel: město Veselí nad Moravou Odloučené pracoviště: MŠ Zarazice, MŠ Milokošť, MŠ 24. dubna Kapacita: 220 dětí (z toho 25 dětí v Zarazicích, 20 dětí v Milokošti a 50 v MŠ 24. dubna) Vytíženost: 217 dětí Technické zázemí: MŠ Tyršova - není dostatečný počet dětských WC – škola nesplňuje hygienické podmínky podle vyhlášky 410/2005, ale má od krajské hygienické stanice povolení výjimky. Dále je potřeba zateplení, výměna zbývajících oken a odvlhčení. 3


MŠ poskytuje všestrannou výchovnou péči dětem předškolního věku. Děti ve věku 5 - 6 let jsou seznámeny hravou formou s anglickým jazykem a všechny děti s environmentální výchovou. Mateřská škola Hutník Zřizovatel: město Veselí nad Moravou Odloučené pracoviště: Kollárova 1235 Kapacita: 160 dětí (z toho 60 dětí odloučené pracoviště Kollárova) Vytíženost: 78 dětí (Hutník) a 58 dětí (Kollárova) Technické zázemí: MŠ Hutník - nedostatky ve vybavení školní zahrady, potřeba výměny oken v hospodářské části MŠ, odloučené pracoviště Kollárova – nedostatky ve vybavení školní zahrady, nevzhledná budova, jejíž rekonstrukci již zřizovatel řeší, vybavenost jednotlivých tříd nedostačující – postupně se nedostatky odstraňují. Škola je trojtřídní pro děti věkově smíšené, jedna třída je zaměřena na křesťanskou výuku. Koncepce Mateřské školy Hutník nese název Zdravá a šťastná rodina. SOŠE a SOU Veselí nad Moravou Zřizovatel: Jihomoravský kraj Kapacita: 700 žáků Vytíženost: 479 žáků Technické zázemí: vybavení dílen odborného výcviku na SOU není na potřebné úrovni. Střední odborná škola ekonomická a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou vzniklo 1. 7. 2004 sloučením Obchodní akademie, SOU strojírenského a SOU zemědělského ve Veselí nad Moravou. Škola má dvě součásti. Na součásti SOŠE se vyučují čtyřleté maturitní obory Obchodní akademie a Informační technologie. Na součásti SOU se vyučují učební tříleté obory Obráběč kovů, Strojní mechanik, Opravář zemědělských strojů, Truhlář a dvouletá maturitní nástavba Provozní technika. Následující graf a tabulky v příloze zobrazují podrobnější statistické informace.

4


Graf č. 1 - Počet studentů v letech 2004 - 2011 683

700

644

600

602

610

604

594 530 479

500 400 300 200 100 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: SOŠE a SOU Veselí nad Moravou

Absolventi školy mají poměrně značné potíže nejen při hledání práce ale i povinné praxe při škole. Často se stává, že tuto praxi získávají v podnicích a firmách mimo Veselí, kde řada z nich zůstává a tak postupně opouští tento region. Základní umělecká škola Zřizovatel: Jihomoravský kraj Kapacita: 537 žáků ZUŠ Veselí nad Moravou nabízí všechny umělecké obory, které mohou být na tomto typu škol zřizovány. Tabulka uvádí schválenou maximální kapacitu v jednotlivých oborech (každoročně je kapacita 100 % naplněna). Tabulka č. 1 - Kapacita ZUŠ v jednotlivých oborech ve škol. roce 2011/2012 Hudební

Obor

Kapacita 335

Výtvarný

80

Taneční

70

literárně-dramatický

52

Celkem

537

Zdroj: ZUŠ

Každoročně se žáci a učitelé ZUŠ podílí svým vystoupením na téměř stovce akcí, které pořádá ZUŠ Veselí nad Moravou, město Veselí nad Moravou, VKC, další městské organizace, jiné ZUŠ, obce a města. Dechový orchestr se zúčastňuje hudebních akcí v zahraničí. ZUŠ pořádá prázdninová soustředění, organizuje koncerty profesionálních umělců, zúčastňuje se mnoha soutěží, na kterých získává četná ocenění. Pro žáky se organizují zájezdy na umělecká představení, vytváří se programy pro mateřské a základní 5


školy apod. Každoročně se ZUŠ zúčastňuje krajského projektu Mozartovy děti a mezinárodního projektu Kultura bez tlumočníka. Škola má nadstandardní vybavení, které se dle možností dále rozšiřuje. Dům dětí a mládeže Zřizovatel: Jihomoravský kraj Dům dětí a mládeže je školské zařízení a centrem volného času pro široké okolí nejen z Veselí nad Moravou. Každoročně DDM poskytuje okolo 20 zájmových pravidelných aktivit, které navštěvuje 500 dětí. V příležitostných aktivitách 6 000 ročně. Podrobněji viz následující graf. Činnost DDM: pravidelná (zájmové kroužky), příležitostná (tábory, soustředění, rekreační pobyty v tuzemsku i zahraničí), spontánní činnost (klub pro mládeže, mateřské centrum), vzdělávání pedagogů, pronájem (Liga vozíčkářů, muzikoterapie, tae-bo, tai-chi), akce na klíč (den dětí, karneval, sportovní dny, adaptační kurzy, školy v přírodě). DDM je zapojen do projektu Mládež v akci (výchově rekreační tábor pro sociálně znevýhodněné děti z projektu Jihomoravského kraje Prevence kriminality). DDM získává 20 % finančních prostředků od Jihomoravského kraje a zbývající část si musí zajistit sám. V posledních letech Město přispívá na jednotlivé kulturní a sportovní aktivityobdobně jako jiným kulturním a sportovním organizacím, pracujícím s mládeží, které ve městě působí – viz Příloha podpora kultury a sportu. Graf č. 2 - Vývoj počtu útvarů, členů, účastníků a táborů v letech 2001 - 2012 90 0 80 0 2 0 01 /2 0 02

70 0

2 0 02 /2 0 03 60 0

2 0 03 /2 0 04 2 0 04 /2 0 05

50 0

2 0 05 /2 0 06 2 0 06 /2 0 07

40 0 2 0 07 /2 0 08 2 0 08 /2 0 09

30 0

2 0 09 /2 0 10 2 0 10 /2 0 11

20 0

2 0 11 /2 0 12 10 0 0 p oče t útvarů

poče t čle nů

tá bory

Zdroj: DDM

6

poče t účas tníků


1.1

Financování v oblasti základního školství 2001 - 2011

Financování škol ve městě Veselí nad Moravou se týká mateřských a základních škol zřizovaných městem, přičemž se jedná pouze o běžné výdaje na energie, provoz budov apod. K tomu zůstává i financování oprav budov Církevní základní školy (od roku 2005), které zůstávají v majetku Města. Z prostředků Jihomoravského kraje a Ministerstva školství jsou financovány mzdy školských pracovníků a to v závislosti na počtu žáků, současně je dán maximální a minimální počet žáků ve třídách. Tyto prostředky se v období 2001 - 11 pohybovaly v relaci 30 - 50 mil. Kč. Město Veselí se podílí na provozu základních škol, kterým je zřizovatelem částkou 10 - 13 mil. Kč (jedná se náklady na energie, údržbu, úklid apod.) a dále ze svých prostředků a získaných dotací realizuje opravy a rekonstrukce budov ve svém majetku. Podkladem pro následující kalkulace byly rozpočty města „očištěné“ od dotací státu, Jmk nebo bývalého OkÚ, i od účetních převodů (školy povinně část městského příspěvku používají na vytváření „fondu oprav“ a pak je přes městský rozpočet formou odpisů používán na spolufinancování). Dalšími finančními zdroji jsou různé granty a dotace, které školy získávají přímo nebo přes město. Jedním z omezujících faktorů může být krátká nájemní doba na provozované budovy, která snižuje bodové hodnocení podaných žádostí (CZŚ). Graf č. 3 - Financování základního školství ve Veselí nad Moravou 2001 - 2011

V dlouhodobém trendu objem finančních prostředků vkládaných do školství výrazně stoupnul, a to i když došlo k poklesu o 590 dětí a žáků (z 1 760 na 1 200) a o 40 pracovních míst (ze 178 na 138). Růst finančních prostředků byl dán především zvýšením státního příspěvku školám v období 2002 - 2008. Od roku 2008 i zde probíhají snahy o úspory, které školy řeší především poklesem počtu zaměstnanců. Celkový trend příspěvků města do oblasti školství je klesající, což souvisí s poklesem počtu žáků. Souběžně poklesl i počet budov využívaných pro školství, byl ukončen provoz školy v Zarazicích. Naplněnost školy v Milokošti zůstává, protože v období 1995 - 2000 zde byly vystavěny nové byty i rodinné 7


domky (částečně v souvislosti s obnovou vesnice po povodni 1997). Hlavním problémem zůstává, že školní budovy jsou dimenzovány pro město velikosti 12 700 obyvatel, zatímco současný stav je cca 11 503 obyvatel. Dále se také zpřísnily požadavky na sociální zázemí dětí, zvláště v mateřských školách, kdy počet dětí je dán malým dimenzováním tohoto zázemí (pobytové místnosti by umožňovaly vyšší vytíženost).

8


2

PŘEDPOKLÁDANÉ TRENDY VÝVOJE

Dle demografické prognózy pro Město Veselí n.M. se předpokládá v dlouhodobém, 30-ti letém výhledu, další pokles obyvatel na úroveň 9 500 – 10 700 osob, což by odpovídalo počtu 700 - 900 dětí a žáků. Odpovídající pokles pracovních míst je cca 40. S ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti se nepředpokládá významný nárůst migrantů ze zahraničí, který by (obdobně jako ve velkých městech) nahradil stárnutí obyvatelstva. V souvislosti s poklesem očekávaných daňových příjmů Města se zřejmě vyhrotí problém financování provozu a oprav budov. Změny počtu obyvatel i dětí nebudou probíhat plynule ale spíše ve „skocích“, nevyrovnaně. Např. po období velkého poklesu 2001 - 2008 probíhá období stabilizace a následně s vyšší pravděpodobností opět může proběhnout další pokles. Vzhledem k zjištěné orientaci města i jeho obyvatel na spíše útlumové varianty vývoje se nepředpokládá stabilizace nebo i růst počtu obyvatel (podrobněji viz analýza demografického vývoje a souhrn strategie). V oblasti mateřských škol lze v dlouhodobém výhledu předpokládat pokles dětí v zařízeních, kde v docházkové vzdálenosti od školek nedojde k nové výstavbě rodinných domků nebo bytů a bytový fond je spíše starší. Výraznější pokles dětí pravděpodobně bude spojen s dalším uzavíráním školských zařízení. V kategorii základních škol lze očekávat snížení počtu tříd. K době zpracování tohoto materiálu (04.2012) bylo zaznamenáno několik názorů na jejich řešení:

blízké vesnice nebudou schopny zajistit financování svých škol a s pomocí školních autobusů bude posíleno využití škol ve městě. Proti tomuto názoru zatím působí praktická zkušenost z podstatně chudších obcí, které se snaží téměř za každou cenu udržet školu jako symbol budoucnosti své obce.

v současnosti se projevuje trend umisťovat své děti do škol různým způsobem specializovaných, se specifickými programy, vybaveností apod. Např. rodiče z menších vesnic preferují větší a technicky více vybavené školy, i když zde musí děti dojíždět (nebo je rodiče vozí do blízkosti svého pracoviště). I v současnosti je několik žáků ZŠ Hutník z vesnic v okolí, obdobně vyhledávají někteří rodiče i církevní ZŠ.

jinou variantou je snížení počtu tříd spojit se snížením rozsahu využívaných prostor. V případě školy Komenského by uvolněná část mohla být využita pro soustředění provozu městského úřadu v jednom areálu (souvisí s možností očekávaného poklesu obyvatel, poklesu výše státního příspěvku a tím i poklesu počtu pracovníků i počtu budov úřadu). V případě školy Hutník (vč. pracoviště Milokošť) by uvolněné prostory po provedení stavebních úprav a úplného provozního oddělení musely být využity pro jiné účely.

dále byla zaznamenána varianta soustředění škol do areálu školy Hutník, s původní kapacitou 800 žáků (a to i jako dvou provozně samostatných subjektů). S ohledem na excentrické situování školy vůči městu a nutností překonávat několik křížení s železniční tratí se v současnosti nejeví tato varianta příliš pravděpodobná.

Dále byla zatím jen okrajově zaznamenána existence žáků studujících v zahraničí, nebo na cizojazyčných, mnohdy i soukromých školách v ČR, ale pro uznání vzdělání 9


v českém jazyce jsou vedeni na místních školách, kde vykonávají předepsané zkoušky. S ohledem na stále rostoucí trend migrace za prací, ale i zpětné migrace za příjemnými životními podmínkami zpět do města nelze vyloučit ani nárůst této tendence.

Stále větší význam má „dobrá pověst a prestiž “ školy i školky, která není dána jen kvalitou výuky, pedagogů, vzdělávacích programů, vybavení, ale i vzhledem a kvalitou prostředí, budov i okolí. V tomto smyslu jsou školy obecně vnímány jako „vizitka“ každé obce.

V průběhu sběru dat z oblasti školství byly zaznamenány případ(y) agrese mezi žáky, která byla ventilována jako konflikt mezi církevním a státním školstvím (vznik CZŠ byl spojen s poměrně výraznými politickými diskusemi v rámci městského zastupitelstva). Vedení obou škol nezávisle na sobě uváděla vzájemné vztahy jako dobré a přátelské – a v prostředí zmenšujícího se města je spolupráce při jednotném působení na vzdělávání dětí a mládeže (i při vystupování vůči jiným subjektům) pro obě školy nezbytná (i když jsou v určitém směru i vzájemnými konkurenty). Je třeba zdůraznit, že právě v prostředí dlouhodobého útlumu s více regresivními faktory (všeobecná nejistota, nezaměstnanost, zhoršování životních podmínek) se rozdíly mezi skupinami, názory (zvláště když jsou uváděny v politických souvislostech) poměrně snadno mohou stát ventilem pro manifestaci jiných potíží.

10


3

DALŠÍ VLIVY PŮSOBÍCÍ NA OBLAST ŠKOLSTVÍ

Vliv hromadné dopravy Významnou roli při naplňování některých škol má hromadná doprava. Postupně dochází k úpravám časů linek, snižování počtu spojů i nárůstu ceny jízdného (např. posunem odjezdů autobusů se pro některé žáky stala obtížná doprava z Moravského Písku na vyučování v 7 hod.). I zdánlivě malé každodenní náklady na žákovskou jízdenku z ul. Kovářské do Milokoště se v průběhu roku citelně promítají do rodinného rozpočtu. Významnou roli má dopravní obslužnost spádového území. Např. pokud by došlo k přesměrování jedné, dvou linek ze spádové oblasti Horňácka do větších center - např. do Uherského Hradiště, dopad by mohl vést k významnému snížení využití kapacity středního školství ve městě. Vliv bydlení a vybavenosti venkovního obytného prostředí Postavení několika rodinných domů i bytů má významný dopad na návštěvnost mateřských i základních škol. Např. v Milokošti po nové výstavbě domků i bytů došlo k vyššímu naplnění školy, v současnosti se zase na Hutníku do návštěvnosti školy promítá postavení sociálních bytů. Pozitivně se projevuje vybavení města dětskými hřišti, ale potíže jsou v nedostatku prostor pro dospívající mládež. Orientační systém - ne všechna školská zařízení jsou snadno k nalezení – pomohlo by umístění označení na orient. systému města (především školy na ul. Kollárova - SOŠE a SOU Veselí nad Moravou a ZŠ Kollárova). Některé budovy škol působí zvenku dosti zanedbaně, přestože uvnitř jsou prostory pěkné a pro děti lákavé. Vliv občanské vybavenosti Cena za pronájem některých sálů (např. Veselské kulturní centrum) je poměrně vysoká ve srovnání např. se sálem Sokolovny a pro některé akce školských subjektů je obtížné uhradit vyšší cenu (400 Kč/150 Kč)1. Dle některých pramenů se reálné náklady na provoz sportovních sálů pohybují v relaci 400 - 500 Kč za hod. V průzkumu veřejného mínění se téměř čtvrtina dotázaných občanů domnívala, že město by se mohlo i zadlužit pro výstavbu krytého bazénu. Jeho výstavba ve vhodné poloze by za přiměřených ekonomických podmínek (přiměřená výše vstupného, přiměřená výše provozní dotace) mohla zvýšit kvalitu sportovní výuky. Vliv zaměstnanosti a podnikání Často se ve městě nedaří nalézt praxi pro středoškolské studenty, kteří ji hledají jinde, např. na Hradišťsku, Kyjovsku, kde pak často zůstávají. Citelně se projevuje nedostatek podnikatelských inkubátorů, podnikatelských zón. Vliv médií a identifikace s regionem Zdá se, že ve městě je poměrně nízká míra identifikace s regionem (myšlen spádový region města), mimo Veselské listy neexistují žádné společné tiskoviny, rádio.

1

Připomínka byla vznesena bez znalosti způsobu financování jednotlivých prostor 11


4

NÁSTROJE MĚSTA PRO PODPORU ŠKOLSTVÍ

opravy, rekonstrukce a financování provozu budov – investičně rozsáhlý úkol, v současnosti bude realizováno zateplení řady objektů, díky kterému lze očekávat úsporu a především nepromítání rostoucí ceny energií do budoucích provozních nákladů. Zprůměrované každoroční investiční náklady v období 2001 - 11 byly cca 6,4 mil. Kč ročně, z toho z vlastních finančních zdrojů města byla uhrazena asi třetina tj. 2,5 mil. Kč ročně. Investiční potřeba - aby všechny objekty byly průběžně chloubou Města - je minimálně dvojnásobná, s přihlédnutím k velikosti a počtu budov ohledem spíše trojnásobná.

dalším námětem by mohlo být zřízení grantového (zřejmě spíše neinvestičního) programu na podporu rozvoje škol a to nejen s cílem zvýšení jejich atraktivity, ale i zapojením rodičů i místních podnikatelských subjektů. Jinou možností je podpora spolupráce se subjekty v oblastech kultury a sportu. Některé priority grantového programu by mohly být spojeny s podporou cestovního ruchu – např. zapojením ZUŠ při turistické propagaci města nebo s podporou podnikání – např. i finanční podporou praxí absolventů škol u místních podnikatelů. Vzhledem k tomu, že v městě existují spíše malé firmy, snažící se především o své přežití, mohla by určitá aktivita veřejného sektoru pomoci. Pro tuto oblast existuje (a zřejmě s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti bude existovat) řada programů, ale jejich administrace i rizika vždy budou vysoké. V těchto obtížných podmínkách nelze očekávat vznik soukromých subjektů, které by se touto problematikou zabývaly.

jinou možností by mohlo být zřízení poradenského centra (vyčlenění zaměstnance) na pomoc školám při vypracování žádostí a asistence do různých programů. Tyto žádosti jsou obvykle spojeny s řadou administrativních komplikací, ale přesto jsou jediným dalším dostupným zdrojem financí.

podpora občanské vybavenosti – při zvyšování kvality sportovní výuky by mohla sehrát pozitivní roli výstavba plaveckého bazénu.

12


5

SHRNUTÍ

V průzkumu veřejného mínění (z ledna 2012) obyvatelé města hodnotili kvalitu mateřských a základních škol průměrnou známou 1,8 (1,5 kvalita rozsah a kvalita maloobchodní sítě), průměrnou známkou 1,9 hodnotili počet a kvalitu restauračních zařízení, střední školy a úroveň cyklistické dopravy. Na tomto hodnocení se sjednotily osoby různého věku pohlaví, vzdělání i ekonomické aktivity. Otázka 6 Ohodnoťte následující složky života ve městě (Bodová stupnice 1-5, 1- nejlepší hodnocení, 5 nejhorší hodnocení). V případě, že nedokážete posoudit, vynechte. Kvalita mezilidských vztahů Nabídka pracovních příležitostí Nabídka využití volného času včetně sportu a kultury Nabídka a kvalita bydlení Nabídka a kvalita zdravotnických služeb Nabídka a kvalita sociálních služeb Kvalita mateřských a základních škol Kvalita středních škol Úroveň hromadné dopravy Úroveň cyklistické dopravy Rozsah a kvalita maloobchodní sítě Množství a úroveň restauračních zařízení Množství a kvalita ubytovacích zařízení Fungování městského úřadu Bezpečnostní situace ve městě Životní prostředí ve Veselí n. Moravou

1 23 0

2 66 13

3 78 44

4 23 67

5 16 80

24 17

87 95

55 63

20 23

12 3

8 5

206 206

44 38 75 64 49 80 128

86 84 88 80 83 61 49

53 47 20 26 50 38 17

17 5 4 8 8 12 7

6 2 2 3 4 2 0

0 30 17 25 12 8 0

206 206 206 206 206 201 201

76 14 55 32 55

77 43 95 86 95

39 82 27 71 36

8 43 19 14 16

0 7 7 0 4

6 17 3 3 0

206 206 206 206 206

13

nehodnoceno celkem 0 206 2 206


Počty dětí v obou mateřských školách jsou již několik let stabilní nebo mají mírně stoupající tendenci. Původní vyšší kapacita mateřských škol ve městě byla snížena dnešními přísnějšími hygienickými předpisy. Počty žáků na základních školách a střední škole spíše klesají nebo stagnují. Největší potíže s počtem žáků má ZŠ Kollárova. Pokusy o zřízení přípravného stupně speciální školy se nezdařily (přesto, že handicapované děti jsou velkou zátěží pro běžnou třídu mateřských škol). Dle prognózy věkového složení obyvatel města Veselí nad Moravou v roce 2040 (viz kapitola Demografická analýza) lze oproti stávajícímu stavu předpokládat snížení počtu osob do 19 let na cca 70 % současného stavu. Školy mají možnost získávat finanční prostředky nejen od svých zřizovatelů, ale zapojují se např. do evropských projektů. Např. ZŠ Kolárova a SOŠE se podílí na projektu Peníze školám (OP VK). SOŠE navíc v současné době dobíhá projekt OP VK „Mladý člověk a svět práce“, zahajuje se realizace dalšího projektu OP VK „Chceme mít blíž do světa“. V minulosti se škola zapojila např. do projektů Leonardo, Ukliďme si svět a do dalších projektů. V oblasti volnočasových aktivit působí Dům dětí a mládeže, jehož zřizovatelem je Jihomoravský kraj, který poskytuje 20 % nákladů, zbývající část si subjekt zajišťuje sám. Větší zájem o jejich provozované aktivity by byly na Horňácku, problémem je však doprava.

14


ZUŠ má větší počet zájemců, než je schopna přijmout, s ohledem na očekávanou redukci podpory však spíše bude muset omezovat své aktivity, resp. lze očekávat navýšení příspěvku rodičů – i zde hraje významnou roli prestiž a pověst školy. Ekologické programy pro školy nabízí VIS Bílé Karpaty o.p.s., jehož je Město zřizovatelem a přispívá na jeho provoz.

15


6

SEZNAM ZKRATEK

DDM

Dům dětí a mládeže

LMP

Lehké mentální postižení

OP VK

Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost

SOŠE

Střední odborná škola ekonomická

SOU

Střední odborné učiliště

STMP

Středně těžké mentální postižení

TMP

Těžké mentální postižení

VKC

Veselské kulturní centrum

ZUŠ

Základní umělecká škola

16

pro období ČÁST 4 ROZVOJ SLUŽEB Příloha č. 2 - Analýza školství

Recommend Documents