se na´m takovy´ nepodarˇ´ı. To nema´ vu˚bec cenu se do toho pousˇteˇt.“ Janicˇka se da´ znovu do pla´cˇe a maminka se marneˇ snazˇ´ı zastavit za´plavu slz. I Tomı´k jde za maminkou. V ocˇ´ıch se mu trˇpytı´ slzy. Jak na´m tohle mohl ” udeˇlat?“ Vı´sˇ, trˇeba byl zrovna nesˇt’astny´,“ ” maminka se snazˇ´ı kluka ha´jit. Ale to ” ho neomlouva´,“ doda´va´ uzˇ ra´zneˇji. Pak se podı´va´ na hodinky. No, meˇli bychom ” uzˇ jı´t, ale kdyzˇ to pak vezmem klusem, stihnesˇ jesˇteˇ postavit novy´.“ Ale Ondra ” uzˇ sˇel domu˚ a Janicˇka asi staveˇt nebude,“ ohle´dne se za vzlykajı´cı´ holcˇicˇkou. To ” zvla´dnesˇ, postav trˇeba jen maly´. Uvidı´sˇ, zˇe se ti povede.“ Tomı´k sice moc neveˇrˇ´ı, ale da´ se do dı´la a za cˇtvrt hodiny stojı´ na pı´skovisˇti maly´ hrad. Co hrad, spı´sˇ hra´dek. Veˇzˇe ale ma´ a jeden most prˇes hradnı´ prˇ´ıkop je tu taky. Tak, Tome, uzˇ ” musı´me jı´t.“ Toma´sˇ si povzdechne, ale jde. Najednou za sebou zaslechne hla´sek. Je´, ” to je kla´snej hlad. Zlovna takovej sem si psˇa´l. Nazdobı´m ho kamı´nkama.“ U hradu sedı´ sˇpunt a opatrneˇ klade kamı´nky kolem hradnı´ho prˇ´ıkopu. Tomı´k se na chvilku zastavı´ a pak koukne po mamince. Ta se usmı´va´ a nerˇ´ıka´ nic, ale jejı´ ocˇi chva´lı´ a prˇina´sˇejı´ radost. Konecˇneˇ mamka promluvı´: Tak ted’ poklusem domu˚ a vsad’ se, zˇe ” tam budu prvnı´!“ Oho´, to se jesˇteˇ uvidı´!“ ” nadechne se Tomı´k a vyrazı´ jako drak. Marie Sojka Vesela´
Pro bystre´ hlavy PRO NEJMENSˇ´I Ke ktere´mu staroza´konnı´mu prˇ´ıbeˇhu se vztahuje tento obra´zek? Popros rodicˇe, aby ti jej prˇecˇetli.
1 ZPRAVODAJ FARNOSTI ˇ I KOSTELE sv. TOMA ´ SˇE V BRNEˇ PR
Motto: Ma´me nadeˇji v zˇive´m Bohu.“ ” 1Tim 4,10
PRO STARSˇI´ Najdi jme´no sveˇtce skryte´ ve veˇteˇ: ⇒ Sˇel chudy´ krajan bos kolem nasˇ´ı chalupy. ⇒ Prˇenecha´me to deˇjina´m k posouzenı´. ⇒ Veˇrka na kazˇdou ota´zku vysype trefnou odpoveˇd’. ⇒ To je neobvykla´ radost z da´rku. ⇒ Ba´ jo, na´sˇ pes se ma´. ⇒ Auto ma´ sˇeda´ kola. ⇒ Vidı´me zdi Slavatova domu. ⇒ Myslivec trefil i prase divoke´. ⇒ Koupila si za´voj teˇchto peˇkny´ch barev. ⇒ Dostal stan i slavnostnı´ oblek. ⇒ Pepa Velky´ je slavny´ hudebnı´k. ⇒ Otmar i Emil ra´di ministrujı´. ⇒ Soumar tahal teˇzˇky´ na´klad. ⇒ Byl Lada malı´rˇem? Kla´ra Sˇpunt Zelinkova´
´ SˇEK – Zpravodaj prˇi kostele sv. Toma´sˇe v Brneˇ. Vyda´va´ R ˇ ´ımsko-katolicka´ farnost u sv. Toma´sˇe v Brneˇ, Lidicka´ 6, TOMA 602 00 Brno, 545 57 22 15, cˇ. u´cˇtu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/ P. Petr Vrbacky´ – fara´rˇ, redakce: M. Vesela´, J. Cy´rusova´, M. Svobodova´, D. Svoboda. Schra´nka pro el. prˇ´ıspeˇvky:
[email protected], ostatnı´ prˇ´ıspeˇvky prˇeda´vejte kostelnı´kovi. Vycha´zı´ pro vnitrˇnı´ potrˇebu farnosti. Nevyzˇa´dane´ prˇ´ıspeˇvky nevracı´me. NEPRODEJNE´. Uza´veˇrka prˇ´ısˇtı´ho cˇ´ısla 11. rˇ´ıjna 2009.
´ vodnı´ slovo U Za co vsˇechno je trˇeba se modlit v souvislosti s prˇ´ıpravou na´vsˇteˇvy Svate´ho otce Benedikta XVI.? Samozrˇejmeˇ za duchovnı´ uzˇitek a zdar te´to na´vsˇteˇvy. Za mocnou prˇ´ıtomnost Ducha svate´ho a radostnou otevrˇenost nasˇich srdcı´, abychom doka´zali vyuzˇ´ıt nabı´zene´ Bozˇ´ı dary a vyteˇzˇit z nich maximum nejen pro na´s, ale i pro ty, kterˇ´ı se s papezˇem z nejru˚zneˇjsˇ´ıch du˚vodu˚ nesetkajı´. Za to, aby se tato uda´lost v dobre´m dotknula i srdcı´ lidı´ vı´rˇe vzda´leny´ch. Za novina´rˇe, aby se alesponˇ na chvı´li osvobodili od dikta´tu hesla dobra´ zpra´va je sˇpatna´ ” zpra´va“. Za politiky, aby odolali pokusˇenı´ ROCˇNI´K XVI.
zneuzˇ´ıt papezˇovu prˇ´ıtomnost k ry´zˇova´nı´ politicke´ho kapita´lu. Za dar smı´rˇenı´ a pokoje pro lidi zasazˇene´ nena´vistı´ a za´sˇtı´ vu˚cˇi Bohu cˇi veˇrˇ´ıcı´m. Za to, abychom byli uchra´neˇni jake´hokoliv nesˇteˇstı´, aby vsˇe probeˇhlo v klidu a bez komplikacı´. Samozrˇejmeˇ za dobre´ pocˇası´! A pokud va´m jesˇteˇ zby´va´ kousek volne´ modlitebnı´ kapacity“, pak jesˇteˇ za ” to, aby se organiza´torˇi papezˇske´ na´vsˇteˇvy z toho vsˇeho nezbla´znili . . . Va´sˇ fara´rˇ Petr Vrbacky´
20. za´rˇ´ı 2009
Informace Aktua´lnı´ deˇnı´ ve farnosti
• Rozvrhy pro vyucˇova´nı´ na´bozˇenstvı´ v tomto sˇkolnı´m roce budou ozna´meny v pru˚beˇhu meˇsı´ce za´rˇ´ı. Platı´, zˇe nejprve je trˇeba hla´sit dı´teˇ prostrˇednictvı´m ZSˇ, kterou navsˇteˇvuje. Teprve v prˇ´ıpadeˇ, zˇe pocˇet deˇtı´ na sˇkole prˇihla´sˇeny´ch nedosa´hne kvo´ty nutne´ pro umozˇneˇnı´ vy´uky na sˇkole, zajistı´ farnost ve spolupra´ci se sˇkolou na´hradnı´ mozˇnost (na farˇe).
• Chra´movy´ sbor Jolly Singers vyhlasˇuje konkurz pro nove´ zpeˇva´ky. Kona´ se pravidelneˇ kazˇde´ u´tery´ od 19 do 21 hod. v sakristii kostela. Pravidelne´ zkousˇky sboru probı´hajı´ ve stejnou dobu na stejne´m mı´steˇ. Teˇsˇ´ıme se na nove´ zpeˇva´ky.
• Prˇ´ıprava deˇtı´ na 1. svate´ prˇijı´ma´nı´ v nasˇ´ı farnosti zacˇ´ına´ obvykle se zacˇa´tkem doby postnı´. Informace budou ve farnı´m cˇasopise i v ohla´sˇka´ch kolem nove´ho roku. Upozornˇujeme, zˇe prˇ´ıprava nenı´ soucˇa´stı´ vyucˇova´nı´ na´bozˇenstvı´ na sˇkola´ch, je trˇeba si samostatneˇ pohlı´dat potrˇebne´ termı´ny i informace. K prˇ´ıpraveˇ se budou prˇijı´mat deˇti navsˇteˇvujı´cı´ minima´lneˇ druhou trˇ´ıdu • Prˇ´ıprava birˇmovancu˚ bude pokracˇovat ZSˇ, ktere´ jizˇ absolvovaly alesponˇ jeden v letosˇnı´m sˇkolnı´m roce poprve´ v u´tery´ rok vyucˇova´nı´ na´bozˇenstvı´ cˇi jinou tomu 22. za´rˇ´ı 2009 od 19 hodin na farˇe na Lidicke´ odpovı´dajı´cı´ katechezi. 6. Tato prˇ´ıprava uzˇ je uzavrˇena´, nenı´ tedy mozˇne´ se k nı´ jesˇteˇ prˇihla´sit. Novı´ za´jemci • Zveme va´s do spolecˇenstvı´ rodin o prˇ´ıpravu se budou moci hla´sit azˇ v prˇ´ısˇtı´m s mensˇ´ımi deˇtmi. – Doba kona´nı´: 3. nedeˇle v meˇsı´ci, 16:00– sˇkolnı´m roce. 17:30, prvnı´ setka´nı´ v tomto sˇkolnı´m roce • Dospeˇlı´ za´jemci o prˇ´ıpravu na sva´tost bude 20. za´rˇ´ı krˇtu (event. na sva´tost eucharistie) se mo– Mı´sto: sakristie kostela sv. Toma´sˇe hou hla´sit na farˇe nebo v sakristii do konce – Program: modlitba dospeˇly´ch, program za´rˇ´ı. Prˇ´ıprava (podle pocˇtu prˇihla´sˇeny´ch) pro deˇti od 1,5 roku azˇ po prˇedsˇkola´ky bude zaha´jena v pru˚beˇhu meˇsı´ce rˇ´ıjna. (starsˇ´ı deˇti ra´di vyuzˇijeme jako pomocnı´ky), spolecˇny´ program pro celou rodinu – Kdo vytva´rˇ´ı program: Vı´tany´ je aktivnı´ za´jem a ochota podı´let se take´ na prˇ´ıpraveˇ programu. – Kontakt: Kla´ra Kengi Koukalova´ (tel: 736 485 103), David Svoboda (e-mail:
[email protected])
S nadeˇjı´ hledı´m k hora´m
Hrad
U´vaha
Prˇ´ıbeˇh
Jeden jihocˇesky´ kneˇz (pu˚vodem z Moravy) je nadsˇeny´ horolezec. A tato jeho za´liba mu take´ ukazuje mozˇny´ pohled na zˇivot. Kdo chce dosa´hnout vrcholu, nemu˚zˇe zˇa´dny´ u´sek vynechat, ma´loco mu˚zˇe obejı´t, podle´zt, prˇeskocˇit. Kdo chce na vrchol, musı´ sna´sˇet chlad, neprˇ´ızenˇ pocˇası´, trˇeba i jine´ teˇzˇkosti, protozˇe jinak zu˚stane v u´dolı´. Kdo stoupa´ k vrcholu, pozna´ kra´su blı´zkosti“ slunce, take´ chut’ ” prˇa´telstvı´, protozˇe je le´pe stoupat s prˇa´teli nezˇ osameˇle. Kdo vystoupı´ na vrchol, vidı´ sveˇt z jine´ perspektivy, vidı´ Bozˇ´ı dı´lo jiny´m pohledem, vidı´ i ty u´seky, ktere´ byly teˇzˇko zdolatelne´, ale vedly pra´veˇ azˇ nahoru ke kra´sne´mu okamzˇiku naplneˇnı´ cesty. K cı´li nasˇeho snazˇenı´. A tak je dobre´ veˇdeˇt, zˇe jednou takhle shora“ uvidı´me vsˇechny ty ” cesty a cesticˇky, peˇsˇiny a peˇsˇinky, ska´ly i u´dolı´cˇka, trnı´ i hlozˇ´ı, ktery´mi jsme prosˇli, kde jsme mozˇna´ i chvı´lemi ztra´celi nadeˇji, zˇe vedou nahoru a zˇe na´s tam cˇeka´ radost. Jednou velice prˇesneˇ uvidı´me, cˇemu jsme se snazˇili vyhnout, co jsme neprosˇli zrovna nejle´pe, co jsme zbytecˇneˇ obcha´zeli, protozˇe jsme nevideˇli tu celou cestu, tak jak ji vidı´ Bu˚h. A tak vlastneˇ vsˇechno to, co prozˇ´ıva´me, na´s mu˚zˇe ve´st dobry´m smeˇrem, prˇestozˇe je cˇasto teˇzˇke´ tomu porozumeˇt.
Ondra, Janicˇka a Tomı´k pra´veˇ dokoncˇujı´ velkolepy´ hrad. Vcˇera navezli novy´ pı´sek a panecˇku, to se to stavı´! Hrad se mu˚zˇe pochlubit spoustou veˇzˇicˇek, je ozdoben kamı´nky a kveˇtinkami a kolem dokola ho chra´nı´ hradnı´ prˇ´ıkop se spoustou mostu˚ – to byla ale fusˇka! Deˇti spokojeneˇ prohlı´zˇejı´ sve´ dı´lo a jako vsˇem umeˇlcu˚m se jim zda´ dokonale´. Ale najednou . . . sotva stacˇ´ı uskocˇit! Do pı´skovisˇteˇ se vrˇ´ıtı´ kolo, projede prˇ´ımo prˇes hrad a uzˇ jsou videˇt jen za´da veˇtsˇ´ıho kluka. Tak! A mı´sto hradu je tu zrˇ´ıcenina! Ondrovi se azˇ zatmı´ prˇed ocˇima a zacˇne vztekle sekat lopatkou do hromady pı´sku, azˇ vytva´rˇ´ı mensˇ´ı pı´secˇnou bourˇi. Ondro! Pojd’ sem!“ mamincˇin hlas ” znı´ dost prˇ´ısneˇ. Videˇlas´ho? Videˇlas´ho? ” Takovej . . . ,“ Ondra spolkne slovo, ktere´ se mu dere na jazyk a neˇkolikra´t vztekle kopne do lavicˇky. Tak uzˇ dost, On” dro! Ma´me jesˇteˇ cˇas, postavı´te si novy´,“ snazˇ´ı se ho maminka uklidnit. Ani meˇ ” nenapadne!“ odsekne Ondra. Vı´sˇ, co na´m ” to dalo pra´ce? Jdu domu˚, a hned! A sem uzˇ nikdy neprˇijdu!“ Taky Janicˇka prˇibeˇhne za maminkou. Schova´ jı´ hlavu do klı´na. Ma´a´mı´´ı,“ srd” ceryvneˇ pla´cˇe, on na´m zborˇil hrad. A byl ” tak kra´sny´, tak se na´m povedl.“ Neboj,“ ” hladı´ ji maminka po vlasech. Katka prˇijde ” z kytary azˇ za pu˚l hodiny, ma´te dost cˇasu, abyste si postavili novy´.“ Ne ne, uzˇ nikdy ”
Jarka Cy´rusova´
2
11
Krˇest’ane´ se zejme´na v neda´vne´ minulosti museli vyporˇa´da´vat s tı´m, zˇe se odlisˇovali, nezapadali do tehdy komunistickou stranou pozˇadovany´m zpu˚sobem znormalizovane´ho davu, nesplnˇovali tedy to, co si vla´dnoucı´ trˇ´ıda prˇa´la. Ve sˇkole byly reakce neˇktery´ch ucˇitelu˚ a neˇkdy i spoluzˇa´ku˚ na odlisˇnost (zˇe jsou veˇrˇ´ıcı´) cˇasto negativnı´. Veˇtsˇinou se vsˇak s tı´mto hedikepem“ ” dovedli vyporˇa´dat, cˇasto s pomocı´ dobry´ch prˇa´tel a vyrostli z nich kvalitnı´ lide´ a dobrˇ´ı krˇest’ane´. S negativnı´mi reakcemi a postoji sve´ho okolı´ se vsˇak setka´ kazˇdy´ cˇloveˇk, ktery´ se neˇjaky´m zpu˚sobem od ostatnı´ch odlisˇuje – a mu˚zˇe to by´t trˇeba i odlisˇnost teˇlesna´. Mezi lidmi objektivneˇ existujı´ rozdı´ly v mnoha smeˇrech – naprˇ. u´rovenˇ pohybovy´ch dovednostı´, rozumovy´ch schopnostı´, logicke´ho mysˇlenı´, pı´le, umeˇnı´ soustrˇedit svoji pozornost na pra´ci (studium), pameˇt’ove´ schopnosti atd. K mnohy´m kvalita´m tohoto typu se mlady´ cˇloveˇk propracuje pra´veˇ odpoveˇdny´m prˇ´ıstupem ke studiu. Nenı´ tedy trˇeba se oba´vat odlisˇnosti, zejme´na pokud se to ty´ka´ lepsˇ´ıch studijnı´ch vy´sledku˚. Tı´m, zˇe se cˇloveˇk snazˇ´ı zı´ska´vat, spra´vneˇ zpracova´vat a uchova´vat potrˇebne´ poznatky, dovede je pak take´ pouzˇ´ıt, a to nejen u zkousˇky, ale i v zˇivoteˇ. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ si ucˇenı´m cˇloveˇk vlastneˇ procvicˇuje mozek“, zejme´na pameˇt’, ucˇ´ı ” se myslet (i kriticky) a zı´ska´va´ tı´m take´ veˇtsˇ´ı sˇanci na uplatneˇnı´ v praxi po ukoncˇenı´ sˇkoly. Odlisˇit se a uka´zat, zˇe je mlady´ cˇloveˇk individualita, jisteˇ nespocˇ´ıva´ v tom, zˇe kourˇ´ı, experimentuje s drogami nebo si necha´ provrtat usˇi cˇi jine´ cˇa´sti teˇla
10
a nosı´ piercing. Take´ oble´ka´nı´ nebo u´cˇesy podle poslednı´ mo´dy neudeˇlajı´ z cˇloveˇka osobnost. Individualita cˇloveˇka se uka´zˇe zejme´na v jeho hodnotove´ hierarchii, ktera´ je u krˇest’anu˚ zalozˇena na Desateru, ve spra´vny´ch postojı´ch, v jeho chova´nı´ vu˚cˇi druhy´m lidem a v jedna´nı´ obecneˇ – tı´m i v dosazˇeny´ch vy´konech, a tedy take´ v studijnı´ch vy´sledcı´ch. Nedejte se proto odradit teˇmi veˇtsˇinou prospeˇchoveˇ slabsˇ´ımi spoluzˇa´ky, kterˇ´ı se svy´m negativnı´m vlivem snazˇ´ı vytva´rˇet spolecˇensky nezˇa´doucı´ skupinove´ normy ve trˇ´ıdeˇ. Je prˇirozene´, zˇe ne vsˇichni majı´ prˇedpoklady k tomu, aby studovali (at’ jizˇ strˇednı´ nebo vysokou sˇkolu). Kazˇdy´ by vsˇak meˇl (sa´m nebo s pomocı´ jiny´ch) prˇijı´t na to, co ho skutecˇneˇ zajı´ma´, v cˇem je dobry´, a tyto sve´ kvality rozvı´jet a za´rovenˇ pracovat na svy´ch slabsˇ´ıch stra´nka´ch. Kdo vsˇak takovy´ potencia´l ma´ a nevyuzˇije ho (necha´ se v tom negativnı´m smeˇru ovlivnit bud’svy´m okolı´m, nebo svou pohodlnostı´), je jako ten sluzˇebnı´k, ktery´ svou hrˇivnu zakopal. Proto se poucˇte z tohoto zna´me´ho biblicke´ho prˇ´ıbeˇhu, nebot’ i vy budete jednou skla´dat u´cˇty z toho, jak jste se svy´mi vlohami a schopnostmi nalozˇili. Snazˇte se po cely´ zˇivot zı´ska´vat kvalitnı´ informace, spra´vneˇ kriticky je vyhodnocovat a pouzˇ´ıvat, tedy ucˇit se a by´t moudry´mi pro dobro sve´ i ostatnı´ch. K tomu at’ va´m poma´ha´ Bu˚h, a to nejen v tomto sˇkolnı´m roce. PhDr. Jan Weinberger
• Family Point – informacˇnı´ a poradenske´ strˇedisko pro rodiny bezplatneˇ poskytuje tyto sluzˇby: – informace a poradenstvı´ pro rodiny – informace o programech pro rodiny v Brneˇ a okolı´ – mı´sto pro nakrmenı´ a prˇebalenı´ deˇtı´ v centru Brna – deˇtsky´ koutek – internet pro verˇejnost – akce pro rodiny Kontakt: Josefska´ 1, Brno; Otevrˇeno: po– pa´ 9:00–17:30, tel.: 542 217 465, mob.: 733 755 800. Vı´ce informacı´ na adrese: www.familypoint.cz. Dalsˇ´ı z aktivit Centra pro rodinu a socia´lnı´ pe´cˇi probı´hajı´cı´ch ve sˇkolnı´m roce 2009/2010: – Program pro seniory (Cvicˇenı´ pro seniory, Tre´nink pameˇti, Vy´tvarna´ klubovna, Klub aktivnı´ch senioru˚, Jazykove´ kurzy, Litera´rnı´ a filmova´ kava´rna, Pocˇ´ıtacˇove´ kurzy) – Cvicˇenı´ v teˇhotenstvı´ (kurzy cvicˇenı´ pro maminky od 12. ty´dne teˇhotenstvı´) – Cvicˇenı´ s alternativnı´ prˇ´ıpravou na porod (sˇestity´dennı´ kurz cvicˇenı´ pro maminky ve III. trimestru) – Cvicˇenı´ po porodu a pro maminky s maly´mi deˇtmi – Krˇest’anska´ vy´chova aneb Prˇeda´va´nı´ ” vı´ry v rodineˇ“
Informace ke msˇi svate´ s papezˇem Benediktem XVI.
Volne´ mı´stenky na bohosluzˇbu je mozˇne´ si osobneˇ odebrat do 24. za´rˇ´ı 2009 na Informacˇnı´m kontaktnı´m centru brneˇnske´ho biskupstvı´, Petrov 1, nebo 27. za´rˇ´ı 2009 prˇ´ımo na mı´steˇ kona´nı´ bohosluzˇby. Mı´stenek je dostatecˇne´ mnozˇstvı´ a jsou zdarma. Pokud by kdokoli a kdekoli mı´stenky proda´val, je to jednoznacˇneˇ podvodnı´k, na ktere´ho je trˇeba okamzˇiteˇ podat trestnı´ ozna´menı´. (Stejneˇ tak pokud by neˇkdo konal v te´to souvislosti jakoukoli financˇnı´ sbı´rku.) Kyvadlova´ doprava do area´lu bohosluzˇby zacˇne fungovat v nedeˇli 27. za´rˇ´ı 2009 ve 4.00 ra´no. Autobusy budou odjı´zˇdeˇt v minutovy´ch intervalech od budovy hlavnı´ho na´drazˇ´ı CˇD. Vzda´lenost, kterou pak bude nutno dojı´t peˇsˇky, neprˇesa´hne 1 km. Na kazˇde´ mı´stence je uvedena doba, do kdy je nutno zaujmout sve´ mı´sto (s ohledem na propustnost prˇ´ıstupovy´ch cest). Do area´lu je mozˇno si vzı´t zˇidlicˇku, karimatku i jı´dlo, naopak se nedoporucˇujı´ desˇtnı´ky (s ohledem na ostatnı´). Texty k bohosluzˇbeˇ se rozda´vajı´ za´rovenˇ s mı´stenkami, v brozˇurce jsou uvedeny vsˇechny potrˇebne´ informace. Toalety i zdravotnı´ sluzˇba na mı´steˇ jsou zajisˇteˇny. Od cca 6 hodin ra´no bude probı´hat prˇedprogram, prˇ´ılet Svate´ho otce je ocˇeka´va´n kolem 9.20 hodin. V cˇase zby´vajı´cı´m do bohosluzˇby papezˇ pozdravı´ u´cˇastnı´ky
3
bohosluzˇby ze sve´ho papamobilu, msˇe svata´ bude zaha´jena v 10 hodin. Odlet Svate´ho otce se prˇedpokla´da´ kolem 12.45 hodin. Na´sledovat bude dalsˇ´ı program, beˇhem ktere´ho budou u´cˇastnı´ci postupneˇ opusˇteˇt area´l (odchod bude rˇ´ızen porˇadatelskou sluzˇbou). Velmi podrobne´ informace naleznete na www.biskupstvi.cz/papezvbrne.
Komunita Emmanuel PROGRAM AKTIVIT A SLUZˇEB KOMUNITY EMMANUEL VE SˇKOLNI´M ROCE 2009–2010 Otevrˇene´ modlitebnı´ spolecˇenstvı´ Pro ty, kdo se touzˇ´ı s neˇky´m modlit, kdo potrˇebujı´ prˇ´ımluvnou modlitbu, kdo si chteˇjı´ ujasnit neˇktere´ ota´zky z veˇrouky, zkra´tka pro vsˇechny, kterˇ´ı se chteˇjı´ se svou vı´rou sdı´let. Spolecˇenstvı´ je kazˇdy´ cˇtvrtek od 19.00 do 20.30 hod v komunitnı´m domeˇ Lidicka´ 24, Brno. Modlitba SOS Pro ty, kdo jsou v tı´zˇive´ zˇivotnı´ situaci a potrˇebujı´ nale´haveˇ prˇ´ımluvnou modlitbu. Modlitebnı´ u´mysly se prˇijı´majı´ telefonicky na cˇ. 545 243 952, a to v pondeˇlı´ od 19 do 21 hod.
Vı´kend Chodı´me spolu a co da´l?“ ” Chodı´te spolu a chcete, aby va´sˇ vztah sta´l na pevny´ch za´kladech? Uvazˇujete o manzˇelstvı´? Nabı´zı´me va´m zkusˇenosti manzˇelsky´ch pa´ru˚, sdı´lenı´ a spolecˇne´ modlitby. Vı´kendy se konajı´ 2x rocˇneˇ, nejblizˇsˇ´ı termı´n je 3.–4. rˇ´ıjna 2009, mı´sto kona´nı´: komunitnı´ du˚m Lidicka´ 24, Brno. Informace na adrese:
[email protected]. La´ska a pravda – cyklus trˇ´ı vı´kendu˚ pro manzˇelske´ pa´ry. Te´mata jednotlivy´ch vı´kendu˚: 1. Bu˚h na´s miluje jako manzˇele, sva´tost manzˇelstvı´. 2. Komunikace mezi manzˇely – slovnı´, teˇlesna´ a duchovnı´ 3. Vy´chova deˇtı´ a zˇivot rodiny. Setka´nı´ obsahujı´ spolecˇne´ chva´ly, prˇedna´sˇky, adoraci, vza´jemne´ sdı´lenı´ a msˇi sv. Nejblizˇsˇ´ı termı´n: vı´kendy 19.–20. za´rˇ´ı 2009, 17.–18. rˇ´ıjna 2009 a 28.–29. listopadu 2009. Mı´sto kona´nı´: fara Kurˇim, informace a prˇihla´sˇky:
[email protected] nebo na tel. 721 216 770. Prvnı´ pa´tky s komunitou Emmanuel Kazˇdy´ prvnı´ pa´tek v meˇsı´ci v kostele sv. Toma´sˇe po vecˇernı´ msˇi sv. od 19.00 hod. Program tvorˇ´ı spolecˇne´ chva´ly, sveˇdectvı´, kra´tka´ katecheze, prˇ´ımluvna´ modlitba a adorace.
Semina´rˇ na prohloubenı´ vı´ry s modlitbou za vnitrˇnı´ uzdravenı´ a vylitı´ Mlade´ zveme: – k spolecˇne´ modlitbeˇ a sdı´lenı´ v otevrˇe- Ducha sv. Pro za´jemce z Brna a blı´zke´ho okolı´ zacˇ´ına´ semina´rˇ v rˇ´ıjnu 2009 a bude ne´m spolecˇenstvı´ Vecˇery ve strˇedu se konat v komunitnı´m domeˇ na Lidicke´ – na Vı´kendy v tichu 24, Brno. Je trˇeba se prˇedem prˇihla´sit – na Vı´kendy v tere´nu na adrese:
[email protected] nebo na Blizˇsˇ´ı informace na www.emmanuel.cz.
4
Komuniste´ z neˇj prˇed vatika´nsky´mi diplomaty udeˇlali velezra´dce, va´lecˇne´ho sˇtva´cˇe, podvratnı´ka, teroristu nebo asponˇ jejich verbovnı´ka, takzˇe pak byl na na´tlak shora, tedy diplomatu˚ ze sta´tnı´ho sekretaria´tu, z Vatika´nske´ho rozhlasu odstraneˇn. Komuniste´ pozˇadovali dokonce jeho vypoveˇzenı´ z Rˇ´ıma. Nasˇteˇstı´ se tomu nekompromisneˇ postavil na´sˇ superior P. O´Neill vy´rokem: Co mi majı´ ti diplomate´ co rozkazovat?“ ” A tak P. Ovecˇka v nasˇ´ı komuniteˇ zu˚stal. Za Pasquala mi neˇjaky´ podobny´ trest – odvola´nı´ cˇi vypoveˇzenı´ – neprˇisˇel ani na mysl, i kdyzˇ jsem se dozvı´dal, zˇe jsem byl od cˇesky´ch komunistu˚ cˇastova´n prˇi diplomaticky´ch jedna´nı´ch neme´neˇ vybraneˇ a sˇt’avnateˇ. Ze sve´ho archivu vybral a upravil PhDr. Jan Weinberger
Zacˇa´tek sˇkolnı´ho roku Zamysˇlenı´
Jedna z definic moudrosti ji vymezuje jako pozna´nı´ pouzˇite´ pro dobro a pohodu sebe i jiny´ch lidı´. Moudrost vsˇak neprˇijde sama, cˇasto je trˇeba vynalozˇit znacˇne´ u´silı´, aby ji cˇloveˇk zı´skal. Obsah i vy´znam hesla klasika Ucˇ se synu moudry´m by´ti“ ” byly vzˇdy neˇktery´mi lidmi a skupinami nedocenˇova´ny nebo zpochybnˇova´ny. Tak je tomu i v dnesˇnı´ dobeˇ. V poslednı´ch letech jsou ve sˇkola´ch zrˇejme´ skupinove´ tlaky, vytva´rˇene´ zejme´na podpru˚meˇrny´mi zˇa´ky s cı´lem
normalizovat“ studijnı´ vy´sledky ostat” nı´ch. Jejich cı´lem je odradit ty lepsˇ´ı, aby nedosahovali dobry´ch studijnı´ch vy´sledku˚, protozˇe podle teˇch prospeˇchoveˇ slabsˇ´ıch se ucˇ´ı jen sˇprt“. Snahou takovy´ch naprˇ. ” teˇlesneˇ nebo hlasoveˇ (komunikacˇneˇ) silneˇjsˇ´ıch spoluzˇa´ku˚, kterˇ´ı mohou by´t ve trˇ´ıdeˇ uzna´va´ni jako vu˚dcˇ´ı osobnosti, zde mu˚zˇe by´t snaha prˇimeˇt ostatnı´ k tomu, aby se (tak moc) neucˇili. Jejich cı´l je vlastneˇ sobecky´ – aby jejich vlastnı´ studijnı´ vy´sledky nebyly v porovna´nı´ s ostatnı´mi tak sˇpatne´. Prˇece existuje tolik jiny´ch aktivit a la´kadel nezˇ se ucˇit! Kdyzˇ oni budou mı´t proble´my se sˇkolnı´mi zna´mkami, s ukoncˇenı´m sˇkoly nebo se zı´ska´nı´m dobre´ho studijnı´ho oboru cˇi pracovnı´ho mı´sta, tak at’ v tom nejsou sami. Razı´ tedy hesla typu Kdo se neucˇ´ı, ” je IN“, Kdo se ucˇ´ı a dosta´va´ jednicˇky, ” je OUT“, nenı´ kamara´d“ atp. a snazˇ´ı se ” zejme´na ty zˇa´ky, kterˇ´ı dosahujı´ vy´razneˇ lepsˇ´ıch vy´sledku˚, vsˇemozˇneˇ zesmeˇsˇnˇovat a vyrˇazovat ze skupiny a trˇ´ıdnı´ch aktivit. To mohou naprˇ. vyjadrˇovat vy´roky typu se sˇprtem se prˇece nebudeme (nebudete) ” bavit“. Zde je trˇeba si uveˇdomit, zˇe neˇkterˇ´ı zˇa´ci z tzv. le´pe situovany´ch rodin, kterˇ´ı se takto chovajı´, pak cˇasto spole´hajı´ na to, zˇe kdyzˇ budou mı´t sˇpatne´ zna´mky, tak je jejich rodicˇe nenechajı´ ve sˇtychu“ a naprˇ. ” jim zaplatı´ soukromou sˇkolu a tı´m jim umozˇnı´ i zı´ska´nı´ maturity. Nasˇe sˇkola´ky a studenty je trˇeba na tyto negativnı´ jevy upozornit, aby s nimi pocˇ´ıtali a nenechali se teˇmito osobneˇ i spolecˇensky nezˇa´doucı´mi postupy a tlaky ovlivnit a aby se neba´li by´t jinı´, nezˇ je trˇeba veˇtsˇina jejich spoluzˇa´ku˚.
9
Nereflektoval jsem na to, protozˇe jsem veˇdeˇl, zˇe si prˇijel jen proto, aby se v ocˇ´ıch veˇrˇ´ıcı´ch ospravedlnil; prˇed biskupsky´m sveˇcenı´m slı´bil, zˇe vystoupı´ z kolaborantske´ho kneˇzˇske´ho hnutı´ Pacem in terris, a slib nesplnil. Chteˇl dokazovat, zˇe je prˇijı´ma´n Svaty´m stolcem, ba vı´ta´n – nechal se fotografovat prˇi genera´lnı´ audienci se Svaty´m otcem a pak promluvil ve Vatika´nske´m rozhlase. A tak prˇisˇli oba s pı´semny´m prˇ´ıkazem ze sta´tnı´ho sekretaria´tu, zˇe ma´m biskupu Vranovi da´t mozˇnost promluvit v cˇeske´m vysı´la´nı´. Ustoupil jsem jim a pak meˇ to na´ramneˇ mrzelo, zvla´sˇteˇ kdyzˇ jsem pak o tom referoval Pasqualovi. Ten meˇ ujistil, zˇe by tomu sa´m zabra´nil. Ale tehdy v Rˇ´ımeˇ nebyl. Kdyzˇ vysˇla Charta 77, meˇla prˇ´ıznivy´ ohlas i u referenta pro strˇednı´ a Vy´chodnı´ Evropu. Za´rovenˇ vsˇak nadesˇla doba zvy´sˇene´ ostrazˇitosti a sledova´nı´ nasˇeho vysı´la´nı´. Nikdy jsem se nedoveˇdeˇl ky´m, ale nahorˇe“ byli o vsˇem, co jsme vysı´lali ” o prona´sledova´nı´ katolı´ku˚, dobrˇe informova´ni. Prˇipomı´nky, vyrovna´nı´, kritiky, cenzury se mnozˇily, ale Pasquale je velkoryse odvracel; leccos o tom jsem se ani nedoveˇdeˇl a lecos jsem se doveˇdeˇl azˇ po neˇjake´m cˇase. Prˇ´ıznacˇny´ byl prˇ´ıpad s vyda´nı´m cˇeske´ bible. Kardina´l Toma´sˇek na jejı´ vyda´nı´ vyzˇebral“ od biskupu˚ za´padnı´ch zemı´ ” penı´ze, a tak dostal povolenı´ k tisku. Avsˇak komuniste´ teˇsneˇ prˇed ohla´sˇeny´m vyda´nı´m dali ultimatum: Pozˇadovali dvojna´sobnou cenu. A tak dobra´k kardina´l Toma´sˇek musel s prosı´kem znovu objı´zˇdeˇt biskupy a zˇebrat. Kdyzˇ se o te´ podlosti doveˇdeˇl
8
P. Rabas, napsal do Rheinischer Merkur ostry´ cˇla´nek, kde odhalil cely´ podvod. Pochopitelneˇ jsem to cele´ odvysı´lal. Ani ne za meˇsı´c meˇ v rozhlase navsˇtı´vil prˇednı´ paxterie´r, jinak profesor Stare´ho za´kona, ktery´ pry´ byl zcela na´hodou“ na prˇedna´sˇ” kove´ cesteˇ po Ita´lii, a zajel si proto i do Rˇ´ıma. Prˇi setka´nı´ mi vyty´kal, zˇe ve vysı´la´nı´ ocˇernˇuji republiku a jejı´ prˇedstavitele (komunisty), zˇe je zahrnuji nada´vkami, zˇe sˇ´ırˇ´ım nehora´zne´ lzˇi a pomluvy. A prˇedlozˇil mi text odposlechu nasˇeho vysı´la´nı´ s cˇerveneˇ podtrzˇeny´mi slovy nada´vek, ura´zˇek a pomluv. Stacˇilo mi prˇecˇ´ıst trˇi veˇty a bylo mi jasne´, zˇe to jsem tedy nevysı´lal“. ” Vyhledal jsem v archivu text vysı´la´nı´ a zkoprneˇle´mu profesorovi jsem dokazoval sˇpinavou pra´ci este´ba´ku˚ z odposlechu. Asi aby se zavdeˇcˇili nadrˇ´ızeny´m nebo aby jim dodali materia´l na zaka´zku, prˇipisovali a prˇekrucovali k horsˇ´ımu me´ vy´razy i cele´ veˇty. Va´zˇeny´ paxterie´rsky´ profesor se jen nadechl a v tom prˇekvapenı´ se prozradil slovy: To tedy musı´m nahla´sit sˇe´fovi!“ ” Na´ramneˇ pak pospı´chal prycˇ. Pasquale to pak mnohokra´t pouzˇil jako argument prˇi jedna´nı´ s vatika´nsky´mi diplomaty, kdyzˇ meˇ musel zase ha´jit. Na mne se jen pochvalneˇ usma´l nebo spiklenecky prˇivrˇel vı´cˇko, jako pravy´ neapolsky´ kluk. Pod takovy´m sˇe´fem se na´m tedy slouzˇilo dobrˇe, navzdory hrozivy´m mraku˚m na komunisticke´m obzoru. Jsem si jist, zˇe by prˇ´ıpad P. Ovecˇky, S.J. nedopadl tak porazˇenecky, kdyby Pasquale byl uzˇ tehdy rˇeditelem. P. Ovecˇka byl vedoucı´m cˇeske´ho vysı´la´nı´ Vatika´nske´ho rozhlasu, kde pracoval azˇ do roku 1971.
tel. 545 572 215 (od 8.00 do 11.00). Cˇ´ım jsme starsˇ´ı, tı´m cˇasteˇji se v mysˇV ra´mci prˇihla´sˇenı´ bude domluven termı´n lenka´ch vracı´me do minulosti a vzporozhovoru, ktery´ semina´rˇi prˇedcha´zı´. mı´na´me na uda´losti, ktere´ jsme prozˇili. I kdyzˇ jsou pro na´s neˇktere´ vzpomı´nky Na dalsˇ´ı akce – svatodusˇnı´ nove´nu, bolestne´, uveˇdomujeme si, zˇe to, co jsme adorace, evangelizace a farnı´ misie budou sami prozˇili, na´m neusˇkodilo, ale prospeˇlo pozva´nky na na´steˇnce k vyzra´va´nı´ nasˇ´ı osobnosti. Cˇasto pozna´me Adresa komunity: Komunita Emma- skutecˇnou hodnotu toho, co jsme prozˇili, azˇ nuel, Rˇ´ımskokatolicka´ farnost u kostela s odstupem cˇasu. sv. Toma´sˇe, Lidicka´ 6, 602 00 Brno, My si cˇasto uveˇdomujeme, kra´tkost www.emmanuel.cz. nasˇeho pozemske´ho zˇivota, ale k tomu, A. Svoboda abychom se s touto skutecˇnostı´ vyrovnali, na´m poma´ha´ veˇdomı´, zˇe teˇlesnou smrtı´ nasˇe existence nekoncˇ´ı, ale zˇe i po nı´ budeme zˇ´ıt. Nasˇe vı´ra na´m da´va´ nadeˇji, Slovo nemocny´m ktera´ nezklame (srv. Rˇ 5,5). Je prˇirozenou vlastnostı´ kazˇde´ho zˇive ´ ho organizmu, zˇe sta´rne. Ty´ka´ se to Pocˇet nasˇich let je sedmdesa´t roku˚, ” i c ˇ love ˇ ka, a proto musı´ kazˇdy´ cˇloveˇk tuto a jsme-li prˇi sı´le, pak osmdesa´t.“ skutec ˇ nost prˇijmout a vyrovnat se s nı´. V zˇiZˇ 90,10 voteˇ kazˇde´ho starsˇ´ıho cˇloveˇka se objevujı´ V drˇ´ıveˇjsˇ´ıch doba´ch byl pru˚meˇrny´ lidteˇzˇkosti, ktere´ drˇ´ıve neznal a se ktery´mi sky´ zˇivot kratsˇ´ı. Veˇku sedmdesa´ti nebo nepocˇ´ıtal. Cˇloveˇk se s nimi musı´ umeˇt osmdesa´ti roku˚ se dozˇ´ıvalo ma´lo lidı´. Dnes vyrovnat a zˇ´ıt s nimi. Kdo toho je schopen, je pru˚meˇrny´ veˇk vysˇsˇ´ı a lide´, kterˇ´ı se prozˇ´ıva´ svu˚j zˇivot spokojeneˇ a vyrovnaneˇ. dozˇ´ıvajı´ vysoke´ho veˇku, nejsou vza´cnostı´. Kdo vsˇak nechce tuto skutecˇnost prˇijmout I kdyzˇ je tedy lidsky´ zˇivot relativneˇ delsˇ´ı, a vyrovnat se s nı´, je ve sve´m nitru prˇesto si uveˇdomujeme, zˇe velmi rychle sta´le nespokojeny´ a tuto nespokojenost sˇ´ırˇ´ı utı´ka´ a zˇe je pro na´s pomeˇrneˇ kra´tky´. V neˇm i v prostrˇedı´, ve ktere´m zˇije. Zˇivot vedle je vsˇak hodneˇ starostı´, na´mahy a pra´ce, takove´ho cˇloveˇka je teˇzˇky´ a neprˇ´ıjemny´. takzˇe se na´m zda´ neˇkdy velmi teˇzˇky´. Na Jizˇ v dobeˇ, kdy jsme pomeˇrneˇ mladı´, za´kladeˇ vı´ry veˇrˇ´ıme, zˇe v nasˇem zˇivoteˇ nenı´ si musı´me uveˇdomovat skutecˇnost, zˇe se nic zbytecˇne´ho a zˇe vsˇechno ma´ svu˚j smysl sta´rˇ´ı nezadrzˇitelneˇ blı´zˇ´ı, a musı´me se prˇia svoji hodnotu. Veˇrˇ´ıme, zˇe Bu˚h rˇ´ıdı´ cely´ pravovat na to, jak ho budeme prozˇ´ıvat. na´sˇ zˇivot a vyslysˇ´ı na´s, kdyzˇ ho prosı´me Musı´me se naucˇit videˇt kladne´ prvky na o neˇco, co je shodne´ s jeho vu˚lı´ (srv. 1 kazˇde´ situaci, kterou ve sve´m zˇivoteˇ proJan 5,15). Tato vı´ra na´m poma´ha´ ve vsˇech zˇ´ıva´me. Kdyzˇ budeme pozornı´ a budeme situacı´ch, ktere´ prozˇ´ıva´me a ktere´ jsou pro mı´t dobrou vu˚li, vzˇdy najdeme na vsˇem na´s teˇzˇke´.
5
neˇco, co na´m udeˇla´ radost, usnadnı´ zˇivot a naplnı´ na´s optimisticky´m pohledem do budoucnosti. Na sveˇteˇ nenı´ zˇa´dny´ cˇloveˇk, ktery´ by nemeˇl asponˇ neˇjaky´ maly´ du˚vod k radosti. Ten, kdo chce videˇt du˚vod k radosti, ho jisteˇ najde. Je mozˇne´, zˇe nalezeny´ du˚vod prˇinese jiny´ druh radosti, nezˇ kterou cˇloveˇk hledal, ale kazˇda´ prozˇita´ radost naplnı´ dusˇi optimismem a novou odvahou k prˇema´ha´nı´ teˇzˇkostı´. Cˇ´ım le´pe budeme vyuzˇ´ıvat vsˇechno, co od Boha dostaneme, tı´m vı´c na´m bude da´vat a tı´m le´pe svu˚j zˇivot budeme prozˇ´ıvat. o. J. Sˇik
Z farnı´ charity Va´zˇenı´ a milı´ prˇa´tele´! Le´to a dovolenou ma´me za sebou. Veˇrˇ´ıme, zˇe jste si odpocˇinuli a nacˇerpali nove´ sı´ly pro nesenı´ trablu˚ nasˇ´ı soucˇasnosti. Deˇkujeme va´m vsˇem, zˇe na´m sveˇrˇujete vasˇe penı´ze, abychom je mohli podle uva´zˇenı´ nasmeˇrovat na nejbolaveˇjsˇ´ı mı´sta. Tak jsme zacˇa´tkem cˇervence prˇedali Oblastnı´ chariteˇ Brno 3 500 Kcˇ pro Dennı´ centrum pro bezdomovce a 3 500 Kcˇ pro EFFETu (staciona´rˇ pro deˇti a mlade´ lidi s menta´lnı´m postizˇenı´m a autismem). Mezitı´m vypukly tzv. bleskove´ povodneˇ a s podporou pana fara´rˇe jsem se prˇipojili k vyhla´sˇene´ sbı´rce na povodnˇove´ konto Charity Cˇeska´ republika a vyhradili nasˇi farnı´ pokladnicˇku pro tento u´cˇel. Dı´ky vasˇ´ı sˇteˇdrosti a solidariteˇ
6
s postizˇeny´mi mı´stnı´mi katastrofami jsme mohli prˇedat Oblastnı´ chariteˇ Brno celkem 71 823 Kcˇ. Uprˇ´ımne´ Pa´n Bu˚h zaplat’ va´m vsˇem. Do vsˇech nasta´vajı´cı´ch dnı´, ktere´ na´m Pa´n doprˇeje, vyprosˇujeme pro va´s hodneˇ sı´ly, pomoci a Bozˇ´ıho pozˇehna´nı´. Dobrovolnı´ci farnı´ charity.
Otec Josef Kola´cˇek, S.J. Vzpomı´nky na pra´ci v cˇeske´ sekci Vatika´nske´ho rozhlasu v dobeˇ takzvane´ normalizace. V Toma´sˇkovi take´ informujeme o vy´znamny´ch osobnostech, ktere´ ve farnosti sv. Toma´sˇe pu˚sobily. Se zˇivotopisem otce Kola´cˇka se mohli cˇtena´rˇi Toma´sˇka sezna´mit jizˇ drˇ´ıve. Protozˇe se tento na´sˇ by´valy´ farnı´k dne 1. za´rˇ´ı 2009 dozˇil pozˇehnane´ho veˇku 80 let, vyuzˇ´ıva´me te´to prˇ´ılezˇitosti, abychom si na neˇj v modlitbeˇ vzpomneˇli a vyprosili mu u Boha pozˇehna´nı´ do dalsˇ´ıch let jeho zˇivota a pevne´ zdravı´, sı´lu a zˇivotnı´ ela´n do dalsˇ´ı pra´ce na vinici Pa´neˇ. Prˇi te´to prˇ´ılezˇitosti uva´dı´me jeho vzpomı´nky na nelehke´ zacˇa´tky v Radiu Vatika´n v 70. a 80. letech minule´ho stoletı´, tedy za doby tzv. normalizace. Otec Kola´cˇek byl vedoucı´m cˇeske´ho vysı´la´nı´ od roku 1974 do roku 2001 a doposud v rozhlase pracuje. To nakonec posluchacˇi Radia Vatika´n sami veˇdı´ a jeho typicky zabarveny´ hlas poznajı´. Ze vzpomı´nek zde uva´dı´me:
Svoji pra´ci ve Vatika´nske´m rozhlase jsem zapocˇal dne 1. rˇ´ıjna 1970, pod ochranou sv. Terezie od Dı´teˇte Jezˇ´ısˇe. P. Pasquale Borgomeo S.J.(da´le jen Pasquale) prˇisˇel trˇi meˇsı´ce po mneˇ, na sv. Sˇteˇpa´na – 26. prosince. Ja´ se teprve rozkouka´val v rozhlasove´ pra´ci, a tak jsem zvla´sˇt’ silneˇ vnı´mal atmosfe´ru, do jake´ prˇisˇel on. Hned po prˇ´ıjezdu do komunity jezuitu˚ pracujı´cı´ch v radiu ho jmenoval tehdejsˇ´ı rˇeditel Vatika´nske´ho rozhlasu P. Martegani za´stupcem rˇeditele cum jure successionis“ a po jeho ” smrti se stal genera´lnı´m rˇeditelem. Kdyzˇ v komuniteˇ prˇisˇla rˇecˇ na Pasquala, ozvaly se obcˇas ironicke´ pozna´mky ostrˇ´ıleny´ch redaktoru˚ a novina´rˇu˚ prosluly´ch uzˇ z dob Pia XII: Co tu bude deˇlat, profesor ” patristiky?“ (Pasquale se totizˇ habilitoval na parˇ´ızˇske´ Sorboneˇ doktorskou pracı´ o sv. Augustinovi). O rozhlasu nema´ ani zda´nı´! ” A zkusˇenost zˇa´dnou!“ Sˇe´f P. Martegani vsˇak s bohorovny´m klidem vedl svou linii. Vytusˇil nebo poznal kvality toho neapolske´ho scholastika a pak mlade´ho patera. Tak Pasquale zu˚stal v rozhlase, navzdory vy´hrada´m kritiku˚. Kdyzˇ byl pak po smrti P. Marteganiho jmenova´n P. Tuccim prezidentem Papezˇske´ komise pro Vatika´nsky´ rozhlas a Pasquale genera´lnı´m rˇeditelem, stal se tento tandem motorem a dusˇ´ı neby´vale´ho technicke´ho a profesiona´lnı´ho i duchovnı´ho rozvoje Vatika´nske´ho rozhlasu sedmdesa´ty´ch a osmdesa´ty´ch let. Obdivoval jsem ho, jak se rychle orientoval ve slozˇity´ch ota´zka´ch totalitnı´ch rezˇimu˚. Cha´pal nasˇe pomeˇry doma, tedy v komunisticke´m rezˇimu, a podporoval a chra´nil meˇ, jak jen mohl. Mozˇna´ se va´m
bude zda´t prˇehnany´ vy´raz, zˇe meˇ chra´nil“. ” Prˇed ky´m nebo cˇ´ım a procˇ? To, zˇe jsem byl tercˇem otevrˇeny´ch i za´ludny´ch u´toku˚ komunisticke´ propagandy, bylo norma´lnı´, s tı´m jsem pocˇ´ıtal. Avsˇak kdyzˇ zacˇala diplomaticka´ jedna´nı´ mezi Vatika´nem a komunisticky´m rezˇimem v CˇSSR, zacˇal jsem pocit’ovat tlak shora. Prˇi jedna´nı´ totizˇ znovu a znovu a sta´le u´tocˇneˇji prˇicha´zelo na prˇetrˇes cˇeske´ vysı´la´nı´ Vatika´nske´ho rozhlasu, jako du˚kaz neprˇa´telstvı´ Svate´ho stolce vu˚cˇi CˇSSR. Diplomatu˚m to bylo neprˇ´ıjemne´ a byli by se ra´di teˇm na´mitka´m vyhnuli. Cha´pali sice, zˇe komuniste´ prˇeha´nı´, ale prˇesto by jim nejradeˇji tu za´minku vzali. A to za cenu, zˇe budu hodny´, totizˇ tolerantnı´ ke komunistu˚m doma. A v tom jsem meˇl pra´veˇ v Pasqualovi velke´ho ochra´nce. Schyta´val otra´vene´ sˇ´ıpy komunisticke´ argumentace, tlumocˇene´ vatika´nsky´mi diplomaty, vyvracel jim je a tu a tam mi pak s nadneseny´m humorem referoval, co si zase vymysleli. Jen jednou jsem byl prˇelsteˇn. A to Pasquale pra´veˇ v Rˇ´ımeˇ nebyl a ja´ jsem byl sa´m postaven prˇed rozhodnutı´. Do Rˇ´ıma prˇijel olomoucky´ aposˇtolsky´ administra´tor Josef Vrana, ktere´ho doprova´zel jako mluvcˇ´ı nebo i hlı´dacˇ ( ocˇko“) prazˇ” sky´ genera´lnı´ vika´rˇ Vaneˇk, ktery´ meˇl od komunistu˚ za kolaborantskou spolupra´ci v Pacem in terris slı´benou arcibiskupskou mitru, jakmile kardina´l Toma´sˇek zemrˇe. Nemohl se pak docˇkat jeho smrti. Bozˇ´ı prozrˇetelnost vsˇak tuto veˇc zarˇ´ıdila tak, zˇe kardina´l Toma´sˇek vika´rˇe Vanˇka prˇezˇil. Uzˇ prˇedem vika´rˇ Vaneˇk ohlasˇoval, zˇe biskup Vrana chce promluvit v rozhlase k veˇrˇ´ıcı´m.
7