ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ--BEHAVIORÁLNÍ KOGNITIVNĚ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž
1) KBT je relativně relativně krátká, časov asověě omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 – 60 minut - celková délka terapie 66-9 měsíců Pružně přizpůsobovat potřebám klienta. Poruchy osobnosti OCD Psychotické příznaky
2) KBT je strukturovaná a cílená Terapie postupuje po jednotlivých krocích. Zaměřená na zvládnutí konkrétních problémů. Sezení má dohodnutý program. Mezi sezeními plní pacient domácí cvičení. Terapeut je aktivní a direktivní, míra jeho aktivity a direktivity se postupně snižuje.
3) Terapeutický vztah je založ založen na otevř otevřené aktivní spolupráci Terapie jako týmová spolupráce. Otevřené sdílení informací, edukace o teorii, vysvětlení smyslu používaných metod, společné vytváření a ověřování hypotéz. Vztah založený na důvěře, empatii, opravdovosti a akceptaci. Aktivita terapeuta i pacienta. Terapeut – expert na duševní poruchy a metody jejich zvládání. Pacient – expert na své vlastní potíže a problémy. Analýza terapeutického vztahu obvykle jen implicitní; pokud se vztah naruší, pak explicitní.
4) Opírá se o poznatky teorie u uččení a kognitivní psychologie Terapie vychází z kognitivněkognitivně-behaviorální teorie vzniku a udržování konkrétní psychické poruchy. Teoretický model je upraven na základě analýzy problémů konkrétního pacienta. Terapie je „šita na míru“ pacienta, jak podle jeho potíží a problémů, tak podle jeho schopností. Použité metody vycházejí z „formulace případu“ – popis a teoretické vysvětlení vzniku a přetrvávání potíží a problémů pacienta.
5) Zaměř Zaměřuje uje se na př především na př přítomnost a na budoucnost Hlavní důraz klademe na zjištění současných faktorů, které spouštějí a udržují problémové chování, emoce a myšlenky. Současné vlivy a psychické procesy lze účinněji terapeuticky ovlivnit. Současné vlivy a psychické procesy lze spolehlivěji zkoumat a hodnotit. Minulost nelze změnit, lze změnit současnost a budoucnost. Vzpomínka je současný jev! ALE!: Historická analýza vzniku a rozvoje současného problému je nedílnou součástí KBT vyšetření. Zkoumáme i osobní historii pacienta, abychom zjistili predisponující faktory pro vznik současného problému.
6) Zaměř Zaměřuje uje se na konkrétní, jasně jasně definované problémy Předpokladem zahájení terapeutické intervence je konkrétní popis problému, na který se zaměříme, pokud možno v pojmech pozorovatelného chování, dysfunkčních myšlenek a tělesných příznaků. Před zahájením terapeutické intervence sestavíme s pacientem seznam jeho problémů a dohodneme se, na který se zaměříme jako první. Popis problému musí být dostatečně konkrétní – pokud možno s uvedením kvantifikujících údajů (jak často, jak dlouho, jak silně).
7) Stanovuje si konkrétní, funkč funkční cíle Před zahájením terapeutické intervence je třeba se s pacientem dohodnout, jakého cíle (jakých cílů) by chtěl v terapii dosáhnout. Cíl by měl být formulován natolik konkrétně, aby bylo možné určit, zda jej klient dosáhl nebo nikoli. Cíl by měl být dosažitelný, závisející na pacientovi, respektující práva druhých a funkční, tj. jeho dosažení pozitivně ovlivní běžný život pacienta. K hodnocení toho, jak klient v terapii postupuje, používáme hodnotících škál.
8) V KBT se zaměř zaměřujeme ujeme primárně primárně na pozorovatelné chování a na vvěědomé psychické procesy Vždy se snažíme vycházet z objektivních a ověřitelných faktů. Vytváříme hypotézy, které lze empiricky potvrdit nebo vyvrátit. Pozorovatelné chování a vědomé psychické procesy jsou spolehlivějším zdrojem ověřitelných hypotéz než procesy nevědomé. Existenci nevědomých psychických procesů teorie KBT nepopírá, o jejich povaze však nespekuluje, ale snaží se k nim dospět induktivní metodou – zobecněním poznatků o vědomých a pozorovatelných jevech (myšlenky, chování).
9) V KBT uplatň uplatňujeme vě vědeckou metodologii KBT je praktickým využitím vědecké metodologie v oblasti terapie psychických poruch.
Pozorování a zaznamenávání faktů Měření frekvence, intenzity a délky trvání pozorovaných fenoménů Vytváření ověřitelných hypotéz a jejich empirické testování.
Myšlenky a názory pacienta i myšlenky a názory terapeuta považujeme za hypotézy, jejichž platnost je třeba pokusně ověřit. Základním postojem je „otevřená zvědavost“ a „pokora před fakty.“
10) Cílem KBT je sobě soběsta staččnost klienta Klient v průběhu terapie získává jak teoretické poznatky o své psychické poruše (svém psychickém problému), tak praktické dovednosti k jejímu zvládání. V průběhu terapie by měla stoupat jeho sebedůvěra a samostatnost. Po úspěšné terapii by měl být schopen zvládat své problémy a potíže samostatně, bez podpory terapeuta. V praxi se ovšem vhodné nabídnout pacientovi podpůrná sezení s 3 a 6 měsíčním odstupem kvůli získání katamnézy a případnému zvládnutí problémů a potíží.
Kognitivně-behaviorální terapie byla zkoumána nejlépe a její Kognitivněúčinnost byla přesvědčivě prokázána. Více než polovina klinických studií o účinnosti psychoterapie vychází z kognitivně behaviorálního spektra a pro mnohé psychické poruchy spolehlivě potvrzuje jejich účinnost. To platí například pro expozici při úzkostných a fobických poruchách, pro kognitivní terapii deprese, pro nácvik sociálních dovedností při zvládání interpersonálních problémů a další. Ze srovnávacích studií vyplývá, že u jmenovaných psychických poruch je KBT významně účinnější než terapie psychoanalytická a rogeriánská. Grawe K. (1995): Psychoterapie im Wandel.
Základní principy kognitivní terapie (Beck a kol., 1985) 1) Je založena na kognitivním modelu emočních poruch. 2) Je krátká a časově limitovaná. 3) Nezbytnou podmínkou účinnosti kognitivní terapie je vytvoření pevného terapeutického vztahu. 4) Terapie probíhá formou spolupráce mezi terapeutem a pacientem. 5) Kognitivní terapie využívá především metodu sokratického dotazování. 6) Kognitivní terapie je strukturovaná a direktivní. 7) Kognitivní terapie je orientovaná na problém. 8) Součástí kognitivní terapie je edukace klienta. 9) Teorie i techniky kognitivní terapie vycházejí z induktivních postupů. 10) Klíčovou součástí kognitivní terapie je zadávání domácích cvičení.
KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE NENÍ:
Zaměřená na příznaky Povrchní Manipulativní Mechanická Neignoruje význam terapeutického vztahu Nepopírá existenci a význam nevědomých psychických procesů
Indikace kognitivně behaviorální terapie 1. ÚZKOSTNÉ PORUCHY • Specifické fobie • Agorafobie • Panická porucha • Sociální fobie • Generalizovaná úzkostná porucha • Obsedantně kompulzivní porucha • Posttraumatická stresová porucha • Hypochondrická porucha • Somatoformní porucha 2. DEPRESIVNÍ PORUCHA • Akutní depresivní fáze • Prevence relapsu deprese
Indikace kognitivně behaviorální terapie 3. SCHIZOFRENIE • Nácvik sociálních dovedností • Psychoedukační programy pro pacienty a příbuzné • Rodinná terapie schizofrenie • Terapie floridních psychotických příznaků (bludy, sluchové halucinace) 4. BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA 5. PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY 6. SEXUÁLNÍ DYSFUNKCE 7. ZÁVISLOST NA ALKOHOLU A JINÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH 8. MENTÁLNÍ RETARDACE A AUTISMUS 9. PORUCHY CHOVÁNÍ U DĚTÍ 10. MANŽELSKÉ, PARTNERSKÉ A RODINNÉ PROBLÉMY 11. PORUCHY OSOBNOSTI 12. CHRONICKÉ SOMATICKÉ NEMOCI
