Prima B-log Filip Fischer
Rád bych poděkoval všem, kteří se mnou spolupracovali na vzniku této práce a realizaci praktické části. Mé poděkování patří především těmto osobám: Ing. Karolína Marková, Katedra školní a sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze PhDr. Slavomil Fischer, PhD. M.B.A., Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Vedení a pedagogický sbor Gymnázia Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem Žáci třídy Prima B na Gymnáziu Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem Veronika Indrová a Jakub Novotný, žáci 2. ročníku vyššího cyklu Gymnázia Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem Veronika Němcová, Michaela Roubíková a Monika Bartoníčková, žákyně 3. ročníku Obchodní akademie Střekov v Ústí nad Labem
Obsah ANOTACE 1.
2.
ÚVOD 1.1
Seznámení s tématem
1.2
Formulace problému
1.3
Metodologické otázky
BLOG JAKO ICT PODPORA VÝUKY 2.1
Vznik a vývoj pojmu ICT
2.2
Blog 2.2.1 Charakteristika blogu 2.2.2 Typologie blogu 2.2.3 Tvorba blogu 2.2.4 Psychosociální aspekty práce s blogem 2.2.5 Virtuální prostředí z pohledu strategie řízení třídy
3.
PRIMA B-LOG V PRAXI 3.1
Charakteristika zkoumané skupiny
3.2
Spektrum využití weblogu
4.
ZÁVĚR
5.
POUŽITÁ LITERATURA
ANOTACE Prezentovaná závěrečná práce z pedagogiky s názvem „Prima B-log“ se zabývá možnostmi využití informačních a komunikačních technologií v současné didaktice cizích jazyků. Práce se konkrétně zaměřuje na moderní fenomén blogu a jeho přínos ve výuce francouzského jazyka. Ve své teoretické části se práce věnuje základním definicím klíčových pojmů, poté se zaměřuje na samotný pojem blogu, jeho tvorbu, typologii a charakter. Teoretická část rovněž zkoumá psychologické a sociální aspekty jeho reálného použití v rámci školní třídy a také motivační faktory práce s ním v rámci i mimo rámec školy. Praktická část je především rozborem existujícího blogu, využívaného při výuce francouzštiny v prvním ročníku nižšího stupně gymnázia. Výklad v této části je zaměřen na identifikaci a popis jednotlivých teoretických poznatků, uvedených v citované teoretické části. Je zde rovněž reflektován vývoj blogu a široké spektrum jeho využití.
1.
ÚVOD
1.1
Seznámení s tématem
Téma práce lze charakterizovat jako multidisciplinární. Zasahuje totiž nejen do školní pedagogiky, ale také do psychologie a jejích dílčích odvětví, dále do obecné i oborové didaktiky, informatiky a částečně se dotýká i lingvistiky. Můžeme bezesporu říci, že se jedná o pedagogicko-psychologickou analýzu aplikace moderní informační technologie pro její následné využití v rámci efektivnější didaktizace učiva přítomného ve vyučování francouzského jazyka. Výběr tématu byl dán především aktuálností změn v současné evropské lingvodidaktice a zvyšujícím se zájmem o nové informační a komunikační technologie. 1.2
Formulace problému
Práce si klade za cíl vymezit pojem blogu, určit jeho typické vlastnosti, popsat psychosociální a motivační aspekty jeho působení na žáky a nabídnout možnosti efektivního využití této technologie při výuce jazyka. Teoretický základ vychází
především z psychologických
otázek motivace ve škole a zaobírá se i problematikou hodnocení žáků a strategie řízení třídy. Práce je specifická a přínosná v tom, že se snaží výše uvedené teoretické poznatky aplikovat na virtuální prostředí. 1.3
Metodologické otázky
Výzkum byl koncipován na základě praktického vytvoření blogu, v rámci sedmnáctičlenné pracovní skupiny prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v Ústí nad Labem, o věkovém průměru 11-12 let. V rámci společných hodin francouzského jazyka ve třídě prima B je blogu http://primani-stavbarka.blogspot.com využíváno jako doprovodné podpory výuky. Praktická část tedy zachycuje vznik a vývoj blogu a poukazuje na jednotlivé úkazy, které se snaží za pomoci odborné literatury vymezit a specifikovat.
2.
BLOG JAKO ICT PODPORA VÝUKY
2.1
Vznik a vývoj pojmu ICT
Pojem ICT je v současné době téměř všudypřítomný a jeho použití se považuje za velmi aktuální a moderní. Ne všichni ale ví, co vše v sobě zmíněný pojem skrývá a na jakém místě ho lze správně použít. Anglická zkratka ICT1 v překladu znamená „informační a komunikační technologie“ a její sémantické vymezení je vzhledem k neustálému vývoji v čase velmi nelehké. Vývoj informačních a komunikačních technologií je dobré sledovat v průběhu posledních dvaceti let, po jejichž dobu jsme svědky rapidního prohloubení poznatků v oblasti počítačového inženýrství a vzniku širokého spektra nových technologických zařízení. Již v roce 1980 byly ve velkých podnicích využívány první počítače a perforované karty. O rok později přichází do historie první verze operačního systému Microsoft DOS, jejíž použití vyžaduje pokročilou technickou úroveň uživatele, ale již v 90. letech umí operační systém využít po mnoha školeních i veřejnost. Příchodem systému DOS, ale dochází k technické revoluci, která předpovídá urychlení procesu komputerizace. Žáci, kteří se na základní škole pracně seznamují s fungováním NC (Norton Commander) a jeho české verze M602, systémy pro management a organizaci souborů, se již na střední škole musí adaptovat na software Windows 3.11 a pochopit zcela nový uživatelský přístup. V roce 1995 se staré procesory 386 a 486 začínají hroutit a nezvládají nástup produktu Windows 95, který se od netradičně pojatého softwaru stal základním operačním systémem na celém světě. Produkty firmy Microsoft se nezvratně stávají
číslem jedna na světovém trhu a dochází k postupnému
vylepšování softwaru. Stejně s informačními technologiemi zažívají boom i technologie komunikační. Vzniká celosvětový World Wide Web, neboli Internet a s ním i možnost zasílání elektronické pošty. V důsledku zmenšování vzdáleností a uspěchanosti moderní evropské civilizace se komunikace rozšiřuje o přenos dat, obrazu a zvuku. Vzniká nekončící řada zařízení a softwarů, z nichž nejvýznamnější tvoří IrDa, webkamery, ICQ, Skype či blog.
1
Ve francouzštině se používá zkratka TIC – technologies de l´information et de la communication (informační a komunikační technologie). Francouzská didaktika používá rovněž zkratky TICE – technologies de l´information et de la communication pour l´éducation (informační a komunikační technologie v oblasti vzdělávání). V lingvodidaktice je rovněž moderní jazyková mutace DidacTIC, označující přítomnost informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání jazyků. CUQ, J-P. et al. Dictionnaire de didactique du français. Paris : CLE International, 2003. 303 s. ISBN : 209033972-1
2.2
Blog
Novodobá technologie blogu, která plní funkci informační i komunikační, je významným způsobem používána při podpoře vyučování na různých typech škol. Proto se této kapitole budeme věnovat samostatně. Budeme s v ní podrobněji věnovat charakteristice blogu, možnostem jeho využití, jeho praktickou tvorbou, psychosociálními aspekty jeho použití ve třídě a v závěru i motivačními faktory, které vedou žáky k práci s touto technologií. Záměrně se však vyhneme pojmu e-learning, jelikož jeho použití by v našem případě nebylo významově správné. Zatímco e-learning je významově považován za samostatnou metodu pro vzdělávání distanční formou, blog chápeme spíše jako doplňující prvek významným způsobem obohacující tradiční pojetí výuky. 2.2.1
Charakteristika blogu
Jedinečnost blogu lze popsat na základě výstižné definice Quebecké kanceláře pro francouzský jazyk2, dostupné ve původní verzi na webových stránkách.
„Blog je vyvíjející se stránka, mající podobu osobního deníku s datovaným a pravidelně aktualizovaným obsahem, seřazeným antechronologicky, na které může uživatel internetu sdělovat k mnohým tématům své názory a dojmy publikováním vlastních kratších textů informativního či intimního charakteru, obohacených o hypertextové odkazy, umožňující čtenáři zasílat své komentáře.“ 3 Blog je většinou zakládán a spravován jednou osobou, která je držitelem tzv. administrátorských práv, ale příspěvky mohou být publikovány i více účastníky, kteří jsou k tomuto kroku oprávněni, na základě držení vstupního jména a hesla. Jednotlivé příspěvky jsou, jak říká definice, řazeny antechronologicky, tedy od nejnovějšího po nejstarší, ale některé servery umožňují způsob řazení změnit, např. podle klíčových slov. Základní předností blogu je jeho jednoduchost a dostupnost pro širokou vrstvu uživatelů, kterým stačí víceméně jen základní počítačová gramotnost a nemusí tak ovládat složité programovací jazyky a kódy. Můžeme tedy říci, že blog má tendenci vyvíjet se, zatímco klasická internetová stránka vede k ustrnutí. Každý z aktualizovaných příspěvků může být během několika vteřin 2
Office québecois de la langue française Office québecois de la langue française. Le Grand dictionnaire terminologique [online]. Dostupné na :
3
doplněn komentářem, a to buď ze strany cizích čtenářů, nebo ze strany přihlášených účastníků blogu. Omezení v tomto směru klade sám administrátor a to s ohledem na cílové využití blogu. Dostáváme se tedy k hlavní přednosti blogu, kterou je sdílení informací mezi jeho uživateli nebo mezi tvůrci a čtenáři. Blog se tak stává otevřeným diskusním prostředím a jeho informační ráz přechází do roviny komunikační. Mezi jednotlivými blogy může existovat i vzájemné propojení pomocí hypertextových odkazů. Charakteristické prvky blogu ve shrnutí4:
2.2.2
1.
jednoduchost
2.
strukturovanost
3.
propojenost
4.
aktuálnost
5.
obnovitelnost
6.
sdílení a výměna informací, názorů, postojů
Typologie blogu
Je třeba zmínit, že veškeré třídění blogů do kategorií a skupin, dle orientace a svého záměru, je především francouzskou specialitou, protože třetina uživatelů této technologie se nachází právě ve Francii, což potvrzuje i výzkum společnosti Google Europe, která je poskytovatelem služeb na největším světovém blog serveru „www.blogger.com“5 Samotná francouzština nachází pro označení blogu řadu jazykových mutací, odkazujících sémanticky především k jeho charakteru datovaného deníku. Jedná se například o výrazy blog, weblog, weblogue, carnet Web, cybercarnet, journal Web, webjournal, joueb, jourel, bloc-notes či bloc. Pro přehlednost rozmanité typologie blogů pro naše účely využijeme následující tabulku, obsahující francouzskou terminologii včetně anglických ekvivalentů a české vysvětlivky6: -
blogue actif / active blog / blog je během tří měsíců alespoň jednou aktualizován
-
blogue audio / audio blog / obsah blogu je tvořen z převážné části audio materiálem
-
blogue bilingue / bilingual blog / příspěvky na blogu jsou publikovány dvojjazyčně
4
pozn. autora: charakteristické prvky nejsou řazeny dle preference AFP. Google affirme qu´un tiers de blogueurs européens sont en France. Le Monde, 16. listopad 2006 6 Office québecois de la langue française. Le Grand dictionnaire terminologique [online]. Dostupné na :
5
-
blogue citoyen / citizen blog / blog věnovaný životu obce a jejím občanům
-
blogue collaboratif (collectif) / collective blog / příspěvky blogu pochází od více autorů
-
blogue culinaire / culinary blog / blog věnovaný kuchyni, sloužící pro sdílení receptů
-
blogue culturel / culture blog / blog věnovaný kultuře a kulturnímu programu
-
blogue d´ado / teen blog / blog pro teenagery
-
blogue familial / family blog / intimní rodinný deník s fotografiemi
-
blogue de guerre / warblog / blog s tematikou světových ozbrojených konfliktů
-
blogue journalistique / journalistic blog / komentáře k aktuálním zprávám
-
blogue littéraire / literary blog / blog věnovaný literatuře
-
blogue musical / music blog / blog věnovaný hudbě různých žánrů
-
blogue d´entreprise / bussiness blog / blog určený pro organizaci úkolů ve firmě
-
blogue d´expert / pundit blog / úzce specializovaný blog
-
blogue inactif / inactive blog / neaktualizovaný blog
-
blogue intime / diary blog / osobní deník
-
blogue langagier / language blog / blog věnovaný překladatelství a jazyku
-
blogue mobile / moblog / blog ovládaný přes mobilní telefon
-
blogue administratif / administrative blog / administrativní blog
-
blogue éducatif / edublog / blog užívaný pro podporu vyučování
Jednotlivé formy blogu mohou být i kombinované. Jako signifikantní příklad můžeme uvést blog primani-stavbarka.blogspot.com. V tomto konkrétním případě jde o aktivní kolektivní blog sloužící ke vzdělávacím a organizačním účelům. 2.2.3
Tvorba blogu
Nejdůležitějším předpokladem pro tvorbu blogu je pro vyučujícího mít chuť... 1.
udělat pro žáky něco navíc
2.
pracovat s moderními technologiemi a nebát se jich
3.
sebevzdělávat se
4.
sdílet své názory a postoje s ostatními
5.
být moderní
Pokud je vyučující dostatečně odhodlán akceptovat tuto novou pedagogickou výzvu, následující kroky již pro něj nejsou těžké. Důležitá je prvotní volba serveru, který blog
provozuje. Učitel jakožto budoucí administrátor si může vybrat mezi provozovateli českými či zahraničními. Výběr zahraničního provozovatele je pro učitele jazyka vhodnější. Pro francouzštináře je ideální buď volba francouzského serveru, nebo volba amerického serveru se základním francouzským jazykovým nastavením. Druhá možnost je zmiňována proto, že blogy amerických provozovatelů jsou zpravidla na vyspělé techničtější a grafické úrovni. Technická a grafická úroveň jsou dva body, u kterých je třeba se pozastavit. Pod technickou úrovní si musí vybavit to, co nám blog umožňuje. Při správném výběru tedy musíme brát v potaz ochranu osobních údajů při zasílání příspěvků, možnost omezit přístup na blog pro determinovanou skupinu či možnost vkládání obrázků a externích souborů pro stažení. Grafickou úrovní se rozumí především vzhled blogu a možnost výběru mezi různými grafickými šablonami. Důležité je i formátování písma a celkový dojem, který blog u cizího čtenáře budí. Pokud vybereme správného provozovatele, průvodce pro založení nového účtu nás snadno dovede k výsledku. Blog se dá použít i pro krátkodobé účely, může tedy být kdykoliv učitelem zrušen. 2.2.4
Psychosociální aspekty práce s blogem
Práce s blogem je doprovázena řadou psychologických a sociálních fenoménů, stejně jako u jiných pedagogických aktivit ve třídě. Zásadní specifikum blogu je, že jevy, které můžeme v rámci třídy pozorovat, se odehrávají ve virtuálním prostředí a to včetně interference mezi učitelem a žákem. Přesto jsou v tomto atypickém prostředí viditelně přítomné a můžeme je identifikovat. Vstupem do virtuálního prostoru si žák vytváří novou identitu. Žáci se často prezentují svými vlastními, často jen křestními jmény, jiní však volí anonymní přezdívky, které jsou neznámé cizím čtenářům. Přestože vyučující v roli administrátora ví, komu jaký nickname7 patří, přezdívka žákům dovoluje publikovat i méně formální příspěvky, jelikož ji berou za důvěrnější. Stojí za povšimnutí, že méně výrazní žáci, kteří jsou při hodinách jazyka spíše pasivní, se na blogu k jednotlivým tématům vyjadřují rádi a často. Důkazem toho jsou například nepovinná zadání či diskuse, vyjadřující se k problematice jazyka a jeho kultury. Žák tak získává možnost realizovat se v předmětu a odbourává se u něj komunikační bariéra, která se u něj může ze strachu či studu před spolužáky při vyučování vyskytovat. S tímto
7
anglický výraz pro přezdívku, užívaný ve virtuálním prostředí
problémem je spojen i sociální fenomén existence ve skupině. Na základě předchozího tvrzení by se dalo mylně usuzovat, že žáci jsou si ve virtuálním prostředí rovnocenní. Pozorování chování žáků na blogu prokázalo, že někteří účastníci diskuse zaujímají mezi ostatními dominantní postavení a dostávají se do role mluvčích. Tato role často vyplývá z jejich přirozené autority ve třídě a mentální vyspělosti, která promlouvá skrz jejich úroveň písemného projevu. Nejedná se o ani tak o vědomé outsidery či individuály, kteří se snaží prosadit nesouhlasem se třídou či pořádáním zábavných představení, avšak o jakési duchovní či mentální vůdce třídního kolektivu. Důležitý je ale fakt, že založením blogu dává učitel žákům rovnocenné právo vyjádřit se a zúčastnit se diskuse, tedy zaujmout svůj osobní postoj. Je dobré připomenout, že anonymní prostředí s sebou často přináší řadu patologických jevů, v případě třídního blogu může jít o ventilaci osobních problémů či nenaplněných potřeb prostřednictvím vulgárních výrazů, vyhrožování a jiných typů agrese. Tomu lze předejít pokud uzákoníme tzv. etický kodex používání blogu, jehož pravidla si žáci mohou stanovit sami. Při tvorbě etického kodexu u žáků převažuje tendence moralizace a tvorby zákazů toho, co je ve společnosti považováno za obecně nepřijatelné. Jelikož je kodex dílem celého kolektivu, málokdo by si dovolil ho porušit z obavy vyloučení ze skupiny. Do tohoto okamžiku byl charakter blogu popisován spíše z pozice učitele. Je ale třeba položit si otázku, co vlastně žáky k práci s blogem motivuje. V souvislosti s tímto rozborem si učitel může utvářet odpověď na paralelní paralelní otázku, která hledá cestu, jak žáky motivovat ke zmíněné nadstandardní činnosti. Obě otázky můžeme brát za synonymní, protože pochopení motivace žáků je pro učitele vodítkem k dosažení očekávaných cílů. Obecně můžeme říci, že motivace žáků je ovlivněna jak vnitřními tak vnějšími faktory. Vnitřní faktory tvoří především jeho potřeby, vnější motivační zdroje jsou popudy – incentivy.8 Pokud bychom brali v potaz hierarchii potřeb dle Abrahama Maslowa9, mohli bychom říci, že motivace žáků k práci s blogem vychází výhradně z potřeb sekundárních. Jde o potřeby sociální, poznávací, výkonové a seberealizační. Mnohem výstižnější je ale v našem případě aplikace hierarchie potřeb dle Alderferovy teorie ERG10, podle které je žákovská motivace dána vztahovými potřebami akceptace, pochopení a vzájemnosti a také potřebami růstu (growth needs), diferenciace, tvůrčího a produktivního úsilí. Incentivy lze rozdělit na pozitivní a negativní. 8
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení – Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. 250 s. ISBN : 80-7290-092-7 9 DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. Praha : Portál, 1998. 175 s. ISBN 80-7178-251-3 10 FaME UTB Zlín. Motivace pracovníků, motivační programy personální management. [online]. Dostupné na : <www.fame.utb.cz/cs/uis/kolcavova/docs/personalni_managment/pm-tema06.ppt>
Jako pozitivní popud můžeme chápat učitelovu pochvalu či libé potěšení ze splněného úkolu, negativním popudem potom může být ohodnocení či časový limit pro zpracování povinných zadání. Na základě vzájemné interakce potřeb a odpovídajících incentiv vzniká a vyvíjí se motiv, který je již v těsném vztahu k chování člověka.11 Zatímco potřeby vedou spíše k vlastním motivačním procesů, popudy může učitel velmi dobře použít ke vnější motivaci. Otázka využití negativních popudů ve smyslu hodnocení a stanovení časových limitů bude podrobněji šetřena v následující části práce. Ideálním cestou pro udržení efektivní interference mezi učitelem a žákem je v případě nadrámcové práce s blogem navození tzv. flow motivace11 neboli hlubokého zaujetí prací, s ohledem na typické vlastnosti a možnosti blogu, jakými je novost, neobvyklost, rozporuplnost či možnost experimentovat. Hluboká motivace může být navozena i projeveným zájmem učitele o svůj předmět, protože ten se na řadu žáků může přenést. 2.2.5
Virtuální prostředí z pohledu strategie řízení třídy
Návaznost kapitoly, která se bude věnovat převážně řízení třídy ve virtuálním prostředí, je zcela záměrná. Proto, abychom mohli třídu řídit efektivně, je nezbytné vytvořit určité motivační pole, které je dané stanovením výkonu a jeho pravidelným hodnocením, porovnáním nadprůměrných, průměrných a podprůměrných výkonů a následným zavedením zdravého soutěžení mezi žáky. Můžeme tedy hovořit o tzv. „podnikatelské atmosféře“12. Je však třeba upozornit na skutečnost, že není učitelovým cílem vytvářet elity, které by byly vzorem pro méně výkonné žáky, ale rozdělit aktivity na povinné, které by měly dosahovat průměrné vědomostní a dovednostní úrovně třídy a nepovinné, které vyžadují vyšší kompetence při řešení problémů a také vyšší zaujetí pro daný úkol. Žáci, kteří se rozhodnou nepovinná zadání vyřešit musí být motivování nejen vnitřně, ale i učitelovým kladným ohodnocením, v podobě dobré známky. Hodnocení práce na blogu je však z mnoha stránek problematické. Jako jiná aktivita má práce na blogu své cíle. Ty by správně měly splňovat kritéria smartu. Znamená to, že každý ze stanovených cílů by měl být specifický, měřitelný, akceptovatelný, realizovatelný a termínovaný. 11
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení – Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. 250 s. ISBN : 80-7290-092-7 12
CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy – Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha : Portál, 1994. 290 s. ISBN 80-7178-014-6
Specifičnost je závislá především na tom, zda učitel dokáže úkol správně zadat. Nesprávné splnění úkolu a vyplývající nenaplnění učitelem očekávaného cíle často vzniká právě z neporozumění. Při zadávání úkolu na blog je třeba si tuto skutečnost uvědomit dvojnásobně, jelikož žák nemá možnost dotázat se v případě nejasností přímo, tak jak je tomu při běžné vyučovací hodině ve škole. Zásadním problémem blogu je jeho měřitelnost. Mohli bychom polemizovat, jakým způsobem stanovit kritéria pro hodnocení tradiční klasifikační stupnicí a zda je to vůbec možné. Pokud bychom se uchýlili ke tvrzení, že úkoly na blogu známkou hodnotit nelze, výrazným způsobem bychom nabourali žákovskou motivaci a základní principy fungování blogu ve třídě by se brzy rozplynuly. V této situaci by bylo by velmi hloupé a nezkušené rozhodovat se mezi odpovědí ano či ne. Mnohem produktivnější bude zamyslet se, jakým způsobem si mohu hodnocení výkonů svých žáků uzpůsobit tak, abych jejich aktivitu udržel. Navrhované řešení je sice ryze účelové, ale přinese vyučujícímu nejlepší výsledky. Uvažujme například o možnosti ohodnotit daný počet úkolů stejným počtem bodů. Bodová stupnice nám umožní získat finální známku vysoké hodnoty, která bude žáky velmi ceněná, jelikož se stane rozhodujícím kritériem při eventuálním rozhodování při nerozhodnosti známky. Nepovinné domácí úkoly lze hodnotit zvlášť výbornou či jedním bodem. Známka navíc je v tomto případě příhodnější, protože se předpokládá, že zájemci o nepovinná zadání dosáhnou vysokého či úplného počtu bodů v povinných úkolech. Co se týče akceptovatelnosti stanoveného cíle, učitel jazyka musí dobře zvážit, jaká je současná jazyková a mentální úroveň jeho žáků, aby nežil v očekávání nesplnitelných cílů a žáci neměli z práce namísto radosti pocit beznaděje. Učitel by měl kognitivní pochody žáků rozvíjet postupně, tedy postupovat od jednodušších úloh, kdy se žák s blogem seznamuje, až k náročným zadáním, kdy se již žák stává pokročilým uživatelem této informační a komunikační technologie. Hned po akceptovatelnosti vyvstává problém realizovatelnosti. Navzdory všudypřítomnosti internetu se setkáme s žáky, kteří k tomuto médiu nemají přístup. U starších žáků lze argumentovat možností návštěvy knihoven či webových kaváren, v dětském věku je ale toto doporučení vzhledem k zodpovědnosti za dítě problém. Praktické šetření paradoxně dokázalo, že jediný žák, který k internetu přístup neměl, se stal jedním z nejaktivnějších přispěvatelů. Tento jev byl pravděpodobně způsoben obavou vyloučení ze skupiny. Aby učitel podobným rizikům předešel, je z jeho strany seriozní zajistit alespoň dvakrát do pololetí školní učebnu výpočetní techniky, kde mají žáci možnost úkoly doplnit.
Jak ale může být v takovém případě práce na blogu termínovaná? Jediným možným termínem, který by žáky nediskriminoval je v podstatě jen pololetí. S takovým termínem ale blog nedosahuje správného využití. Při praktickém šetření byl u žáků zaznamenáván pouze údaj, zda byl úkol odevzdán v brzkém termínu, ve standardním termínu či v opožděném termínu. Tento údaj je ale nehodnotitelný, protože vyšší bodový bonus za publikování úkolu v brzkém termínu by likvidoval žáky, kteří nemají k počítači přístup. Je tedy otázkou subjektivního názoru, zda je lepší stanovit termíny direktivně a neakceptovat pochybení či se podrobit jmenovaným nedostatkům blogu, kdy učitel riskuje, že se mohou jeho původní cíle zbortit. Jaká je poslání učitele v roli účastníka blogu? Učitel se ve virtuálním prostředí stává spíše partnerem než nadřazenou autoritou, jeho postavení mezi ostatními uživateli ve skupině je však odlišeno tím, že se stává facilitátorem. Přijímá tak roli průvodce či moderátora a koordinuje jednotlivé diskuse.
Učitel nesmí akceptovat roli diktátora, který by striktně
vymezoval formát očekávaných odpovědí v komentářích a udával sankce za jeho nedodržení. V takovém případě by totiž výrazně omezil nejen motivaci žáků, ale především kreativní přístup k plnění úkolů. Mimo jiné by učitel neměl žákům sloužit jako přímý zdroj know-how, ale měl by žáky vést k nalezení vlastního způsobu, jak dospět k řešení jednotlivých úloh. 3.
PRIMA B-LOG V PRAXI
3.1
Charakteristika zkoumané skupiny
Weblog http://primani-stavbarka.blogspot.com byl vytvořen ve školním roce 2006/2007 ve třídě Prima B na Gymnáziu Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem (www.gym-ul.cz). Zmíněná třída je složena ze 17 žáků, z toho 10 chlapců a 7 dívek o věkovém průměru 11-12 let. Všichni žáci se francouzský jazyk začínají učit prvním rokem, a to podle učebnice Extra 1 z nakladatelství Hachette, která je má připravuje na praktické zvládnutí kompetencí na začátečnické úrovni A1 podle Evropského referenčního rámce pro jazyky. Výuka žáků je ve třídě prima výjimkou, jelikož standardně se na gymnáziích druhý jazyk vyučuje v rozsahu tříd sekunda-oktáva. Weblog Primy B slouží jako doprovodná metoda k výuce francouzštiny, zaměřená především na zvýšení zájmu o jazyk a jeho kulturní reálie.
3.2
Spektrum využití weblogu
Na následujících několika ukázkách si uvedeme různé možnosti využití vzdělávacího blogu, ale nejprve se podíváme na jeho vnější prezentaci. Volby vzhledu vzdělávacího blogu, určeného žákům nižšího stupně gymnázia či druhého stupně základních škol, není náhodná. Převažují pestré a veselé barvy, které na žáka působí příjemně. Seriózní firemní prezentace by naopak volily spíše tmavší studené barvy. Levá část obrazovky nám zobrazuje název blogu a krátký popis ve francouzštině, o něco níže vidíme přezdívky žáků. Pravá část obrazovky slouží k zobrazení příspěvků, komentářů a fotografií. Přestože stránky provozuje americká firma, učiteli je umožněno vybrat si francouzské jazykové nastavení, které je v našem případě vhodnější. Pokud máme k dispozici větší monitor, s klidem můžeme v levé části obrazovky ponechat aktivovanou lištu s oblíbenými odkazy a v pravé části obrazovky kontaktní list ICQ komunikátoru.
příloha 3.2.1 celkový vzhled blogu a volba vzhledu
Jednou z již jmenovaných základních charakteristik blogu je jeho propojenost. Znamená to, že učitel může na blog umístit další související odkazy. Vhodnou ukázkou je osobní blog autora, sloužící především k uveřejnění informací a zadávání úkolů žákům vyššího stupně gymnázia, či blog Asociace frankofonních studií, který má formu deníku a čtenáři umožňuje nahlédnout do archivu uskutečněných akcí tohoto občanského sdružení.
příloha 3.2.2 osobní blog vyučujícího a tvůrce prima blogu (http://filipfischer.hautetfort.com)
příloha 3.2.3 archiv Asociace frankofonních studií (http://ceskafrankofonie.blogspot.com)
Díky vzájemné propojenosti jednotlivých odkazů se stejnou či podobnou tematikou dochází k pravidelnému navyšování počtu návštěvníků blogu. Průměrná návštěvnost byla měřena na osobním blogu vyučujícího. Hodnoty jsou obsaženy v níže uvedené tabulce. měsíc
počet návštěvníků jednotlivců
počet návštěv
září 2006
30
48 (údaj ze 30. 9. 2006)
říjen 2006
94
185 (údaj ze 31.10. 2006)
listopad 2006
128
300 (údaj ze 30. 11. 2006)
prosinec 2006
105
264 (údaj z 19.12. 2006)
příloha 3.2.4 Návštěvnost osobního blogu vyučujícího V první fázi vzniku blogu měli žáci za úkol vymyslet úvodní heslo, kterým by přivítali cizí čtenáře a vybrat si mezi několika obrázky ten, který by se stal virtuálním maskotem třídy. Na následující ukázce z komentářů vidíme postupné jazykové modifikace různých hesel, kdy vyučující sehrál roli koordinátora a navedl žáky určitým směrem. Právě vznik jazykových mutací a neologismů je ve světě multimedií velmi častý.
příloha 3.2.5 jazykové mutace a neologismy
Druhým úkolem, který byl zadán chvíli po spuštění blogu, bylo představení uživatelů ve francouzském jazyce za použití jazykového minima po dvou měsících studia francouzského jazyka. Žáci se měli představit vlastním jménem, říci kolik jim je let, v jaké zemi a v jakém městě bydlí a jakými hovoří jazyky. Pozitivum tohoto úkolu je praktické využití minima nabytých znalostí v reálné situaci, negativem je publikace osobních jmen autorů vzhledem k veřejné dostupnosti odkazu na blog.
příloha 3.2.6 žáci se představují Vzhledem ke zmíněné skutečnosti, že učitel není na blogu vysloveně autoritou, ale spíše partnerem či koordinátorem, bylo nezbytné uvést v platnost v teoretické části zmiňovaný etický kodex, který si žáci vytvořili sami a dodržují ho, jelikož porušení by znamenalo vyloučení člena skupiny. Žáci měli za úkol napsat, k čemu by blog mohl sloužit a co by se na něm naopak objevovat nemělo.
příloha 3.2.7 etický kodex Ze všeho nejpodstatnější je, aby si sami žáci položili otázku, zda má blogování smysl a k čemu jim může být tato netradiční metoda vzdělávání užitečná. Vlastní reflexe žáků byla jedním z úkolů, na jehož následující ukázce prokazatelně vidíme, že žáci možnosti zapojení internetu do výuky jazyka oceňují.
příloha 3.2.8 reflexe nad smyslem používání blogu
Blog je i prostorem pro vzájemnou diskusi, proto na něm lze uveřejnit témata, na která by během vyučovací hodiny nezbyl čas. V níže uvedené příloze si můžeme povšimnout příkladu ze zcela otevřené diskuse o uskutečněné návštěvě rodilého mluvčího, jejíž cílem bylo pootevřít žákům okna do širšího světa frankofonních reálií a motivovat žáky k intenzivnějšímu studiu druhého zvoleného jazyka. Je zajímavé, že zatímco diskuse o návštěvě rodilého mluvčího získala u účastníků blogu ohlas, tak interaktivní fórum, otevřené za účelem diskuse nad gramatickými problémy, zatím žáky využito nebylo.
ludva said... Bylo dobré že jsme slyšeli francouzštinu takhle naživo. určitě se mi to moc líbilo, prakticky jsme jen opakovali co jste nás naučil pane profesore, ovšem trochu v praxi.
příloha 3.2.9 Diskuse o uskutečněném setkání s rodilým mluvčím Co se týče různorodosti didaktických aktivit, můžeme dojít ke zobecnění, že všechny druhy úkolů by měly vést k samostatné práci žáků, jejímž cílem je naučit se pracovat s jinými zdroji, umět tyto zdroje filtrovat a použít. Jednou z možných aktivit je internetová rešerše na základě fotografie. Podle níže zobrazené fotografii měli žáci zjistit jméno významného politika a přirozenou cestou se tak seznámit s aktuální politickou situací ve Francii, podle druhé fotografie měli žáci identifikovat francouzský region a popsat jeho charakter. Na zobrazených příkladech si žáci zopakovali nejen číslovky, ale i zeměpis, jelikož výsledné číslice skrývají po převedení na písmenka názvy významných měst ve třech afrických frankofonních zemích. Na zmíněných třech typech aktivit vidíme jasnou interdisciplinární koncepci blogu, konkrétně sledujeme vztah jazyka s občanskou výchovou, zeměpisem a netradičně nám při řešení pomáhá i matematika.
příloha 3.2.10 internetová rešerše na základě fotografie, vztah s občanskou výchovou
příloha 3.2.11 hledání a popis regionu
příloha 3.2.12 interdisciplinární koncepce zadání V neposlední řadě může mít blog charakter informativní. Může sloužit jako prostředí pro zprostředkování a výměnu informací, které se osvědčí např. nemocným či nepřítomným žákům. Informace je trvalá a dostupná všem, kteří si dokáží zařídit přístup k internetu. Může jít jak o informaci organizačního rázu, tak o upřesnění zadání domácích úkolů či termínů jejich odevzdání. V příloze vidíme domluvu žáků a učitele ohledně náročné organizace dne otevřených dveří pro rodiče budoucích žáků gymnázia. … potřeboval bych znát váš názor na scénář naší prezentace na dni otevřených dveří a také bych rád znal jména těch, kteří se budou na přípravě chtít podílet, chtějí mi pomoci a jsou ochotni ve středu 20.12. ve 14:15 zůstat ve škole a najít si hodinku nebo dvě volna :-) Více v komentářích... příloha 3.2.13 předávání informace mezi učitelem a žáky
4.
ZÁVĚR
Práce dokázala definovat pojem blogu, specifikovat jeho typické vlastnosti a rozdělit ho do kategorií podle využití. Mimoto provedla pro čtenáře významnou analýzu psychosociálních aspektů práce s blogem a uvedla klady a zápory jeho využití v rámci školní třídy. Mezi nejdůležitější klady weblogu řadí možnost sdílení informací i postojů, vztah k jiným vědním disciplínám a také způsob, jakým vede žáky k poznání a k samostatné tvůrčí činnosti. V použití blogu nachází práce i nedostatky a to především v neobjektivním a sporném hodnocení zadaných úkolů a také v problematickém stanovování časových limit pro jejich zpracování. V závěru dochází k hledisku, že tematika blogu je pro současnou lingvodidaktiku navzdory nedostupnosti odborných zdrojů velmi aktuální, a že použití této technologie může být na druhém stupni základních škol či na nižším stupni gymnázií velmi perspektivní.
5.
POUŽITÁ LITERATURA
AFP. Google affirme qu´un tiers de blogueurs européens sont en France. Le Monde, 16. listopad 2006 Blogger. Asociace frankofonních studií [online]. Dostupné na : Blogger. Prima B-log [online]. Dostupné na : CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy – Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha : Portál, 1994. 290 s. ISBN 80-7178-014-6 CUQ, J-P. et al. Dictionnaire de didactique du français. Paris : CLE International, 2003. 303 s. ISBN : 209-033972-1 DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. Praha : Portál, 1998. 175 s. ISBN 80-7178-251-3 FaME UTB Zlín. Motivace pracovníků, motivační programy personální management. [online]. Dostupné na : <www.fame.utb.cz/cs/uis/kolcavova/docs/personalni_managment/pmtema06.ppt> Hautetfort. Le blogue personnel de Filip Fischer [online]. Dostupné na : Office québecois de la langue française. Le Grand dictionnaire terminologique [online]. Dostupné na : PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení – Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. 250 s. ISBN : 807290-092-7
