Prezentace mužů na rodičovské dovolené ve vybraných tiskovinách

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie

Prezentace mužů na rodičovské dovolené ve vybraných tiskovinách bakalářská práce

Michaela Mořická

Vedoucí práce: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Brno 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci zpracovala samostatně, na základě vlastních poznatků s využitím odborných akademických pramenů řádně uvedených v seznamu literatury a na základě vlastního empirického výzkumu. V Brně dne 7. května 2013 ……………………………........... Michaela Mořická

2

Poděkování Děkuji profesoru PhDr. Ladislavu Rabušicovi, CSc. za podnětné a odborné připomínky, cenné rady a ochotu při vedení této práce. Děkuji také všem, kteří mi během psaní práce poskytli oporu a pochopení, zejména mé rodině.

3

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 5 Historický vývoj legislativy ....................................................................................................... 6 Demografický kontext fenoménu ............................................................................................... 8 Pojmový aparát rodinné politiky ČR .......................................................................................... 9 Aktuální stav mužů na RD1 a jeho možné příčiny. .................................................................. 10 Faktory ovlivňující počet mužů na RD. ................................................................................... 12 Vliv médií na názory majoritní společnosti ............................................................................. 13 Výzkumná otázka a stanovené hypotézy.................................................................................. 15 Obsahová analýza tisku ............................................................................................................ 16 Výsledky obsahové analýzy tisku ............................................................................................ 18 Závěr......................................................................................................................................... 34

Seznam použité literatury ......................................................................................................... 38 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................ 42 Jmenný index............................................................................................................................ 43 Anotace..................................................................................................................................... 44 Abstract .................................................................................................................................... 45 Přílohy ...................................................................................................................................... 46

1

Pro zjednodušení je v práci na některých místech použita zkratka RD jako „rodičovská dovolená“.

4

Úvod V předkládané bakalářské práci se budu věnovat fenoménu mužů na rodičovské dovolené / pečujících otců a sledovat jak tématiku zpracovávají dva české deníky. Toto téma si zaslouží pozornosti, neboť došlo v české legislativě v roce 2001 k významné změně, kdy byl pozměněn systém mateřské dovolené na dovolenou rodičovskou. Ta oficiálně uznala muže schopné celodenní péči o své potomky, a otcové mohli začít žádat o nárok na rodičovskou dovolenou. V první části své práce se pokusím téma pečujících otců konceptuálně ukotvit osvětlit historický vývoj rodičovských a především otcovských práv, zasadit téma do demografických souvislostí, definovat pojmy, se kterými v práci pracuji, předložit aktuální stav mužů na rodičovské dovolené a analyzovat možné předsudky a stereotypy, které se s fenoménem pečujících otců pojí. V neposlední řadě také zdůrazním roli médií v procesu utváření postojů a tím objasním, proč je zvolené téma „prezentace fenoménu v tiskovinách“ stěžejní pro snahu pochopit postoje české veřejnosti. V druhé části osvětlím metodologické postupy a pokusím se vysledovat, jak daný fenomén prezentují vybrané české tiskoviny – tedy především jak moc je téma v průběhu zvolených let frekventováno a jaké jsou voleny argumenty podporující i odmítající jeho fungování. Využiji metodu kvantitativní obsahové analýzy a budu mimo jiné sledovat četnost tematicky zaměřených článků na časové ose v období před a po zavedení rodičovské dovolené. Další snahou je odůvodnit vyšší či nižší četnost článků v jednotlivých letech a pokusit se odhadnout, jaké má zjištěná cifra možné příčiny. Závěrem tedy bude mimo jiné i přehled událostí, které se v letech 19962 až 2012 v tématu pečujících otců a mužů na rodičovské dovolené v českém prostředí udály a které tedy ovlivnily vývoj a jakousi popularitu (měřeno oblíbeností tématu pro vybrané dvě tiskoviny) tohoto fenoménu.

2

Rok 1996 je zvolen jako počáteční rok pro obsahovou analýzu, neboť právě do tohoto roku sahá archiv zvolených tiskovin a starší data nebylo možné v potřebné formě nalézt.

5

1. Historický vývoj legislativy Pro pochopení fenoménu otců na rodičovské dovolené / pečujících otců a jejich reprezentaci v masmédiích je klíčové osvětlit vývoj této formy péče, její historické ukotvení a současně i legislativní vymezení, která v různých dobách zaručovala otcům různá práva. Především s legislativními změnami budu v práci konfrontovat jakousi popularitu tématu u českého tisku. „Význam otce a jeho postavení v rodině, stejně jako očekávaní a normy kolem dobrého otcovství, se v historii vyvíjely spolu s proměnami společnosti, v rámci kterých otcové zaujímali své postaveni v rodinách. Podobně jako každá jiná sociální role byla i tato vždy definována a formována mnoha společenskými a kulturními faktory, které vytvářely a ovlivňovaly statut otců ve společnosti a v rodině, včetně jejich práv a povinností, které z role otce vyplývaly“ (Chmelařová 2008: 26). Možnost pečovat o své potomky nebyla mužům na našem území přiznána velmi dlouho a legislativně se vyvíjela. Do roku 1984 neměli otcové nárok na poskytnutí žádného příspěvku ze sociálního nebo nemocenského systému zabezpečení, neboť tehdy platný zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku neuvažoval otce jako schopného péče o dítě. Jistý krok kupředu se datuje k 1. lednu 1985 – na pobírání mateřského příspěvku měl s nově zavedeným zákonem otec nárok, avšak pouze za předpokladu, že je svobodný, ovdovělý, rozvedený či z jiných závažných důvodů osamělý a vylučována byla i možnost soužití s družkou. Existovala ještě jedna skupina mužů, která mohla uplatnit nárok na mateřský příspěvek od státu, a to sice otcové, jejichž manželka nemohla ze závažných (především zdravotních) důvodů pečovat o potomka (Maříková, Radimská 2003: 17). „Žena jako pečovatelka byla natolik důležitá, že v případě úmrtí matky měla přednostní právo pečovat o pozůstalé děti, tj. zůstat s nimi na rodičovské dovolené, partnerka biologického otce - muž směl s dětmi zůstat doma, pouze pokud zůstal sám, bez ženy“ (Chmelařová 2008: 38). Tyto podmínky definovala trojice novel zmíněného zákona č. 107/1971 Sb., a to sice zákon č. 110/1984 Sb., č. 50/1987 Sb. a zákon č. 180/1990 Sb. dle § 13. Podle tohoto paragrafu měli nárok na příspěvek následující skupiny mužů:

6

a) Příspěvek se poskytuje muži, který celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do dvou let, jde – li o muže svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných závažných důvodů osamělého a který nežije s družkou. b) Příspěvek se dále poskytuje manželi, který v rodině celodenně a řádně pečuje o dítě do dvou let, protože žena z vážných důvodů nemůže o dítě pečovat. V takovém případě může orgán uvedený v § 14 rozhodnout o poskytování příspěvku.

Tento nárok tedy vznikal pouze při splnění jasně vytyčených podmínek a nedával možnost osobního rozhodnutí – za pečující osobu je tedy v této době považována především žena. Takový stav setrvával až do 30. září 1990, respektive změna byla provedena k 1. říjnu 1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 382/1990 Sb. upravující nárok muže na rodičovský příspěvek bez ohledu na jeho stav. Tento zákon hovoří o rodiči bez ohledu na jeho pohlaví. § 2 tohoto zákona o rodičovském příspěvku, definuje nárok následujícím způsobem: a) Nárok na příspěvek má rodič, jestliže celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku a.

do tří let

b.

do sedmi let, jestliže jde o dítě, které podle rozhodnutí příslušného státního orgánu je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou.

b)

Podmínkou nároku na příspěvek též je, že rodič a dítě mají trvalý pobyt na území České a Slovenské federativní republiky.

c)

Rodičem se pro účely tohoto zákona rozumí též jiná osoba než matka nebo otec dítěte, pokud převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které je mu svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Existoval legislativně platný nárok muže – otce na rodičovský příspěvek, avšak zákon již neuvažoval situaci, kdy je muž zaměstnán. V tomto případě mohl mužům bránit v péči zaměstnavatel, který nebyl povinen jej uvolnit ze zaměstnání, a řešením bylo pouze rozvázat pracovní poměr. Práva matky a otce nebyla upravená v ohledu pracovně – právních vztahů na stejné úrovni. Došlo k vyrovnání práv rodičů v oblasti rodičovského příspěvku, nikoliv však rodičovské dovolené (Křížková 2008). Pro rodiny s dětmi se velmi významná změna udála zavedením institutu rodičovské dovolené. Tato změna byla zapříčiněna novelou stávajícího zákoníku práce, která nabyla účinnost k 1. lednu 2001. Zákon č. 155/2000 Sb. § 158 o Rodičovské dovolené hovoří o matce a otci jako o rovnocenných rodičích v nároku na čerpání neplaceného volna v zaměstnání a tímto krokem otcům zaručuje stejnou právní ochranu jako matkám. Novelizace poskytuje nárok na rodičovskou dovolenou nejen matkám, ale v případě zájmu i otcům. Otcům tedy poskytuje prostor k vyšší participaci na výchově dítěte (Hašková, Čermáková, Křížková, Linková 2002: 41). Výňatek ze zmíněného zákona reflektuje nárok obou rodičů na péči o potomka: 7

a)

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let.

2. Demografický kontext fenoménu Historicky prvotní zákony uvažující institut mateřské dovolené se v celoevropském měřítku datují na přelom 19. a 20. století, nejdříve byly zavedeny v Německu roku 1883, ve Švédsku 1891 a ve Francii roku 1928. „V západní Evropě se již v sedmdesátých letech minulého století začala díky feministickému hnutí výrazněji řešit problematika otcovství, a to především ve vztahu s proměnami postavení a rolí otce v rodině“ (Nešporová 2005: 6). První systémy sociálních politik definující mateřskou dovolenou byly zaváděny po 2. světové válce a byly motivovány paternalistickými podněty, tedy především snahou vrátit ženy zastávající během války mužskou práci, zpět do domácností (Maříková, Radimská 2003: 6). Změna nastala ke konci 60. let, mateřská dovolená přestala plnit funkci povinného opuštění pracovního místa a stala se etapou, během níž bylo matce umožněno zotavit se po porodu a věnovat se intenzivně novorozenci. Mateřská dovolená s ochranou pracovního místa byla zavedena mezi lety 1969 a 1971 v Portugalsku, Španělsku, Finsku a Kanadě; Francie a Nizozemí následovaly v letech 1975 a 1976, a Dánsko, Irsko a Řecko v letech 1980 až 1984. Další země zajistily tutéž možnost prostřednictvím dílčích regulací (Maříková, Radimská 2003: 6). V době, kdy byla mateřská dovolená pojímána obzvláště jako možnost poskytnout matce zotavení se po porodu, logicky připadala výhradně ženám. Jakmile byla definována jako čas určený k péči o dítě a k vzájemné adaptaci rodiče a dítěte, začaly se ozývat hlasy žádající zpřístupnění „mateřské“ dovolené i pro otce v zájmu zrovnoprávnění postavení mužů a žen v rodině i ve veřejné sféře (Moisan 1997: 112). Mateřská dovolená zůstala ve většině zemí v kratší formě zachována, ale byla doplněna o tzv. rodičovskou dovolenou, či dovolenou k péči o dítě, která má zpravidla delší trvání, je méně finančně kompenzována a je přístupná oběma rodičům. Institut rodičovské dovolené byl poprvé zaveden ve Švédsku, a to v roce 1974 zákonem o rodičovské pojistce. Postupně byl rozšířen i do dalších evropských zemí, ovšem jeho délka i úroveň finanční kompenzace se značně liší, navíc neustále podléhá změnám podle ekonomické situace dané země (Maříková, Radimská 2003: 6-7).

8

Od roku 1980 se výrazně zvyšuje počet evropských zemí s regulacemi v problematice rodičovské dovolené, ze záznamů o rodičovské dovolené zemí EU pro rok 1999 vyplývá, že většina členských států poskytovala nárok na rodičovskou dovolenou, avšak s různými podmínkami (různá práva rodičů, výše rodičovského příspěvku nebo délka rodičovské dovolené). Objevily se i státy bez úpravy tohoto institutu, jako byla např. Belgie, Irsko nebo Lucembursko (Bruning, Plantenga 1999: 196 – 197). V roce 2008, kdy evropské země zasáhla ekonomická krize, byl představen program rovnosti pohlaví (Duvander, Johansson 2012: 321). Jedná se o švédský plán kladoucí si za cíl rovnost pro muže a ženy, který usnadňuje matkám po rodičovské dovolené návrat do pracovního procesu a podporuje otce ve sdílení péči o děti oběma rodiči (europa.eu 2012). Průběžně od té doby ustanovily všechny evropské a většina vyspělých států rodičovskou dovolenou pro oba rodiče, každý však poskytuje specifické podmínky (Reich, Boll, Leppin 2012: 2).

3. Pojmový aparát rodinné politiky v ČR Mezi opatření rodinné politiky, jež je součástí sociální politiky, spadá i harmonizace soukromého a profesního života, za níž je v České republice zodpovědné Ministerstvo práce a sociálních věcí (Pokorná 2012: 25). Vzhledem k výše popsaným změnám je pro potřeby mé práce zásadní definovat jednotlivé typy dávek a jejich legislativní uchopení. a) mateřská dovolená Vzhledem k úzké návaznosti mateřské dovolené na porod dítěte, ji ve většině případů čerpá žena – matka. Existuje ale legislativní výjimka, kdy podle zákona č. 187/2006 Sb. má nárok na převzetí peněžité pomoci osoba, která převzala dítě do své péče z důvodu úmrtí matky nebo jejího závažného onemocnění. Zákon tedy umožňuje, aby mateřský příspěvek čerpal i otec, nejdříve však v sedmém týdnu od porodu dítěte. Před tímto termínem je možné čerpání peněžité pomoci otcem za předpokladu, že matka nemůže nebo nesmí o dítě pečovat sama. Tato možnost se v zákoně objevila až roku 2009 a upravuje ji zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (mpsv.cz 2012). b) rodičovská dovolená Na rodičovskou dovolenou má nárok jak matka, tak otec dítěte. Matka ji smí čerpat po ukončení mateřské dovolené, otec hned po narození dítěte. Zaměstnavatel je v takovém případě povinen nároku vyhovět a poskytnout rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém je o 9

ni požádáno, ne však déle než do tří let věku dítěte. Po novelizaci zákona č. 117/1995 Sb., vstoupil k 1. lednu 2012 v platnost dodatek, který dává rodičům prostor v rozhodování o délce rodičovské dovolené a výši příspěvku, čerpání tedy probíhá pružněji než dříve (mpsv.cz 2012). c) otcovská dovolená Mimo institutů mateřské a rodičovské dovolené je diskutována i třetí forma opatření rodinné politiky státu, a to sice dovolená otcovská. Návrhem bylo zavedení otcovské jako nové dávky nemocenského pojištění a jejím účelem bylo podpořit vazbu mezi otcem a dítětem v raných fázích života dítěte. „Účelem dávky je podpořit otce, který se rozhodne dočasně přerušit výkon své výdělečné činnosti tím, že bude buď výlučně, nebo s matkou dítěte, což bude nepochybně obvyklejší, pečovat o novorozené dítě“ (Prorodinný balíček 2008: 92). Tento návrh byl spolu s dalšími nabízenými inovacemi v rámci tzv. Souboru prorodinných opatření schválen v roce 2008 tehdejší vládou ČR. „K projednání nové vládě3 nebyl návrh zákona předložen, a to z fiskálních důvodů (jelikož některá opatření mají výraznější dopad na státní rozpočet). Se zákonem o podpoře rodin s dětmi předloženým ve formě poslaneckého návrhu poslance Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové vyslovila následně vláda dne 29. června 2009 nesouhlas s odůvodněním, že s ohledem na současnou ekonomickou krizi a stav veřejných financí by přijetí návrhu jako celku znamenalo další zvýšení mandatorních výdajů a výrazné snížení příjmů státního rozpočtu“ (Filipová 2010: 2).

4. Aktuální stav mužů čerpajících rodičovskou dovolenou a jeho možné příčiny Začátkem roku 2013 tomu je dvanáct let, co česká legislativa uzákonila stejné práva rodičů v rámci péče o dítě. Formálně tedy existuje rovný nárok a přístup k institutu rodičovské dovolené, avšak statistické záznamy o čerpání rodičovské dovolené vypovídají o stále převládajícím trendu pečujících matek / žen. „Přestože tedy mají muži více méně stejnou možnost čerpat rodičovskou dovolenou jako ženy, odchází na ni jen cca 1% otců“ (Valouchová 2008: 39). I v roce 2010 bylo na rodičovské dovolené podle ČSÚ pouze 1, 4 % dotazovaných otců, u žen však činil tento podíl více než 85 % (czso.cz 2012). Nejaktuálnější informace podal ve své zprávě Jiří Němeček při příležitosti setkání odborníků u kulatého stolu na téma lidských zdrojů českého pracovního trhu. „V české 3

Vládě M. Topolánka byla dne 24. března 2009 vyslovena nedůvěra.

10

společnosti po narození dítěte stále zůstává tradiční rozdělení rolí v rodině – matka zůstává doma, otec chodí dál do práce na plný úvazek. Je šedesátkrát větší pravděpodobnost, že jediným zaměstnaným mezi rodiči s nejmladším dítětem do čtyř let bude otec, a ne matka, ʼ přibližuje výsledky výběrového šetření pracovních sil Ondřej Nývlt z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.“ (Němeček 2012). Studie, zabývající se postoji mužů k rodičovské dovolené, navrhují podporující státní politiku, která motivuje otce k odchodu na rodičovskou dovolenou v kombinaci s obligatorní (za jistých podmínek) a placenou složkou. Taková strategie se jeví jako nejúspěšnější a našla uplatnění především ve Skandinávských zemích (Anxo et. al. 2007). Příčinu nízkého zastoupení a angažování mužů / otců při péči o své potomky lze spatřovat mimo jiné i v kulturním nastavení společnosti. Existuje řada mýtů a předsudků, která netradiční pojetí péče předem stigmatizuje a znemožňuje. Takové mýty se opírají o několik představ, které se zakládají především na tzv. univerzalitě otcovství, tedy předpokladu, že chování otců je ve všech kulturách totožné, a na jeho přirozenosti (Sedláček 2008: 20). Mezi nejčastější stereotypní představy a současně i argumenty patří: a) představa mateřské jedinečnosti Tento předpoklad vychází z tzv. teorie vazebního pouta psychologa Johna Bowlbyho z 50. let 20. století. Ta předpokládá, že muži nikdy nedosáhnou tak vysokých pečovatelských schopností jako ženy, neboť matka je s dítětem propojena především skrze pouto, které započalo jako prenatální vazba a logicky pokračuje i po narození dítěte (Bowlby 1988). b) mýtus přirozenosti Dalším častým argumentem ospravedlňující rozdělení rolí na matky – pečovatelky a otce – živitele, je odkazování k přirozenosti takového dělení. Upozorňování na tradiční, dlouholeté či všeobecně platné role je však v rozporu s existujícími současnými kulturami, kde je dělení rolí odlišné. Americky antropolog Barry Hewlett například studoval pygmejský kmen Aka obývající severní část afrického státu Kongo. Jeho závěry jasně ukazují, že otcové tohoto kmene mají vlastnosti, které v západní kultuře připisujeme ženám - matkám. Otcové nosí své potomky v náručí, v noci je utěšují apod. Podobné otcovské chování lze nacházet i u obyvatel Trobriandských ostrovů nebo například u kmene Arapešů (Hewlett 1993). V souvislosti s představou přirozenosti matky coby pečovatelky lze argumentovat i teorií Pierre Bourdieho, který tvrdí, že sociální rozdíly mezi pohlavími jsou prezentovány jako funkce přirozených, biologický rozdílů v konstituci mužského a ženského těla. Upozorňuje, 11

že lidská, tedy biologická „přirozenost“ není ničím jiným, než naturalizovanou sociální konstrukcí (Bourdieu 2000). c) odkazy ke zvířecí říši S předcházejícím mýtem přirozenosti souvisí i odkazování do zvířecí říše a zde hledání pouze podporujících argumentů. Ve skutečnosti je však animální rodičovské chování velmi různorodé. Existují druhy, kdy se samice i samci v péči o mláďata střídají naprosto rovnoměrně. Takovou péčí disponuje například více než devadesát procent druhů ptáků. V přírodě lze naleznout i příklady skupinové rodičovské péče, kdy se o mláďata starají společně samci i samičky, tento model funguje například ve vlčích smečkách. Stejně tak se vyskytují příklady, kde o mláďata pečují výhradně samci, konkrétně samci některých druhů tučňáků (Sedláček 2008: 24). d) stigma krkavčí matky Pokud se muž rozhodne nastoupit na rodičovskou dovolenou a převzít většinovou péči o dítě, často je jeho manželka/přítelkyně prezentována jako ta, co se vzdala svého potomka a nepřizpůsobila mu veškerý svůj čas. Mnoho autorů a autorek upozorňuje, že v české společnosti je stále vysoce ceněn obraz ideální, sebeobětující se matky. Koncept dobrého mateřství nutí k porovnávání vlastního mateřství s neexistujícím ideálem. Tím se vytváří prostor pro pocit vlastní viny matek a prostor pro osočování z nedostačujícího mateřství (Janoušková 2008: 43). Může se zdát, že stávající situace, kdy na rodičovskou dovolenou nastupují výhradně ženy, je výsledkem svobodné volby rodin, navazující na biologickou danost mateřství (viz výše). Tato situace je ovlivněna mnoha sociálními a ekonomickými okolnostmi, které tlačí pár k předem danému rozhodnutí, ačkoliv za jiných podmínek by se eventuálně rozhodli jinak. Jejich rozhodnutí následně ovlivňuje rozhodnutí dalších a tak dochází k neustálé reprodukci stávajícího nerovného stavu. I když lze očekávat, že ženy budou nadále volit možnost osobně pečovat o své malé děti, otcové těchto dětí by měli dostat stejnou možnost a na péči o ně se také intenzivně podílet, obzvlášť vzhledem k tomu, že podle současných výzkumů neexistuje mezi muži a ženami žádný zásadní biologický rozdíl co se týče péče o nejmenší děti (Lupton, Barclay 1997).

12

5. Faktory ovlivňující počet mužů na rodičovské dovolené V návaznosti na předchozí část o kulturních a genderových podmínkách je možné na základě v minulosti provedených výzkumů objevit víceméně univerzální faktory ovlivňující podíl mužů na čerpání rodičovské dovolené (podle Moisan 1997: 60-67 in Maříková, Radimská 2003: 10): Ekonomické faktory: velký vliv má zejména socioprofesní kategorie a příjem manželky jakmile má žena vyšší postavení a příjem než muž, existuje vyšší pravděpodobnost, že nastoupí muž na rodičovskou dovolenou (Hass 1988, Pleck 1987, Sandqvist 1987) Fyzické faktory: velký vliv má způsob kojení a zdravotní potřeby matky; ukazuje se, že čím delší je rodičovská dovolená, tím více se stírají biologické diference mezi rodiči (Hass 1988) Genderové faktory: výzkumy ukazují, že postoje k rozdělení genderových rolí mají zásadní vliv na to, zda muž nastoupí či nenastoupí na rodičovskou dovolenou (Hyde, Essex, Horton 1993) - ve výzkumu L. Hass (1988) je to ten nejvýznamnější faktor Pracovní faktory: velký vliv má podpora a pozitivní přístup zaměstnavatele, nadřízených a kolegů (Hass 1988); neukazuje se žádná závislost mezi nespokojeností muže se zaměstnáním a vyšší tendencí nastoupit na rodičovskou dovolenou Sociodemografické faktory: nesezdaní otcové nastupují častěji na rodičovskou dovolenou; otcové spíše zůstávají doma až několik měsíců po porodu (Pleck 1987) Vztahové faktory: důležité je, zda muž zná určitý počet jiných mužů, kteří si vzali rodičovskou dovolenou, a zda je ve svém rozhodnutí podporován svými přáteli; vliv má také vztah k manželce: účast otce na výchově má pozitivní vliv na spokojenost matky s partnerským životem – ovšem jen za podmínky, že si matka tuto účast přeje (Lamb 1987)

6. Vliv médií na názory majoritní společnosti V neposlední řadě je při zkoumání problematiky pečujících otců důležitá také role médií. Média představují klíčovou roli především pro mou bakalářskou práci. Vycházím z předpokladu, že způsob, jakým nás média informují, patří mezi jeden z faktorů, který vytváří prostor pro veřejnou debatu a formuje nahlížení na tyto prezentované jevy (Uscinski 2009).

13

„Pod pojmem médium rozumíme nástroj komunikace sloužící k reprezentaci nějakého obsahu. Zvolené médium se liší podle toho, zda jde o komunikaci interpersonální nebo masovou (rozhlas, televize, noviny, časopisy …). Médium samo není neutrální, ale přispívá k významu textu (…)“ (Jandourek 2001: 153 – 154). V kontextu mé bakalářské práce se pojednává o masových médiích, tedy tzv. masmédiích, mezi které patří právě televize, noviny a v neposlední řadě i internet. Já se zaměřím pouze na novinový tisk. Jak je zmíněno výše, média sama nejsou neutrální. Tuto tezi dokládá i výzkum provedený v roce 2009 na Miamské Univerzitě: „Výzkum na základě empirických dat doložil, že způsob, jakým média zachycují určité jevy, ovlivňuje vnímání veřejnosti“ (Uscinski 2009: 796). Média nezaujímají samy o sobě přímý postoj k nějaké problematice, ale profilují se způsobem prezentace jednotlivých událostí a jevů, kterým dávají v obsahu svého sdělovacího prostoru místo. Událost či společenský jev získávají tím, že jsou zmíněny v médiích určitý specifický význam, jehož náplň je odvislá od toho kdy a v rámci jakého typu sdělení je fakt prezentován (Bokůvková 2003: 3). Americký sociolog Barrat komentuje působení médií slovy, v nichž upozorňuje i na skutečnost, že média se snaží zařadit informace do srozumitelné a pro posluchače (u novin by nejspíš uvedl čtenáře) pochopitelné struktury významu: "Zpravodajská média neposkytují zrcadlový obraz světa. Média jsou aktivně zapojena do tvoření zpráv a konstruování verzí o tom, co se ve skutečnosti událo. Události nejsou ponechány, aby mluvily samy za sebe" (Barrat,1986: 100). Jinými slovy, to, jak nám média prezentují daný fenomén, v našem případě muže na rodičovské dovolené, ovlivňuje pohled majoritní společnosti na ně. Proto bude zásadní zjistit, jak vybrané tiskoviny tuto problematiku reflektují a jaké jí dávají konotace.

14

7. Výzkumná otázka a stanovené hypotézy Hlavním cílem mé bakalářské práce je zodpovědět následující výzkumnou otázku: „Jakým způsobem jsou ve vybraných českých tiskovinách prezentováni muži na rodičovské dovolené / pečující otcové?“ Formulací jakým způsobem je myšleno pozorování formy sdělení ve vybraných periodikách, konkrétně budu sledovat umístění článku (v jaké části deníku, tedy rubrice, je zařazen) a jeho publicistický útvar či formu. Dále se budu soustředit na argumenty pro a proti fungování tohoto modelu péče, který daný článek uvádí. Mezi další indikátory toho, jakým způsobem média prezentují fenomén, patří také fakt, zda je v textu reflektován pohled obou partnerů, zda je zřejmé stanovisko společnosti a zda text pracuje i se zahraniční situací. Posledním zkoumaným prvkem bude souvislost, v jaké je konkrétní článek uveden. Výraz prezentace je definován jako: představení se, předložení něčeho, podání, návrh (Linhart 2004: 303). Sloveso prezentovat se je pak osvětleno výrazy: jevit se, projevit se, ukazovat se, ukázat se (Klimeš 1994: 94). Na základě tohoto přiblížení budu obrat prezentovat se používat jako termín pro demonstraci či podávání informací a názorů v určité formě, časovém období a za určitých okolností. Daný jev – otcové na rodičovské dovolené – se pak jeví v, těmito okolnostmi daném, kontextu. Obraty muži na rodičovské dovolené / pečující otcové jsou již definovány výše v souvislosti s osvětlením pojmu rodičovská dovolená. Vybranými českými tiskovinami mám na mysli především dva české deníky, a to Mladou Frontu Dnes a Lidové Noviny. Dle údajů agentury ABC, která se mimo jiné zabývá monitorování prodeje denního tisku, se jedná o druhé a sedmé nejčastější české periodikum (Mediaguru.cz 2012). Tabulka 1: Vývoj průměrného prodaného nákladu deníků za rok 2012 (v ks)

15

Na základě takto vymezených pojmů jsem zvolila dílčí výzkumné otázky: 1/ Kolik prostoru věnují vybrané tiskoviny dané problematice? 2/ Jaké sdělení (co do rubriky a formy) převládají? 3/ Jaké jsou nejčastěji uváděné argumenty pro a proti fenoménu? 4/ Reflektují články pohled obou partnerů nebo jsou zaměřeny jednostranně? 5/ Je zřejmé stanovisko společnosti? Jak je orientováno? 6/ Je reflektována zahraniční situace?

A na jejich základě formulovala hypotézy: 1/ V době reformy rodičovské dovolené bude publikováno více tematicky orientovaných článků. 2/ Články budou nejčastěji umisťovány v rubrice Ekonomika a co do formy budou převládat zprávy a reportáže. 3/ Nejčastějšími argumenty podporující model budou: výhodné ekonomické řešení (tedy finanční stránka), rovné příležitosti a efektivnost. Naopak nejčastějšími argumenty odmítající či kritizující muže na rodičovské dovolené bude: nepřirozenost modelu. 4/ Bude převažovat pohled muže. 5/ Ano, stanovisko společnosti bude zřejmé a bude podporovat trend. 6/ Zahraniční situace bude přítomná pouze velmi řídce.

8. Obsahová analýza tisku Ve své práci využiji metodu kvantitativní obsahové analýzy. Jednotkou analýzy budou dva vybrané české deníky a jednotkou pozorování pak články v těchto denících týkající se trendu mužů na rodičovské dovolené, popř. pečujících otců. Co se týče metody sběru dat, zvolila jsem vyhledávání pomocí internetového rozhraní anopress.cz, jež působí jako „dodavatel profesionálního monitoringu médií a mediálních analýz“ (anopress.cz 2012). Jedná se o jeden z e-zdrojů, k nimž mám přístup na základě studentského statusu Masarykovy Univerzity. Databáze obsahuje všechny vydané články vybraných periodik, a to v obou případech poskytující archivní zprávy až do roku 1996. 16

Zvolený internetový server poskytuje jako jednu ze služeb vyhledávání jednotlivých článků na základě uživatelem zadaných jednotlivých slov, popř. slovního spojení. Za indikátory článku tematizujícího fenomén mužů na RD byly pro tuto práci zvoleny následující výrazy: rodičovská dovolená, otcovská dovolená, péče AND otec a rodičovská dovolená AND otec. Tato klíčová slova shledávám jako nejefektivnější a po jejich zadání jsem objevila nejvíce požadovaných článků (původně jsem pracovala s více výrazy, např. aktivní otcovství, otcovství, avšak jejich efektivita pro můj výzkum byla nízká). Získaná data si budu pro své potřeby zaznamenávat do tabulky v programu Microsoft Excel, který se stane výchozím zdrojem pro tvorbu závěrečných výstupů. Mou snahou je u každé jednotky analýzy, tedy novinového článku, zaznamenávat tyto údaje:

-

název článku

-

název deníku

-

ročník vydání

-

měsíc vydání

-

rubrika a forma sdělení

-

argumenty pro, argumenty proti

-

pohled obou partnerů / pouze jednoho

-

stanovisko společnosti

-

zahraniční situace

-

v jaké souvislosti je článek zařazen

17

9. Výsledky obsahové analýzy tisku Vyhledávání na základě 4 zvolených klíčových slov nalezlo celkem 116 článků pro oba vybrané deníky v letech 1996 až 20124. Původně bylo nalezeno 128 článků, ale při vlastní analýze byly některé články odstraněny, neboť nesouvisely přímo s tématem pečujících otců nebo mužů na rodičovské dovolené. Konečný počet článků znázorňuje následující časová osa: Graf 1: Počet článků v obou sledovaných denících pro léta 1996 - 20125

Jak je z grafu zřejmé, deník MF Dnes publikoval ve vybraném období článků o mnoho více (72) než Lidové noviny (44). Tento rozdíl se pokusím osvětlit následující hypotézou: MF Dnes je nejčtenějším deníkem mezi vzdělanými lidmi, v domácnostech z nejvyšších socioekonomických skupin, mezi čtenáři s vedoucím postavením, mezi čtenáři s rozhodovací pravomoci a mezi podnikateli se zaměstnanci (Mafra 2009). Na základě informací z analyzovaných článků je trend rodičovské dovolené pro muže rozšířen především mezi vysokoškolsky vzdělanými páry a páry s vyšším socioekonomickým statusem. Tato souvislost by mohla osvětlit vyšší frekvenci článků o fenoménu pečujících otců právě v MF Dnes.

4

Začátek roku 2013 je rokem zpracování práce a proto jsem si jako poslední relevantní měsíc zvolila prosinec 2012. 5

Pro zjednodušení je pracováno se zkratkami MF (Mladá Fronta Dnes) a LN (Lidové noviny).

18

Uvedená křivka sleduje tematicky zaměřené články v průběhu stanoveného období. Jak je z časové osy patrné, v letech 1996 až 1999 se nevyskytly žádné články o pečujících otcích (výjimkou je 1 článek z roku 1999 v MF Dnes, který popisuje potencionální legislativu pro otce, kteří chtějí být nápomocni manželce po porodu potomka). V tomto období tedy neměla česká veřejnost povědomí o pečujících otcích (institut rodičovské dovolené pro otce tehdy neexistoval). Tato informace se stala podnětnou, neboť jsem se dále snažila zjistit, zdali ani odborná veřejnost té doby neměla o možnosti pečujícího otce povědomí. Výsledkem je zjištění, že jednu z prvotních zmínek o pečujících otcích v českém prostředí lze připsat vědeckému časopisu Gender, rovné příležitosti a výzkum. Jedná se o recenzovaný vědecký transdisciplinární časopis genderových studií a feministické teorie, který svůj vznik datuje do roku 2000 (genderonline.cz 2012). Již v roce 2000 definuje institut otcovské dovolené, výpomoc manželů, rovnost genderových rolí v průběhu rodinného cyklu, sociální aspekt mateřství, muži v reálu a v perspektivě apod. V roce 2002 (což je také rok, kdy pečující otcové nebyly ve zkoumaných českých denících výrazněji medializováni – viz dále) pak tematizuje rodinu, trh práce a slaďování rodinného a pracovního života. Další zmínku v akademickém prostředí lze připsat časopisu Biograf. Biograf je časopisem pro kvalitativní výzkum, který publikuje empirické, metodologické i teoretické příspěvky věnované kvalitativnímu výzkumu - biografickému přístupu, grounded theory, etnometodologii, analýze diskursu, konverzační analýze apod. (biograf.cz 2013). Tento časopis začal vydávat v roce 1996 a první zmínku související s fenoménem pečujících otců lze datovat do roku 1998. V tomto roce vyšla v časopisu recenze knihy Constructing Fatherrhood: Discourses and Experiences od autorky Deborah Lupton (Lupton 1997). Za recenzí stojí sociolog Ivan Vodochodský a poprvé (minimálně v kontextu časopisu Biograf) vztahuje institut pečujícího otce na české prostředí (Vodochodský 1998: 57 – 61). Léta 2000 až 2002 by se také dala označit jako roky, kdy česká média nejevila zájem o pečující otce. Přestože se v roce 2001 očekávala vyšší frekvence tematicky zaměřených článků, neboť k 1. lednu 2001 vznikl institut rodičovské dovolené, bylo v tomto roce celkově publikováno pouze 6 článků. Reakce na legislativní změnu tedy nebyla bezprostřední a postupný zájem lze datovat zhruba od roku 2003 (lze předpokládat, že média informovala o mužích n RD až si reálně někteří muži tuto možnost zvolili). Roky 2003 až 2005 jsou, co do počtu článků, vyrovnané (konkrétně 9, 8 a 8 článků za rok pro oba deníky) a zaznamenávají pomalu zvyšující se četnost.

19

Výrazný nárůst se odehrál v roce 2006 (14 článků za rok). V tomto roce odvysílala Česká Televize dokumentární cyklus Táta jako máma. Jedná se o projekt o otcích v rolích matek. Devítidílný dokument MPSV představuje otce, kteří umožnili svým partnerkám chodit do zaměstnání, muže, kteří opustili nebo utlumili pracovní aktivity natolik, aby se mohli stoprocentně věnovat péči a výchově svých potomků, otce, kteří se starají o zdravé i nemocné děti, otce, kteří s dětmi žijí sami, muže, kteří mají děti v náhradní rodinné péči (mpsv.cz 2006). Dalším podnětem pro mediální zájem v tomto roce by mohlo být založení Ligy otevřených mužů, neziskové organizace pro muže, která se mimo jiné ve svém programu Táto máš na to zaměřuje na aktivní otcovství, tj. na pravidelnou péči o děti a jejich životní prostor (ilom.cz 2013). V roce 2007 bylo vydáno celkem 10 článků tematizujících muže na rodičovské dovolené. Dalším rokem, který vykázal vysokou četnost sledovaných článků, konkrétně 15, je rok 2008. V tomto roce byl uveřejněn program rovnosti pohlaví pro Evropskou unii (iniciátorem Švédsko viz výše) a pro tuzemské prostředí bylo nejspíše podnětné navržení prorodinného balíčku Soubor prorodinných opatření, který měl za cíl zavést tzv. otcovskou dovolenou a chtěl otcům legislativně usnadnit péči o své děti (mpsv.cz 2008). Tyto události mohly iniciovat vyšší zájem deníků o tuto problematiku. Rok 2009 informoval o pečujících otcích jen velmi zřídka (4 články za rok) a neobjevily se ani výraznější podněty, které by mohli zájem ze strany médií stimulovat. Naopak nejvyšší četnost článků přinesl rok 2010 (16 článků za rok). V tomto roce byla zveřejněna tisková zpráva, která informovala o nesouhlasu se Souborem prorodinných opatření, navrženým v roce 2008 (viz výše) a pro MPSV byl vypracován sociologický průzkum Podoby otcovství v ČR, projekt, jehož cílem je poukázat na pozitivní význam aktivního otcovství (mediaresearch.cz 2013). Výsledky tohoto šetření jsou v mnoha článcích roku 2010 citovány a jsou také provedeny rozhovory s odpovědnými osobami. Pro rok 2011 je charakteristický úbytek zájmu o pečující otce (5 článků ročně) a rok 2012 přinesl celkem 13 tematicky zaměřených článků. K 1. lednu roku 2012 vstoupily v platnost menší legislativní změny, které např. nabízejí flexibilní plánování rodičovské dovolené, co do její délky a výše příspěvku pro oba rodiče. Následující analýza reprezentuje již výsledky pro obě zvolené tiskoviny dohromady. Jejich rozdělování se v tomto bodě stává irelevantním, neboť se jedná o dvě periodika s velmi příbuznou charakteristikou. Mladá Fronta Dnes i Lidové Noviny jsou seriózní celostátní 20

deníky působící v České republice, z nichž ani jeden v současnosti nekoresponduje s určitou politickou ideologií a oba se profilují jako neutrální médium. Společným vydavatelem je mediální skupina Mafra sdružující pod svou střechou produkty ze všech oblastí mediálního trhu (mafra.cz 2013). měsíc vydání Dalším sledovaným a následně analyzovaným prvkem byl měsíc vydání článku. Všechny měsíce byly zastoupeny, přesné procentuální vyjádření uvádí následující tabulka: Tabulka 2: Procentuální zastoupení měsíců, ve kterých byly články publikovány měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

procentuální zastoupení 13% 10% 5% 9% 7% 11% 6% 12% 9% 5% 9% 4%

Největší množství článků bylo publikováno v měsíci leden (13%, tedy 15článků). Tuto skutečnost lze vysvětlit přímou reakcí na legislativní změny, které se nejčastěji konají k prvnímu dnu nového kalendářního roku. V roce 2006, 2008 a 2012 bylo v měsíci leden publikováno několik článků na téma pečujících otců, některé z nich přímo v rubrice Téma (je tedy zřejmé, že se touto problematikou deník zabýval cíleně, opakovaně a hlouběji). Druhý nejfrekventovanější měsíc co do počtu článků je srpen (12%, tedy 14článků). Zájem o muže na rodičovské dovolené v tomto měsíci lze vysvětlit právě časem letních prázdnin (většina článků zařazena v rubrice Relax), což indikuje méně náročné čtení a vhodnost poutavého tématu. Nejvýraznější reakce je patrná v deníku MF Dnes v lednu roku 2006, kdy byly publikovány 4 články o pečujících otcích.

21

rubrika vydání Zjistit zařazení článků v deníku, tedy rubriku, ve které byly uvedeny, provázely jisté metodologické obtíže. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou analyzovány dva odlišné deníky v průběhu 17 let, rubriky se lišily jak vzájemně (každý deník volí jinou strategii při zařazování článků do rubrik), tak byl v rámci jednoho deníku patrný časový vývoj názvů a organizace rubrik. Z tohoto důvodu byly učiněny následující kroky: a) zjištění všech zastoupených rubrik regiony (obsahující rubriky Praha, Karlovarsko, Jižní Morava apod.) ekonomika, zaměstnání titulní strana kultura publicistika příloha relax Horizont z domova peníze a byznys lidé ze světa téma zajímavosti víkend názory moderní kariéra český otec peníze orientace svět otázky & odpovědi z celé země zaměstnání věda domov rodina sport zahraničí

b) zvolení stěžejních rubrik a následné zařazení rubrik příbuzných pod vybrané rubriky regiony ekonomika, zaměstnání titulní strana

22

kultura publicistika příloha relax Horizont z domova peníze a byznys lidé ze světa téma zajímavosti víkend názory moderní kariéra český otec peníze orientace svět otázky & odpovědi z celé země zaměstnání věda domov rodina sport zahraničí

→

z domova

→

otázky&odpovědi

→ →

ekonomika, zaměstnání relax

→ → → → → → → →

relax relax otázky&odpovědi ekonomika, zaměstnání téma ekonomika, zaměstnání téma ze světa

→ →

z domova ekonomika, zaměstnání

→ →

z domova relax

→

ze světa

Jak je tedy patrné, byly ponechány pouze následující rubriky: Regiony; Ekonomika, zaměstnání; Titulní strana; Kultura; Příloha; Relax; Z domova; Ze světa; Téma; Otázky & odpovědi; Věda a Sport. Konečné znění a procentuální zastoupení rubrik demonstruje následující tabulka: Tabulka 3: Procentuální zastoupení rubrik, ve kterých byly články zařazeny rubrika regiony ekonomika, zaměstnání titulní strana kultura příloha relax z domova ze světa téma otázky & odpovědi

procentuální vyjádření 14% 18% 9% 2% 2% 20% 15% 3% 9% 6% 23

věda sport

1% 1% Nejčastěji byly články o pečujících otcích zařazeny v rubrice Relax (20%, tedy 23

článků). V této rubrice se nejčastěji objevovaly články analyzující nový trend, hledající argumenty podporující i negativní, reportáže ze zajímavých míst či rozhovory s lidmi, kteří jsou v této otázce pravomocní, či šlo o sondy do rodin, kde model muže na rodičovské dovolené funguje. Rubrika Relax je chápána jako rubrika o moderním životě, věnuje se vztahům, zajímavostem apod. (mafra.cz 2012). Druhou nejpočetnější rubrikou byla Ekonomika, zaměstnání. Tato rubrika zahrnuje ekonomické zpravodajství, tipy pro zaměstnance i zaměstnavatele, správu majetku a financí, moderní kariéru apod. Články o pečujících otcích se v této rubrice nejčastěji objevovaly v souvislosti s finanční stránkou institutu rodičovské dovolené, kalkulacemi nákladů a zisků apod. forma sdělení Při zjišťování formy článků jsem vycházela z principů publicistického stylu. Obecně se žánry publicistického stylu dělí na zpravodajské, názorové a beletrizované (Rončáková 2011). Pro účely mé práce jsem pracovala pouze s následujícími čtyřmi žánry: a) zpráva Zpráva je definována jako žurnalisticky zpracovaná informace o něčem, co se událo nebo neudálo, potencionálně nastane nebo nenastane, nebo o změně stavu věci. Z toho vyplývá, že zpráva fakta, děje nebo myšlenky pouze zaznamenává, sumarizuje a konstatuje bez vyjádření osobního stanoviska pisatele. Zprávu prvotně řadíme do zpravodajství (Osvaldová 2001: 24 – 25). b) komentář „Komentář je základní žánr publicistiky racionálního typu. Jeho klíčovou charakteristikou je novost a to trojího typu: novost jevu, novost souvislostí anebo novost přístupu novináře. Klasický komentářový rozsah se pohybuje mezi 400 – 600 slovy (…). Z hlediska tématu lze rozlišit dva druhy komentáře: věnující se jedné události anebo zahrnující (např. události určitého druhu z jednoho týdne). D. Slančová zvýrazňuje u komentáře přítomnost osobního postoje autora, argumentace, výkladu“ (Rončáková 2011: 80).

24

c) reportáž „Reportáž přináší osobní svědectví reportéra o významných aktuálních životních skutečnostech plasticky a dramaticky jeho viděním a cítěním. Tato charakteristika je současně i definicí, kterou lze zestručnit do slova ʼsvědectvíʼ. Znamená to, že má čtenáři co nejživěji zprostředkovat událost, atmosféru, zážitek“ (Rončáková 2011: 90). d) rozhovor „Rozhovor funguje současně jako novinářská metoda sběru informací a jako samostatný žánr (…). V publicistice se rozhovor nachází i mezi zpravodajskými žánry, i mezi publicistickými. Publicistické interview je rozsáhlejší a hloubkovější jako zpravodajské interview, může mít analytický, ale v některých případech i beletrizovaný charakter. Podmínkou jeho přitažlivosti je atraktivní, zajímavý respondent (…). Nejdůležitější vlastnost rozhovoru vychází z jeho dialogového charakteru, může dosahovat různé stupně subjektivity“ (Rončáková 2011: 83). Tyto čtyři publicistické žánry jsem často vymezovala subjektivně, neboť rozdíly mezi nimi nebyly zásadní. Do zvolených 4 žánrů jsem zařadila i jim žánry příbuzné – např. do zprávy bylo zařazeno také svou formou oznámení nebo článek. Komentář může být podobný glose apod. Vzhledem k tomu, že práce neaspiruje na přesné definování publicistických stylů, ale jejich vymezení je spíše orientační a má poskytnout vhled, jakým dané médium zpracovalo problematiku pečujících otců, považuji takové definování za dostačující. Výstupem zpracování četnosti vyskytnutých forem článků je následující graf: Graf 2: Procentuální zastoupení forem článků

25

Nejčastěji využitým publicistickým stylem byla zpráva, a to v 40% případů, tedy 46 článcích. Jednalo se o informace bez hodnocení, často v těchto případech šlo o legislativní zprávy. Druhým nejčastějším útvarem byla reportáž, která se vyskytla v 30%, tedy 35 článcích. Reportáž poskytla čtenářstvu záznam ze zajímavých akcí spojených s fenoménem pečujících otců (např. oslavy Dne otců), nebo např. z domácností, kde je tento model uplatňován. Subjektivně zabarvený komentář využilo 21%, tedy 24 článků a rozhovor se vyskytl v 9%, tedy 11 článcích. Častá byly interview s lidmi znalými otázky rovných příležitostí a aktivisty/kami na tomto poli. podporující argumenty Dále jsem sledovala, zdali jsou v článku přítomny argumenty podporující pečující otce a jakými argumentačními liniemi jsou vedeny. Na základě analýzy všech dostupných článků uvádím úplný seznam argumentů, které podpořily muže na rodičovské dovolené / pečující otce:                           

rozložení péče na oba partnery ulehčení matce pro média zajímavé téma (zvláštnost = zájem čtenářstva) muž se emancipuje v péči o dítě efektivní model pro rodinu prorodinná politika otcové pouze pečují o dítě, nechávají si více volného času finanční stránka (partner, který má nižší mzdu, pečuje o dítě) liberální model rovnoprávnost, rovné šance, rovné příležitosti efektivní model pro stát a zaměstnavatele muž získá zkušenost, oceňuje matku a její práci ostatní matky pomáhají pečujícímu otci pestrost rolí ve společnosti a následné učení se toleranci zdravá společnost se učí nevnímat rozdíly otec součástí výchovy dítěte, silný vztah s dítětem atraktivní model pro voliče/ky - vidí snahu státu otevřený a pokrokový model, vyrovnání se západní společnosti v zájmu dítěte, to potřebuje péči obou rodičů již pečující otcové příkladem pro ostatní - narůstající zájem nový "módní" model, znak moderní rodiny otec okusí kvalitnější vztah s dítětem, šťastnější otec i dítě pečující otcové - šťastnější manželství, kvalitnější vztah se ženou (menší rozvodovost) motivací pro otce láska k dítěti, dítě smyslem života uvést otce pouze byrokraticky jako pečujícího - finančně výhodné ochota změnit stereotyp otec připraví pro dítě pestřejší program, dítě okusí diverzitu rolí

26

      

otec si při RD častěji přivydělává - větší finanční zajištění rodiny RD pro otce řešením, pokud je nezaměstnaný nebo nespokojený v zaměstnání muž po návratu z RD nemusí překonávat takové překážky jako žena oba partneři jsou ekonomicky aktivní, oba by měli pečovat o potomka i ženy se musely péči učit (nejde o vrozenou kompetenci), muž je stejně kompetentní jako žena dítě vidí rovnost muže a ženy – vlivem socializace učení se rovnosti celospolečenské prolomení tzv. skleněného stropu 6 pro ženy, zaměstnavatelé mohou předpokládat odchod na RD i u muže - vymizení předsudků

Nejčastější argumenty, uvedené v článcích, hovořily o efektivitě modelu pro rodinu (až 47% článků). Příkladem je následující citace: „Podle Martina Járy, zakladatele Ligy otevřených mužů, by přitom z většího zapojení otců do výchovy či péče o domácnost těžili všichni - děti lepšími vztahy s oběma rodiči, matky časem na sebe či na svou práci. Jára sám se o dvouletého syna Tobiáše stará kromě běžné péče vždy celý čtvrtek“ (Wallerová 2010).7 Další významný argument se opíral o princip rovnoprávnosti, rovné šance a příležitosti (až 39% článků). Tyto argumenty často hovořily také o liberální a otevřené společnosti, pro niž jsou rovné šance základním požadavkem a právem. Články viděly partnery jako rovnocenné. „Tak jak přibývá otců na rodičovské dovolené, přibývá i jejich zastánců. ,Rodiče jsou rovnocenní partneři, kteří se mají dohodnout, kdo bude pečovat o potomka v pracovní době toho druhého. Role žen se tím ve společnosti začíná vyrovnávat mužům, ʼ tvrdí například vedoucí sociálního odboru prostějovské radnice Jaroslav Svozil“ (Jurčová 2006). Další citace je z roku 2000, kdy zákonodárci uvažovali o prohloubení otcovských práv: „Předkladatelé zákona vycházeli z praxe obvyklé v zemích Evropské unie. Muži a ženy si jsou ve státech EU z pohledu pracovněprávních otázek zcela rovni. ,V demokratických státech je rovnoprávnost pohlaví obvyklá. V rodičovské roli jsou důležití oba partneři, a pokud tento krok posílí kontakt rodičů s dětmi, bude to pozitivní,ʼ soudí psycholog Slavomil Hubálek“ (Kučera 2000). Třetí nejčastěji zmiňovaný hlas (až 35% článků) vyzdvihoval finanční stránku takového rodinného uspořádání a také manipuloval s předpokladem, že na rodičovskou dovolenou odchází muž, pokud má nižší příjem než partnerka nebo je momentálně nezaměstnán. „Tatínků, kteří se rozhodnou zůstat doma s dítětem, v Plzeňském kraji v posledních letech přibývá. Hlavním důvodem takového rozhodnutí je finanční otázka, tedy situace, kdy plat manželky je vyšší než mužův“ (Němcová 2006). 6

Termín skleněný strop odkazuje k neviditelným bariérám, na které ženy v pracovním procesu narážejí a které omezují jejich vzestupnou mobilitu (Šmídová 2009). 7

Citace uvedené kurzívou odkazují přímo na analyzované texty MF Dnes a Lidových novin (jejich plné znění se nachází v Příloze č. 2).

27

Argumenty se v článcích často překrývali, jeden článek uváděl argumentů více apod., proto je procentuální vyjádření spíše orientační. 28 z celkových 116 článků, což je 24% všech článků, neuvedlo žádné pozitivum pečujícího otce. To znamená, že se takové články věnovaly pouze negativní stránce fenoménu nebo vůbec neobsahovaly hodnotící stanoviska (např. trend rozebíraly legislativně). odporující argumenty Při analýze sledovaných článků jsem nalezla následující argumenty, které se stavěly proti pečujícím otcům / mužům na rodičovské dovolené:                                 

otec nemá přirozené kompetence k péči o dítě neobvyklá situace otec pro okolí podivín, blázen nepochopení a nedostatečná podpora ze strany okolí odsouzení a despekt okolí model jde proti přírodě, muž nemá pečovat o dítě malé dítě potřebuje matku česká společnost není připravena, je velmi konzervativní finančně nevýhodné (při předpokladu, že muž má vyšší mzdu) muži nemají o tento model zájem, nejsou motivováni česká společnost zatížena předsudky a genderovými stereotypy zaměstnavatelé neznají tento model, chápou pouze matku jako pečující osobu byrokratické těžkosti, neochota a neznalost úřadů žena nedovolí muži pečovat o dítě na malém městě, u starších osob apod. vyvolává pozdvižení až nechuť žena se cítí jako krkavčí matka, kariéristka vs. otec adorován jako hrdina špatné zázemí poskytované státem (legislativní nastavení) muž nedokáže dítě utišit stejně jako žena, péče není možná, pokud žena kojí otec nucen do péče kvůli finanční situaci rodiny, sám nešťastný a nespokojený v této roli muž není připraven a nesetkává se s podporou okolí dítě stereotypně přisouzeno matce, způsobuje těžkosti v praktické péči (přebalovací pulty na dámských WC) krize mužství (správný muž je empatický nebo finančně soběstačný?) otec nezvládá péči o domácnost, při RD tuto starost automaticky nepřebírá model stojí proti svobodné vůli a demokratickému principu muž na RD považován za muže, který selhal ve své roli živitele žena se nechce vzdát své mateřské role muž se obětuje a žena na to doplácí, kromě péče o domácnost jí přibyla i kariéra návrat na trh práce je pro muže po RD těžký žena má ve vztahu k dítěti "náskok" těhotenstvím muž považovaný za ovlivněného feminismem a neschopného odporovat ženě muž má během RD nízké sebehodnocení muž a žena nemají rovné legislativní zázemí v péči o potomka pro velmi malé dítě vhodný vliv pouze jednoho člověka (rutina, režim)

28

Nejčastější negativní argument (až 59%) se opíral o předsudky a genderové stereotypy, kterými je zatěžkána současná česká společnost. Články hovořily o nepřipravenosti a konzervativnosti okolí. „Tím, co brání mužům ve větším zapojení v péči o děti i domácnost, mohou být i stereotypy. Paradoxně tak sami muži, kteří chtějí být se svou rodinou, narážejí ve svém okolí, ale i u zaměstnavatele na předsudky“ (Hamplová 2010). A také své názory podporovaly konkrétními výpověďmi otců na rodičovské dovolené: „V kolektivu jsem byl nejmladší a kolem mě byli lidé ve věku mých rodičů. Ti se na to dívali skrz prsty. Setkal jsem se i s reakcemi, že nejsem schopen uživit svou rodinu“ (Machálková 2007). V roce 2004 uvedl článek v MF Dnes i tuto informaci: „Předsudky v Česku však stále fungují. Podle nedávné zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění si 52 procent lidí myslí, že muži nechodí na ʼmateřskouʼ častěji proto, že se bojí posměchu okolí“ (Petrášová 2004). Předsudky okolí se orientovaly na oba partnery: „Některé ženy rozčiluje fakt, že zatímco otec je v očích okolí hrdina, který se vzdal kariéry a zůstal doma s dětmi, u nich se něco takového považuje za naprosto normální. Ale například novinář Martin Balcar řešil s okolím jiné problémy. Zůstal doma s roční dcerou a vzpomíná, že zatímco jeho manželku, soukromou zubařku, považovali vlastní rodiče za krkavčí matku, on byl zase označen za hanbu mužského pokolení“ (Švidrnochová 2004). Dalším hojně vyskytovaným argumentem (až 27%) byla nepřirozenost modelu, tedy fakt, že muž nemá potřebné kompetence k péči o potomka, stejně jako žena. „Všichni jako by zapomněli, že mnoho žen netouží po falešné rovnoprávnosti, kterou nastolil bolševik. Dokonce tady máme miliony let starý instinkt mateřství, který nakódoval ženy k určitému druhu chování, které se nezmění mávnutím proutku. Většina žen touží po tom, být s dítětem doma, a není pravda, že většin žen se touží okamžitě vrátit do práce (…). Mezi muži a ženami jsou zásadní rozdíly jak ve formě chování, tak ve formě pudů a oba vzorce chování jsou pro společnost maximálně prospěšné a vytváří lidskou populaci“ (Vlk 2012). V podobném duchu se vyjadřuje i pečující muž: „ ,K péči o děti muži samozřejmě nemají stejné vlohy jako ženy, ʼ tvrdí rezolutně - a popírá tak jednu základní feministickou teorii. ,Člověk v sobě totiž musí zapřít touhu po moci a to může být hlavně pro muže obtížné, protože moc s pojetím mužství tradičně souvisí. Žena, která porodí dítě, ví, že od té chvíle je tam cele pro něj. Dítě má naopak moc nad matkou. Muž tenhle zážitek nemá a chybí muʼ “ (Bartošová 2008). V 55 článcích z celkových 116, což činí 47%, se nevyskytují žádné negativní argumenty. Opět to znamená, že se takové články zabývaly pouze kladnými stránkami fenoménu pečujících otců nebo vůbec neobsahovaly hodnocení. 29

pohled obou partnerů / pouze jednoho Při obsahové analýze jsem se soustředila také na to, zda autor/ka článků reflektuje pohled obou partnerů nebo pouze jednoho. Výsledkem je následující výsečový graf: Graf 3: Procentuální vyjádření faktu, čí pohled se v článku objevil

Z grafu je patrné, že články psané především pohledem matky/ženy se objevily v 11% (tedy 13článcích). Tyto články často hledaly cesty, jak ulehčit ženám v jejich roli matek a tematizovaly slaďování rodinného a pracovního života. Naopak pohled otce/muže byl předložen v 14% článků (tedy 16), tyto články hledaly zkušenosti pečujících otců. Články, které reflektovaly pohled obou partnerů, se vyskytly v 23% (tedy 27článcích). Znak ____ v poslední výseči grafu naznačuje, že úhel pohledu není zřejmý. Jednalo se o pohled zákona či finanční analýzu anebo nešlo určit, čí pohled je prezentován. stanovisko společnosti Dalším analyzovaným prvkem je stanovisko společnosti. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že se jedná o stanovisko společnosti zprostředkováno osobami hovořícími v článku. Jedná se o pohled a názory společnosti tak, jak jej vnímají autoři a autorky nebo respondenti konkrétních textů. Pokud tedy například autor/ka článku nebo dotazovaná osoba předkládá své zkušenosti s pohledem veřejnosti, blízkých apod., je vyhodnoceno, že text zmiňuje stanovisko společnosti. Bylo sledováno, zda je zřejmé a pokud ano, v jakém smyslu vyznívá. Metodologicky jsem všechna zjištěná stanoviska seskupila do 5 skupin (pozitivní, spíše

30

pozitivní, spíše negativní, negativní a není zřejmé). Zvolené skupiny a příklady stanovisek, která jsem do nich zahrnula, ukazuje následující výčet: pozitivní

efektivní řešení, rovné šance, usnadnění matkám

spíše pozitivní

zvláštnost, zajímavý fenomén

spíše negativní

společenský nátlak jak na matky, tak na otce

negativní

despekt, nedůvěra a předsudky

není zřejmé

___

Výsledkem zařazení každého stanoviska do obecnější skupiny je následující graf: Graf 4: Procentuální vyjádření vyznění stanovisek společnosti

Pozitivní a spíše pozitivní názory společnosti byly uvedeny celkově v 18% (tedy 20) článků. Naopak spíše negativní a negativní naladění společnosti se vyskytlo v 34% (tedy 40) sledovaných článků. Jak je tedy zřejmé, prostřednictvím subjektivních pocitů promlouvajících osob, u společnosti převládá negativní pohled na fenomén pečujících otců. Tato skutečnost koresponduje se zjištěním výše, tedy, že významným negativem pro muže na rodičovské dovolené a jejich rodiny je naladění společnosti. V 48% (tedy 56 článků) text neprezentoval názor veřejnosti – text se orientoval pouze na klady a zápory pro rodiny, které se tak rozhodly anebo se věnoval např. legislativnímu zázemí.

31

situace v zahraničí Záměrem bylo mimo jiné také vysledovat, zda články reflektují i zahraniční poměry či nikoliv. Metodologický krok, který vedl k takovému zjištění, byl v tomto případě snadný, a to pouze rozpoznat přítomnost či absenci zmínky o zahraniční situaci. Jak se ukázalo, pouze 26% (tedy 30) zkoumaných článků se zajímalo o stav rodičovské dovolené pro muže i za hranicemi republiky. Zbylých 74% (tedy 86) článků se k zahraničním podmínkám vůbec nevyjádřilo. Z 30 případů, kdy text zmiňuje zahraniční podmínky, v 13 případech ukazuje jako vzor Skandinávské země (z nich nejčastěji Švédsko). „Zajímavá situace je ve Švédsku, kde rodičovskou dovolenou sdílí oba rodiče. Dva měsíce jsou vyhrazené pouze mužům, a pokud si je nevyberou, o tento čas se rodičovská dovolená zkrátí. ,Švédští muži sdílejí péči o děti a domácí povinnosti rovným dílem. Díky tomu, že jsou na rodičovské dovolené, cítí se více zodpovědní za své děti a jsou s nimi více,ʼ vysvětluje sociolog Steven Saxonberg. V současnosti dokonce 22 % švédských otců zůstává s dětmi doma, zatímco matky pracují. Nemluvě o tom, že nejen ve Švédsku je situace, kdy muž několik let živí rodinu a žena je na něm ekonomicky závislá, vzácná“ (Hamplová 2010). souvislost, v jaké jsou články uvedeny Posledním analyzovaným prvkem byla souvislost, v jaké se články objevily. Pro zjednodušení jsem rozpoznala 6 kategorií: a) legislativa b) jak ulehčit matkám c) nový trend d) život slavných lidí – příběhy e) kritika f) péče o děti po rozvodu Četnost výskytu jednotlivých okruhů ukazuje následující výsečový graf:

32

Graf 5: Procentuální zastoupení spojitosti, v jaké byly články uvedeny

Nejčastěji byly články o pečujících otcích prezentovány jako nový trend (63 článků) – hledaly pozitiva i negativa a to buď pomocí interview s rodinami, které se pro tento model rozhodly anebo s odborníky a odbornicemi v oboru. 16% článků (tedy 19) se zaměřovalo na pečující otce a muže na rodičovské dovolené jako nástroj k ulehčení matkám, tematizovaly slaďování soukromého a profesního života a viděly tento model jako efektivní především pro organizaci času v rodině. Legislativní uchopení prezentovalo 15% článků (tedy 17), takové texty bez hodnocení informovaly o možnostech a změnách poskytovaných právní úpravou. 7% všech analyzovaných článků (tedy 8) hovořilo o rozdělení péče o děti po rozvodu rodičů, tyto texty se vyskytly převážně v letech 2000 a 2008. Články hovořily o stereotypním přisouzení potomka do péče matky a o diskriminaci otce, texty také informovaly o otcích, jež byly na tomto poli úspěšní a své děti (dítě) získali do výhradní / střídavé péče. O životech slavných a významných osobností informovalo 5%, tedy 6 článků. Jednalo se o slavné muže, jež se rozhodly výrazně podílet na výchově svých potomků (např. švédský a britský premiér). Poslední 3% (tedy 3články) byla zaměřena zcela kriticky a vystupovala proti fenoménu pečujících otců.

33

Závěr Cílem této práce bylo zjistit, jak vybrané české tiskoviny prezentují muže na rodičovské dovolené / pečující otce. Výchozí pozicí byla tato teze: „Péče o malé děti je v České republice, tradičně záležitostí žen. Ženy také nastupují na rodičovskou dovolenou v drtivé většině, zatímco muži zatím jen ojediněle. V posledních deseti letech se nicméně aktivní otcovství a potřeba většího zapojení otců do péče o děti stává důležitým tématem i v České republice“ (Kundra, Kubálková 2009: 2). Ke zjištění bylo využito kvantitativní obsahové analýzy dvou českých seriózních deníků v letech 1996 až 2012. V úvodu práce byly mimo jiné položeny dílčí výzkumné otázky a na jejich základě stanoveny hypotézy. První hypotéza se vyjadřovala k otázce, kolik prostoru věnují tiskoviny tématu pečujících otců. Ukázalo se, že toto téma není výrazně frekventováno ani v jednom deníku. Průměrně jde o 4, 2 článků za rok pro Mladou Frontu Dnes a pouze 2, 5 článků za rok v Lidových novinách (do těchto cifer se promítají i roky 1996 až 2002, kdy nebylo téma pro českou veřejnost prakticky známo). Předpokládala jsem, že v době legislativních změn dojde k vyšší četnosti tematicky zaměřených článků, avšak tato domněnka se nepotvrdila. Nejzásadnější legislativní změna institutu rodičovské dovolené nastala v roce 2001, kdy získali matka i otec rovnocenná práva v péči o své potomky, ale v tomto roce vyšlo pouze 6 článků. Jak se ukázalo, média reagovala spíše na státní i neziskovou iniciativu – např. v roce 2010, kdy byl proveden sociologický výzkum pro Ministerstvo práce a sociálních věcí Podoby otcovství v ČR8. Snažila jsem se analyzovat i další možné příčiny vyšší či nižší frekvence článků v daných letech a vycházela jsem z legislativních změn, událostí vázaných na koncepci mužů na rodičovské dovolené a informací získaných přímo v analyzovaných textech (některé texty uváděly, na jakou událost reagují). Výsledkem této části je křivka zachycující vývoj počtu článků v obou denících a přehled událostí, na která mohla média reagovat. Zajímavé zjištění také vyplývá z absence tematicky zaměřených článků v letech 1996 až 2000 / 2002. Česká veřejnost té doby neměla o fenoménu pečujících otců povědomí, zatímco odborná periodika o něm informovala již v letech 1998 a 2000. Druhá hypotéza předpokládala převládající typ sdělení (co do rubriky a formy). Domnívala jsem se, že články budou nejvíce publikovány v rubrice Ekonomika a bude se jednat o zprávy či reportáže. Má domněnka se potvrdila, neboť nejčastěji byly články 8

V roce 2010 bylo publikováno v obou periodikách 16 článků, což není výrazně vyšší cifra než zmíněných 6 v roce 2001, avšak s ohledem na frekvenci článků v jiných letech, jde o číslo vysoké.

34

zařazeny v rubrice Relax a dále pak v rubrice Ekonomika. Nejčastěji byly zpracovány jako zprávy (nehodnotící oznámení mnohdy informující o změnách) a reportáže o zajímavých událostech či lidech, kteří mají s rodinným modelem, kde muž přebírá výhradní péči o dítě zkušenosti. Dále jsem se domnívala, že nejčastějšími argumenty podporující model budou „ekonomická stránka, podpora rovných příležitostí a efektivita modelu pro rodinné uspořádání“ a naopak nejvíce využitými argumenty stojící proti pečujícím otcům bude „nepřirozenost modelu“. Při formulování hypotéz jsem vycházela z publikace Aktivní otcovství (Nesehnutí 2008). Moje předpoklady se naplnily, neboť všechny zmíněné argumenty se objevily v nejfrekventovanějších položkách. Nejvýraznějším negativním argumentem avšak vedle nepřirozenosti modelu je naladění české společnosti. Má další hypotéza hovoří o tom, zda text reflektuje pohled obou partnerů nebo nabízí úhel pohledu pouze jednoho. Předpokládala jsem vyšší četnost článků, které poskytnou pohled muže / otce. Tato domněnka se nepotvrdila, neboť až v 52% článků nebylo zřetelné stanovisko žádného partnera a v 23% textů byl poskytnut prostor oběma partnerům. Dalším zkoumaným prvkem bylo stanovisko společnosti vyjádřené subjektivním pocitem toho, kdo v konkrétním článku promlouvá. Na základě hypotézy jsem se domnívala, že stanovisko společnosti bude v článcích zřejmé a bude podporující. Analýzou bylo ovšem zjištěno, že 48% všech článků nevyjadřovalo stanovisko společnosti, v 34% se společnost vyjadřovala negativně a v 18% pozitivně. Pokud tedy uvažujeme pouze texty, ve kterých byl postoj společnosti zřejmý, ve ⅔ se jednalo o negativní naladění a zbylá ⅓ textů se stavěla k fenoménu pozitivně. Má poslední hypotéza se týkala přítomnosti či absence zahraniční situace v analyzovaných článcích. Předpokládala jsem, že texty budou reflektovat stav v zahraničí velmi zřídka. Tato domněnka se potvrdila, neboť pouze 26% článků se zajímalo o poměry, které panují za hranicemi a zbylé články se soustředily pouze na vnitrozemskou situaci. Tolik tedy k verifikaci či falzifikaci mých hypotéz. Vzhledem k tomu, že cílem práce je analyzovat, jak česká média prezentují fenomén mužů na RD / pečujících otců, považuji za zásadní také interpretovat výsledky analýzy. Bylo zjištěno, že v médiích převládají v otázce pečujících otců pozitivní argumenty nad těmi negativními – 76% všech článků uvedlo podporující argument, zatímco pouze 53% všech článků uvedlo argument odporující. Fakt, že se média uchylují spíše k podpoře 35

fenoménu, koreluje s narůstajícím počtem mužů na rodičovské dovolené. V roce 2001 pobíralo rodičovský příspěvek 0, 79% mužů, v roce 2006 pak 1, 36% a nejaktuálnější statistiky informují o 1, 7% mužů na rodičovské dovolené v roce 2012 (mpsv.cz 2013). Přestože jde o cifry velmi malé, a vzhledem k zastoupení žen na rodičovské dovolené i cifry zanedbatelné, je patrný jistý nárůst zájmu o rodičovský příspěvek v mužské populaci. Statistiky o počtu mužů jako příjemců rodičovského příspěvku jsou evidovány od roku 2001 (v tomto roce na něj muži získali zákonný nárok) a do tohoto roku nebylo téma pečujících otců v českých médiích vůbec diskutováno. Zastoupení mužů na RD se začíná výrazněji zvyšovat zhruba od roku 2006 a stejnou tendenci nalézáme i v popularitě tématu v tisku. Spíše podporující pohled médií je tedy v tomto případě v souladu s narůstající popularitou trendu v populaci. Analýza tisku potvrdila také jednu z možných příčin nízkého zájmu a zastoupení pečujících otců. Odmítavý přístup společnosti se setkává jednak ve výsledcích analýzy negativních argumentů (zde jako nejfrekventovanější, až v 59% článků) a jednak v sekci stanovisko společnosti, kde byl prostřednictvím promlouvajících shledán jako častý (34% článků hovoří o negativním přístupu společnosti, zatímco pouze 18% o podporujícím). Tento spíše odmítavý postoj české společnosti je založen na souboru několika předsudků a stereotypů – např. představa mateřské jedinečnosti, mýtus přirozenosti nebo stigma krkavčí matky (viz výše). Články často používaly při popisu české veřejnosti přívlastky jako „konzervativní, nepřipravená na změnu, zatěžkána předsudky“. Tento poznatek je klíčový pro pochopení vzájemné vazby mezi informacemi, které prezentují média a výslednými postoji společnosti. Jedná se o tzv. agenda setting, teorii, o které hovoří autorské duo M. McCombs a D. L. Shaw ve své eseji z roku 1972: „Masová média přitahují pozornost na určité typy veřejných problematik. Budují veřejné obrazy a prezentují objekty (pozn. ve smyslu hodnoty, postoje) naznačující, o čem by mělo individuum v davu vědět a o čem přemýšlet“ (McCombs, Shaw 1972: 177). Jak dodává B. C. Cohen, „tisk nemusí být příliš úspěšný ve sdělení čtenářstvu o tom, co si má myslet, protože je neobyčejně úspěšný v informování, o čem přemítat“ (Cohen 1996: 13). „Média navíc poskytují průběžný kontakt s hlavními institucemi společnosti, v níž žijeme. Pokud jde o hodnoty a ideje, mají média v sekularizované společnosti sklon ,přebíratʼ vliv, který dříve měli rodiče, náboženství, škola, sourozenci a kamarádi. V důsledku toho jsme na médiích závislí prakticky v celé oblasti našeho širšího symbolického prostředí“ (McQuail 2002: 88). Na základě těchto tezí dva české deníky prezentovaly nejenom neutrální informace, ale spolu s nimi také postoje a hodnoty. Tedy 36

způsobem, jakým tiskoviny o fenoménu informovaly a jakou mu přikládaly důležitost, je následně ovlivněno vnímání veřejnosti. Tato vazba je ale velmi ambivalentní, neboť výsledky na jedné straně ukazují spíše podporující tendence médií (ve smyslu častějšího uvádění pozitivních argumentů), a na straně druhé hojně zachycují negativní zkušenosti (ve smyslu styku s okolím). Této ambivalenci odpovídá i výsledný stav, tedy jistým způsobem rostoucí počet mužů na rodičovské dovolené a na straně druhé přetrvávající odmítavý přístup veřejnosti. K této dvojznačnosti se vyjadřuje i Rosengren, když poznamenává, že výzkum médií mu poskytl jen „neprůkazné, z části dokonce navzájem si odporující důkazy o vztahu mezi sociální kulturou a společenskými hodnotami zprostředkovávanými médii na straně jedné a míněním veřejnosti na straně druhé“ (Rosengren 1981: 254). Podobně se k problematice staví i McQuail: „Přes jistý stupeň celkové nejistoty však lze jen velmi těžko pochybovat o tom, že média – ať už společnost odrážejí nebo utvářejí – jsou hlavním zdrojem informací o společnosti“ (McQuail 2002: 87). Tato práce tedy poskytla představu o tom, jak český seriózní tisk prezentuje fenomén mužů na rodičovské dovolené / pečujících otců. Je důležité mít na vědomí, že byly analyzovány pouze dva deníky v omezeném časovém období (i přesto nepovažuji za relevantní studium tisku před rokem 1996, neboť jak prokázala analýza, toto téma nebylo pro veřejnost známo). Pro budoucí či navazující výzkum by bylo přínosné studium většího počtu tiskovin. Pro interpretaci výsledků by byl velmi nápomocný také výzkum veřejného mínění9, který by zjišťoval, jak skutečně česká společnost vnímá pečující otce a snažil by se podrobněji objasnit protichůdné tendence vlivu masmédií na postoje veřejnosti.

9

Výzkum veřejného mínění proběhl na blízké téma „Rodičovská dovolená a postavení žen a mužů z hlediska možností ekonomického uplatnění“ např. v roce 2003, avšak orientuje se především na ekonomickou sféru (Červenka 2003). Dále pak proběhl v roce 2005 ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí kvantitativní výzkum zaměřující se na problematiku harmonizace rodiny a zaměstnání v rodinách s malými dětmi (Nešporová 2005). Tento výzkum mimo jiné zachycoval i postoje rodičů k možnosti využití rodičovské dovolené otci, avšak opět se jednalo pouze o specifické hledisko a oba výzkumy jsou již staršího data.

37

Seznam použité literatury Anopress. 2012. „O nás.“ [online]. Anopress [cit. 18. 12. 2012]. Dostupné z: http://muni.anopress.cz/Web/PagesFree/About.aspx. Anxo, D., C. Fagan, M. Smith, M. T. Letablier. 2007. Parental leave in European companies. Establishment survey on working time 2004 - 2005. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Bartošová, L. 2008. „I muž může být učitelka“ Lidové noviny 292 (21). Biograf. 2013. „O časopise“ [online]. [cit. 27. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.biograf.org/index.php?aktivni=ocasopise. Bokůvková, L. 2003. Prezentace homosexuality ve vybraných českých denících a debatách ohledně zákona o soužití osob stejného pohlaví v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita. Bourdieu, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum. Bowlby, J. 1988. A secure base. New York: Basic Books. Bruning, G., J. Plantenga. 1995. „Parental Leave and Equal Opportunities: Experiences in Eight European Countries“. Journal of European Social Policy 195 (9). Cohen, Bernard C., 1996. The Press and Foreign Policy. Princeton: Princeton University Press. Červenka, J. 2003. Rodičovská dovolená a postavení žen a mužů z hlediska možností ekonomického uplatnění – tisková zpráva. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Český statistický úřad. 2012. „Harmonizace rodinného a pracovního života“. [online]. [cit. 27. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/7887002B6B23. Duvander, A., M. Johansson. 2012. „What are the effects of reforms promoting fathers' parental leave use?“Journal of European Social Policy 319 (22). Filipová, Š. 2010. Souhrnná zpráva o plnění Národní koncepce podpory rodin s dětmi: tisková zpráva. Praha. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2012. „O časopisu“ [online]. Praha: Gender, rovné příležitosti, výzkum [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.genderonline.cz/cs/page/9-ocasopisu. Hamplová, L. 2010. „Jaký je dnešní český otec?“. Lidové noviny 164 (22). Hass, L. 1988. „Equal Parenthood and Social Policy: Lessons from a Study of Parental Leave in Sweden“. Příspěvek na konferenci ve Wingspread Parental Leave and Child Care: Setting a Research and Policy Agenda, září 1988. 38

Hašková, H., M. Čermáková, A. Křížková, M. Linková. 2002. Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Hewlett, B. 1993. Intimate Fathers: The Nature and Context of Aka Pygmy Paternal Infant Care. Michigan: University of Michigan Press. Hyde J. S., M. J. Essex, F. Horton. 1993. „Fathers and Parental Leave: Attitudes and Experiences“. Journal of Family Issues 14 (4). Chmelařová, H. 2008. Aktivní otcovství. Brno: Nesehnutí. Jandourek, J. 2001. Sociologický slovník. Praha: Portál. Jurčová, P. 2006. „Otcové doma? Přirozené“. Mladá Fronta Dnes 172 (17). Klimeš, L. 1994. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Křížková, A. 2008. Práce a péče: proměny „rodičovské“ v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství. Kučera, P. 2000. „Muži získají právo jít na mateřskou dovolenou“ Lidové noviny (4). Kundra, L., P. Kubálková. 2009. Gender a aktivní otcovství – policy paper. Praha: Otevřená společnost. Lamb, M. 1987. The father's role - Cross cultural perspectives. New Jersey: Hillsdale. Liga otevřených mužů. 2013. „O nás“. [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://web.ilom.cz/o-nas.html Linhart, J. 2004. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog. Löfvenholm, J. 2012. „Gender equality bonus“. [online]. [cit. 19. 12. 2012]. Dostupné z: http://europa.eu/familyalliance/practices-that-work/family-practice-userregistry/practices/gender-equality-bonus_en.htm. Lupton, D., L. Barclay. 1997. Constructing Fatherhood: Discourses and Experiences. London: Sage Publications. Machálková, J. 2007. „Občas se mi smáli, říká otec“. Lidové Noviny 30 (20). Maříková, H. 2002. Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Maříková, H., R. Radimská. 2003. Podpora využívání rodičovské dovolené muži. Praha: Sociologický ústav AV ČR. McCombs M. E., D. L. Shaw. 1972. „The Agenda-Setting Function of Mass Media“. Oxford University Press: The Public Opinion Quarterly 36 (2). 39

McQuail, D. 2002. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál. Mediaguru. 2012. „Prodané náklady a čtenost deníků.“ [online]. [cit. 18. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2012/08/prodane-naklady-deniku/#.UNBF8Xezk69. Mediální skupina Mafra. 2009. Čtenáři MF Dnes, Lidových novin a metra (inzertní prezentace). Praha: Median-GfK. Mediální skupina Mafra. 2013. „Lidové noviny“. [online]. [cit. 22. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskove-zpravy.asp?y=mafra_all%5Ccs_produkty-asluzby_lidove-noviny.htm. Mediaresearch. 2013. „Prezentace – podoby otcovství v ČR – sociologický průzkum“. [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.mediaresearch.cz/aktualita/prezentacepodoby-otcovstvi-v-cr-sociologicky-pruzkum. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2008. „Prorodinný balíček“ [online]. [cit. 18. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5888. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2013. „Dokumentární cyklus Táta jako máma“. [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2762. Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2013. „Počet příjemců rodičovského příspěvku podle pohlaví“. [online]. [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10543. Moisan, M. 1997. „Les hommes et l’utilisation du congé parental au Québec: faits saillants d’une recherche“. Lien social et politiques – RIAC (37). Němcová, B. 2006. „Máma pracuje, táta přebaluje“ Mladá Fronta Dnes 275 (17). Němeček, J. 2012. „Kulatý stůl: slaďování rodinného a pracovního života“. [online]. [cit. 27. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/kulaty_stul_sladovani_pracovniho_a_rodinneho_zivota20120 522. Nešporová, O. 2005. Harmonizace rodiny a zaměstnání – Rodiny s otci na rodičovské dovolené. Praha: VÚPSV. Osvaldová, B. 2001. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum. Pleck, J. 1987. „American fatherhood in historical perspective.” In Kimmel M.: Changing Men: New Directions in Research on men and Masculinity. Beverly Hills: Sage. Reich, N., Ch. Boll, J. S. Leppin. 2012. „Fathers' childcare and parental leave policies: Evidence from Western European Countries and Canada“ HWWI research paper 115. Rončáková, T. 2011. Žurnalistické žánre: Učebnica pre poslucháčov vysokoškolského štúdia. Ružomberok: Verbum. Rosengren, K. E. 1981. „Mass Media and Social Change: Some Current Approaches.“ In: Katz, E., T. Szecskö (eds.). Mass Media and Social Change. Beverly Hills, CA: Sage. 40

Sandqvist K. 1987. „Swedish Family Policy and the Attempt to Change Paternal Role“. In: Lewis Ch., M. O´Brien , Reassesing Fatherhood: New Observations on Fathers and the Modern Family. London: Sage. Šmídová, I. 2009. „Gendered Occupational Choice: Status Chances and Decision Strategies Concerning Education“. Czech Sociological Review (04). Švidrnochová, K. 2004. „Když muž místo práce pečuje o dítě“ Mladá Fronta Dnes 40 (15). Uscinski, J. E. 2009. „When Does the Public’s Issue Agenda Affect the Media’s Issue Agenda (and Vice-Versa)? Developing a Framework for Media-Public Influence“. Social science quarterly 90 (4). Vlk, V. 2012. „Diskriminaci vytváří nepřiznání si rozdílů“ Lidové noviny 98 (25). Vodochodský, I. 1998. „Deborah Lupton, Lesley Barclay: Constructing Fatherhood“ Biograf (14). Wallerová, R. 2010. „Vystřídali byste ženu u dítěte“. Mladá Fronta Dnes 99 (20).

41

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Vývoj průměrného prodaného nákladu deníků za rok 2012 (v ks) ........................ 15 Tabulka 2: Procentuální zastoupení měsíců, ve kterých byly články publikovány ................... 21 Tabulka 3: Procentuální zastoupení rubrik, ve kterých byly články zařazeny ......................... 23 Graf 1: Počet článků v obou sledovaných denících pro léta 1996 - 2012 ................................ 18 Graf 2: Procentuální zastoupení forem článků ........................................................................ 25 Graf 3: Procentuální vyjádření faktu, čí pohled se v článku objevil ........................................ 30 Graf 4: Procentuální vyjádření vyznění stanovisek společnosti ............................................... 31 Graf 5: Procentuální zastoupení spojitosti, v jaké byly články uvedeny .................................. 33

42

Jmenný index Anxo ........................................................ 11

Lamb ....................................................... 13

Barclay .................................................... 12

Leppin ....................................................... 9

Bartošová ................................................. 29

Letablier. ................................................. 11

Bokůvková .............................................. 14

Linhart ..................................................... 15

Boll ............................................................ 9

Linková ..................................................... 7

Bourdieu .................................................. 12

Lupton ............................................... 12, 19

Bowlby .................................................... 11

Machálková ............................................. 29

Bruning ...................................................... 9

Maříková. ........................................ 6, 8, 13

Cohen. ..................................................... 36

McCombs. ............................................... 36

Čermáková ................................................ 7

McQuail. ........................................... 36, 37

Červenka.................................................. 37

Moisan. ............................................... 8, 13

Duvander ................................................... 9

Němcová ................................................. 27

Essex........................................................ 13

Němeček. ................................................ 11

Fagan. ...................................................... 11

Nešporová ........................................... 8, 37

Filipová.................................................... 10

Osvaldová ............................................... 24

Hamplová .......................................... 29, 32

Plantenga. .................................................. 9

Hass ......................................................... 13

Pleck........................................................ 13

Hašková ..................................................... 7

Radimská. ....................................... 6, 8, 13

Hewlett .................................................... 11

Reich. ........................................................ 9

Horton...................................................... 13

Rončáková. ....................................... 24, 25

Hyde ........................................................ 13

Rosengren ............................................... 37

Chmelařová ............................................... 6

Sandqvist................................................. 13

Jandourek ................................................ 14

Shaw........................................................ 36

Johansson .................................................. 9

Smith ....................................................... 11

Jurčová .................................................... 27

Šmídová. ................................................. 27

Klimeš ..................................................... 15

Švidrnochová. ......................................... 29

Křížková .................................................... 7

Uscinski. ........................................... 13, 14

Kubálková ............................................... 34

Vlk. ......................................................... 29

Kučera ..................................................... 27

Vodochodský. ......................................... 19

Kundra ..................................................... 34

Wallerová ................................................ 27

43

Anotace Tato práce, založená na kvantitativní obsahové analýze médií, se zaměřila na způsob, jakým vybraná česká média prezentují fenomén mužů na rodičovské dovolené / pečujících otců, a to v průběhu let 1996 až 2012. První část práce daný jev teoreticky ukotvuje, nahlíží do jeho minulosti a zasazuje jej do demografického kontextu. Dále se text věnuje legislativním možnostem mužů, kteří chtějí pečovat o své potomky, sleduje jejich aktuální stav a definuje možné příčiny nízkého zastoupení pečujících otců. V druhé části práce prezentuji výsledky obsahové analýzy, z nichž vyplývá, že média nereagovala tak výrazně na legislativní změny, jak bylo očekáváno. Naopak nejvyšší frekvence článků by mohla mít souvislost se státní i neziskovou iniciativou na tomto poli. Mírně se zvyšující zastoupení mužů na rodičovské dovolené pak odpovídá zjištění, že v médiích jsou převážně prezentovány podpůrné argumenty pro tento rodinný model. Z provedené analýzy také vyplývá, že naladění společnosti je v tomto případě spíše negativní. Celkově práce podává přehled o četnosti a obsahu tematicky zaměřených článků ve zvoleném období a snaží se analyzovat jejich významy.

Klíčová slova: muži na rodičovské dovolené, pečující otcové, obsahová analýza médií, prezentace v médiích

Rozsah práce: 81 129 (počet znaků s mezerami)

44

Abstract This thesis, based on a quantitative content analysis of media, has focused on the way the chosen Czech newspapers present the phenomenon of men on parental leave / caring fathers over the years 1996–2012. The first part of the thesis theoretically anchors the issue, looks into its past and puts it into demographic context. Furthermore, the text is devoted to the legislative options for men who want to take care of their children, monitors their current conditions and defines the possible causes of low representation of caring fathers. In the second part I present the results of the content analysis, which show that the media did not react so strongly to the legislative changes, as was expected. The highest frequency of the articles could be related to both state and non-profit initiative in this field. Slightly increasing representation of men on parental leave is equivalent to the finding that the media present supporting arguments for this family model. The analysis also shows that the attitudes of society are in this case rather negative. Generally, the work provides an overview of the frequency and content of thematic articles in the chosen period and tries to analyze their meanings.

Key words: men on parental leave, caring fathers, content analysis of media, presentation in media

45

Přílohy Příloha č. 1: Tabulka nástroje Microsoft Excel zachycující vlastní analýzu článků Příloha č. 2: Úplný výčet článků získaných z rozhraní anopress.cz (monitoring médií)10 k dispozici na CD nosiči

10

Přiložený soubor obsahuje všechny prvně nalezené články – do vlastní obsahové analýzy nebyly použity všechny (viz výše), avšak jedná se o soubor typu *. pdf a není tedy možné nepoužité články vyjmout.

46