Elektronická skripta na ESF MU Jaroslav Nekuda, ESF MU

Bulletin pro zájemce o výpoˇ cetní techniku na Masarykovˇ e univerzitˇ e • únor 2008 • roˇ c. XVIII • ˇ c.

Elektronická skripta na ESF MU Jaroslav Nekuda, ESF MU Návštˇ eva fakultního skladu publikací nezavdává obvykle mnoho d˚ uvod˚ u k radosti. Na první pohled jsou patrné rozdíly v objemu zásob. U jednoho titulu je k mání už jen nˇ ekolik málo kousk˚ u – nebo dokonce žádné, jiné tituly jsou zastoupeny hromadami neprodejných, protože rychle zastaralých, titul˚ u. V nich jsou pak umrtveny nemalé finanˇ cní prostˇ redky a šance na jejich revitalizaci je obvykle jen iluzorní. Narážíme na hlavní problém v oblasti produkce výukových publikací, na ESF reprezentovaných zejména skripty a tzv. distanˇ cními studijními podporami (DSO), urˇ cenými zejména pro posluchaˇ ce kombinovaného studia. Je to plánování optimálního nákladu tištˇ ených publikací a – mnohdy – jejich obtížná prodejnost. Dlouhodobˇ ejší analýza náklad˚ u, výnos˚ u a skladových zásob nám už v roce 2005 signalizovala neudržitelnost dosavadního stavu, a tak logicky vyvstávala otázka „co dál“. Pˇ redesíláme, že prosazení zdánlivˇ e jednoduchého ˇ rešení, které se na první pohled nabízí, pˇ redstavuje pomˇ ernˇ e složitý a komplikovaný problém, do kterého vstupují i ne zcela racioˇ eˇ nální prvky a agenti. R c je o pˇ rechodu k elektronickému publikování, které se v posledních letech zaˇ cíná na VŠ prosazovat stále více. Zaˇ cnˇ eme ale po poˇ rádku. Jak tedy vzniká neprodejnost? Na zaˇ cátku obvykle bývají „velké oˇ ci“

3

autora, který ˇ casto v dobré víˇ re – aby náklad staˇ cil – ho nadhodnotí. Druhým faktorem jsou stále rostoucí ceny polygrafického pr˚ umyslu a naopak pomˇ ernˇ e nízké ceny kopírovacích služeb. Studenti mají v této otázce jasno, jak je patrné z následující tabulky: Je podle vás výhodnˇ ejší skripta vydaná ESF MU koupit nebo si je p˚ ujˇ cit a okopírovat? – – – – –

urˇ citˇ e koupit spíše koupit urˇ citˇ e okopírovat spíše okopírovat neví

7 28 23 38 4

% % % % %

Tabulka je založena na odpovˇ edích 372 posluchaˇ cu ˚ prezenˇ cního studia ESF: více než polovina z nich považuje kopírování skript za výhodnˇ ejší podnik než jejich koupi; navíc – 55 % student˚ u považuje ceny prodávaných skript za velmi nebo spíše vysoké. Do ceny pˇ ritom vstupují jen nejnutnˇ ejší nákladové položky a fakulta prodejem nedosahuje žádného zisku. Do prodejnosti také intervenují ˇ cinitelé vnˇ e sféry našeho vlivu. Sebelépe napsaná skripta o sociální politice nebo financování veˇ rejného sektoru se okamžikem pˇ rijetí zákona o stabilizaci veˇ rejných rozpoˇ ct˚ u stávají prakticky neprodejnými. Na základˇ e informací, které jsme mˇ eli v té dobˇ e k dispozici – mluvíme o roce 2005 – jsme sestavili následující pˇ rehled o výhodách a nevýhodách klasického a elektronického publikování:

ˇ – Cást student˚ u by si materiály musela „tak jak tak“ tisknout, studium z obrazovky nemusí všem vyhovovat. – Nejasný je dopad do vykazování publikaˇ cního výkonu zamˇ estnanc˚ u. El-skript˚ um bez fyzického nosiˇ ce není možné pˇ riˇ radit ISBN. – Musela by být ˇ rešena otázka skript pro knihovnu a tzv. povinné výtisky. – Musela by být podrobnˇ eji prozkoumána autorskoprávní stránka vˇ eci1 (možné volné šíˇ rení elektronických verzí via Internet apod.). – Zavedení (anebo nezavedení) paušálního poplatku pro studenty. – Nˇ ekteˇ rí, zejména konzervativnˇ eji založení pedagogové nemusí takovou „pˇ revratnou novinku“ podporovat.

Klady elektronického publikování: – Ekonomické úspory, nevznikají žádné neprodejné zásoby. – Bylo by docíleno stavu plné saturace student˚ u studijními materiály („vše“ co je k dispozici „mají všichni“ k dispozici i v retrospektivˇ e). – Nízké nebo nulové náklady pro studenty: fakulta by mohla elektronická skripta poskytovat prakticky zdarma anebo tak, aby paušální poplatky student˚ u pokryly alespoˇ n autorské honorᡠre. – Komplexnost a rychlá dosažitelnost: byla by vytvoˇ rena databanka skript s retrospektivou a jednoduchým vyhledáváním. Vstup pro studenty odkudkoli z Internetu do autorizované ˇ cásti webového prostˇ redí ESF. – Aktuálnost: bezprostˇ rednˇ e po napsání skript by tato mohla být student˚ um k dispozici, klasická cesta je minimálnˇ e o 1 mˇ esíc delší, což mnohdy znamená fatální skluz. – Operativnost: obsah el. skript by mohl být jednoduše a rychle modifikován / aktualizován. – Odpadl by celý proces „vydávání skript“: objednávky, autorské zpracování, tisk, distribuce, evidence, vedení skladu zásob, úˇ cetnictví a fakturace, výprodej neprodejných titul˚ u. – Odpadá nutnost odhadovat optimální náklad, odpadají také dotisky skript. – Odpadají transakˇ cní náklady student˚ u: shánˇ ení skript, p˚ ujˇ cování, rezervování, kopírování, vracení, cesty „sem a tam“. – Snižuje se poptávka po skriptech v knihovnˇ e: to vede ke zmenšení pohybu osob v knihovnˇ e a následnˇ e i ke snížení hluku a úspoˇ re místa. Odpadají krádeže skript. – Dobrá a komfortní dosažitelnost skript by se mohla projevit v lepších studijních výsledcích našich posluchaˇ cu ˚. – Image fakulty by byl užitím tˇ echto trendy postup˚ u posílen.

No a jak to tedy nakonec všechno dopadlo? Fakultní veˇ rejnost byla projektu naklonˇ ena; celkem 61,0 % student˚ u by souhlasilo s plným pˇ rechodem fakulty k elektronickému publikování a to i za pˇ redpokladu, že by ve hˇ re bylo stanovení urˇ citého nevysokého paušálního poplatku, a mezi uˇ citeli mˇ el pˇ rechod k elektronickému publikování dokonce 73,0 % podporu. A tak po sérii nikoli úplnˇ e jednoduchých a pˇ rímoˇ carých vyjednávání vyšla již v roce 2006 první elektronická skripta a pro rok 2007 bylo pˇ rijato rozhodnutí plánovat ediˇ cní ˇ cinnost do dvou skupin „produkt˚ u“. První z nich pˇ redstavují tzv. konkurenceschopné tituly, které mají šanci se proˇ Ty jsou vydásadit na širším knižním trhu CR. vány ve spolupráci s renomovanými nakladatelstvími a výhradnˇ e v knižní podobˇ e. Druhou skupinu tvoˇ rí užší, specializované tituly, které vychází v tištˇ ené podobˇ e jen v nákladu 25 kus˚ u. Jsou urˇ ceny pro autory, dále jako tzv. povinné výtisky a exemplᡠre pro knihovnu. Elektronické verze skript nebo distanˇ cních studijních opor jsou umístˇ eny v IS MU, v sekci studijních materiál˚ u a mohou je využívat skupiny oprávnˇ ených uživatel˚ u. Obvykle je to povoleno celé akademické obci fakulty nebo MU. Distanˇ cní studijní

Nevýhody elektronického publikování:

1 V nedávné dobˇ e jsme narazili na inzerovanou nabídku tzv. „CD pro prvák“, kde nabízející strana – „pan Martin“ (jen s uvedením kontaktu na mobilní telefon) – nabízí posluchaˇ cu ˚m prvního roˇ cníku ESF za 299 Kˇ c CD, jehož hlavním obsahem jsou elektronické texty, které jsou jinak student˚ um volnˇ e pˇ rístupné v IS MU, jak o tom v našem ˇ cláneˇ cku referujeme dále.

– Okamžikem zveˇ rejnˇ ení elektronické verze se stává jakékoli další vydání v papírové podobˇ e prakticky neprodejným. – Fakulta by se nereprezentovala svými skripty a DSO na knižním trhu. 2

opory jsou urˇ ceny posluchaˇ cu ˚m kombinovaného studia, kde je pˇ redpokládán vˇ etší objem samostudia, a proto jsou kladeny i vyšší nároky na jejich metodickou úroveˇ n. S využitím podpory e-technik˚ u jsou také umístˇ eny v IS, podle možností jsou však ještˇ e dále rozšiˇ rovány o hypertextové odkazy (jak v rámci dokumentu, tak na externí zdroje) ˇ ci záznamy z pˇ rednášek. Nejdokonalejší formou je pak plnˇ e interaktivní studijní text, který navíc k výše uvedenému obsahuje i autokorekˇ cní testy a využívá dalších možností, které IS MU v rámci e-learningu nabízí. Bˇ ehem letošního roku vyšlo celkem 11 titul˚ u skript a 16 DSO v elektronické podobˇ e.

jen v elektronické podobˇ e, dalších 50 % bude dostupných v obou formátech (tištˇ eném i digitálním) a jen zbývajících 10 % nových titul˚ u bude dostupných v tištˇ ené podobˇ e3 . Možná, že i díky projektu elektronických skript budeme lépe pˇ ripravení na to, co nás ˇ ceká a co nás nemine. 

Virtuální tˇ rída aneb pˇ rednáška na dálku Ludˇ ek Matyska, Eva Hladká, ÚVT a FI MU

Možnost umístit výukové publikace na ELPORTÁL MU, kde by byly pˇ rístupné veˇ rejnosti, je zatím využívána spíše ojedinˇ ele. Svou roli zde možná hraje urˇ citá psychologická bariéra ˇ ci kalkulace, která ˇ ríká: proˇ c já bych mˇ el skriptum/publikaci, se kterým jsem se kdovíjak moˇ ril, dávat zdarma a zcela volnˇ e k dispozici komukoli v Internetu?

1 Motivace Kvalitní a atraktivní pˇ rednášky jsou jedním z d˚ uležitých faktor˚ u ovlivˇ nujících kvalitu školy a její atraktivitu pro studenty. S rostoucí šíˇ rí poznatk˚ u a s tím spojenou nutností akademických pracovník˚ u specializovat se v konkrétních, relativnˇ e úzkých oblastech, se však stává stále složitˇ ejší zajištˇ ení pokroˇ cilých pˇ rednášek se speciální tematikou. Velké bohaté univerzity se svˇ etovou povˇ estí mají šanci zamˇ estnat dostateˇ cnˇ e široké spektrum specialist˚ u, v pˇ rípadˇ e menších (a chudších) univerzit je to však prakticky nerealizovatelný úkol. Kromˇ e rezignace je možné tento problém ˇ cásteˇ cnˇ eˇ rešit s využitím výukových materiál˚ u, které ˇ rada nejlepších univerzit nabízí bezplatnˇ e na Internetu. Asi nejznámˇ ejší je program univerzity MIT s názvem OpenCourseWare1 . Zatímco využití takového materiálu m˚ uže pomoci zvýšit kvalitu lokálních pˇ rednášek, stále nenabízí to nejcennˇ ejší – možnost pˇ rímé interakce s vyuˇ cujícím, specialistou v oboru.

Organickým doplˇ nkem elektronického publikování je naše spolupráce, kterou jsme letos navázali se spoleˇ cností Tribun EU, s. r. o. Poskytuje službu nazvanou Knihovniˇ cka2. V podstatˇ e je to „tisk na vyžádání“ již od nákladu 1 ks skript s dodáním do druhého dne do fakultní prodejny knih v cenách, kterým ceny kopírování zatím nemohou konkurovat. Dále se nabízí také možnost vydávat tzv. sponzorovaná skripta (s reklamou sponzora), u kterých je možné dosáhnout dalšího snížení ceny až o 20 %. Tímto zp˚ usobem je otázka prodejnosti ˇ ci neprodejnosti výukových publikací vyˇ rešena, navíc se veškeré transakce odehrávají v prostoru, do kterého fakulta nemusí žádnými aktivitami vstupovat.

Pˇ rirozeným dalším krokem je tak koncept virtuálních tˇ ríd, jeden vyuˇ cující je k dispozici student˚ um, kteˇ rí jsou geograficky rozptýlení po nˇ ekolika lokalitách. V malém již virtuální tˇ rídy na Masarykovˇ e univerzitˇ e realizujeme všude tam, kde vyuˇ cující pˇ rednáší souˇ casnˇ e do nˇ ekolika propojených poslucháren. Na Fakultˇ e informatiky je toto realizováno pomocí pˇ rímého (sice

A do budoucna? Lynne Brindley, výkonná ˇ reditelka British Library, již pˇ red dvˇ ema lety pˇ redpovídala pˇ rechod od tištˇ eného k digitálnímu pubˇ íká – mnoho lidí si všímá likování v roce 2020. R národního pˇ rechodu k digitálnímu vysílání. Ménˇ e známý je fakt, že podobný trend již probíhá ve svˇ etˇ e publikování: kolem roku 2020, 40 % britských výzkumných monografií bude dostupných 2

3

Christensen L.: British Library predicts ’switch to digital by 2020’. Dostupné na http://www.bl.uk/news/ 2005/pressrelease20050629.html 1 http://ocw.mit.edu/index.html

http://www.knihovnicka.cz

3

3 Použité technologie

v poslední dobˇ e již digitálního, ale nepˇ renášeného poˇ cítaˇ covou sítí) propojení místností, v pˇ rípadˇ e Ekonomicko-správní fakulty jsou již pro tento úˇ cel využívány videokonferenˇ cní technologie. Používá se pˇ redevším pˇ renos výukového materiálu (prezentace, informace z vizualizéru apod.), zvuku a pˇ rípadnˇ e obrazu uˇ citele, to vše v bˇ ežném (prezentace) ˇ ci relativnˇ e malém (video s uˇ citelem) rozlišení.

Technické zajištˇ ení vzdálené pˇ rednášky bylo postaveno na technologiích pro videokonference v HD kvalitˇ e, které vyvíjíme spoleˇ cnˇ e se sdružením CESNET (viz. dˇ rívˇ ejší pˇ ríspˇ evky ve Zpravodaji [1, 2]). Protože cílem experimentu bylo vytvoˇ rit co nejrealistiˇ ctˇ ejší iluzi skuteˇ cné tˇ rídy, zvolili jsme nejen HD rozlišení, ale rozhodli jsme se pracovat bez komprese. Tímto zp˚ usobem sice garantuje minimální zpoždˇ ení, nekomprimovaný HD video proud má však enormní nároky na propustnost poˇ cítaˇ cové sítˇ e. Na druhé stranˇ e komprese HD proud˚ u na úroveˇ n cca 25 Mbps je nejen ztrátová (nˇ ekteré detaily jsou kompresí zahlazeny), ale pˇ redevším pˇ rináší zpoždˇ ení cca 2 s. Dvousekundové zpoždˇ ení mezi pˇ rednášejícím a tˇ rídou však zcela eliminuje možnost skuteˇ cné interakce mezi studenty a vyuˇ cujícím – než se studentská otázka dostane zpˇ et k pˇ rednášejícímu, je pozornost tˇ rídy, v níž je pˇ rítomen, již zamˇ eˇ rena na nˇ eco jiného.

Dostupnost pokroˇ cilých technologií vysoko kvalitního (High Definition, HD) videa a možnosti jeho pˇ renosu pˇ res poˇ cítaˇ covou sít’ však virtuální tˇ rídu posouvají na podstatnˇ e vyšší úroveˇ n. S HD video technologiemi je totiž již možné vytvoˇ rit dostateˇ cnˇ e vˇ ernou iluze pˇ rítomnosti uˇ citele – staˇ cí si jen uvˇ edomit, že pokud pˇ rednášíme pomocí projektoru s rozlišením 1280 × 1024, dokáže HD kamera sejmout celé plátno a ještˇ e stihne zaznamenat katedru a vyuˇ cujícího. A to vše bez nejmenšího zkreslení, protože HD video pracuje s rozlišením 1920 × 1080. S využitím takového technologie je již možné realizovat virtuální tˇ rídy spojující studenty i ze vzdálených univerzit, potenciálnˇ e i z jiných kontinent˚ u.

Nekomprimované HD video generuje datový proud cca 1,5 Gbps. Tento datový proud odpovídá 30 plným snímk˚ um v nativním rozlišení 1920 × 1080, 10 bit˚ u na barevnou vrstvu (používají se tˇ ri vrstvy), vzorkování barevného obrazu 4:2:2 plus veškerá režie jak vlastního obrazu, tak i paketového pˇ renosu sítí. Pˇ renos 1,5 Gbps proudu již potˇ rebuje skuteˇ cnˇ e vysokorychlostní sít’ové propojení, „bˇ ežná” gigabitové infrastruktura (použití gigabitového Ethernetu) nepostaˇ cuje. Poˇ cítaˇ c, ke kterému je pˇ ripojena kamera, i poˇ cítaˇ c, k nˇ emuž je pˇ ripojeno zobrazovací zaˇ rízení, musí být vybaven desetigigabitovou kartou.

2 Pilotní pˇ rednáška V roce 2006 Centrum pro výpoˇ cty a technologie na Louisiana State University (LSU) pˇ rijalo prof. Thomase Sterlinga, aby zavedl výuku v oblasti nároˇ cných výpoˇ ct˚ u a superpoˇ cítání. Prof. Sterling je známá osobnost z této oblasti, mimo jiné je autorem myšlenky využití cluster˚ u osobních poˇ cítaˇ cu ˚ jako alternativy ke speciálnˇ e vyvíjeným superpoˇ cítaˇ cu ˚m (zavedl tzv. Beowulf cluster). Prof. Sterling zaˇ cal pˇ ripravovat jednosemestrální pˇ rednášku Introduction to High Performace Computing (Úvod do superpoˇ cítání ) s plánem realizace ve virtuální tˇ rídˇ e. Do této virtuální tˇ rídy se zapojily následující instituce: Louisiana Technical University (LATECH), University of Arkansas (UARK), North Carolina State University (NCSU), Microelectronic Center of North Carolina (MCNC) a Masarykova univerzita. Pˇ rednáška byla realizována v pr˚ ubˇ ehu jarního semestru 2007 a probˇ ehne znovu (s vyšším poˇ ctem úˇ castník˚ u) i v jarním semestru 2008.

Vysoká pˇ renosová kapacita samozˇ rejmˇ e nestaˇ cí jen na koncích sítˇ e, ale musí být zajištˇ ena mezi všemi pˇ ripojenými úˇ castníky. Pro spolehlivý pˇ renos mnohagigabitových datových proud˚ u již nepostaˇ cuje bˇ ežná produkˇ cní sít’, byt’ akademického prostˇ redí. Pˇ resnˇ eji – kapacita páteˇ re ˇ ceské akademické poˇ cítaˇ cové sítˇ e je postaˇ cující i pro tyto úˇ cely, problematická je však volná kapacita transatlantické linky a, možná trochu pˇ rekvapivˇ e, i pˇ renosová kapacita akademické poˇ cítaˇ cové sítˇ e v USA. Použili jsme proto dedikovanou infrastrukturu optických vláken. 4

3.1

Sít’ová infrastruktura

Všechny propojené linky mˇ ely nominální kapacitu 10 Gbps, s výjimkou okruhu Praha–Brno realizovanou formou desetigigabitového Ethernetu. Dalším významným parametrem kromˇ e kapacity je zpoždˇ ení. Nejdelší spoj mezi Brnem a Chicagem mˇ el zpoždˇ ení 115 ms, celá trasa do LSU pak necelých 146 ms. Zpoždˇ ení mezi americkými úˇ castníky již byla výraznˇ e menší, zpravidla kolem 50 ms.

Rostoucí nároky na pˇ renosovou kapacitu a další parametry poˇ cítaˇ cových sítí vedou zcela pˇ rirozenˇ e k pˇ rechodu na optická vlákna jako prakticky výhradní sít’ovou infrastrukturu. Požadavky nových aplikací a potˇ reba realizovat experimenty, které by mohly negativnˇ e ovlivnit bˇ ežný provoz pˇ rispˇ ely ke vzniku volného sdružení GLIF (Global Lambda Integrated Facility)2 . V nˇ em jsou zastoupeni prakticky všechny organizace, které mají zájem o další rozvoj vysokorychlostních sítí a bud’ vlastní nebo mají pronajaty optické okruhy. Tyto experimentální optické linky jsou propojeny v nˇ ekolika místech na svˇ etˇ e, z nichž nejvýznamnˇ ejší leží v Amsterodamu a v Chicago – NetherLight a StarLight. Protože jsme pro zajištˇ ení pˇ renosových kapacit vzdálené pˇ rednášky potˇ rebovali zajistit odpovídající experimentální infrastrukturu, rozhodli jsme se využít právˇ e kapacit GLIFu.

Datový proud, generovaný na LSU, musel být synchronnˇ e doruˇ cen všem úˇ castník˚ um. Toho jsme dosáhli kaskádou reflektor˚ u [4], z nichž každý byl schopen vstupní datový proud posílat na další místa. Celkem jsme použili tˇ ri reflektory. První byl umístˇ en pˇ rímo v LSU a posílal data na LATECH a do Chicaga. Další reflektory byly v Chicagu, odkud se posílalo celkem 5 nezávislých proud˚ u: UARK, MCNC, NCSU a dva na MU. Jeden MU proud byl urˇ cen pro živou pˇ rednášku, druhý jsme ukládali na disk (viz. dále). Každá participující univerzita snímala své studenty rovnˇ ež v HD kvalitˇ e, ovšem tento proud byl pˇ renášen pouze do LSU a nebyl sdílen s ostatními partnery. Hlavním d˚ uvodem nebyla ani tak omezená kapacita sítˇ e jako omezené prostˇ redky koncových míst pˇ rijmout, zpracovat a zobrazit tolik HD nekomprimovaných proud˚ u souˇ casnˇ e. Toto uspoˇ rádání se však týkalo pouze obrazu, zvuk – rovnˇ ež nekomprimovaný, ovšem s datovým proudem „pouze” 1,5 Mbps – byl pˇ renášen mezi všemi úˇ castníky.

ˇ Ceská republika je zapojena prostˇ rednictvím sdružení CESNET, které má také od prosince 2006 pronajat nezávislý 10 Gbps okruh mezi Prahou a Chicagem. S využitím další dedikované optické trasy mezi Prahou a Brnem – realizovanou v rámci provozní sítˇ e CESNET2 jako jedna „lambda” v DWDM systému – jsme tak mˇ eli vyˇ rešeno spojení z MU do USA [3]. Ameriˇ ctí partneˇ ri byli rovnˇ ež pˇ ripojeni pˇ res StarLight v Chicagu, prostˇ rednictvím National Lambda Rail (NLR), vysokorychlostní optické infrastruktury spojující podstatnou ˇ cást stát˚ u USA. V pˇ rípadˇ e LSU a LATECH (stát Louisiana) NLR byla pˇ ripojena na experimentální sít’ tohoto státu s názvem LONI (Louisiana Optical Network Initiative), ostatní participující univerzity byly pˇ ripojeny pˇ rímo na NLR samostatnými optickými okruhy (jeden pro UARK, jeden pro instituce ze Severní Karolíny), které byly vždy dynamicky sestaveny pˇ red vlastní pˇ rednášky a zrušeny (kapacita uvolnˇ ena) po ní. Linka mezi Brnem, Prahou a Chicagem byla rovnˇ ež sdílena dalšími experimenty. Celou sít’ jsme realizovali jako pˇ repínanou L2 sít’, tj. pro všechna pˇ ripojená místa se chovala jako lokální sít’ zapojená do jednoho pˇ repínaˇ ce. 2

3.2 Pˇ rednáškové místnosti Experimentální charakter nemˇ ela jen sít’ová infrastruktura. Každé pˇ rednáškové místo muselo být rovnˇ ež vybaveno HD kamerou a poˇ cítaˇ cem, který zpracovával HD video a posílal je v nekomprimované podobˇ e do poˇ cítaˇ cové sítˇ e. Každé místo muselo být rovnˇ ež schopno alespoˇ n jeden takový proud pˇ rijímat – to pˇ redstavovalo další poˇ cítaˇ c pˇ rímo pˇ ripojený na vysokorychlostní sít’ a také vhodné zobrazovací zaˇ rízení (LCD panel, plasmovou obrazovku nebo HD projektor). Poˇ cítaˇ ce byly vybaveny 10 GE kartami (na MU jsme používali karty firem Chelsio a Myricom) a zejména bylo nutné zajistit plnohodnotné pˇ ripojení pˇ rednáškové místnosti 10 GE sítí.

http://www.glif.is

5

v pr˚ ubˇ ehu semestru klesl na 9. Z nich 6 ˇ rádnˇ e pˇ redmˇ et absolvovalo, tˇ ri pˇ ri zkouškách neuspˇ eli. Bˇ ehem roku jsme nahráli pˇ res 40 TB HD záznam˚ u.

Na MU byla pˇ rednáška realizována v prostorách Laboratoˇ re pokroˇ cilých sít’ových technolo3 gií (FI) , nebot’ to bylo jediné místo, které splˇovalo všechny požadavky. V první polovinˇ n e semestru jsme pro zobrazení používali širokoúhlý LCD displej (vzhledem k malému poˇ ctu student˚ u to bylo možné, ale nepˇ ríliš vhodné), pˇ rípadnˇ e velkou plasmovou obrazovku. Ve druhé polovinˇ e semestru jsme již mohli využívat plnˇ e HD projektor Projection Design Cineo3+ 1080i.

Realizací pˇ rednášky jsem získali velmi cenné zkušenosti, a to jak technologické, tak i pedagogické. Nasazení technologie nekomprimovaného HD videa do de facto rutinního provozu (11 týdn˚ u se dvˇ ema dvouhodinovými pˇ rednáškami týdnˇ e) potvrdilo, že technologie samotná je již pro podobné úˇ cely dostateˇ cnˇ e vyspˇ elá. Na druhé stranˇ e však zajištˇ ení pˇ rednášky znamenalo obrovské manuální úsilí celé ˇ rady student˚ u i pracovník˚ u Laboratoˇ re pokroˇ cilých sít’ových technologií. Mezinárodní optickou sít’ bylo tˇ reba nastavovat pˇ red každou pˇ rednáškou znovu (linky byly sdílený i dalšími experimenty), záznamy probíhaly vždy od desíti veˇ cer do p˚ ulnoci stˇ redoevropského ˇ casu, zatímco pˇ rednáška se bˇ ežnˇ e pˇ rehrávala od sedmi do devíti (dvakrát týdnˇ e). Poˇ rízené záznamy se musely z vysokorychlostního pole pˇ resouvat na jiná úložištˇ e (pásky), nebot’ použité vysokorychlostní pole nemˇ elo dostateˇ cnou kapacitou na to, abychom v nˇ em mohli držet záznamy z celého semestru v plné nekomprimované HD kvalitˇ e.

4 Vlastní realizace Technologické problémy nebyly jediné, s nimiž jsme se museli pˇ ri realizaci pˇ rednášky potýkat. Výuka jednoho pˇ redmˇ etu na LSU probíhá dvakrát týdnˇ e, má tedy vyšší intenzitu než pˇ rednášky na MU, které zpravidla probíhají v týdenním intervalu. To, spoleˇ cnˇ e s nutností sledovat celou pˇ rednášku v angliˇ ctinˇ e a zpracovat nemalé množství cviˇ cení a domácích úkol˚ u, jsme mohli alespoˇ n do urˇ cité míry kompenzovat vyšší kreditovou hodnotou. Mezi LSU a MU je však také ˇ casový posun 7 hodin, což pˇ ri odpolední pˇ rednášce na LSU znamená pˇ rednášku na MU v noˇ cních hodinách. Nejvˇ etší problém je však se zaˇ cátkem semestru – zatímco na MU zaˇ cíná jarní semestr ve druhé polovinˇ e února, na LSU se pˇ rednáší od poloviny ledna. ˇ Casové posuny nás proto donutily opustit pro

Potvrdili jsem si, že HD video technologie skuteˇ cnˇ e mohou poskytovat pˇ redpokládaný vjem vysoké kvality zprostˇ redkovaného obrazu, nesmí se ale podcenit kvalita zvuku (zejména jeho záznam). Vytvoˇ rení kvalitního prostˇ redí však vyžaduje odpovídající vybavení – zejména zobrazovací systém – jehož cena je stále ještˇ e pomˇ ernˇ e vysoká. Velmi složité jsou problémy s ˇ casovým posunem – zatímco pro jarní semestr 2008 se již podaˇ rilo domluvit, že pˇ rednáška v USA bude probíhat v dobˇ e od 10 do 12, tj. od tˇ rí do pˇ eti odpoledne stˇ redoevropského ˇ casu – pro r˚ uzný zaˇ cátek semestru zatím nemáme jednoduché ˇ rešení. Našim plánem je zpoˇ cátku zvýšit intenzitu výuky (na tˇ ri až ˇ ctyˇ ri dvouhodiny týdnˇ e) a tímto zp˚ usobem dohnat zpoždˇ ení, není ale jasné, zda to skuteˇ cnˇ e studenti budou stíhat a zda tím neohrozíme kvalitu vlastní výuky. Alternativou bude samostatná „konzultaˇ cní” hodina s pˇ rednášejícím. Rovnˇ ež se pokusíme zajistit lepší interakci mezi studenty r˚ uzných ˇ cástí virtuální tˇ rídy.

MU ideu striktnˇ e synchronní pˇ rednášky. Datový proud posílaný z LSU jsme ukládali na disk a student˚ um jsem pak pˇ rednášku pˇ rehrávali ze záznamu. Studenti dostali možnost se v pˇ rípadˇ e zájmu úˇ castnit i noˇ cního pˇ renosu v reálném ˇ case. Na tˇ echto synchronních pˇ renosem jsem ovˇ eˇ rovali kvalitu (a problémy) použité technologie a souˇ casnˇ e získávali cenné zkušenosti pro další roky, kdy poˇ cítáme s tím, že i studenti MU budou moci sledovat pˇ rednášku ve stejném ˇ case jako jejich ameriˇ ctí kolegové.

5 Závˇ er Kurz Introduction to HPC prof. Thomase Sterlinga probˇ ehl ˇ rádnˇ e v jarním semestru 2007 pod kódovým znaˇ cením PA177. Na pˇ redmˇ et se p˚ uvodnˇ e zapsalo celkem 12 student˚ u, jejich poˇ cet 3

http://www.sitola.cz

6

Vzdálené pˇ rednášky s virtuální tˇ rídou ve vysoké kvalitˇ e spojující studenty z r˚ uzných kontinent˚ u jsou již skuteˇ cností i na MU. Realizace takových pˇ rednášek je však stále experimentální záležitostí vyžadující netriviální technické vybavení, zkušenosti a v neposlední ˇ radˇ e i dostatek lidských kapacit pro zajištˇ ení celého procesu po technologické i pedagogické stránce. Doufáme však, že postupným opakováním takovýchto experiment˚ u se podaˇ rí zavést vzdálené pˇ rednášky ve vysoké kvalitˇ e do bˇ ežné praxe MU stejnˇ e, jako se to podaˇ rilo se záznamy pˇ rednášek.

platnosti adres, automatickou konfiguraci adres vˇ cetnˇ e mechanism˚ u pro zabránˇ ení duplicitních adres na jedné síti, zabezpeˇ covací mechanismy, podporu mobilních klient˚ u a další. Podpora IPv6 v operaˇ cních systémech je už dostateˇ cnˇ e rozšíˇ rena, protokol sám je vyzrálý a stabilní. Nˇ ekteré jeho vlastnosti, které nepˇ revzal z IPv4 (jako mobilita nebo zabezpeˇ cení), jsou sice stále v experimentálním stádiu vývoje, ale obecnˇ e lze ˇ ríci, že cokoli šlo dˇ elat s IPv4, jde také s IPv6. Podívejme se tedy na tento protokol z hlediska lehce pokroˇ cilého uživatele. Povíme si, jak vypadají adresy v IPv6 a s jakými typy adres se potkáváme, jak se pˇ ripojit do IPv6 svˇ eta a jaký je stav podpory tohoto protokolu v operaˇ cních systémech a aplikacích.

Literatura [1] E. Hladká, P. Holub.: Videokonference s vysokou kvalitou. Zpravodaj ÚVT MU. 2006, roˇ c. XVI, ˇ c. 3, s. 9–12 [2] P. Holub, E. Hladká, L. Matyska.: iGrid2005. Zpravodaj ÚVT MU. 2006, roˇ c. XVI, ˇ c. 3, s. 12– 16 [3] P. Holub.: Lambda služby. Zpravodaj ÚVT MU. 2004, roˇ c. XV, ˇ c. 2, s. 8–13. [4] E. Hladká, P. Holub.: Zrcadla v poˇ cítaˇ cové síti. Zpravodaj ÚVT MU. 2002, roˇ c. XII, ˇ c. 5, s. 7– 10. 

1 Sˇ cím by se uživatel mˇ el potkávat Bˇ ežný uživatel „v ideálním svˇ etˇ e” identifikuje stroje na síti pomocí doménových jmen (napˇ r. despil.fi.muni.cz). Nepotˇ rebuje vˇ edˇ et, na jakou IP adresu (a jakou verzi protokolu) se doménové jméno pˇ reloží. Staˇ cí, když všechno funguje. Svˇ et ovšem tak ideální není, takže i uživatel se obˇ cas potká s IP adresou. Nˇ ekdy IP adresa vykoukne ve webovém prohlížeˇ ci, ˇ casto je potˇ reba ji použít pˇ ri konfiguraci systému nebo aplikací.

Úvod do IPv6 David Antoš, ÚVT MU

2 Adresy v IPv6

Tˇ rebaže se mezi lidmi od sítí o protokolu IPv6 (Internet Protocol version 6) hovoˇ rí již docela dlouho, jeho rozšíˇ rení mezi bˇ ežné uživatele je stále znaˇ cnˇ e neobvyklé. Zakoˇ renila pˇ redstava, že IPv6 má za cíl pouze kompenzovat nedostatek adres protokolu IPv4. A protože typický uživatel univerzitní sítˇ e se s nedostatkem adres obvykle nepotýká, má obvykle pocit, že se o tento protokol není tˇ reba zajímat. Nicménˇ e i MU musí ˇ rešit nedostatek adres, a je tˇ reba se na postupný pˇ rechod na nový protokol pˇ ripravit.

Pˇ ripomeˇ nme si staré dobré IP adresy ve verzi protokolu 4. Ty mají 32 bit˚ u, které obvykle zapisujeme jako ˇ ctveˇ rici desítkových ˇ císel oddˇ elených teˇ ckami (147.251.54.47), za lomítkem se nˇ ekdy uvádí délka prefixu sítˇ e (tˇ reba /24), za dvojteˇ ckou port protokol˚ u TCP nebo UDP. Principy adresace sítí a stroj˚ u v nich z˚ ustaly u IPv6 zachovány, jen adresa se oproti pˇ redchozí verzi zvˇ etšila ˇ ctyˇ rikrát, na 128 bit˚ u. 2.1 Zapisování adres

Kromˇ e zjevných výhod vˇ etšího adresního prostoru ovšem IPv6 pˇ rináší i další vlastnosti, jako pˇ rímou adresovatelnost (bez pˇ rekladu adres – NATu [4], ˇ címž odstraˇ nuje problémy, které je nutno u nˇ ekterých aplikací složitˇ e obcházet, napˇ r. jako v [2]), možnost stanovit dosah

Adresy IPv6 se zapisují jako šestnáctková ˇ císla po ˇ ctveˇ ricích oddˇ elených dvojteˇ ckami (celkem jde o 8 ˇ ctveˇ ric šestnáctkových ˇ císel). Nuly ve ˇ ctveˇ ricích zleva se ˇ casto vypouštˇ ejí. Je obvyklé, že se v adresách nachází dlouhé ˇ retˇ ezce nul. Ty 7

je možno pro struˇ cnost nahradit dvojicí dvojteˇ cek. Toto nahrazení lze samozˇ rejmˇ e použít v zápisu adresy pouze jednou. Za lomítkem se m˚ uže uvést desítkovˇ e délka prefixu sítˇ e.

webovým vyhledávaˇ cem, který má webové servery na ˇ radˇ e stroj˚ u. Tato situace se dnes bˇ ežnˇ e ˇ reší pomocí pˇ rekladu doménových jmen na adresu ze skupiny, a mechanismus výbˇ erových adres k tomu nepˇ rináší další hodnotu, je pouze „návrhovˇ e správnˇ ejší”.

Napˇ ríklad adresa fdce:9f6a:995::47/64 by v nezkráceném zápisu vypadala fdce:9f6a:0995:0000:0000:0000:0000:0047 /64. Volba dvojteˇ cky jako oddˇ elovaˇ ce nebyla zrovna nejšt’astnˇ ejší, tento znak se také používá pro oddˇ elení ˇ císla portu. Aby bylo jasné, co je adresa a co port, obalí se adresa do hranatých závorek. Napˇ ríklad naši známou adresu a port 80 bychom zapsali [fdce:9f6a:995::47]:80. Takto lze adresu zapsat tˇ reba i do URL ve webovém prohlížeˇ ci (http://[fdce:9f6a:995::47]:80).

K adrese se váže její dosah, kterým urˇ cujeme, kde je adresa platná. Pˇ restože první návrhy protokolu IPv6 poˇ cítaly s bohatým repertoárem dosah˚ u adres (jako podsít’ nebo administrativní doména), do dnešních dn˚ u pˇ režily globální a linkové adresy. Linkové adresy platí pouze v lokální síti (nesmí se tedy smˇ erovat) a poznají se podle prefixu fe80::. Obvykle bývají na rozhraní konfigurovány automaticky, a pokud se používají ke komunikaci, je nezbytné specifikovat sít’ové rozhraní, pˇ res které se k dané adrese dostat. Syntakticky se to dˇ elá zápisem jména rozhraní za znak % na konec adresy, nicménˇ e zdaleka ne všechny programy s tím poˇ cítají, napˇ ríklad program ping6 v Linuxu má místo toho parametr -I.

Prefix sítˇ e vˇ cetnˇ e délky urˇ cil její administrátor. Velcí poskytovatelé pˇ ripojení dostávají prefixy délky 48 bit˚ u, koncové lokální sítˇ e 64. Rozdˇ elení adresního prostoru uvnitˇ r organizace je urˇ ceno její vlastní politikou. V literatuˇ re i na webu se lze setkat se starším podrobným schématem dˇ elení adresního prostoru IPv6 (obsahoval pojmy jako Top-Level Aggregation, Site-Level Aggregation a podobnˇ e). Toto schéma se ukázalo jako pˇ rehnanˇ e složité a bylo prohlášeno za zastaralé.

Globální adresy jsou celosvˇ etovˇ e jednoznaˇ cné. IPv6 zcela vypouští privátní adresy, které byly v IPv4 používány v sítích za pˇ rekladem adres (Network Address Translation, NAT). Globální adresy v IPv6 jsou tedy odkudkoli pˇ rímo adresovatelné, ˇ címž se navracíme k prap˚ uvodním myšlenkám Internetu o globální dostupnosti adresovaných stroj˚ u.

Ve speciálních pˇ rípadech m˚ uže IPv6 adresa v sobˇ e obsahovat IPv4 adresu. Pak se z d˚ uvodu ˇ citelnosti setkáváme i se zápisem posledních 32 bit˚ u IPv6 adresy zp˚ usobem obvyklým v IPv4, napˇ ríklad ::ffff:147.251.54.47. Takový zápis pro IPv6 adresy se ˇ casto objevuje v operaˇ cních systémech, které oba typy adres vnitˇ rnˇ e ukládají do shodných struktur. 2.2

Pˇ restože obecnˇ e zrušení mechanismu NATu považujeme za jeden z hlavních pˇ rínos˚ u IPv6, existují situace, pro které se hodí soukromé adresy, at’ už z d˚ uvodu skrytí urˇ cité sítˇ e pˇ red vnˇ ejším svˇ etem, ˇ ci pro možnost snadné zmˇ eny poskytovatele pˇ ripojení. Uvážíme-li, že adresy uvnitˇ r organizace mají prefix, který organizace obdržela od toho, kdo ji pˇ ripojuje, tak pˇ ri zmˇ enˇ e by se i všechny vnitˇ rní adresy zmˇ enily (což je problém, který známe samozˇ rejmˇ e i ze svˇ eta IPv4). Pˇ red nˇ ekolika lety se dokonce diskutovalo i o zavedení NATu do IPv6. Našlo se ovšem elegantnˇ ejší ˇ rešení: unikátní lokální adresy. Ty slouží pro adresaci uvnitˇ r organizace, poznají se podle prefixu fd (RFC hovoˇ rí o prefixu fc::/7, nicménˇ e 8. bit je indikace, zda prefix je lokálnˇ e nebo globálnˇ e spravován), který je následován dvaceti náhodnˇ e vygenerovanými bity. Pakety s unikátní lokální

Typy adres

Adresy rozlišujeme individuální (unicast), skupinové (multicast) a výbˇ erové (anycast). Individuální oznaˇ cují jedno sít’ové rozhraní, skupinové skupinu (poznají se podle toho, že zaˇ cínají ff, multicast v IPv6 je postaven na stejných principech jako v IPv4, liší se technickými detaily). Výbˇ erové adresy jsou pomˇ ernˇ e obskurní, byly mínˇ eny pro použití v pˇ rípadech, kdy je klientovi jedno, který konkrétní stroj bude serverem pro jeho spojení, napˇ ríklad pˇ ri komunikaci s velkým 8

adresou nesmí opustit sít’ organizace. Náhodná ˇ cást prefixu navíc dává vysokou pravdˇ epodobnost, že pokud budeme dvˇ e takové sítˇ e spojovat, budou mít r˚ uzný prefix. 2.3

3.1 Oba protokoly souˇ casnˇ e Bˇ ežnou situací je, že jsme pˇ ripojeni na síti, která umí obˇ e verze IP, a operaˇ cní systém podporuje obˇ e verze protokolu. Pokud aplikace potˇ rebuje zjistit IP adresu k zadanému doménovému jménu, pošle DNS dotaz a v odpovˇ edi dostane seznam adres. Jakou verzi protokolu bude preferovat závisí na nastavení aplikace a systému, nicménˇ e doporuˇ cené chování je vyzkoušet postupnˇ e všechny adresy.

Získání IPv6 adresy

Adresy rozhraní v IPv4 se konfigurovaly ruˇ cnˇ e nebo pomocí DHCP. V IPv6 je sice ruˇ cní konfigurace možná také, ale prakticky se s ní nepoˇ cítá zejména proto, že do takto dlouhé adresy je velmi snadné zanést chybu. Pˇ redpokládejme nyní, že se pˇ ripojujeme do sítˇ e, která je globálnˇ e pˇ ripojena do IPv6 svˇ eta.

3.2 IPv6 v sítích s pˇ revahou IPv4 Pokud chceme získat pˇ ripojení do IPv6 svˇ eta ze sítˇ e, která umí pouze IPv4, pˇ richází do úvahy nˇ ekterý z mechanism˚ u tunel˚ u. Tunel v síti je obecnˇ e zp˚ usob zabalení dat jednoho protokolu do protokolu jiného, který je v síti podporován. Tunely mohou být vytvoˇ reny mezi koncovými uzly, mezi uzlem a smˇ erovaˇ cem, pˇ rípadnˇ e mezi smˇ erovaˇ ci. Mezi hlavní tunelovací mechanismy pro IPv6 pˇ res IPv4 sítˇ e patˇ rí 6to4, ISATAP a Teredo.

IPv6 zavádí mechanismus autokonfigurace, který umožˇ nuje získat globální adresu každému uzlu pˇ ripojenému do sítˇ e. Autokonfigurace funguje tak, že smˇ erovaˇ c na pˇ ríslušné lokální síti oznamuje, jaký má tato sít’ prefix a pˇ res který smˇ erovaˇ c posílat sv˚ uj provoz do vnˇ ejší sítˇ e. Uzel vezme tento prefix a doplní jej na celou adresu tak, že spodní ˇ cást adresy vygeneruje na základˇ e MAC adresy sít’ové karty. IPv6 je tedy skuteˇ cnˇ e „plug&play”.

6to4 používá speciální adresy obsahující IPv4 adresu hraniˇ cního smˇ erovaˇ ce sítˇ e. Vnitˇ rní sít’ musí podporovat IPv6, hraniˇ cní smˇ erovaˇ ce tunelují IPv6 provoz do IPv4. Lze tak napˇ ríklad spojit dvˇ e sítˇ e podporující IPv6 pˇ res sít’, která umí pouze IPv4. Uzly vnitˇ rní sítˇ e nevyžadují žádnou speciální konfiguraci. Nevýhodou je závislost na IPv4 adresách, navíc hraniˇ cní smˇ erovaˇ c musí mít veˇ rejnou IPv4 adresu.

Navíc pokaždé, než uzel nastaví nˇ ejakou adresu, musí zkontrolovat, že tuto adresu na dané síti nikdo nepoužívá. Je to sice velmi nepravdˇ epodobné, ale každý, kdo nˇ ekdy hledal duplicitní adresy na IPv4 síti, takovou automatizovanou kontrolu ocení. Konfigurace pomocí DHCPv6 funguje témˇ eˇ r stejnˇ e jako pro IPv4. Pomocí DHCPv6 lze navíc stroji pˇ redat i informace o DNS serveru, serveru pro synchronizaci ˇ casu, ˇ casové zónˇ e a další. Lze také použít „bezstavové” DHCPv6, které nepˇ ridˇ eluje adresu, ta se získá autokonfigurací, pouze pˇ redá uzlu tyto doplˇ nkové informace.

ISATAP neboli Intra-Site Tunnel Addressing Protocol slouží pro IPv6 komunikaci uzl˚ u na lokální síti, která nepodporuje IPv6. Musí jej podporovat uzly lokální sítˇ e, které tunelují IPv6 do IPv4 mezi sebou. Pokud se požaduje pˇ ripojení do vnˇ ejšího IPv6 svˇ eta, musí ISATAP zvládnout i hraniˇ cní smˇ erovaˇ ce. Takové pˇ ripojení pak m˚ uže být bud’ nativní, nebo lze ISATAP kombinovat napˇ ríklad se 6to4.

Správnou metodu konfigurace IPv6 adres vám sdˇ elí správce sítˇ e a postup najdete v dokumentaci vašeho operaˇ cního systému.

3 Pˇ ripojení k IPv6 „v nepˇ rátelských podmínkách”

Teredo používá sice pomˇ ernˇ e neefektivní metody pˇ reposílání dat, zato se umí dostat i pˇ res nˇ ekolikanásobné NATy r˚ uzných typ˚ u. Tím se liší od pˇ redchozích mechanism˚ u, které požadovaly veˇ rejné IPv4 adresy a obvykle se s NATy dokázaly sžít jen ve velmi omezené míˇ re. Teredo je postaveno na síti server˚ u, ke kterým se klienti

Na síti, která IPv6 nepodporuje nativnˇ e, je situace s konfigurací ponˇ ekud složitˇ ejší, nicménˇ e ještˇ e ˇ ada mechanism˚ není nic ztraceno. R u byla vytvoˇ rena pro období, kdy obˇ e verze protokolu budou na síti existovat souˇ casnˇ e. 9

pˇ ripojují. Pochází z dílny Microsoftu, a aˇ c jeho dokumentace uvádí, že by se mˇ elo nasazovat jen v situacích, kdy nelze použít nic jiného, ve Windows Vista je pˇ ripraveno jako standardní tunelovací mechanismus pro IPv6.

zapsanou v konfiguraˇ cním souboru nebo na pˇ ríkazovém ˇ rádku, nˇ ekteré nemají rády adresy zapsané v hranatých závorkách, pˇ rípadnˇ e nezvládnou syntax se znakem % pro rozhraní lokální adresy. To ještˇ e nemusí znamenat, že aplikace IPv6 nezvládne, ˇ casto dostaˇ cuje používat doménová jména pˇ ríslušející daným adresám. Napˇ ríklad i Internet Explorer ve Windows XP nepodporuje pˇ rímý zápis adresy, pˇ restože doménu na IPv6 adresu správnˇ e pˇ reloží a komunikuje po IPv6, zcela to skrývaje pˇ red uživatelem.

4 IPv6 v operaˇ cních systémech IPv6 je podporováno ve vˇ etšinˇ e operaˇ cních systém˚ u již nˇ ekolik let. Systémy založené na BSD patˇ rily mezi první volnˇ e šiˇ ritelné OS s kvalitní podporou tohoto protokolu. Linuxové distribuce již také bˇ ežnˇ e obsahují nástroje pro nastavení a správu IPv6. Implementace v Mac OS X vychází ze systému FreeBSD. Samozˇ rejmˇ e jednou z hlavních pˇ rekážek rozšíˇ rení IPv6 mezi uživatele byla podpora v majoritních systémech Windows. Zárodky podpory se vyskytly již ve Windows NT 4.0 a Windows 2000, nicménˇ e implementace produkˇ cní kvality zaˇ cíná na Windows XP se Service Pack 1.

6 Závˇ er Prap˚ uvodní motivací pro vznik protokolu IPv6 bylo vyˇ cerpávání adresního prostoru IPv4. Problém akutního nedostatku IPv4 adres byl sice odsunut do pozadí masovým používáním technik pˇ rekladu adres, nicménˇ e jejich nevýhody jsou znaˇ cné. Souˇ casný vývoj naznaˇ cuje, že IPv6 se v blízké budoucnosti stane bˇ ežnou souˇ cástí našeho života na síti. Pˇ rechod je postupný, nikoli bezbolestný, ale je dobré být pˇ ripraven, nebo o tom alespoˇ n vˇ edˇ et.

5 Aplikace Podpora protokolu IPv6 v aplikacích se zlepšuje, nicménˇ e stále není ideální. Co znamená podpora IPv6 pro aplikaci? Aplikace musí pro ukládání adres používat vˇ etší datové struktury, je tˇ reba poˇ cítat s tím, že k jednomu doménovému jménu DNS typicky vrátí seznam adres. Navíc i odchozí rozhraní m˚ uže mít více adres, mezi kterými je tˇ reba vybírat. Je také nezbytné zvládat naˇ cítání textové podoby adres z konfiguraˇ cních soubor˚ u. Pokud aplikace používala knihovní funkce pro manipulaci s adresami, úpravy pro IPv6 jsou obvykle pomˇ ernˇ e snadné. Horší situace nastane u program˚ u, které internˇ e závisejí na tvaru IP adresy. U takových m˚ uže být tˇ reba i kompletní pˇ reprogramování. Naštˇ estí je takový software v menšinˇ e.

Pokud se o IPv6 chcete dozvˇ edˇ et víc, mezi vhodné zdroje v ˇ ceštinˇ e patˇ rí dnes už nepatrnˇ e zastarávající, nicménˇ e výborná kniha Pavla Satrapy [5], pro podrobnˇ ejší základní pˇ redstavu poslouží web [3]. Pro správce sítí lze doporuˇ cit aktuální knihu [1].

Literatura [1] Silvia Hagen. IPv6 Essentials. O’Reilly Media, Inc., 2nd edition, 2006. ISBN 0-596-10058-2. [2] Eva Hladká, Petr Holub, and Michal Procházka. Videokonference za zdí. Zpravodaj ÚVT, roˇ c. XVII, ˇ c. 5, str. 8–12, 2007. ISSN 1212-0901. [3] http://www.ipv6.cz. [4] http://www.abclinuxu.cz/slovnik/nat. [5] Pavel Satrapa. IPv6. Neocortex, 2002. ISBN 80-8633-01-9. 

Obecnˇ e lze ˇ ríci, že servery a klienty pro bˇ ežné sít’ové služby zvládají IPv6 již nˇ ekolik let, at’ už se jedná o pˇ renos pošty (SMTP), pˇ renos soubor˚ u (FTP), virtuální terminály (Telnet, SSH), nebo WWW. I když nˇ ekteré aplikace fungují s IPv6 velmi dobˇ re, narážíme obˇ cas na drobné nedostatky. Typicky nˇ ekteré programy nesnesou IPv6 adresu 10

Od Clearingu k SUPO: historie 2006–2007 Jana Kohoutková, ÚVT MU

Pohledávky Pohledávky centrálnˇ e shromažd’ované na úˇ ctech SUPO primárnˇ e vznikají (jsou generovány a zaznamenávány) v tzv. externích systémech (ES), což jsou informaˇ cní systémy vykonávající správu poskytování r˚ uzných druh˚ u služeb. Každý z tˇ echto systém˚ u musí být vybaven urˇ citým komunikaˇ cním rozhraním, které zajišt’uje vzájemnou výmˇ enu dat se systémem SUPO. Výmˇ ena spoˇ cívá pˇ redevším (zdaleka nikoli výluˇ cnˇ e) v posílání pohledávek ve smˇ eru ES → SUPO, a pˇ rijímání informací o úhradách tˇ echto pohledávek ve smˇ eru SUPO → ES.

V ˇ ríjnovém Zpravodaji roku 2005 vyšel ˇ clánek o systému Clearing MU s podtitulem „zúˇ ctovací systém pro bezhotovostní uhrazování poskytovaných služeb” [3]. Za uplynulé více než dva roky se ledacos zmˇ enilo, vˇ cetnˇ e názvu systému, takže nyní pˇ redkládáme ˇ ctenᡠru ˚m Zpravodaje aktuální situaˇ cní zprávu a vˇ eˇ ríme, že zaujme souˇ casné a zejména potenciální klienty Clearingu/SUPO.

1 Principy aneb Co je SUPO

Platby

Motivace

Ve snaze poskytnout klient˚ um SUPO co nejvˇ etší flexibilitu a komfort podporuje systém r˚ uzné formy plateb na SUK – jak hotovostní tak bezhotovostní. Hotovostní platby jsou pˇ rijímány ˇ na pokladnách umístˇ ených na radˇ e míst univerzity (dle oˇ cekávání tam, kde jsou poskytovány služby) a obsluhovaných bud’ manuálnˇ e pokladními, anebo specializovanými samoobslužnými zaˇ rízeními pro pˇ ríjem bankovek, tzv. bankovníky. Bankovníky pˇ rijímají hotovost na základˇ e identifikace vkladatele univerzitní identifikaˇ cní kartou a jsou vybaveny displejem zobrazujícím informace o výši aktuálního z˚ ustatku na úˇ ctu SUPO.

U kolébky SUPO stála snaha najít efektivní a zároveˇ n úˇ cetnˇ e a daˇ novˇ e korektní zp˚ usob, jak optimalizovat úhrady za r˚ uzné placené služby poskytované univerzitou jednotlivým lidem, kteˇ rí na ní p˚ usobí (at’ již student˚ um, zamˇ estnanc˚ um ˇ ci externist˚ um). Službami, o nˇ ež se tu jedná, jsou zejména opakující se služby typu ubytování, stravování, tisk˚ u a kopírování, ˇ ci soukromých telefonních hovor˚ u. Lze vyjmenovat celou ˇ radu d˚ uvod˚ u, proˇ c tradiˇ cní formy úhrad za poskytované služby nejsou ideální – od nutnosti manipulovat s hotovostními penˇ ezi až po nemožnost zajišt’ovat úhrady nˇ ejakým automatizovaným zp˚ usobem. MU hledala ˇ rešení tohoto problému nˇ ekolik let a výsledkem je systém dˇ ríve nazývaný Clearing ([1], [3]), a od loˇ nského roku SUPO neboli Systém Úhrad Pohledávek za Osobami.

Bezhotovostní platby (v SUPO d˚ uslednˇ e preferované, nebot’ šetˇ rí jak klient˚ um tak MU problémy související s manipulací s hotovostními penˇ ezi) lze provádˇ et bankovními pˇ revody nebo poukazováním ˇ cástí mezd, pˇ riˇ cemž první zp˚ usob m˚ uže provádˇ et bud’ klient SUPO sám, anebo – maje od klienta svolení – automaticky systém SUPO formou inkasních plateb.

Klientské úˇ cty Základní myšlenkou systému je zˇ rídit pro každou aktivní osobu na univerzitˇ e interní, centrálnˇ e spravovaný finanˇ cní úˇ cet (nazvaný SUPO úˇ cet klienta neboli SUK), a na nˇ em shromažd’ovat jak pohledávky za r˚ uzné poskytnuté placené služby, tak platby, ovšem s tím, že platby jsou adresovány na úˇ cet, nikoli na jednotlivé pohledávky, a jejich párování s pohledávkami (neboli uhrazování pohledávek) je provádˇ eno na základˇ e definované sady pravidel. To znamená, že r˚ uzné pohledávky – povahovˇ e zcela odlišné, vˇ cetnˇ e r˚ uzné sazby DPH – lze hradit z téže platby a naopak.

Platby inkasem nebo poukazováním ˇ cástí mezd, organizované s mˇ esíˇ cní periodicitou, umožˇ nují systému automaticky zajišt’ovat úhrady pohledávek, aniž by byla nutná souˇ cinnost klienta ˇ ci administrativních pracovník˚ u MU. Automatické platby jsou výhodné pro obˇ e strany: klient nemusí soustavnˇ e dohlížet na z˚ ustatek na svém úˇ ctu SUPO (systém automaticky posílá klientovi varování na jeho univerzitní e-mailovou adresu, pokud je pokus o provedení automatické platby neúspˇ ešný z d˚ uvodu nesprávného bankovního 11

spojení, anebo pokud na pˇ ríslušném zdroji penˇ ez není dostateˇ cná hotovost), a jak klient tak univerzita jsou ušetˇ reni problém˚ u s nesprávnˇ e zadanými bankovními údaji, ústícími v neidentifikovatelné platby. Netˇ reba jistˇ e zd˚ urazˇ novat, že data splatnosti pohledávek stanovená externími systémy se maximálnˇ e snaží respektovat data provádˇ ení automatických pˇ revod˚ u penˇ ez.

Znamená to, že jádro SUPO provádí všechny operace spojené s pˇ rijímáním, generováním, ukládáním a zpracováním jednotlivých položek SUPO, které jsou tˇ rí základních kategorií:

Podobnˇ e jako pohledávky, i platby vznikají primárnˇ e v externích systémech (modulech Banka ˇ ci Pokladna ekonomicko-správního systému IS Magion, resp. v tzv. Kreditním systému pro centrální správu bankovník˚ u provozovaných na MU) a jsou (jednosmˇ ernˇ e) pˇ redávány do SUPO urˇ ceným komunikaˇ cním rozhraním.

Kategorie pohledávky zahrnuje nejen vlastní pohledávky za poskytnuté služby, ale také dobropisy, odpisy pohledávek, kauce, požadavky na uvolnˇ ení kaucí a požadavky na propadnutí 1 kaucí. Všechny položky této kategorie jsou do SUPO pˇ redávány z externích systém˚ u. Každý dobropis a odpis musí být svázán s urˇ citou pohledávkou (dobropisy snižují p˚ uvodní výši pohledávky a k jedné pohledávce jich m˚ uže být více, odpis vyˇ rizuje neuhrazenou ˇ cást pohledávky po promlˇ cecí lh˚ utˇ e a k pohledávce m˚ uže být nejvýše jeden), každé uvolnˇ ení resp. propadnutí kauce musí být svázáno s urˇ citou kaucí (každá kauce musí být vyˇ rízena právˇ e jedním z tˇ echto dvou zp˚ usob˚ u).

– pohledávky, – platby, – žádosti o platby.

Uhrazování pohledávek Pohledávky jsou uhrazovány v den splatnosti, je-li na úˇ ctu SUPO k dispozici nˇ ejaký z˚ ustatek. V závislosti na dostupném z˚ ustatku je uhrazování provádˇ eno alespoˇ nˇ cásteˇ cnˇ e, což znamená, že na úˇ ctu SUPO m˚ uže být volný z˚ ustatek pouze tehdy, nejsou-li na nˇ em žádné neuhrazené pohledávky po datu splatnosti.

Kategorie platby zahrnuje všechny podporované typy hotovostních i bezhotovostních plateb (uvedených v pˇ redcházející kapitole), a to jak plateb pˇ rijatých (pˇ redávaných do SUPO externími systémy – napˇ r. Kreditním systémem pro správu bankovník˚ u) tak plateb vydaných (iniciovaných v SUPO a pˇ redávaných ze SUPO externím systém˚ um, které je realizují – napˇ r. vratky do mezd realizované mzdovým systémem).

ˇ Cásteˇ cné uhrazování znamená, že jak pohledávky tak platby jsou rozdˇ eleny na vzájemnˇ e provázané ˇ cásti. Urˇ citá ˇ cást pohledávky je 1 : 1 svázána s urˇ citou ˇ cástí platby, pohledávky a platby jako celky jsou obecnˇ e ve vztahu M : N tj. jednu pohledávku lze uhradit z více plateb a naopak.

2 Architektura nenty

aneb

Základní

Kategorie žádosti o platby zahrnuje žádosti o platby inkasem a žádosti o pˇ revody z mezd, v obou pˇ rípadech generované v SUPO a pˇ redávané k provedení pˇ ríslušným externím systém˚ um.

kompo-

Principy SUPO, shrnuté v pˇ redchozí kapitole, vymezují tˇ ri základní komponenty systému SUPO:

Položky pˇ redávané externími systémy do SUPO (tj. všechny typy položek v kategorii pohledávek a typ pˇ rijatá platba) procházejí na vstupu do SUPO vstupními testy jak formální tak vˇ ecné správnosti dat. Jsou-li pˇ rijaty, jsou pˇ riˇ razeny k pˇ ríslušnému úˇ ctu SUPO a ihned zaˇ razeny do procesu zpracování. V pr˚ ubˇ ehu zpracování

– jádro SUPO, – komunikaˇ cní rozhraní na externí systémy, – úˇ cetní rozhraní. Jádro SUPO Jádro SUPO je stˇ redobodem systému. Spravuje informace o úˇ ctech SUPO potenciálnˇ e všech jednotlivých osob pracujících nebo studujících na MU, a zajišt’uje správnou manipulaci s tˇ emito úˇ cty v rámci komunikace s externími systémy.

1

V úˇ cetní terminologii se jedná o pˇ redpisy pohledávek, dobropis˚ u, ˇ ci kaucí, ale ve jménu ˇ ctivosti se v ˇ clánku dopouštíme nˇ ekterých terminologických zjednodušení, za nˇ ež se úˇ cetním a ekonom˚ um omlouváme.

12

jsou pohledávky párovány s platbami (tedy úplnˇ e nebo ˇ cásteˇ cnˇ e uhrazovány) a pˇ ríslušnˇ e se mˇ ení stav z˚ ustatku na úˇ ctu (zvyšuje, snižuje, blokuje).

mˇ ena apod.), následovanou bud’ seznamem položek SUPO, nebo dotazem, nebo seznamem potvrzení. Vlastní pˇ renos položek SUPO provádí jádro SCP nazvané ARP (Auto-Recovery Protocol), zajišt’ující korektní a úplný pˇ renos položek spolu s informací komunikujícím partner˚ um, že pˇ renos byl dokonˇ cen.

Komunikaˇ cní rozhraní na externí systémy Sada externích systém˚ u komunikujících se SUPO zahrnuje na jedné stranˇ e systémy pro správu služeb (jako je ubytovací systém, stravovací systém, systémy pro obsluhu tisku a kopírování nebo systém pro správu telefonních hovor˚ u) a na druhé stranˇ e systémy pro správu plateb (Kreditní systém pro správu bankovník˚ u a moduly Banka, Pokladna a Mzdy ekonomicko-správního informaˇ cního systému MU – IS Magion). Každý z tˇ echto systém˚ u musí být vybaven potˇ rebným komunikaˇ cním rozhraním, podporujícím bezpeˇ cnou výmˇ enu dat s jádrem SUPO. Moduly IS Magion komunikují s jádrem SUPO pˇ res integraˇ cní rozhraní IS Magion a tzv. Bankovní rozhraní (viz [3]), pro všechny ostatní externí systémy je urˇ ceno jednotné Komunikaˇ cní rozhraní SUPO.

Úˇ cetní rozhraní V termínech univerzitního úˇ cetnictví reprezentuje SUPO operativní evidenci ekonomických modul˚ u IS Magion, která je v plném souladu s úˇ cetní 2 ˇ a daˇ novou legislativou CR. V souˇ casné dobˇ e jsou úˇ cetní operace v IS Magion provádˇ eny ruˇ cnˇ e, na základˇ e sady sestav generovaných ze SUPO a podporujících úˇ cetní procesy týkající se všech typ˚ u položek v kategorii pohledávek, všech typ˚ u plateb, a jejich vzájemného párování, tak jak je požadují ekonomové a úˇ cetní MU v intencích úˇ cetních a daˇ nových zákon˚ u to3 hoto státu. Sestavy SUPO pro podporu úˇ ctování by zcela jistˇ e nemˇ ely být koneˇ cným ˇ rešením úˇ cetního rozhraní. Proto je již v SUPO položen základ pro automatizaci zpracování jednotlivých položek do souhrnných úˇ cetních doklad˚ u (podle povahy úˇ cetní operace bud’ denních nebo mˇ esíˇ cních) a pro automatické zaznamenávání tˇ echto doklad˚ u do úˇ cetních modul˚ u IS Magion – jak jinak než pˇ res webové služby, jimiž zaˇ cíná firma Magion sv˚ uj IS postupnˇ e dovybavovat, jsouc k tomu ze strany MU systematicky inspirována4 . Rok 2008 by mˇ el pˇ rinést úˇ cetním výrazné a pˇ ríjemné zmˇ eny – držme palce, at’ se vydaˇ rí.

Bezprostˇ rední pˇ redch˚ udce dnešního komunikaˇ cního rozhraní SUPO byl detailnˇ e popsán vˇ clánku [2], takže na tomto místˇ e uved’me jen základní principy. Rozhraní je implementováno jako komunikaˇ cní protokol nazvaný SCP (SUPO Communication Protocol), pro nˇ ejž existuje pˇ ríslušný konektor (pˇ rekladaˇ c, slovník) na stranˇ e každého externího systému. Komunikace si tedy udržuje nezávislost na možných vnitˇ rních zmˇ enách dat a aplikací externích systém˚ u (pokud tyto – pˇ rípadnˇ e – nastanou, vyžadují pouze lokální zmˇ eny pˇ ríslušného konektoru). SCP je implementován v Javˇ e. Klíˇ covým prvkem je obecný XML klient-server protokol, snadno rozšiˇ ritelný pro r˚ uzné syntaxe a sémantiky. SCP komunikace zaˇ cíná tím, že dvojice systém˚ u, jež spolu chtˇ ejí komunikovat, se vzájemnˇ e pˇ redstaví d˚ uvˇ eryhodným zp˚ usobem (používají se klientské certifikáty v rámci TCP/IP spojení, využívající SSL). Stˇ ežejní ˇ cást komunikace sestává ze série požadavk˚ u posílaných externím systémem, na nˇ ež jádro SUPO reaguje pˇ ríslušnými odpovˇ ed’mi. Každý požadavek obsahuje konfiguraˇ cní ˇ cást (sjednocující potenciálnˇ e r˚ uzné datové typy ˇ ci jednotky, jako jsou identifikace osob,

3 Uživatelé aneb Komu SUPO slouží Systém SUPO je budován v rámci ekonomickosprávního Inetu MU, jehož prostˇ rednictvím poskytuje služby uživatel˚ um. 2

Podrobnˇ ejší a patˇ riˇ cnˇ e fundované pojednání o úˇ cetním a ekonomickém profilu SUPO ponechejme na jiné místo a povolanˇ ejší autory. 3 Na tomto místˇ e nelze nepoznamenat, že jazyk ekonom˚ u a úˇ cetních má dosti odlišný základ od jazyka informatik˚ u, a že hledání spoleˇ cné ˇ reˇ ci bývá napínavé a ˇ ciní vývoj SUPO zkouškou jak odborných, tak sociálnˇ ekomunikaˇ cních kvalit sdruženého realizaˇ cního týmu. 4 ... ˇ ci pˇ rímo vedena záleží tady na úhlu pohledu.

13

Jakožto nedílná souˇ cást úˇ cetnictví MU je systém samozˇ rejmˇ e ve velké míˇ re urˇ cen ekonom˚ um a úˇ cetním – a to jak úˇ cetním externích systém˚ u na fakultách a souˇ cástech MU, tak úˇ cetním Ekonomického odboru RMU. Na základˇ e sestav, jež mají k dispozici v Inetu, úˇ ctují úˇ cetní externích systém˚ u jednak položky typu pohledávka, dobropis, odpis a kauce, a dále platby pˇ rijaté ˇ ci vydané pokladnou (jedná se o položky lokální povahy – mají p˚ uvod v externích systémech resp. vznikají provozem souvisejících lokálních pokladen). Na úˇ cetních Ekonomického odboru RMU leží tíha úˇ ctování položek kategorie platba s výjimkou plateb pokladních (tyto položky jsou svou povahou centrální – mají p˚ uvod v IS Magion, v Kreditním systému pro obsluhu bankovník˚ u, resp. v SUPO), uvolnˇ ení a propadnutí kaucí, dále úˇ ctování úhrad (tj. párování pohledávek, dobropis˚ u a kaucí s platbami), a celkový dohled nad správností všech úˇ cetních operací.

Parametry úˇ ctu Nádavkem k provádˇ ení úhrad za již ˇ cerpané služby umožˇ nuje SUPO také vkládat na SUK zálohy urˇ cené na budoucí úhrady. D˚ uvody jsou dva: Pˇ redevším jsou nˇ ekteré služby poskytovány pouze v režimu pˇ redem složených záloh, typicky napˇ ríklad služby tisku a kopírování. Zadruhé jsou automatické pˇ revody penˇ ez (inkasem ˇ ci z mezd) provádˇ eny nejvýše jedenkrát mˇ esíˇ cnˇ e, takže je užiteˇ cné pˇ revádˇ et na SUK vˇ etší hotovost, než je v okamžiku provádˇ ení pˇ revodu bezprostˇ rednˇ e nutné, aby se klient pozdˇ eji nestal dlužníkem. Výši zálohy zadává klient nastavením pˇ ríslušného parametru SUK ve stejnojmenné aplikaci. Nastavená výše zálohy je pak zohlednˇ ena jak v pˇ ríkazu k inkasu, tak v požadavku na pˇ revod ˇ cásti mzdy: inkasuje ˇ ci pˇ revádí se taková ˇ cástka, aby pokryla úhrady všech aktuálnˇ e známých neuhrazených pohledávek splatných do jednoho mˇ esíce, a po všech tˇ echto úhradách zbyl na úˇ ctu z˚ ustatek právˇ e ve výši nastavené zálohy.

Jakkoli je významný pro ekonomy a úˇ cetní MU, prvoplánovˇ e je systém SUPO urˇ cen student˚ um a zamˇ estnanc˚ um MU, jimž má ušetˇ rit režie spojené s vedením více r˚ uzných (decentralizovaných) osobních finanˇ cních úˇ ct˚ u a zajišt’ovat provádˇ ení úhrad za ˇ cerpané služby z plateb adresovaných obecnˇ e na úˇ cet, nikoli na konkrétní službu. Manuální operace nad klientskými úˇ cty SUPO si zajišt’ují sami klienti, prostˇ rednictvím ˇ ctveˇ rice aplikací: – – – –

V parametrech SUK m˚ uže klient dále zadat údaje o bankovním spojení pro inkasování a pro bezhotovostní pˇ revod z˚ ustatku ze SUK. Výpis z úˇ ctu Výpis ze SUK dle oˇ cekávání nabízí parametrizované sestavy finanˇ cních operací provedených na SUK, spolu s aktuálními hodnotami z˚ ustatk˚ u (celkového, blokovaného, disponibilního a vratného), aktuálními pˇ rehledy neuhrazených ˇ ci ˇ cásteˇ cnˇ e uhrazených položek, pˇ rehledy aktivních kaucí (dosud neuvolnˇ ených ˇ ci nepropadlých) a pˇ rehledy dosud nevyˇ rízených žádostí o platby (inkasa ˇ ci pˇ revody z mezd).

Aktivace úˇ ctu, Nastavení parametr˚ u úˇ ctu, Výpis z úˇ ctu a Vracení z˚ ustatku z úˇ ctu.

Aktivace úˇ ctu Procedura aktivace úˇ ctu SUPO je v maximální míˇ re elektronická a sestává ze dvou krok˚ u. Nejprve klient potvrzuje sv˚ uj souhlas s podmínkami provozování systému SUPO, ˇ címž se uzavírá elektronická (bezpapírová) smlouva mezi ním a MU. Ve druhém kroku klient potvrdí tuto elektronickou smlouvu tzv. faktickým konáním, jež m˚ uže mít podobu poslání platby v urˇ cené minimální výši na variabilní symbol SUK (vygenerovaný pˇ ri potvrzení souhlasu), anebo podání písemné žádosti o pravidelné poukazování ˇ cásti mzdy na SUK.

Vracení z˚ ustatku Klient SUPO m˚ uže bezhotovostnˇ e pˇ revést celý vratný z˚ ustatek ze SUK na sv˚ uj bankovní úˇ cet, nebo si jej vyzvednout v hotovosti na pokladnˇ e MU. S ohledem na to, aby nutná režie v podobˇ e bankovních poplatk˚ u hrazených stranou MU byla v pˇ rijatelné výši, je vracení na bankovní úˇ cet možné nejvýše 2krát roˇ cnˇ e (s výjimkou vypoˇ rádání pˇ replatku po deaktivaci úˇ ctu, kdy je vracení dovoleno 1krát mˇ esíˇ cnˇ e). 14

4 Organizace aneb O provozu SUPO obecnˇ e

– Vybudovat co nejúˇ cinnˇ ejší podporu (semi-) automatickému zpracování položek SUPO do souhrnných úˇ cetních doklad˚ u v úˇ cetních modulech IS Magion.

Systém SUPO se ˇ rídí smˇ ernici rektora MU ˇ c. 4/2007, úˇ cinnou od 1. kvˇ etna 2007. Smˇ ernice vymezuje pravidla fungování SUPO, a práva a zodpovˇ ednosti jednotlivých subjekt˚ u, jež se na provozu SUPO podílejí. Ve svých pˇ rílohách (tzv. dokumentové základnˇ e) definuje smˇ ernice ˇ radu podrobností systému, mimo jiné i již zmínˇ ené Komunikaˇ cní rozhraní SUPO na externí systémy, závazné pro každý externí systém, který chce pˇ res SUPO zajišt’ovat úhrady pohledávek nebo kaucí (a tím delegovat na SUPO zodpovˇ ednost za provádˇ ení úhrad a související úˇ cetní procedury).

Napojování externích systém˚ u Jako pilotní externí systém, spravující poskytování placených služeb, byl v roce 2002 napojen na SUPO (tehdy ještˇ e Clearing) ubytovací systém kolejí SKM ISKaM. Na ISKaMu a ve spolupráci s jeho dodavateli a provozovateli byly odladˇ eny všechny verze Clearingu i první verze SUPO, uvedená do provozu v ˇ ríjnu 2006.

Podporu uživatel˚ u a centrální úˇ cetní procedury zajišt’uje Centrum podpory SUPO, v nˇ emž jsou sdruženi jak zástupci odborných útvar˚ u RMU (za oblasti ekonomiky, práva, personalistiky a vnitˇ rní správy), tak realizaˇ cní tým ÚVT. Protože je systém SUPO urˇ cen všem student˚ um MU, bylo jen otázkou ˇ casu, než pˇ rimˇ eje Inet proˇ se naplnil loni mluvit jinak než hezky ˇ cesky. Cas v létˇ e, a od loˇ nského zᡠrí jsou klientské aplikace SUPO dostupné kromˇ e ˇ ceské i v anglické verzi. Tím proces internacionalizace Inetu neskonˇ cil; v souˇ casné dobˇ e probíhají práce na pˇ rekladu celého menu Inetu a text˚ u v šablonách stránek.5

V loˇ nském roce vznikla verze SUPO 2007, splˇ nující dikci smˇ ernice rektora a podporující soubˇ ežnou komunikaci s více externími systémy, vˇ cetnˇ e systém˚ u, které pˇ red poskytnutím služby on-line ovˇ eˇ rují stav (solventnost) SUK. Dne 2. 7. 2007 (radˇ eji bez pˇ redchozí konzultace s numerology) byl na SUPO 2007 napojen systém SafeQ, zajišt’ující jednak správu tiskových a kopírovacích služeb v Centrální poˇ cítaˇ cové studovnˇ e a dále správu bankovníku umístˇ eného tamtéž. V ˇ ríjnu 2007 byla na SUPO napojena druhá instance systému SafeQ, provozovaná v Knihovnˇ e Univerzitního kampusu v Bohunicích.

5 Výhledy aneb Co ˇ cekáme od roku 2008

V plánech pro rok 2008 je postupnˇ e napojovat na SUPO další systémy, jmenovitˇ e: – další instance SafeQ, provozované na fakultách a souˇ cástech MU (SafeQ provozují fakulty právnická, pˇ rírodovˇ edecká, filozofická, sociálních studií, pedagogická a ekonomickosprávní, a také SKM), – systém evidence telefonního hovorného z pevných i mobilních telefon˚ u ve správˇ e MU (systém je souˇ cástí Inetu), – systém drobného prodeje (kancelᡠrských potˇ reb, CD/DVD apod.), provozovaný na fakultách a souˇ cástech MU, zpravidla v souvislosti se systémy tisku a kopírování (rovnˇ ež implementovaný v rámci Inetu), – stravovací systém menz SKM Kredit, – studijní systém IS MU (SUPO by se mˇ elo stát jednou z forem úhrad v Obchodním centru).

Obecnˇ e lze za hlavní souˇ casné ambice systému SUPO prohlásit tyto dvˇ e: – Pˇ ripojit na SUPO co nejvíce informaˇ cních systém˚ u MU, které spravují poskytování placených služeb, a to zejména systém˚ u spravujících služby ˇ cerpané klienty opakovanˇ e, a z tˇ echto zejména takových, v nichž jsou vedeny osobní finanˇ cní úˇ cty klient˚ u. Cílem je umožnit klient˚ um konsolidovat jejich finanˇ cní prostˇ redky v rámci MU na jednom centrálním místˇ e, a také jim poskytnout centrální pˇ rehled pˇ res ˇ cerpané služby. 5

Anglické pˇ reklady ˇ casto vznikají za chodu, bez možnosti angažovat profesionální pˇ rekladatele. Ohlasy klient˚ u zatím svˇ edˇ cí o tom, že nedokonalosti pˇ rekladu jsou v mezích tolerance.

15

Z historie výpoˇ cetní techniky na MU. 3. Minipoˇ cítaˇ c PDP-11/34 Miroslav Bartošek, ÚVT MU

6 Závˇ erem aneb Jaký tým, takový systém Tím posledním, co by si autorka ˇ clánku pˇ rála, je spojovat SUPO s jedním jménem, neˇ rkuli jejím. Proto ještˇ e pár slov na závˇ er:

Pˇ redehra

Systém typu SUPO je zatím na ˇ ceských vysokých školách ojedinˇ elý (i když se vyskytují obˇ casné signály, že o implementaci obdobného systému pˇ remýšlejí i jinde), což je nepochybnˇ e dáno jeho znaˇ cnou složitostí a nutností zajistit vˇ rešitelském týmu ˇ radu odborností (ekonomických, právních, personálních, mzdových, a samozˇ rejmˇ e informatických). SUPO se vyvíjí již ˇ radu let a za tu dobu realizátoˇ ri mnohokrát zažili velmi studenou sprchu poznání, že „tak jednoduše to nep˚ ujde”. Nˇ ekdy z d˚ uvod˚ u daˇ nových a úˇ cetních, jindy z d˚ uvod˚ u právních, jindy z d˚ uvod˚ u jiných. Nejednou bylo ve hˇ re nˇ ekolik dosti vyrovnaných variant ˇ rešení, mezi nimiž bylo nutno zvolit jednu jedinou, a ani pˇ rizvaní externí odborní poradci nebyli útoˇ cištˇ em, nejsouce jednotni.

Již pˇ ri vytvᡠrení Ústavu výpoˇ cetní techniky se poˇ cítalo s tím, že pro pokrytí potˇ reb univerzity bude tˇ reba poˇ rídit dva poˇ cítaˇ ce r˚ uzných typ˚ u. Prvním z nich mˇ el být „výkonný“ sálový poˇ cítaˇ c z produkce zemí RVHP (tedy relativnˇ e snáze dostupný) urˇ cený primárnˇ e pro potˇ reby dávkového zpracování ekonomických agend. Tento poˇ cítaˇ c byl zakoupen a instalován v roce 1979 v podobˇ e poˇ cítaˇ ce EC-1033, viz [1]. Druhým poˇ cítaˇ cem mˇ el být menší modernˇ ejší poˇ cítaˇ c západní provenience, který by umožˇ noval interaktivní pˇ rístup a sloužil by pˇ redevším pro potˇ reby výzkumu a výuky. Získání takového zaˇ rízení ale rozhodnˇ e nebyla snadná ani bˇ ežná záležitost. Takový poˇ cítaˇ c nešlo tehdy jednoduše „naplánovat“ ani koupit. Protože šlo o stroj z kapitalistické ciziny, cesta k nˇ emu byla trnitá a znamenala velkou míru vynalézavosti, jednání a kontakt˚ u na d˚ uležitých místech – at’ již pˇ ri shánˇ ení nedostatkových deviz, získávání všemožných povolení nebo pˇ ri vyjednávání s urˇ ceným podnikem zahraniˇ cního obchodu, který jediný mˇ el oprávnˇ ení takové zboží zpoza železné opony v˚ ubec dovézt.

Naštˇ estí i zkušenost týmu SUPO potvrzuje, že co nezabije, to posílí, a ráda konstatuji, že se tým tˇ eší dobrému zdraví. Využívám pˇ ríležitosti k upˇ rímnému podˇ ekování všem bývalým i stávajícím ˇ clen˚ um za jejich pˇ rispˇ ení ke spoleˇ cnému dílu, a pˇ reji stávajícím i budoucím ˇ clen˚ um, aby se dílo i nadále daˇ rilo, a klient˚ um (jichž je nyní již více než 7.5006 ) poskytovalo dobré a stále lepší služby.

P˚ uvodnˇ e zvažovalo vedeni ÚVT nákup poˇ cítaˇ ce ICL 2904. Po dlouhých jednáních, hledání sch˚ udných cestiˇ cek a po mnoha zvratech z toho ale nakonec v polovinˇ e roku 1980 „vyšel“ úplnˇ e jiný stroj – minipoˇ cítaˇ c PDP-11/34 od americké firmy Digital Equipment Corporation. A rozhodnˇ e se nedá ˇ ríci, že by to byla zmˇ ena k horšímu.

Literatura [1] L. Burianová, I. Jedliˇ cka. Clearing Masarykovy univerzity. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 12120901, 2003, roˇ c. XIV, ˇ c. 1, s. 3–6. [2] J. Mˇ echᡠcek, J. Ocelka, J. Kohoutková. CCP – A Communication Protocol for Masaryk University Clearing. Proc. of EUNIS 2005. 2005, Manchester (UK). [3] A. Jurtíková, J. Ocelka, J. Staudek. Clearing MU – zúˇ ctovací systém pro bezhotovostní uhrazování poskytovaných služeb. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2005, roˇ c. XVI, ˇ c. 1, s. 11–13. 

Jednou z prvních praktických výhod volby poˇ cítaˇ ce PDP-11/34 bylo, že stejný poˇ cítaˇ c byl již v té dobˇ e v provozu v Dopravoprojektu Brno, podniku sídlícím hned naproti budovˇ e kateder matematiky Pˇ rF na Janᡠckovˇ e námˇ estí (tehdejší sídlo ÚVT). To nám umožnilo seznámit se s dokumentací a získat první praktické zkušenosti s programováním na poˇ cítaˇ ci a jeho systémovou správou ještˇ e dˇ ríve, než byl poˇ cítaˇ c v˚ ubec dodán. Spolupráce se systémáky Dopravoprojektu nám také otevˇ rela dveˇ re do velmi užiteˇ cného celosvˇ etového sdružení uživatel˚ u poˇ cítaˇ cu ˚ PDP a usnad-

6 Myšleno aktivních klient˚ u; celkový poˇ cet všech klient˚ u za celou historii Clearingu/SUPO je 20.000.

16

nila zaˇ rizování školení technik˚ u a systémových správc˚ u v evropském školicím stˇ redisku výrobce v Readingu ve Velké Británii (o Internetu a emailu nebylo ještˇ e ani vidu ani slechu, takže jediným nám dostupným komunikaˇ cním kanálem se Západem byl právˇ e dálnopis v Dopravoprojektu).

také velká škála propracovaných operaˇ cních systém˚ u pro r˚ uzné typy nasazení: od real-time systému RT-11 využívaného pro ˇ rízení technologických proces˚ u, pˇ res univerzální víceuživatelský multiprogramový systém RSX-11 až po MUMPS11 specializovaný pro oblast databázových aplikací, ˇ ci – pozdˇ eji – již zmiˇ novaný systém UNIX. Pro ˇ radu oblastí a aplikací nabízely minipoˇ cítaˇ ce PDP-11 relativnˇ e levnou, nenároˇ cnou a spolehlivou alternativu k tehdy dominantním sálovým poˇ cítaˇ cu ˚m.

DEC a minipoˇ cítaˇ ce PDP (historický kontext) Výrobce poˇ cítaˇ cu ˚ PDP, spoleˇ cnost Digital Equipment Corporation (zkrácenˇ e DIGITAL nebo DEC), byla typická americká garážové firma. Vznikla v roce 1957 a témˇ eˇ r okamžitˇ e zaznamenala raketový vzestup. Sv˚ uj první poˇ cítaˇ c PDP-1 (Programmable Data Procesor) uvedla na trh v roce 1959. Bˇ ehem šedesátých let pˇ rišla postupnˇ e s nˇ ekolika ˇ radami osmi-, dvanácti- a osmnácti-bitových poˇ cítaˇ cu ˚ (PDP-5, PDP-8, PDP-12 aj.), které si rychle našly velké množství zákazník˚ u s nasazením zejména v sektoru laboratorních a technologických zaˇ rízení.1

Již bˇ ehem prvních deseti let od zahájení výroby, do roku 1980, bylo vyrobeno na 300 000 kus˚ u poˇ cítaˇ cu ˚ ˇ rady PDP-11 (na svou dobu fantastické množství)2 , a firma Digital Equipment Corporation se zaˇ radila do velké svˇ etové poˇ cítaˇ cové trojky – spolu s IBM a Hewlett Packard. V roce 1976 byla 16bitová architektura PDP-11 rozšíˇ rena na 32bitovou architekturu pod znaˇ ckou VAX-11 (Virtual Address eXtension). Díky svému výkonu si poˇ cítaˇ ce ˇ rady VAX-11 vysloužily neoficiální oznaˇ cení „super-minipoˇ cítaˇ ce“.

Poˇ cátkem 70. let uvedla firma na trh rodinu 16bitových minipoˇ cítaˇ cu ˚ PDP-11. Ty získaly obrovskou oblibu jak v pr˚ umyslu, tak zejména v akademickém prostˇ redí na západ od našich hranic, a sehrály i d˚ uležitou roli ve vývoji a nasazování nových informaˇ cních a komunikaˇ cních technologií (poˇ cítaˇ cové sítˇ e, operaˇ cní systém UNIX). Minipoˇ cítaˇ ce PDP-11, nabízené v široké škále výkonnostnˇ e i generaˇ cnˇ e odstupˇ novaných model˚ u, pˇ rinesly ˇ radu zásadních technologických inovací, které jim zajišt’ovaly náskok pˇ red jinými minipoˇ cítaˇ ci té doby. Patˇ rila mezi nˇ e napˇ ríklad jednotná datová sbˇ ernice UNIBUS pro standardizované pˇ ripojení a komunikaci všech komponent poˇ cítaˇ ce navzájem bez úˇ casti procesoru; vysoce efektivní ortogonální sada instrukcí (každá instrukce mohla pracovat s libovolným typem dat, at’ již šlo o data v registrech, v operaˇ cní pamˇ eti nebo v ˇ rídicích jednotkách periferií); mapování registr˚ u vstupních/výstupních periferií do operaˇ cní pamˇ eti (což eliminovalo potˇ rebu speciálních I/O instrukcí pro práci s periferiemi); dynamický pˇ reklad adres; efektivní systém hardwarových pˇ rerušení a mnohé další. K dispozici byla

SMEP Pokroková architektura PDP-11 a pozdˇ eji VAX-11 se staly „ideovým vzorem“ pro Systém malých elektronických poˇ cítaˇ cu ˚ SMEP – kopie vyrábˇ ené v zemích RVHP (obdobnˇ e jako ˇ rada JSEP kopírovala poˇ cítaˇ ce IBM Series 360/370 v kategorii sálových poˇ cítaˇ cu ˚). Okopírován byl nejen hardware, ale i operaˇ cní systémy (východní plagiát systému RT-11 byl nazýván FOBOS, zatímco pod oznaˇ cením DOS-RV se skrýval systém RSX-11) a další programové vybavení. Pˇ restože z hlediska hardwarové funkcionality byla „kompatibilita“ SMEPek se svými vzory velmi dobrá, rozdíl ve spolehlivosti byl nebetyˇ cný. 2ˇ Rada PDP-11 byla v˚ ubec nejúspˇ ešnˇ ejší ˇ rada minipoˇ cítaˇ cu ˚ v historii poˇ cítaˇ cu ˚, a to jak z pohledu poˇ ctu vyrobených kus˚ u tak i délky produkce – první model PDP-11/20 byl uveden na trh v roce 1970, poslední model PDP-11/94 pak o 20 let pozdˇ eji, v roce 1990. V rámci vlastní ˇ rady PDP-11 byl pak nejúspˇ ešnˇ ejším stˇ rední model PDP-11/34 a jeho varianty.

1 PDP-8 byl první skuteˇ cnˇ e masovˇ e vyrábˇ ený minipoˇ cítaˇ c, který ustanovil minipoˇ cítaˇ ce jako samostatnou kategorii výpoˇ cetní techniky.

17

PDP-11/34 na brnˇ enské univerzitˇ e

40 KB a všechny aktuálnˇ e zpracovávané uživatelské úlohy se musely vejít do úseku o velikosti 171 KB), zvládal poˇ cítaˇ c obsloužit až 8 soubˇ ežnˇ e pracujících uživatel˚ u, z nichž každý zpracovával i nˇ ekolik úloh souˇ casnˇ e! Je tˇ reba si však uvˇ edomit, že k obdivuhodné propustnosti systému, a obvykle i krátkým ˇ cas˚ um odezvy pˇ ri bˇ ežném provozu, pˇ rispívala nejen propracovaná architektura poˇ cítaˇ ce a optimalizované programy, kdy záleželo na každé instrukci a každém bytu, ale hlavnˇ e také absence témˇ eˇ r jakékoliv grafiky a multimediálních prvk˚ u. Vše se odehrávalo ve striktnˇ e textovém módu.

Minipoˇ cítaˇ c PDP-11/34A byl dodán a instalován v suterénu budovy matematiky na Janᡠckovˇ e námˇ estí bˇ ehem letních prázdnin 1980. Pro uživatele na univerzitˇ e pˇ redstavoval skuteˇ cnou senzaci – vždyt’ patˇ ril k tomu nejlepšímu a nejmodernˇ ejšímu, co v dané kategorii ve svˇ etˇ e v˚ ubec existovalo! Zamˇ estnanci ÚVT, Pˇ rF a studenti oboru matematická informatika, kteˇ rí tvoˇ rili hlavní obec uživatel˚ u, se rázem pˇ renesli z poˇ cítaˇ cového „pravˇ eku“ do moderní souˇ casnosti. Zakoupená sestava3 zahrnovala: 16bitový procesor 11/34A s rychlostí až 300 000 operací typu registr-registr za sekundu, modul pro výpoˇ cty v pohyblivé ˇ rádové ˇ cárce, modul správy pamˇ eti (mapoval 16bitové virtuální adresy programu na 18bitové fyzické adresy pamˇ eti), operaˇ cní pamˇ et’ o velikosti 256 KB (!). Z periferií byly k dispozici dva výmˇ enné „velkokapacitní“ disky po 28 MB, dvˇ e mechaniky kazetových disk˚ u o kapacitˇ e 2,5 MB, magnetopásková jednotka pro 8“ média (hustota záznamu 800/1600 bpi), 7 terminál˚ u VT100 a jeden semigrafický terminál VT-55, snímaˇ c dˇ erných štítk˚ u, širokoˇ rádková tiskárna (300 ˇ rádk˚ u za minutu) a operátorská konzola s papírovým výstupem.

Jedna nostalgická vzpomínka: když už to uživatelé s poˇ ctem zpracovávaných úloh a jejich celkovou velikostí ˇ ci výpoˇ cetní nároˇ cností pˇ rehnali, systém nezkolaboval, ale adekvátnˇ e se prodlužovala doba odezvy. Na to obvykle reagovali netrpˇ eliví uživatelé tím, že si spustili velice šikovný a populární program RMD (Resource Monitoring Display). Ten dynamicky vykresloval na obrazovce terminálu aktuální obsazení pamˇ eti a využití systémových zdroj˚ u – a v dané situaci celý systém ještˇ e dále zatˇ ežoval a zpomaloval. ˇ Casto pak dospˇ ela takováto situace do „rovnovážného“ stavu, kdy všichni uživatelé upˇ renˇ e sledovali na svých terminálech mˇ enící se obrázky RMD, jediných úloh, které ještˇ e jakž takž bˇ ežely.

Poˇ cítaˇ c byl provozován pod operaˇ cním systémem RSX-11M a z aplikaˇ cního vybavení byly k dispozici pˇ rekladaˇ ce MACRO-11 (assembler), Fortran IV, BASIC-Plus2, databázový systém DATATRIEVE-11, knihovna vˇ edeckých podprogram˚ u SSP a komunikaˇ cní software RSX11M/2780 pro propojení poˇ cítaˇ ce PDP-11 se stˇ rediskovými poˇ cítaˇ ci IBM. Prostˇ rednictvím sdružení uživatel˚ u byla velmi záhy rozšíˇ rena nabídka pˇ rekladaˇ cu ˚ o Pascal, Fortran 77, Lisp, Prolog, C a další. Pro psaní text˚ u byla k dispozici široká nabídka znakových, ˇ rádkových ˇ ci celoobrazovkových editor˚ u.

Co se týˇ ce vnˇ ejších pamˇ etí, pak veškerá aktuální data a programy – at’ již systémové, aplikaˇ cní nebo uživatelské (uživatel˚ u, kteˇ rí s poˇ cítaˇ cem pracovali, bývalo roˇ cnˇ e kolem 300-400), se musely smˇ estnat do pouhých 56 MB vnˇ ejších diskových pamˇ etí. Zasloužilí výzkumníci obdrželi soukromá média kazetových disk˚ u, a získali tak celých 2,5 MB diskového prostoru pro svou výluˇ cnou osobní potˇ rebu (protože ale sestava poˇ cítaˇ ce zahrnovala jen dvˇ e mechaniky kazetových disk˚ u, mohla být v kterémkoliv okamžiku pˇ ripojena k systému pouze dvˇ e takováto soukromá média).

Aˇ ckoliv z dnešního pohledu vypadají kapacitní parametry poˇ cítaˇ ce neuvˇ eˇ ritelnˇ e nízké (celá operaˇ cní pamˇ et’ jen 256 KB, pˇ riˇ cemž rezidentní jádro operaˇ cního systému v ní zabíralo pouhých

V porovnání se sálovým poˇ cítaˇ cem EC-1033 pˇ redstavovalo PDP-11/34 ˇ radu odlišností. Na jednu stranu nedisponovalo takovou hrubou výpoˇ cetní sílou a kapacitou vnˇ ejších médií jako EC (byla to ostatnˇ e jiná „váhová kategorie“), na druhou stranu nepotˇ rebovalo pro sv˚ uj provoz žádné výpoˇ cetní stˇ redisko. Bylo nesrovnatelnˇ e

3

Poˇ rizovací cena celé sestavy PDP-11/34 byla cca 200 000 USD, což tehdy odpovídalo zhruba asi 4 milión˚ um Kˇ cs. Pro srovnání: cena stˇ rediskového poˇ cítaˇ ce EC-1033 poˇ rízeného univerzitou v roce 1979 byla kolem 30 milión˚ u Kˇ cs.

18

Epilog

ménˇ e nároˇ cné na prostor, obsluhu (staˇ cil jen jeden systémák a technik na malý úvazek), prostˇ redí (klimatizace nebyla v zásadˇ e až tak potˇ reba), energii a další zdroje. Pˇ redevším bylo ale mnohonásobnˇ e spolehlivˇ ejší a nabízelo efektivní interaktivní režim práce a uživatelsky mnohem pˇ ríjemnˇ ejší prostˇ redí.

Obraz poˇ cítaˇ cu ˚ PDP-11 by nebyl kompletní, pokud bychom vynechali zmínku o komunitˇ e uživatel˚ u. Spolu s rozšíˇ rením poˇ cítaˇ cu ˚ firmy DEC vzniklo a rozvíjelo se velmi aktivní celosvˇ etové sdružení uživatel˚ u DECUS (Digital Equipment Computer User Society). Toto sdružení vydávalo sv˚ uj pravidelný ˇ casopis a zpravodaje, pracovala pod ním spousta zájmových skupin (SIGs) specializovaných na jednotlivé typy poˇ cítaˇ cu ˚, operaˇ cních systém˚ uˇ ci aplikací, a vznikala národní sdružení (vˇ cetnˇ e našeho ˇ ceskoslovenského). Nejvˇ etší a nejplodnˇ ejší byla pochopitelnˇ e komunita ve Spojených státech. Ta poˇ rádala pravidelnˇ e dvakrát do roka setkání, kterých se úˇ castnily tisíce lidí. Z každého takového setkání se pak po celém svˇ etˇ e šíˇ rily magnetické pásky nabité skvˇ elým softwarem a dokumentací, která dále doplˇovala již tak velmi podrobnou dokumentaci fin remní. Pro nás „za železnou oponou“ pˇ redstavovaly zpravodaje a pásky DECUS toužebnˇ e oˇ cekávané dárky, které nejen pˇ rinášely informace a zdarma rozšiˇ rovaly programová vybavení velmi kvalitními programy, ale souˇ casnˇ e povzbuzovaly i hrdý pocit sounáležitosti.

Poˇ cítaˇ c sloužil pˇ redevším pro zamˇ estnance ÚVT pracující v oblasti výzkumu, pro uˇ citele a studenty katedry matematické informatiky a pro zájemce z ostatních ˇ cástí univerzity, zejména pak z pˇ rírodovˇ edecké fakulty. V roce 1981 se PDP11/34 pˇ restˇ ehovalo z Janᡠckova námˇ estí do novˇ e vybudovaného sídla ÚVT v areálu Pˇ rF na Kotlᡠrské ulici. Pro potˇ reby matematiky z˚ ustal na Janᡠckovˇ e námˇ estí jeden terminál VT100 vzdálenˇ e pˇ ripojený k poˇ cítaˇ ci prostˇ rednictvím pronajaté telefonní linky. Od roku 1986 se zaˇ caly objevovat na univerzitˇ e i první systémy SMEP, a k PDP bylo pˇ ripojeno i nˇ ekolik terminál˚ u tuzemské produkce. Pˇ ripojena byla ˇ rada mikropoˇ cítaˇ cu ˚, pro které PDP sloužilo jako kˇ rížový vývojový systém, došlo také na propojení se sálovým poˇ cítaˇ cem EC-1027. V roce 1988 se naskytla pˇ ríležitost upgradovat procesor systému PDP-11/34 na vyšší modernˇ ejší verzi a rozšíˇ rit operaˇ cní pamˇ et’ z p˚ uvodních 256 kB na 4 MB. Tato vylepšení, jakkoliv významná, byla již labutí písní poˇ cítaˇ ce. Zájem uživatel˚ u se postupnˇ e pˇ resouval smˇ erem k osobním poˇ cítaˇ cu ˚m, které – sice pomalu ale jistˇ e – zaˇ cínaly být i u nás dostupnˇ ejší stále vˇ etšímu poˇ ctu zájemc˚ u. Poˇ cítaˇ c PDP-11/34 sloužil svým vˇ erným uživatel˚ um poctivˇ e ještˇ e pár dalších let. Po Sametové revoluci a pˇ restˇ ehování ÚVT do nového sídla na Burešovˇ e ulici byl v roce 1991 jeho provoz ukonˇ cen. Skonˇ cil pˇ ri plném zdraví, jeho úloha byla již naplnˇ ena.

Bez pˇ rehánˇ ení lze ˇ ríci, že uživatelé (vˇ cetnˇ e systémových správc˚ u) svá pídípíˇ cka milovali4 . A dlouho mˇ eli firmˇ e DEC za zlé, že v˚ ubec vyrukovala s architekturou VAX, která postupnˇ e jejich milᡠcky vytlaˇ covala. Dodnes mám schovaný citát, který atmosféru oné doby výstižnˇ e dokresluje (jde o reakci jednoho z mála umírnˇ ených uživatel˚ u na nᡠrky pídípíˇ ckových fand˚ u vˇ casopise Multitasker, kteˇ rí odmítali pˇ rechod na VAX a požadovali dál rozvíjet starou dobrou platformu PDP-11/RSX-11): „We as RSX users need to recognize that someone has invented a new tool that does some of what our old tool used to do, and does it better. We have been pounding in screws with our hammer for a long time and don’t understand why anyone would want to put screws in any other way. But someone has invented a screwdriver. That is not to say that the hammer is no longer needed. It

Bˇ ehem deseti plodných let vyrostla na PDP-11/34 celá ˇ rada generací informatik˚ u, kteˇ rí mˇ eli možnost pracovat s nejmodernˇ ejší technologií své doby. „Pídípíˇ cko“ pˇ redevším výraznˇ e zvýšilo kvalitu výuky poˇ cítaˇ cových specialist˚ u a umožnilo realizovat nˇ ekteré specifické ˇ cínnosti ve vývoji a výzkumu na ÚVT a pˇ rírodovˇ edecké fakultˇ e. Souˇ casnˇ e ale také velmi napomohlo k rozšíˇ rení povˇ edomí o možnostech poˇ cítaˇ cu ˚ a jejich využití i do dalších ˇ cástí univerzity.

4

Pokud vím, tak uživatelé poˇ cítaˇ cu ˚ SMEP takováto milostná vzplanutí nezažívali. Což zˇ rejmˇ e svˇ edˇ cí o tom, že východní klony kvalit a sexappealu svých vzor˚ u nedosahovaly.

19

is still desperately needed for pounding nails. The screwdriver is never going to pound nails like our hammer will. But neither does that mean that the screwdriver is a useless tool.“ Dokladem toho, jakou stopu po sobˇ e poˇ cítaˇ ce PDP-11 zanechaly, je pˇ retrvávající celosvˇ etová pídípíˇ cková nostalgie. Dodnes lze najít na Internetu obrovské množství web˚ u a informací o firmˇ e DEC a jejích poˇ cítaˇ cích PDP, dodnes spousty nadšenc˚ u po celém svˇ etˇ e udržují pˇ ri životˇ e za babku odkoupené vyˇ razené poˇ cítaˇ ce, poˇ rádají burzy a setkání, programují emulátory. Poˇ cítaˇ ce PDP-11 se staly skuteˇ cnou legendou.

O autorovi RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. je absolventem oboru matematická informatika na Pˇ rF UJEP Brno. S poˇ cítaˇ cem PDP-11/34 pracoval na ÚVT

MU od samého zaˇ cátku – nejprve jako studentská vˇ edecká síla, od roku 1981, po nástupu do pracovního pomˇ eru na ÚVT, jako systémový programátor. Od roku 1992 se vˇ enuje problematice automatizace knihoven (je vedoucím Knihovnicko-informaˇ cního centra MU pˇ ri ÚVT) a digitálním knihovnám. Je zástupcem ˇ reditele ÚVT pro výzkum.

Literatura [1] P. Pištˇ ek. Z historie výpoˇ cetní techniky na MU. 2. Sálové poˇ cítaˇ ce. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2007, roˇ c. XVIII, ˇ c. 2, s. 1216. [2] http://en.wikipedia.org/wiki/ Digital_Equipment_Corporation [3] http://en.wikipedia.org/wiki/PDP-11 

Obsah Elektronická skripta na ESF MU, Jaroslav Nekuda, ESF MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

Virtuální tˇ rída aneb pˇ rednáška na dálku, Ludˇ ek Matyska, Eva Hladká, ÚVT a FI MU . . . . . . . . . . . . . .

3

Úvod do IPv6, David Antoš, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

Od Clearingu k SUPO: historie 2006–2007, Jana Kohoutková, ÚVT MU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Z historie výpoˇ cetní techniky na MU. 3. Minipoˇ cítaˇ c PDP-11/34, Miroslav Bartošek, ÚVT MU . . . 16 '

$

&

%

Editor: Miroslav Bartošek • Vydavatel: Masarykova univerzita • Žerotínovo námˇ estí 9, 601 77 Brno, CZ tel.: 549 492 100 • e-mail: [email protected] • WWW: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/ Sazba systémem LATEX 2ε písmem LucidaBright • Tisk: Grafex Blansko • Neprodejné • ISSN: 1212–0901