PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ

PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ

Časopis je určen všem zařízením, která se zabývají prevencí úrazů, krizovým centrům, sociálním zařízením pro děti, dospělé i seniory, sportovním klubům, Policii ČR, pojišťovnám, školám, neziskovým organizacím apod.

Časopis vychází dvakrát ročně

Redakční rada: Veronika Benešová Magdalena Drábová (roz. Čapková) Jiří Dunovský Jan Janda Robert Kostner Milan Kučera Michaela Lavičková Miloš Velemínský

Odpovědný redaktor: Miloš Velemínský Technický redaktor: Eva Ježková Jazyková úprava: Jan Vitoň

Adresa redakce: Tiskárna Jihočeský inzert expres, s. r. o. Na Barborce 2 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic

Kontaktní osoba: Eva Ježková Tel: +420 732 289 160 E-mail: [email protected] www.zsf.jcu.cz

Vydavatel Tiskárna Jihočeský inzert expres, s. r. o. ISSN 1801-0261 Číslo 1/2009 vyšlo v červnu 2009

OBSAH Úvodní slovo Miloš Velemínský .................................................................................................................. 5 PŮVODNÍ PRÁCE Presumpce viny či neviny u žen, které po porodu usmrtily novorozence Miloš Velemínský sr., Miloš Velemínský jr. ............................................................................ 7 Potenciální závislost na mobilním telefonu Veronika Kubelová, Lenka Malířská ....................................................................................14 Metodika práce s dětmi předškolního věku v úrazové prevenci Jana Novotná ........................................................................................................................26 Na kolo jen s přilbou Martin Sedlák, Jarmila Číhalová ..........................................................................................33 Rizika vzniku úrazů na letním táboře pro děti trpící enurézou a enkoprézou Alena Bockschneiderová .......................................................................................................41 Poleptání dýchacího a trávicího traktu u dětí Alena Švancarová .................................................................................................................45 Analýza čisticích a dezinfekčních prostředků Alena Švancarová .................................................................................................................53 ODBORNÉ PRÁCE Současné možnosti eliminace zdravotnického materiálu s obsahem ftalátů ve specializované péči o novorozence Barbora Sýkorová, Milan Hanzl, Jitka Troupová .................................................................58 SOUBORNÉ REFERÁTY Melaminová tragédie Jiří Patočka, Anna Strunecká ................................................................................................61 Vareniklin a odvykací léčba kouření Jiří Patočka, Bohumír Plucar ...............................................................................................68 Strmělky, rizikové houby Jiří Patočka, Zdeněk Hon .....................................................................................................72 RECENZE Čechura, J.: Kriminalita a každodennost v raném novověku. Jižní Čechy 1650–1770. Jan Vitoň ...............................................................................................................................78 ZPRÁVY Nadějné výchovně terapeutické projekty v bavorském Frankenu Jaroslav Hála ........................................................................................................................81 Vykázání v ČR – předchozí a nová právní úprava v zákoně o Policii ČR Ivana Šímová .........................................................................................................................83 Strata slobody týraných žien v kontexte pôsobenia domáceho násilia Ivan Rac .................................................................................................................................86 Obsahy předchozích čísel 1/2005–2/2008 ..........................................................................91 Pokyny pro autory ..............................................................................................................95

OBSAH

Ročník 5 – Číslo 1 – 2009

EDITORIAL

Vážení a milí čtenáři, příznivci, autorky a autoři,

dovoluji si Vás opět po určité době pozdravit a předložit Vám nové číslo Prevence úrazů, otrav a násilí. I když je zaměření obsahu našeho časopisu jednoznačně vážné a k zamyšlení, doufáme, že se najdou mezi Vámi i tací, kteří se ho už nemohli dočkat, protože přináší mnoho nového, zajímavého a poučného z pera našich, dá se říci, „stálých“, ale i debutujících autorů. V rámci předsednictví České republiky Evropské unii proběhly některé workshopy zabývající se problematikou úrazů u dětí, ale především násilím na dětech. Z obsahu těchto workshopů vyplynula aktuálnost této problematiky. Podoby násilí se vyvíjejí, dostávají jinou, často skrytou formu. Násilí se rozšiřuje. Metody prevence na tuto situaci reagují a získávají taktéž novou podobu. Velká část přednášek se týkala např. problematiky šikany včetně novějších forem – tzv. „kyberšikany“. Při zakládání tohoto časopisu jsme diskutovali o názvu a o tom, zda tematika bude zaměřena také na násilí. Současná situace dala za pravdu těm, kteří doporučili zabývat se nejen úrazy, ale i násilím. Z hlediska redakční práce se tak rozšířil autorský kolektiv, zvýšil zájem čtenářů a zpestřilo know-how časopisu. Vážení čtenáři a spolupracovníci, přeji Vám báječné léto, prázdniny a dovolenou bez úrazů, a v pravý čas opět nashledanou.

Miloš Velemínský odpovědný redaktor


1/2009

5

PRESUMPTION OF INNOCENCE OR GUILT IN CASES OF WOMEN WHICH KILLED THEIR NEWBORNS AFTER DELIVERY Miloš Velemínský sr., Miloš Velemínský jr. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů

Summary The right to presumption of innocence is secured in the Czech legal order. However there are spheres in which this right is impeached by public. Such sphere is the recognition or nonrecognition of the right to presumption of innocence in women that killed their child after delivery. In 2008 the sociological research was done in 1792 respondents – citizens of the Czech Republic that answered these questions: “What is your opinion on women behaviour that killed their newborn after delivery? Would have been recognized the presumption of innocence in this case?” With respect to closed character of the question citizens had the possibility to choose one from the following answer variants: “yes, in all cases”, “partly, only in some cases”, “no, in any case”. 58,5% of respondents chose answer variant “no, in any case”, 33,8% of respondents chose “partly, only in some cases” and 7,7% chose answer variant “yes, in all cases”. Authors suppose that it is necessary to influence these public opinions on the basis of these results and own experience. Key words: women – killed after delivery – newborn – presumption of innocence Souhrn Právo na presumpci neviny je zakotveno v českém právním řádu. Existují však oblasti, ve kterých je toto právo zpochybňováno veřejností. Jednou z takových oblastí je uznání nebo popírání práva na presumpci neviny u žen, které své dítě usmrtily po porodu. V roce 2008 byl proveden sociologický průzkum mezi 1 792 občany České republiky, který se zaměřil na tuto problematiku. Respondentům byly položeny následující otázky: „Jaký je váš názor na chování žen, které usmrtily po porodu své dítě? Uznáváte právo na presumpci neviny i v tomto případě?“ Vzhledem k uzavřenému charakteru otázky měli občané možnost vybrat si jednu z následujících odpovědí: „ano, ve všech případech“; „částečně, jen v některých případech“ a „ne, v žádném případě“. Odpověď „ne, v žádném případě“ si vybralo 58,5 % respondentů, 33,8 % respondentů vybralo odpověď „částečně, jen v některých případech“ a 7,7 % respondentů vybralo možnost „ano, ve všech případech“. Autoři na základě těchto výsledků a svých vlastních zkušeností usuzují, že je nezbytné ovlivnit veřejné mínění v této oblasti. Klíčová slova: ženy – zabit po porodu – novorozenec – presumpce neviny


1/2009

7

PŮVODNÍ PRÁCE

PRESUMPCE VINY ČI NEVINY U ŽEN, KTERÉ PO PORODU USMRTILY NOVOROZENCE

POTENCIÁLNÍ ZÁVISLOST NA MOBILNÍM TELEFONU POTENTIAL MOBILE PHONE ADDICTION Veronika Kubelová, Lenka Malířská Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce a sociální politiky

Summary Mobile phone addiction and related text message addiction belong to the new types of addictions. These addictions are results of social changes in the last years; the life goes much faster now than in the past years. Nowadays, almost no one can imagine his life without the mobile phone. The ownership of the mobile phone for other purposes than communication represents a particular phenomenon, e.g. the use of the mobile phone as a symbol for identification of social group members or as a symbol of social status. It is evident that the “mobile” represents the symbol of person’s social status, success, attractiveness. Mobile phone addicts are not able to leave their phones for longer than few minutes. They don’t switch their phones off for night and keep checking phones for missed calls or messages. Children, adolescents and even adults; all lack sufficient information about risks of non-drug addictions and social pathology. There exists a big deficit in public awareness concerning the mobile phone addiction. It has dire consequences for the society (compulsive shopping with the consequences of falling into debt and other phenomena). Authors are concerned with the mobile phone addiction from the general point of view. The theoretical part of the article is concentrated on the addiction and mobile phone dependence, relationship between man and his mobile phone, and manifestations of the mobile phone addiction. The practical part presents results of performed research. Its main aim was to identify the frequency of mobile phone use among primary school children and assess their level of non-drug addiction prevention awareness. The authors emphasize the main purpose of this article, to draw the attention to the potential existence of risk of the mobile phone addiction. Key words: pathological phenomena – mobile phone – addiction – dependence Souhrn Závislost na mobilním telefonu a s ní související závislost na textových zprávách patří mezi novodobé fenomény v oblasti závislostí. Ze všech stran slyšíme, že dnešní doba a hlavně styl života je stále rychlejší a hektičtější. Snad nikdo z nás si v této chvíli nedokáže představit svůj život bez mobilního telefonu. Zvláštním jevem pak může být vlastnictví mobilního telefonu pro jiné účely než pro komunikaci. Například jako znak příslušnosti k sociální skupině či znak sociálního statusu. „Mobil“ tak představuje pro člověka symbol jeho sociální příslušnosti, úspěchu, potřebnosti, žádoucnosti. Lidé trpící závislostí na mobilu nejsou schopni vzdálit se od svého telefonu na dobu delší než několik minut. Nevypínají ho ani v noci a neustále kontrolují, jestli nezmeškali hovor nebo zprávu. Děti, mládež, ale ani dospělí nejsou dostatečně informováni o rizicích nedrogových závislostí a sociální patologie. Z tohoto pohledu je zřejmý velký deficit, který se bude dále ve společnosti negativně projevovat (patologické nakupování s návaznou přemírou zadlužování a dalšími novými fenomény). Autorky příspěvku se zabývají závislostí na mobilním telefonu v obecné rovině. V teoretické části článku se věnují závislosti a návyku na mobilním telefonu, vztahu člověka k mobilnímu 14


1/2009

Klíčová slova: patologické jevy – mobilní telefon – závislost – návyk


1/2009

15

PŮVODNÍ PRÁCE

telefonu a projevům závislosti na mobilním telefonu. V praktické části příspěvku se věnují cíli uskutečněného výzkumu, kterým bylo vysledovat četnost a frekvenci používání mobilních telefonů u žáků základních škol a zároveň u respondentů zjistit, zda mají nějaké povědomí o prevenci tzv. nedrogových závislostí. V závěru autorky upozorňují na hlavní účel příspěvku, jímž je poukázat na potenciální existenci rizika závislosti na mobilním telefonu.

METODIKA PRÁCE S DĚTMI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V ÚRAZOVÉ PREVENCI METHODOLOGY OF INJURY PREVENTION PROGRAM FOR PRESCHOOL CHILDREN Jana Novotná Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů

Summary Child injury represents a global public health problem. Children education concerning injury risks starting in kindergarten represents one possibility of influencing injury morbidity. Methodology of injury prevention program for preschool children suitable both for group work and for individual work was prepared. This program is divided into two basic parts; educational part and post-intervention assessment of acquired knowledge. The educational part starts with a fairy tale which contains descriptions of injury-risk situations. Discussion about the injury-risk situations mentioned in the fairy tale follows. The second part of the discussion follows the prepared plan of specific themes orientated to the injury topics. Acquired knowledge is assessed using test accompanied with pictures or active games. This program is very effective for preschool injury education and the children responded very positively. This makes this methodology suitable also for other applications. Key words: child – preschool age – injury – methodology Souhrn Úrazy dětí jsou celosvětovým problémem. Jednou z možností, jak ovlivnit úrazovou morbiditu, je edukace dětí o rizicích úrazů již od mateřské školy. Právě pro předškolní děti byla vytvořena metodika prevence úrazů, jež je vhodná jak pro kolektivy, tak i pro individuální práci. Tato metodika je rozdělena do dvou základních částí: edukační a ověřování znalostí. První edukační část tvoří pohádka, ve které se vyskytovaly popsané rizikové situace pro vznik úrazu. Po pohádce následuje diskuse o rizikových situacích, které byly zmíněny v pohádce. Další část diskuse se odvíjí od předem připravených tematických okruhů zaměřených na úrazy. Ověřování znalostí probíhá pomocí ilustrovaného testu nebo pohybové hry. Tato metodika je při vzdělávání předškolních dětí efektivní a setkala se s velmi pozitivní odezvou ze strany dětí. Proto je vhodná i pro další aplikaci. Klíčová slova: dítě – předškolní věk – úraz – metodika

26


1/2009

PŮVODNÍ PRÁCE

NA KOLO JEN S PŘILBOU ALWAYS WEAR A HELMET WHILE RIDING YOUR BIKE Martin Sedlák, Jarmila Číhalová Zdravotní záchranná služba Zlínského kraje, pracoviště Kroměříž Zdravotní ústav Zlín, pracoviště Kroměříž

Summary Traffic injuries are an important cause of morbidity and mortality in children. Bicycle-related injuries are very common. Head injuries caused by bicycle crash are the most frequent causes for hospital admission. Broad community campaign for bicycle helmets promotion among bicyclists below 15 years old was prepared in Kroměříž. It was later adopted also by other cities. This community campaign was prepared on the basis of PRECEDE model. Predisposing (information in schools), reinforcing (street bonuses) and enabling (helmets discounts) determinants were established. The frequency of helmet use among children below 10 or 15 years old was only 4% or 3%, respectively, when the helmet use was not compulsory. The frequency of helmet use increased up to 38% when the helmet use was made compulsory. After the community campaign, the frequency of helmet use increased even higher, up to 57%. The incidence of hospital admissions of children below 15 years old for bicycle head injuries decreased significantly in both approached and control groups. Per capita cost of campaign differed between individual cities, the highest per capita cost was observed in Kroměříž. According these estimates, the intervention pays off moderately well starting the second year of the campaign. Key words: helmet use – broad community campaign – PRECEDE behavior model Souhrn Mezi závažnými úrazy u dětí vedou dopravní úrazy, z nich pak jsou časté úrazy cyklistické. Nejčastějším důvodem hospitalizace pro úraz na kole je úraz hlavy. V Kroměříži a pak v dalších městech byla použita široká komunální kampaň na propagaci cyklistických přileb mezi cyklisty do 15 let. Byla vystavěna dle PRECEDE modelu. Byly vytvořeny podmínky navozující (informace na školách), posilující (odměny v ulicích) a umožňující (slevy přileb). Před zavedením povinného nošení přileb užívala přilbu pouhá 4 %, resp. 3 % dětí do 10, resp. 15 let, po zavedení povinného nošení to bylo 38 %, po kampani pak 57 %. Byl zaznamenán významný pokles incidence hospitalizací do 15 let pro úraz hlavy na kole v oslovené a neoslovené skupině. Náklady na hlavu byly v jednotlivých městech různé, nejvyšší v Kroměříži. Podle těchto odhadů se intervence mírně vyplácí od druhého roku trvání kampaně. Klíčová slova: nošení přileb – široká komunální kampaň – ,precede‘ model chování


1/2009

33

PŮVODNÍ PRÁCE

RIZIKA VZNIKU ÚRAZŮ NA LETNÍM TÁBOŘE PRO DĚTI TRPÍCÍ ENURÉZOU A ENKOPRÉZOU INJURY RISKS AT THE SUMMER CAMP FOR ENURETIC AND ENCOPRETIC CHILDREN Alena Bockschneiderová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra supervize a odborné praxe

Summary Injury is the leading cause of death among children and young adults in the Czech Republic. (3, 4). Injuries happen most often at home and at school, while the serious injuries happen mostly at roads and playgrounds. Still, outdoor and wilderness injuries are also quite common (14). They may happen also during organized free-time activities, e.g. during summer camps (13). Injury risks of enuretic and encopretic children at the summer camp are higher when compared with non-affected children; this is caused by problems associated with their health disorders (4). The specific problems associated with enuresis and encopresis are addressed by injury prevention program at the summer camp; special free-time activities dealing with these problems have been prepared. Key words: prevention – injury – summer camp – enuretic and encopretic children Souhrn V České republice patří úrazy mezi nejčastější příčiny smrti dětí a mladých dospělých (3, 4). Přestože k úrazům dochází většinou v domácnosti a ve škole a nejzávažnější úrazy vznikají na silnicích a na hřištích, nejsou výjimkou ani úrazy v přírodě (14). K poraněním v přírodě dochází, vyjma spontánního pobytu v ní, při organizované volnočasové činnosti, např. při letních táborech (13). Na letním táboře pro děti trpící enurézou a enkoprézou jsou frekventanti vystaveni zvýšenému riziku úrazu vzhledem k přidruženým problémům, které jsou s jejich potížemi spojené (4). Právě specifickým problémům spojeným s enurézou a enkoprézou je v rámci prevence vzniku úrazů věnována zvýšená pozornost a pracuje se s nimi v rámci volnočasových aktivit. Klíčová slova: prevence – úraz – letní tábor – děti s enurézou a enkoprézou


1/2009

41

PŮVODNÍ PRÁCE

POLEPTÁNÍ DÝCHACÍHO A TRÁVICÍHO TRAKTU U DĚTÍ CHEMICAL BURNS OF RESPIRATORY AND DIGESTIVE TRACTS IN CHILDREN Alena Švancarová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů

Summary The number of cases of children injuries caused by chemical agents has increased in recent years. This problem is currently not publicly known, nor is it dealt with by any authority. Still, the situation needs more attention, especially because of the frequency of these injuries and the injuries importance. Project “Child injuries of respiratory and digestive tracts caused by chemical agents” was fully supported by the Grant Agency of Faculty of Health and Social Studies of the University of South Bohemia. Detailed mapping of causes and circumstances of injuries of respiratory and digestive tracts in children caused by chemical agents represented the main part of this project. Data for this project were collected prospectively (since May 2008 till October 2008) or retrospectively (since January 2006 till April 2008). Results of secondary analysis of medical documentation indicate that 94% of all injuries happened at home. Chemical agents (potassium permanganate, sodium hydroxide, ortophosphoric acid etc.) caused the injuries to children’s organisms. These hazardous chemicals are contained in common household cleaning agents – Savo WC (bleach), Calgonit, Krtek, Cilit Bang, etc. Key words: child – injury – chemical burn – prevention – digestive tract Souhrn Odborná veřejnost zaznamenala v posledních letech zvýšený výskyt případů poškození organismu dětí chemickými látkami. Tato problematika není v současné době dostatečně medializována ani řešena, avšak v souvislosti s četností výskytu a závažností poranění si zaslouží významnější pozornost. Projekt „Problematika vzniku poškození dýchacího a trávicího traktu u dětí způsobeného chemickými látkami“ byl realizován za plné finanční podpory Grantové agentury Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Výzkumné šetření bylo směřováno k podrobnému zmapování příčin a okolností vzniku poškození dýchacího a trávicího traktu u dětí způsobeného chemickými látkami. Potřebná data byla sebrána prospektivně (květen 2008–říjen 2008) a retrospektivně (leden 2006–duben 2008). Výsledky sekundární analýzy lékařské dokumentace poukazují na skutečnost, že 94 % všech poškození si děti přivodily v domácím prostředí. Poškození organismu dětí zapříčinily chemické látky typu manganistanu draselného, hydroxidu sodného, kyseliny fosforečné aj. Tyto nebezpečné látky jsou obsaženy v běžně dostupných prostředcích – Savo WC, Calgonit, Krtek, Cillit Bang… Klíčová slova: dítě – úraz – poleptání – prevence – trávicí trakt


1/2009

45

PŮVODNÍ PRÁCE

ANALÝZA ČISTICÍCH A DEZINFEKČNÍCH PROSTŘEDKŮ ANALYSIS OF CLEANING AND DISINFECTANT AGENTS Alena Švancarová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů

Summary Project “Child injuries of respiratory and digestive tracts caused by chemical agents” was conducted since 1. 1. 2006 till 31. 10. 2008. Analysis of cleaning and disinfectant agents was performed as an integral part of this research. This project was fully supported by the Grant Agency of Faculty of Health and Social Studies of the University of South Bohemia. New cleaning agents, e.g. dishwasher detergent tablets, have appeared in recent years. Unfortunately, these agents represent a new source of dangerous chemicals which can cause injuries. Common household cleaning agents (drain cleaners, dishwasher detergent tablets, etc.) can cause heavy chemical burns of mucous membranes. Unfortunately, containers of such products very often attract children’s attention. Manufacturers try to catch the attention of potential consumers by using bright colors for containers (yellow, blue, purple, pink). Many products lack child-proof caps. Together with improper storage this can lead to injuries with lasting disabilities. Key words: child – chemical agent – container – chemical burn – cleaning agents Souhrn V období od 1. 1. 2006 do 31. 10. 2008 byl řešen projekt „Problematika vzniku poškození dýchacího a trávicího traktu u dětí způsobeného chemickými látkami“, jehož součástí byla i analýza čisticích a dezinfekčních prostředků. Projekt byl realizován za plné finanční podpory Grantové agentury Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. S příchodem nových čisticích prostředků, jakými jsou např. tablety do myčky, se objevuje i riziko vzniku nových úrazů, na které je potřeba upozornit. Čisticí prostředky domácnostmi běžně používané (čističe odpadů, tablety do myčky aj.) mohou způsobit závažná poleptání sliznic. Je pochopitelné, že obaly těchto produktů přitahují dětskou pozornost, neboť výrobci v rámci konkurenčního boje o zákazníka zvolili pro své produkty samé pestré barvy (žlutá, modrá, fialová, růžová). Mnohé výrobky nejsou opatřeny bezpečnostními uzávěry. V kombinaci se špatným uskladněním již nic nebrání tomu, aby došlo k poškození s trvalými následky. Klíčová slova: dítě – chemická látka – obal – poleptání – čisticí prostředky


1/2009

53

SOUČASNÉ MOŽNOSTI ELIMINACE ZDRAVOTNICKÉHO MATERIÁLU S OBSAHEM FTALÁTŮ VE SPECIALIZOVANÉ PÉČI O NOVOROZENCE CURRENT POSSIBILITIES OF ELIMINATION OF MEDICAL MATERIAL CONTAINING PHTHALATES IN THE NEONATAL CARE Barbora Sýkorová1, Milan Hanzl1, 2, Jitka Troupová1 1

Neonatologické oddělení, regionální perinatologické centrum Nemocnice České Budějovice, a. s. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů 2

Summary The effort to eliminate medical material and devices which might constitute a potential danger to neonates has represented the latest trend in the care for premature and ill neonates in the intensive and resuscitation care units in the past few years. Medical devices made from polyvinyl chloride which constitute one-fourth of all devices used in the health care also represent potentially dangerous devices. Polyvinyl chloride is manufactured from chlorine and ethylene together with numerous additives, which assure its transparency and flexibility. Some of these additives are extremely toxic and can cause serious damage to human health and our environment. The plasticizers generally called phthalates constitute the main part of these additives. Audits of 83 medical devices, which are used in the intensive and resuscitation care for the neonates, were performed in order to check the presence of phthalates. The number of devices containing phthalates has been reduced to mere three devices so far. Key words: polyvinyl chloride – phthalates – medical devices – neonate – intensive care – resuscitation care Souhrn Jedním z trendů v péči o nedonošené a nemocné novorozence na jednotkách intenzivní a resuscitační péče je v posledních letech snaha o eliminaci zdravotnických pomůcek, které mohou být svým složením pro novorozence nebezpečné. Jedná se například o pomůcky z polyvinylchloridu, které tvoří asi čtvrtinu všech pomůcek používaných ve zdravotnictví. Polyvinylchlorid je tvořen kromě chloru celou řadou přísad, které zajišťují jeho průhlednost a pružnost. Mnohé z nich jsou mimořádně jedovaté a mohou velmi závažným způsobem poškodit lidské zdraví a životní prostředí. Patří mezi ně především změkčovadla obecně označovaná jako ftaláty. Na základě provedených auditů jsme identifikovali celkem 83 pomůcek používaných v intenzivní a resuscitační péči o novorozence. Do současné doby jsme zredukovali počet pomůcek s obsahem ftalátů na pouhé 3 položky. Klíčová slova: polyvinylchlorid – ftaláty – zdravotnické pomůcky – novorozenec – intenzivní péče – resuscitační péče

58


1/2009

SOUBORNÝ REFERÁT

MELAMINOVÁ TRAGÉDIE MELAMINE TRAGEDY Jiří Patočka1, Anna Strunecká2, 3 1

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie 2 Vysoká škola aplikovaných ekonomických studií, s. r. o., Praha, katedra technických a environmentálních věd 3 Karlova univerzita v Praze, 1. lékařská fakulta UK, Ústav lékařské biochemie

Summary In 2008, a major scandal broke in the People’s Republic of China, after sixteen infants who had been fed on milk powder produced by Sanlu Group, one of China's largest dairies, were diagnosed with kidney stones. With China’s wide range of export food products, the scandal has affected countries on all continents. By November 2008 China reported an estimated 300,000 victims, six infants dying from kidney stones and other kidney damage, and a further 860 babies hospitalized. Investigation proved that these infants were poisoned by melamine present in the milk powder. Melamine is used to manufacture melamine resins; it is not approved as an ingredient in food and has no nutritional value. The chemical has been added to milk intentionally in order to increase their apparent protein content. Consequences of this ill-advised and irresponsible action were disastrous. The health of thousands of children was damaged and their parents lost their confidence in the infant formula and food safety. One of China's largest dairies, Sanlu Group, went bankrupt. According to the press agency Reuters, the Intermediate People's Court in Shijiazhuang in northern China sentenced two defendants implicated in the melamine scandal to death. Three other defendants were given jail terms, others were put on probation. Key words: melamine – milk contamination – infant – poisoning – risk Souhrn V roce 2008 vypukl v Čínské lidové republice skandál, když u šestnácti kojenců krmených sušeným mlékem z produkce mlékárenského koncernu Sanlu Group byly nalezeny ledvinové kameny. Vzhledem k obrovskému exportu čínských potravin zasáhl skandál všechny kontinenty. V listopadu Čína hlásila 300 000 obětí. Šest dětí zemřelo na ledvinové kameny či jiné poškození ledvin, 860 dětí bylo hospitalizováno. Bylo prokázáno, že děti se otrávily melaminem přítomným v mléce. Melamin, který je používán jako surovina pro výrobu melaminových pryskyřic, nemá žádnou výživovou hodnotu a v mléce nemá co dělat. Chemikálie byla do mléka přidávána úmyslně, aby se zdálo, že má vyšší obsah proteinů. Důsledky toho neuváženého a nezodpovědného jednání byly katastrofické. Zdraví tisíců dětí bylo poškozeno a jejich rodiče ztratili důvěru v umělou dětskou výživu a bezpečnost potravin. Jedna z největších čínských společností na zpracování mléka, Sanlu Group, zkrachovala. Podle tiskové agentury Reuters odsoudil soud v Shijiazhuangu v severní Číně v souvislosti s melaminovým skandálem dva pracovníky k trestu smrti. Tři dostali trest vězení a někteří podmíněné tresty. Klíčová slova: melamin – kontaminované mléko – kojenec – otrava – riziko


1/2009

61

VARENICLINE AND SMOKING CESSATION Jiří Patočka1, Bohumír Plucar2 1

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie 2 4RESEARCH, s. r. o., Brno Summary Smoking has been identified as the single most preventable cause of death and disease in majority of countries. Cigarettes currently cause approximately 20% of all deaths. Most of the smokers want to quit but quitting is not easy. Nicotine produces pleasant feelings that make the smoker want to smoke more. When smoker tries to cut back or quit, the lack of nicotine leads to withdrawal symptoms. These symptoms can lead the smoker to start smoking cigarettes again to boost the blood levels of nicotine back to a level where there are no symptoms. Smoking cessation is the action leading towards abstinence of tobacco smoking. Increasing cessation of tobacco use is essential if we are to reduce the morbidity and mortality caused by tobacco. Varenicline offers new possibility. Varenicline acts as a nicotine receptor partial agonist. In cessation trials, varenicline demonstrated significant effect on long-term abstinence, increasing the odds of abstinence by a factor of 3, and increasing the typical continuous abstinence rate at 12 months from 8–10 % to 21–22 %. Varenicline has a unique mechanism of action compared with other first-line options for smoking cessation. Available clinical-trial data support its use as an effective and generally well-tolerated therapy for smoking cessation in healthy adult smokers. Key words: smoking cessation – nicotine – varenicline – nicotine receptor agonist Souhrn Kouření bylo ve většině zemí identifikováno jako naprosto zbytečná příčina mnoha nemocí a úmrtí. Cigarety mají na svědomí kolem 20 % všech úmrtí. Většina kuřáků chce s kouřením přestat, ale není to tak jednoduché. Nikotin vyvolává příjemný pocit, což nutí kuřáka kouřit i nadále. Snaží-li se kuřák kouření omezit nebo s ním přestat, nedostatek nikotinu způsobí tzv. abstinenční syndrom. To vede kuřáka k tomu, aby znovu začal kouřit a doplnil hladinu nikotinu v krvi na úroveň, která symptomy odstraní. Odnaučení kouření je postup vedoucí k abstinenci kouření tabáku. Chceme-li snížit nemocnost a úmrtnost způsobenou tabákem, je třeba zvýšit počet těch, kteří se odnaučí kouřit. Novou možnost nabízí vareniklin. Vareniklin působí jako parciální agonista nikotinových receptorů. V odvykacích zkouškách vareniklin prokázal významný efekt v dlouhodobé abstinenci, trojnásobné zvýšení šance na trvalou abstinenci a zvýšení pravděpodobnosti nekouření po dobu 12 měsíců z 8–10 % na 21–22 %. Vareniklin má na rozdíl od jiných léků prvé linie odlišný mechanismus účinku. Dostupná klinická data ukazují na možnost jeho použití u zdravých dospělých kuřáků. Klíčová slova: odvykací terapie kouření – nikotin – vareniklin – agonista nikotinových receptorů

68


1/2009

SOUBORNÝ REFERÁT

VARENIKLIN A ODVYKACÍ LÉČBA KOUŘENÍ

STRMĚLKY, RIZIKOVÉ HOUBY CLITOCYBE, DANGEROUS MUSHROOMS Jiří Patočka, Zdeněk Hon Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie

Summary Clitocybe is a genus of gilled mushrooms that lack partial veils. More than one hundred species of the genus Clitocybe are widely spread all over the world. A few members of the genus are considered edible, many others are poisonous. Toxins of Clitocybe mushrooms are explored inadequately. Three types of toxins were characterized so far: alkaloids, amino acids and short peptides, and pyridine nucleosides. Muscarine, an akaloid compound with cholinotoxic activity, is frequently found in Clitocybe mushrooms. Toxic amino acids represent large group of biologically active compounds of Clitocybe. Some of them act as lathrotoxins, others as neurotoxins. Pyridine nucleosides represented by clitidine are also neurotoxic. It appears that poisonous properties of Clitocybe mushrooms are caused by complex effect of numerous poisonous substances. These toxins were found in some mushrooms in clinically significant concentrations, e.g. Japanese Clitocybe acromelalga, the cause of many poisonings. Ingestion of this mushroom causes acromelalgia, a form of erythromelalgia characterized by redness, pain, and swelling of the fingers and toes, headache, and vomiting. Erythromelalgia is connected with rhabdomyolysis and respiratory and cardiovascular diseases; it is often fatal. Key words: poisonous mushroom – Clitocybe acromelalga – acromelalgia – toxicology Souhrn Strmělky (Clitocybe) představují rod lupenitých hub s neúplnou rouškou. Houby rodu Clitocybe jsou rozšířené po celém světě ve více než stovce druhů. Několik druhů je považováno za jedlé, většina je však jedovatá. Toxiny strmělek jsou dosud nedostatečně prozkoumány. Až dosud byly prozkoumány tři typy toxinů: alkaloidy, aminokyseliny a krátké peptidy, a pyridinové nukleosidy. Častým alkaloidem strmělek je muskarin, sloučenina s cholinotoxickou aktivitou. Početnou skupinu biologicky účinných látek strmělek tvoří toxické aminokyseliny. Některé z nich fungují jako lathrotoxiny, jiné jako neurotoxiny. Také pyridinové nukleosidy reprezentované clitidinem jsou neurotoxické. Zdá se, že jedovatost strmělek je způsobena komplexním účinkem velkého množství jedovatých substancí. V některých strmělkách byly tyto toxiny nalezeny v klinicky významných koncentracích jako např. v japonské Clitocybe acromelalga, která je příčinou četných otrav. Požití této houby způsobuje akromelalgii, což je forma erythromelalgie charakterizovaná zarudnutím, bolestivostí a otokem prstů na nohou, bolestmi hlavy a zvracením. Erythromelalgie je spojena s rhabdomyolýzou, s respiračními a oběhovými problémy (myokarditida) a často končí smrtí. Klíčová slova: jedovatá houba – strmělka Clitocybe acromelalga – akromelalgie – toxikologie

72


1/2009

RECENZE Čechura, J.: Kriminalita a každodennost v raném novověku. Jižní Čechy 1650–1770. Praha, Argo: 2008, 1. vyd., 366 s. ISBN 978-80-257-0049-5 JAN VITOŇ Nejnovější studie historika, specialisty na novověké sociální dějiny Jaroslava Čechury (*1952) Kriminalita a každodennost v raném novověku. Jižní Čechy 1650–1770 se věnuje kriminalitě na jihu Čech na prahu novověku (přelom 17. a 18. století), kdy došlo v české společnosti k mnoha do jisté míry převratným změnám, což se samozřejmě zpětně projevilo na formách a závažnosti kriminální činnosti, jež byla velmi těsně spjata s každodenní životní praxí jak venkovana, tak městského člověka. Jižní Čechy nevyvolaly Čechurův zájem proto, že by se v tomto regionu kvantita či kvalita trestné činnosti nějak výrazně vymykala z rámce tehdejší české společnosti jako celku. Především zde na základě svých předchozích zkušeností s vyhledáváním zdrojů nalezl dostatek archivního materiálu, navíc v českém jazyce, který zejména v této specificky zaměřené administrativě udiví vynalézavostí v užívání vulgarismů a naznačí tak svou sémantickou šíři a pestrost v dobách, kdy jsou snahy představitelů národního obrození o emancipaci a kultivaci jazyka jako jednoho ze znaků našeho národa ještě v nedohlednu. Bonusem Čechurovy práce je mj. velice pečlivá až mravenčí práce se záznamy soudních či mimosoudních jednání; je z nich hojně citováno, což jednak vypovídá o pábitelství strůjců, možná bychom mohli říci často ještě „naivní“ raně novověké kriminality, jednak o poměrně rychle se vyvíjejícím právním povědomí a jeho nástrojích – v tomto případě městského soudu v jihočeské Soběslavi. Podle Čechury se pro potřeby jeho bádání stalo nezbytným vedle později zmíněného časového zakotvení kriminality především vymezení „organické soudní geografické“ struktury: severní hranici geografického útvaru, na jehož teritoriu se kriminalitou obyvatelstva autor zabývá, tvoří osa Milevsko – Tábor – Chýnov až po Pelhřimov na východě; západní hranici tvoří severojižní osa Milevsko – Bechyně – Týn nad Vltavou a proti proudu Vltavy až do Českých Budějo78

vic. Jižní hranici tvoří osa České Budějovice – Třeboň – Chlum u Třeboně – Nová Bystřice a vymezené teritorium je na východě ukončeno spojnicí Nová Bystřice – Jindřichův Hradec – Pelhřimov. Poddanské město Soběslav pak tvoří pomyslné centrum tohoto útvaru. Neznamená to však, jak autor vysvětluje, že by se třicítkou panství na tomto teritoriu vyčerpávala všechna místa, odkud pocházeli delikventi: zejména jedná-li se o příslušníky židovského a romského etnika. Spodní časovou hranici analyzovaného období, rok 1650, si Čechura stanovil konvenčně, co nejdříve po ukončení třicetileté války, kdy panství ještě nespravovali Schwanzenbergové, takže se zde nabízela šance odhalit, jakým způsobem zasáhla do zkoumané problematiky nová vrchnost. Horní mezník (1770) pak podle toho, kdy jednak evidentně „začal docházet“ do té doby bohatý písemný materiál a jednak se v české společnosti začal prosazovat velký trestněprávní kodex Constitutio Criminalis Theresiana (1765), jehož užívání znamenalo výrazné změny dosavadní praxe. Ve sledovaném období – sděluje Čechura – se v regionu odehrálo více než 520 trestných činů, což je v průměru 4,5 ročně – nebo patrně lépe 9 trestných činů za dva roky. Jejich analýza vede k vcelku jednoznačnému závěru, že převažovala drobná kriminalita: zhanění cti krádeže sexuální delikty delikty proti vrchnosti delikty proti zdraví

(41,1 %) (28,2 %) (13,2 %) (9,5 %) (8,2 %)

Překvapivě nejčastějším deliktem bylo zhanění cti. Raně novověký člověk se vyznačoval neobyčejně vyhraněnou představou o roli a funkci své cti. Stačilo málo a roztočil se kolotoč konfliktů. „Postižený muž či žena, případně žena na místě muže, byli okamžitě silně excitováni. A aby bylo zhanění dostateč-


1/2009

mě vizitací také věnována cizozemcům a tulákům. Historická kriminalita, jež je tématem Čechurovy práce, představuje dnes dynamicky se rozvíjející odvětví badatelské činnosti, na něž čeká ještě množství vědecky nevyužitého archivního materiálu, který sice nemusí patřit na první pohled k atraktivním zdrojům, ale o pocitech, představách či v tomto případě kriminálním jednání našich předků vypovídá přesvědčivě, věcně a mnohdy nepostrádá ani jistou dávku nadsázky a humoru. Autor mj. systematicky boří jeden z mýtů, který je hluboce zakořeněn v českém kriminologickém bádání a který považuje pro tuto práci za zásadní: „V českém bádání se hluboce vžil pojem ,hrdelní soudnictví‘, který se navrací k tradičním či soudobým právním normativům. Podle mého soudu napomáhá přetrvávání představy, kterou jsem i já o tématu měl, že totiž hlavní či rozhodující součást trestněprávní agendy představují těžké zločiny, vraždy v první řadě, a na ně reagující soudní či represivní aparát, pro který byla šibenice jakýmsi každodenním odznakem. Podrobnější studium však ukázalo, že skutečnost byla výrazně jiná.“ Čechura – dle mého názoru – po právu obhajuje (či vysvětluje) svůj způsob prezentace analýzy historických kriminálií. Má pravdu v tom, že „návrat k vyprávění“, k němuž se ve své studii uchýlil, napomohl oživit, a tak zachovat „mnoho typického z mluvy, otázek, odpovědí oné doby“. Jsem přesvědčen, že si zdaleka nemusí přidělávat starosti s tím, zda narativnost je dostatečně vhodná (vyhovuje odbornému zaměření textu), či by dokonce mohla svědčit o jisté podbízivosti při zpracování tématu. Čechurova hojná prezentace originálních příběhů naopak odbornou linii kriminologické studie žádoucím způsobem ilustruje a poskytuje zájemci o tuto problematiku jak nezbytnou sumu vědeckých poznatků, tak intenzivní čtenářský zážitek, aniž by byť jen sklouzl k povrchnosti dnes tak oblíbeného bulvárního čtiva ve všech jeho formách. Extrémní brutalita kriminálních činů, s níž se dnes a denně běžně setkáváme, byla v daném období stejně jako vražda něčím zcela výjimečným. Proti tomu se z r. 1760 zachovala stížnost, která svědčí o tom, že otázka domácí-


1/2009

79

RECENZE

ně razantní, neškodilo přidat ránu pěstí, až se napadenému spustila červená, případně byla oběť útoku ozdobena monoklem, nebo přišla o kus kštice. Možná dokonce, že o to právě šlo. To všechno se dalo přirozeně pořídit holou rukou, ale třeba také pořádnou sukovicí nebo kusem kamene. Útočník docela přesně věděl, kam až může zajít, finále rozhodně nemělo skončit fyzickou likvidací ,dehonestované‘ osoby, to vůbec ne. Uvědomovali si to jak aktéři útoku, tak ti, kteří měli na starost příslušné soudní vyšetřování. Šlo o určitý rituální akt, jenž měl dokládat nejen útočníkovu sílu, ale neméně i schopnost ubránit svůj ,raison ďetre‘.“ Hrdelních zločinů bylo i na relativně rozsáhlém území málo, nejčastějším bylo zabití novorozence (infanticidium), zato se hodně kradlo (oděv, hospodářské zvířectvo), ale jen ve zcela výjimečných případech přesáhla hodnota lupu 100 zlatých a došlo k zcizení hotových peněz. Dobové „těžké“ zločiny, jako by mohly být „činy proti státní ideologii“ nebo „činy proti panovníkovi a státnímu zřízení“, se v tomto čase a v tomto regionu téměř nevyskytují. Zajímavé je, jak uvádí Čechura, že ani krádeže v kostelích, ač by se to dalo předpokládat, nejsou takto kvalifikovány. Z hlediska sociální skladby byly mezi pachateli zastoupeny osoby jak z venkovského (selského), tak městského prostředí, ale jejich celkový podíl na kriminalitě byl malý. Čechura soudí, že to možná bylo dáno tím, že tito lidé byli „méně konfliktně naladěni“, i když není jisté proč. „Naproti uvedené skupině stojí dynamická a neklidná skupina neosedlých venkovanů, kteří se naopak vyznačovali dosti vysokým konfliktním potenciálem: za všechny uveďme pasáky dobytka, ovčáky, pohůnky. Přestože v této skupině nositelů kriminality měli převahu muži, najdeme mnoho delikventek i mezi ženami.“ Další potenciální faktor kriminality představovalo vojsko: konflikty vyplývající ze vzájemných vztahů vojáků a žen, častá snaha vojáků dezertovat a potíže se znovuzačleněním do společnosti demobilizovaných (obdaňkových) vojáků. V neposlední řadě bylo od konce 17. století do obchodování s kradeným zbožím stále více zapojováno židovské obyvatelstvo, až vznikaly bandy organizované židovské kriminality. Nejspíše z toho důvodu byla zvýšená pozornost ve for-

ho násilí, ale především obrany proti němu, byla aktuální i v tereziánském období. Zároveň dokument svědčí o počínajících projevech ženské emancipace. Asi podobně jako nyní, kdy je tento problém poměrně frekventovaný, leč mnohdy z mnoha zjevných i nepříliš zjevných příčin skrytý, řešila dotyčná žena jistě podobně tíživé dilema stížnosti na svého manžela, jako tomu často bývá i dnes. Jednalo se totiž o prominentní osobu vzdělaného lékaře a zároveň člena městské rady, který svou ženu fyzicky napadal. Čechura cituje závěr její stížnosti, který je přinejmenším cenným dokladem vnitřní síly a odvahy, možná i důvěry v tehdejší právní řád, zároveň však také prosbou zoufalé bytosti o pomoc v bezvýchodné životní situaci: „Nemoha tehdy pan manžel můj žádných jiných příčin, pro které tak tyransky a katovsky až dosaváde se mnou jest nakládal, dokázati, aniž upříti, že tak k všemu a nejináče jest, jak jsem ho vzácnému magis-

trátu poníženě, pokorně a v Bohu milej pravdě přinuceně, nevěda sobě jak jinak pomoci přednesla, a mnoho vzácný magistrát povážiti a uznati ráčí, že dům jsem jemu ne na takový způsob odevzdala a postoupila, aby tak nešlechetně se mnou zacházel a jednal, mně i dětem obživení a oděv odepřel, co sám vydělá, aby jedině na svou osobu a bůh ví, kam jinam obracel, mě (…) do smrti za nic jiného nežli za onuci držel a konečně tak, aby se mnou zacházel, že před ním hrdlem jistá nemám = nýbrž skrze růže jeho usmířena bejti; odkudž mně s ním dále živou bejti možná – a aby se proměnil, žádná naděje nejni.“

Recenzent: PhDr. Jan Vitoň Absolvent Filozofické fakulty UK v Praze, který působí na ZSF JU v Českých Budějovicích jako odborný asistent na katedře etiky a filozofie v pomáhajících profesích.

Jan Vitoň [email protected]

80


1/2009

Německá obecně prospěšná společnost EJF LAZARUS se sídlem v Berlíně (EJF: Evangelische Jugendfürsorge/evangelická péče o mládež; internetová reprezentace na www.ejflazarus.de) se může s hrdostí ohlédnout za svojí více než stoletou historií sociální a charitativní práce s dětmi, dospělými i seniory. Její filozofii ve vztahu k handicapované mládeži nejlépe vyjadřuje rčení Erziehung statt Strafe/výchova místo trestu. S tím souvisí i víra ve vůli a schopnost každého jednotlivce rozhodujícím způsobem ovlivňovat vlastní vývoj. Aby dospívající člověk dokázal žít hodnotným životem v souladu s platnými zákony, k tomu ovšem potřebuje podporu nás všech. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (www.zsf.jcu.cz) má od ledna 2009 smluvně zajištěnu spolupráci s EJF Lazarus. Ta je zaměřena jednak do oblasti vzdělávací (EJF provozuje školicí a poradenské zařízení Sozialakademie Haus Silberbach, ve kterém se mohou studenti i vyučující fakulty aktivně účastnit odborných seminářů vedených vždy současně v němčině a češtině; na www.haus-silberbach.de lze mj. nalézt celoroční program těchto seminářů spolu s informací o finančně výhodných podmínkách účasti), jednak do sféry praktické: studenti i absolventi fakulty mají možnost stáží v zařízeních společnosti, a to s dobrou vizí, že úspěšným praktikantům budou nabízena trvalá pracovní místa (EJF dokonce začíná zřizovat a provozovat některá svá zařízení v České republice). Při příležitosti slavnostního podepsání zmíněné smlouvy jsme s panem děkanem prof. MUDr. Milošem Velemínským, CSc., měli jedinečnou možnost navštívit nově zřizované pracoviště EJF a seznámit se zde s projekty, které dle mého přesvědčení bude velmi užitečné rozvíjet i u nás. Pädagogisch-Therapeutisches Zentrum (pedagogicko-terapeutické centrum) Franken se nachází v Bavorsku, v přírodně malebné příhraniční oblasti vzdálené jen několik desítek kilometrů od Chebu. Příjemná a současně asertivní paní ředitelka Anja Krauss-

Ranzinger nás osobně provedla všemi důležitými prostorami centra a umožnila nám i neformální setkání s mladistvými, kteří jsou zde ubytováni. První dvě skupiny (nesoucí označení NELE: Neues Leben/nový život a NEWE: Neue Wege/nové cesty), které byly do Frankenu umístěny na základě důsledné aplikace příslušných ustanovení zákonů Spolkové republiky Německo (§§ 27, 34, 35a, 41 SGB VIII a §163b BGB), tvoří vždy 12 mladistvých děvčat (ve věku od 14 let). Jedná se o dívky s emocionálními a behaviorálními poruchami, které naplňují některé z následujících charakteristik:  „vykořeněny“ z primárních rodin žijí na ulici a své základní životní potřeby uspokojují prostřednictvím drobné majetkové delikvence;  vykazují minimální připravenost k přijetí výchovné pomoci ve stacionárním zařízení;  jsou nápadné svými masivními poruchami v oblasti sociálního chování a emocionálního prožívání;  mají silně impulzivní, obtížně regulovatelné vystupování s agresivními výbuchy;  jsou ohroženy závislostí na drogách, sexuálním zneužíváním, případně prostitucí;  je u nich zaznamenáváno záškoláctví, avšak nejsou indikovány k hospitalizaci v psychiatrických léčebnách. V čem se tedy odlišuje PTZ Franken (a obdobná výchovně terapeutická zařízení patřící německé společnosti EJF Lazarus, která jsem rovněž měl možnost zhlédnout) např. od obdobných českých (státních) institucí, kterými jsou, jak známo, výchovný ústav a dětský domov se školou (zřizovány dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů). Na první pohled je zde nápadná velkorysost finančního zajištění celého vybudovaného komplexu (ubytovací a správní objekty, škola, dílny, zahrada, prostory pro sport a další smysluplné trávení volného času atd.). Tu zřejmě budeme v české kotlině německým kolegům ještě nějakou dobu závidět. Stejně jako příznivou kvantitativní personální vybavenost celé-


1/2009

81

ZPRÁVY

Nadějné výchovně terapeutické projekty v bavorském Frankenu

ho projektu, totiž poměr počtu výchovných pracovníků ke zde umístěným dětem, který dosahuje hodnoty 1:1 (zřejmě není zcela náhodné, že i v nejvyspělejších evropských penitenciárních systémech, které se nespokojují jen se sociální izolací mladých problémových jedinců, ale usilují o jejich postupnou plnohodnotnou reintegraci do demokratické společnosti, je tento poměr totožný). Stále však nejsme u jádra pudla, řečeno s Faustem. Tím je plná osobní angažovanost pečlivě vybraných, slušně zaplacených a kvalitně vedených vychovatelů a terapeutů. Ti vkladem své osobnosti předchozím bezútěšným životem citově vyprahlé svěřence především bezvýhradně emočně saturují (šestnáctiletá K. P., živořící před příchodem do Frankenu ve squotech jednoho z německých velkoměst, nám po chvilce

zdráhání dovolila zachytit na fotografiích svůj vysněný „růžový pelíšek“ a studijní koutek – mimo naše oficiální zorné pole si přitom stihla od paní ředitelky dojemně náruživě vybrat svůj „příděl emocí“). Průběžně s nimi komunikují, citlivě jim pomáhají řešit jejich problémy, doprovázejí je v krizích a dalších obtížných situacích, podporují vlastní pozitivně zaměřené úsilí každého jednotlivce i celého výchovného kolektivu. Současně je důsledně vedou k dodržování denního programu (ten je doslova „na minuty“ strukturován do vzdělávacích, pracovních i volnočasových modulů) a dávají tak dřívějšímu chaotickému a rizikovému životu svých svěřenců pevný a smysluplný řád.

Druhý projekt, v době naší návštěvy zde teprve materiálně a organizačně připravovaný, nese označení Neustart/nový start a je součástí celoněmeckého hnutí Menschen statt Mauern/ Lidé místo zdí (o této záležitosti jsem již referoval, např. ve své publikaci Bolest a naděje vězení, Praha, Triton 2007). Pro sedm mladistvých chlapců a děvčat, majících již bohužel na svém kontě spáchání některého trestného činu, je umístění do Frankenu nadějnou alternativou jejich jinak nezbytného vzetí do vyšetřovací vazby, tedy do vězení se všemi jeho nepříznivými důsledky pro další osobnostní a společenský vývoj (vše je samozřejmě důkladně právně ošetřeno speciálním spolkovým německým

zákonem, kterým je Jugendgerichtsgesetz, zejména v §§ 71 a 72). Již výše zmiňovaná výchovně terapeutická filozofie klade v tomto případě znovu akcent na osobní kvality vychovatelů a dalších odborných pracovníků. Můžeme jen uvítat, že se společnost EJF Lazarus zaměřuje rovněž na pronikání svých projektů i do České republiky. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity jí v této snaze účinně pomáhá. Orientovali jsme již k tomuto cíli některé své výzkumné aktivity včetně diplomových prací. Hledáme v jižních Čechách vhodné objekty pro vybudování specializovaných výchovných zařízení v česko-německé kooperaci a především, zavádíme do výuky

82


1/2009

Jaroslav Hála [email protected]

Vykázání v ČR – předchozí a nová právní úprava v zákoně o Policii ČR Slovo úvodem Od 1. 1. 2007 vstoupil v platnost nový zákon č. 135/2006 Sb. na ochranu před domácím násilím. Tento zákon se stal velkým mezníkem v boji proti domácímu násilí v České republice. Zákonem č. 135/2006 Sb. byly změněny některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Jedním z těchto zákonů byl i zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, byl novelizován vložením nových ustanovení § 21a až § 21d nazvaných ,,Oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj“. Novela tohoto zákona týkající se vykázání vešla v platnost 1. 1. 2007. V rámci vzrůstající incidence případů domácího násilí byly z hlediska ulehčení práce policistů provedeny od 1. 1. 2009 změny v rámci institutu vykázání. Níže uvedené informace porovnávají předchozí právní úpravu vykázání platnou od 1. 1. 2007 a novou právní úpravu vykázání platnou od 1. 1. 2009. Původní zákon č. 283/1991 Sb., o Policii ČR V souvislosti s vložením § 21a až § 21d v předchozím zákoně č. 283/1991 Sb. byla práce policisty v rámci nahlášení případu domácího násilí následující: Lze-li na základě zjištěných skutečností předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku

proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn osobu, která je podezřelá z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou, jakož i z jeho bezprostředního okolí. Není-li osoba, proti které opatření směřuje, přítomna v době policejního zákroku, rozhodne policista o zákazu vstupu do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí. Policista vydává vždy rozhodnutí o vykázání či zákazu vstupu (při nepřítomnosti násilné osoby), které trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo v přítomnosti vykázané osoby prokazatelně sděleno, v nepřítomnosti vykázané osoby v okamžiku, kdy se o něm vykázaná osoba dozví. Při vydání rozhodnutí o vykázání se nevyžaduje souhlas ohrožené osoby, policista při vydání rozhodnutí o vykázání postupuje dle správního řádu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí o vykázání/ zákazu vstupu je odvolání. Rozhodne-li policista o vykázání/zákazu vstupu, vždy musí jasně specifikovat prostor, na který se omezení vztahují, a stanovit rozsah bezprostředního okolí společného obydlí. Územní rozsah vykázání se určí podle míry požadavku účinné preventivní ochrany ohrožené osoby. Vykázaná osoba je poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje, a má rovněž zákaz návratu do takto vymezených prostor. O takto vymezeném prostoru je policista povinen vykázanou osobu poučit. Vykázanou osobu policista rovněž vyzve, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, a umožní vykázané osobě, aby si v době výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od rozhodnutí o vykázání další osobní věci a věci nezbytné pro podnikání nebo výkon povolání. Policista poskytne vykázané osobě informace týkající se dalšího ubytování, dále vykázanou osobu poučí o jejím právním postavení, o jejích právech a povinnostech a o dalším možném postupu ve věci. Od vykázané osoby si policista vyžádá adresu pro doručování.


1/2009

83

ZPRÁVY

svých studentů přístupy, metody a techniky, které se u našich zahraničních partnerů již dlouhodobě osvědčují. Také bavorský Franken jistě brzy uvítá jihočeské praktikanty a bude pro ně dobrou doplňující školou nejen odbornosti, ale i hluboce lidského přístupu k sociálně handicapovaným dětem.

Pokud je vykázání spojeno s ohrožením provozu objektu nebo znemožněním výkonu zaměstnání vykázané osoby, je o této skutečnosti vyrozuměn zaměstnavatel nebo provozovatel objektu, který přijme příslušná opatření k náhradnímu zajištění provozu. Při provádění výše uvedených úkonů v souvislosti s vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Policista při vydání rozhodnutí o vykázání podá ohrožené osobě informace o možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření v průběhu vykázání se 10denní lhůta prodlužuje (na měsíc až 1 rok) až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu. Dále policista poučí ohroženou osobu o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Je-li potřeba, přivolá policista ohrožené osobě nezbytnou lékařskou pomoc. O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista neprodleně úřední záznam. Policista má posléze povinnost do 24 hodin od vstupu do společného obydlí vyhotovit písemně rozhodnutí o vykázání, které v opise doručí vykázané a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání spolu s opisem úředního záznamu musí policista do 24 hodin doručit příslušnému intervenčnímu centru, v případě, že ve společném obydlí žije nezletilá osoba, též příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání je policista povinen provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje jak vykázaná osoba, tak i ohrožená osoba. O provedené kontrole sepíše policista úřední záznam. Nový zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR Od 1. 1. 2009 bylo vykázání v ČR nově upraveno v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, v § 44 až § 47 nazvaných ,,Oprávnění vykázat z bytu nebo domu i z jeho bezprostředního okolí“. Hlavní změny, které jsou od předchozí právní úpravy řešeny, jsou: V rámci vykázání již policista nebude rozhodovat ve správním řízení dle zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu. Vykázání je upraveno jako faktický úkon (opatření preven84

tivního charakteru). Policista je oprávněn osobu přímo faktickým úkonem vykázat, nevydává již rozhodnutí o vykázání. Vykázání trvá po dobu 10 dnů, a to ode dne jeho provedení. Nový zákon již nerozlišuje vykázání (v případě přítomnosti násilné osoby) a zákaz vstupu (v případě nepřítomnosti násilné osoby). Policista ústně oznámí vykázání násilné i ohrožené osobě a vydává jen potvrzení o vykázání, které jim předá proti podpisu. Součástí potvrzení o vykázání je vymezení prostoru, na který se vykázání vztahuje, poučení o právech a povinnostech vykázané osoby a adresa útvaru policie, kde si nově může vykázaná osoba vyzvednout kopii úředního záznamu o vykázání. Přístup ke kopii úředního záznamu umožní vykázané osobě odůvodnit případné námitky, které hodlá proti vykázání vznést. Není-li vykázaná osoba přítomna vykázání, policista tuto osobu poučí o jejích právech a povinnostech v souvislosti s vykázáním při prvním kontaktu a je-li to možné, předá této osobě i potvrzení o vykázání. V opačném případě si vykázaná osoba může převzít potvrzení o vykázání a kopii úředního záznamu o vykázání u příslušného útvaru policie. Vykázaná osoba si též může nově ověřit provedení vykázání na čísle tísňového volání 158. Jestliže vykázaná osoba nesouhlasí s vykázáním, může proti němu na místě podat námitky, které policista uvede v potvrzení o vykázání. Policista námitky předá krajskému ředitelství příslušnému podle místa vykázání. Vykázaná osoba může též podat námitky písemně, a to do 3 dnů ode dne převzetí potvrzení o vykázání. Námitky slouží k posouzení, zda k vykázání došlo na základě zákona. Jde vlastně o neformální způsob, jak se bránit vykázání. O právu podat námitky poučí policista vykázanou osobu před předáním potvrzení o vykázání. V novém zákoně č. 273/2008 Sb. je též výčet všech práv a povinností vykázané osoby. K stávajícím povinnostem jako neprodlené opuštění a zákaz vstupu do vymezeného prostoru, odevzdání na místě všech klíčů od společného obydlí, uvedení adresy pro doručování přibyla povinnost zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou. Tím přibyla k teritoriální ochraně ohrožené osoby ještě personální ochrana. Co se týče výčtu práv


1/2009

úředního záznamu o vykázání, je rozšířen o soud, který by byl příslušný k projednávání návrhu o vydání předběžného opatření (soud musí o návrhu rozhodnout do 48 hodin). Předchozí právní úprava ukládá policistovi povinnost zkontrolovat do 3 dnů od vykázání dodržování povinností jak vykázanou, tak ohroženou osobou. V nové právní úpravě je vypuštěna stávající povinnost policisty kontrolovat, zda ohrožená osoba dodržuje podmínky vykázání. Policista provádí kontrolu dodržování povinností ve lhůtě 3 dnů pouze u vykázané osoby.

Závěrečné srovnání

Původní zákon č. 283/1991 Sb. § 21a až § 21d

Nový zákon č. 273/2008 Sb. § 44 až § 47

Vykázání/zákaz vstupu

Vykázání

Vydání rozhodnutí o vykázání – do 24 hodin doručit v opise vykázané a ohrožené osobě

Vydání potvrzení o vykázání – předání proti podpisu vykázané a ohrožené osoby

Nepřítomnost vykázané osoby – rozhodnutí o zákazu vstupu

Nepřítomnost vykázané osoby – předání potvrzení o vykázání při prvním kontaktu

Postup dle správního řádu

Nepostupování dle správního řádu (vykázání upraveno jako faktický úkon)

Vykázaná osoba – možnost odvolání bez odkladného účinku

Vykázaná osoba – podání námitků max. do 3 dnů příslušnému krajskému policejnímu ředitelství

Vykázaná osoba – nemá přístup ke kopii úředního záznamu o vykázání

Vykázaná osoba – možnost přístupu ke kopii úředního záznamu o vykázání

Ověření vykázání zákon neuvádí

Ověření vykázání na lince 158

Povinnost zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou – zákon neuvádí Zajištěna pouze teritoriální ochrana Věci sloužící osobní potřebě, osobní cennosti, dokumenty, věci nezbytné pro podnikání a výkon povolání – právo vzít si do 24 hodin od rozhodnutí o vykázání

Povinnost zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou Zajištěna teritoriální i personální ochrana Věci sloužící osobní potřebě, osobní cennosti, osobní doklady, věci nezbytné pro podnikání a výkon povolání – právo vyzvednout si 1x v průběhu vykázání v přítomnosti policisty Oznamovací povinnost Policie ČR intervenční centrum OSPOD (jsou-li přítomny děti) soud Do 3 dnů – kontrola dodržování povinností vyplývajících z vykázání vykázané osoby ze strany Policie ČR

Oznamovací povinnost Policie ČR intervenční centrum OSPOD (jsou-li přítomny děti) Do 3 dnů – kontrola dodržování rozhodnutí o vykázání vykázané a ohrožené osoby ze strany Policie ČR

Šímová Ivana [email protected] PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ

1/2009

85

ZPRÁVY

vykázané osoby, tak ke stávajícím právům jako vzít si věci osobní potřeby, osobní cennosti a osobní doklady před odchodem, být poučen o právech a povinnostech a o možnostech dalšího ubytování přibylo právo ověření si vykázání na lince 158, vyzvednout si kopii úředního záznamu o vykázání a dále vzít si v průběhu vykázání ze společného obydlí věci nezbytné pro podnikání či výkon povolání, a to pouze 1x v průběhu desetidenního vykázání a jen za přítomnosti policisty (dříve ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání). Výčet subjektů, kterým policista zašle do 24 hodin od vstupu do společného obydlí kopii

Strata slobody týraných žien v kontexte pôsobenia domáceho násilia ÚVOD

Každý má svoje predstavy o vzťahu medzi partnermi, výchove detí a o spôsobe spoločenského života. Niekto považuje seba a partnerku za rovnocenných, iný sa cíti nadradený a chce mať posledné slovo, niekto je schopný riešiť problémy konštruktívnou debatou, ďalší ustúpi, iný zase používa krik a vyhrážky. Správanie sa tyrana voči žene nesie znaky mlátenia hlava nehlava, udieranie hlavou o stenu či zem, kopanie, zatváranie na dlhé hodiny do pivnice, odopieranie jedla alebo vody, ponižovanie, výsmech, ale i zhasínanie cigaretových ohorkov na tele alebo narezávanie kože ženy. Časté hádky a s nimi spojené napätie sa mesiacmi, ba aj rokmi môžu vystupňovať do takej miery, že spôsob, akým sa vedú, už presahuje hranice únosnosti. Téma príspevku vznikla na základe záujmu zistiť, v akých pomeroch žili rodiny týraných žien, ktoré krátkodobé či dlhodobé týranie svoje i svojich detí zakončili útokom voči tyranovi, pričom tento presahoval rámec primeranej obrany a naplnil znaky skutkovej podstaty trestného činu. Z obetí trestných činov sa stali páchateľky trestných činov... Domáce násilie ako „status quo“ „Domáce násilie“ je jedným z tých šedivých slovných spojení, ktoré má rada byrokracia a ktoré majú človeka usmerniť, ako má hovoriť o danej problematike bez toho, aby si uvedomoval, o čo v skutočnosti ide. Je to eufemistická abstrakcia ako napríklad „etnická čistka“, vďaka ktorej si zachovávame odstup, zostávame nezaujatí, ďaleko od odporných trpiacich výjavov ľudských bytostí. Všetky pojmy ako „domáce násilie“, „násilie v manželstve“, „agresia v manželstve“ zastierajú sexizmus, bez ktorého by sme sa na násilie nemohli pozerať komplexne a bez ktorého by sme nepochopili obrovský rozsah a nebezpečenstvo mužského násilia namiereného voči ženám (4, s. 92). 86

V mnohých spoločenstvách sa ženy považujú za menejcenné a právo ovládať ich sa pokladá za základný aspekt mužskosti. V rozvojových krajinách sa násilné praktiky voči ženám ospravedlňujú tým, že patria ku kultúrnemu dedičstvu – biť vlastnú ženu je právom muža. Na druhej strane existujú spoločenstvá, ktoré rodové násilia vôbec nepoznajú (3). Ktorákoľvek týraná žena, ktorá si vypočula množstvo nadávok, vám povie, že slová majú silu úderu päsťou, ale slová, ktoré bežne používame, keď hovoríme o týraní, nie sú primerané. Násilie mužov sa rozplýva v eufemizme. Starý pojem „bitie manželky“ pomenúval len jednu časť násilia páchaného mužom a len jediný vzťah medzi násilníkom a obeťou manželstva; okrem toho zameriaval pozornosť na obeť, nie na páchateľa. Súčasné pojmy ako napríklad „domáce násilie“ a jeho teoretický potomkovia ako „partnerské zneužívanie“, „dysfunkcia rodiny“ úplne zakrývajú podstatu veci. Pojmy „bitá žena“, „obeť násilia v súkromí“ a „týraná žena“, ktoré zdôrazňujú situáciu ženy ako viktimizovaného objektu činov niekoho iného, zastierajú aj jej subjektivitu a konanie. Naznačujú, že „týraná“ je všetko, čo žena je, že „byť obeťou“ je jej identita. Lenže ženy, ktoré zažili násilie, ktoré vedia, koľko sily, sústredenej pozornosti a sebadisciplíny treba vynaložiť na prežitie, sa zriedka identifikujú ako „obete“. Považujú sa za silné ženy, ktoré sa s tým vedia nejako „vyrovnať“. Mnohé, ktoré násilie zažili, hovoria o sebe ako o „veteránkach“ násilia, ako o „kedysi týraných ženách“, ale tieto výrazy často označujú stav po daných udalostiach; neopisujú aktívnu ženu v každodennom procese zvládania násilia, ktoré na nej pácha jej „partner“, zápasu s násilím a unikania pred ním. Označenie „bitá žena“ alebo „týraná žena“ je nebezpečne klamné aj v iných súvislostiach. Slovo týraná vyjadruje, čo „jej robí niekto iný“, ale keďže ten, kto ju týra, sa v pojme neobjavuje, slovo „týraná“ sa spája so ženou, ako keby to bol jej atribút alebo súčasť jej vlastnej prirodzenosti, ako napríklad vo výraze „nečestná“ či „ambiciózna“ žena (4, s. 94). Tento pojem naznačuje, že týraná je to, čím chce byť žena na základe svojej dobrovoľnej voľby.


1/2009

Násilie páchané na ženách ako predmet vedeckého výskumu Dostupné štúdie o násilí páchanom na ženách zhodne uvádzajú, že najčastejšou a veľmi špecifickou formu násilia páchaného na ženách je násilie manžela, prípadne intímneho partnera (pričom nemôžeme vylúčiť ani násilie páchané na ženách mimo partnerského vzťahu, s ktorým sa na území Slovenska z výsledkov výskumov stretávame dosť často). Špecifickou črtou násilia páchaného na ženách ich intímnym partnerom je fakt, že ženy sú v takomto prípade k násilníkovi emocionálne viazané (často citovo závislé), čo má dôsledky jednak na priebeh a vývoj samotného násilia a jednak na spôsoby, ako sa s ním vyrovnať. Podľa štúdie svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) z roku 2002 sa podiel žien, ktoré boli niekedy v živote fyzicky napadnuté intímnym partnerom, pohybuje v jednotlivých krajinách od 10 do 69 % (5). Údaje z reprezentatívneho výskumu dospelých žien na Slovensku ukázali, že aktuálne rozšírenie fyzického násilia v intímnom vzťahu zapadá do tohto intervalu. Zo všetkých dospelých žien vo veku od 18 do 65 rokov, ktoré mali v čase výskumu partnera, má takmer štvrtina nejakú skúsenosť s fyzickým násilím: 24 % zažilo od súčasného partnera prinajmenšom jeden (zo sledovaných siedmych skutkov) skutok fyzického násilia aspoň raz, u 20 % žien sa niektoré zo situácií opakovali. Prakticky sa nedá nájsť vzťah, v ktorom by dochádzalo napríklad výlučne len k fyzickému

násiliu bez skutkov inej povahy – sociálne, ekonomické, resp. psychické násilie. Výskum na Slovensku potvrdil tendenciu ku kumulácii násilných skutkov za rôzne druhy násilia. Intímne vzťahy sa líšia aj frekvenciou výskytu jednotlivých druhov násilných skutkov voči žene. Súhrnná analýza rôznych spôsobov správania sa k žene, založená na frekvencii ich výskytu, položila základ pre tvorbu typológie intímnych vzťahov žien na Slovensku. S využitím multivariačnej analýzy sa odhalili tri základné vzory správania partnerov. Do jedného sa zaradili vzťahy, v ktorých sa skutky násilného správania nevyskytovali vôbec, alebo takmer vôbec, u zostávajúcich dvoch boli takéto skutky prítomné a odlišovali sa stupňom a frekvenciou. Typológia intímnych vzťahov žien v SR podľa frekvencie násilného správania partnerov (1, s. 28–29). Typológia sa zakladala na 22 spôsoboch násilného správania partnera k žene, ktoré možno zaradiť do nasledujúcich piatich kategórií:  skutky fyzickej agresie  skutky sexuálneho násilia  skutky psychického poškodzovania  skutky ekonomického zneužívania  skutky sociálneho izolovania a kontroly Výsledkom boli nasledujúce tri typy vzťahov:  Nenásilný vzťah – sledované skutky násilného správania sa nevyskytli vôbec, prípadne zriedkavý výskyt niekoľkých skutkov psychického, ekonomického či sociálneho násilia a/alebo menej ojedinelý výskyt niektorého z miernejších skutkov fyzického a/alebo sexuálneho násilného správania.  Menej vyhranený násilný vzťah pokrýva spôsoby správania partnera, pre ktoré je príznačný frekventovaný výskyt viacerých skutkov psychického, ekonomického, sociálneho násilia a/alebo menej opakovaný výskyt viacerých skutkov fyzického a/ alebo sexuálneho násilného správania.  Vyhranený násilný vzťah vyznačuje sa správaním s takmer trvalým výskytom viacerých skutkov psychického, ekonomického či sociálneho násilia a častejšie


1/2009

87

ZPRÁVY

Označenie „týraná žena“, ktorá upriamuje pozornosť na ňu, nás tiež nabáda, aby sme prehliadali deti; ale násilie páchané mužom je nepochybne strašnou ujmou aj pre ne. Tento pojem tiež vyčleňuje ženy, ktoré sú obeťami jednej formy násilia páchaného mužmi, ako keby v ich prípade išlo o niečo zvláštne, a zakrýva tak všeobecný charakter mužskej nadvlády – toto je ďalšia z príčin, prečo sa týrané ženy bránia takémuto označovaniu. Samotné kategórie označovania násilia páchaného mužmi, akými sú týranie, znásilnenie, incest, pasáctvo, vražda apod., vzbudzujú dojem, že „problém“ je menší, než aký naozaj je, že je to len akási miestna situácia alebo osobná záležitosť.

sa opakujúcimi skutkami fyzického a/alebo sexuálneho násilia. Prvý nenásilný typ zahŕňa pomerne širokú škálu intímnych vzťahov. Patria sem vzťahy, v ktorých partneri sledované spôsoby správania k ženám neuplatnili vôbec, ale aj vzťahy, kde sa občas vyskytli niektoré z troch foriem psychického poškodzovania (vulgárne nadávky, nedôstojné správanie či kritika ženy) alebo došlo k ojedinelému výskytu niektorej zo slabších foriem fyzickej agresie či vymáhania sexu. Žiaden z násilných skutkov sa v tomto type vzťahov neobjavoval často alebo takmer stále a vyhranenejšie formy násilia sa nevyskytovali vôbec. Tento typ sa dá nazvať „od ideálu po ojedinelé zlyhanie“ a reprezentuje nenásilné vzťahy. Do druhého typu menej násilného vyhraneného násilného vzťahu patria intímne vzťahy, v ktorých sa vyskytli už aj niektoré zo silnejších foriem fyzického a sexuálneho násilia. Viaceré slabšie prejavy fyzického a sexuálneho násilia boli prítomné opakovane a niektoré skutky psychického alebo sociálneho násilia sa vo vzťahu vyskytli veľakrát. Žiaden zo sledovaných skutkov však nevykázal trvalú prítomnosť (takmer stále) a jedine znásilnenie sa vo vzťahoch tohto typu nevyskytlo vôbec. Tretí typ vyhranene násilného vzťahu reprezentuje intímne vzťahy, kde sú mnohé sledované násilné spôsoby správania muža prítomné takmer stále a skutky fyzického a sexuálneho násilia, vrátane ich vyhranených foriem, sa opakovali, niektoré z nich veľakrát. Hranicou, ktorá oddeľuje prvý od ostatných dvoch typov, je opakovaný výskyt niektorých skutkov fyzického alebo sexuálneho násilia a frekventovaný výskyt skutkov psychického, sociálneho a ekonomického násilia. Podľa takéhoto vymedzenia druhý a tretí identifikovaný typ správania už nesú znaky násilia, sú násilnými vzťahmi, ktoré sa vzájomne odlišujú závažnosťou skutku a frekvenciou jeho výskytu. Na Slovensku sa teda identifikovali dva stupne násilia páchaného na ženách v intímnom vzťahu. Vyhranené násilie a menej vyhranené násilie. Podobné dvojstupňové násilie páchané na ženách v intímnom vzťahu bolo 88

identifikované vo viacerých krajinách, kde sa realizovali výskumy tohto veľmi negatívneho javu (5). Zo všetkých doteraz realizovaných výskumov vyplýva, že domáce násilie patrí na Slovensku k značne rozšíreným javom. Jeho charakteristiky sú v mnohom podobné iným krajinám. Aj na Slovensku o domácom násilí, konkrétne o násilí páchanom na ženách platí, že (1, s. 33):  násilie páchané na ženách predstavuje na Slovensku vážny verejný problém, ktorý zasahuje veľkú skupinu žien;  rodovo podmienené násilie sa žien dotýka v rôznych obdobiach života od detstva po dospelosť;  nijaké prostredie, v ktorom sa ženy pohybujú, nie je zbavené prejavov násilia zo strany mužov;  násilie zažívajú ženy všetkých kategórií bez ohľadu na vek, socio-ekonomický status, región či typ sídla;  násilie páchané na ženách má vážne dôsledky na obete a bráni im v plnej participácii v spoločnosti;  čím je násilie intenzívnejšie, tým viac zdravotných problémov ženám prináša a vedie aj k nespokojnosti žien s rodinným životom;  ženy na Slovensku zažívajú viac násilia od mužov, ktorých poznajú;  muži sú často násilní voči ženám, ktoré poznajú;  mnohé z foriem násilného správania vykonávajú už mladí muži;  jednotlivé aspekty násilia a postoje k nemu sú podmienené práve rodovými stereotypmi, preto je v podmienkach Slovenska dôležitá prevencia (napríklad formu výchovy);  väčšina dospelých obyvateľov SR považuje násilie páchané na ženách zo strany intímneho partnera za závažný problém;  väčšina ľudí na Slovensku, vrátane obetí, považuje za potrebné, aby v prípade násilia páchaného na ženách intímnym partnerom nasledoval zásah zvonku – od príbuzných, známych či inštitúcií. V súčasnosti aj napriek očividnému pokroku v praxi i vo výskume násilie páchaného na ženách platí, že výskumnícky je táto pro-


1/2009

Empirická časť príspevku Hlavným cieľom nášho prieskumu bolo na základe jasne formulovaných otázok v anonymnom dotazníku zistiť čo najobjektívnejší obraz o aktuálnej sociálnej situácii rodín odsúdených žien, ktoré boli v domácom prostredí týrané a ako následok týrania spáchali trestnú činnosť a boli tak odsúdené nepodmienečným trestom odňatia slobody. Prieskum bol realizovaný v roku 2007, bol súčasťou autorovej diplomovej práce, a to konkrétne v ústave na výkon odňatia slobody v Nitre, ktorý je jediným ústavom zabezpečujúcim výkon trestu odňatia slobody odsúdených žien z celej Slovenskej republiky, čím je vlastne tento prieskumný súbor jedinečný, pretože zahŕňa (takmer) všetky takto odsúdené ženy na Slovensku. Výberovým súborom bolo 32 odsúdených žien, ktoré mali uložený trest odňatia slobody za trestné činy spojené s reakciou na násilie zo strany partnera. Je veľmi potrebné a dôležité uviesť, že z výberového súboru odmietla, resp. nechcela spolupracovať takmer polovica, t.j. 14 odsúdených žien, a tak sa prieskum realizoval len s obmedzeným počtom respondentiek, teda 18, čo tvorilo 56,25 % všetkých týraných odsúdených žien s uloženým trestom odňatia slobody. Z hľadiska vekového zloženia prieskumný súbor pozostával z odsúdených žien vekom od 19–50 rokov, pričom najväčšie zastúpenie, a to 11, mali ženy vo vekovom rozmedzí 30– 44 rokov. U 27,8 % (5) respondentiek sa začalo týranie už do prvého roka, u ďalších 50 % (9) do druhého a tretieho roka od začiatku spolunažívania, pričom až u 22,24 % (4) žien, zo súboru trvalo viac ako 6 rokov. Nesmieme samozrejme zabudnúť na veľmi dôležitý fakt, že išlo predovšetkým o ženy vydaté a vo veľkej miere o ženy s deťmi. Najviac, a to 8 respondentiek bolo týraných súčasne psychicky i fyzicky, pričom týranie bolo nasmerované

v 66,72 % (12) len voči ženám a v 6 prípadoch aj voči deťom. Z aspektu frekvencie násilia udalo „akcie“ tyrana až 38,9 % respondentiek, t.j. 7 respondentiek, viackrát do týždňa. Za najčastejšie dôvody týrania uviedli respondentky alkoholizmus a zlú ekonomickú situáciu rodiny. Za dôležité považujeme uviesť, že tretina respondentiek, t.j. 6, malo ukončené len základné vzdelanie, opakom boli týrajúci partneri, viac ako polovica, t.j. 9, mala totiž ukončené stredoškolské vzdelanie. Jeden mal dokonca vysokoškolský diplom. Za záverov prieskumu je zjavné, že trestná činnosť respondentiek, ktorá je charakteristická svojou závažnosťou a vysokou spoločenskou nebezpečnosťou, nesporne bola podmienená multifaktorálne. U prevažnej väčšiny z nich k nej došlo v dôsledku dlhoročných a často opakovaných atakov na ich fyzickú a psychickú integritu. Problémy, ktoré sa u niektorých mnohé roky neriešili a zhromažďovali, vytvorili obludný balík zvrátenosti, ktoré už nebolo možné riešiť bežnými spôsobmi alebo aspoň súdnou cestou. Nastal stav, ktorý možno nazvať „kto z koho“, a situačná súhra okolností zapríčinila, že vyhrala menovaná. Vychádzajúc zo záverov prieskumu môžeme teda konštatovať, že násilie páchané na ženách v intímnom vzťahu, partnerskom vzťahu, rodine, nech sa objavuje prakticky kdekoľvek, postihuje ženy všetkých vekových kategórií, sociálnych vrstiev, vzdelanostných úrovní a tým vyvraciame mýtus, že násilie páchané na ženách je javom zriedkavým. Odporúčania pre prax 1. Venovať väčšiu pozornosť avizovaným prípadom násilia Policajným zborom Slovenskej republiky, ale aj operatívnejšiemu riešeniu v rámci trestného, občianskeho, pracovného i administratívneho postihu páchateľov násilia. 2. Učebné osnovy na všetkých stupňoch vzdelávacích inštitúcií doplniť o problematiku odmietania násilia voči ženám, ale i deťom. Násiliu v rodinách venovať pozornosť aj v rámci výskumných úloh príslušných vedeckých inštitúcií a výsledky ich výskumov prezentovať v širšom rozsahu v médiách.


1/2009

89

ZPRÁVY

blematika relatívne nová a stále odsúvaná a marginalizovaná. Výskumníci „narážajú na definičné otázky, metodologické prekážky a problémy, a až doteraz testujú hlavné teoretické hypotézy a modely, ktoré sa vytvorili“ (2, s. 364). Výskum v tejto oblasti je preto veľmi citlivý podobne ako samotný problém.

3. Počas výkonu trestu odňatia slobody u odsúdených žien, ktoré spáchali trestný čin ako následok týrania zo strany partnera, venovať v rámci zaobchádzania zvýšenú pozornosť ich vzdelávaniu. Keďže sa vo väčšine prípadov jedná o ženy s dlhodobými trestami odňatia slobody, preferovať u nich v súlade s individuálnymi možnosťami a schopnosťami: dokončenie základnej školy, zaučenie alebo vyučenie vo vybraných učebných odboroch, štúdium na strednej škole, vo výnimočnom prípade absolvovanie aj vyššej formy vzdelávania. 4. Pri zaobchádzaní so ženami, ktoré zažili násilie zo strany partnera – v každom prípade po individuálnom posúdení – preferovať ochranu pred vplyvom prizonizácie, extramurálnu orientáciu – ak má pretrvávajúce kvalitné vzťahy s rodinou, individuálnu a skupinovú psychoterapiu zameranú na udržiavanie psychickej sviežosti, nadhľadu nad výkonom trestu odňatia slobody a dlhodobé osobné a životné ciele.

alebo poškodzuje psychickú a fyzickú integritu jednotlivca, t.j. obete, je pre spoločnosť javom osobitného významu. Proti násiliu majú zasahovať a konať tí, ktorí nie sú jeho obeťou a ktorí majú obete chrániť, sociálni pracovníci. Úloha potláčania, útlaku a separovania sa jednotlivca či rodiny sa nesmie podceňovať, Tieto procesy sú hlboko zakorenené, zachovávajú nezdravý systém, blokujú zdravé schopnosti vyrovnávania sa s problémami a zabraňujú zmenám. Muži si vybrali, že pre svoje ciele používajú násilie. Takisto si môžu vybrať to, že nebudú násilnícki. Mnohí muži si vybrali to, že nie sú násilnícki, a niektorí zastávajú stanovisko žien proti násiliu a emocionálnemu zneužívaniu. Musia zvýšiť svoj počet, zdvihnúť svoje hlasy a použiť všetku svoju moc na zmenu. Všetci muži môžu zmeniť svoje správanie; či tak urobia, je iná vec! LITERATÚRA 1.

ZÁVER

V našej spoločnosti silne panuje mýtus, že rodina je tabu, posvätná a všetko, čo sa v nej deje, je výlučne vecou rodiny a jej členov. Nikto, ani jednotlivci, ani štát, nesmie do rodiny zasahovať, porušiť jej práva. Rodina, jej celistvosť, jej práva sú viac ako jej jednotliví členovia. Rešpektovať jednotlivcov, páry a rodiny a nezasahovať do ich záležitostí platí, pokiaľ tou záležitosťou nie je násilie. Násilie, aj v intímnych vzťahoch v rodine, nie je len záležitosťou rodiny, ale aj spoločnosti a verejnosti. Násilie, keďže ohrozuje

90

2.

3. 4. 5.

Bútorová, Z. et al.: Násilie páchané na ženách ako problém verejnej politiky. Bratislava: Inštitút pre verejné otázky, 2005. Gelles, R., Strauss, A.: Intimate Violence: The definitive study of the causes and consequences of abuse in the American family . New York: Simon and Schuster, 1988. Heise, L. Pitangui, J. Germain, A.: Násilie páchané na ženách – skrytá ujma na zdraví. Bratislava: Aspekt, 1998, 72 s. Jones, A.: Nabudúce bude mŕtva: Týranie a ako ho zastaviť. Bratislava/Humenné: Aspekt/Pro Familia. 2003. s. 18, 92–93. Svetová zdravotnicka organizácia (WHO), 2002.


Ivan Rac [email protected]

1/2009

Obsahy předchozích čísel 1/2005–2/2008 ROČNÍK 1 1/2005 PŮVODNÍ PRÁCE     

Domácí násilí jako sociální problém okresu Tábor – Socha Z. Význam používání bezpečnostních pásů v prevenci těžkých a smrtelných úrazů při dopravních nehodách osobních automobilů – Ambrůžek A., Šesták M., Čapková M. Vliv zavedení přednosti chodců na přechodech pro chodce na vznik jejich smrtelných úrazů a zranění při dopravních nehodách s řidiči vozidel – Čapek M. Vraždy novorozenců v České republice a psychosociální stav jejich matek – Jíra V., Vorel F., Velemínský M. Sexuální zneužívání dětí – oběti a pachatelé – výzkumná část – Hanušová J., Hanuš P., Kovařík J., Ramešová M.

SOUBORNÉ REFERÁTY 

Sexuální zneužívání dětí – oběti a pachatelé – teoretická část – Hanušová J., Hanuš P., Kovařík J., Ramešová M. *** 2/2005

PŮVODNÍ PRÁCE   

Domácí násilí a senioři – Zimmelová P., Švestková R. Problematika řidičů mezinárodní kamionové dopravy ve vztahu k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích – Ambrůžek A. Bezpečná komunita Třeboň – Lavičková M.

ODBORNÉ PRÁCE   

Dopravní nehoda jako traumatická událost a potřeba pomoci – Čapková M. Úrazy seniorů – prevence a příčiny – Zimmelová P. Informace a interpretace vyhlášky 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů ze dne 2. února 2005 – výklad – Skácelík P.

SOUBORNÝ REFERÁT  

Týrané, zneužívané a zanedbávané děti – možnosti socializačního působení jako prevence nežádoucího vývoje – Dunovský J. Pohlavní zneužívání dětí – Stolín M.

KAZUISTIKA 

Rozbor sexuálních vražd – Stolín M.

DISKUZE 

Baby box – Dunovský J. *** ROČNÍK 2 1/2006

PŮVODNÍ PRÁCE     

Prevence tonutí a utonutí dětí, dospělých a seniorů – Čapková M. Rodiče a prevence dětských úrazů – Čapková M. Projekt „Prevence násilí a násilně vzniklých úrazů“ – Lavičková M. Úrazy seniorů v Jihočeském kraji – Zimmelová P. Zdravotně postižení ve věznicích – Bajcura L.

ODBORNÉ PRÁCE 

Pracovní úrazovost v malých a středních podnicích – Skácelík P.


Prevence dopravních úrazů u dětí – Čapková M., Kotalíková J. Problematika rozvodů v Krizovém centru pro děti a rodinu – Ramešová M., Šuleřová K.


1/2009

91

 

Návazné odborné služby pro oběti dopravních nehod – Běhanová J. Bolševník velkolepý a fotodermatitida – Cupalová K.

KAZUISTIKA  

Intoxikace tisem (Taxus baccata) – Švejda J., Jahoda J. (volně upravil Velemínský M.) Může za to nedospělá dívka nebo rodiče a partner?

DISKUZE 

Baby box – ne, ale… – Velemínský M. ***

ROČNÍK 2 2/2006 PŮVODNÍ PRÁCE  

Úrazy jako sociální fenomén – Skácelík P. Epidemiologická studie dětských úrazů ošetřených v nemocnici v Českých Budějovicích v roce 2005 – Čapková M.


Adolescenti a prevence úrazů – Toráčová L. Situace v oblasti dětských úrazů v České republice – Truellová I. Úrazová rizika u dětí ve věku 11 až 14 let v Jihočeském kraji – Lavičková M.

SOUBORNÝ REFERÁT      

Problematika technoparty v České republice – Kučera M. jr., Kučera M. sr . Obchod s lidmi – Čurdová Z. Prevence vzniku sociálněpatologických jevů – Kastnerová M. et al. Riziko vzniku úrazů u dětí z hlediska psychosomatického vývoje – Čapková M. Ochrana práv dětí v trestním řízení – Šimák M. Otrava methanolem – Široký M. *** ROČNÍK 3 1/2007

PŮVODNÍ PRÁCE    

Epidemiologie úrazových nehod v brněnském souboru ze studie ELSPAC – Kukla L., Bouchalová M., Rezková B. Epidemiologie nejčastějších úrazů v brněnském souboru studie ELSPAC – Kukla L., Bouchalová M., Rezková B. Programy úrazové prevence u dětí, dospívajících a seniorů – Čapková M. Školní úrazovost ve školách a školských zařízeních v 1. pololetí školního roku 2006/2007 – Skácelík P.


Jeden ze systémů péče o těhotné uživatelky drog, drogově závislé ženy a jejich děti v České republice – Sedláčková S., Žižková B. Prevence úrazovosti dětí – edukační činnost sestry – Greplová I., Machová A. Náklady na zdravotní péči v důsledku úrazu u osob starších šedesáti let – Kučerová B.

SOUBORNÝ REFERÁT     

Mezinárodní únosy dětí a legislativa v České republice – Pešlová E. Problematika dětských baby boxů – Nechvátalová V. Užívání psychoaktivních látek v těhotenství – Sedláčková K., Žižková B. Vývoj tabakismu ve světě a v ČR – Kastnerová M., Žižková B. Skrytá nebezpečí parabenů – Hon Z.

***

92


1/2009

2/2007 PŮVODNÍ PRÁCE     

Sportovní úrazy a lidský faktor – Kukla L., Bouchalová M. Stav školní úrazovosti ve školním roce 2006–2007 podle Ústavu pro informace ve vzdělání – Skácelík P. Aktuálně o šíření zhoubné a společensky nebezpečné choroby – Svobodová L. Problematika domácího násilí očima obyvatel Českokrumlovska – Knoflíčková Z. Informovanosť širokej laickej verejnosti o otravách hubami – Gulášová I., Gubricová E.

ODBORNÉ PRÁCE 

Národní akční plán prevence dětských úrazů – Čapková M., Truellová I.

SOUBORNÝ REFERÁT     

Mezinárodní únosy dětí a instituce v České republice – Pešlová E. Úrazy a otravy dětí při pobytu v přírodě – Soukupová V., Švestková R. Osteoporóza jako významné riziko úrazů seniorů – Krajčík Š., Zimmelová P., Matlasová H. Prevence týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů v rezidenčních zařízeních – Bužková R., Ivanová K. Kouření jako zdravotně sociální problém – Kastnerová M., Žižková B.

KAZUISTIKA 

Zneužívání návykových látek v Zambii – Šimečková V., Rejhová R. *** ROČNÍK 4 Supplement 1/2008

Úrazy související s vodou v České republice (epidemiologická studie 2004–2006) – Toráčová L., Čapková M. *** 1/2008 PŮVODNÍ PRÁCE      

Asociace v úrazovosti žen mezi dvěma životními obdobími – epidemiologická studie – Kukla L., Bouchalová M. Rodiče a prevence dětských úrazů v letech 2005 a 2007 – Čapková M. Problematika úrazů dětí předškolního věku – Novotná J. Regionální rozdíly v trestné činnosti dětí a mladistvých – Rošlapilová J. Preventivní program pro žáky základních škol – Matlasová H., Toráčová L. Znalosti první pomoci u řidičů motorových vozidel – Sikorová L., Čížová M.

ODBORNÉ PRÁCE  

Aktuální údaje úrazovosti dětí v České republice. Národní registr dětských úrazů a jeho význam pro prevenci dětských úrazů – Truellová I. Informovanost adolescentů v oblasti prevence úrazů v letech 2005 a 2007 – Toráčová L.


Drogy, alkohol a řízení – Vorlová K. Postup lékařů primární péče při podezření ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (sy. CAN) – Truellová I.

ZPRÁVY   

Konference Prevence úrazů, otrav a násilí – Čapková M. Systém péče v Resocializačním zařízení pro drogově závislé ženy a matky s dětmi – Žižková B. Studijní cesta v Holandsku – Čurdová Z. ***


1/2009

93

2/2008 PŮVODNÍ PRÁCE          

Bezpečná komunita Kroměříž – výsledky a sedmileté zkušenosti – Číhalová J. Středisko prevence úrazů v JK – prevence úrazů u dětí do 3 let – Čapková M. Středisko prevence úrazů v JK – prevence úrazů u dětí školního věku a mládeže – Toráčová L. Psychosociální dopady používání mobilních telefonů u dětí ve věku do 12 let – Troupová M. Suicidiální jednání dětí a mládeže – Benešová V. Legální drogy ve vztahu k nelegálním drogám – Kastnerová M. Funkčnost neúplné – rozvedené rodiny ve vztahu k dítěti – Elišková Z. Úrazy ošetřené v nemocnici České Budějovice – Kastnerová M., Drahoňovská K. Středisko prevence úrazů v JK – prevence úrazů seniorů – Zimmelová P. Využití nefarmakologických metod pro prevenci agresivity u seniorů v institucionální péči – Bužgová R., Ivanová K.

SOUBORNÝ REFERÁT   

Policie ČR s nevládními neziskovými organizacemi v boji proti obchodu s lidmi – Hrabětová J. Radiologická diagnostika při syndromu týraného dítěte – Tůma S., Lisý J. Lupina a lupininové alkaloidy: máme se jich bát? – Patočka J., Hon Z.

KAZUISTIKA 

Spáleniny vzniklé výfukem motorky – Velemínský M. sr., Velemínský M. jr. ***

94


1/2009

Redakce přijímá příspěvky, které se týkají prevence úrazů, násilí a otrav u dětí, dospělých a seniorů. V časopise jsou zveřejňovány: 1) Původní práce – tyto práce musí obsahovat vlastní výzkum, vlastní výsledky, musí mít úvod, cíl, hypotézu, bude-li možno výsledky, diskusi (je nutné vést diskusi s metodikou a s literaturou), závěr. 2) Souborné referáty – podávají přehled o stavu řešení daného problému získaného studiem odborné literatury, příp. i vlastní prací autora. Je zpravidla doplněno rozsáhlým seznamem použité literatury. 3) Krátké zprávy – stručné informace o uskutečněných konferencích, seminářích z oboru, popř. informace o vydaných knihách, jejich recenze ... Zaslaný rukopis nesmí být poskytnut k otištění jinému časopisu. Autor nese plnou odpovědnost za původnost práce, za její věcnou i formální správnost. Redakce přijímá příspěvky psané česky na disketě 3,5 palce nebo CD a ve dvou vytištěných exemplářích. Společně s rukopisem musí být zaslán dopis, který je podepsán všemi autory. Rukopisy jsou recenzovány vždy dvěma recenzenty. Recenzní řízení je oboustranně anonymní, práce jsou posuzovány po stránce obsahové i formální. Na základě posudků rozhodne redakční rada o přijetí, či odmítnutí. Podle připomínek recenzentů může být práce vrácena autorům k doplnění či přepracování. Zaslané příspěvky se nevracejí, jsou archivovány v redakci časopisu, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Náležitosti rukopisu: Texty požadujeme psané písmem Times New Roman, velikost písma 12, řádkování jednoduché, styl normální, text nesmí obsahovat tiskové efekty, nepoužívat barevná či podtržená písmena, stránky nečíslovat, citace podle normy ČSN ISO 690 (010197). Výstižný a stručný název práce v českém a v anglickém jazyce Jména všech autorů Abstrakt v českém a v anglickém jazyce (délka by měla odpovídat délce článku – cca 10 řádků) Klíčová slova v českém a v anglickém jazyce (max. 3–5) Vlastní text (rozsah max. 10 stran) Seznam citované literatury (článek musí mít odkazy na všechny citace) Citace – např.: Monografie: Dunovský, J. et al.: Sociální pediatrie, vybrané kapitoly. 1 vyd. Praha: 1999. Grada Publishing, s. 248. ISBN 80-7169-254-9. Časopis: Vorel, F.: Užívání bezpečnostních pásů řidiči a spolujezdci v osobních automobilech v Českých Budějovicích. In: Soud. lék., 2000, 45, 3, s. 34–36, ISSN 1210-7875 Přílohy: Obrázky, tabulky, grafy. Rukopis je vhodné uspořádat dle autorů, tedy obrázky, tabulky apod. umístěné v textu tam, kde by měly být v definitivní podobě. Pokud Váš textový editor nedovoluje implementaci obrázků apod., přiložte je v samostatném souboru (tif, jpg, xls), v textu vyznačte jejich umístění s názvem grafického souboru na samostatném řádku. Nad tabulkou a pod grafem či obrázkem musí být jeho popis – Tab. č. 1…, Graf č. 1…., Obr. č. 1 Na všechny tabulky, grafy, obrázky musí být v textu odkaz – např.: (tab. č. 1), (graf č. 1), (obr. č. 1) Své příspěvky zasílejte na adresu redakce: Jihočeský inzert expres, s. r. o. Na Barborce 2 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic www.zsf.jcu.cz [email protected] ISSN 1801-0261

POKYNY PRO AUTORY

POKYNY PRO AUTORY

PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ

Recommend Documents