Prevence kolorektálního karcinomu v České republice a ve Skotsku

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství

Bc. Lucie Gabrhelíková

Prevence kolorektálního karcinomu v České republice a ve Skotsku Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Helena Kisvetrová

Olomouc 2011

ANOTACE

Název práce v ČJ: Prevence kolorektálního karcinomu v České republice a ve Skotsku. Název práce v AJ: Prevention of colorectal cancer in the Czech Republic and Scotland. Datum zadání: 20.1.2010 Datum odevzdání: 14.7.2011 Vysoká škola, Univerzita Palackého v Olomouci fakulta: Fakulta zdravotnických věd Ústav: Ústav ošetřovatelství Autor práce: Bc. Lucie Gabrhelíková Vedoucí práce: PhDr. Helena Kisvetrová Oponent práce: MUDr. Milena Bretšnajdrová Abstrakt v ČJ: Teoretická část práce je zaměřena na epidemiologii kolorektálního karcinomu, jeho etiologii, klinický obraz, diagnostiku, léčbu a prevenci. V práci je popsána epidemiologie a screeningový program týkající se jak České republiky, tak Skotska. Praktická část zkoumá informovanost občanů o moţnostech prevence tohoto onemocnění. Ve výzkumné části byla pouţita kvantitativní metoda dotazníkového šetření, kterým bylo zjišťováno, zda osoby zařazené do screeningového programu vyuţívají moţných screeningových vyšetření. Druhá část dotazníku byla zaměřena na rizikové chování osob ve vybrané věkové kategorii, které přispívá ke vzniku kolorektálního karcinomu. Cílem výzkumu je zmapovat a porovnat zájem o prevenci kolorektálního karcinomu u obyvatel České republiky a Skotska.

Abstrakt v AJ: The theoretical part of thesis is focused on epidemiology of colorectal cancer, its etiology, clinical presentation, diagnosis, treatment and prevention. The thesis describes the epidemiology and screening program for both the Czech Republic and Scotland. The practical part deals with citizens' awareness about how to prevent this disease. The researchers used the quantitative method of questionnaire survey, which was investigated whether the persons included in the screening program using available screening tests. The second part of the questionnaire focused on risk behaviors in persons by age category, which contributes to the development of colorectal cancer. The research objective is to map and compare the interest in prevention of colorectal cancer in inhabitants of the Czech Republic and Scotland. Klíčová slova v ČJ: prevence, screening, kolorektální karcinom, Česká republika, Skotsko Klíčová slova v AJ: prevention, screening, colorectal cancer, Czech Republic, Scotland Rozsah: 102 stran (bez příloh) 22 stran příloh 124 stran celkem

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 30. června 2011 -----------------------------podpis

Děkuji PhDr. Heleně Kisvetrové za odborné vedení diplomové práce, za cenné rady při zpracování diplomové práce a za její laskavý a vstřícný přístup během naší spolupráce.

OBSAH

ANOTACE .................................................................................................................... 2 ÚVOD ............................................................................................................................. 8 1 EPIDEMIOLOGIE KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU ................................ 9 2 ETIOLOGIE A PATOGENEZE ............................................................................ 10 2.1 Vznik kolorektálního karcinom........................................................................... 11 2.2 Klasifikace nádorů .............................................................................................. 12 2.3 Patologie epitelových nádorů kolorekta .............................................................. 15 2.4 Šíření kolorektálního karcinomu ......................................................................... 15 3 KLINICKÝ OBRAZ................................................................................................ 16 4 DIAGNOSTIKA KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU ................................... 17 4.1 Laboratorní diagnostika ...................................................................................... 17 4.1.1 Genetická diagnostika .................................................................................. 18 4.2 Radiodiagnostika ................................................................................................. 18 4.2.1 Konvenční radiodiagnostika ......................................................................... 19 4.3 Magnetická rezonance ......................................................................................... 20 4.4 Počítačová tomografie CT................................................................................... 20 4.5 Ultrasonografická vyšetření ................................................................................ 21 4.6 Endoskopické metody ......................................................................................... 21 4.7 Pozitronová emisní tomografie ........................................................................... 23 5 LÉČBA KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU .................................................. 24 5.1 Chirurgická léčba ................................................................................................ 24 5.1.1 Karcinom konečníku .................................................................................... 26 5.1.2 Prekancerózy tlustého střeva ........................................................................ 26 5.1.3 Chirurgická léčba jaterních metastáz ............................................................ 26 5.2 Chemoterapie ...................................................................................................... 26 5.2.1 Formy a indikace chemoterapie .................................................................... 27 5.3 Antiangiogenní léčba .......................................................................................... 28 5.4 Radioterapie ........................................................................................................ 29 5.4.1 Kombinace chirurgického výkonu a radioterapie......................................... 29 5.5 Prognóza onemocnění ......................................................................................... 30 6

5.5.1 Klasické ukazatele prognózy ........................................................................ 30 6 PREVENCE KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU .......................................... 32 6.1 Evropský kodex proti rakovině ........................................................................... 32 6.2 Obecná preventivní opatření ............................................................................... 34 6.3 Populační screening kolorektálního karcinomu .................................................. 34 6.4 Účinnost screeningových metod ......................................................................... 38 6.5 Skotský screeningový program ........................................................................... 39 7 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 41 7.1 Formulace problému ........................................................................................... 41 7.1.1 Rešeršní strategie .......................................................................................... 41 7.2 Hlavní cíl ............................................................................................................. 42 7.3 Dílčí cíle .............................................................................................................. 42 7.4 Charakteristika souboru ...................................................................................... 43 7.5 Metoda a technika sběru dat ................................................................................ 46 7.5.1 Formy poloţek v dotazníku .......................................................................... 46 7.6 Organizace výzkumného šetření ......................................................................... 47 7.7 Zpracování dat ..................................................................................................... 47 7.8 Vyhodnocení dat ................................................................................................. 48 DISKUZE .................................................................................................................... 80 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 89 LITERATURA A PRAMENY .................................................................................. 91 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 96 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 98 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 100 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 102 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 103

7

ÚVOD

Kolorektální karcinom je závaţné nádorové onemocnění, kdy vzhledem k výskytu zaujímá Česká republika přední příčky. To byl důvod, který ovlivnil volbu tématu diplomové práce. Jedná se o aktuální téma, které si vzhledem ke své závaţnosti zaslouţí určitou pozornost, a to především prevence tohoto onemocnění. Vţdy je totiţ zcela jistě lepší danému onemocnění předejít, neţ onemocnět a podstoupit léčbu. Vţdyť pouhý pobyt v nemocnici jistě není nic příjemného, nehledě na samotnou léčbu, která mnohdy můţe být fyzicky či psychicky náročná, zdlouhavá, vyčerpávající a bohuţel stále jsou i případy, kdy nedojde k uzdravení. A to je právě případ nádorových onemocnění, kdy mortalita kolorektálního karcinomu je stále vysoká. Určitou hrozbou tohoto onemocnění jsou jiţ na začátku nespecifické příznaky, které lidé často přehlíţejí, bagatelizují nebo jim nepřikládají náleţitou pozornost. Tomu by měl zabránit program zaměřený na prevenci, zahrnující například Evropský kodex proti rakovině či populační screening. Dále osvěta a edukace občanů, kterou by získali informace o kolorektálním karcinomu, o rizikových faktorech, příznacích, moţnostech prevence apod. Cílem diplomové práce je především zmapovat, zda občané vědí o moţnostech prevence a zda tyto moţnosti vyuţívají. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se bude zabývat definicí kolorektálního karcinomu, jeho epidemiologií, klinickým obrazem, diagnostikou léčbou a prevencí. V praktické části bude pomocí kvantitativní metody (dotazníkového šetření) zjišťováno v jaké míře se lidé účastní screeningového programu a také bude zaměřena na rizikové chování, osob vybrané věkové kategorie, které přispívá ke vzniku kolorektálního karcinomu. Respondenty budou osoby z České republiky a ze Skotska, kde mají poněkud odlišný screeningový program, coţ zajistí moţnost určitého srovnání. Skotsko bylo vybráno právě pro jeho screeningový program. Co se týče výskytu, byly nalezeny pouze údaje z roku 2008 a ty jsou srovnatelné s údaji o výskytu z téhoţ roku v České republice. Nynější incidence tedy nebude moţno srovnat, ale díky dotazníkovému šetření, bude alespoň zjištěno, zda se změnou screeningového programu, který je ve Skotsku zaveden od roku 2009, změnilo i chování občanů, které by následně mělo vést i ke sníţení incidence tohoto onemocnění.

8

1 EPIDEMIOLOGIE KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Nádory tlustého střeva a konečníku jsou jednou z nejčastějších onkologických diagnóz. Vzhledem k celosvětové frekvenci výskytu a k celkové úmrtnosti patří mezi tři nejčastěji se vyskytující nádorová onemocnění. Ve vyspělých státech světa výskyt tohoto nádoru setrvale narůstá. Česká republika se výskytem tohoto nádoru řadí na přední místa v mezinárodním srovnání. Kaţdoročně je v České republice zachyceno přibliţně 8000 nemocných s rakovinou tlustého střeva a konečníku, coţ činí zhruba 76 případů na 100 000 obyvatel. 1 Karcinom tlustého střeva se vyskytuje u muţů i u ţen stejně často, karcinom konečníků se vyskytuje častěji u muţů (1,5 : 1). Incidence synchronních nádorů tlustého střeva, tzn. dvou a více nádorů, vyskytujících se současně, je 2-5 % nemocných, metachromních nádorů, tj. nová primární léze u nemocného, kde jiţ dříve byla provedena resekce nádoru, je popisována u 20-30 % nemocných jedinců. Kolorektální karcinom postihuje v podstatné míře především pacienty v produktivním věku. 2 Kolorektální karcinom představuje velký problém také ve Skotsku. Jedná se o třetí nejčastější diagnózu rakoviny u muţů i u ţen. Ročně přibude aţ 3400 nových případů, coţ činí zhruba 66 případů na 100 000 obyvatel. 95 % případů je zaznamenáno u jedinců nad 50 let. V posledních letech je incidence u muţů stabilní a u ţen je zaznamenán mírný pokles, zatímco úmrtnost klesá u obou pohlaví.3 Incidence

kolorektálního

karcinomu

je

zaznamenána

v tabulkách

v příloze 3 a 4.

1

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 37. Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné moţnosti diagnostiky a léčby, s.16-17. 3 Srov. Bowel Cancer in Scotland. 2

9

a grafech

2 ETIOLOGIE A PATOGENEZE

Většina nádorů vzniká důsledkem komplexního působení faktorů nesprávného ţivotního stylu. 4 Faktory ovlivňující vznik karcinomu se dělí na hereditární a exogenní. Hereditární faktory se podílejí především na familiárním výskytu karcinomů v oblasti céka a vzestupného tračníku, zatímco exogenní faktory zapříčiňují vznik nádorů především v sestupném tračníku, sigmoideu a konečníku.5

1. Hereditární faktory 

Syndrom mnohotné adenomatózní polypózy



Syndrom familiárního výskytu nepolyptózních karcinomů tlustého střeva6

2. Exogenní faktory 

Nevhodná strava bohatá na tuky a chudá na čerstvou zeleninu a vlákninu



Kancerogeny obsaţené ve stravě a tabákovém kouři



Nevhodná tepelná úprava stravy: smaţení, pečení, uzení, grilování



Nadměrná hmotnost



Nadměrná exkrece ţlučových kyselin do stolice a vznik fekapenů



Nedostatek vápníku v potravě (sníţená schopnost detoxikace ţlučových kyselin ve střevě)



Nedostatek vitaminů A, C, E a selenu (sníţená ochrana před toxickým efektem volných kyslíkových radikálů)



Kouření a alkohol (významné pro oblast konečníku)7

4

Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 87. Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.19. 6 Srov. VYZULA, R. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly, s 52. 7 Srov. ŘÍHÁČKOVÁ, P. Osudové příznaky, s. 31. 5

10

Predisponující změny: 

Dysplastické léze



Ulcerózní kolitida



Crohnova choroba

U ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby je prekancerózní změnou dysplazie. Poruchy architektoniky sliznice a histologický průkaz buněčné atypie jsou proto u nemocných s idiopatickými záněty základem dispenzárních programů. Protoţe dysplazie střevní sliznice často předchází vzniku kolorektálního karcinomu.8

2.1 Vznik kolorektálního karcinom Dělení nádorů tlustého střeva a konečníku: a) Sporadické formy – asi 80 % všech nádorů b) Familiární formy – asi 20 % těchto nádorů9

1. Sporadická forma - komplexní vyřazení obou alel důleţitého genu z funkce - další dvě mutace v somatické buňce Pravděpodobnost tohoto jevu je docela malá, proto tyto nádory vznikají ve vyšším věku.10

2. Familiární forma - zárodečná mutace je přítomná ve všech buňkách jedince

8

Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.19-20. 9 Srov. Tamtéţ, s. 20. 10 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.21.

11

- druhá alela genu vykazuje normální funkci, růst nádorového bujení se projeví aţ tehdy, kdyţ je druhá kopie identického genu vyřazena somatickou mutací a dojde k poruše regulace buněčného cyklu či opravě chyb DNA.11 U této formy nádorového onemocnění stačí tedy k vyřazení genu jen jedna mutace somatické buňky. Tím pádem je u této formy riziko malignizace mnohem vyšší, neţ u formy sporadické. Pravděpodobnost takovéto mutace je vysoká a proto se tyto nádory posouvají do niţšího věku.12

2.2 Klasifikace nádorů 1. Anatomické dělení (dle lokalizace) Dělení dle Union Internationale Contre le Cancer (UICC): Kolon: 

Apendix

C18.1



Cékum

C18.0



Vzestupný tračník

C18.2



Hepatická flexura

C18.3



Příčný tračník

C18.4



Lienální flexura

C18.5



Sestupný tračník

C18.6



Sigmoideum

C18.713

Rektum: 

Rektosigmoideum

C19



Rektum

C20



Řiť a řitní kanál

C21

-

Řitní kanál

C21.1

-

Kloakogenní zóna

C21.2

11

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 239-249. Srov. Tamtéţ, s 239-249. 13 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.31. 12

12

-

Léze přesahující rektum, řiť, řitní kanál C21.814

2. TNM klasifikace (TNM = klinická, TNMp = patologická) T

Primární tumor

TX: primární tumor nelze detekovat T0: primární tumor nenalezen Tis: karcinom in situ neprorůstá mukózou T1: tumor proniká submukózou T2: tumor proniká muscularis propria T3: tumor proniká přes muscularis propria do subserózy nebo do neperitonealizované perikolické či perirektální tkáně T4: tumor proniká viscerálním peritoneem nebo přímo do okolních orgánů a strektur15

N

Postiţení regionálních lymfatických uzlin

NX: regionální lymfatické uzliny nelze posoudit N0: bez metastáz v regionálních uzlinách N1: 1-3 metastázy v perikolických nebo perirektálních lymfatických uzlinách N2: metastázy ve č a více perikolických nebo perirektálních lymfatických uzlinách N3: metastázy v uzlinách podél cévních struktur16

14

Srov. Tamtéţ, s.31. Srov. VYZULA, R. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly, s 67. 16 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.32. 15

13

M

Vzdálené metastázy

MX: přítomnost vzdálených metastáz nelze posoudit M0: vzdálené metastázy nejsou přítomny M1: vzdálené metastázy jsou přítomny17

Tab. 1 - Stádia kolorektálního karcinomu dle TNM klasifikace a pětileté přežívání pacientů v různém stadiu18 TNM

Stadium Rozsah nádoru

Tis, N0, M0 T1, N0, M0 T2, N0, M0 T3, N0, M0 T4, N0, M0

0 I I IIa IIb

T1-2, N1, M0

IIIa

T3-4, N1, M0

IIIb

Jakékoliv T, N2, M0 Jakékoliv T, jakékoliv N, M1

IIIc IV

Karcinom in situ Invaze submukozy Invaze muscularis propria Invaze do subserozy nebo perikolické tkáně Perforace viscerálního peritonea nebo přímá invaze do přilehlých orgánů či tkání T1-2 a metastázy v 1-3 ragionálních lymfatických uzlinách T3-4 a metastázy v 1-3 ragionálních lymfatických uzlinách Metastázy ve 4 nebo více ragionálních lymfatických uzlinách Vzdálené metastázy

5 let přeţívá 100 % 95 % 90 % 80 % 75 % 79 % 56 % 50 %

Stádia: Stadium 0: Tis, N0, M0 Stadium I: T1 nebo T2, N0, M0 Stadium II: T3 nebo T4, N1-3, M0

17

Srov. Tamtéţ, s.32. Stadia kolorektálního karcinomu dle TNM klasifikace a pětileté přežívání pacientů v různém stadiu, 18

14

5%

Stadium III: Jakékoliv T, N1-3, M0 Stadium IV: Jakékoliv T nebo N, M119

2.3 Patologie epitelových nádorů kolorekta Studium

nádorové morfologie zahrnuje jak makroskopické, tak

především

mikroskopické posouzení nádoru. Pro zajištění adekvátní terapie je důleţité správné určení

histologické

diagnózy a zhodnocení

tkáňových

nádorových

markerů.

Histologické vyšetření slouţí ke stanovení biologické povahy loţiska, gradingu a patologickému pagingu nádoru. Materiál k bioptickému vyšetření lze získat endoskopickou excizí nebo resekcí střeva. 20 V tlustém střevě se nejčastěji nacházejí epitelové nádory, mezi něţ patří adenomy a karcinomy.

2.4 Šíření kolorektálního karcinomu Kolorektální karcinom se šíří: a) přímým šířením – jedná se o postupné prorůstání karcinomu do vnějších vrstev střevní stěny, a to horizontálně i vertikálně. b) lyzogenním šířením – nejčastější způsob šíření. c) hematogenní šíření – u karcinomu tračníků se šíří pomocí portální ţíly a hypogastrických ţil, u karcinomu rekta pomocí dolní duté ţíly. d) intraperitoneální šíření – primární tumor proniká serózou střeva na peritoneum. e) intraluminální šíření – maligní buňky jsou přemístěny do distálních částí střeva spolu se střevním obsahem.21

19

Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 57. Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.37. 21 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.44. 20

15

3 KLINICKÝ OBRAZ

Kolorektální karcinom bývá v časných stádiích asymptomatický. Později se můţe projevovat řadou příznaků. Zpočátku mohou být příznaky nenápadné, a proto jim nemocný člověk nemusí věnovat svou pozornost. Pozornost by měla být věnována především dlouhodobější změně střevní činnosti. U nádorů konečníku se setkáváme s častým nucením na stolici, příměsí krve a hlenu ve stolici, bolestí při stolici. Tyto příznaky se objevují u jiţ lokálně pokročilého onemocnění. U nádorů tlustého střeva a konečníku jsou v pokročilých stádiích typické tyto příznaky: únava, anemie, úbytek hmotnosti, dyspeptické obtíţe jako jsou pocit plnosti, bolesti břicha, zvýšená plynatost, nechutenství, nucení na zvracení, škytavka, střídání průjmu a zácpy. Dále se objevuje stuţkovitá stolice (odchod stolice v úzkém prouţku), bolestivé vyprazdňování a mimovolný odchod stolice, krvácení z konečníku a svědění konečníku. Nádor můţe svým růstem vyvolat střevní neprůchodnost, coţ se projeví křečovitými bolestmi břicha, zácpou, slabostí, zvracením a pocitem plnosti. 22 Některé z těchto příznaků se mohou objevit i u jiných onemocnění, jako jsou například hemoroidy nebo zánětlivá střevní onemocnění. Proto je vţdy důleţitá diferenciální diagnostika. 23 Střevní nádory mohou růst aţ 5 let bez příznaků a jejich včasná diagnóza proto bývá náhodná. Proto je velmi důleţitý a přínosný screeningový program pro diagnózu kolorektálního karcinomu.24

22

Srov. ABRAHÁMOVÁ, J, BOUBLÍKOVÁ, L, KORDÍKOVÁ, D. Rakovina tlustého střeva a konečníku, s. 8. Srov. ŘÍHÁČKOVÁ, P. Osudové příznaky, s. 32. 24 Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 146-156. 23

16

4 DIAGNOSTIKA KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Diagnostika kolorektálního karcinomu spočívá, tak jako u jiných onemocnění, v první řadě v odebrání anamnézy nemocného, ve fyzikálním vyšetření a dále pak v pomocných a laboratorních metodách.

4.1 Laboratorní diagnostika 1. Klasické biochemické parametry

U diagnostiky kolorektálního karcinomu je důleţité provést základní biochemický rozbor krve a moči. V počátečních stádiích bývá laboratorní nález nevýznamný, pozitivní se objevuje především aţ v pokročilých stádiích onemocnění. U nemocných se vyskytuje vysoké CRP, zrychlená sedimentace, zvýšené mnoţství mukoproteinů a α-globilinu, můţou se také objevit známky sekundární anemie.25 2. Nádorové markery Nádorové markery jsou látky, které produkuje lidský organismus nebo maligní buňky jako odpověď na nádorové bujení. U kolorektálního karcinomu má význam především sérologický marker - karcinoembryonální antigen (CAE). Ca 19-9 byl původně zaveden jako marker pro kolorektální karcinom, nyní je však pokládán za lepší test pro karcinom pankreasu. V současné době se zvyšuje zájem o genomické biomarkery, u nichţ se změny odehrávají vlivem genových defektů, poruch regulace proliferace a apoptózy, abnormalit v obsahu DNK a dalších. Nyní jsou v klinické praxi nejspolehlivější intraepiteální markery – aberantní kryptová loţiska (ACF) a miktoadenomy.26

25

Srov. ABRAHÁMOVÁ, J, BOUBLÍKOVÁ, L, KORDÍKOVÁ, D. Rakovina tlustého střeva a konečníku, s. 9. Srov. LUKÁŠ, K a kol. Gastroenterologie2003: Diferenciální diagnostika symptomatologie nemocí trávícího traktu, s 284-285. 26

17

4.1.1 Genetická diagnostika

V praxi se tato metody vyuţívá především u hereditárních forem kolorektálního karcinomu. Riziko onemocnění nádorem tlustého střeva a konečníku se stupňuje s počtem příbuzných postiţených tímto onemocněním a mladším věkem těchto nemocných v době diagnózy. Toto vyšetření umoţňuje zachycení asymptomatických jedinců s rizikem vzniku tohoto onemocnění, a to jiţ v časných stádiích nádoru.27 Nejčastější dědičnou formou kolorektálního karcinomu je HNPCC – Hereditární nepolypozní kolorektální karcinom (Lynchův syndrom). Autozomálně dominantně dědičné onemocnění, které je zároveň nejčastější dědičnou formou kolorektálního karcinomu. Faktorem ovinujícím vznik toho onemocnění jsou mutace repair genů (MMR). Proto pokud je u nemocného nebo jeho potomka zjištěna mutace některého z MMR genů, je moţné cíleně vyšetřit i ostatní příbuzné. Tímto vyšetřením pak lze u asymptomatických příbuzných potvrdit nebo vyvrátit nosičství kauzální mutace, a tedy riziko onemocnění Lynchovým syndromem.28 Druhou nejčastěji se vyskytující dědičnou formou je Familiární adenomatózní polypóza. Pokud příbuzná osoba zdědí zárodečnou mutaci jedné alely APC genu, je vystaven téměř 100% riziku vzniku kolorektálního karcinomu. I toto onemocnění lze u asymptomatických jedinců odhalit pomocí genetické diagnostiky.29

4.2 Radiodiagnostika Dříve jedno z prioritních vyšetření při diagnostikování kolorektálního karcinomu. Nyní se dostaly na první místo především endoskopické metody. K diagnostice rakoviny tlustého střeva a konečníku se vyuţívají především tyto metody: a)

Konvenční

radiodiagnostika

–

irigoskopie

dvojitým

kontrastem

gastrointestinálním traktem

27

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 84-94. Srov. Tamtéţ, s 84-94. 29 Srov. Tamtéţ, s 84-94. 28

18

a pasáţ

b) Magnetická rezonance c) Počítačová tomografie d) Ultrasonografická vyšetření e) Endoskopické metody f) Pozitronová emisní tomografie - PET30

4.2.1 Konvenční radiodiagnostika 1. Irigoskopie Jedná se o rentgenové vyšetření tlustého střeva, za pouţití kontrastní látky. Metoda se provádí za pomoci dvojitého kontrastu. Vyšetření se provádí nejdříve v poloze na břiše. Tlusté střevo se plní pozitivní kontrastní látkou - suspenzí baria (BaSO4) aţ po lineární flexoru, která vytvoří na sliznici tenkou vrstvu. Pak se pomocí balonku insufluje negativní kontrastní látka – vzduch, či CO2, čímţ dojde k roztaţení trávicí trubice. Poté se pořizují snímky, a to tak, ţe nejvýše uloţená část tlustého střeva, při různých polohách pacienta, je vyplněna negativní kontrastní látkou a na sliznici tudíţ vzniká tenký povrchový film pozitivní kontrastní látky, který umoţňuje zobrazení i velmi drobných lézí.31

2. Pasáţ gastrointestinálním traktem Orientační vyšetření, dnes se jiţ moc neuţívá.

Provádí se zejména u starších

nemocných, kteří jiţ neudrţí kontrastní nálev ani očistné klyzma. Toto vyšetření se provádí za perorálního podání suspenze barium sulfátu a poté se nemocný snímkuje v pravidelných intervalech. V konečné fázi vyšetření, nejdříve zhruba za 5 hodin po podání suspenze, lze zobrazit hrubé patologické změny v tlustém střevě.32

30

Srov. VYZULA, R. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly, s 82. Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 174-175. 32 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.80. 31

19

4.3 Magnetická rezonance Velmi moderní a zároveň drahá vyšetřovací metoda. Umoţňuje zobrazení vrstev lidského těla v jakékoli rovině. Principem pro vytváření obrazu při magnetické rezonanci je vyuţití prvků s lichým atomovým číslem (s lichým počtem protonů v jádře). Tyto protony se v magnetickém poli chovají jako malé magnetické dipóly. K zobrazení se vyuţívá nejčastěji jader vodíku. Magnetická rezonance se při diagnostice kolorektálního karcinomu vyuţívá především u nádorových procesů rekta. Postupy při vyšetření se mohou lišit. Před vyšetřením můţe být insuflován vzduch do konečníku, coţ však můţe vést k jeho podráţdění a k následné zvýšené motilitě střeva. Naopak střevní motilita by měla být před vyšetřením potlačena, proto se doporučuje podání parasympatolytika, např. Buscopanu i.m. nebo Glukagonu i.m. Nejvhodnější pro vyšetření je poloha na břiše. V této poloze se plyn přemístí do nejvýše poloţeného místa, tedy do rektální ampuly. Vyšetření je časově náročné. Můţe trvat aţ 1 hodinu. Uţití tohoto vyšetření má svůj veliký význam především u nemocných v pooperačních stavech, kde je potřeba rozlišit nádorové recidivy od pooperační jizvy a nelze provést endoskopické vyšetření (stav po abdominoperineální amputaci rekta).33

4.4 Počítačová tomografie CT Vyšetření umoţňuje zobrazení příčných vrstev těla, a to tak, ţe nedochází k sumaci jednotlivých struktur. Další výhodou je velká citlivost na změny kontrastu. Při CT břicha a pánve lze zobrazit tračník aţ po rektosigma. Důleţitá je příprava na vyšetření. Nemocný je před vyšetřením premedikován antihistaminikem. Poté, 12 hodin před vyšetřením, nemocný poţije 10 ml urotropní kontrastní látky ve 250 ml vody. Dalších 10 ml kontrastní látky, opět ve 250 ml vody, vypije nemocný 6 hodin před vyšetřením. Kontrastní látka podaná per os umoţní dobré zobrazení tenkých cévních kliček v pánvi. Na začátku samotného vyšetření je nemocnému aplikováno 60 ml kontrastní látky i.v., coţ umoţní dobrý kontrastní obraz větších cév.34

33 34

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 178-179. Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.81.

20

4.5 Ultrasonografická vyšetření 1. Transabdominální USG Toto vyšetření má při diagnostice kolorektálního karcinomu zcela orientační význam. Pomocí USG lze zobrazit pouze velmi rozsáhlé infiltrativní změny stěny tlustého střeva.35

2. Endorektální USG K tomuto vyšetření je zapotřebí vyuţít speciální endorektální sondu. Vyšetření by měl provádět zkušený sonografista. Nemocný má být před vyšetřením dobře vyprázdněn. Vyšetření probíhá vleţe na boku, je zahájeno palpací per rektum. Jako lubrikant se pouţívá Mesocain gel, při následné biopsii pak Framykoin gel. Pokud je zavádění samotné endorektální sondy bolestivé, provádí se analgosedace. 36

4.6 Endoskopické metody V primární diagnostice nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku jsou od druhé poloviny 20. století vyuţívány především endoskopické metody. Tyto metody se stále více posouvají z pouze diagnostických metod také k metodám invazivním a terapeutickým.37

1. Rektoskopie Během tohoto vyšetření lékař prohlíţí dolní část tlustého střeva a konečník. K vyšetření se pouţívají rigidní endoskopy. Mohou být kovové nebo z umělé hmoty. Pro lepší přehlednost se střevo plní vzduchem. Absolutní kontraindikace tohoto vyšetření nejsou. Mezi relativní kontraindikace patří peritonitida, akutní zánět tlustého střeva a probíhající menstruace. Před vyšetřením je nutné vyprázdnění střeva – očistné klyzma. Premedikace není nutná. Při vyšetření nemocný zaujímá genokubitální

35

Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.57-59. Srov. Tamtéţ, s.57-59. 37 Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 96. 36

21

polohu. Před samotným vyšetřením lékař vyšetří konečník palpačně per rektum. Endoskop se natře mezokainovým gelem. Rektoskopem lze vyšetřit tlusté střevo do vzdálenosti přibliţně 14 cm. V průběhu rektoskopie lze provést biopsii nebo zastavit krvácení ze sliznice. Ke komplikacím během tohoto vyšetření dochází zřídka, můţe se však objevit krvácení nebo vzácně i perforace tlustého střeva. Vyšetření trvá zhruba 10 minut, délka je ovlivněna moţnými procedurami, prováděnými během vyšetření.38

2. Anoskopie Endoskopická metoda, při které se anoskopem vyšetřuje anální kanál a distální třetina rektální ampule. Provádí se rigidním endoskopem. Před vyšetřením je nutné vyprázdnění střeva. Při vyšetření lze odebrat bioptický vzorek. 39

3. Kolonoskopie Endoskopické vyšetření, které lékaři umoţňuje prohlíţení konečníku, tlustého střeva a popřípadě i terminálního ilea. Provádí se za pomoci flexibilního endoskopu. K indikacím kolonoskopie patří: -

dyspeptické obtíţe nejasného původu, např. průjem, zácpa, bolesti břicha, hlen nebo krev ve stolici aj.

-

nález adenomu či karcinomu při rektoskopii k vyloučení synchronního nálezu

-

rentgenový nález, vyţadující upřesnění40

Kontraindikace kolposkopie: -

absolutní kontraindikace – perforační peritonitida

38

Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.89. Srov. Tamtéţ, s.89. 40 Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 160-168. 39

22

Další kontraindikace jsou relativní: -

fulminantní zánět tlustého střeva

-

doba kratší neţ 3 týdny po operaci tlustého střeva nebo v malé pánvi

-

třetí trimestr gravidity

-

akutní závaţná kardiopulmonální onemocnění např. stav po infarktu myokardu (první 3 týdny), plicní embolie aj.

-

rozsáhlé aneurysma břišní aorty

-

nespolupráce nebo nesouhlas nemocného s vyšetřením41

Kolonoskopie je relativné bezpečné a nebolestivé vyšetření, je však nepříjemné. K moţným komplikacím kolposkopie patří plynatost a pocit tlaku v břiše, způsobené vzduchem vpraveným do střeva během vyšetření. Závaţnějšími, avšak zřídka se vyskytujícími, komplikacemi mohou být: neţádoucí reakce na podanou uklidňující injekci, krvácení a vzácně také perforace tlustého střeva.42

4.7 Pozitronová emisní tomografie PET je vyšetření spadající do oboru nukleární medicíny, při kterém se zobrazují rozdílné tkáně na základě jejich rozdílného metabolismu. Nemocnému je intravenózně podáno malé mnoţství radioaktivní látky a tkáně se poté zobrazí podle toho, v jaké míře danou látku akumulují. Nejčastěji se pro toto vyšetření pouţívá modifikovaná molekula glukózy, v níţ je zabudovaný izotop fluoru 18F (FDK-PET). Nádorové buňky se rychle dělí, k tomu potřebují glukózu, která se bude při vyšetření zvýšeně vychytávat.43

41

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 160-168. Srov. Tamtéţ, s 160-168. 43 Srov. MÍKOVÁ, V. Nukleární medicína: Průřez vyšetřovacími metodami v oboru nukleární medicína, s. 99-104 42

23

5 LÉČBA KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Protinádorová léčba by měla být komplexní a co nejúčinnější proti nádoru. Zároveň by měla být šetrná a měla by poškodit nemocného co nejméně, ať uţ somaticky, či psychicky. Do léčby je zapojen celý multidisciplinární tým. Ke klasickým onkologickým léčebným metodám patří chirurgická léčba, chemoterapie, radioterapie, hormonální terapie a imunoterapie.44

5.1 Chirurgická léčba Kurativní metodou kolorektálního karcinomu je chirurgická léčba. Jedná se o radikální odstranění nádoru spolu s regionálními uzlinami. Radikální resekční výkon lze provést zhruba u 60 % nemocných s karcinomem tračníku a asi u 35 % nemocných s karcinomem rekta. Je-li to technicky moţné a dovoluje-li to zdravotní stav nemocného, je u tohoto karcinomu vţdy indikován resekční výkon na střevu, vedoucí k prevenci krvácení z nádoru a střevní obstrukce.45 Dělení operací: 1. Diagnostická operace Tato operace se indikuje z diagnostických důvodů, a to v případě, ţe nelze jinými neinvazivními metodami ověřit rozsah a povahu změn. Cílem takovéto operace je zpravidla získání reprezentativního vzorku tkáně.46 2. Elektivní operace Operace jsou prováděny po adekvátní předoperační přípravě nemocného a lokální přípravě střeva. Plánované operace umoţňují zvolit optimální strategii operačního výkonu.47

44

Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 158-159. Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.103-133. 46 Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 160-165. 47 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.110-115. 45

24

3. Urgentní operace K neplánovaným operacím dochází zejména při náhlém vzniku komplikací kolorektálního karcinomu, které bezprostředně ohroţují ţivot nemocného. Jedná se o náhlé příhody břišní, např. perforace střeva nebo mechanický ileus. V těchto případech se pak musí operační technika přizpůsobit aktuální situaci. Výkon je ovlivněn samotným lokálním nálezem, zdravotním stavem nemocného, a také nepřipraveným střevem.48 4. Paliativní výkony Provádí se u nemocných s pokročilým nálezem, kdy uţ nelze nádor pro jeho pokročilost odstranit vůbec, nebo jen částečně. To samé platí pro metastázy. Výkon nemá kurativní charakter.49 Předoperační příprava je obdobná jako před kolposkopickým vyšetřením. Operace se provádí v celkové anestezii. Přístup do dutiny břišní je podle lokalizace nádoru ze střední laparotomie, levostranný nebo pravostranný postranní řez. Střevo se podváţe nad a pod nádorem. Zvolený úsek střeva spolu s příslušným lymfatickým povodím se odstraní. Resekovaná část střeva má být alespoň 10 cm a 5 cm pod nádorem. Následně se provádí anastomóza střeva, nejlépe end to end. V současné době se i v kolorektální chirurgii uplatňují miniinvazivní zákroky. V tomto případě se jedná o laparoskopické resekce střeva a kolektomie. Tyto výkony však nejsou jednoznačně přijaty jako kurativní.50 Radikální resekci lze provést asi jen u poloviny nemocných. U 30 % nemocných lze provést paliativní resekci a u 15 % kolostomii nebo paliativní anastomózu obcházející nádor. U zbylých nemocných můţe jít jen o probatorní laparotomii.51

48

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 386-393. Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 160-165. 50 Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s 386-393. 51 Srov. Tamtéţ, s 386-393. 49

25

5.1.1 Karcinom konečníku U tohoto nádoru výběr operačního výkonu závisí na výšce uloţení nádoru nad řitním otvorem, na jeho velikosti, stupni diferenciace, patologické struktuře a stadiu nádorového onemocnění, dále závisí také na věku nemocného a jeho zdravotním stavu. Stadium onemocnění je stanoveno digitálním a endoskopickým vyšetřením, CT, MR a endorektální ultrasonografií. Při výkonu je snaho o zachování kontinence.52

5.1.2 Prekancerózy tlustého střeva Indikace k chirurgickým zákrokům: -

benigní adenomy tlustého střeva (pokud je nelze odstranit endoskopicky)

-

hereditární adematóza

-

nepolypózní kolorektální karcinom – Lynchův syndrom

-

ulcerózní kolitida53

5.1.3 Chirurgická léčba jaterních metastáz Metastázy jater představovaly hlavní příčinu smrti u nemocných operovaných pro kolorektální karcinom. V dnešní době však mohou být s úspěchem indikovány k resekci, jelikoţ mají proti metastázám jiných nádorů lepší prognózu. Není-li resekce moţná, lze zavést do povodí jaterní tepny katétr, díky kterému je moţné aplikovat regionální chemoterapii. Pokud jsou u nemocného zjištěna i jiná nádorová loţiska provádí se celková chemoterapie.54

5.2 Chemoterapie Chemoterapie představuje důleţitou sloţku léčby zhoubných nádorů, díky její významné vlastnosti léčit rozsáhlé nebo metastatické procesy (na rozdíl od chirurgické

52

Srov. VYZULA, R. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly, s 125. Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 392. 54 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.139. 53

26

léčby a radioterapie, kdy se jedná o lokální léčbu). Pouţití chemoterapie je ovlivněno řadou faktorů. Nejvýznamnější z nich je citlivost nádoru na cytostatikum. Podle senzitivity, lze nádory rozdělit do čtyř skupin. Nádory GIT, tedy i kolorektální karcinom, spadají do III. skupiny. U nádorů v této skupině není pouţití chemoterapie příliš účinné, proto se vyuţívá především jako doplňková léčba.55 Pro léčbu kolorektálního karcinomu jsou důleţitá především cytostatika ze skupiny fluoropyrimidinu s nejúčinnější látkou thiofluorouracilem. Na ostatní cytostatika je tento nádor většinou chemorezistentní. V klinické praxi se jako nejúčinnější osvědčila infuzní aplikace. Vysoká chemorezistence kolorektálního karcinomu je způsobena vysokou expresí tzv. mdr-1 genu (multi-drug-rezistence).56

5.2.1 Formy a indikace chemoterapie Forma chemoterapie můţe být systémová a regionální. Indikace chemoterapie dělíme na adjuvantní, kurativní a paliativní. 1. Systémová chemoterapie a) Adjuvantní chemoterapie - cílem této chemoterapie je eliminace zbytkového onemocnění po předešlém chirurgickém zákroku. U karcinomu rekta má vedle adjuvantní chemoterapie velký význam i adjuvantní radioterapie, protoţe díky stísněnému prostoru v pánevní oblasti, není moţný takový stupeň radikálního chirurgického výkonu jako u vyšších úseků střeva.57 b) Kurativní chemoterapie- je vyuţívána u chemosenzitivních nádorů, kdy větší šanci na vyléčení mají především menší nádory (u větších nádorů, při opakovaných chemoterapiích, dochází k rezistenci).

Kurativní chemoterapií se léčí klinicky

evidentní stádia nemoci (přibliţně 109-1012 nádorových buněk v těle). U kolorektálních karcinomů, je tato léčba díky jejich rezistenci zatím jen teoretická.58 c) Paliativní chemoterapie - se uţívá u nemocných v pokročilém stádiu onemocnění, kdy uţ není pravděpodobné vyléčení. Tato metoda přispívá ke zlepšení kvality ţivota 55

Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 174-181. Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 394. 57 Srov. Tamtéţ, s. 400-402. 58 Srov. Tamtéţ, s. 402. 56

27

nemocného. Paliativní chemoterapie má navodit regresi nádoru nebo stabilizaci procesu, a také zastavení progrese. Dalším přínosem je ústup funkčních poruch a zmírnění bolesti, vyvolané nádorovým procesem. Volba léčby musí respektovat skutečnost, ţe jde o paliativní opatření bez naděje na trvalý efekt. Proto by neţádoucí účinky měly být menší neţ při kurativním postupu. 59 2. Regionální chemoterapie Cílem této metody je zajistit vyšší koncentraci chemoterapeutika přímo v oblasti nádorového procesu a omezit tak celkové toxické účinky chemoterapie. Při léčbě kolorektálního karcinomu vyuţíváme terapii intraarteriální. Cytostatikum se aplikuje do arterie zásobující nádor, a to především do arteria hepatica (při chemoterapii jaterních metastáz), dále pak do iliakálních arterií. Další metodou je intraperitoneální (dutinové) podávání cytostatik.60

5.3 Antiangiogenní léčba V současné době se kromě klasické chemoterapie vyuţívají také uměle vyrobené preparáty, které zasahují cíleně do molekulárně biochemických mechanismů nádorových buněk. Jedná se například o Avastin (bevacizumab), který je indikován k léčbě pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem. Pouţívá se v kombinaci s chemoterapií obsahující fluoropyrimidin. Bevacizumab se váţe na protein VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor), který je klíčovým mediátorem vaskulogeneze a abiogeneze. Bevacizumab tak zabraňuje vazbě VEGF na jeho receptor (VEGFR-1, VERFR-2), čímţ dochází k regresi nádorové cévní sítě, růstu nádoru.61

59

Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 174-181. Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 403. 61 Srov. FÍNEK, J. Biologická léčba kolorektálního karcinomu. s 54-57 60

28

5.4 Radioterapie Radioterapie se pouţívá samostatně, v kombinaci s chemoterapií nebo v kombinaci s chirurgickou léčbou. Svůj význam má především při léčbě nádorů konečníku. Pokud jde o neresekabilní nádory, je cílem chemoterapie a radioterapie zajištění dostatečné regrese nádoru, která umoţňuje úplný resekční chirurgický výkon. Kombinací chirurgického výkonu, chemoterapie a radioterapie hraje hlavní roli při zvyšování lokoregionálního účinku.62

5.4.1 Kombinace chirurgického výkonu a radioterapie Hlavním cílem kombinace této léčby je u lokálně nepokročilých karcinomů rekta sníţení výskytu lokálních recidiv. Z časového hlediska lze radioterapii v kombinaci s chirurgickým výkonem vyuţít jako: -

předoperační radioterapii

-

pooperační radioterapii

-

tzn. sandwich – před i pooperační radioterapii

U primárně neresekabilních nádorů je cílem pouţití radioterapie dosáhnout zmenšení nádoru a umoţnit tak operační výkon.63

1. Předoperační radioterapie V průběhu předoperační terapie se sniţuje biologická aktivita nádorových buněk, čímţ se následně sniţuje riziko metastatického rozsevu při manipulaci s nádorem během chirurgického výkonu. Výhodné je krátkodobé předoperační ozařování s následným chirurgickým výkonem v krátkém časovém odstupu. Výhodou radioterapie u lokálně pokročilého nádoru je moţnost operačního výkonu se zachováním funkce svěračů, za předpokladu regrese nádoru. V dnešní době se pouţívají dvě základní koncepce předoperační radioterapie:

62 63

Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 158-174. Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 411.

29

-

krátké předoperační ozáření s operací navazující v nejbliţší moţné době

-

radikální ozáření, kdy se operační výkon provádí aţ po odeznění akutní postradiační reakce64

2. Pooperační radioterapie U této radioterapie je výhodou přesná znalost rozsahu nádoru díky předešlému operačnímu výkonu a histopatologickému vyšetření. Nevýhodou je sníţená oxygenace v chirurgickém lůţku, coţ má za následek omezení účinnosti radioterapie. 65

5.5 Prognóza onemocnění Pro stanovení prognózy hrají důleţitou roli tzv. prognostické faktory, které umoţňují zhruba určit pravděpodobnost recidivy karcinomu, generalizaci onemocnění, úmrtí či úplného uzdravení nemocného. Prognostické faktory lze rozdělit na klasické ukazatele prognózy a prognostické faktory, které určují biologickou aktivitu nádorového onemocnění. Prognostické faktory by měly pro klinickou vyuţitelnost splňovat určité podmínky, jako na příklad signifikantnost, reprodukovatelnost, dostupnost, kvalitu, zjistitelnost z malého mnoţství histologického materiálu či prospěšnost pro nemocného. 66

5.5.1 Klasické ukazatele prognózy a) Stating – u kolorektálního karcinomu jsou hloubka invaze a generalizace nádoru jedním

z nejdůleţitějších

prognostických

faktorů.

Pětileté

přeţití

se

udává

v jednotlivých stádiích přibliţně následovně: stadium I – 80 %, stadium II – 60 %, stadium III – 30 %, stadium IV – 5 %.

64

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 409-417. Srov. Tamtéţ, s. 409-417. 66 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.61. 65

30

b) Histologický nález – vliv na prognózu mají především méně diferencované nádory, přítomnost koloidní sloţky, lymfatická či perineurální invaze a intravaskulární propagace nádorových buněk. c) Lokalizace nádoru – obecně horší prognózu mají nádory rekta. d) Reziduální nádory – významným prognostickým faktorek je přítomnost či nepřítomnost reziduálního nádoru po primární terapii. e) Komplikace – např. obstrukce, perforace.67

67

Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.61-62.

31

6 PREVENCE KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

1. Primární onkologická prevence Cílem primární prevence je zamezit vzniku nádoru. Roli zde hrají dvě sloţky: sám jedinec (volba ţivotního stylu) a veřejná správa (ţivotní prostředí). Pro úspěšnou primární prevenci je potřebná dobrá znalost etiologických faktorů a snaha jedinců i společnosti je omezit či odstranit. 2. Sekundární onkologická prevence Úkolem je vyhledávat a kontrolovat rizikové jedince i skupiny obyvatelstva, u kterých je známé vyšší riziko vzniku nádoru. Dalším úkolem je vyhledávat a sledovat přednádorové stavy. Důleţitý je včasný záchyt jiţ vzniklých nádorových onemocnění, v počátečních, dobře léčitelných stádiích. Svůj podíl zde mají jak pacienti, tak lékaři. 3. Terciární onkologická prevence Jedná se o tzv. dispenzarizaci. Kaţdý jedinec léčený pro nádorové onemocnění má být doţivotně sledován. Především díky moţnému vzniku pozdní recidivy primárního nádoru, pozdních metastáz či pozdních komplikací. 4. Kvartální prevence Jedná se o komplexní paliativní péči, která je zaměřená na kvalitu ţivota nemocného. Jedná se o snahu předcházet nebo zmírňovat důsledky nevyléčitelného onemocnění. Cílem péče je zmírnění bolesti a dalšího psychického i psychického strádání. 68

6.1 Evropský kodex proti rakovině Doporučení, obsaţená v tomto kodexu, mají vést ke sníţení výskytu rakoviny a ke zlepšení celkového zdravotního stavu. Celkový zdravotní stav lze zlepšit a mnohým úmrtím na rakovinu zabránit, osvojením zdravějšího ţivotního stylu.69

68

Srov. KOUTECKÝ, J a kol. Klinická onkologie, s 241-248.

32

Evropský kodex proti rakovině, 3. verze 1. Nekuřte, pokud kouříte, přestaňte. Pokud se vám nedaří přestat, nekuřte v přítomnosti nekuřáků. 2. Braňte se obezitě. 3. Denně vykonávejte nějakou tělesnou činnost. 4. Zvyšte svůj denní příjem různých druhů ovoce a zeleniny (alespoň 5 porcí denně). Omezte příjem potravin obsahujících ţivočišné tuky. 5. Pijete-li alkohol, ať jiţ pivo, víno nebo koncentráty, sniţte spotřebu na dva nápoje denně, jste-li muţ, a na jeden, jste-li ţena. 6. Vyvarujte se nadměrnému slunečnímu záření. Zvlášť důleţité je chránit děti a mládeţ. Jedinci, kteří se na slunci rychle spálí, se musí chránit během celého ţivota. 7. Přesně dodrţujte pravidla, která vás mají chránit před působením všech známých rakovinotvorných látek. Dodrţujte všechny zdravotní a bezpečnostní pokyny při styku s látkami, které mohou způsobit rakovinu. Dodrţujte směrnice radiační hygienické sluţby. 8. Ţeny od 25 let by se měly účastnit cervikálního screeningu. 9. Ţeny od 50 let by se měly zapojit do mamografického screeningu. 10. Muţi i ţeny nad 50 věku by se měli zapojit do kolorektálního screeningu. 11. Máte-li moţnost, zapojte se do programu očkování proti virové hepatitidě typu B.70

69

Srov. ABRAHÁMOVÁ, J, BOUBLÍKOVÁ, L, KORDÍKOVÁ, D. Rakovina tlustého střeva a konečníku, s. 21.

70

Evropský kodex proti rakovině,

33

6.2 Obecná preventivní opatření Kolorektální karcinom je nádor, který vzniká především v důsledku špatného ţivotního stylu a vlivu ţivotního prostředí. Preventivní opatření mohou být jednak charakteru doporučeného ţivotního stylu a také mají charakter optimální diagnostiky prekanceróz nádorového onemocnění.71 Obecná preventivní opatření zahrnují: sníţení celkové konzumace ţivočišných tuků, zvýšení příjmu vlákniny, zvýšení obsahu vápníku, vitaminů C, E a selenu ve stravě, omezení nevhodné tepelné úpravy potravin (smaţení, pečení, grilování).72 Mezi speciální preventivní opatření patří: důkladné odstranění všech adenomů u asymptomatických a rizikových jedinců a následná dispenzarizace. Chemoprevence – aplikace specifických chemických látek za účelem prevence, inhibice a ústupu karcinogeneze. Dispenzarizace speciálních rizikových skupin: -

nemocní se střevní polypózou (i rodinní příslušníci)

-

jedinci s rodinným výskytem syndromu familiárního karcinomu

-

osoby po operaci kolorektálního karcinomu

-

nemocní s polypózními adenomy73

6.3 Populační screening kolorektálního karcinomu Metoda populačního screeningu kolorektálního karcinomu se zakládá na klinickém průběhu a biologii této malignity. 74

1. Hlavní metody a podstata populačního screeningu Kolorektální karcinom umoţňuje dobrou příleţitost pro screeningovou strategii, díky níţ je moţná časná detekce a prevence tumorů. Adematózní polypy, jakoţto prekancerózní stav, lze objevit v jiţ benigním stadiu, odstranit je, a tím zabránit vzniku 71

Srov. VYZULA, R. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly, s 178. Srov. BÉLIVEAU, R. GINGRAS, D. Výživou proti rakovině. Praha: Vyšehrad, 2008, s. 64. 73 Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.157. 74 Srov. Tamtéţ, s.57-59. 72

34

maligního tumoru. Dlouhé trvání maligní transformace ojedinělých adenomů umoţňuje příleţitost k časné intervenci. U asymptomatických jedinců lze, pomocí vyšetření na okultní krvácení a jeho pozitivního nálezu, kolposkopicky včas diagnostikovat tumory. Premaligní léze lze včas detekovat díky dispenzarizaci rizikových jedinců. Kolorektální karcinom plní kritéria Světové zdravotnické organizace pro vhodnost screeningu díky: -

závaţnosti onemocnění a moţnosti včasného rozpoznání

-

příznivé prognóze chirurgické terapie u časných tumorů

-

existenci různých testů, vhodných k časné detekci

-

nekomplikovaným organizačním opatřením spojeným s realizací screening

-

minimalizaci

psychické

a fyzické zátěţe účastníků screeningového

programu, při jeho dobrém řízení75

2. Přehled klinických metod časné detekce kolorektálního karcinomu Screeningový test, vhodný pro velké asymptomatické populace, by měl zahrnovat metody jednoduché a relativně málo náročné. I u relativně jednoduchých testů je zapotřebí optimální odborné připravenosti, organizace a zajištění nákladů. Při aplikaci screeningových metod se také můţeme setkat s různými problémy spojenými s jejich realizací. Jedná se především o nutnost „rescreeningu“ u pozitivních testů ve vhodných intervalech, u nichţ iniciálně dané onemocnění zjištěno nebylo. Dále o moţné riziko komplikací při provádění některých metod, o problémy spojené s falešně pozitivními, či falešně negativními výsledky, a také okolnosti, které působí nepříznivě na tyto faktory tzv. „compliance“.76 

Klinické příznaky

Ikdyţ je populační screening vhodný pro asymptomatické jedince s průměrným rizikem, zaměřily se některé studie cíleně na hodnocení významu získaných anamnestických údajů. V klinické praxi však není efektivní zakládat screening na subjektivních příznacích, které jsou často nespecifické. Důleţitá je v tomto směru

75

Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 344-345. Srov. Tamtéţ, s. 345-346.

76

35

výchova zdravotníků i pacientů, která je vede ke správnému posuzování nenápadných příznaků.77 Vyšetření konečníku per rektum není vzhledem ke své citlivost doporučován jako řádný populační screeningový test, avšak měl by být prováděn u kaţdého fyzikálního vyšetření, povinně u pacientů nad 40 let a především při anamnéze rektálního krvácení.78 

Vyšetření na okultní krvácení

Laboratorním prvkem při vyšetření na okultní krvácení je hemoglobin, který můţe být detekován chemicky, imunochemicky nebo fluorescenčně, a to kvantitativně nebo kvalitativně. TOKS (test okultního krvácení ve stolici) - princip intermitentní ztráty malého mnoţství krve u jinak asymptomatických jedinců aplikoval první Greegor za pomoci testu s guajakovou pryskyřicí. Nyní je test na okultní krvácení modifikován pro snadnější manipulaci se vzorkem. Principem zkoušky je peroxidázová aktivita částečně natráveného hemoglobinu, který v přítomnosti peroxidu vodíku katalyzuje. Přenosem kyslíku dojde k přeměně redukované formy guajakové pryskyřice z bezbarvé na oxidovanou formu (modrou). V současné době je toto vyšetření nejrozšířenějším screeningovým testem. Spolehlivost testu není stoprocentní. Falešně pozitivní výsledek můţe být způsobem poţitím velkého mnoţství nesteroidních antirevmatik a kyseliny acetylsalicylové syrového a tmavého masa a některých druhů ovoce a zeleniny. Falešně negativní nález se můţe objevit při konzumaci velkého mnoţství kyseliny askorbové (zhruba 10 g denně) nebo z důvodu intermitentního či velmi malého krvácení karcinomu. Vedle guajakových – peroxidázových testů, lze pouţít také testy imunochemické a hem-porfyrinové. 79 FOB (Fecal Occult Blood) – imunochemický test, kdy se provádí detekce lidského hemoglobinu monoklonální protilátkou, coţ vylučuje moţnost ovlivnění potravou. proto jsou tyto testy řádově citlivější neţ testy guajakové. V posledních letech se pouţívají pro stanovení kvantitativního mnoţství lidského hemoglobinu ve stolici 77

Srov. HOLUBEC, L, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby, s.57-59. Srov. Tamtéţ, s.57-59. 79 Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 346. 78

36

automatické analyzátory. Analyticky se jedná o latexovou, imunochemickou, aglutinační reakci s mnohanásobným monoklonálním antigenem k proteinu lidského hemoglobinu. Analyzátory OC-Sensor navíc také kombinují kvantitativní analýzu s kvantitativním odběrem vzorku stolice v originálních odběrových kazetách pro nemocné. Kvantitativní analýza turbidimetrickým měřením při 600 nm umoţňuje, oproti kvalitativním testům, vymezit optimální cut-off hodnotu. Specificita pro kolorektální karcinom pak činí 89 % a senzitivita 90 % při cut-off hodnotě 75 ng Hb/ml. Celá řada evropských zemí testovala v letech 2008-2009 tuto novou variantu imunochemických testů FOBT - National Cancer Screening Service Board, Ireland (12/2008), doporučil iFOBT zpracovávané na automatických analyzátorech, Centre for Evidence-based Purchasing of the NHS Purchasing and Supply Agency, UK (11/2009) doporučilo OC-Sensor/DIANA jako vhodné systémy pro kolorektální screening v UK a The Health Council of the Netherlands (11/2009) doporučilo screening metodou OCSensor.80 

Endoskopie

a) Rigidní rektoskopie – příliš se neprovádí, v moderních screeningových programech se pouţívá spíše flexibilní sigmoidoskopie. b) Flexibilní sigmoidoskopie – u pozitivního testu na okultní krvácení, či v případě nálezu v rámci rozsahu tohoto vyšetření je plně indikována totální kolposkopie. c) Kolonoskopie – nejsenzitivnější vyšetřovací metoda tlustého střeva.81 

Radiodiagnostické metody

V některých studiích byla jako screeningový test navrhována v pětiletých intervalech, avšak v případě neurčitého nebo suspektního nálezu je vţdy nutné vyšetření doplnit totální kolposkopií.82

80

Srov. KONCA, P, ZAVORAL, M. Kvantitativní imunochemická metoda TOKS a screening KRCA, Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence, s. 347. 82 Srov. JABLONSKÁ, M a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence. s. 346. 81

37

6.4 Účinnost screeningových metod Při posuzování účinnosti screeningových metod se pouţívá několik parametrů, vycházejících z výsledků určitých metod. -

senzitivita screeningové metody

-

specifita screeningové metody83

1. Senzitivita screeningové metody Jedná se o počet pozitivních nebo abnormálních výsledků testů za přítomnosti daného onemocnění. Např. senzitivita testu na okultní krvácení – Haemocultu je relativně nízká. V širším kontextu screening je nutno akceptovat jisté kompromisy, např. obětovat část senzitivity ve prospěch příznivé specifity.84

2. Specifita screeningové metody Jedná se o rozdíl negativních nebo abnormálních výsledků za nepřítomnosti daného onemocnění. Falešně pozitivní výsledek v procentech je 100 – specifita. Tzn., ţe test, který má 90% specifitu, dává 10 % falešně pozitivních výsledků. Sníţená specifita testu má za následek zvýšení falešně pozitivních výsledků. To nepříznivě ovlivňuje další diagnostický postup, ale má i další nepříznivé důsledky jako na příklad nedůvěru ke screeningovému programu a problémy s uskutečňováním dalšího postupu. 85

83

Srov. Tamtéţ s. 347. Srov. Tamtéţ, s. 348-351. 85 Srov. Tamtéţ, s. 348-351. 84

38

6.5 Skotský screeningový program Centrum screeningového programu kolorektálního karcinomu bylo zaloţeno v nemocnici King Cross v Dundee. Národní screeningový program začal ve Skotsku po vyhodnocení úspěšnosti pilotního screeningového programu Velké Británie v červnu 2007 v Tayside, Grampian a v Fife NHS Boards (jeden ze 14 NHS krajů. NHS je veřejně financovaná zdravotní péče ve Skotsku). Pilotní verze, která trvala od roku 2000 do roku 2007, byla dokončena v prosinci roku 2009 a nyní jsou do programu zapojeny všechny kraje Skotska. Do pilotní verze screeningu byly zařazeny osoby ve věku od 50 do 69 let. Rady Evropské unie však vydala návrh na doporučení, kdy poţadavky tohoto doporučení splňují FOBT testy a screening u osob ve věku 50 aţ 74 let.86 Od roku 2009 byla tedy věková skupina rozšířena na 50-74 let a do programu byli zařazeni všichni muţi i ţeny tohoto věku. Kaţdé 2 roky jsou zváni na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři. Je však jen na nich, zda se preventivní prohlídky zúčastní nebo ne. Současně jsou jim prostřednictvím pošty zasílány testovací soupravy pro vyšetření stolice na okultní krvácení (FOB test). Občan sám doma pouţije soupravu dle instrukcí a poté odesílá odebraný vzorek v předplacené obálce ke kontrole na předepsanou adresu. Pokud je vzorek pozitivní, je pozván do nejbliţší nemocnice a následně je provedeno kolonoskopické vyšetření k upřesnění diagnózy.87 V rámci screeningového programu byl vytvořen screeningový manuál, který obsahuje širší informace o programu. Mimo jiné tento manuál obsahuje doporučení pro populaci zaměřené na prevenci kolorektálního karcinomu: -

na pozvání se zúčastněte screeningového programu

-

pijte šest aţ osm sklenic vody denně

-

jezte alespoň pět porcí ovoce a zeleniny denně

-

jezte hodně potravin bohatých na vlákninu, například celozrnný chléb, obiloviny, luštěniny

-

jezte méně červeného masa

86

Scottish Bowel Screening Programme Manual. 87 Srov. Bowel Cancer in Scotland.

39

-

vykonávejte mírnou pohybovou aktivitu

-

pokud kouříte, přestaňte

-

pokud

máte

jakékoli

obtíţe

s vyprazdňováním,

informujte

svého

praktického lékaře88 Cílem skotského screeningového programu kolorektálního karcinomu je sníţení celkové úmrtnosti v populaci nejméně o 16 %. 89

88

Scottish bowel screening programme 89

Scottish Bowel Screening Programme Manual.

40

7 PRAKTICKÁ ČÁST

7.1 Formulace problému Kolorektální karcinom představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Česká republika navíc dlouhodobě zaujímá nejvyšší místa v celosvětových epidemiologických statistikách zabývajících se výskytem a mortalitou tohoto nádorového onemocnění. Kaţdoročně je v České republice zachyceno přibliţně 8000 nových případů onemocnění kolorektálním karcinomem, coţ činí zhruba 76 případů na 100 000 obyvatel. Onemocnění se nejčastěji vyskytuje u osob nad 50 let. Aţ u jedné čtvrtiny nemocných jsou v okamţiku stanovení diagnózy přítomny metastázy a pětileté přeţití těchto pacientů je niţší neţ 5 %.

7.1.1 Rešeršní strategie

Problematikou kolorektálního karcinomu se zabývá mnoho autorů. V teoretické části byly stěţejními publikacemi: Kolorektální karcinom: Současné moţnosti diagnostiky a léčby (Holubec L. sen. a kol., 2004) a Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence (Jablonská M. a kol., 2000). Rešerše na dané téma byla vypracována vyhledáváním českých článků pomocí BMČ a zahraničních článků pomocí PubMed. Stáří článků bylo v rozmezí pěti let, u anglických článků, bylo vzhledem k malému počtu nalezených článků, stáří posunuto na 10 let. Klíčová slova byla zvolena v českém jazyce: prevence, screening, kolorektální karcinom. V anglickém jazyce: prevention, screening, colorectal cancer, Scotland. Článků v českém jazyce bylo nalezeno 18, vhodných k tématu bylo 17. Anglických článků bylo nalezeno 14, vhodných k tématu bylo 7. Plné texty vybraných článků byly zajištěny v lékařské knihovně Fakultní nemocnice s poliklinikou Na Bulovce.

41

7.2 Hlavní cíl Cílem výzkumu je zmapovat a porovnat zájem o prevenci kolorektálního karcinomu u obyvatel České republiky a Skotska.

7.3 Dílčí cíle 1. Zjistit, zda se osoby zvolené věkové kategorie účastní preventivních prohlídek. H1: Domnívám se, ţe více neţ polovina respondentů v obou zemích se účastní preventivních prohlídek. H2: Předpokládám, ţe účast respondentů na preventivních prohlídkách, souvisí se stupněm dosaţeného vzdělání. H3: Předpokládám, ţe tvrzení: „kdyţ jsem zdravý/á, nejdu k lékaři“, je u více neţ poloviny respondentů důvodem, proč se preventivních prohlídek neúčastní.

2. Zjistit, zda osoby zvolené věkové kategorie podstupují vyšetření na okultní krvácení. H1: Předpokládám, ţe více neţ polovina respondentů zná vyšetření na okultní krvácení. H2: Předpokládám, ţe více neţ polovina českých respondentů nepodstoupila vyšetření na okultní krvácení. H3: Předpokládám, ţe znalost českých respondentů o vyšetření na okultní krvácení, souvisí s účastí respondentů na preventivních prohlídkách.

3. Zmapovat rizikové chování respondentů, které přispívá ke vzniku kolorektálního karcinomu. H1: Předpokládám, ţe více neţ polovina respondentů trpí nadváhou. 42

H2: Předpokládám, ţe více neţ polovina respondentů konzumuje “červené“ maso téměř kaţdý den.

7.4 Charakteristika souboru Do výzkumného souboru bylo zařazeno celkem 120 respondentů. Šedesát respondentů bylo z České republiky ve věkovém rozmezí 50 – 69 let. Respondenti byli získáni oslovením 35 spoluţáků autorky práce z bakalářského studia, kteří zprostředkovali vyplnění dotazníků svými rodiči či prarodiči. Skotských respondentů bylo také 60, platilo pro ně stejné věkové kritérium. Šetření bylo provedeno za pomoci bývalé spoluţačky, se kterou jsem v kontaktu, a která jiţ pátým rokem ve Skotsku studuje a zároveň pracuje v oblasti zdravotnictví. Respondenty získala taktéţ prostřednictvím svých spoluţáků. Výzkumného šetření se zúčastnilo 51 muţů a 69 ţen (viz. Tab. 2 a graf 1). Tab. 2 – Pohlaví Absolutní četnost Muţi Ţeny Celkem

Relativní četnost (%) 51 69 120

42,50% 57,50% 100%

43% Muži Ženy 58%

43

Graf 1 – Pohlaví Největší část respondentů zaujímaly osoby ve věku 50 – 54 let (34,2 %), dále pak osoby ve věku 60 – 64 let (27,5 %). Jak je znázorněno v tabulce 3 a grafu 2.

Tab. 3 – Věk Absolutní četnost 50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let 65 - 69 let Celkem

41 26 33 20 120

Relativní četnost (%) 34,20% 21,70% 27,50% 16,70% 100%

17% 34%

50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let

27%

65 - 69 let

22%

Graf 2 – Věk

Nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů jsem vzhledem k odlišnému skotskému vzdělávacímu systému ponechala zvlášť. V České republice největší skupinu zaujímali vyučení respondenti (48,3 %), nejmenší skupinu tvoří vysokoškolsky vyučené osoby (5 %). Jak udává tabulka 4 a graf 3.

44

Tab. 4 – Vzdělání českých respondentů Absolutní četnost Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské Celkem

7 29 21 3 60

5%


12%

Základní 35%

Vyučen Středoškolské Vysokoškolské 48%

Graf 3 - Vzdělání českých respondentů

Ve Skotsku tvořili největší skupinu respondenti s vyšším vzděláním, zaměřeným na určitou pracovní činnost (Highers HNC´s, HND´s, SVQ´s (38,3 %). Jak je znázorněno v tabulce 5 a grafu 4.

Tab. 5 – Vzdělání skotských respondentů Absolutní četnost Standard grades Highers, HNC´s, HND´s, SVQ´s University degree Post-graduate qualification Celkem

13 23 11 13 60 45


22%

22%

Standard grades Highers, HNC´s, HND´s, SVQ´s University degree

18% Post-graduate qualification

38%

Graf 4 - Vzdělání skotských respondentů

7.5 Metoda a technika sběru dat Pro sběr dat byla vyuţita kvantitativní metoda, dotazníkové šetření, kdy byl pouţit polostrukturovaný, nestandardizovaný dotazník s 23 poloţkami. Sběr dat byl prováděn anonymně. V první části dotazníku jsou uvedeny otázky zaměřené na demografické údaje. Dále následují otázky zaměřené na problematiku preventivních prohlídek a vyšetření na okultní krvácení. Poslední část dotazníku se zabývá rizikovým chováním osob vybrané věkové kategorie, které přispívá ke vzniku kolorektálního karcinomu.

7.5.1 Formy poloţek v dotazníku - otázky uzavřené – u poloţky je moţno označit pouze jednu odpověď: 1, 2, 3, 4, 6, 7, 9, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 23 - otázky polozavřené – u poloţky je moţné vybrat odpověď, volná část otázky umoţňuje doplnit svůj názor: 5, 8, 10,

46

- otázky otevřené – moţnost vyjádření vlastního názoru: 15, 22

7.6 Organizace výzkumného šetření Sběr dat byl prováděn od prosince roku 2010 do dubna roku 2011. Na začátku prosince roku 2010 byla provedena pilotní studie u pěti respondentů. Na jejichţ základě došlo k úpravě poloţek 5, 8, 18 a 21. Celkem bylo v České Republice rozdáno 75 dotazníků. Navrátilo se 62 dotazníků (83 %), z nichţ 2 nemohly být pouţity, pro neúplné vyplnění. Celkem tedy bylo pouţito 60 dotazníků od českých respondentů. Ve Skotsku bylo rozdáno taktéţ 75 dotazníků, návratnost byla 80 % (60 dotazníků). Celkem tedy bylo k šetření pouţito 120 dotazníků. Dotazník pro skotské respondenty byl přeloţen do anglického jazyka bývalou spoluţačkou, ţijící ve Skotsku. Jazyková stavba byla konzultována s profesory z univerzity, na které studuje.

7.7 Zpracování dat Získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel 2007. Data byla zpracována procentuálně a následně byly vytvořeny tabulky a grafy. Stanovené hypotézy byly ověřeny na základě vypočtených absolutních a relativních četností s vyuţitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační

pravděpodobnost, kdy byl vyuţit vzorec:

p  1,96

p(1  p) n a dále pak Chí-kvadrát

testem homogenity. 90 Statistické testy, pouţité v práci byly provedeny na hladině signifikance 0,05. Pro intervaly spolehlivosti byla zvolena hladina 95 %, vzhledem k celkovému počtu respondentů.

90

Intervalový odhad populační pravděpodobnosti.

47

7.8 Vyhodnocení dat Otázka č. 4: Chodíte na preventivní prohlídky k praktickému lékaři? Tab. 6 – Účast na preventivních prohlídkách

Ano Ne Celkem

Česká republika Absolutní Relativní četnost Absolutní četnost (%) četnost 38 63,30% 22 36,70% 60 100%

70,00%

Skotsko Relativní četnost (%) 19 31,70% 41 68,30% 60 100%

68,30%

63,30%

60,00% 50,00%

36,70%

31,70%

40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Česká republika

Skotsko Ano

Ne

Graf 5 - Účast na preventivních prohlídkách

Komentář: Otázka zjišťovala, zda se respondenti účastní preventivních prohlídek. Z grafu vyplývá, ţe preventivních prohlídek se účastní více českých respondentů (63,3 %), zatímco skotských jen 31,7 %. Zbylí respondenti se preventivních prohlídek neúčastní (Česká republika 31,7 %, Skotsko 68,3 %).

48

H1: Domnívám se, ţe více neţ polovina respondentů v obou zemích se účastní preventivních prohlídek. Hypotéza byla ověřena na základě vypočítaných absolutních a relativních četností s vyuţitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační

pravděpodobnost dle vzorce:

p  1,96

p(1  p) n .

Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe preventivních prohlídek se účastní 57 respondentů ze 120, tj. 47,5 % (95% CI 38,6% - 56,4%). Vzhledem ke skutečnosti, ţe interval spolehlivosti obsahuje i niţší hodnoty neţ 50 %, nemůţeme hypotézu přijmout.

49

H2: Předpokládám, ţe účast respondentů na preventivních prohlídkách, souvisí se stupněm dosaţeného vzdělání.

Tab. 7 – Účast respondentů na preventivních prohlídkách v souvislosti se stupněm dosaženého vzdělání

Vzdělání

základní

četnost % teor. četnost dílčí testové kritérium

vyučen


středoškolské


vysokoškolské


Celkem

četnost % testové kritérium

Docházíte na preventivní prohlídky? ano ne 9 11 45,00% 9,50 0,03

55,00% 10,50 0,02

100,00%

28

24

52

53,85% 24,70 0,44

46,15% 27,30 0,40

100,00%

0,05

0,84

13

8

21

61,90% 9,98 0,92

38,10% 11,03 0,83

100,00% 1,75

7

20

27

25,93% 12,83 2,65

74,07% 14,18 2,39

100,00%

57

63

120

47,50% 4,03

52,50% 3,65

100,00% 7,68

Paersonovo chí-kvadrát: Počet stupňů volnosti: Hladina významnosti α: Koeficient spolehlivosti P: Příslušný chí-kvadrát kvantil: 7,68 > 7,81 => hypotézu nemůžeme přijmout

50

celkem 20

7,68 3 0,05 0,95 7,81

5,04

100% 11

24

9

28

8 20

50%

13 7

0%

Účastní se preventivních prohlídek

Neúčastní se preventivních prohlídek

Graf 6 - Účast respondentů na preventivních prohlídkách v souvislosti se stupněm dosaženého vzdělání

Komentář: Data, týkající se účasti respondentů na preventivních prohlídkách a stupněm dosaţeného vzdělání, byla uspořádána do kontingenční tabulky (tab. 8). Následně byl proveden chí-kvadrát test homogenity. Chí-kvadrát testem homogenity nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi účastí respondentů na preventivních prohlídkách a stupněm dosaţeného vzdělání. Rozdělení četností je uvedeno v kontingenční tabulce. Hypotézu H3 nemůţeme přijmout.

51

Otázka č. 5: Proč nechodíte na preventivní prohlídky? Tab. 8- Důvody proč se respondenti neúčastní preventivních prohlídek Česká republika

Absolutní četnost Z časových důvodů Kdyţ jsem zdravý, nejdu k lékaři Jiné Celkem

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Skotsko

Relativní Absolutní Relativní četnost (%) četnost četnost (%) 1 4,50% 8 20% 18 3 22

81,80% 14% 100%

22 11 41

53,70% 26,80% 100%

81,80%

53,70%

26,80% 20%

14% 4,50%

Česká republika Z časových důvodů

Skotsko

Když jsem zdravý, nejdu k lékaři

Jiné

Graf 7 - Důvody proč se respondenti neúčastní preventivních prohlídek

Komentář: Pátá otázka se týkala pouze respondentů, kteří v předchozí otázce odpověděli, ţe se neúčastní preventivních prohlídek. Týkala se tedy 22 českých respondentů a 41 skotských respondentů. Z grafu vyplývá, ţe nejvíce respondentů z obou zemí, uvedlo jako důvod tvrzení: „kdyţ jsem zdravý, nejdu k lékaři (Česká republika 81,8 %, Skotsko 53,7 %). Z časových důvodů se preventivních prohlídek neúčastní 4,5 % českých respondentů a 20 % skotských respondentů. Jiné důvody uvedlo 14 % českých respondentů, mezi nimiţ bylo 2x uvedeno, ţe dotyčný se léčí sám alternativně a 1x

52

strach z lékařů. Skotští respondenti uvedli jiné důvody ve 26,8 %, které zahrnovaly 1x jiné problémy se zdravím, 6x bylo jako důvod uvedeno, ţe test na okultní krvácení chodí poštou, proto k lékaři jít nemusí a 4 respondenti uvedli, ţe nemají důvod jít na preventivní prohlídku.

H3: Předpokládám, ţe tvrzení: „kdyţ jsem zdravý/á, nejdu k lékaři“, je u více neţ poloviny respondentů důvodem, proč se preventivních prohlídek neúčastní. Hypotéza byla ověřena na základě vypočítaných absolutních a relativních četností s vyuţitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační


p  1,96

p(1  p) n .

Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe preventivních prohlídek se neúčastní 63 respondentů. 40 respondentů uvedlo jako důvod, proč se preventivních prohlídek neúčastní tvrzení: „kdyţ jsem zdravý, nejdu k lékaři“, tj. 63,5% (95% CI 51,6% 75,3%). Vzhledem ke skutečnosti, ţe interval spolehlivosti obsahuje pouze vyšší hodnoty neţ 50 %, můţeme hypotézu přijmout.

53

Otázka č. 6: Onemocněl někdo z vaší rodiny kolorektálním karcinomem (rakovinou tlustého střeva a konečníku)? Tab. 9 - Onemocnění v rodině

Ano Ne Nevím Celkem

Česká republika Skotsko Absolutní Relativní četnost Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost (%) 3 5% 5 8,30% 46 76,60% 43 71,70% 11 18,30% 12 20% 60 100% 60 100%

Graf 8 – Onemocnění v rodině Komentář: Otázka se zabývala výskytem kolorektálního karcinomu v rodině respondentů. Většina respondentů udává, ţe nikdo z rodiny neonemocněl (Česká republika 76,6 %, Skotsko 71,7 %). Nemoc v rodině uvedlo 5 % českých respondentů a 8,3 skotských respondentů. Zbylí respondenti uvedli, ţe neví (Česká republika 18,3 %, Skotsko 20 %).

54

Otázka č. 7: Znáte vyšetření na okultní krvácení (skryté krvácení do stolice), jedno z vyšetření zaměřené na prevenci kolorektálního karcinomu? Tab. 10 – Informovanost o vyšetření na okultní krvácení Česká republika Absolutní Relativní Absolutní četnost četnost (%) četnost 46 76,70% 14 23,30% 60 100%

Ano Ne Celkem


86,70% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

76,70%

23,30% 13,30%

Česká republika

Skotsko Ano

Ne

Graf 9 – Informovanost o vyšetření na okultní krvácení Komentář: Otázka se zabývala informovaností respondentů o vyšetření na okultní krvácení. Většina respondentů toto vyšetření zná (Česká republika 76,7 %, Skotsko 86,7 %). Ostatní respondenti uvedli, ţe vyšetření neznají (Česká republika 23,3 %, Skotsko 13,3 %).

55

H1: Předpokládám, ţe více neţ polovina respondentů zná vyšetření na okultní krvácení. Hypotéza byla ověřena na základě vypočítaných absolutních a relativních četností s vyuţitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační


p  1,96

p(1  p) n .

Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe vyšetření na okultní krvácení zná 98 respondentů ze 120, tj. 81,7 % (95% CI 74,8% - 88,5%). Vzhledem k tomu, ţe interval spolehlivosti obsahuje pouze vyšší hodnoty neţ 50%, můţeme hypotézu přijmout.

H3: Předpokládám, ţe znalost českých respondentů o vyšetření na okultní krvácení, souvisí s účastí respondentů na preventivních prohlídkách.

Tab. 11 – Znalost českých respondentů o vyšetření v souvislosti s účastí na preventivních prohlídkách

Zná vyšetření


Nezná vyšetření


Celkem

četnost % testové kritérium

56

Účast na preventivních prohlídkách ano ne 30 16 65,22% 29,13 0,03

34,78% 16,87 0,04

celkem 46 100,00% 0,07

8

6

14

57,14% 8,87 0,08

42,86% 5,13 0,15

100,00% 0,23

38

22

60

63,33% 0,11

36,67% 0,19

100,00% 0,30

Paersonovo chí-kvadrát: Počet stupňů volnosti: Hladina významnosti α: Koeficient spolehlivosti P: Příslušný chí-kvadrát kvantil:

0,30 1 0,05 0,95 3,84

0,30 > 3,84 => hypotézu H4 nemůžeme přijmout

100%

16

6

30

8

80% 60% 40% 20% 0% Zná vyšetření

Nezná vyšetření

Účastní se preventivních prohlídek

Neúčastní se preventivních prohlídek

Graf 10 - Znalost českých respondentů o vyšetření v souvislosti s účastí na preventivních prohlídkách Komentář: Data týkající se znalosti českých respondentů o vyšetření na okultní krvácení a účastí respondentů na preventivních prohlídkách byla uspořádána do kontingenční tabulky (tab. 12). Následně byl proveden chí-kvadrát test homogenity. Chí-kvadrát testem homogenity nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi znalostí českých respondentů o vyšetření a účastí respondentů na preventivních prohlídkách. Rozdělení četností je uvedeno v kontingenční tabulce. Hypotézu H4 nemůţeme přijmout.

57

Otázka č. 8: O vyšetření na okultní krvácení jste se dozvěděl/a? Tab. 12 – Zdroj informací o vyšetření na okultní krvácení Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) Od praktického lékaře 21 46% 7 13,50% Z letáku 2 4,30% 27 51,90% Z médií 11 23,90% 1 1,90% Od známého 12 26% 4 7,70% Z jiných zdrojů 0 0% 13 25% Celkem 46 100% 52 100%

Graf 11 – Zdroj informací o vyšetření na okultní krvácení Komentář: Otázka č. 8 byla určena respondentům, kteří na předchozí otázku odpověděli „ano“ a zabývala se zdrojem informací o vyšetření na okultní krvácení. Týkala se 46 českých respondentů a 52 skotských respondentů. 46 % českých respondentů uvedlo jako zdroj informací svého praktického lékaře, 26 % známého a 23,9 % média. Skotští respondenti uváděli nejčastěji jako zdroj informací leták (51,9 %), dále jiné (25 %), kde byl 13x uveden národní testovací program a 13,5 % uvedlo jako zdroj svého praktického lékaře. 58

Otázka č. 9: Podstoupil/a jste toto vyšetření někdy? Tab. 13 – Vyšetření na okultní krvácení Česká republika

Absolutní četnost Ano Ne Celkem

Skotsko

Relativní četnost Absolutní Relativní četnost (%) četnost (%) 22 36,70% 28 46,70% 38 63,30% 32 53,30% 60 100% 60 100%

63,30%

70,00%

53,30%

60,00% 50,00%

46,70% 36,70%

40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Česká republika

Skotsko Ano

Ne

Graf 12 – Vyšetření na okultní krvácení Komentář: Výše uvedená tabulka a graf se vztahují k 9. otázce v dotazníku, kdy měli respondenti určit, zda podstoupili test na okultní krvácení. 36,7 % českých respondentů test podstoupilo, 63,3 % nepodstoupilo. Ve Skotsku vyšetření podstoupilo 46,7 % respondentů a 53,3 % respondentů jej nepodstoupilo.

59

H2: Předpokládám, ţe více neţ polovina českých respondentů nepodstoupila vyšetření na okultní krvácení. Hypotéza byla ověřena na základě vypočítaných absolutních a relativních četností s vyuţitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační


p  1,96

p(1  p) n .

Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe 38 respondentů z 60 českých respondentů, tj. 63,3% (95% CI 50,1% - 75,5%) nepodstoupilo vyšetření na okultní krvácení. Vzhledem k tomu, ţe interval spolehlivosti obsahuje pouze vyšší hodnoty neţ 50 %, můţeme hypotézu přijmout.

60

Otázka č. 10: Vyšetření na okultní krvácení jsem nepodstoupil protoţe: Tab. 14 – Důvod, proč respondenti nepodstoupili test na okultní krvácení Česká republika Absolutní četnost

Nebylo mi nabídnuto Odmítnul jsem jej Jiné Celkem

80%

Skotsko

Relativní četnost (%)

28 6 4 38

Absolutní četnost

74% 15,80% 10,50% 100%

74%

Relativní četnost (%)

4 22 6 32

12,50% 68,80% 18,80% 100%

68,80%

70% 60% 50% 40% 30% 20%

15,80%

18,80% 12,50%

10,50%

10% 0% Česká republika Nebylo mi nabídnuto

Skotsko Odmítnul jsem jej

jiné

Graf 13 – Důvod, proč respondenti nepodstoupili test na okultní krvácení Komentář: V této otázce měli respondenti moţnost vybrat ze 3 důvodů, proč nepodstoupili test na okultní krvácení. U moţnosti „jiné“ mohli uvést vlastní důvod, který nebyl v nabídce. Většina českých respondentů uvádí jako důvod, proč vyšetření nepodstoupili, ţe jim nebylo nabídnuto (74 %), 15,8 % uvádí, ţe vyšetření odmítlo, 10,5 % uvedlo jiné důvody, mezi nimiţ se 1x objevil strach, 1x tvrzení, ţe vyšetření nepotřebuje a 2x bylo uvedeno, ţe se respondent na vyšetření chystá. U skotských respondentů převaţovalo odmítnutí vyšetření (68,8 %), 12,5 % respondentů nebylo vyšetření nabídnuto a 18,8 % respondentů uvedlo jiné důvody - cítí se zdraví.

61

Otázka č. 11: Nabízí vám toto vyšetření váš praktický lékař v pravidelných intervalech (ve věku 50-54 let 1x ročně, 55 let a více 1x za 2 roky)? Tab. 15 – Pravidelnost vyšetření na okultní krvácení Česká republika Absolutní Relativní četnost Absolutní četnost (%) četnost 23 38,30% 37 61,70% 60 100%

Ano Ne Celkem

61,70%

70,00%

51,70%

60,00% 50,00%


48,30%

38,30%

40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Česká republika

Skotsko Ano

Ne

Graf 14 – Pravidelnost vyšetření na okultní krvácení Komentář: Z grafu vyplývá, zda praktičtí lékaři nabízejí respondentům vyšetření na okultní krvácení pravidelně. 38,3 % českých respondentů odpovědělo, ţe ano. 61,7 % odpovědělo, ţe ne. Skotských respondentů odpovědělo více ano (51,7 %), 48,3 % odpovědělo ne.

62

Otázka č. 12: Bylo vám nabídnuto jiné vyšetření v rámci prevence kolorektálního karcinomu? Tab. 16 – Jiná vyšetření Česká republika Absolutní Relativní četnost Absolutní četnost (%) četnost 3 5% 57 95% 60 100%

Ano Ne Celkem


95% 100% 68,30%

80% 60% 31,70%

40% 20%

5%

0% Česká republika

Skotsko Ano

Ne

Graf 15 – Jiná vyšetření Komentář: Otázka zjišťuje, zda bylo respondentům nabídnuto jiné vyšetření v rámci prevence kolorektálního karcinomu. 95 % českých respondentů uvádí, ţe ne, 5 % ano. Ve Skotsku uvedlo, ţe ano 31,7 % a Zbylí respondenti, ţe ne (68,3 %).

63

Otázka č. 13: Myslíte si, ţe je program zaměřený na prevenci kolorektálního karcinomu u nás dostatečný? Tab. 17 – Dostatečnost preventivního programu

Ano Ne Nevím Celkem

Česká republika Absolutní Relativní Absolutní četnost četnost (%) četnost 17 28,30% 10 16,70% 33 55% 60 100%

Skotsko Relativní četnost (%) 29 48,30% 11 18,30% 20 33,30% 60 100%

55%

60,00%

48,30%

50,00% 40,00%

33,30% 28,30%

30,00% 20,00%

18,30%

16,70%

10,00% 0,00% Česká republika Ano

Skotsko Ne

Nevím

Graf 16 – Dostatečnost preventivního programu Komentář: V otázce měli respondenti vyjádřit svůj názor, zda se domnívají, ţe je preventivní program v jejich zemi dostatečný. V České republice se 28,3 % respondentů domnívá, ţe program je dostatečný, 16,7 % se domnívá, ţe není dostatečný a 55 % respondentů uvedlo, ţe neví. Největší část skotských respondentů se domnívá, ţe jejich preventivní program je dostatečný (48,3 %), 18,3 % si myslí, ţe není dostatečný a 33,3 % uvedlo, ţe neví.

64

Otázka č 14: Myslíte si, ţe je v naší zemi výskyt tohoto onemocnění častý? Tab. 18 – Četnost onemocnění

Častý výskyt Není častý Nevím Celkem

Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) 44 73,30% 28 46,70% 7 11,70% 5 8,30% 9 15% 27 45% 60 100% 60 100%

80,00%

73,30%

70,00% 60,00%

46,70%

45%

50,00% 40,00% 30,00% 20,00%

11,70%

15% 8,30%

10,00% 0,00% Česká republika Častý výskyt

Skotsko Není častý

Nevím

Graf 17 – Četnost onemocnění Komentář: V dané otázce měli respondenti uvést, zda si myslí, ţe kolorektální karcinom patří svým výskytem mezi častá onemocnění. Většina českých respondentů se domnívá, ţe ano (73,3 %), 11,7 % respondentů se domnívá, ţe to není časté onemocnění a 15 % respondentů neví. Ve Skotsku se domnívá, ţe se jedná o časté onemocnění necelá polovina respondentů (46,7 %), 8,3 % respondentů se domnívá, ţe kolorektální karcinom není časté onemocnění a 45 % respondentů neví.

65

Otázka č. 15: Jaké faktory podle vás ovlivňují riziko vzniku kolorektálního karcinomu? Uveďte alespoň 2. Tab. 19 – Faktory ovlivňující vznik karcinomu Česká republika Absolutní Relativní četnost Absolutní četnost (%) četnost

35% 0%

0,00% Česká republika Špatný životní styl Stres Kouření Přejídání Málo pohybu Nadváha Nevím

Skotsko Strava Alkohol Dědičnost

Graf 18 – Faktory ovlivňující vznik karcinomu

66

5% 0% 24,20% 13,30% 0% 10% 6,70% 0% 5,80% 35% 100%

5,80%

10% 6,70%

13,30% 0%

5,00%

5%

10,00%

1,70% 5,80% 5% 2,50% 0,80%

15,00%

12,50% 13,30% 20% 11,70%

30,00% 20,00%

6 0 29 16 0 12 8 0 7 42 120

24,20%

35,00% 25,00%

12,50% 13,30% 20% 11,70% 1,70% 5,80% 5% 2,50% 0,80% 26,70% 100%

26,70%

15 16 24 14 2 7 6 3 1 32 60

0%

Špatný ţivotní styl Stres Strava Kouření Přejídání Alkohol Málo pohybu Nadváha Dědičnost Nevím Celkem

Skotsko Relativní četnost (%)

Komentář: Otázka byla zaměřena na rizikové faktory onemocnění. Respondenti měli uvěst alespoň 2 rizikové faktory, které podle nich přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu. Nejvíce českých respondentů uvedlo, ţe na vznik kolorektálního karcinomu má vliv strava (20 %), 13,3 % respondentů uvedlo jako riziková faktor stres, 12,5 % špatný ţivotní styl, 11,7 % kouření, 5,8 % alkohol, 5 % málo pohybu, 2,5% nadváha, 1,7 % přejídání, 0,8 % dědičnost a 26,7 % respondentů neuvedlo ţádný rizikový faktor. V odpovědích od skotských respondentů převaţovala jako rizikový faktor strava (24,2 %), dále následovalo kouření (13,3 %), alkohol (10 %), málo pohybu (6,7 %), dědičnost (5,8 %), špatný ţivotní styl (5 %) a 35 % respondentů neuvedlo ţádný rizikový faktor.

67

Otázka č. 16: Kouříte? Tab. 20 – Kouření

Ano Ne Celkem

Česká republika Absolutní Relativní četnost Absolutní četnost (%) četnost 14 23,30% 46 76,70% 60 100%

Skotsko Relativní četnost (%) 18 30% 42 70% 60 100%

76,70% 70%

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00%

30% 23,30%

20,00% 10,00% 0,00% Česká republika

Skotsko Ano

Ne

Graf 19 – Kouření Komentář: Následující otázky se zabývají ţivotním stylem respondentů. Otázka zjišťuje, zda respondenti kouří. Většina českých i skotských respondentů uvedla, ţe ne (Česká republika 76,7 %, Skotsko 70 %). Českých respondentů kouří 23,3 % a skotských 30 %.

68

Otázka č. 17: Pijete alkohol? Tab. 21 – Konzumace alkoholu

Jsem abstinent Alkohol piji max. 1x měsíčně Alkohol piji max. 1x týdně Alkohol piji téměř kaţdý den Celkem

45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

40%

11,70%

Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutn Relativní četnost četnost (%) í četnost četnost (%) 7 11,70% 7 11,70% 24 40% 5 8,30% 22 36,70% 26 43,30% 7 11,70% 22 36,70% 60 100% 60 100%

43,30% 36,70%

36,70%

11,70%

11,70% 8,30%

Česká republika

Skotsko

Jsem abstinent

Alkohol piji max. 1x měsíčně

Alkohol piji max. 1x týdně

Alkohol piji téměř každý den

Graf 20 – Konzumace alkoholu Komentář: Otázka byla zaměřena na to, zda respondenti pijí alkohol a jak často. Nejvíce respondentů v České republice odpovědělo, ţe alkohol pijí max. 1x měsíčně (40 %), dále max. 1x týdně (36,7 %). 11,7 % respondentů uvedlo, ţe jsou abstinenti a 11,7 % respondentů uvedlo, ţe alkohol pijí téměř kaţdý den. Nejvíce skotských respondentů uvedlo, ţe alkohol pijí max. 1 týdně (43,3 %), druhý nejvyšší počet respondentů uvedl, ţe alkohol pije téměř kaţdý den (36,7 %), 11,7 % respondentů jsou abstinenti a 8,3 % respondentů uvedlo, ţe alkohol pijí max. 1x měsíčně.

69

Otázka č. 18: Jak často jíte “červené“ maso? Tab. 22 – Konzumace “červeného“ masa

Maso nejím 1x měsíčně Max. 2x týdně Téměř kaţdý den Celkem

50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) 2 3,30% 6 10% 19 31,70% 10 16,70% 28 46,70% 30 50% 11 18,30% 14 23,30% 60 100% 60 100%

50%

46,70%

31,70% 23,30% 18,30%

16,70% 10%

3,30%

Česká republika Maso nejím

1x měsíčně

Skotsko Max. 2x týdně

Téměř každý den

Graf 21 – Konzumace “červeného“ masa Komentář: Respondenti v této otázce měli určit, zda konzumují “červené“ maso a jak často. Nejvíce českých respondentů uvedlo, ţe červené maso konzumují max. 2x týdně (46,7 %), dále 1x měsíčně (31,7 %). Konzumaci červeného masa téměř kaţdý den uvedlo 18,3 % respondentů, naopak tvrzení, ţe maso nejí, uvedlo pouze 3,3 %. Ve Skotsku nejvíce respondentů uvedlo, ţe červené maso konzumují max. 2x týdně (50 %), 23,3 % respondentů uvedlo, ţe červené maso konzumují téměř kaţdý den,

70

16,7 % respondentů uvedlo, ţe červené maso konzumuje1x měsíčně a 10 respondentů maso nejí.

H2: Předpokládám, ţe více neţ polovina respondentů konzumuje “červené“ maso téměř kaţdý den. Hypotéza byla ověřena na základě vypočítaných absolutních a relativních četností s vyuţitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační


p  1,96

p(1  p) n .

Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe “červené“ maso konzumuje 24 respondentů ze 120, tj. 20 % (95 CI 12,9% - 27,2%). Vzhledem k tomu, ţe interval spolehlivosti obsahuje pouze niţší hodnoty neţ 50%, nemůţeme hypotézu přijmout.

71

Otázka č. 19: Jak často jíte stravu připravovanou: smaţením, uzením nebo grilováním? Tab. 23 – Konzumace smažené, uzené či grilované stravy

Nejím Max. 1x za týden Max. 2x za týden Téměř kaţdý den Celkem

Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) 0 0% 30 50% 21 35,00% 15 25% 28 46,70% 6 10% 11 18,30% 9 15% 60 100% 60 100%

50%

46,70%

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

35,00% 25% 18,30%

15% 10%

0% Česká republika Nejím

Max. 1x za týden

Skotsko Max. 2x za týden

Téměř každý den

Graf 22 – Konzumace smažené, uzené či grilované stravy Komentář: Respondenti si mohli vybrat ze čtyř tvrzení, týkajících se konzumace smaţené, uzené či grilované stravy. Nejvíce českých respondentů uvedlo, ţe stravu připravovanou těmito způsoby konzumujeme. 2x za týden (46,7 %), dále max. 1x za týden (35 %), 18,3 % respondentů uvedlo, ţe stravu připravovanou těmito způsoby konzumuje téměř kaţdý den. Odpověď, ţe takto připravovanou stravu nejí, neuvedl nikdo, zatímco ve Skotsku tuto odpověď označilo hned 50 % respondentů. 25 % respondentů uvedlo, ţe

72

takto připravovanou stravu konzumuje max. 1x týdně, 15 % respondentů téměř kaţdý den a 10% respondentů max. 2x týdně.

73

Otázka č. 20: Jak často jíte ovoce a zeleninu? Tab. 24 – Konzumace ovoce a zeleniny Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) Nejím 3 5% 7 11,70% Kaţdá den 30 50% 33 55% Min. 2x týdně 19 31,70% 14 23,30% Méně neţ 2x týdně 8 13,30% 6 10% Celkem 60 100% 60 100%

55%

60%

50%

50% 40%

31,70% 23,30%

30% 13,30%

20% 10%

11,70%

10%

5%

0% Česká republika Nejím

Každá den

Skotsko Min. 2x týdně

Méně než 2x týdně

Graf 23 – Konzumace ovoce a zeleniny Komentář: Z grafu vyplývá, ţe 50 % českých respondentů konzumuje ovoce a zeleninu kaţdý den. Minimálně 2x týdně ji konzumuje 31,7 % respondentů. 13,3 % respondentů konzumuje ovoce a zeleninu méně neţ 2x týdně a 5 % respondentů uvedlo, ţe ovoce a zeleninu nejí. Ve Skotsku konzumuje ovoce a zeleninu kaţdý den 55 % respondentů, min. 2x týdně 23,3 % respondentů, méně neţ 2x týdně 10 % respondentů a 11,7 % respondentů uvedlo, ţe ovoce a zeleninu nejí.

74

Otázka č. 21: Vykonáváte nějakou pohybovou aktivitu (cvičíte)? Tab. 25 – Pohybová aktivita

Ne Ano, min. 20 min. kaţdý den Ano, min. 2x týdně Ano, min. 1x za měsíc Celkem

Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) 23 38,30% 15 25% 14 23,30% 18 30% 10 16,70% 20 33,30% 13 21,70% 7 11,70% 60 100% 60 100%

38,30% 40,00%

33,30% 30%

35,00% 30,00%

23,30%

25,00%

25% 21,70%

16,70%

20,00%

11,70%

15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Česká republika

Skotsko

Ne

Ano, min. 20 min. každý den

Ano, min. 2x týdně

Ano, min. 1x za měsíc

Graf 24 – Pohybová aktivita Komentář: Graf vyjadřuje pohybovou aktivitu respondentů. 38,3 % českých respondentů nevykonává ţádnou pohybovou aktivitu. 23,3 % respondentů vykonává pohybovou aktivitu kaţdý den, min. 20 min., 21,7 % vykonává pohybovou aktivitu min. 1x za měsíc a 16,7 % respondentů vykonává pohybovou aktivitu min. 2x týdně. Ve Skotsku nejvíce respondentů vykonává pohybovou aktivitu min. 2x týdně (33,3 %), 30 % respondentů kaţdý den, min. 20 min., 25 % respondentů nevykonává ţádnou

75

pohybovou aktivitu a 11,7 % respondentů vykonává pohybovou aktivitu min. 1x za měsíc.

76

Otázka č. 22: Jaká je vaše hmotnost a výška (údaje potřebné k výpočtu BMI) Tab. 26 – BMI Česká republika Skotsko Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost (%) četnost četnost (%) < 18,5 podváha 1 1,70% 1 1,70% 18,5 - 24,9 norma 19 31,70% 22 36,70% 25 - 29,9 nadváha 32 53,30% 24 40% 30 - 40 obezita 8 13,30% 13 21,70% Celkem 60 100% 60 100%

53,30%

60,00% 50,00%

36,70%

40,00%

40%

31,70%

30,00%

21,70% 13,30%

20,00% 10,00%

1,70%

1,70%

0,00% Česká republika < 18,5 podváha

18,5 - 24,9 norma

Skotsko 25 - 29,9 nadváha

30 - 40 obezita

Graf 25 – BMI Komentář: Otázkou byla zjišťována váha a výška respondentů. Skotští respondenti udávali váhu v jednotkách “stones“ a v librách a výšku v jednotkách “feet“ a “inches“, proto jsem tyto údaje musela nejprve přepočítat na kilogramy a centimetry. Z grafu vyplývá, ţe nejvíce českých i skotských respondentů trpí nadváhou (Česká republika 53,3 %, Skotsko 40 %), 31,7 % českých respondentů má BMI v normě, 13,3 % respondentů je obézních a 1,7 % respondentů má podváhu. 36,7 % skotských respondentů má BMI v normě, 21,7 % trpí obezitou a 1,7 % má podváhu. 77

H1: Předpokládám, ţe více neţ polovina respondentů trpí nadváhou. Hypotéza byla ověřena na základě vypočítaných absolutních a relativních četností s vyuţitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační

pravděpodobnost dle vzorce:.

p  1,96

p(1  p) n .

Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe nadváhou trpí 56 respondentů ze 120, tj. 46,7 % (95% CI 37,7% - 55,5%). Vzhledem ke skutečnosti, ţe interval spolehlivosti obsahuje i niţší hodnoty neţ 50%, nemůţeme hypotézu přijmout.

78

Otázka č. 23: Domníváte se, ţe patří do rizikové skupiny obyvatel, vzhledem ke svému ţivotnímu stylu? Tab. 27 – Riziková skupina obyvatel Česká republika Absolutní Relativní četnost Absolutní četnost (%) četnost Ane 14 23,30% Ne 22 36,70% Nevím 24 40% Celkem 60 100%

Skotsko Relativní četnost (%) 3 5% 43 71,70% 14 23,30% 60 100%

71,70%

80,00% 70,00% 60,00% 50,00%

36,70%

40%

40,00% 30,00%

23,30%

23,30%

20,00%

5%

10,00% 0,00% Česká republika Ane

Skotsko Ne

Nevím

Graf 26 – Riziková skupina obyvatel Komentář: V odpovědi na danou otázku měli respondenti vyjádřit svůj názor, zda se domnívají, ţe vzhledem ke svému ţivotnímu stylu patří do rizikové skupiny obyvatel. Nejvíce českých respondentů neví, zda patří do rizikové skupiny. 36,7 % respondentů se domnívá, ţe do rizikové skupiny nepatří a 23,3 % respondentů se domnívá, ţe patří do rizikové skupiny. Ve Skotsku se nejvíce respondentů domnívá, ţe do rizikové skupiny nepatří (71,7 %), 23,3 % respondentů neví a pouze 5 % respondentů se domnívá, ţe patří do rizikové skupiny.

79

DISKUZE

Diplomová práce se zabývá problematikou kolorektálního karcinomu. Výzkumné šetření bylo zaměřeno především na prevenci. Hlavním cílem práce bylo zmapovat a porovnat zájem o prevenci kolorektálního karcinomu u obyvatel České republiky a Skotska. Ve Skotsku funguje od roku 2009 odlišný preventivní program, jak bylo popsáno v teoretické části. Na základě toho bylo předpokládáno, ţe i výsledky výzkumného šetření budou odlišné, tím více bylo překvapivé, ţe tomu tak není. Vedle hlavního cíle byly dále stanoveny tři dílčí cíle a ke kaţdému cíli několik hypotéz, které se vztahovaly k danému tématu. Většina českých respondentů (73,3 %) se domnívá, ţe výskyt kolorektálního karcinomu je častý. Skotští respondenti se domnívají, ţe se jedná o časté onemocnění pouze v 46,7 % a 45 % respondentů neví. I přesto se lze domnívat, ţe výsledky výzkumného šetření mnohdy neodpovídají tomu, ţe by respondenti povaţovali toto nádorové onemocnění za hrozbu. Dílčím cílem č. 1 bylo zjistit, zda se osoby zvolené věkové kategorie účastní preventivních prohlídek. Tento cíl byl zodpovězen na základě otázek č. 3, 4 a 5. K tomuto cíli byly stanoveny 3 hypotézy. Preventivní prohlídka má být prováděna jednou za dva roky a je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Součástí preventivní prohlídky je u osob od 50 let vyšetření na okultní krvácení. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe preventivních prohlídek se účastní 63,3 % českých respondentů, zatímco skotských jen 31,7 %. Vzhledem ke skutečnosti, ţe skotští občané jsou na preventivní prohlídky ve dvouletých intervalech zváni, bylo předpokládáno, ţe jejich účast na preventivních prohlídkách bude vyšší. Paradoxně je tomu naopak. Lze se domnívat, ţe tato skutečnost můţe být způsobena tím, ţe spolu s pozvánkou na preventivní prohlídku je občanům zasílán také test na okultní krvácení, který si mohou udělat doma a zaslat jej zpět poštou. A jak bylo v dotazníkovém šetření několikrát respondenty zmíněno, preventivních prohlídek se neúčastní, právě proto, ţe si test mohou provést doma a není proto osobní kontakt s praktickým lékařem nutný.

80

Také se nabízí otázka, zda by bylo při aplikaci “skotského“ preventivního programu v České republice, dosaţeno výzkumným šetřením obdobných výsledků jako ve Skotsku nebo zda jsou tyto výsledky ovlivněny moţnou odlišnou mentalitou skotských občanů. Skutečnost, ţe preventivních prohlídek se účastní necelá polovina respondentů, není pozitivním zjištěním. Účastí respondentů na preventivních prohlídkách se, ve své bakalářské práci, zabývá také Uřičářová, kde na otázku: Zúčastňujete se preventivních prohlídek u svého praktického lékaře?, odpovědělo 65 % respondentů, ţe ano a 35 % ne. Přesto, ţe věk respondentů ve výzkumu Uřičářové nebyl omezen na 50 – 69 let, jsou výsledky týkající se účasti na preventivních prohlídkách obdobné.91 Mezi dosaţeným stupněm vzdělání respondentů a účastí na preventivních prohlídkách nebyla zjištěna ţádná statisticky významná závislost. V otázce č. 5 měli respondenti, kteří uvedli, ţe se preventivních prohlídek neúčastní, uvést důvod své neúčasti. Nejčastější odpovědí bylo tvrzení: kdyţ jsem zdravý/á, nejdu k lékaři (63,5 %). Lze se domnívat, ţe tento fakt vypovídá o tom, ţe lidé prevenci jako takovou mnohdy podceňují. Podstatou preventivních prohlídek je předcházení nebo záchyt onemocnění v počátečních stádiích, kdy nemocný sám ještě nemusí pociťovat ţádné příznaky. A právě tak je tomu i u kolorektálního karcinomu, který je v počátečních stádiích asymptomatický, později se mohou objevit nenápadné příznaky, kterým nemocný zpravidla nevěnuje patřičnou pozornost nebo je podceňuje, jak ve své publikaci uvádí Abrahámová.92 Ztotoţňuji se s tvrzením Zavorala, který uvádí, ţe studie nákladů a uţitku provedená na segmentu české populace ve věku 40-60 let prokázala, ţe screening bezpříznakových jedinců umoţňuje časnější diagnózu (u osob, které akceptovaly screening, bylo zjištěno o jednu třetinu více operabilních nádorů omezených na střevo neţ u symptomatologických nemocných), navyšuje diagnostické a krátkodobé

91

UŘIČÁŘOVÁ, Z. Problematika kolorektálního karcinomu a jeho prevence, s. 56.

92

Srov. ABRAHÁMOVÁ, J, BOUBLÍKOVÁ, L, KORDÍKOVÁ, D. Rakovina tlustého střeva a konečníku, s. 8.

81

terapeutické náklady a pravděpodobně sniţuje dlouhodobé náklady vzhledem k niţšímu počtu pokročilých stadií onemocnění zjištěných při screeningu.93 Dílčí cíl č. 1 byl splněn, byla potvrzena 1 hypotéza. Dílčím cílem č. 2 bylo zjistit, zda osoby zvolené věkové kategorie podstupují vyšetření na okultní krvácení. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 4, 7, 8, 9, 10, 11, 13 a 14 dotazníku pro osoby vybrané věkové kategorie. K cíli byly stanoveny 3 hypotézy. Šachlová upozorňuje na to, ţe při jednorázovém screeningu odhalí test u asymptomatických jedinců přibliţně 80-90 % karcinomů a 50-60 % adenomů. Coţ poukazuje na jeho významnost v rámci prevence tohoto nádorového onemocnění. Zároveň udává, ţe pro úspěšnou léčbu nádorového onemocnění je zásadní včasná diagnostika. Včasný záchyt kolorektálního karcinomu je vţdy týmovou záleţitostí a je nutné vyuţít i všech prostředků ke zlepšení informovanosti občanů.94 S tímto tvrzením se ztotoţňuji. Dále se shoduji s tvrzením Pechové a kol., ţe kolorektální karcinom patří mezi nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor celosvětově a v České republice představuje závaţný celospolečenský problém. Je důleţité, ţe pro tento nádor existuje celonárodní preventivní program. Hlavními záleţitostmi, které spolurozhodují o úspěchu programu, jsou informovanost populace a její účast.95 Dotazníkovým šetřením byla zjištěna 81,7% znalost respondentů o vyšetření v obou zemích (ČR 76,7 %, Skotsko 86,7 %). Nejvíce českých respondentů uvádělo jako zdroj informací o vyšetření na okultní krvácení svého praktického lékaře (46%). Výzkumem Pechové a kol. byla zjištěna 70% informovanost respondentů o preventivním programu kolorektálního karcinomu, kdy hlavním zdrojem informací byla uváděna média a reklama, menší roli měli praktičtí lékaři. Tyto výsledky se s výsledky této práce neztotoţňují. Autorka severočeského výzkumu však uvádí, ţe tato skutečnost je překvapivá, pokud si uvědomíme relativně skromnou reklamní

93

ZAVORAL, M. Screening sporadického kolorektálního karcinomu. Lékařské listy: prevence – diagnostika – terapie – péče – teorie – praxe : příloha Zdravotnických novin. 2007, č. 3, s. 30-31 94 Srov. ŠACHLOVÁ, M. Časný záchyt kolorektálního karcinomu. Lékařské listy: prevence – diagnostika – terapie – péče – torie – praxe : příloha Zdravotnických novin. 2006, č. 2, s. 20-23 95 Srov. PECHOVÁ, P. a kol. Informovanost a účast v preventivních programech karcinomu střev a prsu – studie ze severní Čech. Česká a slovenská gastroenterology a hepatologie. 2009, č. 2, s. 52-56

82

kampaň na program kolorektálního karcinomu (objevující se zřídka na programu ČT 1 a na méně sledovaném kanálu ČT 24) a dále menší zmínky v tisku či malých reklamních nosičích.96 S tímto tvrzením se shoduji. Šplíchalová výzkumem ve své bakalářské práci zjistila, ţe 50 % respondentů nezná vyšetření na okultní krvácení, 40 % jej zná a pouze 10 % dotazovaných respondentů jej podstoupilo. Tyto výsledky jsou zajisté ovlivněny skutečností, ţe věková kategorie respondentů nebyla limitována pouze na 50 – 69 let.97 Skotští respondenti uváděli jako zdroj informací o vyšetření na okultní krvácení nejčastěji leták (51,9 %), coţ je dáno jejich preventivním programem, zatímco svého praktického lékaře uvedlo pouze 13,5 %. Hypotéza č. 2 byla stanovena pouze pro české respondenty vzhledem ke skutečnosti, ţe osobám ve Skotsku chodí vyšetření na okultní krvácení domů poštou, a tedy bylo předpokládáno, ţe většina skotských respondentů podstupuje toto vyšetření, coţ se ale nepotvrdilo. V obou zemích podstoupila toto vyšetření necelá polovina respondentů (ČR 36,7 %, Skotsko 46,7 %). Je zaráţející, ţe toto vyšetření zná 81,7 % respondentů, avšak jen 41,7 % respondentů jej podstoupilo. Lze se domnívat, ţe tato skutečnost je dána především nedostatečnou informovaností veřejnosti o kolorektálním karcinomu, o jeho příznacích a moţná i o samotném vyšetření, kdy jej lidé sice znají, ale neuvědomují si například, ţe můţe odhalit onemocnění v počátečních stádiích, kdy na sobě nemocný ještě nemusí pozorovat ţádné příznaky. Pechová a kol. taktéţ uvádí, ţe nízká účast v programu prevence kolorektálního karcinomu i u informovaných občanů je zaráţející. Hlavním důvodem byl v případě severočeské studie překvapivý údaj, ţe to většina „neúčastněných“ nepokládá za důleţité (39 %).98 Výsledky výzkumu této práce poukázaly na jinou skutečnost, a to ţe respondenti vyšetření na okultní krvácení nejčastěji nepodstoupili, protoţe jim, dle jejich tvrzení, nebylo nabídnuto (74 %). Lze předpokládat, ţe tato skutečnost můţe souviset s tím, ţe ne všichni se účastní preventivních prohlídek. Pokud jsou zdraví, k praktickému lékaři 96

Srov. tamtéţ

97

ŠPLÍCHALOVÁ, Monika. Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu. s. 47 Srov. PECHOVÁ, P. a kol. Informovanost a účast v preventivních programech karcinomu střev a prsu – studie ze severní Čech. Česká a slovenská gastroenterology a hepatologie. 2009, č. 2, s. 52-56 98

83

nejdou a vyšetření jim nemá kdo nabídnout. Preventivních prohlídek se však účastní více neţ polovina českých respondentů, tudíţ se zde nabízí i moţnost chyby na straně lékaře, který vyšetření na okultní krvácení svému klientovi nenabídne. Ani počat respondentů, kteří vyšetření odmítli, není zanedbatelný (15,8 %). Lze předpokládat, ţe tento fakt můţe být způsoben například strachem nebo studem, lze se však domnívat, ţe jsou i jedinci, kteří vyšetření odmítli, protoţe si neuvědomují jeho důleţitou roli ve stránce prevence kolorektálního karcinomu. Toto tvrzení koresponduje s výsledky severočeské studie, kdy kromě nepřiloţení dostatečné významnosti vyšetření, byly dalšími faktory neúčasti v programu strach z vyšetření i jejího výsledku a stud, zároveň si autorka pokládá otázku, zda informovaní pacienti problematice a hlavně cílům programu dobře porozuměli. Zároveň dodává, ţe je tedy vhodné i lidem informovaným o existenci programu lépe vysvětlovat význam preventivních vyšetření, s čímţ se ztotoţňuji.99 Nízká účast v preventivním programu byla zaznamenána i v dřívější době. V letech 1985 – 1991 provedl Fričův tým největší studii na světě s 109 000 asymptomatickými jedinci. S testem na okultní krvácení ve stolici souhlasilo 70 % zúčastněných. Na podkladě pozitivních výsledků této studie byl v České republice v roce 2000 zaveden celoplošný screening kolorektálního karcinomu zaloţený na TOKS, nabízený praktickými lékaři při preventivní prohlídce. Program však zcela nenaplnil očekávání, z cílové skupiny se ho zúčastnilo jen asi 20 % osob.100 Coţ je podstatně menší účast neţ nyní. I Pechová, upozorňuje na to, ţe navzdory nízké účasti v programu kolorektálního karcinomu, v jejich studii, nalezli ve srovnání s podobnými studiemi z České republiky z předešlých let nárůst informovanosti i účasti v programu, coţ je trend jistě pozitivní.101 U skotského preventivního programu jsou známy pouze výsledky pilotní studie. Výsledky probíhajícího programu by měly být známy v blízké době. Dílčí cíl č. 2 byl splněn, byly potvrzeny 2 hypotézy.

99

Srov. tamtéţ SEDLÁČKOVÁ, E. Kolorektální karcinom v roce 2010. Lékařské listy : prevence – diagnostika – terapie – péče – teorie – preaxe : příloha Zdravotnických novin. 2010, č. 7, s. 20-23 101 Srov. PECHOVÁ, P. a kol. Informovanost a účast v preventivních programech karcinomu střev a prsu – studie ze severní Čech. Česká a slovenská gastroenterology a hepatologie. 2009, č. 2, s. 52-56 100

84

Dílčím cílem č. 3 bylo zmapovat rizikové chování respondentů, které přispívá ke vzniku kolorektálního karcinomu. Tento cíl byl zodpovězen na základě otázek č. 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22 a 23. K tomuto cíli byly stanoveny 2 hypotézy. Kolorektální karcinom je v centru pozornosti lékařů Severní Ameriky i Evropy, neboť od doby, kdy jsou k dispozici přesné registry onkologických onemocnění, jedná se, v těchto lokalitách, o nádor s největší prevalencí z nádorů zaţívacího traktu. Četnost onemocnění v Evropě klesá od severu k jihu. Většina těchto rozdílů závisí na odlišnostech ve stravování a ţivotním stylu. To dokládá i dramatický vzestup výskytu kolorektálního karcinomu v posledních dekádách v Japonsku, Singapuru, Hongkongu a Filipínách. V těchto zemích došlo v posledních třiceti letech ke změnám stravovacích návyků, zvláště k navýšení příjmu červeného masa a tuku. Zastavit epidemiologickou explozi kolorektálního karcinomu však není jednoduché. Stravovací návyky a ţivotní styl jsou velmi špatně ovlivnitelné, navíc se jejich změna projeví aţ po desetiletích, jak uvedla Sedláčková 102 Tyto faktory, však hrají při vzniku kolorektálního faktoru podstatnou roli, a proto se jimi zabývá i výzkum této práce. Je známo, ţe nádory střev a konečníku mají těsný vztah k výţivě. Často se hovoří o nezdravé výţivě – stravě s vysokým obsahem ţivočišných tuků, cukrů, cholesterolu, červeného masa, a naopak nedostatečným obsahem vlákniny, vitaminů, stopových prvků – beta-karotenu, selenu a dalších. Alkohol, zejména pivo, lze téţ řadit k časté a přitom škodlivé součásti naší výţivy. Kromě skladby potravin lze jmenovat i další rizikové faktory: nevhodná úprava stravy (rychlé vaření, uzení, nesprávné pečení, grilování, přílišné solení a kořenění), skladování potravin (konzervování, nasolování), nesprávný dietní rytmus (malý příjem potravy během dne a hlavní konzumace večer před spaním), jak uvádí Konopásek.103 V roce 2005 proběhla ve Skotsku v rámci screening kolorektálního karcinomu studie, jenţ zahrnovala osoby, které podstoupili kolonoskopii, při které jim byly odstraněny střevní polypy. Studie nesla název: Bowel health to better health. V rámci studie byly navrhnuty intervence ţivotního stylu u jedinců ohroţených kolorektálním karcinomem. Intervence zahrnovaly poradenství osobního ţivotního stylu, stanovení cílů a sociální 102

SEDLÁČKOVÁ, E. Kolorektální karcinom v roce 2010. Lékařské listy : prevence – diagnostika – terapie – péče – teorie – preaxe : příloha Zdravotnických novin. 2010, č. 7, s. 20-23 103 KONOPÁSEK, B. Současné moţnosti včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu. Medi news : časopis pro lékaře. 2006, č. 1. s. 42-43

85

podpory ke zvýšení fyzické aktivity, zvýšení příjmu vlákniny, ovoce a zeleniny. Výsledky výzkumu neprokázaly u respondentů, kteří podstoupily odstranění střevních polypů,

motivaci

z nedostatečného

pro

pozitivní

povědomí

změnu

skotských

v

ţivotním

občanů

o

stylu,

souvislosti

coţ mezi

vyplývalo stravou

a kolorektálním karcinomem.104 Otázky v dotazníku byly stanoveny právě na základě rizikových faktorů kolorektálního karcinomu. Otázka č. 15 byla otevřená a respondenti zde měli uvést alespoň dva faktory, které podle nich ovlivňují riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Celých 26,7 % českých a 35 % skotských respondentů neuvedlo ţádný rizikový faktor. Čeští respondenti uváděli jako rizikový faktor nejčastěji stres (13,3 %) a špatný ţivotní styl (12,5 %), coţ je ovšem všeobecný pojem. Skotští respondenti uváděli nejčastěji stravu (24,2 %), coţ je také obecný údaj a dále kouření (13,3 %). Z daných výsledků bych povědomí respondentů o rizikových faktorech označila jako nedostačující. Šplíchalová ve své bakalářské práci zjistila, ţe 47 % respondentů nezná ţádný faktor ovlivňující vznik kolorektálního karcinomu. Ostatní respondenti pak nejčastěji uváděli ţivotosprávu, jídlo, stres, alkohol a kouření. Autorka se domnívá, ţe povědomí laické veřejnosti o kolorektálním karcinomu, jeho moţných vyvolávajících příčinách a projevech jiţ vzniklého onemocnění je nedostatečné.105 Konopásek ve své publikaci upozorňuje na vztah kolorektálního karcinomu k nadbytečnému příjmu stravy. Uvádí, ţe vezmeme-li v úvahu obecné znaky průmyslově rozvinuté společnosti, ke kterým patří téţ sníţené poţadavky na tělesný pohyb a fyzickou námahu, není divu, ţe se častěji setkáváme s obezitou. A právě nadváha, podobně jako výskyt kolorektálního karcinomu, je bohuţel v naší společnosti na jednom z předních míst.106 Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe 17,5 % respondentů je obézních a nadváhou trpí 46,7 % respondentů, coţ jistě není pozitivním zjištěním. Vočka a Bencko ve své studii doporučují z hlediska primární prevence, vzhledem k prokázané souvislosti nadměrné konzumace červeného masa a masných výrobků

104

CASWELL, S, ANDERSON, A S., STEELE, R, J, C. Bowel health to better health: a minimal contact lifestyle intervention for people at increased risk of colorectal cancer. British Journal of Nutrition. 2009, č. 11, s. 1541-6. 105 ŠPLÍCHALOVÁ, M. Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu. s. 45 a 73 106 KONOPÁSEK, B. Současné moţnosti včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu. Medi news : časopis pro lékaře. 2006, č. 1. s. 42-43

86

a zvýšení míry rizika vzniku kolorektálního karcinomu, omezení konzumace červeného masa a masných výrobků, zejména uzených či jinak nevhodně tepelně upravovaných.107 Konzumací červeného masa a tepelnou úpravou potravin se zabývaly otázky č. 18 a 19. Z výzkumu vyplývá, ţe červené maso konzumuje denně 20,8 % respondentů a stravu připravovanou smaţením uzením či grilováním konzumuje denně 16,7 % českých respondentů, naopak 50% skotských respondentů uvedlo, ţe takto připravovanou stravu nekonzumuje vůbec. Další otázky dotazníku se zabývaly kouřením, konzumací alkoholu, konzumací ovoce a zeleni a také pohybovou aktivitou. Ke kuřákům se přihlásilo 23,3% respondentů z České republiky a 30 % respondentů ze Skotska. U konzumace alkoholu lze zmínit poznatek, ţe denně pije alkohol 36,7 % skotských respondentů (ČR 11,7 %). Konzumaci ovoce a zeleniny lze pokládat za vcelku pozitivní, kaţdý den ji konzumuje 50 % českých respondentů a 55 % skotských. Pohybovou aktivitu vykonává denně pouze 23,3 % českých a 30 % skotských respondentů. Lze se domnívat, ţe tato skutečnost je ovlivněna především věkem respondentů, kdy se výzkumného šetření účastnilo 44,2 % respondentů ve věku od 60 do 69 let. V primární prevenci kolorektálního karcinomu je důleţité, aby sami lidé znali rizikové faktory a věděli, kterým nepříznivým vlivům se vyhnout. Zájem o jejich vlastní zdraví by pak pro ně měl být tou správnou motivací k dodrţování nerizikového chování. Konopásek ve své článku uvádí, ţe naplňováním podstaty tzv. primární prevence, jejímţ cílem je omezení kancerogeneze, a tudíţ sníţení výskytu nádorových chorob, by měla být imperativem pro lékaře i celou populaci. Vytvářet zdravé ţivotní prostředí je sloţité a moţnosti kaţdého občana jsou omezené. Přesto je však zdravý ţivotní styl jiţ plně v rukou kaţdého z nás.108 Dílčí cíl č. 3 byl splněn, nebyly potvrzeny ţádné hypotézy. Všechny stanovené cíle byly splněny. 107

VOČKA, M, BENCKO, V. Nadměrná konzumace masa v etiopatogenezi kolorektálního karcinomu. Praktický lékař. 2010, č. 1. s. 12-15 108 KONOPÁSEK, B. Současné moţnosti včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu. Medi news : časopis pro lékaře. 2006, č. 1. s. 42-43

87

Doporučení pro praxi: Jako praktický výstup diplomové práce byl vytvořen informační leták zabývající se kolorektálním karcinomem a jeho prevencí, podnětem pro jeho tvorbu byla značná absence těchto materiálů. A také se lze domnívat, ţe jedním z hlavních problémů celé problematiky tykající se prevence kolorektálního karcinomu, je nedostatečná informovanost veřejnosti o rizicích tohoto nádorového onemocnění. Leták byl vytvořen v české i anglické verzi (viz. Příloha 6 a 7). Dále by bylo vhodné zkvalitnit především osvětu týkající se této problematiky. A to prostřednictvím nejrůznějších informačních letáků a broţur dostupných v čekárnách praktických lékařů. Uspořádáním kampaně zabývající se tímto tématem, například obdobu kampaně proti kouření - varování na krabičkách cigaret. Kdy by mohla být podobná varování, vztahující se ke kolorektálnímu karcinomu, umístěna například na uzených potravinách, výrocích z červeného masa apod. Nebo zviditelnit tuto problematiku podobným způsobem, jako je například kampaň Avon proti rakovině prsu. Zavedením screeningového programu podobného, jaký funguje ve Skotsku, by také mělo teoreticky dojít ke zlepšení situace. Avšak při srovnání výzkumného šetření v České republice a ve Skotsku je toto tvrzení sporné. Další problém, nad kterým by bylo vhodné se zamyslet, je samotný odběr vzorku stolice při vyšetření na okultní krvácení. Domnívám se, ţe kaţdý, kdo toto vyšetření měl podstoupit, se nejprve musel, zamyslel nad tím, jak takový odběr vůbec provést. Jelikoţ se jedná o intimní záleţitost, domnívám se, ţe se z tohoto problém stává pro mnohé osoby tabu, o kterém se odmítnou bavit. Pokud si tedy nějakým způsobem neporadí sami, nejspíše raději toto vyšetření nepodstoupí. Proto by bylo vhodné navrhnout pomůcku, která by usnadnila provedení odběru vzorku stolice. Jistou podobou takového ulehčení odběru mohou být například klozet s plochým splachováním, tj. plochou keramickou deskou, která umoţňuje vizuální kontrolu stolice, a tedy i značné usnadnění při odběru vzorku.

88

ZÁVĚR

Výskyt kolorektálního karcinomu v České republice patří mezi nejvyšší na světě. Ročně se zachytí asi 3000 nových případů nádorů střeva a 2600 nádorů konečníku. Incidence se od roku 1960 ztrojnásobila. Znepokojující je i skutečnost, ţe polovina nádorů je zjištěna aţ v pokročilém stádiu. Kolorektální karcinom je přitom jeden z nejlépe prevencí ovlivnitelných a léčitelných nádorů, pokud se odhalí v časném stádiu. Bohuţel je pro něj typické dlouhotrvající bezpříznakové období v počátku onemocnění. Proto zde prevence hraje tak důleţitou roli. První část diplomové práce se zabývá kolorektálním karcinomem, jeho epidemiologií, rizikovými

faktory,

klinickým

obrazem,

diagnostikou,

léčbou

a

prevencí.

Epidemiologie a preventivní program jsou popsány jak pro Českou republiku, tak pro Skotsko, které jsem si vybrala pro srovnání, díky odlišnému preventivnímu programu zaměřenému na kolorektální karcinom. Předpokládala jsem, ţe tato odlišnost bude doprovázena lepšími výsledky výzkumného šetření, zabývajícího se vyuţitelností primární prevence kolorektálního karcinomu. Paradoxně tomu tak nebylo. Cílem výzkumné části práce bylo zmapovat a porovnat zájem o prevenci kolorektálního karcinomu u obyvatel České republiky a Skotska. Byla k tomu vyuţita kvantitativní metoda, dotazníkové šetření. Polostrukturovaný dotazník byl zaměřen na preventivní prohlídky, vyšetření na okultní krvácení a rizikové chování respondentů přispívající ke vzniku kolorektálního karcinomu. Výsledky práce poukazují na nedostačující znalost respondentů o rizikových faktorech tohoto onemocnění, a také na nízké vyuţívání preventivního programu, kdy preventivních prohlídek se účastní pouze 4,7,5 % respondentů a testu na okultní krvácení se zúčastnilo pouze 41,7 % respondentů z obou zemí. Největší problém lze vidět v tom, ţe lidé podceňují toto onemocnění a nejspíše si vůbec nepřipouští, ţe by se mohlo týkat i jich. Lidé mají moţnost účastnit se preventivních prohlídek a podstoupit vyšetření na okultní krvácení, ale ne všichni to dělají. Lze se domnívat, ţe lidé, kteří se screeningového programu neúčastní, se dělí především na dvě skupiny. Na osoby, které o moţných preventivních metodách

89

nevědí, přičemţ je tady chyba na straně nedostatečné informovanosti populace. A druhá skupina, která screeningový program zná, ale neúčastní se jej, protoţe jej podceňuje a neuvědomuje si jeho důleţitost. Problematika kolorektálního karcinomu a jeho prevence je tedy stále závaţným problémem a je třeba se jím i nadále zabývat a hledat moţná řešení ke zlepšení dosavadní situace.

90

LITERATURA A PRAMENY

ABRAHÁMOVÁ, Jitka, BOUBLÍKOVÁ, Ludmila, KORDÍKOVÁ, Drahomíra. Rakovina tlustého střeva a konečníku. Praha: Triton, 2000. 20 s. ISBN 80 7254-133-1 BÁRTLOVÁ, Sylva, SADÍLEK, Petr, TÓTHOVÁ, Valérie. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7013-467-1 BÉLIVEAU, Richard. GINGRAS, Denis. Výživou proti rakovině. Praha: Vyšehrad, 2008. 213 s. ISBN 978-80-7021-907-2 BÉLIVEAU, Richard. GINGRAS, Denis. Zdravým vařením proti rakovině. Praha: Vyšehrad, 2009, 267 s. ISBN 978-80-7429-021-3 KOMÁREK, Lumír. Evropský kodex proti rakovině. Praha: Liga proti rakovině, 2003. ISBN neuvedeno CASWELL, Stephen, ANDERSON, Annie S., STEELE, Robert J. C. Bowel health to better health: a minimal contact lifestyle intervention for people at increased risk of colorectal cancer. British Journal of Nutrition. 2009, roč. 102, č. 11, s. 1541-6. DIENSTBIER, Zdeněk, SKALA, Evţen. Předcházíme rakovině. Praha: Computer Press, 2001. 105 s. ISBN 80-7226-375-7 DRBAL, Josef. Onkologie: doporučené postupy onkologické péče. Praha: Galén, 2000. 59 s. ISBN 80-7262-058-4 HOLUBEC, Luboš, sen., a kol. Kolorektální karcinom: Současné možnosti diagnostiky a léčby. Praha: Grada, 2004. 175 s. ISBN 80-247-0636-9 IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 98 s. ISBN 978-80-244-1832-2.

91

JABLONSKÁ, Markéta a kol. Kolorektální karcinom: Časná diagnóza a prevence. Praha: Grada, 2000. 456 s. ISBN 80-7169-777-X KONOPÁSEK, Bohuslav. Současné moţnosti včasné diagnostiky kolorektálního karcinomu. Medi news : časopis pro lékaře. 2006, roč. 5, č. 1. s. 42-43. ISSN1213-9866 KOUTECKÝ, Josef a kol. Klinická onkologie. Přerov: Riopress, 2004. 278 s. ISBN 80-86221-77-6 MEŠKO, Dušan. Akademická příručka. Martin: Osveta, 2006. 481 s. ISBN 80-8063-219-7 MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. Praha: Triton, 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7 PECHOVÁ, Pavla, DEÁK, Martin, ZÁVADA, Filip, ZAVORAL, Miroslav, SUCHÁNEK,

Štěpán,

MARTÍNEK,

Jan.

Informovanost

a

účast

v

preventivních programech karcinomu střev a prsu – studie ze severní Čech. Česká a slovenská gastroenterology a hepatologie. 2009, roč. 63, č. 2, s. 52-56. ISSN 1213-323X ŘÍHÁČKOVÁ, Petra. Osudové příznaky. Brno: David Ţidlický, 2009. 137 s. ISBN 978-80-254-4332-3 SALTZ, Leonard B. Colorectal cancer. Totowa: Humana Press. 2007. 292 s ISBN 1-58829-751-9 SEDLÁČKOVÁ, Eva. Kolorektální karcinom v roce 2010. Lékařské listy : prevence diagnostika – terapie – péče – teorie – preaxe : příloha Zdravotnických novin. 2010, roč. 59, č. 7, s. 20-23. ISSN neuvedeno STEWART, Bernard, KLEIHUES, Paul. World cancer report. Lyon: IARCPress, 2003. 351 s. ISBN 92 832 0411 5 STEELE, Robert J. Results from the first three rounds of the Scottish demonstration pilot of FOBT screening for colorectal cancer. GUT – BMJ Journals. 2009, roč. 58, č. 4, s. 530-5

92

ŠESTÁK, Zdeněk. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Akademie, 2002. 204 s. ISBN 80-200-0755-5 ŠPLÍCHALOVÁ, Monika. Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu. Brno, 2006. 110 s. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovi university. Vedoucí bakalářské práce Hana Pinkavová. ŠACHLOVÁ, Milana. Časný záchyt kolorektálního karcinomu. Lékařské listy: prevence - diagnostika – terapie – péče – torie – praxe : příloha Zdravotnických novin. 2006, roč. 55, č. 2, s. 20-23. ISSN 0044-1996 UŘIČÁŘOVÁ, Zuzana. Problematika kolorektálního karcinomu a jeho prevence. Zlín, 2009. 119 s. Bakalářská práce na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.Vedoucí bakalářské práce Martina Cichá. VOČKA, Michal, BENCKO, Vladimír. Nadměrná konzumace masa v etiopatogenezi kolorektálního karcinomu. Praktický lékař: časopis pro další vzdělávání lékařů. 2010, roč. 90, č. 1, s. 12-15. ISSN 0032-6739 VYSLOUŢIL, Kamil. Komplexní léčba nádorů rekta. Praha: Grada Publishing, 2005. 196 s. ISBN 80-247-0628-8 VYZULA, Rostislav. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly. Praha: Maxdorf, 2007. 287 s. ISBN 80-7345-140-9 ZAVORAL, Miroslav. Screening sporadického kolorektálního karcinomu. Lékařské listy : prevence – diagnostika – terapie – péče – teorie – praxe : příloha Zdravotnických novin. 2007, roč. 56, č. 3, s. 30-31. ISSN 0044-1996 ZAVORAL, Miroslav. VENEROVÁ, Johana. a kol. Gastroenterologie a hematologie. Praha: Triton, 2007. 212 s. ISBN 978-80-7254-902-3 ŢIAKOVÁ, Katarína a kol. Ošetrovatelstvo teóira a vedecký výskum. Martin: Osveta, 2009. 322 s. ISBN 80-8063-304-2.

93

Internetové zdroje: Bowel Cancer in Scotland. [online]. [cit. 14.4.2011]. Dostupná z WWW: Cancer

in

Scotland.

[online].

[cit.

7.5.2011].

Dostupná

z

WWW:

Colorectal cancer in Scotland. [online]. [cit. 7.5.2011]. Dostupná z WWW: Evropský kodex proti rakovině. [online]. [cit. 12.1.2011]. Dostupný z WWW: Incidence kolorektálního karcinomu v České republice. [online]. [cit. 7.5.2011]. Dostupná z WWW: Intervalový odhad populační pravděpodobnosti. [online]. [cit. 11.5.2011]. Dostupná z WWW: Scottish bowel screening programme. [online]. [cit. 21.5.2011]. Dostupná z WWW: Scottish Bowel Screening Programme Manual. [online]. [cit. 21.5.2011]. Dostupná z WWW:

/10/3.1-3.4.pdf> Stádia kolorektálního karcinomu dle TNM klasifikace a pětileté přežívání pacientů v různém

stadiu.

[online].

[cit.

28.12.2010].

Dostupná

z WWW:

94

Vyhláška o obsahu a časovém rozmezí preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro

dospělé.

[online].

[cit.

21.5.2011].

Dostupná

z WWW:

95

SEZNAM ZKRATEK

aj.

a jiné

BMČ

Bibliographia Medica Čechoslovaca

cm

centimetr

CO2

oxid uhličitý

CRP

C-reaktivní protein

CT

počítačová tomografie

ČR

Česká republika

ČT

Česká televize

DNA

deoxyribonukleová kyselina

EKG

elektokardiograf

GIT

gastrointestinální trakt

HNC

Higher National Certificate

HND

Higher National Diploma

i.m.

intramuskulární

i.v.

intravenózní

kol.

kolektiv

max.

maximálně

ml

mililitr

min.

minuta

min.

minimálně

např.

například

NHS

National Health Service

UK

United Kingdom

UTB

Univerzita Tomáše Bati

96

tab.

tabulka

TNM

tumor, nodus, metastáza

TOKS

test na okultní krvácení ve stolici

tzv

takzvaný

SVQ

Scottish Vocational Qualifications

srov.

srovnatelný s

97

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Stádia kolorektálního karcinomu dle TNM klasifikace a pětileté přeţívání pacientů v různém stadiu .............................................................................................. 14 Tab. 2 – Pohlaví ............................................................................................................ 43 Tab. 3 – Věk.................................................................................................................. 44 Tab. 4 – Vzdělání českých respondentů ....................................................................... 45 Tab. 5 – Vzdělání skotských respondentů .................................................................... 45 Tab. 6 – Účast na preventivních prohlídkách ............................................................... 48 Tab. 7 – Účast respondentů na preventivních prohlídkách v souvislosti se stupněm dosaţeného vzdělání ..................................................................................................... 50 Tab. 8- Důvody proč se respondenti neúčastní preventivních prohlídek ..................... 52 Tab. 9 - Onemocnění v rodině ...................................................................................... 54 Tab. 10 – Informovanost o vyšetření na okultní krvácení ............................................ 55 Tab. 11 – Znalost českých respondentů o vyšetření v souvislosti s účastí na preventivních prohlídkách ............................................................................................ 56 Tab. 12 – Zdroj informací o vyšetření na okultní krvácení .......................................... 58 Tab. 13 – Vyšetření na okultní krvácení ....................................................................... 59 Tab. 14 – Důvod, proč respondenti nepodstoupili test na okultní krvácení ................. 61 Tab. 15 – Pravidelnost vyšetření na okultní krvácení ................................................... 62 Tab. 16 – Jiná vyšetření ................................................................................................ 63 Tab. 17 – Dostatečnost preventivního programu .......................................................... 64 Tab. 18 – Četnost onemocnění ..................................................................................... 65 Tab. 19 – Faktory ovlivňující vznik karcinomu ........................................................... 66 Tab. 20 – Kouření ......................................................................................................... 68 Tab. 21 – Konzumace alkoholu .................................................................................... 69 Tab. 22 – Konzumace “červeného“ masa ..................................................................... 70 Tab. 23 – Konzumace smaţené, uzené či grilované stravy .......................................... 72 Tab. 24 – Konzumace ovoce a zeleniny ....................................................................... 74 Tab. 25 – Pohybová aktivita ......................................................................................... 75 Tab. 26 – BMI ............................................................................................................... 77 Tab. 27 – Riziková skupina obyvatel............................................................................ 79 98

Tab. 28 – Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu v České republice .......... 111 Tab. 29 - Nejčastěji se vyskytující karcinomy ve Skotsku ......................................... 112

99

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 – Pohlaví ............................................................................................................ 44 Graf 2 – Věk ................................................................................................................. 44 Graf 3 - Vzdělání českých respondentů ........................................................................ 45 Graf 4 - Vzdělání skotských respondentů ..................................................................... 46 Graf 5 - Účast na preventivních prohlídkách ................................................................ 48 Graf 6 - Účast respondentů na preventivních prohlídkách v souvislosti se stupněm dosaţeného vzdělání ..................................................................................................... 51 Graf 7 - Důvody proč se respondenti neúčastní preventivních prohlídek .................... 52 Graf 8 – Onemocnění v rodině ..................................................................................... 54 Graf 9 – Informovanost o vyšetření na okultní krvácení .............................................. 55 Graf 10 - Znalost českých respondentů o vyšetření v souvislosti s účastí na preventivních prohlídkách ............................................................................................ 57 Graf 11 – Zdroj informací o vyšetření na okultní krvácení .......................................... 58 Graf 12 – Vyšetření na okultní krvácení ....................................................................... 59 Graf 13 – Důvod, proč respondenti nepodstoupili test na okultní krvácení ................. 61 Graf 14 – Pravidelnost vyšetření na okultní krvácení ................................................... 62 Graf 15 – Jiná vyšetření ................................................................................................ 63 Graf 16 – Dostatečnost preventivního programu .......................................................... 64 Graf 17 – Četnost onemocnění ..................................................................................... 65 Graf 18 – Faktory ovlivňující vznik karcinomu ........................................................... 66 Graf 19 – Kouření ......................................................................................................... 68 Graf 20 – Konzumace alkoholu .................................................................................... 69 Graf 21 – Konzumace “červeného“ masa ..................................................................... 70 Graf 22 – Konzumace smaţené, uzené či grilované stravy .......................................... 72 Graf 23 – Konzumace ovoce a zeleniny ....................................................................... 74 Graf 24 – Pohybová aktivita ......................................................................................... 75 Graf 25 – BMI............................................................................................................... 77 Graf 26 – Riziková skupina obyvatel ........................................................................... 79 Graf 27 - Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu v České republice ........... 111 Graf 28 - Incidence kolorektálního karcinomu ve Skotsku ....................................... 112 100

Graf 29 - Incidence kolorektálního karcinomu ve Skotsku v přepočtu na 100000 obyvatel ....................................................................................................................... 113

101

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 – Dotazník – česká verze ................................................................................. 103 Příl. 2 – Dotazník – anglická verze ............................................................................. 107 Příl. 3 – Incidence kolorektálního karcinomu - Česká republika ............................... 111 Příl. 4 – Incidence kolorektálního karcinomu – Skotsko ............................................ 112 Příl. 5 – Skotský informační leták – Understanding cancer ....................................... 114 Příl. 6 – Informační leták - česká verze ...................................................................... 123 Příl. 7 - Informační leták - anglická verze .................................................................. 124

102

PŘÍLOHY

Příl. 1 – Dotazník – česká verze

DOTAZNÍK Váţená paní, váţený pane, obracím se na Vás s ţádostí o vyplnění dotazníku, který je součástí mé diplomové práce s názvem „Prevence kolorektálního karcinomu v České republice a ve Skotsku“. Dotazník je anonymní a jeho informace nebudou zneuţity. U kaţdé otázky vyberte jednu odpověď. Vybrané odpovědi zakrouţkujte. Děkuji za Vaši ochotu a čas. Lucie Gabrhelíková, studentka 2. ročníku navazujícího magisterského studia, obor Dlouhodobá ošetřovatelská péče u dospělých na Univerzitě Palackého v Olomouci. 1. Pohlaví: a) ţena b) muţ 2. Věk: a) 50 – 54 let b) 55 – 59 let c) 60 – 64 let d) 65 – 69 let 3. Vzdělání: a) základní b) vyučen/a c) středoškolské d) vysokoškolské 4. Chodíte na preventivní prohlídky k praktickému lékaři? a) ano b) ne Pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ne“, pokračujte otázkou 5. Pokud jste odpověděli „ano“ pokračujte otázkou 6.

103

5. Proč nechodíte na preventivní prohlídky? a) Z časových důvodů b) Kdyţ jsem zdravý/vá, nejdu k lékaři c) Z jiných důvodů, prosím uveďte ….. 6. Onemocněl někdo z vaší rodiny kolorektálním karcinomem (rakovinou tlustého střeva a konečníku)? a) ano b) ne c) nevím 7. Znáte vyšetření na okultní krvácení (skryté krvácení do stolice), jedno z vyšetření zaměřené na prevenci kolorektálního karcinomu? a) ano b) ne Pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ano“, pokračujte otázkou č. 8. Pokud jste odpověděli „ne“, pokračujte otázkou č. 9. 8. O vyšetření na okultní krvácení jsem se dozvěděl: a) od svého praktického lékaře b) z informačního letáku c) z médií d) od známého e) z jiných zdrojů, prosím uveďte …. 9. Podstoupil/a jste toto vyšetření někdy? a) ano b) ne Pokud jste na předchozí otázku odpověděli „ano“, pokračujte otázkou č. 11. Pokud jste odpověděli „ne“, pokračujte otázkou č. 10. 10. Vyšetření na okultní krvácení jsem nepodstoupil, protoţe: a) nebylo mi nabídnuto b) odmítnul/a jsem jej c) z jiných důvodů, prosím uveďte ….. 11. Nabízí vám toto vyšetření váš praktický lékař v pravidelných intervalech (ve věku 50-74 let 1x za 2 roky)? a) ano b) ne 104

12. Bylo vám nabídnuto jiné vyšetření v rámci prevence kolorektálního karcinomu? a) ano b) ne 13. Myslíte si, ţe je program zaměřený na prevenci kolorektálního karcinomu u nás dostatečný? a) ano b) ne c) nevím 14. Myslíte si, ţe je v naší zemi výskyt tohoto onemocnění častý? a) myslím, ţe je to časté onemocnění b) myslím, ţe výskyt není častý c) nevím 15. Jaké faktory podle vás ovlivňují riziko vzniku kolorektálního karcinomu? Uveďte alespoň 2. …………………………………………………………………………. 16. Kouříte? a) ano b) ne 17. Pijete alkohol? a) jsem abstinent b) alkohol piji max. 1x měsíčně c) alkohol piji max. 1x týdně d) alkohol piji téměř denně 18. Jak často jíte „červené“ maso? a) maso nejím b) 1x měsíčně b) max. 2x týdně c) téměř kaţdý den 19. Jak často jíte stravu připravovanou: smaţením, uzením, grilováním? a) stravu připravenou těmito způsoby nekonzumuji b) max. 1x za týden c) max. 2x za týden d) téměř kaţdý den

105

20. Jak často jíte ovoce a zeleninu? a) ovoce a zeleninu téměř nejím b) kaţdý den c) min. 2x týdně d) méně neţ 2x týdně 21. Vykonáváte nějakou pohybovou aktivitu (cvičíte)? a) ne b) ano, min. 20 min. kaţdý den c) ano, min. 2x týdně d) ano, min. 1x za měsíc 22. Jaká je Vaše hmotnost a výška? (údaje potřebné k výpočtu BMI) ………………………………………….. 23. Domníváte se, ţe patříte do rizikové skupiny obyvatel, vzhledem k vašemu ţivotnímu stylu? a) ano b) ne c) nevím

106

Příl. 2 – Dotazník – anglická verze

QUESTIONNAIRE: PREVENTION OF COLORECTAL CANCINOMA IN THE CZECH REPUBLIC AND SCOTLAND. Dear Sir/Madam. I would like to ask you if you could, please, take few moment of your time to answer this questionnaire. It is called „Prevention of colorectal cancer in the Czech republic and Scotland“ and is a part of my course-based assessment. It is anonymous and all the information will be treated in a strict confidence. Please, select only one answer for each question by circle it. Thank you for your time. Lucie Gabrhelikova, student of the Palackeho University Olomouc. 1 Sex: a) female b) male 2. Age:a) 50-54 b) 55-59 c) 60-64 d) 65-69 3. Qualification:

a) standard grades b) highers, HNC´s, HND´s, SVQ´s c) university degree d) post-graduate qualification

4. Do you attend preventive examinations at your GP surgery? a) yes b) no If you have answered “yes”, please, go to number 6. If you have answered “no”, please, continue with question number 5. 5. Select the reason for not attending the examinations: a) have no time b) consider myself healthy and therefore there is no need to go to doctor´s c) any other reasons: please state…………………………. 6. Has anyone from your family suffered the colorectal cancer? a) yes b) no c) do not know 107

7. Have you ever heard of a faecal occult blood test, one of screenings for colorectal cancer? a) yes b) no If you have answered “yes”, please, continue with question number 8. If you have answered “no”, please, go to question number 9. 8. I have heard of the faecal occult blood test from: a) the GP b) the leaflets c) media d) the friend, colleague c) any other sources, please, state……………… 9. Have you ever participated in this test before? a) yes b) no If you have answered “yes”, please, go to question number 11. If you have answered “no”, please, continue with question number 10. 10. I have not participated in this test because: a) it has been not offered to me b) I have refused it c) any other reasons, please, state………………………. 11. Have you been offered this test regularly by your GP? a) yes b) no 12. Has any other methods of screening been offered to you? a) yes b) no 13. Do you consider the current screening methods as sufficient in the terms of the prevention of the colorectal cancer in your country? a) yes b) no

108

14. Do you think that this particular type of the cancer is quite common in your country? a) yes, I do think it is common b) no, I do not think so c) I do not know 15. What factors do you think influence the risk of developing this cancer? Please, note at least two. ………………………………………………………………………………………… 16. Do you smoke? a) yes b) no 17. Do you drink alcohol? a) none at all b) maximum once a month c) maximum once a week d) nearly everyday 18. How often do you eat “red” meat? a) I am vegetarian b) once a month c) maximum twice a week d) nearly everyday 19 How often do you eat deep fried, smoked and grilled food? a) not at all b) maximum once a week c) maximum twice a week d) nearly everyday 20. How often do you eat fruit and vegetables? a) hardly ever b) every day c) minimum twice a week d) lass than twice a week 21. Do you exercise? a) no b) yes, minimum 20 mins everyday c) yes, minimum 20 twice a week d) yes, minimum once a month 109

22. What is your height and weight? ………………………………………………………………………………………… 23. Do you consider yourself belonging to the risk group due to your life style? a) yes b) no c) I do not know

110

Příl. 3 – Incidence kolorektálního karcinomu - Česká republika

Tab. 28 – Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu v České republice109

Graf 27 - Incidence a mortalita kolorektálního karcinomu v České republice110

109

Incidence kolorektálního karcinomu v České republice. 110 Tamtéţ

111

Příl. 4 – Incidence kolorektálního karcinomu – Skotsko

Tab. 29 - Nejčastěji se vyskytující karcinomy ve Skotsku111

4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 -

1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Incidence

ROK

Graf 28 - Incidence kolorektálního karcinomu ve Skotsku112

111

Cancer in Scotland. 112 Colorectal cancer in Scotland .

112

1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 -

ROK

Graf 29 - Incidence kolorektálního karcinomu ve Skotsku v přepočtu na 100000 obyvatel113

113

Colorectal cancer in Scotland .

113

Příl. 5 – Skotský informační leták – Understanding cancer

114

115

116

117

118

119

120

121

122

Příl. 6 – Informační leták - česká verze

123

Příl. 7 - Informační leták - anglická verze

124

Prevence kolorektálního karcinomu v České republice a ve Skotsku

Recommend Documents