Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Prevence řešení vymáhání pohledávek po splatnosti Bakalářská práce
Autor:
Petra Kulhavá právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Bc. Adam Ptašnik, Ph.D.
Duben, 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Orlové, dne 30. dubna 2011
Petra Kulhavá
2
Mé největší poděkování patří Mgr. Bc. Adamovi Ptašnikovi,Ph.D., za kvalitní a vstřícný přístup při vedení práce, rady a pomoc při jejím vypracování, mému manželovi a neposlední řadě celé mé rodině, která mi vyšla vstříc při mém celém studiu.
3
Anotace: Charakteristika této bakalářské práce spočívá v objasnění pojmu pohledávek po splatnosti, jaké typy pohledávek po splatnosti od bank vůči fyzickým osobám existují, dále zde naleznete odkazy na zákony ČR, kterými se vymáhání pohledávek bank vůči fyzickým osobám řídí a v neposlední řadě jak by se těmto pohledávkám dalo předejít. Annotation: Characteristic of this work lies in clarifying the concept of overdue debts, what types of receivables due from banks to individuals exist.urthermore you will find links to the laws of the CR, which recoveries banks operate and finally how to avoid such claims.
4
Obsah
Úvod
8
1 Seznámení s typy a způsoby vymáhání pohledávek po splatnosti
10
1.1 Pojmy obecně
10
1.2 Zákony související s pohledávkami po splatnosti obecně
12
1.3 Efektivní řešení pohledávek
14
1.3 1 Mimosoudní inkaso
14
1.3 2 Soudní inkaso
14
1.3 3 Factoring
15
1.4 Postoupení pohledávky
16
1.5 Exekuční řízení
17
1.6 Insolvenční řízení
23
1.6.1 Insolvenční návrh
23
1.6.2 Rozhodnutí o úpadku
25
1.6.3 Přihlašování pohledávek
26
1.6.4 Zjištění majetku dlužníka
28
1.6.5Řešení osobního bankrotu
28
2 Pohledávky po splatnosti u bank vůči fyzickým osobám
30
2.1 Druhy úvěrů poskytované bankami ČR občanům
30
2.1.1 Spotřebitelské úvěry
30
2.1.2 Úvěrové kreditní karty
31
5
2.1.3 Kontokorentní úvěr
31
2.1.4 Studentské konto Plus
32
2.1.5 Americká hypotéka
32
2.1.6 Hypoteční úvěr
33
2.1.7 Stavební spoření
34
2.2 Druhy úvěrů poskytovaných bankami ČR podnikatelům
3 Prevence předcházení neplacení pohledávek a jejich analýza 3.1 Druhy zajištění pohledávek
40 40
3.1.1 Ručení
41
3.1.2 Úrok z prodlení
41
3.1.3 Smluvní pokuta
42
3.1.4 Bankovní záruka
42
3.1.5 Zástavní právo
43
3.1.6 Zajištění postoupení pohledávky
43
3.1.7 Uznání dluhu, závazku
43
3.2 Pojištění úvěru
4
36
44
Návrh řešení snížení počtu pohledávek po splatnosti
45
4.1 Řešení u bank
45
4.2 Řešení v sociální politice
46
4.3 Větší informovanost občanů
46
6
Závěr
48
Seznam použité literatury
49
Seznam příloh:
51
Přílohy
52
Zadání bakalářské práce
85
7
Úvod Tématem mé bakalářské práce je Prevence řešení vymáhání pohledávek po splatnosti. Do právního řádu České republiky byl uveden zákon o úpadku a způsobech jeho řešení insolvenční zákon č.182/2006 Sb., později upraven zákonem č.285/2009 Sb. Dalšími zákony, které tuto problematiku řeší, jsou, zákon o bankách č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Zákon o soudních exekutorech, konkrétně č 120/2001Sb. a jeho další úpravy, dále občanský zákoník a samozřejmě obchodní zákoník. Počátek mé práce spočívá v obecné charakteristice základních pojmů a zákonů, které se dané problematiky dotýkají. Srovnám občanský a obchodní zákoník. V životě se každý z nás již určitě setkal s pohledávkou, ať již v tom smyslu, že se z něj stal dlužník vůči někomu, nebo někdo dluží přímo jemu. Pohledávky se týkají nejen jednotlivých osob, ale i soukromých podnikatelů a právních osob, tedy nás všech. Cílem této práce je, aby se lidé seznámili s různými druhy a typy pohledávek po splatnosti, a volbou jejich nejvhodnější prevence. Jedním z mnoha důvodů je i fakt, že je důležitá informovanost a znalost prevence a způsoby vymáhání pohledávek. Výskyt pohledávek po splatnosti je zpravidla následkem zanedbání prevence. Když budou lidé informováni v dostatečné míře, mohou zvážit, zda je například úvěr pro ně to nejlepší řešení, zda pohledávka, která vznikne, nebude pro ně do budoucna velké finanční riziko. Tímto lze předejít vzniku pohledávek po splatnosti. Tato práce je zaměřena na pohledávky bank vůči fyzickým osobám, tedy jednotlivcům, kteří nejsou schopni své dluhy platit. Jsou zde uvedeny způsoby vymáhání pohledávek, analýza a rozbor za určité časové období. Při čtení této práce se dozvíte postupy a zákony ze kterých se vychází. Je zde uvedeno, jak se může bránit banka, ale i jednotlivec při vymáhání pohledávek po splatnosti. V závěru práce je návrh na řešení snížení počtu pohledávek po splatnosti. V dnešní době je prevenci vymáhání pohledávek po splatnosti, věnována docela malá pozornost. Nebylo vydáno mnoho odborných knih. Občas se touto problematikou zaobírají odborné časopisy.
8
Pro bližší seznámení s okruhem úvěrové politiky bank, které souvisejí s pohledávkami po splatnosti, lze využít seznam odborné literatury, článků a zákonů, které jsou obsaženy v této práci.
9
1 Seznámení s typy a způsoby vymáhání pohledávek po splatnosti 1.1 Pojmy obecně
Fyzická osoba Pod pojmem fyzická osoba si představujeme vlastně všechny lidi (kromě právnických osob), kteří ,,mají způsobilost nabývat práv a brát na sebe povinnosti, tedy právní subjektivitu, která vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě narodí-li se živé. Smrtí tato způsobilost zanikne.―1 ,,Fyzická osoba musí být zletilá, zletilosti nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilost nabývá jen uzavřením manželství.―2 V této práci se budu z hlediska tématu zabývat skupinou fyzických osob s plnou způsobilostí, tedy těmi, kteří jsou způsobilí nabývat práv a povinností (zavazovat se). Do této skupiny patří lidé jen zletilí, to znamená ti, kteří dovršili 18 let věku, nebo 16 let věku, ale uzavřeli manželství na základě povolení soudu, a nebyli zároveň zbaveni této způsobilosti. Do této skupiny patří taktéž podnikatelé, kteří nejsou právnickými osobami.
Pohledávka U pohledávky je nutné si uvědomit co to vlastně pohledávka banky vůči dlužníkovi je. Dlužník, tedy fyzická osoba si vypůjčí formou úvěru (nejčastěji spotřebitelského), nebo půjčky, od banky určitý finanční obnos, na základě smlouvy o úvěru, nebo smlouvy o půjčce. Termín splatnosti pohledávky, je předmětem smlouvy a odvíjí se od data, kdy dlužníkovi přicházejí příjmy. Většinou je splatnost k 10, 15 a 20 dni v měsíci. Podpisem smlouvy vzniká pohledávka. Pohledávka nemusí mít pouze peněžní podobu, muže to být například pohledávka zboží a podobně. 1
§7 zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
2
§8 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
10
V mé práci však budu rozebírat pohledávku finanční.
Pohledávka po splatnosti Pohledávka po splatnosti ze zákona ,,vzniká, pokud je dlužník s prodlením se splácením déle, jak 30 dnů, jde o pohledávku po splatnosti. Je-li dlužník v prodlení splácení více než dvou splátek, nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel tedy banka oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat dlužnou částku i s úroky po dlužníkovi.―3 Před obdobím sametové revoluce, byly oblíbeny novomanželské půjčky, kdy na úrovni dlužníka vznikl spoludlužník manžel, nebo manželka. Hodnota vypůjčené částky těchto půjček se zpravidla pohybovala na hranici 300 000Kč, a musel zde vystupovat ručitel. Velkou výhodou pro mladé lidi byly v té době nízké úroky, které byly součástí této půjčky. Z těchto půjček zpravidla pohledávky po splatnosti vznikaly jen zřídka.
Úvěrová smlouva Úvěrová smlouva, je smlouva, kterou sepisuje dlužník převážně s bankou. Ve smlouvě musí být uvedeny údaje, jako jméno, příjmení, bydliště dlužníka, částka, kterou si vypůjčil, forma splácení úvěru, počet splátek, úroky, často i úroky s prodlení, den splatnosti splátek, a podobně. Na základě této smlouvy ,,vyplývají věřiteli, tedy bance, ale i dlužníkovi, práva a povinnosti, které musí splnit. Banka má povinnost dlužníkovi vyplatit sjednanou částku do určitého dne, a to buď převodem na účet, nebo vyplacením hotovosti. Dlužník má povinnost řádně a včas (pokrýt), platit splátky pohledávky.―4 V praxi převážně banka stáhne splátku z účtu dlužníka ke dni splatnosti. Banka může, co by věřitel od úvěrové smlouvy odstoupit ze tří důvodů: ,,pokud se zhorší nebo zanikne zajištění závazku během smlouvy a dlužník jej v přiměřené lhůtě nedoplní na původní rozsah 3
§517 až §521 zákona č.40/1964 Sb. občanského zákoníku, v aktuálním znění
4
§497 zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění
11
pokud je dlužník v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce pokud dlužník použije poskytnuté peněžní prostředky k jinému účelu, než uvádí smlouva“5
Druhou častou formou jsou úvěry, od úvěrové společnosti. Ty se mohou splácet i poštovní poukázkou. Úvěrový smlouvy vznikají na základě obchodního zákoníku, ale některé součásti smlouvy jsou zahrnuty současně i v občanském zákoníku.
Ekonomicky spjata skupina dlužníků ,,Ekonomicky spjata skupina dlužníků, rozumíme tím dva, nebo více dlužníků, vůči kterým má banka úvěrovou angažovanost, tedy pohledávku. Tito dlužníci jsou navzájem propojeni tím, že jeden z dlužníků má kontrolu nad ostatními, nebo finanční potíže jednoho z dlužníků by mohly způsobit těžkosti alespoň jednoho z ostatních dlužníků. Za, takové vzájemné vztahy se považují vztahy kdy:jeden z dlužníků má kvalifikovanou účast na druhém dlužníkovi, hlavními akcionáři dlužníků organizačně nezávislých jsou stejné osoby, dlužníci jsou propojeni zárukami, nebo mají společného ředitele, stejné členy dozorčí rady a podobně.―6
1.2 Zákony související s pohledávkami po splatnosti obecně Jak se vyvíjela naše splečnost, bylo zapotřebí, aby byly upraveny i naše zákony, které prošly řadou změn, novelizací a dodatků. Mým názorem je, že převážná část těchto změn proběhla v období po roce 1989, po sametové revoluci, a v období kdy se Československá republika rozdělila na Českou a Slovenskou republiku, tedy v roce 1993. V tomto období naše společnost dala možnost lidem začít podnikat, což bylo nutné upravit v zákonech, proto vyšel zákon
5
zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v pozdějším aktuálním znění
6
§14 a §17a odst.1 , zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v pozdějším aktuálním znění
12
č.47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání, který byl upraven ve znění pozdějších předpisů zákona č.1/2004 Sb., a zákonem č.690/2004Sb. Fakt, že se naše společnost začala přetvářet ze socialistické na demokratickou společnost, se zákonitě musel projevit i v dalších našich zákonech. Tyto úpravy se samozřejmě projevily i v zákoně č.513/1991Sb., obchodním zákoníku, kde jsou nyní platné nejnovější úpravy z roku 2011, zákona č.1/2004 Sb., a zákonem č.690/2004Sb v občanském zákoníku, se do doby sametové revoluce vycházelo ze zákona č.40/1964Sb., který byl až do dnešní doby také mnohokrát upraven, pozměněn až do podoby zákona č.155/2010Sb. Banky se řídí zákonem č.21/1992Sb. o bankách. Exekuční zákon vychází ze zákona č.120/2001Sb. Nejnovější znění exekučního zákona je zákon č.409/2010 Sb. zákon o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon) vychází ze zákona č.182/2006Sb. Jak jsem již zmínila, bankovní úvěrové smlouvy se řídí převážně obchodním zákoníkem, dále zákonem o bankách a občanským zákoníkem. V případě, že je dlužník v prodlení a nemá snahu platit úvěr, aplikuje se exekuční zákon. Pokud je dlužník v takové situaci, že nemá prostředky na placení a má více věřitelů může využít zákon o úpadku, neboli insolvenční zákon, pomocí kterého, dá návrh na povolení oddlužení, vyhlásí osobní bankrot.7 Banky se snaží předejít tomu, aby dlužník spadl do exekuce. To je až poslední řešení. Když srovnám obchodní a občanský zákoník, tak se jedná vždy o dvoustranné smlouvy. Při vzniku závazku, tedy podpisem úvěrové smlouvy nebo smlouvy o půjčce, vznikne vztah věřitele (banky) a dlužníka (fyzické osoby). V případě, postoupení pohledávky na základě exekučního zákona se vykonává nalézací a vykonávací řízení, jehož smyslem je uspokojení pohledávky věřitele v jeho nároku soudem, pak banka vystupuje, jako oprávněná a dlužník je povinný. Předmětem exekučního řízení může být i pouze jedna pohledávka vůči jednomu věřiteli. V případě insolvenčního řízení, musí mít dlužník více pohledávek, vůči jednomu, nebo více věřitelům. Jak jsem již v předešlé kapitole uvedla, banky se snaží předejít vzniku pohledávek po splatnosti. V této kapitole uvedu, jakými způsoby banky pohledávky a
7
§ 389 zákon č. 182/2006Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
13
pohledávky po splatnosti řeší. V první řadě banky využívají mimosoudní splacení pohledávky, pokud dlužník nereaguje, přistupují k vymáhání prostřednictvím soudu.
1.3 Efektivní řešení pohledávek
1.3.1 Mimosoudní inkaso Mimosoudní inkaso je velmi efektivním řešením pohledávky. Je nejméně nákladné, a je to často nejúčinnější forma. ,,Řeší se na základě mandátní smlouvy, tedy smlouvy zastupiteské, kdy pověříme vymáháním pohledávky třetí osobu,―8převážně firmu, která se za určitou odměnu, bude tímto problémem zabývat.
Používají vesměs tyto metody: písemně odstupňované upomínky většinou zašlou první upomínku do 24 hodin od převzetí telefonické jednání a urgence ať formou telefonního rozhovoru, nebo SMS zpráv osobní jednání s dlužníkem pokud dlužník, není schopen zaplatit celý dluh, navrhne se splátkový kalendář zanesením dlužníka do registru dlužníků
1.3.2 Soudní inkaso Soudní inkaso se používá v případě, že dlužník nereaguje, na písemné či telefonické upomínky, ani na splátkový kalendář, vyhýbá se splacení pohledávky. ,,Navazuje na ukončené mimosoudní jednání.―9 Pak navazuje exekuce, ať už na
8
zákon č21/1992 Sb. o bankách, v pozdějším aktuálním znění.
9
zákon č21/1992 Sb. o bankách, v pozdějším aktuálním znění.
14
majetek, nebo příjmy dlužníka. ,,Jestliže v daný moment není možné provést exekuci z jakéhokoliv důvodu, doporučuje se dohlížecí řízení.―10
Nejčastěji se používá inkasování peněz z účtu dlužníka, srážek ze mzdy, ale i srážek z důchodu, na základě soudního pravomocného rozhodnutí. Smlouvu o inkasu sepisuje banka a příkazce. Existuje i tzv. bankovní dokumentární inkaso, ve kterém ,,se banka zavazuje vydat třetí osobě dokumenty opravňující nakládat se zbožím nebo jiné doklady, bude-li při jejich vydání zaplacena určitá peněžní částka nebo proveden jiný inkasní úkon.―11
1.3.3 Factoring ,,Faktoring znamená odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek bankou, nebo speciálním ústavem.―12 Je způsob provozního financování pro podnikatele, založený na postupování pohledávek (bankám). Jde o krátkodobé pohledávky s dobou splatnosti maximálně 180 dní (vyiimečně i do jednoho roku)―13 Factoring je určen pro podnikatele, kteří pravidelně dodávají zboží, nebo služby nejméně 3 odběratelům. Když porovnám nabídku faktoringu od KB a ČSOB, jsou zde rozdíly a to: KB požaduje nejméně 3 odběratele s celkovým ročním obratem alespoň 10 milionů ČSOB požaduje nejméně 5 odběratelů s celkovým ročním obratem alespoň 20 milionů
10
zákon č21/1992 Sb. o bankách, v pozdějším aktuálním znění
11
zákon č21/1992 Sb. o bankách, v pozdějším aktuálním znění.
12
Bankovní služby v praxi, str.96, autor Zbyněk Kalabis, vydalo nakladatelství Komputer Press, a.s. 2005
13
Bankovnictví, str.226, autor Stanislav Poloušek a kol., vydalo nakladatelství C. H. Beck v Praze v roce 2006
15
Z mého porovnání je jasné, že si banky určují podmínky, za kterých faktoring poskytují. V zásadě financují pohledávky (např. hodnoty faktur) ve výši 80 až 90%. Faktoring probíhá na zásadě písemné smlouvy. S podpisem smlouvy se dodavatel, stává klientem Factoringu banky, odběratel, se stává dlužníkem a banka věřitelem. Smlouva obsahuje i poplatky, které podnikatel zaplatí, jako například úroky z profinancování pohledávek, poplatek za služby související se správou pohledávek, poplatek za vedení saldokonta (které slouží k různým inkasním krokům, jako např. upomínky), poplatek za převzetí rizika neplacení, pokud je používán online přehled o všech operácích Factoringu, tak zaplatí poplatek i za něj. U využívání online přehledu se převážně platí měsíční paušální poplatek. Veškeré poplatky samozřejmě vycházejí ze zákonů, a to obchodního zákona a zákona o bankách.
1.4 Postoupení pohledávky po lhůtě splatnosti Postoupení pohledávek po lhůtě splatnosti a jejich úspěšnost vymáhání, je především předurčeno stářím pohledávky, mírou jejich zajištění, existencí dostatečných právních podkladů a existencí dlužníkova majetku. U pohledávek vesměs platí pravidlo, že úspěšnost vymáhání klesá po lhůtě splatnosti. Proto,,banky postupují tyto pohledávky, třetím osobám, ve větší míře a zpravidla soudním exekutorům na základě smlouvy,―14 co nejdříve. Tímto banky vyvedou nesplacený úvěr ze své bilance. Samotnému podstoupení pohledávky předchází snaha banky reagovat na tento stav, tím, že kontaktuje dlužníka písemnou formou, tedy nejčastěji upomínkou, a nabídkou splátkového kalendáře, pokud dlužník vůbec nereaguje, pohledávku postoupí třetí osobě, exekutorovi.
Důvod postoupení pohledávky po splatnosti u podnikatelů, rozeberu obecně.
14
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
16
Tyto pohledávky dělíme do dvou skupin: ,,když podnikateli odběratel standartně hradí pohledávky s prodlením, to znamená, když mu například hradí faktury po termínu splatnosti když odběratel hradí pohledávky po splatnosti vlivem druhotné platební neschopnosti odběratele, to znamená, že tok peněz je narušen dlouhodobějším, trvalejším výpadkem inkasovaných peněz, když nedostane včas peníze odběratel, nemůže včas zaplatit podnikateli“15
I zde platí pravidlo, čím je delší doba po splatnosti, tím více klesá vymahatelnost pohledávky. Podnikatel má taktéž možnost postoupit pohledávku po splatnosti na základě smlouvy o postoupení pohledávky, a to odkupem této pohledávky. V smlouvě musí být sjednány podmínky a to konkrétně kupní cena, splatnost, specifikace postoupené pohledávky. Nutnou a nedílnou součástí smlouvy, je oznámení, které se zasílá na adresu odběratele. Toto oznámení obsahuje specifikaci postoupených faktur, nacionále nového věřitele, podpis a razítko.
1.5 Exekuční řízení V této kapitole rozeberu, exekuční řízení, které využívají banky k uspokojení pohledávek po splatnosti. Myslím si, že je to nejhorší varianta vymáhání pohledávek po splatnosti. Dle mého názoru je dobré v této práci tuto problematiku o postoupení pohledávky rozebrat. V praxi se banky, co by věřitelé, obracejí výlučně na exekutory, a proto osobu exekutora přiblížím. Kdo a za jakých podmínek se může stát exekutorem je dáno zákonem: ,,exekutorem může být jmenován občan České republiky, který má plnou způsobilost k právním úkonům 15
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
17
získal úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v ČR je bezúhonný vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi složil exekutorskou zkoušku složil slib do rukou ministra uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti“16
Činnost exekutora může dle zákona být ukončena v těchto případech:
,,smrtí exekutora, prohlášenín exekutora za mrtvého odvoláním exekutora jestliže exekutor pozbyl občanství České republiky jestliže byl exekutor zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo byla jeho způsobilost omezena dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu“17
Exekutora může ze zákona také odvolat ministr a to z těchto důvodů: ,,na jeho žádost jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností
16
§9, §11, hlava II, zákon č.120/2001Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
17
§15 odst. 1, zákon č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
18
jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost“18
,,Existenci pojištění odpovědnosti za škodu, kterou exekutor musí mít ze zákona, musí prokázat stejnopisem, nebo ověřenou kopií této smlouvy. Je určená lhůta, že smlouvu předkládá do 30 dnů exekutorské komoře. Pokud není tato lhůta dodržena, může ze zákona, jak jsem již uvedla, být exekutor odvolán.―19
,,Exekuční řízení se zahajuje na návrh věřitele, o zahájení musí rozhodnout soud.“20 Jelikož v praxi banky zastupuje exekutor, žádá banka, tedy věřitel o sepsání návrhu exekutora. ,,Aby mohl být návrh sepsán, a podán musí mít banka coby věřitel exekuční titul, který má většinou podobu soudního pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu, může být i v podobě notářského či exekutorského zápisu, rozhodčího nálezu, ale i v podobě platebního výměru zdravotní pojišťovny.―21 Dle zákona o exekucích, má věřitel dvě možnosti, buďto složí exekutorovi vratnou zálohu na náklady exekuce, nebo uzavře s exekutorem smlouvu o exekuci. V případě, že zvolí první možnost a složí vratnou zálohu, výše zálohy je odvozena od výše vymáhané pohledávky. Tato záloha je vratná po vymožení pohledávky ji věřitel dostane zpět, protože ze zákona zaplatí celé náklady na exekuci dlužník. ,,V případě, že 18
§15, odst. 2, zákon č. 120/2001Sb., o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
19
zákon č. 120/2001Sb., o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
20
§35 zákon č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
21
§40 zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
19
věřitel uzavře s exekutorem smlouvu o exekuci, může exekutor požadovat smluvní odměnu v % z vymožené částky―22
,,Dalším postupem v exekuční řízení soudní exekutor doručí dlužníkovi usnesení o nařízené exekuci společně s exekučními příkazy, které postihují jeho majetek.―23 V usnesení zároveň dá dlužníkovi na vědomí, jakým způsobem bude postupovat, pokud dluh v přiměřené době neuhradí. V exekučním řízení exekutor nejčastěji postihuje nejlépe dohádatelná aktiva dlužníka, tedy veškerý majetek (movitý, nebo nemovitý) a finanční obnos, který může k pokrytí pohledávky v rámci exekuce využít jako: nemovitosti srážkou ze mzdy účty v bance stavební spoření důchodové připojištění další dohledatelná aktiva dlužníka, jako jsou věci movité, elektronika, nábytek
Když, má dlužník výši pohledávky relativně malou a stačí mu k pokrytí pohledávky jeho plat, použije exekutor k uspokojení peněžních práv srážky ze mzdy. ,,Srážky lze například provádět z platu, důchodu, stipendia, podpory, nemocenské, z odměn z dohody o pracovní činnosti. Podle vládního nařízení nesmí být sražena základní, neboli nepostižitelná částka. Přídavky na děti, cestovné a stravné nespadají do srážek ze mzdy.―24 Pokud dlužník nemá žádný finanční majetek, dochází k zajištění movitých věcí dlužníka. Tyto věci se sepíšou na exekuční seznam, a prodají se ve veřejné dražbě,
22
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
23
§37 až §39 zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
24
§276 až §302 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
20
,,peníze z této dražby použije exekutor na pokrytí dluhu.―25 Buď je pokrytý celý dluh, nebo alespoň jeho část. Dlužníkovi zůstanou oděvy, peníze v hodnotě 1000kč a movité věci pro základní potřeby.
,,U nemovitostí, kde je předmětem exekučního řízení zástavní právo, musí být pohledávka platná a žalovatelná, nemovitost musí být ve vlastnictví dlužníka.“26 Na základě těchto skutečností soud vypracovává rozhodnutí soudu o exekučním zástavním právě. Pak se v katastru nemovitostí nechá označit list vlastníka plombou, tedy zápisem v katastru nemovitostí, že daná nemovitost je součástí exekučního řízení. Tento zápis znemožní dlužníkovi, jakkoliv s nemovitostí nakládat. Pro případnou dražbu nemovitosti, musí být vypracován znalecký posudek, který vypracuje znalec určený soudním exekutorem.27 Dražbu nemovitostí, nebo věcí movitých exekutor oznamuje nově i na internetovém portále dražeb Exekutorské komory. Exekuci lze provádět na základě pravomocného rozhodnutí, výkonu rozhodnutí až po dobu 10 let. Přitom se vychází ze zákona o exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu). ,,V ČR byla zřízena Exekutorská komora ČR, která má v letošním roce celkově 124 exekutorských úřadů a sídlí v Brně.―28 Exekuce je vždy až krajní řešení a probíhá dlouhou dobu, je pro dlužníka velmi nákladné. V dnešní době počet exekucí stále rapidně stoupá. ,,V dnešní době si banky vedou registr dlužníků, ve kterém jsou všichni dlužníci zapsáni, tím mají zhoršené postavení pro případ, že by si chtěli vzít nějaký úvěr, nebo půjčku i v době, že svůj dluh již splatili. Neplatiči, jak jsou často nazýváni, jsou registru zapsáni několik let, po splacení dluhu si mohou požádat o výmaz z registru dlužníků.―29
25
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v aktuálním znění
26
§152 až §174, občanského zákoníku zákon č.40/1648 Sb., v aktuálním znění, §117 obchodního zákoníku zákona č.513/1991 Sb., v aktuálním znění 27
zákon č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů
28
zákon č.120/2001Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti,(exekuční řád) ve znění pozdějších předpisů
29
§3, zákon č.164/2002Sb., vyhláška České národní banky o podmínkách přístupu k informacím, centrální registr úvěrů
21
Když shrnu vše, co jsem o exekučním řízení ve své práci rozebrala, tak člověk, který například příjde o práci a nemá na splácení vyšší pohledávky je v nemilé situaci. Neboť když začne exekutorské řízení, a pokud nepoužije jako mnohdy poslední záchranu, vyhlášení osobního bankrotu, dle insolvenčního zákonu, nedopadne to pro něj dobře. V lepší variantě exekutor zmrazí účty, z bytu mu vezme nábytek, elektroniku a různé věci movité. V horším případě pokud byla předmětem exekučního řízení nemovitost, konkrétně třeba rodinný dům, může dlužník přijít o tuto nemovitost.
V tabulce jsem rozebrala základní údaje týkající se exekucí za období let 2006 až 2009. Vycházela jsem z údajů Statistického úřadu ČR, ve sloupci o nařízených exekucí k 1. 4. k danému roku, je tento počet každý rok navýšen o exekuce, které nebyly ukončeny v předešlém roce a ve statistických údajích se převádějí do dalších let. Exekuce skončené jsou ukončené buď vymožením, nebo zastavením.
Rok
Počet exek. zápisů
Exekuce skončené
Nařízené exekuce celkem
2006
8 429
133 933
309 457
2007
8 409
129 838
427 800
2008
8 202
81 623
554 128
2009
26 331
178 233
760 922
celkem
51 371
523 627
—
Moje tabulka působí jako odstrašující příklad vzrůstajícího celkového počtu nařízených exekucí, z tohoto důvodu v mé práci v další podkapitole rozeberu insolvenční řízení, které se vede na základě zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tedy insolvenčního zákona.
22
1.6
Insolvenční řízení U insolvenčního řízení je nutné si uvědomit kdo je jeho účastníkem jako fyzická
osoba, jestli je to klasický občan, nebo podnikatel. ,,Hodně lidí (klasických občanů) využívá možnosti oddlužení vyhlášením osobního bankrotu, ať již exekuci mají, nebo jim hrozí.―30 U podnikatelů se jedná v insolvenčním řízení o konkurz, nebo reorganizaci. Jak jsem se již v mé práci zmínila, insolvenční řízení vychází z insolvenčního zákona, tedy zákona o úpadku a způsobech jeho řešení. Samotné insolvenční řízení probíhá v těchto fázích: ,,insolvenční návrh rozhodnutí o úpadku přihlašování pohledávek zjištění majetku dlužníka řešení osobního bankrotu“31
1.6.1 Insolvenční návrh ,,Insolvenční návrh může podat dlužník, ale i věřitel. Pokud jej podává věřitel, tak k návrhu přikládá přihlášku pohledávek. Věřitel, však není oprávněn a nemůže podat návrh, pokud jde o hrozící úpadek. Dlužník je v úpadku jestliže má více věřitelů, má závazky více než 30 dnů po splatnosti a závazky není schopen splnit, je předlužen.―32 U předlužení jsou závazky vyšší než majetek dlužníka a to i s přihlédnutím k budoucímu vývoji. ,,Pokud dlužníkovi hrozí úpadek, vychází se z toho, že vzhledem ke všem okolnostem, lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých pohledávek (peněžních závazků).
30
§389 zákon č.182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
31
zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v aktuálním znění
32
§3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v aktuálním znění
23
Úpadek lze řešit těmito způsoby: konkursem reorganizací oddlužením a dalšími specifickými způsoby“33
,,Pokud podává dlužník, co by podnikatel návrh, musí mít seznam majetku, pohledávek, závazků, zaměstnanců a návrh na řešení svého úpadku.―34 Jak jsem se již zmínila, nejedná se zde o osobní bankrot, ale úpadek v podobě konkursu, nebo řešený reorganizací. Za dlužníka, fyzickou osobu (nepodnikatele), v praxi tento návrh podává insolvenční společnost, která jej zastupuje na základě mandátní smlouvy. ,,Současně s podáním návrhu na insolvenční řízení může podnikatel podat návrh na moratorium, což je ochranná doba, přerušení řízení na 3 měsíce. Návrh na moratorium musí kromě obecných náležitostí podání, také obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují k jeho vyhlášení. V této době nelze prohlásit úpadek. Dlužník má možnost vyrovnat se s věřiteli a dluh zaplatit.―35 ,,Insolvenční návrh může vzít zpět, jak dlužník, tak věřitel, který je v pozici insolvenčního navrhovatele. V zákoně existuje možnost podat insolvenční návrh až po uplynutí 6 měsíců od jeho zpětvzetí věřitelem. Jeli insolvenční návrh vzat zpět, je zřejmé, že insolvenční soud řízení zastaví. Pokud je insolvenčních navrhovatelů více a návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud zastaví řízení jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět. Ostatní navrhovatelé, zůstavají účastníky insolvenčního řízení."36
33
§4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v aktuálním znění
34
zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v aktuálním znění.
35
§115 až §127, zákona č.182/2006Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon
36
§129 zákona č.182/2006Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon)
24
1.6.2 Rozhodnutí o úpadku ,,Rozhodnutí o úpadku předchází vyplnění insolvenčního návrhu, které je složité a na odstranění závad je krátká 7 denní lhůta. Pokud není tato lhůta dodržena, dojde k odmítnutí návrhu.―37 ,,Rozhodnutím a prohlášením o úpadku se určuje insolvenční správce, který je jmenován soudem pro konkrétní řízení ze seznamu insolvenčních správců. Insolvenčního správce do seznamu zapisuje Ministerstvo spravedlnosti po splnění zákonem daných podmínek.―38
Rozhodnutí o úpadku má tyto formy: odmítnutí návrhu, je v případě, že návrh nesplňuje náležitosti dané zákonem zamítnutí návrhu, je to případ, že dlužník není v úpadku prohlášení úpadku, dlužník je v úpadku, určí se insolvenční správce, určuje se lhůta pro přihlašování pohledávek
,,Rozhodnutím insolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku se rozumí―: jde-li o konkurs nebo o některý ze zvláštních způsobů řešení úpadku, rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka (dále jen rozhodnutí o prohlášení konkursu) jde-li o reorganizaci rozhodnutí o povolení reorganizace jde-li o oddlužení, rozhodnutí o povolení oddlužení.“39
37
§128 zákona č.182/2006Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon)
38
§21 zákona č.182/2006Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
39
§4, odst. 2 zákona č.182/2006Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
25
Kdy je dlužník v úpadku jsem již rozebrala v insolvenčním návrhu. K prohlášení úpadku je třeba minimálně dvou věřitelů dlužníka, přičemž nesmí jít o pohledávky, které vznikly rozdělením jedné pohledávky dlužníka.
1.6.3 Přihlašování pohledávek ,,Přihlášení pohledávky podává věřitel v našem případě banka, nebo soudní exekutor v zákonem stanovené lhůtě, v penězích v české měně. Pokud nepodá, pohledávku včas, nebo vůbec, nelze k ní přihlížet. Lhůta k přihlášení pohledávek je ze zákona 30-60 dní. Ten, kdo podává přihlášku pohledávky, za ní také zodpovídá. Nesmí se uvádět částka vyšší, než je skutečně, jinak se k ní nepřihlíží a rozdíl mezi skutečnou a přihlášenou hodnotou musí zaplatit přihlašovatel.―40 Na přihlašování pohledávek navazuje přezkumné jednání, kde správce může pohledávku vyřadit z řízení. Pohledávku lze i popřít, u nevykonatelné pohledávky proti popření správcem, podává žalobu proti popření věřitel. ,,Tato pohledávka je vyjmuta pokud žalobce nepodá žalobu v zákonem určené lhůtě 30 dní a, nebo pokud žaloba není úspěšná. U vykonatelné pohledávky podává žalobu správce proti věřiteli. Jestliže je žaloba podána v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů a je úspěšná, je pohledávka vyjmuta.“41 Vykonatelná pohledávka je ta, o které již někdo rozhodoval, je nesporná, je k ní vydaná nějaká veřejná listina. V případě, že pohledávku nikdo nepopře, nebo je neúspěšně popřená, jedná se o pohledávku zjištěnou, která vyjmuta nebude.
,,Popřít u pohledávky lze pro: výši pravost pořadí“42
40
§173 až §182 zákona č.182/2006Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon)
41
§199 až §202 zákona č. 182/2006Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (insolvenční zákon)
42
§192 zákona č. 182/2006Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (insolvenční zákon)
26
Banky používají převážně zajištěné pohledávky zástavním právem. Součástí přihlašování pohledávek dlužníkem v insolvenční řízení, jsou i nutné výdaje, popřípadě odměna insolvenčního správce. U dlužníka seznam pohledávek není exekuční titul.
Dle pořadí uspokojení pohledávek rozlišujeme tyto druhy: běžné pohledávky, ty se uspokojí v daném rozvrhu pohledávky podřízené, uspokojí se až po uspokojení všech ostatních pohledávek vyloučené pohledávky, ty se neuspokojují, vznikají po rozhodnutí o úpadku, zahrnují se zde úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty.
Pohledávky můžeme rozdělit i dle své podstaty na tyto druhy: ,,zajištěné pohledávky, uspokojí se ze zajištěné věci, zástavním, nebo zadržovacím právem―43 ,,pohledávky za majetkovou podstatou, to jsou nutné výdaje a odměna insolvenčnímu správci, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a uspokojují se kdykoliv za řízení―44 ,,pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, zde patří výživné, náhrada škody za zdraví, pracovně právní pohledávky za poslední 3 roky.―45
43
§117 zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění, §152 až § 174 zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník, v aktuálním znění
44
§168 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
45
§169 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
27
1.6.4 Zjištění majetku dlužníka Zjišťuje se veškerý majetek dlužníka, včetně toho, který nabude v průběhu řízení. Jedná se o peněžní prostředky, věci movité a nemovité, vkladní knížky a jiné formy vkladů, dlužníkova mzda, příjmy nahrazující odměnu za práci. U podnikatelů jsou to dále podnik, obchodní podíl.
,,Na základě zjišťování majetkové podstaty dlužníka může dojít k incidenčním sporům. Takové spory vyvolané v insolvenčním řízení jsou například: spory na základě odpůrčí žaloby spory o vyloučení věci z majetkové podstaty (excindační žaloba) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, manželky―46
1.6.5 Řešení osobního bankrotu Řešení osobního bankrotu dle mého názoru velmi dobře a výstižně popsala ve svém článku: ,,Dlužníkova spása i Kainovo znamení“, jeho autorka Martina Martinovičová. Popsala zde, za jakých podmínek osobní bankrot probíhá. Upozorňuje v něm na možné odhalení podvodného jednání, ,,že pokud do 3 let od osvobození dlužníka, vyjde najevo, že došlo k podvodnému jednání, může soud, pokud na toto jednání příjde, přiznané osvobození od placení zbytku pohledávek věřitelům dlužníkovi odejmout.“47 ,,Oddlužení v podobě osobního bankrotu je určeno dlužníkům, kteří nejsou podnikateli. V rámci oddlužení musí věřitelé dostat alespoň 30% svých pohledávek.
46
§159 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v aktuálním znění
47
Článek v odborném časopise Profit č.9/2008, str. 50 až 51, autor:Martina Martinovičová
28
Oddlužení může proběhnout dvěma způsoby: zpeněžením stávajícího majetku dlužníka (přičemž dlužníkovi budou zachovány budoucí příjmy) splněním 5letého splátkového kalendáře (tedy odevzdáním podstatné části budoucích příjmů)“48
,,O výběru mezi oběma metodami rozhodují prostou většinou hlasů nezajištění věřitelé, nezíská-li žádná metoda většinu hlasů, rozhoduje soud.―49 Po splnění podmínek oddlužení zbaví soud dlužníka zbývající části pohledávek. Oddlužení v podobě osobního bankrotu probíhá taktéž na základě mandátní smlouvy, kdy dlužník uzavře s insolvenční společností smlouvu. V dnešní době využívá insolvenční řízení stále více firem, dokonce i firmy, které jsou na našem trhu mnoho let. Jako příklad mohu uvést akciovou společnost Sazku, která řeší své finanční problémy v insolvenčním řízení, přestože se na našem trhu již přes 50 let zabývala loterijní činností. ,,Dalšími činnostmi, kterými se zabývá, je předprodej vstupenek na různé kulturní akce, dobíjení telefonních kreditů pomocí svých terminálů.“50 Pro zajímavost uvádím, že byla založena v srpnu 1956. ,,V současné době se společnost Sazka topí ve velkých dluzích a v březnu letošního roku byl sepsán insolvenční návrh a podán k městskému soudu v Praze, následovalo zjištění úpadku společnosti, vznikl výbor věřitelů a probíhá přihlašování pohledávek. Podle představenstva společnosti, dluhy a následná insolvence jsou následkem výstavby Sazka Arény, což je multifunkční stadion, který si však není schopný vydělat na svůj provoz.―51 Protože je tento případ insolvence nový, nevím, jak skončí, jestli se bude postupovat dle konkursu, nebo reorganizace. Zatím stále stoupá počet věřitelů a výše celkového dluhu. 48
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v aktuálním znění
49
zákon č182/2006Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon)
50
zdroj internetový portál Sazka, a. s.,E15cz/zprávy
51
zdroj internetový portál www.sazka.cz/www.ct24.cz, článek vydán pod názvem Soud poslal sazku do úpadku, ze dne 29. 3. 2011
29
2
Pohledávky po splatnosti u bank ČR vůči fyzickým osobám
2.1 Druhy úvěrů poskytované bankami ČR občanům
Bankám vznikají pohledávky po splatnosti z úvěrů a půjček, proto v této kapitole uvedu, jaké úvěry nejčastěji poskytují fyzickým osobám, co by klasickým občanům.
Jednoduše můžu úvěry rozdělit podle toho, na co jsou použity a to: účelové, tuto skupinu tvoří převážně podnikatelské úvěry, ale patří zde i účelové spotřebitelské úvěry, ve smlouvě je přesně dáno na co klient peníze může použít neúčelové, zde patří klasický spotřebitelský úvěr, úvěrové kreditní karty, kontokorentní úvěr, nebo takzvaná americká hypotéka, u těchto úvěrů není v podstatě určeno, na co je může klient použít, může je tedy použít na cokoliv podle splatnosti jsou úvěry: krátkodobé, jsou splatné do jednoho roku střednědobé, jejich splatnost je do čtyř až pěti let dlouhodobé, s dobou splatnosti více než pět let, u nás obvykle maximálně deset let, zde patří převážně hypoteční úvěry a úvěry poskytnuté podnikatelům.
2.1.1 Spotřebitelské úvěry Spotřebitelské úvěry poskytují banky, ale i nejrůznější splátkové společnosti. Slouží k nákupu spotřebního zboží (předmětů), jako je elektronika, auta atd.
30
,,Dělíme je na účelové a neúčelové.―52 Například účelový úvěr od splátkové společnosti Cetelem je pouze určen na nákup elektroniky. Splácení úvěru je možno rozložit do několika let záleží na výši poskytnutého úvěru. Neúčelové spotřebitelské úvěry, jsou v dnešní době u lidí velmi oblíbené. Například, ,,v roce 2009 u bank v ČR činily 90% všech poskytnutých úvěrů.―53
2.1.2 Úvěrové kreditní karty Myslím si, že v dnešní době jsou úvěrové kreditní karty velmi výhodné z mnoha důvodů. ,,Vydáním karty banka stanoví úvěrový rámec, do jehož výše může klient banky úvěr čerpat, peníze jsou k dispozici vlastně okamžitě, (po aktivaci karty) stačí hotovost vybrat z bankomatu, nebo kartu použít v obchodě.―54 U úvěrové kreditní karty odpadá nutnost podávání žádosti o každou půjčku, mnohé banky nabízejí i možnost rámec úvěrové karty kdykoliv do určité výše navýšit. Úvěrový rámec má revolvingovou formu, což znamená, že klient může být neustále zadlužen. ,,Každý měsíc je nutné splatit minimální část vyčerpaného úvěru (obvykle je to pět nebo deset%) a úroky.―55 Nevýhoda těchto karet je podle mého názoru v tom, že úrokové sazby jsou velmi vysoké, což se banka snaží kompenzovat tím, že poskytuje u těchto karet bezúročné období (nejčastěji se pohybuje okolo 45-50 dní). Během těchto dní může klient splatit vyčerpaný úvěr celý bez úroků.
2.1.3 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr, je to druhá oblíbená a velmi často využívaná forma, ,,úvěr je poskytován na běžném, nebo kontokorentním účtě, který má klient u banky, u které o tento úvěr žádá. Banka umožňuje jít na tomto účtě do debetu, tedy mínusu do určité výše sjednané ve smlouvě.
52
zákon č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
53
Statistická ročenka 2010 vydané v roce 2010
54
zákon č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
55
zákon č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
31
Vyčerpaný úvěr je často nutné splatit nejpozději do jednoho roku.―56 Tento úvěr lze navýšit, nebo snížit, dle finančních možností klienta. Samozřejmě, že klient může i tento úvěr zrušit zaplacením jeho celkové výše. Způsoby a podmínky čerpání tohoto úvěru jsou součástí zákona o bankách.
2.1.4 Studentské konto Plus ČSOB poskytuje povolené přečerpání k studentskému kontu Plus. Jedná se o úvěr, který je poskytován studentům studujícím denní formou vysokou školu v ČR. Musí být splněna podmínka 18 až 28 let, občané ČR.57 Funguje podobně jako kontokorentní úvěr, také zde se může jít majitel konta do mínusu, je zde i nutnost splatnosti nejpozději do jednoho roku. Podstatný rozdíl je v tom, že je určen pouze pro studenty a úvěrový limit je pouze do výše 20 000 Kč. Tyto úvěry poskytují i jiné banky u nás.
2.1.5 Americká hypotéka Americká hypotéka je výhodná půjčka určená pouze lidem, kteří vlastní nemovitost a jsou ji ochotni dát bance do zástavy. ,,Na rozdíl od klasické hypotéky, nemusí být peníze z této hypotéky použity na nákup nemovitosti, nebo její renovace, či výstavby, ale mohou být využity prakticky na jakékoliv zboží a služby.―58 Její výhodu vidím v tom, že má nižší úrok, než je u ostatních půjček jištěných nemovitostí a má delší dobu splatnosti. Tuto hypotéku si mohou vzít i lidé, kteří již mají klasickou hypotéku a potřebují další peníze. Musí zde být však splněna podmínka, ,,že část původní hypotéky již splatili a hodnota americké hypotéky je menší než zastavená hodnota. U hypotéky je možnost mimořádné splátky a předčasného splacení úvěru kdykoliv, bez smluvní pokuty.“59 56
§497 až §507 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
57
zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoník, v aktuálním znění
58
zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, zdroj Bankovní služby v praxi, autor Zbyněk Kalabis, vydalo nakladatelství Computer Press, a. s. v roce 2005 59
§497 až §507 zákona č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
32
2.1.6 Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr je dlouhodobý úvěr, který se splácí po dobu mnoha let. Převážně jde o dobu 10 až 30 let a přitom je nejvyšší věková hranice pří splacení celého úvěru 65 let. ,,Peněžní prostředky jsou v zásadě použity na koupi, nebo výstavbu nemovitosti, splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti určité hodnoty. Jako zástava slouží pouze 70% z ceny nemovitosti.―60
Obecně rozdělím hypoteční úvěry do dvou skupin: ,,hypoteční úvěry na bydlení hypoteční úvěry na podnikání, slouží k výstavbě hal, skladů a podobně“61
Při poskytování úvěru se obvykle banky řídí těmito pravidly: ,,pohledávky z hypotečního úvěru obvykle nepřekročí 70% ceny obvyklé zastavených nemovitostí v okamžiku podpisu úvěrové smlouvy by nemělo na zastavované nemovitosti váznout žádné jiné zástavní právo nemovitost slouží k jištění hypotečního úvěru a banka ji nesmí použít jako zástavu ke svým jiným obchodním aktivitám.“62
Nejčastější účel hypotečních úvěrů: koupě nemovitosti výstavba nové nemovitosti opravy, dostavby, nebo modernizace stávající nemovitosti
60
§497 až §507 zákona č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
61
zákona č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
62
zákon č.21/1992 Sb., o bankách, v pozdějším aktuálním znění
33
Naším vstupem do Evropské unie, je umožněno bankám, které působí na území ČR, poskytnout hypoteční úvěry na nemovitosti v zemích Evropské unie. Tato možnost je poměrně málo využívána, protože zahraniční nemovitost je jako záruka problémová. Podle mého názoru, je to z důvodu různých zákonů, praktikovaných v různých zemích, odlišných druhů zástavních práv a způsobů jak je realizovat.
V následující tabulce jsem rozebrala úvěry poskytnuté bankami ČR za období od roku 2007 k 31. 12. 2009. Údaje jsem čerpala ze statistické ročenky ČR.63 Z tabulky vyplývá, že domácnostem, tedy občanům banky poskytly nejvíce úvěrů.
Poskytnuté úvěry bankami Rok 2007 2008 2009
Finanční instituce 147 118 150 832 129 813
Domácnosti
Vládní instituce
Celkem
707 820 851 470 940 491
57 482 54 279 66 241
912 420 1 056 581 1 136 545
K hypotečním úvěrům bychom mohli zařadit úvěry ze stavebního spoření, myslím, že je vhodné popsat co to stavební spoření je a jakým způsobem funguje. I když je neposkytují banky, je to oblíbená forma úvěrů a proto jej jednoduše rozeberu v další podkapitole.
2.1.7 Stavební spoření Stavební spoření je spoření, kde si lidé spoří, na bydlení, ať už na přestavbu, rekonstrukci, koupi, nebo výstavbu nového bydlení, tedy se využívá podobně, jako klasická hypotéka. S tím rozdílem, že stavební spoření uzavírá klient se stavební spořitelnou, nikoliv s bankou. S klientem je sepsána smlouva o stavebním spoření, kde je uvedena cílová částka, do které chce klient naspořit peníze. Od cílové částky se také odvíjí poplatek za smlouvu, ale také možnost do této výše čerpat úvěr. Dá se zvýšit, snížit, dokonce i rozdělit (na dvě smlouvy). Velkou výhodu vidím, ve státním příspěvku, který poskytuje stát, tuto výhodu klasický hypoteční úvěr nemá. Státní podpora se již několikrát měnila, do 31. 12. 2003 byla nejvýhodnější a činila 4 500 Kč
63
Statistická ročenka České republiky 2010, str. 238, vydalo nakladatelství SCIENTIA, spol. s. r. o. v roce 2010
34
z ročního vkladu 18 000 Kč. Další změna nastala od 1. 1. 2004, kdy činila 3 000 Kč z vkladu 20 000 Kč za rok. V dnešní době je státní podpora ve výši 1 500 Kč při 20 000 Kč ročního vkladu. Pokud má klient naspořeno 40% cílové částky, může žádat o úvěr. V případě, že má naspořeno méně, než 40% žádá o překlenovací úvěr a ten funguje dospořováním do 40% a splácením úroků z překlenovacího úvěru, až je dospořeno 40% přehoupne se na klasický úvěr. Nyní vyjmenuji jednotlivé druhy stavebního spoření, a banky se kterými stavební spořitelny spolupracují: Česká spořitelna spolupracuje se stavebním spořením Buřinka (kdo by neznal logo červenou buřinku) ČSOB spolupracuje s ČMSS, ta má Lišku (zde používá banka postavičku lišky v bílém tričku s jedničkou a riflích) KB spolupracuje s Modrou Pyramidou (klasická pyramida v modré barvě) Reiffeisenbank spolupracuje s Reiffeisen stavební spořitelnou (snad každý již viděl žlutočerného panáčka) Stavební spoření je nastaveno pro všechny stavební spořitelny stejně, liší se pouze měsíčními poplatky za vedení účtů, např. spoření s Liškou je v současné době poplatek 310 Kč, Buřinka má poplatek 500 Kč apd. Toto spoření je také výhodné do budoucna pro děti a mládež, kterým mohou rodiče spořit už do narození. Je samozřejmostí, že splácení hypotečního úvěru poskytnutého ze stavebního spoření, jakož i klasické hypoteční úvěry lze uplatnit při odpočtu ze základu daně.
35
2.2 Druhy úvěrů poskytované bankami ČR podnikatelům a živnostníkům Podnikání v naší republice a obchodní vztahy mezi podnikateli plynoucí z jejich činnosti se řídí zákonem o podpoře malého a středního podnikání.64 Než rozeberu druhy a způsoby poskytování úvěrů, které poskytují banky u nás podnikatelům, a živnostníkům, musím objasnit pojem, který se v souvislosti s těmito úvěry dosti často vyskytuje.
Blankosměnka ,,Blankosměnka je písemná směnka, která je při jejím vydání záměrně neúplná,"65 banka a podnikatel, popř. živnostník by se v dohodě o způsobu vyplnění blankosměnky měli co nejpřesněji dohodnout co do údajů vyplnění sumy, data splatnosti. Tímto mohou předejít nepříjemnostem, které by mohly nastat v případě, že majitel blankosměnky (v našem případě banka), byl omezen pouze v tom směru, že vyplněné datum splatnosti, nemůže předcházet datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky, tím by mohl vzniknout problém, že by si banka mohla vyplnit sumu nebo datum splatnosti jaký chtěla. Banky se zpravidla chovají k podnikatelům (živnostníkům) korektně a slušně, protože předpokládají do budoucna širší spolupráci mezi oběma stranami, proto je zde velký předpoklad, že neúplné dohody nezneužijí, samozřejmě, že na tento fakt podnikatelé nemohou spoléhat. ,,Účelem směnky je, dle dohody účastníků zajistit splnění pohledávky, neboli závazku, který vznikne při podpisu úvěrové smlouvy (popř. podnikatelské půjčky).―66
64
zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, a ve znění pozdějších předpisů zákona č. 690/2004 Sb.
65
zákon č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
66
zákon č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
36
Podnikatelské úvěry a půjčky z hlediska délky podnikání dělíme do dvou skupin:
,,úvěry pro začínající podnikatele (živnostníky), bez historie, nebo s krátkou historií podnikání (1 roku) úvěry pro podnikatele (živnostníky), podnikající 2 a více roků, s delší a dlouhou historií podnikání―67
Začínající podnikatelé, kteří jsou na úplném začátku, nebo, mají krátkou historii podnikání, si můžou taktéž, pro začátek, půjčit peníze, samozřejmě musí však splňovat podmínky přijatelné pro banku. Banka žádost o úvěr posoudí, buď úvěr poskytne anebo ne. Co musí předložit začínající, nebo podnikatel (živnostník), s krátkou historií podnikání, aby zjistil, zda má šanci získat úvěr, nebo půjčku
,,musí poskytnout kontaktní údaje, průkaz totožnosti výši požadovaného úvěru, dle potřeby musí navrhnout i zajištění úvěru stručný popis podnikatelského záměru aktuální finanční výkazy historické výkazy“68
Nyní porovnám v tabulce na základě informací, které poskytují mnou vybrané banky za jakých podmínek a do jaké výše poskytují novým podnikatelům úvěry, půjčky. V tabulce jsem vycházela z údajů, které jsou platné nyní tedy k 1. 4. 2011 a zveřejněné na internetových portálech vybraných bank.
67
zákon č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
68
zákon č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
37
Banka
Název úvěru, půjčky
Historie podnikání
Nejvyšší možná výše v Kč
Průměrná úroková sazba v %
Maximální doba splatnosti
Česká spořitelna
Provozní úvěr 5 Plus
začínající
5 000 000
7
6 let
GE Money banka
Podnikatelská půjčka
alespoň půl roku
3 000 000
7,6
1 - 15 let
Reiffeisenbank
Podnikatelská půjčka
roční
3 000 000
6,7
1 – 15 let
Podnikatelé, živnostníci, kteří podnikají 2 roky a déle, mají tedy dostatečnou historii podnikání, musí se žádostí o úvěr, nebo půjčku předložit tyto doklady: ,,aktuální doklad opravňující k podnikání (výpis z obchodního rejstříku, u živnostníků živnostenský list) účetní výkazy za dvě účetní období kopie daňových přiznání s razítkem FÚ za poslední 2 roky 3měsíční výpisy z běžného účtu od své banky doklad totožnosti“69 Doklady, které jsem zde uvedla, požadují v podstatě všechny banky. ,,Nový klient, ten který musí předložit 3měsíční výpisy z běžného účtu své banky, si musí u banky, u které žádá o podnikatelský úvěr či půjčku založit běžný účet“.70 Na něj mu pak banka peníze převede. Podle výše peněz, které podnikatel potřebuje, si zvolí typ úvěru u banky. Například když potřebuje 1 milion korun, má na výběr z několika úvěrů u několika bank. Za všechny bych v mé práci chtěla uvést novinku na trhu Profi úvěr FIX, který poskytuje Komerční banka. Je to opět účelový úvěr a dá se použít téměř na všechny
69
zákon č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
70
§708 až §715a, zákon č. 513/1991Sb., obchodního zákoníku, v aktuálním znění
38
potřeby spojené s podnikáním. Podle mého názoru je výhodný proto, že se dá použít i na placení daní. Splatnost je od jednoho do pěti let, s možností čerpat jednorázově, nebo postupně. Jako u většiny podnikatelských úvěrů se i zde ručí blankosměnkou. V případě, že je potřeba na podnikání více než 1 milion kč., stojí za zmínku Malý úvěr pro podnikatele, který poskytuje ČSOB, protože dle mého názoru poskytuje velmi vysoký úvěrový limit až do výše 8 milionu korun. Ručí se opět blankosměnkou, nebo nemovitostí, což se odvíjí dle výše úvěru, do výše 100 000Kč se neručí. Další podnikatelský úvěr, který bych podle mého názoru měla ve své práci zmínit je ,,eskontní úvěr, což je krátkodobý úvěr sepsaný na základě smlouvy o eskontním úvěru, a má sloužit jako rychlý přístup k penězům z obchodních pohledávek. K eskontu se přijímají pouze směnky splňující obchodní podmínky, dle obchodního zákoníku. Banka eskontuje: ,,směnky tuzemské (splatné na území ČR) v korunách a eurech směnky zahraniční (splatné mimo územím) vystavené v korunách a cizích měnách“71
Jako každý úvěr má i tento své výhody i nevýhody. Nevýhodu vidím v tom, že ,,banka může nezaplacenou směnečnou částkou zatížit účet žadatele o eskont, nebude-li eskontovaná směnka v den splatnosti zaplacená akceptantem.“72 Výhodou je docela rychlé vyřízení s poměrně nízkou úrokovou sazbou. Podnikatelé mají v rámci úvěrů, které jim banky poskytují zdarma pojištění pro případ smrti, trvalých následků a plné pracovní neschopnosti. Když porovnám podmínky pro úvěry občanů a podnikatelů, tak pro obě skupiny je určen hypotéční úvěr, ovšem za odlišných podmínek. U zajištění pohledávek, podnikatelé vesměs ručí blankosměnkou, zástavním právem, postoupení pohledávky za odběrateli bance, občané nejčastěji používají ručení ručitelem, nebo zástavním právem.
71
zákon č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
72
zákon č. 513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
39
Co se týče pojištění úvěrů, tak občané si jej musí platit, podnikatelé jej mají zdarma. Aby nedocházelo k pohledávkám po splatnosti, vyplývajících z úvěrů, je důležitá prevence předcházení těchto pohledávek, kterou rozeberu v další kapitole.
3 Prevence předcházení pohledávek a jejich analýza Výskyt pohledávek po splatnosti je zpravidla zanedbání prevence, která předchází vzniku pohledávky. Prevence je levnější, rychlejší, než pozdější vymáhání pohledávek, protože exekuční a insolvenční řízení, jak jsem již uvedla, probíhají dlouhou dobu a lidé, platí různé poplatky, odměny apd. Banky se preventivě snaží předejít vzniku pohledávek už samotnými smlouvami o úvěru a to tím, že tyto smlouvy mají zpracované podrobně, dle zákona a srozumitelně pro klienty Součástí těchto smluv je i zajištění pohledávky, které závisí na výši úvěru, taktéž má klient možnost si úvěr pojistit.
3.1 Druhy zajištění pohledávek Banky se snaží, aby bylo riziko nesplacení výše úvěrů co nejnižší. V této podkapitole, rozeberu, jaké druhy zajištění pohledávek používají banky ke svým úvěrovým smlouvám. Druhy zajištění se samozřejmě odvíjejí podle typu úvěru a hlavně podle výše finančních prostředků, vypůjčených dlužníkem.
Nejznámější z těchto zajištění jsou: ručení úrok z prodlení
40
smluvní pokuta bankovní záruka zástavní právo zajištění postoupením pohledávky uznání dluhu, závazku Tyto zajištění vycházejí z obchodního zákoníku, občanského zákoníku a ze zákona o bankách.
3.1.1 Ručení Opět zde vycházíme z obchodního a občanského zákoníku. ,,Vzniká na základě písemné dohody mezi věřitelem a ručitelem. Prakticky z této dohody vyplývá povinnost třetí osoby, tedy ručitele, aby uspokojil věřitelovu pohledávku za dlužníka v případě, že tak dlužník neučinil. Ručením lze zajistit jen platný závazek dlužníka, nebo jeho část. Vzniku ručení nebrání ani fakt, jestliže, závazek, neboli pohledávka, je neplatná pro nedostatek způsobilosti dlužníka vzít na sebe závazek a ručitel v době podpisu svého prohlášení o tom věděl. Nejdříve musí věřitel (banka) vyzvat dlužníka, aby svou pohledávku pokryl, pokud tak neučiní, nastává věřiteli právo, požadovat plnění dluhu po ručiteli. Ručením lze zajistit i závazek, který teprve vznikne v budoucnu. Věřitel je povinen bez zbytečného odkladu na požádání sdělit ručiteli výši nezajištěné pohledávky.―73 V zákoně existuje i možnost regresu, to znamená, že ručitel zaplatí pohledávku za dlužníka a tuto pohledávku, neboli dluh může vymáhat po dlužníkovi.
3.1.2 Úrok z prodlení Úrok z prodlení je důsledek prodlení dlužníka s plněním pohledávky.74 Nutí, dlužníka k včasné úhradě má však pouze donucovací funkci. Banky jej mívají ve velké míře uveden ve smlouvách, lze jej však uplatnit i bez smluvního sjednání. V tomto
73
§303 až §306 zákona č.513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění
74
§369 zákona č.513/1991Sb. obchodního zákoníku, v aktuálním znění, §517 zákona č.94/1988Sb., občanského zákoníku, v aktuálním znění
41
případě ,,úrok z prodlení odpovídá výši reposazby zvýšené o 7%. Ze zákona nelze aplikovat úroky z úroků.“75
3.1.3 Smluvní pokuta ,,Smluvní pokuta se sjednává písemně, je to peněžité plnění, pro případ, kdy dojde k porušení nějaké smluvní povinnosti, například pozdní úhradě pohledávky.―76 Výše pokuty musí být stanovena konkrétně. Zavazuje dlužníka zaplatit věřiteli pokutu, i když mu nevznikla z porušení závazku škoda.
3.1.4 Bankovní záruka Bankovní záruka je vlastně druh ručení, kde jako ručitel vystupuje banka. ,,Vzniká vystavením záruční listiny bankou, má tedy písemnou formu a banka v ní prohlašuje, že uspokojí pohledávku za dlužníka v případě, že dlužník svůj závazek nesplní.―77 Záruční listina obsahuje částku, do které banka ručí. Existují dva druhy bankovních záruk:
termínovaná bankovní záruka dokumentární bankovní záruka Termínovaná bankovní záruka dovoluje věřiteli dožadovat se plnění pohledávky na bance coby zaručiteli jen před uplynutím doby, která je uvedena v záruční listině. U dokumentární bankovní záruky je plnění pohledávky banky (zaručitele) podmíněno předložením určitých dokladů.
75
§369 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku
76
§300 až §302 zákona č.513/1991Sb., obchodního zákoníku, v aktuálním znění, §544 až §545 zákona č. 94/1988Sb., občanského zákoníku, v aktuálním znění 77
§313 až §322 zákona č.513/1991Sb., obchodního zákoníku, v aktuálním znění
42
3.1.5 Zástavní právo Zástavní právo, ,,umožňuje věřiteli, tedy v našem případě bance uspokojit pohledávku ze zástavy, a to v případě pokud dlužník nesplní svou platební povinnost splácení pohledávky.―78 Zástavní právo se používá převážně při hypotečních úvěrech na bydlení, nebo podnikání. ,,Zástavní věřitel si nemůže dělat se zástavou, co chce, taktéž mu zástava nemůže propadnout, ale má právo na její zpeněžení v rámci exekučního, nebo insolvenčního řízení, aby mohl vzniklou pohledávku po splatnosti pokrýt. Prodej zástavy ve veřejné dražbě neprobíhá automaticky, ale musí jej navrhnout zástavní věřitel. Zástavní právo se týká nemovitostí a vzniká až vkladem do katastru nemovitostí, na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu.―79 Je tedy jasné, že nevzniká samotným uzavřením smlouvy o zástavě.
3.1.6 Zajištění postoupením pohledávky ,,Věřitel, který má pohledávku vůči dlužníkovi, může tuto pohledávku postoupit třetí osobě za účelem splacení svého dluhu. Může zde jít i o případ, že podnikatel postoupí pohledávku za odběratelem bance, jako zajištění svého úvěru. Taktéž může tuto pohledávku postoupit za účelem poskytnutí úvěru. Vzniká zde vztah postupitel a postupník. S postoupením ze zákona přechází na postupníka i právo ze zajištění této pohledávky. Postupitel ručí za vymahatelnost pohledávky do výše přijaté úplaty, tedy peněz, za kterou ji postoupil. Postoupení je sepsáno formou smlouvy, jejíž součástí mohou být i úroky.―80
3.1.7 Uznání dluhu, závazku Uznání dluhu je jednoduchý právní úkon, který má písemnou formu, která musí být jasně definována, a má zákonem určené náležitosti. 78
§338 odst. b až e, občanského soudního řádu, zákon č.99/1963 Sb., a ve znění pozdějších předpisů
79
§338 odst. b až e, občanského soudního řádu, zákon č.99/1963 Sb., a ve znění pozdějších předpisů
80
zákona č. 182/2006Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (insolvenční zákon
43
,,Obsahuje, kdo uznává dluh, v jaké výši, komu dluží, od kdy, den splatnosti dluhu, datum sepsání a podpis dlužníka a věřitele. Vychází z občanského zákoníku―.81
3.2 Pojištění úvěrů Pojištění úvěru považuji za velmi užitečnou věc, protože se každý, kdo má úvěr může dostat do situace, kdy tento úvěr nebude moci splácet. Myslím si, že lidé by si měli pojistit hlavně úvěry hypoteční a úvěry, které pro svou poskytnutou výši vyžadují zajištění. ,,Pojištění úvěru je volitelnou součástí úvěrové smlouvy.―82 Banky pojištění nabízejí prakticky ke všem svým poskytovaným úvěrům.
Pojištění zajistí splácení úvěru v případě: dlouhodobé pracovní neschopnosti ztráty zaměstnání plné invalidity úmrtí
Pojistit si úvěr může každý, je to jednoduché, převážně stačí, když lidé vysloví souhlas s pojištěním, přitom nemusí na žádnou lékařskou prohlídku, ani vyplňovat složité formuláře. Úhrada za sjednané pojištění je inkasována společně s poplatkem za správu a vedení úvěrového účtu. Jak jsem již uvedla v předešlé kapitole, podnikatelé mají pojištění úvěru zdarma. Pokud se jedná o pojištění úvěru z kreditních karet, je poplatek, realizován pouze, pokud byly z karty čerpány peníze a je obsažen v rámci povinné měsíční splátky.
81
§558 zákona č.94/1988Sb., občanského zákoníku v aktuálním znění
82
zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě
44
4 Návrh řešení snížení počtu pohledávek
4.1 Řešení u bank Dle bankovní politiky, banky stále zvyšují hranici úvěrů, kde nevyžadují žádné zajištění, aby umožnily lidem si bez problému vypůjčit peníze. Úroky z úvěrů, poplatky za poskytnutí a vedení úvěrového účtu, tvoří převážnou a podstatnou část zisku bank. Proto počet úvěrových smluv vzrůstá, to má však za následek i větší počet pohledávek, jak klasických, tak i po splatnosti, důsledkem toho je logické, že narůstají i exekuce a insolvenční řízení. I když se banky snaží snížit počet pohledávek po splatnosti tím, že se snaží zajištění vnést již do smluv, konkurenceschopnost s jinými bankami jim docela svazuje ruce. Mohla bych s nadsázkou říct, že banky mezi sebou vedou boj o klienta. Každá banka chce co nejvíce vyhovět klientům a nechce snížit počet svých klientů, z důvodu, že by šli do jiné banky, kde mají výhodnější úvěrové smlouvy, proto se stále zvyšuje částka, neboli úvěrový rámec u úvěrů, které nejsou nijak zajištěny. Myslím si, že by měla být v zákonech, jak v zákoně o bankách, obchodním i občanském zákoníku zakotvena optimální hranice úvěrů bez zajištění, kterou by žádná banka nemohla překročit. Vzhledem k snižování počtu zaměstnanců, snižování platů, vzrůstající nezaměstnanosti, by se do budoucna zabránilo zvyšování všech pohledávek, případně by se mohly i snížit. Banky vydávají mnoho informačních brožur, které informují jejich klienty o veškerých úvěrech, které poskytují. Jsou v nich zahrnuty možnosti čerpání, splátek úvěrů, doba, na kterou je úvěr poskytnut a další důležité informace, taktéž poskytují poradenství pomocí svých finančních poradců. V televizi, v rádiu slyšíme denně mnoho reklamních kampaní, dokonce i kolem cest používají bilbordů, kde propagují své finanční produkty. Jak jsem již uvedla, hlavní řešení snížení počtu pohledávek u bank vidím v zakotvení optimální hranice úvěrů bez zajištění v zákonech. Vzhledem k mým postřehům nemůžu říci, že banky málo informují o svých produktech, ba naopak bych
45
řekla, že informace ke klientům proudí v dostatečné míře.
4.2 Řešení v sociální politice Řešení snížení počtu pohledávek vidím v sociální politice našeho státu. Statistiky uvádějí, že průměrný měsíční plat lidí u nás je v dnešní době něco okolo 24 000kč, záleží, z jakého pohledu je počítán. Dle mého názoru však tyto statistiky nejsou objektivní, protože jsou v nich počítány jak platy obyčejných lidí, tak platy ředitelů, manažerů atd. Samozřejmě plat např. ředitele je několika násobný než plat obyčejného člověka, který je v dnešní době, často roven minimální mzdě. Když vezmu v úvahu náklady (většiny lidí), jako náklady na bydlení, změna výše daně z přidané hodnoty a snižování platů zaměstnanců, není se co divit, že nemají finanční prostředky na splácení úvěrů a půjček, které si u bank vzali již dřívější době. Mám na mysli středně a dlouhodobé úvěry. Člověk, který pracuje, by měl mít dostatečně vysokou životní úroveň, která se však při porovnání snižování platů a zvyšování nákladů na domácnost a osobní potřeby, dle mého názoru snižuje. Myslím si, že by měla být minimální mzda zvýšena, protože může nastat problém, že se zvýší počet rodin, které budou sociálně potřebné, i když dospělí jedinci pracují.
4.3 Větší informovanost občanů Musím však vzít na zřetel i fakt, že by lidé měli více zvažovat své finanční možnosti a na základě nich posoudit zda si úvěr vzít či ne, zda jej opravdu potřebují. Určitou možnost, která by jim to umožnila, vidím i ve větší informovanosti, kterou jim poskytují i banky (brožurky) Je ale na každém jednotlivci, aby tyto informace využil. Každá banka má své finanční poradce, kteří ochotně proberou možnosti čerpání úvěru s žadateli. Na druhou stranu musím přiznat, že co se týče informovanosti na internetových stránkách, se situace hodně zlepšila. Banky působící na našem trhu mají na internetu své webové stránky, na kterých informují o veškerých finančních produktech, které poskytují. Internet využívá mnoho insolvenčních společností, které nabízejí své služby 46
na internetových stránkách, mnohdy i danou problematiku insolvence alespoň zjednodušeně a srozumitelně vysvětlují, součástí stánek bývá i právní poradna. Bohužel, ale i v dnešní době jsou rodiny, které z nějakého důvodu počítač nemají. Naštěstí jich není mnoho, i tyto rodiny mají možnost se informovat. Převážně v každém městě, jsou knihovny, studovny, nebo internetové kavárny. Myslím si, že přístup k informacím má v dnešní době v podstatě každý. Můj názor je, že problematika úvěrů a pohledávek po splatnosti by měla být vyučována na všech školách, ne pouze na středních školách se zaměřením na ekonomiku a bankovnictví. Zařadila bych výuku již na druhý stupeň základních škol. S ohledem na to, že úvěr si mohou vzít i studenti (18 až 28 let), nebo příklad u poštovní spořitelny mohou mít mladiství (15 ti letí) již svůj účet, by bylo dobré, aby věděli, jak finanční produkty fungují. Bohužel mladí lidé se seznámí s problematikou úvěrů až v době, když jdou o něj žádat, když jej potřebují a mnohdy jsou nemile překvapeni, převážně výši úrokové sazby a splátkami.
47
Závěr Banky představují významný finanční subjekt s vlivným postavením, působícím na našem obchodním a finančním trhu. Mohou poskytovat své finanční služby na dostatečně odborné úrovni. Aby, banky mohly, na našem trhu vystupovat musí splňovat zákonem dané podmínky. Na činnost a postavení bank u nás dohlíží Česká národní banka, která vede centrální úvěrový registr dle §38a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Z mé analýzy a rozboru vyplývá, že co se týče právních úprav (pro banky), se u nás vychází především z obchodního zákoníku a zákona o bankách. Moje práce poukazuje na zvýšený počet pohledávek po splatnosti fyzických osob oproti bankám u nás, a logicky navazuje na zvyšování počtu exekucí a insolvencí. V našem státě se používají právní úpravy, které vycházejí ze zákona o úpadku a jeho řešení a zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu). Banky jsou nedílnou a hlavní součástí finanční ekonomiky našeho státu. Vedení běžných účtů, bankami, kam chodí všechny platy zaměstnanců, je výhodné pro obě strany. Banky na základě opakovatelnosti vkladu mzdy na tento účet a pohybu na něm, využívají této informace k nabídce svých produktů a majitel účtu má výhodu, že je informován o svých možnostech a aktuálních nabídkách banky, která reaguje pružně na potřeby klienta. I při ekonomických změnách, které nastaly u nás vlivem krize, můžu říci, že banky nutně zůstanou nejdůležitější součástí našeho trhu. Pokud shrnu všechny poznatky napsané v mé práci, tak jsme se seznámili se všemi důležitými druhy úvěrů, které poskytují banky u nás. Na základě těchto úvěrů vznikají pohledávky po splatnosti, v mé práci jsem rozebrala způsoby vymáhání pohledávek za použití u nás platných zákonů. Součástí mé práce je také důležitá prevence a řešení snížení počtu pohledávek z mého hlediska.
48
Seznam použité literatury Zákony 1. Zákony I/2010 sborník úplných znění zákonů obchodního, občanského a trestního práva a souvisejících předpisů platných k 1. 1. 2010, vydavatel PORADCE, s. r. o., 576str., ISSN 1802-8284 2. Zákony II/2010 sborník úplných znění zákonů obchodního, občanského a trestního práva a souvisejících předpisů platných k 1. 1. 2010, vydavatel PORADCE, s. r. o., 768st., ISSN 1802-8276 3. Občanský zákoník, komentované úplné znění vydané v roce 2001, vydavatelem PORADCE, s. r. o., 238str. 4. Zákon o bankách č. 21/1992, úplné znění, vydavatel C. H. Beck, rok vydání 2006,260 str, ISBN 80-7179-963-7 5. Sbírka zákonů ročník 62/2006 zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, str., 2130 až 2224, vydala redakce Ministerstva vnitra v roce 2006, ISSN 12111244 bibliografie 1. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon), Komentář 1. vydání, autorka Koučová J a kolektiv., vydal C. H. Beck v roce 2007, 1076 str. 2. Bankovnictví, autor Stanislav Polouček a kol., vydalo nakladatelství C. H. Beck v roce 2006, 716 str., ISBN 80-7179-462-7 3. Bankovní služby v praxi, autor Zbyněk Kalabis, vydalo nakladatelství Computer Press, a. s., v roce 2005, 148 str., ISBN 80-251-0882-1 statistiky 1. Statistická ročenka České republiky 2010, vydalo nakladatelství SCIENTIA, spol. s. r. o., na základě údajů Statistického úřadu ČR 2010, 799str.
49
Použité internetové portály 1. webové stránky Sazky, www.sazka.cz/E15cz/zprávy 2. webové stránky ČT 24, www.ct24.cz/ekonomika/soud-poslal-sazku-doupadku,článek ze dne 29. 3. 2011 3. stránky C. H. Beck Praha, www.beck.cz Odborný časopis 4. Profit č.9/2008, str. 50 až 51, autorka Martina Martinovičová, vydaného v r. 2008, pod názvem Dlužníkova spása i Kainovo znamení
50
Seznam příloh Příloha č. 1 – Smlouva o půjčce
45
Příloha č. 2 – Smlouva o postoupení pohledávky
47
Příloha č. 3 – Popření pohledávky
49
Příloha č. 4 – Zástavní smlouva k nemovitosti
52
Příloha č. 5 – Uznání závazku a dohoda o splácení
55
Příloha č. 6 – Mandátní smlouva
58
Příloha č. 7 – Povolení oddlužení
64
51
Příloha č. 1
Smlouva o půjčce uzavřená podle §657 a násl. občanského zákoníku v účinném znění
Níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany Jméno a příjmení……………………………….. bytem …………………………… r. č. ………………………………….. (dále jen ―Věřitel‖) a Jméno a příjmení……………………………….. bytem …………………………… r. č. ………………………………….. (dále jen „Dlužník―)
uzavírají na základě vzájemného konsenzu tuto
smlouvu o půjčce Článek I. Předmět smlouvy
1. Věřitel přenechává touto smlouvou dlužníkovi částku ve výši .......... Kč.
2. Dlužník potvrzuje podpisem této smlouvy převzetí částky ............,- Kč, /slovy : ................./ a zavazuje se tuto částku splatit věřiteli do ............... dnů ode dne podpisu této smlouvy, tj. do ........
52
Článek II. Způsob splatnosti pohledávky
1. Dlužník je povinen splatit dlužnou částku v plné výši hotově k rukám věřitele.
Článek III. Úrok z prodlení
1. Nezaplatí-li dlužník dlužnou částku tak, jak je stanoveno v této smlouvě, je povinen zaplatit věřiteli úrok z prodlení ve výši běžné roční úrokové sazby z nezaplacené částky. IV. Závěrečná ustanovení
1. Na důkaz pravdivé, svobodné, vážně a srozumitelně projevené vůle připojují smluvní strany své podpisy pod tuto smlouvu. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu. 2. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, z nichž originál obdrží věřitel a jednu kopii stejné právní závaznosti obdrží dlužník.
V ....... dne ............
……………………………….
………………………………..
věřitel
dlužník 53
Příloha č. 2
Smlouva o postoupení pohledávky dle § 524 a násl. občanského zákoníku
.......................................................... se sídlem …………………………., za níž jedná ……………………….. (dále jen postupitel)
a
……………………………………… se sídlem ………………………….., za níž jedná ……………………….. (dále jen postupník)
uzavírají mezi sebou níže uvedeného dne, měsíce, roku, ve smyslu § 524 a násl. občanského zákoníku tuto
smlouvu o postoupení pohledávky :
Článek 1 1. Podle kupní smlouvy ze dne ………….. má postupitel vůči …………………………………….. pohledávku na zaplacení kupní ceny ve výši Kč ………………. za …………….., splatnou ke dni …………………….
54
Článek 2 1.
Ke dni podpisu této smlouvy postupuje postupitel svoji pohledávku uvedenou v článku 1 této smlouvy postupníkovi.
Článek 3
1.
Smluvní strany smlouvu přečetly, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují vlastnoručními podpisy.
V …………… dne ……………….
…………………………..
……………………………
Postupitel
Postupník
55
Příloha č. 3
56
57
58
Příloha č. 4
Zástavní smlouva dle § 151a a násl. občanského zákoníku
.......................................................... se sídlem …………………………., za níž jedná ……………………….. (dále jen zástavce)
a
……………………………………… se sídlem ………………………….., za níž jedná ……………………….. (dále jen zástavní věřitel)
uzavírají mezi sebou níže uvedeného dne, měsíce, roku, ve smyslu § 151a a násl. občanského zákoníku tuto
smlouvu zástavní, jíž se zastavuje nemovitost :
59
Článek 1 2. Zástavce je na základě …………………………………….. výlučným vlastníkem nemovitosti zapsané ………………………………………………………………………. u …………………………………………..
Článek 2 2. 3. 4.
Zástavní věřitel uzavřel dnešního dne se zástavcem smlouvu o půjčce, podle které zástavní věřitel půjčil zástavci částku Kč ……………… (slovy: ……………………..). Zástavce se zavázal, že půjčku vrátí zástavnímu věřiteli nejpozději do ………………………. Mezi stranami smlouvy nebyly sjednány úroky plynoucí z částky půjčky poskytnuté zástavním věřitelem zástavci.
Článek 3 1. K zajištění pohledávky uvedené v čl. II zástavce zastavuje nemovitost uvedenou v čl. I (dále jen „zástava―) a zřizuje tímto zástavní právo zástavnímu věřiteli k zástavě. 2. Zástavní věřitel zástavní právo k nemovitosti přijímá. Článek 4 1. V době uzavření zástavní smlouvy činí cena zástavy na základě znaleckého posudku ze dne …………………… vytvořeného ………………………… Kč ……………………. (slovy: ………………………..). 2. Zástavce prohlašuje, že na zástavě neváznou dluhy, jiné zástavy, věcná břemena ani jiné právní povinnosti. 3. Zástavce se zavazuje zabezpečit, aby uvedená zástava byla po celou dobu trvání dluhu uvedeného v čl. II pojištěna.
60
Článek 5
1. Zástavní právo vzniká vkladem do příslušného katastru nemovitostí.
Článek 6
1. Smlouva je vyhotovena v …………. vyhotoveních s platností originálu. 2. Strany si smlouvu přečetly, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují vlastnoručními podpisy.
V …………… dne ……………….
………………………….. Zástavce
…………………………… Zástavní věřitel
61
Příloha č. 5
UZNÁNÍ ZÁVAZKU A DOHODA O SPLÁTKÁCH
dle § 323 zák. č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník
1. ……………………………………. se sídlem ………………………….. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném …………………., v oddíle ….., vložce ……………. IČ: ………………………… zastoupena ………………... / dále jen „věřitel― /
a
2. ………………………………….. se sídlem ………………………… zapsaná v obchodním rejstříku vedeném …………………., v oddíle ….., vložce …………… IČ: ………………………… zastoupena ………………… / dále jen „dlužník― / 62
I.
1/ Účastníci této dohody činí nesporným, že dlužník ke dni podpisu této dohody dluží věřiteli částku ………………….,- Kč / slovy: …………………….. korun českých/ bez příslušenství, a to za ……………………………………………………. Dlužník tímto uznává výše uvedený závazek co do důvodu i výše a zavazuje se jej zaplatit v souladu s čl. II této dohody.
2/ Účastníci dohody se dohodli na úroku z prodlení ve výši ….. ke dni podpisu této dohody.
II.
1/ Účastníci této dohody dohodli na úhradě dluhu specifikovaného v čl. I této dohody formou měsíčních splátek, a to následujícím způsobem:
a/ při podpisu této dohody zaplatí dlužník k rukám věřitele v hotovosti částku ve výši ………………..,- Kč
b/ počínaje měsícem ………………….. se zavazuje dlužník hradit na účet věřitele č. …………………. vedený u ……………. částku ………………,-Kč, v pravidelných měsíčních splátkách, vždy nejpozději do ……………………..dne daného měsíce, a to až do úplného uhrazení částky ………………….., přičemž poslední splátka bude činit ……………….. Kč.
63
III.
1/ V případě prodlení s úhradou, byť jen jediné měsíční splátky, delšího než 15 dnů, ztrácí dlužník výhodu splátek, zbývající částka dluhu se stává splatnou ihned a dlužník je povinen neprodleně uhradit tuto celou zbývající část dluhu na účet věřitele.
2/ V případě, že by dlužník porušil podmínky splácení dluhu uvedené v této dohodě v čl. II, dohodli se účastníci této dohody na smluvní pokutě ve výši ……….. za každý den prodlení z celkové dlužné částky.
IV.
1/ Tato dohoda se uzavírá v písemné formě a může být měněna nebo doplňována na základě úplné a vzájemné dohody smluvních stran pouze písemnými dodatky podepsanými účastníky této dohody. 2/ Účastníci této dohody prohlašují, že se před podpisem této dohody podrobně seznámili s jejím obsahem, s obsahem této dohody zcela a bez výhrad souhlasí, tato dohoda byla sepsaná podle jejich pravé a svobodné vůle prosté jakéhokoliv omylu či nátlaku, na jejich straně nejsou žádné překážky, které by bránily sjednání a podpisu této dohody, tuto dohodu podepisují bez jakéhokoliv donucení či nátlaku. 3/ Tato dohoda je vyhotovena ve 2 vyhotoveních s platností originálu obou, přičemž po jednom vyhotovení obdrží každý účastník. 4/ Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu účastníky.
V …………. dne ………………..
V …………. dne ……
……………………………
……………………………….
věřitel
dlužník
64
Příloha č. 6
MANDÁTNÍ SMLOUVA podle § 566 a násl. Obchodního zákoníku č. 513/91 Sb. v platném znění
1. ……………………………………….. IČO: …………….. zapsaný v …………………………….. Bankovní spojení: ……………………., jehož jménem jedná …………………..
(dále jen „mandant“)
a
2. ……………………………………….. IČO: …………….. zapsaný v …………………………….. Bankovní spojení: ……………………., jehož jménem jedná …………………..
(dále jen „mandatář“)
65
I. Předmět smlouvy
1.1. Mandatář bude podle této smlouvy jménem mandanta a na jeho účet za úplatu vykonávat a obstarávat pro mandanta všechny nezbytné a obvyklé činnosti v rozsahu vyplývajícím z obecně závazných předpisů a této smlouvy při realizaci:
………………………………………………………………………….
1.2. Mandatář bude vykonávat zejména činnosti specifikované v příloze č. 1 této smlouvy. 1.3. Případné činnosti, které bude mandant požadovat nad rámec této smlouvy,zavazuje se mandatář provést po odsouhlasení jejich rozsahu, termínů plnění a odměny.
II.
Doba plnění
2.1. Záležitosti uvedené v této smlouvě, jakož i příloze č. 1 této smlouvy zařídí mandatář nejpozději do …………………………………………
2.2. Činnost mandatáře bude zahájena uzavřením této mandátní smlouvy a bude ukončena splněním ……………………………………………..
Předpokládaná doba realizace ……………. je ……. měsíců od zahájení, tj. nejpozději do …………………... 66
III.
Odměna mandatáře a platební podmínky
3.1. Mandant se zavazuje za práce a činnosti uvedené v této smlouvě zaplatit mandatáři odměnu, která činí ………,- Kč DPH 5 % + ……...,- Kč __________________________ celkem
……….,- Kč
(slovy: ………………………).
3.2. Odměna mandatáře dle odst. 3.1. tohoto článku bude hrazena dílčími platbami měsíčně na základě faktur vystavených mandatářem vždy za uplynulý měsíc, přičemž takto fakturovaná částka bude tvořit vždy …….. % z celkové částky dle odst. 3.1. této smlouvy. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění bude poslední den fakturovaného, tj. poslední den v kalendářním měsíci, za něž se fakturuje. Ve fakturách bude účtována DPH v zákonné výši.
3.3. Každá faktura bude vystavena ve dvou vyhotoveních. Faktury jsou splatné do ……… dnů po jejich dodání do sídla společnosti. 3.4. Mandatář má nárok na úhradu dalších nákladů, které s předchozím souhlasem mandanta účelně vynaložil při plnění svých závazků z této smlouvy a které řádně a včas mandantovi vyúčtuje.
67
3.5. V případě, že faktura nebude vystavena oprávněně nebo nebude obsahovat náležitosti uvedené v této smlouvě, je mandant oprávněn vrátit ji mandatáři k doplnění. V takovém případě se přeruší plynutí lhůty splatnosti a nová lhůta splatnosti počne plynout doručením opravené či oprávněně vystavené faktury mandantovi.
IV. Plná moc
4.1. Mandant zmocňuje mandatáře, aby jednal při zajišťování činností v rozsahu čl. II. této Smlouvy jako jeho zástupce, aby ho zastupoval při realizaci …………. a v jednáních se ……………………………………….. Za tím účelem vybavil mandatáře plnou mocí.
4.2. Mandatář bude vůči třetím osobám vystupovat jako zplnomocněný zástupce mandanta a bude jednat jeho jménem a na jeho účet.
4.3. Úkony provedené mandatářem v souladu s tímto ustanovením smlouvy zavazují mandanta v rozsahu v něm uvedeném.
4.4. Udělená plná moc je platná ode dne jejího udělení a končí splněním předmětu této smlouvy. 4.5. Mandatář není oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho jednala za mandanta
68
V. Povinnosti mandatáře
5.1. Mandatář je povinen jednat jménem mandanta osobně. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá mandantovi za škodu tím způsobenou.
5.2. Mandatář je povinen při výkonu své činnosti dbát pokynů mandanta, případně jej upozornit na zřejmou nevhodnost jeho pokynů, které by mohly mít za následek vznik škody. Je rovněž povinen upozornit mandanta, že zjistil okolnosti, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta. V případě, že mandant i přes upozornění mandatáře na splnění pokynů trvá, neodpovídá mandatář za škodu takto vzniklou.
5.3. Mandatář vyzve mandanta k účasti na všech důležitých jednáních a vyžádá si jeho stanovisko ke všem důležitým rozhodnutím. 5.4. Mandatář je povinen provádět právní úkony a činnosti v rámci plnění předmětu smlouvy včas, řádně a informovat mandanta o stavu obstarávaných záležitostí a vyžadovat jeho pokyny v případech, kdy nejde o věci běžné a obvyklé. V těchto případech je však mandatář oprávněn požadovat, aby mandant konal sám.
5.5. Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k vyřizování záležitostí dle mandátní smlouvy i za škody na věcech převzatých pro mandanta při zařizování takových záležitostí.
VI. Povinnosti mandanta
6.1. Mandant zmocňuje mandatáře, aby jeho jménem a na jeho účet vykonával ………………………………………., kterými bude realizovat předmět této smlouvy a to za podmínek touto smlouvou dohodnutých. Za tím účelem vybavil mandatáře plnou mocí. 69
6.2. Mandant se zavazuje předat mandatáři veškeré podklady a dokumenty o ………………………………………… …………………………………………
6.3. Mandant se zavazuje projednat dle potřeby s mandatářem stav a další postup při plnění smlouvy včetně ostatních záležitostí souvisejících s předmětem smlouvy.
6.4. Na výzvu mandatáře (dopisem, faxem, elektronickou poštou) je mandant povinen předat 6.5.stanovisko k řešené záležitosti a dát písemné pokyny k dalšímu postupu ve lhůtě, kterou mandatář s ohledem na povahu záležitosti stanoví, nejpozději však do 3 pracovních dnů od doručení výzvy. Bez písemného stanoviska mandanta nesmí mandatář konat.
6.6. Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář po předchozím souhlasu mandanta nutně či účelně vynaloží při plnění předmětu smlouvy.
VII. Smluvní pokuty, náhrada škody
7.1. Pro případ prodlení mandanta s úhradou peněžitého plnění sjednávají smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,02 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení až do zaplacení.
7.2. V případě, že v důsledku vadného plnění mandatáře anebo prodlení mandatáře s plněním závazků došlo ke vzniku škody či jiné újmě mandanta (pokud nebylo vadné plnění mandatáře zapříčiněno nečinností mandanta nebo porušením jeho povinností), sjednávají smluvní strany smluvní pokutu ve výši …………….,- Kč za každé porušení závazku. 70
VIII. Ukončení smlouvy 8.1. Tato smlouva může být ukončena: a) splněním předmětu smlouvy b) dohodou smluvních stran c) výpovědí smlouvy některou ze smluvních stran, přičemž výpovědní lhůta počíná běžet od měsíce následujícího, v němž byla výpověď doručena druhé straně a činí 2 měsíce.
V ……………………….dne…………
……………………………..
……………………...
věřitel
dlužník
71
Příloha č. 7
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
Vysoká škola:
BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA, a. s.
Oborová katedra: Bankovnictví a pojišťovnictví
Akademický rok: 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)
pro
Petra Kulhavá
stud. obor
PRÁVNÍ ADMINISTRATIVA V PODNIKATELSKÉ SFÉŘE
Název tématu:
„Prevence řešení vymáhání pohledávek
po splatnosti“ Název tématu v angličtině:
„Prevention and Solution of Overdu Debts“
Cílem bakalářské práce je seznámení se způsoby vymáhání pohledávek po splatnosti. Analýza a rozbor pohledávek bank za fyzickými osobami Cíl práce:
Osnova práce:
1. Seznámení s typy a způsoby vymáhání pohledávek po splatnosti 2. Pohledávky po splatnosti u bank vůči fyzickým osobám 3. Prevence předcházení neplacení pohledávek a jejich analýza 4. Návrh řešení snížení počtu pohledávek po splatnosti 85
