POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY - JEJICH ZACHYCENÍ V ÚČETNICTVÍ. POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY - JEJICH ZACHYCENÍ V ÚČETNICTVÍ. POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Lucie MAXEROVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Pavel ŠTOHL

Znojmo, 2011

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Pohledávky a závazky – jejich zachycení v účetnictví. Pohledávky po lhůtě splatnosti“ jsem vypracovala samostatně za pomoci odborné literatury a dalších pramenů, které jsem řádně označila a uvedla v seznamu pouţitých zdrojů.

V Plavči dne 28.11.2010

……………………………… Lucie MAXEROVÁ

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Štohlovi za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce. Dále bych ráda poděkovala paní Marii Urbánkové a panu Ing. Ivanu Tomáškovi za jejich ochotu a čas, který mi věnovali.

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na pohledávky a závazky. Teoretická část definuje pohledávky a závazky, rozděluje je do jednotlivých skupin, které podrobně popisuje, rovněţ se zabývá jejich oceňováním a inventarizací, dále specifickými případy zániku pohledávek a také pohledávkami po lhůtě splatnosti. Praktická část seznamuje s vybraným podnikem, kterým je Odbytové druţstvo Vrchovina. Jejím cílem je aplikace teoretických poznatků v praxi. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých druhů pohledávek a závazků. Dále vysvětluje postup účtování a také způsob zacházení s pohledávkami po lhůtě splatnosti. Klíčová slova: pohledávky, závazky, pohledávky po lhůtě splatnosti

ABSTRACT Bachelor works is situated to receivables and liabilities. The theoretical part is about receivables and liabilities separate up to individual group which nearly description it. Also engaged in their price and stocktaking, specifically case expiry receivables and also receivables after the expiration. The Practical part introduce with company which are “Odbytové druţstvo Vrchovina“. Her purpose is application theoretical knowledge in practices. It target to analysis individual sort of receivables and liabilities. It makes clear procedure charging and also way receivables after the expiration.

Keys words: receivables, liabilities, receivables after the expiration

OBSAH 1

ÚVOD....................................................................................................................9

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................. 10

3

TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................ 11 3.1

DEFINICE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ .................................................. 11

3.2

POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY VE 3. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ ............................. 12

3.2.1 Pohledávky ............................................................................................... 12 3.2.2 Závazky .................................................................................................... 14 3.2.3 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi ..................................................... 14 3.2.4 Zúčtování daní a dotací ............................................................................. 15 3.2.5 Pohledávky za společníky, za účastníky sdruţení a za členy druţstva ........ 17 3.2.6 Závazky vůči společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům druţstva .. 17 3.2.7 Jiné pohledávky a závazky ........................................................................ 18 3.2.8 Přechodné účty aktiv a pasiv ..................................................................... 18 3.3

ZÁVAZKY VE 4. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ ............................................................ 19

3.3.1 Rezervy ..................................................................................................... 20 3.3.2 Bankovní úvěry ......................................................................................... 20 3.4

POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY V CIZÍ MĚNĚ ............................................ 20

3.5

KNIHA POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ ....................................................... 21

3.6

OCEŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK .................................................................... 21

3.7

INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ..................................... 22

3.8

ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK .............................................................................. 22

3.9

POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK ................................................................... 23

3.10 ZÁPOČET POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ .................................................. 23 3.11 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI ................................................ 24 3.11.1 Přecenění pohledávky na niţší hodnotu pomocí opravné poloţky .............. 24 3.11.2 Odpis pohledávky do nákladů.................................................................... 26 4

PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................... 29 4.1

INFORMACE O DRUŢSTVU ...................................................................... 29

4.1.1 Základní údaje o druţstvu ......................................................................... 29 4.1.2 Historie druţstva ....................................................................................... 30 4.1.3 Význam druţstva....................................................................................... 30 4.1.4 Předmět podnikání .................................................................................... 30

4.1.5 Zaměstnanci .............................................................................................. 31 4.2

POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY .................................................................... 31

4.2.1 Účtování a evidence pohledávek ............................................................... 31 4.2.2 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze ............................................ 31 4.2.3 Pohledávky a závazky z obchodních vztahů .............................................. 34 4.2.4 Pohledávky po lhůtě splatnosti .................................................................. 39 4.2.5 Zúčtování se zaměstnanci .......................................................................... 47 4.2.6 Dotace....................................................................................................... 48 4.2.7 Doměrky a vratky daně ............................................................................. 50 4.2.8 Další pohledávky a závazky ...................................................................... 50 4.2.9 Výkaznictví ............................................................................................... 53 4.2.10 Pohledávky a závazky v cizí měně ............................................................ 54 4.3

BUDOUCÍ VÝVOJ OD ................................................................................ 55

5

ZÁVĚR ............................................................................................................... 56

6

POUŢITÉ ZDROJE ........................................................................................... 58

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ....................................................................... 60 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 61 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 62

1 ÚVOD V dnešní době neexistuje podnikatelský subjekt, který by se nesetkal s pohledávkami a závazky. Tvoří důleţitou sloţku majetku resp. zdrojů podniku, proto je důleţité, aby o nich měl podnik přehled. Firmy nejčastěji přichází do styku s pohledávkami a závazky z obchodních vztahů. Tyto pohledávky a závazky vznikají, pokud podnik prodává nebo nakupuje zboţí, výrobky nebo sluţby tzv. na fakturu. Při prodeji vystavuje fakturu odběrateli, proto musí počítat s tím, ţe peněţní prostředky nezíská hned při prodeji. Naopak při nákupu obdrţí fakturu přijatou, která pro něj představuje určitou výhodu a to, ţe s penězi určenými k zaplacení můţe aţ do data splatnosti volně disponovat. Nicméně prodej na fakturu znamená pro podnik určité riziko. Můţe se stát, ţe odběratel částku do data splatnosti neuhradí. Tím pádem vzniknou firmě pohledávky po lhůtě splatnosti. V lepším případě dochází k jejich pozdní úhradě, v tom horším není pohledávka zaplacena nikdy, tzn. stane se z ní pohledávka nedobytná. Proto by měl podnik pečlivě vybírat své odběratele, vést si důkladnou evidenci pohledávek nebo pouţít některé ze zajišťovacích instrumentů. Avšak existují i podniky, ve kterých nedochází k této klasické úhradě všech pohledávek, ale u některých z nich dochází k postoupení a následnému zápočtu některých pohledávek. Právě v takovémto podniku jsem vykonávala svou odbornou praxi. Jednalo se o Odbytové druţstvo Vrchovina, které se zabývá především zprostředkováním prodeje jatečných zvířat od výrobců ke zpracovatelům. Ke vztahu k nim vznikají druţstvu pohledávky a závazky, u kterých dochází právě ke zmiňovanému postoupení a vzájemnému zápočtu. Porozumění tomuto specifickému účtování se mi jeví jako přínosné a proto jsem se rozhodla, si jako téma bakalářské práce zvolit „Pohledávky a závazky – jejich zachycení v účetnictví. Pohledávky po lhůtě splatnosti.“ Věřím, ţe bliţší poznání této oblasti mi přinese cenné poznatky, které vyuţiji v budoucnu.

9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Cílem práce je popsat jednotlivé druhy pohledávek ve vztahu k obchodním partnerům, zaměstnancům, zdravotním pojišťovnám, institucím sociálního zabezpečení a finančním orgánům. Zvláštní pozornost je věnována řešení neuhrazených pohledávek formou opravných poloţek a odpisu pohledávek, a to jak z účetního, tak daňového pohledu. V teoretické části definuji základní pojmy a charakterizuji jednotlivé účty týkající se této problematiky. Rovněţ se zabývám oceňováním, inventarizací, řízením pohledávek a závazků, jejich postoupením a zápočtem. V neposlední řadě věnuji pozornost pohledávkám po lhůtě splatnosti, jejich přecenění nebo odepsání. V praktické části aplikuji tyto poznatky na konkrétní podnik, tzn. provádím rozbor pohledávek a závazků. Na podkladě skutečných údajů o neuhrazených pohledávkách po lhůtě splatnosti v Odbytovém druţstvu Vrchovina se zaměřuji na vnitropodniková pravidla pro tvorbu účetních opravných poloţek a vyhodnocuji, zda tento systém pravdivě zobrazuje reálnou hodnotu pohledávek.

Metodika Pro vypracování teoretické části jsem si nejprve nashromáţdila vhodnou literaturu. Poté jsem ji nastudovala a zhodnotila, které zdroje budou vyhovující. V teoretické části jsem vyuţila odborné publikace, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhlášku č. 500/2002 Sb. a české účetní standardy. V praktické části jsem uplatnila získané teoretické znalosti. Dále jsem pouţila poklady poskytnuté podnikem, který byl v této části analyzován. Jednalo se o účetní závěrky za roky 2006 – 2009, dále obratové předvahy sestavené za tyto roky a stanovy. Velmi cenné byly také informace poskytnuté pracovnicí AGD Jevišovice, a.s.

10

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 DEFINICE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ Pohledávky a závazky v České republice upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláška č. 500/2002 Sb. a české účetní standardy. V zákoně o účetnictví najdeme, jak se oceňují pohledávky a závazky a jak se provádí inventarizace. Vyhláška nám definuje krátkodobé a dlouhodobé pohledávky a závazky, určuje postup při vytváření opravných poloţek k pohledávkám a při účtování o kurzových rozdílech. České účetní standardy se podrobně zaměřují na oblasti opravných poloţek, kurzových rozdílů, zvláštních operací s pohledávkami a zúčtovacích vztahů. Zákon o účetnictví § 24, § 25, § 26, § 27 – oceňování pohledávek a závazků. Zákon o účetnictví § 29, § 30 – inventarizace majetku. Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 5, § 10, § 11, § 17, § 18 – definice pohledávek a závazků. Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 13, § 19 – účty časového rozlišení. Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 55 – opravné poloţky. Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 60 – kurzové rozdíly. Český účetní standard č. 005 – opravné poloţky. Český účetní standard č. 006 – kurzové rozdíly. Český účetní standard č. 010 – zvláštní operace s pohledávkami. Český účetní standard č. 017 – zúčtovací vztahy. Pohledávka je právo věřitele poţadovat po druhé osobě (dluţníkovi) plnění určitého závazku. Vzniká v okamţiku splnění dodávky nebo poskytnutí sluţby odběrateli. O pohledávkách účtujeme na straně aktiv, jsou důleţitou sloţkou oběţného majetku. Podle doby splatnosti je rozdělujeme na krátkodobé (splatnost do jednoho roku) a dlouhodobé (splatnost delší neţ 1 rok). Nejčastějším druhem pohledávek jsou pohledávky z obchodního styku.

11

Závazek je dluh. Závazkem je povinnost dluţníka zaplatit určitý dluh věřiteli, závazkem je např. povinnost prodávajícího dodat zboţí, povinnost kupujícího za zboţí zaplatit atd. Závazky patří mezi cizí zdroje podniku, tzn. účtujeme o nich na straně pasiv. Stejně jako pohledávky se dělí na krátkodobé (splatnost do jednoho roku) a dlouhodobé (splatnost delší neţ 1 rok) a nejčastěji vznikají z obchodního styku.

3.2 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY VE 3. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ Zúčtovacími vztahy se rozumí mnoho různých vztahů, které podnik navazuje se svým okolím – s odběrateli, dodavateli, zaměstnanci, finančními orgány atd. a které se projevují jako pohledávky a závazky. Je jim vymezena 3. účtová třída, kde účtujeme o pohledávkách krátkodobých i dlouhodobých ale závazcích pouze krátkodobých. Dlouhodobým závazkům je určena účtová skupina 47. Zúčtovací vztahy lze rozdělit do několika skupin: -

pohledávky a závazky z obchodního styku;

-

zúčtovací vztahy k zaměstnancům;

-

zúčtovací vztahy k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění;

-

pohledávky a závazky vůči finančnímu úřadu;

-

pohledávky a závazky vůči společníkům, členům druţstev, podnikům ve skupině;

-

jiné pohledávky a závazky;

3.2.1 Pohledávky Účtová skupina 31 – Pohledávky. Na těchto účtech sledujeme krátkodobé i dlouhodobé pohledávky z obchodních vztahů. Protoţe je nelze rozlišit pomocí syntetických účtů, je vhodné pouţít analytickou evidenci u jednotlivých pohledávek, tzn. kaţdý odběratel má svůj účet. Konečný zůstatek jednotlivých účtů pohledávek, tzn. rozdíl mezi vyúčtovanými a uhrazenými pohledávkami se nazývá saldokonto.

12

Ve 3. účtové třídě se neúčtují tyto pohledávky: -

zálohy zaplacené na investice – pouţijeme účty 051, 052 – Poskytnuté zálohy na DHM a DNM

-

zálohy na zásoby – účtujeme v účtové skupině 15 (účet 151)

-

dlouhodobé půjčky – evidujeme na účtech 066 – Půjčky podnikům ve skupině a 067 - Ostatní půjčky

Vyhláška č. 500/2002 Sb. stanoví mj. směrnou účtovou osnovu na úrovni účtů. ÚJ si na základě této účtové osnovy vypracovává účtový rozvrh na úrovni syntetických a analytických účtů. Ve své bakalářské práci jsem vycházela z níţe uvedeného členění účtů pohledávek a závazků. 311 – Pohledávky z obchodních vztahů – odběratelé. Účtujeme zde pohledávky za odběrateli při splnění dodávky na základně námi vystavené faktury. Vystavená faktura je pro nás výnos, tzn. souvztaţným účtem je některý účet z 6. účtové třídy. Neúčtujeme zde pohledávky směnečné. 312 – Směnky k inkasu. Tento účet pouţíváme při příjmu směnek cizích, směnek cizích na vlastní řad a směnek vlastních přijatých od odběratelů a od jiných dluţníků. Směnka je cenný papír, který musí obsahovat všechny náleţitosti podle ustanovení směnečného zákona. Podepsáním směnky se dluţník zavazuje věřiteli uhradit svůj závazek. 314 – Poskytnuté provozní zálohy. Účtujeme zde poskytnuté zálohy dodavatelům tj. částky zaplacené dodavateli před splněním smluv z jeho strany. 315 – Ostatní pohledávky. Účtujeme zde ostatní pohledávky z obchodních vztahů, např. reklamace vůči dodavatelům, nárok na záruční paušál při převzetí závazků za záruční opravy.

13

3.2.2 Závazky Účtová skupina 32 – Závazky. Je určena krátkodobým závazkům z obchodních vztahů. Pro účtování o dlouhodobých závazcích (doba splatnosti je delší neţ 1 rok) pouţíváme 4. účtovou třídu. Pohledávky a závazky nemůţeme vzájemně kompenzovat. Výjimku představuje pouze vzájemné vyrovnání pohledávek a závazků mezi dvěma stejnými subjekty, ve stejné měně a se splatností do 1 roku. 321 - Závazky z obchodních vztahů – dodavatelé. Účtujeme zde závazky vůči dodavateli v oblasti obchodních závazkových vztahů na základě faktury přijaté. Souvztaţně s tímto účtem účtujeme např. na účet 042, 111, 131, 518. Neúčtujeme zde závazky směnečné. 322 - Směnky k úhradě. Účtujeme zde směnky vlastní a akceptované směnky cizí při jejich pouţití k uspokojení závazku vůči dodavateli, kde směnečný závazek pro účetní jednotku je jeden rok a kratší. 324 - Přijaté zálohy. Účtujeme zde přijaté krátkodobé zálohy od odběratelů před splněním závazků vůči odběratelům. 325 - Ostatní závazky. Účtujeme zde ostatní krátkodobé závazky z obchodních vztahů, např. uplatněné reklamace odběrateli.

3.2.3 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi Ve vztahu k zaměstnancům vzniká podniku řada pohledávek a závazků a to především při účtování mezd, ze kterých musí podnik odvádět institucím zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň ze závislé činnosti. Pro účty sledující vztahy podniku k zaměstnancům, k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je vyhrazena účtová skupina 33.

14

331 – Zaměstnanci. Na DAL účtu 331 – Zaměstnanci účtujeme závazky vůči zaměstnancům např. hrubá mzda, na MD účtu 331 – Zaměstnanci účtujeme poloţky, které sniţují závazek vůči zaměstnancům např. sráţka zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, sráţka na sociální pojištění, sráţka na zdravotní pojištění, ostatní sráţky (např. výţivné, úhrady škod). 333 – Ostatní závazky k zaměstnancům. Zde účtujeme všechny ostatní nároky zaměstnanců kromě mzdových např. náhrada škody zaměstnanci, kterou způsobil zaměstnavatel. 335 – Pohledávky za zaměstnanci. Slouţí k účtování záloh vyplacených zaměstnancům a jejich následnému vyúčtování. Jedná se například o zálohy na pracovní cestu, na drobné nákupy. 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Sledujeme zde především odvody zdravotního a sociálního pojištění. Je nutné vést analytickou evidenci, protoţe částky jsou odváděny dvěma institucím a to zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení. Na MD účtujeme o pohledávkách za těmito institucemi a na DAL o závazcích vůči nim.

3.2.4 Zúčtování daní a dotací ÚJ je plátcem daně z příjmů (tj. daně ze zisku), pokud má zaměstnance, tak i plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti. Pokud převýší její obrat za dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců výši jednoho milionu, stává se i plátcem DPH, popř. můţe být plátcem i ostatních daní. Z těchto titulů vznikají účetní jednotce pohledávky a závazky vůči finančnímu orgánu. K účtování o daních a dotacích slouţí 34. účtová skupina.

341 – Daň z příjmů. Slouţí k zachycení splatné daně z příjmů, jejímţ poplatníkem je ÚJ. Na straně DAL účtujeme závazek vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období podle daňového přiznání, popř. doměrky daně za předchozí účetní období. Na MD účtujeme zaplacené zálohy nebo vratky daně. Souvztaţné účty k účtu 341 – Daň z příjmů jsou – 591

15

– Daň z příjmů z běţné činnosti – splatná; 593 – Daň z příjmů z běţné činnosti – odloţená; 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů. 342 – Ostatní přímé daně. Tento účet pouţíváme v případě, ţe je ÚJ plátcem daně, ale poplatníkem je jiný subjekt např. placení daně z příjmů za zaměstnance. 343 – DPH. Na DAL účtujeme o daňové povinnosti vůči finančnímu orgánu např. daň na výstupu při prodeji zboţí a sluţeb. Na MD účtujeme daň na vstupu, která představuje nárok na odpočet při nákupu. 345- Ostatní daně a poplatky. Slouţí k účtování o spotřebních daních, dani z nemovitosti, dani silniční, dědické a darovací dani, dani z převodu nemovitostí a dalších poplatcích. Kromě zúčtovacích vztahů k finančnímu úřadu mohou účetní jednotce vzniknout také pohledávky z titulu dotací. Evidujeme je na účtech: 346 – Dotace ze státního rozpočtu, 347 – Ostatní dotace. „Dotace jsou nenávratně poskytnuté peněţní prostředky – ze státního rozpočtu (účet 346) nebo z obecních a městských rozpočtů (účet 347).“ Pro stanovení postupu účtování musí být přesně vymezen účel, na který je dotace poskytována. Základní druhy dotací: -

provozní, tj. dotace k úhradě nákladů – jsou určeny na úhradu provozních nebo finančních nákladů. Dotace se zaznamenají ve prospěch provozních nebo finančních výnosů ve věcné a časové souvislosti se zaúčtováním do příslušných nákladů.

-

investiční, tj. dotace na pořízení dlouhodobého majetku – účtujeme ve prospěch účtu 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku, tzn. sniţují vstupní cenu pořizované investice.

16

3.2.5 Pohledávky za společníky, za účastníky sdruţení a za členy druţstva O těchto pohledávkách a závazcích účtujeme ve 35. účtové skupině na účtech, které můţeme rozdělit následovně: 353 – Pohledávky za upsaný kapitál. Pouţíváme k účtování o pohledávkách za akcionáři, společníky, členy druţstva, kteří se upsali, ale zatím nesplatili vklady. 354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty. Zde účtujeme o krátkodobých pohledávkách za společníky při úhradě ztráty. 355 – Ostatní pohledávky. Prostřednictvím tohoto účtu zachycujeme krátkodobé pohledávky vůči společníkům, například z titulu půjčky od společnosti pro společníky. Tato půjčka nesmí být bezúročná.

3.2.6 Závazky vůči společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům druţstva Pokud se v podniku podílejí na řízení společníci, účastníci sdruţení nebo členové druţstva, můţe si společník od společnosti půjčovat peníze, poskytovat půjčky společnosti nebo jinému společníkovi. Dále k nim můţe mít podnik závazky např. při rozdělování zisku, nebo pokud je společník ve společnosti zaměstnán. O těchto pohledávkách a závazcích účtujeme na těchto účtech 36. účtové skupiny: 361 – Závazky – ovládající a řídící osoba. Účtujeme o krátkodobých půjčkách mezi společníky ve skupině. 364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku. Tento účet pouţíváme při rozdělování zisku, kdy společníkům byl přiznán podíl na zisku, ale ještě nebyl vyplacen.

17

365 – Ostatní závazky ke společníkům a členům druţstva. Pouţíváme při účtování o krátkodobých půjčkách od společníků (dlouhodobé půjčky – účet 479 – Ostatní dlouhodobé závazky). Tato půjčka můţe být bezúročná. 366 – Závazky ke společníkům a členům druţstva ze závislé činnosti. Zde zachycujeme závazky z pracovněprávního vztahu společníků, především hrubé mzdy.

3.2.7 Jiné pohledávky a závazky Nejpouţívanějšími účty 37. účtové skupiny jsou účty 378 – Jiné pohledávky a 379 – Jiné závazky. Slouţí pro účtování pohledávek a závazků, pro které není vymezen účet. Dále sem patří 371 – Pohledávky z prodeje podniku; 372 – Závazky z koupě podniku; 373 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací; 374 – Pohledávky z pronájmu; 375 – Pohledávky z vydaných dluhopisů; 376 – Nakoupené opce, 377 – Prodané opce.

3.2.8 Přechodné účty aktiv a pasiv Přechodné účty aktiv a pasiv můţeme rozdělit na účty časového rozlišení a dohadné účty. Tyto účty 38. účtové skupiny nám slouţí k tomu, abychom mohli zaúčtovat poloţky do období, se kterým věcně i časově souvisejí. (MRKOSOVÁ, 2007, s. 178) Účty časového rozlišení pouţíváme, pokud známe tyto tři faktory: - účel vynaloţené částky, přesná částka, období, k němuţ se částka vztahuje. 381 – Náklady příštích období. ÚJ zde účtuje, pokud má výdaje v běţném období (211, 321 MD, 381 DAL), avšak související náklad se vztahuje zcela nebo z části k následujícímu období (5xx MD, 381 DAL) např. nájemné placené předem. 382 – Komplexní náklady příštích období. Slouţí k zachycení nákladů, o kterých nelze účtovat pouze na jednom nákladovém účtu. Tyto náklady se nejprve zaúčtují na příslušné účty, ale aby nám neovlivnily VH, zaúčtujeme je ve prospěch účtu 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období. Poté se přeúčtují na účet 382, aby neovlivnily hospodářský výsledek běţného období. 18

383 – Výdaje příštích období. Pouţíváme k účtování o nákladech běţného období (5xx MD, 383 DAL), u kterých však dosud nedošlo k výdaji (příští rok 383 MD, 221 DAL) např. nájemné placené pozadu. 384 – Výnosy příštích období. Zde účtujeme, pokud máme příjem v běţném období (221 MD, 384 DAL), ale výnos aţ v následujícím období (384 MD, 6xx DAL) např. předem přijaté nájemné. 385 – Příjmy příštích období. ÚJ má výnos v běţném období (6xx MD, 385 DAL), ale s ním související příjem aţ v období následujícím (příští rok 221 MD, 385 DAL). Nejedná se o běţné pohledávky ale např. pozadu placené školné. Pokud neznáme některý z výše uvedených tří faktorů, pouţijeme dohadné účty nebo rezervy. Na dohadných účtech účtujeme o pohledávkách a závazcích, které souvisí s běţným obdobím, avšak ke konci účetního období nemáme příslušný doklad, proto pouze odhadujeme, jaká je jejich výše. 388 – Dohadné účty aktivní. Např. pohledávka za pojišťovnou, kdy ÚJ nezná do konce účetního období výši náhrady. 389 – Dohadné účty pasivní. Např. nevyfakturované dodávky.

3.3 ZÁVAZKY VE 4. ÚČTOVÉ TŘÍDĚ Ve 4. účtové třídě – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky účtujeme o závazcích dlouhodobých, tzn. doba splatnosti je delší neţ 1 rok. Mezi dlouhodobé závazky patří například rezervy, dlouhodobé bankovní úvěry.

19

3.3.1 Rezervy Rezervy jsou budoucí závazky, u kterých neznáme přesnou výši a někdy ani období. (KOVANICOVÁ, 2007, s. 252). Tvoříme je ke krytí výdajů očekávaných v budoucnu např. oprava dlouhodobého hmotného majetku. Rezervy zahrnujeme mezi dlouhodobé cizí zdroje, protoţe je nesmíme vytvářet na dobu kratší neţ 1 rok. Evidujeme je v závislost na tom, zda splňují podmínky zákona o rezervách na daňově uznatelné a neuznatelné. 451 – Rezervy podle zvláštních předpisů. Tvorba rezervy se účtuje na MD účtu 552 – Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů a na DAL účtu 451. Tento náklad je podle zákona o rezervách je daňově uznatelnou poloţkou. 459 – Ostatní rezervy. Nejsou daňově uznatelným nákladem, ale pouze účetním. Způsob tvorby si určuje ÚJ sama.

3.3.2 Bankovní úvěry 461 – Dlouhodobé bankovní úvěry. Ve 4. účtové třídě účtujeme o dlouhodobých bankovních úvěrech, tzn. s dobou splatnosti delší neţ 1 rok. Bankovní úvěr je pro podnikatele závazkem, banka mu půjčí peněţní prostředky, které musí do určité doby splatit. Tyto prostředky půjčuje banka za úrok, který je pro podnikatele daňovým nákladem.

3.4 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY V CIZÍ MĚNĚ Vznikají, pokud podnik obchoduje se zahraničními partnery. Podle zákona o účetnictví musí ÚJ tyto pohledávky a závazky vyjádřit jak v jednotkách české měny, tak i měny cizí.

20

Dva způsoby přepočtu cizí měny na českou: 1) Pomocí denních kurzů ČNB platných v den uskutečnění účetního případu. 2) Pomocí pevných kurzů, které si stanoví k určitému datu sama ÚJ a zároveň určí období jejich platnosti např. rok, pololetí, čtvrtletí, měsíc. Při přeceňování na českou měnu dochází vlivem změny kurzu české koruny vůči jiným měnám ke kurzovým rozdílům. Vzniklé kurzové rozdíly účtujeme buď do finančních nákladů (účet 563 – Kurzové ztráty) nebo do finančních výnosů (účet 663 – Kurzové zisky).

3.5

KNIHA POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ

Kniha pohledávek a závazků slouţí účetní jednotce k přehledu o všech pohledávkách a závazcích. Základem je kniha přijatých a vydaných faktur, která slouţí k evidenci pohledávek a závazků z běţných dodavatelsko-odběratelských vztahů. Do knihy pohledávek závazků zapisujeme zejména na základě těchto dokladů: -

přijaté a vystavené faktury, výpisy z účtů u bank, příjmové a výdajové doklady při úhradách v hotovosti.

3.6

OCEŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK

Pohledávky oceňujeme: -

při vzniku jmenovitou hodnotou.

-

při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou – pořizovací cena je cena, za kterou jsme majetek pořídili a náklady související s pořízením.

-

Při nabytí a určení k obchodování reálnou hodnotou.

(DRBOHLAV, POHL, 2006, s. 21)

21

3.7

INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ

Inventarizace pohledávek a závazků nám slouţí k tomu, aby nám účetnictví pravdivě zobrazovalo skutečnost. Cílem inventarizace je ověřit, zda skutečný stav pohledávek a závazků odpovídá stavu účetnímu a zda jsou pohledávky a závazky oceněny reálnou cenou. U účtů 311 – Odběratelé a 321 – Dodavatelé musíme provést dokladovou inventarizaci, tzn. pošleme dopis odběrateli nebo dodavateli o výši závazku, on nám to zpětně potvrdí a také zkontrolujeme, zda zůstatky na účtech souhlasí s knihou faktur.

3.8 ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK Pohledávky můţeme ovlivňovat po celou dobu jejich existence, v době kdy uţ existují a jsou splatné, v době po jejich splatnosti, ale také jiţ před podpisem kupní smlouvy. Na okamţiku, ve kterém se snaţíme pohledávky ovlivňovat, záleţí zajišťovací instrumenty, informace a výše nákladů, které v souvislosti s řízením pohledávek vzniknou. (VOZŇÁKOVÁ, 2004, s. 7) Mezi zajišťovací instrumenty patří: Velmi rozšířeným zajišťovacím instrumentem je v dnešní době rozhodčí doloţka, která je součástí smlouvy. Dluţník a věřitel se v ní dohodnou na rozhodci, který v případě sporů rozhodne, kdo z nich je v právu, tzn. nedochází k soudnímu řízení. Dalším velmi pouţívaným nástrojem je placení zálohy ve výši, která závisí na domluvě mezi dodavatelem a odběratelem, a také pouţívání směnky, jejímţ podpisem se dluţník zaváţe, ţe zaplatí věřiteli dluţnou částku. U pohledávek ze zahraničního obchodu se vyuţívá pojištění pohledávky, bankovní záruka, dokumentární akreditiv nebo dokumentární inkaso. Mezi další způsoby zajištění patří zástavní právo, ručení, zajišťovací převod práva, notářský zápis, exekuční zápis, cese pohledávek, faktoring, forfaiting,

22

3.9

POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK

„Postoupení pohledávky věřitelem jinému subjektu znamená, ţe tento jiný subjekt se stává věřitelem namísto toho, kdo pohledávku postoupil vůči témuţ dluţníku“. Věřitel můţe postoupit svou pohledávku i bez souhlasu dluţníka, avšak je povinen mu to bez zbytečného odkladu oznámit. Zároveň je nutné, aby postoupení pohledávky bylo písemné. (KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, 1998, s. 77)

3.10 ZÁPOČET POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ Nejčastějším způsobem zániku pohledávek nebo závazků je splnění v peněţité nebo nepeněţité podobě, avšak v praxi nastává i situace započtení. Započtení pohledávek je jedním ze způsobů, jak zajistit splatnost pohledávky. Spočívá v uzavření dohody o vzájemném vyrovnání pohledávek a závazků. U dvoustranných i vícestranných zápočtů, které se také vyskytují v praxi, musí být splněny tyto podmínky: a) smlouva o zápočtu musí být podepsána statutárními zástupci, kteří jsou oprávněni jednat za daný subjekt. b) Započítávat můţeme pohledávky a závazky k témuţ subjektu. c) U vícestranných zápočtů je nutné, aby byl kruh mezi všemi subjekty zcela uzavřen a smlouva byla všemi podepsána. d) Započítávané pohledávky a závazky musí být specifikovány a doloţeny řádnými doklady. e) Započítávat můţeme pouze jiţ vzniklé a trvající pohledávky. (BAŘÍNOVÁ, VOZŇÁKOVÁ, 2007, s. 47, 48) Dohoda o započtení pohledávek by měla obsahovat vyčíslení rozdílu mezi započtenými pohledávkami a závazky, řešení způsobu jeho úhrady, a pokud jsou pohledávky v různých měnách, tak přepočet pomocí aktuálního kurzu ČNB nebo pevného kurzu. (BAŘÍNOVÁ, VOZŇÁKOVÁ, 2007, s. 48, 49)

23

3.11 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI Podle zákona o účetnictví musí účetní závěrka podávat věrný obraz předmětu účetnictví a finanční situace ÚJ. Proto musí ÚJ při oceňování ke konci rozvahového dne ocenit pohledávky tak, aby jejich v jejich hodnotě byla zohledněna všechna rizika a moţné ztráty. Zaměřit se musí především na pohledávky po lhůtě splatnosti, u kterých je větší riziko, ţe nebudou zaplaceny. Pokud ÚJ zjistí, ţe taková rizika existují, musí upravit ocenění pohledávky, a to pomocí opravné poloţky. Opravné poloţky se pouţívají, pokud sníţení hodnoty pohledávky je přechodného charakteru. Pokud se jedná o trvalé sníţení hodnoty, pohledávku odepíšeme.

3.11.1 Přecenění pohledávky na niţší hodnotu pomocí opravné poloţky Tento způsob se pouţívá u pohledávek po lhůtě splatnosti, u kterých očekáváme, ţe by mohlo dojít v budoucnu k jejich uhrazení. Dle § 55 vyhlášky č. 500/2002 Sb. lze tvořit opravné poloţky pouze v případech sníţení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace. Vytvářejí se při sníţení hodnoty majetku v účetnictví, pokud není trvalého charakteru nebo není vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou. Opravné poloţky nesmí vykazovat aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku. Nelze současně tvořit na určitý titul opravou poloţku a rezervu. Při oceňování pohledávky musíme rozlišovat účetní a daňové hledisko. Účetní opravné poloţky Způsob tvorby a výše účetních opravných poloţek k pohledávkám nejsou upraveny ţádný účetním předpisem. Postup je v kompetenci účetní jednotky a návazně na to i na posouzení auditora. Opravná poloţka však můţe být vytvořena maximálně do výše pohledávky a podléhá inventarizaci. V praxi je výše účetních opravných poloţek obvykle závislá na době po splatnosti. Ostatními kritérii mohou být např. stav soudního řízení, ekonomický stav dluţníka, právní stanoviska advokátních kanceláří atd. Opravné poloţky se vţdy vytváří k pohledávkám za dluţníky v insolventním řízení. (RYNEŠ, s. 156, 157) Při tvorbě se musí řídit ÚJ interní podnikovou směrnicí. Tvorbu opravné poloţky účtujeme na vrub účtu 558 nebo 559 – Tvorba a zúčtování zákonných, resp. ostatních opravných poloţek. Pokud pominou důvody, proč byla opravná poloţka vytvořena, zrušíme opravnou 24

poloţku, tím ţe stejnou částku zaúčtujeme ve prospěch stejného účtu. Souvztaţný účtem při tvorbě i rozpouštění opravné poloţky je účet 391 – Opravná poloţka k pohledávkám. Daňové opravné poloţky Jsou daňově uznatelným nákladem. Jejich tvorba a výše je upravena zákonem č. 593/1992 Sb. o rezervách ve znění pozdějších předpisů. Vytvoření opravné poloţky zaúčtujeme na vrub účtu 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných poloţek, zrušení v jeho prospěch. Souvztaţným účtem je opět účet 391 – Opravná poloţka k pohledávkám. Výše daňových opravných poloţek závisí na době, která uplynula od konce sjednané lhůty splatnosti, následovně: 1) Za podmínky, ţe věřitelé podali návrh na zahájení řízení proti dluţníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo soudu a toto řízení bylo zahájeno. a) více neţ 6 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 20 % rozvahové hodnoty pohledávky. b) více neţ 12 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 33 % rozvahové hodnoty pohledávky. c) více neţ 18 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 50 % rozvahové hodnoty pohledávky. d) více neţ 24 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 66 % rozvahové hodnoty pohledávky. e) více neţ 30 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 80 % rozvahové hodnoty pohledávky. f) více neţ 36 měsíců – opravná poloţka aţ do výše 100 % rozvahové hodnoty pohledávky. 2) Pokud rozvahová hodnota pohledávky nepřesahuje 200 000 Kč, můţeme vytvořit opravnou poloţku do výše 20 % a to i bez návrhu na zahájení řízení proti dluţníkovi. 3) K tzv. „nevýznamným“ pohledávkám, to jsou pohledávky, jejichţ celková hodnota k témuţ dluţníkovi nepřesahuje 30 000 Kč, můţeme vytvořit opravnou poloţku aţ do výše 100 %, pokud uplynulo minimálně 12 měsíců od sjednané lhůty splatnosti. 4) V případě, ţe se jedná o pohledávku za dluţníkem v insolventním řízení a pohledávka byla u soudu řádně přihlášena, můţe se vytvořit rovnou opravná poloţka ve výši 100 %. (ŠTOHL, 2009, s. 131)

25

Opravné poloţky nelze vytvářet k pohledávkám – -

vzniklým z titulu cenných papírů, ostatních investičních nástrojů, úvěrů, půjček, ručení záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů,

-

o kterých se neúčtovalo ve výnosech podle účetních předpisů při jejich vzniku, a tyto výnosy nebyly zahrnuty do základu daně z příjmů,

-

vzniklým při plnění ve prospěch vlastního kapitálu a při úhradě ztráty společnosti,

-

odepsaným jiţ na vrub hospodářského výsledku,

-

nabytým bezúplatně,

-

vytvářejícím soubor pohledávek.

(RYNEŠ, s. 160) Ke zrušení opravné poloţky dochází, pokud pominou důvody, které vedly k jejímu vytvoření, např. pohledávka byla splacena, nebo pokud bude pohledávka následně odepsána jako nedobytná.

3.11.2 Odpis pohledávky do nákladů Odpisem pohledávky se rozumí trvalé sníţení hodnoty pohledávky. Můţeme ho pouţít pouze u prokazatelně nedobytných pohledávek a to aţ do plné výše, poté dochází k vyřazení pohledávky z majetku. Účetní i daňový odpis zaúčtujeme na MD účtu 546 – Odpis pohledávky a na DAL účtu 311 – Odběratelé. Účetní odpis pohledávky je musí zohledňovat skutečnost, zda je daňově neúčinným nákladem tzn. připočitatelnou poloţkou. Rozhodnutí, zda pohledávku odepsat nebo nadále ponechat v účetnictví, je zcela na účetní jednotce. Musí zhodnotit reálnou situaci a zváţit, zda náklady na vymáhání pohledávky nepřevýší její hodnotu. Daňový odpis pohledávky je daňově uznatelným nákladem. Upravuje ho § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, který stanovuje, ţe lze odepsat jednorázově do nákladů jmenovitou hodnotu pohledávky nebo pořizovací cenu pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti za dluţníkem:

26

-

u něhoţ soud zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dluţníka, a pohledávky byla poplatníkem přihlášena u insolventního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,

-

který je v úpadku nebo jemuţ úpadek hrozí na základě výsledku insolventního řízení,

-

který zemřel a pohledávky nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dluţníka,

-

který byl právnickou sobotou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dluţníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů,

-

na jehoţ majetek, ke kterému se daná pohledávka váţe, je uplatňována veřejná drţba, a to na základě výsledků této draţby,

-

jehoţ majetek, ke kterému se pohledávka váţe, je postiţen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.

(RYNEŠ, s. 158) U pohledávek vzniklých po 31. 12. 2003 můţeme daňově odepsat pouze z předpokladu, ţe o těchto pohledávkách bylo: -

při vzniku účtováno do výnosů a tyto výnosy byly zahrnuty do základu daně z příjmů, a

-

ke kterým je moţno tvořit opravné poloţky podle zákona o rezervách.

(RYNEŠ, s. 159) Odpis pohledávky na vrub daňových nákladů se uznává (kromě výše uvedených případů, ve kterých se odpis uznává celý jako daňový náklad bez ohledu na tvorbu opravné poloţky ve smyslu § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů) ve výši (plná výše nebo její část) kryté pouţitím zákonné opravné poloţky podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Podle zákona o rezervách musí být opravná poloţka zrušena, pokud dojde k jejímu promlčení. Aby nemusela ÚJ postupovat podle výše zmíněného zákona o rezervách, odepíše před promlčením pohledávku a současně zruší zákonnou opravnou poloţku. (RYNEŠ, s. 159) Předtím neţ provede ÚJ odpis (účetní nebo daňový) pohledávky je nutné, aby došlo ke zrušení opravných poloţek (účetních nebo daňových) k dané pohledávce. 27

Po odepsání pohledávky dojde k jejímu vyřazení z majetku a dále je vedena pouze v evidenci odepsaných pohledávek na podrozvahových účtech skupin 75 – 79. I po odepsání pohledávky věřitel tyto pohledávky dále sleduje z hlediska splácení, dluţník má stále povinnost hradit svůj závazek. Věřitel má i při úplném odepsání pohledávky na úhradu pohledávky právo. (RYNEŠ, s. 157)

28

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 INFORMACE O DRUŢSTVU ODBYTOVÉ DRUŢSTVO VRCHOVINA

4.1.1 Základní údaje o druţstvu Obchodní firma:

Odbytové druţstvo Vrchovina

Sídlo:

Jevišovice 102, PSČ 671 53

Identifikační číslo:

269 47 897

Právní forma:

druţstvo

Předmět podnikání:

velkoobchod zprostředkování obchodu a sluţeb pronájem a půjčování věcí movitých silniční motorová doprava nákladní

Statutární orgán – představenstvo: Předseda

Ing. Bohumír Rada

Místopředseda

Ing. Jaroslav Primus

Člen představenstva

Marie Klempová

Základní členský vklad:

10 000 Kč

Zapisovaný základní kapitál:

50 000 Kč

Datum zápisu do OR:

2. prosince 2004

Členové druţstva:

AGD Jevišovice, a.s., Jevišovice 102, 671 53, Jevišovice (od 1. 6. 2010 AGRO Jevišovice) Boja, a.s., Jevišovice 102, 671 53, Jevišovice Citonice Agro, Jevišovice 102, 671 53, Jevišovice SAK, s.r.o., Jevišovice 102, 671 53, Jevišovice SPV Pelhřimov, Plevnice 42, 393 01 Pelhřimov 29

4.1.2 Historie druţstva OD Vrchovina vzniklo 2. prosince 2004. Nejprve mělo sídlo v Jihlavě a předmětem podnikání byl pouze velkoobchod. 31. srpna 2005 došlo k rozšíření předmětu podnikatelské činnosti o zprostředkování obchodu a sluţeb, pronájem a půjčování věcí movitých a silniční motorovou dopravu nákladní. Od 1. září 2006 má OD sídlo v Jevišovicích.

4.1.3 Význam druţstva OD Vrchovina vzniklo, aby výrobci komodit měli celoročně zajištěný plynulý odbyt svých jatečných zvířat a aby jim byla zajištěna stálá výkupní cena od zpracovatelů.

4.1.4 Předmět podnikání Hlavním předmětem činnosti OD Vrchovina je zajištění vzájemně výhodné spolupráce pro společný prodej produkce členů. OD zajišťuje prodej standardních jatečných prasat a jatečných prasnic pocházejících z produkce členů druţstva. Standardem se rozumí jatečné prase o jatečné hmotnosti od 80,4 kg do 97,9 kg, coţ odpovídá ţivé hmotnosti 103 kg aţ 125 kg a jatečná prasnice o jateční hmotnosti od 120 kg a výše, coţ odpovídá ţivé hmotnosti od 154,2 kg. Do tohoto mnoţství se nezahrnují drobné prodeje prasat a prasnic neodpovídající uvedenému standartu, prasata a prasnice vadná, poškozená, nedosahující jatečné hmotnosti, prasata a prasnice neschopná přepravy ke zpracovateli a dále pak preventivní selekce v důsledku zhoršeného zdravotního stavu (tzv. nutné poráţky). V posledních třech letech dodávají členové OD zpracovatelům i skot. Na tento druh komodity se však nevztahuje dotace. OD takto pouze vypomáhá svým členům.

30

4.1.5 Zaměstnanci OD mělo od roku 2006 pouze dva zaměstnance a to řidiče nákladního automobilu a účetní. Řidič skončil pracovní poměr 31. prosince z důvodu přestěhování organizace. V současné době má OD pouze jednu zaměstnankyni, která nastoupila v září 2006 na 1. mateřskou dovolenou a v říjnu roku 2009 na 2. mateřskou dovolenou. Po přestěhování OD do sídla firmy AGD Jevišovice, a.s. se o administrativu a účetnictví starají pracovníci ekonomického úseku AGD Jevišovice, a.s., kteří v rámci sniţování počtu zaměstnanců ekonomického úseku dostali jako další úvazek vedení účetnictví všech dceřiných společností. Všichni členové statutárních orgánů OD jsou zároveň členové statutárních orgánů s uzavřeným pracovním poměrem jednotlivých členů druţstva: 1) Ing. Bohumír Rada – předseda druţstva AGD Jevišovice, a.s. 2) Ing. Jaroslav Primus – místopředseda a ředitel SPV Pelhřimov. 3) Marie Klempová – hlavní ekonom AGD Jevišovice, a.s.

4.2 POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY 4.2.1 Účtování a evidence pohledávek OD pouţívá účetní program IMES. Ten je určen menším podnikům, které nemají velké nároky na vedení účetnictví, coţ druţstvu vyhovuje. Účtování se provádí na syntetické účty české účetní osnovy a k nim vytvořené účty analytické. Největší podíl účtování je ve 3. třídě – Zúčtovací vztahy.

4.2.2 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze Následující tabulka zaznamenává výši pohledávek v letech 2006 – 2009. Při vypracování jsem vycházela z údajů uvedených v účetních výkazech za jednotlivé roky. Částky jsou uvedeny v netto hodnotách.

31

Tabulka č. 1: Pohledávky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč) Označení A. C. C. II. C. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. C. III. C. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. D. I. 1. 2. 3. 4.

Aktiva Pohledávky za upsaný kapitál Oběţná aktiva Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky – ovládající a řídící Pohledávky - podstatný vliv osoba Pohledávky za společníky, členy Dlouhodobé zálohy druţstva a zaposkytnuté účastníky sdruţení Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky – ovládající a řídící Pohledávky – podstatný vliv osoba Pohledávky za společníky, členy Sociální a zdravotní druţstva zabezpečení a za účastníky sdruţení Stát – daňové pohledávky pojištění Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní 7 Jiné pohledávky Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích Příjmy období příštích období

2006

340 340

2007

2008

2009

700

700

16 960 16 478

26 132 25 581

4 396 3 805

9 050 9 005

482

551

183

45

408 185

185

Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy podniku Z údajů uvedených v tabulce je zřejmé, ţe převáţnou část pohledávek představují pohledávky krátkodobé tvořené především pohledávkami z obchodních vztahů. Jejich výše v jednotlivých letech nehraje příliš důleţitou roli, protoţe u většiny těchto pohledávek dochází k zápočtu. Dlouhodobé pohledávky představují v roce 2006 pouze pohledávky z obchodních vztahů, v roce 2007 dohadné účty aktivní, v roce 2008 a 2009 jsou dokonce nulové. V další tabulce jsou zachyceny závazky podniku v letech 2006 – 2009. Při zpracování jsem opět vycházela z účetních výkazů za jednotlivé roky. 32

Tabulka č. 2: Závazky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč) Označení B. B. I. B. I. 1. 2. 3. 4. B. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B. III. B. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B. IV. B. IV. 1. 2. 3. C. I. C. I. 1. 2.

Pasiva Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních Rezerva důchody a podobné právníchna předpisů Rezerva závazky na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky – ovládající a řídící Závazky osoba – podstatný vliv Závazky ke společníkům, Dlouhodobé přijaté členům druţstva a kzálohy účastníkům Vydané dluhopisy sdruţení Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odloţený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky – ovládající a řídící Závazky osoba – podstatný vliv Závazky ke společníkům, Závazky k zaměstnancům členům druţstva a k účastníkům Závazky ze sociálního sdruţení Stát – daňovéa závazky a dotace zabezpečení zdravotního Krátkodobé přijaté zálohy pojištění Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy podniku

33

2006

2007

18 899 18 856

28 290 28 229

5 199 5 170

9 397 9 147

18 12 13

14 24

29

41

23

9 9

2008

2009

209

V této tabulce můţeme zpozorovat, ţe OD nemá ţádné dlouhodobé závazky. Krátkodobé závazky jsou tvořeny převáţně závazky z obchodního styku, avšak jejich výše opět nemá velký význam, protoţe dochází k jejich započtení s pohledávkami.

4.2.3 Pohledávky a závazky z obchodních vztahů Pohledávky a závazky z obchodního styku tvoří největší část všech pohledávek a závazků v podniku. Roční se obrat pohybuje ve stovkách milionů Kč. Na základě vystavených a přijatých faktur se o nich účtuje na účtech 311 – Pohledávky z obchodních vztahů – odběratelé a 321 – Závazky z obchodních vztahů – dodavatelé. K těmto účtům je nutné vést analytickou evidenci. Dále se pouţívají účty 314 – Poskytnuté provozní zálohy, 315 – Ostatní pohledávky, 324 – Přijaté provozní zálohy, 315 – Ostatní pohledávky a 325 – Ostatní závazky. A) ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OD je velmi specifickým podnikem, a to se týká i oblasti účtování pohledávek a závazků. Aby bylo jasné, jakým způsobem probíhá účtování při zprostředkování, vysvětlím postup pomocí následujícího obrázku. Obrázek č. 1: Postup účtování při zprostředkování

Zdroj: Práce autora 34

Z obrázku je zřejmé, ţe v tomto procesu spolu vţdy vystupují tři subjekty – OD, dodavatel a odběratel. Podrobněji je tato situace popsána v následujících bodech. Postup účtování při zajištění dodávky jatečných zvířat výrobcem ke zpracovateli: Postup zapisování veškerých účetní dokladů je jiný neţ u klasického výrobce: 1) Zpracovatel (jatečný závod) vydá nákupní lístek. Zde je podrobně rozepsán kaţdý kus jatečných zvířat, jeho klasifikace a cena. Ke konečné ceně za dodávku přidá zpracovatel i poloţku konfiskáty, o kterou sníţí celkovou cenu. Tento nákupní lístek odešle dodavateli a OD Vrchovina. OD nákupní lístek zaeviduje dle jednotlivých dodavatelů a čeká aţ daný dodavatel zašle fakturu s kopií tohoto nákupního lístku. 2) Dodavatel komodity vystaví fakturu OD Faktura od dodavatele musí obsahovat údaje, které souhlasí s nákupním lístkem. Povolená odchylka zaokrouhlení částek je 50 haléřů. Po odsouhlasení této faktury se zapíše do knihy přijatých faktur do příslušné fakturační řady: -

řada 2100 – přijaté faktury od SPV Pelhřimov, Boja, a.s., Citonice Agro, SAK, s.r.o. popř. od nárazových dodavatelů (např. Agronova M & P, spol. s r.o., Zemědělské druţstvo Petrovice).

-

řada 2102 – pouze přijaté faktury od AGD Jevišovice, a.s.. Samostatná řada je z důvodů největších a nejčastějších dodávek.

Poté se zaúčtuje faktura na náleţité účty, cena celkem na DAL příslušného analytického účtu 321 – Dodavatelé, cena bez DPH na MD účtu 504 – Prodané zboţí a DPH na MD účtu 343 – DPH. 3) OD

vystaví

fakturu

odběrateli,

dochází

k postoupení

pohledávky

a následnému zápočtu Faktura se vystaví na základě faktury přijaté a nákupního lístku. Částky musí souhlasit na desetiny haléře. Jediný rozdíl oproti přijaté faktuře je v čísle bankovního účtu. Toto číslo se doplní dle předem písemně domluvených instrukcí. 35

Logický postup úhrady faktury, který se provozoval do konce roku 2007, byl tento: Zpracovatel (dodavatel) zaplatil fakturu na číslo účtu OD a to obratem přeposlalo tuto částku dodavateli. Jelikoţ tento postup byl náročný na čas, pečlivost a mnoţství peněz (obrat na bankovním účtu byl velký), došlo k jeho změně. Roku 2008 OD přešlo na metodu zápočtu, tzn. ke kaţdé vystavené faktuře zároveň vystaví: a) Smlouvu o postoupení pohledávky – ve dvou originálech. Jeden originál zůstává OD (postupitel) a druhý dostane konečný příjemce peněz neboli dodavatel komodity (postupník). b) Oznámení o postoupení pohledávky – originál se odešle zároveň s fakturou odběrateli (zpracovateli), který na jeho podkladě odešle fakturovanou částku přímo na účet dodavatele. Vystaví se dvě kopie a kaţdá se přiloţí k originálu Smlouvy o postoupení pohledávky. Pro zaúčtování vzájemného zápočtu pohledávek a závazků mezi odběrateli a dodavateli slouţí v OD originál Smlouvy o postoupení pohledávky podepsán zástupci obou stran, dále kopie Oznámení o postoupení pohledávky, kopie faktury a nákupního lístku. Bohuţel i tato metoda vzájemného zápočtu pohledávek a závazků má své tři výjimky: -

dodavatel AGD Jevišovice, a.s. versus odběratel Kostelecké uzeniny a.s.

-

dodavatel AGD Jevišovice, a.s. versus odběratel AGRODAKO, spol. s r.o.

-

dodavatel SPV Pelhřimov versus Kostelecké uzeniny a.s.

Tito největší a nejčastější dodavatelé a odběratelé si ke Smlouvě o odběru jatečných zvířat sepsali Dodatek, ve kterém se kaţdá faktura z OD automaticky započítává a odběratel se zavazuje zaplatit fakturovanou částku přímo na bankovní účet dodavatele. Podmínkou tohoto automatického zápočtu je, aby kaţdá faktura, které se to týká, byla opatřena určitou větou. Faktura vystavená se zapíše do knihy vystavených faktur. Stejně jako je rozdělena kniha přijatých faktur na dvě řady, tak má i kniha vystavených faktur dvě řady: -

řada 2600 – pro stejné členy jako řada 2100.

-

řada 2602 – stejně jako řada 2102 určena pro AGD Jevišovice, a.s.

36

AGD Jevišovice, a.s. má vlastní fakturační řadu pro snadnější a rychlejší vystavovaní faktur. Pohyb na těchto účtech je měsíčně cca ve výši 45 milionů bez DPH a tyto částky se musí vzájemně lišit pouze o zaokrouhlování základu daně tj. přibliţně o 1 Kč z celkové částky obratu za zdaňovací období (kalendářní měsíc). Po zapsání faktury vystavené do příslušné řady zaúčtujeme na náleţité účty, cenu celkem na MD příslušného analytického účtu 311 – Odběratelé, cenu bez DPH na DAL účtu 604 – Trţby za zboţí a DPH na DAL účtu 343 – DPH. Na závěr provede zaúčtování zápočtu pohledávky se závazkem: 321 / 395 395 / 311 B) FAKTURACE ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ Další skupinou pohledávek z obchodních vztahů jsou pohledávky za zprostředkování. Po zaúčtování všech přijatých i vystavených faktur do daného měsíce (dle data zdanitelného plnění) se musí vytvořit soupis přijatých faktur dle dodavatelů za dané období (měsíc). Do přednastavené tabulky v programu Excel se zapíší jednotlivá čísla faktur a počet kg jatečných zvířat. Kaţdý dodavatel i odběratel pouţívá ve svých dokladech (faktura, nákupní lístky) buď ţivou hmotnost, nebo váhu v mase. Převáţná část odběratelů (jatka) na své doklady uvádí váhu v mase. Ostatní odběratelé či dodavatelé uvádějí ţivou hmotnost. Pro účely statistiky, dotací, faktura za zprostředkování, výkaznictví se musí uvádět ţivá hmotnost, tzn. přepočítávat váhu v mase pomocí koeficientu: -

jatečné prase a jatečná prasnice – koeficient 1,285.

-

kráva a jalovice – koeficient 1,9.

-

býk – koeficient 1,78.

Proto se musí kaţdá faktura před zapsáním do tabulky fyzicky najít a dle nákupního lístku zjistit, zda jsou kg na vystavené faktuře uvedena ve váze v mase nebo v ţivé váze. Pokud je hmotnost uvedena jako váha v mase, musí se tato váha vynásobit koeficientem dle daného druhu jatečného zvířete. Cena za zprostředkování jatečného prasete a prasnice je 0,01 Kč/kg bez DPH a za zprostředkování krávy, jalovice a býk – 0,03 Kč/kg bez DPH. 37

Po vynásobení ţivé váhy s cenou za zprostředkování OD získá konečnou částku, kterou bude dodavateli jatečných zvířat fakturovat. Po vyplnění všech faktur od daného dodavatele do tabulky se dvakrát vytiskne, orazítkuje a podepíše. Jednu kopii si ponechá OD a druhá tabulka je nedílnou součástí vystavené faktury (stane se její přílohou). Účtování: Cena celkem se zaúčtuje na MD příslušného analytického účtu 311 – Odběratelé, cena bez DPH na DAL účtu 602 – Trţby z prodeje sluţeb a DPH na DAL účtu 343 – DPH. C) POSKYTOVÁNÍ OSTATNÍCH SLUŢEB Kromě pohledávek a závazků vzniklých při zprostředkování, vznikají podniku i pohledávky za poskytnuté sluţby a závazky za nákup materiálu a sluţeb. Obraty na účtech 331 – Odběratelé a 321 – Dodavatelé v letech 2006 - 2006 Tabulka č. 3: Obrat na účtu 311 – Odběratelé v letech 2006 – 2009 Rok

MD

DAL

2006

338 052 409 Kč

353 114 588 Kč

2007

415 742 757 Kč

406 414 109 Kč

2008

507 011 891 Kč

528 675 057 Kč

2009

448 639 776 Kč

443 676 322 Kč

Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech Tabulka č. 4: Obrat na účtu 321 – Dodavatelé v letech 2006 – 2009 Rok

MD

DAL

2006

353 711 527 Kč

337 101 739 Kč

2007

409 872 958 Kč

419 245 582 Kč

2008

528 738 044 Kč

509 679 420 Kč

2009

444 639 776 Kč

443 676 322 Kč

Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech

38

Z tabulek je zřejmé, ţe obrat na obou účtech se v jednotlivých letech zvyšoval. OD v roce 2006 (sídlo Jihlava) nepouţívalo u těchto účtu analytickou evidenci. V roce 2007 však došlo k nápravě a účty byly rozděleny následovně: 311100 – Odběratelé tuzemsko. 321200 – Dodavatelé zahraničí. 321100 – Dodavatelé tuzemsko. 311200 – Odběratelé zahraničí. Toto rozdělení se mi jeví jako postačující. Jelikoţ podnik obchoduje pouze se zeměmi EU, není nutné, aby byly účty rozděleny na tři skupiny (tuzemsko, země EU, třetí země).

4.2.4 Pohledávky po lhůtě splatnosti ÚJ vede evidenci pohledávek. U jednotlivých odběratelů sleduje, jaká doba uplynula od data splatnosti faktury. Pokud dojde k nezaplacení pohledávky ve lhůtě splatnosti, odpovědný zaměstnanec telefonicky zjistí od dluţníka, proč k tomu došlo a následně ho vybídne k úhradě. Jestliţe ani poté dluţník částku neuhradí, je na nesplacenou pohledávku upozorněn písemně. V této upomínce je vyzván k uznání závazku, zároveň je upozorněn na moţné sankce a znovu je poţádán o vysvětlení, proč dluţnou částku dosud neuhradil. Poté buď pohledávku splatí jednorázově popř. pomocí splátek, anebo pokud nedojde k úhradě pohledávky do 1 roku, mělo by být podle vnitřních předpisů zahájeno soudní řízení. V OD dochází k zápočtu velké části pohledávek, tím pádem se v podniku sniţuje mnoţství pohledávek, které by mohly být v budoucnu nesplaceny. Započteny jsou všechny faktury, které při zprostředkování OD vystaví odběrateli. Také u faktur za zprostředkování vystavených dodavateli komodity dochází k zápočtu, pokud má OD k danému subjektu závazek. U ostatních pohledávek se ve sledovaných letech objevilo pouze několik případů, kdy nedošlo k úhradě faktury ve lhůtě splatnosti. V těchto situacích podnik vyuţil vytvoření opravných poloţek nebo odpisu pohledávky.

39

Opravné poloţky k pohledávkám OD vytváří zákonné i účetní opravné poloţky. Výše účetní opravné poloţky u pohledávek po lhůtě splatnosti od 180 do 365 dnů je 60 %, u pohledávek po lhůtě splatnosti nad 365 dnů je 100 %. Odpis pohledávek U prokazatelně nedobytných pohledávek vyuţívá podnik daňového nebo účetního odpisu.

Přehled pohledávek po lhůtě splatnosti v letech 2007 – 2009 Tabulka č. 5: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2007 Kategorie Do splatnosti Po splatnosti

Pohledávka 24 865 400,00

do 90 dní

568 411,00

91-180 dní

36 814,00

181-365 dní

18 257,00

nad 12 měsíců

102 000,00

nad 18 měsíců

215 943,00

nad 24 měsíců CELKEM

25 806 825,00

Zdroj: Práce autora Z uvedené tabulky je patrné, ţe největší část tvoří pohledávky do splatnosti, pohledávky 90 dní po splatnosti jsou proti nim čtvrtinové a pohledávky se splatností od 91 do 180 dní jsou ve výši 36 814 Kč. K těmto pohledávkám podnik opravné poloţky netvoří. Tvoří je teprve poté, co doba po splatnosti pohledávky přesáhne 180 dní. Všechny částky uvedené u období nad 180 dní představují konkrétní pohledávku (ne soubor pohledávek). V tomto roce se analyzované pohledávky skládají z pohledávek na účtu 311 – Odběratelé a 315 – Ostatní pohledávky.

40

Tabulka č. 6: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2008 Kategorie Do splatnosti Po splatnosti

Pohledávka 3 688 117,00

do 90 dní

187 215,00

91-180 dní

145 749,80

181-365 dní

2 320,00

nad 12 měsíců

18 257,00

nad 18 měsíců nad 24 měsíců CELKEM

317 943,00 4 359 601,80

Zdroj: Práce autora V roce 2008 došlo ke sníţení pohledávek po splatnosti do 90 dní. V období od 91-180 dní došlo oproti minulému roku k nárůstu. Podniku vznikla nová pohledávka s dobou po splatnosti 180-365 dní a zůstaly mu i pohledávky po splatnosti z minulého roku. Tabulka č. 7: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2009 Kategorie Do splatnosti Po splatnosti

Pohledávka 8 657 111,00

do 90 dní

212 717,00

91-180 dní

135 285,50

181-365 dní nad 12 měsíců nad 18 měsíců nad 24 měsíců CELKEM

102 000,00 9 107 113,50

Zdroj: Práce autora V roce 2009 byly pohledávky s dobou po splatnosti do 90 dní i 91-180 dní téměř na stejné úrovni jako v roce předcházejícím. Dále podnik vede stále jednu pohledávku, od jejíţ splatnosti uplynulo více neţ 24 měsíců.

41

Rok 2007 Tabulka č. 8: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007 Kategorie

Pohledávka

181-365 dní

Účetní Daňová Výše účetních Výše daňových OP

OP

OP

OP

18 257 Kč

60%

10 954 Kč

102 000 Kč

80%

20%

81 600 Kč

20 400 Kč

215 943 Kč

80%

20%

172 754 Kč

43 189 Kč

nad 12 měsíců (2006) nad 18 měsíců (2006)

Zdroj: Práce autora Tabulka č. 9: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007 Opravné poloţky

Zaúčtování

Výše OP

Daňové

558 / 391/100

63 589 Kč

Účetní

559 / 391/200

265 308 Kč

Zdroj: Práce autora Protoţe na konci roku 2006 došlo ke změně sídla OD z Jihlavy do Jevišovic, nedošlo v tomto roce k účtování o opravných poloţkách. Proto OD tyto opravné poloţky vytvořilo aţ dodatečně v roce 2007. V tomto roce došlo k vytvoření opravné poloţky k pohledávce v celkové hodnotě 18 257 Kč. Protoţe od splatnosti uplynulo 6 měsíců a hodnota pohledávky nepřesáhla 200 000 Kč, mohl k této pohledávce podnik vytvořit v tomto roce daňovou opravnou poloţku ve výši 20 % hodnoty pohledávky. Avšak v dalším roce, kdy uţ by uplynulo od doby splatnosti 12 měsíců a pohledávka byla v hodnotě niţší neţ 30 000 Kč, by nemohl vytvořit daňovou opravnou poloţku ve výši 100 % (§ 8c zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů). Proto došlo k vytvoření pouze 60% účetní opravné poloţky. Dále byla vytvořena opravná poloţka k pohledávce ve výši 102 000 Kč. K těmto pohledávkám nebylo zahájeno soudní řízení, avšak podle vnitřních předpisů zahájeno být mělo. 42

Poslední opravnou poloţkou, která byla vytvořena v tomto roce, byla pohledávka v hodnotě 215 943 Kč. K této pohledávce také nebylo zahájeno soudní řízení. Doba po splatnosti byla v tomto případě delší neţ 1 rok (delší neţ 18 měsíců) a zároveň výše pohledávky nepřesahovala 200 000 Kč. Proto podnik mohl vytvořit opravnou poloţku ve výši 20 %. Protoţe podle vnitřních předpisů OD tvoří u pohledávek s dobou po splatnosti účetní opravnou poloţku ve výši 100 %, dotvořilo účetní opravnou poloţku ve výši 80 %. Tabulka č. 10: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2007 (v tis. Kč) označ

AKTIVA

řád

a

b

c

C. III.

Krátkodobé pohledávky (ř. 49 aţ 57)

C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů

Běţné účetní období Brutto

Korekce

Netto

1

2

3

048

26 461

-329

26 132

049

25 910

-329

25 581

Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy Brutto hodnota vyjadřuje jmenovitou hodnotu pohledávky (historickou cenu). Avšak účetní závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace. K tomu slouţí netto hodnota pohledávek, která vznikne odečtením opravných poloţek (sloupec korekce) od brutto hodnoty. K částce uvedené ve sloupci korekce podnik dospěl tak, ţe sečetl všechny opravné poloţky vytvořené v tomto roce. Částka se uvádí v minusové hodnotě, protoţe sniţuje hodnotu pohledávky.

Rok 2008 Tabulka č. 11: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008 Kategorie

Pohledávka

181-365 dní nad 12 měsíců

2 320 Kč 18 257 Kč

Účetní Daňová Výše účetních Výše daňových OP

OP

OP

OP

1 392 Kč

60% 100%

Zdroj: Práce autora

43

- 10 954 Kč

18 257 Kč

Tabulka č. 12: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008 Opravné poloţky

Zaúčtování

Výše OP

Daňové

558 / 391/100

18 257 Kč

Zrušení účetní OP

391/200 / 559

10 954 Kč

Účetní

559 / 391/200

1 392 Kč

Zdroj: Práce autora V roce 2008 vytvořil podnik k pohledávce v hodnotě 2 320 Kč 60% účetní opravnou poloţku ze stejného důvodu jako v minulém roce u pohledávky v hodnotě 18 257 Kč. Protoţe u pohledávky ve výši 18 257 Kč došlo k uplynutí 1 roku od doby splatnosti a hodnota pohledávky zároveň nepřevyšuje 30 000 Kč, OD mohlo vytvořit daňově uznatelnou opravnou poloţku ve výši 100 %. Z tohoto důvodu muselo zrušit opravnou poloţku účetní, která byla ve výši 60 %. Tabulka č. 13: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2008 (v tis. Kč) označ

AKTIVA

řád

a

b

c

C. III.

Krátkodobé pohledávky (ř. 49 aţ 57)

C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů

Běţné účetní období Brutto

Korekce

Netto

1

2

3

048

4 734

-338

4 369

049

4 143

-338

3 805

Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy K částce vyjadřující korekci jsme došli následovně: P.S. účtu 391 + přírůstky účtu 391 – úbytky účtu 391 = konečný stav účtu 391 328 897 Kč + 19 649 Kč – 10 954 Kč = 337 592 Kč zaokrouhleno na tis. 338 000 Kč

44

Rok 2009 Tabulka č. 14: Zaúčtování zrušení opravných poloţek v roce 2009 Opravné poloţky Zrušení OP

Zaúčtování

Výše OP

daňové

391/200 / 559

43 189 Kč

účetní

391/100 / 558

172 754 Kč

Zrušení OP

daňové

391/100 / 558

18 257 Kč

Zrušení OP

účetní

391/200 / 559

1 392 Kč

Zdroj: Práce autora Tabulka č. 15: Zaúčtování odpisu pohledávek v roce 2009 Odpis pohledávek Odpis

Odpis

Zaúčtování

Výše odpisu

daňový 20 %

546/100 / 311

43 189 Kč

účetní 80 %

546/200 / 311

172 754 Kč

daňový 100 %

546/100 / 311

18 257 Kč

Zdroj: Práce autora V tomto roce nedošlo k vytvoření ţádné opravné poloţky, pouze ke zrušení dosud vytvořených. Byla zrušena daňová opravná poloţka ve výši 20 % hodnoty pohledávky i účetní ve výši 80 %. Důvodem zrušení bylo odepsání pohledávky v hodnotě 215 943 Kč. Odpis pohledávky přesně kopíruje poměr daňově uznatelných a neuznatelných částí opravné poloţky, tzn. 20 % odpisu bude daňově uznatelným nákladem a 80 % pouze účetním. Pohledávka byla odepsána, protoţe se jednalo o pohledávku těţko vymahatelnou. Vznikla v roce 2006, kdy bylo účetnictví vedeno v Jihlavě a dluţníka nešlo dohledat. Rovněţ zrušilo daňovou opravnou poloţku ve 100% výši k pohledávce v hodnotě 18 257 Kč. Důvodem zrušení byl opět odpis pohledávky, který byl v tomto případě daňově uznatelný v celkové hodnotě pohledávky (opravná poloţka byla 100% daňovým nákladem). V průběhu roku 2009 došlo k úhradě faktury v celkové hodnotě 2 320 Kč, proto došlo ke zrušení účetní opravné poloţky, která byla vytvořena v hodnotě 60 %.

45

Podniku zůstala pohledávka s dobou po splatnosti nad 24 měsíců ve výši 102 000 Kč. U této pohledávky dluţník podepsal uznání dluhu se splátkovým kalendářem. Tabulka č. 16: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2009 (v tis. Kč) označ

AKTIVA

řád

a

b

c

C. III.

Krátkodobé pohledávky (ř. 49 aţ 57)

C. III. 1 Pohledávky z obchodních vztahů

Běţné účetní období Brutto

Korekce

Netto

1

2

3

048

9 152

-102

9 050

049

9 107

-102

9 005

Zdroj: Práce autora, na základě rozvahy K částce vyjadřující korekci jsme došli opět následovně: P.S. účtu 391 + přírůstky účtu 391 – úbytky účtu 391 = konečný stav účtu 391 337 593 Kč + 0 Kč – 235 592 Kč = 102 001 Kč zaokrouhlený na tis. 102 000 Kč Všechny odepsané pohledávky vede OD pouze ve zvláštním sešitě. Bylo by vhodné, aby tyto pohledávky podnik zaúčtoval na podrozvahových účtech účtové skupiny 75 – 79. OD pouţívá při účtování o opravných poloţkách a odpisech pohledávek analytickou evidenci u účtů 391 – Opravná poloţka k pohledávkám a 546 – Odpis pohledávek. Analytická evidence slouţí k tomu, aby měl podnik přehled o tom, jaká část na těchto účtech je daňově uznatelná a jaká je neuznatelná. U účtů 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných poloţek a 559 – Tvorba a zúčtování opravných poloţek není analytická evidence potřebná, jelikoţ jiţ z názvů účtů vyplývá, ţe první slouţí k účtování o daňově uznatelných opravných poloţkách a druhý o daňově neuznatelných. Podle vnitřních předpisů by měl podnik vţdy po uplynutí 1 roku od doby splatnosti pohledávky zahájit soudní řízení proti dluţníkovi. Podnik však takto zatím nikdy neučinil, i kdyţ stanovená lhůta uplynula, protoţe by se mu to nevyplatilo. Náklady i čas, který by uběhl neţ by došlo k rozhodnutí, byly pro OD odrazující. Proto bych podniku navrhovala, aby upravil své vnitřní přepisy a vystavené faktury opatřil rozhodčí doloţkou. Rozhodčí řízení je z mého pohledu výhodnější neţ řízení soudní. Výhodou je především rychlost, řízení obecního soudu trvá běţně několik let, zatímco rozhodčího řízení netrvá déle neţ 3 měsíce. Proti rozhodčímu řízení se nedá odvolat. Rozhodčí nález nabývá právní moci 46

doručením stranám sporu a je vykonatelný, tzn. strana, která byla ve sporu úspěšná, můţe ihned poté podat návrh na nařízení exekuce. Další přínosem jsou bezesporu niţší náklady neţ při soudním řízení.

4.2.5 Zúčtování se zaměstnanci OD mělo mzdové náklady pouze v roce 2006. Po celý rok 2006 zde byl zaměstnán řidič nákladního automobilu a do září 2006 byla zaměstnankyní druţstva účetní. Tabulka č. 17: Celkové mzdové náklady za rok 2006 Poloţka Hrubé mzdy Zdravotní pojištění (4,5 %) Sociální pojištění (8 %) Daň po slevách Čisté mzdy Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 %) Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (26 %) Náklady zaměstnavatele celkem Zdroj: Práce autora

Částka 479 170 Kč 21 569 Kč 36 628 Kč 44 703 Kč 372 959 Kč 43 125 Kč 124 569 Kč 646 864 Kč

Tabulka č. 18: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 - řidič Poloţka

Částka

Účtování

Hrubá mzda Zdravotní pojištění (4,5 %)

28 283 Kč 1 273 Kč

521 / 331 331 / 336

Sociální zabezpečení (8 %)

2 263 Kč

331 / 336

Základ daně (zaokrouhlený)

24 800 Kč

Daň před slevami

4 400 Kč

Slevy - na poplatníka - 2 děti

600 Kč 500 * 2 = 1 000 Kč

Daň po slevách

2 801 Kč

Čistá mzda

331 / 342

21 945 Kč

Zdravotní pojištění – firma (9 %)

2 545 Kč

524 / 336

Sociální zabezpečení – firma (26 %)

7 354 Kč

524 / 336

Náklady zaměstnavatele celkem

38 182 Kč

Zdroj: Práce autora 47

Tabulka č. 19: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 - účetní Poloţka

Částka

Účtování

Hrubá mzda Zdravotní pojištění (4,5 %)

20 576 Kč 926 Kč

521 / 331 331 / 336

Sociální zabezpečení (8 %)

1 646 Kč

331 / 336

Základ daně (zaokrouhlený)

18 100 Kč

Daň před slevami

2 732 Kč

Slevy - na poplatníka

600

Daň po slevách

2 132 Kč

Čistá mzda

331 / 342

15 872 Kč

Zdravotní pojištění – firma (9 %)

1 852 Kč

524 / 336

Sociální zabezpečení – firma (26 %)

5 350 Kč

524 / 336

Náklady zaměstnavatele celkem

27 778 Kč

Zdroj: Práce autora 335 – Pohledávky za zaměstnanci Pohledávky účtované na tomto účtu byly v roce 2006 ve výši 46 794 Kč, v roce 2007 18 162 Kč, v roce 2008 a 2009 byly nulové. V obou letech se jednalo o částky vyplacené na cestovné. Zúčtování mezd bylo prováděno pracovnicí v Jihlavě. Opět se zde neobjevuje analytická evidence. Určitě by bylo vhodné vést analytické účty k účtu 331 – Zaměstnanci, 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (rozdělení alespoň na SSZ a ZP), 342 – Ostatní přímé daně a 335 – Pohledávky zaměstnanci.

4.2.6 Dotace Dotace jsou pro OD velmi důleţitým zdrojem financí, který musí pokrýt celoroční provoz podniku. Proto OD vyuţívá podpory Státního zemědělského intervenčního fondu (dále SZIF), který umoţňuje zemědělcům zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu EU.

48

O dotace si můţe poţádat u SZIF nově vytvořená společnost 5 let po sobě. Podmínkou pro získání dotace je výše roční obchodované produkce komodity alespoň 3000000 Kč anebo musí mít skupina výrobců alespoň 5 společníků. Obě tyto podmínky OD splňuje. Ţádosti o dotace se posílají na krajskou pobočku SZIF v Brně, která po zkontrolování a odsouhlasení popř. vyţádání si dokladů, odešle ţádost na SZIF do Prahy a ten vydá souhlas k přidělení dotace. Povinné přílohy k ţádosti o poskytnutí dotace – výpis z obchodního rejstříku, uzavřené obchodní smlouvy mezi skupinou výrobců a jejími členy o objemu, způsobu a výši úhrad příslušné obchodované produkce, společná pravidla skupiny výrobců, soupiska faktur přijatých a faktur vystavených, na základě kterých bude určena výše hodnoty roční obchodované produkce, a kopie faktur přijatých ţadatelem a vydaných ţadatelem. Tabulka č. 20: Výše dotace v letech 2006 – 2009 Rok

Částka

2006

2 897 120 Kč

2007

2 748 500 Kč

2008

0 Kč

2009

301 537 Kč

Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech Z výše uvedené tabulky můţe vyčíst, ţe dotace poskytnuté v prvních dvou letech byly značně vyšší neţ v letech následujících. Důvodem je, ţe SZIF poskytuje vyšší dotace právě v prvních letech fungování druţstva. V roce 2008 dotace OD poskytnuta nebyla, jelikoţ v podniku nebyla ţádná osoba, která by byla pověřena zpracováním podkladů pro poskytnutí dotace. V roce 2009 dotace poskytnuta byla, avšak v podstatně niţší hodnotě neţ v prvních letech. Zaúčtování poskytnuté dotace: Nárok na dotaci ................................................. 346 / 648 Připsání dotace na běţný účet ............................ 221 / 346

49

Správnější by bylo zaúčtování pomocí účtu 338 – Dohadné účty aktivní.

4.2.7 Doměrky a vratky daně FÚ zjistil při kontrole v roce 2008 nesrovnalosti v DPH ve fakturách za rok 2007, konkrétně neoprávněné faktury na vstupu. Tím pádem došlo k doměrku DPH. Podniku bylo vyměřeno penále a došlo k dopočtu daně z příjmů PO.

Tabulka č. 21: Doměrky daně Poloţka

Částka

Doměrky DPH

37 589 Kč

Dopočet daně z příjmů PO

47 520 Kč

Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech U účtu 341 – Daň z příjmů pouţívá OD následující analytiku: 341100 – Daň z příjmů z běţného období. 341300 – Doměrky daně z minulých období.

4.2.8 Další pohledávky a závazky

4.2.8.1 Poskytnuté provozní zálohy, přijaté provozní zálohy O provozních zálohách účtoval podnik pouze v roce 2006. Podnik poskytl zálohy ve výši 1 600 000 Kč a přijal ve výši 2 400 000 Kč. Př. OD poţaduje od firmy ABC zálohu za poskytnuté sluţby (přeprava). Celková výše faktury je 146 000 Kč.

50

Tabulka č. 22: Přijatá provozní záloha Popis účetního případu

Částka

MD

DAL

1) OD vystavilo zálohovou fakturu

76 000 Kč

neúčtuje se

2) Výpis z běţného účtu – odběratel uhradil

76 000 Kč

221

324

14 440 Kč

324

343

4) OD poskytlo firmě ABC sluţby a vystavilo 146 000 Kč

311

zálohu 3) OD vystavilo daňový doklad fakturu ve výši Cena bez DPH DPH

118 260 Kč

604

27 740 Kč

343

5) Zúčtování zálohy s fakturou přijatou Záloha

- 76 000 Kč

324

311

DPH

14 440 Kč

343

311

Zdroj: Práce autora V roce 2006 bylo vedeno účetnictví v Jihlavě. Účetní nepouţívala analytickou evidenci u účtu 324 – Přijaté provozní zálohy. Vhodnější by bylo, kdyby si účet 324 rozdělila analytikou na: -

záloha (nedaňová),

-

záloha (daňový doklad k platbě).

4.2.8.2 Daň z přidané hodnoty OD je měsíčním plátcem DPH. Dodává své zboţí i do zahraničí, proto má účet 343 – DPH rozdělen analyticky nejen na jednotlivé měsíce (např. 343301), ale také i na účty určené pro účtování DPH za zboţí prodávané v tuzemsku (např. 343107 a 343119) a do zahraničí (např. 343207 a 343219) a na účet 343800, který slouţí k ročnímu vyrovnání DPH.

51

Tabulka č. 23: Výše DPH v letech 2006 – 2009 Rok

Daň na vstupu

Daň na výstupu

2006

16 138 741,67 Kč

16 128 292,67 Kč

2007

61 087 190,06 Kč

61 017 715,75 Kč

2008

125 031 274,72 Kč

125 425 021,40 Kč

2009

111 376 445,00 Kč

111 489 415,00 Kč

Zdroj: Práce autora, na základě obratové předvahy v jednotlivých letech Z uvedené tabulky můţeme zjistit, ţe DPH v prvním roce bylo výrazně niţší neţ v letech následujících, a to z důvodu, ţe nemělo ještě takové mnoţství odběratelů.

4.2.8.3 Ostatní daně a poplatky Výše silniční daně účtované na účtu 345 byla v roce 2006 20 446 Kč, v roce 2007 ve výši 40 620 Kč, v roce 2008 40 620 Kč a v roce 2009 55 668 Kč. O jiných daní nebo poplatcích účtováno nebylo. I zde by více hodilo zavést analytické účty pro placení záloh.

4.2.8.4 Závazky – ovládající a řídící osoba O těchto závazcích účtovalo OD pouze v roce 2007 a to ve výši 13 060 Kč a 30 543 Kč. Jednalo se o půjčky poskytnuté podniku od AGD Jevišovice. Obě byly do konce roku zaplaceny.

4.2.8.5 Účty časového rozlišení OD vyuţívala v roce 2006 budovu, která byla ve vlastnictví jednoho z členů, proto platila nájemné. Dále v roce 2008 pronajímala svůj nákladní automobil ostatním členům druţstva. Oba tyto nájmy byly placeny pozadu. Protoţe náklady a výnosy musí být zaúčtovány do období, se kterým věcně i časově souvisejí, musí OD pro zaúčtování těchto částek vyuţít účtů časového rozlišení.

52

V jednotlivých letech došlo k účtování na těchto účtech časového rozlišení: Tabulka č. 24: Časové rozlišení Poloţka

Částka

Zaúčtování

Rok 2006 Zúčtování nájemného budovy do nákladů

5 070 Kč

518 / 383

5 070 Kč

383 / 221

185 000 Kč

385 / 648

185 000 Kč

221 / 385

Rok 2007 Úhrada nájemného budovy Rok 2008 Výnos z pronájmu nákladního automobilu Rok 2009 Příjem za pronájem nákladního automobilu Zdroj: Práce autora

4.2.8.6

Dohadné účty aktivní, dohadné účty pasivní

OD zaúčtovalo v roce 2007 na účet 388 – Dohadné účty aktivní částku 700 000 Kč. Podnik pronajímal automobil AGD Jevišovice, a.s. za 15 000 Kč měsíčně bez DPH. Ke konci roku se OD a AGD Jevišovice, a.s. domluvili, ţe tato měsíční částka zcela nepokrývá náklady na provoz, proto došlo k vytvoření tohoto účtu.

4.2.9 Výkaznictví Výše pohledávek a závazků z obchodního styku zajímá nejen OD ale i jiné subjekty, jako je Centroodbyt, Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) a Celní správa. Hlášení Centroodbytu Po vystavení jednotlivých faktur se musí opět vytvořit soupiska faktur přijatých a to komplet za celý podnik. Na základě této soupisky OD sestaví Hlášení Centroodbytu. K tomuto účelu má opět připravenou tabulku v Excelu. Do ní se doplňují údaje jednak dle soupisky faktur a jednak dle fyzických faktur, ze kterých se opíše číslo faktury, název dodavatele, druh komodity (jatečného zvířete), počet kusů, kilogramy v ţivé váze a částka bez DPH. Do tohoto výkaznictví se nesmí zahrnout faktury za úhyn, prasničky a selata. 53

Patří sem pouze jatečná zvířata končící na jatkách. Po doplnění všech údajů z faktur se musí sečíst jednotlivé druhy komodit a doplnit do emailem zaslaných tabulek, a to nápočtem od počátku roku. Údaje se musí zaslat Centroodbytu nejpozději do 20. dne v měsíci. Údaje pro ČSÚ OD jako zpravodajská jednotka má povinnost vyplnit do tiskopisu zaslaného ČSÚ předepsané údaje o podniku.

Intrastat Podnik je také povinen podávat hlášení o pohybu komodit přes hranice při překročení ročního obratu, stanoveného vţdy celním úřadem na konci roku.

Typ: -

přijetí – dovezeme zboţí ze zahraničí do České republiky.

-

odeslání – vyvezeme zboţí do zahraničí z České republiky.

OD se týká odeslání, jelikoţ zvířata byla prodávána do ciziny. Do tiskopisu je nutné doplnit stát určení dle daných zkratek, kusy, kilogramy, částku bez DPH (tato částka je doplněna dle kurzu přepočtení vydaného celním úřadem). Hlášení se podává prostřednictvím předepsaného tiskopisu poštou nebo elektronicky. Termín měsíčního hlášení je daný Celní správou, která ho zveřejňuje na svých internetových stránkách (většinou 16. aţ 17. dne v měsíci).

4.2.10 Pohledávky a závazky v cizí měně ÚJ pouţívá pro přepočet veškerých účetních případů v cizích měnách denní kurz vyhlášený ČNB. K 31. 12. přeceňuje svůj majetek a závazky kurzem ČNB platným v tento den. OD dodává zboţí kromě České republiky na Slovensko, dále do Rakouska, Maďarska a Bulharska, tzn. obchoduje v eurech (dříve ve slovenských korunách a rakouských šilincích) a v maďarských forintech.

54

Jediný člen OD, který dodává zvířata do zahraničí, je AGD Jevišovice, a.s. Z důvodu, aby dodavateli ani OD nevznikaly kurzové rozdíly, byla mezi nimi uzavřena dohoda. AGD Jevišovice, a.s. a OD budou vystavovat faktury ve stejný den, tzn. budou fakturovat ve stejném denním kurzu a ţádné rozdíly jim tak nevzniknou.

4.3 BUDOUCÍ VÝVOJ OD Protoţe OD můţe získat dotace pouze v prvních pěti letech fungování, je rok 2010 posledním rokem pro jejich získání. Zároveň končí všem členům OD povinnost prodávat zvířata prostřednictvím zprostředkovatele. Proto by se mohlo zdát, ţe v roce 2011 dojde k jeho zrušení. Tomu by napovídalo i sníţení obratu zprostředkování v roce 2010 na třetinu. Avšak k ukončení činnosti prozatím nedojde. Na konci roku 2010 se sejdou představitelé členů OD a dohodnou se, co udělají s majetkem (nákladní automobil, počítač), pravděpodobně dojde k jeho prodeji. Dále budou řešit, jak bude fungovat podnik dál. Podle všeho OD v roce 2011 pouze zminimalizuje svou činnost, ale prozatím se rušit nebude. Jedním z důvodů proč druţstvo zachovat je i to, ţe má stále jednu zaměstnankyni na 2. mateřské dovolené, které by museli platit v případě zrušení dvouměsíční odstupné.

55

5 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala, jakým způsobem přistupuje Odbytové druţstvo Vrchovina k tvorbě a účtování opravných poloţek k pohledávkám, jak jsou stanoveny a dodrţovány vnitřní předpisy týkající se postupu při vymáhání pohledávek. U pohledávek, ke kterým byly vytvořeny opravné poloţky, jsem zkoumala, jaký byl jejich vývoj. To znamená, zda byly v dalším roce uhrazeny, pokud ne, zda bylo zahájeno soudní řízení proti dluţníkovi nebo podnik postupoval jiným způsobem. Zjistila jsem, ţe u pohledávek, které byly po lhůtě splatnosti 181–365 dní a zároveň jejich hodnota nepřesáhla 30 000 Kč, podnik vţdy vytvořil účetní opravnou poloţku a v okamţiku, kdy pohledávka byla po lhůtě splatnosti více neţ 1 rok, vytvořil 100% daňově uznatelnou opravnou poloţku. U pohledávky, u které uplynuly více neţ tři roky od doby splatnosti, došlo k odepsání v částce 215 943 Kč. K této pohledávce byla vytvořena účetní opravná poloţka ve výši 80 % a daňová ve výši 20 %. Odepsána byla, protoţe dluţníka uţ nelze v dnešní době dohledat. Podnik má v současnosti jednu pohledávku po lhůtě splatnosti, u které vytvořil účetní opravnou poloţku ve výši 80 % a daňovou ve výši 20 %. U této pohledávky došlo k dohodnutí splátkového kalendáře. Dále jsem zjistila, ţe podle vnitřních předpisů by měl podnik vţdy po uplynutí 1 roku od doby splatnosti pohledávky zahájit soudní řízení proti dluţníkovi. Podnik však takto zatím nikdy neučinil, i kdyţ stanovená lhůta uplynula, protoţe by se mu to nevyplatilo. Náklady i čas, který by uběhl, neţ by došlo k rozhodnutí, by byly pro OD odrazující. Proto bych podniku navrhovala, aby upravil své vnitřní přepisy a vystavené faktury opatřil rozhodčí doloţkou. Rozhodčí řízení je z mého pohledu výhodnější neţ řízení soudní. Výhodou je především rychlost, řízení obecního soudu trvá běţně několik let, zatímco rozhodčího řízení netrvá déle neţ 3 měsíce. Proti rozhodčímu řízení se nedá odvolat. Rozhodčí nález nabývá právní moci doručením stranám sporu a je vykonatelný, tzn. strana, která byla ve sporu úspěšná, můţe ihned poté podat návrh na nařízení exekuce. Další přínosem jsou bezesporu niţší náklady neţ při soudním řízení. Další nedostatkem je omezené pouţívání analytických účtů, především v roce 2006. Podnik pak nemá dostatečný přehled o svých pohledávkách a závazcích a stává se, ţe neví, 56

k jakému titulu má danou částku přiřadit. K částečnému odstranění toho nedostatku došlo po změně sídla OD a tím pádem po změně pracovníků, kteří jsou zodpovědní za vedení účetnictví.

57

6 POUŢITÉ ZDROJE LITERATURA: 1. BAŘÍNOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3. rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3. 2. DRBOHLAV, J., POHL, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 2. přepracované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-7357-162-5 3. MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2007, učebnice pro střední a vyšší odborné školy. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 276 s. ISBN 978-80-251-1513-8. 4. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 10. aktualizované vyd. Praha: Polygon, 2000. 384 s. ISBN 80-7273-003-7 5. KUNEŠOVÁ-SKÁLOVÁ, J. Pohledávky: komplexní účetní a daňový pohled. 3. doplněné vyd. Ostrava: Sagit, 1998. 135 s. ISBN 80-7208-060-1 6. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc: Anag, 2010. 992 s. ISBN 978-80-7263-580-1. 7. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2009: pro střední školy a veřejnost. 2. díl. 10. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2009. 206 s. ISBN 978-80-872-3713-7 8. VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 124 s. ISBN 80-247-0770-5

PRÁVNÍ PŘEDPISY: Vyhláška č. 500/2002 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách 58

OSTATNÍ ZDROJE: Obratové předvahy druţstva za roky 2006 – 2009 Stanovy druţstva Účetní závěrky druţstva za roky 2006 – 2009

59

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ TABULKY: Tabulka č. 1: Pohledávky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč) ......................... 32 Tabulka č. 2: Závazky podniku v letech 2006 – 2009 (v tis. Kč) .............................. 33 Tabulka č. 3: Obrat na účtu 311 – Odběratelé v letech 2006 – 2009 ......................... 38 Tabulka č. 4: Obrat na účtu 321 – Dodavatelé v letech 2006 – 2009 ........................ 38 Tabulka č. 5: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2007 ........................................ 40 Tabulka č. 6: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2008 ........................................ 41 Tabulka č. 7: Pohledávky po lhůtě splatnosti v roce 2009 ........................................ 41 Tabulka č. 8: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007................. 42 Tabulka č. 9: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2007 ....... 42 Tabulka č. 10: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2007 (v tis. Kč) .... 43 Tabulka č. 11: Výše účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008 ............... 43 Tabulka č. 12: Zaúčtování účetních a daňových opravných poloţek v roce 2008 ..... 44 Tabulka č. 13: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2008 (v tis. Kč) .... 44 Tabulka č. 14: Zaúčtování zrušení opravných poloţek v roce 2009 .......................... 45 Tabulka č. 15: Zaúčtování odpisu pohledávek v roce 2009 ...................................... 45 Tabulka č. 16: Vykazování opravných poloţek v rozvaze v roce 2009 (v tis. Kč) .... 46 Tabulka č. 17: Celkové mzdové náklady za rok 2006 .............................................. 47 Tabulka č. 18: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 – řidič .......................... 47 Tabulka č. 19: Příklad výpočtu mezd za měsíc březen 2006 - účetní ....................... 48 Tabulka č. 20: Výše dotace v letech 2006 – 2009..................................................... 49 Tabulka č. 21: Doměrky daně .................................................................................. 50 Tabulka č. 22: Přijatá provozní záloha ..................................................................... 51 Tabulka č. 23: Výše DPH v letech 2006 – 2009 ....................................................... 52 Tabulka č. 24: Časové rozlišení ............................................................................... 53 OBRÁZKY: Obrázek č. 1: Postup účtování při zprostředkování .................................................. 34

60

SEZNAM ZKRATEK ČNB

Česká národní banka

ČSÚ

Český statistický úřad

DAL

Strana Dal účtu

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

DNM

Dlouhodobý nehmotný majetek

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

FÚ

Finanční úřad

MD

Strana Má dáti účtu

OD

Odbytové druţstvo

OPP

Oznámení o postoupení pohledávky

OR

Obchodní rejstřík

PO

Právnické osoby

SPP

Smlouva o postoupení pohledávky

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

ÚJ

Účetní jednotka

VH

Výsledek hospodaření

61

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Faktura vystavená Příloha č. 2: Oznámení o postoupení pohledávky Příloha č. 3: Smlouva o postoupení pohledávky

62

Příloha č. 1: Faktura vystavená

Příloha č. 2: Oznámení o postoupení pohledávky

Příloha č. 3: Smlouva o postoupení pohledávky (1. strana)

Příloha č. 3: Smlouva o postoupení pohledávky (2. strana)