Press klub F1 - Jan Švejnar
Frekvence 1
27. kvetna 2003
Moderátor (Barbora Tachecí): Dobrý večer, dnešním hostem Press klubu je Jan Švejnar ekonom a profesor na universitě v Michiganu. Říkám to dobře, pane profesore? Host (Jan Švejnar): Správně to říkáte. Moderátor (Barbora Tachecí): Dobrý večer. Host (Jan Švejnar): Dobrý večer. Moderátor (Barbora Tachecí): Vy jste dneska přišel právě vhod, protože možná nevíte, ale teď už to vědět budete, dneska koruna prolomila sedmileté maximum vůči dolaru. Už můžeme dolar nakoupit za dvacet šest korun třicet. Vy jako člověk s dvojím občanstvím americkým a českým máte radost nebo smutníte? Host (Jan Švejnar): No, tak pro Ameriku je to dobré nakonec, protože vývoz Ameriky bude velice komponenční. Pro Českou republiku to je trošku problematické, naštěstí s dolarovou oblastí tolik neobchodujeme, takže to nakonec nebude tak velký problém, protože euro také vlastně se zvedá vůči dolaru. Moderátor (Barbora Tachecí): Za běžné občany Čechy mohu ale říci, že to zřejmě bude výhodné pro ty, kteří nakupují dolar a jezdí na dovolenou, horší to bude pro ty a ti budou plakat, co třeba drží úspory v dolarech. Host (Jan Švejnar): Samozřejmě, ty mají mimo Spojené státy nyní menší kupní sílu. Moderátor (Barbora Tachecí): Mimochodem, v čem vy držíte své úspory? Host (Jan Švejnar): Tak já samozřejmě, když pracuji jak zde, tak v Americe, tak v obou měnách. Ano.
Moderátor (Barbora Tachecí): Takže jste prodělal nebo neprodělal vy sám osobně na tom poklesku? Host (Jan Švejnar): To by záleželo na tom, jak budu v budoucnu utrácet a kde. Já myslím, že zatím jsem dobře rovnoměrně v obou zemích. Moderátor (Barbora Tachecí): Tak tolik na úvod profesor Jan Švejnar. Jan Švejnar se narodil v roce 1952. V roce 70 emigroval do Spojených států a tam také vystudoval ekonomii. Od roku 88 žije v Pittsburku a na tamnější universitě je profesorem. V roce 90 se vrátil do tehdejšího Československa jako člen mise Světové banky. Ve stejném roce tu pak založil s Josefem Zieleniecem CERGEI, tedy centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání při Universitě Karlově. Od roku 92 do roku 99 byl také ředitelem národohospodářského ústavu Akademie věd. Jan Švejnar je významným představitelem liberální ekonomie. K jeho publikacím patří například Česká republika a ekonomická transformace ve Střední a Východní Evropě. Pane profesore, my jsme v tom vašem CV, jak se říká po americku, jsme zmínili také, že jste v čele toho centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání. Stále, předpokládám. Jak si stojí naši studenti? Host (Jan Švejnar): No, velice dobře. Já musím, my tam máme české studenty, máme tam i studenty zahraniční, je to vlastně celkové mezinárodní centrum a jsou to jedny z nejlepších ekonomů nyní z celého bývalého sovětského bloku. Rvou se o ně americké firmy, takže musím říct, že když někdy potřebuje člověk dobrého ekonoma, tak CERGEI, jak tomu říkáme ve zkratce, je přesně ta instituce, kam má člověk zamířit. Moderátor (Barbora Tachecí): Jen pro zajímavost, jak se pohybují platy absolventů takových kursů? Host (Jan Švejnar): No, tak ti, kteří jdou do Spojených států například do mezinárodního měnového fondu, tak vydělávají dobře přes sto tisíc dolarů ročně, no, a ti, kteří získávají místa v akademickém sektoru, tak samozřejmě vydělávají mnohem méně. Ale na druhé straně zase mají ten velký požitek a radost, že vzdělávají další mladé lidi. Moderátor (Barbora Tachecí): Tak pryč od studií k aktuální politické ekonomické situaci v Česku. Mimochodem jak dlouho jste v Praze? Host (Jan Švejnar): Teď jsem zde týden, pak zas odjedu, pak zas přijedu, takže já jsem tak půl na půl, jsem tam, jsem zde. Moderátor (Barbora Tachecí): A za ten týden už jste bezpochyby stačil načuchat, co všechno se tady děje. Zrovna jste přiletěl v
době, kdy se prolákl ten další skandálek, dokonce včera před generálním tajemníkem Severoatlantické aliance panem Robertsonem, totiž ta údajná skartace tajných materiálů našim bývalým ministrem zahraničí, dnes předsedou valného shromáždění OSN. Mají podle vás tyhle typy afér nějaký významnější vliv na cokoliv nebo je to jenom taková legrácka? Host (Jan Švejnar): Je to špatná reputace, víte? Protože samozřejmě jsme země, která chce být dobrým partnerem v západním světě a jestliže nejsme schopni na jednom z hlavních ministerstev udržovat pořádek a mít věci, zvláště citlivé věci, pod kontrolou, tak to znamená, že nejsme velice dobrým partnerem. Moderátor (Barbora Tachecí): Vy říkáte špatná reputace, náš současný ministr zahraničí dokonce mluví o strachu z mezinárodní ostudy. Myslíte si, že to může mít vliv dokonce třeba na investorské klima tady v Česku? Host (Jan Švejnar): No, nepřímo ano v tom smyslu, že samozřejmě investoři se dívají na to, jaký ten právní rámec jak vláda udržuje, jak se chová, jak udržuje situaci a jestliže vidí, že v některé jiné oblasti, která se jich přímo netýká, nicméně kdyby ta vláda měla být opravdu opatrná a spolehlivá, že se tak neděje, tak samozřejmě si to pak přenesou i do svých oblastí. Moderátor (Barbora Tachecí): Zmínil jste právní rámec v Česku. To je taková perlička ještě tady k tomu tématu z českého prostředí na závěr. Víte, že ministerstvo zahraničí Kavana přes tady to všechno nepropustí ze svých služeb proto, že by mu tím pádem nemohlo proplácet letenky do Prahy na hlasování parlamentu, takže ho propustí až po skončení jeho mandátu u Organizace spojených národů? Nepřipadá vám to trochu jako český Kocourkov? Host (Jan Švejnar): No, je to vnitřní ekonomika samozřejmě, která zde má obrovský dopad, protože vláda má vlastně jenom těsnou většinu a jak říkáte, tento kompromis je přitažený za vlasy, ale je potřebný právě z toho, aby vláda vlastně... Moderátor (Barbora Tachecí): Čili jinak má vaše pochopení tento kompromis? Host (Jan Švejnar): Tak pochopení takhle zcela, jak bych řekl, v praktickém smyslu.... Moderátor (Barbora Tachecí): Aby té vládě také něco procházelo. Host (Jan Švejnar): Přesně tak. Moderátor (Barbora Tachecí):
Mimochodem jen díky tomu docela přísnému sledování toho, jak poslanci docházejí právě na jednání parlamentu, se teď ve vládní koalici docela daří prosazovat věci, které potřebuje. K tomu se bezpochyby ještě dostaneme. Ale řekněte, váže se na nějakého amerického současného politika nějaký obdobný skandál, o jakém se třeba teď mluví s naším panem Kavanem? Host (Jan Švejnar): Snažím se rychle zareagovat, nevzpomínám si, že by okamžitě v této situaci v obdobném měl obdobné problémy. Myslím, že nejbližší k čemu by tak asi bylo je, že došlo k udání velkých kontraktů určitým firmám, které mají spojení s vysokými vládními úředníky, jako s viceprezidentem Cheneym nebo respektive on byl například šéfem firmy, která na něj získala velký kontrakt. Není to úplně nezákonné, ale někteří nad tím zvedají obočí. Moderátor (Barbora Tachecí): Ale abychom nebyli úplně tak mírní směrem ke Spojeným státům, tak vzpomeňme například způsob odchodu prezidenta Clintona a jeho milosti. To byla taky dobrá historie. Host (Jan Švejnar): To by byl velmi dobrý případ, ano. Moderátor (Barbora Tachecí): Jakou má Jan Kavan, když už jsme nakousli tu historku o něm, pověst ve Spojených státech? Je tam velmi známou osobou? Host (Jan Švejnar): Není tam velmi známou osobou. Samozřejmě, je tam známý jako člověk, který byl ministrem zahraničních věcí a nyní samozřejmě uvnitř Spojených národů ho znají jako člověka, který právě předsedá valnému shromáždění... Moderátor (Barbora Tachecí): Ale jinak žádná velká známost. Host (Jan Švejnar): Není to člověk, který se tam příliš pohyboval, že by byl příliš známý. Moderátor (Barbora Tachecí): Pryč od politiky k těm tématům, která jsou vám bližší. Jak jistě víte, před několika dny schválila naše sněmovna de facto zvýšení cen u některých typů služeb, odborněji to zní přeřazení do vyšší sazby daně z přidané hodnoty. Jde například o služby v oblasti telekomunikací, to je nejvíc kritizováno, nebo třeba kadeřníci, instalatéři, bankovní služby, čistírny a tak dále. Byl podle vás jako ekonoma tento krok skutečně nutný? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že nebyl nutný. Byl by v pořádku a třeba i žádoucí, kdyby byl doprovázen dalším krokem, to znamená snížením celé sazby DPH z dvaceti dvou procent na nižší procento. Čili samozřejmě tento krok sám o sobě jak byl učiněn, zvýší náklady a občané na tom budou hůře. Dá se
ospravedlnit trochu tím, že se tím vlastně harmonizujeme spolu s Evropskou unií. Moderátor (Barbora Tachecí): Ale to se dá ospravedlnit jen tak trochu, protože spodní hranice té horní sazby je, tuším, patnáct procent. Host (Jan Švejnar): Přesně tak. A hodně států, kteří chtějí být konkurenční a růst rychle a zvyšovat životní standard obyvatelstva, mají právě nižší celkovou sazbu. Čili proto říkám, bylo by dobré tyto kroky učinit spolu se snížením sazby. Ten druhý krok bohužel zatím nebyl učiněn. Moderátor (Barbora Tachecí): Víte, nemáte pocit, že sám fakt, teď odhlédněme od toho, že to vláda svádí na Evropskou unii a že to není kvůli Evropské unii evidentně, že to by to vypadalo poněkud jinak, ale že vláda kvůli tomu, že nebyla schopna ušetřit jinde nebo nerozhazovat tak, jak rozhazovala v minulých letech, tak teď to opravdu, ale opravdu odneseme všichni? Host (Jan Švejnar): No, samozřejmě odnášíme všechno, co se odehrálo v minulých letech, kdy se vlastně vytvořil onen schodek vládního rozpočtu, to znamená, že jsme utráceli více, než na co jsme měli peníze a nyní to ... Moderátor (Barbora Tachecí): Ne my, měli bychom personifikovat. Vláda. Host (Jan Švejnar): Ano, vláda a my jako občané samozřejmě to budeme platit nyní v daních. Moderátor (Barbora Tachecí): Máte pocit, že byl nějaký zásadní rozdíl v tomto směru v působení vlád, které se nazývaly pravicovými, s těmi, řekněme, socialistickými? Host (Jan Švejnar): Ne příliš velký v tom smyslu, že ten schodek, i když do určité míry skrytý, se začal projevovat už na začátku a v polovině devadesátých let a potom pokračoval dál a de facto obě vlády používaly výsledky z privatizace, to znamená... Moderátor (Barbora Tachecí): My jsme tady neměli ale jen dvě vlády. Host (Jan Švejnar): No, samozřejmě obě, já říkám jak nalevo, tak napravo, myslím v tom širším slova smyslu. Takže opravdu to všichni mají na bedrech, nejenom jedna část. Moderátor (Barbora Tachecí):
Vtip je v tom, že kdybychom podle tohoto mustru, řekněme, chtěli volit vládu jinou, tak v podstatě nemáme šanci, protože jak říkáte, v tom jedou všichni. Je to tak? Host (Jan Švejnar): V tom jedou všichni, ano. Moderátor (Barbora Tachecí): Pane profesore, vy jste se usmíval, když jste v tom našem zvukovém předělu slyšel slova pana prezidenta Klause. Vy nepatříte k jeho oblíbencům, viďte? Host (Jan Švejnar): Mám dojem, že ne, protože mě několikrát napadl v tisku a jednou nebo párkrát jsem mu i odpověděl. Moderátor (Barbora Tachecí): Jak se vám líbí Václav Klaus jako prezident? Host (Jan Švejnar): Podívejte se, já myslím, že je nutné si uvědomit, že on si ten post opravdu vydobyl tím, že ostatní nebyli schopní najít někoho lepšího a prosadit někoho lepšího a myslím, že je stále ještě příliš brzo ho hodnotit, i když to bude sto dnů od té doby, co tam je. Zatím vede velmi líbivou politiku v tom smyslu, že si získal poměrně širokou odezvu u veřejnosti tím, že byl proti amnestiím, proti válce v Iráku a tak dále. Otázkou je, jestli dlouhodobě bude schopen udržet pozici, která je jak eticky správná a filozoficky přijatelná a samozřejmě i líbivá. Moderátor (Barbora Tachecí): Vy máte pocit, že už je na hranici něčeho, co by mohlo být považováno za eticky nesprávné? Host (Jan Švejnar): Myslím, že zatím ne v této funkci. Samozřejmě, byl kritizován hodně v dřívějších funkcích, kdy se u nás tunelovalo a tak dále a myslím, že v této funkci zatím se drží zcela v normálních mezích. Moderátor (Barbora Tachecí): Mimochodem je známý nebo je předmětem, řekněme, článků či diskusí či polemik ve Spojených státech nebo tam nikoho nezajímá? Host (Jan Švejnar): Tak zatím se tam o něm moc neslyší, protože třeba oproti Václavu Havlovi to není osobnost, která byla známá z dřívějších dob. Člověk, který měl velkou pověst a tak dále. Čili je spíš známý v určitých institucích a ne všeobecně. Moderátor (Barbora Tachecí): Já nevím, jestli víte o tom, že se tady tradovalo, že jeho schůzka s americkým velvyslancem nedopadla příliš slavně. Poté padlo několik výroků směrem ke Spojeným státům o levicové válce pokud jde o Irák a tak dále, teď se diskutuje o tom, jestli prezident Bushe našeho prezidenta
Václava Klause příjme u sebe v Bílém domě, až tam Václav Klaus bude. Jak to typujete vy se znalostí toho amerického prostředí? Jsou američtí politici, řekněme, hákliví a choulostiví na tento typ chování? Host (Jan Švejnar): Já abych řekl, ano, že americká vláda dokonce nyní, bych řekl, je ještě více choulostivá, než byla dřív. Je to vláda, která opravdu se snaží hledat pevné spojence a potom ti, kteří nejsou jasnými spojenci, tak je vidí spíš jako protivníky. Čili v tom smyslu je to vláda, která je víc černobílá než barevně vidící. Moderátor (Barbora Tachecí): Myslíte si, že by Česku uškodilo, kdyby prezident Bushe Václava Klause nepřijal nebo proč by nám na tom vlastně mělo záležet v danou chvíli? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že by na tom nemuselo záležet, pokud to nesignalizuje něco důležitějšího v tom smyslu, že přijetí do Bílého domu je většinou věnováno, jak říkám, zemím, které jsou velmi spřátelenými spojenci v různých akcích a tak dále. Moderátor (Barbora Tachecí): Tak zpět od Václava Klause a Spojených států k těm ekonomickým tématům. My už jsme zmínili ten růst cen díky přeřazení do vyšší sazby daně z přidané hodnoty. Tento růst cen ale je, jak dobře víte, jenom jedním z bodů té připravované rozpočtové reformy, na které se rámcově dohodli ti koaliční experti. Jak hodnotíte ty ostatní plánované změny? Já jen připomenu, samozřejmě, součástí těch plánovaných změn je také důchodová reforma, pokles sazby daně z příjmů právnických osob, zmrazení nemocenských dávek pro lidi s vyššími příjmy. Jak to celé, tento balík řekněme, hodnotíte? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že ten balík jde všeobecně správným směrem, protože máme tak vysoký schodek v rozpočtu, že si ho již nemůžeme déle dovolit a je potřeba udělat zásadní změny. Já myslím, že určité první kroky byly učiněny a některé .... Moderátor (Barbora Tachecí): Otázka je, jestli tohle jsou dost zásadní změny. Host (Jan Švejnar): Ano, a to je problém. Já myslím, že střednědobě potřebujeme mnohem větší změny a tudíž to nazývám prvním krokem správným směrem, no, víceméně správným směrem. Tam se dá ještě diskutovat samozřejmě o různých speciálních věcech a myslím, že je potřeba jednak snížit výdaje, na druhé straně já myslím, že musíme postupovat dále a začít snižovat i zátěž daňovou tím směrem, kterým se již začal, ale pokračovat dál. To zatím, myslím, vláda ještě nezačala. Moderátor (Barbora Tachecí): Vtip je v tom, že bylo navrženo snížení daně z příjmů právnických osob, ale pokud jde o takového běžného občana, jako jsem třeba já zaměstnanec, tak pro mě skutečně jen půjdou nahoru ceny.
Host (Jan Švejnar): Přesně tak. Takže pro vás krátkodobě na tom budete hůř, než byste na tom byla jindy, přesně tak a je to vlastně dopad... Moderátor (Barbora Tachecí): Mám se radovat, protože vláda udělá dobrou reformu? Host (Jan Švejnar): Máte se radovat tím, že vláda už aspoň jde správným směrem, ale bohužel pikáte za to, že de facto celá země více utrácela, dřívější vlády více utrácely a ne tak rozumně používaly výsledky například privatizačních fondů a tak dále, než by bylo bývalo bylo možné. A tudíž to nyní ucítíme trochu ve snížení nebo v pomalejším zvýšení životní úrovně. Moderátor (Barbora Tachecí): Jaké další kroky.... tohle nebylo moc radostné, to co jste řek. Takže něco radostnějšího. Jak si myslíte, protože naší vládě bylo často a je dosud vytýkáno to, že zatím umí jenom shromažďovat, vybírat ty peníze, všechno zvyšovat a hrnout to k sobě, aby se nějak poprala s oním deficitem, ale že tady chybí prvky na podporu toho, aby ekonomika skutečně rostla. Host (Jan Švejnar): Přesně tak. Například nižší daňová sazba má velmi silný motivující efekt jak pro podniky, tak pro jednotlivce, a to já myslím, že to je právě ten směr, kterým se musíme ubírat středně dlouhodobě. Mezi zeměmi, které mají víceméně naší životní úroveň nebo naší produktivitu, máme velice vysoké daně. Čili musíme najít způsob, jak udělat podstatně nižší reformu ještě penzijního systému, než bylo nyní navrženo, ještě podstatnější reformu například v oblasti zdravotnictví a potom snižovat daně, aby se ekonomika zvětšila a aby byla bohatší. Moderátor (Barbora Tachecí): To je hezké, jak vy říkáte musíme. Znamená to, že vy se stále cítíte Čechem? Host (Jan Švejnar): Jo, jo, já se cítím pořád Čechem. Moderátor (Barbora Tachecí): Dokonce ještě pomýšlíte na politickou kariéru? Host (Jan Švejnar): Já teďko na politikou kariéru nepomýšlím a jak říkáte, člověk nemá nikdy říct nikdy, tak zatím nepomýšlím. Moderátor (Barbora Tachecí): Já myslím, že mnohým by se to líbilo, kdybyste navrhoval to snížení daňové zátěže také pro jednotlivce, nejen pro firmy, že byste měl velké zastání.
Host (Jan Švejnar): Podívejte se, jednotlivci jsou jako firmy. To jsou nejmenší firmy. Rodina je nejmenší firma, že jo? Moderátor (Barbora Tachecí): Ale řekněte mi, od čeho se budou odvíjet vaše případné úvahy o politické kariéře v Česku? Host (Jan Švejnar): Tak to je samozřejmě komplikované, spoustu osobních věcí a tak dále a samozřejmě, je to vždycky motivováno tím, jestli člověk může, jak nejlépe člověk může České republice pomoci. Moderátor (Barbora Tachecí): No, to byla hodně plytká odpověď. Myslíte si, že, já to řeknu úplně jinak. Vaše jméno se citovalo často v těch dobách, kdy byla takovým náznakem krizová situace politicky. Znamená to, že vy jste ochoten se v Česku angažovat politicky jen když přijde zase nějaká krize nebo se míníte třeba zapojit do nějakého, jak se hezky česky říká, reglerecht politického boje? Host (Jan Švejnar): Podívejte se, já jsem zapojen hodně, například tam v té výuce, výchově mladých ekonomů, radím různým lidem a tak dále... Moderátor (Barbora Tachecí): Ale to není politická kariéra. Host (Jan Švejnar): A není to politická angažovanost a proto si myslím právě, že v té politice by se člověk měl angažovat právě, když je to potřeba, to znamená v krizových .... Moderátor (Barbora Tachecí): Jinak, ne prostě to, co vždycky vyžadoval například dnešní prezident Václav Klaus po všech takových, kteří komentovali naši situaci, proč nejdou do správného politického boje, nezaloží si stranu a pak na základě těch skvělých myšlenek nezískají dost voličů? O tomhle standardním postupu neuvažujete? Host (Jan Švejnar): Ano, ale já myslím, že tento postup má jednu vadu a sice to, že podceňuje velmi roli právě nezávislých komentátorů, nezávislých ekonomů, analytiků a ta je v demokratické společnosti velmi důležitá, protože nastavuje zrcadlo společnosti a voliči si mohou potom vybrat. Moderátor (Barbora Tachecí): Takže zatím nezávislý glosátor, řekněme a poradce raději, než politický bojovník. Host (Jan Švejnar): Než přímo politicky, ano. Moderátor (Barbora Tachecí):
Nemohu se nezeptat. Vy dobře víte, že se u nás blíží referendum o vstupu do Evropské unie. Vy můžete jako majitel dvojího občanství též se účastnit toho referenda? Host (Jan Švejnar): Mám dojem, že ano, bohužel nebudu zrovna zde přítomen, takže se musím ještě informovat, jestli se mohu účastnit i dálkově. Moderátor (Barbora Tachecí): A kdyby jste mohl, takže bude váš hlas jaký? Host (Jan Švejnar): Je hlas pro vstup do Evropské unie a sice z důvodu, že jsou různé výhody i nevýhody býti součástí unie, ale ve vnější moderní společnosti a zvláště v geografické poloze České republiky je mnohem lepší být uvnitř unie než mimo. Moderátor (Barbora Tachecí): Bez ohledu na fakt, že v momentu vstupu ještě zdaleka nebudeme vědět, jak to budoucí fungování Evropské unie vůbec bude vypadat, myslíte? Host (Jan Švejnar): To je pravda, ale na druhé straně já myslím, že si můžeme tak trochu vypočítat z minulosti jak a kterým směrem se asi bude ubírat a samozřejmě můžeme v té chvíli začít participovat na řešení a dalších krocích. Moderátor (Barbora Tachecí): Víte, která z těch věcí, jež se teprve budou na onom konventu, pokud jde o budoucnost Evropské unie, rozhodovat, tak kterou z těch věcí pokládáte za nejdůležitější? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že teď nejdůležitější to bude vlastně politické uspořádání Evropy a Evropské unie, do jaké míry to bude poměrně pevné, do jaké míry to bude volné stvoření a do jaké míry potom budou malé či velké země mít moc ovlivňovat chování celé unie. Moderátor (Barbora Tachecí): Síla jejich hlasu. Host (Jan Švejnar): Přesně tak. Moderátor (Barbora Tachecí): Připomeňme, že právě včera byla zveřejněna první část návrhu té budoucí evropské ústavy, ze kterého vypadlo slovo o federálním základě. Je to dobře nebo špatně? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že to je dobře v tom smyslu, že jinak by Anglie a několik dalších zemí by nebylo velice
spokojených a já myslím, že se dá Evropa stmelit a být poměrně homogenní, i když to slovo federální tam nebude. A na druhé straně si myslím, že je potřeba, aby Evropa se opravdu více stmelila, protože Spojené státy za posledních deset let postoupily velice prudce dopředu technologicky ekonomicky a je to do určité míry díky tomu, že je to velmi homogenní kontinent, kdežto Evropa stále ještě má velké rozdíly, i když jsou velké pokroky například se zavedením eura a tak dále. Čili myslím, že Evropa jde správným směrem a musí pokračovat ještě dál. Moderátor (Barbora Tachecí): Ona v tom návrhu budoucí evropské ústavy také zůstala podpora té společné zahraniční politiky, v plánu je dokonce, jak víte, zřízení toho evropského ministra zahraničí, který by byl odpovědný za společnou zahraniční obrannou a bezpečnostní politiku. Vážně si myslíte, že to může fungovat? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že to bude chvíli trvat, než to bude fungovat, ale poukázal bych na to, jak v minulosti jsme se dívali na věci, které již nyní fungují. Vezměte si jednotnou měnu jako euro. Ještě před deseti patnácti lety se tomu většina lidí smála jako snílkovství, potom začalo být připravováno a lidé se ho strašně báli, potom to bylo zavedeno a celkem, samozřejmě, jsou určité problémy, ale ráz těch problémů byl druhořadý nebo třetiřadý a je to velmi úspěšný vlastně krok. Čili já myslím nepodceňovat, ale zase bych taky řekl, že to bude chvíli trvat, než se toto vyvine. Moderátor (Barbora Tachecí): Ale když hovoříme právě o té společné zahraniční a obranné politice, tak se musím usmívat nad několik dnů či týdnů starým, řekněme, slovním soubojem mezi panem prezidentem a panem ministrem zahraničí o ztrátě či neztrátě suverenity. Mě opravdu v tomto kontextu připadá úsměvné, když náš ministr zahraničí říká, že nepřijdeme o suverenitu. Pane bože, vždyť už dnes, když přizpůsobujeme zákony daňové sazby, ztrácíme suverenitu a toto je velká ztráta suverenity. Host (Jan Švejnar): Ano, samozřejmě, dochází k obrovským změnám a každý stát, který vstoupí do unie, i velké státy ztrácejí velkou část své suverenity, protože často nakonec jsou výsledky, které jdou třeba proti Německu nebo proti Anglii či Francii. Čili všichni vkládají do té unie určitou část své nezávislosti a doufají, že výsledek bude velice pozitivní. Moderátor (Barbora Tachecí): Je to ve prospěch toho celku. Host (Jan Švejnar): Přesně tak. Moderátor (Barbora Tachecí): Mimochodem, kdy si myslíte, že Česko, pakliže vstoupí, že bude moci sbírat první reálné plody toho, že vstoupila? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že ty plody začnou okamžitě tím, že opravdu budeme zaintegrováni, čili ekonomicky a
.... Moderátor (Barbora Tachecí): Čili jenom ten volný pohyb myslíte? Host (Jan Švejnar): Ten volný pohyb bude ještě větší než je nyní. Musíme si říct, že už je velmi volný, čili do jisté míry jsme už jasně mnoho výhod získali, ale bude to ještě dále a bude se to projevovat postupně, jak se bude Evropa stmelovat. Moderátor (Barbora Tachecí): Protože ta první čísla, suché propočty má dáti dal, my přispějeme, my dostaneme, nevypadají pro Českou republiku tak úplně optimisticky, protože přijdeme o spoustu, řekněme, třeba celních příjmů tím uvolněným pohybem... Host (Jan Švejnar): Samozřejmě ano, ale na druhé straně občané na tom budou mnohem líp, spotřebitelé, čili vy na tom budete mnohem lépe, protože právě tam, kde budou ceny, nebudou celní příjmy, to znamená, že budete nakupovat věci levněji. Moderátor (Barbora Tachecí): Pane profesore, my nemůžeme opominout ještě jedno zajímavé téma, totiž je to pár týdnů, co definitivně na Česko spadla klec a prohráli jsme arbitráž kolem Novy kvůli nedostatečné ochraně investic. Prozraďte, dočkala se tato příhoda, to, že jsme prohráli, Ronald Lauder vyhrál, nějaké publicity ve Spojených státech? Psalo se tam o tom? Host (Jan Švejnar): Ano, dostalo se určité publicity. Ronald Lauder v určité době dokonce měl reklamy v hlavních novinách celostránkové reklamy... Moderátor (Barbora Tachecí): To si vzpomínám, jak varoval před investorským prostředím v České republice. Host (Jan Švejnar): Přesně tak, čili to mělo obrovský dopad, protože je to člověk silně velmi viditelný, tradovalo se to samozřejmě od kuloárů politických do společenských koktejl party v New Yorku a tak dále, což je velmi vlivné. A to byl obrovský dopad a defacto to bylo pro nás, ten výsledek je pro nás takovým celosvětovým ohodnocením té první části ekonomické reformy, kde docházelo k těm ohromným přehmatům tunelování a tak dále. Moderátor (Barbora Tachecí): Čili i teď ta naše prohra tam se dočkala velké publicity. Host (Jan Švejnar): Dostala poměrně značnou publicitu. Samozřejmě ne typu Moniky Lewinské, ale samozřejmě
publicita to byla. Moderátor (Barbora Tachecí): Víte, ovšem na české straně panují mezi mnohými pochybnosti o regulérnosti postupu té mezinárodní arbitráže. Vy tyto pochybnosti sdílíte nebo ne? Host (Jan Švejnar): Neznám všechny detaily a samozřejmě vždy v jakémkoliv řízení, ať už soudním či mimosoudním, může dojít k určitým problémům, ale na druhé straně ten důvod, proč se vždy dvě strany, které mezi sebou obchodují či jiné něco jiného podnikají, dávají arbitráž je, že vkládají důvěru v určitou nezávislou osobu nebo instituci. Potom si ta strana, která prohraje, vždy říká, že něco nebylo úplně fér a na druhé straně si musíme uvědomit, že tak ten svět už jde. Moderátor (Barbora Tachecí): Mimochodem, stalo se někdy americké vládě, že prohrála nějakou mezinárodní arbitráž? Host (Jan Švejnar): Americká vláda spoustu prohrála, například nedávno Světová obchodní organizace řekla, že americká vláda má různé cla a ochranné opatření, která musí zrušit a chtě nechtě, zvlášť teda nechtě ta americká vláda musela přijmout. Moderátor (Barbora Tachecí): Čili nejsme jediní, ale bohužel u nás ta prohra reprezentuje deset miliard našich daňových peněz. Host (Jan Švejnar): Tak. Zase bohužel si musíme vždy uvědomit, že jsme to my daňový poplatníci, kteří nakonec tyto ztráty nesou. Moderátor (Barbora Tachecí): Stalo se to někdy v Americe, aby američtí daňový poplatníci tímto způsobem museli doplácet právě na... Host (Jan Švejnar): Stává se to a tam proto vidíte, když k těmto věcem dochází, tak přímá demokracie má za následek, když během víkendu kongresman přijede zpátky do svého okrsku, což dělá, protože chce být znovu zvolen, tak mu tam lidé na rynku nadávají a říkají, podívej se, jestli budeš takhle pokračovat a nezastavíš to, tak už s námi nepočítej. Moderátor (Barbora Tachecí): U nás ty lidi taky nadávají. Host (Jan Švejnar): No jo, a je potřeba potom to přenést do toho demokratického efektu při volbách samozřejmě. Moderátor (Barbora Tachecí):
Tak to říká Jan Švejnar a teď už bude čas na vaše telefonické dotazy. Dotaz volajícího: Dobrý večer. Chtěla bych se vás, pane, zeptat, jak to bude v tý Evropský unii. Pane profesore, denně poslouchám BBC. Anglie nemá ani na plat učitelů, Francie, tam stávkujou piloti, v Itálii, tam se mění každou chvilku vláda, Německo ekonomicky taky není dobře. Z čeho oni nám pomůžou, my řekněte? Host (Jan Švejnar): No, tak oni nám samozřejmě moc pomáhat nebudou, v určitém smyslu nějaká přímá pomoc přijde, ale na druhé straně naše sounáležitost, jejich trhy, to znamená, že budeme naše výrobky dost dobře moci prodávat a postupně též si tam třeba hledat práci a podobně, bude pro nás důležitá a až přijde období konjunktury, teď jsme v situaci, kdy ekonomiky západní si nevedou příliš dobře, ale to je dočasná situace, ale potom, až si povedou lépe, tak si i my v návaznosti na nich povedeme lépe. Čili tam je vlastně ta dlouhodobá perspektiva, která je velmi důležitá. Ale správně jste podotkla, že tam jsou velké problémy. Některé nejsou tak důležité, například v Itálii se vlády pořád mění a Itálie už padesát let je poměrně stabilní společností a ekonomikou a to, že se vlády stále mění je velmi zajímavé, někdy i úsměvné, ale de facto to nemá tak velký reálný dopad. Moderátor (Barbora Tachecí): Mimochodem pod kým z evropských politiků v návalu oněch reforem a stávkových vln si myslíte, že se nejvíce chvěje křeslo? Hodně se mluví o kancléři Shröderovi. Host (Jan Švejnar): Kancléř Schröder má samozřejmě velké problémy. Jemu se podařilo vyhrát nedávno, což bylo obdivuhodné, byl v pozadí a Německo má obrovské problémy spojené jednak s penzijním systémem a jednak vůbec se sociálním zajištěním. Moderátor (Barbora Tachecí): Bude ho to stát podle vás křeslo? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že ne, protože je to velice schopný politik, takže bych očekával, že si najde nějakou cestu. Dotaz volajícího: Dobrý večer. Já bych se chtěl zeptat pana Švejnara, jestli plody nebudou sbírat Němci, až budou vykupovat naše pohraničí, to koupěj celkem levně a budou dělat zase těžkosti našim usedlíkům, až to dojde tak daleko, jako byl Mnichov. Host (Jan Švejnar): Ano, samozřejmě, poukazujete na správnou část problému v tom smyslu, že opravdu se budeme muset přizpůsobit tomu, že budeme otevření a to znamená, že nejenom my, ale jiní si mohou zde potom kupovat nemovitosti a my si je můžeme kupovat jinde. Vzpomeňte si, jak ve třicátých letech, kdy koruna byla velmi silná, marka byla slabá, Češi kupovali pozemky v Norimberku a jinde. Může
to být nyní opačně, ale jsou tam i výhody. Ať si koupí pozemky nebo nemovitosti a platí daně. A ty daně budou na české školy, na české nemocnice, na všechno ostatní. Pozvěme je, ať nám přispívají. Čili musíme to správně využít, to, že zde budou i jiní, kteří jsou bohatí a tím, že projeví zájem a koupí si věci, tak budou přispívat. Dotaz volajícího: Dobrý večer. Prosím vás, pokud víme, tak všechno se dneska točí okolo peněz. Náš stát uzavřel nějakou dohodu se Spojenými státy Americkými, někdo ho zastupoval, někdo tu smlouvu připravil a někdo tu smlouvu taky měl splnit a někdo jí nedodržel. Já jsem zatím neslyšel, že třeba pan Havel za to, že dostal nějaký medaile a já nevím co všechno, nějaký vyznamenání, že je tam váženej člověk, podepsal nějaký dohody a on to nezabezpečil, splnění těchto dohod. Nikdy jsem neslyšel o tom, kdo nese zodpovědnost za to, že nebyla splněna tato dohoda? Host (Jan Švejnar): Nevím samozřejmě, o jaké dohodě je řeč, takže spíš zodpovím všeobecně. Samozřejmě, ústavní činitelé, prezident, ministerský předseda a tak dále, mají právo podepisovat dohody a parlament ratifikuje různé dohody a tak dále a tím zastupují vlastně celý stát a celý stát potom nese dopady nebo důsledky toho. A tyto dopady, tyto důsledky často jdou až do pozdějšího období, kdy už daný člověk, který podepsal tehdy ve funkci vládní, není ve vládní funkci. To je samozřejmě součástí mezinárodního systému právního a ten musíme bohužel dodržovat. Moderátor (Barbora Tachecí): Tak některý mailový dotaz. Pane profesore, upřímně, myslíte si, že naše stávající vláda je schopna spravovat tuto zemi? Nejsem ekonom, osobně mám ale pocit, že současná vláda není svou nekompetentností nepodobná vládě Lubomíra Štrougala. Host (Jan Švejnar): Tvrdá otázka na vládu. Podívejte se, já to beru jako problém, který není černobílý, to znamená, jsou vlády, které jsou schopnější, jsou vlády, které jsou méně schopné a vlastně až potom na konci jejich činnosti nebo za několik let potom můžeme zcela zhodnotit, jak tyto vlády si počínaly a někdy je to velmi neobvyklé. Moderátor (Barbora Tachecí): Čili jednoznačný názor na tu vládu nemáte. Host (Jan Švejnar): Zatím nemám, protože vláda měla velké problémy, nyní začíná reformu, která myslím, že není stále ještě dostačující, ale jde správným směrem a uvidíme, jestli do konce svého období tato vláda třeba tuto reformu dotáhne mnohem dál a dlouhodobě budeme mít zajištěné lepší životní prostředí, než jsme měli ze začátku. Moderátor (Barbora Tachecí): Další mail. V tuto chvíli, pane profesore, co říkáte tomu, že Vladimír Železný odešel sice s ostudou, ale bez placení? Je to možné, aby takto odešel a my všichni platili? Host (Jan Švejnar):
Je to neobvyklé, zvlášť když se ukazuje z výsledku arbitráže a tak dále, že jeho jednání bylo shledáno jako jednání, kde česká strana je vina. Moderátor (Barbora Tachecí): Mají být narůstající státní dluhy, potažmo dluh každého z nás, opravdu naší noční můrou nebo jde jen o zveličování problémů? Host (Jan Švejnar): Náš dluh je mnohem větší nyní, než byl před deseti patnácti lety. Není ještě úplně odstrašující nebo kritický, ale může se kritickým stát. Proto bych tento dluh již nezvyšoval a samozřejmě, na umořování tohoto dluhu zase platíme rok co rok z našich peněženek. Moderátor (Barbora Tachecí): To znamená, spíše noční můra? Host (Jan Švejnar): Čili je to určitá můra, ale spěte dobře. Dotaz volajícího: Dobrý večer. Já bych rád načerpal nějaký optimismus, jak dále zajistit hospodářský rozvoj naší republiky, když podle mého soudu nejsou založeny podmínky pro rozšířenou reprodukci? Tady je celá řada nezvratných chyb, jako je, že jsme přišli o fabriky na výrobu letadel, který dneska neexistujou. Vagónka Studenka, Tatra, Kolbenka a tak dále, ten slavnej kdysi strojírenský odvětví, který podle mýho názoru mělo hlavně reprodukovat a hlavně teda produkovat důchod. Tak se ptám .... a stavební hmoty, který prosperujou, ty jsou v rukách ciziny. Tak se chci zeptat, kde a co máme rozvíjet, poněvadž to šetření, který samozřejmě je na místě, to může vést k tomu, jak se vodnaučil někdo jíst a umřel hlady. Host (Jan Švejnar): Máte pravdu, že spousta významných podniků, které historicky byly na výši zanikly a já myslím, že součástí právě vládního postupu v devadesátých letech jich muselo zaniknout víc, než muselo zaniknout. Na druhé straně se musíme dívat nyní dopředu a snažit se co nejlépe využít té nynější situace a zde myslím, že je nutno sem přilákat co nejvíc zahraničního kapitálu, což se nyní velmi dobře děje, nebýt zas tak háklivý kdo ten kapitál, kdo ty podniky vlastní. Často, když se třeba v Belgii někoho zeptáte, pro koho pracuje, tak ani neví, jestli to je vlastně belgický podnik nebo kdo ho vlastní. Já myslím, co je důležité, aby ty podniky prosperovaly, aby platily lidem vysoké mzdy, aby si lidé kupovali akcie, stali se spolumajiteli ať už místních podniků nebo podniků v Německu, ve Francii či v Americe a tím dosáhneme vysoké životní úrovně a spokojenosti. Dotaz volajícího: Dobrý večer. Prosím vás, co se dá udělat s tím, když Fond národního majetku mě neoprávněně poslal do konkursu, protože se mnou prohrál soud? Dál se v jednání nepokračovalo po odvolání Fondu, devadesát devět milionů, České dráhy mi dlužily sedmdesát dva milionů, přesto šla firma do konkursu a teď se zjistilo, v Hospodářských novinách se psalo, že celou tuto dobu České dráhy při výběrech podnikaly prasárny a svinstva, když to nazvu takhle vulgárně. Proč lidi, který zadávali
tendery, byli sami představiteli některých firem, takže si dávali ty zakázky sami? Host (Jan Švejnar): Jestliže se tyto věci staly tak, jak se staly, tak máte zcela pravdu. Já jsem, jak víte, už dlouho poukazoval na to, že hlavní Achillovou patou vlastně celé reformy bylo nedostatek soudního a právního systému, jeho uplatňování a tak dále a toto byl vlastně jeden otřesný příklad tohoto těžkého problému. Moderátor (Barbora Tachecí): Jak má v takových případech postupovat? Host (Jan Švejnar): Já myslím, že je potřeba nevzdát se a odvolávat se dál, obzvlášť jestli to byly státní podniky, které takto jednaly. Moderátor (Barbora Tachecí): Tak. Díky za to, že přišel k nám do Press klubu profesoru Janu Švejnarovi, díky a přeji vám..... Host (Jan Švejnar): Děkuji mnohokrát za pozvání. Moderátor (Barbora Tachecí): Hezký večer.
