\f1:juij Dn1)ficr;~ Ochrana genofondu živočichů. Tráva. Jan Zima

Ochrana genofondu

živočichů

\f1:JuiJ Dn1)ficr;~

Jan Zima

Bohatství druhů v přirozených společenstvech a genetická rozmani­ tost populací tvoří základ genofondu organismů na Zemi. Z hledis­ ka definice není rozdíl mezi genofondem rostlin a živočichů a shodné jsou rovněž základní důvody pro jejich ochranu. Ochrana genofondu rostlin a živočichů má také mnoho společných jmeno­ vatelů, chápeme-li péči o přírodu jako komplexní ochranu celých ekosystémů. Vymření jednoho rostlinného druhu může způsobit vymizení až 30 druhů živočichů a zánik mnohostupňových rostlin­ ných společenstev, jaká představují např. tropické deštné pralesy, by znamenal zkázu většiny živočišných druhů Země. Přesto má ochrana zoogenofondu různé rysy specifické, které vyplývají z vlastností charakteristických pouze pro zvířata a které se proje­ vují zejména v některých odlišnostech strategie aktivní ochrany

Jiřina

Salaquardová

Tráva Studnu vyčistit mravence ochránil a tebe trávo p ůl království B udoucnost

s d ouolením celOlL

živočichů. Světová situace ohrožení genofondu živočichů je, stejně jako u rost­ lin, hrozivá. Jenom z obratlovců vymizelo za posledních 400 let přibližně 500 druhů a dalších asi 1000 druhů dnes stojí před bez­ p rostřední hrozbou vyhynutí. Z území ČSSR vymizelo v posledních

Foto ]a:'mila

Kocourk~lva

1

Kormorán velký dnes nemá lehký život. Donedávna v celé Evropě kriticky ohrože­ ný druh, v posledních deseti letech však se adaptoval na změněné vodní prostředi. Foto M. Šebela

Rosnička

zelená patří k žábám, které jsou lidí oblíbené vzhledem i chování!». Přes~ to však je člověkem ohrožená - likvidaci vše[!h mokřadů, zarostlých okrajů rybnikil i znečišťovaním vod v našich nižších po~ lohách. Foto M. Sebela

II

d vou stoletích 18 druhů ob ratl ov c ů a v připravov ané českosloven­

ské Červ ené knize je zařazeno as i 56 procent původních druhů

(všichni kruhoústí, 43 % druhů r yb, 72 % druhů obojživelníků,

77 % druhů plazů , 48 % druhů ptáků a 63 % sav c ů). Asi u 13 %

o bratlovců je ohrožení hodnoceno jako kritické. U bezobratlých

nejsou většinou k dispozici tak přesné údaje jako u obratlovců,

ale nemáme důvody předpokládat, že by jejich situace byla lepšL

Je až překvapující, jak se stupeň ohrožení fauny obratlovců. v ČSR

shoduje se stavem u vyšších rostlin.

K záchraně ohrožených druhů živocichů a k ochran ě jejich geno­

fondu je možné formulovat několik obecných doporu č ení:

Prohloubení znalostí o biologii populací a druhů

Základní podmínkou úspěšnosti ochr,any je důvěrná znalost biolo­

gických vlastností druhů a ekologických nároků populací. V těcht(J

znalostech však stále existují početné mezery. U mnoha skupin

bezobratlých živočichů neznáme ani základní druhové složení fauny

na území ČSSR a znalosti a rozšíření jednotlivých druhů nejsou

zdaleka dokonalé ani u tak dobře prozkoumané skupiny jako jsou

obratlovci. Slovo genofond se v posledních letech stalo velice

casto používaným termínem, a le málokdo si uvědomuje, že konkrét­

ní poznatky o genofondu velké většiny živočišných druhů jsou ve­

lice chudé a nezřídka zcela chybL Na celém světě existuje pouze

o něco více než sto druhů ži voč ichů, u kterých můžeme tvrdit, že máme urcitou představu o jejich genetické struktuře. Klasické me­ tody srovnávací morfologie a morfometrie umožnily získat základní poznatky o druhovém složení fauny v různých oblastech světa, ale pro poznání dědičné vnitřní "architektury" populací a druhů mají asi stejný význam, jako pazourkový pěstní klín pro studium konstrukce digitálních hodinek. Mnoho dluhů existuje tak é ve zna­ lostech ekologických vztahů a nároků . Není proto zřejmě přehna­ né tvrdit, že někdy ani ne víme, co vlastně chráníme a jestli to vůb ec děláme dobře. Úloha odpo věd ně organizovaného věde c kého pozná­ vání je v tě c ht o souvislostech zcela jednozna čn á. Zlepšení ochranných podmínek v1e volné přírodě Původní príroda Země byla pozměněna všestranným civilizačním tlakem člověka a naše planeta je dnes pokryta mozaikou územních c elků, jejichž přirozený charakter je v různém stupni setřen. Pří­ ro dně nejza chovalejší celky jsou zpravidla vyhlášeny za rezervace a v nich se soustřeďuje největší část zbývajícího bohatství genofon­ du živočichů. Je dnotlivé r ezerva ce jsou obvykle vz ájemně izolovány a představují ostrovy a ostrů v k y v území siln ě ovlivněném antro­ pickými faktory. Zac hování p ři rozených ekol ogick ýc h pom ě rů v re­ zervacích je před e vším problémem ekonomickým. Pokud se podaří přirozený charakter rezervací zachovat, bude to znamenat záchra­ nu mnoha živočišných druhů, zejména bezobratlých a málo pohybli­ vých obratlov c ů. Již dnes si však odborníci uvědomují, že ani nej­ větší rezervace světa nebudou schopny dlohodobě zabezpečit exis-

2

Kvakoš nočn í žije II nás na severním okr a· ji svého evropského areálu. V nedávné mi­ nulosti se rozšířil. v současné době se však jeho kolonie opět zmenšují, snad vli­ vem upravovaných a znečišťovaných vod· nich tok u . Foto M. Šebela

Kreslll Rostislav pospíšil

~ Sv i šť horský patří k řídkým obyvateltim našich velehor. Dří v e proná sledován. dnes p řís ně chr áně n . po če tnos t p ůvo dních ta­ t r a nských populaci se pohybuje kolem 1000 jedinců. Foto M. še be la

Zmije o becn á. pa tř í k velm i oh ro že ným druhli m naš ich p l az ů, n e bo ť pr o svo ji je­ d ovatost by la d o n e d áv n a b ez o h l e dně proná­ sledo vá n a. Foto M. Šeb ela

ten ci některých velkých a pohyblivých druhů obratlovců, a to ani za předpokladu, že ekologické podmínky v těcht o c hráněn ý ch úze­ mích se nebudou zhoršovat. Vyplývá to z některý c h zákon itostí po­ p ulační genetiky, ze kterých bylo odvozeno, že pro krátk od obé zachování základní rozmanitosti genofondu a životaschopno sti je n utná populace, která obsahuje minimálně 50 jedin ců a pro dlouho­ d obé přežití je nezbytná populace s nejméně 500 jedinci. Z různý c h d ůvodů budou muset být tyto teoretické minimální p o četnosti ve skute č ných populacích ještě několikanásobně větší. Při zvážení prostorových nároků například velkých šelem pak docházíme k závěru, že minimální populace t ě chto druhů se prostě "nevejdou" ani do té největší rezervace. Život velkých zvířat v chráněných

3

územích proto bude muset být člověkem ovlivňován a do jisté míry řízen prostřednictvím pravidelné výměny jedinců mezi jed­ notlivými rezervacemi a cestou dalších umělých zásahů, které za­ mezí ochuzování genetické rozmanitosti. Je protO' nutné uvažovat nejen o ochraně potřebných stanovišť', ale také o populačně gene­ tických programech, které budou řešit problémy malé populační veli­ kosti. Tento požadavek je aktuální i pro ochranu velkých obratlov­ ců v národních parcích a chráněných krajinných oblastech v ČSSR. Výchova a osvěta Výchova a osvěta jsou důležitým nástrojem k odstraňování růz­ ných předsudků a pověr a k vyp ě stování přirozeného vztahu lidí k přírO'dě i ke zvířatům. Z výchovné práce je lépe vynechat různé emocionální argumenty a soustředit se raději na věcně podložené a názorné doklady. Přemíra osvěty asi spíše škodí. Čím větší bude počet červených seznamů a podobných hodnocení (častO' si vzá­ jemně odporujících), zpracovávaných prO' každou systematickou sku­ pinu a každou sebemenší oblast, tím nižší bude význam, který bu­ dou podobným dokumentům přikládat odpovědné orgány. V rozvojových zemích musí osvětě a výchově předcházet řešení pro­ blémů sociálních a ekonomických. Na domorod ce z afrických nebo jihO'amerických pralesů bude nesnadné výchovně půsO'bit, aby ne­ pojídali maso opic a nenarušov,ali tak genofond vzácných a ohro­ žených druhů, pokud jim nenabídneme jiný zdroj bílkovin k výživě. Řešení těchto otázek není ovšem jen záležitostí samotných rozvO'­ jových zemí, ale je to úkolem a morální povinnO'stí všech vyspě­ lých zemí světa. Chov ohrožených a vzácných druhů v zajetí by neměl být chápán jako poslední prO'středek k záchraně vymírajících druhů, ale také jako preventivní metoda aktivní ochrany. Úspěšný chov v zajetí by měl nalézt přirozené pokračování ve zpětném vypouštění jedinců do volné přírody. Příkladem je projekt na reintrodukci divokých koní Převalského v Mongolsku, jehož realizace se patrně dočká­ me v několika příštích letech. Vypouštění zvířat odchovaných v za­ jetí je spojeno s mn oha těžkostmi a hlavním problémem je asi okolnost, že stále častěji již není kam vypouštět, protože přirozené biotopy druhů nenávratně zmizely. Při vlastním ChO'VU v zoologických zahradách vyvstávají také pro­ blémy finančního rázu. Předpokládá se, že v nedaleké budoucnO'sti bude nutné chovat v zajetí asi 2000 druhů obratlovců, abychom za­ bránili jejich úplnému vyhubení. Populačně genetické nároky jsO'u POchO'pitelně stejné u populací v přírodě i v zajetí a k dlouhodO'bé záchraně druhu je nezbytné chovat alespoň několik stovek jedinců. V dnešní době jsou světové zoologické zahrady schopny chO'vat v tomto počtu necelou tisíCO'Vku obratlovců. ChO'v v zajetí je fi­ nančně neobyčejně náročný. ZOO v San Diegu vydává např. rO'čně 250000 dolarů na udržení chovu skupiny vymírajících kondorů kalifornských. Záchrana jednoho průměrnéhO' ptačího druhu od­

4

Opuštění netopýři Bývali jsme přesvěd če n i, že Zdeňk a Ba uerová je jedinou ženou n a s větě , kt er á se netopýrú nejen n e bojí, ale d ovede je i milov a t. Nesou h lasíval a. Říkáv.a l a , ze stejný vzt a h k ta jem­ ným létajícím SaV ctllTI má ta ké je d­ n a fr a ncouzská chiropteroložka. St e j­ n ě jsme jí to nikdy n e věřili. Učila lásce k ne t opýrům pio.nýry i d ů­ c'hodce. Loziv ala za nimi krkolomn ý­ mi labyrinty jeskyii , š tol i krovy his­ torických budov. Sdíl ela s nimi sv ou garsonku v Bystrci. "Podívejte, jak se umí smát!" - p ře­ svědčov a la nás na fotografiích, které tradi čně roz e sílala jako novoročenky. N e topýři v jejích rukou se skutečn ě usmív ali. S tejně jako ona. Byla nezištnou kamar á dkou nej en n e­ topýrů. Do povědom í široké veřejno s ­ ti vešla jako neún alV ná propagáto.r­ ka ekolo g:e a ochrany přírody, v od­ bornýCh kruZÍch se zapsal a jako o bě · tavá organizátorka vědeckého života v ek,oJogické sekci Čs. zoologické sp o­ lečnosti, v Přír,odovědeckém klub u v Brně a v dalších organizacích. Voděnce, aby se jí lépe klížily o č i p řed spaním! n a psal jí před lety do své tulácké knížky Karpa tské hry kolega a přítel Miloslav Nevrlý. Ani v děsivém sn u by nás nenapadlo , že se jí předča s ně zavřou oči navžd y. RNDr. Zdeňka Bauerová, pracovnice Ústavu systema tické a ekologické bio­ logie ČSAV v Brně , zesnula po t ra­ gické nehod ě 17. ledna 1988 ve věku pou'hých34 let. A nás, kteří jsme ji znali a vá žili si jí, nepřestane trápit otázka, proč tak brzy odcházejí prá· vě ti, kteří ,patří k nejlepším. -ac­

vd~n~ DTIUfice21

chovem v zajetí přijde podle sk romn ého odhadu na 5 miliónů dola­ fond ochrany přírody (WWF) přitom disponuje ročně č ástkou asi 2,5 miliónu dolarů, které je možno věnovat na projekty zá chrany druhiL Světo v á zdravotnická organizac e (WH O) pro srov­ nání vynaloží v příštích 18 měsí cíc h 98 miliónů dolarů na osvětovou č innost v rámCi boje s nemocí AIDS. Tímto srovnáním poch opitelně n emá být zpochyb ňována oprávněnos t vynakládání prostř ed ků na zlepšení zdravotní situa ce lidstva, je to však názorný příklad ne ­ rovnoměrnosti v k l a dů, které lidská sp ole čn ost věnuje na řeše ní růz n ých významných pr oblémů. Č ástečné řeš ení ek onomick ých pro­ b lémů chovu zvířa t v za jetí lze v idě t v techniká ch dlouhodobéh o uch ovávání gamet, embryí nebo tkán í živo č ichů v genových ban­ k á ch a v zakládání tzv. zmrazených ZOO . rů . Svě to vý

I k dyž se úsilí o za chování genofondu živ o čic hů setkáv á s mn oha a úska lími, není nutné se u chylovat k n ekonstruktivnímu pesimismu. Cesty k řešení jsou v zásad ě známy a uvě dom ění si př e ­ kážek je pro konečný ú spěch spíše výhodou. těžk os tmi

Jan Skácel

i eště křehČÍ

Křehký

a

Pro sta r ou

p ov ě ru

a pro tak chyt r á ouška, pro radar letníc h nocí pod lipami, pro škar edost své vlastní tváře přib íjeli

zastar a lid é k Hřebíkem

vra tů m

netopýr a.

pr otkli t enkou blanku křídel,

mrtvolka vi sela tam zamuc h laná v tich u a stydká h rů z a, h ladká po hedvábí, šustila dlouho n a padáčcích zvonů. Proč

nosívám ten u mu č ený obraz v sobě a pr oti si dř ív e , nežli požádá m o nocleh v no vém do mě, p átr avě a dlo uh o prohlížím fošny na domovníc h dveříc h,

ve Foto Jarmila Kocourko vá

dřevě

h l edám díry po

h řebech?

Jsem pou hý básník, r adar pod lipami. Nen í mi odpovíd at. Ptám se.

[ Ze sbírk y "Hod ina mezi p3em a vlkem" z ro ku 1962 )

Cena Zdeňky Bauerové Redakce vypisuje každoroční soutěž o "Cenu Zd eň ky Bauerové" za nejlep­ ší příspěvek s o chranářskou temati­ k ou otištěný v ročníku Veroniky. Sou­ těž je vyhlášena pro mladé autory do 35 let a je d otována částkou 500 k orun. VýsLedky soutěže budou zve­ ř ejněny vždy v prvním čísl e Veroniky následujícího ročníku. red

5

Mongolové - ochránci

Chráněná

území okresu Uherské Hradiště

přírody

B. Dorž a M. Ojunbileg Půda,

to jest sa ma

jak ýmk oli v za h nut é

země,

z pů s o bem

byla považována za matku .všeho živéh o a

zra ň ová n a.

Pr olo i ob uv asijský ch

pastev c ů

n e směla měla

být

špičky

vzh ů r u.

Své bytnou formo u vyjádř e ní k ultury je tradice mimořádn ě ohledu­

plnéh o vztahu k p řírodě , zdroji všeho života. Tato tradice vychází

z dob starých lo vc ů, sběr a čů, z eměděl ců a posléze i pastev ců

a ch ovatel ů dobytka střední Asie, kt eří s e svými stády odedávna

kočovali a po celý rok hledali bohaté pastviny S8 svěží trávou a či s ­

tou vodou.

Tradi ční vztah M ongolů k životnímu prostředí byl a ž do nedávné

minulosti pevn ě zakotven v různ ýc h stupních vývo je národní k ul­

tur y a je patrný zejména v bohatém fondu místních ná z v ů ř ek,

jeze r, h or i pohoří. Vyzdvihují mimořádn ě malebn ý ráz k r ajiny

a vyjadřují bohatství jejích p řír odních zdrojů i živočišné říše. Ta­

k ovými názvy jsou Bogd chan úl (Svatá panovníkova hor a), Gur ­

van saj chan (Tři krasavice), Erdenet (Hora pokladů), Elyn a m

l Pět jehi1átek), Jangirt (H ora divokých kozlů), Tachynj us (Vodo­

p ád divok')lch koní), Songino cha jrchan (hory, které jsou p oj men o­

vány podle divoké modrok vě t é horské cibule - songin], cha jr chan

(žal č i žalov).

K očující Mongolo vé obvykle chránili řeky, jezera, prameny a po­

toky před zneč ištěním , půdy před poško zením a le s př ed vykáce­

ním. Zvl ášť pozorný a starostlivý byl vztah Mong olů k nové mu

životu a všem mláďatům. Při kočo v ání z jednoho m ísta n a druhé

vě novali mi mořádnou pozornost č istot ě míst, která op o u š t ěli a lik vi­

daci vší n eči stoty a odpadků. Do dávné minul osti tak é spadá starý

obyčej Mongolů zakazující lov zv ěř e v době r ozmnožování a bře­

zosti, hrom adné vybíj en í zvěř e, vylévání mléka, mléčnýc h v ý ro bk ů

a k r ve do př í rodních vodních nádr ží.

Nejstarší s v ěd e ctví o c hrán ě ný ch m ístech, dokl á da jící t u to tradi ci

vlastní Mongolům, jsou zak ot ve n y v pís emných pramen ech 12.

až 13. stolet í - v "tajné kronic e Mo ng olů". Ta to t r a dice n ebyla

V okrese Uherské H r adiště se nachází jed n o ve lk oplošné chráněné území ­ chrá něná kr aj inná oblast Bílé Karp a­ ty, která za's ahuje i do okresů Hodo­ n ín a Go ttw al dov o celko vé rozloze 715 km 2 a 38 m aloplošn ých chráně­ ných úz emí o rozle ze 538,6 ha. Z toho pět stá t n íc h rezer vací o rozlolle 252,2 ha, 32 chrán ěných přírodních výt vori'1 o rozloze 286 ,2 ha a jedno chr á n ěné n aleziště o rozloze 0,2 ha. 1. SPR Holý kopec, k. ú. Buchlovice, vý m ěra 92, 09 ha, vyhlášeno v r. 1975, buči n a ka r pats ké'h o t ypu. 2. SPR Javořina, k. Ú , Strání, výměra 78,27 ha, vyhláš en o v r . 1951, bukový prales s karpatskou k větenou v pod­ r ost u . 3. SPR Luh, k. Ú , Horní Němčí, vý­ mě r a 2,27 ha, vyhl ášen o v roce 1956, bota n ická lo kalita, pastvina s chráně­ ným druhem keřů. 4. SPR Vlčnovský háj, k. Ú, Vlčnov. v ý m ěra 29,87 ha, vyhlášeno v r. 1955, bota n ická lokalita - háj s přilehlou past vin ou a chrá n ěnou květenou. 5. SPR Porážky, k . Ú. Slavkov, výmě­ ra 49,7 ha, vyblá eno v roce 1987, botanická lokalita, rozsáhlá pNroze­ ná travní společenstva ub xerotherm­ ního, luč,ního a pastvi nného typu. 6. CHPV Bahulské lamy, k , Ú. Horní Ně m čí, výměra 14,09 ha, vyhlášeno v roce 1982, kar patské louky s roz­ ptýle nou zelení a typickou květenou . 7. CHPV Bedové, k. Ú . Zitková, výmě­ ra 3,6 'h a, vyhlášeno v roce 1982, při­ r ozené luční porosty s výskytem chrá­ něných a o hrožených druhů rostlin. a , CHPV D ol noně mč a nsk é louky. k. Ú. lavkov, výměra 28.82 ha, vyhlášeno v roce 1982, karpatské louky s roz­ ptýlenou zelení a typickou květenou. 9. CHPV Dra hy, k. Ú. Horní Němčí, výměra 15,08 ha, vyhlášeno v r. 1982, karpatské louky s výskytem chráně­ ných a ohrože ný c'h druhů rostlin a živočichú .

10, CHPV Horni louky, k. Ú. Suchá

Loz, výměra 6,29 ha, vyhlášeno v ro­ ce 1982, přirozené luční porosty s vý­ s kyt em chráněných a ohrožených dru­ hů rostlin ,

Po ro st s ax au! ů (Hal oxylon al1lmod endron ) na p ísečný ch pře syp ech poblíž archeologic­ k ých vykopá vek dinosauru v Baja n-dzagu . Fo to

6

Ji ří

Krutil

pře ruš en a

a ni po zd ěj i. Sv ě d čí o tom takové písemné pa mátky jak o

leh caaz a Chalch žur am. Zaznamenávají, že v roce 1778 bylo po­

ho ří Bogdo vyhláš eno "chráněným územím" a o něco později i ho­

ry Chan chentej a Otgon Tengri (4031 m n. m. ). V techto chráně ­

ných m ístech byl pří s n ě zakázán lov, kácení stromů, vyrývání jam

atd. (Chalcha žuram, Ulanbator 1963).

Zajíma vé s vědec t v í o legislativních opatř e ní c h mongolských chá­

nů , t ýj kaj ící se lovu divoké z v ěře, nám dává ve svém cestopise

Ma r co Po lo: . . . Žádný chán , kníže, ani kdokoli jiný nesmí lovit

za jíce, jelen y, la n ě a gaze ly č i jinou zvěř, která se rozmnožuje,

a to od břez na do ří j na.

Od dávn ých dob Mong olové uctíva li některé hory a pahorky. S roz­

šíř e n ím lámaismu v p ol ov in ě 16. století došlo k ještě většímu uctí­

ván í posvátnýc h h or, řek a lesů. I když by se mohlo zdát, že je t o

pouze fo rma náboženských o bř ad ů, ve skute č nosti to je svébytný

zp ů sob ochrany přírody .

Zm ín ě né zákony obsahují velmi zajímavá svědectví o pokynech

vyd an ých nejen k o chraně životního prostředí zvířectva a ptactva

a k ú čelnému užívání přírodn íc h zdrojů, ale také opatření týkající

se porušení těcht o z ák o nů a na říz ení.

V jednom mongolském dokumentu z mandžuské doby se praví: ... "j e

tř e b a zdůraznit, že podle nej vyššího ustanovení jsou hory Chan a Chentej chan s jejich stromovím a zvěří prohlášeny chráněnými n a věčné č asy. Jsou posvátnými h orami naší vlasti a musí zůstat za ch ovány ve stejném stavu. Pokud je přijetí zákonú a opatření pro t yto kraj e možné, m y všichni, poradivše se, zvážili jsme a roz­ h odli jsme : Jestliže kdokoli v bud oucnu záměrně poruší zákon a bude zl odějsky hubit zvě ř nebo ničit stromy v těchto dvou zá­ kony c hráněných horách a jestliže b e zcitně zabije zvíře, dopustí

11. CHPV Hutě, k. Ú. Žitkov á , vý m ěra 12, 23 h a, vyh lášeno v r oce 1982 , př i­ r ozené l učn í poros t y s výs kytem ch r á­ ně ných a ohrožený ch druhů rostlin. 12. CHPV Chmelinec, k . Ú. Vy škov ec, vý měra 2,76 ha, vyh lášeno v r . 1982, p ř iro zené lu ční poro sty s výskytem ch ráněn ých a ohrožených d r u'hů r ost­ l in. 13. CHPV Chmelinec pod Hribovňou, k . Ú. Vyškovec, výměra 6,6 4 h a, vy­ hl á šeno v roce 1982 , přir oz en é l u č n í po rosty s výskytem c hráněn ých a ohrozených d ruhů r ostlin. 14. CHPV Chmelinec - Štefková, k. Ú. Vyš kovec, výměra 0,76 ha , vyh láše n o v roce 1982, přirozené lu č ní p orost y s výskytem chráněn ých a oh r ožen ých druh'1 rostlin. 15. CHPV Kolo, k. Ú. Sla vkov , v ým ě ­ r a 3,69 ha, vyhláSeno v r oce 1982, ka rpatské louky s roz ptýlenou zelenf a typ ickou květenou - orc hideje. 16. CHPV Koprvasy, k. Ú. Žit ková , vý ­ měra 5,01 ha, vyhláš eno v r. 1982, pi'i­ ro zen é luční porosty s výskytem c'hrá­ n ěných a ohrožených dr u h ů r ostlin. 17. CHPV Kouty, k. Ú. Pitín , vým ě r a 0,60 ha , vyhlášeno v roce 1982, pi'i­ rozené luční porosty s výskytem chrá­ ně ných a ohrožených druhů rostlin. 18. Lom Rasová, k. Ú . Komň a , v ý m ě r a 4,43 ha, vyhlášeno v r. 1982 , zatope ­ ný lom s výskytem obojživelníků. 19. CHPV Maguše, k . Ú. Slavkov, vý­ měra 2,58 h a, vyhlášeno v roce 1982, botanická lok alita - výskyt teplom il­ ných druhů květeny. 20. CHPV Mechnáčky, k. Ú. St r ání , vý­ měr a 9,65 ha, vyhlášeno v roce 1982, botanická lokalita - výsk yt teplom il­ ných druhů květen y . 21. CHPV Mezihájí, k . Ú . Slavkov, vý­ měra 1,56 ha, vyhlášeno v r. 1982, botanická loka.lita - dochovaná uká z­ ka porostů mezofytních okrajů le sa. 22. CHPV Nová hora I, II, k. Ú. Stránf, v ýměra 17,04 ha, vyhlášeno v r. 1982, b otanic ká lokalita - zbytek karp at ­ ských luk s ohroženými druhy. 23. CHPV Nové louky, k. Ú. Korytn á, výměra 12,96 ba, vyhlášeno v r . 1982, p řirozené I uční porosty s vý sky tem c hráněných a ohrožených dru hů rost­ lin. 24. CHPV Pod Bukovinou (Žleb), k. Ú. Host ě tín, výměra 5,93 ha, vyhláše no roku 1982, bohanická lokalita - za ­ chovalá enkláva bělokarpatský ch lu k se širokým druhovým spe ktrem.

Velbloudí farma v jižn'í Gobi poblí ž nalam· dzadg a du. Někteří mongolští zoologové tvrdí, ze se v Zaaltajské Gobi dosud zachoval diVOký velbloud chabtagaj. Většina od· borníků se však spíše přiklán í k názoru. že dn eš ní ,.divoký" velbloud je splše zdivo· če lým velbloudem domácím. Foto l!fí Krutí!

7

se přestupku. Na jeho tvář bude v yřezán cejch "z l oděj " , budou mu nazuta kopyta a jeho kůň i zbr aň budou zabaveny jako pokuta. Jestliže se niče ma ještě ne s tačil niče ho zmo cnit, i tak bude ocej­ ch ován a budou mu nazuta kopyta. Pakliže by t o byl taj dži nebo úř e dník , bude zbaven t itulu a jeho kůň i zbraň budou za tr est za ­ baveny" (DTA, článek 1, odst. 21 Chn. 3675). Jednou z for em tradičního ohleduplného vztahu k p ř ír odě byla ochrana před p ožáry. Mongolové měli vyprac ovány zvláš tní zákony a predpisy, mezi jinými i nařízení dohlížet, a by na opoušt ě ný ch k ocovištích nebyl zanechán n euhašený oheň. Jestliže o he ň n ebyl uhašen, byla ulože na pokuta až po konfiskaci kon ě a jmění jak vi­ níka po žáru, tak i osob. které o požáru věděl y a neupozornily na n ě j.

V ,a rchívních materiálech bylo objeveno, že po čát ke m 16. století byla chrán ě ná místa obklopena strážními hlídkami, které je m ěly chránit a dohlížet na dodržování záko n ů lovu. I to s věd č í o t om, že Mongolové měli celý komplex znalostí o o chr a n ě př ír ody . V prvních letech lidové vlády pokračovali v Mongolsku ve staro­ bylé tradici ochrany přírody, vyhlásili pře s dese t dalších ch rá ně­ ných území v Changajské a Gobijské oblasti. V roce 1923 vláda MoLR upozurnila na důležitost ochrany p řírody: V mnohých zemích přikládají šetrnému vztahu k přírodě a k jejímu bohatství stále větší význam. V jiných, ať velkých č i me n­ ších zemích nevě novali pozornost zákonitostem h osp odár ných a ekonomických vztahů k přír o d ě a výsledkem je, že jejich př ír od­ ní bohatství bylo zničen o a lid se ocitl ve svízelném postavení .. . Z vlášt ě v naší zemi s ohledem na r ozložen í vod a poze mk ů se mu­ síme obávat nedodržování še trného h ospodárného vztahu k p řírod­ nímu bohatství. Projevilo by se velmi br zy a ne lze p ře dp ok l ádat, že ll'

••

25. CHPV Pod Mezihájím, k . Ú . Hornl Ně m čl , výměr a 2,36 h a, vyhlášen o v r . 1982, bo ta n ická lokalita výskyt vzácn ých a ohro žených druhů rostlin. 26. CHPV Po,d přislopem , k. ú . Vápe­ nic e , vým ěra 0,96 h a, vyhlášeno v r o­ c e 1982, př ir o zené l u ční p or osty s vý­ skytem ch rán ě ných a ohro že n ých dru­ hů rostlin . 27. CHPV Pod Žitkovským vrchem, k. ú. Žitk ová, vý m ěr a 16,05 ha , vyhl á še­ no v r oce 1982, př i ro zené luční po­ rosty s vý s k yt em c hrán ěn ých a ohro­ že'n ýc h druhů rostlin . 28. CHPV Rubaniska - Mravenčí lou­ ka, k. ú . Vápe nice , v ýměra 15,35 ha, vy hlášen o v ro ce 1982, přirozené luč­ ní por osty s ch rán ě n ým i a ohrožený­ mi druhy rostliln. 29. CHPV Strbáň, k. Ú. St rán í, výmě ­ ra 4,26 ha, vyhlášeno v r . 1982, bota­ nic ká lokalita - řada pramenných vý­ věrů s mokřadnlm i společenstvy. 30. CHPV Terasy Vinohradné, k. Ú. Drsla vice, vý m ě r a 7,33 ·h a, vyhlášeno v roce 1982, e nklá va teplom ilné kv ě­ te n y s výskyt em chr álně n ých a ohrože­ nýCh druhů . 31. CHPV Uhliska, k . Ú. Vá penice, vý­ m ě ra 0 ,71 ha , vyhlá šeno v roce 1982, pl'i·rozen é l u č n í porosty s v}'skytem c hrá n ě n ých a oh r ožených druhů rost­ lin . 32. CHPV V Krátkých, k. Ú. Vápen ice, vý m ěra 3)9 ha , vy h láše n o v r. 1982, p!'irozené .l u Člní porosty s výs kytem chr á n ěných a oh r ože ný ch d r uhů r ost­ lin. 33. CHPV Ve Vlčí, k. Ú . Vyš kove c, vý m ěr a 21,68 ha, vy hlášeno v r . 1982, pl'irozené l u č n í porost y s výskytem chr áněn ých a o hrože n ých druh ů rostlin.

lurta - tr adiční obydlí Mongolů. Jeli tvar umo žii uj e domoro dc'um bezp ečně p ře čka~ prudké větrné smrště. Dře vě ná 'k ostra je překryta velbloudí plstí (na zimu n ěko li k a vrstva..i) a shora hust ě tkaným b íl ým n e· promokavým plá tnem. Nazv ednu!ím je jich okrajů a odkrytím vrchlíku s e jurta větr á . v p lechových bubnových kamínk ác h spa lu jí Mongolové such ý dobytčí trus argut. Na mnohýc h místech v Gobi je k am enitá hammad a. Půdní povrch je p ře. kry t drob ným š t ěrke .. n ebo hladký mi oblh· ky - kam enným p a ncířem. Je mož né m e zI ními na jít chalcedony, jas pisy i jin é polo­ drahokamy. Foto J l ř! Krutll. pou šť

8

by v budoucnu došlo k ry chlé nápravě. Kupříkladu les je v Mongol­

sku vzácný a dlouho roste. Kdyby byl zničen požárem, nebo pilou

a sekerou, jeho obnova by byla dlouhá a těžká."

Tím je podtržena na jedné straně n utnost pozorného hospodárné­

ho p řís tupu k životnímu prostředí a na druhé straně nutnost za­

chování ekologické rovnováhy.

"Právem jsme hr di, že jsme dokázali uchovat v přírodním prostředí

t ak zvácná zvírata jako je kůň Převalského, osel kulan, divoký

velbloud, ovce argali, koza jangir, sněžný leopard, divoká ko č ka

m anúl, p elikán, ve lekur alta jský, ular, orebice chukar. Z rostlin

h l avá č ek sibiřsk ý Adonis sibiricus, tulipán - Tu lipa uniflora,

horský č esnek songin - Allium altaicum, pivoňka - Paeonia ano­

m ala a saussurea (ce lke m 31 dr uhů Saussurea sp.J. "

K očov né nár ody Asie, vče tně Mongolú, mají těsný specifický vztah

k př írodnímu prostředí. Tent o vztah je zcela odlišný od vztahu

ze mědělci'!. V důsledku stálých změn bydliště a pastvin Mongolové

n ahromadili důkladné a obsáhlé znalosti o přírodě i o umění hos­

podárného využití přírodních z drojů.

Ve srovnání s národy, které žijí usedlým způsobem života fl zabý­

vají se zemědělstvím, je př e dností nomádů snaha o dokonalé zacho­

vání přírodního prostředí v jeh o mnohotvárnosti i ekologické vy­

váženosti fauny i flóry.

Vztahy kočovný c h národ ů k ekologii i je jich starobylé tradice

ochrany přírody a starostlivé p ostoje k okolnímu prostředí jsou

h lavním odkazem historického, kulturního a etnografického dědic­

tví národů Asie.

Z ruského originálu přeložila Jaroslava Bučková. S autory, vědec­

kými pracovníky Akademie věd MoLR, navázali kontakt členové

ZD ČSOP Datel při expedici v r. 1987. (Psáno pro Veroniku)

34. CHPV Vrchové - Chrástě, k. Ú. Drsla· vice, výměra 25,1 ha, vyhlášeno v ro· ce 1982, bota!Ilická lokalita - výs kyt teplomilných druhů květeny. 35. CHPV Za lesem, k. Ú. Horní Něm· čí, výměra 1,22 ha, vyhlášeno v ro­ ce 1982, karpauská louka - naleziště šafránu bělokvětého. 36. CHPV Zahrádky, k. Ú. Záhorovi­ ce, výměra 0,20 h a, vyhlášeno v roce 1982, 10kaUta chráněných rostlin s bo­ hatým výskytem hořce křížatého. 37. CHPV Záhumenice, k. Ú. Strání, výměra 33,36 ha, vyhlášeno v roce 1982, botanická lokalita, zbytek kar­ patských luk s ohroženými druhy. 38. CHN Kovářův žleb, k. Ú. Vlčnov, výmě ra 0,20 'ha, vyhlášeno v r. 1956, květn a tá lesostep, nalezi ště hvězdice zla tovlásku. Eva Smejkalová Ro zlohou i počtem chráněn ý ch ú ze­ m í se okres Uherské Hrad i ště řadí mezi "nejchráněn ě j š í" okres y nejen Jihomoravské ho kraj e, ale celé ČSR . Zř ejmě cel ostátní primát si tent o okre s zís kal je dnor ázovým vyhláš e­ n ím 32 m a loplo šný ch chr á něných úze ­ mí (CHPV) vyhláškou r a dy ONV r oku 1982. Výjimečno st a p řík lad ­ nost to'ho to činu z vlášť vynikne v konfrontaci se skutečností, že n a za j i š tění ochrany jednoho z nejv ý­ z nam něj š ích segmentl! bě l o karp at­ s kých luk (SPR Porážky) prostředni c­ t vím mi'nis terstva kultury ČS R se zde č ekalo desítky le t. Má lo příznivé je však rozl ožení chrá­ něných území pře s 90 procen t je jich lokalizováno do výc hodní, zvl á ště jihovýchodní části okresu. Nelze ř íc i , že neprávem, neboť s e jedná o bělo ­ karpatské květn a t é louky, v ýjim ečně d ruhově pestré (a to nejen díky hoj­ n ému výskytu vsta v ačo vitých ro stlin), k teré nema jí v ČSR obdobu. Legisla­ ti vní ochra nu je však nutno za jis tit i dalš ím územím mimo CHKO Bllé Karpaty. Jedná se především o dv a cenné komplexy lužních lesl! - me zi Uherským HradiStěm a Uhers k ým Ostrohem a u Kněžpo l e. Obdobn ě d o­ s ud pře vážně listnatý l esní komplex C h ř ib ů by si zasluhoval oc bra nu ne­ jen v současném jediném segmentu - SPR Holý kope c, al e n ejl épe celo­ plošno u , al espoň jako klidová ohlast, jejíž ochranný režim by z a ru čov al za chování přirozené dřev i nn é s klad by. -ac­

Upevňování

zdraví pracujících závisí nemalou měrou na tom, zda se dosáhnout pronikavého zlepšení ekologické situace. . .. Vůbec musíme všude v praxi zle pšit ekonomiku i organizaci využí­ vání přírody. Je třeba podstatně zvýšit ekologickou kulturu naší společnosti, která se podle mého přesvědčení musí stát nejdůleži­ tější součástí všeobecné kultury rozvíjejícího se socialismu. podaří

Michail Gorbačov, generální tajemník ÚV KSSS v projevu ke stranickému aktivu v Leningradu 13. 10. 1987

9

Hledání

důvodů

Igor Míchal

Na proklamace o ochraně přírody naraZlme tak často, že klást otázku "proč chránit prírodu" se může zdát zbytečné a ve Veroni­ ce, jejíž čtenáři si tuto otázku přece sami pro sebe zodpověděli, dokonce nemístné. Každý ví, že v praxi se tato otázka přesouvá z ochranářské teorie do sféry rozhodování. Pak vyvstává otázka, co znamená výskyt vzácných nebo chráněných organismů, různé formy územní ochrany přírody a ochrana krajinného rázu ve srov­ nání s těžbou nerostných surovin, regulací toku, s výst.avbou re­ kreačního střediska nebo s náhradní rekultivací. Argumenty ochra­ ny přírody přijímají partneři jen v prípadě, kdy proti nim nestojí silný zájem ekonomický, nebo v případě volby mezi jinak rovnocen­ nými alternativami. Rámcový výčet hlavních důvodů pro ochranu určitého přírodního jevu podává práce J. Ceřovského a P. Trpáka: Strategie ochrany ge­

10

Tep li čk a

v Nízkych Tatrách Fot o Jarmila Kocourková

" Kreslil Vladimír Kokolia

)~ & ťi -~ ,

Viz: Památky a příroda 8/1986, strana 48l. Prvořadé postavení ekologických argumentů vyúsťuje v požadavek prosazovat ekologické principy hospodaření ve všech způsobech využívání krajiny. Za poslední léta byla sice ekologická argumen­ ta ce podstatně rozšířena a prohloubena, přesto však degradace přír odních hodnot nesporně pokračuje: Stále více druhů organismů je e xistenčně ohrožováno, území uznávaných jedinečných přírodních h odnot jsou vědomě devastována výstavbou a intenzifikací země­ d ělství. Jak je to možné? Proč jsou ochranářské argumenty zřídka brány v potaz? A co mŮže udělat každý z nás pro to, aby se to z měnilo k lepšímu? To jsou otázky, kterými se zde chceme zabý­ vat. Každé stanovisko se opírá o hod not o v Ý soud a ten neodráží jen fakta, na nichž je založen, ale především to, co o těchto faktech sou­ dí hodnotící osoba. Ochranář překračuje svým hodnotovým soudem - přísně vzato - oblast přírodních věd; je tomu tak i v případě, kd y je sám přesvědčen, že požadavky, které vznáší, jsou samozřej­ m ým důsledkem přírodovědného poznání. Chtít však přímo z vě­ deckých faktů odvozovat hodnotové soudy znamená propadnout ilu­ zi: Kdo očekává od vědy (např. ekologie], že mu stanoví, jaký zp ůsob života nebo jaký stav přírody je žádoucí, ten má o mož­ n ostech přírodních věd falešné představy. Rozvité aplikace ekologie a ekonomie přinášejí řadu nebezpečí prol lidský vztah k přírodě a mohou přispět stejně k vyhlášení ohleduplné péče jako k stupňo­ vané likvidaci. Uv eďme příklad, jak lze ekologii použít z ochranářského hlediska pro dobré i špatné cíle: Když ekologický výzkum zdůvodní "tvorbu no vých ekosystémů" biotechnickými prostředky, může být velmi d obře použit jako argument pro další likvidaci dochovaných při­ rozených biotopů. Pak lze v jedinečném přírodním území postavit pane lárnu a odborné organizaci uložit, aby chráněný ekosystém odtud "přenesla " a "vybudovala " ho jinde. I když bude přenos ú spěšný, nestane se důkazem úspěšných aplikací ekologie, ale výrazem nevědomosti a nepochopení komplexní přírodní hodnoty ekosys tému. Každ á přírodní i technická věda poznává, vysvětlu j e, zdůvodňuje a poskytuje oporu praktické činnosti. Nedává však praktické čin­ n osti hodnotový rozměr a nestanoví jednoznačné cíle. Ekologie ř íká, jak má být ur č itého stavu přírody dosaženo nebo jak má být uchován; nestanoví však, jaký stav přírody je pro společnost žádou­ cí - jaký podíl přírodních prvků v ní má být uchován, kolik dru­ h ů volně žijících organismů v ní má žít, jak stabilní, produktivní a rozmanitou krajinu máme mít. Neexistuje ekologický zákon, který by zahrnoval lidskou povinnost udržovat podmínky pro trvalou existenci všech druhů organismů a není v kompetenci ekologie stanovit, proč by měl být kterýkoliv stav krajiny uchován . . . Toto není polemika proti ekologii nebo dokonce proti vědě vůbec!

nofondu

V

ČSR, č ást 1.

KavyI

peřitý V Brně

Nadpis článku by mohl napovídat , že jde o novou lokalitu c hráněn é r ostliny. Bohužel nikoliv - jde o pro ­ de j kavylu na ozdobu. Prodávají se klasy se semínky s létacím apar á­ tem , a to jak obarvené, tak neobar­ vené. Snopek o průměru asi 1 cm stojí 10 Kčs a k dostání bývá n a České ulici a na Zelném trhu. Dne 17. 11. 1987 jsem šel domů ze skoly. Koukám a oči mne bolí, ne­ b oť vidím babku květinářku, jak má před sebou asi dvaceticentimetrovou otep kavylu. Na otázku co to je a jak se to pěstuje, odpověděla: "To je taková tráva a musíš si ji natr­ hat." Na otázku, kde ji mám hleda t, neodpověděla.

Protože jsem ještě jistě nevěd ě l , jestli je kavyl peřitý chráněný , šel jsem se domů o tom přesvědčit. Pak js em utíkal zpět k bábě květinářc e a řekl jsem jí: "Víte, že prodáváte c hráněné rostliny?" "Ne, nevím a nepovídej, že ta ková tráva je chráněná . . . a co, v ždyť jsem si ji vypěstovala. A co ty s e s tará š o nějaký chráněný kvítka, kdy­ bys radě ji čistil lesy," odpověděla . Když jsem jí řekl, že by mohl a za­ p latit pěknou pokutu, přimíchala se d o rozhovoru další květinářk a , zře j­ mě její známá, která za čala tvrdit, že to je jednoho pána. Protože jsem už byl mrzutý, vyd al jsem se na VB na Běhounskou ulici. Po zazvonění s e z repwduktoru ozvalo: "Co si přeje š ?" Odpověděl jsem: "Na České dvě paní prodávají chráněné rostliny." Příslušnikovi to však bylo jedno a řekl: "Tak běž , chlapečku, my se tam půjdem podí­ vat." Když jsem šel kolem květinářek poz­ ději , kavyl u ž neprodávaly, asi došeL Lukáš Čížek, 12 let PO mladých ochránci'i přírody Bellatrix

11



Samozř e jmě ochrana přírody potřebuje racionální a co m ožná v ě ­ decky podložené argumenty. Ale i když naše argumen ty bud ou vě cně správné, zůstanou neúplné, dokud v nich bude c hy bě t m o­ ment citové angažov.anosti a estetické libosti. Pokusme se sami rozpomenout na rozhodující základní faktor vzni­ ku našich vlastních ochranářských postojů. Byly to snad úvahy nad ek osystémy, stabilitou, cervenými listinami, ekonomickými užitk y nebo genofondem? Nebo to spíše n e byly žádné ú vahy, a le celostní vnímání děcka, nepopsatelný pocit zalíb ení a pokorný obdiv, které pramení v hlubinách dětství a k teré se vrac ejí n á m i obd ob ně ps y­ chic ky vyladě ný m osobám p ři setkání s n ě čím pů vod ním, n ezk roce ­ ným, č lo vě kem nestvořen ý m, divokým a - připus ťm e - z h lediska triviální racionality ne užitečn ý m? Myslím, že nej en u sebe, a le

Umělci

o

přírodě

ekol ogic kýc h ve čerů, po· a " b r o n tosauří U ko m isí M ěV SSM uza v ř e l a 17. pro· since 1937 beseda s bás ní ky, kteří pí­ š í o přír odě . S víČ k y a ván o ní vý­ zdo ba n avodily ovzduší klidného roz­ jímá ní. B ás ně Ja n a Skácel a př e d n á­ sela K at eřin a Fra nc ová ta k, že by mo h l bý t spo kojen i sám autor, proslulý vysokým i nároky na recitaci svýc h veršů . Jan Laci na , kter ý pořad př i ­ pr a vil, a potom i všic hn i účastní ci ve č era besedovali s J iřinou Salaquar­ dovo u. Autor a dvou bez n adějně vy­ proda ných básnických sbírek byla skro mná, milá a o ko uzlil a všechn y od pověďm i na chytré i n aivní otázk y těch, kteří se s živou bás n ířkou se t­ k ali poprvé . Po t om to več er u jsme s i vši chni přáli , aby e předvánoční set­ ká n í s umělci stalo pravidelnou t r a ­ dicí na ich ekologických večerů . Tak é jejich dr uhý ročník bude probíhat k a ždý t řetí čtvr tek v m ěsíci v 19.00 h od in v klubu St uden t na kol e jích Z na K ohoutově ul ic i. Lednový eko· log ický večer byl vě n ován diskus i o dia fo n u ing. arc h . Jarm ily Kocourko­ vé "ZeleI'í. zvaná sídlištní" , jehož kva­ lit ní pro m ítání zajistili čle n ové Dia­ fon klubu ČSF v Brn ě. Nediskutov ali jsme o tom , ja k vy padá zeleň n a b rněn sk é m síd lišti L íš e ň, ne bo ť to je v d!3.fo nu zachycen o v ýstižně , přesn ě a ja ně. Diafon vzb u dil velký rozruc h před e vší m tí m, že hledá odpověď na ocázku p r oč je sta v ne dobrý a kd o za rento stav může . A p r ávě o tom i me besedovali s autorkou a s ing. ar ch. Václave m Menclem z brněn ké ­ ho Stavopro jektu. ab První

r oč n í k

řáda n ý ch M ě V ČS O P

Podivná zima O ně k olik tý·dnů dří'v e r oz kvetly l e­ tos n ě ž en ky, n a P á l av ě se " lednu obje vily kveto uc í mochny pís e č n é. Ne­ top ýři se ve své m zn á mém zimovišti v jes kyni Na Turoldu pře s un uli do n iž ích pat er - v okolí vch odu jim bylo m oc t eplo . .. Korun u v še m u n a­ sadilo ,pozorová ní z 7. ú n ora, kd y u a u toserv~s u Mikulov poskako·v ala po Cho dník u ,ve v ečerních hodinách nes mírn ě čilá r opucha zelená. Za nor­ m á lní zim y by měla být j e ště n ejmé ­ n ě m ěsíc zahrabaná v ze mi a č ek at na prv n í jarní s l u n íčko . Josef Chytil

12

i u n e jvětš íc h postav ochrany př í rody doká žeme snadno vysledovat takové zamlčené živné zdroj e ochranářských postojů a č innosti, jako jsou int uitivní zážitk y přírodní krásy. A přec e - k dy ž jednáme na profe sionální úro vni jako p l ánova či, vě d c i nebo čl e nové o chranářského aktivu vlastně ve prospěch t o­ ho, co vyvolalo naš e emocion ální zalíbení, necháváme onen nej vlast­ něj ší zdroj n ašeho emo cionálního vztahu stra n ou, zamlčujem e jej a používáme výlučně r ac ionální a pokud možno k vantitativní argu­ menty . . . S am o z ře jmě omez ovat se na citové argum enty by bylo op ačnou jednostran n ostí než jak á nám hroz í dnes. J ist ě by bylo naivní, kdybychom se v oc hra nářské argu me nta ci omezovali na osobní pocity. Nemusíme však vlastní arg umenta ci o mezovat ve sporu s technokraty na techn okr atick ou úro v e ň a pokoušet se jim (r ovněž naiv ně , pr otože amatérsky) čelit způ s obem, který dokonale ovládají. N a př. pro uchování většiny r ozptýle né zeleně by měl sta­ č it jak argument protierozního významu nebo funkce biotopu uži­ tečných organismů, tak argument jejich pozitivního významu pro obraz kra jiny, pro její krásu. Jako obč ané máme právo na krásné pro středí a nebojme se proto přiznat , že př ine jmenším p r o ně­ které z nás - je krása přírodního objek tu d osta tečným a plnohod­ notným důvo d em pro jeho ochranu . Obě skupin y argume ntů je úče lné střídat a akcent ovat ty , na které by mohl partn er "zabr a t" - ale to u ž jsou otázky taktiky, kterými se zde nez a býváme. Z historických důvodů lze snadno pochopit, proč dnešní ochrana přírody "vytk la před závor ku" nejhlubší emocionální a estetické zdro je kladného lidského vztahu k přírodě a proč sází na racio­ nální argumenty, zpros tředkované ekologií a ekonomií. Avšak ek o­ logie jako zdroj normativních výpovědí o tom, jaký stav přírody je s pol e č e n s k y žádoucí, nemůže naplnit oče kávání do ní vklá da­ ná . Právě tak ekonomické vyj ádření hodnoty přírod ních jevů ne­ může vést k vytvoření představy o společensky žádoucím stavu příro dy, i když může být účel n ý m n á s t roj e m pro směřování k němu . Omezovat ochranářskou argumentaci pouze na ekonomickou dimen­ zi by bylo pošetilé už proto, že tím bychom "přistoupili na pravidla hry", která ovládají hlavní devastátoři přírody nedostižným způ­ sobem. Přesto stále znovu slyšíme, že přírodní hodnoty nelze b o -

Prostorem, v němž se s nejvyšší čet n o s t í a intenzitou st ře tá v a jí a pro tínají základní ekologické procesy s n ejvý zna mn ější mi procesy socioekonomickými, je kraj ina. Ekologická stabilita kra jiny ­ schopnost vyr ovnáva t rušiv é vlivy ek onomick ého ro zv oje bez citel­ ných a dlouhodobých škod na stavy ekosystému a pří r od n íc h z d roj ů - se stáv á specifi ck ým a významným ekonomickým zdrojem. K za­ be zpečení ekologické stability, trvalé optimální produktivity, ob yt­ nosti a r e kreač n í využitelnosti kr ajiny je nutno dosáhnout integra­ ce ekologických p oznatk ů d o r ozhodovacích procesů ve správní a ho s po d á řské sf éře , ze jména v územním a oblastním plán ování a v ř íz e ní významných o dv ě tv í. Zásady státní koncepce tvorby a ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů v 8. pětiletce s výhledem do roku 2000

Pro fesor Emil H a d a č n estač il odp ovídat na des ítky dotazů mladých ochránců přírody. Foto Jiří Huml

Ekologický Hostem ČSOP,

čtvrtek

únorového

ekovečera

MěV

Brontosaurů

a Obvodní'h o do­ mu pionýrů a mláde že Brno 1 na Ko­ houtových kolejích VŠZ byl profesor Emil Hadač z Ústavu krajinné ekolo­ gie ČSAV. Beseda n ad jeho knihou Ekol ogické katastrofy přerostla do mnohavrst evné diskuse nad celou sfé­ rou životního prostředí. Možná, že průvodci večera ing. Aleš Máchal a RNDr. Mojmír Vla ší n mohli přísně­ ji hlídat dané téma a ucelenost disku­ se. Snažili se však uspoko jit co nej­ víc e dotazů od 175 náv štěvníků nabi ­ té ho sálu - a stejně se na \Všechny nedostalo. Profesor H adač musel odjíždět zcela vyč erpán Brňáci mu nenechali chvil ku kIlidu : ve čtvrtek od 10 hodin jednání na KS SPPOP proložené deba­ tou s redaktory Veroniky, promítá­ ním filmů Ivana Stříteského a završe­ né přesunem na očekávanou besedu . V pátek ho čekal pracovní výjezd na za r ůstající Mohelenskou hadcovou step a spěšný odjezd do Prahy. Pro­ fesor H adač nicméně vše zvládl s úsměvem a my mu za to děkujeme. mik

Ochraná řský

bál

Zalekl-li se m ěstský výbor ČSOP v Brně myšle n ky uspořádat spol e čenský več er, nebáli se jí členové zá kladn í

organizace

V domácím pro­ sálu "U Šev čí­ llů" uspoř á dali coun try bál, na n ě mž se sešli spolu s Br ontosaury ti nej ak­ tiv n ě jší oc hr aná ři. Ve vš e o.b ecné m Ive­ selí a tanci n e by;lo sice příliš času na se zn am ován í a obv yk lé di skuse, a le tak t o m á n a plese být. Pochyby tě c h , k d o přišli s n edů v ěr o u a spíš z kol egiá lnos ti v ů či ,poř ad a telů m , brz y ro zptý l ila spont ánní atm osfér a v eč e ­ ra. Faša nková och r a nářs ká n eděl e 14. ú n ora 1988 se vyd a řil a p ř e d e vš ím zá­ sluhou orga nizátorského úsilí Jiř íh O Ohnutka a jeho p řá tel a dík y dobr é h u d bě (Tendr, Sirius, Lo k á t oři aj.). mik Vš em p atří na še pod ěko v ání. st ředí

Rosn ička.

žabovřeského

Reka Oslava

Foto Jarmila Kocourkov á

13

Kreslil Vladimír Kokolia

hu žel vyjádř i t beze zbytku ekonomickou kvantifikací. Proč říká­ me "bohužel" a tváříme se jako bychom nevěděli, že to též p latí o všech v skutku základních hodnotách ž i v o ta? Pro č právě tuto okolnost nevyužíváme jako ochranáři ve své argumenta ci jako něco vysoce pozitivního? V každé společnosti jsou o becně preferovány některé hodnoty bez ekonomické dimenze, a proto se zdá účelné argumentovat tímto způsobem ve prospěch přírodních hodnot i s vědomím, že vždy budou nekulturní jedinci, kteří takový způsob argumentace prost ě "neberou". Podstatná a nedoc e něn á č ást ochranářského působe ní na veřejnost proto tkví v emocionálním působení vš ech druhů um ě­ ní, které zprostředkuje jed n otliv c ům i celé spol eč nosti vědomí vý­ znamu přírody daleko účinněji než jakýkoliv ceník. Využívat pů s obení um ění v o c hranářské osvět ě je perspektivn í i z toho důvodu, že lidské vztahy k přírod ě t voř í jednotu se vztahy č lověka k sobě samému i k ostatním lidem a že tedy se měn í ve vzájemné propoj enosti a jednot ě . U m ěn í n ám ukazuje nejpřesv ěd ­ č ivěji, že jako spol eč n o st musíme z měni t vztahy k so bě samým, abych om mohli zm ě nit svůj vztah k přír odě. Mo rálk a , kter á p ři­

pouští bezohlednost vů či p ř írod ě, za hrn uje zcela nevyhnute lně

bezohlednost mezi lidmi. Proto kdy ž n e změn íme sebe samot né, pak

nebud eme sch opni z m ě n it s vů j dosavadní vztah k p ř í r o d ě a ni pod

tlakem s ebe r acio nál ně jš í ch ar gume ntů .

Při s p o leč e n s k é m hodnoce ní různ ých s ta vů přírody nemá

exp ert vyšší kompeten ce ne ž k terýkoliv obč a n. Společenské h odno­

cení neprobíhá v r ovině odb or ných expertíz, a le v rovině spole­

če nsko -politických pro c e s ů. Za všemi z dá nliv ě racionálními argu­

me nty, upl atňovanými při názorové konfrontaci, lze odkrýt zaml­

čené motivace jednotlivých lidí a společenských skupin, o n ichž

se při konfronta ci zpra vidla nediskutuje, které však pře d u r čuj í

přís tup ú častníků k onfronta ce. Kladné i záporné emoce stejně jako

vzt ah lhostejn osti jsou jejich nepostradatelnou, ča sto n ejvýzna m­

ně jš í složkou. To platí zcela obecně, tudíž i v záležitostech ochra­

ny př í r ody.

Proto snahy vyl o učit jakoukoliv stopu emocionálního zaujetí

v o ch r a nářské os větě vedou ke sterilizaci jejího p ůs obení. Kladné

emocionální vzta h y (v tom i kladný citový vztah k přírodě) vůbec

nejsou něco překon a ného, ale patří trvale a ne odvol at el ně k lid­

skému rozvoji. Není proto nejmenšího důvodu je za mlčov at , a le

naopak je m ožné a správné počítat s tím, že jsou opěrným pilířem

všech ostatních ochranářských argumentů.

14

Lyžařům

k zamyšlení

Po če t lyžařských vleků a sje zdove k v našich horách se stále zvyš uje. Roz­ ř ezávají svahy hor a kopců jak o boc hník chleba na větší či menší ský­ vy. Stabilní stopy běžkař ů n a op ak bráz dí svahy spíše po vrstevnici, tak­ že zasněžené svahy hor se s postupu­ jící l y ža řskou sezónou mění v sít s to p , která je stále hus tší. Vš e, co oživuje horskou přírodu, je v denních hodinách lidským hemž e­ ním za tlačeno do ostrůvků kl idu, k de mus í p řečkat až do nočníc h ho din. Pak tep rve může b e z pečn ě vyjít z úkry t u z a pas tvou. Naš e hory jsou domovem ne jen jele­ ní, s r nčí a mu flo ní zv ě ře , ale i ú to­ čiště m vzá cných druh ů , ja kým i jsou d nes te tř ev , te t řívek , j eř áb ek, k am ­ zík . Také tyt o velmi plaché dr uh y na­ cháze jí vlive m sp ort ovní a k tivity člo­ vě k a stále m é n ě kli dnýc h m ís t. B ě­ h em let ta to z věř z a čn e velm i př e sn ě respe ktovat mís ta s tab il n ího vyru šo­ vání, jak ým i jso u pr á vě vl eky, sjez­ dovky a běž kař s k é stopy. O to větším n e b e zpeč í m se pro ni stávají lyžaři-in div id u alisté , resp.ly­ žaři- m ilov ní ci n e dotčené h o sn ěhu, pa­ ne nské přírody . Opo u št ěj í vyj e tou stopu, opo uštějí sj ezd o vk u a zajíždějí do lesů, na lesní cesty, paseky a lou­ ky, zaváté vysokými zá vě je mi. Přij íž­ dějí neslyšně a přitom velm i rychle. Pro zvěř v tom okamži ku představu jí totéž co rychlý dravec ne bo šelma. Vyděšená zvěř prchá ze svých úkry­ tů, v hlubokém sněhu přitom ztrácí mnoho energie . Mál o kter ý z lyžařů si uvědomí, že on tím m ístem pro­ jel jen okamžik, ale pr o vyrušenou zvěř způsobil útěk do b e zp e čné vzdá­ lenosti, pak desítky minut vyčkávání a teprve po několika hodinách ná ­ vrat na původní m ísto . Zvěř je po ce­ lou tu dobu vysta vena ve větší míře mrazu a ledovém u větru, takže ztrá­ cí energii nejen rozrušením a útěkem , al e i účinkem těchto f aktorů . Úbytek energie musí hradit buď intenzívně j­ ší pastvou, nebo, po kud p astvy není dostat ek, odbourá vá ním zásobníh o tu­ ku. Tím ztrácí rezer vy pro případ dalšíc'h z át ěží, kter ých je pro ni v ho­ rách v zi m ě pl no . Proto je tř eba ap elovat n a lyžaře : ne­ opo u štějte vyj et ou stopu! Pomůžete k přežití nejen vz á cných d r uhů zvě­ ř e , ale i k zác hraně př í r ody vůbec. Z věř , zatlač ená n a malý prostor a hle­ dají cí více potravy př i i n t enz ív n ějš í m ruš ení, pi'tsobí tak v ětší škody na svém vl as t ním životním prostředí. Jan Zejda

o důvěru lidí

/

(Rozhovor s ing. Josefem Velkem, redaktorem Mladého světa)

'/;

Josefa Velka bylo na hradišťské soutěži "Týká se to také tebe" t ěžké zastihnout. Když zrovna neseděl v kruhu poroty, míhala se jeho rtuťovitá postavička mezi skupinami brontosaurů, ochránců p řírody, účastníků letních škol ochrany přírody, mezi pořad,ateli i různými hosty. Poznámek v jeho bloku. přibývalo ,a tak jsem neměl nijak špatné svědomí, když jsem ho na půl hodiny "ukradl" pro Veroniku: Ve r o nic a: Děláte rozdíly mezi členy ČSOP, Brontosaury nebo č leny jiných ochranářských skupin a organizací? Ve l e k : Já osobně ne. Mladý svět je ale týdeník svazácký a proto je pochopitelné, že podporuje především hnutí Brontosaurus. Pod­ p ora je o to důležitější, že lidé z SSM v pětatřiceti odcházejí a my máme snahu, aby za sebou jen tak nezabouchli dveře. Ostatně mnozí z těchto zkušených organizátorů přecházejí do ČSOP. Je tedy lo­ gické, že Mladý svět dává přednost hnutí Brontosaurus. Nicméně já ve veřejných vystoupeních, napi"íklad v televizních po­ ř adech Příroda pro zítřek, rozdíly nedělám stávají se tribunou i pro ČSOP. ZVU tam předsedy okresních výborů ČSOP (např. dr. Koniga z Uherského Hradiště, ing. Urbana z Českých Budějovic), všechny akce připomínám - viz akce Dno; vedl jsem rozhovor i s předsedou ÚV ČSOP profesorem Hronem. Všude jsou lidé, kterým jde především o věc, i lidé, kteří se snaží z hnutí, j.ak se říká, něco vytřískat - příjmy, pozici, levné cesty do zahraničí a podobně. Jeden případ ale nelze zevšeobecňovat a posuzovat podle něho celou organizaci. Neměli bychom rozlišovat mezi členy ČSOP a Brontosaury, ale mezi lidmi, kterým jde o věc, jsou upřímní a pro společnost perspektivní, a mezi lidmi, kteří si ekologii skloňují, j,a k se to zrovna hodí jejich peněžence, postavení, nechuti moc pracovat, ale o to víc mlátit hubou ... 'ť/ e r o nic a: Věnuje se u nás dostatečná pozornost ekologickým problémům v tisku a ve sdělovacích prosti"edcích? J. Vel e k: Tato oblast má řadu závad. Je to problematika poměr­ ně mladá, mezi novináři nejsou vychováni specialisté a navíc se ú častníci různých seminářů a tiskovek často mění. Potom opakova­ n ě zaznívají otázky na dávno oddiskutované problémy, což degra­ duje v očích státního aparátu jak novináře, t.ak ekologickou tema­ tiku. Nedávno proběhl v Praze mezinárodní seminář o postavení novináře - ekologa ve společnosti. Publicisté ze sousedních zemí (NSR, Ra­ kouska a zemí soc. tábora) se shodli na tom, že ve všech státech jsou v tomto směru obdobné potíže - ekologie nekoresponduje s ekonomií, je v podřadné roli vzdálenějšího k,abátu až za bližší koši­ lí ekonomie. A odtud vyplývá i těžké postavení novináře - ekologa. Velký význam pro výchovu k ekologickému myšlení má také fil­ mová tvorba - dokladem toho jsou dobré tradice Ekofilmu, sou­ těže T. S. T. T. T. v Uherském Hradišti, kterou sleduji od zahájení už dvanáctý rok, a dalších.

Kreslil Rostislav Pospíšil

Zivotní

prostředí

Brněnska V p ohostinném prostřed í Hv ě z d á rn y a pla netári a města Brna s e 19. pr o­ si nc e 1987 konal již 5. seminář sekce ži vot níh o p ro st ředí MěV ČSOP. Ten­ to krát byl věnován vodě studánek a a matérským filmům o životním pro­ s t ř e dí. Docent Franti šek Kubíček, CSc., h ovo řil o významu ma lých pra­ m enů a o výsledCích průzkumu kv ali­ ty vody v brněnských studánkách. Či s ­ tá a zdravá vod a v n ěkter ý ch st u­ dánkách aJřímo vyzývá k tomu, aby­ c hom o ně sousta.vně pečovali. Pr o­ to se diskuse zaměřila na to, ja k by mohly pomoci brněnské základní or­ ganizace ČSOP. Dnihá čá s t semináře byla věnován a fil mům Ivana Stříte s kého. Brněnskou premiéru mě l y vítězné filmy z loň­ s ké soutěže Týká se to také tebe v Uherském Hradišti - Horenka Cha­ bová a Interpelace. Následovala retro­ spektiva videozáznamů dalších filmů mladého autora , který se s tává kla­ si kem našeho amatérského filmu o přírodě. Nábojem svých filmů by do­ kázal zahanbit mnohé naše profesio­ nální producenty. ab

15

V e r o n ic a: Jak hodnotíte zap ojení veřejného mínění a kulturní f r onty do ekologické p r oblematiky? J. Ve l e k: Ve srovnání s jinými z e mě mi se u nás výchově k eko­ logickému myš lení a je dnání v ěnuj e poměrně málo. Neškodilo by, kdyby více skut e čných osobn ostí vystupovalo na obranu pozitivních ekologick ých hodnot. Na dr uhé str a ně existuje n eb ezpečí, že každá myš lenka se II nás d á ve lice r ychle zprofanovat. Pak se mnoho mluví a n ic n edělá . Z. dnešního pohledu by byl ne jlepší výrazný ekologický počin pod­ p oř e n ý silnou publicitou . Dejme tomu odsíření tepelných elektrá­ ren. Pro p řík la dy nemusíme chod it daleko. Nedávno jednala vláda Č SR s př e dstavite li seve rního Porýní a Vestfálska v Dtisseldorfu. Č eskoslovenští hosté byli seznámeni s programem odsíření všech elektráren t éto nejprůmyslovější oblasti NSR. Podniky buď odsítí emise v n e jbližší d obě nebo budou za vř eny, a t o i státní firmy! Přitom se jedná o zařízení s celkovým výkonem přes 9 000 mega­ watt (Tušimice mají 400 MW). To by prospělo hodně. Vůbec ale n eprospívá, když verejnost na začátku pětiletky informujeme o pro­ gramu ekologický ch inve stic za 17,6 m iliardy, ale už v jejím třetím roce se běžn ý obča n dozví ze zprávy ve doucího kontrolora VLK v Rudém právu, že se p rogram neplní. Už dnes víme , že přinejmen­ ším 5 miliard nebud e m ožné pro dané účely do roku 1990 investo­ vat. V jiném č lánku se ob č an d oč te, že někt e ré okresy pojaly jako ekologické investice výstavbu mateřských škol, vodovodů apod. Nakonec se možná dozví, že všechno, co zbylo, ptijde do Temelína - jaderné elektrárny bez zne č išťování ovzduší. Svým způsobem je tento výklad mo žn ý, ale z hlediska výchovy v e řejnosti k ekologic ­ kému myšlení a jednání to rozhodn ě není ten správný přístup. Ve r o n i c a: Nev zniká tedy me zi občany sk epse a nedůvěra k eko­ gickým programům? J. Vel e k : Do Mladé ho s vě ta dochází 100 dopisů týdně. Věřte Dli, lidé dovedou ocenit dobrou práci, ale také se dovedou podívat kriticky. Zájem v e řejn o sti o tuto problematiku je veliký. To je vi­ dět i tady na T. S. T. T T. v Uherském Hradišti i jinde. Například Slovensk ý zvaz ochranco v prírody a krajiny připravil komplexní program oz dravění Bratislavy a ve spo'l upráci s ústředními orgány ho chce p ř e dlo ž it ve řejnosti. Má to být jakýsi "zátah" na životní prostředí, aby se Bratislava konečně vymanila ze čtveřice nejposti­ žen ě jších punktů republiky. Pokud však otázka zní naprosto ostře - pak musím přiznat, že skepse existuje. Zatím jsme lidi ni čím n epřesvědčili o tom, že by se ekologické programy měnily v realitu - čističky odpadních vod mají skluz, program ozdravění ovzduší se nerozpracovává. Možná po pěti letech, až se dostaví efekt z č i s ­ tíren odpadů u velkých měst, přibude argument, se kterým bude možné bojovat o důvěru lidí. Ve r o nic a: Nemůže situaci pozitivně ovlivnit tlak okolních států?

16

Na obranu Ko p řiva

kopřiv

dvo u dom á [Ur tica dioica) ne ­ pře dm ě t em zájm u ochránc ů přírody; k zamy lení n ad ní m ne p N­ vedl dopis in žen ýra F. U_ , uveřejněn ý v ú vodu článk u "Cau sa vlk" v č a sop i ­ se Naš í př ír od o u č . 12/ 19B7. Auto r do pis u o zn ač u je h a n li v ě M . Vlašína ja ko " p ožírač e sp a ř e ných kopřiv" jen proto, že se zas tává vl ků. Rád a byc h s e M. Vl aší n a zas t al a, bylo by ale z ř ejm é , že mu n a dr žu ji [zavrhova ný je t otiž m ým mužem ], musím se te ­ dy zastat al e spoň k o,p ř iv. Nevidím n ic špatn ého n a tom , že kOipř i v y o bohacu­ jí j ídel n íč ek n aší ro d iny. Na jaře jim m n ohd y dá m př edn ost pře d rychle­ n ou zelenin ou a n e d ěl á m to jen z "e konomi ckých důvodll " . Špená t z jar­ ní ch kopřiv je chutn ější i zdra v ějš í ne ž ze zmr aze né h o polo t ova ru. Podo­ t ýkám , že kopř i v y sbír ám n a okraji lesa, kde ne jso u p ře hnoj ené a ni zne­ č i št ě n é . Pok ud a utor zm ín ěn é h o dop i­ s u čt e tyto ř á dk y , m ů ž e je považovat za pozván í. T ře b a n a v elikonočn í ná­ di vku, nebo kopř i vo v ý bram bo r á k ne­ boli cmundu. Od u n a k o při vy p ěl už n a strá nká c h Mla dé ho světa Pé ť a V ařič, neb u d u se t ed y opa ko va t. Fa nt azii se prost ě meze nekl adou , snad jen po­ zn á mku n a okr a j - zmín ě n ý pisatel d opis u správn ě uho dl , že k op řivy kon­ zumujeme tepe l ně zpr aco van é, syrové obsahu jí jedov a t ou bíl k ovinu. O t om, ja k ko,p ř i vy s věd čí d rů beži , zvláště h o usa t ů m , ví každá v enkovská h os p o dyn ě , mnohé si je suší n a zim u do zá soby. Že k opř iv y svědčí i dě ­ t e m , se tr ochu za pomín á. Př it o m mo­ ho u často pomoci i tam, kde lékař i z ůs távají b ezrad ní nad ned uživými, bled ým i dětm i. K op ř i v y zl epšu jí totiž uni v e r z ál ně všechny d ůl e žité fu n kc e t ě la tv orbu krve , funk ci jater a žl u č níku , střev, sr dce , cévnfho sy­ s tému i l ed vi n. Působ í p řízni vě vys o­ kým obsa hem miner á lníc h l áte k [vá p­ nlku, dras líku, sod íku a hl avn ě žele­ za], v i t a mInů (provi taminy A, Bl, ky­ selina p a nt o t he nov á , v mladých lis­ tech vit amín C] a dalších biologicky účinných lá tek [ac e tylc h olin, hista­ min, serotonin a d al ší ] . D ů ležitý je i obsa h glukok lininů , s nižu jících obsah cukru v krvi, pro který s e ko př íva stala i SO U Čás t( dia betick ýc'h č ajů . Mo­ čop udného působení kyseliny ki'em i­ čité se zase využí vá p ři jarních by­ linných ků,r ách a při l éč b ě revmatis­ mu. Dnes má ko př i va n ej větší význam ja­ ko důle ž itý zdroj chlorofyl u pr o pr ů ­ m yslovo u výr obu. Chl orofyl m á pro ti­ z á nětlivé a dezodorační ú č ink y a ve ­ li ce d o bře pů sobí p ři hojení r an a re­ n í zat ím

v1(I~n11 Dnufi®~

V el e k: Ten je důležitý z hle diska dlouhodobé strategie, sm ě­

v období 20-30 let, ale ne pro nutná okamžitá řešen í,

t a jsou záležitostí individuálního t eritoria každého státu. Situaci

n avíc komplikuje dálk ový přenos imisí. T,ady pomůže jen důsledn á

a uvědomělá ekologická politika každé země.

Ve r o n ic a: Nepomůže stav zl epšit ptipravovaný zákon o pl1d­

niku? Jak ten akceptuje ekologi cké principy?

J. Vel e k: Kdo formuloval jeho první verzi, zdaleka na ekologii

nemyslel. Ekologické formulac e se tam dostaly až po zásahu České

národní rad y, Federálního shromáždění , poslanců a poslaneckých

vý borů. P ř i diskusi o těchto návrzích lidé často upozorňují na to,

že formula ce jsou zna č ně odlišné od norem jiných států, např. od

sovětských. Zákony formulujeme z h le diska právního příliš voln ě,

což bude umožň o vat různ,ý výklad - stejn ě jako v dosavadní praxi.

Co znamenají právní výroky "pamatovat na ochranu vody", "pe čo­

vat o zeleň ", "těsně spolupra covat s národními výbory"?

Vůbe c by podle m ě neškodilo, a by ekologické podmínky byly v zá­

k oně o podniku vyslovovány přísně a j ednozn a č ně. Naopak je to

nezb ytné.

Zaznamenal Miroslav Kundrata J.

rů řešen í

Atlas . .. ge ner aci n ové po kožk y, Z chlo rofy lu se vyrábí t a ké vitam ín K a řada lé­ či v ých i kosmetických p říprav ků. Ne ­ ní ted y div u, že je kopřiva důležitou vý vozn í dr ogou. Bohatou kštici vá m sice k opřiv a z ple­ še neudělá. al e ko up el v odva r u z kop­ řiv, ob kl ady a masá že vás osvěž í a výb orně dopl n í pití k01př iv ov éh o ča­ je (zkuste h o vylepšit špetko u má ty, šal v ěje ne bo heř mánku ) . Kop řivy mohou prospět i vaší za hrá d­ ce. Zkuste je n a 14 dní n aložit do vo ­ dy (raději na odlehlej ším mí stě) a zís­ káte kv a litn í hnojivo a z árove ň po­ střik proti mšicím . Ten je nutno p o několi ka dnech opa kovat , n a vajIčk a nepůso bí.

Neb ojím s e , že n a zákl a d ě mé pro­ pagace vymizí kopři,vy z našÍ přírod y. Ma jí s kvěl ou regenerační s chopnos t a navíc díky š tědrým zemědělcům , kteří neš etří drahými dusíkatými hno­ jivy, stále přibývá míst, kde se kopři ­ vám výborně daří. Pře,s veškerou úctu, kterou mám k léčiv é síl e kop řiv, sleduji rozrůst ají cí se kopřiviště , sig­ nalizující splachy z polí, se smutnou vzpomínkou na bývalé kvěbnaté me­ ze, Za t o ale kopřiv y nemohou. Helena Vlašínová

V ro ce 1987 vyda lo n a klad atelství Aca demia Atlas hnízdního roz šíření pt áků v ČSSR 1973/ 7 7, auto r ů Šťast­ ného, Randík a a Hudc e. V té to kn ize jsou ulo že ny výsledky rozsáhlé akce mapování hnízdního roz ší ření pták ů v ČSSR, kter é s e uskute č nilo v le­ ech 1973-1977, V atlase najdeme mapy roz šíř en í 203 pt ač ích druhů, kt eré u n á s ve sledo­ vaném období hnízdily. V doprovo d­ ném textu jsou uvedeny u jedno t'li­ vých druhů zá kladní údaje o život­ ním pros t řed í, migracích, plošném a výš kovém r o z ší ření atd. Zpracování tohoto díl a bylo mo tivováno přede ­ vším dalekosáhlými a pronikavým i změnami, ke kterým v n aší k rajině dochází a které jsou samozřejm ě do­ provázeny i změnami v druhové skladbě i početním zastoupení pta­ čích populací. Z 203 druhů hnízdících v ČSSR v letech 1973- 77 je patrné ubývání u 33 % , přib ý vání u 15 %, u zbýv a jícíc'h 52 % je stav setrvalý nebo u nich nejsou dostatečné pod ­ klady k jednoznačnému určení tren ­ dů. Možnost srovnání těchto údajů s daty získávanými v souč as né dob ě a v budoucnosti jsou největš ím příno­ sem této knihy. -11­

Tůň

na Mniší

hoře

Na výcho d ním svahu Mn iší hory je jedna z má la p ři rozenýc h m alý ch tů ­ ní n a území Brn a. Typická les ní pe­ riod i cká tMi. má při n ejvyšším sta­ vu vody n a jaře r oz m ěry asi 8,5 krá t 6 metrů a 'hlo ub ku okolo 70 cm. P ře s léto vysychá a mění se n a vo ­ do u na,sá kl é ba hn o. Ži voči šst v o volné vod y t vo ř í perlo ­ oč ky (vě š6lnka obecná, b řic h a tk a ši­ ro korepá, bu chank y (hlavně bu ch an­ ka jarn f) a larvy komárů ( koretr y obe cné ) a k omára obecného . Sed i­ menty dna jso u oživen y nitěn k a m. i (hla vně nit ěnka obecná), drob nými okružák y (kýLn a te c č o č ko vitý), lar­ va mi jepic (jepice dvoukř ídl á), vá­ žek (š ídl o k rál ovs ké ), chros tí ků , slí­ díl ek, pak omárců a pakomárů (hlav n ě pa komár kouřový). Ve vo dě i na dně najdeme l a rv y i dospělce vodníc h bro uků z čeledi potápník ovitýc h a vodomilovitých. Vzhledem k t ěsné blízkosti brněn ské ZOO a SPR Mniší hora zů stala tato tů ň dosud uchráněna. Již p o řa du let slo uží jako s tudijn í ploc ha čl enům Stanice mladý c h přírodověd ců ZOO Brno, kteří o n i pečují, zejména od­ stranují spadlé větve a jiné, než á­ do ucí předm ěty.

Tůně a jiné drobné vod y m a jí v př í­

rodě důležitou ekologic kou funk ci.

Kromě tObo, že jsou ži votním prostře­

dím řady druhů živočichů, slouží ja ko místo k rozmnožování obo jž ivelníků , d ále jako napajedlo pro ptactvo a zvěř [někdy i jako zdroj potravy) . Tů ně ovlivňu ,jí mikrok'lima svého ok o­ lí, což umožňuje život řadě druhů rostlin a živočichů. Evžen Wohlgemuth

17

Krajiny

Oldřicha Blažíčka

Ta první ie zimní, h od ně bílá, al e ni­ lco liv třeskutá. Zasn ěž ené stráně tlu­ meně rozkvétaií skvrnkami červen é k ry tiny vesnických chalup. Jejich fa­ sády iako by braly tlumený odlesk minerálů z taiemného nitra zdejších k O pců: žlutý z citrínu, růžový z ru­ bellitu, nazelenalý z verdelit u. Skvrnou modrého indigolttu ie ne za mrzlý tok potoka. Stačí chvíli poč­ kat. Ten kousek modré vody ur čitě př ivábí akvamarínového ledňáčka. Stačí se na chvíli vcítit a obla ží vás vOl'íavý dým z uzeného masa. Jaké št ěstí! V téhle kraiině se dá zaťu­ kat na vrátka a říct iako kdysi v po­ hádkách: "Dobří l idé, pusťte mě do­ vn itr !"

Ta druhá kraiina j e pře d jarní, dráž­ d ivě pruhovaná. Slunce obnažilo prv­ ní bříško kraiiny. Vody z taiícího

Josef Jambor

Století

(Foto

Jindřich

malířů Vysočiny

"Hra n e č ní ky určuje spíše srdc e než pr ost or ", vyznal se v první tišt ěné verzi (1946) své básnické prózy "Já se t am vrá tím" Frantisek Halas, bá s­ ník z ne jmodernějších a př itom spo­ lu za kla da tel r odáckého spolku Vys o­ či n a . Svo u v ě rnost stej nému typu kr a­ jiny - ha rm onické kulturní krajin ě Č e skomoravské vrchoviny - svým dí­ l em prokáza li i mnozí m a.lí ři. K ne j­ vě hlasnějším a ne jo b líbeněj š í m z nich pa t ří

Old ř ich

B laž íček

(1887-1953)

a Josef Ja m bor (1 887- 1964], oba r o­ dá ci z N ovom ě stska. Sté výr očí je­ jic'h narozenin bylo vzpomenuto vý­ stav ami. Prúř e z celoživotním dílem Oldřic ha Bla žíč ka jsm e mohli obdi­ vo vat zjara ve Stře doč eské galerii v Pr az e a pak o prázdninách v lepší ins talaci v Ho rácké g alerii v Nov ém Městě na Moravě. Pro zasloužilého umělce Josefa Jambora se oficiální p oř ad a tel nena šel. S velkou oběta­ vostí inst alov ali svému bývalému s poluobč anovi velkou výstavu členové KPV U v Tiš nov ě od poloviny září d o z a čátku října.

Oba

m a líři

za svými

náměty

li i do cizích krajin, ale

putov a­

nejčastě j i

a nejhloub ě ji se dokázali ponořit do krajiny domova - Blažíček v okolí Rožné nad Pernštejnem, Jambor na Blatinách u Sněžného a na Tišnov­ sku. Třebaže je jejich krajinomalba

18

sn ě hu

Grepl)

r ealis tická , dok ázali oba mis t r n ě ztvá rni t n eje n momentální sta vy kr a­ jin y v je jích dynamických prom ě nác h v p růb ěh u cel é'ho roku , a le po da řilo se jim i syntetizovat celkový typ kra ­ jin y domova. Váb ivý - i v mlžném opa r u př edj a ří, které byl o pro oba malí ř e ne j ž ivně jším ča sem.

V ě hl a sn ějš ího Blažíčka

nazv al hud e b­ ní s kl ada tel J. B. Foerster "malířem rad osti". S kromn ějšímu Jam bo rOVi je adr esováno vyznání J iříhO Trnk y: "Bude š-li bez milostného pr ožitku k o­ pí r ova t formu ( třeba abstraktní], kt e­ r á vznik l a v jiné zemi za jiných pod ­ mínek , doč ká š se cti a vá žnosti , i k dyž jen povrchní. A trápí š-li se s tím, co mu síš říci a v čem jsm e vy r ostli, nik oho to ne zajímá . Ale n e ­ ní možno si to ho vším at, protože by se člov ě k červenal hanbou, kdyby měl ně co z a čít malovat a nevěřit to­ mu . . . 'Sc hází mně to všec'h no, co " jsme prožili na Vysočině Přiznejme si, že i my, kteří dáváme přednost

abstraktnějšímu

(vnitřn ěj­

šímu?) ztvárnění, s po žitkem obč a s vs tupujeme do krajinomaleb Jambo­ r ových a Blažíčkových, abychom v n ich hledali a nacházeli svoji ne­ zbytnost - pocit útulné krajiny do­ mova. A moc rádi se do nich vrací­ me , protože v reálu hledáme obdob­ ný pocit často marně . Jan Lacina

vyčlenily na bllě pláni hnědé p ruhy ornic e, zeleně ozimů, nazlát­ l e okrové travnatých mezL Kmeny ovocných štěpů a plQ7'zky dřevěných p lotů se potáhly zel ený m sametem řas. Černá křovičk a ožila č ervenk a­ m i. A ve skvrně blankut ~ ', v t é nádher­ né skvrně uprostřed d uchen šedi, se d á tušit prv ní heino če;ek. V láha kraiiny dojímá , čeiky ; i/ ř L N a­ ;ed nou nelze bÍjt sám. Musíte veiít d o hosp ů dky a brat ř it se s vesnič an y pohárkem iarní griMky. T a třetí kraiina ie kropenatá iak sle­ p ice . Kraiina ra še ní - ze všech pu­ pe nů t ryskaj í v ějířky a ko rnoutky ze leně. Vločky lístků zlátnou v ku že­ l ech přímého os l unění a vrha;í své p rv ní st íny. Fi alové, na ias mladých t r av . V elik onoce isou už za námi. V rbové p routí na mrskačky se olisti/o za č i ­ ři ká ní prvních vl aštovek. A le ná m p řip adá, že teprve te ď, právě teď sn aží pro vás tahle h orácká kraiina velkolepou v elikonoční kraslici. Ta čtvrtá kraiina ie oblačná. Na ze­ lených stráních se p ři pravují vzlét­ n out ke svým nebeským druhům ob­ laka rozkvetlých t řeš ní. Stačí odříz­ no ut temné stopky kmenů. V zlétnou? R ad ěii zů s tat na zemi a d ozrát. P ř i ­ vábit až sem, do údo lí nad st ředo ­ v ěk ým Pernšteinem n eižlutěiší ptá­ ky žluvy. Pi'ivábit až se m kluky z měst, aby poznali, že r adost, ach, t a radost zakázaného ovoce, se nei­ l épe vychutná právě zde na třešn íc h r ozházených po neúrodnýCh stráních. K dyž iednou ieiich ovoce ochutnáš, pochopíš, že musíš umět Ilysa dit strom pro další generaci kluků. Nebo iim ho "as poň" namalovat.

Jan Lacina

Jindřich

Zogata

Kde strom má srdce Kde strom má srdc e ptáci vědí N ad tryska;ící piliny zved li křídla Slyšeli jste slavíky tlouct? Pila je čí 1.áme se stín světl a jadrného dření V ětev o vět ev Zaslechli jst e někdy llo uct slavíky ?

Kr ajina

II Sněžné ho

(Foto Vilém Re ichmann J

Sr dce chycené v ob r áceném hníz d ě ?

19

Stromy - má láska Vyrostl jsem v brněnských Lužán­ kách, odehráll y se tam příběhy mé dětské fantazie, napájené četbou ces­ topisů a knih o přírodě. Věděl jsem, kde za bukem číhá leopard, kde na stromech vyvádějí opice a kde v po­ norné Ponávce číhá krokodýl. Pozdě­ ji byly stromy Lužánek kulisami za­ milovaných schůzek, vrhaly svůj stín na vysokoškolská skripta a mnohem po,zději jsem se na lužáneckých ces­ tách bez stoupání rehabilitoval po infarktu. Vzniklo přátelství se stro­ my. Sledoval jsem jejich růst, slá.vu a zánik . Vím , kde padaly po zhoub­ né vichi'ici v roce 1946, kde skona­ ly sešlostí věkem, kde zakrněly a kde rostly do nebývalé krásy jako onen rozložitý obrovský platlllI1 uprostřed parku. Snad nepřeháním příliš , jestli­ že tvrdím , že se s každým stromem znám osobně. Zkrátka - Lužánky m ě patrně vychovaly k tomu vším at si strom ů víc, než je s:1ad obvykl é, k citovému vztahu, který , nedbaje r a­ cionálních úvah, se neubrání vnitřní­ mu zachvění při zvuku "vražedné" pily a padajíciho stromu, při pohle­ du na umírající alej, otráveno u /lÝ­ fuky automobilů . Pok usil jsem se stručně naznačit , co mě možná vedlo k celoživotnímu fo­ tografování stTomů, které se tak čas­ to stal y pro mne nositeli emocionál­ ních významů, symbol ů , impulsem imagi n ace, ale které jsem také často fotografoval jen pro jejich krásu ne­ bo abych dokumentoval zmar této krásy, způsobený lidskou rukou. Tak růz nor odé podněty daly vzniknout velm i rozsáhlému , nikoliv ucelenému a sourodému souboru Poselství stro­ mů. Vilé m Reichmann

Jan Tluka

Vrány v

zimě

Kam poděl a se Kde jste vrány

če rná

hejna Kam Kam

Na moje okna bílí ptáci posedali K r aj k ová pírka s vět m i zakr yla A vá m zatím někde pod lesem .'>1r áz pá lí č e rná kříd l a sv obodn á

20

S fotografic k ými ukázkami (a nepu]­ de jen o lužánecké stromy !) n espou­ tan é fa nt a zie i záz r a čné ima gi na ce letos osmdesátiletého zasloužilého umělc e Viléma Reichmann a budem e mít příl e ž it ost se setká vat n a strán­ ká ch Vero niky, jí ž dává a ut or k dis­ po zici s v ů j ek ologic ky bCYhatý tisíco" vý a r chív. Stovky o bráz ků byly otiště­ ny v m nohých časopisec h naš ich i za­ hr a n ič ní c h, nebo s o ustř e dě n y v sam o­ s tat ných p u bli kacích, z n ich ž kro m ě ně k oli k a m onogra fií Brna (s jin ým i a u t ory, n apř. s K. O. Hrubým, M. Bu­ dí kem a j.) uveďme al espo ň ty hlavní : Kun štá tské a kordy [1966], Valašs ká su it.a [1966], Pod Pála vou (1970), Ř e ­ ka Morava [1976], Tí žnÍ Moraiva (1977), Severní Morava (1980) a Vy­ s očina Viléma Reichm anna. red

wa~n~ Dn1JŮcr;~

Z Ces k omo ravské vrcho v iny (Foto Vil é m Reichmann )

Pamětní

alej

Sk ut e č nost, že ono "málo n ových ploch z e leně " v Br n ě nev znik á sys te ­ mat ickou, cílevě dom o u činn o s t í od­ borné ins ti tuce , a le té m ěř v ýh radn ě jak,o nár azov é a kc e m oti vovan é rů z­ n ým i v ýroč í m i , není p říli š p o t ěš u jíc í. Jsou-li však p r o je k t i r ealizace v čas a do b ře př i p r a ven y, mů že být i tat o . m etod a" dobr ým n ás tro.jem , jak zle,p­ šit podmín ky životn í ho· p r ostř e d í v menších l okalit ách. Příkl a dem je s tu­

d le P a m ět n í al e je k 90. v ý r očí orga­ ni zova ného děl n ic k é ho hn utí v Krá lo­ vě Poli , zp r acovaná pr o ObNV Brno V Út va rem h l av n ího ar chit ekta (ing. K at eři na Leo,pold ová) . Ř eší ne vyho ­ vu jící stav pr ostoru Husitské ulice, kt erá spoju je Pal ack é ho t ří d u se Slo­ va l1s kým n á m ě stím. D e v ět m etrů ši­ r oký střed ov ý pá s u lice bu de upra ven do podo by k ltd ové a o dp oči n'k ov é zó­ n y, vybaven é t r ž i š tě m , s tán k em s ob­ č e rstvením a zahr a dní kav árn ou, stánkem PNS, lav i č k a m i, n ovým os v ět­

lení m aj. Místo poš kozen ých a odu­ jarv orů, k·te r é špatně s náše jí mě sts ké p r ostředí , bude vysáze na no­ vá ďIl ej z 21 ,plat.anů a 20 malých a ká ­ tů ( zů s t a n e jen devět zac hoval e jších ja vo r ů ). Obn ove l1y a do p lněny budou ta ké al eje podél ch od n ík ů na vněj ­ šíc h str.a n ách vo zovk y Hus itské uli­ ce. Strom y mají podle to hoto projek­ tu ša Il'ci n a př e žit í : proti u dus áván í a dalším d ůsl ed k ů m intenzívn ího den­ ní ho ru ch u je bude chrá n it t ř i c e ti­ ce l1 time tr ový zvýšen ý záh on. mik mřelý c h

21

Redaktor

es.

rozhlasu Vladimír Sirnanov s inženýrem Vladimírem Láz­ ničkou a doktorem Vladimír em Vlčkem v ty­ pické a tmosféře při natáčení jarního po­ řadu t e ntokrát na Drahanské vrchovin ě Foto Jan Lacina (uprostřed}

doucí k nápravě ch yb dří vějšího les ­ ního hospodá ř ství. Popu larizovali jsme vý zkumy a pěst o ván í pionýr ských dře­ vin pro imisní obla s ti , výzkumy me zi­ nár odního progr a mu Č lo v ě k a biosfé­ ra . Další výz n amný tematick ý okruh byl věnován

Zelené ozvěny, Prameny domova, sbohem.? Pl né d vě d esítky let vysílala brněn­ ská rozh lasová stanice posluchači ve l­ m i oblíbený nedělní měsíčník o pří­ ro dě v první desítce let pod ná­ zvem "Zelené ozvěny" , dal ší deseti­ le tí ja ko "Prameny domova" . Požáda­ li jsme a utora těchto známých pořa­ dů redaktora Čs. rozhla su v Brně Vl a dimír a S i man o v a , o krátké zh odnocení. Od 9. 1. 1966, kdy se poprvé ozvaly Zele né ozv ě ny, do 31. 8. 1986 to byly př e s d vě stovky pořadů, asi 200 km roz hlasových pásků, kolem 25000 km c es t do nejri'izněj š fch končin Moravy, al e zejména mnoho krásných s e tkání s li dmi , kteří mají př í rodu rádi a ro­ zum ějí jí. Mo tivL!, pr o č jsme se před víc e než dva ceti le t y rozho d li pro měsíčník vě nov a n ý př í r o d ě , b yl o několik. Už te nkr át se t otiž za ča ly v na šem živo­ tě obje vo vat př í zn a ky c i v iliz a čního oh rožování p řírodního p ro s tředí. Ve vysíl án í s e je n m á lok.dy ozv aly hl a ­ sy li d í z ko nčin , kde "liš ky dáv aj'Í dob rou n oc" , m álo s e v rozhl a sovém pro gr amu u pl a t ň oval o pr os té li dské vyp r á v ěn í , ta nejnosn ějš í vln a a vlas t­ ně pr a podst a ta roz hlasu. Ne bylo te­ dy ná h od ou, že n aš e první po řa dy byly natáčen y me zi li dmi sž itými s pří rod ou les n ík y, dře v o rubc i, m ys­ livci, m ezi nimiž j e š tě žila dá vn á tr a­ dice vyp r á v ě ní a naslouchání, dne s už silně n a r u šená tiskem , filme m a zvláš t ě tele v izí. Na Mora vě přitom má me živou tra dici li t e r atury věn o ­ vané vz tah u Člo v ě k a k pří rod ě ­ na př . Ru dolf Těsn ohlí dek , Jiř í Ma hen , Stanisla v Kos t ka Neuma nn, Al ois a Vilém Mr š tík ov é. Na tuto tr adici navaz ov a li a n av a zu jí souč a sní spi­ so va telé, t a kž e js m e m oh li získat ja­ ko um ěl e c ké pr ův od c e Ja romíra To­ m ečka , Vladimír a Pa zo urka, Františ­ ka Frice, Vla di sl ava Hanáka aj. Uká­ zal o s e, že společné výjezdy ro'z hla­ s ové ho redaktora- reportéra a spiso­ va tele byly obous t r a nn ě pros pě š né.

22

Literárn í črty uměleckým slovem o bo­

hacov a ly pořad a cesty do nejrůz n ě j ­

š ích končin přinášely i mnoho p od ­

nětů autori'im.

V průběhu let nedělní pořady "n á vra ­

t u k př í rod ě " na krajové vlně po­

chopitelně procházely postupným vý­

od poř a dů mysliveckých

vo jem vypr á vění zajímavých zážitků k ná­

mětům , v nichž jsme již usilovali

o hl ub ší porozumění některým přírod ­ ním zákonitostem , a ukaz ovali nut­ no s t n a pr a vovat n ě kter é neuvážené zá s ahy Člověka do přírody. fe p řiro ze n é , že velmi brzy jsme hl e dali a n a cházeli další spol upracov­ níky už m e zi odborníky - předev š ím z brněnské lesnické a př í rod o vědec­ ké fakulty , vodoho s pod á ř e a pod. Dá s e říci , že pl ánovitější a publicistic· k y výr a zněj š í po slání se dost alo na je š tě vyš š í kvalitativní úroveň v do­ b ě , kdy jsme navázali soust a vněj š í spo lu práci s Geografickým ústavem ČSAV v Brně. Bylo to v p olOVině 70 . l et , kdy se tak é už daleko výr a zněji projev ova l a potřeba uv ě dom ě lé ochra · n y naší p řírody a tedy soust a vněj ší eko logické výchovy. Docel a přiroz e ně tu t a ké docházelo k č as té spolupráci s Kr a jským střediskem stá tní památ­ kov é péče a ochrany přírody v Brně, se s práv a mi chráněných kraj inných oblast í, s Ús ta vem pro výz kum obrat­ lovc ů ČS AV v Brně, s přírodovědným odd ě l e ním Mo r avského mu zea, s Vy­ sok ou školou zeměd ě lskou. V řad ě původn ě myslivecké jsme od loveckých pozorov án í a příběhů d o­ spív a li k námětům v ěn ovaným zp ůso ­ bu života zaj íimavý ch živočichů v m o­ no te matických pořadech, n ap ř . o je­ l ení zvěři, je senických kamzících , tet ­ ře v ech a tetřívcích , dropech , o ná­ vra tech velkých š elem na Mora vu, o vý z namu dravců a jejich uměl é ho chovu. Také druhá základní řad a vě · nov a ná l e su získávala postupně h lub ­ ší vzdělávací hodnotu odbornějšími pohledy n a vše chny důležit é funkce les a v kraj i ně , naz načovala směry ve -

vodě.

Pochopite l ně

přede ­

VSlm jsme soustř e ďovali p ozornost na probl ematiku vodohospodářských zás a hů při výst a vbě vodního díla No­ v é Mlýny, Dale šické přehr a dy, úpr a v na dolním toku Moravy, všímali jsme s i i nepřízniv ý ch změn na Jevišovce, Rokytné , Jihlavě , Oslavě, Svitav ě, Svra tce, Bílém po t oce, z vlá štní pořa ­ dy byly věnovány mezinárodně vý ­ znamnému výzkumu v povodí Fryšáv· ky, biotechnickým úpravám břehů Vláry , p opul a rizov ",li jsme péči o stu­ dá nky n a Vyso č ině a v oblas ti fakult ­ ního lesního p odniku v blí zkém oko­ lí Brna . Ř ada pořadů o př í rod ě vedl a ve s topách spisovatelů a básníků, kte ř í se s vým dílem vyzn á vali ze své lás­ k y k nas emu kra ji. Naš e r e portážní cesty vedly n a př. do okolí Jem nice, kde pro žív a l svá s tudentská a pozdě­ ji profesors ká léta na l esnické š ko·l e Ja n Vrba, pro š li jsme m íst y pů s oben í bás n ík a Otokara Bře z iny, krajem T ě s­ nohlídkovy Liš ky Bys trou s ky, Neuman­ novy Knihy lesů, vod a strání, Hal a ­ s ovo Kunštátsko, Demlův Tasov. Na­ vš tívili jsme p a mětníky bratří Mrští­ ků v Divákách, kr a jin u Pohádky má­ je , podnikli některé z výp'!azi'i Petra Bezru č e, prošli jsme krajem mlád f Vítě zs lava Ne zval a . S110dou okolnos tí pos lední po ř ad celého cyklu byl v ě ­ nován opomíjenému kr aj i Li te nči c ­ k é vrchoviny a přip o mn ě l díl o spi­ s ovatelky Mar ie Eb n er Es che nbacho ­ vé, roz. Dub ské , r odač ky ze Zd is la­ vic. Konkr é tní problemat iku ochra ny p ří ­ rody jsme p ři bli ž ov ali v ř a dě po řa ­ dů, věnov a ných je dno tlivým chráně­ n ým krnjinným ob lastem i n ej význam­ něj š í m rezerv a cím. Po pula ri z ovali jsme t ak é veké a kce na zá chra nu geno fondu [akce Dno, Ad onis ), hnu tí Brontosaur us i č in n ost ČS OP. Že l v po sl ed níc h l e tech v důsl edku zm ě n n e d ěln í pr ogra mov é struktury ztrácely p o ř a d y v ě nované p řírod ě s vou pr a vid el nos t a od 1. září 1986 c el ý cy klus Pr am en y domov a zanikl úplně. Tě š ím e s e p r oto, že časopi s Ve ronic a práv ě v č a s ob sa zuje rozhla­ sem vyklizené publik a ční pozice a dí­ ky tomu , že disponu je o br azem a sl o­ ve m,ke kte rému - na r ozdíl od roz­ hl as u je m ožno se vr a cet, může pů s obit mn ohem ÚČinn ěj i a trvaleji. A v tom tedy v zá jmu a k radosti všech, kdo mají rádi přírodu , hodn ě zd a ru! Vladimír Simanov

Postavíme mohylu Mohelenské stepi?

Nahoře:

Mohelno asi v r. 1928 (foto R. Dvořák) Dole: Mohelenská hadcová step asi r. 1969 (toto V. Pleva)

.,..

"Mohel enská hadcová step byla vy­ hlá š ena za re zerv a ci v roce 1952 n a ploš e 57 ha. MDhutn ý příkr ý amfi­ t eátr hadcDvých skalisek tvoří uni­ kátní skalní step s če t ným i význam­ nými rDstlin ami . . . " TutO' zákl adní charakter istiku může­ m e najít v kn ize Národní p ar k y, re zervace a jiná chráněn á území př í ­ r Ddy v Českosl Dvensku, kterou vyd a ­ lo nakladatelství Academia v r. 1977. Dále zde čteme: "HOjný je zd e kavyl tenkolistý i chlup a tý. V trhlinách skal se objevu je jihoevrops ký prvek p Dd­ mrvka Ma ran to va , která zde d06a­ huje severozápad ní hr a.nice své h o rozšíř ení. Na n á horní plo š i n ě je step­ ní porost [pas t vinná s t ep J s 06třicí n ízkDu, kostř a v ou ovčí , křiv a tcem če s ­ kým, diviznou bruná tnou a travni č ­ k ou prodlouženou. Za jíma vým a c h a­ ra kt eristickým je vem jsou zde četn é nanis m y - trp asli čí t va r y ro s tlin." Území je význ a mn é tak é výs kytem en demický c h a relik t ní ch ž iv o či c hů , z ejmé na hm yzu . aby ni kd o nepo­ TDlik na úV Dd c hy boval, že se jed ná o sk ute č ně n ej ­ pDzoruhodně jší rezervac i iVJihomDrav­ s kém kr a ji. V sDuvislDS ti s výs tavbD u jaderné elektrárn y Dukov an y se vys kytl yo ba ­ vy o budoucnost té tO' p ř ír odn í p erl y. Názory adborní k ů se růz n ily, ale dnes už je jas n é, že se ste pí je cosi v nep oř ádku. N e b ezpe čí vša k při šla z m ís t a, adk ud je m ál okdo ček al. Z na č ná čás t sk al n a té ste pi z a čal a za­ r ůs t a t dře v in a m i. Ne j dříve šla O' ci­ zar Ddou bara vici ba nk sa vku. ale tu se podařil O' pr a k tic k y zli kv id ovat ; v d ruh ém sledu na s t ou,piJ y a k át a Dl še lepkavá, proti nim ž vyrazilo dO' bD je Zá p adD mora vské muze um v Tř e bí či pDd ved e ním okre s ní;hD ko rrz erv átor a ing. Pokarného. BHva je ště není rD Z­ hDd nuta , al e zdá se, že i a ká t n aka ­ nec ze stepi ustoupí. Ve tř e tí linii na­ s toupil nepřítel ne jzáludnější - oby­ čejná borDvice les nf. Ta se v r ezer­ vac i vždy vys k yt,a.val a, al e jak uk a­ zuje nad jiné jas n ě srov ná ní s nímk ů z dvac á tých a sed m d esátých l et , ne ­ obyč ejn ě r ychl e a sil n ě se ro zr Dstl a po s tep i a zej m éna n álet m ladých bor ovi č ek n emil Ds r d n ě dusí ve své m stín u k ř ehk á stepn í spol e č e n st va , k te r á nem a jí abdaby n eje n u n ás, ale a ni n ikde jinde ve svě tě. CD z p ů so b ilO' n e obvykle rychlý p a­ st up bDro vic ? F aktor ů je někDlik: Na h ad cídh se v pDsledních několik a s taletí ch páslo, i k dyž jen extenzív­ n ě . A p astv,a to je ja sná zábran a za le snění. Na ře ce pad stepí byl v mi­ nul o-sti pDuze n ízký jez u mlýn a z 19. s to le tí. Teprve nyněj š í jez obno­ ven ý před dvace ti l ety, srDvnal j}r ů ­ ta k vDdy v řece Jih l avě a pon ě ku d zvedl hladinu. TO' za č a l o půsabi t n a

'~.~ .~A::t-·,Jt..;.~·i/iIi .. '-<'''''~'-"'''''''' ...

...

~.,.,-~.

.

l.

...

:~',

,.;#..~

,

..~. JII';~::.r,.J'f~\:J

.,;I~""." " '' • ~...,.-, : . . ->~., .:. ~",..

,

23

step a si jako když dáte n a ústředn f t opení od pa'řov a č. Dokud nov ý jez n e­ f ungov al, se amfiteá t r skalisek v lé­ t ě ta k r ozžhavil, že v jeho výhni se u držely jen pra vé jiža nské pova hy­ teplomil né a suc homilné r ostliny již­ ní provenience a n a ně vázané živo­ čiš né organism y. Tento přírodní vý ­ bě r vydržel o jen velmi mál o· borovic. Ovšem dnes za pod por y " o dp ařov a č e" př e ži j i. Dal ším nega t ivním fa ktorem je s pod ní př e,h ra d a u Dale šic, jejíž hráz je vi, dě,t ze stepi. V p a rném l ét ě se vzduch v amfi te átru Mohe lenské t e pi ohřívá a to upá vzhůru. Na jeh o místo p['oudí s tu dený a vlhký vz d u ch ležící n ad přehr ad o u. Tento přel é­ vaj ící se vzdu ch se otírá o s ka liska ja k o m okr ý h ad r o zeď a p odporu je růst borov ic. Borovice m aj í j e š tě jedn oh o spojen­ ce: n ě k te ř í od bo rní ci, ze jmén a le s n ič­ tí, tvrdí , že postu p borovic je ryze př ír od n ím jevem a že je tř eba k tom u za u jmou t sta novisk o neza u jaté h o po­

zorovatele . Ostatní problémy chrá­ území - vysoká návštěvnost, nedo>volené tlí.boření , neuklizené zbyt­ ky po stavbě přehrady, splachy z po­ lí a podobně - jsou pouhou vyráž ­ kou na tváři těžce nemocného a ne­ jsou pro osud území zásadní, i když je třeba je také řešit. Pouhé přihlížení může však vést k to­ m u, že mí'sto unikátní stepní loka­ li ty, na kterou se jezdí dívat doslova celá Evropa, budeme na Mohelně chránit banální borový háj na ska­ l ách. Název obce Mohelno se odvozuje od pr ehis torické mohyly na návrší nad obcí. A od obce dostala n áz ev i je­ di ne č ná p ří'rodní lokalita. Vnucuje s e zde předst a va , zda svou nečinnos tí ne budujeme mohyl u , do které re­ zer va ci pOhřbíme. Místo je jílho posled ­ n ího od počil1'ku bude pok'r yto boro­ vým les em , kter ý pomal u hous t ne, za tím co se od borníci doha dují. Mojmír Vlašín n ě ného

Stanovisko k SPR Mohelenská hadcová step Po dl e mé h o ná zoru se pro blém boro­ vi ce le sní v S PR Mo:hele'n s ká hadc ová step stá vá již a ku t ním. Za poj ování po­ rost u bo r ovice r o zh od ně pos tupu je n a horní hra n ě sva h u v m ís tech, k de pastev ní s te p přechá z í do stepi skal­ ní. Ze jména v zá pa dní č ásti horn í hrany jsou plo ch y s j eš t ě p oměrn ě mírným s kl onem, k de je již porost borov ice zn a čně zap ojen. Počít al jsem zd e s tá ř í n ě ko li k a nejmohutněj š ích s tr omů a vž dy mně vyšlo 25 a ž 35 l et, což odpovídá z hru ba období, k dy se přes tal o pást. Na ty t o mírně s k lo­ ně né palouk y s e hov ě zí do bytek sa­ m o zře j m ě dostal a re d uk ova l borový nál et. Ovce s e zře j m ě pásly i na prud­ šíc'h sva zích. Myslím si, že na něk te ­ rý ch m ís tech v celé vý šce sva hu od ř ek y až k 'horní hr a ně. V okrajíc h borových les í ků (v západní části hor ­ ní hran y sva hu ) bylo velk é množství n áletu rů:uného s táří. Mé ně skloněné plochy js ou 1 JLn­ de na různých m fstec:h svahu mohe­ lenského ko tle. I zde, zejména ve s podní č á s ti je p a trné zarůstán í bo­ rovicí ('v elmi různověký po-rost). Bo­ r ovice je tu zřejmě původní [alespoň v dolní části svahu na různých mís­

24

tech n ad řekou). Usuzuji tak z výs ky­ tu některých hmyzích borovicových m o nofágů , kteří jsou vázáni na za­ cho vané porosty l krasec Buprestis octogutt a t a a pod.). V souč a sné d o b ě e však asi na vhodný ch místech p o­ mal u , al e ji stě šíří. Myslím, že n a t o mohou ( kromě ab sence t r ávy) m ít vliv i jiné faktory [např. ovliv ­ ně n í půdního chemismu deštěm a td.). To je ale jen dohad, Podle někte;rých starších nálezů brou­ kll na "Čertově ocase" [protější břeh) t u di'íve musela být také zastoupena skalní step. Dneska již je Čertův ocas souvisle pokryt vzrostlým boro­ vým l esem. Na horní hraně svahu kotle , v mís­ t e ch, kde zač í nají žlíbky svád ějícf povrchovou vodu, je u některých mož­ n o pozorovat změnu druhové skladby ve prospěc'h vysokovzrůstných nitro­ fil'n ích byli.n. Po nedávné pni trži je š­ tě byla vidět stopa po proudu vody přitékajícím z blízkých pozemků orné plldy nad rezerv ací. Žijí zde velmi význačné stepní ele­ menty z čeledi tesaříků. Zejména Phytoeci a argus - pontomediteránní prvek 'vázaný Seseli osseum (tedy

na velice řídce zapojený bylinný po­ rost) . Dokonce tento brouk vyhledá ­ vá po způsobu svižníků volné plošky bez vegetace" aby měl přehled, a před nebezpečím okamžitě ulétá. Dále se zde vyskytuje ko zlí ček Agapanthia cynarue. Opět jde o pontomediterán­ ní prvek a Mohelno je v posl ední do ­ bě asi jediná potvrzená lok alita v čes­ kých zemích. Stejně tak výše zmí­ něný tesařík Phytoecia argus m yslím v poslední době nemá jinou potvrze­ nou lokalitu. Z krasců se tu vyskytu­ je rarita v rámci celé ČSSR i střední Evropy Sphaenoptera antiqua, která se vyvíjí pravděpodobně v některých kozincích. Mohelno je dnes u ž asi jediná lokalita na Moravě , Mimo to je potvrzena ze dvou lokalit jižního Sl 0 ­ ve,TIska. Dále je zde zjištěn za jímavý krase c A,nthaxia ca udeus. Vyskytuje se tu jeho forma, k t er á se vyvíjí v Prunus mahaleb a je o něco men ší než t y­ pická forma. Vzhledem k tomu, že l ze předpokládat i v t a k s tudov an é s kupině ja ko jsou krasci na Mohelen­ ské stepi dal ší pozoruhodné nálezy, za sloužilo by si toto území soustavný p růzkum. Martin Skorpík

Myslíme na budoucnost? V posledním čí sl e Veroniky jsme n a ­ kousli e,kologické a,s pekty s,pojení vel­ ké/ho městského okruhu v Pisárkách s dálnicí, tzv. pražskou r a diálou, kte ­ rá hledá cestu z Pi-s árecké kotlin y pře s z a lesněný svah n a d Vý s,tavištěm k Lískovci a k dálnic i. Od té doby se situace pozměn il a. Bylo vyp-raco­ vá no někol ik varia nt, z nich ž do­ pravní ex,perti DIO a Dopravoprojek ­ tu prosazují nejlevněj š í řešení nazv a­ né "Triangl" s obrovskou křižOiVat­ kou na pravém břehu Svratky a s vy­ vedením přivaděče údolím L:ertíku. To­ muto drastickému řešení (další va­ r ianty se ekologickými do,pody příli š neliší J opoTIovaJa řada institucí, mezi jinými i ČSAV. Doporučení znějí: buď s ežeňme prostředky na skutečně pers­ pektivní (byť nákladnější) stavbu typu t unel, nebo počkejme. Skutečno st , že inve'stor má peníze a stavební kapa­ city na jednodušší stavbu nás ne­ o prav ňuje k tomu, abychom ničili hodnoty, jejichž cenu si vůbec neu­ vědomujeme. V tomto smyslu také rozhodla komise Rady NV m ěs t a Brna na zasedání 17. 2. 1988. Dopravními experty navržená varianta "Triangl" nebyla schválena. mik

Kreslil lan Stekli k

Naše anketa

Městská zeleň - postřehy, nápady, kritika ...

~~ PhDr. Miroslav Pospišil,

učitel

angličtiny:

ta pr o její slouc há ní.

řev,

povídá ní, zpívání a n a­

Dosp ělým

Ja k získat zel e ň ]}ro město ? V n ěk t e ­ r ých zemíoh na to ma jí t ento recept: Chce.Ji si někdo ve měs tě postavit veřejnou budovu, ať už je to kin o, vý["obní ob jekt nebo administrativní blok, město vydá sta'v ební povolení s tím, že každý čtvereční metr, který zůsta ne nezastav ě n a bude osázen ze­ lení, je na 99 let osvobozen od da ní. Výsledky jsou pozoruhod né. j(až dý den jezdím do práce ve středu města a míjím men ší i větší ploch y, kde ne ní n ic. As i to má být zeleň , ne bo kd ysi mě la bý t, ale není tam nic, jen udu saná hlína nebo zaprá še­ ná [e beda. P r o č ta m neros te strom ? A keře? Každ ý n ěkde bydlíme a po­ dobná m ísta jist ě všichni známe. M ů j n ávrh zní : Přemý šl ejme, kde vš ude by se je ště dal zasadit strom nebo keř , a pak na nic nečekejme a zasaďme je tam. Ty a já, my z na šeho domu ­ neče k ejme , až to n ěja ká instituce u dě · lá za nás. Instiltuc ím vžd y trv á , n ež e rozhýbou, m y to mů ž eme ud ěllat hil1ed. Chotěl bych znát jméno člov ě ka , kte ­ rý dal pře d něk olik a lety přík az k zaasfa1t ování města , a za jímalo by m ě, jak byl nebo bude potrestán. A 'pak bych hodně rychle zachraI'í.o­ va l těch n ě k olik posledních stromů , které to př ež ily, rychle bych p ře ­ mýšl el, kde asfalt zase vytrhat a ob­ novit zeleň, kter.á tam dříve byla , a jak p řidat co nejví c zelen ě, která tam předtím nikdy nebyla, a pak bych to všechno d al do čítane k pro p ou če­ ni budoucím generacím - budou-li nějaké.

'Ir

ing. David Mikolášek, projektant:

Dnešní park y ž ivoří z nedos tatku "so­ c!á'lní energie ". Kolik p o d n ě tů k r ůs­ tu do plodn osti a kr ásy jim můžo u dát ti , co jim i jen prob ě hnou ne bo probl oum a jí ? Park y mohou žít jen na úrovni, n a kt er é komu ni kují jejic h už i,vatelé ­ ty na še jsou ,plné dě ts ko sti n ebo stal'ec­ kosti a chybí jim dospělos t. Jak mo c by získal park s promená­ dou, n a kltru-é by m ohl a c htěl básní k uctivě p02idrav!t inženýr,a, ta jemník soc hař e, jak moc by zkrásněl park, kdyby v něm žily dne šní písničk y k potěše mo nté r ů , programá,tor ů i fil ­ harmoniků, kd yby v n ě m z ářil a krá ­ sa kráse'k, láska lásek a čist ot a úcty a vzá jem n é toler a n ce. V parCÍch jsou pouze ces ty pro m a ­ minky s kočárk y, plsek pro batol nta, h řiště p ro děti , :lavič ky pTO důchod ­ ce a m ile nce, zákoutí a skr ýše pro ty, kdo je vyhledávají. Chy bějí hern y a hřiště pro mláde ž, m ís-

nen a bízíme a ni promenády k setkává ní a t říbe ní v ztahů, nepočí­ tá me s t ribunami pro ř e čn í k y a ni s klub y disku1 éJ'ů , ani m Í's ta k provozo­ vá ní a vnímán í umění. Cestám chybí dob r é cíle - za hradní restaur ace, galerie, herny. V parcíc h ne jso u, jak bývalo zvykem již ve s ta rém iHm ě, mtsta pro h lav y t ěch , k teří je do­ vedli už!'va t. Jsou ve svět ě i zahr ad y, v ni ohž je mezi živými m ísto pro ty, k teř! jSou vr áceni zemi. Jed iné, čeh o je v pa rcích d{}st, jsou mís ta p ro mar­ n é vzpomí nán í, posuzování a po­ mluvy. ing. Jana Tupá, vedoucí projektantka Útvaru hlnního architeka v Brn ě:

Chybí n á m především úcta ke s t ro­ - symbo'l ům života a dQlll ova , které v urba n izovaném ,p r ostředí m ě s­ ta u možňu jí vnim at roční běh č a s u a dávají m ěstský m pr osto r ů m lidsk é mů m

m ěřít k o . PrGměn liv é lis tna té strom y nen ávr at­ n ě m izejí nejen pod náporem dopra­

vy a I nvestičn í výst a vby, a le h,lavn ě nerespekltováním jejich základ níc h ži­ votní ch podmínek. ové výsa db y jsou prováděn y tak, že n adě je strQlllů na přeži tí je m in i­ má lní. Oh ybí nejen kv alitní výsad bov ý materi ál , al e h lavn ě kvalif ikovaný za­ hrad ník - záruka od bo rn ě provede­ n ýc h výsad e b, al e před evš ím trvalé, fundované pé če . Vzhled em k dlouho­ věkosti s t,romů jsou jejich uchová­ n í a perespekttvní výsadby stěžejn ím problémem z e l en ě ve městě, i když stav ostatních prvků sadovnické kom­ pozice ('trávn í k, 'keř e , voda] je ste jn ě neúnosný.

Roháči

dosud V

Brně

Samce ro háč e obecn ého (Lucanus cerv us] bylo m ožno spatřit koncem léta 1987 n a t ravnatém okraji na ulic! Lipové v Pisárkách. Zalétl sem z oko!.níoh le sů. Vzácné a chrán ěné dru­ hy se m oh ou udrže t i na území vel ­ k ých měs t a je jich o kolí, když tu najdou vh od n é pOdmínky k rozmno­ žování -wth­

Y~~

V Hostěníně

Pod Bukovinou?

Sym bolem Bílých Kar pat jsou pr o m ě květ.n a'té lo uk y poseté vstav ači. V ro ­ ce 1982 bylo v c hrá n ěn é krjijinné oblasti n a bělokarpats k ých lo uká ch vyhlášeno 32 n ový ch CHP V. Je dním z nich je i c hrán ě n ý př í ro dní vý,tv or Pod Bukov inou v katas trálním územ [ obce Ho stětín n a okrese Uhersk é Hr a d iště , ze klt eré se n a jinak pěk ­ né m pla ká'tu CHKO s tal H ostě n ín. Ne j po četněji je zde zasto upen vst a­ v a č ku k ačka , sil n ě ohl'O'žen ý dr u h. Z dalš[ch orchidejí tady rostou hlavin­ ka h orská, pětip rst k a žežulník a prst­ nat e c m á jový. V ka tastr u obce znám al e bohatší na-leziště typických ros t­ li nnýc h společe n ste v, kde se krom ě u veden ých druh ů vyskytují i další ch ráněn é rostlliny, jako n a pr. lilie zlato hl avá, vemeník dvo ulistý a dal ší. Tyto n ev yh'lášené lokality jsou dokon ­ ce v lepším sta vu, protože je sou­ kromníc i p r Blvid e lně kos í a nejsou př etíženy vel kým i stády do by tka . Sta­ tut CHPV vstavačům n ezajišťuje žád ­ n ou fa kti ckou oc hranu. Bez ohledu na zel ené tab ule se stá tním zn a kem p ř í rody ooe vs t avač ů zej mén a v po­ sledních dvou tře c h lete ch značně ub y­ lo. JZD Rozvo j se sídlem v Záhorovi­ cích to tiž pastvinu prehJno ju je a Um nejenom n i čí orchid e je, al e také zne ­ h odnocuj e vod u v n ě k oli k a st udních, které podchycují pra men y v c hr áně­ n ém územ í a zásobu jí vo dou značnou č ást obce. Hnojen í mi pripadá úplně zbyt ečné, protože JZD louk u v ůbe c nekosí a koncem kv ět n a vyhán í do­ byte k do vysoké tráv y, kte rá je ta kto vice zdupána ne ž spase na . Vel ké stá ­ do už mtčilo r os tliny ve vlhčíc h a stinn ě j ších část e ch l okality, kde se sousM' eďuje v hork ých le tních dnec h. Situace je k r itick á a za,tím s e nic nezměnilo , pl'es tože č l enové m istnfho eSOp up ozorň u jí na te n to problém jak IZD , tak sprá vu CHKO i odbor kultur y ONV v Uhers kém Hradišt i. Dlo uJho jsem ne chápal , pro č bylo chr á n ě n é území pojmenováno "Pod Bukovinou", když místní název tra ti je "Zle b". Teprve nedávno jsem z m a­ p y 1: 25000 odvod il, že Zleb byl pl'e­ jmeno váJn podle kó ty vzdál ené asi 2 kiJl ome try a zcela mim o katastr Hostětrn a . Louk u "Pod Bukovin ou" však v Ho stětín ě nikdo nezná. My­ slím si, že tento přís t u p je nesprávný neje n ze z eměpi snéh o h lediska, a,l e ta ké proto, že ignorován í m ís tnich náz vů n epřispív á k a k tivní úč asti mísbních občanů n a oc hr aně toho, co nám z původ n ích kv ět na t ých luk ještě zbyl o. Stej n ě jako zkomoleni názvu obce. Radim MachA st udent 2. ro č níku gymnázi a

25

Letní

soustředění

l ou č ce v k . ú . Pyš el (okr es kter ou s po lečn ě uží vám e se 4. s t řediskem 115. za Svazarmu, se ko nalo ve dnech 4. -8. červen c e 1987 s oustředění č lenů 6. za ČSOP s je­ ji ch rodinami. Cel kem 18 úč a s tn í ků fz toho 6 d ět í ) využilo sl unných dn ů k rekre a ci i k p ráci. S p o lečn ě s dět ­ mi ze 115. za Svazarmu jsme či s tili les od rez a vějí cí c h , s kl en ě ný c h i um ě ­ l ohmotných "p o k l a dů ". Stav ěli jsm e t á borové stav by pro p ři pravo v a n ý tá ­ bor. A pokročil é od poledne a pod ve­ č er byly vždy věnovány diskusím, be­ s edám, krátkým přednášk á m o c hráněných územích a jejich sta tu ­ te ch, o metodách sběru a doklado ­ vání živočichů a rostlin, o a k cích, vyhlá šených ÚV ČSOP atd. V progra­ m u byla i půldenní vý prava do okolf, kd e Isme se seznamovali se své r áz­ ným krajem "kamenného moře" , kra­ jem bludných balvanů. Další výpra­ va vedla do míst, kde byla p ř e d 7 l e ty pozorována poměrn ě početná sys­ lí k ol onie. Jejich osud p oblfž cha t o­ vé kolonie u obce Zahrádka je však již zřejmě zpe č etěn. Není možné podat v krátké zpráv ě úplný výčet akcí, které jsme b ě h e m několika dní stihli. Mnohé z n ich za uja'ly i ty menší n ap ř. prá ce s mikroskopem. Soustředěn í , i kdy ž krátké, bylo účas tníky k lad'ně h od­ noceno. Napomohlo nejen k zv ýšení k va lity práce v Č S OP, k prohlo ub ení odborných znalostí, ale i k ut užen í přátelství mezi rodinam i. }. Cáp

Na mal é Tř e b í č ),

Ú častníco

letního

soust ře dění

na

výletě

do okolí tábora Foto O. Macháček

Šeptem? Nahlas! Zř e j m ě s e shod:le m e na tom , že to, co d nes o zn a ču j eme za ek ol ogic­ ko u výc·ho vu. je n ez by t:1 ým gruntem pr o ja ké koli v o chra n á ř s ké usi l ová ní a č i n ě :1 í n ašich li dí ve vě ku m lá dež ­ ni ckém i po kr očil e jš í m. Mám po cho­ pit elně n a m y,sli oc h ran á ř s kou a ktivi­ tu (vyví jen ou v r ám ci za stávané pro­ fe se, v zák lad ní or ga n iza ci Č SO P či kd e koli v jin de ) o d b o rně podlo žen ou, ous ta vn ou a k oordinov a nou. Neb o ť - ve s :Jaze o skonco vá ní s p ř e tr vá ­ vající ži vel n ostí - n ám prá v ě o ta­ ko vou a k ti vit u jde . M ěli byc'h om pro­ to z vl á št ě mim oš kol ní ek olo gické vý­ ·c ho v ě v š emo ž n ě pom áh a t do živ ota - m ezi vš ec hn y n a še d ě ti, tj . i ty, kte ré se o p ř ír od u ni jak zvláš ť n e­ zajím a jí, ba dok on ce i ta kov é, kt er ým je za tím n ad ev še p o čí t a čov é hran í. Je zd e vša k j eště je dn a t uze po dsta t­ ná okoln ost. Ani n e j nápa di t ěj ší n á ­ pa dypro č in n o st zá jm ovýc h k r oužk ů a pio n ýrs kýc h odd!l ů , d obr é materiál­ ní- vy bave ní, p est r é so u t ě že a n ové hr y n ezm oh ou s am y o so b ě ni c, ch y­ běj í - li n ej zá k l ad n ě j š í p od m ínk y pr o prá ci s dě~m i , exi st u jí-li st ále po tí že, je jic h ž př ek o n án í je n ad síl y dobro­ vol ných oběta v c ů . I o n ich je p otř e b a mluv it n ah las a co hl avn ě - rychle a úči n n ě je řeš i t . Z nedávn o, u s pořá d a né a nkety m ezi absol ve n ty Let ní šk ol y oc hran y p ř í­ r ody, kit e ř í s d ě tmi pra cu jí , vybírám jen ně kt er á z ne j Č a st ě j i uváděn ý c h t r á pení. Ta k nap ř . c h yb ějí c í klub ov­ n y ře š ím e p oř ádan í m s ch ů zek ve

26

škol n ích t říd ách - toto nouzo vé ř e ­ š ení je mnohde komplikováno n epo­ cho pením ze strany ředitelů šk ol ( u končete schůzku do 18 hodin, kd yž vám prac ovní doba na opačném kon­ ci m ě s t a k on č í v 16.30), mnozí funk­ cioná ři vyšších orgánů PO SS M (a b o­ hužel n ě kd y i skupinoví vedouc í ) ja­ ko by docela z ap omněli, že dětská or­ ga nizace je ta d y p ře devším pr o r a ­ dos t a d obrou zábavu dětí, a nik oliv pr o se pisování výkazů a statistických hl á šen í o počtech splněných odznaků. Ne bo : za jistit v požadovaném rozsa ­ h u a termínech veškerá pov ol ení a dal ší dokumentaci pro stálý i putov­ ní letní tábor se rok od roku více podo bá snaze obstarat soukromý vý­ let do Grónska. Stávající výchovný sys tém PO SSM prakticky postrádá je dnot ící prvek výchovy k ekologic­ kému myšlení, a přesto nebude v ne j­ bl ižší ch letech měněn; přes veškeré prokl amace patří uvolňování pionýr ­ s kých pra co vníkll pro letní tábor y d osud k nedořešeným problém ů m, by ť by s ta č il o ta k málo . . . Tř eba s e v příští části našeho pov í­ d ání o p otíží ch, kterými jsou nucen i s e brodi t ob yčejní pionýrští vedouc í, d o čk áme i ohlasu od některého z kom­ pe tentní ch činitelů - jak tyto pro­ bl émy ře š í u nich, co mohou d opo­ r u č it ostatním. Nenechávejme si dob­ ré zkušenos ti pro sebe. Vždyť přece n ám všem jde o děti - zdravé, šť as t­ né a také s kouskem ekologického s vě domí v srdci. -am-

Brontosaurus na VUT a ČSOP V roce 1987 uplynulo deset l et od vzniku hnutí Brontosaurus na VUT v Brně, a to už stojí za ohl édn ut í. V kv ě tnu 1977 založil a s kup in a stu­ d ent ů , pracující v komisi pro spolu­ p r áci s PO SSM při celoskolsk ém vý­ boru SSM na VUT, tzv. štáb hnutí Br ontosaurus. Přes prázdniny p řem ýš ­ leli o struktuře, organizaci a náplni činnosti štábu. Vlastní práci za'h áj ill v říjnu. Štáb byl rozdělen do tří sek­ cí. Sekce propagandy a osvěty p e č o ­ vala o nástěnky rozmístěné na fa kul­ tách a kolejích, kde štáb informoval o své činnosti a přiná š el r ů zné zpr á­ vy o životním prostřed í. Pozděj i za ča ­ l a organizovat besedy s p o jené s pro­ mítáním filmů o ochraně životního prostředí.

Zlatníkovská expedice

Sekce br ig á d a pom oci př í r od ě za há­ jila svou č inno st brig ádou n a K vě t­ n ici a s pl utím Svr a tky v ř íj nu 1977. P řev r at nou a kcí v h is to rii Bronto,s au­ ra se stala listopa do vá bri gá da v Chř i­ bec h - zú ča stn il a se jí řad a n ov ýc h st ud entů první ch ro č níků, kt eří vy­ tr,vali a převza li ř ízen í p o pr vn í gene­ ra ci "b ronto' sa urů" n a VUT. Od za­ čá tku s e r azila zása da za dobr ou a u ž itečnou prá ci je nejlep ší o dm ě­ nou kvalitn í zábav a. Pro ú ča stn í k y a k cí b)l11 př i pra v o ván za jímavý pro­ gram, o kterém se ps alo č as to v Mla­ d ém s vět ě a m luvil o v r oz hl ase. Z ne j­ p opu l á rněj šíc h můž eme uv ést a k ce Velik on oce na Vr ša v ě , bál n a V r a n o vě ne bo r ek onstr ukci bitvy u Slavkova. T řet í k om ise s t uden ts ké a věd e c ké č i nn os ti se sn až il a zís k á va t tém a­ ta z pr axe p r o st udents ké pr áce . Ale kv ůlli n ezá jm u r ůz n ýc'h in sti t ucí a or­ ganizací č in n ost komise postupně za­ nikla. Každý r ok činno sti štá bu př i n e sl n ě­ co n ového. V roce 1978 z ač a la sp o­ luprá ce s CHKO Pálava a s i ng . Bu č ­ kem z Ge ografic kého ús ta vu ČSA V při pr ů zku mu n ávště vnosti Pála vy. V k větnu se čl en ové štábu se tk ali na Súlovských s k álá ch s re daktorem MS 1. Beniakem a svazáky z vSZ a vznik­ ly z t ohOo dva p rvn í turnu sy Prá zdn in s Br ont osaurem. V létě se u s kutečn i­ ly prvn í zahraniční expedice - n a Rujanu a n a Su w als ká jezera. 5. říj n a 1987 se kon al 1. v eče r v Topasu s be ­ sedo u i zábavou - tyto večery pokr a­ čují dodn es. Od podzimu začala pra­ covat sam ostatn á komise pro ochr a­ nu a tvorbu ži vot ního prns třed í př i eSv SS M VUT i ve všech fak u ltních organizacích SSM . V roce 1979 dále přibý v alo a k cí , r oz­ růstala se základna n ejen jejich ú č ast ­ nlků , ale i o rg a n izátorů . V kv ětn u se kon al p rv ní Ekofór, ne ve sklení­ ku jak o n yn í, ale v Kř ížové chodbě Staré rad n ice. Za kláda jící "bron to s au­ ří" ge ner ace postup n ě končil a školu a na její m ísta přic háze li mlad ší od­ chova n ci. V roce 1980 vz ni kl náš Čes k ý svaz ochrá n c ů př írody a vět ši n a "odros t­ lých b r o nt osa u r ů" z Brn a zalo žila zá­ kladní org ani zaci Oatea. Zde po kra­ čovaU v org a niz,a ci br igá d a prá zd­ ni n s Br onto,s a ur em , m ladí na VUT šli v je jich šlé pě j ích . Všichni s e s,p o­ l ečně se šili při a k ci Dno. Spolupráce s jin ými orga niza cemi Č SO P vyvr cho­ Illa v ro ce 1987 p ři př esa z ov án í le k­ n ínů v r ám ci té že a k ce. Po odc hod u ze šk o,l y, příp ad n ě v Brn a, práce "bront o,sa urů " pro o chranu př í­ r ody nekon čí. Mnozí se zapojují do č inn os ti Č S OP, někteří využ ívají svých z ku šeností v okresní ch výborech ČSOP. "Brontosaurem" zllstává člov ě k c el ý život. Jana KrutHová

Po tajemných a místy jen t",ku prostu p­ ných azimutových stezkách divocinou po­ myslného "karpatského trojúhe lníku" se v červ e nci 1987 prodíraly tři e xpedi č ní sku­ piny mladých ochránců přírod y z pionýrs ké skupiny prof. A. Zlatníka vlekouce n a zá­ dech veškeré ne zbytné tábornické vybavenl _ P řírodovědna náphl celo táborové hr y spo­ ~í v a la v praktickém pozorová n í a určo v aní rostlin i živočichů CHKO Bílé Ka rpaty a v posuzov ání jejich postavení v potravn ích ře tězc ic h .

Prí't zkum obojživelník ů v nevysychající ka­ lu ži u prostřed l es ní c est y

Držite l tá boro vé pocty Hř í b ek Mikolá še k při

" Oc hran ář určo v á n í

87 " Honza mot ýlů

T ext a f oto -am-

Bota nická lit eratura s e s ice pron ese, ale k te rénnímu ur č o vá n i je k n eza pl acení

27

Proč SVOČ?

Cesta kolem

Stude ntská vědecká a odborná čin­ nost (SV OC) představuje specifickou a ktivitu SSM vys okých škol vše ch smě r l\. Cíl je zře jm ý poskyt nout stu dentl\m možnos t p r onik nout do ta­ jů ur čité h o oboru, zís ka t nov é teo­ reti ck é a praktické p oznatky, osvo­ jit si zákl a dy samos ta tné a tvořivé práce. Státe ví ce přitom na růstá po­ tř eb a náv az n os ti na společe nsk ou pr axi. Nejč a'stě ji se tak děj e za p o­ jením st u d en tů do věd ec kov ýzk um ­ ných ú kolů š k ol, mén ě často pa k ře­ šením kon kr étních objednávek záv o­ dů, in tit ucí atd. S VOČ vrch olí na ja ře každé h o š kolního ro k u so u těží o nejlepší věd eck ou, odborn ou a uměl eck o u st udents k ou pr á ci. 17. roční k S VOČ v roce 19B7 pře­ kva pil počt em pr ací zabý vající ch se různým i pr oblémy ži votního prostře­ dí, neboť dos á hl v Jihomor a vském kraji čís'la 93 . Značná rozmanitost ře ­ šen ýc h témat vyplývá především ze zamě ře ní jednotlivých fak ult, což do­ kládají násl edu jící příklady . Práce st udentů UJ EP zahrnu jí sociologický výzk um mezi účastníky hnutí Br onto­ saurus [filozofická fa kulta), otázky práv ních vztahl\, tres tní pr ávo, ochra­ nu ovzduší, péči o faunu atd . (.práv­ nická fakulta), pr obl em ati ku zdravot­ ního ohrožení pracov n íkl\ a me tody sta n ovení m ykotoxinl\ [lé kařská fa­ kulta), otázky tzv. e k ologic ké vých o­ vy dětí [pedagogická fakulta), in ven­ tarizační prl\zkum flóry a fauny, způ­ soby vyhodnocování ekologických úd a­ jů (přírodovědecká fakulta) . VUT Brno se věnuje spíše technic­ kým aspektům životního prostředí­

Kalendář

mladých

ochránců přírody

Odbor kultury ONV v Kroměříži spo­ lu se Státní spořitelnou v Kroměříži vydal nákladem 3 000 výtisků publi­ kaci určenou mladým ochráncl\m pří­ rody. Na čtyřiačtyřiceti stranách jsou rozlič né pokyny a návody pro mládež podle jednotlivých ročních období. Text je doplněn řadou pérovek, gr a ­ fů a technických nákresů. Jso u zde kapitoly: Výzbroj ochránce přírody, Určování přlrodnlm, Návštěva lesa, vý­ znam ze.leně v přírodě , Desatero ochranářských zásad a další. Tato bez­ pochyby užitečná publikace je však znehodnocena řadou faktických chyb. Uveďme namátkou : v seznamu chrá­ něných druhů (s . 16) chybí dobrá po­ lovina chráněných dru'hů obojživelní­ ků a plazů, kteří se v okrese K r o m ě­ říž vyskytují. Na straně 17 jsou úplně obráceně uvedeny poznávací znaky pro káni a jestřába; lasice kolčavk a

28

návrhy čiš t ění odpadních vo d, po­ zemk ové úpravy a ter asování (staveb­ ní fak ulta), využit í sl une č n í energie [strojn í fa kulta), ově řován í měřičů ele k,trom a gneti ckého pole a hluku [elekt rot echnická f ak ulta ) a td. Práce VŠ Z jso u v ětšin ou propoje ny s pra kt icko u č innost í l esnických a ze­ měděls kých o db o rn íků sledování im is ní zát ěž e l esních ekos ystém ů (lesn ic ká fa kulta ), obsah a osud nit­ rá tů v ži votní m pro s t ředí, fy zikáln í vlas tn osti p l\d y, kv ali ta závla hových vod (agronomická fa ku lta), s tud ie sado v ni ck o-kr a jLn á ř s kých úprav vy­ bran ýCh ar eáll\ a prostoro vá strukt u­ race ze m ědě ls ké krajin y (k atedra sa­ do vnic ké a kra j iná řské tvorby) .. . Vysoká škola veterinární přispěl a mi­ mo jin é sledováním někter ý ch toxic­ kých látek v z emědě l ský ch produk tech . Vzhledem k rozsa hu a význ amu pra­ cí SVOČ v oblasti ochra ny a tvorby život ního prostředí je u rč itě na ško­ du malá vzájemná in for m ovanost o zpracovávaných tém at e ch mezi pra­ covníky s kol a pr axe. Př íno sem byla konfere n ce "Studen ti Jihomoravského kraje a život n í prostř e dí", pořád a ná KV SSM v Brně 4. 11. 19B7. Um ožni­ la totiž setkání i výmě nu zk u šen ostí ř ešitelů SVOL v sek ci ochrany a tvor­ by ži votního prostředí. Přizvaní zá­ stupci orga n izací a institucí zabýva­ jí cích se problematikou život níh o pro­ středí [např. les nická fakulta, kated­ ra hygieny a epidemiologie lékařské fakulty, Česká vodohospodářsk á ins­ pekce, Stavoprojekt, KS SPPOP ) při­ nesli nové cen né inf ormace a podně­ ty. Lea Hou llková

(s. 27) je už 20 let pouze geografic­ kou rasou lasice kolčavy a není vů­ bec samostat ným druhem šelmy; lu­ penonoh se již od roku 1956 n azývá lis tonoh (str . 30). Ditě , pro které ta­ to publikace bude základním prame­ nem informací, bude proto zmateno a uvedeno v omyl, mladý ochránce přírody, vybave n ý jinou literaturou, začne při srovnání o kv alitě publika­ ce pochybovat. A je to, škoda, protože jsou zde i velmi kvalitní pasáže : ná­ kres berličky pr o drav ce s metodik ou jejího umísťová n í, ná k r esy racka chechtavého v l etním , zimním a juve­ nilním šatě (většinou bývá totiž ra­ cek v zimním nebo v juvenilním šatě považován za jiný druh racka) . Vel­ mi dobře je popsán a dětem sroz um i­ telně vysvětlen význam zeleně v pří­ rodě (s. 34). Mojmír Vlaš ín

světa

mnou p rá ce "Zájmová př í­ napsaná v rá m­ ci studentsk é odborné činnos ti (S OČ ) n a kyj ovském gymnáziu, a vedl e mne sedí její au tork a Alena Ma jdová. Jak tě napadlo vybrat si právě obor tenrie a praxe SSM a PO SSM? Pr a cuji jako instruktorka pionýrské­ ho oddílu mladých o c hránců p řír od y Casio,pea v Koryčanec-h a č a s to se mě s pol u ž ačky ptaly, co m ají dělat n a pio nýrsk é schůzc e . A tak jsem ch t ě­ la sepsat některé nápady na papír, a by i ony m ěly schůzk y předem př i ­ pravené. Nemělo by se stát, že in­ stru k tor s e na schl\z ce ze.ptá: "Tak co budeme dn es děla t? " Jestli to dobře chápu, tak popisuješ činnost, která již proběhla? Psala jsem to t ýž rok , kd y u n ás v oddíl e probíhala celo r oční hra podle Darwin ovy knih y Ces ta kolem sv ěta na lodi Bea gle . Líbila s e? Myslím , že a no. Hez k é bylo zahá je­ n í, kdy jsme n a potoce opra vdu p o'u š­ těli vyrobenou l od ič ku a pojmenova ­ li ji Beagle. Během r oku jsme jezdili na výpr avy mo tivované úryvky z kni­ hy, n a kterých děti prová děl y rů z­ ná pozorování přír ody a zapisoval y si do pr ůz kum ových den íkl\. Jenom n a­ še dě t i vědí, že Ohi'ío vá země se dá objevova t 3 km od Kory čan. A Dar ­ wi nův přechod přes Kordill ery ne­ byl určitě o n ic snazší než výstup a př e c h od Vr šateck é h o bradl a v Bílých Karpatech s těž k ými batohy n a zá­ dech . Celou cestu kolem svět a do­ konči li ti, kdo jeli na letní tábor a je jichž družina zí k ala certifi kát ­ povolení k vyplutí. A nebylo to snad­ né . Museli do kázat znalos ti z příro­ dovědy , zd r a v o v ědy, tábornictví, ale také pr acovitost a kamará dství. Od ­ měnou jim byly zážit ky z Tahiti, kde našli pohřebiš tě star ých náčelníků s jejich mask ami, a kdo náhodou pro­ cházel př es Hostý ns ké vrChy, mohl uvidět osla vný tanec divochů, neb o prazvl áštní z vířata z plastelín y, žijí­ cí d nes n a Ga lapágách. Kdyby si někdo chtěl tvoji práci pře ­

číst, kde ji může s ehnat?

Origi ná l i opis y leží u mě ve skříň­

ce. Půjčujf si je moji znám í a to je

všechn o. Na kra jském kol e soC sice

práci n a vrhli k tisku , ale pa k mi

ji zase vrá til i, ta k nevím .

Pokračuješ v práci S dětmi i letos? A napíšeš o. ní zase?

Le tos mám hla vně m atur ovat. S dět­

mi děl ám pořád . A práci do s o C

píšu ta ky. Sn a žím se dát d ohr om ady

ně k t er é n áměty k práci ne jen př í ­

ro dověd n ý ch , al e i všech os tatních

oddíll\ podle roč nÍCh období.

Děkuji za rozhovor. Irena Háblová Leží

pře d e

r odovědná činnost" ,

-'-"---­

Telefon

ČSOP

S telefonickým dotázáním na výcho­ vu dětí k ochraně přírody jsme se obrátili na prom. ped. Pavla Vaňka , pracovníka Správy CHKO Žďársk é vrchy: "S dětmi a pro děti u nás pracujeme už léta. Chodíme do škol mateřských, základních, středních i učňovských na besedy o ochraně přírody na pří­ kladu Žďárských vrchů. Tyto besed y tradičně zako:1čujeme soutěží nebo kvízem. Do stanice ochrany přírod y v SPR Babín za námi přijíždějí pioný­ ři i z da'lekého okolí k víkendovým exkurz ním pobytům. V době prázdnin organizujeme týdenní soustředění s přírodovědným a ochranářským pro­ gramem, který pro děti a jejich ve­ doucí zabez:pečují pracovníci Správy CHKO . Na oplátku nám děti a ze­ jména účastníci zde probíhajících brontosauřích akcí pomáhají s údrž­ bou naučné stezky v SPR. Jsme rá ­ di, že je stanice plně vytížena a plní tak svoje poslání. Máme zde k dispo­ zici základní laboratorní vyb a vení, dva mikros kOPY, acidime t r a také ne­ zbytné nástroje pro prá ci v terénu. Já sám ved u pionýrsk ý oddíl p ř i I. PS ve Žďáru nad Sáz av ou sl ožený ze žáků 3. a 4. tříd . Ponenáhlu se se ­ znamujeme s přírodou Žcfárských vrchů, sázíme stromky, chystáme vý ­ robu budek a samozřejmě - jezdíme na Babín. A co chystáme novéllo ? Netradiční náměty pro celoroční prá­ ci si slibujeme od vznikající spolu­ práce s Výzkumným a šlechtitelským ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě, chceme se společně zaměřit hlavně na ochranu rostlin. Poblíž sta­ nice ochrany přírody na Babíně po­ stupně zřizujeme badatelské plochy v lokalitách po těžbě rašeliny - to bude jistě ráj pro malé přírodověd ­

ZD ČSOP v Pozořicích předala 24. října 1987 za přítomnosti asi 100 svěd ­ ků v údolí Hostěnického potoka u

a studánky

-am-

aleje mlá·deže" do užívání studánky. O studánky se stará ing. Sylva Ko­ houtová, jednatelka ZD ČSOP v Po zo­ řicích. Z její zprávy vyjímáme : "V roce 1980 začali mlad í ochránci přírody z Pozořic vždy na jaře čis ­ tit studáJnky. V roce 1984 jsme sp o­ le čně s PO a SSM začali system a tick y sledovat a upravovat prameny tak, aby voda v nich byla čistá a nezávadn á . Upravili jsme tyto studánk y: Žalma­ nov a (1984), Parašutistická (19 86), Kopretink a [19S6}, U a leje (1986-87), č ás tečně upravené jsou Tř i studýnk y (1947), Swčí 119S5}, U sala še (1985 ), K a nčí (19S6), Pod Kalečníkem (1986 ). Zat ím jsme ponechali v p ůvodn ím s ta­ vu studánky Tinkova, U hlad kého ka­ me n e, U Jeleni:e. V letošním roce jsme vyčistili , jím a li a stavebně upravili. Habrovou stu­ dánku. Není člověka v naš em reg io­ n u, který by tato dv ě slova neslyše l. Je zde s nad již od nepam ěti . Dostala se i do beletrie - spisovate l Fra n ti­ šek Neuž il, rodák z Pozořic , se o n í zmiňuje ve třech románech Prs­ ten, Královna Eliška Rejčka a Mil ost­ ný he-rbář. Když jsme v roce 1987 začali Habrovou studánku čistit , byli jsme překv a peni množstvím bahna, střepů a staré keramiky. Zaskočil a nás také náročnost akce, dovoz sta­ vebního materiálu, přeprava přes lou­ ku ke studánce, zbudování mostku , čištění a stavba jímacího zařízen í stu­ dánky. 62 lidí zde odpracovalo celkem 550 hodin v těchto kolektivech: ČSOP (294 hod.), SSM Pozořice (28 hod. ), SSM - 1. BZKG (154 hod.), ČSŽ Po ­

V blízkosti města Adamova jsou dva prameny upraven é na studánky. Stu­ dánka "U srnce" je na oblíbené vý­ letní trase [žlutá značka) k pomníku K. H. Máchy asi 2 km od Adamova. Byla postavena v roce 1937 na po­ měrně vydatném prameni [nadmoř­ ská výška přibližně 440 ml. Voda vy­ tékající z trubky je čistá (pitná), ale již betonová jímka je oživena , zejmé­ na vodními larvami hmyzu. Tůií.ka pod studánkou je v létě zaro.stlá (žab­ ník, sítina), n a hladině plave okře­ hek. Její oživení je bohatší, najdeme zde zejména červy, měkkýše, korýše a vodní larvy hmyzu, na jaře se zde

rozmnožují čolci a žáby. Jdeme-li po široké neznačené vozové cestě dolů do údolí, narazíme po pravé straně nedaleko před jejím spOjením se sil­ nicí na studánku "U kalicha". Její stěna je rovněž upravena. Avšak pra­ men je poměrně slabý a dolní jímka bývá zapadána listím. V něm můžeme najít různé živočichy, nejnápadnější jsou asi centimetroví rdhlíčkovitě za­ hnutí korýši blešivci. Prameny nejsou tedy jen zdrojem vody, ale jsou i za­ jímavým o.bjektem pro zájemce o pří'­ rodu. Pramenná tůňka je často jediný zdrOj pitné vody pro ptactvo a zvěř v širokém okolí. Evžen Wohlgemuth

ce!"

"Mírové

veřejnosti dvě

vd)n~)nm®~

zofice (10 hod.), ostatní přátelé (64 hod.). Projekt Habrové studánky zpr a­ cuval ak. arc'h. J. Mojžíš. Poděkování p'.ltří také Lesnímu závo­ du Bučovice za materiální pomoc a MNV Pozořice za dopravu materiá­ lu." Zdeněk Kohout

Nestor ochrany

přírody

na

Pozořicku,

dr.

Frantisek MojzÍš, při budování Habrové stu­

dánky.

Foto Helena

Kupčíková

Studánky u Adamova

29

Představujeme

základní organizace Brodek u

Naučná

Velké změny . kter é v Uplynulých le­ tech ovlivnil y tvářn os t okoli obce Tvarožná na okrése Brno-venkov, se také nutně dotkly přírody a životní­ h o prostředí. Provoz cementárny v Mokré, dálniční úsek Brno-Holub i­ ce i činnost zemědělské velkovýro­ by to jsou přece zásahy do krajiny ! Malá organizace ČSOP pochopitelně nemúže tento vývoj ovlivnit, ale za­ bývá se na,příklad úpravami návsi, výsa dbou stromú a keřú, přednášk a­ mi o životním prostředí a podobnou či nností. Převzala do své péče t a ké blí zký kopeček Santon, zařazený me ­ zi chráněné přírodní památky (viz Veronica 1/ 87 - pozn. red.). Kope­ č ek Santoo plní v obci funkci spo­ l ečenskou i rekreační a svou historií, z vláště z doby bitvy u Slavkova v roce 1805, přesahuje rámec obce. Také výskyt chráněných t eplomil­ nýc h rostlin (viz Veronica 2/ 87) ­ z důrazňuje význam tohoto území. Pú ­ vodní květenu vsak ohrožuje r oz­ rů st ají cí se akát a brigády n a jeho li kvidaci patří také k pravidelným a kcím organiza ce. Členové ČSOP se d ále podílejí na každoročních m íro­ vý ch akcí c h na památku bitv y u Sla v­ ko va . ZO Č S OP nes družu je př i práci je­ nom do spělé čl en y orga niz a ce, al e i ml a dé z SS M a žáky zák la dní šk o­ ly . j en om pod ch ycení zá jmu m láde­ že o oc hranu p říro dy m ú že v b u­ do ucn os tí p řináše t výsledky. Tě m to snah ám význ a mn ě p om áhá i Tvaro­ že nsk ý zp rav odaj vydávaný m ístním národní m vý bo rem. V ka ždém jeho čísle jsou otisk ovány člá nky o čin­ ností ZO ČSO P i o pr obl ematice ži­ votního prostředí v obcí. Tak se po­ třeba a k tivního zapojení v této ob­ lasti dostává do povědo m í všech obča n ů . František Kopecký

Okresní kulturní středisko ve Vyškov ě vydalo v nákladu 500 kusů průvodce klidovou oblastí Rakoveckého údolí. Publikace obsahuje návštěvní řád ob­ las ti, jednoduchou přehlednou mapku a texty k jednotlivým zastavením. Publikace je dvoubarevná, dopLněná pérovkami a také dvěma fotografiemi. je to brožurka sice nenáročná , ale j istě potřebná a užitečněj ší , ne ž pestrobarevné reprezentativní publi­ kace předvádějící přírodu jaká by měla být, než jaká ve skutečnosti je. jenže - knížečk a má dvě pod ­ s tatné vady. První, a to zřejmě vy­ d avatelé nemohli ovlivnit, je ta, že je zadarmo. Vy,padá to p arad oxn ě , al e ve svých dúsledcích to zn ame ­ n á, že ten kdo ji opravdu potřebu­ je, ji nedostane (např. v PNS n a ná­ městí v Mohelně je už od roku 1976 k dostání za 7 Kčs brožura o Mo­ h elenské stepi, kdyby byla zadarmo, už tam ne budou mít ani kus ). Druhá vada - a ta je už vinou vy­ da vatelú, jsou četné věcné chyb y. Ta k n apřík l ad n a str. 10 čteme : ". . . vol ně jsou tad y chováni mufl o­ ni a druh di vokých ovcí ze Sa rdi­ ni e" . K romě toho, že divoká ovce ze Sa r d inie" má bý t as i muflon sám, zd e chybí jakékoliv ochranářs ké zho dn ocení negativního d opa du ch o­ vu muflonů n a přirod u. Liška na pr o­ tější s tránc e je pravdě po dobn ě ob­ kre sl ena z d ěts ké pohádky př i ­ pomíná lišku Ryš ku , jezeve c zase troc hu př ip om íná ptakopysk a . Údaj že : "typick ým ži v oč ichem je j e š t ě r­ ka zed n í" (str. 13J ne:1í možn o brá t váž n ě , protože tat,o j e š těrka n ení v čes k ých zemí v ůbec známa a ne j­ bližší so u čas ná lo ka lita je až v Ma­ lých Karp a tech. Ta ké pod ob r áz kem lý k ovce jedovatého je n apsáno lý­ kov e c obe cný. Mojmír Vlašín

stezka Rakovec

Prostějova

Naše malá organizace pracuje na roz­ hraní intenzívně obdělávané kra jiny Hané a lesních celků Drahanské vrchoviny. Jednou z našich hlavních činnos tí je ochranářské mapování v jižní čás ti okresu Prostějov, ale i v severní ch oblastech okresu Vyškov. Podíleli jsme se na mapování výskytu ža b, mloků, raků i na ornitologickém pozorování - evidenci hnízdících dru­ hů ptáků, mezinárodním sčítání vod­ ních ptáků, kroužkování hnízdících populací lysky černé, labutě velké a č ápa bílého na celém okrese. Druhým rokem se naše ZO podílela na inventarizaci území Vi'nohrádek. Jedná se o jednu z posledních vě t­ ších lokalit v na šem okolí s výsk y­ t em chráněných rostlin a živočichů - 45hektarcwý jižní svah pokrytý pře­ vážně teplomillnou vegetací. Byly zde např. pozorovány užovka podplama­ tá, dudek chochol8 tý, dříve i vlh a pestrá. Zde bychom chtěli pochvá:lIot pomoc ZŠ v Brodku u Prostějov a, př edev ším s. Trtkovou, za provedení botanického průzkumu . Naše brigádnická činnost probíhala v zámeckém parku v Brodku (6 ha), nad kterým jsme převzali patroná t. Odklidili jsme zd e náletcwé dře vin y i divo,k é s kládky. Pracolv ali jsme při výsadbě stromků , či Š't ění lesních pa­ s ek po t ěžbě a tak é či š tění potok ů. Kroužky o chrán ců přírod y v základ­ ní ch školách v Brodk u a Otasl a Vicích ved ou n aši čle nov é . Výsledky práce kr o užk u vedeného s. Kl a bníkem by­ ly z veřejněny i v ča sopi s e Naš í p,ří­ rod ou a člen ové tuhoto kroužku byli vy hod.noceni n a cel oo kre sním táb oře oc hráncú přírody jako ne jlepší. Další brigádnick ou činnost z aměříme na či š tění Drahans kého p ntoka , bu de­ m e po stupně li kvidov at divoké sklá d­ ky v oko lí púsobnos ti ZO ČSOP. Ve s polupráci s MNV a OSS budeme vysazo,vat dř eviny kolem ces t a po­ tok ů . Do ko nčíme inventariz a ci Vi.n o­ hrád ek a n avr h neme to to území jako malo plošné c h ráněn é ú zemí , n a kte­ rém vyb udu jeme n a u č nou st ezku. Plá nu jeme také d voudenní exkurzi do CHKO Jeseník y a společ ný t ábo­ rák. Musíme pod ě kov at za pochopení pra­ cov n ík ům MNV pro n aši činnost ­ vždy ť ja k o jedni z mál a máme novou klub ovn u . Kromě velice dobr é spolu­ práce s MNV, ketrý má m j. širok ý eko­ logic ký pr ogram (čis tičky odpadn ích vod, ř í z ená skládka domovní'h o odpa­ du, ,výsadba dřevin v obcích a jejich okolí), jsme navá zali tak é oboustra n­ ně výhodno u spol u práci s j ZD ČSP v Brodk u v oblas ti biol ogického boje proti hr aboš i polnímu. Začátk em úno­ ra le to šní ho roku jsme vyvěsili po do hodě s JZD 50 plastikových budek, upra ven ýc h předev ším pro po štolky a so vy. jZD n aší organizaci za t u to pomoc vy.platí finanční odměnu. V bio­ l ogickém boji proti hr ab oši polnímu c hceme pokračovat i v jiných k ata­ s trech jZD na jihu okresu Pros těj ov . M. Ilgner

30

Ochránci přírody ve Tvarožné

V k nrunách hla va tých

vrb

Křivého

jezer a h nízdí husa velká

Fot o Petr

Ma cháč e k

Dopisy

Jsem vá š niv ý zal1rádk á ř a n a své za­ hrádce trávím ve škeré chvil k y voj n a. Mám rád přírodu, l1ezk é květin y , o které se starám , a pěvce, kte ří sem rádi př ilé ta j í. V poslední d o bě m i stá­ le více s ta ro stí přiděláv a j í m yši, k te ­ ré mi zvlá š t ě v zimě okusu jí ov oc­ né s tromky. Chtěl bych prot o věd ět , zd a je m ožné stromky n ěja k chr á ­ nit. Odpovídáme: V tom to příp adě se zř e j­ mě nejedná o my si, ale o h r yzce vod­ n iho (Arvi col a terre s tri·s), příbuzn é­ ho hrab oš ů, který n a p od zim n a lou­ kách r y je c hod b ičky po do bné kr tčím, je jichž délk a dosahuje okolo 20 m , a le jsou znám y i nor y o délce až 100 metrů. Jeho c ho d bičk y bývají v hloub­ ce 15 až 25 cm a m ají prů m ěr 5 až 7 cm. Hryzec je původn í obyva tel říč ­ ních dolin, al e býv á ča stý m hostem z a hrádkářsk ý ch k ol onii , k de se s tá vá n epř í jemný m a o btíž n ým škll dcem. Bo j s ním není snadn ý. JZD Krouna v okrese Chrudim p ř ~ pr a­ v u je výrobu nového fumig a ntního pr o­ s tředku určeného práv ě k hub e ní h ryzců. Jedná se o patr onu napln ě­ no u směsí, při jejímž hoření s e vyvíj í jed ovatý oxi d si řičitý. Zapál ená p at­ rona se vloží do nory , kter ou plyn postupně za plní a hryzce us mr tí. Ma­ n ipulace s pro s tředkem je jed:no du ­ c há a podle první ch zkou še k s e pr ý -schd osahuje vys oké ú č innos ti. Milá p a n í r edak tork o, žiju n a děd ině v m al ém domku a i k dyž je m i už 67 l et , rá d chodím do lesa a k vod ě a pozoru ji přírod u . Tuhle jsme sed ě li s Fra ntem a Lu d­ ví kem v n aš í hospodě, venku bylo hezky, svítilo slunce a tak sme si rekli, že pro tu na ši přírodu ta k y něco uděláme. Vzali sme velké py t­ l e a šli k rybníku . Máme u nás vel­ ký rybník, ježď á se tu kúp a t i ch y­ tat ryby z celého kraj a , i z Čec h . Tak sme vz a li pytl e a že budeme sbí­ ra t s klínky. Sna d se na nás nebudet e zlobit, ale br ali sme jen ty, co se d ají vrátit v obchodu. I ta k byly pyt­ le plné a za peníze sme se n a pili n a zdr a ví naší příro dy. V jedné sklínce od sodovky sme n ašli za jím a vou v ě c - uvni t ř byla mrtv á ještě rk a a v hrdle sklínky byla n a­ p asov a ná hlava my ši. Dlouho sme sa s F,r a ntou hád ali, jak s e to m ohlo

Pomoc

Jak se nás to také týkalo

čtenářů

Křivému

stát. Jes tli ji chcela ta m yš zakous­ no ut, zostala v tom h r dle a pa k ji n ě­ co o žral o, č i jak to bylo . Má m vnuk a - on je ta k y te n ochrán­ ce příro d y - a ten donesl vá š čas o­ pis a tak se m ~e rozho dl vám n a­ psat. Nik dy s em ne sl yšel, že by m yši chytaly je š t ě rky a nevím, jak si to s tou hlav ou vysvě tl i t. Posílám vá m i fotogr afii, co u d ě lal vnu k. Nas hled a n ou . Václav Pudil Odpovídáme: Po hozené lá hv e e ste tick y zn e h odn o­ cují přírodu, m oho u bý t i zdrojem po­ ž ár ů a ta ké p astí pro dr ob n é obrat­ lo vce i bezobr atl é. Sám js em z ta­ kov ých neúmy sl ných p as tí na sbír al n ě kolik le bek hrabo š ů mokř adn!ch jako dok la d jejiCh vý s kytu v Jihl a v­ sk ých vr ších. Zvíře o bvykle vl eze úzk }"m otvorem do láhve tak , že se z apře o terén a pro tlačí se do vn itř . Zpět už nem ů že, neboť na hla dkém skleně,né m povrchu se nemá o co zachyt it. S ou čas ný n ález je š těrky a h lo davce (z ř ejmě hr a boše) nemá asi žád ný potravní vzt a h, i když u n ě k te­ r}" ch h l oda v ců (např. norník ru dý ) je dolo ženo, že okusují uhynulá tě­ l a jiných živočic·hfl. Zře jm ě se je štěr­ k a c'hytil a do láhve a poté v hr dle uvízl i hr ab oš. Nelze vylouč it , že ješ­ tě rk a lezla za n ěja k ý m hmyzem, kte­ r ý se zde chytil. Je ta ké m ož né, že šl o o pouhou "zv ěda vos t " (explor ač ­ ní chování " ). Náruživost nebo zá ­ vislost n a a'l koholu nem ůž eme př ed ­ pokládat vzh ledem k tomu , že šlo o láhev od sodo vk y. Mojmír Vlašín

Posl ední lis topad ový víkend roku 1987 v Uhers kém Hrad iš ti nep atřil jen fil­ po ř á da j í c í m zde mov}"m amatérům pře hlídku Týká se to ta k é tebe, al e hla vně d ě v či3J! ům a c h la p ců m - pio­ nýrs kým vedoucím, kteří vedou s vé dě ti k vnímavému přístupu k př í r o­ dě a v ní exis tujícím so uvi sl o·s tem. Přes padesá t ab so,lv ent ů šesti roč n íklt Let ní ško ly ochrany přír ody se už od pátečn í ho odpoled ne sjíždělo do Sdr u žené ho klubu prac u jících, který všec hny ná vš t ěvník y přes svou vn ěj ­ ší l edovcovou c hla dno st přija l dí ky ocho tě po řadatelů doc ela vlíd n ě . Na­ še řa d y v sále post upně sílily a t ak več erní por ci f avor izova n ých , m ela n­ cholických i náp a ditý c h filmovýc h no­ vine k jsm e zhl éd li v po č e t n é sesta­ vě , uvnit ř které se t ř íbil y n ázory n a to, k de js me se to vlast ně s ešli. Zda n a přehlí dce filmů o n áp a decll pro řeš e ní pr o bl é m ů na šeho nemocn ého život ního p ro s tředí neb o na festivalu upř e dnostň uj í c ím technick ou str án ku n a úkor kv ali ty obsahu předvá dě­ nýc h snímků. Tahle okolnost dala také vzniknout jistě pozo r uh od nému n á m ě ­ tu - ud ílet kaž dor o čně speciální tr o­ fe j " kř i v á kamer a". Letos bychom asi dost j e d nozna č n ě ud ělili t u to smutnou poctu best seller u o pok o ř e ­ né m kraji kolem G a b čí kov a, k terý si už s vým n ázvem, ale pře d ev ší m ne­ serióz ně uchopeným n á mětem , o po­ dob n é ocenění přímo k ol edo val. Ne­ zod pov ě zenou otázkou z ů s ta l o, pr oč tak zru č n}" filmař, ja kým autor fil­ m u bezes poru je , poj a l nej e dnozn ač ­ né téma ta k jedn oz na č ně. Avša k do Hra diště n á s nepřived ly jen filmy . Sp ol e č ně js me využív ali každé ,pří,l ežitosti ke sdělení nov ých n áp adů , r a dostí i složitých problému v práci s dě tmi. Dlouho do pá t ečn í noci jsme si po ví d ali n a d spous tou dia pozit iv ů z le tních t á b o rů mlad ých ochr ánc ů ,p řír,ody. Po do pole d ním pr o­ je kč ním m ar a tónu jsme sobotní odpo ­ ledne vě nova li semin ář i pOjatému jako m ozaika in form ac í, nám ětů , p ís ni č e k a n e jr ůz ně jších a ktualit. Kr á tký čas urč ený pr o semi n á ř byl za s věcen zp estř en í prá ce ab solven tů Le tní šk o­ ly oc hran y př írody r ozes etých po celé Č SR a záp a dním Slovensku, ale co víc - zno vu jsme se ubezpeč ili o s ounáležit osti s kolek tivem lidí, kteř í s vé pr a cně st řá da n é volné chví­ le t rá ví s dět m i. am, mo

jezeru

v s obotu 23. ledn a 1988 prob ě h l o v re ze r va ce p rost oru stá tní přírodní K řivé jezero (zbytek lužní h o lesa pod Nov}"mi Mlýny) oře z ávání korun h,l a­ va týah vrb. Nejvě tš í zásluhu n a zdár­ ném pr ů b ~h u akce mají krom ě s prá­ vy CHKO Pálava Mirek Kohe l a Mo j­ mír Vlašín, oba sousedé z Oře š ín a, kteří by se za svůj v}"kon s motoT o­ vými pilami nemuseli s t yd ět a ni v Kan adě . O co šl o : h lava té vrby po ­ sk)'ltují v době ja rníc h záplaV jednu z mála mo žn ostí úspě š n éh o vyh n ízdě­

ní hus y velké. "Hlavy" t ě cht o vr b p řed s tavují ideální hní zd i š t ě i z hl e­ dis ka ochr a ny před nepřá teli. Tyto hla vy p otřebu j í ovšem ča s od ČélJS U o ř ezat vyrů s t ajf cí větve , jinak hrozí ro zlomení celé vrby právě vahou těc'hito větv í. Oře zá vání bohužel ne­ b yQa v minulosti v ě noiVán a náležitá pozor n ost, dost stromů na to t a k é do­ pla tilo rozlomením a hrozil zá nik to­ hot o unikátní'ho fenoménu, n a jehož záchr a nu , přisp ě lo před lety finanč ní p odporou i UNESCO.

Na vlastn ím os trov ě K ři vého jezer a bylo oře zá,n o 32 hlav atýc h vr b (= pra k ticky všechny vhod né stromy pro hn í vdění], n a louce u Pa nenskéh o m lýna celke m 11 vrb. Vě ří me, že h u­ sy p ř ijmou nabíz enou ša nci k '1m íz­ děn í už letos t ím spíše , že zbýv ají­ cí hlav a t é vrby n a ji žní M o r a vě , n a kt erých hu s y hnízdi'l y, le hl y pod zu­ by motor o\v}"ch pil při v ýs t a v b ě d ol­ ní zdrže vodního díla No vé Mlýny. Josef Chytil

31

Nablédnutí k

Jihočechům

V Ceskych Budějovicích po­ spolu s Domem kultury ROH, OV SSM a KSSPPOP už druhé zimní období EKOFÓRUM cyklus šesti večerů pro veřejnost s eko,l ogickou tematikou. Na lednové EKOFŮRUM přizvali budějovičtí vítěze 12. roční­ ku sGutěže amatérských filmů T. S. T. T. T. v Uherském Hradišti. jihomorav­ š tí využili návštěvy k nahlédnutí dG jihočeské ochranářské kuchyně a z té to vonělo! Vezměme jenem EKOFŮRUM - nápl ­ ní se nijak nelisí od brněnských Eko­ večerů, ale to ostatní! Už u vchodu do Malé scény Domu kultury zaujme plakát - barevný, poutavý, vkusný. Jeho vytištění, jakož i další propaga­ ci, sál a techniku zajišťuje Dům kul­ t ury ROH (kolektivní člen ČSOP) . Další organizační záležitosti obstará­ vá zástupce OV SSM a sekretariát OV ČSOP. Dobrovolní funkcionáři OV ČSOP ručí za odbornou ochranářskou

úV CSOP řádá

náplň večerů.

V Českých Budějovicích pracuje 18 základních organizací s 560 Členy. OV ČSOP získalo 9 skutečně plat­ ný clh kolektivních členů. Nepř is pív aj í sice na činnost finančně , al e pomá­ hají jinými, účinněj š ími formami. Na­ p ř í k lad Dům kultury kromě organiza­ ce Ekof óra p os kytu je místnos t i pr o zas edání pléna a dal ší ak ce , KS SPPO P výsta vní s í ň (v lednu jsme zhlé dli vyn ikající fotogr a fie jednoho z člen ů ČS OP m oti vovan é šumavskou pří, r o­ do u ), Mlýny a těstá rny v Březí za­ p ůjčují dobř e vybavenou truhlárnu pro výrobu ochranářsk ý ch pomůcek , Správa měs rský ch kin zdarma přen e­ cháv á OV Č S OP ne j vě tš í buděj o vick é kino "Vesm ír " na celodenní program z Ekofilmu apod. OV ČS OP je orga­ nizac e fi n a nč'n ě nezávis l á. Samo tný okresn í výb or bez základních organi­ zací vykazo val v roce 1987 ho spo­ d ářskou činnost více než za půl m i­ liónu korun. Ja k to do'ká ží? S am ozřejm ým i předpoklady jsou poc­ tivost , zá jem, a ktivita , podnikavost. Al e to samo o sobě nesta čí. Ta­ jemníkem OV Č SOP je fundovan ý právník. Sekretariát zaměstnává n a plný úv az ek jednoho m la d é ho stř e-

d oškoláka a na tři čtvrtě úvazku zku­ šenou ekonomku. Takto, obsazený apa­ rát stačí nejenom "uhlídat" 18 zá­ kladních argani,zací a vlastní hos'po­ dářskou činnost (která pokryje pro­ voz sekretariátu, auta, bohatou akti­ vitu OV ČSOP a ještě odvádí ÚV ČSOP kolem 50 tisíc ročně], ale or­ ganizuje také veškeré další akce okresního výboru - výchovné, pro­ pagační, metodické. Zvažte jen, co znamená zajištění čtyř mezi:národních budovatelských táborů, několika dal­ ších ochranářských táborů a turnu­ sů letní aktivity mládeže v jednom roce, aby nebyla ošizena základní práce sekretariátu : hospodářské za­ b ezpečení a distribuce Zpravodaje ( společného pro okresy České Budě­ jovice, Jindřichův Hradec a Český Krumlov), pořádání Ekofóra, Ekofil­ mu , s polečenského veče r a, mnGžství víkendo:vých akcí, přednáškových cyk­ 111 "Lidové univerzity ochrany příro­ d y" (původně "Skola základních zn a­ l ostí oohranáře" vzniklá před dvěm a lety) a dalších. Není divu, že se do Budějovic jezdí u čit i ÚV ČSOP a že mnohé z je ji ch zkušeností js-ou přebírány do cel o­ sva zových směrnic. Už zmíněná "Sko­ la oc hránce" (mimochodem brněn­ ské ochranářské semináře ve spo je­ ní s Ekovečer y se tomuto o sv ět o vému z áměru veli ce podobají) je nyní ce­ los tátně doporučována pod honosně j­ ším názvem "Lidová univerzita." Veškerá činnost směřuje ke společ­ nému cíli - k ekologické osvětě a vý c hově a ke konkrétní prá ci v och ra ­ ně přírody. Tím jsou mo tivov a né tak é n e jbližší spo l ečens ké a odborné cíle

Causa Moravanské lúky

více pozornosti hosp oda­ území ch . 2. U sm ěrnit necitlivé .,rekultivace" v okolí horního toku Stropnice (k to­ m uto pro,blému rozeslalo plénum OV Č S OP všem zainteresovaným instit u­ cím memorandum, které byl o ot iště­ no také ve Zpravodaji 4/ 87) . 3. Znovu zodpovědně posoudit e ko ­ logický d 01lad a celospolečenský př í­ nos další ch plánova ný ch s tup ň ů vlta vské k askády . -mik­

Mladí ochránci přírody z koryčanské

pionýrské skupiny se již v letech

1985 a 1986 snažili kosit a sušit po­

rost alespoň na čá,sti luk. Na podzim

roku 1986 však celé snažení vypada­

lo zcela marně. Shnilé seno se odhá­

zelo do lesa a Moravanské lúky čekaly

na podzimní orbu a sázení smrčků.

V této situaci pomohlo KSSPPOP (viz

Veronica 3, 4-1987). Byl stanoven

termín vyhlášení lokality chráněným

přírodním výtvorem. Do té doby zůsta­

nou louky v nezměněném stavu: za­

lesňování tedy nehrozí. Ale kdo, se

bude o pětihektarové plochy starat?

Děti na to nestačí. Vloni poprvé pro­

běhly na Vrša,vě poblíž Moravanských

lúk prázdniny s Brontosaurem. Sva­

záci pokosili značnou část území a

vysekali nálet stromků. O sušení a

kupení sena se pos tarali rodiče, děti

a hlavně vedoucí. Po uskladnění 40 q

sena v JZD Mír v Koryčanech byli

spokojeni chovatelé koní i hospodář

pionýrské skupiny, který uhradil stra­

vování účas,tníků prázdnin s Bronto­

saurem čtyřmi tisíci korun získaných

prodejem sena.

A jak to bude dál?

- Moravanské lúky budou vyhlášeny

chráněným přírodním výtvorem.

- Bude uz a vřena patronátní smlouva

nad tímto územím mezi pionýrskou

skupinou v Koryčanech, odborem

kultury Ok'resního národního výboru

v Ho d oníně a KSSPPOP v Brně.

- OK ONV uvolní na základě tét o

dohody finanční prostředky na pro­

ve dení potřebných zásahů.

- PS Koryčany uzavře dohodu o spo­

l upráci s MěV SSM v Brně, kter ý

o pět uskuteční turnus Prázdnin s

Br ontosa urem práv ě na Morav a nských

lúkách.

- PS zorga nizuje sušení se,na.

- ] ZD Mír v Koryčanech seno vykou­ pí a odveze.

A Moravanské lúky, vo ňavé a kvetou­

cí, zůstanou pro přírodu druhov ě bo­

h a tým ekosystémem zvyšujícím eko­

logickou stabilitu krajiny a pro nás

p otěšením . Irena Háblová

ze 7. 1. 1988 byl mí st opře ds edovi KNV zasl án zápis je'dnání a byl důrazně p ožádán () p ř ijetí všech opatření, kte­ ré ze schůzky vyplynuly. Zás tupci CHKO promítli na úvod jed­ nání film ing. Stříteského "Horenk a Chabová" a v diskusi vystoupili s ná­ vrhem experimentálního účelového s tatku s prioritní funkcí ekologické-

ho ho s podaření v CHKO. Návrh vša k nebyl dostatečně ekonom icky podlo­ žen a jako takový byl ozna čen pouze za ideový záměr. Rozhodující slovo k otázce, kdo bu­ de obhospodařovat za,růstající bělo ­ karpatské luční rezervace, mají tedy vyslovit KNV a Krajská zemědělská správa. mik

Ji hočechů:

1.

Věnovat

ř ení

v

chráněných

Jak dál na lúkách? Me zimi nisterské jednání resortů kultu ­ ry a zemědělství o CHKO Bílé Kar,paty a vizované v posledním čísle Veronik y skuteČně proběhlo ještě v loňském ka lendářním roce. Co pozitivního při ­ neslo? Odbor ochrany ,půdního fo,ndu MZVž ČSR vzal na vědomí ochranné zóny maloplošných chráněných úze­ mí v CHKO ve 4 stupních. Dopisem

32