A jsme tady zase… Začínáme třináctý ročník, kdo je pověrčivý, ať se klidně bojí. Co nás v novém školním roce čeká, těžko říct, ale můžeme se těšit na konec ledna – to by mělo vyjít Druhé patro s pořadovým číslem 125. Ke čtení tohoto čísla vás zvou Patráci (redaktoři Druhého patra).
Prázdniny skončily, zpátky do školy! Ahoj prázdniny. Je mi po vás smutno. Bez vás je na světě nuda. Těším se na brzké shledání. S pozdravem Ondřej Polách 8. B Ahoj prázdniny. Proč jste odešly? Zklamaly jste miliony dětí! Už se na vás těším znovu. Tomáš Chladný 8. B Pac a pusu Tom. Ahoj prázdniny. Tohle léto bylo super. Díky za dobré počasí. Moc jsem si to užila. Už jen 11 měsíců a jste tu znova :). Mohly jste být delší. A příští rok by mohlo méně pršet a být více slunka. Tak se mějte a ahoj za rok.
Eliška Tvarůžková 8. B
Ahojky prázdniny! Chtěla bych vám moc poděkovat, že jste opět přišly a za ty krásné zážitky. Jen je opravdu škoda, že jste tak brzy odešly. Když jste končily, bylo to smutné. Ale co naděláme, všechno hezké jednou končí. Však příští rok opět přijdete a já se moc na vás těším, hlavně na ty letní. Jen vyřiďte létu, že mohlo být hezčí, myslím s tím počasím, hlavně v tom srpnu. Tak ahoj, loučí se s váma. Natálie Heřmánková 8. B -1-
Chtěla by se 2. A vrátit zpátky do 1. třídy? chlapci: 1x ANO, 6x NE děvčata: 0x ANO, 12x NE V první třídě to bylo dobré, ale už se těším, co se naučím ve druhé třídě. Gvenda
Líbí se mi ve druhé třídě, protože se více naučím. Už se těším, až budu dospělá. Natálie
Nechci se vrátit do první třídy, protože bych se učila něco, co už umím. Darina
Chtěla bych stále chodit do 2. A, ale bude se mi stýskat po první třídě. Sára
Jaký je to pocit, být už na druhém stupni? Celkem dobrý, patříme k těm větším, ale na druhou stranu se mi stýská po paní učitelce Anně Vašíčkové, protože nás učila angličtinu. Ta s ní byla super. Taky je v šesté třídě trochu zmatek v rozvrhu a taky máme na každý předmět jinou paní učitelku. To se mi moc nelíbí, ale Katka 6. A snad si zvyknu.
Na prvním stupni bylo všechno lehčí, na druhém stupni je to těžké. Střídají se na každý předmět učitelé, na prvním stupni se střídali jen dva. Ale líbí se mi být v 6. A, protože jsem o kousek blíž 9. A. Naše třídní paní učitelka Šmírová nám říkala, že jsme její poslední třída, tak jí uděláme radost a půjdeme s ní až do 9. A, pokud nikdo nepropadne. Klára 6. A
Přechod na druhý stupeň se mi nelíbil, protože máme víc domácích úkolů a učiva. Jan B. 6. A
-2-
Mně se líbí jenom to, že máme více učitelek. Jinak je všechno stejně blbé. Martin 6. A Na druhém stupni se mi líbí to, že máme volné hodiny. A to, že máme více učitelů. David 6. A
Jak se mi líbí „nová“ škola? Škola se mi nelíbí, mohli zvolit hezčí barvu, nějakou veselejší a kontrastnější. Mohli udělat pěknější střechu. V šatně by se mi líbily skříňky, aby nebyl nepořádek. hodiny jsou Sluneční k ničemu, kdyby tam dali metrové normální hodiny a na lepší místo, bylo by to lepší. Adam 8. C Jsem docela překvapena. V prvním patře je to úplně jinačí. Víc veselejší a prosvětlenější. Změna barvy na fasádě se mi ale nelíbí. Tina 7. B Škola se mi moc nelíbí, na mě je až moc světlá. A ty sluneční hodiny jdou blbě. Podle mě by mohla být ta růžová více křiklavá a místo bílé by mohla být černá, včetně oken. Střecha by mohla být tmavší. Nové obložení na chodbách je dost světlé, pro mě až moc světlé. Míša 8. C Venku to vypadá velice podivuhodně a zatím nedodělaně. Zevnitř to vypadá velice hezky a hlavně nově. Natálie 7. B No moc se mi ta škola nelíbí, vypadá jako jahodový jogurt… Jinak ty zelené chodby se mi docela líbí, ale předtím byly hezčí. No prostě se mi nelíbí, ale ani předtím se mi nelíbila. Eva 8. C Hezká fasáda, ale mohla být veselejší. Přece jen jsme škola, ne vězení. Patricie 7. B -3-
Škola má divnou barvu, ale líbí se mi obložení v prvním patře a je dobré, že máme nové topení. Šatny by mohly být taky nové. Aneta 8. C Líbí se mi hodně, konečně je škola veselejší. Karolína 7. B Na nové škole se mi líbí její zevnějšek, jako by shodila svou starou kůži. Barva je rozhodně lepší než ta nudná šedá. Když ráno jdeme do školy, máme důvod se trochu usmát, protože je fakt, že různé barvy na člověka různě působí. Vnitřek školy se moc nezměnil, kromě fyziky, chemie a přírodopisu. Místo šaten jsou lepší skříňky a nemáme tablety. 7. A
Co nového v první třídě? Pod tímto nadpisem vyšel v září 2006 v Druhém patře rozhovor s „čerstvým“ prvákem Matějem. Jeho odpovědi si můžete znovu přečíst, o kousek níž na stejné otázky odpovídal Matěj, současný deváťák. Pro Druhé patro vypráví Matěj Pitucha z 1. A (o jeho zážitcích ze zápisu jste si mohli přečíst nedávno na stránkách našeho časopisu). ? Jak se ti líbí ve škole? ! Líbí, škola je super! ? Co se ti ve škole líbí nejvíce, co nejméně? ! Nejvíce se mi líbí, jak ve škole kreslíme. Nejméně? Nic. ? Který předmět tě zaujal a co bys z rozvrhu vyškrtl? ! Těším se na čtení, protože to už umím. Mám taky rád tělocvik. V rozvrhu bych nevyškrtl nic – moc toho zatím nemáme. ? Jak se ti líbí výzdoba třídy? ! Třída je vyzdobena hezky, na stěnách jsou obrázky. ? Kolik máš nových kamarádů? ! Nových kamarádů mám hodně, celou třídu. Jen pár dětí znám ze školky. Pro Druhé patro odpovídá Matěj Pitucha z 9. A ? Jak se ti líbí ve škole? ! Líbí se mi tady, netěším se, až na konci roku odejdu. ? Co se ti ve škole líbí nejvíce, co nejméně? ! Mi se tady líbí všechno ☺ -4-
? Který předmět tě zaujal a co bys z rozvrhu vyškrtl? ! Zaujaly mě všechny předměty, z rozvrhu bych nevyškrtl asi nic. ? Jak se ti líbí výzdoba třídy? ! Třída je až na dvě nástěnky, dvě mapy, kalendář, pár kytek, obraz prezidenta prázdná, takže nic moc. ? Kolik máš nových kamarádů? ! Spoustu. Nejen ve třídě, kde kamarádíme všichni se všemi, ale i z jiných tříd. Jedna otázka navíc: V roce 2006 jsi šel do první třídy, teď do deváté. Jak ten čas utekl? Ano, vážně to uteklo rychle. Ještě si vzpomínám, jak jsme všichni šli do první třídy natěšení a teď jsme v devítce, za chvíli půjdeme každý svou cestou. Záhady češtiny (podle 8. C) Úvodní hodina? U vody je klid, proto je to taková klidná zahřívací hodina, která je bez učení. Proto se tomu říká úvodní hodina. Marek P. a Patrik Naši předkové v prvních školách neměli žádné budovy ani třídy, ve kterých by se mohli učit, tak se první hodinu každého předmětu učili u vody. Karolína a Klára P. Byl jednou jeden dědeček, který bydlel na poušti. Na poušti nebyla žádná voda, a proto neexistovaly úvodní hodiny. Byla jednou jedna babička a ta nebydlela na poušti, ale u vody. Děti šly do školy, která byla u babiččina domu. Takže byli u vody, proto se tomu říká úvodní hodina. Míša a Zdislava Vyučovací hodina? Hodina ve škole má 45 minut, protože školní rok má pouze 10 měsíců. Martin G. Naši předkové měli hodinky z kamene, kde byl maximální ukazatel 45 minut. Karolína a Klára P. Deset minut máme přestávku, musíme se najíst a napít a pět minut, než přijde učitel. Jiří a David -5-
Vyučovací hodině se říká hodina, aby to neznělo blbě, protože třičtvrtěhodinka zní divně a je to moc složité. Takže proto hodina. Marie a Tereza Vyučovací hodina trvá 45 minut, protože Marie Terezie měla moc ráda děti a rozhodla se je netrápit nesmyslnými věcmi ve škole, tak proto to zkrátila. Hana a Kristýna
Kam bych se chtěl vrátit? Ráda bych se vrátila do své pohodlné postele, zejména teď, protože se mi chce spát. Bylo super, že jsem mohla vstávat až na oběd a nikdo mi to nezazlíval. Budík byl vypnutý a jeho dotěrný zvuk jsem o prázdninách slyšela jen párkrát. Posledních pár dní se mi však změnil režim a každé ráno znechuceně počítám dny do pátku. Jak má být potom člověk vesele naladěn, když si ani nemůže poležet ve své posteli? Vstávání by se mělo zakázat… a to hned! Martina Vachalová 9. C
Ráda bych se vrátila do Itálie k moři, kde bylo krásně teploučko, svítilo sluníčko a nemusela jsem myslet na školu. Vše jsem hodila za hlavu a jediné, na co jsem myslela, bylo to, ať se nespálím a ať nemusím jít sama do moře. Byla jsem tam jen já, má sestra a rodiče. Super dovolená u moře, kde jsme mohli jít několik metrů od břehu, a rodiče se nemuseli bát, že se utopíme, protože tam byla hloubka sotva po pás. Nemuseli jsme mít obavy, že by se tak plytká voda nevyhřála při asi 35 až 39 °C. Prostě bezva dovča u moře. Nikdo nikam nespěchá a pořád je spousta času. A pak najednou ani nevíte, jak ty prázdniny utečou a už začíná škola. Brzké vstávání, učení, psaní písemek, dělání úkolů atd. Tereza Andrlová 9. C
-6-
Vrátila bych se o dva a půl měsíce zpátky, protože by mě teprve čekaly prázdniny. Mohla bych dlouho spát, nikam bych nespěchala a užívala bych si léta. Myslím, že by to bylo super, protože jsem sice třetí den ve škole, ale už se nemůžu dočkat, až budeme mít další prázdniny. Nutně totiž potřebuju dospat ty hodiny, o které jsem přišla vstáváním do školy. Zuzana Vachalová 9. C
Nastalo léto, my jsme jeli k moři do Chorvatska s neteří a mamkou. Na pláži jsme leželi každý den, byl tam super odpočinek. Sluníčko svítilo každý den, takže bylo teplo, někdy i víc než 30 °C. I voda v moři byla super. My s neteří jsme i šnorchlovaly. Někdy jsme jezdili i na výlet, nejlepší z nich byl výlet z Puly do Rovinje lodí, i když to trvalo asi dvě hodiny cestou tam. Úžasné na dovolené bylo i to, že se nemusím učit, ani celé prázdniny. Každý den jsme chodili na zmrzlinu a jednou jsme byli i na pizzu. A když byl poslední den v Chorvatsku, dali jsme si studené nápoje. Bylo to super, tak jako zbytek prázdnin. Hlavně, že nebyla škola. Natálie Heřmánková 8. B
Ostrov Korčula Na ostrov Korčula bych se velmi rád vrátil. Ostrov je pravým klenotem Jadranského moře. Ostrov je asi 50 km dlouhý, kolem 30 km do šířky. Příroda na ostrově je bujná a překrásná, ale taky dokáže člověka překvapit. Na Korčuli je hodně ras zvířat a hmyzu, ostrov je zasypán cikádami, které neustále vydávají zvuky, ze kterých je člověk pomalu na zbláznění. Místní jsou velmi přátelští a vždy rádi pomohou. Na ostrově se stále dochovávají místní tradice, které dodržuje snad každá místní rodina. Stavba Korčuli je zajímavá, největší kopec, kterým Korčula disponuje, je asi 200 metrů vysoký. Na ostrově jsou kamenné zdi téměř na každém rohu ke zpevnění půdy. Na ní se kdysi pěstovala vinná réva. Na Korčuli se nachází jedna z nejvýznamnějších archeologických vykopávek v Evropě. V minulosti zde byla i pirátská pevnost a přístav, který obléhali Turci. Turecký útok byl odražen místním obyvatelstvem a pirátskou posádkou. Korčula byla v roce 1942 obsazena německou průzkumnou jednotkou. I přes poměrnou -7-
izolovanost ostrova je z něho dnes moderní a oblíbená turistická destinace, na ostrov bych se bez váhání vrátil. Miloslav Vavrečka 9. C
Chtěl bych se vrátit domů do svého pokoje, protože jsem tam o prázdninách strávil hodně času, a tak nějak jsem si už zvykl na moji měkkou židli, a ne na tuhle dřevěnou věc, co je strašně tvrdá a dřevěná. Ale budu si muset zvyknout zase na tuhle, protože tady budu sedět více než doma. Fajn by taky bylo, kdybych se vrátil na festival Colours of Ostrava, kde jsem zažil kapelu Bastille a nebo Johna Newmana. Vojtěch Kajzar 9. C
Itálie Nejraději bych se vrátila do Itálie, kde jsme s rodiči v půlce srpna jeli na dovolenou. Cesta byla sice dlouhá, ale moře za to stálo. Když tu teď sedím a přemýšlím, co napsat, vybavují se mi vzpomínky na teplý písek, moře plné vln či večerní trhy. Nejkouzelnější okamžiky však ve mně zanechala republika San Marino s historickými uličkami. Často jsme také navštěvovali 5 km vzdálený přístav, kde dělali výbornou pizzu. Po té se mi stýská nejvíc. No nic. Už se těším, až se tam zase vrátím. Michaela Popová 9. C Nejraději bych se vrátila do Paříže. Podle mého názoru je Paříž nejkrásnější místo na světě. Byl to nádherný pocit, procházet se rozkvetlými uličkami s máslovým croissantem v ruce. Ale to nejkrásnější okouzlení přijde, když stojíte před Eiffelovou věží. To je moje místo snů. Stát před ní a pozorovat, jak kolem ní teče Seina. Říká se, že Paříž je město lásky a asi proto to v ní taky i vypadá. Všechno je tam přesně takové, jak jsem si to vždy představovala. Když se díváte z Eiffelovky dolů na město, zdá se vám, že je Paříž hodně šedá a bez zeleně, ale když sejdete dolů a jen tak v Paříži chodíte, tak zjistíte, že je hodně zelená a barevná. Noční Paříž je opravdu nádherná. Julie Hojdyszová 9. B
-8-
Já bych se hned vrátila do Londýna, kde jsem byla tento červenec. Člověk by řekl, že to místo budu vynášet do nebe jen proto, že jsem tam už osm roků chtěla. Ba ne. Je to tam hektické, přelidněné, lavičky skoro nikde, přechody šílené. Věci nekřesťansky drahé a čistota tam taky trochu upadá. Proto bych asi měla zmínit památky, že? Je pravda, že Tower Bridge mi vyrazil dech, kdykoliv jsem ho uviděla, a Big Ben vypadal zblízka jako by byl zlatý. Ale nejvíce se mi tam líbila ta atmosféra. Byl to úplně nový svět. V parku pořádali pikniky, četli knihy, spali na trávě nebo cvičili. Opodál byl kluk s velkým rádiem a kolem něho jezdili jeho kamarádi na skateboardech. A opodál hráli basket. Úplně jako ve filmech, které jsem roky sledovala! A lidé. Všem je jedno, jak vypadáte, co nosíte a tak. Nikdo se na vás pohoršeně neotočí, ale spíš se na vás usměje, nebo si s vámi začne jen tak povídat a na konci vám popřeje krásný den. Tam jsem mohla zapomenout na všechno a obdivovat to, co jsem si představovala. A rozhled na Londýn, když zapadá slunce a on vypadá, že se topí v růžové a fialové barvě, tak jako ulice, ve které jsou domky úplně stejné a oblaka jsou oranžová, mám pořád před sebou. Mohla bych o tom a o lidech tam psát slohy. A za chvilku se tam podívám znova. Radka Vašendová 9. B Ráda bych se vrátila domů do svého pokoje, protože se mi tam líbí. Je tam teplo, nikdo tam není, mám tam všechny svoje věci a postel, do které si chci lehnout a spát. Aneta Zátopková 9. B Nejradši bych se vrátila zpátky do postele. Je příjemně měkká a teplá. Nejlíp se v ní čte a je to místo, kde se cítím bezpečně. Ale jenom když jsem pod peřinou a nohy a ruce jsou na posteli. Když ne, tak se bojím, že mě příšera stáhne dolů pod postel (jo, myslím to vážně). Ale jinak ji prostě miluju. A kdybych mohla, tak bych se tam hned vrátila. Klidně na celý den. Protože spaní a ležení není nikdy dost. Hlavně jak student, který se pilně učí. Ono to učení hrozně vyčerpává, a pak jsem hrozně ráda, že mám tak dobrého kamaráda, jako je postel. Nela Máďová 9. B
-9-
Ráda bych se vrátila do dětských let. Proč? Žádné starosti ani povinnosti. Nemusela bych činit důležitá rozhodnutí, kam na školu, co se životem. Taky bych nemusela mít typické pubertální starosti. Vždy, jak jsem byla malá, tak jsem chtěla rychle vyrůst, být už skoro dospělá. A teď začínám poslední ročník na základní škole a říkám si, jaká to Viktorie Lysková 9. B byla tehdy blbost. Použij ve vypravování tato slova: volno, teplo, voda, spánek, dovolená, opékání, hory, zahrada, voda, mobil: Začaly prázdniny! A konečně mám volno. Hned na další den se mi prodloužil spánek ze školních 8 hodin na 10 a více. Probudil jsem se do krásného tepla s vidinou dovolené na vodě. O pár dnů později jsme jeli. Tu cestu, která trvala kolem tří hodin, jsem prospal se sluchátky v uších, napojených na mobil. Dojeli jsme tam a vybalovali. Hned další den jsme jeli k vodě s loděmi. Cesta, kterou jsme měli urazit, měla vzdálenost 10 km. Cesta byla příjemná až do chvíle, kdy jsme narazili na spadlý strom. Protože jsme byli s taťkou první, museli jsme počkat a pomoct převézt ostatní lodě. I když jsem po nárazu do stromu spadl z lodi, všechno nakonec dobře dopadlo a pokračovali jsme dál. Dorazili jsme všichni v pořádku do cíle. V ubytovně jsme oslavovali bezpečný příchod. Večer jsme seděli na zahrádce s výhledem na hory a opékali špekáčky. Daniel Romanovský 8. B V pátek 12. září 2014 proběhla charitativní akce Českého rozhlasu s osobitým názvem Světluška. Jak už název naznačuje, Světluška pomáhá nevidomým lidem. Jistě ji znáte z televize nebo z rádia, jejím patronem je Aneta Langerová. A kde všude Světluška svítí? Pomáhá např. koupí vycvičeného psa pro nevidomé nebo speciálních knih v Braillově písmu. I vy jste mohli pomoct Světlušce tím, že jste přispěli do kasičky. Zakoupit jste si mohli náramek, tykadla či píšťalku. Pomoc můžete i jiným způsobem, jako např. posláním nadační sms. V mnoha městech včetně Frenštátu byla kavárna Potmě, kde šlo „vidět očima nevidomých“. Představte si, jaké by to bylo být slepý. Zkuste na malou chvíli zavřít oči a pocítíte tu bezmoc. A co teprve poslepu uvařit kávu nebo čaj? To si mnoho lidí vyzkoušelo právě v kavárně Potmě. Kromě kávy a čaje v Klubu Kryt pod městským úřadem se také rozdávala ochutnávka pravé italské zmrzliny ve stánku, která se jedla se -10-
zavázanýma očima. Večer pak na klavír zahrál klavírista s velmi slabým zrakem Petr Bazala. Až tedy někdy potkáte člověka se slabým nebo s žádným zrakem, zkuste se zamyslet, jaké to je, a pomozte mu Šimon Hauser 8. C třeba přejít přes cestu.
Dny NATO Vše začalo v sobotu ráno v sedm hodin, kdy jsme vyjížděli do Mošnova. Za necelou půl hodinu jsme tam byli, ale ještě asi 15 minut trčeli před branami. Hned první, co mne „ťuklo“ do očí, byly přepravní letouny: americký Herkules, U.S. Air Force, španělská Casa v belgických barvách, ruské stíhačky MIG – 29 ve slovenských barvách, naše Gripeny JAS 39 C a tzv. Alky AL-159, americké F-16 v polských barvách a podle některých medií největší tahák Bell Boeing V-22 Osprey (americký vojenský konvertoplán s překlopnými rotory). Poté jsme se jen tak dívali po okolních atrakcích. Cestou na jeden konec letiště jsem si všiml simulátoru britské akrobatické letky Royal Air Force. Podařilo se mi přemluvit známého, ať to jde zkusit se mnou. Šel. Jenže já udělal velkou chybu, sedl jsem si ke zdi a vedle mě seděl obézní pán. A vždy, když se to naklonilo na levou stranu, tak nejen že se má hlava přitiskla ke zdi, ale i ten pán se přitiskl ke mně. Došli jsme na druhý konec letiště a cestou zpět, taťkovému kamarádovi ukradli peněženku s doklady (nestalo se to poprvé :D). A třešničkou na dortu bylo to, že jsem si mohl sednout do švédské stíhačky JAS-39D Gripen v našich službách Czech Air Force. V Gripenu jsem neseděl poprvé, takže to pro mne nebyla žádná rapidní změna, ale vždy, když si sednu do kokpitu, se ze mne stane neohrožený voják, který by mohl v Gripenu sedět pořád. A něco z pozemních sil. Moc se mi líbilo maskovaní polských odstřelovačů, tzv. Hejkal. Mohl jsem si také potěžkat některé zbraně, vyzkoušet vybavení českých výsadkářů, tzv. červených baretů (paragánů), německé zásahové služby, atd. -11-
Dny NATO mě opět v některých věcech příjemně překvapily a další rok zde možná pojedu znova. Ondřej Studnický 7. A
Co se stalo s mou loňskou žákovskou knížkou? věnoval jsem ji popelnici (Ondra) shořela a zbytky, co zůstaly, jsem zakopal na zahradě (Adam) roztrhala se, a tak jsem ji spálil (Natálka) leží v krabici od banánů (Karolínka) je doma v šuplíku pokrytá prachem (Bea Dobiášová) 7. B leží v přihrádce (skrčená) je zpopelněná a rozprášená do potoka létá po světě, protože skončila v ohni někde se povaluje mezi sešitami a odpočívá a hambí se skončila v krbu po listech černá magie, zmizela mezi ostatníma žákovskýma od 1. třídy zahrabaná hluboko ve skříni pod hromadou věcí zatím je pořád ve skříňce 8. B proklel jsem ji a potom spálil v popelnici vedle cigaret včera letěla do odpadkového koše vyletěla komínem ve skupenství plynném na půdě v krabici je zrecyklovaná ve skříni, tam mám všechny kdekoliv je místo je zabalená v balíku na sběr ta už je na skládce 8. C
Co mi rodiče popřáli před odchodem do školy 8. září? ať vyjdu pravou nohou … a jak to, že nemáš ustláno? hlavně žádný zápis! -12-
aby se mi dařilo přinejmenším tak dobře, jako v minulém školním roce. hodně štěstí první den! nevytáčej učitelku. 7. B běž už! žádnou pětku! to dáš! dávej pozor! hlavně nemluv! tak si to užij!
hodně štěstí, zdraví, let žádné blbosti! zlom vaz! hodně štěstí! nic. 8. C
Jaké mám plány v osmé třídě? doufám, že osmou třídu přežiji a že nebudu mít žádnou trojku na vysvědčení =) doufám, že nepropadnu a trochu se polepším aspoň 1x1 v co doufám: lepší školu, lepší učitele a spolužáky, lepší známky těším se na tělocvik, přírodopis, výtvarku, netěším se na fyziku, chemii a zeměpis radši nic netěším se na chemii a fyziku, těším se na tělocvik a dějepis; chtěla bych si spravit trojky chci projít školu bez 4 našel jsem se v osmičce: chci mít ani jednu trojku, chci se neučit, chci nemít napomenutí už jsem v osmé třídě, takže úspěch; netěším se na učení moje plány: mít co nejlepší známky; dávat pozor v hodinách a co nejméně kecat; zůstat sedět s Kiki nemít víc jak čtyři 3; nespat v hodinách; sedět s Tomem mé plány pro tento rok: se zlepšit chci si udržet podobné známky jako minulý rok; budu se snažit pochopit fyziku a chemii; chci míň zapomínat úkoly, ať to nemusím dohánět na poslední chvíli. 8. B
-13-
Naši přátelé: Slunce Se sluníčkem jsem úplně nejlepší kamarádka. Ale často mě nechce poslechnout, když mu říkám, ať vyjde zpoza mraků. Když potom svítí, tak mi dodává hodně energie, a proto se spolu asi tolik bavíme. Škoda, že jsme se moc v létě neviděli. Barbora Kampová 9. A Miluju, když mě ráno probudí paprsky slunce, a když se na mě to slunce krásně usmívá. Když jsem třeba u bazénu, tak mě krásně zahřívá, ale pak je to horší a horší. Celou mě spálí a já jsem na něho hodně naštvaná. Naštěstí se vždycky udobříme. Veronika Horáčiková 9. A Když se ráno probudím, už na mě většinou čeká moje dobrá kamarádka – slunce. Pokud ji ráno vidím vyhouplou na obloze, mám lepší náladu a nejsem tak protivná. Ale pokud tam není, je to krapet horší a moje nálada se přizpůsobuje počasí. Proto jí každý večer volám (tedy pokud mám kredit) a domluvím se s ní, aby mi ráno posvítila. Aneta Havlová 9. A
Déšť Já osobně déšť zbožňuju. Když prší, sednu si na terasu a vnímám zvuk bubnujících kapek do vody nebo na střechu. Po dešti taky hezky voní zem. Ale jakmile se hodně rozprší, běžím se schovat dovnitř, aby mi nezmokly vlasy. Jana Horáková 9. A Ráno se probudím a vidím, jak kapky deště padají na zem. Líbí se mi, když málo prší než víc. Hnedka jdu ven a užívám si to, jak na mě ty kapky padají. Jana Lobodová 9. A
Mraky Ráno jsem se probudil a už vidím, jak se krásně vznáší, jsou to lehoučké mráčky na obloze. Jsou krásné a celý den letí a užívají si krásné oblohy nad sebou. Chtěl bych být jako oni. Žít bezstarostně a celý den být v klidu a nic neřešit. Tomáš Wolf 9. A -14-
Na obloze vypadají nejlíp bílé mraky. Taky je to hezká podívaná, když se na obloze pohybují a vytvářejí zvláštní obrazce, někdy i dost nesmyslné. Rád se na ně dívám, lehnu si na zem a pozoruju je. Matěj Pitucha 9. A
Jak to udělat, aby byli všichni žáci zdraví? 8. A Lůžka do tříd a obsluhu a můžou se učit pořád. Preventivně každé ráno štamprli domácí slivovice. Ondra Udělat 2 dny školy v týdnu a prodloužit prázdniny o čtyři měsíce. Dávat častěji ředitelské volno, na stole mít polštář na spaní a čajíček k tomu. Postele místo židlí, více volných hodin a žádné písemky. Lukáš Učící horečka, medicína ze stránek učebnic smíchaná s křídou a podávaná na s hranolkami školních obědech a hamburgerem – které tam nikdy nebudou. Anonym Vynalézt stroj na rozlišení simulace – to by stačilo. Stroj by člověka třeba polechtal, a pokud by se ze srdce zasmál, byl by to zaprvé simulant a zadruhé by byl vyléčený. Na ty, co lechtání nezabere, stačí štamprlka (nebo dvě) a jsou zdraví. Míša Aby kluci nepili z jedné flašky, neotravovali ostatní a tak by se to neroznášelo. Ale popravdě mi nevadí, že tady polovina není, protože je klid ve třídě a nikdo nás neotravuje. Lucie Nejsem lékař. Alice
Kde se dozvíme něco o Frenštátě? 3. D zamířila do muzea. A co je nejvíce zaujalo? Města, nejvíc se mi líbila starověká malba, první hasiči, socha Floriána patrona, pověst hasičů o požárech, starověká výstava, velký zvon, zbraně, stroj na výrobu železa a starověký meč. Pověst o Janu Nepomuckém, jak ho hodili do Lomné. Nejvíc se mi líbila pověst o Frenštátě a líbily se mi starověké zbraně. Mi se nejvíc líbily požáry, a když někdo způsobil požár, musel jít pryč z města. Mně se nejvíc líbil meč pro jezdce. Vzpomínám, že zločinci umírali při výslechu.
-15-
4x za rok trhy a ještě se mi líbil ježek na koně. A ještě se mi líbily tři věci, byly to meč, kánoj, zvon a ještě smrt Kateřiny.
Kdo uklízel školu? Možná jste už zaregistrovali, že v naší škole proběhly velké změny. Měnilo se topení, dělaly se nové učebny, máme nové obložení na chodbách a hlavně máme zateplenou školu, která je teď hezčí než předtím. Předtím byla šedá, pro některé depresivní a spíš zhoršovala náladu žáků. Teď je taková veselejší a už nevypadá jako nějaký ústav. I když věřím, že mnoho našich žáků názor na školu nezměnilo . Můžeme být rádi, že jsme mohli být u toho, že jsme měli dva a půl měsíce volno. To se rozhodně zapíše do dějin naší školy. Jenže během těch dvou a půl měsíců, kdy jsme asi většinou nic nedělali, se na Tyršovce pořád něco dělo. Zvenku to každý, kdo šel okolo, viděl, ale víte, jaké to bylo uvnitř? Dalo by se to asi shrnout slovy zmatek, prach a PRACH! Viděla jsem několik fotek a nejvíc mě zaujala jedna, na které byla chodba, myslím v prvním patře. Ale skoro ji nebylo vidět, asi jako byste procházeli parní saunou, akorát že místo páry byl všude prach…. A teď si představte, že to musíte uklízet. Jednou z těch, kteří následný generální úklid školy zažili na vlastní kůži, je i „šéfuklízečka“ paní Sylva Maráčková. Protože jsme se chtěli dozvědět víc, pozvali jsme ji na schůzku Patráků. ? Co jste si řekla, když jste se dozvěděla, že se bude rekonstruovat škola? ! Počítala jsem s tím, protože se oprava odkládala už dlouho, ale současně jsem se těšila na výsledek. ? Bylo to lehké uklízení nebo těžký úklid? ! Když se v předchozích letech měnila okna, dělaly se nové elektrické rozvody, sekalo se ve zdech, bylo to hrozné. Ale letošek byl nejhorší. ? Pomáhali vám dělníci s úklidem? -16-
! Třeba topenáři byli na výměnu topení šikovní. Ale jejich pomocníci uklidili jen tři třídy, vše ostatní jsme musely uklidit my. ? Co vás na uklízení štvalo nejvíce? To, že kde se uklízelo, byl hned nepořádek? ! Určitě. Nepořádek tam byl pořád a jen málokrát se stávalo, že jsme na jednom místě uklízeli jenom jednou nebo dvakrát. Nejhorší byl prach. Ten byl úplně všude. I tam, kde by být neměl a i tam, kde se vůbec nepracovalo. Někdy to vypadalo, jako kdyby školu navštívila mlha. ? Určitě jste na uklízení nebyla sama. Kdo všechno vám pomáhal? ! Pravda. Bylo tam všech pět uklízeček ze školy, které se činily, jak nejvíce mohly, protože to bylo opravdu náročné. Přišlo i osm kuchařek a pan kuchař, což bylo skvělé, jelikož nám přibyly další ruce k práci. Také nám přišla pomoct paní uklízečka z malé Tyršovky a dva studenti brigádníci (Adam a Jakub). Svou prací pomohli poslední srpnový týden učitelé, ti uklízeli hlavně v šatnách. Vydatnými pomocníky nám byly i čisticí stroje na úklid – vysavač vody, čistič koberců, podlah. ? Užili jste si při práci i nějakou legraci? ! To ano! Společně jsme si dělali srandu z některých věcí, aby to lépe ubíhalo. Dokonce jsme s kolegyněmi i zpívaly, to se pak líp pracovalo! ? Co vše se muselo k úklidu nakoupit? ! Bylo toho opravdu hodně, ať už šlo o různé přípravky, nebo rukavice, podlahové hadry, rýžové kartáče, špachtle, škrabky. Spotřebovali jsme například 90 litrů metalického vosku, 50 litrů Bistrolu (leštící emulze na podlahu), 20 kusů Krystalu, mycího prášku na podlahy, ale i 5 litrů Jaru. -17-
? Jak dlouho trval úklid školy? ! Šest týdnů, to byl týden v červenci, celý srpen a týden v září. Kdyby nebylo těžké práce uklízeček, vydatné pomoci kuchařek a učitelů, školní rok by začínal někdy v prosinci. Ne vždy firmy pracovaly podle časového plánu, proto rostly naše obavy, jestli to stihneme uklidit. Za pomoci všech zaměstnanců školy se to podařilo. A za to jim patří naše poděkování. Děkujeme paní Maráčkové za rozhovor
Beskydská sedmička Beskydská sedmička, zkráceně B7, je extrémní horský závod, který vznikl v roce 2011 a je spojen s dobročinným projektem „Každý metr pomáhá“. Může se ho zúčastnit 3000 závodníků, tedy 1500 párů. A mezi nimi byla i naše paní učitelka Eva Pavlasová. Jaká byla její příprava a zážitky ze závodu, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru. ? Pro letošní závod Beskydská sedmička jste si vybrala název Perníky na vandru. Proč a měla jste nějaké perníky s sebou? ! Protože perníky vyrábím a je to můj koníček. Perníky jsem s sebou neměla, mám jich dost po celý rok, ale příště se polepším. ? Lišila se loňská příprava oproti letošní? ! Lišila, vloni jsem si prošla celou trať, letos jsem neměla tolik času, takže jsem trénovala jen svůj oblíbený Velký Javorník. ? Jaké byly podmínky na trase, počasí? ! Trasa byla o dost náročnější než loni. Měly jsme těžký sestup do Řeky a navíc jsme šly z Pusteven do Ráztoky a pak na Radhošť. Chtěly jsme si zajistit tímto krokem umístění na „bedně“. Cestou jsem si přivodila monokl při pádu v noci. Počasí bylo prostě super!! ? Měla jste během trati nějakou krizi? Pokud ano, jak jste se jí zbavila? ! Ano, při výstupu z Ráztoky na
-18-
Radhošť. Viděla jsem ho dvakrát ☺, ale cíl se blížil, tak jsem to musela překonat ☺ ? Jak si má člověk vybrat správného kolegu pro Beskydskou sedmičku? ! Musí se znát a vzájemně si věřit. Občas spolu zajít na hory a zjistit kondičku. Byly jsme spolu loni a doufáme, že i příští rok. ? Jste spokojená se svým umístěním? ! Hodně mooooc a jsem na to pyšná. Šly jsme trasu Hobby a skončily v kategorii žen nad 50 let třetí v čase 24:06:53. ? Půjdete B7 i příští rok? ! Určitě. Hodně úspěchů přeje a za odpovědi děkuje Aneta Havlová Každý den by měl přinést aspoň jednu dobrou zprávu! Jakou dobrou zprávu přineslo úterý 9. září 8. C? když nás pustíte dřív domů, budete od nás mít klid měl jsem nachystanou snídani škola má nové zásoby kávy dneska budu moc hodná a nebude sněžit dneska se neučíme! chtěla jsem napsat, že budu dneska hodná, ale bohužel už to napsala Eva, ale žádná jiná dobrá zpráva není, takže budu hodná. je dobrá zpráva, že začíná být zima méďa Artur nás poctil svou návštěvou máme pět vyučovacích hodin mamka nebyla doma a taťkyns taky ne (ani sestra)
Nové posily v učitelském sboru! Mgr. Monika Pindurová ? Jaké školy jste vystudovala, abyste zde mohla učit? ! Vystudovala jsem Gymnázium Jakuba Škody v Přerově a Filozofickou fakultu Slezské univerzity v Opavě. ? Učila jste už i na jiné škole? ! Pět let jsem učila na Obchodní akademii v Ostravě a rok během mateřské dovolené na Střední zemědělské škole v Rožnově. -19-
? Jak probíhala vaše příprava na letošní školní rok? ! První přípravný týden byl pro nás učitele trochu netradiční, protože jsme vzhledem k probíhající rekonstrukci školy pomáhali při úklidu. Díky tomu jsem se ale dokonale seznámila s budovou školy i s některými kolegy. Ve druhém týdnu jsem se pak věnovala přípravě na samotnou výuku (učebnice, pomůcky, …). ? Když jste byla menší, jaký předmět, kromě českého jazyka, vás bavil, nebo jaký jste naopak neměla ráda? ! Když jsem byla na gymnáziu, bavil mě dějepis, základy společenských věd a výtvarka, ale neměla jsem ráda fyziku. ? Jaké jídlo máte nejraději, popřípadě co nejraději vaříte, nebo co byste chtěla ochutnat? ! Nejraději mám jehněčí, ale nikdy jsem se ho nepokoušela uvařit. V každé zemi, kterou navštívím, chci vždycky ochutnat místní speciality. ? Kdybyste si mohla vybrat jakékoliv zvíře, třeba i exotické domů, které by to bylo? ! Kočka. ? Máte nějaký nesplněný sen, nebo životní cíl, kterého chcete dosáhnout? ! S manželem máme jeden doposud nesplněný sen – projet Kubu na kole. Ale pořád doufáme, že ho někdy uskutečníme. ? Pokud byste měla možnost obletět celý svět, do jaké země nebo města byste se nejvíce těšila? ! Nebudu jmenovat ani město, ani zemi, ale rovnou celý kontinent – nejvíce bych se těšila do Jižní Ameriky. Za odpovědi děkuje Jana Cibulcová Mgr. Michal Veřmiřovský ? Co jste musel vystudovat, abyste mohl učit zeměpis a tělocvik? ! Po základní škole gymnázium v Novém Jičíně a potom jsem šel na fakultu tělesné kultury v Olomouci, kde jsem vystudoval tělesnou výchovu a zeměpis. ? Pracoval jste ještě jinde než tady? ! Pracoval jsem na malotřídce, to je škola od 1. do 5. třídy, většinou se vyskytují na vesnici. -20-
Ale pryč od školy! ? Umíte vařit a jestli jo, tak co vaříte? ! Když vařím, tak těstoviny na různý způsob. ? Co vám chutná nejvíce z italské kuchyně, když jste zmínil těstoviny? ! Nejvíce mi chutnají právě těstoviny a rizota. ? Jak vám chutnají jídla v naší školní jídelně? ! V jídelně mi zatím moc chutná a navíc si můžu vybírat ze dvou jídel. ? Máte doma nějaké zvíře? ! Ne, doma zvíře nemám. ? Kdybyste si mohl vybrat nějaké i exotické zvíře, jaké by to bylo? ! Vybral bych si chameleona. ? Jaký je váš největší sen? Splnil jste si už nějaký? ! Chtěl bych cestovat, kam by byly možnosti. Co se týká Evropy i světa. Zatím jsem měl tu možnost cestovat po Evropě. ? Kde jste byl nejdál? ! Nejdál jsem byl v jižní Francii. ? Kde byste se chtěl podívat, kdyby to mohlo být kdekoli po světě? ! Asi do Kanady, Norska a na Nový Zéland. Za odpovědi děkují a splnění snů přejí Kristýna Biolková a Michaela Žingorová
Byl jsem v Praze mezi nejlepšími sportovci! Ve školním roce 2013/2014 jsem se zúčastnil soutěže OVOV – Odznaku všestrannosti olympijských vítězů Roberta Změlíka a Romana Šebrleho. Přes školní, okresní a krajské kolo jsem se probojoval až na republikové finále v Praze ve dnech 5. - 6. září 2014. Na tuto soutěž jsme se ve škole připravovali po celý rok v hodinách tělesné výchovy. V Praze jsme soutěžili na stadionech Juliska a Kotlářka. Hry slavnostně zahájila sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská. Všechny sportovce také pozdravil ministr životního prostředí Richard Brabec, olympionici Roman Šebrle, Robert Změlík a další veřejní činitelé. Soutěže byly rozděleny do dvou dnů. První den jsme soutěžili v běhu na 60 m, hodu -21-
medicinbalem, skoku dalekém a přeskoku švihadla. Druhý soutěžní den jsme začali trojskokem z místa. Pak následovaly kliky, lehy a sedy, hod míčkem a běh 1000 m. Ve všech disciplínách jsem se zlepšil a získal o 2000 bodů více než v předchozích kolech soutěže. Umístil jsem se na 23. místě z 58 závodníků v mé kategorii a byl jsem ve velké konkurenci se svým umístěním spokojen. Po celou dobu konání akce nám přálo počasí. V přestávkách mezi jednotlivými disciplínami byl pro nás připraven bohatý program a autogramiáda známých sportovců. Podepisovala se nám Jarmila Kratochvílová, Dana Zátopková, Imrich Bugár a další, viděli jsme ukázku vojenského boje, práce s policejními psy a seskoky parašutistů. Soutěž se mi velmi líbila. David Kyselý 7. A
Den jazyků 26. 9. se v učebně jazyků uskutečnil Den jazyků. Byli tam zástupci tří jazyků: angličtiny, němčiny a ruštiny. Děti a třídy tam mohly chodit během hodiny s paní/panem učitelkou/učitelem. Děti se mohly dívat na ruskou pohádku. Mohly si vyluštit křížovky, osmisměrky nebo poznávat německé barvy nebo skládat ruskou matrjošku. Když úkol splnily a byl správně, dostaly sladkou odměnu. Veronika Grygarová 9. A Byl Den jazyků. Já a moje kamarádka Verča jsme šly do pomáhat místo učebny pracovek, tudíž jsme nemusely číst projekt. Super věc, jak se ulít. Měly jsme pomáhat, ale my jsme to pojaly krapet jinak. Šly jsme vyjíst ruské koblihy a bonbóny a seděly jsme na zadku a tvářily jsme se, že jsme největší ruštináři a víme všechno. Po pracovkách jsme tam šli celá třída z ruštiny a koukali jsme na Mášu a medvěda.
Aneta Havlová 9. A
-22-
Věčný mazal Zatímco my všichni se ve škole nudíme a nevíme, co dělat, můj spolužák Michal si našel super školního koníčka. Mazání tabule. Dělá to pořád. O přestávkách, v hodinách o volných hodinách, zkrátka pořád. Jeho nejmilejší věc je houba. Možná, že mezi nimi vzroste něco víc, protože ji pořád osahává. Doslovně. Ale je to jeho život a pokud chce mít vážný vztah s houbou na tabuli, tak jim to přeju. Aneta Havlová 9. A
Jak cestují školní vlaštovky? Je podzim a každý ví, že v tuto roční dobu odlétají vlaštovky na jih. Ale tento rok nás neopouštějí jenom stěhovaví ptáci, ale také pár jedinců pod odborným jménem známým jako Dítě stěhovavé. Neznáte tento druh žijící na naší Zemi? Ne? Tak já vám o nich něco povím… Dítě stěhovavé se každý podzim shromažďuje na našem školním dvoře, aby se posléze mohlo odstěhovat dál na jih, kde je tepleji a kde se neučí. Tito jedinci jsou velmi plaší, ale podařilo se mi jedno odchytnout a zeptat se na pár věcí. Jak se těšíš na cestu na jih a co sis vzala sebou? „Já s-se mo-mo-moc netěším...“ Píplo a dál nic neřeklo, ať jsem se snažila, jak jsem chtěla. No... Tak aspoň víme, že jsou opravdu plaší. Už jenom odfotit dalo práci. Jana Horáková 9. A PKL Každodenní letní povídání končilo pomlouváním Klaudie před Lidlem. Petra Lauru pilně podporovala, přestože papala lízátka. Petře lízátka kupovala Klára. Proto Kláru Petra podporovala. Kromě lízátek kupovala prášky. Pes papal prášky, přestože patřily Petře. Petra plakala pro prášky. Konec povídky před Lidlem. Pavel přišel k lodi. Loď pluje, Pavel pláče. Loď pluje k ledovci. Kapky -23-
padají k lodní palubě, Pavel pozoruje ledovec. Lodní paluba klesá. Potom Pavel křikne. Koně klusali po louce. Překlusali krtince. Přeskákali kavalety, Pavel křikl: „Pojďte, koně, k lodi.“ Klusali k lesu.
Škola je opravená,
Komik s
Paní Kovaříková pila limonádu, kterou koupila po práci. Když pila, polila košili, kterou koupila levně. Pustila pračku, kterou plnila. Pověsila prádlo, pak pršelo, prádlo poklidila. Přišla k posteli, lehla, pospala. 9. B
teď nám žáci vracejí
pomůcky do učeben
a kabinetů.
Na vydání 121. čísla Druhého patra se podíleli: Markéta Petrová, Zuzana Vachalová, Martina Vachalová, Jana Horáková, Aneta Havlová, Veronika Mladěnková, Jana Cibulcová, Michaela Žingorová, Kristýna Biolková, Radka Vašendová Obrázky kreslili: Natálie Heřmánková, Sabina Konvičková, Tomáš Wolf, Natálie Malíková Fotografie: Karel Šindler (str. 19, 20), Eva Pavlasová (str. 18), David Kyselý (str. 21), Petr Ondryáš (str. 3, 6, 8, 16, 17, 22, 23), Martin Ondryáš (str. 11), Radek Ondryáš (str. 9) (Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš Komiks: Kristýna Kociánová e-mail:
[email protected] http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 3. 10. 2014
-24-
