Právnická fakulta Masarykovi university. Katedra finančního práva. Bakalářská práce. Exekuce na prodej nemovitostí prováděná finančním úřadem

Právnická fakulta Masarykovi university Katedra finančního práva

Bakalářská práce Exekuce na prodej nemovitostí prováděná finančním úřadem Jan Langer 2008 / 2009

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Exekuce na prodej nemovitostí prováděná finančním úřadem zpracoval samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury.

1

Poděkování

Úvodem děkuji vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Michalu Radvanovi, Ph.D. za metodické vedení, cenné rady a připomínky při vypracování této práce.

2

Obsah: Úvod……………………………………………………………………………………….5 1.Pojem výkonu rozhodnutí neboli exekuce…………………………………………….7 1.1.Právní úprava výkonu rozhodnutí a jeho vysvětlení……………………7 1.2.Druhy výkonu rozhodnutí se zaměřením na daňové řízení…………….7 1.3.Zásady daňového řízení…………………………………………………8-9 2.Výkon rozhodnutí v daňovém řízení…………………………………………………10 2.1. Daňový dlužník………………………………………………………….10 2.2.Promlčení práva……………………………………………………….10-11 2.3.Zahájení daňové exekuce…………………………………………………11 2.4.Exekuční titul……………………………………………………………...12 3.Daňové exekuce……………………………………………………………...............13-14 3.1.Odklad výkonu rozhodnutí……………………………………………….14 3.2.Zrušení daňové exekuce………………………………………………..14-15 3.3.Exekuční náklady……………………………………………………….15-16

4.Výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti……………………………………………….17 4.1.Ověření podmínek pro nařízení výkonu rozhodnutí správcem daně..17-18 4.2. Nařízení výkonu rozhodnutí vydáním exekučního příkazu na prodej nemovitosti………………………………………………………………………18 4.3.Ocenění nemovitostí……………………………………………………...18-20

3

4.4.Dražební vyhláška………………………………………………………..20-22 4.5.Činnost správce daně po nařízení dražebního jednání………………..22-23 4.6.Dražební jednání…………………………………………………………23-24 4.7.Příklep…………………………………………………………………….24-26 4.8.Opakovaná dražba……………………………………………………….26-27 4.9.Rozvrhové jednání……………………………………………………….27-30 5. Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech……………………………31 6. Daňová exekuce na peněžité plnění a na prodej movitých věcí……………………….32 6.1. Postup správce daně…………………………………………………….32-33 6.2. Daňová exekuce prodejem movitých věcí……………………………...33-34 6.3. Daňová exekuce přikázáním pohledávky na peněžní prostředky na účtech vedených u bank…………………………………………………………………………34-36 6.4. Daňová exekuce srážkou ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenských dávek, stipendií a apod. ……………………………………………………………………………………………36-37 7. Úkony daňového dlužníka při daňové exekuci…………………………………………38 7.1. Posečkání daně a povolení splátek…………………………………………38 7.2. Prominutí daňového nedoplatku………………………………………..38-39 8. Závěr…………………………………………………………………………………..40-41 Anglické resumé……………………………………………………………………………..42 Seznam použité literatury …………………………………………………………………43

4

ÚVOD Vybral jsem si jako téma své bakalářské práce ,, Exekuce na prodej nemovitostí prováděná finančním úřadem“. Důvodem mého rozhodnutí bylo to, že toto téma je mi dost blízké. Pracuji jako policista a zabývám se mimo jiné i kriminalitou do které patří i oblast týkající se daňových problémů. Ze zkušenosti práce u Policie ČR mohu uvést, že lidé na jejichž majetek byla nařízena exekuce a to jakýkoliv druh jsou schopni kvůli uhrazení dlužné částky páchat různé trestné činy a to i ty nejtěžší ( loupež, vražda) čímž si způsobují zcela zbytečně další problémy se zákonem. Tím jejich prvotní problém vůbec neřeší. Podle mého názoru jsou ve velkém stresu a dopouštějí se takto závažných chyb. Věc by měla být řešena hned na samém počátku, tedy řádně si rozmyslet zda jsem schopen splácet své dluhy, zda vůbec si dluhy vytvářet. A především řádně platit daně a nepřemýšlet o způsobech jak tuto svou povinnost obejít, neboť tato povinnost nikoho stejně nemine! Ve své bakalářské práci jsem se soustředil na provádění exekuce finančním úřadem, tj. daňové exekuce. V práci jsem využil dlouholetých zkušeností finančního úřadu v Českých Budějovicích v této oblasti. Použil jsem jejich pomocné materiály, které mi byly poskytnuty a které se týkají daňové exekuce prodejem nemovitosti. Cílem mé bakalářské práce bylo podrobně rozebrat postup finančního úřadu při provádění daňové exekuce se zaměřením na exekuci na prodej nemovitostí. Je všeobecně známé, že vzájemné vztahy mezi lidmi si od samého počátku vyžadují dodržování určitých pravidel chování. Povinnost zajistit respektování daných pravidel, chování ve společnosti má stát všude tam, kde základní pravidla chování a slušnosti již nestačí. Pravidla chování ve společnosti zajišťuje stát prostřednictvím státem stanovenými právními normami, tj. prostřednictvím práv a povinností. Plnění závazků vzniklých v důsledku poskytnutí různých typů peněžních úvěrů či půjček vždy patřilo k základním pravidlům lidské slušnosti. V poslední době čím dál tím více lidí žije na dluh bez jakékoliv opatrnosti, bez základních znalostí svých práv a hlavně svých povinností. Velmi často nejsou schopni splácet poskytnuté úvěry spolu s někdy až astronomickými úroky z úvěrů, což vede k exekuci na majetek dlužníka. Neplatiči se stávají hrozbou společnosti, podnikatelů a také státu. 5

Současná hospodářská krize prohlubuje problémy plátců daně, pokud se týká možnosti splácení poskytnutých různých druhů úvěrů a půjček z důvodu ztráty zaměstnání, což může mít i negativní dopad na plnění jejich daňových povinností ve vztahu ke státu a v konečném důsledku může vést i k daňové exekuci.

6

1.Pojem výkonu rozhodnutí neboli exekuce 1.1. Právní úprava výkonu rozhodnutí a jeho vysvětlení Výkon rozhodnutí je upraven zákonem. Je to občanský soudní řád (§ 251 - § 338 zr) a jednací řád soudů (§ 45 - § 70), správní řád (§ 103 - § 129), zákon o správě daní a poplatků (§ 73 - § 73a) a zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)1. Nejširší rozsah má výkon rozhodnutí v občanském soudním řízení, lze v něm vykonat rozhodnutí všech oprávněných orgánů na území našeho státu. Výkon rozhodnutí slouží k nucené realizaci pravomocného rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy. K výkonu rozhodnutí se přistupuje v případě, že oprávněný má podle soudního rozsudku nebo rozhodnutí orgánu státní správy ve správním nebo daňovém řízení povinnému něco plnit a dobrovolně to neučiní. V tomto případě má oprávněný právo obrátit se na příslušný soud, aby plnění zajistil zákonem danými prostředky. Povinným je fyzická nebo právnická osoba, obec nebo stát. Účelem exekučního řízení je uspokojení přiznaných práv oprávněných osob nebo orgánů vůči povinným. Povinným může být rovněž osoba fyzická, právnická, obec nebo stát. Základním předpokladem tohoto exekučního řízení je exekuční titul. Exekuční titul je vykonatelné rozhodnutí vydané v řízení správním, občanském soudním nebo daňovém ve formě rozsudku, usnesení, schváleného smíru nebo dohody, případě platebního rozkazu, tedy rozhodnutí, které bylo řádně doručeno všem účastníkům řízení, nelze se proti němu odvolat a uplynula lhůta stanovená k plnění. Exekuce je takové stádium správního, daňového nebo soudního rozhodnutí, jehož cílem je prosadit výrok pravomocného, vykonatelného rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení a přinutit dlužníka, aby splnil povinnost, která mu byla stanovena výrokem takového rozhodnutí. 1.2. Druhy výkonu rozhodnutí se zaměřením na daňové řízení Druhy výkonu rozhodnutí neboli exekuce: 1

Zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti v platném znění

7

- výkon rozhodnutí v občanském řízení soudním je upraven občanským soudním řádem č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů, exekučním řádem č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů - výkon rozhodnutí v trestním řízení soudním je upraven zákonem č. 141/61 Sb. ve znění pozdějších předpisů, týká se výkonu uložených trestů - výkon rozhodnutí ve správním řízení je upraven zákonem č. 500/2004 Sb., o správním řízení, a zákonem č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Ve své práci se budu zabývat exekucí prováděnou finančním úřadem. Finanční úřady byly zřízeny zákonem č. 531/1990 Sb , o územních finančních orgánech v platném znění. Finanční úřady vykonávají správu daní, poplatků, dotací, odvodů, záloh na tyto příjmy a částek neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků, které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, rozpočtu obcí a státních fondů České republiky. Při správě daní jednají správci daně v daňovém řízení v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, chrání zájmy státu a dbají na zachování práv a právem chráněných zájmů daňových subjektů a ostatních osob zúčastněných na daňovém řízení. 1.3. Zásady daňového řízení2 Při své práci se řídí základními zásadami, k nimž patří: -

Zásada zákonnosti znamená, že správci daní jednají v řízení o daních v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy. Chrání zájmy státu a také dbají na zachování práv a právem chráněných zájmů daňových subjektů a ostatních osob zúčastněných na daňovém řízení.

-

Zásada projednací vymezuje povinnost správci daně postupovat v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty.

-

Zásada hospodárnosti, v rámci této zásady správci daně při vyžadování plnění povinností daňových subjektů v daňovém řízení postupují prostřednictvím takových

2

ZSDP, § 2

8

prostředků, které daňové subjekty co nejméně zatěžují a umožňují přitom správně stanovit a vybrat daně tak, aby nebyly daňové příjmy kráceny. -

Zásada volného hodnocení důkazů, tato zásada umožňuje správci daně při rozhodování hodnotit důkazy podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlíží ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo. Daňový subjekt má prostor k volbě způsobu dokazování, formě a množství předkládaných důkazů

-

Zásada neveřejnosti, daňové řízení je vždy neveřejné.

-

Zásada zachování mlčenlivosti, jakékoliv osoby, s výjimkou daňových subjektů v daňovém řízení o jejich vlastní daňové povinnosti, které byly jakkoliv zúčastněny v daňovém řízení, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se v řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděly.

-

Zásada oficiality ukládá správci daně povinnost zahájit řízení vždy, jakmile jsou splněny zákonné podmínky pro vznik nebo existenci daňové pohledávky, a to i v případě, kdy daňový subjekt nesplnil řádně nebo vůbec svou povinnost. Daňové řízení je zahájeno jakýmkoliv úkonem vůči daňovému subjektu.

-

Zásada rovnosti vyjadřuje rovnost všech daňových subjektů v daňovém řízení před správcem daně, stejná procesní práva a povinnosti.

-

Zásada spolupráce stanoví právo a povinnost všech daňových subjektů úzce spolupracovat se správcem daně při správném stanovení a vybírání daně.3

3

Grossová E. M., Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi, 5. Vydání, Linde Praha a.s., 2007, str. 3738

9

2.Výkon rozhodnutí v daňovém řízení Provádění výkonu rozhodnutí – exekučního řízení bylo umožněno finančním úřadům přijetím zákona číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon neobsahuje podrobnou úpravu a postup při provádění exekučního řízení, stanoví pouze podmínky pro jeho zahájení a způsoby možného výkonu rozhodnutí. Pro exekuci v daňovém řízení je nutno použít speciální ustanovení o daňové exekuci ( ust. § 73 a následující zákona číslo 377/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, v platném znění a dále pak ustanovení obecná (zákon číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který se podle ust. § 73 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků použije přiměřeně pro výkon daňové exekuce) 2.1. Daňový dlužník Daňový dlužník je osoba, která je podle zvláštního zákona4 povinna platit daň nebo vybranou a sraženou daň odvádět, přičemž daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, jež ji zakládají; ukládá-li jim to zákon, a ,, pokud jsou k plnění této daňové povinnosti správcem daně vyzváni“. Doručení této výzvy, má-li náležitosti rozhodnutí podle §32 ZSDP, a je-li podle jeho §73 odst. 4 vykonatelná, se ručitel stane dlužníkem oprávněného, a takové rozhodnutí( výzva) může být podkladem pro nařízení i soudního výkonu rozhodnutí ve smyslu §274 písm.f OSŘ.5 Pokud daňový dlužník nezaplatí splatnou částku daně nebo zálohy na daň nejpozději v den její splatnosti, dostává se do prodlení s placením. Z nedoplatku daně je povinen za každý den prodlení platit penále, které je splatné dnem, kdy byly splněny zákonem stanovené podmínky pro jeho uplatnění a jeho výši sdělí správce daně platebním výměrem. Daňový dlužník má v případě daňové exekuce právo podávat proti exekučnímu příkazu námitky. Daňovým dlužníkem se stává i ručitel6, který dle hmotně právních předpisů přebírá povinnost uhradit splatnou daň za daňového dlužníka (§ 8 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, v platném znění). 2.2. Promlčení práva 4

ZSDP § 57

5

Drápal L, Kurka V, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a.s., 2004, str. 144

6

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.10.2005, sp.zn. 1Afs 86/2004( č. 792/2006 Sb. NSS)

10

Právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, kdy se stal tento nedostatek splatným. Je-li proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatků, promlčení lhůta se přerušuje a počíná běžet promlčecí lhůta nová po uplynutí kalendářního roku, ve které byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven, daňové nedoplatky lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek spatným, s výjimkou daňových nedoplatků zajištěných. Pokud je daňový nedoplatek zajištěn na movitých věcech, nemůže se zástavní právo promlčet, má-li věřitel zástavu v držení. V případě zajištění zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci Katastrálního úřadu nelze do třiceti let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. Promlčení tedy znamená, že právo, které nebylo vykonáno v době stanovené zákonem, sice lze uplatňovat, avšak nelze je vykonat, pokud dlužník namítne, že je promlčeno. Promlčením tedy právo nezaniká, avšak do značné míry se oslabuje možnost jeho úspěšného uplatnění. 2.3. Zahájení daňové exekuce Prvním úkonem daňové exekuce je výzva k zaplacení daňového nedoplatku vůči daňovému dlužníkovi. Nezaplatí-li daňový dlužník splatný daňový nedoplatek včetně nedoplatku na pokutách, které mu byly uloženy v zákonné lhůtě, vyzve jej správce daně k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě 8 dní. Současně ho upozorní, že po uplynutí této lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání tohoto nedoplatku. Výzva má charakter rozhodnutí, a proto se proti této výzvě lze odvolat ve lhůtě do 15 dní od doručení daňovému dlužníku, avšak bez odkladného účinku. Správce daně může také o provedení exekuce požádat soud (§73 odst. 3 ZSDP), kdy předpokladem pro soudní výkon rozhodnutí může být stejně jako v exekuci daňové i výzva ke splacení daňového nedoplatku, kterou se dlužníkovi nebo ručiteli ukládá peněžité plnění, má-li náležitosti stanovené pro rozhodnutí (§ 32ZSDP). Vymáhání lze však zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřikročí-li se k vymáhání neprodleně. Vymáhání daňových nedoplatků provádí místně příslušný správce daně (§ 4 ZSDP), u něhož je daňový dlužník evidován, stejně jako daňový nedoplatek.7

7

Grossová E. M., Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi,5. Vydání, Linde Praha a.s., 2007, str. 129

11

2.4. Exekuční titul Je podmínkou pro vymáhání daňového nedoplatku pro daňovou exekuci a je8 a) Vykonatelný výkaz nedoplatků – sestavuje se z údajů evidence daní a musí obsahovat přesné označení daňového dlužníka v prodlení, druh daně, výši nedoplatku na této dani, údaje o původní splatnosti dlužné daně, den, k němuž je výkaz nedoplatků sestavován a doložku vykonatelnosti Výkaz nedoplatků je vykonatelný pouze v případě, jsou-li vykonatelná všechna rozhodnutí, která jsou podkladem pro tento výkaz, případně splatná částka zálohy na daň, protože samostatně není výkaz nedoplatků rozhodnutím v daňovém řízení, ale jen interní evidencí správce daně. V případě provádění exekuce jiným správním orgánem nebo soudem musí být výkaz nedoplatků pro tento orgán srozumitelný, aby byly splněny všechny podmínky, které jsou dány zákonem např. druh příjmů musí být uveden slovním označením, nutno uvést doložku vykonatelnosti s uvedením data vykonatelnosti. b) Vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění – proti vykonatelnému rozhodnutí již nelze podat opravný prostředek, nemá-li jeho podání odkladný účinek a zároveň uplynula lhůta k plnění c) Splatná záloha na daň Exekuční titul musí mít stanovené náležitosti, které jsou jednat povahy formální a také materiální a aby byl vykonatelný, musí být opatřen doložkou vykonatelnosti. Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek, a nebo jestliže jeho podání nemá odkladný účinek a uplynula-li zároveň lhůta plnění.

8

ZSDP, § 73 odst. 4

12

3. Daňová exekuce Provádí se vydáním exekučního příkazu na9 a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky, b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia, c) prodej movitých věcí, d) prodej nemovitostí. Exekuční příkaz je rozhodnutím v daňovém řízení, který se doručuje daňovému dlužníku, ručiteli a dalším zúčastněným osobám, kterým jsou tímto příkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti exekučnímu příkazu podat do patnácti dnů ode dne, kdy se o úkonu dověděly, námitku, o níž rozhoduje správce daně, který exekuci nařídil. Námitka musí být podána písemně nebo ústně do protokolu. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení. Správce daně námitku posoudí, rozhodne o ní a své rozhodnutí zdůvodní. Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.10 Podmínkou pro nabytí právní moci exekučního příkazu je řádné doručení11 , které prokazuje správce daně. Doručovat lze pracovníky správce daně a prostřednictvím držitele poštovní licence. Doručovat lze také elektronicky na elektronickou adresu příjemce12.

9

ZSDP § 73 odst.6

10

Grossová E.M., Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi, 5. Vydání, Linde Praha a.s., 2007, str.131132 11

ZSDP § 17-20

12

ZSDP § 17 písm. a, Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění

13

V případě, že je exekuce zahájena bez výzvy (§ 73 odst.2 ZSDP, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně), je možno proti exekučnímu příkazu podat odvolání. Provedením exekuce je pověřen exekutor – pracovník správce daně, který po splnění všech podmínek pro zahájení daňové exekuce zvolí její způsob. Ještě před nařízením výkonu rozhodnutí musí vykonavatel – exekutor posoudit: a) majetkové poměry daňového dlužníka, b) efekt daňové exekuce (výtěžek musí být odpovídající výši daňových nedoplatků a nákladů spojených s exekučním řízením, c) exekuční prostředek tak, aby byl účinný a umožnil dosáhnout cíle řízení. V případě uskutečněné dražby má orgán provádějící dražbu povinnost vystavit doklad o zaplacení vydražené věci. Při dražbě zboží na základě exekučního řízení prováděného finančním úřadem a jedná-li se o věc, jejímž majitelem byl původně plátce daně, to musí být daňový doklad. Na dokladu o zaplacení se uvedenou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení13. 3.1. Odklad výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí může být odložen, žádá-li daňový dlužník nebo ručitel o splátky, o posečkání daně, o prominutí daňového nedoplatku, i bez žádosti, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí. Jiné důvody nelze v daňové exekuci uplatnit. V případě, že správce daně vyhoví žádosti a povolí odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány. Správce daně vyčká v případě některého z důvodů odložení uplynutí lhůty, jež jím byla stanovena a vydá rozhodnutí: -

o pominutí důvodů odložení daňové exekuce nebo

-

o zahájení daňové exekuce. 3.2. Zrušení daňové exekuce

13

Grossová E. M., Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi, 5. Vydání, Linde Praha a.s., 2007, str.132

14

Prokáže-li se v průběhu vymáhání, že bylo vymáháno neoprávněně, náleží daňovému dlužníkovi nebo ručiteli za takto neoprávněně vymožené částky úrok v dvojnásobné výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud exekuce ještě trvá zruší ji správce daně z úřední povinnosti. V případě, že by skutečná škoda přiznaná škoda, způsobená daňovému dlužníku nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem správce daně, byla vyšší než úrok přiznaný podle tohoto ustanovení, přiznaný úrok se na úhradu skutečné škody započítává. Úrok se nepřizná, činí-li méně než 50,- Kč. 3.3. Exekuční náklady14 Exekuční náklady hradí daňový dlužník, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně. Náhrada exekučních nákladů záleží jednak v náhradě nákladů za výkon zabavení a za výkon prodeje, jednak v náhradě hotových výdajů správce daně. Hotové výdaje exekučních nákladů zálohuje ze svého rozpočtu správce daně a úhrada jejich náhrady daňovým dlužníkem se převede do rozpočtu správce daně. Náhrada nákladů na výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200,Kč. Bylo-li pro týž nedoplatek konáno několika samostatnými úkony nebo bylo zabavení opakováno, náhrada nákladů za výkon zabavení téhož nedoplatku se počítá jenom jednou. Náhrada nákladů za zabavení je po daňovém dlužníkovi požadována již po odeslání exekučního příkazu, nebo v případě, že výkonem exekuce pověřený pracovník správce daně oznámil daňovému dlužníku nebo jeho zástupci příčinu svého příchodu a sepsal úvodní větu soupisu věcí. Náhrada nákladů za výkon prodeje činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200,Kč. Povinnost úhrady exekučních nákladů ukládá vymáhající správce daně daňovému dlužníku nebo ručiteli exekučním příkazem. Náhrada nákladů za výkon prodeje je vyžadována po daňovém dlužníku vždy, jakmile došlo k zahájení dražby a byla sepsána úvodní věta dražebního protokolu. Náhradu hotových výdajů správce daně hradí dlužník, i když k výkonu prodeje nedošlo, do třiceti dnů ode dne, kdy mu byla jejich výše písemně sdělena. Proti rozhodnutí o náhradě 14

ZSDP, §73 a

15

hotových výdajů lze podat námitku. Náhrada exekučních nákladů se vymáhá společně s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí. Týká-li se výkon zabavení nebo výkon prodeje více dlužníků nebo je uskutečňován společně a hotové výdaje se těchto případů týkají, rozvrhuje se jejich výše podle poměru jednotlivých vymáhaných nedoplatků.15

15

Grossová E. M., Exekuce na peněžitá plnění v současné právní praxi, 5. Vydání, Linde Praha a.s., 2007, str.135136

16

4. Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí patří k nezastupitelným exekučním prostředkům při vymožení peněžitého plnění. Jeho význam a přednost je zejména v případech, kdy jsou vymáhány vysoké peněžité částky, jejichž uspokojení by jinými způsoby exekuce trvalo neúměrně dlouho, nebo kde použití jiných způsobů výkonů není z různých důvodů možné. Právě hodnota nemovitosti oproti cenám movitých věcí dává – většinou – větší předpoklady k uspokojení oprávněného při vymáhání řádově vyšších pohledávek. Tím, že jsou zde exekučně postihovány věci vyšší hodnoty, patří také k exekučním prostředkům nejrazantnějším a z pohledu povinných osob také k nejvíce obávaným exekučním prostředkům16. Plně se ztotožňuji s názorem autora ohledně aplikace výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti. V současné době je tento exekuční titul zcela zbytečně používán k vymožení malých a zcela nepatrných ( 200Kč) peněžitých částek, protože je to nejméně pracný způsob omezení možnosti nakládat s majetkem povinného, neboť postačí zaslat tento exekuční titul k zápisu na katastr nemovitostí, čímž se zcela zbytečně tento správní úřad zatěžuje. Druh prováděné exekuce by měl odpovídat výši dlužné pohledávky včetně nákladů exekučního řízení. Přimlouvám se za přijetí zákonné úpravy, která by stanovila výši dlužné pohledávky, od které by bylo možno nařídit výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti. 4.1. Ověření podmínek pro nařízení výkonu rozhodnutí správcem daně17 Před vlastním nařízením daňové exekuce si místně příslušný finanční úřad ověří, zda nadále trvají podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí, tedy -

zda dosud existuje daňový nedoplatek nezaplacený daňovým dlužníkem (ručitelem) ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k zaplacení daňového nedoplatku,

-

zda dosud existuje daňový dlužník (ručitel)

16

Tripes A., Exekuce v soudní praxi, 2. Vydání, C.H.Beck, 2001, str.387

17

ZSDP, §73 odst. 4, § 57a, § 70

17

-

zda existuje exekuční titul, jímž podle § 73 odst. 4 ZSDP je vykonatelný výkaz nedoplatků, vykonatelné rozhodnutí (včetně vykonatelného zajišťovacího příkazu), splatná částka zálohy na daň a výzva podle § 57a ZSDP

-

zda nezaniklo právo nedoplatek vymáhat .

Dále si správce daně opatří aktuální výpis z katastru nemovitostí a zhodnotí nemovitosti z hlediska jejich přesného označení, včetně jejich součástí a příslušenství, zjistí vlastnické vztahy k nemovitostem, neboť je nutné prokázat vlastnictví či spoluvlastnictví daňového dlužníka (ručitele), dále zda existuje nějaké omezení vlastnických práv, tj. zástavní práva, věcná břemena, předkupní práva či nájemní právo apod. V případě pochybností si správce daně ještě opatří další podklady pro zjištění stavu nemovitostí jako např. nabývací titul k nemovitostem podléhajícím výkonu rozhodnutí.18 4.2. Nařízení výkonu rozhodnutí vydáním exekučního příkazu na prodej nemovitosti Výkon rozhodnutí zahajuje správce daně vydáním exekučního příkazu. Exekuční příkaz je rozhodnutí v daňovém řízení, který správce daně po vydání19 doručuje daňovému dlužníku (ručiteli), katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost, manželu dlužníka (ručitele), jde-li o nemovitost v SJM. Všechny tyto osoby mohou proti exekučnímu příkazu podat námitky, a to písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděly, a to u správce daně, který úkon provedl. O námitkách rozhodne správce daně, který exekuci nařídil. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení. Po nabytí právní moci exekučního příkazu správce daně doručí exekuční příkaz s přiměřeným použitím § 335b odst. 3 OSŘ finančnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost a v jehož obvodu má dlužník (ručitel) své bydliště (sídlo). Katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost, doručí správce daně vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu.20 4.3. Ocenění nemovitostí

18

Podklady finančního úřadu České Budějovice

19

OSŘ, §335b odst.2

20

Pokyny finančního úřadu České Budějovice

18

Je-li to potřebné, správce daně provede místní šetření21 ke zjištění stavu nemovitosti (její umístění, stav, příslušenství …). O místním šetření sepíše úřední záznam. Správce daně zajistí ocenění nemovitosti podle § 336 OSŘ, § 7 odst. 2 písm. c) a § 73 odst. 6 ZSDP tím, že vydá rozhodnutí o přibrání soudního znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost, její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Při oceňování se postupuje podle zvláštního předpisu. Rozhodnutí o přibrání soudního znalce se doručuje daňovému dlužníku (ručiteli) a soudnímu znalci. Proti tomuto rozhodnutí může daňový subjekt podat námitky, a to písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděl, a to u správně daně, který úkon provedl. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení22. Jestliže nemovitost a její příslušenství byly oceněny v době do 1 roku přede dnem, kdy exekuční příkaz nabyl právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může správce daně od nového ocenění upustit. Po podání znaleckého posudku správce daně vypořádá nároky znalce v souvislosti s jeho činností, tím, že vydá rozhodnutí o přiznání nároku na náhradu nákladů řízení23, a to do 15 dnů ode dne jejich uplatnění. Ve stejné lhůtě poukáže ve prospěch znalce prostřednictvím finančního ředitelství úhradu přiznaného nároku. Toto rozhodnutí se doručuje soudnímu znalci. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení (§30 odst. 5 ZSDP). Finančnímu úřadu zašle správce daně k proplacení spolu s průvodním dopisem jedno vyhotovení rozhodnutí o přiznání nároku na náhradu nákladů řízení a příslušnou fakturu spolu s likvidačním listem. Náhradu hotových výdajů hradí dlužník ve skutečné výši do 30 dnů ode dne, kdy mu jejich výše byla písemně sdělena. Proti tomuto rozhodnutí lze podat námitku podle § 52 ZSDP. Správce daně, kterému svědčí náhrada hotových výdajů, je oprávněn zadržet si z výtěžku exekuce částku v jejich očekávané výši, kterou zúčtuje při rozhodnutí o jejich skutečné výši24.

21

ZSDP, § 15

22

ZSDP, § 52odst. 3

23

ZSDP, § 30

24

ZSDP, § 73a odst. 9

19

Na základě znaleckého posudku podle § 336a OSŘ správce daně určí rozhodnutím o určení ceny nemovitosti: -

cenu samotné nemovitosti a jejího příslušenství

-

cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených

-

závady, které prodejem v dražbě nezaniknou – věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytů a další věcná břemena a nájemní práva, na jejichž trvání má zájem společnost

-

výslednou cenu – při určení výsledné ceny se od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a ceny práv spojených s nemovitostí odečtou závady .

Rozhodnutí o určení ceny nemovitostí se doručuje daňovému dlužníku (ručiteli) a osobám, o nichž je správci daně známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady. Proti tomuto rozhodnutí lze podat námitky dle § 52 ZSDP. 4.4. Dražební vyhláška Po právní moci rozhodnutí o určení ceny nemovitosti správce daně nařídí dražební jednání formou dražební vyhlášky25. V dražební vyhlášce správce daně uvede a) čas a místo dražebního jednání26 b) označení nemovitosti a jejího příslušenství c) výslednou cenu27 d) výši nejnižšího podání28 e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení29

25

ZSDP, § 73 odst. 7, OSŘ, § 336b

26

OSŘ, § 336d

27

OSŘ, § 336a

28

OSŘ, § 336e odst.1

20

f) práva a závazky spojené s nemovitostí g) závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou30 h) předpoklady za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem31 i) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávnění, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží32 j) výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§336f), správci daně sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít33 k) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§267), je uplatnil u správce daně a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, l) upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká Dražební vyhlášku správce daně doručí: 29

OSŘ, § 336e odst.2

30

OSŘ, § 336a odst.1 písm. c

31

OSŘ, § 336 odst. 1 a2

32

OSŘ, § 336f

33

OSŘ, § 336g

21

-

daňovému dlužníku (ručiteli), manželu dlužníka(ručitele), je-li nemovitost ve společném jmění manželů (dále jen SJM), spoluvlastníku nemovitosti, osobám o nichž je správci daně známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo a osobám, které přihlásili své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly

-

obecnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost, spolu se žádostí o uveřejnění dražební vyhlášky nebo jejího podstatného obsahu

-

finančnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost a v jehož obvodu má dlužník (ručitel) své bydliště (sídlo)

-

obecnímu úřadu s rozšířenou působností, v jehož obvodu je nemovitost

-

příslušnému katastrálnímu úřadu, spolu se žádostí o uveřejnění dražební vyhlášky nebo jejího podstatného obsahu

Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později, doručí se mu dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k doručení došlo ještě před zahájením dražby. Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce finančního úřadu. Vyhlášku nebo její podstatný obsah lze také zveřejnit jiným vhodným způsobem (např. v tisku, na internetu). Dražební jednání je nutno nařídit v takové lhůtě, aby byla dražební vyhláška řádně doručena a zachována možnost podání námitek ve lhůtě 30 dní od jejího doručení. Daňový dlužník (ručitel), manžel dlužníka (ručitele), pokud je nemovitost v SJM, osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo mohou podat proti dražební vyhlášce ve lhůtě 30 dní od jejího doručení námitky34. Námitky jen proti výrokům uvedeným v § 336 odst. 2 písm. a), b), f) h) – l) OSŘ nejsou přípustné. Námitka nemá odkladný účinek (§ 52 ZSDP). 35 4.5.Činnost správce daně po nařízení dražebního jednání

34

ZSDP, § 52

35

Pokyny finančního úřadu České Budějovice

22

Správce daně zhodnotí došlé přihlášky pohledávek z hlediska jejich vykonatelnosti, dodržení lhůty k přihlášení a z hlediska jejich obsahu ( výše pohledávky a jejího příslušenství a připojené listiny - § 336f OSŘ). Správce daně není povinen starat se o odstranění vad neúplné nebo nejasné přihlášky, neboť v dražební vyhlášce se věřitelům dostává upozornění, že neprokáží-li dostatečně pohledávku příslušnými listinami, bude k jejich nároku přihlíženo jen podle obsahu spisu. Dále správce daně zajistí jmenování dražební komise k výkonu daňové exekuce.

4.6.Dražební jednání Dražba probíhá v čase a místě určeném dražební vyhláškou a řídí se přiměřeně ustanoveními § 336h a násl. OSŘ a dražebním řádem. Jako účastník dražby (dražitel) se může zúčastnit pouze ten, kdo do zahájení dražebního jednání zaplatil jistotu. Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo v zastoupení na základě úředně ověřené plné moci. Za právnickou osobu draží osoby uvedené v § 21 OSŘ (statutární orgán, pověřený zaměstnanec, prokurista), za obec nebo vyšší územně samosprávný celek draží osoby uvedené § 21b OSŘ ( ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek – starosta, hejtman – nebo jejich zaměstnanec, který tím byl pověřen), za stát draží osoby uvedené v § 21a OSŘ ( organizační složka státu příslušná podle zákona č. 219/2000 Sb. v platném znění, její vedoucí nebo jím pověřený zaměstnanec), které své oprávnění prokážou úředně ověřenou listinou. Dražitelem nesmí být zaměstnanci správce daně, daňový dlužník (ručitel), jeho manžel, vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, a osoby, jimž v nabytí brání zvláštní předpis (např. cizozemec, který není občanem České republiky36). Před zahájením vlastní dražby správce daně ověří aktuální stav daňového nedoplatku a prodávané nemovitosti. Dále ověří, zda nebyla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z exekuce, a v kladném případě dražbu odročí až do pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě. Rovněž správce daně prověří případné dodatečné přihlášky pohledávek v došlé poště. Tyto přihlášky správce daně posuzuje stejně jako ostatní dříve došlé přihlášky. 36

Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 17

23

Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Správce daně ještě před zahájením vlastní dražby rozhodne, zde je předkupní právo prokázáno. Proti tomuto rozhodnutí nejsou připuštěny opravné prostředky. Po zahájení dražebního jednání správce daně nejprve sdělí, zda bylo uplatněno předkupní právo, a v kladném případě oznámí rozhodnutím (§ 336e odst.3 OSŘ), zda bylo předkupní právo prokázáno. Dále oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, kteří z nich požádali o zaplacení pohledávek a v jaké výši, a které pohledávky a v jaké výši může vydražitel převzít. Pokud správci daně došly přihlášky pohledávek v průběhu dražebního jednání, zaznamená tuto skutečnost do protokolu (specifikaci přihlášky, čas podání, obsah). O těchto přihláškách, jakož i o přihláškách podaných až po ukončení dražby, správce daně rozhodne po skončení dražby v samostatném rozhodnutí. Odmítne je podle ustanovení § 336f odst. 3 OSŘ jako opožděné. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat37. Pověřený zaměstnanec správce daně (licitátor) vyzve dražitele, aby činili podání. Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání a dokud licitátor neudělí příklep. Nebylo-li v dražbě učiněno ani nejnižší podání, správce dražební jednání skončí. Další dražební jednání lze nařídit nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezvýsledné dražby.38 4.7.Příklep Příklep lze učinit dražiteli, který učinil nejvyšší podání. V případě, že stejné nejvyšší podání učiní více dražitelů, přednost má ten, jemuž svědčí předkupní právo, jinak, nedojde-li k dohodě, udělí licitátor příklep mezi dražiteli se stejným nejvyšším podáním na základě losování. Před udělením příklepu se licitátor dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu. Tyto námitky se podávají bezprostředně na dotaz licitátora a na místě se o nich rozhoduje. Na tento druh námitek se nepoužije ustanovení § 52, ani ustanovení § 73 odst. 8

37

OSŘ, § 336 odst. 3

38

Pokyny finančního úřadu České Budějovice

24

důvodu, že tyto osoby mohou podat opravný prostředek proti rozhodnutí o příklepu. Pokud licitátor shledá námitky důvodnými, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání. V opačném případě udělí licitátor příklep. Na závěr dražby správce daně vyhotoví protokol o průběhu dražebního jednání. Rozhodnutí o udělení příklepu Správce daně v rozhodnutí o udělení příklepu stanoví výši podání na které byl stanoven příklep a lhůtu k zaplacení nejvyššího podání. Tato lhůta počíná dnem právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a nesmí být delší než dva (2) měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání, jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu. Rozhodnutí o příklepu je rozhodnutím, z něhož vyplývá přechod vlastnického práva k nemovitosti, tedy veřejnou listinou, která bude podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí záznamem. Proto musí být nemovitost v rozhodnutí označena parcelním číslem, číslem listu vlastnictví a katastrálním územím. Je-li vydražitel fyzickou osobou, musí být individualizován jménem a příjmením, rodným číslem a bydlištěm. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou (názvem), sídlem a identifikačním číslem. Rozhodnutí o příklepu správce daně doručuje: -

daňovému dlužníku (ručiteli)

-

vydražiteli

-

dražitelům, kteří vznesli proti udělení příklepu námitky.

Uvedené osoby mohou proti rozhodnutí o příklepu podat námitky ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí o příklepu. Podání námitky nemá odkladný účinek (§ 52 odst.3 ZSDP). Manžel dlužníka (ručitele) , osoby o nichž je známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné nebo nájemní právo, a osoby, které přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem mohou podat opravný prostředek – námitku proti rozhodnutí o udělení příklepu, za předpokladu, že jim nebyla doručena dražební vyhláška a

25

jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání. Námitka se podává ve lhůtě 15 dní ode dne konání dražebního jednání. Podání námitky nemá odkladný účinek39. Vyhoví-li správce daně v samostatném rozhodnutí podaným námitkám, právní mocí tohoto rozhodnutí se rozhodnutí o příklepu ruší. Vydražitel musí být poučen o následcích odepření příklepu v souladu s ustanovením § 336l odst.4 OSŘ. Tudíž vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím. Nevyhoví-li správce daně podaným námitkám, rozhodnutí o udělení příklepu nabude právní moci. Správce daně o této skutečnosti vyrozumí vydražitele a upozorní ho na povinnost zaplatit nejvyšší podání ve lhůtě stanovené rozhodnutím. Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání ve lhůtě určené v rozhodnutí o udělení příklepu, určí mu správce daně rozhodnutím40 dodatečnou lhůtu k zaplacení, která nesmí být delší než l měsíc. Zároveň ho upozorní, že pokud ani v této lhůtě nezaplatí nejvyšší podání, rozhodnutí o příklepu se ze zákona zrušuje a bude nařízeno další dražební jednání. Dále jej upozorní, že mu v takovém případě vznikne povinnost nahradit náklady dalšího dražebního jednání, případnou škodu vzniklou nezaplacením nejvyššího podání, a bude-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, i rozdíl na nejvyšším podání. Toto rozhodnutí se doručí vydražiteli. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat námitky ve lhůtě 30 dní ode dne jeho doručení. Podání námitky nemá odkladný účinek (§ 52 odst.3 ZSDP). Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání v dodatečné lhůtě, vydá mu správce daně potvrzení o nabytí vlastnického práva.41 4.8.Opakovaná dražba Opakovanou dražbu správce daně nařídí

39

ZSDP, § 52 odst. 3

40

ZSDP, § 14 odst. 1

41

Pokyny finančního úřadu České Budějovice

26

-

nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo se dražby nezúčastní žádný dražitel, správce daně dražební jednání skončí. Další dražební jednání nařídí nejdříve po uplynutí lhůty tří (3) měsíců od konání bezúspěšné dražby

-

je-li učiněno alespoň nejnižší podání, ale vydražitel ani v dodatečné lhůtě, kterou mu správce daně určil, nezaplatil toto podání.

Při dalším dražebním jednání se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výsledné ceny. Pro nařízení opětovné dražby platí jinak ustanovení o první dražbě. Pokračuje se vydáním nové dražební vyhlášky. Rozhodnutí o příklepu vydané v první dražbě pozbývá účinků právní mocí rozhodnutí, kterým se nařídí opětovná dražba. Nabylo-li rozhodnutí o příklepu právní moci a vydražitel zaplatil nejvyšší podání, státá se vydražitel vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím a to ke dni vydání rozhodnutí o příklepu. Dnem, kdy se stal vydražitel vlastníkem této nemovitosti, zaniká předkupní právo k ní.42 4.9.Rozvrhové jednání Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, nařídí správce daně ve věci rozvrhu výtěžku z dražby nemovitostí rozvrhové jednání, k němuž současně předvolá podle ustanovení § 337 odst.2 OSŘ účastníky rozvrhu, kterými jsou daňový dlužník (ručitel), vydražitel, osoby, jež podaly přihlášku a ta nebyla odmítnuta, osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch, které prodejem v dražbě nezaniknou. Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce finančního úřadu. Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozvrhové podstaty. Věřitelé přítomní na jednání jsou povinni vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Ostatní pohledávky a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede správce daně podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení 42

OSŘ, § 336l odst. 2,3

27

rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena. Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. Ten, kdo pohledávku popírá, musí také uvést důvody, pokud nevyplývají přímo z obsahu spisu, jinak správce daně odmítne námitku již při rozvrhovém jednání. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním. Vydražitel se vyjádří, zda přebírá pohledávky, o nichž věřitelé neprohlásili, že žádají jejich zaplacení z rozdělované podstaty. Toto prohlášení může učinit nejpozději do skončení jednání o rozvrhu. V důsledku touho prohlášení nebude pohledávka vyplacena z rozdělované podstaty. Osoby, kterým svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní práva, uvedených v rozhodnutí o ceně (§336a OSŘ) se vyjádří, zda požadují vyplacení náhrady za ně, tedy zda na dalším trvání práv plynoucích z věcného břemene či nájemního práva mají zájem. Jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli. Svým prohlášením osoba oprávněná předurčuje další osud věcných břemen či nájemních práv. Nezaniknou jen ta, za něž byla náhrada vyplacena vydražiteli. Nelze totiž na vydražiteli spravedlivě požadovat, aby ve svých poměrech ekonomicky zajišťoval povinnosti z věcných břemen či povinnosti pronajímatele bez toho, aniž by mu z rozdělované podstaty za to náležela náhrada. Uvedené prohlášení se z povahy věci netýká těch věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti nezaniknou, neboť práva z nich plynoucí lze vždy i nadále vykonávat. K vyjádření učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží. O průběhu rozvrhového jednání pořídí správce daně protokol podle ustanovení § 12 ZSDP. Podle výsledku rozvrhového jednání v něm navrhne, jak se z rozdělované podstaty uspokojí pohledávky. Při tom postupuje přiměřeně podle skupin a pořadí stanovených v ustanovení § 337c OSŘ. Tedy, podle výsledů rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty upokojují pohledávky postupně podle těchto skupin -

pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby

-

pohledávky z hypotečních úvěrů sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů 28

-

pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou (§336a odst. 1 písm. c))

-

pohledávky nedoplatků výživného

-

pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c)

-

ostatní pohledávky. Daně uspokojované v páté skupině budou spíše výjimkou, neboť k jejich uspokojení

zpravidla dojde ve třetí skupiny (často jde o pohledávky zajištěné zákonným zástavním právem. Rozhodnutí o rozvrhu výtěžku dražby nemovitostí Po skončení rozvrhového jednání vydá správce daně rozhodnutí, v němž určí, jak se rozdělovaná podstata rozvrhuje, které pohledávky se z ní uspokojují, v jakém pořadí a výši. Rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí. Převzal-li vydražitel pohledávky, přizná správce daně vydražiteli, jestliže s tím souhlasí osoba, které svědčí právo z tohoto věcného břemene nebo nájemní právo. Rozhodnutí o rozvrhu výtěžku dražby se doručuje všem osobám, které byly předvolány k rozvrhovému jednání, a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při tomto jednání. Proti tomuto rozhodnutí je možné podat námitky ve lhůtě 30 dní ode dne jeho doručení. Rozhodnutí nemá odkladný účinek (§52 odst. 3 ZSDP). Dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu zanikají zástavní práva, věcná břemena a nájemní práva váznoucí na nemovitosti. To neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm. c)), a u věcných břemen a nájemních práv, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada (§ 337g odst. 2). Po právní moci rozhodnutí o rozvrhu, správce daně 29

-

vyplatí přiznané pohledávky jejich věřitelům

-

vyplatí přiznané náhrady za věcné břemeno nebo nájemní právo vydražiteli

-

zašle příslušnému katastrálnímu úřadu žádost o nabytí vlastnického práva k nemovitosti pro vydražitele, jejíž přílohou je rozhodnutí o udělení příklepu, a zároveň vyrozumí katastrální úřad o tom, zda zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla nebo zda působí proti vydražiteli, jakož i o tom, jaká věcná břemena zanikla a jaká i nadále nemovitost zatěžují.43

43

Pokyny finanční úřad České Budějovice

30

5. Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech Soudcovské exekuční zástavní právo na nemovitosti44 je zvláštním způsobem exekuce. Jeho zvláštnost spočívá v tom, že zřízením tohoto práva nedochází k postižení majetku povinného. Takto zřízené zástavní právo má pouze zajišťovací funkci. Tento institut umožňuje věřiteli získat v rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti postavení zástavního věřitele (tj. výhodnější pořadí) a působí proti každému pozdějšímu nabyvateli nemovitosti. Protože jde o exekuci, lze soudcovské zástavní právo zřídit jen na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité pohledávky. Tento výkon může být nařízen pouze tehdy, pokud oprávněný přesně označí nemovitost, k níž má být právo zřízeno a jestliže listinami doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. Pro nařízení tohoto výkonu rozhodnutí je rozhodující stav v době zahájení řízení. Prokázání vlastnického práva povinného k nemovitosti se proto vztahuje ke dni zahájení řízení (ke dni podání návrhu na zahájení řízení této exekuce). Jestliže po té povinný nemovitost převede na jiného, zřízení soudcovského zástavního práva tato okolnost nebrání. Skutečnost, že byl podán návrh na zřízení soudcovského zástavního práva, musí soud oznámit katastrálnímu úřadu, který o zahájení vykonávacího řízení zapíše poznámku. Tato poznámka informuje všechny případné zájemce o koupi nemovitosti o podaném návrhu. Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li na vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního práva. Soudcovské zástavní právo nepředchází zástavnímu právu smluvnímu, ale zařazuje se do pořadí smluvních zástavních práv. Byl-li výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva pravomocně zastaven, zástavní právo tím od počátku zaniká. V případě, že byl pravomocně zastaven jen částečně, platí, že byl od počátku nařízen pro pohledávku jen v takové výši, kolik činí po zastavení výkonu rozhodnutí. Zastavení výkonu rozhodnutí musí být oznámeno místně příslušnému katastrálnímu úřadu.45

44

OSŘ, § 338b, 338c, 338d, 338e

45

Tripes A., Exekuce v soudní praxi, 2. Vydání, C.H.Beck Praha, 2001, str.485-490

31

6. Daňová exekuce na peněžité plnění a na prodej movitých věcí Postup daňové exekuce je upraven v ustanoveních § 73 a 73a zákona číslo 337/1992 Sb. v platném znění, o správě daní a poplatků jako speciálního právního předpisu o daňovém řízení a v zákoně číslo 99/1963 Sb. v platném znění, občanský soudní řád, jako obecního právního předpisu, který se dle ustanovení § 73 odst. 7 zákona číslo 337/1992 Sb. použije přiměřeně. 6.1. Postup správce daně Daňový dlužník má na svém osobním účtu daňový nedoplatek. Místně příslušný finanční úřad před vlastním nařízením daňové exekuce zašle dlužníkovi výzvu k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, která má charakter rozhodnutí, proto se lze proti ní ve lhůtě 15 dní od jejího doručení daňovému dlužníkovi odvolat. Podání odvolání nemá odkladný účinek. Současně správce daně daňového dlužníka upozorní, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Exekučním titulem pro daňovou exekuci je46 -

vykonatelný výkaz nedoplatku

-

vykonatelné rozhodnutí

-

splatná částka zálohy na daň.

Daňová exekuce se nařizuje po splnění předpokladů vymáhání daňového nedoplatku na vhodný způsob výkonu rozhodnutí exekučním příkazem, který je v tomto případě rozhodnutím. Výkon rozhodnutí může být odložen: -

46

žádá-li daňový dlužník o splátky, o posečkání daně, prominutí daňového nedoplatku,

ZSDP, § 73

32

-

bez žádosti, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí.

Pominou-li důvody pro odložení daňové exekuce, je vydáno rozhodnutí. Výkon rozhodnutí může být zrušen nebo zastaven: -

byl-li veden proti osobě, která není daňovým dlužníkem ani věřitelem,

-

daňový nedoplatek byl již uhrazen,

-

výkon rozhodnutí byl veden na věci, které nejsou ve vlastnictví daňového dlužníka,

-

dosažený výtěžek daňové exekuce je zanedbatelný.

6.2. Daňová exekuce prodejem movitých věcí47 Daňová exekuce prodejem movitých věcí může být nařízena jen na výslovně učenou movitou věc nebo bez tohoto určení, tedy na prodej všech postižitelných věcí povinného. Při tomto výkonu rozhodnutí se provede soupis věcí, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají. Po právní moci exekučního příkazu se sepsané věci odhadnou, pokud cena není stanovena úředně. Odhad provede exekutor při sepsání věcí nebo v odůvodněných případech je přibrán soudní znalec (např. u uměleckých děl). V exekučním příkaze zakáže správce daně povinnému, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel sepíše. Exekuční příkaz o prodeji movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provánění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány. Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, se doručí také oprávněnému a manželu povinného. Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má věci umístněny. 47

OSŘ, § 323-332

33

Sepsané věci se prodají v dražbě. Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo na jiném vhodném místě, které určí správce daně. Dopravu sepsaných věcí dopraví správce daně na místo, kde se dražba provádí. Dražbu provádí licitátor a zájemci draží osobně nebo prostřednictvím svého zástupce. O dražbě je sepsán protokol. Nejnižší podání činí jednu třetinu odhadní nebo úředně stanovené ceny. Dražitelé jsou vázáni podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů. Soud učiní příklep vydražiteli, který učiní nejvyšší podání. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit, neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další závady váznoucí na věci. Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení všech oprávněných. Nenajde-li se kupec nařídí správce daně opětovnou dražbu. Převyšuje-li dosažený výtěžek z dražby pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému. Samotná realizace – procesní postup správcem daně při daňové exekuci na prodej movitých věcí v ZSDP není dostatečně upraven, zákonodárce odkazuje v ustanovení §73 odst.7 ZSDP na procesní postup, který je zakotven v obecně závazných normách a to v OSŘ48. Zákon nepodrobuje režimu výkonu rozhodnutí všechny movité věci bez výjimky. Ani při výkonu rozhodnutí nesmějí být prodány věci jejichž prodej není dovolen. Ustanovení § 322 odst.2 OSŘ stanoví věci, které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny. Jakkoli je toto vymezení věcí( rozuměj § 322 odst. 2 OSŘ) nepodléhajících výkonu rozhodnutí přece jen konkrétnější, přesto je stále předmětem kritiky, která volá po ještě ,, přesnějším“ vymezení. Stěží se však podaří někdy takové vymezení, které by umožňovalo dát přesnější a konkrétnější vymezení věcí nepodléhajících výkonu, které by bylo použitelné pro všechny případy.49 6.3. Daňová exekuce přikázáním pohledávky na peněžní prostředky na účtech vedených u bank50

48

Prom. Práv. Josef Šrotýř, Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí v režii správce daně, Daně a finance, 2007, č.5, str.18 49

50

Tripes A., Exekuce v soudní praxi, 2. Vydání, Praha, C. H. Beck, 2001, str. 316-317 OSŘ, § 303-311

34

(§ 303 – 311 OSŘ) Tento typ daňové exekuce je nejrozšířenější a nejhospodárnější formou výkonu rozhodnutí. Lze ho nařídit ohledně pohledávky povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku. Přikázání pohledávky z účtu nelze použít u vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech nebo o jiné formy vkladů. V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení ani jinak s nimi nenakládal. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu. Peněžnímu ústavu je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu. Okamžikem doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ztrácí povinný právo vybrat peněžní prostředky z účtu, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. O nabytí právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav, peněžnímu ústavu doručí vyrozumění do vlastních rukou. Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacení oprávněnému. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu podle ustanovení §303 a násl. OSŘ může být nařízen a proveden jen u pohledávky z účtu jehož majitelem je povinný. Jiná pohledávka z účtu není způsobilým předmětem tohoto výkonu rozhodnutí, i kdyby na účet byly vloženy peněžní prostředky povinného, popřípadě peněžní prostředky patřící do společného jmění manželů( povinného a majitele účtu). Pohledávka z účtu u peněžního ústavu jehož majitelem je jeden z manželů, není součástí společného jmění manželů. Tam patří jen peněžní prostředky jen z účtu vybrané.51 Shodně ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud - přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňového dlužníka na účtu vedeného u banky( §73 odst.6 písm. a/ a odst.7 z.č.337/1992 Sb. o správě daní a poplatků) nelze postihnout pohledávku z účtu jehož

51

Tripes A., Exekuce v soudní praxi, 2. Vydání, Praha, C.H.BECK, 2001, str. 249

35

majitelem je manžel daňového dlužníka, i kdyby na účtu byly uloženy peníze daňového dlužníka.52

6.4. Daňová exekuce srážkou ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociálních a nemocenských dávek, stipendií apod. V případě této daňové exekuce zašle správce daně plátci mzdy mimo exekučního příkazu také vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu a dotazník, který plátce do 30 dnů vrátí vyplněný správci daně. Jakmile plátce obdrží exekuční příkaz, jímž se nařizuje realizace srážek ze mzdy povinného, přikročí k provádění těchto srážek. Řídí se přitom ustanovením § 276 - § 302 OSŘ. Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Srážky se provádějí z čisté mzdy tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmu fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka, která je stanovena nařízením vlády číslo 63/1998 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. V průběhu vymáhání se může prokázat, že bylo vymáháno neoprávněně, náleží daňovému dlužníku nebo ručiteli za takto neoprávněně vymožené částky úrok v dvojnásobné výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud ještě exekuce trvá, zruší ji správce daně z úřední povinnosti ( § 73 odst. 10 zákona č. 337/92 Sb. v platném znění). Výkonu rozhodnutí nepodléhají některé výslovně uvedené pohledávky podle § 317OSŘ, jejich výčet se pokládá za taxativní. Jde především o pohledávky náhrady, kterou vyplácí pojišťovna podle pojistné smlouvy s titulu pojištění majetku(§ 806 a násl. Občanského

52

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.9.2005, č.j. 1Afs111/2004-123

36

zákoníku) určené k tomu, aby byla vybudována či opravena budova zničená nebo poškozená pojistnou událostí. A dále peněžité dávky sociální péče a jednorázově poskytnuté dávky státní sociální podpory.53

53

Komentář k § 317 OSŘ

37

7.Úkony daňového dlužníka při daňové exekuci54 Daňový dlužník se může odvolat proti výzvě k zaplacení daňového nedoplatku, avšak bez možnosti odkladného účinku. V odvolání musí uvést důvod odvolání, kterým však nemohou být správnost nebo zákonnost rozhodnutí, které je již vykonatelné a pravomocné, ale pouze -

je-li výzva podána osobě, která není dlužníkem

-

byl-li nedoplatek již uhrazen

-

zánik práva vymáhat nedoplatek

-

neoprávněné vymáhání nedoplatku. Výkon daňové exekuce může být odložen, žádá-li daňový dlužník

-

o splátky

-

posečkání daně

-

prominutí daňového nedoplatku.

7.1. Posečkání daně a povolení splátek55 Na žádost daňového dlužníka může správce daně povolit daňovému dlužníkovi posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý daňový nedoplatek od daňového dlužníka najednou. Dodrží-li daňový dlužník stanovené podmínky a není-li v rozhodnutí stanoveno jinak, nepočítá se po dobu povoleného posečkání daně nebo splátek penále. Současné uplatňování úroku je nepřípustné. Proti rozhodnutí o posečkání daně nebo povolení splátek není odvolání přípustné. Posečkání daně nebo zaplacení daně ve splátkách nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta, v níž se promlčuje vybrání daně. 7.2. Prominutí daňového nedoplatku56

54

Grossová E. M., Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi, 5. Vydání, Linde Praha a.s., 2007, str. 296

55

ZSDP, § 60

38

Správce daně může zcela nebo zčásti prominout daňový nedoplatek, byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa daňového dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku daňového dlužníka, při němž by výnos z jeho likvidace byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím daňovém období. Rozhodnutí správce daně o prominutí daňového nedoplatku platí jen potud, pokud trvají podmínky za nichž bylo vydáno. Proti rozhodnutí o prominutí daňového nedoplatku není přípustné odvolání. Po doručení exekučního příkazu na výkon rozhodnutí může podat daňový dlužník proti jakémukoliv úkonu správce daně námitky, a to do 15 dnů od doručení v souvislosti s řízením vymáhacím a zajišťovacím. Podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení.

56

ZSDP, § 65

39

Závěr Daňové právo procesní je odvětvím práva, které upravuje práva a povinnosti správců daně, daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní tak, aby byl naplněn základní cíl správy daní, kterým je především správné zjištění a stanovení daně, jakož i zajištění její úhrady. Stávající zákon o správě daní a poplatků nedosahuje míry přesnosti požadované na text zákona v dnešní době. Jedná se o obecný procesní předpis společný pro všechny daňové zákony s tím, že jednotlivé hmotně - právní předpisy obsahují i nezbytné procesní odchylky. Text zákona se vyznačuje terminologickou nejednotností a neprovázaností. Úředníci z řad správců daní i daňové subjekty tak musí vedle textu zákona znát příslušnou metodiku a rozsáhlou judikaturu, která zákon vykládá, zvláště pak judikaturu Nejvyššího správního soudu. Některé závěry judikatury jsou v rozporu s do té doby fungující správní praxí, což zvyšuje právní nejistotu ohledně výkladu jednotlivých ustanovení, které nepřispívají ani časté a ne vždy ideální novelizace. Stávající zákon o správě daní a poplatků se nahrazuje novým daňovým řádem. Cílem daňového řádu, který schválila vláda a který by měl začít platit v roce 2010 je změna výběru daní, zjednodušení daňových zákonů a snížení administrativní zátěže. Ministerstvo financí si od nového zákona slibuje celkové zrychlení daňového procesu. Nový daňový řád má mít jednodušší a přehlednější text zákona. Text nového předpisu má být členěn do krátkých paragrafů a odstavců tak, aby pokud možno byly v jednom odstavci soustředěny věty, které spolu souvisejí. Tento zákon také omezuje některé pravomoci ministra financí a jemu podřízených pracovníků, například ruší pravomoc promíjet daň v individuálním případě. Pokud je systém dobře nastaven, není v něm místo pro mimořádné pravomoci. "Cílem nového zákona je, aby to byla srozumitelná právní norma, aby se v zákoně dalo dočíst, co se od poplatníků očekává," uvedl náměstek ministra financí PETR CHRENKO57. Mezi nejdůležitější změny, které daňový řád přináší, patří zejména

57

www.mfcr.cz ze dne 18.11.2008

40

-

odkladný účinek odvolání v případě, že daňovému subjektu je doměřena daň vyšší, než jakou přiznal v daňovém přiznání. Podle současného stavu platí, že doměřená daň je splatná, i přesto, že daňový subjekt podá v řádném termínu odvolání proti daňovému výměru. Podle nového daňového řádu nemusí subjekt, který podá odvolání, doměřenou daň zaplatit ani nemůže být z tohoto titulu exekuován, a to v průběhu odvolacího řízení. Na jeho účtu tedy nebude evidován nedoplatek, protože v tomto případě bude mít odvolání odkladný účinek. Splatnost doměřené daně bude 15 dní po skončení odvolacího řízení.-

-

větší přehlednost a lepší systematická uspořádanost nového zákona

Nový daňový řád počítá nadále s prováděním daňové exekuce podle OSŘ. Rovněž tam, kde vystupuje správce daně jako oprávněný z exekučního titulu se použije ustanovení OSŘ upravující postavení oprávněného. Dle mého názoru by bylo přínosnější, aby i procesní postupy ohledně daňové exekuce byly upraveny v daňovém řádu, tj. v jednom právním předpise, čímž by byl naplněn záměr zákonodárce týkající se přehlednosti a jednoduchosti tohoto zákona. Obdobně byla do nového daňového řádu zařazena část týkající se stížností, které se dosud řeší úprava obsažená ve správním řádu, ačkoliv se správní řád na řízení daňové nevztahuje. Dále se domnívám, že by bylo žádoucí více využívat daňovou exekuci na věci movité a na přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňového dlužníka na jeho účtech vedených u peněžního ústavu vzhledem k právní úpravě, která omezila platby v hotovosti (do 15tis. Euro) a zavedla platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně prostřednictvím účtu vedeného u peněžního ústavu. Myslím, že je nutné vždy zvolit způsob daňové exekuce přiměřený výši pohledávky včetně nákladů na její vymožení. Funkčnost nového daňového předpisu prověří až jeho aplikace v praxi.

41

The Thesis title – Seizure to a Sale of Real Estates Performed by a Financial Office Law sources - Act No. 337/1992 Col., the Tax Administration Act, as amended, Act No. 99/1963 Col., the Civil Court Code, as amended, Act No. 500/2004 Col. the Administration Code, as amended, Act No. 219/95 Col., the Foreign Currency Act, as amended, materials provided by the Financial Office in České Budějovice related to tax seizure execution. I dealt with tax seizure in my Thesis. First I described general essentials of an execution of a decision in a tax procedure – a tax debtor, right forfeiture, opening a tax seizure, seizure title, tax seizure, postponement of a decision execution, tax seizure cancellation, protection of a tax debtor, seizure costs, and acts of a tax debtor during tax seizure. I dealt with tax seizure by sale of real estate then I briefly characterized a tax seizure – sale of movable things, order of a receivable to funds of tax debtors at accounts conducted by banks and saving and lending cooperatives or other receivables, wage reduction, other remuneration for dependent activities or compensations of work income, pension, social and sickness benefits, scholarships etc. I also included another method of decision execution into my thesis, namely establishment of a judge lien to real estates. At the end of the work I referred to a new legal arrangement, namely the Tax Code

42

Použitá literatura 1. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 2. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 3. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 4. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon 5. Marie Emilie Grossová, Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi, 2007 6. Podklady pro daňovou exekuci na nemovitosti poskytnuté finanční úřadem v Českých Budějovicích 7. Internetová adresa www.mfcr.cz, www.ekonomika.idnes.cz, www.komora.cz, www.tyden.cz 8. A. Tripes, Exekuce v soudní praxi, 2001 9. V. Kurka, L. Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, 2004 10. Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,27.3.2007 11. Časopis daně a finance,5/2007

43