EXEKUCE NA PRODEJ NEMOVITOSTÍ PROVÁDĚNÁ FINANČNÍM ÚŘADEM

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce

EXEKUCE NA PRODEJ NEMOVITOSTÍ PROVÁDĚNÁ FINANČNÍM ÚŘADEM

Andrea Hončíková 2008/2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi.

Ve Studénce dne 13. dubna 2009 …………………………………… vlastnoruční podpis autora

Obsah Obsah .....................................................................................................................................2 1 ÚVOD ............................................................................................................................4 2 Historie...........................................................................................................................6 2.1 Nástin vymáhání daňových nedoplatků do roku 1989..............................................6 2.2 Změny po roce 1989................................................................................................6 3 Základní pojmy daňového řízení ve vztahu k daňové exekuci .........................................8 3.1 Daňový dlužník.......................................................................................................8 3.2 Splatnost daní..........................................................................................................8 3.3 Daňový nedoplatek a výzva k zaplacení v náhradní lhůtě ........................................8 4 Základní předpoklady daňové exekuce..........................................................................11 4.1 Exekuční titul v daňové exekuci ............................................................................11 4.1.1 Vykonatelný výkaz nedoplatků......................................................................11 4.1.2 Vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění ................................11 4.1.3 Splatná částka zálohy na daň .........................................................................12 5 Daňová exekuce............................................................................................................13 5.1 Druhy daňové exekuce ..........................................................................................13 5.2 Činnost správce daně před zahájením daňové exekuce ..........................................14 5.2.1 Vyhledávací činnost a součinnost se třetími osobami.....................................14 5.2.2 Místní šetření.................................................................................................14 6 Exekuce prodejem nemovitostí .....................................................................................15 6.1 Nařízení exekuce...................................................................................................15 6.2 Určení ceny nemovitostí a jejího příslušenství.......................................................18 6.2.1 Stanovení výsledné ceny................................................................................20 6.2.2 Rozhodnutí o ceně nemovitosti......................................................................22 6.3 Dražební vyhláška.................................................................................................23 6.3.1 Náležitosti dražební vyhlášky ........................................................................23 6.3.2 Opravný prostředek .......................................................................................29 6.3.3 Doručení dražební vyhlášky ..........................................................................30 6.3.4 Přihlášení pohledávky vymáhajícím správce daně..........................................30 6.4 Dražba ..................................................................................................................31 6.4.1 Registrace dražitelů .......................................................................................31 6.4.2 Úkony správce daně před samotným dražebním jednáním .............................32 6.4.3 Dražební jednání ...........................................................................................32 6.4.4 Činnost správce daně po skončení dražebního jednání ...................................34 6.4.5 Odvolání proti rozhodnutí o příklepu .............................................................35 6.4.6 Bezúspěšná dražba ........................................................................................36 6.4.7 Opětovná dražba............................................................................................36 6.5 Rozvrhové jednání ................................................................................................37 6.5.1 Rozdělovaná podstata....................................................................................37 6.5.2 Postup při rozvrhovém jednání ......................................................................37 6.5.3 Rozhodnutí o rozvrhu ....................................................................................39 6.5.4 Zánik zástavních práv, věcných břemen a nájemních práv .............................39 7 Daňová exekuce a zástavní právo..................................................................................42 8 Opravné prostředky v rámci daňové exekuce ................................................................43 8.1 Odvolání ...............................................................................................................43 8.2 Námitka ................................................................................................................43 8.3 Reklamce ..............................................................................................................44 9 ZÁVĚR ........................................................................................................................45 2

10 11

RESÜMEE ...............................................................................................................48 Literatura ..................................................................................................................50 11.1 Monografie ...........................................................................................................50 11.2 Časopisy ...............................................................................................................50 11.3 Judikatura .............................................................................................................50 11.4 Zákony..................................................................................................................50 11.5 Internetové odkazy................................................................................................50

3

1 ÚVOD Mezilidské vztahy si od samého počátku vyžadují dodržování určitých pravidel chování. S postupným prohlubováním sociálních rozdílů se rozšiřuje i spektrum přístupů a postojů lidí k měnícím se životním podmínkám. Neplatiči se stávají hrozbou společnosti, podnikatelů a také státu. Plnění závazků vždy patřilo k základním pravidlům lidské společnosti. Mnozí si však vykládají demokracii dle vlastních představ a neplacení dluhů v mnoha případech považují za osobní hrdinství. V takovýchto případech je stanovení a vynucování pravidel chování státem nezbytností. 1 Co je výkon rozhodnutí neboli exekuce? Není to svépomoc.

Jestliže má podle

soudního rozsudku nebo rozhodnutí orgánu státní správy ve správním nebo v daňovém řízení povinný něco plnit a neučiní tak dobrovolně, má oprávněný právo obrátit se na příslušný soud, aby plnění zajistil zákonem danými prostředky. Výkon rozhodnutí tedy slouží k nucené realizaci pravomocného rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy. Oprávněným je občan, resp. fyzická nebo právnická osoba, obec či stát, kterému byl výše uvedeným rozhodnutím přiznán nárok. Povinným subjektem je opět občan, resp. fyzická nebo právnická osoba, obec nebo stát, který je podle výše uvedeného rozhodnutí povinen ve prospěch oprávněného subjektu něco plnit a dobrovolně to neučiní. 2 Jednou z povinností stanovených zákony je povinnost platit daně. Dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod3 lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. V současné době se v naší společnosti stává neplacení daní téměř věcí prestiže. Dle Informace o činnosti České daňové správy za rok 2007 dosáhly daňové nedoplatky částky 101 mld. Kč4. Za nedobytné je považováno cca 51 mld. Kč. Exekucí prodejem nemovitostí bylo vymáháno cca 400 mil. Kč a vymoženo cca 200 mil. Kč. Z celkově vymožené částky ve výši 6 mld. Kč to jsou 3 %. Přestože vývoj daňových nedoplatků je ze strany Ministerstva financí, resp. Ústředního finančního a daňového ředitelství velmi podrobně sledován, snižování nebo alespoň zpomalení růstu nedoplatků se nedaří. A to i přesto, že finanční úřady disponují podle mého názoru dostatečně širokou paletou prostředků pro vybrání a vymožení daní. V současné době se Ministerstvo financí v rámci zlepšení výběru daní snaží aplikovat vůči daňovým subjektům nejen klientský, ale dokonce partnerský přístup, od něhož si slibuje podporu 1

Grossová, M., Exekuce v současné právní praxi, Praha, Linde Praha a.s., 1996, str. 3 Grossová, M., Exekuce v současné právní praxi, Praha, Linde Praha a.s., 1996, str. 14 3 Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších novel 4 Informace o činnosti České daňové zprávy za rok 2007, Dostupná http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/SID3EA9846C-6EB70A54/cds/Informace_o_cinnosti07.pdf 2

4

dobrovolného plnění daňových povinností. Domnívám se, že celá společnost bude muset absolvovat dlouhý vývoj, než se výše uhrazené daně stane měřítkem úspěšnosti. Zatím je daň bohužel mnohdy chápána jako sankce, za kterou občan nic nedostane. Dokud se celá společnost neposune dále, budou existovat daňové nedoplatky a jednou z jejich forem řešení je daňová exekuce prodejem nemovitostí nařízená a provedená finančním úřadem. Cílem této bakalářské práce je popsat jednotlivé fáze exekuce prodejem nemovitostí prováděné finančním úřadem, v návaznosti na rozdíly při aplikaci zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen OSŘ, při výkonu tohoto druhu daňové exekuce. První kapitola této práce je krátkým exkursem do nedávné historie vymáhání daňových nedoplatků před a po roce 1989. Ve druhé kapitole jsou objasněny některé základní pojmy ZSDP se vztahem k daňové exekuci. Kapitola třetí řeší základní předpoklady pro nařízení daňové exekuce, jsou zde objasněny jednotlivé exekuční tituly dle ZSDP a specifika těchto titulů vůči obecným nárokům kladeným na exekuční titul dle OSŘ. Ve čtvrté kapitole se krátce zabývám daňovou exekucí jako celkem, činností správce daně před samotným zahájením daňové exekuce. Pátá kapitola je stěžejní kapitolou mé práce, když řeší jednotlivé fáze daňové exekuce prodejem nemovitostí prováděné finančním úřadem od nařízení daňové exekuce prodejem nemovitostí a konče právní mocí rozhodnutí o rozvrhu. V šesté kapitole se zabývám opravnými prostředky, které může daňový dlužník k obraně svých práv využít. V závěru práce je krátké zamyšlení nad budoucností, resp. dalším vývojem právního podkladu pro výkon daňové exekuce. Při zpracování této bakalářské práce jsem využila odbornou literaturu, příslušné zákony a judikaturu, použila zejména popisné metod a informace z řízených rozhovorů s pracovníkem finančního úřadu zabývajícím se vymáháním daňových nedoplatků.

5

2 Historie 2.1 Nástin vymáhání daňových nedoplatků do roku 1989 Pojem daňová nebo-li berní exekuce se do našeho podvědomí a i právní praxe vrátil po celospolečenských změnách v roce 1989, resp. zcela novým zákonem schváleným Českou národní radou v roce 1992 jako zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tato zcela nová procesní norma nahradila dosud platnou vyhlášku ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní., která do té doby upravovala proces správy daní. Již samotný § 1 citované vyhlášky nastiňuje, jaké bylo postavení daňového práva v tehdejším právním řádu. Vyměření a vybrání daní a poplatků ve vyspělé socialistické společnosti je věcí uvědomělého vztahu poplatníka ke společnosti a děje se za nejširší účasti občanstva, které se i takto podílí v řízení směřujícím ke správnému stanovení a vybrání daní na správě státu. Národní výbory musí i v řízení ve věcech daní a poplatků především vychovávat občany k dobrovolnému plnění jejich daňových povinností. Vymáhání daní bylo upraveno částí třetí této vyhlášky. Samotné vymáhání daňových nedoplatků prováděly buď tehdejší národní výbory, nebo soud. Samotná vyhláška č. 16/1962 Sb. neznala jako exekuční prostředek výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Proti tehdejším socialistickým organizacím se jako exekuční prostředek použilo přikázání pohledávky z účtu organizace.

Dále bylo možno, při výkonu rozhodnutí k vymožení

daňového nedoplatku občana, použít srážek ze mzdy, jiné odměny za práci nebo náhrady za pracovní příjem (důchod, nemocenské dávky, stipendia apod.), případně bylo možno použít přikázání pohledávky z účtu u banky či jiné pohledávky a dokonce i výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Slovo dražba však tato procesní norma neznala. Běžný občan se tehdy do postavení daňové dlužníka mohl dostat jen velmi těžko. Většina daní byla vybírána v režimu plátce. V úvahu připadá snad jen nezaplacení domovní daně, dnešní daň z nemovitostí, případně notářské poplatky (daň z převodu nemovitostí) za přeregistraci (převod) nemovitosti.

2.2 Změny po roce 1989 Zákonem č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech, byly zrušeny okresní a krajské finanční správy a byly nahrazeny novou soustavou územních finančních orgánů, a to finančními ředitelstvími a finančními úřady. Finanční ředitelství vznikly na bázi tehdejších krajských finančních správ a základní stupeň územních finančních orgánů se podstatně rozšířil. Mimo již uvedené zněny okresních finančních správ na finanční úřady, vznikly

6

finanční úřady i v dalších menších městech tak, aby byla pokryta celá Česká republika rovnoměrně. Celospolečenský vývoj ovlivnil i daňové právo, a to jak v oblasti práva hmotného, tak v oblasti práva procesního. K 1. 1. 1993 vstoupila v platnost tzv. „nová daňová soustava“. Byla mimo jiné zavedená daň z přidané hodnoty, jako zcela nový typ nepřímé daně. Novou procesní normou se stal již výše uvedený zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP), který zrušil jednak vyhlášku č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní, a dále došlo zcela k odpoutání se od použití správního řádu v daňovém řízení, když § 99 ZSDP bylo stanoveno, správní řád se pro řízení ve věcech daní nepoužije. V současné době, přestože toto ustanovení je v zákonu o správě daní i nadále, se správní řád použije pouze v řízení o stížnostech dle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád) na základě judikatury a vývoje dochází v praxi finančních úřadů k nepřímé aplikaci správního řádu v daňovém řízení. Zejména se jedná o ust. § 8 správního řádu, tj. základní zásady správního řízení. ZSDP sice v § 2 základní zásady řízení obsahuje, ale jsou postaveny více méně na vrchnostenském přístupu k daňovým subjektům, což vedlo a stále vede k porušování základních principů daňového řízení ze strany finančních úřadu. Bohužel často dochází i porušování základních lidských práv a nepřípustným zásahům do osobní sféry daňového subjektu. Další nepřímou aplikací správní řádu, i když ve velmi omezené míře, je zavedení lhůt pro vydání rozhodnutí ze strany správce daně. ZSDP totiž správci daně nestanovuje ani dnes jednoznačné lhůty pro vydání rozhodnutí či ukončení řízení. Správce daně je sice limitován zákonnými lhůtami v oblasti vyměření daně5 pro vybrání a vymáhání daní6 či dalšími lhůtami stanovenými v ZSDP, avšak žádné ustanovení tohoto zákona nestanoví správci daně například v jaké lhůtě má vydat rozhodnutí či ukončit probíhající daňové řízení. Určitá pravidla zavádí pro správce daně pokyny řady D Ministerstva financí, zejména pokyn D-144 ke lhůtám ve vytýkacím řízení a nedávno zavedený pokyn D-308 ke lhůtám v daňovém řízení. Určité zlepšení postavení daňové subjektu proti prodlužování daňového řízení obecně umožňuje včlenění § 34c ochrana před nečinností, ani toto ustanovení, však nestanoví lhůty pro vydání rozhodnutí a už vůbec neřeší případné lhůty pro úkony v rámci daňové exekuce.

5 6

§ 47 ZSDP § 70 ZSDP

7

3 Základní pojmy daňového řízení ve vztahu k daňové exekuci 3.1 Daňový dlužník Daňovým dlužníkem je každý, kdo je povinen podle zvláštního zákona platit daň nebo vybranou a sraženou daň odvádět. Tímto ustanovením § 57 odst. 1 ZSDP je definováno procesní postavení daňového subjektu, když v odstavci druhém je definován okamžik vzniku daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období, zatímco její vyúčtování a splatnost nastává až po skončení zdaňovacího období. Nelze klást rovnítko mezi pojem daňový dlužník a daňový nedoplatek. Podle zákona o správě daní poplatků vzniká daňová povinnost, jak uvedeno výše, okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající daňovou povinnost podle ZSDP či zvláštních právních předpisů. Například na dani z příjmů fyzických osob vzniká daňovému subjektu okamžikem, kdy začne pobírat příjmy, jež mají být podrobeny dani. Zdanění příjmů a odvod daně provede až ve lhůtě stanovené zákonem o správě daní a poplatků, v tomto případě do třech nebo šesti měsíců po skončení zdaňovacího období. Daňový subjekt specifikovaný v § 6 ZSDP se tak ve smyslu ust. § 57 stane daňovým dlužníkem již v průběhu zdaňovacího období, avšak případný daňový nedoplatek, který by bylo možno vymáhat daňovou exekucí, vzniká až nezaplacením daně ve lhůtě splatnosti.

3.2 Splatnost daní Splatnost jednotlivých daní stanovuje buď ZSDP v § 40 odst. 1, když je daň splatná ve lhůtě pro předložení daňového přiznání nebo hlášení nebo zvláštní právní předpis. Což je například daň z nemovitostí, kde stanoví splatnost zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších přepisů v § 15. Daň dědická, darovací má taktéž vlastní úpravu ve hmotném předpise, a to zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů v § 18.

3.3 Daňový nedoplatek a výzva k zaplacení v náhradní lhůtě Nezaplatí-li daňový dlužník splatný daňový nedoplatek včetně nedoplatku na pokutách uložených podle ZSDP v zákonné lhůtě, vyzve ho správce daně, aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Toto stanoví § 73 odst. 1 ZSDP. Samotná výzva k zaplacení nedoplatku ještě není úkonem, kterým by byla daňová exekuce zahajována. Jedná se ve své podstatě o upomínku, nikoliv rozhodnutí, neboť výzva k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě dle § 73 odst. 1 daňového řádu v zásadě není

8

rozhodnutím, které zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje práva nebo povinnosti, ale úkonem, jímž se upravuje vedení řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2004, č. j. 2 Afs 28/2003 - 48, publikovaný pod č. 187/2004 Sb. NSS). Taková výzva by mohla být rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. pouze za výjimečných okolností, například byla-li adresována osobě odlišné od původního daňového dlužníka, je li v takovém případě sporná otázka právního nástupnictví (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 78/05)7 V praxi často však daňové subjekty v odvolání proti výzvě k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě napadají předchozí vyměřovací řízení, když buď opomněly svá práva hájit podáním opravného prostředku, či byli v odvolacím řízení neúspěšní. V této souvislosti judikoval i Nejvyšší správní soud8: je-li u správního soudu napadeno rozhodnutí vydané v další části řízení (v řízení exekučním), pak přirozeně soud může zkoumat jen samotnou existenci titulu a vhodnost zvoleného způsobu exekuce, poměr výše pohledávky k ceně exekucí postižené věci apod., navíc za podmínky, že stížnost tvrdí, že exekuční titul neexistuje, zvolený způsob exekuce není zákonem připuštěn, že cena postižené věci je v nepoměru k výši pohledávky atp. Soud se ve fázi exekučního řízení nemůže zabývat skutečnostmi, které nastaly před vydáním vykonatelného výkazu nedoplatků, tedy v řízením vyměřovacím. Zasláním výzvy dle § 73 odst. 1 ZSDP správce daně upozorní daňového dlužníka na skutečnost, že nesplnil svoji platební povinnost a stanoví mu novou, náhradní lhůtu k zaplacení daňového nedoplatku. Nejčastěji bývá tato lhůta osmidenní. Proti této výzvě je připuštěn opravný prostředek, odvolání, ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení. Je zvláštností, že ač proti ostatním rozhodnutím vydávaným dle ZSDP je lhůta pro podání opravného prostředku třicetidenní, proti výzvě k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě a proti exekučnímu příkazu vydaném správcem daně je odvolací lhůta patnáctidenní. Proti dalším úkonům a rozhodnutím v průběhu exekučního řízení je již opět odvolací lhůta třicetidenní. V praxi finančních úřadů je tato výzva vydávána buď vyměřovacími pracovníky ještě před sestavením vykonatelného výkazu nedoplatků nebo pracovníky vymáhacích oddělení či referátů již na základě sestaveného výkazu nedoplatků. Pro daňového dlužníka nemá toto žádný význam, jde jen o otázku interního rozdělení kompetencí.

7 8

Rozsudek Nejvyššího správního soudu, čj. 1 Afs 27/2007-56 ze dne 22. 8. 2007, www.nssoud.cz Rozsudek Nejvyššího správního soudu, čj. 1 Afs 47/2004-75 ze dne 24. 11. 2004, www.nssoud.cz

9

Teprve pokud daňový dlužník neprovede úhradu daňového nedoplatku, ani v náhradní lhůtě, přistoupí finanční úřad k provedení vymáhání daňového nedoplatku. Dle ust. § 73 odst. 7 ZSDP se pro výkon daňové exekuce použije přiměřeně OSŘ. Při výkladu právní úpravy se nejprve vychází ze speciální úpravy zákona o správě daní, který má absolutní přednost a až následně přiměřeně možno použít úpravu v části šesté „Výkon rozhodnutí“ OSŘ. 9

9

Grossová, M., Exekuce v současné právní praxi, Praha, Linde Praha a.s., 1996, str. 80

10

4 Základní předpoklady daňové exekuce 4.1 Exekuční titul v daňové exekuci Základním předpokladem pro nařízení daňové exekuce je existence exekučního titulu, terminologií OSŘ, vykonatelného rozhodnutí. Exekučním titulem pro nařízení daňové exekuce je dle ust. § 73 odst. 4 ZSDP: a) vykonatelný výkaz nedoplatků b) vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění c) splatná částka zálohy na daň Obecně je exekuční titul vykonatelné rozhodnutí, což je předpokladem výkonu rozhodnutí. Je to rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy, které10: a) bylo řádně doručeno všem účastníkům řízení, b) nelze se proti němu odvolat (anebo odvolání nemá odkladný účinek), za těchto podmínek jde o pravomocné rozhodnutí c) uplynula lhůta stanovená k plnění. Zvláštností exekučních titulů pro daňovou exekuci s ohledem na výše uvedené o exekučním titulu obecně je to, že nemusí být doručeno v pravém slova smyslu.

4.1.1 Vykonatelný výkaz nedoplatků Vykonatelný výkaz nedoplatků se sestavuje z údajů evidence daní a musí obsahovat přesné označení daňového dlužníka v prodlení, druh daně, výši nedoplatků na této dani, údaje o původní splatnosti dlužné daně, den, k němuž je výkaz nedoplatků sestaven a doložku vykonatelnosti (§ 73 odst. 5 ZSDP). Vykonatelný výkaz nedoplatků je ve své podstatě pouze souhrnem více exekučních titulů uvedených pod písm. b) a c) shora citovaného ustanovení ZSDP. Vykonatelný výkaz nedoplatků není daňovému dlužníku doručován. V praxi slouží jako podklad pro předání vykonatelných nedoplatků pracovníkem vyměřovacích oddělení pracovníkům oddělení vymáhacích. Dále je vykonatelný výkaz nedoplatků přílohou návrhů na nařízení výkonu rozhodnutí soudem.

4.1.2 Vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění Rozhodnutí o stanovení daňové povinnosti, platební výměr, je správcem daně vydáváno pouze v případě, že daňový subjekt o sdělení výsledku vyměření požádá, je-li daň stanovená správcem daně odlišná od daně přiznané daňovým subjektem či v případě

10

Grossová, M., Exekuce v současné právní praxi, Praha, Linde Praha a.s., 1996, str. 14

11

dodatečného vyměření daně. Pokud tedy při podání daňového přiznání správce daně vyměří daňovou povinnost shodně s daňovým subjektem a tento nepožádal o sdělení výsledku vyměření11, nemá daňový subjekt žádné doručené rozhodnutí o stanovení daňové povinnosti.

4.1.3 Splatná částka zálohy na daň Taktéž v případě splatné částky zálohy na daň není daňovému subjektu žádné rozhodnutí doručováno. Povinnost hradit zálohy je daňovým subjektům stanovena jednak procesním předpisem tj. zákonem o správě daní a poplatků a jednak hmotně právními předpisy, např. zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů či zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů. V případě, že je výše záloh stanovena rozhodnutím správce daně, např. stanovení záloh jinak než na základě žádosti daňového subjektu, má samozřejmě daňový subjekt takovéto rozhodnutí doručeno. Obecně však výše záloh vyplývá z hmotně právních daňových zákonů. Výkonem rozhodnutí, daňovou exekucí, je realizován procesněprávní vztah mezi věřitelem, v tomto případě státem a dlužníkem (či oprávněným a povinným) založený pravomocným, v daňové exekuci stačí vykonatelným, rozhodnutím, na jehož základě je dlužník povinen něco plnit 12. V zájmu právní jistoty a předcházení případné náhrady škody, však správce daně přistupuje v praxi k daňové exekuci pouze vykonatelného rozhodnutí spíše výjimečně a volí v tomto případě raději zajišťovací instituty, jako je zástavní právo dle ust. § 72 ZSDP, či požádá soud o zřízení soudcovského zástavního práva.

11 12

§ 46 odst. 5 ZSDP Grossová, M., Exekuce v současné právní praxi, Praha, Linde Praha a.s., 1996, str. 14

12

5

Daňová exekuce Vymáhání nedoplatku provádí správce daně, u něhož je daňový dlužník evidován,

daňovou exekucí. O provedení exekuce může správce daně požádat též soud nebo soudního exekutora13. Základním rozdílem mezi daňovou a soudní exekucí je v tom, že při daňové exekuci má správce daně postavení jak oprávněného (věřitele), tak výkonného orgánu, to znamená, že jako výkonný orgán nařizuje exekuci k vymožení svých pohledávek jako oprávněného. Samozřejmě správce daně může v souladu s ustanovením § 73 odst. 3 ZSDP, požádat o provedení daňové exekuce soud či soudního exekutora. V praxi správce daně většinou provádí výkon daňové exekuce vlastními pracovníky. Finanční úřady za tímto účelem mají speciálně vyškolené zaměstnance pro správu daní, bohužel však většinou bez právního vzdělání. Pokud správce daně požádá o provedení daňové exekuce soud, případně soudního exekutora, činí tak většinou v případech, kdy se jedná o problematický daňový subjekt, zejména při provedení daňové exekuce prodejem nemovitostí. Dále správce daně požádá soud o nařízení výkonu rozhodnutí v těch případech, kdy způsob provedení výkonu rozhodnutí není uveden v § 73 odst. 6 písmeno a) až d), tj. při prodeji obchodního podílu v obchodní společnosti dle § 320 a § 320a OSŘ, dále při prodeji podniku dle § 338f a následujících, OSŘ.

5.1 Druhy daňové exekuce Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na14: a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrových družstev nebo jiné pohledávky b) srážkou ze mzdy nebo jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod. c) prodej movitých věcí d) prodej nemovitostí

13 14

§ 73 odst. 3 ZSDP § 73 odst. 6 ZSDP

13

5.2 Činnost správce daně před zahájením daňové exekuce 5.2.1 Vyhledávací činnost a součinnost se třetími osobami Před samotným zahájením jakékoliv daňové exekuce vlastními silami, či před požádáním soudu o provedení výkonu rozhodnutí, realizuje správce daně takzvanou vyhledávací činnost dle § 36 ZSDP, když je povinen zjišťovat všechny údaje týkající se příjmů daňových subjektů, majetkových poměrů

a dalších skutečností rozhodných pro

správné a úplné vyměření a vymáhání daně, k tomuto účelu může sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelů bez ohledu na původní účel jejich shromažďování. Toto velice široce pojaté oprávnění dává správci daně možnosti mít k dispozici velice podrobné údaje o majetkových poměrech daňového dlužníka a zvolit nejefektivnější způsob daňové exekuce. Správce daně má tak možnost získat údaje z různých registrů či databází, jako je například katastr nemovitostí, registr motorových vozidel, registr cenných papírů, informace o poskytování příspěvku na stavební spoření či penzijní připojištění. K získání údajů z těchto registrů využívá správce daně oprávnění dané mu § 34 ZSDP, zejména pak dle odst. 1 a 11. Dle odst. 1 citovaného ustanovení ZSDP jsou stání orgány a orgány územních samosprávných celků, které vedou evidenci osob nebo jejich majetku povinny předat správci daně údaje v rozsahu dle odst. 2 tohoto paragrafu, tj. v rozsahu nezbytně nutném pro výkon pravomocí správce daně, a to jak jednorázově, tak s využitím dálkového a nepřetržitého přístupu. Dle odst. 1 tak správce daně získává údaje zejména z katastru nemovitostí, z registru motorových vozidel, Střediska cenných papírů. Ustanovení odst. 11 pak prolamuje bankovní tajemství a ukládá bankám a spořitelním družstvům povinnost sdělit na výzvu správce daně čísla bankovních účtů, údaje o jejich majitelích a stavech peněžních prostředků na účtech, údaje o vkladech a depozitech.

5.2.2 Místní šetření V neposlední řadě jsou majetkové poměry daňových dlužníků zjišťovány přímo u nich samotných na základě ust. § 15 ZSDP, při místním šetření. Toto ustanovení opravňuje správce daně ke vstupu do všech provozoven daňového dlužníka, získání informací z účetnictví, zejména pak o případných pohledávkách. Taktéž u fyzických osob je možné provést místní šetření i v obydlí, je-li využíváno k podnikání, s cílem zjistit, zda má daňový dlužník movité věci vhodné k postižení daňovou exekucí.

14

6 Exekuce prodejem nemovitostí Stěžejním tématem mé bakalářské práce je exekuce na prodej nemovitostí, která patří k nezastupitelným exekučním prostředkům. Její význam a přednost je zejména v případech, kdy jsou vymáhány vysoké peněžité částky, jejichž uspokojení by jinými způsoby exekuce trvalo neúměrně dlouho, snad vyjma daňové exekuce přikázáním pohledávky na účet, nebo kde použití jiných způsobů exekuce není z různých důvodů možné. Tím, že jsou exekučně postihovány věci vyšší hodnoty, patří k exekučním prostředkům nejrazantnějším a z pohledu dlužníků k nejvíce obávaným. Její průběh je poměrně zdlouhavý, protože jej tvoří několik relativně samostatných fází, kdy následná fáze nastupuje teprve po pravomocném skončení fáze předchozí. Pokud pak dlužník využije v každé fázi možnost podat odvolání, protáhne se toto řízení na měsíce, ale i na roky15. Hovoříme-li o několika fázích tohoto typu daňové exekuce, člení se nejčastěji takto: 1. nařízení exekuce 2. určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství 3. dražební vyhláška 4. dražba 5. rozvrh výtěžku. V dalších částech této práce budu postupovat podle jednotlivých fází.

6.1 Nařízení exekuce Daňová exekuce na prodej nemovitostí je zahájena vydáním exekučního příkazu na prodej nemovitostí ve vlastnictví daňového dlužníka. Vlastnictví nemovitosti ověřuje správce daně výpisem z katastru nemovitostí. Dle § 335 OSŘ lze výkon rozhodnutí (exekuci) nařídit jen pokud je listinami doloženo vlastnictví povinného (daňového dlužníka). Ve vydaném exekučním příkazu musí správce daně jednoznačně identifikovat nemovitosti postižené exekucí tak, jak požaduje zákon č. 344/1992Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v § 5 odst. 1, dále jen katastrální zákon. Nemovitost se označuje zejména uvedením katastrálního území, parcelního čísla a čísla popisného nebo evidenčního, byty a nebytové prostory musí být identifikovány označením budovy, v níž jsou vymezeny, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popisem umístění v budově, jestliže nejsou

15

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001, str. 387

15

očíslovány. Jestliže je vedena exekuce na spoluvlastnický podíl, musí být v exekučním příkaze velikost tohoto podílu a uvedeni spoluvlastníci. Ustanovení o přistoupení do řízení16 nelze v daňové exekuci použít. Správce daně nařizuje daňovou exekuci k vydobytí svých pohledávek, tak jak mu to umožňuje ZSDP a nemůže v rámci daňové exekuce vymáhat pohledávky třetích osob ani jiného správce daně. Pro výkon daňové exekuce nelze použít ustanovení § 5 ZSDP o dožádání, neboť daňovou exekuci provádí ve smyslu ust. § 73 zákona o správě daní poplatků správce daně, u nějž je daňový dlužník evidován17. O tom, že je zahájeno exekuční řízení exekucí na nemovitost, vyrozumí finanční úřad katastr nemovitostí, zasláním jednoho výtisku nepravomocného rozhodnutí exekučního příkazu a ten o zahájení exekučního řízení zapíše poznámku18. Tímto je zajištěno, že daňový dlužník i přes zákaz uvedený v exekučním příkaze nemovitost nepřevede na třetí osobu, ani nijak nezatíží. Následně je exekuční příkaz doručen daňovému dlužníkovi a v případě, že nemovitost je ve společném jmění manželů tak i druhému z manželů. Nařízení daňové exekuce na nemovitost náležející do společného jmění manželů Je-li nemovitost ve společném jmění manželů, může být exekuce jejím prodejem nařízena za podmínek stanovených v § 262a OSŘ. Manžel dlužníka se stává účastníkem řízení dle § 255 odst. 2 OSŘ, který stanoví, jsou-li výkonem rozhodnutí postiženy věci náležející do společného jmění manželů, je druhý z manželů účastníkem řízení. Podle ust. § 145 odst. 3 občanského zákoníku plní závazky patřící do SJM oba manželé společně a nerozdílně, přičemž odpovídají veškerým svým majetkem, a to i výlučným. 19 Při posouzení zda nemovitost náleží do společného jmění manželů, vychází finanční úřad z výpisu z katastru nemovitostí.20 V daňové exekuci může druhý z manželů z titulu účastníka řízení podávat opravné prostředky proti jednotlivým rozhodnutím správce daně, počínaje exekučním příkazem a konče rozhodnutím o rozvrhu. Zákaz nakládání s nemovitostí V exekučním příkazu je daňovému dlužníkovi zakázáno, aby po doručení exekučního příkazu nemovitosti v něm uvedené, zatížil či převedl na třetí osobu.

Zákaz převodu

nemovitostí zahrnuje jakýkoliv smluvní převod vlastnictví, zákaz zatížení nemovitosti zahrnuje veškeré jednání daňového dlužníka, které by vedlo ke smluvnímu zřízení věcného 16

§ 335 odst.. 2 OSŘ Kobík, J., Správa daní a poplatků s komentářem, 6. vydání, Olomouc: ANAG, 2008, str. 701 18 § 9 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnictví a jiných věcných práv, ve znění pozdějších přepisů 19 Jedlička J,… [et al.]. Občanský zákoník: komentář. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2001, s.495 20 Rozsudek Nejvyššího soudu 20 Cdo 1425/2006 ze dne 27. 4. 2007 17

16

práva či zřízení nájemních smluv k tíži nemovitosti21. Účelem tohoto zákazu je zabránit dlužníkovi ve ztížení či oddálení realizace exekuce. Pokud by daňový dlužník uvedený zákaz porušil, byl by takovýto právní úkon neplatný22. Předkupní právo Současně je daňovému dlužníkovi uložena povinnost, ve smyslu ust. §335b odst. 1 OSŘ, aby ve lhůtě patnácti dnů sdělil správci daně, kdo má k nemovitosti předkupní právo s tím, že v případě, že tak neučiní, odpovídá za škodu tím způsobenou. Smyslem této výzvy je zjistit okruh těchto osob a umožnit jim, aby mohli v průběhu exekuce realizovat své předkupní právo. Občanský zákoník v § 602 a v následujících, umožňuje tomu, v čí prospěch je předkupní právo zřízeno, aby jej mohl realizovat v případě, že se povinný z tohoto práva rozhodne nemovitost prodat. V případě daňové exekuce má ten, v jehož prospěch předkupní právo svědčí, jej uplatnit v dražbě. Správci daně jsou v okamžiku nařízení daňové exekuce známi spoluvlastníci a dále ti, v jejichž prospěch svědčí předkupní právo věcné, neboť tato skutečnost vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. Proto škoda nemůže vzniknout neoznámením osoby, které svědčí předkupní právo, pokud jde o spoluvlastníka či nositele věcného práva, když tyto skutečnosti vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí23. Osobám mající k nemovitosti postižené daňovou exekucí předkupní právo, doručí správce daně exekuční příkaz po té, co nabude právní moci. Tímto úkonem jsou oprávnění z předkupního práva informování o tom, že budou moci své předkupní právo uplatnit. Předkupní právo lze uplatnit pouze účastí v dražbě a to tím způsobem, že v případě učinění stejného nejvyššího podání více dražiteli udělí finanční úřad příklep tomu, v čí prospěch svědčí předkupní právo. Udělením příklepu předkupní právo zaniká. Předkupní právo musí být uplatněno před zahájením dražebního jednání a současně musí být prokázáno. Správce daně pak před samotným zahájením dražby rozhodně, zda bylo předkupní právo prokázáno, přičemž proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné24. Postup správce daně po právní moci exekučního příkazu Po nabytí právní moci exekučního příkazu je tento opět zaslán, s doložkou právní moci, finančním úřadem katastrálnímu úřadu. Dále je pravomocný exekuční příkaz doručen osobám uvedeným v §335b odst. 3 OSŘ, tj. osobám, o niž je správci daně známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné nebo nájemní právo. Další část tohoto ustanovení, tzn. 21

Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1500. Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 398 23 Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1500. 24 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 399 22

17

doručení pravomocného exekučního příkazu obecnímu úřadu, v jehož obvodu má daňový dlužník své bydliště a v jehož obvodu se nachází nemovitost a vyvěšení na úřední desce finančního úřadu není s ohledem na ustanovení § 24 ZSDP realizována. V případě, že exekučnímu příkazu nepředcházela výzva k zaplacení nedoplatku, může daňový dlužník podat proti exekučnímu příkazu ve lhůtě patnácti dnů od doručení odvolání, v případě, že exekučnímu příkazu výzva předcházela, je opravným prostředkem, jak pro daňového dlužníka námitka. Opravným prostředkem druhého z manželů je vždy námitka.25

6.2 Určení ceny nemovitostí a jejího příslušenství Po nabytí právní moci exekučního příkazu začíná další fáze exekuce prodejem nemovitostí, jejíž trvání je ohraničeno rozhodnutím o přibrání znalce a končí právní mocí rozhodnutí o ceně nemovitostí. Přibrání znalce do daňového řízení Finanční úřad rozhodnutím přibere znalce do řízení a současně v tomto rozhodnutí znalci uloží, aby provedl: 1. ocenění nemovitosti a jejího příslušenství, 2. dále, aby znalec určil cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených V rozhodnutí je znalci stanovena lhůta k provedení znaleckého úkonu v souladu s ust. § 12 odst. 1 vyhl. č. 37/1967 Sb., o provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších přepisů. Rozhodnutí mimo základních náležitostí stanovených § 32 ZSDP, obsahuje přesnou specifikací nemovitostí dle katastrálního zákona. Jelikož je daňová exekuce nařízena na nemovitost se všemi součástmi a příslušenstvím26, musí být předmětem ocenění i tyto součásti a příslušenství. Cíl určení ceny Účelem určení ceny nemá za cíl stanovení ceny tržní, obecné či jiné. Je pouze podkladem pro stanovení nejnižšího podání ve smyslu ust. § 336e OSŘ27. Přesto znalci v případě stanovení ceny postupují dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o oceňování majetku) a příslušných prováděcích vyhlášek. Přes výše uvedené, soudní znalec stanový cenu dle oceňovacích předpisů, tzv. vyhláškovou a porovná ji s cenou obvyklou28 v čase a místě, tzn. tržní. Velmi často ještě znalec zohlední i skutečnost, že se jedná o nucený prodej, resp., že je potřebné nemovitost 25

§ 73 odst. 8 ZSDP § 120 a § 121 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů 27 Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1500 28 § 2 odst. 1 zákona c. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonu (zákon o oceňování majetku). 26

18

prodat v krátkém časovém úseku. Ve většině případů provede soudní znalec za přítomnosti pracovníků správce daně prohlídku neboli ohledání nemovitosti. O době a místě ohledání uvědomí správce daně daňové dlužníka, kterému současně uloží, aby umožnil přístup do nemovitosti. Dále jsou o době a místě prohlídky vyrozuměny osoby, o nichž je správci daně známo, že pro ně váznou na nemovitostech postižených daňovou exekucí práva nebo závady. Důvodem přítomnosti všech výše uvedených osob při ohledání nemovitosti je shromáždění všech relevantních informací pro rozhodnutí o ceně nemovitosti. Zejména je potřebné shromáždit informace potřebné pro odhad práv s nemovitostí spojených a závad na ní váznoucích29. Správce daně o tomto úkonu sepíše, buď protokol o místním šetření dle § 12 a 15 ZSDP, případně úřední záznam dle § 13 téhož zákona. S ohledem na důkazní moc v případě odvolání proti rozhodnutí o stanovení ceny nemovitosti má protokol o místním šetření sepsaný jako protokol o ústním jednání větší důkazní moc, když přímo § 12 tohoto zákona označuje protokol o ústním jednání za veřejnou listinu30. V případě, že by bylo provedeno ocenění exekuované nemovitosti ve lhůtě jednoho roku přede dnem, kdy exekuční příkaz nabyl právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti pro ocenění, tzn. nezměnil se oceňovací předpis či nedošlo ke změně oceňované nemovitosti, může správce daně od nového ocenění upustit31. Po té, co soudní znalec ocení nemovitost a její příslušenství, včetně práv a závad váznoucích na nemovitostech, přikročí správce daně k vydání rozhodnutí o ceně nemovitosti. Rozhodnutí o přiznání znalečného Souběžně s tímto je po uplatnění nákladů spojených se zpracováním znaleckého posudku rozhodnuto správcem daně o přiznání znalečného soudnímu znalci. V rozhodnutí o přiznání znalečného správce daně přizná znalci jednak odměnu a dále náhradu hotových výdajů. Z odůvodnění rozhodnutí musí být patrné, proč správce daně přiznal odměnu v té výši, jak byla přiznána. Vyhláška o odměně soudních znalců32 umožňuje při uplatnění znalečného určité rozpětí a správce daně musí zejména při přiznání odměny při horní hranici odůvodnit tuto výši, a protože se jedná o hodinovou sazbu tak i posoudit, zda nedošlo ze strany znalce k nadhodnocení.

29

Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1502 § 134 OSŘ 31 § 336 odst. 3 OSŘ a Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1500. 32 vyhl. č. 37/1967 Sb., o provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších přepisů 30

19

Rozhodnutí o náhradě hotových výdajů Přiznáním a úhradou znalečného vznikly správci daně hotové výdaje, které ve většině případů zálohuje ze svého rozpočtu. Výši hotových výdajů, k jejichž úhradě je daňový dlužník povinen, sdělí správce daně dlužníkovi rozhodnutím. Proti tomuto rozhodnutí může daňový dlužník podat námitku dle ust. § 52 ZSDP. Správce daně je oprávněn zadržet si z výtěžku exekuce částku v očekávané výši a tu posléze zúčtovat proti jejich skutečné výši. 33

6.2.1 Stanovení výsledné ceny Podle výsledků ocenění a ohledání nemovitosti je určena jednak cena nemovitosti a jejího příslušenství, a také cena jednotlivých práv a závad spojených s nemovitostí, jednak závady, které prodejem v dražbě nemohou zaniknout34. Určení ceny nemovitostí a jejího příslušenství Při určení ceny nemovitostí vychází správce daně ze zpracovaného znaleckého posudku na základě zákona o oceňování majetku a platných prováděcích vyhlášek. Určení ceny práv a závad spojených s nemovitostí I v této fázi oceňování nemovitosti jako celku, vychází správce daně zejména ze znaleckého posudku. Práva spojená s nemovitostí Právem spojených s nemovitostí se rozumí věcná břemena váznoucí na jiných nemovitostech ve prospěch nemovitosti, která je předmětem daňové exekuce. Jedná se o výhodu oceňované nemovitosti, která zvyšuje cenu nemovitosti. Pro ocenění použije znalec tzv. výnosovou metodu35 dle § 18 zákona o oceňování majetku. Závady váznoucí na nemovitosti Závady naproti tomu snižují hodnotu nemovitosti a tudíž i její cenu. OSŘ tyto závady specifikuje v § 336a odst. 1 a 2. Taxativní určení závad je stanoveno v odstavci druhém § 336a OSŘ. U ostatních závad váznoucích na nemovitosti je nutno vycházet z obecné právní úpravy dle ustanovení § 151n občanského zákoníku. Jsou to věcná břemena, která omezují vlastníka nemovitosti ve prospěch jiné osoby tak, že je povinen něco strpět, něčeho se zdržet či něco konat. Tato práva jsou buď spojena s určitou nemovitostí, nebo se váží k určité osobě.36

33

§ 73 odst. 9 ZSDP § §336a OSŘ 35 Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1503 36 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 405 34

20

Závady váznoucí na nemovitosti jsou pro potřeby stanovení ceny nemovitosti a jejich dalšího osudu v rámci daňové exekuce prodejem nemovitostí rozdělena na: a) závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání b) závady, které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání Závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání OSŘ stanoví zvláštní režim pro nájem bytů a pro ta věcná břemena, u kterých to určuje zvláštní předpis, a která jsou pro svůj charakter z hlediska celospolečenských zájmů tak důležitá, že je nutné účinky ze zákona zajistit, aby trvala nadále bez ohledu na změnu vlastníka nemovitosti a především bez ohledu na ochotu vydražitele tato břemena převzít. Jsou to závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší podání, tzn., není mu za ně poskytnuta žádná přímá finanční náhrada. Cena těchto věcných břemen již je zohledněna v samotném ocenění nemovitostí dle odstavce 1 písm. c) § 336a OSŘ a odstavce druhého a třetího téhož ustanovení. Jedná se např. o věcná břemena dle zvláštních právních předpisů jako je vodní zákon. Nájemní právo k bytu Občanský zákoník definuje nájem bytu v § 685 a násl., přičemž tato úprava je lex specialis ve vztahu k úpravě nájemní smlouvy dle ust. § 663 téhož zákona37. V odst. 2 § 685 občanského zákoníku je výslovně stanoveno, že nájem bytu je chráněn. Pro vydražitele nemovitosti toto znamená ve spojení s ust. § 680 odst. 2 občanského zákoníku, že vstupuje do právního postavení předchozího pronajímatele. Zejména u tzv. regulovaného nájmu se jedná o významnou závadu váznoucí na nemovitosti, neboť toto nájemné často nepokrývá ani, tzv. prostou reprodukci, čili nepostačuje ke krytí nákladů spojených s provozem nemovitosti a ohledem na skutečnost, že takovouto nájemní smlouvu lze vypovědět 38

občanským zákoníkem definovaných důvodů.

jen z přesně

Při zjištění takovéto závady jsou dražitelé

zdrženliví k účasti v dražbě. Jedná se o závady, které při prodeji v dražbě nezaniknou a jejich hodnotu je nutno od ceny nemovitosti, jejího příslušenství a práv s ní spojených odečíst. Závady, které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání Tyto závady, respektive jejich hodnota není zohledněna v procesu určení ceny nemovitosti a je samostatně řešena až v rámci rozvrhového řízení. Pokud správce daně o těchto věcných břemenech nerozhodne, že mají na nemovitosti váznout i nadále, je vydražitel povinen tato věcná břemena převzít jen v případě, že mu za ně bude poskytnuta náhrada 37 38

Jedlička J, ... [et al.]. Občanský zákoník : komentář. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2001, s.1068 § 711 občanského zákoníku.

21

z rozdělované podstaty – započteno na nejvyšší podání. Pokud mu není tato náhrada poskytnuta v plné výši, dochází k jejich zániku dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu. 39

6.2.2 Rozhodnutí o ceně nemovitosti Při určení výsledné ceny se od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a ceny práv spojených s nemovitostí odečtou závady podle § 336a odst. 1 písm. c) OSŘ. Pokud na nemovitosti neváznou žádné závady, ani se k ní nevážou žádná práva, bude výsledné stanovení ceny odrážet pouze cenu nemovitosti a jejího příslušenství. Jedná se pro správce daně o velice náročný proces, zejména v případě, že musí správce daně rozhodovat o závadách, které v dražbě nezaniknou, zejména o věcných břemenech, která nejsou stanovena zvláštními právními předpisy. Rozhodnutí o stanovení ceny nemovitostí musí být řádně odůvodněno, neboť z něj musí být jednoznačně patrné, na základě jakých úvah dospěl správce daně ke stanovení výsledné ceny, jak se vypořádal s případnými námitkami vznesenými při ohledání nemovitosti a pokud by se při určení výsledné ceny odchýlil od ocenění stanoveného ve znaleckém posudku soudním znalcem, tak i proč se tak stalo. Pokud by rozhodnutí nebylo řádně odůvodněno, bylo by nepřezkoumatelné.40 Opravným prostředkem proti rozhodnutí o určení ceny nemovitosti je, dle ZSDP, odvolání. V minulosti byla jako opravný prostředek připouštěna námitka, tento postup správce daně byl však v rozporu s ust. § 32 a § 52 zákona o správě daní poplatků, když námitka je opravným prostředkem proti úkonu správce daně a určení ceny nemovitosti je rozhodnutím, proti kterému je jako opravný prostředek stanoveno odvolání dle § 48 odst. 1 tohoto zákona. Rozhodnutí o ceně pak doručí finanční úřad dlužníkovi, případně manželovi, je-li exekuovaná nemovitost ve společném jmění manželů a osobám, o nichž je finančnímu úřadu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady ve smyslu § 336a odst. 4 OSŘ. Přestože OSŘ nestanoví, že toto rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou, správce daně tak činní, neboť pro doručování má ZSDP vlastní úpravu v § 17 případně v §19. Po nabytí právní moci rozhodnutí o ceně vstupuje řízení do třetí fáze, a to vydání dražební vyhlášky.

39 40

Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1504 Kobík, J., Správa daní a poplatků s komentářem, 6. vydání, Olomouc: ANAG, 2008, str. 346, 30 Ca 52/2000

22

6.3 Dražební vyhláška Vydání dražební vyhlášky je vlastní přípravou k realizaci prodeje postižené nemovitosti – k dražbě. K vydání dražební vyhlášky přistupuje správce daně až ve chvíli, kdy jsou pravomocně ukončeny předchozí fáze exekučního řízení. Ostatně již samotné znění příslušných ustanovení OSŘ umožňuje zahájení další fáze, jen pokud je předchozí pravomocně ukončena41. Uvedené má svoji logiku, neboť nemá smysl pokračovat v řízení, když není postaveno najisto, zda je samotné nařízení exekuce či určení ceny nemovitosti uzavřené, tj. pravomocné. V případě, že by proti předchozím krokům správce daně podal daňový dlužník opravný prostředek a v odvolacím řízení by bylo odvolání zamítnuto z procesní opatrnosti, je vhodné ještě vyčkat, zda nebude podána správní žaloba ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o zamítnutí odvolání. Příslušné rozhodnutí, ať exekuční příkaz či rozhodnutí o ceně nemovitosti, by sice splňovalo podmínku pravomocnosti, avšak v případě jejich zrušení správním soudem, by se správce daně mohl, zejména pokud by již realizoval samotnou dražbu, dostat do velice komplikované situace s dalekosáhlými následky, v otázce případné náhrady škody za nesprávný úřední postup či rozhodnutí. Dražební vyhláška je rozhodnutím správce daně, kterým správce daně především informuje veřejnost o svém záměru prodat nemovitost. Je proto v zájmu finančního úřadu, informovat co nejširší okruh potencionálních zájemců – dražitelů. Současně je však potřeba potencionálním dražitelům sdělit podmínky, za jakých se mohou dražby zúčastnit a za jakých dojde k přechodu vlastnictví na vydražitele42. V současné době je na internetových stránkách ministerstva financí pro veřejnost přístupný seznam dražeb pořádaných finančními úřadu.

6.3.1 Náležitosti dražební vyhlášky Náležitosti dražební vyhlášky stanovuje § 336b odst. 2 OSŘ. V dražební vyhlášce finanční úřad uvede a)

čas a místo dražebního jednání

b)

označení nemovitosti a jejího příslušenství, která bude prodávána v dražbě

c)

výslednou cenu, stanovenou samostatným rozhodnutím

d)

výši nejnižšího podání

e)

výši jistoty a způsob jejího zaplacení

f)

práva a závady spojené s nemovitostí

g)

závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou

41 42

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001, str. 409 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001, str. 410

23

předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost, a za kterých

h)

se stane jejím vlastníkem upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou finanční úřad a další věřitelé dlužníka

i)

domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek, nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které je exekuce vedena, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží výzvu, aby ostatní věřitelé dlužníka, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při

j)

rozvrhu podstaty, sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu, je uplatnil u soudu, a aby

k)

takové uplatnění prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen

l)

v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká. Náležitosti dražební vyhlášky je nutno považovat za taxativní a lze je rozdělit do dvou části43: 1. Náležitosti vztahující se pouze k dané konkrétní dražbě, specifikující nemovitost a určují závazné podmínky pro danou dražbu, tj. náležitosti uvedené pod písmenem a) až g) citovaného ustanovení OSŘ. 2. Náležitosti uvedené pod písmeny h) až l) tohoto ustanovení lze specifikovat jako upozornění a výzvy, které jsou určeny třetím osobám ve vztahu k uplatnění jejich práv ve vztahu k dražené nemovitosti. Čas a místo dražebního jednání Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nemovitost nachází anebo na jiném vhodném místě. Nejčastěji je místem konání dražby finanční úřad s ohledem na organizační zajištění dražby. Dle ust. § 336d odst. 2 OSŘ se dražební jednání nařídí nejméně třicet dnů po vydání dražební vyhlášky. Označení nemovitosti a jejího příslušenství Mimo přesné specifikace nemovitosti ve smyslu katastrálního zákona, tj. označení katastrálního území, obce, čísla parcely, čísla popisné je vhodné v dražební vyhlášce uvést další podrobnější informace o dražené nemovitosti, například uvedení, zda se jedná o rodinný

43

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 411

24

dům, rok výstavby, stav nemovitosti atd.44 Taktéž případné příslušenství nemovitosti je vhodné blíže specifikovat, neboť čím kvalitnějšího popisu předmětu dražby se veřejnosti dostane při prvním seznámením s dražební vyhláškou, tím větší je pravděpodobnost bližšího zájmu a případné účasti na dražbě. Výsledná cena nemovitosti Uvedení výsledné ceny nemovitosti koresponduje s výslednou cenou stanovenou pravomocným rozhodnutí o ceně. Výše nejnižšího podání Stanovení výše nejnižšího podání se odvíjí od výše ceny nemovitostí, je taxativně určeno jako dvě třetiny ceny nemovitostí stanovené dle § 336a OSŘ. Správce daně zde nemá žádnou možnost se odchýlit.45 Účelem stanovení nejnižšího podání neboli vyvolávací ceny v této výši, je zatraktivnění dražby a přilákání co největšího okruhu zájemců. Praxe, nejen finančních úřadů, totiž ukázala, že prodejnost nemovitostí v tzv. prvním kole dražby, kdy se vyvolávací cena rovnala ceně stanovené rozhodnutím, byla nízká. Výše dražební jistoty Dražební jistota je částka, kterou je případný zájemce o dražbu nemovitostí povinen složit na účet správce daně, buď v hotovosti, nebo na účet, a je podmínkou účasti v dražbě. V případě platby na účet správce daně, musí být před samotným zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet správce daně tato platba došla, jinými slovy byla připsána a je uvedena na bankovním výpise. Dražební jistota slouží jako záruka pro správce daně, že případný vydražitel dostojí svým závazkům, které pro něj z udělení příklepu vyplývají, zejména ve vztahu k úhradě nejvyššího podání. Dražební jistota se samozřejmě u úspěšného vydražitele započte na nejvyšší podání46. U neúspěšných dražitelů je dražební jistota vrácena po skončení dražebního jednání. Toto ustanovení OSŘ nelze v praxi finančních úřadů realizovat beze zbytku, neboť ZSDP neumožňuje provést výplatu hotovosti přímo z pokladny finančního úřadu. Určitým řešením bývá v případě, že je dražební jistota složena v hotovosti před samotnou dražbou, správcem daně vydána pouze „ruční stvrzenka“ o přijetí platby v hotovosti a v případě, že je dražitel neúspěšný, je mu dražební jistota vrácena po skončení dražby proti stornu přijetí platby. Pokud by byla dražební jistota složena na účet správce daně, nelze ji vyplatit v hotovosti a nespěšnému dražiteli je tato jistota vrácena bankovním převodem zpět na účet, z kterého byla 44

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 412 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 413 46 Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1506 45

25

platba provedena nebo dle jeho dispozic. Správce daně v tomto případě ihned po skončení dražby požádá neúspěšné dražitele o sdělení bankovního spojení, kam má být dražební jistota vrácena. V případě, že však neúspěšný dražitel podá proti příklepu námitky, je dražební jistota vrácena, až po právní moci rozhodnutí o příklepu. Toto ustanovení má zabránit podáváním námitek proti příklepu „jen tak“ tzn. bezdůvodně. Práva a závady spojené s nemovitostí Finanční úřad v této části dražební vyhlášky uvede práva a závady spojené s nemovitostí tak, jak vyplývají z pravomocného rozhodnutí o ceně nemovitostí. Jde o poskytnutí informace případným zájemců o dražbu, že k nemovitosti se váží konkrétní práva a závady. Zejména se jedná o práva, tzn. užitky. Závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou Taktéž v tomto bodě vychází údaje uvedené v dražební vyhlášce z již pravomocného rozhodnutí o ceně nemovitosti. Tato část dražební vyhlášky má pro případné zájemce větší význam než bod předchozí, neboť tyto závady ovlivňují budoucího vlastníka. Jelikož rozhodnutí o ceně je doručováno jen osobám, o nichž to výslovně stanový OSŘ, je nutné v těchto dvou bodech dražební vyhlášky uvést stručný popis závad a práv vážících se k nemovitosti, k zajištění informovanosti dražitelů47. Podmínky, za kterých lze převzít nemovitost a za kterých se vydražitel stává vlastníkem V této části dražební vyhlášky správce daně stanoví, že vydražitel je oprávněn převzít vydražené nemovitosti s příslušenstvím dnem následujícím po vydání rozhodnutí o příklepu. Tento okamžik je jednoznačně stanoven § 336l odst. 1 OSŘ a správce daně nemá možnost v dražební vyhlášce se od této úpravy odchýlit. Současně OSŘ stanoví, že vydražitel je povinen o převzetí nemovitosti informovat správce daně. Vydražitel se stává vlastníkem vydražených nemovitostí s příslušenstvím, dle § 336l odst. 2 OSŘ, nabylo-li rozhodnutí o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání rozhodnutí o příklepu. Je nutno rozlišovat mezi těmito dvěma, z právního hlediska, zcela odlišnými okamžiky. Nelze ztotožňovat právo převzetí nemovitosti, s přechodem vlastnictví48. Upozornění k přihlášení pohledávek V další části dražební vyhlášky správce daně upozorní všechny dotčené osoby, tj. další věřitele dlužníka domáhajících se uspokojení svých pohledávek, ať zajištěných zástavním právem či nikoliv, než pro které byla nařízena daňová exekuce, že se mohou domáhat uspokojení jen v případě, že své pohledávky přihlásí nejpozději do zahájení dražebního 47 48

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 415 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 415

26

jednání, pokud uvedou v přihlášce výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami. Jedná se o upozornění, že tito, kdož mají proti daňovému dlužníkovi vymahatelnou pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným exekučním titulem uvedeným v § 274 OSŘ či zajištěnou zástavním právem, než pro kterou byla, jak je uvedeno výše, nařízena daňová exekuce, aby tak učinili nejpozději do zahájení dražebního jednání. Opožděné přihlášky správce daně rozhodnutím odmítne ve smyslu § 336f odst. 3 OSŘ, bez možnosti podání odvolání. Výjimkou z prokazování pohledávky příslušnými listinami je pohledávka zajištěná zástavním právem a tato skutečnost vyplývá z obsahu spisu či soudcovským zástavním právem na dražené nemovitosti.49 Pojem z obsahu spisu je potřeba chápat tak, že správci daně je z výpisu z katastru nemovitostí známo, že na nemovitosti takovéto zástavní právo vázne. V přihlášce je dále nutno uvést veškeré příslušenství, včetně nákladů řízení přirostlých či vzniklých do dne dražebního jednání. Současně správce daně v dražební vyhlášce upozorní, že pokud nebude v přihlášce uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, tak se k ní ve smyslu § 336f odst. 2 OSŘ nepřihlíží. Výzva věřitelům Jako další náležitost dražební vyhlášky OSŘ stanoví výzvu věřitelům, aby sdělili správci daně, zda žádají zaplacení své pohledávky při rozvrhu podstaty s upozorněním, že pokud tak neučiní, může vydražitel dluh dlužníka vůči nim převzít 50. Pokud tak neučiní, má se za to, že je pro ně výhodnější nežádat úhradu své pohledávky z rozdělované podstaty. Vydražitel má pak možnost se rozhodnout, zda dluh dlužníka převezme, jak mu umožňuje ust. § 336g odst. 1 OSŘ či nikoliv. Pokud dluh převezme, stává se vydražitel dlužníkem namísto dosavadního dlužníka ve smyslu § 531 občanského zákoníku, přičemž souhlas věřitele se v tomto případě nepožaduje51. Práva nepřipouštějící dražbu Téměř v samém závěru dražební vyhlášky se nachází velice důležité ustanovení chránící zájmy těch, kdož mají k dražené nemovitosti právo dražbu nepřipouštějící. Tímto právem je především vlastnické právo. Pro případné uplatnění tohoto práva se použije postup dle § 267 OSŘ čili vylučovací žaloba. To, že byla vylučovací žaloba podána, je potřeba prokázat před zahájením dražebního jednání, jinak nebude k tomu právu přihlédnuto. Podáním žaloby je třeba chápat její faktické doručení soudu nikoliv sdělení licitátorovi, že

49

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 416 § 336g OSŘ 51 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 417 50

27

bude podána. V případě daňové exekuce téměř nepřipadá v úvahu, že by správce daně nařídil daňovou exekuci prodejem nemovitostí na nemovitost, která by nebyla ve vlastnictví daňového dlužníka. Taktéž se vylučovací žalobou může proti dražbě bránit druhý z manželů52, pokud byla daňová exekuce nařízena na prodej nemovitostí ve společném jmění manželů a jsou splněny podmínky dle § 267 odst. 2 OSŘ: a) vymáhaný daňový nedoplatek nepatří do společného jmění manželů z důvodu, že vznikl daňovému dlužníku před uzavřením manželství b) vymáhaný daňový nedoplatek vznikl za trvání manželství, avšak pouze při používání majetku, který dle smlouvy o zúžení společného jmění manželů či vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství, náleží pouze daňovému dlužníku, smlouvy se staly účinné před vznikem daňového nedoplatku a správci daně je obsah této smlouvy znám. Typickým příkladem používáním majetku náležícího pouze daňovému dlužníku je majetek, sloužící k podnikatelské činnosti. Případně daňový nedoplatek vznikl za trvání manželství, při používání majetku náleží výhradně daňovému dlužníku, který jej nabyl před uzavřením manželství, darem, dědictvím, restitucí nebo pokud slouží jeho výhradní osobní potřebě. K tomuto ustanovení OSŘ se nepřímo váže i ust. § 148 odst. 2 občanského zákoníku, kdy na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. V praxi nedoceňované ustanovení umožňující ochranu toho z manželů, který není podnikatelem. Uplatnění předkupních práv Poslední z výzev, které obsahuje dražební vyhláška je výzva těm, kdo mají k nemovitosti předkupní právo, aby jej uplatnili v rámci dražby jako dražitelé, a že udělením příklepu předkupní právo zaniká. Ten, v jehož prospěch svědčí předkupní právo jak věcné, tak smluvní, je v rámci pouze zvýhodněn v tom smyslu, že v případě stejného nejvyššího podání s více dražiteli je udělen příklep jemu53

52 53

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 418 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001, str. 418

28

Fakultativní položky dražební vyhlášky Mimo tyto taxativní náležitosti může dražební vyhláška dále obsahovat i další nepovinné údaje, jako je způsob zaplacení nejvyššího podání, zejména by případné dražitele mohla zajímat lhůta k zaplacení nejvyššího podání, která dle § 336j OSŘ, nesmí být delší než dva měsíce a její běh počíná nabytím právní moci rozhodnutí o příklepu. Přičemž na nejvyšší podání se započte zaplacená dražební jistota. Taktéž může být v dražební vyhlášce uvedena výše minimálního příhozu. Dále obsahuje dražební vyhláška upozornění ve smyslu § 336h odst. 2 a 3 OSŘ, že jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu a podmínky, za kterých mohou dražit fyzické a právnické osoby. Fyzická osoba může dražit jen osobně, nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát, draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b OSŘ, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Finanční úřad dále většinou umožňuje prohlídku dražené nemovitosti, po předchozí domluvě s dlužníkem a zájemcem.

6.3.2 Opravný prostředek V samotném závěru dražební vyhlášky pak správce daně poučí daňového dlužníka a osoby zúčastněné na řízení o opravných prostředích. Subjektivní legitimaci k odvolání zákon přiznává jen účastníkům exekučního řízení a dále osobám, které mají k nemovitosti věcné právo, předkupní právo anebo právo nájmu. Proti dražební vyhlášce je připuštěno odvolání ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení dle § 48 ZSDP, přičemž podané odvolání nemá dle odst. 12 odkladný účinek. OSŘ v § 336c odst. 5 stanoví rozsah odvolání. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v §336b odst. 2 písm. a), b), f), h) až l) OSŘ není přípustné, tzn., není připuštěno odvolání proti výrokům organizace dražby.

Odvolání proti dalším ustanovení dražební

vyhlášky tj. uvedenými pod písmeny c), d), e) a g) odst. 2 § 336b OSŘ je možné jen v případě jejich nesprávností v daném konkrétním případě. Nelze tak v odvolání proti dražební vyhlášce napadat výši výsledné ceny, když tato byla stanovena pravomocně, samostatným rozhodnutím ve věci, proti kterému mohli zúčastněné osoby podat odvolání. Taktéž další ustanovení dražební vyhlášky, jsou-li uvedeny v souladu s příslušnými ustanoveními OSŘ, nelze napadnout odvoláním. Přestože podané odvolání nemá odkladný účinek, znamená podané odvolání většinou odklad držebního jednání do doby pravomocného rozhodnutí o něm.

29

6.3.3 Doručení dražební vyhlášky OSŘ taxativně vymezuje okruh osob, kterým je dražební vyhláška doručována v § 336c. Finanční úřad doručí dražební vyhlášku daňovému dlužníku, manželu daňového dlužníka, osobám, o nichž je známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné nebo nájemní právo a osobám, které přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem a prokázaly je listinami. Dále se dražební vyhláška doručí finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost a jehož obvodu má daňový dlužník své bydliště, příslušnému katastrálnímu úřadu, těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Finančnímu úřadu je dražební vyhláška doručena pouze v případě, že je odlišný od finančního úřadu, který daňovou exekuci nařídil a provádí. Finanční úřad doručuje dražební vyhlášku všem dotčeným osobám do vlastních rukou. Současně s doručením dražební vyhlášky příslušnému obecnímu a katastrálnímu úřadu je správce daně požádá o její zveřejnění na jejich úřední desce či zveřejnění podstatného obsahu. V případech, kdy lze očekávat, že takový postup přispěje k informovanosti většího počtu zájemců o dražbu, finanční úřad vyhlášku nebo její podstatnou část uveřejní v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem. V současné době je na webových stránkách ministerstva financí odkaz, kde je možné získat přehled o všech dražbách pořádaných finančními úřady.

6.3.4 Přihlášení pohledávky vymáhajícím správce daně Je otázkou, zda a jak by měl správce daně, který nařídil daňovou exekuci k vymožení svých pohledávek z titulu neuhrazených daňových povinností, tuto pohledávku přihlašovat do dražebního jednání. V praxi finančních úřadu je daňová exekuce prováděna oddělením či referátem vymáhacím, popřípadě zaměstnancem pro správu daní k tomu určeným, dle organizačního řádu územních finančních orgánů a příslušné systematizace. V tomto ohledu je podle mého názoru potřeba rozlišovat mezi pohledávkami, pro které je vedena daňová exekuce, tj. ty pohledávky, kterou jsou uvedeny na exekučním příkazu a mezi pohledávkami, které daňovému dlužníkovi vznikly z titulu neuhrazených daňových povinností po nařízení daňové exekuce. Tyto pohledávky by měl správce daně, byť formálně, do exekučního řízení přihlásit. Znamená to, že příslušný pracovník správce daně, který se zabývá vyměřováním daní, zpracuje na vykonatelné nedoplatky, které nejsou předmětem nařízení exekuce vykonatelný výkaz nedoplatků a tento předá příslušnému daňovému exekutorovi (pracovník

30

vymáhacího oddělení). Tento zpracuje přihlášku do dražby tak, jako by přihlašoval daňovou pohledávku například do soudní dražby.

6.4 Dražba Další fází exekučního řízení na prodej nemovitostí prováděné finančním úřadem je její samotné zpeněžení dražbou. Jedná se o nejdůležitější část daňové exekuce prodejem nemovitostí. Pro realizaci dražebního jednání mají finanční úřady zpracovány dražební řády, které jsou zveřejněny v místě konání dražby. V dražebním řádu je upraven samotný průběh dražby, jsou zde upřesněny postupy v jednotlivých fázích dražby. Před samotnou dražbou je ředitelem finančního úřadu jmenována dražební komise k samotné realizaci dražby. Mimo jiné jsou jmenováni dražební dohlížitel a licitátor. Úkolem dražebního dohlížitele je řízení průběhu dražby a dohled na dodržení všech zákonných ustanovení, rozhodování o prokázání předkupního práva, námitkách proti příklepu, případně je-li prokázáno podání vylučovací žaloby rozhodne o odročení dražby. Samozřejmě může se jednat o tutéž osobu, jako je licitátor. Dalšími členy komise je pokladní, pro případ, že by dražitel složit dražební jistotu v hotovosti, zapisovatel a pracovníci zabezpečují organizaci (informační služba). Dle ust. §336h odst. 1 OSŘ řídí dražbu soudce. V podmínkách finančních úřadů to je výše uvedený dražební dohlížitel. Ust. § 336h odst. 4 OSŘ je u finančních úřadů aplikováno obdobně tzn., dražit nesmějí, mimo dlužníka, manžela dlužníka ani zaměstnanci správce daně, dále obmeškaný vydražitel a ti, jimž brání v nabytí nemovitosti zvláštní právní předpis54.

6.4.1 Registrace dražitelů Před samotným zahájením dražebního jednání provádí dražební komise registraci dražitelů, tento seznam dražitelů s uvedením jména, příjmení, rodného čísla a bydliště je nedílnou součástí protokolu o dražbě. V případě, že je draženo v zastoupení, jsou v seznamu dražitelů uvedeny i údaje zastoupeného. Při registraci dražitele komise ověří: a) zda má dražitel právní způsobilost k právním úkonů, tuto skutečnost ověří správce daně z předloženého občanského průkazu b) zda složil dražební jistotu a jakým způsobem tak učinil c) v případě, že nedraží přímo fyzická osoba, která složila dražební jistotu, popřípadě jde o osoby uvedené v § 21, § 21a, a § 21b OSŘ, musí být dražební komisi předložena buď úředně ověřená plná moc, či jiná relevantní listina prokazující oprávnění jednat, jak stanoví § 336h odst. 3 OSŘ. 54

Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1515

31

V případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky, je vydáno dražiteli dražební číslo.

6.4.2 Úkony správce daně před samotným dražebním jednáním Po ukončení registrace dražitelů dražební dohlížitel zahájí jednání s tím, že55: 1. nejprve konstatuje, zda všechny osoby, které se zaregistrovaly jako dražitelé, splňují podmínky účasti v dražbě, zejména zda složily dražební jistotu v předepsané výši a stanoveným způsobem a zda mají právní způsobilost k právním úkonům. Pokud tomu tak není, nejsou připuštěni do dražebního jednání, tzn., není jim umožněno činit jednotlivá podání. Toto je uvedeno v protokolu o průběhu dražby a dražební dohlížitel o tomto rozhodne. 2. vyzve přítomné k prokázání uplatnění práv dle § 267 OSŘ. Pokud je vylučovací žaloba podána, dražební jednání je odročeno do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě. Současně dražební dohlížitel upozorní přítomné, že pokud neprokáží uplatnění práva dle § 267 OSŘ před zahájením dražebního jednání, nebude k němu přihlíženo. 3. dále je konstatováno doručení dražební vyhlášky všem dotčeným osobám, a zda jsou přítomny tyto osoby, přičemž jejich nepřítomnost není závadou bránící v provedení dražby. Taktéž případné nedoručení dražební vyhlášky není překážkou v dražbě samotné. Je však vhodné, aby bylo těm, u nichž tak zákon stanoví, doručeno. Dále následuje již samotné dražební jednání, kdy dražební dohlížitel: 1. nejprve rozhodne o prokázání předkupních práv 2. sdělí, kteří věřitelé daňového dlužníka přihlásili své pohledávky a v jaké výši 3. sdělí, kteří věřitelé žádají zaplacení svých pohledávek a v jaké výši 4. které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je výše těchto pohledávek. Dále dražební dohlížitel seznámí přítomné s předmětem dražby, uvede její stručný popis, včetně součástí a příslušenství, výslednou cenu, práva a závady váznoucí na dražené nemovitosti. Sdělí výši minimálního příhozu. V tomto případě je podpůrně využíváno jednacího řádu soudů a minimální výše podání je stanovena na částku 1000 Kč. Podle atraktivity nemovitosti, množství dražitelů, může dražební dohlížitel stanovit i částku vyšší.

6.4.3 Dražební jednání Samotnou dražbu v podmínkách finančních úřadů provádí licitátor. Licitátor zahájí vlastní dražbu oznámením názvu draženého majetku, jeho stanovené ceny, nejnižšího podání a upozorní dražitele, na nejnižší částku při zvyšování podání, poté vyzve ty, kdo mohou 55

Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001, str. 422

32

dražit, aby činili podání. Tímto okamžikem jsou z dražby vyloučeni ti, kdož se opozdili, končí tímto i možnost prokázání práva nepřipouštějící dražbu. Důsledkem toho je, že toto právo nemůže být uplatněno proti vydražiteli, který je v dobré víře. Ve své podstatě jde o zánik tohoto práva56. A konečně tímto okamžikem již nemohou věřitelé učinit prohlášení, že žádají zaplacení své pohledávky v hotovosti a vydražitel tak může jejich dluh převzít. Podání činí dražitelé zvednutím dražebního čísla a současně oznámením výše nabídky celkově nabízené ceny. Trvání dražby Dražba věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé“, „podruhé“, činí vyšší podání. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud licitátor neudělí příklep. Výše jednotlivých podání se spolu s číslem dražitele uvádí do protokolu o průběhu dražby. Není-li další podání, licitátor upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, bude udělen, po vyzvání slovy „potřetí“, příklep57. Před udělením příklepu se licitátor dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu. Termín vázáni svými podáními, je potřeba chápat tak, že dražitel nemůže vzít, po té co oznámil svoji nabídku, tuto zpět. Udělení příklepu Příklep lze udělit dražiteli, který učinil nejvyšší podání při splnění dalších zákonných podmínek. Učiní-li několik dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí licitátor příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem58. Před udělením samotného příklepu se licitátor dotáže osob přítomných na dražbě, zda uplatňují námitky proti příklepu59. Námitky, které podají daňový dlužník a dražitel, se uvedou do protokolu. Podání námitky do protokolu umožňuje v další fázi podat odvolání proti rozhodnutí o příklepu. O námitkách rozhoduje dražební dohlížitel ihned při dražebním jednání. Shledá-li dražební dohlížitel námitky proti příklepu důvodnými, odepře udělení příklepu a pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání60. O odepření příklepu dražební dohlížitel rozhodne a ústně jej odůvodní. V opačném případě dražební dohlížitel rozhodnutím námitkám nevyhoví, ústně své rozhodnutí odůvodní. Proti těmto rozhodnutím o námitkách není odvolání přípustné61. Licitátor pak úhozem dražebního kladívka o podložku a zvoláním dražebního čísla, udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání a u něhož 56

§ Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1517 § Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1517 58 § 336j odst. 1 OSŘ 59 § 336j odst. 2 OSŘ 60 § 336j odst. 3 OSŘ 61 § Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1518 57

33

jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. V případě, že dražební dohlížitel námitkám proti příklepu nevyhověl, musí se s důvody nevyhovění vyrovnat správce daně v písemném vyhotovení rozhodnutí o příklepu. Dražitel, jemuž byl odepřen příklep, a dražba pak pokračovala s jinými dražiteli a příklep byl udělen jinému dražiteli, může podat odvolání proti rozhodnutí o příklepu za podmínky, že podal námitky při dražebním jednání. Vlastní udělení příklepu obsahuje sdělení, že se uděluje příklep dražiteli číslo za nejvyšší podání Kč. Udělením příklepu se dražební jednání končí. O průběhu dražby je sepsán protokol, který obsahuje zejména: 1. jména, příjmení, rodné číslo, bydliště dražitelů a jejich zástupců, výše a druh jistoty, kterou dražitelé složili 2. námitky proti příklepu 3. rozhlídnutí o odepření příklepu 4.

rozhodnutí o udělení příklepu

Protokol o dražbě podepisují dražební dohlížitel, licitátor a vydražitel. Účinky udělení příklepu Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost se součástmi a příslušenstvím dnem následujícím po vydání rozhodnutí o příklepu.62 Převzetí nemovitosti, tzv. držba není vázána na doručení rozhodnutí o příklepu, neboť tento okamžik nastal již samotným udělením příklepu. Vydražitel, který se nestane vlastníkem vydražené nemovitosti, je povinen ji vrátit daňovému dlužníku spolu s užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejími součástmi a příslušenstvím. 63

6.4.4 Činnost správce daně po skončení dražebního jednání Po skončení držebního jednání vrátí správce daně dražební jistotu těm dražitelům, kteří ji složili v hotovosti před zahájením dražebního jednání do pokladny správce daně. Těm, kteří složili dražební jistotu převodem na účet, je vrácena v nejkratší možné lhůtě, zpravidla jeden týden. Z důvodu právní jistoty, požádá správce daně neúspěšné dražitele, o písemné sdělení bankovního spojení. Završením dražby je pak písemné vyhotovení rozhodnutí o příklepu, které mimo základních náležitostí rozhodnutí 64 musí obsahovat: 1. přesné označení nemovitosti, k jejímuž vydražení se uděluje příklep65

62

§ 336l odst. 1 OSŘ § 336l odst. 2 OSŘ 64 § 32 ZSDP 65 §5 odst. 1 katastrálního zákona 63

34

2. výši nejvyššího podání 3. uvedení vydražitele s uvedením údajů potřebných pro zápis do katastru nemovitostí66 4. lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, ne delší než dva měsíce67, dále uvedení čísla účtu, na který má být uhrazeno nejvyšší podání po započtení dražební jistoty, 5. byly-li podány námitky proti udělení příklepu, je nutno uvést tyto námitky, výrok rozhodnutí o nich a odůvodnění tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí o udělení příklepu se doručuje daňovému dlužníku, vydražiteli a těm, dražitelům, kteří vznesli proti udělení o příklepu námitky68. Odvolání proti rozhodnutí o příklepu pak může podat jen daňový dlužník, vydražitel a dražitelé, kteří podali námitky proti příklepu69. Dále je umožněno podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne dražebního jednání, osobám uvedeným v § 336c odst. 1 písm. a) OSŘ, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnili dražebního jednání.

6.4.5 Odvolání proti rozhodnutí o příklepu Pokud by bylo rozhodnutí o udělení příklepu napadeno odvoláním, nastala by z právního hlediska zajímavá situace. V případě, že je napadeno usnesení o udělení příklepu, tj. soudní usnesení, rozhoduje o odvolání odvolací soud dle ustanovení § 336k odst. 3 OSŘ. Dle zákona o správě dani a poplatků rozhodne správce daně, jehož rozhodnutí je napadeno odvoláním, o tomto odvolání, jestli mu plně vyhoví, popřípadě mu vyhoví pouze částečně70. V odst. 3 § 336k OSŘ se stanoví, že odvolací soud změní rozhodnutí o příklepu tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Pokud nastala situace, že by bylo podáno odvolání z důvodu nedoručení dražební vyhlášky, může dle mého názoru tomuto odvolání vyhovět již prvoinstanční správce daně a to tak, že změní své rozhodnutí o příklepu, že se příklep neuděluje. Posouzení, zda byl či nebyl porušen v průběhu nařízení daňové exekuce zákon, je dle mého názoru vhodnější ponechat na odvolacím orgánu, zejména pokud je správce daně provádějící daňovou exekuci přesvědčen, že zákon neporušil. Odvolací orgán by v případě vyhovění odvolání opět, v duchu výše uvedeného ustanovení OSŘ, změnil rozhodnutí o udělení příklepu tak, že se příklep neuděluje. V případě vyhovění odvolání ať v autoremeduře či odvolacím orgánem, by tak bylo nařízeno nové dražební jednání. 66

§ 8 vyhlášky č.190/1996 Sb. § 336j odst. 5 OSŘ 68 § 336k odst. 1 OSŘ 69 § 336k odst. 2 OSŘ 70 § 49 odst. 1 ZSDP 67

35

6.4.6 Bezúspěšná dražba Pokud poté, co bylo přistoupeno k dražbě, neučiní žádný z dražitelů ani nejnižší podání či se nikdo dražby nezúčastní, ukončí dražební dohlížitel dražbu. Další dražební jednání lze nařídit nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Pokud by správce daně nenařídil další dražební jednání ve lhůtě do jednoho roku, byl by povinen daňovou exekuci zastavit.71

6.4.7 Opětovná dražba Pokud vydražitel nezaplatí nejvyšší podání ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o příklepu, určí správce daně samostatným rozhodnutím, bez možnosti opravného prostředku, vydražiteli lhůtu dodatečnou, ne však delší jak jeden měsíc. Současně však vydražitele poučí o následcích spojených s nezaplacením nejvyššího podání. To znamená, že marným uplynutím dodatečné lhůty se rozhodnutí o příklepu zrušuje, bude nařízeno další dražební jednání, a že v tomto případě by hradil náklady, které vzniknou správci daně a ostatním účastníkům další dražby. V případě, že v další dražbě by dosažené nejvyšší podání bylo nižší než jím neuhrazené nejvyšší podání, hradí rozdíl na toto nejvyšší podání, přičemž na tyto závazky se započítává složená dražební jistota.72 Pokud nebude nejvyšší podání vydražitelem uhrazeno ani v této dodatečné lhůtě, rozhodnutí o příklepu se marným uplynutím této dodatečné lhůty zrušuje a správce daně nařídí další dražební jednání. 73 Tento tzv. obmeškaný vydražitel, je povinen vrátit nemovitost daňovému dlužníku, neboť vlastnické právo na něj nepřešlo právě z důvodu neuhrazení nejvyššího podání. Současně je povinen dlužníku vydat užitky a nahradit škodu, kterou případně způsobil při hospodařením s nemovitostí. 74 Po marném uplynutí lhůty správce daně rozhodne o dalším dražebním jednání a vydá novou dražební vyhlášku. Tato nová dražební vyhláška se od původní bude lišit jen v době konání dražby a stanovení nejnižšího podání ve výši poloviny výsledné ceny. 75 Pokud jistota složená obmeškaným vydražitelem nepostačuje k pokrytí závazků vyplývajících pro něj z ust. § 3356n odst. 1 OSŘ, podá správce daně návrh na soudní výkon rozhodnutí.76 Pro vymožení těchto částek nelze nařídit daňovou exekuci, neboť k té je správce daně oprávněn pouze pro vymožení daňových nedoplatků.

71

§ 336m odst. 1 OSŘ § 336n odst. 1 OSŘ 73 § 336m odst. 2 OSŘ 74 § 336m odst. 4 OSŘ 75 § 336m odst. 3 a § 336a odst. 1 písm. d) OSŘ 76 § Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1522 72

36

Po úhradě nejvyššího podání a nabytí právní moci rozhodnutí o příklepu, zašle správce daně rozhodnutí o příklepu s doložkou právní moci a potvrzením o zaplacení nejvyššího podání příslušnému katastrálním u úřadu k provedení změny vlastnického práva.

6.5 Rozvrhové jednání Po právní moci rozhodnutí o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem, nařídí správce daně jednání o rozvrhu rozdělované podstaty77. K jednání správce daně předvolá daňového dlužníka, vydražitele, osoby, které podaly přihlášku, pokud nebyla odmítnuta a osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na vydražené nemovitosti závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nezaniknou. 78 V rámci rozvrhového řízení dochází k úhradě pohledávky správce daně a dalších přihlášených pohledávek.

6.5.1 Rozdělovaná podstata Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4 OSŘ, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v 336m odst. 2 OSŘ79. Jelikož účty správce daně jsou vedeny Českou národní bankou, jedná se o účty bezúročné, a z tohoto důvodu nejsou k podstatě tvořené z nejvyššího podání žádné přírůstky, tj. úroky. Do rozdělované podstaty dále náleží ta část dražební jistoty, která připadá na úhradu závazků vyplývajících z rozhodnutí vydaného podle § 336n odst. 4 OSŘ a případně částky vymožené dle § 336n odst. 3 občasného soudního řádu.

6.5.2 Postup při rozvrhovém jednání Smyslem rozvrhového jednání je projednat přihlášené pohledávky, které mají být uspokojeny z podstaty, z hlediska jejich pravosti, výše a pořadí a v závislosti na stanovisku vydražitele zjistit, které pohledávky budou vydražitelem převzaty80. Při rozvrhovém jednání jsou dále zjišťována stanoviska osob oprávněných z věcných břemen a nájemních práv, k vyplacení náhrad za tyto závady vydražiteli. Věřitelé, jejichž přihlášky nebyly odmítnuty a jež se účastní rozvrhového jednání, jsou povinni dle stavu ke dni rozvrhového jednání, uvést výši pohledávky a jejího příslušenství, do jaké skupiny tato pohledávka patří a další případné skutečnosti rozhodné pro určení pořadí pohledávky. Pohledávky věřitelů, kteří nejsou rozvrhovému jednání přítomni, se vyčíslí dle 77

§ 337 odst. 1 OSŘ § 337 odst. 2 OSŘ 79 § 337a OSŘ 80 § 336g odst. 1 OSŘ 78

37

obsahu spisu. K části pohledávek, která nebyla vyčíslena v průběhu jednání, se po skončení rozvrhového jednání nepřihlíží. 81 Svoji pohledávku musí v rámci rozvrhového jednání vyčíslit i finanční úřad a rozvrhového jednání musí být přítomen i další pracovník správce daně, pověřený dle příslušných ustanovení OSŘ. 82 Rozdělení pohledávek do skupin Pohledávky jsou pro uspokojení v rámci rozvrhového řízení rozděleny do šesti skupin: 1. Náklady vzniklé správci daně v souvislosti s nařízenou daňovou exekucí. Jedná se o exekuční náklady za výkon zabavení a výkon prodeje dle § 73a ZSDP, a hotové výdaje správce daně, tvořené zejména náklady na znalecký posudek, zpracovaný při ocenění nemovitosti a případně náklady spojené s realizací dražby. 2. Pohledávky z hypotečních úvěrů sloužících ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů. 3. Pohledávky správce daně, který daňovou exekuci nařídil, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva, o nichž bylo rozhodnuto, že v dražbě nezaniknou. Pohledávkami zajištěnými zástavním právem jsou všechny pohledávky, pro které na dražené nemovitosti vázne zástavní právo, ať vzniklo jako smluvní či rozhodnutím soudu či správního orgánu. U pohledávek zajištěných zástavním právem není potřeba, aby byly přiznány exekučním titulem, přičemž nesplatné pohledávky se považují za splatné. 4. Pohledávky z titulu nedoplatků na výživném se přímo neváží k nemovitosti, musí však být přiznány exekučním titulem. 5. Pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečí. Většina pohledávek v této skupině bude uspokojena již ve skupině třetí a to buď z titulu, že jde o pohledávku, pro kterou byla nařízena exekuce nebo, že je zajištěna zástavním právem. V této skupině by tak byly uspokojeny pohledávky správce daně vzniklé po právní moci exekučního příkazu, pokud se nejedná o příslušenství k vymáhaným nedoplatkům. 6. Ostatní pohledávky, těmi je potřeba rozumět jakékoliv další peněžité pohledávky přiznané exekučním titulem, nejsou-li uspokojeny v předešlých skupinách. Pořadí uspokojení pohledávek V rámci jednotlivých skupin je pak pořadí přihlášených pohledávek následující:83

81

§ 337b odst. 2 OSŘ § 21a OSŘ 83 § 337c odst. 5 OSŘ 82

38

1. pro pohledávku správce daně, který nařídil daňovou exekuci, den nařízení daňové exekuce, tedy den vydání exekučního příkazu, není-li současně daňový nedoplatek zajištěn zástavním právem. Pak by se pořadí řídilo dnem vzniku zástavního práva. 2. u přihlášené pohledávky den doručení přihlášky správci daně. 3. u přihlášky zajištěné zástavním právem dnem vzniku zástavního práva. 4. u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene. 5. u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva. Pořadí pohledávek se řídí kritériem pro pohledávku výhodnějším. Příslušenství pohledávky má pořadí pohledávky, pokud vzniklo ve lhůtě tří let. Nepostačuje-li podstata na úhradu pohledávky včetně příslušenství, má přednost úhrada příslušenství. V případě, že po úhradě všech pohledávek vykazuje podstata zůstatek, je tento vyplacen daňovému dlužníku. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek dražby nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.

6.5.3 Rozhodnutí o rozvrhu V rozhodnutí o rozvrhu přizná správce daně pohledávky jejich věřitelům a vydražiteli úhradu pohledávek, které převzal. 84 Náhradu za věcná břemena či nájemní právo lze vydražiteli přiznat jen v případě, že s tím souhlasí osoby, v jejíž prospěch svědčí toto věcné břemeno či nájemní právo.85 O částky připadající na převzaté pohledávky se sníží částka zaplacená na nejvyšší podání. Náhrada za věcné břemeno či nájemní právo, o němž nebylo stanoveno, že v dražbě nezaniknou, je satisfakcí pro vydražitele za převzetí tohoto věcného břemene či nájemního práva

86

. Pokud by oprávněný z této závady nesouhlasil s vyplacením

náhrady, dojde k zániku těchto práv dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu87. Po právní moci rozhodnutí o rozvrhu vyplatí, správce daně přiznané částky.88

6.5.4 Zánik zástavních práv, věcných břemen a nájemních práv Právní mocí rozhodnutí o rozvrhu, dochází k zániku zástavních práv váznoucích na nemovitosti, 89 pokud vydražitel nepřevzal dluh.90 Dále dnem právní moci rozhodnutí o rozvrhu zanikají věcná břemena a nájemní práva váznoucí na nemovitosti, pokud nebylo

84

§ 337g odst. 1 OSŘ § 337g odst. 2 OSŘ 86 § Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1537 87 § Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1537 88 § 337g odst. 3 OSŘ 89 § 337h odst. 1 OSŘ 90 § 336g odst. 3 OSŘ 85

39

v rozhodnutí o ceně určeno, že nezaniknou91 nebo za něž byla vydražiteli poskytnuta náhrada.92 O tom, že došlo k zániku zástavních práv váznoucích na nemovitosti, nebo že nadále působí proti vydražiteli, jakožto i o tom, zda a jaká věcná břemena zanikla, vyrozumí správce daně příslušný katastrální úřad.93

6.5.5 Popření přihlášených pohledávek Každý z účastníků rozvrhového jednání může popírat pravost, výši, zařazení pohledávky do skupiny a určení jejího pořadí. K námitkám nepřítomných osob lze přihlédnout jen v případě, že byly uplatněny a doloženy před rozvrhovým jednáním. 94 1. popření pravosti pohledávky jde tehdy, je-li popírána samotná existence pohledávky, pohledávka vůbec nevznikla či již zcela zanikla, případně je promlčená. 2. popření výše pohledávky akceptuje existenci pohledávky, ale ne její výši. 3. popřením zařazení do skupiny pohledávky se rozumí, že má být pohledávka uspokojena v jiné skupině, než se věřitel domáhá. 4. popřením pořadí pohledávky se rozumí skutečnost, že uspokojovaná pohledávka má mít jiné pořadí, než jaké uvádí věřitel. Rozhodnutí o sporných pohledávkách O popřených námitkách co pravosti, výše, zařazení do skupiny či pořadí lze rozhodnout v rozhodnutí o rozvrhu, pokud z obsahu spisu vyplývají skutečnosti umožňující takovéto rozhodnutí. 95 Znamená to bez provádění dokazovaní, kdy uvedené skutečnosti musí být postaveny najisto. O námitkách správce daně nerozhoduje přímo při rozvrhovém jednání, nýbrž až v rozhodnutí o rozvrhu.96 Přičemž k námitkám, které nebyly včas uplatněny, se nepřihlíží, o tomto musí být ti, kdož byli vyzvání k podání odporové žaloby poučeni.97 V případě, že posouzení popření pohledávky vyžaduje dokazování, odkáže správce daně na podání žaloby dle §267a OSŘ ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozvrhového rozhodnutí. Smyslem tzv. odporové žaloby je vyřešit spor v exekučním řízení, o to, které pohledávky, v jaké výši, v jaké skupině nebo v jakém pořadí mají být uspokojeny z rozdělované podstaty. Odkázat věřitele na podání žaloby má smysl pouze v případě, že sporná pohledávka může být v rámci rozvrhu uspokojena alespoň částečně. Částky připadající na popřené pohledávky

91

§ 336c odst. 1 písm. c) OSŘ § 337g odst. 2 OSŘ 93 § 337h odst. 3 OSŘ. 94 § 337b odst. 3 OSŘ 95 § 337e odst. 1 OSŘ 96 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001,str. 441 39 § 337e odst. 3 OSŘ 92

40

budou předmětem až dalšího rozvrhového jednání po právní moci rozhodnutí vydaném v řízení o popřeném nároku98. V odporové žalobě mohou být uplatněny jen ty skutečnosti, které byly uvedeny při rozvrhovém jednání.99 Vyplacení zbytku rozdělované podstaty Po pravomocném rozhodnutí o žalobě dle § 267a OSŘ, správce daně nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty. 100 K tomuto jednání již nejsou předvoláváni ti, jejichž nároky byly zcela uspokojeny.101 Jestliže byla žaloba úspěšná, došlo k uvolnění částky, kterou správce daně přizná těm věřitelům, jejichž nároky nebyly v předchozím rozvrhovém jednání uspokojeny, neboť k jejich uspokojení nic nepřipadlo.

98

§ Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha: C.H. Beck, 2001, s. 1536 §337e odst. 4 OSŘ 100 § 337f odst. 1 OSŘ 101 § 337f odst. 2 OSŘ 99

41

7 Daňová exekuce a zástavní právo V případě vzniku daňového nedoplatku nemusí samozřejmě správce daně přistoupit ihned k nařízení daňové exekuce. V případě, že daňový dlužník požádá o úhradu dlužné daně ve splátkách či o posečkání s platbou daně, protože neprodlené zaplacení daně by bylo pro daňového dlužníka spojeno s vážnou újmou nebo není možné vybrat celý nedoplatek najednou z jiného důvodu102, lze takovýto nedoplatek zajistit zřízením zástavního práva zejména k nemovitosti ve vlastnictví dlužníka. V současné době s ohledem na skutečnost, že zástavní právo, zřízené rozhodnutím správního úřadu vzniká až právní mocí tohoto rozhodnutí a odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva má odkladný účinek, se toto ustanovení jeví jako bezzubé. Smysl má rozhodnout o zřízení zástavního práva dle ust. § 72 ZSDP pouze za situace, že daňový dlužník se zřízením více méně souhlasí. Samotný ZSDP v § 72 pouze stanoví, že lze zástavní právo zřídit a v dalším odkazuje na příslušná ustanovení občanského zákoníku.103 Pokud chce správce daně využít zajišťovací institut, je lepší variantou podat návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Na účinnost uplatňování institutu zástavních práv podle § 72 ZSDP zjevně negativně dopadá již delší dobu novela ZSDP provedená zákony č. 367/2000 Sb. a č. 317/2001 Sb., kterými došlo ke změně občanského zákoníku a dalších zákonů, včetně ZSDP. Při zřizování zástavního práva přetrvává znevýhodnění správce daně oproti zástavnímu právu zřizovanému soudem. Vznik zástavního práva k zajištění daňové pohledávky a jejího příslušenství je na základě provedené novely ZSDP podmíněn nabytím právní moci rozhodnutí o zřízení zástavního práva vydaného správcem daně. Proti rozhodnutí finančního úřadu o vzniku zástavního práva může daňový dlužník podat ve lhůtě třiceti dnů ode dne, jež následuje po jeho doručení, odvolání. A právě v době mezi vydáním rozhodnutí o zřízení zástavního práva a nabytím právní moci tohoto rozhodnutí (a zápisem zástavního práva do příslušné evidence) často dochází ze strany daňových dlužníků k nekontrolovatelnému převodu majetku (movitého i nemovitého) na jiné osoby, čímž je značně ztížena i pozdější exekuce na tento majetek. Zástavní právo tak nesplňuje požadavek rychlosti zajištění daňového nedoplatku, jako tomu bylo za existence tzv. zákonného zástavního práva104.

102

§ 60 ZSDP § 152 a násl. Občanského zákoníku 104 Informace o činnosti České daňové zprávy za rok 2007, Dostupná http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/SID3EA9846C-6EB70A54/cds/Informace_o_cinnosti07.pdf 103

42

8 Opravné prostředky v rámci daňové exekuce V případě, že je daňový dlužník postižen daňovou exekucí, může proti jednotlivým rozhodnutím a úkonům správce daně podávat opravné prostředky, v souladu s příslušnými ustanoveními ZSDP.

8.1 Odvolání Odvolání je základní opravný prostředek dle ZSDP. Dle § 48 ZSDP se může příjemce rozhodnutí, pro něž je to zákonem stanoveno nebo kde to zákon nevylučuje do třiceti dnů ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí, písemně nebo ústně do protokolu u správce daně, který rozhodnutí vydal, odvolat. Rozhodnutí je opravným prostředkem dvojinstačním. Pokud podanému odvolání nevyhoví alespoň částečně správce daně, jehož rozhodnutí je tímto odvoláním napadeno, musí v souladu s ust. § 49 ZSDP odvolání postoupit, včetně spisového materiálu a předkládací zprávy, odvolacímu orgánu, čili finančnímu ředitelství. Podané odvolání nemá odkladný účinek. Správce daně však většinou v praxi vyčká, z důvodu procesní opatrnosti, výsledku odvolacího řízení.

8.2 Námitka Dle § 52 ZSDP může daňový subjekt uplatnit námitku proti jakémukoliv úkonu správce daně v souvislosti s řízením vymáhacím a zajišťovacím. Námitka se podává písemně nebo ústně do protokolu u správce daně, který tento úkon provedl, a to ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy se daňový subjekt o úkonu dozvěděl. Správce daně podanou námitku posoudí, rozhodne o ní a rozhodnutí odůvodní. Proti rozhodnutí o námitce se již nelze odvolat. Z uvedeného vyplývá, že námitka je jednoinstačním opravným prostředkem, který se uplatňuje proti úkonům správce daně v řízení vymáhacím a zajišťovacím. Jednotlivá ustanovení § 71 až § 73 ZSDP, která specifikují zajišťovací a vymáhací úkony správce daně v daňovém řízení, však stanoví, proti kterým úkonům či rozhodnutím správce daně je jako opravný prostředek připuštěno odvolání. ZSDP tak v rámci řízení zajišťovacího a vymáhacího připouští odvolání proti zajišťovacímu příkazu dle § 71 odst. 3, rozhodnutí o zřízení zástavního práva § 72, výzva k zaplacení nedoplatků v náhradní lhůtě dle § 73 odst. 1 a dále se daňový dlužník může odvolat proti exekučnímu příkazu, který mu byl doručen, pokud jeho vydání nepředcházela výzva k zaplacení nedoplatku v náhradní lhůtě. Dále námitku podávají dle ust. § 73 odst. 8 ZSDP i třetí osoby, kterým jsou doručeným exekučním příkazem ukládány povinnosti, čili poddlužníci a plátci mzdy. Podaná námitka nemá, stejně jako většina opravných prostředků podaných dle ZSDP, odkladný účinek. V rozhodnutí o námitce se musí správce daně 43

vypořádat se všemi důvody uvedenými v námitce, neboli své rozhodnutí odůvodní. Pokud by tak správce daně neučinil, bylo by rozhodnutí vydáno v rozporu s ust. § 32 ZSDP, kde v odst. 7 je uvedeno, že rozhodnutí, které neobsahuje odůvodnění v případě, že jej zákonem vyžadováno, označeno za neplatné. Jelikož proti rozhodnutí o námitce není již možný další opravný prostředek, lze proti tomuto rozhodnutí podat správní žalobu a správní soud by, v případě absence odůvodnění rozhodnutí správce daně, toto rozhodnutí zrušil. ZSDP nijak přesně nespecifikuje pojem odůvodnění, proto pod pojmem odůvodnění je třeba rozumět vyložení důvodů, o něž správce daně opírá svůj závěr, vyjádřený ve výroku svého rozhodnutí. Je-li správce daně povinen své rozhodnutí odůvodnit, musí v něm vylíčit, jak a proč ke svému závěru dospěl. To nelze učinit jinak, než že srozumitelně a v úplnosti uvede, jaké skutečnosti považoval za podstatné pro rozhodnutí, jaká zjištění ve věci učinil, jaké právní normy použil a jakými úvahami ke svému závěru dospěl. To vše pak musí učinit v takové míře, aby bylo možno přezkoumat, zda rozhodnutí odpovídá jak skutkovým zjištěním, tak i platným předpisům. Prvotním předpokladem přezkoumatelnosti jakéhokoliv rozhodnutí, je jeho srozumitelnost. Je tedy nutno trvat především na tom, aby z výroku bylo zřejmé, o čem se rozhodovalo a jak bylo o věci rozhodnuto. V odůvodnění pak musí být jasně vyložena skutková zjištění, použité právní normy a výsledné úvahy. Konečně je třeba trvat na tom, aby výrok a odůvodnění spolu korespondovaly. 105 Kvalita odůvodnění rozhodnutí správce daně je „Achillovou patou“ jeho rozhodnutí a bývá častým důvodem zrušení rozhodnutí prvoinstančního správce daně buď odvolacím orgánem, nebo přímo soudem v rámci přezkoumání rozhodnutí dle soudního řádu správního.

8.3 Reklamce V případě, že by daňový dlužník ze stavu svého osobního daňového účtu zjistil, že nesouhlasí s údaji jeho účetnictví či daňové evidence, mohl by podat reklamaci dle ust. § 53 ZSDP proti postupu správce daně. Zde by připadal v úvahu nesprávný postup správce daně dle ust. § 59 odst. 5 a 6 ZSDP, když by správce daně částku daně vymoženou daňovou exekucí použil na úhradu jiných nedoplatků než těch, pro které byla daňová exekuce nařízena. Reklamace už však není opravným prostředkem přímo souvisejícím s daňovou exekucí.

105

Kobík, J., Správa daní a poplatků s komentářem, 6. vydání, Olomouc: ANAG, 2008, str. 554, 8 Ca 278/2007

44

9 ZÁVĚR ZSDP od samého počátku své existence odkazuje při provádění daňové exekuce na OSŘ106, později byl přidán dovětek107, že Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti České republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti postupu při výkonu daňové exekuce, zejména způsoby řešení střetu exekuce soudní a daňové. Naplněna byla pouze ta část, týkající se řešení střetu mezi daňovou a soudní exekucí. K vyřešení případného středu exekucí došlo však až v roce 2001.108 Pokud se týká právních předpisů k výkonu exekucí obecně, domnívám se, že by náš právní řád potřeboval sjednocení. V současné době je výkon rozhodnutí neboli exekuce řešen v našem právním řádu vedle OSŘ jako, řekněme, hlavní normy i správním řádem109 a ZSDP. Ve vztahu k daňovému řízení by sjednocení bylo potřebné i v oblasti základních procesních norem pro správní řízení. Výkon rozhodnutí neboli exekuci mohou v České republice provádět soudy, soudní exekutoři a správní orgány. V roce 2003 spatřil světlo světa dokonce návrh exekučního řádu správního v paragrafovém znění, avšak poslanecké sněmovně nikdy předložen nebyl. V části exekuce prodejem nemovitostí v podstatě kopíroval OSŘ, s tím, že tento návrh byl v některých ohledech velice popisný, téměř metodický. Je to pochopitelné, neboť dle OSŘ110 v řízení před soudem jedná senát nebo jediný soudce (samosoudce), zatímco správní exekuci včetně daňové většinou vedou osoby bez právního vzdělání. Zejména na velkých finančních úřadech je možno v čele vymáhacího oddělení nalézt právníka, nezřídka však ani vymáhací oddělení o 15 pracovnících, nemá jako vedoucího právníka, dokonce není právník ani zaměstnancem takového úřadu. Nechci tímto snižovat kvalitu pracovníků vymáhacích oddělení finančních úřadů. Je potřeba si uvědomit, že při daňové exekuci dochází k odnětí majetku daňového dlužníka v různých podobách. V případě exekuce prodejem nemovitostí je toto odnětí velice citlivé a viditelné. Při současných cenách nemovitostí jsou často při daňové exekuci prodávány i nemovitosti v řádu milionů. V současné době snad již neexistuje v případě exekučního řízení prodejem nemovitosti nemovitost, na které by nevázlo zástavní právo smluvní či vzniklé na základě rozhodnutí správce daně, soudcovské zástavní právo či na ni nebyla nařízena exekuce soudním exekutorem. Dle exekučního řádu neprovádí soudní 106

§ 73 odst. 7 ZSDP Zákon č. 35/1993 Sb. 108 Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí 109 § 103 a násl, z.č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů 110 § 36 OSŘ 107

45

exekutor rozvrh výtěžku dražby při prodeji nemovitosti111, a to podmínkou pro jmenování soudního exekutora do úřadu je mimo jiné absolvování právnické fakulty a složení exekutorské zkoušky. Exekutorem finančního úřadu je fyzická osoba v pracovním poměru, často nejen bez právního vzdělání, ale i s velmi nízkým právním vědomím. V nedávné době provedlo ministerstvo financí v souvislosti s připraveným daňovým řádem, který má nahradit současný ZSDP, průzkum, s cílem zjistit, jak je finančními úřady využívána právě exekuce prodejem nemovitostí. Jelikož jsou touto formou daňové exekuce řešeny především daňové nedoplatky vyšší hodnoty, byla snaha odejmout finančním úřadům tuto možnost, s tím, že by o provedení exekuce žádali zejména soudní exekutory. V návrhu daňového řádu, který je v současné době v Poslanecké sněmovně Parlamentu, je exekuce prodejem nemovitostí ponechána. V navrhované úpravě je výkon všech druhů daňových exekucí upraven podrobněji, než je současná velmi strohá úprava v zákoně o správě daní a poplatků.112 Přesto však i nadále i daňový řád odkazuje na OSŘ. Návrh daňového řádu obsahuje možnost správce daně vyzvat daňového dlužníka k prohlášení o majetku, dosud tuto možnost měl pouze soud. Dále bude mít správce daně v případě přijetí návrhu, možnost nařídit daňovou exekuci postižením jiného majetkového práva. V oblasti daňové exekuce prodejem nemovitostí je v podstatě kopírována současná právní úprava zakotvená v OSŘ. Systematické členění návrhu daňového řádu vypadá poněkud zmatečně, neboť nejprve je v rámci daňové exekuce řešena dražba věcí movitých a nemovitostí jako společná část pro tyto exekuce a až v dalších ustanoveních úkony správce daně předcházející dražbě nemovitostí samotné. Taktéž například ustanovení týkající se pořadí pohledávek v rámci rozvrhového řízení se jeví jako nedopracované, když zde nejsou například vůbec řešené jiné pohledávky než daňové, v § 229 odst. 2 navrhovaného daňového řádu se stanoví, že pro pořadí je rozhodující: i) daňové pohledávky, pro kterou je nařízena daňová exekuce, den vydání exekučního příkazu, j) u přihlášené daňové pohledávky, den, kdy byla u správce daně přihlášena, k) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva, l)

u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,

m) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva. Jak je patrno z nástinu jednoho z paragrafů navrhovaného daňového řádu, ve vztahu k daňové exekuci, který je připravován nejméně 6 let, se Ministerstvu financí, jako garantovi za 111 112

§ 68 zákona č. 120/2001 Sb, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů § 73 odst. 7 ZSDP

46

zpracování, nepodařilo vyřešit současný problém návaznosti na OSŘ. Možná by místo přiměřeného použití OSŘ, stálo za úvahu oprášit návrh exekučního řádu správního. Popřípadě veškeré správní exekuce provádět dle OSŘ bez zvláštních úprav v jednotlivých zákonech, jako je správní řád či navrhovaný daňový řád. Cílem a smyslem této práce bylo popsat jednotlivé fáze při výkonu daňové exekuce prodejem nemovitostí realizované finančním úřadem a domnívám se, že tento cíl byl splněn.

47

10 RESÜMEE Das Steuergesetz (ZSDP) seit dem Anfang seiner Existänz verwiest bei Vollstreckung der Steuerexekution auf die Zivilprozessordung (OSŘ). Später wurde ein Kodizill beigefügt, dass das Finanzministerium in der Zustimmung mit dem Justizministerium der Tschechischen Republik die Einzelheiten des Verlaufes bei der Vollstreckung der Steuerexekution, besonders was die Form der Lösung beim Streit der Gerichts – und Steuerexekution betrifft, durch eine allgemeinverbindliche Rechtsvorschrift festlegen wird. Erfüllt wurde aber nur der Teil betreff Streit

zwischen Gerichts – und Steuerexekution. Zur Lösung des eventuellen

Zusammenstosses von Exekutionen kam es erst in Jahre 2001. Was die Gesetzvorschriften zur Vollstreckung von Exekutionen allgemein betrifft, bin ich der Meinung, dass unserer

Rechtsordnung eine Vereinheitlichung benötigt. Laut unserer

Rechtsordnung ist die Vollstreckung der Exekution zur Zeit nach der Zivilprozessordung als der Hauptnorm als auch nach der Verwaltungsordnung und nach dem Steuergesetz gelöst. In Bezug auf das Steuerverfahren

wäre die Vereinheitlichung auch auf dem Gebiet der

Grundprozessnorm für das Verwaltungverfahren sehr notweding. Im Zusammenhang mit der vorbereiteten Steuerordnung, die das zur Zeit geltende Steuergesetz ersetzen soll, hat das Finanzministerium eine Untersuchung gemacht um festzustellen, wie die Finanzämter gerade Exekutionen durch Realitätenverkauf ausnutzen. Weil mit dieser Form der Steuerexekution vor allem Steuerrückstände höheren Wertes gelöst werden, gab es Bestrebungen, diese Möglichkeit der Finanzämter zu entziehen und der Vollstreckung der Exekution besonders die Gerichtsvollzieher zu beauftragen. Im Entwurf der Steuerordnung, der zur Zeit im Abgeordnetenhaus des Parlaments zur Genehmigung vorliegt, wurde die Exekution durch Realitätenverkauf belassen. In der vorgeschlagenen Regelung ist die Vollstreckung von allen Arten der Streuerexekutionen viel ausführlicher geregelt als die zurrzeitig geltende sehr schroffe Regelung im Steuergesetz lautet. Trotzdem verweist die Steuerordnung auch weiterhin auf die Zivilprozessordung. Der Entwurf der Steuerordnung gibt dem Steuerverwalter

die Möglichkeit den Steuerordnung zur Vermögenserklärung

aufzufordern, bis jetzt stand solche Möglichkeit nur dem Gericht zu. Falls der Entwurf angenommen wird, wird dem Steuerverwalter das Recht zustehen, die Steuerexekution durch Regress eines anderen Vermögenrechtes anzuordnen. Auf dem Gebiet der Steuerexekution durch Realitätenverkauf

ist die in der Zivilprozessordung verankerte zur Zeit geltende

Rechtsgestaltung praktisch nachgeahmt. Die systematische Gliederung des Entwurfes der Steuerordnung sieht ein wenig nichtig aus, denn im Rahmen der Steuerexekution wird erst die 48

Versteigerung von beweglichen und unbeglichen Sachen als gemeinsamer Teil für diese Exekutionen gelöst

und erst dann in weiteren Bestimmungen erfolgen die Akten des

Steuerverwalters, die der Versteigerung von Immobilien hervorgehen.

49

11 Literatura 11.1 Monografie Grossová, M., Exekuce v současné právní praxi, Praha, Linde Praha a.s., 1996 Tripes A, Exekuce v soudní praxi, C. H. Beck, Praha, 2 vydání, 2001 Kobík, J., Správa daní a poplatků s komentářem, 6. vydání, Olomouc: ANAG, 2008 Bureš J. ... [et al.]. Občanský soudní řád komentář. 5. vydání, Praha, C.H. Beck, 2001 Jedlička J, ... [et al.]. Občanský zákoník : komentář. 6. vydání. Praha, C.H. Beck, 2001

11.2 Časopisy Mgr. Pavel Všetečka, Daňová exekuce prodejem nemovitostí, Daně a finance, č.1-2/2009

11.3 Judikatura rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.10.2008, čj. 9 Afs 51/2008 - 161, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 04.7.2008, čj. 2 Afs 72/2007 - 34, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.4.2008, čj. 2 Afs 117/2007 - 48, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.6.2008, čj. 1 Afs 86/2008 - 42, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2007, čj. 1 Afs 27/2007-56 rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2004 , čj. 1 Afs 47/2004-75 rozsudek Nejvyššího soudu 20 Cdo 1425/2006 ze dne 27. 4. 2007

11.4 Zákony Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších novel Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 337/1963 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

11.5 Internetové odkazy www.cds.mfcr.cz www.nssoud.cz www.nsoud.cz

50