VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE:
PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V ČESKÉM A RAKOUSKÉM PRÁVU
Vypracovala: Jana Heralová Vedoucí diplomové práce: JUDr. Miluše KALINOVÁ, Ph.D. 2005
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Právní úprava společnosti s ručením omezeným v českém a rakouském právu vypracovala samostatně, a veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v závěru této práce. V Praze, dne 25.4.2005
……………………………………………
Na tomto místě bych chtěla poděkovat JUDr. Miluši KALINOVÉ, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za odbornou pomoc při zpracování této práce a při výběru tématu.
OBSAH: Oddíl I. ÚVOD
str.1
Oddíl II. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PODLE ČESKÉHO PRÁVA 1. Základní rysy společnosti str.3 2. Založení a vznik společnosti str.4 2.1. Obchodní firma a sídlo společnosti str.5 str.5 2.2. Určení společníků 2.3. Předmět podnikání str.5 2.4. Výše základního kapitálu a vkladu každého společníka str.6 2.5. Určení prvních jednatelů str.7 2.6. Určení členů dozorčí rady str.8 2.7. Ostatní ujednání str.8 2.8. Stanovy str.8 str.8 2.9. Fakultativní obsah společenské smlouvy 2.10. Platnost společenské smlouvy str.9 2.11. Změna společenské smlouvy str.9 2.12. Vznik společnosti str.10 3. Právní postavení společníků str.11 3.1. Obchodní podíl str.11 3.1.1. Převod obchodního podílu str.12 3.1.2. Přechod obchodního podílu str.14 str.15 3.1.3. Rozdělení obchodního podílu 3.1.4. Spojení obchodních podílů str.15 3.1.5. Zastavení obchodního podílu str.16 3.2. Ručení společníků za závazky společnosti str.16 3.3. Povinnosti společníků ve vztahu ke společnosti str.18 3.3.1. Vkladová povinnost str.18 3.3.2. Příplatková povinnost str.20 3.3.3. Zákaz konkurence a další povinnosti str.21 3.4. Práva společníků str.22 3.4.1. Právo účastnit se na řízení společnosti str.22 3.4.2. Právo žádat soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady str.22 3.4.3. Právo na podíl na zisku str.23 3.4.4. Právo podat žalobu jménem společnosti str.24 3.4.5. Právo nakládat s volným obchodním podílem str.24 3.4.6. Právo ukončit účast na společnosti str.25 3.4.7. Právo na podíl na likvidačním zůstatku str.26 3.5. Vznik účasti společníka na společnosti str.26 3.6. Zánik účasti společníka na společnosti str.28 str.28 3.6.1. Dohoda o ukončení účasti 3.6.2. Smrt nebo zánik společníka str.29 3.6.3. Vyloučení společníka str.29 3.6.4. Prohlášení konkurzu str.30
4. Orgány společnosti str.31 4.1. Valná hromada str.31 4.1.1. Usnášení valné hromady str.34 4.1.2. Svolávání valné hromady str.35 4.1.3. Rozhodování společníků per rollam str.36 4.1.4. Neplatnost usnesení valné hromady str.37 str.37 4.1.5. Společnost jediného společníka 4.2. Jednatelé str.38 4.2.1. Působnost jednatelů str.38 4.2.2. Ustanovení jednatele str.39 4.2.3. Povinnosti jednatele str.39 4.2.4. Smlouvy jednatelů se společností str.40 4.3. Dozorčí rada str.40 4.3.1. Členství v dozorčí radě str.41 4.4. Zákaz konkurence str.41 5. Základní kapitál str.42 5.1. Zvýšení základního kapitálu str.42 5.1.1. Zvyšování základního kapitálu novými vklady str.43 5.1.2. Zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů str.45 5.2. Snížení základního kapitálu str.46 5.2.1. Ochrana věřitelů str.47 6. Rezervní fond str.48 6.1. Užití rezervního fondu str.49 7. Zrušení a zánik společnosti str.49 str.50 7.1. Vypořádání společníků 7.2. Podíl na likvidačním zůstatku str.51 Oddíl III. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PODLE RAKOUSKÉHO PRÁVA 1. Základní rysy společnosti 2. Založení a vznik společnosti 2.1. Obchodní firma a sídlo společnosti 2.2. Předmět podnikání 2.3. Výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka 2.4. Změna společenské smlouvy 2.5. Vznik společnosti 3. Orgány společnosti 3.1. Valná hromada 3.1.1. Svolávání valné hromady 3.1.2. Neplatnost usnesení valné hromady 3.2. Jednatelé 3.2.1. Působnost a povinnosti jednatelů 3.2.2. Zpráva dozorčí radě 3.3. Dozorčí rada 3.3.1. Členství v dozorčí radě 3.3.2. Volení do dozorčí rady 3.3.3. Zasedání dozorčí rady 3.3.4. Působnost dozorčí rady
str.53 str.53 str.54 str.55 str.55 str.56 str.56 str.57 str.57 str.58 str.60 str.60 str.61 str.62 str.63 str.63 str.63 str.64 str.65
3.3.5. Zákaz konkurence 4. Základní kapitál 4.1. Zvýšení základního kapitálu 4.2. Snížení základního kapitálu
str.66 str.66 str.66 str.67
Oddíl IV. ZÁVĚR
str.69
Oddíl V. POUŽITÁ LITERATURA
str.72
Oddíl I. ÚVOD Právní úprava společnosti s ručením omezeným v českém a rakouském právním řádu se v mnohém shoduje. Důvodů je hned několik. Především geografická blízkost obou zemí způsobila, že na vývoj obou právních řádů působily stejné historické podmínky, ovlivňovalo je příbuzné politické a kulturní prostředí a ideologie. Oba právní řády, český i rakouský, řadíme do systému kontinentálního práva, konkrétně do německé právní oblasti. Kontinentální právo vzniklo v kontinentální Evropě na základě recepce práva římského. Jde o systém práva psaného, tzn. že jek v českém tak v rakouském právu je základním pramenem normativní právní akt vydaný příslušným orgánem v rámci jeho normativní pravomoci.1 K subsidiárním pramenům jak českého, tak rakouského práva, patří právní obyčej a obecné zásady právní. K pramenům práva českého ani rakouského nepatří precedens, tedy rozhodnutí soudu, které je závazné obecně, nejen pro účastníky řízení.2 V České republice i v Rakousku existují vedle sebe občanský a obchodní zákoník. Obchodní zákoníky obou zemí vycházejí ze stejné tradice. V roce 1862 byl v bývalé habsburské monarchii vydán Všeobecný obchodní zákoník (Allgemeine Handelsgesetzbuch) s účinností od 1.1.1863. Tento Všeobecný obchodní zákoník platil s různými změnami na území Spolkové republiky Rakousko až do 1.3.1939 a na území dnešní České republiky platil do roku 1950.3 Po anšlusu Rakouska bylo v prosinci 1938 rozhodnuto o zavedení německého obchodního zákoníku z roku 1897 (Handelsgesetzbuch) i na území Rakouska. HGB platí na území Rakouska dodnes s dalšími dílčími úpravami.4 HGB neobsahuje obecnou část o společnostech, ale jen úpravu jednotlivých obchodních společností (veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti). Akciová společnost, stejně jako společnost s ručením omezeným jsou upraveny ve zvláštních zákonech.5 Podstatným rozdílem české právní úpravy oproti rakouské je tedy skutečnost, že v českém právu je společnost s ručením 1 2 3 4 5
Švarc, Švarc, Švarc, Švarc, Švarc,
Z. Z. Z. Z. Z.
a a a a a
kol.: kol.: kol.: kol.: kol.:
Srovnávací Srovnávací Srovnávací Srovnávací Srovnávací
obchodní obchodní obchodní obchodní obchodní
právo právo právo právo právo
I., I., I., I., I.,
str. str. str. str. str.
7 8 39 40 33
omezeným upravena v Obchodním zákoníku, zatímco v rakouském právu v Zákoně o společnosti s ručením omezeným z r. 1906. Nakonec je třeba připomenout, že obě země jsou v současné době členy Evropské unie a dochází tedy ke sbližování obou právních řádů s právem Evropských společenství, popř. k unifikaci práva formou směrnic.
Oddíl II. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PODLE ČESKÉHO PRÁVA 1.
Základní rysy společnosti
Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku.6 Základní kapitál je tvořen předem stanovenými vklady společníků. Zákon stanoví jak minimální hodnotu základního kapitálu společnosti (200.000 Kč), tak i minimální hodnotu vkladu každého společníka (20.000 Kč). Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou. Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.7 Taktéž za trvání společnosti mohou být podíly více zakladatelů spojeny v rukou jedné osoby. Tímto samojediným společníkem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Zákon dále stanoví maximální počet společníků, který nesmí přesáhnout 50 osob. Pokud by počet společníků přesáhl tuto hranici, musela by se společnost přeměnit v jinou právní formu, nebo by takovou společnost mohl zrušit soud. Každý společník může mít pouze jeden vklad ve společnosti, ale k jednomu vkladu mohou příslušet současně práva a povinnosti více osob (spoluvlastnictví vkladu). Společnost s ručením omezeným může být založena nejen za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným povinně vytváří rezervní fond a orgány společnosti. Členy těchto orgánů mohou být společníci nebo třetí osoby. Společnost s ručením omezeným patří k nejrozšířenějším právním formám v České republice. Společnost s ručením omezeným patří mezi obchodní kapitálové společnosti. Zároveň vykazuje některé prvky společnosti osobní 6 7
Zákon č. 513/1991 Sb., § 105(1) Zákon č. 513/1991 Sb., § 105(2)
(jako osobní účast společníka na činnosti společnosti nebo ručení společníků). Tím umožňuje spojit výhody obou forem. Výhodou je zejména spojení kapitálových prostředků více osob a zároveň jejich osobní účast na řízení společnosti. Společnost umožňuje úplné oddělení majetku společnosti od soukromého majetku společníků, a tím odsunutí podnikatelského rizika od společníků. Je-li společnost neúspěšná, je postižen soukromý majetek společníka pouze v rozsahu, v jakém ručí společník za závazky společnosti.8 Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Každý společník tedy ručí jen do doby, než je zapsáno splacení všech vkladů do obchodního rejstříku. Dalším osobním rysem společnosti je jisté omezení převoditelnosti obchodního podílu. Pro společnost s ručením omezeným je typické, že podíl patří vždy konkrétní osobě a není možné, jako u akciové společnosti, aby zněl na majitele. Společník je tu osobně více spojen se společností. Jeho jméno se zapisuje do obchodního rejstříku. Nevýhodou společnosti s ručením omezeným je povinnost vyplácet vypořádací podíl, např. při prohlášení konkurzu.9
2.
Založení a vznik společnosti
K založení společnosti dochází v případě, kdy společnost zakládají dva a více společníků, na základě uzavření společenské smlouvy. Společenská smlouva musí mít vždy písemnou formu a musí být podepsána všemi společníky. Podpisy společníků musí být úředně ověřeny. Pokud je společnost zakládána jen jednou osobou, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina ve formě notářského zápisu. Společenská smlouva i zakladatelská listina mají stejné podstatné náležitosti. Při založení společnosti se může dát každý zakladatel zastoupit. K tomu je zapotřebí písemné plné moci a podpis zmocnitele (zakladatele) musí být úředně ověřen.10
8
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 174 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 175 10 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 176 9
Společenská smlouva musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyžaduje zákon.11
2.1. Obchodní firma a sídlo společnosti Obchodní firma společnosti je název, pod kterým je společnost zapsána v obchodním rejstříku a pod kterým činí právní úkony týkající se její podnikatelské činnosti. Obchodní firma může být tvořena jakýmkoli výrazem, který zákon nezakazuje. Může to být např. jméno společníka. Součástí obchodní firmy musí být vždy dodatek právní formy. Zákon připouští tři výrazy: "společnost s ručením omezeným" nebo "spol. s r.o." nebo "s.r.o.". Součástí obchodní firmy se stává ten výraz, který je zapsán v obchodním rejstříku. Sídlem společnosti je adresa, která je zapsaná v obchodním rejstříku.
2.2. Určení společníků U společníka fyzické osoby musí být ve společenské smlouvě uvedeno jeho jméno, příjmení a bydliště. U společníka právnické osoby obchodní firma a sídlo. Do obchodního rejstříku se dále zapisuje u fyzické osoby rodné číslo a u právnické osoby IČO.
2.3. Předmět podnikání Určení předmětu podnikání je věcí dohody společníků ve společenské smlouvě. Může jít o podnikatelskou i nepodnikatelskou činnost. Výjimkou jsou činnosti zákonem zakázané, činnosti zákonem vyhrazené státu nebo určené právnické osobě, pojišťovnictví a bankovnictví. 11
Zákon č. 513/1991 Sb., § 110(1)
Předmět podnikání musí být ve společenské smlouvě uveden taxativně. Na každou podnikatelskou činnost musí společnost získat příslušné podnikatelské oprávnění. Na nepodnikatelské činnosti společnost oprávnění nepotřebuje. Společnost může vykonávat jen tu činnost, která je jako předmět činnosti zapsaná v obchodním rejstříku.12
2.4. Výše základního kapitálu a vkladu každého společníka Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč a výše vkladu společníka musí činit alespoň 20000 Kč. Tyto podmínky musí být zachovány po celou dobu trvání společnosti, jinak bude společnost zrušena. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti.13 Společník může dát do společnosti jak peněžitý, tak nepeněžitý vklad. Nepeněžitý vklad musí být ve společenské smlouvě specifikován a musí tam být vyjádřena částka, kterou se započítává na vklad společníka. Hodnota vkladu, určená posudkem znalce, může být vyšší než hodnota vkladu podle společenské smlouvy. Rozdíl je emisní ážio. Ve společenské smlouvě musí být uveden způsob a lhůty splácení vkladů. Lhůta pro splácení vkladů nesmí být delší než 5 let. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč.14 Při založení společnosti jedním zakladatelem musí být peněžité i peněžité vklady splaceny v plné výši již při podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Nepeněžité vklady musí být vždy zcela splaceny, bez ohledu na počet zakladatelů, ještě před zápisem do obchodního rejstříku. Splacením nepeněžitého vkladu se rozumí jeho předání správci vkladu. U nemovitosti se splacením vkladu rozumí předání této nemovitosti správci vkladu spolu s písemným prohlášením vkladatele s jeho úředně ověřeným podpisem. 12 13 14
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 177 Zákon č. 513/1991 Sb., § 109(2) Zákon č. 513/1991 Sb., § 111(1)
Správce vkladu musí být uveden ve společenské smlouvě. Pokud ve společenské smlouvě není uveden také způsob správy, je to věcí správce. Správcem peněžitého vkladu může být buď zakladatel pověřený tím ve společenské smlouvě, nebo pověřená banka. Správcem nepeněžitého vkladu může být jen zakladatel. Po vzniku společnosti je správce vkladů povinen předat splacené vklady bez zbytečného odkladu společnosti. Nevznikneli společnost, je správce povinen vrátit splacené vklady zakladatelům. Vlastnické právo ke vkladům přechází na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost až zápisem do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Pokud společnost nenabude vlastnické právo k předanému věcnému vkladu, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu vkladu v penězích. Poklesneli v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích. Společenská smlouva může stanovit jiný způsob náhrady. Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladů. Toto prohlášení se přikládá k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Správce, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.15
2.5. Určení prvních jednatelů Společenská smlouva musí určit počet jednatelů společnosti. Jednatelem může být společník nebo třetí osoba. Jednatelem může být pouze fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která splňuje zákonem stanovené podmínky pro výkon této funkce. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Ve společenské smlouvě musí být osoba jednatele určena určitě, tzn. Musí zde být uvedeno její jméno, příjmení a bydliště. Změna v osobě jednatele není změnou společenské smlouvy, resp. společenská smlouva se mění ex lege v důsledku zvláštních právních skutečností uvedených v zákoně. Změna v počtu 15
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 179
jednatelů nebo způsobu, jakým jménem společnosti jednají, je však vždy změnou společenské smlouvy, a pokud společenská smlouva nestanoví jinak, bude k rozhodnutí zapotřebí souhlasu všech společníků.16
2.6. Určení členů dozorčí rady Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva. Ve společenské smlouvě pak musí být uveden počet členů dozorčí rady a jména, příjmení a bydliště prvních členů.
2.7. Ostatní ujednání Není-li ve společenské smlouvě vysloveně uvedeno, na jakou dobu se společnost zakládá, platí nevyvratitelná právní domněnka, že je společnost založena na dobu neurčitou. Pokud se společnost zakládá pro určitý účel, musí být tento účel ve smlouvě výslovně uveden. Při dosažení stanoveného cíle pak dochází ke zrušení společnosti.
2.8. Stanovy Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Stanovy plní především funkci organizačního řádu. Mohou však upravit i jakékoliv jiné záležitosti, společenskou smlouvou upravené i neupravené, ledaže by to společenská smlouva výslovně zakázala. Úprava stanov musí být v souladu se společenskou smlouvou, jinak by bylo příslušné ustanovení stanov neplatné.
2.9. Fakultativní obsah společenské smlouvy Společenskou smlouvou je možno též podrobněji upravit práva a povinnosti společníků, zejména výši úroku z prodlení se splacením vkladu, příplatkovou povinnost k úhradě ztrát společnosti, rozsah a způsob výkonu práva účasti na řízení a kontrole činnosti společnosti, poměr dělení zisku mezi společníky, předpoklady převoditelnosti obchodního podílu, úpravu přechodu obchodního podílu, vyloučení možnosti rozdělit obchodní podíl, podrobnější vymezení působnosti valné hromady, 16
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 179
počet hlasů společníků. Předpoklady usnášení -schopnosti valné hromady, lhůty pro konání valné hromady, určení rozsahu přednostního práva k převzetí nových vkladů při zvyšování základního kapitálu nebo při vyloučení společníka, výši a splatnost vypořádacího podílu a další důvody zrušení společnosti.17
2.10. Platnost společenské smlouvy K platnému vzniku smlouvy postačí dohoda alespoň o podstatných částech smlouvy. Pokud ve společenské smlouvě chybí podstatné části smlouvy a rejstříkový soud přesto společnost zapíše do obchodního rejstříku, společnost platně vznikne. Chybějící podstatné části smlouvy jsou důvodem pro zrušení společnosti soudem. Nelze však podat žalobu na určení, že společenská smlouva (zakladatelská listina) je neplatná.18
2.11. Změna společenské smlouvy Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, kromě případů, kdy zákon nebo společenská smlouva k tomu opravňují valnou hromadu. Změnou společenské smlouvy se rozumí změna v obsahu a změna týkající se osoby společníka. Pro změnu v subjektech společenské smlouvy obsahuje zákon speciální úpravu. Ta se týká: - vyloučení společníka, - převodu a přechodu obchodního podílu, - nakládání s volným obchodním podílem, - rozdělení a spojení obchodních podílů, - zvyšování a snižování základního kapitálu společnosti, - zrušení účasti společníka na společnosti soudem, - prohlášení konkurzu na majetek společníka nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, - dohody o ukončení účasti společníka na společnosti. V těchto případech dochází ke změně smlouvy již na základě těchto jiných právních skutečností a není zapotřebí samostatné dohody o změně společenské smlouvy. Některé změny obsahu společenské smlouvy jsou účinné již od okamžiku, kdy nastane tomu odpovídající právní skutečnost (např. účinností rozhodnutí valné hromady o vyloučení společníka v důsledku porušení povinnosti splatit vklad), jiné
17 18
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 180 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 181
až zápisem těchto skutečností do obchodního rejstříku (např. změna sídla nebo obchodní firmy společnosti). Za změnu společenské smlouvy se nepovažuje jakákoli změna skutečnosti v ní uvedené, např. dochází-li ke změně v osobě prvního jednatele. Naopak, dochází-li ke změně v počtu jednatelů, je to vždy změna společenské smlouvy, k níž je potřeba souhlasu všech společníků. Pro změnu zakladatelské listiny platí zásadně vše, co bylo řečeno o změně společenské smlouvy. Zakladatelská listina se však nemění usnesením valné hromady ani dohodou společníků, ale rozhodnutím jediného společníka společnosti. Toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Při změně společenské smlouvy (zakladatelské listiny) se musí vždy vyhotovit úplné znění, které se vloží do sbírky listin.19
2.12. Vznik společnosti Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé, podpisy musí být úředně ověřeny. Návrh se podává příslušnému rejstříkovému soudu. Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje: a) firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, c) předmět podnikání (činnosti), d) právní forma právnické osoby, e) jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; jestliže je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, f) označení, sídlo a předmět podnikání (činnosti) odštěpného závodu nebo jiné organizační složky podniku, jméno vedoucího a jeho bydliště, g) jméno prokuristy a jeho bydliště s uvedením způsobu, jakým za podnikatele jedná, h) další skutečnosti, stanoví-li to zákon.20 Do obchodního rejstříku se dále zapisují u společnosti s ručením omezeným jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka, výše základního 19 20
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 182 Zákon č. 513/1991 Sb., § 28(1)
kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše obchodního podílu každého společníka, jakož i jména a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce a zástavní právo k obchodnímu podílu, je-li zřízeno.21 IČO přiděluje společnosti úředně rejstříkový soud. V návrhu je možno uvést i den vzniku společnosti. K tomuto dni přihlíží rejstříkový soud pouze tehdy, vydá-li usnesení o povolení zápisu před tímto dnem. K návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se přikládá: - společenská smlouva (zakladatelská listina), - stanovy společnosti, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány, - je-li společnost založena zmocněnci, plné moci zmocněnců, - prohlášení správce vkladu o splacení příslušných částí vkladů. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu nemovitost, prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem, - je-li předmětem činnosti podnikání, příslušná živnostenská či jiná podnikatelská oprávnění, - je-li jednatelem zahraniční fyzická osoba, povolení této osoby k pobytu na území ČR, - prokázání předpokladů pro výkon funkce jednatele (popř. členů dozorčí rady), zejména doklad o bezúhonnosti dané osoby a čestné prohlášení, - posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu.22
3. Právní postavení společníků 3.1. Obchodní podíl Obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Obchodní podíl není ani věc, ani právo, jde o jinou majetkovou hodnotu. U obchodního podílu rozlišujeme jeho kvalitativní stránku, pokud jde o jeho obsah, a kvantitativní stránku, pokud jde o jeho výši a hodnotu. Kvalitativní stránka je představována souhrnem práv a povinností společníka, je spojena s jeho účastí na společnosti. Zanikne-li účast společníka na společnosti, zaniká i jeho obchodní podíl a namísto toho mu vzniká právo na vypořádání. Kvantitativní stránku obchodního podílu tvoří jeho výše a hodnota. Výše obchodního podílu je určena poměrem výše 21 22
Zákon č. 513/1991 Sb., § 28(2)c) Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 183
vkladu společníka k výši základního kapitálu společnosti. Toto určení je dispozitivní, společenská smlouva může stanovit výši obchodního podílu nezávisle na výši vkladu společníka, nemůže však stanovit, že společník žádný obchodní podíl nemá.23 Každý společník může mít ze zákona pouze jeden obchodní podíl. V případě zvyšování základního kapitálu novými vklady nebo při převedení či zdědění obchodního podílu nebo jeho části, se dosavadní a nový obchodní podíl ze zákona spojují. Za trvání společnosti nemůže společník disponovat vkladem (ten je majetkem společnosti), ale pouze svým obchodním podílem. Možnost dispozice závisí na obsahu společenské smlouvy. Jeden obchodní podíl, tudíž i jeden vklad, může náležet současně více osobám. Svá práva mohou tyto osoby vykonávat jen společným zástupcem a k splácení vkladu jsou zavázáni společně a nerozdílně, mají postavení solidárních dlužníků. Ve vztahu ke společnosti vystupují spolumajitelé obchodního podílu jako jeden společník. Na vztahy mezi osobami, jimž náleží obchodní podíl, se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Společnost nesmí žádné osobě poskytovat zálohy, úvěry ani půjčky za účelem nabytí obchodního podílu na této společnosti.24 3.1.1. PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU Obchodní podíl lze převést na jiného společníka nebo třetí osobu. Obchodní podíl se převádí smlouvou o převodu obchodního podílu, která musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí výslovně prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popř. stanovám. Podpisy převodce a nabyvatele musí být úředně ověřeny. Převodcem obchodního podílu je zásadně společník. V případě kdy jde o volný obchodní podíl, je převodcem sama společnost. Společník může svůj obchodní podíl se souhlasem valné hromady převést na jiného společníka. Valná hromada o tom rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Společenská smlouva může určit i jiné podmínky převodu nebo může požadavek souhlasu valné hromady vyloučit. Společenská smlouva může i zcela vyloučit možnost převodu obchodního podílu mezi společníky. To neplatí v případě volného obchodního podílu. Spojí-li se v rukou jednoho společníka všechny obchodní podíly, nastává obdobná situace jako při založení společnosti 23 24
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 184 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 185
jednou osobou. Tento jediný společník je pak povinen do 3 měsíců od spojení obchodních podílů splatit všechny dosud nesplacené peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Pokud tak neučiní, může soud společnost i bez návrhu zrušit. Převod obchodního podílu na třetí osobu je možný jen, pokud to výslovně připouští společenská smlouva (to neplatí při převodu volného obchodního podílu). Při převodu obchodního podílu na třetí osobu ručí převodce za splácení vkladu nabyvatelem. Společenská smlouva určí, zda je k převodu obchodního podílu na třetí osobu potřeba souhlasu valné hromady. Nejčastěji jde o instrumenty předkupního práva společníků nebo právo zpětného odkupu.25 Smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a řídí se vždy obchodním zákoníkem. Smlouva může být úplatná i bezúplatná. Mezi stranami je smlouva účinná dnem jejího uzavření, ve vztahu ke společnosti až dnem, kdy byla smlouva o převodu obchodního podílu doručena společnosti. Tímto dnem se nabyvatel stává společníkem společnosti a přecházejí na něj práva a povinnosti s tím spojené. Změna v osobě společníka se zapisuje do seznamu společníků, který společnost povinně vede, a do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku zaniká ručení dosavadního společníka za závazky společnosti a přechází na nového společníka. Pro převod volného obchodního podílu platí speciální kogentní úprava. Společnost (valná hromada) může převést obchodní podíl na jiného společníka nebo na třetí osobu, bez ohledu na to, zda společenská smlouva tento převod připouští. Valná hromada tu rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Pokud se nepodaří volný obchodní podíl převést do šesti měsíců ode dne, kdy se stal obchodní podíl volným, musí valná hromada: - snížit základní kapitál společnosti o vklad, který se váže k volnému obchodnímu podílu, nebo - ostatní společníci převezmou vklad odpovídající volnému obchodnímu podílu v poměru svých obchodních podílů. Při snížení základního kapitálu nesmí jeho výše klesnout pod 200 000 Kč. Snížením základního kapitálu zaniká ručení původního majitele obchodního podílu za splacení vkladu. Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí být přijato alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků a musí být o tom pořízen notářský zápis. O převzetí vkladu společníky rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů přítomných společníků.26 25 26
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 186 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 187
Pokud valná hromada nerozhodne ve stanovené lhůtě o způsobu naložení s volným obchodním podílem, může soud společnost i bez návrhu zrušit. 3.1.2. PŘECHOD OBCHODNÍHO PODÍLU Obchodní podíl se dědí. Společenská smlouva může dědění obchodního podílu vyloučit, nejde-li o společnost o jediném společníku. Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou povinnost stanoví. Účast dědice ve společnosti však nelze zrušit, jestliže je jediným společníkem.27 Smrt společníka nemá za následek zrušení společnosti. Ve společenské smlouvě však může být smrt společníka stanovena jako specifický důvod zrušení dané společnosti. Dědic se stává společníkem ex tunc dnem smrti zůstavitele. Je-li dědiců více, mají se dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva s obchodním podílem spojená, nebo musí určit společného zmocněnce. Pokud se dědicové nedohodnou, určí na návrh společnosti osobu oprávněnou vykonávat práva do doby skončení řízení o dědictví soud. Je také možné, aby se souhlasem valné hromady byl obchodní podíl rozdělen mezi dědice, pokud není rozdělení obchodního podílu ve společenské smlouvě vyloučeno. Pokud zemřelý společník nemá žádného dědice, stává se jeho obchodní podíl volný a společnost je povinna se vypořádat se státem, jemuž dědictví připadne jako odúmrť. Je-li právnická osoba, která je společníkem, zrušena bez likvidace, přechází obchodní podíl v rámci univerzální sukcese na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může přechod obchodního podílu na právního nástupce vyloučit, nemůže ale vázat jeho přechod na souhlas valné hromady či stanovit jiné podmínky. Obchodní podíl se pak stává volný a právní nástupce má právo na vypořádání.
27
Zákon č. 513/1991 Sb., § 116(2)
Při zrušení společníka právnické osoby s likvidací je likvidátor povinen zahrnout do majetku této osoby i její obchodní podíl na společnosti.28 3.1.3. ROZDĚLENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU Rozdělení obchodního podílu je možné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady. Valná hromada tu rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, společenská smlouva může stanovit vyšší počet hlasů. Rozdělení obchodního podílu může společenská smlouva vyloučit. Účinky rozdělení obchodního podílu při jeho převodu nastávají až účinností smlouvy o převodu obchodního podílu. Při přechodu obchodního podílu nastávají účinky rozdělení podáním přihlášky dědice o účast ve společnosti, a to ex tunc ke dni smrti zůstavitele. Při rozdělení obchodního podílu musí dojít i k rozdělení vkladu, který mu přísluší. Výše vkladu připadající na každý obchodní podíl nesmí klesnout pod zákonem stanovené minimum, tj. 20 000 Kč.29 3.1.4. SPOJENÍ OBCHODNÍCH PODÍLŮ Ke spojení obchodních podílů může dojít jak při převodu, tak při přechodu obchodního podílu. Spojí-li se všechny obchodní podíly v rukou jednoho společníka, je společník povinen nejpozději do tří měsíců od spojení obchodních podílů splatit zcela všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Poruší-li společník tuto povinnost, soud společnost i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.30 Dalším důsledkem spojení obchodních podílů v rukou jednoho společníka je, že se nekoná valná hromada a tento jediný společník vykonává působnost valné hromady. Při rozdělení i spojení obchodních podílů dochází ke změně v osobě společníka, dochází i ke změně hodnoty vkladu připadající na společníka, a tím může dojít i ke změně rozsahu jeho ručení. Změna osoby společníka se zapisuje do seznamu společníků a do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku přechází ručení dosavadního společníka za závazky společnosti na nabyvatele obchodního podílu. 28 29 30
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 189 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 190 Zákon č. 513/1991 Sb., § 119
Společnost nemůže nabývat vlastních obchodních podílů. Staneli se obchodní podíl volný, je společnost povinna učinit s ním některou z dispozic stanovenou zákonem. Společníkovi, jehož obchodní podíl se stal volný, popř. jeho právnímu nástupci, poskytuje společnost majetkové vypořádání.31 3.1.5. ZASTAVENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu. Podpisy na zástavní smlouvě musí být úředně ověřeny. Jestliže lze obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, vyžaduje se souhlas valné hromady i k zastavení obchodního podílu. Bez tohoto souhlasu zástavní právo nevznikne. Zastavený obchodní podíl nelze po dobu trvání zástavního práva opětovně zastavit. Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem zástavního práva k obchodnímu podílu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis zástavního práva k obchodnímu podílu do obchodního rejstříku a na jeho výmaz je oprávněn podat zástavní věřitel nebo zástavce. K návrhu se přikládá zástavní smlouva nebo listiny potvrzující zánik zástavního práva a doklad o souhlasu valné hromady, je-li potřebný, nestanoví-li zákon jinak. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži nebo, umožňuje-li to zvláštní právní předpis, ve veřejné dražbě. Zástavní věřitel vydá bez zbytečného odkladu dlužníku výtěžek prodeje převyšující jeho zajištěnou pohledávku po odečtení účelně vynaložených nákladů.32 Po dobu trvání zástavního práva vykonává společník i nadále práva spojená s účastí ve společnosti. Plnění, na která vznikne nárok na základě účasti ve společnosti po splatnosti zajištěné pohledávky, náležejí do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěnou pohledávku.33
3.2. Ručení společníků za závazky společnosti Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Věřitelé jsou povinni požadovat uspokojení svých 31 32 33
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 191 Zákon č. 513/1991 Sb., § 117a(1)-(4) Zákon č. 513/1991 Sb., § 117a(6)
pohledávek ke společnosti z jejího majetku. Pokud společnost svůj závazek nesplní, ačkoliv k tomu byla věřitelem písemně vyzvána, mohou se věřitelé domáhat splnění závazku společnosti na společnících z titulu ručení. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Zaplacením kterémukoliv z věřitelů ručení nezaniká ani se nesnižuje jeho rozsah. Plnění za společnost poskytnuté z důvodu ručení se započítává na splacení vkladu toho společníka, který plnění věřiteli poskytl, a není-li to možné, může společník požadovat náhradu od společnosti. Nemůže-li dosáhnout této náhrady, může požadovat náhradu od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak od každého ze společníků v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti.34 S ohledem na ochranu práv věřitelů je třeba zajistit reálné splácení vkladů společníky. K tomu slouží zákaz započtení vůči pohledávce na splacení a zákaz prominutí splacení. Plnění, které poskytne společník za společnost z titulu ručení, se ze zákona započítává na splacení vkladu v rozsahu plnění poskytnutému věřiteli. Jde o zákonnou výjimku z nezapočitatelnosti pohledávky na splacení vkladu. Další výjimku představuje vyslovení souhlasu s takovým započtením valnou hromadou při zvyšování základního kapitálu.35 Pokud vznikne účast společníka na společnosti za trvání společnosti, ručí tento společník s ohledem na význam zápisu v obchodním rejstříku za veškeré závazky společnosti (jak za závazky, které vznikly za jeho účasti na společnosti, tak za závazky, které vznikly před jeho účastí). Obchodní zákoník řeší výslovně případ, kdy dochází ke změně společníka v důsledku převodu, popř. přechodu obchodního podílu na třetí osobu. Dnem zápisu této osoby do obchodního rejstříku ručí nabyvatel za veškeré závazky společnosti. Ručení dosavadního společníka ze zákona zaniká. Při převodu obchodního podílu na třetí osobu však původní společník ručí za splácení vkladu nabyvatelem tohoto podílu. Toto ručení je však ručením ve vztahu ke společnosti, nikoliv ve vztahu k věřitelům. Od ručení společníka za závazky společnosti je třeba odlišovat ručení správce vkladu. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu.
34 35
Zákon č. 513/1991 Sb., § 106(2) Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 191
Dále je třeba odlišovat odpovědnost za závazky převzaté jménem společnosti od jejího založení až do vzniku. Za tyto závazky odpovídají zakladatelé společně a nerozdílně, veškerým svým majetkem, a to až do doby, kdy tyto závazky přejdou na společnost, pokud je společnost neodmítne. Dále je třeba odlišovat ručení spoluzakladatelů společnosti za vrácení vkladů osobou spravující vklady před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, pokud společnost nevznikne. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně, veškerým svým majetkem. Dalším ručením je ručení a odpovědnost členů statutárních orgánů v případech, kdy tak stanoví zákon. Po zániku společnosti, ruší-li se společnost s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Při zrušení společnosti bez likvidace přecházejí závazky na právního nástupce a společníci ručí ve stejném rozsahu jako za trvání společnosti. Pokud nedochází k přechodu na právního nástupce, ručí bývalí společníci za závazky zaniklé společnosti ve stejném rozsahu jako za jejího trvání.36
3.3. Povinnosti společníků ve vztahu ke společnosti 3.3.1. VKLADOVÁ POVINNOST Společník je povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Této povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu prominutím dluhu. Jednatelé oznámí rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu splacení celého vkladu každého společníka.37 Nepeněžitý vklad musí být splacen v plném rozsahu ještě před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Veškeré vklady (peněžité i nepeněžité) jediného zakladatele nebo společníka musí být splaceny v plné výši ještě před zápisem do obchodního rejstříku. Dojde-li ke spojení všech obchodních podílů v rukou jediného společníka za trvání společnosti, musí být peněžité vklady splaceny ve lhůtě do tří měsíců od spojení obchodních podílů.
36 37
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 192-3 Zákon č. 513/1991 Sb., § 113(1)
Závazek splatit vklad nelze společníkovi prominout. Výjimkou je případ, kdy dochází ke zrušení společnosti z důvodu neplatnosti jejího založení. Osoby, které převzaly vklady do společnosti, jsou povinny splatit své nesplacené vklady pouze tehdy, pokud to je zapotřebí k úhradě závazků společnosti vůči věřitelům. Dalším případem „prominutí“ povinnosti splatit celý vklad je situace, kdy dochází ke snížení základního kapitálu.38 Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti.39 Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč. Po dobu trvání společnosti, ani po jejím zániku není společník oprávněn žádat vrácení vkladu. Vklady se okamžikem vzniku společnosti stávají jejím majetkem. Společník nemůže započíst svou pohledávku vůči pohledávce společnosti na splacení svého vkladu s výjimkou zákonného započtení pohledávky vyplývající z ručení společníka. Jednatel společnosti je povinen bez zbytečného odkladu oznámit rejstříkovému soudu splacení příslušné části vkladu každého společníka. Společník, který ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě, jinak ve lhůtě stanovené zákonem, nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky. Ve společenské smlouvě si mohou společníci dohodnout výši úroku, nebo se mohou dohodnout, že úrok z prodlení se neplatí. Nepeněžité vklady musí být splaceny ve 100% ještě před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Pokud je vkladem věc a společnost k ní nezíská vlastnické právo, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu vkladu v penězích a společnost je povinna společníkovi věc vrátit. Vlastnické právo ke vkladům splaceným před vznikem společnosti přechází na společnost dnem jejího vzniku. Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích.40
38 39 40
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 194 Zákon č. 513/1991 Sb., § 109(1) Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 194
Je-li společník s placením vkladu v prodlení, může ho společnost pod pohrůžkou vyloučení vyzvat, aby svoji povinnost splnil ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Společník, který nesplní svou povinnost ani v dodatečné lhůtě, může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen.41 Tento postup se nazývá kaduční řízení. Výzva společnosti musí obsahovat pohrůžku, že v případě, že společník nesplní povinnost splatit vklad ani v dodatečné lhůtě, může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. O vyloučení rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů přítomných společníků, nestanoví-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Při rozhodování o vyloučení nemůže dotyčný společník vykonávat svá hlasovací práva. Obchodní podíl vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada. Nedojde-li k převodu obchodního podílu, rozhodne valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Rozhodnutím valné hromady o rozdělení obchodního podílu mezi společníky přechází na společníky rozdělený obchodní podíl za podmínek stanovených valnou hromadou.42 3.3.2. PŘÍPLATKOVÁ POVINNOST Obsahem příplatkové povinnosti je přispět peněžitým plněním k úhradě ztráty společnosti. Pro uložení příplatkové povinnosti musí být kumulativně splněny tyto podmínky: - společenská smlouva výslovně připouští možnosti přispět k úhradě ztráty společnosti příplatky společníků, - hospodaření společnosti skončilo ztrátou, - valná hromada rozhodla o uhrazení ztráty příspěvky společníků. Rozhodnutí valné hromady je přijímáno prostou většinou hlasů přítomných společníků, nestanoví-li společenská smlouva, popř. stanovy vyšší počet hlasů. Společník může poskytnout příplatek se souhlasem valné hromady, i když tak nestanoví společenská smlouva.43 Maximální výše ztráty, kterou lze hradit příspěvky společníků, je ztráta do výše poloviny základního kapitálu společnosti. Výše příplatkové povinnosti každého společníka je dána poměrem 41 42 43
Zákon č. 513/1991 Sb., § 113(3)(4) Zákon č. 513/1991 Sb., § 113(5)(6) Zákon č. 513/1991 Sb., § 121(2)
jeho vkladu ke vkladům všech společníků. Společenská smlouva, popř. rozhodnutí valné hromady, může stanovit lhůtu pro splnění příplatkové povinnosti. Jinak platí, že společník je povinen splnit svůj závazek bez zbytečného odkladu poté, kdy bude společností k plnění vyzván. Prodlení se splněním příplatkové povinnosti má stejné důsledky jako prodlení se splacením peněžitého vkladu. Společník je pak povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení z dlužné částky. Kromě toho může společnost vést proti společníkovi kauční řízení. Obsahem příplatkové povinnosti může být jen peněžité plnění. Příplatková povinnost nenahrazuje povinnost vkladovou. Splnění příplatkové povinnosti nelze započítat na splacení vkladu. Splnění příplatkové povinnosti nemá vliv na výši vkladu společníka ani na výši základního kapitálu. Příplatky lze společníkům vrátit jen v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti.44 3.3.3. ZÁKAZ KONKURENCE A DALŠÍ POVINNOSTI Cílem této úpravy je postavit určité bariéry proti nepoctivému a spekulativnímu jednání na úkor společnosti. Zákaz konkurence se vztahuje jen na členy orgánů společnosti, jednatele a členy dozorčí rady. Nevyplývají-li ze společenské smlouvy nebo stanov další omezení, členové těchto orgánů nesmí: - podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, - zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, - účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a - vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.45 Společenská smlouva může určit v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje i na společníky. Důsledky porušení zákazu konkurence jsou stanoveny zákonem: společnost může požadovat, aby osoba, která zákaz konkurence porušila: - vydala prospěch z obchodu, při kterém tento zákaz porušila, - převedla tomu odpovídající práva na společnost, - nahradila škodu způsobenou porušením zákazu konkurence.
44 45
Zákon č. 513/1991 Sb., § 121(3)(4) Zákon č. 513/1991 Sb., § 136(1)
Další povinnosti společníka ve vztahu ke společnosti mohou být stanoveny společenskou smlouvou, popř. stanovami. Půjde např. o povinnost osobně se účastnit činnosti pro společnost, určení zákazu konkurence pro společníky, podmínky a lhůty pro splácení vkladu.46
3.4. Práva společníků 3.4.1. PRÁVO ÚČASTNIT SE NA ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI Společníci vykonávají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách. Toto právo je společníkům zachováno i tehdy, je-li zřízena dozorčí rada. Společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti. Jednatelé mají povinnost tyto informace poskytnout, pokud o to budou požádáni. Společníci mají dále právo nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce.47 Pod pojmem doklad společnosti je možno rozumět jakoukoliv písemnost týkající se záležitostí společnosti, zejména účetní doklady a smlouvy. Působnost valné hromady je vymezena zákonem, společenská smlouva ji může rozšířit o další otázky. Valná hromada si může vyhradit i rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. Společenská smlouva může určit počet hlasů, popř. maximální počet hlasů připadající na jednoho společníka, způsob hlasování na valné hromadě, pořadí projednávání návrhů a protinávrhů, v jakém předstihu je třeba podat žádost o informaci od jednatelů apod. Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti.48 3.4.2. PRÁVO ŽÁDAT SOUD, ABY VYSLOVIL NEPLATNOST USNESENÍ VALNÉ HROMADY Každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo 46 47 48
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 197 Zákon č. 513/1991 Sb., § 122 Zákon č. 513/1991 Sb., § 126
uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká.49 Soud neplatnost usnesení valné hromady nevysloví, jestliže - došlo k porušení právních předpisů, společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov, jehož důsledkem je jen nepodstatné porušení práv nebo jestliže porušení nemělo závažné právní následky, - by došlo k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami, - byl pravomocně povolen zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku, nebo - se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady proto, že byla svolána v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami, domáhá jen osoba, která takto valnou hromadu svolala anebo se podílela na jejím svolání, anebo jestliže na valné hromadě, která byla svolána v rozporu se zákonem, byli přítomni všichni společníci anebo společníci, kteří na valné hromadě přítomni nebyli, následně projevili s usnesením souhlas. Osoby, které utrpěly škodu v důsledku toho, že rozhodnutí valné hromady bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami, mají vůči společnosti právo na její náhradu, dále právo na přiměřené zadostiučinění za porušení základních práv společníka, které může být poskytnuto i v penězích. Toto právo mají osoby uvedené v předchozí větě i v případě, že soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady. Právo na přiměřené zadostiučinění musí být uplatněno ve lhůtě stanovené pro podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady nebo ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy nabylo právní moc rozhodnutí soudu, jinak zaniká.50 3.4.3. PRÁVO NA PODÍL NA ZISKU Ziskem se rozumí nejen hospodářský výsledek za poslední účetní období, ale i nerozdělený zisk minulých let, popř. fondy vytvořené ze zisku, pokud zákon jejich užití k těmto účelům nezakazuje. K výplatě zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle tohoto zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů.
49 50
Zákon č. 513/1991 Sb., § 131(1) Zákon č. 513/1991 Sb., § 131(3)(4)
Společník má právo pouze na tu část zisku, kterou lze podle zákona rozdělit a kterou valná hromada určila k rozdělení mezi společníky. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.51 Nárok na podíl na zisku vzniká společníkům uplynutím tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku, pokud společenská smlouva nebo usnesení valné hromady neurčí lhůtu jinou.52 Není vyloučeno, aby společníci použili svůj podíl na zisku ke splacení vkladu nebo jeho části. Na toto splacení je však možno použít pouze vyplacený podíl na zisku po srážce daně z příjmů. Ke zvýšení vkladu ze zisku může dojít jen na základě rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Podíl na zisku vyplacený v rozporu s těmito ustanoveními jsou společníci povinni společnosti vrátit,i když jej přijali v dobré víře. Za toto vrácení ručí společně a nerozdílně jednatelé, kteří vyslovili souhlas s touto výplatou.53 Kromě ručení za vrácení podílu na zisku odpovídají jednatelé za škodu, kterou společnosti svým protiprávním jednáním způsobili. 3.4.4. PRÁVO PODAT ŽALOBU JMÉNEM SPOLEČNOSTI Každý společník je oprávněn podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá ze zákona společnosti za škodu, kterou způsobil; žalobu o splacení vkladu proti jinému společníkovi, který je v prodlení se splacením vkladu. Podmínkou uplatnění tohoto práva je, že jednatel ještě nevymáhá splacení vkladu nebo že valná hromada ještě nerozhodla o vyloučení společníka, který je v prodlení se splacením vkladu. Jiná osoba než společník, který žalobu podal, nebo osoba jím zmocněná, nemůže v řízení činit úkony za společnost nebo jejím jménem. Společník nepodává žalobu svým jménem, ale jedná za společnost jako zákonný zástupce.54 Společník není ze zákona oprávněn podat žalobu na jiného společníka o zaplacení emisního ážia, příplatku nad výši vkladu nebo příplatku na úhradu ztráty. 3.4.5. PRÁVO NAKLÁDAT S OBCHODNÍM PODÍLEM
51 52 53 54
Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991
Sb., § 123(1)(2) Právo obchodních společností, str. 199 Sb., § 123(4) Sb., § 131a
Za trvání společnosti nemůže společník disponovat vkladem (ten je majetkem společnosti), ale pouze svým obchodním podílem. Možnosti dispozice závisí na obsahu společenské smlouvy. Právo nakládat s obchodním podílem v sobě zahrnuje právo převodu a přechodu obchodního podílu, právo rozdělit a spojit obchodní podíl.55 3.4.6. PRÁVO UKONČIT ÚČAST NA SPOLEČNOSTI Společníkovi, jehož účast na společnosti zanikla za trvání společnosti, vzniká právo na vypořádací podíl. Stejné právo má i dědic nebo právní nástupce společníka v případě, že na něj nepřešel obchodní podíl. Společníkovi vzniká právo na vypořádání ze strany společnosti tehdy, pokud jeho účast na společnosti za trvání společnosti zaniká z důvodu: - vyloučení, - zrušení jeho účasti soudem, - prohlášením konkurzu na jeho majetek nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek jeho majetku, - dohody o ukončení účasti. Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti na základě mimořádné účetní závěrky a vyplácí se v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy, popř. stanov něco jiného. Způsob výpočtu vypořádacího podílu stanoví společenská smlouva. Jestliže zde není žádná úprava, vypočte se vypořádací podíl poměrem splaceného vkladu společníka, jehož účast na společnosti zanikla, ke splaceným vkladům všech společníků.56 Osoba, které vzniklo právo na vypořádací podíl, ručí za splacení dosud nesplaceného vkladu nabyvatelem obchodního podílu. Společnost je povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu poté, co byl vklad společníka splacen. Společenská smlouva může lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu prodloužit.57 Zanikne-li účast takového společníka na společnosti, kterému vzniká právo na vypořádací podíl, stává se jeho obchodní podíl volný a společnost musí rozhodnout o způsobu naložení s tímto volným obchodním podílem.
55 56 57
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 199 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 200 Zákon č. 513/1991 Sb., § 150
Zanikne-li účast společníka na společnosti za trvání společnosti z důvodu převodu nebo přechodu obchodního podílu, společnost žádné majetkové vypořádání neprovádí.58 3.4.7. PRÁVO NA PODÍL NA LIKVIDAČNÍM ZŮSTATKU Při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku.59 Podmínkou však je, že při likvidaci obchodního jmění společnosti zůstane po uspokojení všech věřitelů ještě nějaký majetek. Nárok společníků na vypořádací podíl nelze zahrnout do závazků společnosti. Způsob výpočtu podílu na likvidačním zůstatku stanoví společenská smlouva, popř. stanovy. Není-li zde žádná úprava, určuje se tento podíl poměrem obchodních podílů. Společníci si mohou ve společenské smlouvě, popř. stanovách, dohodnout další práva. Půjde např. o určení rozsahu přednostního práva k převzetí nových vkladů při zvyšování základního kapitálu nebo jeho vyloučení, výši a splatnost podílu na likvidačním zůstatku, počet hlasů společníků, lhůty pro konání valné hromady, lhůty pro vykonání přednostního práva na převzetí nových vkladů. Taktéž stanovy mohou upravovat tyto záležitosti, ovšem tato úprava nesmí být v rozporu se společenskou smlouvou.60
3.5. Vznik účasti společníka na společnosti Zákon rozlišuje dva způsoby nabytí členství na společnosti: - originální nabytí a - derivativní nabytí. Originálním způsobem vzniku účasti na společnosti je nabytí členství při vzniku společnosti a při přistoupení do společnosti. Při založení společnosti se může stát společníkem jen zakladatel uvedený ve společenské smlouvě, popř. v zakladatelské listině. Zakladatelem se stává tato osoba až okamžikem založení společnosti. Společníkem se stává zakladatel až okamžikem vzniku společnosti. I když podmínky pro vznik společnosti splněny nebudou a společnost bude zapsána do obchodního rejstříku, společnost vzniká a zakladatel se stává společníkem. Zakladatel by se měl ve společenské smlouvě zavázat ke vkladu do společnosti v hodnotě minimálně 20 000 Kč a před podáním návrhu na zápis společnosti 58 59 60
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 200 Zákon č. 513/1991 Sb., § 153 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 201
do obchodního rejstříku by měl splatit alespoň 30% hodnoty peněžitého vkladu. Nepeněžité vklady musí být splaceny v plném rozsahu. Je-li společnost zakládána jednou osobou, má se zakladatel v zakladatelské listině zavázat ke vkladu v hodnotě minimálně 200 000 Kč a tento vklad, peněžitý i nepeněžitý, splatit před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku v plném rozsahu.61 Zákon rozlišuje práva a povinnosti zakladatelů a práva a povinnosti společníků. Práva a povinnosti zakladatelů dává do souvislosti s obdobím mezi založením a vznikem společnosti. V této době jsou zakladatelé nebo některý z nich oprávněni jednat ve věcech souvisejících se vznikem společnosti. K tomuto jednání není zapotřebí plné moci. Zakladatelé zde jednají jménem budoucí společnosti. Ze závazků, které zakladatelé nebo některý z nich převzali za společnost do dne jejího vzniku, jsou zavázáni všichni zakladatelé společně a nerozdílně. Tyto závazky přecházejí na společnost okamžikem jejího vzniku, pokud je valná hromada společnosti do tří měsíců neodmítne. Práva a povinnosti zakladatelů vyplývají ze zákona.62 Práva a povinnosti společníka jsou stanoveny zákonem a společenskou smlouvou (zakladatelskou listinou), popř. stanovami společnosti. Za originální způsob vzniku účasti na společnosti se považuje i nabytí členství přistoupením do společnosti při zvyšování základního kapitálu novými vklady. Zde je zapotřebí splnění několika podmínek: - rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu novými vklady, - souhlas valné hromady s tím, že závazek k novým vkladům může převzít třetí osoba (ne společník), - písemné prohlášení, kterým zájemce přebírá závazek k novému vkladu. Tento zájemce se stává společníkem dnem účinnosti prohlášení o převzetí vkladu. Další způsoby nabytí účasti na společnosti jsou odvozeny od práv a povinností společníka dané společnosti. Jde o derivativní způsoby nabytí členství na společnosti. Patří sem nabytí účasti na společnosti při přechodu a převodu obchodního podílu. K převodu obchodního podílu dochází zásadně na základě smlouvy o převodu obchodního podílu mezi dosavadním společníkem 61 62
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 202 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 202
(převodcem) a nabyvatelem. V případě volného obchodního podílu je smlouva uzavíraná mezi společností a nabyvatelem obchodního podílu. K přechodu obchodního podílu dochází v případě smrti společníka fyzické osoby nebo zániku společníka právnické osoby. Úmrtím společníka přechází obchodní podíl na dědice, pokud to společenská smlouva připouští a dědic se o účast na společnosti přihlásí v zákonem stanovené době. Přihlášením nabývá dědic obchodní podíl ke dni smrti zůstavitele. Tímto dnem se stává i společníkem společnosti. Změna v osobě společníka, jak při převodu, tak při přechodu obchodního podílu, se zapisuje do seznamu společníků a do obchodního rejstříku. Okamžikem zápisu nového společníka do obchodního rejstříku přechází ze zákona ručení dosavadního společníka za závazky společnosti na tuto osobu. Nový společník ručí jak za závazky společnosti, které vznikly před jeho účastí na společnosti, tak za závazky, které vznikly za dobu trvání jeho účasti na společnosti. Při převodu obchodního podílu na nespolečníma však dosavadní společník ručí společnosti za splácení vkladu nabyvatelem tohoto obchodního podílu.63
3.6. Zánik účasti společníka na společnosti Zánik účasti společníka na společnosti můžeme dělit podle toho, zda k jeho zániku dochází na základě vůle společníka nebo z podnětu společnosti. Další způsob dělení je podle toho, zda dochází k zániku za trvání společnosti nebo současně při zániku společnosti. Společník nemůže ze společnosti vystoupit. Má sice právo ukončit svou účast na společnosti, ale toto právo je více či méně modifikováno souhlasem valné hromady. Důležitá je proto úprava ve společenské smlouvě. Společník může ukončit svou účast na společnosti především nakládáním s obchodním podílem. Při nakládání s obchodním podílem ve velké míře záleží na úpravě společenské smlouvy. V těch případech, kdy je zapotřebí souhlasu valné hromady, postačí k přijetí rozhodnutí prostá většina hlasů přítomných společníků. Společenská smlouva může vyžadovat vyšší počet hlasů nebo souhlas valné hromady vyloučit.64 3.6.1. DOHODA O UKONČENÍ ÚČASTI
63 64
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 203 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 203
Pokud společenská smlouva váže převody obchodních podílů na souhlas valné hromady a ta souhlas k převodu nedá, může být účast společníka ukončena na základě dohody o ukončení účasti. Dohoda o ukončení účasti společníka na společnosti je zvláštním případem změny společenské smlouvy. Nejde o dohodu mezi společností a společníkem, ale o dohodu všech společníků, kteří tímto vyjadřují vůli, že určitý společník nebude od určitého okamžiku nadále společníkem. Dohoda musí mít písemnou formu a podpisy všech společníků musí být úředně ověřeny.65 Účast společníka na společnosti pak zaniká dnem, který je výslovně jako den zániku dohodnut, nebo, není-li takového určení, ode dne účinnosti této dohody. Tímto dnem se ex lege mění společenská smlouva. Dnem zániku účasti společníka na společnosti se jeho obchodní podíl stává volným, přechází na společnost a ta je povinna s ním naložit v souladu se zákonem. Společníkovi, jehož účast na společnosti zanikla na základě uzavřené dohody, vzniká právo na vypořádací podíl. 3.6.2. SMRT NEBO ZÁNIK SPOLEČNÍKA Smrt společníka fyzické osoby a zánik společníka právnické osoby jsou případy, kdy dochází k zániku účasti společníka na společnosti nezávisle na jeho vůli (k zániku právnické osoby může dojít i na základě projevu vůle této osoby). Na tuto situaci se aplikují ustanovení o přechodu obchodního podílu. 3.6.3. VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA Porušuje-li společník své povinnosti, může být ze společnosti vyloučen. K vyloučení může dojít na základě: - rozhodnutí valné hromady (kauční řízení), nebo - rozhodnutí soudu.66 Na základě rozhodnutí valné hromady může být společník ze společnosti vyloučen jen v případě, kdy porušuje povinnost splatit ve stanovené době vklad a při porušení povinnosti k úhradě ztráty společnosti. Valná hromada rozhoduje o vyloučení společníka prostou většinou hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nebo stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů. Společník, který má být vyloučen, nemůže vykonávat hlasovací právo a k jeho hlasům se nepřihlíží ani při zkoumání usnášení-schopnosti valné hromady.
65 66
Zákon č. 513/1991 Sb., § 149a Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 205
Pro vyloučení společníka valnou hromadou musí být naplněny následující skutečnosti: - společník je v prodlení se splněním svého závazku, - společnost ho pod pohrůžkou vyloučení vyzvala ke splnění a - společník nesplnil svou povinnost ani v dodatečné lhůtě.67 Dnem účinnosti rozhodnutí valné hromady zaniká účast vyloučeného společníka na společnosti a jeho obchodní podíl se tímto dnem stává volným a přechází na společnost. Vyloučený společník má právo na vypořádací podíl. V ostatních případech může o vyloučení společníka rozhodnout pouze soud. Návrh na vyloučení podává společnost, nikoli jednotlivý společník. Společník může být vyloučen, pokud je prokázáno, že: - společník závažným způsobem porušuje své povinnosti, - společnost společníka vyzvala k plnění, - společnost písemně upozornila společníka na možnost vyloučení. S podáním návrhu na vyloučení společníka musí souhlasit společníci, jejichž vklady představují alespoň jednu polovinu základního kapitálu.68 Společenská smlouva může stanovit vyšší část vkladů společníků potřebných k přijetí tohoto rozhodnutí. Při rozhodování o podání návrhu na vyloučení společníka nemůže dotyčný společník vykonávat hlasovací právo a jeho hlasům se nepřihlíží ani při zkoumání usnášení-schopnosti valné hromady. Účast společníka na společnosti zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o vyloučení společníka. Jeho obchodní podíl se stává volným a přechází na společnost. Vyloučenému společníkovi vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu právo na vypořádání. Tímto dnem se ex lege mění společenská smlouva. 3.6.4. PROHLÁŠENÍ KONKURZU Zvláštním způsobem zániku účasti společníka na společnosti je prohlášení konkurzu na jeho majetek nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Dnem účinnosti prohlášení konkurzu nastávají stejné účinky jako dnem právní moci rozhodnutí soudu o zrušení účasti společníka na společnosti. Tímto dnem se obchodní podíl tohoto společníka stává volný, nestává se součástí konkurzní 67
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 205 Zákon č. 513/1991 Sb., § 149
68
podstaty, ale přechází dočasně na společnost. Součástí konkurzní podstaty se stává právo společníka na vypořádací podíl. Dnem prohlášení konkurzu se stává právo na vypořádací podíl splatné.69 Ke změně společenské smlouvy dochází i zde ex lege, a to dnem účinnosti prohlášení konkurzu. Stejné účinky jako prohlášení konkurzu na majetek společníka má i zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku společníka. Účinky nastávají dnem právní moci usnesení soudu, jímž se návrh na prohlášení konkurzu zamítá.
4. Orgány společnosti Obchodní zákoník výslovně upravuje tři druhy orgánů společnosti s ručením omezeným. Valná hromada a jednatel jsou orgány obligatorní, které společnost musí zřídit. Dozorčí rada je orgán fakultativní, společnost ji zřizuje, pokud se na tom společníci dohodnou ve společenské smlouvě. Společnost může zřídit i další orgány, které obchodní zákoník neupravuje. Ve společenské smlouvě, popř. stanovách, musí být upraven počet členů, způsob ustanovení do funkce, funkční období, popř. další otázky.
4.1. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Je orgánem výlučně s vnitřní působností a není oprávněna jménem společnosti jednat navenek. Valná hromada může rozhodnout o jakékoli vnitřní záležitosti společnosti, pokud zákon toto rozhodnutí výslovně nesvěřuje dohodě všech společníků. Každý společník má právo účastnit se jednání valné hromady. Toto své právo může uplatnit osobně nebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem však nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti.70 Do působnosti valné hromady dle zákona patří: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází69 70
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 206 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 207
li k němu na základě jiných právních skutečností, e) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, h) vyloučení společníka, i) jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští, j) schvalování dispozic či zastavení podniku, rozhodování o převodu a nájmu podniku nebo jeho části nebo rozhodnutí o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou, k) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, l) schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, m) schválení smlouvy o výkonu funkce, n) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Neurčí-li společenská smlouva jinak, uděluje a odvolává valná hromada prokuru. Valná hromada si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti.71 Ad a) Odmítnutí jednání učiněné před vznikem společnosti musí být výslovné. Pokud valná hromada do tří měsíců od vzniku společnosti o dané otázce nerozhodne, přechází ze zákona tyto závazky na společnost. K rozhodnutí valné hromady o odmítnutí jednání učiněných před vznikem společnosti vyžaduje zákon alespoň dvoutřetinovou většinu všech hlasů společníků a musí o tom být pořízen notářský zápis.72 Ad b) Ke schvalování roční účetní závěrky stačí souhlas prosté většiny hlasů společníků přítomných na valné hromadě, pokud společenská smlouva, popř. stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů. Pokud byla zřízena dozorčí rada, povinně přezkoumává roční účetní závěrku, a to před jejím schválením na valné hromadě. Ke schválení rozdělení zisku postačí ze zákona prostá většina hlasů přítomných společníků. Společnost však musí ze zákona povinně vytvářet rezervní fond. O zvýšení základního kapitálu ze zisku společnosti musí rozhodnout alespoň dvoutřetinová většina hlasů všech společníků a musí o tom být pořízen notářský zápis. Účetní
71 72
Zákon č. 513/1991 Sb., § 125(1) Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 208
závěrka by v tomto případě musela být povinně ověřena auditorem. Do působnosti valné hromady patří i schvalování ztráty. Společnost může rozhodnout i tak, že ztráta zůstane neuhrazena. Společnost není povinna uhradit ztrátu ani tehdy, má-li vytvořen rezervní fond. Ztráta společnosti může být uhrazena především: - z rezervního fondu, - uložením příplatkové povinnosti společníkům, - snížením základního kapitálu. K rozhodnutí valné hromady o úhradě ztráty postačí prostá většina hlasů přítomných společníků, nepůjde-li o snížení základního kapitálu.73 Ad c) K přijetí (či změně) stanov vyžaduje zákon alespoň dvoutřetinovou většinu všech hlasů společníků a musí být o tom pořízen notářský zápis. Ad d) Valná hromada rozhoduje o změně společenské smlouvy pouze v případech, kdy to stanoví zákon nebo společenská smlouva. Ve všech ostatních případech je třeba souhlasu všech společníků. Ad e) O zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu musí být rozhodnuto alespoň dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků a musí být o tom pořízen notářský zápis. Společenská smlouva, popř. stanovy mohou určit vyšší počet hlasů. Rozhodnutím o zvýšení či snížení základního kapitálu dochází ex lege ke změně společenské smlouvy. Ad f,g) Valná hromada rozhoduje o jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady prostou většinou hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nevyžaduje vyšší počet hlasů. Při jmenování a odvolání těchto osob nejde o změnu společenské smlouvy. Ad h) Valná hromada je oprávněna rozhodnout o vyloučení společníka, pokud tento porušuje povinnost splatit vklad nebo přispět na úhradu ztráty společnosti. Rozhoduje zde alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků. Společník, o jehož vyloučení se rozhoduje, nemůže vykonávat hlasovací právo. Ke změně společenské smlouvy dochází ex lege dnem účinnosti jeho vyloučení.74
73 74
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 208 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 209
V ostatních případech může dát valná hromada pouze souhlas k tomu, aby společnost podala k soudu návrh na vyloučení společníka. 4.1.1. USNÁŠENÍ VALNÉ HROMADY Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Každý společník má jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu, neurčuje-li společenská smlouva jiný počet hlasů.75 Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů. K rozhodování o schvalování stanov, o změně obsahu společenské smlouvy, o zvýšení či snížení základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu a o zrušení společnosti s likvidací je vždy zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů; o těchto rozhodnutích musí být pořízen notářský zápis. Snižuje-li se základní kapitál tak, že se snižují vklady společníků nerovnoměrně, vyžaduje se souhlas všech společníků.76 Při stanovení usnášení-schopnosti valné hromady, stanovení celkového počtu hlasů ve společnosti, se nepřihlíží k hlasům těch společníků, kteří nemohou vykonávat svá hlasovací práva. Neplatné jsou dohody o výkonu hlasovacích práv, kterými se společník zavazuje: - dodržovat při hlasování pokyny společnosti nebo některého z jejich orgánů o tom, jak má hlasovat, - že bude vždy hlasovat pro návrhy předkládané orgány společnosti, - že vždy uplatní hlasovací právo určitým způsobem. Stejně tak jsou neplatná i ustanovení společenské smlouvy, popř. stanov, která zavazují společníka k takovému postupu. Společník nemůže vykonávat hlasovací právo jen v zákonem stanovených případech a tyto případy nelze společenskou smlouvou ani stanovami rozšířit.77 Společník nemůže vykonávat hlasovací právo, jestliže: - valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, - valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení,
75 76 77
Zákon č. 513/1991 Sb., § 127(1)(2) Zákon č. 513/1991 Sb., § 127(3)(4) Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 210
-
-
valná hromada rozhoduje o tom, zda mu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být poskytnuta výhoda nebo prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce orgánu nebo člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce; za rozhodování o uzavření smlouvy se nepovažuje rozhodování o jmenování orgánu nebo člena orgánu společnosti, je v prodlení se splacením vkladu, tak v dalších případech stanoví zákon.78
4.1.2. SVOLÁVÁNÍ VALNÉ HROMADY Nestanoví-li zákon, společenská smlouva, popřípadě stanovy kratší lhůtu, svolávají valnou hromadu jednatelé nejméně jednou za rok. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období.79 Nedodržení lhůty pro svolání valné hromady je možno postihnout pouze tehdy, pokud by se valná hromada nekonala po dvou po sobě jdoucích letech. V tomto případě může soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci. Jednatelé jsou povinni svolat valnou hromadu, když klesne rezervní fond pod polovinu hodnoty ve srovnání s jeho výší ke dni konání poslední valné hromady. Pokud dojde k použití rezervního fondu ve stanovené výši na základě rozhodnutí valné hromady o úhradě ztráty, není třeba tuto valnou hromadu svolávat, neboť společníci byli o poklesu rezervního fondu předem informováni. Požádat o svolání valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Nesvolají-li jednatelé valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, jsou společníci oprávněni svolat ji sami. Nemá-li společnost jednatele, je oprávněn svolat valnou hromadu kterýkoli společník.80 Společník se může vzdát práva na včasné svolání valné hromady, popřípadě na její svolání způsobem, který stanoví zákon nebo společenská smlouva, prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu z valné hromady, popřípadě v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady, jinak musí mít formu notářského zápisu. 81
78 79 80 81
Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991
Sb., § 127(5) Sb., § 128(1) Právo obchodních společností, str. 211 Sb., § 129(1)(2)
Valnou hromadu je oprávněna svolat i dozorčí rada, jestliže to vyžadují zájmy společnosti. Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do zvolení předsedy řídí valnou hromadu jednatel, popřípadě pověřený společník. Sčítání hlasů provádí předsedající. Jednatel je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a zaslat jej na náklady společnosti bez zbytečného odkladu všem společníkům. Zápis podepisuje předseda valné hromady a zapisovatel.82 Termín a program valné hromady se oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci.83 Odvolat valnou hromadu nebo změnit datum jejího konání zásadně lze a to způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popř. stanovách. Není-li zde žádná úprava, musí být oznámení o odvolání valné hromady učiněno písemnou formou nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání. Oznámení o změně data konání valné hromady musí být učiněno nejméně 15 dnů přede dnem jejího nového konání. 4.1.3. ROZHODOVÁNÍ SPOLEČNÍKŮ PER ROLLAM Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu (per rollam). V určitých případech s tím zákon i vysloveně počítá, např. rozhodování o změně společenské smlouvy, pokud nejde o případy, kdy toto rozhodování spadá do působnosti valné hromady, nebo rozhodování o udělení souhlasu k podání žaloby na vyloučeného společníka. Společníci mohou přijímat rozhodnutí mimo valnou hromadu zásadně o všech otázkách, které jinak spadají do působnosti valné hromady. Není třeba, aby tento způsob rozhodování byl předem připuštěn ve společenské smlouvě. V případě přijímání rozhodnutí mimo valnou hromadu, osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh usnesení společnosti společníkům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se společník ve lhůtě, platí, že nesouhlasí. Osoba, která předložila návrh usnesení, pak oznámí výsledky hlasování
82 83
Zákon č. 513/1991 Sb., § 129(3)(4) Zákon č. 513/1991 Sb., § 129(1)
jednotlivým společníkům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem společníkům.84 Vyžaduje-li zákon pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady, může být rozhodnutí mimo valnou hromadu přijato pouze tehdy, pokud projev vůle společníka, jímž vysloví s návrhem usnesení souhlas, bude mít formu notářského zápisu, v němž se uvede i obsah příslušného usnesení.85 4.1.4. NEPLATNOST USNESENÍ VALNÉ HROMADY Každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká.86 Jde o prekluzivní lhůtu, kterou nelze společenskou smlouvou nebo stanovami určit odchylně. Při podání žaloby na určení neplatnosti usnesení valné hromady zastupují společnost před soudem jednatelé. Má-li společnost více jednatelů a žalobu podal pouze jeden z nich svým jménem, pak jednají za společnost ostatní jednatelé. Pokud podali žalobu všichni jednatelé, zastupuje společnost určený člen dozorčí rady, nebo není-li dozorčí rada zřízena, určí zástupce společnosti valná hromada. Zástupcem může být jak společník, tak třetí osoba. V případě, že valná hromada nestanoví pro jednání před soudem zástupce společnosti do tří měsíců od doručení žaloby společnosti, ustanoví soud společnosti opatrovníka.87 Výrok valné valné práv,
pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení hromady je závazný pro každého. Neplatnost usnesení hromady je zásadně vnitřní věcí společnosti, nedotýká se které nabyly třetí osoby v dobré víře.
4.1.5. SPOLEČNOST JEDINÉHO SPOLEČNÍKA Má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Společník je oprávněn kdykoli rozhodnout jak o otázkách, které patří do působnosti valné hromady, tak i o jakékoli jiné otázce. Neznamená to, že by tento jediný společník byl ze zákona
84 85 86 87
Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991
Právo obchodních společností, str. 212 Sb., § 130(1)(2) Sb., § 131(1) Sb., § 131(6)
automaticky oprávněn i jménem společnosti jednat. Toto právo přísluší ze zákona zásadně jednateli.88 Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. Jediný společník je nahrazuje působnost dozorčí rada, pokud společníka musí být byla zřízena.
oprávněn vyžadovat, aby rozhodnutí , jimiž valné hromady,byli přítomni i jednatel a byla zřízena. Písemné rozhodnutí jediného doručeno jednateli a dozorčí radě, pokud
Bude-li jediným společníkem společnosti fyzická osoba, která bude zároveň i jednatelem společnosti, je třeba striktně rozlišovat mezi jednáním jménem společnosti a jednáním této osoby za sebe samu. Smlouvy uzavřené mezi společností a jediným společníkem této společnosti, pokud tento společník jedná rovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací.89
4.2. Jednatelé 4.2.1. PŮSOBNOST JEDNATELŮ Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak.90 Konkrétní počet jednatelů stanoví společenská smlouva. Změna v počtu jednatelů je možná jen formou změny společenské smlouvy. Do působnosti jednatelů patří rozhodování o všech otázkách, které nejsou vyhrazeny valné hromadě. Jednateli náleží obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.91
88 89 90 91
Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991
Právo obchodních společností, str. 213 Sb., § 132 Sb., § 133(1) Sb., § 134
Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné.92 Právní vztah mezi jednatelem a společností se řídí přiměřeně ustanovením o mandátní smlouvě. Jednatel má právo na odměnu za výkon své činnosti. O odměňování jednatele rozhoduje valná hromada.93 4.2.2. USTANOVENÍ JEDNATELE Osoby prvních jednatelů musí být uvedeny ve společenské smlouvě konkrétně – jejich jméno, příjmení a bydliště. Změny v osobě jednatele nejsou změnou společenské smlouvy. Jmenování a odvolání jednatele spadá do působnosti valné hromady, která o otázce rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li společenská smlouva, popř. stanovy, vyšší počet hlasů. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob.94 Jednatelem však může být pouze osoba fyzická. Musí se dále jednat o osobu, která má postavení tuzemské osoby, zahraniční fyzická osoba musí předložit povolení k pobytu na území České republiky. Každý jednatel musí splňovat obecné podmínky pro živnostenské oprávnění a nesmí být u něho dána překážka provozování živnosti. Pokud jednatel zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo skončí jeho funkční období anebo státní orgán v případech stanovených zvláštním zákonem neudělil souhlas s výkonem funkce, musí valná hromada do tří měsíců jmenovat nového jednatele. Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti od okamžiku účinnosti svého jmenování. Osoba jednatele se povinně zapisuje do obchodního rejstříku. Zde se uvede jeho jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště. Zápis jednatele do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinek.95 4.2.3. POVINNOSTI JEDNATELE Zákon stanoví základní a speciální povinnosti jednatele ve vztahu ke společnosti. K základním povinnostem patří: - povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, - povinnost vést seznam společníků, 92 93 94 95
Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.:
Sb., § 133(2) Právo obchodních společností, str. 214 Sb., § 133(3) Právo obchodních společností, str. 215
-
povinnost informovat společníky o záležitostech společnosti96 a povinnosti vyplývající ze zákazu konkurence.
Ke speciálním povinnostem patří: - povinnost podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu návrh na prohlášení konkurzu na společnost. Zaviněné porušení této povinnosti jednatelem má za následek jeho ručení za závazky společnosti, které vznikly po dni, kdy tuto povinnost porušil, - Povinnost vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu, - Odpovídat společnosti za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu své působnosti.97 4.2.4. SMLOUVY JEDNATELŮ SE SPOLEČNOSTÍ Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s jednateli nebo osobami jim blízkými anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob nebo bezplatný převod majetku za společnosti, jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Pokud společnost úplatně nabývá majetek od jednatele anebo na něho úplatně majetek převádí a hodnota tohoto majetku přesahuje jednu desetinu základního kapitálu společnosti v průběhu jednoho roku, lze jej nabýt nebo zcizit pouze za cenu určenou posudkem znalce a jen se souhlasem valné hromady. Výše uvedené podmínky se vztahují také na člena dozorčí rady, prokuristu a pokud jde o nabývání majetku i na společníky.98
4.3. Dozorčí rada Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva.99 Do působnosti dozorčí rady patří ze zákona: - dohlížet na činnost jednatelů, - nahlížet do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje, - přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení
96 97 98 99
Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.: Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991
Sb., § 135(1) Právo obchodních společností, str. 215 Právo obchodních společností, str. 216 Sb., § 137
zisku nebo úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě, - podávat zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně.100 Dozorčí rada je oprávněna v případech, kdy to vyžadují zájmy společnosti, svolat valnou hromadu.101 4.3.1. ČLENSTVÍ V DOZORČÍ RADĚ Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy. Počet členů dozorčí rady určuje společenská smlouva. První členové dozorčí rady musí být určeni již ve společenské smlouvě, stejně jako první jednatelé. Jinak jsou členové dozorčí rady voleni valnou hromadou. Ta také rozhoduje o jejich odvolání a odměňování. O těchto otázkách rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva, popř. stanovy, nepožadují vyšší počet hlasů. Členem dozorčí rady může být jak společník, tak ne-společník. Musí jít o fyzickou osobu, která splňuje podmínky pro živnostenské podnikání a není u ní dána překážka provozování živnosti. Členem ozorní rady nemůže být jednatel společnosti.102 Členové dozorčí rady se povinně zapisují do obchodního rejstříku. Změna v osobě člena dozorčí rady není změnou společenské smlouvy. Členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se valné hromady. Musí jim být uděleno slovo, kdykoli o to požádají.103 Toto právo nemůže být společenskou smlouvou, stanovami ani rozhodnutím valné hromady omezeno nebo vyloučeno. Vztah mezi členem dozorčí rady společností se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence ve stejném rozsahu jako na jednatele. Společenská smlouva může takto stanovený zákaz konkurence jen rozšířit.104
4.4. Zákaz konkurence Zákaz konkurence se ze zákona vztahuje u společnosti s ručením omezeným na jednatele a členy dozorčí rady. Ze společenské smlouvy nebo stanov mohou vyplývat ještě další omezení. 100 101 102 103 104
Zákon Zákon Zákon Zákon Zákon
č. č. č. č. č.
513/1991 513/1991 513/1991 513/1991 513/1991
Sb., Sb., Sb., Sb., Sb.,
§ § § § §
138(1) 140(2) 139 140(1) 139(4)
Zákonnou úpravu však nelze zúžit ani vyloučit. Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se vztahuje zákaz konkurence i na společníky.105 Členové dozorčí rady a jednatel nesmí: - podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, - zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, - účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a - vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.106 Zprostředkováním obchodů společnosti pro jiné osoby se rozumí činnosti směřující k uzavření smlouvy mezi třetími osobami, přičemž jde o obchody, které se týkají předmětu podnikání společnosti a mohly být proto uzavřeny i touto společností. Činností statutárního orgánu se rozumí zejména činnost jednatele ve společnosti s ručením omezeným, činnost ředitele státního podniku nebo činnost člena představenstva v akciové společnosti nebo v družstvu. Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, nebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. Tato práva společnosti zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.107
5. Základní kapitál 5.1. Zvýšení základního kapitálu O zvýšení základního kapitálu je oprávněna rozhodnout výlučně valná hromada. Toto právo nelze přenést na jiný orgán společnosti. Valná hromada rozhoduje o zvýšení základního kapitálu alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků a o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Jediný společník rozhoduje o zvýšení 105 106 107
Zákon č. 513/1991 Sb., § 136(3) Zákon č. 513/1991 Sb., § 136(1) Zákon č. 513/1991 Sb., § 65(2)(3)
základního kapitálu rozhodnutím učiněným ve formě notářského zápisu. Rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu musí obsahovat: - rozsah zvýšení základního kapitálu, - způsob zvýšení základního kapitálu (převzetím nových vkladů nebo z vnitřních zdrojů), - výši vkladů jednotlivých společníků odpovídající rozsahu zvýšení základního kapitálu.108 5.1.1. ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU NOVÝMI VKLADY Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné, jen když dosavadní peněžité vklady jsou zcela splaceny. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením.109 Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu musí určit: - částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál, - lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty, popřípadě - předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku.110 Při stanovení výše a počtu nových vkladů je nutno respektovat, že výše nových vkladů se musí rovnat částce zvýšení základního kapitálu a že výše vkladu musí být dělitelná tisícem. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Závazek ke zvýšení vkladu jsou oprávněni převzít společníci v poměru podle výše jejich obchodních podílů, neurčuje-li společenská smlouva jinak. Přednostní právo společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu může společenská smlouva vyloučit.111 Nevyužijí-li společníci přednostního práva ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou nebo stanovami, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nebo jestliže se přednostního práva vzdají, může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu kdokoliv. Se souhlasem valné hromady může
108 109 110 111
Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.:
Právo obchodních společností, str. 218 Sb., § 142 Sb., § 143(3) Právo obchodních společností, str. 219
převzít závazek ke zvýšení vkladu až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu též kterýkoliv společník.112 Pokud nový vklad přebírá třetí osoba, je podmínkou minimální výše jeho vkladu 20 000 Kč. Lhůty a způsob splácení vkladů obsahuje společenská smlouva, popř. stanovy. Výše vkladu společníka může být nižší než je ocenění předmětu vkladu provedené valnou hromadou. Rozdíl je považován za emisní ážio. Rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu novými vklady může dále obsahovat: - podmíněný souhlas valné hromady s převzetím nových vkladů jinými osobami než společníky pro případ, že společníci nové vklady nepřevezmou, - způsob, jak se zaúčtuje ve společnosti případný rozdíl mezi výší převzatého vkladu a hodnotou předmětu vkladu, - lhůtu pro převzetí nových vkladů třetími osobami, pokud uvedený problém neřeší společenská smlouva, - lhůtu pro učinění nabídky k převzetí nových vkladů.113 Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat: - částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál, - lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty, - předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku, - lhůtu pro splacení peněžitého, popřípadě nepeněžitého vkladu. Zájemce, který není společníkem, musí dále prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Podpis zájemce musí být úředně ověřen. Prohlášení nabývá účinnosti doručením společnosti.114 Osoba, která nebyla společníkem, nabývá původním způsobem obchodní podíl na společnosti dnem účinnosti prohlášení o převzetí vkladu. U stávajícího společníka se tímto dnem spojuje dosavadní vklad s novým vkladem. Pokud jde o způsob splácení vkladů, platí vše, co bylo uvedeno u splácení vkladů při vzniku společnosti s tím rozdílem, že vklady se nesplácejí správci, ale přímo společnosti. 112 113 114
Zákon č. 513/1991 Sb., § 143(1)(2) Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 220 Zákon č. 513/1991 Sb., § 143(6)
Nebudou-li převzaty závazky ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady nebo zamítneli soud návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, je zvýšení základního kapitálu neúčinné.115 Jednatelé jsou povinni bez zbytečného odkladu podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Před podáním tohoto návrhu musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 % nebo uzavřena dohoda o započtení.116 K návrhu na povolení zápisu do obchodního rejstříku je třeba přiložit nejméně notářský zápis z valné hromady, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu, prohlášení o převzetí vkladu, posudky znalců na ocenění nepeněžitých vkladů, doklad prokazující splacení předešlých peněžitých vkladů, pokud se zvyšuje základní kapitál peněžitými vklady, úplné znění společenské smlouvy po účinném zvýšení základního kapitálu.117 Zvýšení základního kapitálu je účinné ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku. Tento zápis má pouze deklaratorní účinky. 5.1.2. ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Z VLASTNÍCH ZDROJŮ Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných v řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, pokud nejsou podle zákona účelově vázány. Tím se zvýší výše vkladu každého společníka v poměru jejich dosavadních vkladů.118 Pro zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů musí být splněny následující předpoklady: - rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu předcházelo schválení roční nebo mimořádné účetní závěrky, - účetní závěrka, jež je podkladem pro rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, byla sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než osm měsíců, - účetní závěrka, na jejímž základě je rozhodováno o zvýšení základního kapitálu, byla ověřena auditorem, - účetní závěrka byla auditorem ověřena bez výhrad,
115 116 117 118
Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991
Sb., § 143(5) Sb., § 145 Právo obchodních společností, str. 222 Sb., § 144
-
čisté obchodní jmění společnosti přesahuje výši základního kapitálu zvýšenou o tu část rezervního fondu, v níž se vytváří povinně.119
Usnesení valné hromady musí obsahovat i novou výši vkladu každého společníka. Pozvánka na valnou hromadu, která má o zvýšení základního kapitálu rozhodovat, musí obsahovat návrh usnesení o zvýšení základního kapitálu.120 Jednatel je povinen podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu bez zbytečného odkladu. K návrhu je třeba přiložit notářský zápis z valné hromady, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu, účetní závěrka, na jejímž základě bylo o zvýšení základního kapitálu rozhodnuto, a zpráva auditora.121 Okamžikem účinného zvýšení základního kapitálu se ex lege mění společenská smlouva. Je nutno vyhotovit úplné znění společenské smlouvy a uložit je do sbírky listin.
5.2. Snížení základního kapitálu O snížení základního kapitálu rozhoduje vždy valná hromada, a to alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků a o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Jediný společník rozhoduje o snížení základního kapitálu rozhodnutím učiněným ve formě notářského zápisu. Zvýšení základního kapitálu je vždy vnitřní záležitostí společnosti. Při snižování základního kapitálu musíme rozlišovat, zda jde o dobrovolné (fakultativní) či povinné (obligatorní) snížení základního kapitálu. O povinné snížení základního kapitálu může jít v případě, kdy dochází k uvolnění obchodního podílu: - při zavedení kadučního řízení z důvodu prodlení společníka se splacením vkladu nebo plněním příplatkové povinnosti k úhradě ztráty, - při zrušení účasti společníka na společnosti soudem nebo při jeho vyloučení soudem, - nepřechází-li obchodní podíl zemřelého společníka na dědice nebo u zaniklé právnické osoby na právního nástupce, - při prohlášení konkurzu na majetek společníka nebo při zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, - při ukončení účasti společníka dohodou.122
119 120 121 122
Dědič, J. a kol.: Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.: Dědič, J. a kol.:
Právo obchodních společností, str. 223 Sb., § 144 Právo obchodních společností, str. 224 Právo obchodních společností, str. 225
Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí obsahovat: a) částku, o kterou se základní kapitál snižuje, b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků, c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo.123 Ad a) V důsledku snížení základního kapitálu nesmí výše základního kapitálu poklesnout pod částku 200 000 Kč a výše vkladu žádného ze společníků pod částku 20 000 Kč s tím, že výše vkladu musí být i po jeho snížení dělitelná tisícem. Ad b) Při snižování základního kapitálu nemůže dojít ke snížení počtu vkladů (zrušení vkladu), protože by šlo o vyloučení společníka. (Tento postup je možný pouze u volného obchodního podílu). Musí tedy dojít ke snížení výše vkladů společníků. Snižovat jednotlivé vklady je možné i nerovnoměrně, pokud s tím souhlasí všichni společníci anebo se snižuje základní kapitál o výši nesplaceného vkladu.124 Tím je umožněno, aby vklad, jehož výše je minimální (20 000 Kč) a jež tedy už nemůže být snížen, nebrzdil snížení základního kapitálu. Ad c) Valná hromada musí určit, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení základního kapitálu. Je možných několik postupů: - částka bude použita k úhradě ztráty nebo bude přesunuta do některého z kapitálových fondů, - částka bude vyplacena společníkovi, takže společnosti vzniknou závazky vůči společníkům na vyplacení částky odpovídající rozsahu snížených vkladů.125 5.2.1. OCHRANA VĚŘITELŮ Snížení základního kapitálu se může dotknout dobytnosti pohledávek věřitelů, pokud nejde o snížení za účelem úhrady ztráty. Jednatelé jsou proto povinni zveřejnit rozhodnutí o snížení základního kapitálu a jeho výši do 15 dnů po jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. V oznámení se vyzvou věřitelé společnosti, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě do 90 dnů po posledním oznámení, nejde-li o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty nebo vytvoření rezervního fondu. Společnost je povinna věřitelům, kteří včas přihlásí své pohledávky, poskytnout přiměřené zajištění jejich
123 124 125
Zákon č. 513/1991 Sb., § 146(1) Zákon č. 513/1991 Sb., § 146(2) Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 226
pohledávek nebo tyto pohledávky uspokojit.126 Není podstatné, zda jde o pohledávku splatnou či nesplatnou. Pokud mezi společností a věřitelem vznikne spor o přiměřenosti zajištění pohledávky, je možné podat k soudu určovací žalobu. Snížení základního kapitálu zapíše soud do obchodního rejstříku, jen je-li prokázáno, že snížení základního kapitálu bylo oznámeno řádným způsobem a věřitelům bylo poskytnuto zajištění, pokud jejich pohledávky nebyly uspokojeny, ledaže se takové zajištění nevyžaduje. Snížení základního kapitálu je účinné ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku.127 K návrh na povolení zápisu snížení základního kapitálu je třeba přiložit usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu, listiny prokazující splnění oznamovací povinnosti a povinnosti uspokojit pohledávky věřitelů. Společníkům nelze poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo prominout povinnost splatit vklad nebo jeho část před zápisem snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku.128
6. Rezervní fond Rezervní fond se ve společnosti s ručením omezeným povinně vytváří pouze z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž se zisk poprvé vytvoří, pokud nebude rezervní fond vytvořen již dobrovolně při vzniku společnosti. Minimální výše rezervního fondu při jeho vytvoření za trvání společnosti musí činit 10% z čistého zisku. Pokud by však hodnota čistého zisku přesahovala 5% základního kapitálu společnosti v době, kdy musí být rezervní fond vytvořen, postačí, aby se vytvořil ve výši 5% hodnoty základního kapitálu, avšak přídělem z čistého zisku.129 Dobrovolně lze vytvářet rezervní fond příplatky společníků nad výši vkladů při vzniku společnosti; výše příspěvku do rezervního fondu je v tomto případě výlučně věcí společenské smlouvy. Vytvořený rezervní fond se povinně doplňuje ročně o částku nejméně 5% z čistého zisku (nebude-li zisk vytvořen, fond se nedoplňuje) až do doby, kdy jeho výše dosáhne 10% hodnoty základního kapitálu.130
126 127 128 129 130
Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991 Zákon č. 513/1991 Dědič, J. a kol.: Dědič, J. a kol.:
Sb., § 147(1)(2) Sb., § 147(3) Sb., § 147(4) Právo obchodních společností, str. 228 Právo obchodních společností, str. 228
6.1. Užití rezervního fondu Užití rezervního fondu je zpravidla vnitřní záležitostí společnosti. Výjimkou je určení, že rezervní fond vytvořený do výše 10% základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty. Společnost však není povinna v případě, že její hospodaření skončí ztrátou, rezervní fond k úhradě ztráty použít. Rezervní fond nelze použít k vyplacení podílů na zisku. O použití rezervního fondu rozhoduje jednatel, nejde-li o použití rezervního fondu ke zvýšení základního kapitálu nebo k úhradě ztráty, neboť o tomto může rozhodnout pouze valná hromada. Jednatelé jsou povinni svolat valnou hromadu, pokud rezervní fond klesne pod polovinu jeho hodnoty ve srovnání s jeho výší ke dni konání poslední valné hromady. Toto není nutné v případě, že o použití rezervního fondu rozhodla valná hromada.131
7. Zrušení a zánik společnosti Společnost se zrušuje a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením účelu, pro který byla založena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.132 Kromě těchto případů se společnost zrušuje: a) rozhodnutím soudu, b) z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě.133
131 132 133
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 229 Zákon č. 513/1991 Sb., § 68(3) Zákon č. 513/1991 Sb., § 151
Nesvěřuje-li společenská smlouva rozhodnutí o zrušení společnosti do působnosti valné hromady, zrušuje se společnost dohodou všech společníků, jež musí mít formu notářského zápisu. Společníci se mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě.134 Ke zrušení společnosti může dojít buď s likvidací, nebo bez likvidace. Dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, musí být jmenován likvidátor. Likvidátora jmenuje valná hromada, a to ještě před zahájením likvidace společnosti. V případě, že valná hromada je v prodlení se jmenováním likvidátora nebo o zrušení společnosti rozhodl soud, jmenuje likvidátora soud. Likvidátor má nárok na odměnu. O odměně rozhoduje zásadně ten, kdo ho ustanovil do funkce. Odměna likvidátora se zahrnuje do závazků společnosti.Vstup společnosti do likvidace a osoba likvidátora se zapisují obligatorně do obchodního rejstříku.135 Zvláštní případy zrušení společnosti s ručením omezeným jsou: - valná hromada nerozhodne do šesti měsíců o způsobu naložení s volným obchodním podílem. - Společník do tří měsíců od spojení všech obchodních podílů v jeho rukou nesplatí zcela všechny peněžité vklady, které na tento obchodní podíl připadají, nebo nepřevede část obchodního podílu na jinou osobu. Další specifické případy zrušení společnosti si mohou společníci dohodnout ve společenské smlouvě. Může jít jak o případy, kdy dojde ke zrušení společnosti na základě dohody všech společníků, tak o případy, kdy rozhodnutí této otázky bude na základě společenské smlouvy svěřeno do působnosti valné hromady. Může však jít i o stanovení důvodů a podmínek, kdy se společníci mohou domáhat zrušení společnosti u soudu.136
7.1. Vypořádání společníků Společníkovi, jehož účast na společnosti zanikla za trvání společnosti, vzniká zásadně právo na vypořádací podíl. Právo na vypořádání od společnosti nemá ten společník, jehož účast na společnosti za trvání společnosti zanikla na základě dispozice s obchodním podílem. Právo na vypořádací podíl vzniká společníkovi v těchto případech: - vyloučení společníka ze společnosti, - zrušení jeho účasti na společnosti na základě rozhodnutí soudu, 134
Zákon č. 513/1991 Sb., § 152 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 229 136 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 230 135
-
prohlášení konkurzu na jeho majetek nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, uzavření dohody o ukončení jeho účasti.137
Právo na vypořádání má i dědic nebo právní nástupce společníka, pokud na něj nepřešel obchodní podíl. Vypořádací podíl se vypočte způsobem určeným společenskou smlouvou. Nelze však vyloučit právo společníka na vypořádací podíl. Nemá-li společenská smlouva jinou úpravu, vypočte se vypořádací podíl poměrem obchodních podílů. Vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti na základě mimořádné účetní závěrky, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného. Základem pro jeho výpočet je hodnota čistého obchodního jmění společnosti. Pokud vklad společníka, jehož účast na společnosti zanikla, dosud nebyl splacen, tato povinnost nezaniká. Povinnost splatit vklad přechází na nabyvatele obchodního podílu. Bývalý společník ručí za splacení vkladu nabyvatelem obchodního podílu (ručí nikoli ve vztahu ke třetím osobám, ale pouze ve vztahu ke společnosti). Společnost je povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu poté, co byl vklad splacen. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, nevyplývá-li ze společenské smlouvy nebo stanov jiný způsob vypořádání.138
7.2. Podíl na likvidačním zůstatku Dochází-li k zániku účasti společníka na společnosti při současném zrušení společnosti, vzniká společníkovi v případě, že je se zrušením společnosti spojena likvidace, právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace – právo na podíl na likvidačním zůstatku. Podíl na likvidačním zůstatku se vypočte způsobem dohodnutým ve společenské smlouvě. Nemá-li společenská smlouva jinou úpravu, určuje se tento podíl poměrem obchodních podílů.139 Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích. Jiný způsob vypořádání je možný, pokud tak stanoví společenská smlouva. Před výplatou vypořádacího podílu musí být návrh na rozdělení likvidačního zůstatku schválen. Pokud došlo ke zrušení společnosti na základě dohody společníků, podléhá schválení tohoto návrhu společníkům. Rozhodla-li o zrušení valná hromada, bude návrh na rozdělení likvidačního zůstatku schvalovat ona.
137 138 139
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 231 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 231 Zákon č. 513/1991 Sb., § 153
Zákon nestanoví lhůtu, dokdy musí být podíl na likvidačním zůstatku vyplacen. Likvidátor je povinen po schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku ho společníkovi vyplatit bez zbytečného odkladu poté, kdy o to bude požádán.140
140
Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, str. 232
Oddíl III. PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PODLE RAKOUSKÉHO PRÁVA 1. Základní rysy společnosti Společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost s právní subjektivitou (právnická osoba), jejíž společníci se účastní na jejím podnikání svými vklady, bez toho, aby osobně ručili za závazky společnosti. Společnost ručí věřitelům za závazky svým obchodním majetkem. Základní kapitál je tvořen vklady společníků. Minimální hodnota základního kapitálu je 35 000 Euro a minimální hodnota vkladu každého společníka je 70 Euro. Každý společník může mít ve společnosti pouze jeden vklad. Pro přechod obchodních podílů se vyžaduje notářské ověření. Společnost s ručením omezeným může být založena jednou osobou. Společnost s ručením omezeným může být založena nejen za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným povinně vytváří orgány společnosti: valnou hromadu, představenstvo, popř. dozorčí radu. Zřízení dozorčí rady je závazné jen vyjímečně, většinou pro velké společnosti. Společnost s ručením omezeným se v rakouském právu řadí k Formkaufmann, tedy k „obchodníkům z titulu formy“. Pod pojmem Formkaufmann se rozumí osoby, které jsou považovány za obchodníky pro svou právní formu bez ohledu na předmět podnikání. Tyto osoby se zapisují do obchodního rejstříku.141 Dále se společnost s ručením omezeným řadí k Vollkaufmann, tedy plnoprávným obchodníkům, tzn. že se na ně vztahují všechna ustanovení obchodního zákoníku.
2. Založení a vznik společnosti V případě založení společnosti dvěma a více společníky, se společnost zakládá uzavřením společenské smlouvy. Společenská 141
Švarc, Z. a kol.: Srovnávací obchodní právo I., str. 42
smlouva musí mít písemnou formu a musí být notářsky ověřena. Na společenské smlouvě musí být podpisy všech společníků. Je-li společnost založena jen jednou osobou, pak společenskou smlouvu nahrazuje prohlášení o založení společnosti. Na toto prohlášení se použijí přiměřeně ustanovení o společenské smlouvě.142 Při podpisu společenské smlouvy se může dát každý zakladatel zastoupit. Ke společenské smlouvě je pak třeba přiložit písemnou plnou moc.143 Společenská smlouva musí obsahovat: 1. obchodní firmu a sídlo společnosti, 2. předmět podnikání, 3. výši základního kapitálu, 4. podíl každého společníka na základním kapitálu podle upsaných vkladů. Společenská smlouva nesmí obsahovat ustanovení, která jsou v rozporu se zákonem; takováto ustanovení nemají právní závaznost144 Společníkovi nelze poskytnout odměnu za založení společnosti nebo za přípravu založení společnosti ze základního kapitálu; zejména je nepřípustné započítání těchto odměn na vklad. Náhrada nákladů založení společnosti může být požadována jen do výše nákladů na založení společnosti stanovených ve společenské smlouvě.145
2.1. Obchodní firma a sídlo společnosti Obchodní firma musí být odvozena od předmětu podnikání nebo musí obsahovat jména všech společníků nebo jméno alespoň jednoho z nich. Jména jiných osob než společníků nesmí být v obchodní firmě obsaženy. Zachování obchodní firmy u nástupnické společnosti není tímto vyloučeno. Obchodní firma musí v každém případě obsahovat dodatek „společnost s ručením omezeným“, který je možno odpovídajícím způsobem zkrátit. Obchodní firma nesmí obsahovat žádné označení, které náleží institucím, zřízeným podle zvláštních předpisů a stojícím pod veřejnou správou nebo dohledem, jako: spořitelna, zemská banka, zemský úřad a jím podobné. 142 143 144 145
GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz,
§3(2) §4(3) §4 §7
Jako sídlo společnosti je přípustné pouze místo na území Rakouska.146
2.2. Předmět podnikání Společnost s ručením omezeným může být založena k jakémukoli zákonem přípustnému účelu. Nesmí vykonávat činnost pojišťovnictví a působit jako politický spolek.147
2.3. Výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka Základní kapitál musí znít na jmenovitou hodnotu vyjádřenou v Eurech. Základní kapitál musí dosahovat alespoň částky 35 000 Euro a skládat se z vkladů jednotlivých společníků, přičemž každý musí dosahovat výše alespoň 70 Euro. Výše vkladu může být určena u každého společníka různě. Žádný společník nemůže při založení společnosti převzít více vkladů. Společník může dát do společnosti i nepeněžitý vklad. V tomto případě musí být ve společenské smlouvě přesně a úplně popsán předmět převzatého vkladu, osoba společníka a hodnota nepeněžitého vkladu, jež se započítává na vklad společníka.148 Alespoň polovina základního kapitálu musí být uhrazena peněžními vklady.149 Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku je třeba na každý peněžitý vklad splatit minimálně jednu čtvrtinu. Do částky 70 Euro musí být vklad zaplacen celý. Na peněžité vklady musí být splaceno dohromady minimálně 17 500 Euro. Nepeněžitý vklad musí být splacen v plném rozsahu. Vklad je možno zaplatit pouze v zákonných platebních prostředcích nebo dobropisem u domácí úvěrové banky nebo u Rakouské poštovní spořitelny na konto společnosti nebo jednatele. K žádosti o zápis společnosti do obchodního rejstříku je třeba přiložit vyjádření, že peněžité vklady ve výši vyznačené v seznamu byly zaplaceny v hotovosti a že zaplacené obnosy stejně jako nepeněžité vklady jsou plně k dispozici 146 147 148 149
GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz,
§5 §1 §6 §6a(1)
jednatelům. Je třeba prokázat, že jednatelé nejsou při nakládání se splacenými částkami nijak omezeni, především ne protipohledávkami. Důkaz o zaplacení peněžitých vkladů je třeba provést předložením písemného potvrzení úvěrové banky. Za škodu způsobenou nesprávnými údaji ručí jednatelé osobně a nerozdílně. Tyto dodatečné nároky se promlčují po pěti letech od zápisu společnosti do OR.150 Nedosahuje-li při podání žádosti o zápis společnosti do obchodního rejstříku hodnota nepeněžitého vkladu upsané hodnoty, pak musí společník chybějící částku uhradit v hotovosti.151 Každý společník je povinen splatit jím upsaný vklad v plné výši a dle ustanovení společenské smlouvy. Povinnost splatit vklad nemůže být společníkovi prominuta nebo odloženo její splnění. Nepřípustné je také započtení na pohledávku.152
2.4. Změna společenské smlouvy Změna společenské smlouvy je možná pouze usnesením společníků. Usnesení musí být notářsky ověřeno. Změna nabývá právní účinnosti zápisem do obchodního rejstříku. Změny společenské smlouvy vyžadují tříčtvrtinovou většinu odevzdaných hlasů. Společenská smlouva může určit další požadavky. Ustanovení o zřízení dozorčí rady a ustanovení o snížení odměny jednatelů a členů dozorčí rady se přijímá prostou většinou hlasů. Změna předmětu podnikání společnosti vyžaduje jednomyslný souhlas, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Rozšíření plnění společníků nebo omezení jejich práv vyžaduje souhlas všech tím dotčených společníků. Toto se týká především rozhodnutí o míře, v jaké je třeba splatit vklady. Všichni společníci jsou povinni podat návrh na zápis změny společenské smlouvy do obchodního rejstříku. K návrhu je třeba přiložit notářsky ověřené usnesení o změně společenské smlouvy. Dále je třeba přiložit úplné znění změněné společenské smlouvy.153
2.5. Vznik společnosti
150 151 152 153
GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz,
§10 §10a(1) §63 §49 - §51
Společnost s ručením omezeným vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Zápis do obchodního rejstříku má následující předpoklady: 1. uzavření společenské smlouvy, 2. jmenování jednatele (představenstva).154 Do obchodního rejstříku se zapisují následující údaje: 1. obchodní firma a sídlo společnosti a také adresa pro doručování, 2. den uzavření společenské smlouvy, 3. výše základního kapitálu, 4. jména a datumy narození společníků, popř. jejich IČO, výši jejich vkladů a výši jejich splacení, 5. jména a datumy narození jednatelů a způsob jednání za společnost. Jména jejich zástupců a členů dozorčí rady, 6. případná ustanovení společenské smlouvy o době trvání společnosti.155 Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé. K žádosti je třeba přiložit: 1. notářské vyhotovení společenské smlouvy, 2. seznam společníků, jež obsahuje jejich jména, u fyzických osob také datumy narození, popřípadě IČO, adresu pro doručování, výši upsaných vkladů a na ně připadající splacení, 3. seznam jednatelů s označením jejich jmen, dat narození a způsobů zastupování a ověřený doklad o jejich jmenování, 4. adresu pro doručování, pokud tato není sjednaná ve společenské smlouvě, 5. je-li zřízena dozorčí rada, seznam jejich členů s udáním jmen a dat narození. Společně s žádostí musí jednatelé zaznamenat své podpisy před rejstříkovým soudem nebo předložit toto zaznamenání v ověřené formě.156
3. Orgány společnosti 3.1. Valná hromada Rozhodování ve věcech, jež jsou podle zákona nebo společenské smlouvy vyhrazeny do pravomoci společníkům, se uskutečňuje prostřednictvím valné hromady; ledaže v určitém případě všichni společníci písemně vyjádří souhlas s projednávanou věcí (rozhodování per rollam).
154 155 156
GmbH-Gesetz, §3(1) GmbH-Gesetz, §11 GmbH-Gesetz, §9
Do působnosti valné hromady patří mimo jiné: 1. Schválení roční účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku, odvolání jednatelů či dozorčí rady, (tato rozhodnutí je třeba uskutečnit v prvních osmi měsících každého účetního roku pro uplynulý rok), 2. vymáhání splátek na vklady, 3. vrácení doplatků, 4. rozhodnutí o udělení prokury, 5. schvalování pravidel pro kontrolu a dohled nad hospodařením, 6. uplatnění nároků na náhradu škody, jež náleží společnosti od jednatelů, jejich zástupců nebo dozorčí rady, 7. jmenování zástupce pro procesní záležitosti, v případě, že společnost nemůže být zastupována jednateli ani dozorčí radou, 8. sjednávání smluv, kterými společnost získává zařízení nebo nemovitý majetek, přesahující částku 1/5 základního kapitálu.157 Společenská smlouva může rozšířit nebo zúžit okruh otázek, jež podléhají rozhodnutí společníků. 3.1.1. Svolávání valné hromady Valná hromada se koná v sídle společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Je svolána jednateli, pokud k tomu nejsou, dle zákona nebo společenské smlouvy, oprávněny i další osoby. Valná hromada se svolává minimálně jednou ročně a dále v případech, kdy to vyžaduje zájem společnosti. Valná hromada musí být bezodkladně svolána také v případě, že o svolání zažádají, písemně a s udáním důvodu, společníci, jejichž vklady představují 1/10 základního kapitálu, nestanoví-li společenská smlouva nižší část základního kapitálu. Není-li do 14 dnů vyhověno požadavku oprávněných orgánů na svolání valné hromady, nebo neexistují-li tyto orgány, pak mohou oprávněné osoby svolat valnou hromadu sami. V tomto případě rozhoduje valná hromada o tom, zda náklady na svolání valné hromady ponese společnost. 158 Svolání valné hromady se zveřejňuje ve formě, určené ve společenské smlouvě, při neexistenci takovéto úpravy, ve formě doporučeného dopisu každému společníkovi. Ode dne posledního zveřejnění nebo od podání zásilky na poštu, do dne konání valné hromady, musí uplynout alespoň 7 dní.
157 158
GmbH-Gesetz, §34, §35 GmbH-Gesetz, §36, §37
Důvod svolání valné hromady (pořad jednání) musí být při svolání co nejpřesněji konkretizován. Společníci, jejichž vklady dosahují maximálně 1/10 základního kapitálu, nestanovíli společenská smlouva menší podíl, mají právo, požadovat, aby byly do pořadu jednání příští valné hromady zahrnuty další otázky. Nebyla-li valná hromada řádně svolána, pak může být rozhodováno, jen pokud jsou přítomni nebo zastoupeni všichni společníci. Nestanoví-li zákon nebo společenská smlouva jinak, je k usnášení-schopnosti valné hromady potřeba, aby byla zastoupena alespoň 1/10 základního kapitálu. V případě, kdy není valná hromada usnášeníschopná, je třeba svolat novou, která může projednat jen pořad jednání té předchozí, nestanoví-li společenská smlouva jinak, a která je usnášeníschopná bez ohledu na výši zastoupeného základního kapitálu. 159 Valná hromada rozhoduje prostou většinou odevzdaných hlasů, nestanoví-li zákon nebo společenská smlouva jinak. Na každých 10 Euro přejatého vkladu připadá jeden hlas. Společenská smlouva může obsahovat další ustanovení, každý společník však musí mít alespoň jeden hlas. Výkon hlasovacího práva prostřednictvím zplnomocněnce je přípustné. K tomu se však vyžaduje písemná plná moc, týkající se výkonu tohoto práva. Zákonní a statutární zástupci fyzických osob nezpůsobilých k právním úkonům a právnických osob musí být k výkonu tohoto práva připuštěni a nepotřebují k tomu plnou moc. Jedná-li se o osvobození závazku nebo přidělení výhody určité osobě, nemá tato osoba hlasovací právo jak svým tak ani cizím jménem. To samé se týká rozhodování o uskutečnění obchodu s určitým společníkem nebo rozhodování o zahájení či ukončení právního sporu mezi ním a společností. Má-li být společník jmenován do či odvolán z funkce jednatele, člena dozorčí rady či likvidátora, pak není při rozhodování omezeno jeho hlasovací právo. O rozhodnutí valné hromady je třeba bez zbytečného odkladu vyhotovit protokol. Protokol spolu s písemně vyhotovenými usneseními valné hromady je třeba uschovat. Každý společník má právo do nich nahlížet. Každému společníkovi je třeba, bez zbytečného odkladu po konání valné hromady nebo po hlasování formou písemného 159
GmbH-Gesetz, §38
odevzdání hlasů, zaslat formou doporučeného dopisu kopii usnesení, s udáním dne přijetí tohoto usnesení. 160 3.1.2. Neplatnost usnesení valné hromady Pokud obsah usnesení valné hromady porušuje závazná usnesení zákona, je možno žalovat na neplatnost tohoto usnesení. Oprávněný podat žalobu je každý společník, který se účastnil valné hromady a vyslovil se proti rozhodnutí, stejně jako společník, který se neúčastnil valné hromady nebo na ní byl neoprávněně nevpuštěn nebo se nemohl zúčastnit z důvodu chyb svolání valné hromady. Je-li rozhodováno písemným odevzdáním hlasů, pak je oprávněn podat žalobu každý společník, který dal hlas proti usnesení nebo byl při tomto hlasování opominut. Žalobu je třeba podat během jednoho měsíce ode dne odeslání kopie protokolu z valné hromady. 161 Žalobu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady je třeba podat proti společnosti. Společnost je zastoupena jednateli, žalují-li jednatelé, dozorčí radou. Žalují-li jak jednatelé, tak členové dozorčí rady, nebo nebyla-li dozorčí rada zřízena a nebyl ustanoven zástupce společnosti, zvolí zástupce soud. Příslušný k žalobě je výlučně obchodní soud dle sídla společnosti. Každý společník se může účastnit soudního sporu jako vedlejší účastník. Rozsudek o neplatnosti působí vůči všem společníkům. Za škodu, vzniklou neoprávněným žalováním na neplatnost usnesení valné hromady, ručí společně a nerozdílně žalobci, zlý úmysl či hrubá nedbalost se jim přičítá k tíži.162
3.2. Jednatelé Společnost s ručením omezeným musí mít jednoho či více jednatelů. Jednatelem lze jmenovat jen fyzické osoby způsobilé k právním úkonům. Jmenování se děje rozhodnutím valné hromady. Ve společenské smlouvě je možno vyhradit jmenování jednatelů spolku, zemi nebo jiné veřejnoprávní instituci. Chybí-li jednatelé potřební pro zastupování společnosti, může je v naléhavých případech jmenovat soud na žádost jednoho účastníka, a to na dobu, než bude nedostatek odstraněn. Toto platí také, když žádný z jednatelů nemá v Rakousku trvalý pobyt. 160 161 162
GmbH-Gesetz, §39, §40 GmbH-Gesetz, §41 GmbH-Gesetz, §42
Jednatele lze, aniž jsou dotčeny nároky na odškodnění, kdykoli odvolat rozhodnutím společníků. Jednatel může být odvolán z vážného důvodu soudním rozhodnutím. Jednatelé mohou odstoupit, aniž jsou dotčeny nároky na odškodnění společnosti vůči nim, které vyplývají ze stávajících smluv; existuje-li pro odstoupení vážný důvod, mohou odstoupit s okamžitou platností, v ostatních případech je odstoupení účinné po uplynutí 14 dnů. Odstoupení je třeba vyslovit před valnou hromadou, pokud je toto na programu jednání, nebo před všemi společníky. O tomto je třeba vyrozumět ostatní jednatele a, je-li zřízena dozorčí rada, jejího předsedu. Jmenování nových jednatelů a změna nebo zánik jejich zastupitelských oprávnění se musí bez zbytečného odkladu zapsat do obchodního rejstříku.163 3.2.1.
Působnost a povinnosti jednatelů
Jednatelé zastupují společnost právně a navenek. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, je zapotřebí spoluúčast všech jednatelů. Pokud je více jednatelů, může společenská smlouva zmocnit k zastupování společnosti také jednoho jednatele společně s prokuristou. O právních úkonech, které učiní společník jak svým jménem tak jménem společnosti, je třeba neprodleně vyhotovit doklad. Doklad není třeba vyhotovit, pokud právní úkon patří k běžné činnosti a byl učiněn za obvyklých podmínek.164 Společnost je oprávněna o zavázána z právních úkonů, které učinili jednatelé jejím jménem.165 Je-li více jednatelů, pak, nestanoví-li společenská smlouva jinak, nesmí žádný jednat samostatně, ledaže je tu nebezpečí prodlení. Jednatelé dbají na to, že je vedeno účetnictví a interní kontrolní systém, jež odpovídají požadavkům společnosti. Každému jednateli je třeba bez zbytečného odkladu po vyhotovení doručit roční účetní závěrku spolu se zprávou o hospodářské situaci podniku. Jednatel může během 14 dnů od valné hromady svolané ke schválení roční účetní závěrky nebo od uplynutí doby pro písemný projev souhlasu (rozhodování per 163 164 165
GmbH-Gesetz, §15-§17 GmbH-Gesetz, §18 GmbH-Gesetz, §19
rollam), nahlížet do knih a dokladů společnosti. Společenská smlouva může obsahovat ustanovení, která jednatelům nepřiznávají právo nahlížet do knih a dokladů, nebo která zkracují zákonnou dobu, v níž je možno toto právo uplatňovat, nebo která stanovují pro uplatnění tohoto práva další omezení, jen v případě, že je zřízena dozorčí rada. 166 Jednatelé jsou společnosti zavázáni, jednat při své činnosti s péčí řádného hospodáře. Jednatelé, kteří porušují své závazky, ručí společnosti společně a nerozdílně za tímto způsobenou škodu. Zejména jsou povinni k náhradě, když: 1. v rozporu s ustanoveními zákona nebo společenské smlouvy rozdělují majetek společnosti, zejména pokud vklady či doplatky zcela nebo částečně vracejí společníkům, pokud vyplácí úroky či podíly na zisku, nabývají pro společnost vlastní obchodní podíly, dávají je do zástavy; 2. poté, co měli povinnost podat žádost o konkurz, prováděli platby. Jednatel ručí společnosti také za škodu vzniklou z obchodu, který se společností sjednal vlastním nebo cizím jménem, aniž by nejprve získal povolení dozorčí rady, popř. všech zbývajících jednatelů, nebyla-li dozorčí rada zřízena. Nároky na náhradu škody se promlčují do pěti let. Jakmile je společnosti podán důkaz o převodu obchodního podílu, změně jména, adresy pro doručování, vkladu nebo splacených částí vkladu společníka, jsou jednatelé v počtu potřebném pro zastupování povinni bez zbytečného odkladu tyto skutečnosti nahlásit do obchodního rejstříku. Dále musí také bez zbytečného odkladu nahlásit změnu adresy pro doručování společnosti.167 3.2.2. Zpráva dozorčí radě Jednatelé jsou povinni nejméně jednou ročně informovat dozorčí radu o podstatných otázkách budoucí obchodní politiky, a představit budoucí vývoj majetkové a finanční situace (roční zpráva). Jednatelé jsou dále povinni pravidelně, nejméně čtyřikrát ročně, informovat dozorčí radu o stavu podnikání a situaci podniku ve srovnání s rozpočtem (čtvrtletní zpráva). Ve vážných případech je třeba neprodleně informovat předsedu dozorčí rady; dále je třeba bez zbytečného odkladu informovat dozorčí radu o okolnostech, které mají podstatný význam pro rentabilitu a likviditu společnosti (zvláštní zpráva). Roční zpráva a čtvrtletní zprávy musí být vyhotoveny v písemné formě a na žádost dozorčí rady ústně objasněny; musí být
166 167
GmbH-Gesetz, §21, §22 GmbH-Gesetz, §25, §26
vyhotoveny pro každého člena dozorčí rady. Zvláštní zprávy mohou mít písemnou nebo ústní formu.168
3.3. Dozorčí rada Dozorčí rada musí být zřízena, když: 1. základní kapitál přesahuje částku 70 000 Euro a počet společníků 50, nebo 2. počet zaměstnanců překračuje 300, nebo 3. společnost jednotně řídí nebo prostřednictvím přímé účasti větší než 50% ovládá akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným, jež jsou povinny zřizovat dozorčí radu, a v obou případech přesahuje počet zaměstnanců každé společnosti a těchto společností dohromady 300, nebo 4. je společnost osobně ručícím společníkem v komanditní společnosti a počet zaměstnanců v jejím podniku a v podniku komanditní společnosti dohromady přesahuje 300. V jiných případech, kromě těch, vyjmenovaných v odst. 1, může být dozorčí rada zřízena společenskou smlouvou.169 3.3.1. Členství v dozorčí radě Dozorčí rada má tři členy. Je možno jmenovat také více členů, pokud to neodporuje úpravě počtu členů ve společenské smlouvě.170 Právnická osoba nebo osobní společnost ( veřejná obchodní společnost, komanditní společnost) nemohou být členem dozorčí rady. Dále členem nemůže být osoba, která je členem dozorčí rady v deseti společnostech s ručením omezeným a akciových společnostech. Dále nemůže být předsedou nebo zástupcem dozorčí rady osoba, která již zastává tuto pozici v pěti společnostech s ručením omezeným nebo akciových společností.171 3.3.2. Volení do dozorčí rady Členové dozorčí rady jsou voleni rozhodnutím valné hromady na dobu 4 let. Člena dozorčí rady je možno rozhodnutím valné hromady odvolat i před uplynutím funkčního období. Rozhodnutí vyžaduje tříčtvrtinovou většinu odevzdaných hlasů. Společenská smlouva může stanovit jinou většinu a stanovit další požadavky. Funkční období první dozorčí rady trvá maximálně do 1 roku od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Předtím může být odvolána rozhodnutím prosté většiny společníků. 168 169 170 171
GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz,
§28 §29(1)(6) §30 §30a(1)
Soud, na návrh menšiny společníků, jejichž vklady představují max. 1/10 základního kapitálu, odvolá člena dozorčí rady, pokud je pro to vážný důvod. Společenská smlouva může určitým společníkům nebo příslušným majitelům určitých obchodních podílů přiznat právo zvolit členy do dozorčí rady. Má-li dozorčí rada déle než tři měsíce nižší počet členů, než je potřeba k usnášení schopnosti, pak může soud na žádost jednatele, člena dozorčí rady nebo společníka dosadit další členy. Jednatelé jsou povinni podat tento návrh. Soud jím jmenované členy dozorčí rady odvolá, jakmile odpadnou důvody jejich zvolení soudem. Členové dozorčí rady nemohou být současně jednateli nebo dlouhodobými zástupci jednatelů. Také nemohou sjednávat obchody společnosti jako její zaměstnanci. Jednotliví členové dozorčí rady mohou být rozhodnutím valné hromady ustanoveni za zástupce postižených jednatelů jen na předem ohraničenou dobu. V této době nemohou vykonávat žádnou činnost jako členové dozorčí rady. Zákaz konkurence jednatelů pro ně neplatí. Jednatelé jsou povinni bez zbytečného odkladu podat žádost o zápis každého nového jmenování a odvolání člena dozorčí rady do obchodního rejstříku.172 3.3.3. Zasedání dozorčí rady Dozorčí rada musí zasedat alespoň čtyřikrát do roka.173 Každý člen dozorčí rady nebo jednatelé mohou, pod podmínkou udání důvodu, požadovat, aby předseda dozorčí rady tuto neprodleně svolal. Není-li vyhověno tomuto požadavku, potom mohou tito žadatelé dozorčí radu svolat sami. Z řad členů dozorčí rady jsou určeni předseda a nejméně jeden zástupce. O jednáních a rozhodnutích dozorčí rady se vyhotovují zápisy, které podepisuje předseda nebo jeho zástupce. Rozhodnutí formou písemného odevzdání hlasů je přípustné jen, pokud tomuto postupu žádný z členů dozorčí rady neodporuje. Dozorčí rada může ze svého středu zřizuje jeden nebo více výborů, jmenovitě k účelu přípravy jednání nebo k dohledu nad plněním jejich rozhodnutí. 172 173
GmbH-Gesetz, §30b-f GmbH-Gesetz, §30i
Dozorčí rada nebo její výbor je usnášeníschopný teprve, když se jednání účastní alespoň 3 členové. Společenská smlouva může určit vyšší počet členů. Jednání dozorčí rady a jejích výborů se nemohou účastnit osoby, které nejsou členem dozorčí rady nebo jednatelé. Zasedání, která se zabývají kontrolou roční účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku a zprávy o hospodářské situaci podniku, se účastní auditor.174 Členům první dozorčí rady může být přidělena odměna za jejich činnost pouze rozhodnutím společníků.175
3.3.4. Působnost dozorčí rady Dozorčí rada dohlíží na hospodaření podniku. Dozorčí rada může nahlížet a kontrolovat knihy a doklady společnosti, stejně jako majetkové hodnoty, zejména pokladnu společnosti a stavy cenných papírů a zboží. Dozorčí rada svolává valnou hromadu, vyžaduje-li to blaho společnosti. Následující obchody se mohou uskutečnit pouze se souhlasem dozorčí rady: 1. nabývání a prodej obchodních podílů, podniků a závodů; 2. nabývání, prodej a zatěžování nemovitostí; 3. zřizování a zavírání poboček; 4. investování, jež přesahuje určité pořizovací náklady jednotlivě nebo dohromady během jednoho účetního roku; 5. sjednávání výpůjček, půjček a úvěrů, které přesahují určitý obnos jednotlivě nebo dohromady během jednoho účetního roku; 6. poskytování půjček a úvěrů, pokud nepatří k běžné činnosti podniku; 7. přejímání a přenechávání hospodářských odvětví a produkčních způsobů; 8. stanovování obecných zásad obchodní politiky; 9. stanovování zásad týkajících se poskytování podílů na zisku či obratu a příslibů odměn jednatelům a vedoucím pracovníkům. Členové dozorčí rady nemohou své povinnosti vykonávat prostřednictvím jiných osob. Společenská smlouva může ale připustit, že jeden člen dozorčí rady pověří písemně jiného člena zastupováním na jednom zasedání; takto zastoupený člen se nepočítá při stanovování usnášení-schopnosti zasedání. Právo předsedat nelze přenést.176 174 175 176
GmbH-Gesetz, §30g-h GmbH-Gesetz, §31 GmbH-Gesetz, §30j
Dozorčí rada kontroluje roční účetní závěrku, návrh rozdělení zisku a ztrát a zprávu o hospodářské situaci podniku a informuje o tom valnou hromadu.177 Dozorčí rada je zmocněna zastupovat společnost při uskutečňování obchodů s jednateli a vést proti jednatelům právní spory.178 Další povinnosti mohou být na dozorčí radu převedeny společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady. Ustanovení o ručení týkající se jednatelů, se použijí také na členy dozorčí rady.179 3.3.5. Zákaz konkurence Jednatelé nesmí bez souhlasu společnosti podnikat v oboru podnikání společnosti pro sebe či třetí osobu, ani se účastnit na podnikání jiné společnosti ve stejném oboru podnikání jako neomezeně ručící společník, nebo zastávat místo v představenstvu či dozorčí radě či jako jednatel. Jednatele, který porušil zákaz vyslovený v prvním odstavci, je možno odvolat bez povinnosti uhradit odškodné. Mimoto může společnost vyžadovat náhradu škody nebo místo toho požadovat, že obchody sjednané na účet jednatele budou považovány za obchody sjednané pro společnost. Co se týče obchodů uzavřených na účet třetích osob, může společnost požadovat vydání prospěchu z těchto obchodů nebo postoupení nároku na tento prospěch. Výše popsaná práva společnosti zanikají uplynutím tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděli všichni členové dozorčí rady nebo v případě, že dozorčí rada není zřízena, ostatní jednatelé, nejdéle však do pěti let od vzniku této skutečnosti.180
4. Základní kapitál 4.1. Zvýšení základního kapitálu Zvýšení základního kapitálu se děje změnou společenské smlouvy. 177 178 179 180
GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz, GmbH-Gesetz,
§30k §30 §33 §24
K převzetí nových vkladů jsou oprávněni stávající společníci nebo třetí osoby. Stávajícím společníkům přísluší, během 4 týdnů ode dne rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, přednostní právo k převzetí nových vkladů poměrně dle stávajících vkladů. Projev převzetí musí být notářsky ověřen. Projev převzetí třetích osob musí obsahovat prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě. Rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku, jakmile dojde k převzetí vkladů a jejich splacení. K návrhu na zápis je třeba přiložit: 1. notářsky ověřený projev převzetí; 2. seznam osob, jež převzaly nové vklady, u každého musí být uvedena výše jejich vkladů a výše jejich splacení.181
4.2. Snížení základního kapitálu Snížení základního kapitálu se uskutečňuje na základě změny společenské smlouvy a dodržením zákonného postupu zveřejňování. Rozhodnutí o snížení základního kapitálu musí popsat rozsah a důvod snížení a stanovit způsob provedení. Způsoby snížení základního kapitálu jsou: vrácení vkladu společníkům, snížení jmenovité hodnoty vkladů nebo osvobození od splacení nesplacených částí vkladů. Snížení základního kapitálu pod 35 000 Euro je nepřípustné. Žádný vklad nesmí klesnout pod 70 Euro.182 Všichni jednatelé jsou povinni informovat o zamýšleném snížení základního kapitálu obchodní rejstříkový soud. Jednatelé jsou dále povinni zveřejnit zamýšlené snížení základního kapitálu v obchodním věstníku. Přitom je třeba dát na vědomí, že je společnost připravena uspokojit nebo zajistit pohledávky věřitelů, jež se přihlásí do tří měsíců. Známým věřitelům je toto sdělení třeba bez zbytečného odkladu sdělit. Návrh na zápis snížení základního kapitálu se do obchodního rejstříku podá až po uplynutí doby, v níž mohou věřitelé přihlásit své pohledávky. K návrhu je třeba přiložit: 1. důkaz, že zveřejňovaní postup proběhl dle zákona; 2. důkaz, že přihlášení věřitelé byli uspokojeni nebo zajištěni; 181 182
GmbH-Gesetz, §52-§53 GmbH-Gesetz, §54
3. prohlášení, že všem známým věřitelům bylo sděleno toto sdělení, a že se nepřihlásili jiní věřitelé, než ti, kteří byli uspokojeni; 4. nový seznam společníků. Jednatelé ručí společně a nerozdílně věřitelům, kterým vznikla škoda v důsledku nedodržení zákonného postupu. Platby společníkům v důsledku snížení základního kapitálu se uskutečňují až po zápisu tohoto do obchodního rejstříku.183
183
GmbH-Gesetz, §55-§57
Oddíl IV. ZÁVĚR
Ze srovnání právní úpravy společnosti s ručením omezeným v českém a rakouském právu je patrné, že se liší jen v dílčích otázkách, jako jsou částky určitých plnění nebo lhůty pro učinění určitých úkonů. Některé otázky jsou v rakouském právu upraveny podrobněji než v českém, některé naopak téměř vypuštěny. Rozdílná je např. promlčecí lhůta. V českém obchodním zákoníku je obecná promlčecí lhůta čtyřletá, v rakouském zákoně o společnosti s ručením omezeným se promlčuje po pěti letech. Liší se úprava základního kapitálu a společníka. V Rakousku musí základní minimálně 35 000 Euro a výše každého 70 Euro. V České republice jsou tyto 200 000 Kč a 20 000 Kč.
vkladu každého kapitál dosahovat částky vkladu částky minimálně částky stanoveny na
V Rakousku je třeba před zápisem společnosti do obchodního rejstříku na každý peněžitý vklad splatit minimálně jednu čtvrtinu. Na peněžité vklady musí být splaceno dohromady minimálně 17 500 Euro. V České republice musí být splaceno nejméně 30 % na každý peněžitý vklad, celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Zatímco český obchodní zákoník stanovuje, že lhůta pro splacení vkladů může být ve společenské smlouvě stanovena maximálně na 5 let, rakouský zákon žádnou maximální lhůtu pro splacení neobsahuje. Maximální počet společníků je v českém právu pro společnost s ručením omezeným stanoven na 50 osob. Při vyšším počtu společníků je třeba, aby byla změněna právní forma společnosti, nebude-li tak učiněno, je to důvod pro zrušení společnosti soudem. Rakouská právní úprava maximální počet společníků neupravuje. Pouze stanovuje, že pokud počet společníků přesáhne 50, musí být povinně zřízena dozorčí rada. Také úprava společenské smlouvy vykazuje drobné odlišnosti. Zatímco v českém právu musí společenská smlouva povinně obsahovat jména společníků, jednatelů a způsobu jejich jednání za společnost, jména členů dozorčí rady, atd., v Rakousku se tyto údaje zapisují až do obchodního rejstříku a samotná společenská smlouva povinně obsahuje pouze: obchodní firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání, výši základního kapitálu
a podíl každého společníka na základním kapitálu podle upsaných vkladů. Obchodní firma v rakouském právu musí být odvozena od předmětu podnikání nebo musí obsahovat jména všech společníků nebo jméno alespoň jednoho z nich. Jména jiných osob než společníků nesmí být v obchodní firmě obsaženy. Naopak české právo připouští jakoukoli obchodní firmu, např. zcela fantazijní. Dodatek právní formy je povinný v obou úpravách. Co se týče úpravy valné hromady, je v českém právu stanovena její usnášení-schopnost, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. V rakouském právu je k usnášeníschopnosti valné hromady potřeba, aby byla zastoupena alespoň 1/10 základního kapitálu, nestanoví-li zákon nebo společenská smlouva jinak. Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí v České republice konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období, v Rakousku do 8 měsíců. Valná hromada musí být v České republice svolána nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak. V Rakousku musí ode dne podání doporučeného dopisu společníkovi na poštu do dne konání valné hromady uplynout alespoň 7 dní. Žalobu na neplatnost usnesení valné hromady je třeba v Rakousku podat během jednoho měsíce ode dne odeslání kopie protokolu z valné hromady společníkovi. V České republice do tří měsíců ode dne konání valné hromady. Jmenování a odvolání jednatele spadá v České republice i v Rakousku do působnosti valné hromady. V Rakousku je mimoto možné vyhradit jmenování jednatelů spolku, zemi nebo jiné veřejnoprávní instituci. Je-li jednatelů více, je v České republice oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak.V Rakousku je zapotřebí spoluúčast všech jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Samostatně mohou jednatelé jednat pouze, je-li nebezpečí prodlení. Zatímco v Rakousku se dozorčí rada povinně zřizuje, pokud základní kapitál přesáhne částku 70 000 Euro a počet společníků 50, nebo počet zaměstnanců překročí 300, a jinak stanoví-li tak společenská smlouva; v České republice je dozorčí rada u společnosti s ručením omezeným zřízena pouze, stanoví-li tak společenská smlouva.
Členové dozorčí rady jsou v Rakousku voleni rozhodnutím valné hromady maximálně na dobu 4 let; v české úpravě společnosti s ručením omezeným žádná maximální doba funkce dozorčí rady stanovena není. V rakouské právní úpravě jsou vyjmenovány obchody, jež se mohou uskutečnit pouze se souhlasem dozorčí rady, jako: nabývání a prodej obchodních podílů; nabývání, prodej a zatěžování nemovitostí; poskytování půjček a úvěrů atp. V českém právu tato úprava není. Obecně lze říci, že rakouské právo obsahuje více kontrolních mechanismů; především úprava dozorčí rady je velmi podrobná, na rozdíl od české. Mimoto je ale patrné, že obě právní úpravy jsou velmi blízké a že vycházejí ze stejných kořenů. Díky členství obou zemí v Evropské unii, se patrně budou v budoucnu oba právní řády ještě více sbližovat.
Oddíl V. POUŽITÁ LITERATURA Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností, PROSPEKTRUM, Praha1998. ISBN 80-7175-064-6. Švarc, Z. a kol.: Srovnávací obchodní právo I., Oeconomica, Praha 2004. ISBN 80-245-0688-2. Bartošíková, M., Štenglová, I.: Společnost s ručením omezeným, C.H.Beck, Praha 2003. ISBN 80-7179-734-0. Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, Komplexní pohled na s.r.o., ASPI Publishing, Praha 2002. ISBN 80-86395-37-5. ZÁKONY: Zákon č. 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník) GmbH - Gesetz vom 6. März 1906 (Zákon o společnosti s ručením omezeným z r. 1906) WEBOVÉ SRÁNKY: www.help.gv.at
Centrum informačních a knihovnických služeb KNIHOVNA VŠE
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI
Jana Heralová AUTOR Právní úprava společnosti s ručením omezeným v českém a rakouském právu NÁZEV DP Mezinárodních vztahů FAKULTA Podnikání a právo OBOR 2005 ROK OBHAJOBY 71 POČET STRAN 0 POČET PŘÍLOH
JUDr. Miluše KALINOVÁ, Ph.D. VEDOUCÍ DP Právní úprava společnosti s ručením omezeným v českém a rakouském právu: založení a vznik společnosti, právní postavení společníků, orgány společnosti, základní kapitál, rezervní fond, zrušení a zánik společnosti ANOTACE Společnost s ručením omezeným, GmbH, právo obchodních společností, rakouské právo KLÍČOVÁ SLOVA MÍSTO ULOŽENÍ
SIGNATURA