Právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra správní vědy a správního práva

Diplomová práce

Právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva Michal Novák

2014/2015

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

.............................................

1

Tímto bych rád poděkoval, panu JUDr. Stanislavu Sedláčkovi, Ph.D., za cenné rady, podnětné připomínky a odborné vedení při zpracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat svojí rodině a blízkým za podporu nejen během psaní této práce, ale hlavně během celého mého studia.

2

Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou civilního držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva. Představuje a analyzuje základní právní předpisy na úseku zbraní a střeliva s přihlédnutím k jejich čerstvým novelizacím. Důraz klade především na podmínky a okolnosti vydávání a pozbývání zbrojních průkazů. Nevyhýbá se ani hodnocení a navržení možných úprav. Práce nastiňuje také obecné problémy zpřísňování zbraňové úpravy a komparuje českou zbraňovou úpravu s úpravou zahraniční.

Klíčová slova Střelná zbraň, držení, nošení, zbrojní průkaz, kategorie zbraní, podmínky, zákon o zbraních, novela, Ustawa o broni i amunicji

Abstract This master thesis deals with the issue of civilian possession and carrying of firearms to protect life, health and property in the terms of administative law. It presents and analyses the basic legislation in the field of arms and ammunition with regard to their most reccent amendments. Emphasis is primarily on conditions and circumstances of issuing and losing of weapon licenses and it does not avoid evaluating and proposing of possible amendments. The thesis also outlines the general problems with tightening of weapon adjustments law and compares the Czech gun regulation with the foreign ones.

Keywords Firearm, possession, carrying, gun license, categories of weapons, conditions, firearm act, amendment, Ustawa o broni i amunicji

3

Obsah I. Úvod ........................................................................................................................................................ 6 II. Obsahová část práce ............................................................................................................................... 9 1 Vymezení elementárních pojmů a definic .............................................................................................. 9 1.1 Pojem střelné zbraně dle právní úpravy České republiky ................................................................... 9 1.2 Držení a nošení zbraně ..................................................................................................................... 11 1.2.1 Držení zbraně ............................................................................................................................ 11 1.2.2 Nošení zbraně ........................................................................................................................... 12 1.3 Používání zbraně .............................................................................................................................. 13 2 Soukromé vlastnictví zbraní a jeho omezování .................................................................................... 14 2.1 Právo vlastnit zbraň a Ústava České republiky ............................................................................... 14 2.2 Nošení zbraně a suverenita lidu ....................................................................................................... 15 2.3 Omezování soukromého vlastnictví zbraní ...................................................................................... 16 3 Východiska při tvorbě zákona č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu ..................................... 18 3.1 Právo Evropského společenství (EU) ................................................................................................ 18 3.2 Nedostatky zákona č. 288/1995 Sb. o střelných zbraních a střelivu ................................................ 19 4 Zákon o střelných zbraních jako prostředek kontroly držení a nošení střelných zbraní. ....................... 21 4.1 Kategorie zbraní a střeliva ............................................................................................................... 21 4.1.1 Kategorie A – zbraně zakázané ................................................................................................. 22 4.1.2 Kategorie B – zbraně podléhající povolení ............................................................................... 24 4.1.3 Kategorie C – zbraně podléhající ohlášení ................................................................................ 26 4.1.4 Kategorie D – ostatní zbraně .................................................................................................... 27 4.2 Veřejné listiny opravňující k držení a nošení střelných zbraní .......................................................... 29 4.2.1 Zbrojní průkaz ........................................................................................................................... 30 4.2.2 Evropský zbrojní pas ................................................................................................................. 30 4.2.3 Zbrojní licence........................................................................................................................... 31 4.2.4 Zbrojní průvodní list .................................................................................................................. 32 4.3 Podmínky získání zbrojního průkazu ................................................................................................ 32 4.3.1 Místo pobytu na území České republiky ................................................................................... 33 4.3.2 Věková hranice žadatele ........................................................................................................... 33 4.3.3 Zdravotní způsobilost žadatele ................................................................................................. 34 4.3.4 Odborná způsobilost žadatele .................................................................................................. 36 4.3.5 Bezúhonnost žadatele .............................................................................................................. 39 4.3.6 Spolehlivost žadatele ................................................................................................................ 40

4

4.4 Vydávání zbrojního průkazu............................................................................................................. 41 4.4.1 Obnova zbrojního průkazu........................................................................................................ 43 4.4.2 Rozšíření zbrojního průkazu ..................................................................................................... 44 4.4.3 Dědění zbraně ........................................................................................................................... 44 4.4.4 Poplatky spojené s vydáváním zbrojního průkazu .................................................................... 45 4.5 Zánik platnosti zbrojního průkazu .................................................................................................... 46 4.5.1 Vzdání se zbrojního průkazu ..................................................................................................... 48 4.5.2 Odnětí zbrojního průkazu ......................................................................................................... 49 4.5.3 Zadržení a zajištění zbrojního průkazu ..................................................................................... 50 4.6 Základní oprávnění a povinnosti držitelů zbrojního průkazu ........................................................... 52 4.6.1 Registrace zbraně a průkaz zbraně ........................................................................................... 55 4.6.2 Zabezpečení zbraní a střeliva .................................................................................................... 57 4.6.3 Svěření a půjčování zbraní a střeliva......................................................................................... 58 5 Další instituty Novely č. 170/2013 Sb. a její celkové zhodnocení ......................................................... 60 5.1 Centrální registr zbraní ...................................................................................................................... 60 5.2 Zbraňová amnestie ............................................................................................................................ 61 5.3 Zhodnocení novely ............................................................................................................................. 63 6 Komparace české a zahraniční zbraňové právní úpravy – Polsko ......................................................... 64 6.1 Liberalizace polského zákona o zbraních ........................................................................................... 64 6.2 Polský zákon o zbraních ..................................................................................................................... 65 6.3 Vybrané hlavní rozdíly a jejich zhodnocení ........................................................................................ 68 III. Závěr .................................................................................................................................................... 70 IV. Přehled použité literatury: ................................................................................................................... 72

5

I. Úvod „Mírná povaha slušného člověka láká rváče; na druhé straně zbraně ho stejně jako zákony zastrašují a drží v patřičném respektu, a jsou zárukou pořádku stejně jako majetku.“ Thomas Paine. 1 V tomto krátkém citátu můžeme naleznout hned několik důležitých a dle mého názoru i nezpochybnitelných faktů. Začněme tím, že v demokratickém právním státě jsou běžní občané chráněni zákony a tyto zákony pod pohrůžkou sankcí, odrazují pomyslné rváče od útoků na slušné občany. Nicméně může nastat situace, kdy zákon útok na slušné občany nevidí, a nebo je na tento útok schopný reagovat až následně po jeho dokonání. V této situaci je pak pomyslného rváče schopna odradit zbraň v rukou slušného člověka, který i přes svoji mírnou povahu neváhá bránit sebe, své blízké nebo svůj majetek. Musíme si ale také uvědomit, že zbraň je nástroj, který je specifický svojí nebezpečností a ze své podstaty je určený k ničení a zabíjení. Ovšem i přes tuto nebezpečnost zbraní, by právo slušného občana na svoji obranu se zbraní v ruce, nemělo být v demokratickém právním státě potlačováno, naopak by mělo být umožněno, ale je nanejvýš na místě, aby zákon stanovil takové mantinely, které umožní získání zbraní pouze slušným občanům. Jelikož se zbraňová legislativa v České republice vztahuje pouze na zbraně střelné, je tématem této práce právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku. Jsem si vědom značné četnosti prací zpracovaných na téma právní úpravy zbraní, nicméně diskuse nad tímto tématem nikdy neusíná a názor na zbraňovou právní úpravu neexistuje nikdy jen jeden. Živost tohoto tématu lze spatřovat i v četném novelizování zbraňové legislativy, kdy poslední takovou novelou, a to novelou nikoliv marginální je novela z poloviny loňského roku. Práce nahlíží na právní úpravu střelných zbraní převážně z pohledu správního práva a důraz je kladen na zbrojní průkaz skupiny E, tedy k ochraně života, zdraví a majetku. Právní úprava držení a nošení střelných zbraní je v České republice upravena primárně zákonem č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, na který se samozřejmě váže řada prováděcích právním předpisů. Hlavním cílem této práce je

ČERNÝ, Pavel, DUŠEK Ondřej, VINDUŠKA Václav. Manuál obranné střelby II. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 9. 1

6

analýza výše zmíněné zákona, jeho zhodnocení a poukázání na případné nedostatky. Analyzována a hodnocena bude také poslední novela výše zmíněného zákona. Důraz bude kladen převážně na analyzování a zhodnocení náročnosti podmínek pro získání zbrojního průkazu a taktéž náročnosti kritérií pro držení a nošení střelných zbraní. Práce na základě metody komparace, odhalí čtenáři také rozdíly mezi českou a polskou zbraňovou právní úpravou. Dalším neopomenutelným cílem této práce je na vybraných místech, navržení možných úprav. Práce je strukturována do šesti kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a oddíly. První kapitola seznamuje čtenáře se základními zbraňovými pojmy a jejich definicemi, které jsou nezbytné pro pochopení a správnou orientaci v české zbraňové legislativě. Druhá kapitola se obecně věnuje právu občanů disponovat střelnými zbraněmi a stále zvětšující se snahou omezovat tyto dispozice, nastiňuje také vztah Ústavy České republiky a práva na vlastnictví zbraní. Třetí kapitola vysvětluje důvody, proč bylo třeba v roce 2002 přijmout nový zákon o zbraních a také co všechno bylo při tvorbě tohoto zákona potřeba vzít v úvahu. Ve čtvrté a pro tuto práci stěžejní kapitole, je podrobně analyzován výše zmíněný zákon o zbraních. Kapitola představuje kategorie zbraní a střeliva a veškeré zákonem upravené veřejné listiny. Následně je velký prostor vyhrazen podmínkám, které je třeba splnit při žádosti o vydání zbrojního průkazu. Další tři podkapitoly se pak věnují vydávání zbrojních průkazů, zániku platnosti zbrojních průkazů a základním oprávněním a povinnostem držitelů zbrojních průkazů. V celé práci je na patřičných místech vždy upozorněno, že se jedná o místa, která byla novelizována poslední novelou zákona o zbraních, a kapitola pátá pak představuje zbylé důležité instituty, které tato novela přinesla a celou novelu komplexně hodnotí. V poslední kapitole je provedena stručnější analýza vývoje polského zákona o zbraních, následně je představen samotný polský zákon o zbraních a závěrem je polská zbraňová legislativa komparována se zbraňovou legislativou českou. Z důvodu hojného počtu prací zpracovávajících historický vývoj české právní úpravy držení a nošení střelných zbraní, nemá historický vývoj české zbraňové legislativy v této práci svoji vlastní kapitolu, nicméně jednotlivé vybrané milníky historického vývoje zmíněny jsou, ovšem pouze minimálně a to na místech, kde to sepsání této práce vyžadovalo. Stejně tak je v této práci věnován pouze minimální prostor právní úpravě chladných zbraní, respektive, vzhledem k faktu, že chladné

7

zbraně nejsou v České republice zákonem regulovány, jsou zmíněny pouze v souvislosti s nedostatky bývalého zákona o zbraních a poté v souvislosti s polskou právní úpravou. Pouze stručně je představena také zbrojní licence, neboť ta nespadá do zaměření této práce.

8

II. Obsahová část práce 1 Vymezení elementárních pojmů a definic Než se dostaneme k pojmu střelné zbraně, tak jak jej definuje stávající česká právní úprava, je třeba se seznámit s obecnou definicí zbraně a také se samotným základním dělením zbraní. V nejobecnější neprávní terminologii můžeme zbraň definovat jako „nástroj, předmět, či dokonce celé zařízení, které je přizpůsobeno k vyvolání ranivého účinku na živý organismus nebo k ničení objektů“. 2 Zbraně pak můžeme nejobecněji rozdělit na zbraně střelné a chladné 3, přičemž zbraní chladnou se rozumí zbraň, která působí tupým úderem, bodem nebo sekem a zbraní střelnou taková, která je schopna působit na delší vzdálenost prostřednictvím dopadové energie střely vypuzené ze zbraně. Další dělení se pak vztahuje pouze ke zbraním střelným. Mimo rozdělení na zbraně palné, plynové a mechanické, kterým se budeme věnovat v následující podkapitole, je možné zbraně dělit na zbraně ruční a lafetové. Rozdílem mezi těmito dvěma druhy zbraní je hmotnost a velikost, díky čemuž musí být lafetová zbraň umístěna na speciálním podstavci a většinou je k její obsluze potřeba více než jednoho člověka. 4

1.1 Pojem střelné zbraně dle právní úpravy České republiky Mimo předpisy o zbraních a střelivu, nalezneme definici zbraně v trestním zákoníku, Zákonu o myslivosti a předpisech týkajících se bezpečnostních sborů. Ačkoliv se tato práce zaměřuje hlavně na předpisy o zbraních a střelivu, pro zajímavost uveďme nejširší definici zbraně v českém právním řádu, která je obsažena v trestním zákoníku. Ten ve svém § 118 pojímá za zbraň „cokoliv, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším“. 5 Podle tohoto ustanovení je tak možné považovat za zbraň, jak střelnou zbraň, tak i například pouhý kámen. 6

FAKTOR, Zdeněk. Střelné zbraně. Vyd. 1. Praha: Magnet-Press, 1995, s. 9. Srovnej: Tamtéž, s. 9. 4 Tamtéž, s. 10. 5 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 3 Tdo 840/2006-I. 2 3

9

V předpisech o zbraních byla definice střelné zbraně dlouho opomíjena. První definici střelné zbraně měl přinést zákon č. 81/1938 o zbraních a střelivu. 7 Tento zákon ovšem z historických důvodu (okupace fašistickým Německem) nikdy nenabyl účinnosti a tak bylo třeba si na definice střelné zbraně počkat až do roku 1983, kdy nabyl účinnosti zákon č. 147/1983 o zbraních a střelivu. 8 Základy současné definice střelných zbraní můžeme nalézt v České státní normě (ČSN) číslo 39 5002-1 Civilní střelné zbraně a střelivo – Všeobecné termíny a definice. 9 Nicméně pro potřeby této práce je stěžejní definice obsažená v zákoně č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“) obsažena v části první přílohy tohoto zákona. Střelná zbraň je zde definována jako „zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost.“ 10 Jak již bylo zmíněno v 1. kapitole, střelné zbraně je možné rozdělit na zbraně palné, plynové a mechanické. Zákon o zbraních s tímto dělením pracuje a v části první přílohy stanovuje, že u palných zbraní je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie, u plynových zbraní je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu a u zbraní mechanických je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie. Dalším důležitým dělením je rozdělení na zbraně krátké, jimiž jsou palné zbraně s délkou hlavně nepřesahující 300mm nebo celkovou délkou nepřesahující 600mm a zbraně dlouhé, jimiž jsou palné zbraně, které nejsou krátkými zbraněmi. 11 Část první přílohy k zákonu o zbraních pak obsahuje 17 dalších definic druhů střelných zbraní, se kterými zákon o zbraních pracuje, a které jsou podřaditelné pod definice již výše uvedené 12. Dle zákona o zbraních je za střelné zbraně nutno považovat i hlavní části zbraní, kterými jsou dle

Podrobněji: § 2 odst. 1 zákona č. 81/1938 Sb., o zbraních a střelivu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgm4f6obrfuya 8 Podrobněji: § 4 a 16 zákona č. 147/1983 SB., o zbraních a střelivu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 4. 2015]. 9 NOVOTNÝ, František, Martin HELEBRANT a Antonín KREML. Zbraně a sebeobrana. 1. vyd. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 49. 10 Bod 1. Přílohy Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 11 Část první Přílohy Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 12 Podrobněji: Tamtéž, část prní přílohy. 7

10

části první přílohy 13 „hlaveň, vložná hlaveň, vložná nábojová komora, rám, válec revolveru, pouzdro závěru nebo tělo a závěr.“ 14

1.2 Držení a nošení zbraně V prvním řadě je třeba říci, že držení a nošení zbraně jsou jedny z nejdůležitějších pojmů, se kterými zákon o zbraních nakládá. Díky tomu, že se tyto pojmy prolínají celým zákonem, stojí na jejich správném vymezení výklad spousty dalších ustanovení, zejména jsou pak od nich odvozena oprávnění a povinnosti držitelů zbraní. 15 Tyto pojmy tedy mimo jiné rozhodují o tom, kdy může držitel mít střelnou zbraň u sebe. 16 Dalším neopomenutelným důvodem vymezení těchto dvou pojmů, je fakt, že v jiných právních předpisech mohou být tyto pojmy definovány odlišně a tudíž jejich užití není možné pro účely zákona o zbraních. Zde hovoříme převážně o pojmu držení zbraně, ten není možné zaměňovat s pojmem držby, tak jak ji známe z občanského zákoníku. Pro účely zákona o zbraních se držením zbraně rozumí faktická možnost zbraň ovládat nebo s ní nakládat jinak než nošením. 17

1.2.1 Držení zbraně Pro podřazení nakládání se zbraní pod držení zbraně, je třeba naplnění jedné ze dvou alternativ. Buď je zbraň přemísťována z místa A do místa B, je nenabitá (tzn. nachází se ve stavu vylučujícím její okamžité použití) a zároveň je uložena v uzavřeném obalu nebo se nachází uvnitř bytových nebo provozních prostor nebo uvnitř zřetelně ohraničených nemovitostí se souhlasem vlastníka nebo nájemce uvedených prostor nebo nemovitosti. 18 Uvedené podmínky nejsou podmínkami kumulativními, tedy v případě druhé alternativy je možné držet zbraň i nabitou. 19

Tamtéž, § 3 odst. 2. Tamtéž, část první, bod 23. přílohy. 15 K oprávněním a povinnostem více v podkapitole 4.6 16 BAČKOVSKÁ, Milena; NOVÁK, Pavel. Zákon o zbraních s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: Linde, 2003, s. 15. 17 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 4. 18 § 2 odst. 2 písm. a) Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 19 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 7. 13 14

11

K pojmu zřetelně ohraničená nemovitost, je nutné poznamenat, že nepostačí pouze například hraničními kameny označený pozemek, musí jít o plot, popřípadě zeď. 20

1.2.2 Nošení zbraně O nošení zbraně se pak dle zákona o zbraních jedná vždy, kdy má uživatel zbraň u sebe a situaci nejde podřadit pod jednu z alternativ držení. 21 Ačkoliv to může být na první pohled matoucí, pro rozlišení nošení a držení zbraně není rozhodující stav nabitosti zbraně, zbraň nabitá může být stejně tak nošena jako držena. Podmínkou pro nošení zbraně je nutnost mít ji u sebe, což znamená mít ji v přímém dosahu, tedy například v ruce nebo kapse. 22 Pro lepší pochopení dané problematiky řekněme, že nosí zbraň ten, kdo ji má u sebe mimo prostory, kde je oprávněn ji držet, ať už nabitou či nenabitou, nebo ji přepravuje nabitou, nebo i nenabitou mimo obal nebo v otevřeném obalu. O nošení pak půjde i v případě, kdy má vlastník zbraň uvnitř bytového nebo provozního prostoru nebo uvnitř nemovitosti, ale vlastník tohoto místa s tím nesouhlasí. Uveďme také, že zbraň může nosit nebo držet i ten, kdo není jejím vlastníkem. 23 Za zvláštní a nikoliv samostatný pak můžeme považovat pojem skrytého nošení. Zákon o zbraních výslovnou definici tohoto pojmu neobsahuje, a omezuje se na pouhé konstatování, že držitel zbrojního průkazu skupin D a E nesmí zbraň nosit viditelně 24, zapomenout pak nesmíme ani na zbraně kategorie D, pro ty zákaz viditelného nošení platí také. 25 Můžeme tedy dovodit, že zbraně nesmí být vidět ani část, tedy je třeba ji nosit zcela skrytou pod oděvem nebo například v tašce či batohu. Za skryté nošení nemůže být považováno ani pouzdro určené sice přímo pro zbraň, ale ze kterého jde část této zbraně vidět. Za jistý paradox považuji, že v případě, kdy je zbraň celá ukryta ve venkovním pouzdře, přičemž je naprosto zřejmé, že se v tomto pouzdře zbraň nachází, je dle zákona vše v pořádku. Jakožto zastánce liberálního

20

Tamtéž, s. 8. § 2 odst. 2 písm. b) Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 22 KOMENDA, Jan. Zákon o zbraních v praxi: 250 otázek a odpovědí (často kladené otázky, praktické příklady): úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. 1. vyd. Brno: Jan Komenda, 2005, s. 84. 23 Tamtéž, s. 85. 24 § 28 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 25 Tamtéž, §15 odst. 5 písm. a). 21

12

přístupu ke zbraním oceňuji, že zákonodárce nechce svazovat držitele zbraně povinností obstarávat si speciální obal na zbraň. Na druhé straně je ale třeba podotknout, že pokud je viditelné nošení zbraní zakázáno, bylo by rozumné, aby zákonodárce stanovil alespoň základní požadavky na obal zbraně pro skryté nošení. 26 Ačkoliv jsou definice pojmů držení a nošení střelných zbraní ve stávající podobě nezbytné pro komplexní fungování zákona o zbraních, nejsem si zcela jist jejich jasností a jednoznačným výkladem. Zajisté obzvláště pro laika se při výkladu těchto ustanovení může jednat o tvrdý oříšek. 27 V zákoně minulém, tedy zákoně č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „bývalý zákon o zbraních“), kde se tyto pojmy lišily pouze stavem zbraně umožňujícím nebo vylučujícím její okamžité použití 28, shledávám definice držení a nošení mnohem jasnějšími. Nicméně v souvislosti s téměř neexistující judikaturou v oblasti výkladu pojmů držení a nošení střelných zbraní je třeba konstatovat, že stávající právní úprava problémy zřejmě nepřináší.

1.3 Používání zbraně Zákon o zbraních tento pojem výslovně nedefinuje, nicméně na mnoha místech je s ním počítáno. Z logiky věci vyplývá, že se bude jednat převážně o střelbu z dané střelné zbraně. 29 Tento pojem je nutné uvést přinejmenším kvůli jeho úzké propojitelnosti s trestněprávními pojmy nutné obrany a krajní nouze 30.

Srovnej: KUČERA, Petr, VINŠ, Jan, Petr. Hlavně nestrašit spoluobčany. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 2, s. 58-59. 27 Srovnej: MAREK, Tomáš. Držení a nošení palných zbraní podle nové právní úpravy. Bulletin advokacie. 2003, č. 3 s. 53-57. 28 Podrobněji: § 5 zákona č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších přepisů. 29 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 4. 30 Viz § 28 a § 29 Zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 26

13

2 Soukromé vlastnictví zbraní a jeho omezování V rámci této kapitoly se nejprve zaměříme na soukromé vlastnictví zbraní z pohledu ústavního práva. Následně bude rozebráno právo občanů na obranu, respektive obranu střelnou zbraní na straně jedné, a řekněme obecnější globální problémy dnešní doby, a to legislativní omezování a zpřísňování soukromého vlastnictví a nakládání se zbraní na straně druhé.

2.1 Právo vlastnit zbraň a Ústava České republiky Při pohledu do Ústavy spojených států amerických, respektive do jejího druhého dodatku, nalezneme v jeho druhé části: „the right of the people to keep and bear Arms, shall not be infringed“. 31 Tedy v překladu: právo lidí na držení a nošení zbraní by nemělo být porušeno. Zde vidíme, že právo držet a nosit zbraň existuje ve světě i jako výslovné právo ústavní, nicméně české ústavní právní normy žádné takové výslovné ustanovení neobsahují. Nabízí se možnost podřazení vlastnictví zbraní pod právo vlastnit majetek, tak jak je uveden v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen “Listina“). Nicméně k otázce ústavnosti vlastnictví a držení střelných zbraní se vyjádřil i Ústavní soud, který ve svém nálezu judikoval, že právo vlastnit a držet zbraň není možné podřadit pod čl. 11 odst. 1 Listiny, tedy že se nejedná o základní lidské právo a to ani o právo vlastnit, tak jak určuje čl. 11 listiny. Jedná se zde o kolizi mimo jiné dvou základních lidských práv, práva vlastnit majetek, přesněji vlastnit v otázce bezpečnosti specifický majetek, střelnou zbraň a práva na život podle čl. 6 Listiny. Ústavní soud uzavírá, že „přece jenom je na místě uvést, že zájem na základních právech třetích osob a to takových jako právo na život, zdraví či ochranu majetku je evidentní a s právem na vlastnictví a držení zbraně nesouměřitelný“. Ačkoliv tedy právo vlastnit zbraň není na našem území ústavně zakotveno, je nutné dodat, že počínaje již bývalým zákonem zbraních, na našem území existuje právní nárok na získání zbrojního průkazu, potažmo tedy za

THE CHARTERS OF FREEDOM. Bill of Rights. [online]. National archives, 1791 [cit. 24. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.archives.gov/exhibits/charters/bill_of_rights_transcript.html 31

14

splnění zákonem daných podmínek i nárok vlastnit, držet a nosit určitou střelnou zbraň. 32

2.2 Nošení zbraně a suverenita lidu V našich i světových dějinách existovala spousta okamžiků, kdy se lidé u moci nezdráhali zakázat veškeré soukromé vlastnictví zbraní. Příkladem nám může být právní úprava držení a nošení zbraní za protektorátu v letech 1939 až 1945, kdy veškeré střelné a dokonce i chladné zbraně musely být odevzdány. 33 Podobně tomu bylo na našem území v letech 1962 až 1983, kdy byla v účinnosti směrnice ministerstva vnitra č. 34/1962 o střelných zbraních a střelivu, jednalo se o směrnici, se kterou běžný občan nepřišel vůbec do styku, a podrobně vymezovala komu může být a za jakých podmínek vydán zbrojní průkaz. Jednalo se převážně o státní činitele, obyčejnému člověku tak byly zbraně téměř zapovězeny. 34 Výše uvedené nám může být jasným důkazem, že odzbrojené obyvatelstvo je obyvatelstvo, které se může mnohem hůře bránit, a které se dá mnohem snáze ovládat. Obyvatelstvo je zdrojem moci v demokratickém státě, volí si představitele vlády a ti jsou lidu podřízeni. Je tedy nemyslitelné, aby ho tito představitelé mohli zcela odzbrojit. V případě, kdy se tak děje, je očividně něco v nepořádku a je třeba se ptát, proč představitelé vlády nechtějí, aby bylo obyvatelstvo ozbrojené. 35 Osobně stojím pevně za názorem, že právo držet a nosit zbraně, je jedním ze základních práv obyvatel demokratického státu. 36 V souvislosti s tímto názorem bych pak rád vyjádřil určitou dávku skepse vztahující s k § 70 účinného zákona o střelných zbraních a střelivu 37. Ten umožňuje vládě v době ohrožení státu nebo válečného stavu, zabavit veškeré střelné zbraně a střelivo nebo omezit či zakázat jejich nošení. Zajisté toto ustanovení sleduje především zamezení možnosti zneužití střelných zbraní k páchání trestné činnosti v době, kdy existují ztížené podmínky při zajišťování veřejného pořádku. 38 Nicméně

Nález Ústavního soudu ze dne 17. února 1999, sp. zn. Pl. ÚS 16/98. Nařízení RP 20/39 ze dne 1. Srpna 1939 o držení zbraní v území Protektorátu Čechy a Morava. Epravo.cz [online]. Vyhledávání Aspi, [cit. 24. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavaniaspi/?Id=7549&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 34 (S). Kdo mohl mít zbraň?. Střelecká revue. 2008, roč. 40, č. 5, s. 63-65. 35 COOKE, C., W., Charles. Právo nosit zbraň a suverenita lidu. Praha: Občanský institut, 2013 s. 3. 36 Srovnej: BAUDYŠ, Antonín. Jaký je zákon. Střelecká revue. 2003, roč. 35, č. 3. s. 4. 37 § 70 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 38 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 167. 32 33

15

obávám se, že za určitých dramatických podmínek, zde existuje reálná možnost zneužití tohoto ustanovení k zákonem posvěcenému odzbrojení obyvatelstva. Po vzoru polské zbraňové právní úpravy by zcela postačila možnost vlády omezit nebo zakázat nošení zbraní, což by nevedlo k odzbrojení obyvatelstva. 39

2.3 Omezování soukromého vlastnictví zbraní Současným trendem nejen na národních úrovních, ale i na úrovni nadnárodní, tedy například na poli evropské unie, je snaha, co možná největší měrou omezovat soukromé vlastnictví střelných zbraní a klást stále náročnější nároky na to, aby řádný občan mohl vlastnit a nosit střelnou zbraň. Příkladem nám může být právní úprava Velké Británie, kde legitimním důvodem pro držení palné zbraně není od roku 1937 ani sebeobrana 40. Nutno podotknout, že tyto zákazy jdou často nad rámec střelných zbraní a postihují mnohdy i zbraně chladné. V Německu je tak například zakázané nošení úderných a sečných zbraní, pokud proto neexistuje řádný důvod 41 a v Rakousku je třeba takový kovový teleskopický obušek zakázán zcela. 42 Nicméně tuto cestu zákazů a zpřísňování neshledávám vždy jako účinnou, neboť logickým výsledkem je úbytek zbraní v rukou řádných občanů, které přísnější právní úprava od pořízení zbrojního průkazu odradí a naopak počet nelegálně držených zbraní zůstane na hodnotě původní nebo naopak dále narůstá. Z toho pak vyplývá, že úspěšnost řádných občanů při obraně svých životů, zdraví nebo majetku rapidně klesá. 43 Dalším, podle mého názoru ne vždy žádoucím jevem se staly diskuse kolem otázky benevolentnosti stávající právní úpravy v okamžiku, kdy je se zbraní spáchán trestný čin, který takříkajíc vybočuje z řady obvyklosti trestných činů. Respektive nutno dodat, že nejde ani tak o diskusi jako a mediální masáž, která je schopna ovlivnit velkou většinu laické veřejnosti. Samozřejmě, že zájem médií, potažmo veřejnosti o takovéto incidenty je logický, ale média se v otázce zbraní staví do role objektivního hodnotitele, který ale objektivní informace obvykle nepřináší a to hlavně

Srovnej: čl. 33 odst. 1 polského zákona o zbraních. USTAWA Dz.U. 1999 Nr 53 poz. 549, o broni i amunicji. 40 VINŠ, Jan, Petr. Velká Británie: Přísnost nade vše. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 8, s. 80-81. 41 HANUŠKA, David. Cestování se zbraní na území Německa, Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska. Praha: Leges, 2010, s. 13. 42 Tamtéž, s 67. 43 Srovnej: CHLUDIL, Ivan. Zbraně na černo. Střelecká revue. 2007, roč. 39, č. 5, s. 4-5. 39

16

z toho důvodu, že objektivními informacemi nedisponuje. 44 Pro příklad uveďme polemiku nad liberálností českého zákona o zbraních a střelivu v souvislosti s nedávným incidentem v Uherském Brodě, kde člověk se zbraní v ruce připravil o život 9 lidí včetně sebe. 45 Tento problém pak rozhodně není problémem pouze v České republice, ale jde o problém celosvětový. Zajisté není na místě zlehčovat nebezpečnost zbraní, ať už střelných nebo chladných, naopak ty jsou z podstaty věci primárně určeny k tomu, aby páchaly škody či braly lidské životy, proto se k nim musí přistupovat s notnou dávkou opatrnosti a úlohou zákonodárce by mělo být především zodpovědné vydání takových zákonů, které zamezí přístupu ke zbraním jedincům, u kterých je možné předvídat, že by zbraň mohla být zneužita. Na tyto hojně medializované incidenty je nutné nahlížet s určitou dávkou nadhledu tak, aby z každého excesu byly vyvozeny možnosti úpravy příslušné legislativy rozumným způsobem. Nemělo by docházet k situacím, kdy jsou případy vraždících jedinců se střelnou nebo chladnou zbraní využity jako záminka k odzbrojení obyvatelstva a už vůbec by si touto cestou neměli zákonodárci snažit zvyšovat svoji prestiž 46.

RED. Se zprávami se to musí umět. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 9, s. 11. KRISTÝNA, Greplová; JAKUB, Kalenský. Tragická střelba v Uherském Brodě: Osm obětí, jedna vážně zraněná. [online]. IHNED.cz, publikováno 25. 2. 2015 [cit. 23. 4. 2015]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63588220-tragicka-strelba-v-uherskem-brode-osm-obeti-jedna-vazne-zranena 46 PEKAŘÍK, Jaroslav. Téma „šílení střelci“. Zbraně a náboje. 2012, roč. 14, č. 1, s. 20-21. 44 45

17

3 Východiska při tvorbě zákona č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu V souvislosti s připravovaným vstupem České republiky (dále jen „ČR“) do Evropského společenství, potažmo Evropské Unie (dále jen „EU“) v roce 2004, bylo potřeba zjistit, zdali je v oblastí zbraní a střeliva česká právní úprava kompatibilní s úpravou EU. Screening v Bruselu v červnu roku 1998, při kterém došlo k porovnání právních aktů, které jsou povinnými normami a minimálním standardem pro členské státy EU v oblastí zbraní a střeliva ukázal, že dosavadní zákon č. 288/ 1995 Sb. o střelných zbraních a střelivu neupravuje danou oblast dostatečným způsobem. 47 Dalším důvodem ukazujícím na potřebu změny zbraňové právní úpravy byla ratifikace Evropské úmluvy o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami dne 18. ledna 2002.

48

Novelizace zákona č. 288/1995 o

střelných zbraních a střelivu nepřipadala díky potřebě značných změn v úvahu, a tak bylo potřeba přistoupit k nové komplexní úpravě, která bude v souladu s příslušnými právními akty EU a dalšími mezinárodními závazky. 49

3.1 Právo Evropského společenství (EU) V rámci EU jsou základními a minimálními normami, ze kterých bylo třeba při tvorbě našeho zákona o zbraních vycházet, Směrnice Rady Evropského společenství č. 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Ta doznala poměrně značných změn v roce 2008, kdy byla změněna Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES (dále jen „směrnice 91/477/EHS“). Dalším předpisem je směrnice Rady Evropského společenství č. 93/15/EHS o harmonizaci předpisů o uvádění do oběhu a dozoru nad výbušninami pro civilní použití. Přihlédnout bylo také třeba k Doporučení Komise č. 93/216/EHS o Evropském zbrojním pasu doplněném o Doporučení Komise 96/129/ EHS. 50

Důvodová zpráva – 1071/0 Vládní návrh zákona o zbraních a střelivu. Podrobněji: Sdělení 46/2002 Sb.m.s. o Evropské úmluvě o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 29. 4. 2015]. 49 Tamtéž. 50 BAČKOVSKÁ, Milena; NOVÁK, Pavel. Zákon o zbraních s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: Linde, 2003, s. 7. 47 48

18

Bezesporu nejzásadnějším předpisem na poli EU v otázce úpravy zbraní a střeliva je směrnice 91/477/EHS. Ta mimo jiné upravuje minimální požadavky na pohyb zbraní uvnitř EU, definuje a upravuje minimální obsah Evropského zbrojního pasu a převážně pak stanovuje minimální úpravu nabývání střelných zbraní v rámci různých kategorií zbraní. Střelné zbraně mají být dle směrnice rozděleny do 4 kategorií. Kategorii A náleží zbraně zakázané s možností udělit pro jejich držení výjimku orgánem členského státu. 51 Kategorii B náleží zbraně, k jejichž nabytí je třeba povolení orgánu členského státu. 52 Kategorii C náleží zbraně, které je možné držet jen v případě ohlášení orgánu členského státu. 53 Kategorii D pak náleží jiné střelné zbraně, ty ke své manipulaci vyžadují pouze věk 18 let. 54 Jednotlivé kategorie a zbraně pod ně spadající, jsou pak uvedeny v druhé části přílohy jedna směrnice. K evropskému zbrojní pasu uveďme, že jeho uznávání členské státy nemohou podmiňovat uhrazením jakéhokoliv poplatku. 55 Směrnice nicméně nezakazuje členským státům, aby jinak svoji vnitrostátní úpravu zbraní a střeliva podrobily přísnějšímu režimu, což také naprostá většina členských států dělá. 56 V rámci úzkého vztahu této práce k předpisu č. 170/2013 Sb., respektive tedy k poslední novele zákona o zbraních, je pak důležitým čl. 4 odst. 4 směrnice, který přikazuje státům zajistit do 31. prosince 2014 zřízení a údržbu počítačového systému evidence údajů, který bude sloužit oprávněným orgánům k přístupu k údajům o všech střelných zbraních v působnosti této směrnice. 57

3.2 Nedostatky zákona č. 288/1995 Sb. o střelných zbraních a střelivu Zákon č. 288/95 Sb. o střelných zbraních a střelivu byl v porovnání s úpravou EU volnější. Nekladl takové nároky na nabývání vlastnictví ani na držení zbraní a střeliva. Nerozděloval zbraně do kategorií podle jejich nebezpečnosti a účinnosti a

Čl. 6 Konsolidovaného znění Směrnice Rady Evropského společenství 91/477/EHS ze dne 18. Června 1991 o o kontrole nabývání a držení zbraní. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 29. 4. 2015]. 52 Tamtéž, čl. 7. 53 Tamtéž, čl. 8. 54 Tamtéž, čl. 5. 55 Tamtéž, čl. 12. Odst. 2. 56 Tamtéž, čl. 3. 57 K centrálnímu registru zbraní více v podkapitole 5.2 51

19

kategorie zbraní na povolení a povolovací mechanismus ve smyslu směrnice č. 91/447/EHS absentoval zcela. Odlišně byly definovány také některé pojmy, příkladem uveďme historické zbraně nebo přepravu zbraní a střeliva. Logicky pak také absentovala úprava výměny informací o pohybu zbraní a střeliva mezi členskými státy a také úprava regulující pohyb osob se zbraněmi v rámci zemí Evropské unie. Dále bylo potřeba se vyrovnat s nedostatky stávající právní úpravy, které ukázala praxe. Pro účely této práce zmiňme hlavně nedostatečnou úpravu institutu zkušebního komisaře, který mohl být podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, což mohlo zajisté vést ke střetu zájmů při provádění zkoušky z odborné způsobilosti. 58 K tomuto bodu je třeba poznamenat, že ustanovení zakazující zkušebnímu komisaři být podnikatelem v oboru zbraní a střeliva bylo poslední novelou č. 170/2013 Sb., zákona o střelných zbraních a střelivě zrušeno. 59 Důvodem pro toto zrušení byla prakticky nulová možnost vzájemného ovlivňování žadatelů o zbrojní průkaz (dále jen „žadatel“) a zkušebních komisařů při zkoušce z odborné způsobilosti. 60 Důvodová zpráva k zákonu pak poukazovala i na nedostatečnou úpravu zbraní chladných, nicméně do finální podoby zákona se úprava chladných zbraní nedostala. 61

Důvodová zpráva – 1071/0 Vládní návrh zákona o zbraních a střelivu. § 30 odst. 2 písm e) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 60 Podrobněji: důvodová zpráva – 856/0 k novele č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., O střelných zbraních a střelivu. 61 K otázce potřebnosti právní úpravy chladných zbraní (zejména pak zákeřných) viz podkapitola 6.3. 58 59

20

4 Zákon o střelných zbraních jako prostředek kontroly držení a nošení střelných zbraní. Jak vyplývá z kapitoly předchozí, počínaje dnem 1. 1. 2003 je na našem území v účinnosti zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“). Ten mimo jiné reaguje na přístup České republiky do Evropské unie a nahrazuje bývalý, unijnímu právu nevyhovující, zákon o střelných zbraních. Na místě je také zmínit, vyhlášku č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních (dále jen „prováděcí vyhláška“), která upřesňuje vybraná ustanovení zákona o zbraních, jedná se o nový právní předpis, reagující na změny zákona o zbraních, které přinesla novela č. 170/2013 Sb., zákona o střelných zbraních a střelivu (dále jen „novela č. 170/2013 Sb.“), která je v účinnosti od 1. července 2014. Zákon se vztahuje pouze na střelné zbraně v civilním držení. Z působnosti zákona jsou tak vyňaty zbraně v držení vojenských sil, zbraně bezpečnostních sborů, zbraně ve vlastnictví státu určené ke sbírkovým, výzkumně vývojovým a muzejním účelům, dále zbraně, které lze považovat za kulturní památky a zbraně se kterými nakládá Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. 62 Tato, pro tuto práci klíčová kapitola, bude podrobněji analyzovat držení, nošení a další okolnosti spojené s nakládáním se střelnými zbraněmi dle účinného zákona o zbraních a s ním souvisejícími právními předpisy. Bude poukázáno na změny, které přinesla poměrně rozsáhlá novela č. 170/2013 Sb. z 1. července 2014. Na vybraných místech bude provedeno zhodnocení právní úpravy a dojde taktéž k úvahám, jak by bylo možné danou úpravu vylepšit.

4.1 Kategorie zbraní a střeliva V souladu s unijní právní úpravou, rozlišuje zákon o zbraních čtyři kategorie zbraní, kategorie A – zakázané, B – podléhající povolení, C – podléhající o hlášení, a D – ostatní zbraně. Jedná se tedy o rozdělení podle možné míry nebezpečnosti, přičemž kategorie A představuje nejvyšší míru ohrožení. Střelivo, vybrané doplňky a

62

§ 1 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů.

21

hlavní části zbraní se pak dělí do čtyř kategorií obdobně. 63 Zařazení zbraní do jednotlivých kategorií je v rámci procesu registrace zbraně 64 úlohou příslušného útvaru policie, kterým je krajské ředitelství policie (dále jen „policie“). 65 Může nastat situace, kdy účastník registračního řízení nesouhlasí se zařazením do příslušné kategorie, v tomto případě zde existuje možnost obrátit se na Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „ČÚZZS“), nicméně je nutné dodat, že náklady spojené s touto odbornou činností ČÚZZS hradí ten, na jehož straně jsou pochybnosti. 66

4.1.1 Kategorie A – zbraně zakázané Kategorii A zákon o zbraních rozděluje na další tři podkategorie. Jedná se o zakázané zbraně, zakázané střelivo a zakázané doplňky zbraní. Mezi zakázanými zbraněmi najdeme zbraně vojenské, vyjma pušek, pistolí a revolverů ověřených pro civilní použití, dále zbraně samočinné, zákeřné, zbraně nevyrobené z kovů, plynové a expanzní, pokud nejde o dovolené výrobní povolení, střelná nástrahová zařízení a zbraně s neoddělitelnými tlumiči hluku výstřelu a neoddělitelnými laserovými zaměřovači. Mezi zakázané střelivo řadíme průbojné, výbušné a zápalné střely, střelivo, které neodpovídá dovolenému provedení, munici (např. střely do pancéřovek a torpéda) a dále pro krátké zbraně střely, určené ke zvýšenému ranivému účinku a střely šokové. Zakázanými doplňky zbraní jsou tlumiče hluku výstřelu, laserové zaměřovače a zaměřovače konstruované na principu noktovizorů. 67 Ačkoliv se jedná o zbraně zakázané, zbraně, na které není právní nárok, za určitých podmínek zde existuje možnost nabývat tyto zbraně do vlastnictví, držet je nebo nosit. Jedná se o možnost udělení výjimky orgánem policie. Policie tedy může tuto výjimku udělit žadateli, který je držitelem zbrojní licence nebo zbrojního průkazu skupiny A nebo C a splňuje další zákonem předepsané podmínky. Možnost udělit výjimku držiteli zbrojního průkazu kategorie C je novinkou, kterou přinesla novela č. 170/2013 Sb. Je třeba zdůraznit, že výjimku nelze obdržet v případě zbrojního průkazu skupiny E, a zbraně kategorie A tedy nejsou dostupné pro ochranu

§ 3 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. K registraci více v podkapitole 4.6.1 65 Tamtéž, § 41 odst. 2. 66 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 11. 67 § 4 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 63 64

22

života, zdraví a majetku. 68 Polici dále zvažuje, zdali tato výjimka neodporuje veřejné bezpečnosti a pořádku. 69 Nutno dodat, že výjimka se vydává na určité časové období a policie ji odejme i v případě, kdy pomine důvod, pro který byla udělena. 70 Z výše uvedeného vyplývá, že policii je zde ponechán prostor pro správní uvážení. V souvislosti s judikaturou Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) pak shledávám vhodnou úvahu nad zavedením kategorie absolutně zakázaných zbraní 71, tedy zbraní, pro které není možné udělit výjimku ani v rámci správního uvážení správního orgánu. Jedná se především o zbraně zákeřné, ke kterým NSS ve svém rozsudku konstatuje "Jakkoliv je osoba žadatele o výjimku k držení zbraně kat. A bezúhonná a spolehlivá, nelze tuto konkrétní zbraň (zákeřnou) pro svůj charakter, který je způsobilý svou konstrukcí ohrozit veřejný pořádek a bezpečnost, uvolnit jako sběratelský předmět. Správní orgán má na zřeteli ochranu života, zdraví, majetkových a jiných práv osob, jakož i veřejný zájem minimalizovat množství zákeřných zbraní na území ČR." 72 Z výše uvedené judikatury vyplývá, že v případě zákeřných zbraní jsou mantinely pro správní uvážení nastaveny tak blízko u sebe, že policie nemá fakticky žádný prostor pro uplatnění správního uvážení a výjimku tedy udělit nemůže. Vzhledem k neustále zvětšujícímu se nebezpečí teroristických útoků, je na místě ocenit záměr zákonodárce eliminovat zbraně, které nejsou dohledatelné detekčními rámy nebo rentgenovými přístroji. Mířím konkrétně na rozmáhající se průmysl 3D tiskáren, díky čemuž se objevují první zbraně 73, které by mohlo být poměrně snadné získat v domácích poměrech. Ve většině státu se tak jedná o zbraně zakázané ještě předtím, než vůbec začaly ve velkém spatřovat světlo světa. Jediný možný způsob jak si zbraň tohoto typu zlegalizovat je přidání například neoddělitelné kovové části. Další otázkou zůstává potřebnost zákazu zbraňových doplňků. Ponechejme stranou tlumiče hluku výstřelu, jejichž obecný zákaz je dle mého názoru na místě, Podrobněji: Tamtéž, § 9 odst. 2. Tamtéž, § 9 odst. 3. 70 Tamtéž, § 11 71 Srovnej: KOČIČKA, Tomáš. Právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva. Brno, 2013, 66 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce JUDr. Stanislav Sedláček, Ph.D. s. 55. 72 Rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 29. října. 2007, sp. zn. 5 As 23/2007-146. 73 LÁZŃOVSKÝ, Matouš. Vytiskni a vystřel. Američan vyzkoušel zbraň z 3D tiskárny. [online]. iDNES.cz, publikováno 7. 5. 2013. [cit. 30. 4. 2015]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/prvni-zbran-z-3d-tiskarny-0x9/tec_technika.aspx?c=A130506_174659_tec_technika_mla 68 69

23

neboť tento doplněk může skutečně podstatným způsobem ulehčit trestnou činnost a ztížit

následnou

vyšetřovací

činnosti

policie.

Nicméně

v otázce

laserových

zaměřovačů jsem poněkud skeptický, ano úlohou tohoto doplňku je ulehčit střelci střelbu, čímž teoreticky může být usnadněna schopnost nezkušeného střelce trefit cíl, ovšem ve srovnání s tlumiči hluku výstřelu je tato nebezpečnost o poznání nižší. Bývalý zákon o zbraních řadil mezi zakázané zbraně i takové, které na sobě měly umístěny zařízení k osvětlování cíle (svítilna na zbrani). 74 Jsem toho názoru, že ačkoliv tyto dva doplňky neslouží stejnému účelu, principiálně se jedná o velmi podobná zařízení a nevidím tedy důvod zařazení laserového zaměřovače do kategorie A. Zařazení zaměřovače konstruovaného na principu noktovizorů (přístroj umožňující vidění v noci) do kategorie A, pak shledávám ještě spornějším. Z výkladu zákona můžeme dovodit, že noktovizor je zakázaným doplňkem pouze v případě, kdy obsahuje záměrnou osnovu, nicméně noktovizor je možné umístit na zbraň i jako předsádku či zasádku běžného optického zaměřovače a tímto způsobem se o zakázaný doplněk jednat nebude. 75 Dalším argumentem může být také fakt, že novela č. 170/2013 Sb. již výslovně zavádí možnost policie udělit výjimku pro výkon práva myslivosti. 76 Tedy stejně jako u laserových zaměřovačů se domnívám, že není třeba zaměřovače koncipované na principu noktovizorů řadit do zakázaných zbraní. Ačkoliv se tato práce střelivu věnuje pouze okrajově, dalším sporným shledávám ustanovení zakazující šokové střely a střely se zvýšeným ranivým účinkem. Respektive tento zákaz se vztahuje pouze ke krátkým zbraním, tedy tyto střely jsou pro dlouhé zbraně povoleny. Zajisté je takto zvolená právní úprava vhodným kompromisem před zakázáním těchto střel i pro dlouhé střelné zbraně, nicméně do očí bijící se mi tu jeví možnost pro obcházení zákona a pořizování si těchto druhů střel i pro zbraně krátké.

4.1.2 Kategorie B – zbraně podléhající povolení Zbraně kategorie B jsou zbraně tak, jak je známe ve své nejznámější podobě (pistole, revolvery). Zákonodárce pod tuto skupinu zahrnul osm skupin zbraní. Jedná

§ 21 odst. 1 písm. j) zákona č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších přepisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 30. 4. 2015]. 75 (RED) Zaměřovač na principu noktovizoru. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 7, s. 12. 76 § 9 odst. 2 písm. f) Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 74

24

se například o tradiční krátké zbraně opakovací nebo samonabíjecí, dlouhé samonabíjecí, zbraně jejichž zásobník, nábojová schránka, a komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje, a samonabíjecí zbraně, pokud mají vzhled samočinných zbraní. 77 Zbraň kategorie B může do svého vlastnictví nabývat, držet nebo nosit ten, kdo je držitelem patřičné skupiny zbrojního průkazu nebo zbrojní licence a uvede proto zákonný řádný důvod. Policie pak na základě žádosti vydá povolení opravňující k vlastnictví, držení nebo nošení střelné zbraně, přičemž je nutné podotknout, že povolení k nabývání vlastnictví a držení v sobě automaticky neobsahuje povolení zbraň nosit. Tato dvě povolení je ale možné vydat na základě žádosti formou jednoho rozhodnutí. 78 Jedním z řádných důvodů je mimo jiné i ochrana života, zdraví nebo majetku, což je také jediná skupina, u které nemůže dojít k pominutí řádného důvodu a tudíž není možné, aby policie toto povolení odebrala. 79 V souvislosti s novelou č. 170/2013 Sb. je nutné dodat, že před její účinnosti se oprávnění nosit zbraň kategorie B zaznamenávalo do zbrojního průkazu, to poté vedlo ke zbytečných finančních nákladům, neboť zbrojní průkaz je zataven v termolaminační fólii a bylo tedy nutné při každém záznamu vydat nový zbrojní průkaz. 80 Osobně si myslím, že směrnici 91/477/EHS jde v případě zbraní kategorie B vyložit odlišným způsobem. Z liberálnějšího pohledu k úpravě zbraní lže říci, že v případě nutnosti potřeby dílčího povolení ke zbraním kategorie B se jedná o další zbytečnou časovou i finanční zátěž pro žadatele a zároveň i policii. Je třeba si uvědomit, že v případě, kdy je žadatel držitelem příslušných skupin zbrojního průkazu a uvede jeden ze zákonných důvodů, policie povolení musí vydat. Uvědomme si také, že zbraň není možné například zakoupit bez tohoto povolení a v případě žádosti musí žadatel mimo jiné uvést značku zbraně a výrobní číslo zbraně, což znamená, že žadatel musí navštívit prodejnu vícekrát, než si bude moci zbraň koupit. Jsem toho názoru, že jako povolení ve smyslu směrnice 91/477/EHS pro kategorii zbraní B, postačí pouhé vydání zbrojního průkazu opravňujícího k Podrobněji: Tamtéž, § 5. Tamtéž, § 12 79 Srovnej: KOMENDA, Jan. Zákon o zbraních v praxi: 250 otázek a odpovědí (často kladené otázky, praktické příklady) : úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. 1. vyd. Brno: Jan Komenda, 2005, s. 104. 80 Důvodová zpráva – 856/0 k novele č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., O střelných zbraních a střelivu. 77 78

25

vlastnictví držení, případně nošení zbraní kategorie B. 81 Navíc v rámci registrace zbraně existuje oznamovací povinnost toho, kdo nabude, respektive pozbude zbraň, tedy kontrola nabytí konkrétní zbraně by v tomto případě byla také zachována. Analogickou inspiraci k tomu shlédávám ve Švýcarské právní úpravě. Ve Švýcarsku sice neexistuje obdoba našeho zbrojního průkazu (zbraň zde může nabýt automaticky každý občan), nicméně pro nabytí zbraně se žádá rovnou o nákupní povolení, které je tak jedinou formou registrace zbraně. 82 Zajisté, Švýcarsko disponuje jednou z nejliberálnějších zbraňových právních úpravou na světě, nicméně systém v podstatě trojího „povolení“ v případě zbraní kategorie B v České republice považuji za dosti nešťastný.

4.1.3 Kategorie C – zbraně podléhající ohlášení Do kategorie zbraní C řadí zákon o zbraních například jednoranové, víceranové, opakovací nebo samonabíjecí dlouhé zbraně neuvedené v případě kategorie B nebo plynové zbraně, u nichž je kinetická energie střely na ústí hlavně vyšší než 16 J. Zákon pamatuje i na zbraně paintbalové, které na základě výjimky nepatří do kategorie C nýbrž do kategorie D. 83 Jelikož se nejedná o zbraně zakázané ani o zbraně vyžadující povolení, jedinou nutností pro jejich vlastnictví a držení je potřeba ohlášení nabytí vlastnictví policii. Samozřejmostí je také držitelství zbrojního průkazu příslušné skupiny. Zbrojní průkaz patřičné skupiny pak opravňuje i k nošení této kategorie zbraní. 84 V případě právní úpravy zbraní kategorie C zákon v § 14 stanoví, že nosit zbraň kategorie C je možné pouze po její registraci. V § 29 odst. 3 písm. c) je stanoveno totéž s rozdílem, že zákaz nošení zbraně před její registrací platí i pro zbraně kategorií A a B. Uveďme také, že při převádění vlastnictví ke zbrani, je převádějící osoba povinna mimo jiné odevzdat průkaz zbraně policii. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zbraně kategorie A, B i C není možné nosit, před jejich

Srovnej: KOMENDA, Jan. Zákon o zbraních v praxi: 250 otázek a odpovědí (často kladené otázky, praktické příklady) : úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. 1. vyd. Brno: Jan Komenda, 2005, s. 103. 82 VINŠ, Jan, Petr. Švýcarsko: I po zpřísnění baštou liberalismu. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 1, s. 7677. 83 § 6 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 84 Tamtéž, § 14. 81

26

registrací, potažmo vydáním průkazu zbraně. Domnívám se tedy, že část § 14 týkající se povinnosti registrovat zbraň kategorie C v případě jejího nošení je nadbytečná, neboť se v zákoně o zbraních nalézá na dvou místech. Zcela jistě postačí obsažení povinnosti registrovat zbraň kategorie C před jejím nošením v § 29 odst. 3 písm. c), lépe by tak bylo možné předcházet chybnému výkladu zákona, respektive výkladu, který při současné podobě § 14 zákona o zbraních navádí k mylnému závěru, že před nošením je třeba registrovat pouze zbraně kategorie C.

4.1.4 Kategorie D – ostatní zbraně Kategorie D obsahuje celkem 7 skupin zbraní, přičemž jedna tato skupina stanoví, že do kategorie D spadají i zbraně neuvedené v kategoriích A až C. Jedná se tedy o kategorii pojímající širokou základnu zbraní. Příkladem dále uveďme historické zbraně, zbraně jednoranné a dvouranné zkonstruované na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových nebo perkusních zámkových systému, plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely na ústí hlavně dosahuje nejvíce 16 J, expanzivní zbraně, mechanické zbraně, u nichž je napínací síla větší než 150 N, znehodnocené zbraně a neaktivní střelivo a munici. 85 Jedná se o zbraně, pro jejichž nabývání vlastnictví, držení nebo nošení právní úprava stanovuje nejvolnější režim. Jedinou podmínkou je věk 18 let a plná způsobilost k právním úkonům. Nicméně i pro tyto zbraně platí pravidlo skrytého nošení, střelba je možná jen na místech zákonem vymezených a s novelou č. 170/2013 Sb. pak přibylo důležité a doposud chybějící ustanovení umožňující převést vlastnictví ke zbraní kategorie D pouze osobě, která taktéž splňuje zákonem stanovené podmínky. 86 Dále pak výše zmíněná novela potěší příznivce airsoftu a paintbalu, 87 neboť ti mohou tyto zbraně nosit i na místech veřejně přístupných. Na takových místech však musí být vyhrazen buď bezpečný prostor pro střelbu a zajištěn dohled odpovědné osoby nebo musí být místo viditelně označené jako prostor, kde probíhá střelba, a ta se smí provozovat pouze s vhodnými ochrannými pomůckami. 88

Podrobněji: Tamtéž, § 7. Tamtéž, § 15. 87 Stejné podmínky ovšem platí i pro flobertky, vzduchovky, mechanické zbraně a zbraně v kategorii A až C nezařazené. 88 KARÁSEK, David. Změny v zákoně o zbraních. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 6, s. 9. 85 86

27

Zbraně zařazené do kategorie D jsou pak jediné, které je možné přepravit na území ČR z jiného členského státu Evropské unie bez předchozího souhlasu příslušných orgánu ČR. 89 V právní úpravě zbraní kategorie D shledávám nadbytečným ustanovení o mechanických zbraní, u nichž je napínací síla větší než 150 N. Zdánlivě se může zdát, že o zařazení těchto zbraní mezi zbraně kategorie D rozhoduje napínací síla, nicméně mezi zbraně kategorie D spadají i mechanické zbraně s napínací silou nižší a rovnou 150 N, vyplývá tak z ustanovení, které říká, že do kategorie D spadají zbraně neuvedené v kategoriích A až C. 90 Dle mého názoru by bylo vhodné kategorii mechanických zbraní s napínací silou větší než 150 N zařadit do nejméně kategorie zbraní C, tedy do kategorie, pro kterou je již nutné být držitelem zbrojního průkazu. Argument pro toto přeřazení shledávám kupříkladu ve schopnosti sportovních kuší či luků zasáhnout a usmrtit cíl v rukou schopného střelce na poměrně dlouhou vzdálenost. Další argument vidím v tichosti výstřelu, což odpovídá tlumiči hluku výstřelu, který je dokonce doplňkem zakázaným, tedy zařazeným mezi zbraně kategorie A. Chybu pak můžeme nalézt v ustanovení § 7 písmenu b) zákona o zbraních. Pod toto ustanovení spadají pouze zbraně jednoranové a dvouranové, ale opomenuty jsou zbraně víceranové 91. Ty se tím pádem dostávají pod ustanovení § 7 písmena k) téhož zákona, tedy zbraně neuvedené v kategoriích A až C a tím pádem s nimi lze střílet nejen na střelnici, ale dle § 15 odst. 3 téhož zákona na všech místech, kde střelba neohrožuje životy, zdraví a majetek osob. 92 U kategorie D je třeba vyzdvihnout povinnost skrytého nošení. Neboť spousta zbraní zařazených v kategorii D může zdánlivě vyvolat dojem, že se jedná o střelnou zbraň spadající do jiné, tedy přísněji upravené kategorie a tím pádem může vést

Nařízení vlády č. 151/2004 Sb., kterým se stanoví, které střelné zbraně a střelivo je možné z jiného členského státu Evropské unie přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 1. 5. 2015]. 90 KOMENDA, Jan. Zákon o zbraních v praxi: 250 otázek a odpovědí (často kladené otázky, praktické příklady) : úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. 1. vyd. Brno: Jan Komenda, 2005, s. 96. 91 Například: „turecké varhany“ 92 SALÁK, Pavel. Problematické body právní úpravy historických zbraní a replik historických zbraní podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních. Správní právo: odborný časopis pro oblast státní správy a správního práva. 2004, roč. 37, č. 1-2, s. 64-76. 89

28

k vyvolání strachu ve společnosti. 93 Nicméně s tímto je třeba uvést, že tyto zbraně také mohou vést k usnadnění trestné činnosti a je otázkou, zdali by nebylo vhodné zavést pro vybrané druhy zbraní určité povinné a hlavně široké veřejnosti dobře známé odlišení od zbraní spadajících do jiné kategorie. Zajisté se nabízí možnost barevného rozlišení zbraní, ovšem domnívám se, že povinnost snést takové barevné rozlišení, by v kruzích příznivců těchto zbraní vyvolala značnou vlnu odporu. Nicméně na základě testu proporcionality je možné dospět k závěru, že právo občanů na bezpečí je i zde právem dominujícím, a barevné rozlišení určitých zbraní by bylo řešením, které by držitele těchto zbraní nejméně omezovalo. Inspirovat bychom se také mohli ve Slovenské právní úpravě, která v reakci na rozšíření expanzivních zbraní schválila 29. dubna 2015 návrh novely slovenského zákona o střelných zbraních. Tento návrh zavádí povinnost ohlásit pořízení expanzivní zbraně policii a předložit ji k zaevidování, čímž by mělo být docíleno získání přehledu o držitelých těchto zbraní a omezení páchání trestné činnosti těmito zbraněmi. 94 Závěrem dodejme, že expanzivní zbraně, spadají dle slovenské právní úpravy do kategorie D, tedy stejně jako v ČR postačí k jejich nabytí věk 18 let a plná způsobilost k právním úkonům.

4.2 Veřejné listiny opravňující k držení a nošení střelných zbraní V české republice je nabývání vlastnictví, držení a nošení střelných zbraní a střeliva podmíněno získáním určité veřejné listiny. Zákon hovoří výslovně o listinách veřejných, neboť jejich prostřednictvím dochází k prokazování významných právních skutečností a je třeba je chránit proti zneužití. 95 Zákon o zbraních rozlišuje pět těchto listin, jedná se o zbrojní průkaz, evropský zbrojní pas, zbrojní licenci, zbrojní průvodní list a průkaz zbraně. Nutno poznamenat, že stěžejním pro tuto práci je především zbrojní průkaz, kterému se tato práce věnuje podrobněji v následujících podkapitolách. Nicméně pro úplnost budou ve stručnosti představeny všechny veřejné listiny upravené zákonem o

Například: zbraně airsoftové (plynové), signální pistole (expanzivní) MINISTERSTVO VNÚTRA. Sprísni sa držanie a predaj expanzných zbraní. [online]. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky. [cit. 4. 5 . 2015]. Dostupné z. http://www.minv.sk/?tlacove-spravy&sprava=sprisni-sadrzanie-a-predaj-expanznych-zbrani 95 BAČKOVSKÁ, Milena; NOVÁK, Pavel. Zákon o zbraních s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: Linde, 2003, s. 39. 93 94

29

zbraních. Průkaz zbraně pak bude pro svoji souvislost s registrací zbraně rozebrán až v rámci oddílu 4.6.1

4.2.1 Zbrojní průkaz V pojetí zbrojního průkazu se od předešlého zákona o zbraních nic nezměnilo, jedná se tedy doklad potvrzující splnění zákonných podmínek pro vlastnicví, držení případně nošení zbraní. 96 Definovat zbrojní průkaz můžeme tedy jako veřejnou listinu, která na rozdíl od zbrojní licence opravňuje pouze fyzickou osobu k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní. Podle účelu, ke kterému je zbrojní průkaz vydáván, rozlišujeme šest skupin zbrojní průkazů, které jsou stejně jako kategorie zbraní označeny písmeny A až F. Od skupin A až E je třeba oddělit skupinu F, která opravňuje jeho držitele pouze k provádění pyrotechnického průzkumu, nikoliv tedy k nabývání vlastnictví, držení, popřípadě nošení zbraní nebo střeliva. 97 Z tohoto důvodu nebude skupina F v této práci dále zmiňována. Zbylé skupiny pak opravňují k provádění sběratelských účelů (A), sportovních účelů (B), k loveckých účelů (C), k výkonu zaměstnání nebo povolání (D) a k ochraně života, zdraví nebo majetku (E). 98 Na první pohled je patrné, že je snadné zaměnit skupiny zbrojních průkazů s kategoriemi zbraní. Samozřejmě, že v případě důkladnějšího seznámení se se zákonem by toto dělení nemělo činit výraznější potíže, nicméně bylo by možné zvolit i jiné dělení. Inspiraci bychom mohli hledat v německé právní úpravě, kde se povolení k držení zbraní dělí podle barev. 99

4.2.2 Evropský zbrojní pas Ustanovení o této veřejné listině nadnárodního charakteru upravené v zákoně o zbraních, nabyla účinnosti dnem vstupu České republiky do Evropské unie a umožňují držiteli evropského zbrojního pasu při cestách do jiných členských státu EU

K podmínkám získávání zbrojního průkazu podrobněji v podkapitole 4.3 Z tohoto důvodu již nebude skupina F v této práci zmiňována. 98 § 16 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 99 VINŠ, Jan, Petr. Spolková republika Německo:Těžký život střelců. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 2, s. 76-77. 96 97

30

vézt s sebou zbraň a střelivo v něm zapsané. 100 Ovšem je třeba podotknout, že pouhá tato listina nestačí. Jako další je třeba také povolení členského státu, přes který, nebo do kterého držitel evropského zbrojního pasu cestuje. Poměrně volnější podmínky mají lovci a sportovní střelci s vybranými zbraněmi, kteří prokáží účel svojí cesty, například předložením pozvání. Této výjimky pak samozřejmě nejde využít v případě, kdy členský stát zakázal tyto vybrané zbraně, nebo kdy členský stát podmiňuje dispozice s těmito zbraněmi povolením. 101 Místní a věcná příslušnost k vydání evropského zbrojního pasu je totožná s místní a věcnou příslušností zbrojního průkazu. Na našem území ho tedy vydává krajské ředitelství Policie České republiky. Evropský zbrojní pas je veřejnou listinou specifickou, neboť jednou z podmínek jeho vydání je fakt, že žadatel musí být oprávněným držitelem zbraně, tedy i držitelem zbrojního průkazu. 102

4.2.3 Zbrojní licence Zbrojní licenci můžeme dle zákona o zbraních definovat jako veřejnou listinu, která opravňuje fyzickou i právnickou osobu k nabývání vlastnictví a přechovávání zbraní nebo střeliva k podnikatelským i k nepodnikatelským činnostem. 103 Stejně jako zbrojní průkaz je zbrojní licence rozdělena do skupin. Jedná se o jedenáct skupin rozdělených podle důvodu užívání a rozsahu oprávnění od písmena A do písmena K na vývoj, výroba zbraní nebo střeliva (A), opravy, úpravy nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva (B), nákup, prodej nebo přeprava zbraní nebo střeliva (C), půjčování zbraní nebo úschova zbraní nebo střeliva (D), ničení nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva (E), výuka nebo výcvik ve střelbě (F), zajišťování ostrahy majetku a osob (G), uskutečňování sportovní, kulturní nebo zájmové činnosti (H), provozování muzejnictví nebo sbírkové činnosti (I), zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu (J), provozování pyrotechnického průzkumu (K). 104 Z §38 pak vyplývá, že zbrojní licence skupiny A až J je dokladem, opravňujícím

Srovnej: KREML, Antonín. Zbrojní právo a vstup České republiky do Evropské unie. Střelecký magazín: měsíčník pro zbraně, militárie a střelbu. 2004, roč. 9, č. 5, s. 18 – 19. 101 § 49 odst. 1 a 2 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 102 Tamtéž, § 49 odst. 3. 103 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 87. 104 § 31 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 100

31

k nabývání vlastnictví a držení zbraní kategorie A, B, nebo C, samozřejmě podle rozsahu oprávnění pro danou licenci. 105 Mimo jiné, zákonem stanovené podmínky pro získání zbrojní licence, je důležitou novinkou zavedenou novelou č. 170/2013 Sb. upuštění od povinnosti přiložit k žádosti kopii živnostenského listu nebo koncesní listiny, licence anebo jiného dokladu opravňujícího žadatele k podnikatelské činnosti. Tuto skutečnost si v rámci snížení administrativní zátěže podnikatelů, ověří policejní orgán sám výpisem z živnostenského rejstříku. 106

4.2.4 Zbrojní průvodní list Institut zbrojního průvodní listu je nutno rozdělit na další tři části, jedná se o zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz a zbrojní průvodní list pro tranzit zbraní a střeliva. Ve všech případech se jedná o povolení příslušného úřadu vydávané ve formě veřejné listiny, sloužící k zajištění kontroly pohybu zbraní a střeliva přes hranice České republiky. Důležité je dodat, že tyto instituty se vztahují pouze na vývoz, dovoz a tranzit neobchodního charakteru, čili tyto zbraně nesmí být předmětem obchodní činnosti. 107

4.3 Podmínky získání zbrojního průkazu Podmínky získání zbrojního průkazu bývají jedním z nejčastějších témat různých prací, odborných článků a polemik týkajících se zákona o zbraních. Je to logické, neboť zbrojní průkaz opravňuje jeho vlastníka k nakládání s majetkem, který je specifický svoji potenciální společenskou nebezpečností. Je tedy nutné, aby požadavky na získání zbrojního průkazu nebyly příliš benevolentní, ale zároveň, aby se svými požadavky a náročností nestaly nesplnitelnými. Zákon taxativně stanovuje potřebnost určitého věku, zdravotní způsobilosti, odborné způsobilosti, bezúhonnost, spolehlivost, místo pobytu v ČR a plnou způsobilost

k právním

úkonům. 108

Podmínkou

zrušenou

je

kvůli

svojí

BAČKOVSKÁ, Milena; NOVÁK, Pavel. Zákon o zbraních s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: Linde, 2003, s. 86. 106 § 32 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 107 Tamtéž, § 51. 108 § 18 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 105

32

problematičnosti od účinnosti novely č. 170/2013 Sb. potřebnost být držitelem platného loveckého lístku v případě, kdy je žádáno o zbrojní průkaz skupiny C. Toto ustanovení vedlo k nadměrné administrativní zátěži držitelů zbrojního průkazu skupiny C, neboť v případě, kdy jim byl na určitou dobu lovecký lístek odebrán, byl jim odebrán i zbrojní průkaz, popřípadě jim nebylo možné vydat zbrojní průkaz nový. 109 Ke způsobilosti k právním úkonům je třeba uvést, že se od 1. ledna 2014 jedná pojmově o svéprávnost, tedy způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. 110

4.3.1 Místo pobytu na území České republiky Jak již bylo v této práci zmíněno, na našem území existuje právní nárok na vydání zbrojního průkazu. Policie tedy v případě občana ČR, kdy tento žadatel splní veškeré zákonem požadované podmínky, zbrojní průkaz vydá a neuplatní správní uvážení. Rozdílně je tomu ale v případě cizích státních příslušníků, zde policie může rozhodnout o nevydání zbrojního průkazu i za předpokladu, že žadatel veškeré podmínky splní. 111 Tento žadatel pak nemá ani možnost podat odvolání. 112 Jde tedy o vyloučení správního řádu z tohoto řízení. 113 Na první pohled se může zdát, že jde o diskriminační

ustanovení,

nicméně

jedná

se

o

snahu

eliminovat

možnosti

mezinárodního terorismu v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001 v New Yorku. 114

4.3.2 Věková hranice žadatele Podle skupiny zbrojního průkazu, o který je žádáno, rozlišuje zákon o zbraních věkové hranice 21, 18, 16 a 15 let. Obecná věková hranici činí 21 let, a je stanovena pro zbrojní průkazy opravňující ke sběratelství, výkonu zaměstnání nebo k ochraně života, zdraví a majetku. Sportovcům a lovcům pak postačí dovršení 18 let. Výjimky důvodová zpráva – 856/0 k novele č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., O střelných zbraních a střelivu. 110 § 15 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 111 Správní uvážení policie nemůže použít ani v případě osob, kterým byl udělen azyl v ČR, občanů Evropské unie, občanů členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy a jejich rodinných příslušníků. 112 § 18 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 113 Ovšem i zde platí základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 správního řádu. Blíže viz § 177 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů. 114 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 41. 109

33

jsou pak stanoveny pro studenty středních odborných škol a učilišť s výukou myslivosti a začínající střelce, kteří jsou členy občanského sdružení zabývajícího se sportovní činnosti se střelbou. V prvním případě postačí věk 16 let a druhém pouze 15 let. Další podmínkou v případě sportovních sdružení je také uznání národními nebo mezinárodními pravidly a řády. V případě výjimek je navíc nutný písemný souhlas zákonného zástupce a doporučení občanského sdružení, školy, nebo učiliště. Osoba mladší 18 let nesmí zbraň používat, aniž by byla přítomna osoba starší 21 let, která je držitelem zbrojního průkazu patřičné skupiny nejméně 3 roky. 115 Požadavky dovršení určitého věku žadatele o zbrojní průkaz česká zbraňová právní úprava stanovuje standardně tak, jak je tomu ve většině evropských států. 116 Lze konstatovat, že jde o takové nastavení věkových hranic, které patřičně reflektuje stav duševního i fyzického vývoje žadatelů a zároveň zohledňuje potřebu dřívějších manipulací se zbraní.

4.3.3 Zdravotní způsobilost žadatele Právní úprava požadavků na zdravotní způsobilost žadatele je obecně jednou z nejdiskutovanějších podmínek vydávání zbrojních průkazů. Svoji vinu na této skutečnosti nesou převážně incidenty spáchané s legálně drženou zbraní a fakt, že psychologické vyšetření je pouze fakultativní. V současné době je oprávněn vydat posudek o zdravotní způsobilosti (dále jen „posudek“)pouze praktický lékař, 117 u kterého je žadatel registrován k léčebné péči, případně u zbrojního průkazu skupiny D praktický lékař, poskytující zaměstnavateli pracovnělékařské služby. Specializovaný ambulantní lékař totiž nemůže provést komplexní vyšetření tak, jak je vyžadováno pro posudek, nicméně jeho případná zpráva může být vzata v úvahu. 118 Praktický lékař vydávající posudek pak také může podmiňovat vydání tohoto posudku nutností psychologického vyšetření. 119 Nezbytným obsahem každé prohlídky by mělo být zajištění anamnestických údajů o zdravotním stavu žadatele, komplexní fyzikální

§ 19 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Příkladem uveďme čl. 15 polského zákona o zbraních. USTAWA Dz.U. 1999 Nr 53 poz. 549, o broni i amunicji. 117 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 44. 118 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 8A 364/2011 – 45-50. 119 § 20 odst. 1 Zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 115 116

34

vyšetření a další odborná vyšetření. 120 Platnost lékařského posudku pro účely žádosti o vydání zbrojního průkazu činí 3 měsíce. 121 Nutno podotknout, že zákonodárce chápe důležitost a potřebnost kontinuity zdravotní způsobilosti držitele zbrojního průkazu, a proto její změny, respektive tedy ztrátu musí praktický lékař ohlásit bez zbytečného odkladu policii zasláním nového posudku. Jakýkoliv jiný lékař pak musí v případě pouhého podezření na nemoc, vadu nebo stav vylučující dispozici se zbraní tuto skutečnost oznámit praktickému lékaři, který dále koná dle výše zmíněného postupu. 122 Zákon případné nesplnění těchto povinností sankcionuje pokutou do výše až 20 000 Kč. 123 Novela č. 170/2013 Sb. pak také přinesla nové ustanovení, opravňující policii v případě podezření, že držitel zbrojního průkazu pozbyl zdravotní způsobilosti, vyzvat tohoto držitele, aby se podrobil nové lékařské prohlídce. Důvodová zpráva uvádí, že jde o reakci na případy, kdy lékař nemůže konat, neboť o změně zdravotní způsobilosti držitele zbrojního průkazu neví. Na tuto nově zavedenou možnost policie je možné pohlížet ze dvou různých pohledů. Zaprvé jde zcela jistě o vhodný prostředek prevence před zbraněmi v rukou nemocných jedinců, nicméně je také možné namítat, že ve většině případů policie

k takovéto

výzvě

nedisponuje

dostatečnou

kompetencí

z odborného

hlediska. 124 Osobně si nejsem jist správností případného povinného psychologického vyšetření, neboť se domnívám, že jeho výsledek není vždy stoprocentní a může vést i k situaci, kdy zbrojní průkaz nebude vydán osobě zcela zdravé a naopak pozitivní posudek obdrží jedinec psychicky nemocný. Navíc by se jednalo o další, v tomto případě poměrně vysokou, finanční zátěž žadatelů o zbrojní průkazy (cena psychologických prohlídek se pohybuje v řádech tisíců korun), což by za určitých podmínek mohlo vést až k nutnosti vzdání se zbrojního průkazu. Domnívám se, že v případě, kdy praktický lékař jedná v naprostém souladu se zákonem a postupuje náležitě bedlivě, měl by být schopen rozeznat potřebnost psychologické vyšetření. Jistým kompromisem mi zde připadá umožnění nahlédnutí psychologům, psychiatrům

Blíže viz. § 2 vyhlášky č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékarničky první pomoci provozovatele střelnice. 121 Tamtéž, § 20 odst. 5. 122 Tamtéž, § 20 odst. 3 a 4. 123 Tamtéž, § 76b odst. 7 písm. b). 124 Srovnej: KARÁSEK, David. Změny v zákoně o zbraních. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 6, s. 9. 120

35

nebo i lékařů, do centrálního registru zbraní. Lekáři by tak vždy věděli, zdali je pacient držitelem zbrojního průkazu, potažmo zbraně a tudíž by mohli efektivněji působit na eliminaci zbraní v rukou jedinců, kterým zbraně ze zdravotních důvodů do rukou nepatří. Tento názor umocňuje i fakt, že obecná platnost zbrojního průkazu činí 10 let, což je dosti dlouhá doba na to, aby se zdravý člověk stal nemocným. V souvislosti s desetiletou platností zbrojního průkazu je pak možné uvažovat nad zavedením horní věkové hranice, při jejímž dovršení by byl držitel zbrojního průkazu povinen absolvovat zdravotní prohlídku v pravidelných kratších intervalech. Inspiraci je možné hledat v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který pro řidiče stanovuje hranici 68 let, po jejichž dovršení je držitel řidičského oprávnění povinen absolvovat lékařskou prohlídku každé 2 roky. 125

4.3.4 Odborná způsobilost žadatele Důležitým předpokladem pro získání zbrojního průkazu je dále znalost zbraňové právní úpravy a schopnost bezpečné manipulace se zbraní. Tato skutečnost se prokazuje zkouškou vykonanou před zkušebním komisařem (dále jen „komisař“), která je složena z teoretické a praktické části. Nutno podotknout, že obsahová náplň praktické části zkoušky je rozdílná v závislosti na skupině zbrojního průkazu. 126 Teoretická část zkoušky je složena z písemného testu ověřujícího znalost zbraňové právní úpravy, zvláštních právních předpisů upravujících oprávněné použití zbraně, nauky o zbraních a střelivu a zdravotnického minima. 127 Na splnění testu je vyhrazena doba 40 minut, přičemž test obsahuje 30 otázek rozdělených na 20 otázek po 3 bodech z právních předpisů, 2 tříbodových otázek vztahujících se ke krajní nouzi a nutné obraně, 5 otázek po 2 bodech z názvosloví, druhu zbraní a střeliva a 3 otázek po 1 bodu ze zdravovědy. 128 Nejvyšší možný počet bodů je tedy 79 a potřebný počet k úspěšnému složení teoretické části se liší v závislosti na skupině zbrojního průkazu. Pro skupinu E a D jsou kritéria nejpřísnější, tudíž žadatel musí dosáhnout 74 bodů. 129

§ 87 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. § 21 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 127 Tamtéž. 128 ZÁRUBA, Jiří. Zbrojní průkaz: právní předpisy a testy ke zkoušce odborné způsobilosti. 4. vyd. Praha: Leges, 2014, s. 7. 129 Blíže viz § 7 vyhlášky č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. 125 126

36

Praktická část zkoušky se pak skládá z ověření znalostí bezpečné manipulace se zbraní a střelivem (prohlídka zbraně, zdali není nabitá, částečné rozebrání a složení zbraně, postupy při přípravě ke střelbě, při přerušení střelby a při zjištění závady) a střelbou na pevný cíl. Veškeré tyto činnosti se provádí se zbraní spadající do patřičné skupiny zbrojního průkazu, o kterou je žádáno, přičemž tuto zbraň určí komisař. 130 Pro úspěšné složení praktické části zkoušky je třeba dodržení zásad bezpečné manipulace se zbraní a střelivem a zároveň dosáhnutí určitého počtu zásahů terče v určitém čase. Střelba se provádí 5 ranami na vzdálenost 10 až 25 metrů, v čase 2 až 5 minut opět v závislosti na skupině zbrojního průkazu. Pro skupinu E jsou vyžadovány 4 zásahy během 3 minut na vzdálenost 10 metrů. 131 K odborné zkoušce se přihlašuje u policie, která musí žadateli nejpozději do 2 měsíců od podání přihlášky oznámit termín a místo konání zkoušky. Policie zároveň musí v rámci zachování dostatečně dlouhé přípravy žadatele, oznámit termín a místo konání zkoušky nejpozději 10 dnů před dnem konání. 132 Samotná zkouška se vykonává na střelnici a komisaře určí policie, takovým způsobem že se jeho jméno žadatelé dovědí až na místě konání zkoušky. Policie pak také vykonává kontrolu nad průběhem každé zkoušky svojí přítomností. 133 Podrobný průběh zkoušky je upraven nařízením vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E. V případě neúspěchu při zkoušce je třeba odlišit nutnost opakovat celou zkoušku a opakování pouze praktické části. Celou zkoušku je možné opakovat až po uplynutí tří měsíců od neúspěšného vykonání zkoušky 134, nicméně v případě, kdy žadatel neprojde pouze praktickou částí zkoušky, může nejdříve po 15 dnech a nejpozději do dvou měsíců od svého neúspěchu jednou opakovat pouze praktickou část. V případě opakování zkoušky, je možností žadatele také požádání o určení jiného zkušebního komisaře. 135 Výsledkem úspěšně složené zkoušky je doklad o odborné způsobilosti s platností jednoho roku. 136

Tamtéž, § 5 a 6 Blíže viz tamtéž, § 8 132 § 21 odst. 6 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 133 Blíže viz čl. 11 pokynu policejního prezidenta č. 144 ze dne 8. Července 2014 o kontrole na úseku zbraní, střeliva a bezpečnostního materiálů a dohledu na úseku výbušnin. 134 Tamtéž 135 § 10 vyhlášky č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. 136 § 17 odst. 5 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 130 131

37

V průběhu několika desítek let došlo ke značnému ztížení teoretické části zkoušky navýšením počtu testových otázek a v případě praktické zkoušky naopak nijak přitvrzeno nebylo. 137 Osobně jsem toho názoru, že k podmínkám zkoušky z odborné způsobilosti je třeba přistoupit zcela opačně. Naprosto mi uniká opodstatněnost otázek týkajících se velikosti a povrchu fotografií přikládaných k žádosti o zbrojní průkaz nebo počtu bodů nutných k úspěšnému složení testu. 138 A takových otázek obsahuje soubor vydaný ministerstvem vnitra spoustu. Test by měl obsahovat skutečně jen otázky týkající se toho, co by měl držitel zbraně k patřičné skupině zbrojního průkazu znát a vědět. Dosavadní přístup přílišné náročnosti testů mi přijde bezúčelný, neboť otázky obsahující důležité informace se ve spoustě zbytečných otázek zcela ztratí. Opačný pohled mám ovšem na praktickou část zkoušky, neboť jak píše autor publikace sloužící k lepšímu zvládnutí zkoušky z odborné způsobilost „od prvotního seznámení se zbraněmi k získání návyků v bezpečném zacházení s nimi je dosti daleko“. 139 Uvědomme si, že ačkoliv se komisaři snaží eliminovat u praktické části zkoušky žadatele, kteří neumí bezpečně zacházet se zbraní, jedná se mimo bezpečnou manipulaci se zbraní, pouze o pět výstřelů na stojící terč ve vzdálenosti několika málo metrů, na které je mimochodem poměrně spousta času. Další věcí je fakt, že před zkouškou není nutné projít žádným výcvikem či kurzem, volba přípravy pod odborným dohledem je pouze na žadateli o zbrojní průkaz. Toto nastavení zkoušky absolutně neukazuje, jak bude držitel zbraně reagovat v případě krizové situace, se kterou se například u zbrojního průkazu k ochraně života, zdraví a majetku počítá. Řešení bych zde viděl v zavedení povinných přípravných kurzů, jejichž součástí by mohli být i projekční simulační střelnice. Samotné projekční simulační střelnice by pak byly i součástí praktické části zkoušky. Obsahovaly by modelové situace a ukázaly by opravdové schopnosti a nedostatky žadatele o zbrojní průkaz. 140

SLAVATA, Jaroslav. Občan versus zbraně. Zbraně a náboje. 2011, roč. 13, č. 5, s. 24-25. Zbraně a střelivo: právní úprava & zkušební otázky. Vyd. 1. Praha: Themis, 2014, s. 149, 182, 184. 139 KOMENDA, Jan. Bezpečná manipulace se zbraní při zkoušce odborné způsobilosti pro žadatele o zbrojní průkaz. 2. vyd. Modřice: Josef Tůma, 2004, s. 4. 140 Srovnej: SLAVATA, Jaroslav. Občan versus zbraně. Zbraně a náboje. 2011, roč. 13, č. 5, s. 24-25. 137 138

38

4.3.5 Bezúhonnost žadatele Zbraně v rukou pachatelů trestných činů mohou být zajisté nebezpečím pro veřejný pořádek a bezpečnost, z tohoto důvodu zákon o zbraních podmiňuje vydání zbrojního průkazu také bezúhonností žadatele. Nutno podotknout, že pro účely zákona o zbraních je obvyklé pojetí bezúhonnosti v jiných normách správního práva shledáno jako příliš úzké, neboť k jednotlivým trestným činům, za něž byla osoba odsouzena, se dle zákona o zbraních přihlíží i tehdy, jestliže je podle trestních předpisů zahlazeno. 141 Ke spáchaným trestným činům se přihlíží i v jiných případech, kdy se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. Stejný názor pak zastává i Ústavní soud, který ve svém nálezu říká, že jde o vymezení zcela speciální a tedy není relevantní, dochází-li k zahlazení na základě soudního rozhodnutí, rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, udělení individuální milosti nebo právní fikce, kdy se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen v souvislosti s některými druhy trestů. 142 Ústavní soud dále konstatuje, že tímto je docíleno zachování rovnosti mezi žadateli o zbrojní průkazy. 143 Zákon o zbraních obsahuje tedy negativní vymezení bezúhonných žadatelů, když říká, že za bezúhonného nelze považovat toho, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činem. Ve svém § 22 pak vymezuje trestné činy a délky trestů odnětí svobody za spáchání těchto trestných činů a na základě této délky odnětí svobody pak rozděluje žadatele buď na ty, kteří se bezúhonnými nikdy nestanou, nebo na ty, které bude možné považovat za bezúhonné až po uplynutí určitého časového úseku po ukončení výkonu trestu. Vymezuje také, kdy bude možné hledět na žadatele jako bezúhonného v případě, kdy bylo například upuštěno od potrestání nebo upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému. Ustanovení zákona o zbraních obsahující výslovné nepřihlížení k zahlazení se mi jeví jako spíše nadbytečné, neboť zákon o zbraních přesně vymezuje, koho a kdy

K pojmu zahlazení odsouzení blíže viz § 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 142 Nález Ústavního soudu ze dne 13. Října 1999, sp. zn. I. ÚS 119/98. (Jedná se o nález vztahující se k předchozímu zákonu o zbraních, nicméně právní nozor v něm obsažený stále platí) 143 Tamtéž a nález Ústavního soudu ze dne 6. Května 1999, sp. zn. IV. ÚS 366/98. 141

39

je za bezúhonného možno považovat a tudíž nepřihlížení k zahlazení je z tohoto možné dovodit bez dalšího. 144 Kladně hodnotím posuzování závažnosti spáchaného trestného činu podle délky trestu, který byl pachateli skutečně uložen. Bývalý zákon o zbraních totiž tuto závažnost posuzoval podle trestní sazby stanovené na ten který trestný čin, což zajisté neodpovídalo skutečné závažnosti spáchaného trestného činu. 145

4.3.6 Spolehlivost žadatele V rámci podmínky bezúhonnosti jsou posuzovány pouze trestné činy, za které byli jejich pachatelé pravomocně uznáni vinnými, nicméně pro vydání zbrojního průkazu je žádoucí, aby byla hodnocena i méně závažná trestná činnost a zároveň i přestupková činnost. Zákon o zbraních tak podmínkou spolehlivosti reaguje mimo jiné i na instituty odklonu v trestním řízení a na správní trestání. 146 Za spolehlivého tedy zákon nepovažuje žadatele, jehož trestní stíhání bylo pravomocně podmíněně zastaveno nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání a zkušební doba dosud neuplynula. Dále spolehlivým nebude žadatel, který byl v posledních třech letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku na zákonem vymezených úsecích přestupků. Těchto úseků zákon o zbraních vymezuje osm a je na místě podotknout, že správní orgán má v případě přestupků v nich obsažených možnost zvážit, zdali spáchání těchto přestupků představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost a tudíž je nutné žadatele považovat za nespolehlivého. Novela č. 170/2013 Sb. pak mezi tyto přestupky navíc zakotvila přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v souvislosti s alkoholismem a jinými toxikomaniemi.147 Zákon také pamatuje na prokazatelně nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo návykových látek. Tedy v případě, kdy se žadatel v konzumaci výše zmíněného

Srovnej: Nález Ústavního soudu ze dne 13. Října 1999, sp. zn. I. ÚS 119/98. Srovnej: KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 53. 146 Tamtéž, s. 57. 147 Dle důvodové zprávy bylo nutné výslovné uvedení těchto přestupků, neboť ty, je potřebné považovat za významné pro otázku spolehlivosti a jsou uvedeny ve zvláštním právním předpise, tedy mimo zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 144 145

40

vymyká normálním hodnotám, bude považován za nespolehlivého taktéž. 148 Samotný pojem „prokazatelnost nadměrného požívání“ není právně vymezen a při jeho hodnocení tedy existuje jistý prostor pro správní uvážení policie. 149 Policie v rámci hodnocení spolehlivosti žadatele, smí využít institut dožádání a požádat obecní úřad a orgán státní báňské správy o údaje umožňující posoudit spolehlivost žadatele. 150 V souvislosti s podmínkou spolehlivosti žadatelů bude zajisté přínosem případné zavedení centrální evidence přestupků. V současné době je méně závažná kriminalita centrálně evidována spíše výjimečně 151 a projednávání přestupků v různých místních působnostech může mít za následek situaci, kdy se policii nepodaří zjistit všechny přestupky spáchané žadatelem. Tato skutečnost pak může vést k tomu, že bude za spolehlivého považován žadatel, který spolehlivý dle zákona o zbraních není. 152 Z posledních dvou oddílů vyplývá, že podmínku bezúhonnosti a spolehlivosti je nutno striktně rozlišovat, neboť mají zákonem odlišně vymezená kritéria a zároveň není možné, aby policie, na základě opisu z evidence Rejstříku trestů potřebného k zhodnocení podmínky bezúhonnosti, vyvodila nespolehlivost žadatele. 153

4.4 Vydávání zbrojního průkazu Samotný proces získávání zbrojního průkazu je obvykle záležitostí několika měsíců, neboť před žádostí o zbrojní průkaz je třeba si opatřit zdravotní posudek a doklad o odborné způsobilosti. Nesmíme také zapomenout, že délka lhůty pro vydání zbrojního průkazu je určena obecně zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem (dále jen „správní řád“). Zbrojní průkaz je veřejná listina, kterou pravděpodobně nejde vydat bez zbytečného odkladu, neboť správní orgán by měl zjišťovat značné množství informací a provádět dožádání. Může tedy dojít k tomu, že zbrojní průkaz bude vydán

§ 23 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 59. 150 § 23 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 151 Blíže viz SOJKOVÁ, Alžběta; TOMÁŠ, Kaplan. Evidence přestupků v čeké republice. [online]. Epravo.cz, publikováno 12. 3. 2015. [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/evidenceprestupku-v-ceske-republice-97094.html 152 Srovnej: KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 59. 153 Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. Července 1997, sp. zn. 16 Ca 84/97-25. 148 149

41

až po lhůtě třiceti dnů od zahájení řízení. 154 Správním orgánem v případě vydávání zbrojních průkazů je příslušné krajské ředitelství policie. Žádost se podává na předepsaném tiskopise 155 v místě pobytu fyzické osoby a kromě obvyklých osobních údajů je třeba doložit údaj skupiny nebo skupin zbrojních průkazů, o které je žádáno. 156 K žádosti je dále třeba připojit posudek o zdravotní způsobilosti, doklad o odborné způsobilost a jednu fotografii splňující zákonem předepsané požadavky. 157 Prokazování nesplnění podmínek bezúhonnosti a spolehlivosti leží na policii. 158 Další náležitosti pak musí splnit žadatelé, kteří mají místo pobytu ještě v jiném členském státě nebo ti, kteří se za posledních deset let šest měsíců nepřetržitě zdržovali mimo území ČR. 159 Vydaný zbrojní průkaz má platnost deset let, přičemž na základě zdravotního posudku je možné vydat zbrojní průkaz s kratší dobou platnosti. 160 Do účinnosti novely č. 170/2013 Sb. byla nejdelší možná platnost zbrojního průkazu pět let. Zákonodárce prodloužení doby platnosti zargumentoval snížením administrativní a finanční zátěže držitelů zbrojního průkazu a krajských ředitelství Policie České republiky. 161 Nicméně s tímto dvojnásobným prodloužením platnosti nemohu souhlasit. Za deset let se v životě držitele zbrojního průkazu může změnit spousta věcí. Příkladem uveďme zdravotní způsobilost, jejíž změnu nemusí odhalit ošetřující lékař, popřípadě lékaři v dnešních podmínkách většinou není známo, že pacient je držitelem zbrojního průkazu a tudíž změna zdravotní způsobilosti nebude známa ani policii. Jedním z dalším argumentů je dosavadní neexistence centrální evidence přestupků, kdy případné pozbytí spolehlivosti taktéž nemusí být známo policii. Jsem tedy toho názoru, že nejvyšší možná platnost zbrojního průkazu stanovená na pět let byla optimální a nebylo nutné a hlavně vhodné ji měnit. Jak je již patrné, na veškerá správní řízení dle zákona o zbraních, tedy i na řízení o vydání zbrojního průkazu občanu ČR, EU nebo členského státu Organizace

JEMELKA, L.; PONDĚLÍČKOVÁ, K.; BOHADLO, D. Správní řád. Komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 349-350. 155 Vzory veškerých žádostí, přihlášek, průkazů a podobně obsahují přílohy vyhlášky č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. 156 § 17 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 157 Tamtéž, § 17 odst. 2. Do účinnosti novely 170/2013 bylo třeba přiložení dvou fotografií. 158 Tamtéž, § 22 a 23. 159 Blíže viz. tamtéž, § 17 odst. 3 a 4. 160 Tamtéž, § 16. 161 Důvodová zpráva – 856/0 k novele č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., O střelných zbraních a střelivu. 154

42

Severoatlantické smlouvy se subsidiárně použije správní řád. Jelikož se dle správního řádu jedná o správní řízení, které je zahájené podáním žádosti, je výsledkem tohoto řízení rozhodnutí v dané věci. 162 Nicméně v případě, kdy je žádosti v plném rozsahu vyhověno, písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci policie vydat nemusí, ale namísto něj může vydat pouze příslušný doklad, tedy v tomto případě zbrojní průkaz. 163

4.4.1 Obnova zbrojního průkazu V první řadě je třeba objasnit, že ačkoliv je oddíl nazván obnova zbrojního průkazu (dále jen „průkaz“), zákon o zbraních tento pojem vůbec neobsahuje. Totiž v případě, kdy dojde k uplynutí doby platnosti průkazu, tento starý zaniká a k možnosti nakládání se zbraněmi je nutno požádat o průkaz nový. Zákon o zbraních tedy tento institut nazývá jako vydání nového zbrojního průkazu. Žádost o nový zbrojní průkaz musí obsahovat náležitosti shodné s náležitostmi v žádosti o první průkaz. Jediným rozdílem, je nepotřebnost dokladu o odborné způsobilosti. 164 Důvodem nepotřebnosti dokladu o odborné způsobilosti je zřejmě předpoklad, že samotné držení a nošení zbraně vede k jejímu dostatečnému zvyšování. 165 Stejně jako v případě vydávání prvního průkazu, jedná se i zde o správní řízení. Je tedy třeba určit dostatečně dlouhou lhůtu pro vydání rozhodnutí tak, aby bylo možné jej vydat ještě před ukončením doby platnosti stávajícího průkazu. Zákon o zbraních tuto skutečnost řeší povinností podat žádost o nový průkaz nejméně dva měsíce a nejvíce půl roku před uplynutím doby platnosti stávajícího průkazu. 166 V případě, kdy držitel průkazu podá žádost před tímto časovým úsekem, správní orgán žádost nepřijme. Podá-li držitel žádost po tomto časovém úseku, ale ještě v době platnosti stávajícího průkazu, správní orgán sice vydá nový průkaz, ale je možné, že k tomu dojde až po zániku platnosti původního průkazu, tím pádem bude muset držitel, respektive v této době již držitel neplatného průkazu, odevzdat policii

§ 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů. § 17 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů. 164 § 24 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 165 Srovnej: KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 61. 166 § 24 odst. 3. zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 162 163

43

neplatný průkaz, zbraně, střelivo a také průkazy zbraní do úschovy na dobu než bude vydán nový průkaz. Nejhorší možná situace pro držitele průkazu pak nastane v případě, kdy je požádáno o vydání nového průkazu až v době, kdy uplynula platnost průkazu původního. Zde již bude třeba postupovat tak, jako by se jednalo o vydání prvního průkazu a bude tedy nutné opět vykonat i zkoušku z odborné způsobilosti. 167 Ve výjimečných případech bude posledních záchranou využití institutu prominutí zmeškání lhůty, nicméně to je možné pouze v případech, kdy ke zmeškání lhůty došlo ze závažných důvodů. Požádat o prominutí zmeškání lhůty bude třeba do patnácti dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a ve stejné lhůtě bude třeba požádat i o nový průkaz. 168

4.4.2 Rozšíření zbrojního průkazu Zákon o zbraních umožňuje držiteli zbrojního průkazu, aby si tento průkaz rozšířil o skupinu či skupiny, kterých dosud není držitelem. Opět je třeba podat žádost na předepsaném tiskopise s uvedením základních osobních údajů a vymezením skupiny či skupin, o které je žádáno. Vzhledem k faktu, že doba platnosti dosavadního zbrojního průkazu zůstává zachována, policie nemusí posuzovat bezúhonnost a spolehlivost. K žádosti se dokládá posudek o zdravotní způsobilosti a doklad o odborné způsobilosti pro požadovanou skupiny či skupiny. 169 Za vhodné zde považuji upozornit, že žadatel o první zbrojní průkaz by si měl důkladně promyslet, o které skupiny zbrojního průkazu bude žádat. Neboť rozšíření skupin s sebou nese opětovnou a zároveň nemalou finanční i časovou zátěž.

4.4.3 Dědění zbraně Samotná zbraň je dle občanského zákoníku považována za věc movitou, nicméně rozdíl od „obyčejné movité věci“ tkví v tom, že nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit zbraň smí pouze ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu. Jedná se tedy o zvláštní právní režim, kterým zákon o zbraních omezuje volné nabytí zbraní. Zákon o zbraních pak v případě nabývání vlastnictví ke zbrani stanovuje jednu výjimku, tou je

Srovnej: BAČKOVSKÁ, Milena; NOVÁK, Pavel. Zákon o zbraních s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: Linde, 2003, s. 63. 168 § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů. 169 § 25 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 167

44

nabývání vlastnictví ke zbrani děděním. 170 Ať už se tedy jedná o zbraň kategorie A, B nebo C, osoba, která získá zbraň do vlastnictví v rámci dědického řízení, a zároveň si chce zbraň ponechat, má možnost do dvou měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci, požádat o vydání zbrojního průkazu. 171 V opačném případě musí zbraň do půl roku převést do vlastnictví jiného oprávněného držitele, znehodnotit nebo předat podnikateli v oboru zbraní a střeliva za účelem prodeje nebo úschovy. 172 Další povinností je pak oznámení nabytí zbraně policii, na které je zákonem vyhrazena lhůta deseti pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci. 173 K dědění zbraní je třeba podotknout, že by bylo vhodné zákonem o zbraních upravit nabývání vlastnictví zbraně více osobami k podílům. Totiž za situace, kdy zbraň dědí více dědiců, je zřejmé, že nebudou mít díky poměrně krátkým lhůtám v zákoně o zbraních, regulérní možnost se zbraní naložit, neboť soud případnou žalobu na vypořádání spoluvlastnictví pravděpodobně nevyřeší dostatečně rychle. Možností by tedy bylo zákonné stanovení delších lhůt v případě, kdy tutéž zbraň nabývá do vlastnictví více osob. 174

4.4.4 Poplatky spojené s vydáváním zbrojního průkazu Jak již bylo nastíněno na několika místech této práce, pořízení zbrojního průkazu není otázkou několika korun, nýbrž řádově několika tisíců korun. 175 Poplatky můžeme rozdělit na poplatky správní a poplatky za neúřednické úkony. Mezi poplatky za neúřednické úkony řadíme vydání lékařského posudku, popřípadě psychologické vyšetření, odměnu zkušebního komisaře, 176 platbu střelnici za zapůjčení zbraní, střeliva a prostor ke zkoušce z odborné způsobilosti 177 a nepovinný přípravný

Srovnej: LORENČÍK, Jiří. Dědění zbraní a střeliva. AD NOTAM Notářský časopis. 2009, roč. 15, č. 4, s. 136–138. 171 § 66 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 172 Tamtéž, viz § 64. 173 Tamtéž, § 42 odst. 1. 174 Srovnej: LORENČÍK, Jiří. Dědění zbraní a střeliva. AD NOTAM Notářský časopis. 2009, roč. 15, č. 4, s. 136–138. 175 V případě žádost o jednu skupinu zbrojního průkazu, nepotřebnosti psychologického vyšetření a nezapočítání přípravného kurzu na praktickou část zkoušky z odborné způsobilosti, vychází dle mého názoru zbrojní průkaz průměrně na 3100,-Kč. Cena přípravných kurzů se pak pohybuje okolo 1000,-Kč na jednu skupinu a cena psychologického vyšetření okolo 2000,-Kč. 176 Blíže viz § 11 vyhlášky č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. 177 § 21 odst 8 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 170

45

střelecký kurz na zkoušku z odborné způsobilosti. Mezi správní poplatky pak řadíme přijetí žádosti o vydání zbrojního průkazu, přijetí žádosti o rozšíření skupin zbrojního a přijetí přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti. Zákon o správních poplatcích pak stanovuje další správní poplatky vztahující se například k udělení výjimky ke zbrani kategorie A nebo k vydání povolení ke zbrani kategorie B. 178 V rámci novely č. 170/2013 Sb. doznaly správní poplatky na úseku zbraní a střeliva značných změn. Z důvodu růstu inflace a průměrné hrubé mzdy v minulých letech, došlo ke zvýšení veškerých poplatků. Nově je také stanovena povinnost hradit poplatek již v případě podání žádosti o provedení určitého úkonu nebo vydání dokladu. Před novelou se správní poplatek platil až při provedení úkonu nebo vydání dokladu, což při nevyhovění žádosti či nevydání dokladu vedlo sice k finanční zátěži správního orgánu, ale žadatel uhradit správní poplatek nemusel. Naprostou novinkou pak je poplatek spojený s přijetím přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti. 179 Nutné je také podotknout, že správní poplatek spojený s přijetím žádosti o vydání zbrojního průkazu, potažmo rozšíření skupin zbrojního průkazu, se násobí počtem skupin, o které je žádáno. Poplatek za jednu skupinu činí 700,-Kč, z čehož plyne, že v případě žádosti o skupiny A až E se tento poplatek vyšplhá až na 3500,Kč. Činnost správního orgánu v případě současné žádosti o vícero skupin zbrojního průkazu se pravděpodobně změní jen zanedbatelně, tudíž tento přístup shledávám jako neúměrné finanční zatížení žadatelů o zbrojní průkazy. 180

4.5 Zánik platnosti zbrojního průkazu Zbrojní průkaz opravňuje jeho držitele k nakládání s velice nebezpečným majetkem – se zbraní, je tedy nanejvýš potřebné, aby byly zákonem upraveny situace, se kterými je spojen zánik platnosti zbrojního průkazu. Platnost zbrojního průkazu tak zaniká ze zákonných důvodů okamžikem uplynutí doby platnosti, 181 ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, smrtí držitele nebo prohlášením držitele za mrtvého, vzdání se Blíže viz položka 30 a 31 druhé části přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. 179 Důvodová zpráva – 856/0 k novele č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., O střelných zbraních a střelivu. 180 Srovnej: STEJSKAL, Václav. Právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva. Brno, 2014, s. 39. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce JUDr. Stanislav Sedláček, Ph.D. 181 K době platnosti zbrojního průkazu viz podkapitola 4.4 178

46

zbrojního průkazu nebo kdy rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu nabylo právní moci. Zákon o zbraních pak také stanovuje, kdy o neplatnosti zbrojního průkazu rozhoduje policie. Jedná se o případy, kdy je zbrojní průkaz poškozen, obsahuje neoprávněné změny 182, nesprávné údaje 183 nebo když jeho držitel ukončil pobyt na území České republiky. 184 V případě, kdy o zániku platnosti rozhoduje policie a držitel zbrojního průkazu uzná důvod zániku platnosti, není třeba rozhodovat ve správním řízení formou rozhodnutí, nýbrž postačí záznam do protokolu 185, kterým platnost zbrojního průkazu zaniká. 186 K poškozenému zbrojnímu průkazu, průkazu obsahujícímu nesprávné údaje a ztracenému nebo odcizenému průkazu je pak třeba podotknout, že policie bez žádosti vydá nový zbrojní průkaz s obdobnou dobou platnosti jako u původního zbrojního průkazu. Průkaz vydaný za ztracený či odcizený průkaz, je třeba z logických důvodů označit jako duplikát. 187 Je také nutné podotknout, že v případě zániku platnosti zbrojního průkazu nezaniká ihned vlastnický vztah ke zbraním, které držitel neplatného zbrojního průkazu vlastní. Naopak vlastnický vztah trvá a držitel neplatného zbrojního průkazu má následující možnosti. Může vlastnictví ke zbrani převést na jiného oprávněného držitele zbrojního průkazu, znehodnotit zbraň prostřednictvím osoby, která je k tomu oprávněna nebo předat zbraň prostřednictvím policie podnikateli v oboru zbraní do úschovy nebo za účelem jejího prodeje. 188 Lhůta na realizaci těchto úkonů byla novelou č. 170/2013 Sb. prodloužena ze dvou měsíců na šest, což je samozřejmě nutno uvítat, neboť vlastníci zbraně tak mají dostatek času se zbraní patřičně naložit. Dalším argumentem pro kvitaci prodloužení této lhůty je také fakt, že v případě, kdy držitel neplatného zbrojního průkazu nenaloží se zbraní podle výše zmíněných možností ve stanovené lhůtě, policejní orgán mu ji odejme a pokusí se jí prodat,

Zpravidla bude posuzováno jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny dle §348 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 183 Počátkem účinnosti novely 170/2013 již není důvodem nesprávnosti změna místa pobytu. Tento údaj si policie může ověřit v registru obyvatel. 184 § 26 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 185 Blíže viz § 18 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů. 186 § 26 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 187 Tamtéž § 26 odst. 3. 188 Tamtéž § 64 odst. 1. 182

47

případně zničit. Nicméně do této doby jsou zbraně uloženy v policejních skladech, které tak díky prodloužení výše zmíněné lhůty nebudou vyžadovat takové skladovací kapacity. 189 Zdůraznit je také třeba, že nesplnění výše zmíněných povinností, které držiteli neplatného zbrojního průkazu ukládá zákon o zbraních, je sankcionováno přímo tímto zákonem, a tudíž tímto způsobem nemůže dojít ke spáchání trestného činu nedovoleného ozbrojování. 190

4.5.1 Vzdání se zbrojního průkazu Institut vzdání se zbrojního průkazu je čerstvou novinkou zavedenou novelou č. 170/2013 Sb. Umožňuje držiteli zbrojního průkazu poměrně jednoduchým způsobem oznámit policii, že už si dále nepřeje být držitelem zbrojního průkazu, popřípadě držitelem určité skupiny či skupin zbrojního průkazu. Oznámení musí být písemné a musí obsahovat pouze obvyklé osobní údaje, číslo průkazu, údaj o tom, kterých skupiny či skupiny se držitel vzdává a datum a podpis. V případě vzdání se pouze skupiny či skupin, pak polici vydá nový zbrojní průkaz s opravou pozbyté skupiny či skupin, tato skutečnost souvisí již s několikrát zmiňovanou nemožností činit ve zbrojním průkazu změny. 191 Z důvodové zprávy k novele č. 170/2013 Sb. vyplývá, že v praxi se vyskytovaly případy, kdy se chtěl držitel svého zbrojního průkazu vzdát, a tudíž policie musela tuto skutečnost řešit. Zajisté je tedy na místě kladné hodnocení zapracování tohoto institutu do zákona o zbraních. Dojde tak ke sjednocení postupu jednotlivých policejních útvarů při řešení této situace. Nicméně tento institut se mi jeví jako, pouze s malými úpravami, převzatý ze zákona o provozu na pozemních komunikacích 192, domnívám se tedy, že zajisté dalším zjednodušením pro držitele zbrojních průkazů i pro policii, by bylo zavedení předepsaného tiskopisu pro vzdání se zbrojního průkazu, tak jak je tomu v případě jiných žádosti podávaných dle zákona o zbraních.

Srovnej: důvodová zpráva – 856/0 k novele č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., O střelných zbraních a střelivu. 190 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 139. 191 § 26a zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 192 Blíže viz. § 94 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. 189

48

4.5.2 Odnětí zbrojního průkazu Pro získání zbrojního průkazu musí žadatel splňovat podmínky stanovené v § 18 zákona o zbraních. 193 Nicméně zbrojní průkazy mají svoji platnost nastavenou obecně na relativně dlouho dobu, držitel zbrojního průkazu tak může v určitém okamžiku některé z vymezených podmínek přestat splňovat. V tomto případě nastupuje institut odnětí zbrojního průkazu. Zákon o zbraních tedy taxativně spojuje odnětí zbrojního průkazu se ztrátou podmínky způsobilosti k právním úkonům, zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti, spolehlivosti a v případě držitelů mladších 18 či 21 let, kterým byl zbrojní průkaz skupiny B, C nebo D vydán v souvislosti se školní výukou nebo sportovní činností, s neúspěšným ukončením této výuky nebo zanecháním sportovní činnosti. 194 O odnětí zbrojního průkazu rozhoduje policie ve správním řízení a jeho výsledkem

je

tudíž

rozhodnutí

se

všemi

náležitostmi

dle

správního

řádu.

K vykonatelnosti tohoto rozhodnutí je nutno dodat, že se jedná o rozhodnutí předběžně vykonatelné 195, neboť zákon o zbraních odjímá odvolání proti tomu rozhodnutí odkladný účinek. 196 Důvodem nepřiznání odkladného účinku je zajisté zájem na okamžitém odevzdání zbrojního průkazu, potažmo všech zbraní, jakožto majetku vyznačujícího se svojí specifickou nebezpečností. Je také nutné poznamenat, že odnětí zbrojního průkazu je možné pouze za předpokladu, že držitel zbrojního průkazu přestane výše zmíněné podmínky splňovat až v době, kdy už je držitelem zbrojního průkazu. 197 V situaci, kdy je zbrojní průkaz vydán chybně, tedy například, když policie vydá zbrojní průkaz žadateli, který nesplňuje podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, může správní orgán napravit tuto svoji chybu jedině v rámci přezkumného řízení. To je ovšem možné pouze za předpokladu, že neuplynula zákonná lhůta pro zahájení přezkumného řízení. 198 Ustanovení zákona neumožňující odebrat zbrojní průkaz držiteli, který jej nabyl, i

Podkapitola 4.3 Blíže viz § 27 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 195 § 74 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů. 196 § 27 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 197 Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. 16 ca 122/2000-17. (Jedná se o rozsudek vztahující se k bývalému zákonu o zbraních, nicméně názor v něm je možné použít i ve vztahu k zákonu stávajícímu) 198 § 94 až 99 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů. 193 194

49

když nesplňoval některou zákonnou podmínku, považuji za chybné. Může dojít k situaci, kdy policie chybně vyhodnotí například podmínku spolehlivosti žadatele, následně uběhne zákonná lhůta pro přezkumné řízení a výsledkem bude zbrojní průkaz v rukou člověka, který danou podmínku pro jeho držení nesplňuje. Zajisté lze namítat, že takové odebrání zbrojního průkazu by bylo porušením práva nabytého v dobré víře, respektive v dobré víře k presumpci správnosti rozhodnutí správního orgánu, nicméně jak již bylo několikrát zmíněno, zbraně jsou majetkem natolik specifickým svojí nebezpečností, že je nutné je podrobit tak přísnému režimu, aby nebylo možné legální nakládání s nimi osobám, které zákonné podmínky pro toto nakládání nesplňují. V souvislosti s užitím institutu odnětí zbrojního průkazu bych opět upozornil na vhodnost případného zavedení centrální evidence přestupků, a popřípadě také vhodnost častějších povinných zdravotních prohlídek. Mělo by tak dojít k častějšímu využívání tohoto institutu a tedy k většímu omezení zbraní v rukou osob, kterým dle zákona do rukou nepatří.

4.5.3 Zadržení a zajištění zbrojního průkazu Zadržení a zajištění zbrojního průkazu jsou instituty, které je možné definovat jako určité předstupně odnětí zbrojního průkazu. Držiteli zbrojního průkazu je těmito instituty sice zabráněno disponovat zbrojním průkazem, nicméně zbrojní průkaz neztrácí svoji platnost. Nutné je také poznamenat, že ustanovení o zadržení a zajištění se nevztahuje pouze ke zbrojnímu průkazu, ale je možné jej užít například i na zadržení a zajištění zbraně nebo průkazu zbraně. 199 Zadržení zbrojní průkazu je tedy možné definovat jako úkon policisty, který vede ke krátkodobému omezení možnosti disponovat zbrojním průkazem. Zadržet zbrojní průkaz může policista v případě, kdy držitel zbrojního průkazu poruší povinnost nebo zákaz stanovený zákonem o zbraních. Na místě zadržení musí být držiteli zbrojního průkazu vydáno potvrzení o zadržení zbrojního průkazu a policejní příslušník musí zbrojní průkaz neprodleně odevzdat příslušnému útvaru police, ten pak dále rozhodne o jeho zajištění, případně rovnou o jeho odnětí. 200

199 200

Blíže viz § 56 a 57 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéž, § 56.

50

Případy zadržení zbraně podle zákona o zbraních je nutné odlišit od obecné pravomoci policisty odebrat zbraň v případě, kdy hrozí nebezpečí, že bude zbraně zneužito. 201 Obecné pravomoci policisty odebrat zbraň samozřejmě může být využito i v případě porušení zákona o zbraních, nicméně využití zadržení zbraně podle zákona o zbraních není možné v případě, kdy je porušen jiný právní předpis. 202 Zajištění zbraně pak může následovat po zadržení zbraně nebo může být řízením zcela prvním. Rozhoduje o něm taktéž příslušný útvar policie a to v případě, kdy je proti držiteli zbrojního průkazu zahájeno trestní stíhání pro spáchání trestného činu nebo kdy je proti držiteli zbrojního průkazu zahájeno správní řízení pro spáchání přestupku. 203 Charakterem se jedná o mezitímní rozhodnutí, tudíž je správní orgán, mající zbrojní průkaz v úschově, povinen jej v případě pravomocného usnesení o zastavení trestního stíhání nebo usnesením o zastavení řízení o přestupku vydat tomu, komu byl zajištěn. 204 V případě, kdy bude držitel zbrojního průkazu uznán vinným ze spáchání trestného činu nebo přestupku, bude následovat řízení o odnětí zbrojního průkazu. V případě zajištění zbrojního průkazu se na rozdíl o zadržení zbraně vydává správní rozhodnutí dle správního řádu, tudíž je proti němu možné odvolání. To pak ze stejných důvodů jako odvolání u odnětí zbrojního průkazu nemá odkladný účinek. 205 Na poli judikatur je pak možné v případě rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu dle zákona o zbraních pozorovat jistý nesoulad, a to, zdali se jedná o úkon správního orgánu předběžné povahy, tedy zdali je zajištění vyňato ze soudního přezkoumání. 206 Nejvyšší správní soud byl až do roku 2010 zastáncem názoru, že se jedná o úkon předběžné povahy, nicméně v roce 2010 určil pro tuto otázku obecný test,

pomocí

něhož

by

bylo

možné

u

libovolného

správního

rozhodnutí

předvídatelným způsobem určit, zda se jedná rozhodnutím předběžné povahy. Tento test také použil a v dané věci rozhodl, že se o úkon předběžné povahy nejedná. 207 Ústavní soud nicméně v usnesením pozdějším odmítl ústavní stížnost právě z důvodu, § 35 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů. Srovnej: KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 139. 203 Blíže viz § 57 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 204 Tamtéž, § 57 odst. 5. 205 Tamtéž, § 57 odst. 2. 206 § 70 písm. a) zákona č. 150/2002 soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů. 207 Blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 1 As 94/2009-70. 201 202

51

že rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu je úkonem předběžné povahy. 208 Už jen s přihlédnutím k tomu, že sám Ústavní soud několikrát judikoval, že usnesení Ústavního soudu má oproti jeho nálezům spíše minimální povahu precedentu, bude vhodné sledovat judikaturu Ústavního soudu, respektive případný budoucí nález zabývající se otázkou rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu a jeho případnou předběžnou povahou. 209 Institut zadržení a zajištění zbrojního průkazu je třeba zajisté hodnotit kladně, neboť se jedná o nejenom funkční, ale zároveň i nezbytné doplnění institutu odnětí zbrojního průkazu. V případě, kdy tyto instituty nevedou k odnětí zbrojního průkazu, jedná alespoň o nezbytná prevenční opatření, které snižuje riziko umožnění nakládání se zbraní jedincům, kteří by mohli být s legálně drženou zbraní v ruce společnosti nebezpeční.

4.6 Základní oprávnění a povinnosti držitelů zbrojního průkazu Zákon o zbraních neupravuje oprávnění a povinnosti obecně, nýbrž vzhledem k rozdílům mezi skupinami zbrojních průkazů, věnuje zvlášť pozornost jednotlivým skupinám. Pro účely této práce je stěžejní zbrojní průkaz skupiny E, který je pořizován přímo za účelem ochrany života, zdraví a majetku. Zbrojní průkaz skupiny D, je sice vydávána za účelem výkonu zaměstnání nebo povolání, nicméně součástí těchto činností je ve většině případů taktéž ochrana života, zdraví a majetku. V následujících odstavcích tedy bude pozornost věnována oprávnění a povinnostem držitelů zbrojních průkazů skupin E a D. Je třeba podotknout, že ačkoliv zákon o zbraních výslovně neopravňuje držitele zbrojních průkazů skupin A, B nebo C k ochraně života, zdraví a majetku, použití zbraně k těmto účelům nebude v případech nutné obrany nebo krajní nouze považováno za protiprávní. 210 Držitel zbrojního průkazu skupiny D je oprávněn držet, popřípadě i nosit zbraně všech kategorií, kdežto v případě průkazu skupiny E je zcela vyjmuta

Blíže viz usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS. 2088/10-1. Blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 301/05-2 a nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2007, sp. zn. I. ÚS 643/06-1. 210 KOMENDA, Jan. Zákon o zbraních v praxi: 250 otázek a odpovědí (často kladené otázky, praktické příklady): úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. 1. vyd. Brno: Jan Komenda, 2005, s. 130. a srovnej: § 28 odst. 5 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 208 209

52

kategorie zbraní A. V případě obou skupin je možné nosit současně maximálně dvě zbraně. 211 Hlavním rozdílem v oprávnění držitele zbrojního průkazu skupin D a E, je pak možnost nabývat zbraně a střelivo do vlastnictví, neboť tato možnost je dána pouze držiteli průkazu skupiny E. Zbraň v případě držitele průkazu skupiny D, vlastní držitel zbrojní licence příslušné skupiny, a ten ji pouze přenechává 212 držiteli průkazu skupiny D, který je u něj v pracovním, členském nebo obdobném poměru. 213 Mezi oprávnění můžeme také zařadit možnost, vzhledem výše napsanému, pouze držitele zbrojního průkazu skupiny E převést vlastnictví ke zbrani na jinou osobu. K tomuto je nutné poznamenat, že osoba, na kterou je vlastnické právo ke zbrani převáděno, musí mít příslušná oprávnění. 214 Držitel zbrojního průkazu skupiny E může od účinnosti novely č. 170/2013 Sb. také přebíjet 215 střelivo pro vlastní potřebu. 216 Možnost přebíjení střeliva držitelů zbrojních průkazů skupiny E vítám, nicméně zajisté by bylo vhodné tuto možnost dát i držitelům zbrojních průkazů skupiny D, kteří ji dosud nemají, a kteří by ji dle mého názoru, v praxi užili přece jen ve větší míře, než držitelé zbrojních průkazů skupiny E. Základní, a zároveň jednou z nejdůležitějších povinností každého držitele zbrojního průkazu je povinnost dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní a střelivem. 217 Jedná se o poněkud široké zákonné ustanovení, které v sobě zahrnuje například zacházení se zbraní vždy tak, jako by byla nabitá, míření zbraní vždy do bezpečného prostoru nebo soustředěnou a zodpovědnou manipulaci se zbraní při její závadě nebo opravě. 218 Nejvyšší správní soud ke zvýšené opatrnosti v jednom ze svých rozsudků konstatuje, že ustanovení ukládající držiteli zbrojního průkazu povinnost dbát zvýšené opatrnosti nemůže být také naplněno v případě obrany jakéhokoliv majetku, v jakékoliv situaci a za jakýchkoliv okolností, nýbrž musí jít logicky pouze o použití zbraně přiměřené, opatrné a není-li jiného řešení. 219

Tamtéž, § 28 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. c. K pojmu „přenechání zbraně“ více v oddílu 4.6.3 213 § 38 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 214 Tamtéž, § 29 odst. 3 písm. a). 215 Přebíjením střeliva se rozumí využívání použitých nábojnic k opětovnému použití. 216 Tamtéž, § 28 odst. 4 písm. b) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 217 § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 218 Srovnej: KOMENDA, Jan. Bezpečná manipulace se zbraní při zkoušce odborné způsobilosti pro žadatele o zbrojní průkaz. 2. vyd. Modřice: Josef Tůma, 2004, s. 8-10. 219 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2013, sp. zn. 7 As 29/2013-24. 211 212

53

Držitel zbrojního průkazu je povinen mít u sebe zbrojní průkaz a průkaz zbraně (dále jen „doklady“) v případě, kdy u sebe má zbraň. S touto povinností pak souvisí povinnost držitele zbrojního průkazu na vyzvání předložit policii ke kontrole doklady, zbraně i střelivo, na výzvu policie předložit zbraň ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva a při jakékoliv manipulaci se zbraní na veřejnosti, povinnost podrobit se orientační dechové zkoušce, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Z poslední uvedené povinnosti vyplývá, že stejně jako v případě řízení automobilu i veškerá manipulace se zbraní na místě veřejně přístupném je přísně zakázaná v případě požití alkoholu nebo jiné návykové látky. 220 V souvislosti s držením zbraně kategorie A, může policie v rámci kontroly vstupovat do obydlí, nicméně v takovém případě musí být v co největší možné míře šetřena nedotknutelnost obydlí. Právní předpisy se také snaží co možná nejvíce eliminovat možnost zneužití oprávnění vstupovat do obydlí. Kontrolní skupina tak například musí být vždy nejméně dvojčlenná, musí reagovat na námitky kontrolované osoby a musí být vždy sepsán protokol o kontrole. 221 Ohlašovací povinnost pak souvisí s použitím zbraně v nutné obraně nebo krajní nouzi, přičemž není rozhodující, zdali v souvislosti s tímto použitím zbraně došlo ke zranění nebo škodě na majetku. 222 Ohlásit policii je pak také nutné ztrátu nebo odcizení zbraně či dokladů a změnu ráže, opravu nebo úpravu zbraně. 223 V souvislosti se zánikem platnosti zbrojního průkazu je nutné do 10 dnů odevzdat policii doklady, zbraně i střelivo. Stejná lhůta pak platí i pro povinnost výměny zbrojního průkazu v případě změny jména nebo příjmení. 224 Na místě je také znovu připomenutí povinnosti skrytého nošení, ze kterého existuje jediná výjimka a to v případě obecní policie a zaměstnanců České národní banky. 225

§ 29 odst. 1 písm. e), f), l) a odst. 3 písm. b) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 221 Blíže viz čl. 13, 17 a 18 pokynu policejního prezidenta č. 144 ze dne 8. Července 2014 o kontrole na úseku zbraní, střeliva a bezpečnostního materiálů a dohledu na úseku výbušnin. 222 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 75. 223 § 29 odst. 1 písm. g) a k) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 224 Tamtéž, § 29 odst. 1 písm. j) a h). 225 Tamtéž, § 28 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. c). 220

54

Držitel zbrojního průkazu skupiny D má pak o jednu povinnost navíc, jedná se o častější podrobení lékařské prohlídce. Dle novely č. 170/2013 Sb. se tak jedná o lékařskou prohlídku vždy po pěti letech, respektive tedy po pěti letech od vydání zbrojního průkazu a poté opět po pěti letech při vydávání nového zbrojního průkazu. 226 Zákon o zbraních omezuje také nošení zbraní na veřejných shromážděních, slavnostech, sportovních podnicích nebo lidových zábavách. 227 Jedná se tedy převážně o místa, kde by případné použití zbraně mohlo vést ke zranění mnoha osob nebo také způsobit paniku. Nošení zbraně k ochraně života zdraví a majetku na těchto místech možné je, nicméně zákon stanovuje povinnost získat k takovémuto nošení povolení příslušného útvaru policie. 228 Nutno podotknout, že se v tomto případě jedná o policejní útvar s územní působností podle místa, kde se koná výše zmíněná akce. 229 Z výše uvedeného lze konstatovat, že oprávnění a povinnosti držitelů zbrojních průkazu jsou stanoveny takovým způsobem, který umožňuje poklidnou manipulaci se zbraněmi a zároveň jsou nastaveny tak, že dostatečně přísným způsobem pokrývají vždy přítomnou nebezpečnost střelných zbraní. K opravněním lze také zařadit oprávnění ke svěření a půjčování zbraní a k povinnostem pak povinnost registrace a zabezpečení zbraní a střeliva. Tyto instituty jsou v rámci lepší přehlednosti zvláště zařazeny až do následujících samostatných oddílů.

4.6.1 Registrace zbraně a průkaz zbraně Za jednu ze základních povinností držitele zbrojního průkazu v České republice je třeba považovat registraci zbraní kategorií A, B nebo C. Registrace se provádí u příslušného útvaru policie a jejím výsledkem je vydání průkazu zbraně. 230 Průkaz zbraně je tedy veřejnou listinou, vydávanou samostatně ke každé zbrani, která obsahuje údaje jako druh, značku, vzor, výrobce, ráži a výrobní číslo zbraně.

Tamtéž, § 20 odst. 2. Sportovním podnikem rozumějme akci, která se koná na místech sloužících k provozování sportu a lidovou zábavou může být například taneční zábava nebo lidové slavnosti. 228 Blíže viz § 60 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 229 KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 151. 230 Tamtéž, § 41 odst. 1 a 2. 226 227

55

Obsahuje také základní informace o majiteli zbraně a údaje o útvaru policie, kde je zbraň zaregistrována. 231 Držitel zbrojního průkazu převádějící vlastnictví ke zbrani (dále jen „převádějící“) a stejně tak držitel průkazu, který zbraň do vlastnictví nabývá (dále jen „nabyvatel) musí policii tento převod nebo nabytí do 10 dnů oznámit. Převádějící s tímto oznámením musí odevzdat také průkaz zbraně. V prováděcí vyhlášce zákona o zbraních je pro obě tato oznámení stanovený předepsaný tiskopis. 232 K registraci zbraně a vydání nového průkazu zbraně pak dochází na základě výše zmíněného oznámení nabyvatele o nabytí vlastnictví ke zbrani. Nabyvatel musí současně s oznámením předložit také příslušnou zbraň. 233 Registrace zbraně je správním řízením, na které se tedy vztahuje správní řád, nicméně stejně jako v případě vydávání zbrojního průkazu i zde, pokud policie bez dalšího vyhoví v plném rozsahu, vydá rovnou nový průkaz zbraně. 234 V opačném případě musí být vydáno písemné rozhodnutí se všemi náležitostmi dle správního řádu. Samozřejmostí je pak možnost podání řádného opravného prostředku. 235 Nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit zbraň může v České republice pouze ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu. Proto je možné povinnost registrovat zbraň vedle nutnosti získání výjimky ke zbrani kategorie A, nutnosti získaní povolení ke zbrani kategorie B a ohlašovací povinnosti ke zbrani kategorie C, považovat za další, a tudíž zbytečnou zátěž držitelů zbrojních průkazů. Ačkoliv jsem zastáncem liberálního přístupu ke zbraním, domnívám se, že systém podobající se Švýcarsku, kde je v případě zájmu nabýt zbraň potřeba pouze nákupní povolení, by v České republice vzhledem k jiném přístupu ke zbraním a historickému vývoji zbraňové úpravy fungovat nemohl. Naopak, je nutné ocenit snadnější možnost policie v případě potírání trestné činnosti spáchané se zbraní, která je dána možností obstarat si údaje o registrovaných zbraních v centrálním registru zbraní. 236

KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 107. 232 Příloha č. 21 vyhlášky č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. 233 § 42 odst. 1 a 2 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 234 Tamtéž, § 78. 235 Srovnej: § 67 až 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů. 236 § 71 odst. 2 písm. d) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 231

56

4.6.2 Zabezpečení zbraní a střeliva Další důležitou povinností držitele zbrojního průkazu je povinnost patřičného zabezpečení zbraní. Zákon o zbraních stanovuje pro nošené a přepravované zbraně všech kategorií povinnost mít je pod neustálou kontrolou. 237 To neznamená, že svoji zbraň držitel zbrojního průkazu nesmí pustit z ruky, nýbrž musí být schopen zasáhnout v případě, kdyby se zbraně chtěla zmocnit nepovolaná osoba. Ze smyslu a účelu zákona se dá tedy říci, že je třeba, aby měl držitel zbrojního průkazu zbraň neustále na očích nebo v dosahu. 238 Specifická povinnost je pak stanovena v případě zbraní uložených v počtu nad dva kusy. Kritéria na úložná zařízení či místnosti jsou rozdílná v případě uložení zbraní do počtu 10 kusů a střeliva do 10000 nábojů, do 20 kusů a do 20000 nábojů a nad 20 kusů zbraní a 20000 nábojů. Zákon v těchto případech hovoří například o uzamykatelných ocelových schránkách, uzamykatelných skříňových trezorech nebo uzamčených místnostech. 239 Nutno podotknout, že zákonodárce, vědom si důležitosti bezpečného přechovávání zbraní, stanovuje specifické technické požadavky pro tato zařízení či místnosti. 240 Výjimka z výše uvedeného je stanovena pro přechování zbraní kategorií B a C v počtu dvou kusů, kdy je jejich držitel povinen pouze zajistit vhodné zabezpečení proti zneužití, ztrátě a odcizení. 241 Stejná pravidla pak platí pro přechovávání jakéhokoliv počtu zbraní kategorie D. 242 Ustanovení upravující zabezpečení zbraní nedoznalo za existenci zákona o zbraních téměř žádných změn, což je možné považovat za poměrně zajímavý fakt, neboť pojem „vhodné zabezpečení“ v případě přechovávání zbraní v počtu do dvou kusů není podrobněji prováděcím předpisem specifikováno. Samozřejmě že logicky můžeme dovodit, že by se mělo jednat o takové zabezpečení, které za normálních okolností nepovolané osobě znemožní přístup ke zbraním a střelivu. Ovšem vzhledem k faktu, že nedostatečné zabezpečení může podle zákona o zbraních vést k uložení

Tamtéž, § 58 odst. 1 Srovnej: TETŘEV, Jan. Otázky a odpovědi k zákonu o zbraních. Střelecká revue. 2013, roč. 45, č. 10, s. 12. 239 § 58 odst. 2, 3, 4 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 240 Blíže viz nařizení vlády č. 338/2002 Sb., technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění pozdějších předpisů. 241 § 58 odst. 2 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 242 Tamtéž, § 15 odst. 4 237 238

57

nejvyšší možné pokuty, bylo by vhodné určení minimálních překážek, případně sil, které musí být vynaloženy k překonání takových překážek, respektive situace, kdy je zabezpečení možné považovat za vhodné. Nejvhodnější by zajisté bylo určení skladovacích zařízení podobných, kterou jsou třeba pro případy přechovávání většího počtu zbraní. 243 V souvislosti se zabezpečením zbraní a střeliva je třeba uvést, že zákon o zbraních stanovuje také povinnost na zabezpečení zbrojního průkazu a průkazu zbraně proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. 244 K tomu bych rád poznamenal, že zákon o zbraních porušení této povinnosti nepovažuje za přestupek, což by například v případě opakované ztráty zbrojního průkazu z důvodu zjevné nepořádnosti jeho držitele bylo vhodné. Odcizení zbrojního průkazu pak samozřejmě není toliko závažné jako odcizení zbraně samotné, nicméně existuje tu možnost zneužití tohoto průkazu a zajisté by zákon měl reagovat na potřebnost řádného zabezpečení jak zbrojního průkazu, tak průkazu zbraně prostřednictvím negativní motivace jeho držitele v případě, kdy nejsou doklady řádně zabezpečeny.

4.6.3 Svěření a půjčování zbraní a střeliva Jedním z dalších oprávnění držitele zbrojního průkazu, je možnost svěřit svoji zbraň osobě, který není držitelem zbrojního průkazu. Tato možnost je zcela zapovězena pro zbraně kategorie A a držitel zbrojního průkazu musí při svěření zbraně poučit osobu, které je zbraň svěřována o bezpečném zacházení s ní, dbát nutné opatrnosti a musí také zajistit přítomnost odpovědné osoby. Odpovědnou osobou v tomto případě může být i sám svěřující, neboť v případě, kdy je držitelem zbrojního průkazu, musel projít zkouškou z odborné způsobilosti a tudíž je schopen zajistit bezpečnou manipulaci se zbraní. Zbraň může být svěřena pouze na nezbytně dlouho dobu, a to převážně na střelnici. Zákon o zbraních stanovuje důvody svěření zbraně taxativně a mezi důvody jako jsou, výuka k loveckým účelům, příprava na budoucí povolání nebo sportovní příprava chyběl až do novely č. 170/2013 Sb. důvod svěření

Srovnej: BAČKOVSKÁ, Milena. Zákon o zbraních po roce a půl své účinnosti. Právní zpravodaj. 2004, č. 8, s. 14. 244 § 29 odst. 1 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 243

58

zbraně za účelem pouhého zlepšení se ve střelbě. 245 Ačkoliv tento způsob svěření zbraně v praxi existoval, zákon o zbraních jej posvětil až v loňském červenci. 246 Od svěření zbraně je pak třeba odlišit půjčování zbraně, které je možné pouze osobě, která je držitelem příslušné skupiny zbrojního průkazu. 247 Zákon o zbraních pojem půjčování zbraně vůbec neobsahuje, nicméně pojem půjčení zbraně můžeme ztotožnit s pojmem přenechání zbraně, který se již v zákoně o zbraních vyskytuje. 248 Při přenechání zbraně nedochází k převodu vlastnictví ke zbrani a je tedy zřejmé, že se jedná o synonymum pro půjčení zbraně. 249 Nicméně zákon o zbraních obsahuje pouze ustanovení, které zakazuje přenechání zbraně osobě, která k tomu není oprávněna a další podrobnosti půjčování zbraní je pak třeba dovodit výkladem jiných ustanovení. Podle kategorií zbraní seřazených podle míry nebezpečnosti od nejméně nebezpečné, je pak možné půjčit zbraň kategorie D osobě starší 18 let, půjčit zbraň kategorie C osobě, která je držitelem příslušné skupiny zbrojního průkazu, půjčit zbraň kategorie B osobě, která ke zbrojnímu průkazu příslušné skupiny navíc získá povolení k držení nebo nošení dané zbraně a půjčit zbraň kategorie A osobě, která ke zbrojnímu průkazu příslušné skupiny získala výjimku ze zákazu držení dané zbraně. 250 Na tomto místě je pak třeba připomenout, že půjčit zbraň kategorie A, B nebo C není možné držiteli zbrojního průkazu skupiny D, neboť ten je oprávněn nosit nebo držet pouze zbraň svého zaměstnavatele. 251 Jak již bylo v této práci mnohokrát zmiňováno, střelné zbraně jsou majetkem specifickým svoji nebezpečností, proto se domnívám, že půjčování zbraní by mělo být zákonem výslovně upraveno. Zajisté by to přispělo k jasnějšímu výkladu institutu půjčování zbraní a šlo by tak lépe předcházet nepříjemnostem v případech, kdy je zbraň půjčována v rozporu se zákonem.

Tamtéž, § 59. Srovnej: KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 149. 247 U půjčování zbraní kategorie D není samozřejmě třeba být držitelem zbrojního průkazu. 248 Blíže viz § 2 odst. 2 písm. e) a § 29 odst. 3 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů 249 KOMENDA, Jan. Užitečné rady pro různé zbrojní situace životní [online]. RUCE VZHŮRU, publikováno 11. 10. 2006 [cit. 20. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.rucevzhuru.cz/index.php/zbrojnipravo/29-uzitene-rady-pro-ruzne-zbrojni-situace-zivotni.html 250 K podmínkám nabývání příslušných kategorií zbraní viz podkapitola 4.1 251 § 28 odst. 3 a) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 245 246

59

5 Další instituty Novely č. 170/2013 Sb. a její celkové zhodnocení V rámci páté kapitoly bude představen a zhodnocen další institut přinesený novelou č. 170/2013 Sb., a to centrální registr zbraní. Následně bude představena zbraňová amnestie, kterou výše zmíněná novela taktéž přinesla a v podkapitole poslední dojde k celkovému zhodnocení kladů a záporů výše zmíněné novely.

5.1 Centrální registr zbraní Zcela novým institutem je v České republice od 1. července 2014 centrální registr zbraní (dále jen „registr“). Jedná se o neveřejný 252 elektronický informační systém veřejné správy, který spravuje policie, a ve kterém je vedena evidence údajů například o vydaných zbrojních průkazech a jejich držitelích, vydaných průkazech zbraní nebo registrovaných zbraních kategorie A, B nebo C. 253 Tyto údaje do registru, pomocí dálkového přístupu elektronicky zapisuje držitel zbrojní licence, policie nebo Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Je tedy třeba podotknout, že registr se nijak nedotýká zbraní, které jsou v individuálním držení, čili pro držitele zbrojního průkazu, potažmo vlastníka zbraně se zavedením tohoto registru nic nemění. Zbraně v individuálním držení jsou totiž již registrované u policie a evidence registrovaných zbraní je jedním z modulů centrálního registru. 254 Registr byl zaveden počátkem účinnosti novely č. 170/2013 Sb. 255, nicméně poté následovalo tří měsíční přechodné období, které mělo poskytnout dostatek času držitelům příslušných zbrojních licencí na zvyknutí si, jak registr funguje a hlavně na zapsání údajů o všech zbraních kategorie A, B nebo C, na které nemají vydán průkaz zbraně. Jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.1, směrnice 91/477/EHS přikazuje členským státům EU zajistit do 31. prosince 2014 zřízení a údržbu počítačového systému evidence údajů. Zde je třeba uvést, že k zavedení centrálního registru zbraní Přístup do registru májí vyjma policie a České úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva pouze držitelé příslušných zbrojních licencí, a to prostřednictvím přihlašovacího klíče, vydaného policií. 253 Blíže viz § 73a odst. 2 a 3 a § 71 odst. 2 písm. a) až i) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 254 KUČERA, Petr. Téma měsíce, Milena Bačkovská. Zbraně a náboje. 2014, roč. 16, č. 4, s. 60-62. 255 Zavedení provázela řada problému, převážně nedostatečné otestování funkčnosti registru. Z tohoto důvody mělo být spuštění registru o rok odloženo, k čemuž ale nakonec nedošlo. 252

60

nedošlo na základě této povinnosti, neboť povinnost evidence zbraní Česká republika již splňovala prostřednictvím informačních systémů o zbraních. 256 Česká republika jde tady registrem nad rámec směrnice 91/477/EHS Celkově je zajisté na místě hodnotit zavedení registru jedině kladně. Jedná se o informace o zbraních a jejich držitelích, které jsou oprávněnými osobami a hlavně policii přístupné na jednom místě v jediné databázi. Mezi klady registru, kromě všech relevantních informací na jednom místě, můžeme zařadit také zjednodušení a zlepšení policejního dohledu nad zbraněmi, schopnost minimalizovat možnosti přechodu legálních zbraní na černý trh a pro držitele zbrojních průkazů, kteří si chtějí koupit zbraň, jisté zjednodušení při pořizování nové zbraně, neboť prodávající bude schopen zákazníkovi předvyplnit ohlašovací formulář pro policii. Negativní přínos registru pak můžeme vidět v potřebnosti, respektive v povinnosti podnikatele prodávajícího zbraně, pořídit si přístroj s připojením k internetu, nicméně v dnešní době bude takovýchto podnikatelů zajisté minimální počet. 257 Centrální registr zbraní je pak nutné neplést si s centrálním registrem zbrojních průkazů. Centrální registr zbrojních průkazu je zcela soukromým projektem,

který

držitele

zbrojního

průkazu

za

určitý

poplatek

upozorní

upomínkovým dopisem na blížící se konec platnosti zbrojního průkazu. 258

5.2 Zbraňová amnestie Zbraňovou amnestii můžeme definovat, jako zákonem stanovený určitý časový úsek, v němž mohou osoby, které bez povolení přechovávají některou ze zbraní kategorie A až D, odevzdat tyto zbraně na policii, a to s vědomím, že u nich zaniká trestnost nedovoleného ozbrojování. 259 V rámci novely č. 170/2013 Sb. se tedy jednalo o šestiměsíční úsek počínající účinností této novely. Osoba odevzdávající zbraně mohla také požádat o vydání příslušných dokladů 260, které by zlegalizovaly držení odevzdaných zbraní. Pro podání žádosti o příslušné doklady novela stanovila § 71 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Srovnej: KUČERA, Petr. Téma měsíce, Milena Bačkovská. Zbraně a náboje. 2014, roč. 16, č. 4, s. 60-62. 258 CENTRÁLNÍ REGISTR ZBROJNÍCH PRŮKAZŮ. Trefa do černého. [online]. Centrální registr zbrojních průkazů. [cit. 21. 5. 2015]. Dostupné z. http://www.crzp.cz/ 259 K nedovolenému ozbrojování blíže viz § 279 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 260 Zbrojní průkazy příslušných skupin, výjimky (zbraně kategorie A), povolení (zbraně kategorie B) a podobně. 256 257

61

taktéž šestiměsíční lhůtu, která ovšem počala běžet až vydáním odborného vyjádření policie o tom, zdali odevzdanou zbraní nebyla páchána trestná činnost. 261 V případě, kdy osoba, která odevzdala zbraň, nepožádala o vydání příslušných dokladů, popřípadě jí příslušné doklady nebyly vydány, bylo třeba postupovat dle § 64 zákona o zbraních. 262 Z výše uvedeného vyplývá, že zbraňová amnestie není určena k úbytku zbraní v rukou osob, které s ní spáchaly trestný čin. Tyto osoby v rámci amnestie logicky zbraň policii neodevzdají. Amnestie je určena převážně lidem, kteří přechovávají zbraň nelegálně a rádi by si ji zlegalizovali. Kladem tohoto institutu je tedy převážně registrace neevidované zbraně, která zamezí jejímu přístupu na černý trh. Amnestie je dále založena na předpokladu, že ten kdo zbraň policii přinese, je obecně považován za jejího vlastníka, což plyne i s možnosti naložit se zbraní dle svého uvážení 263 i v případě, kdy není požádáno o vydání příslušných dokladů. 264 Zbraňová amnestie na našem území není novinkou, jednalo se totiž již o čtvrtou zbraňovou amnestii a dá se říci, že dostála svému účelu. Ačkoliv bylo v rámci zbraňové amnestie v roce 2009 odevzdáno o téměř 2000 kusů zbraní více, zbraňová amnestie v loňském roce byla druhou nejsilnější, a lidé v rámci ní odevzdali téměř 5800 kusů zbraní a 470 000 kusů střeliva. 265 Zbraňová amnestie, v podobách v jakých byla vyhlašována na našem území, je zajisté institutem, který si zaslouží být pozitivně hodnocen, a s tímto zde vyvstává otázka, zdali by nebylo žádoucí zavést amnestii trvalou. Osobně se domnívám, že ačkoliv by trvalá zbraňová amnestie byla řádnými občany vítána, vedla by ke značnému oslabení možnosti stíhat trestné činy nedovoleného ozbrojování, což by samozřejmě vedlo k větší společenské nebezpečnosti. Doposud byla zbraňová amnestie vyhlašována na určitý časový úsek v rámci novelizace zákona o zbraních, nicméně zavedení například pravidelných půlročních zbraňových amnestií po pěti letech, by bylo řešením taktéž přijatelným. 266

Čl. 2 zákona č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. K § 64 zákona o zbraních více v podkapitole 4.5 263 Blíže viz § 64 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 264 Srovnej: KARÁSEK, David. Amnestie NA ZBRAŇ. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 8, s. 10-11. 265 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Čtvrtá zbraňová amnestie skončila. [online]. Policie České republiky. [cit. 24. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ctvrta-zbranova-amnestie-skoncila.aspx 266 Srovnej: KARÁSEK, David. Amnestie NA ZBRAŇ. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 8, s. 10-11. 261 262

62

5.3 Zhodnocení novely Z výše uvedeného vyplývá, že ačkoliv je nosným pilířem novely č. 170/2013 Sb. zajisté zavedení centrálního registru zbraní, a tedy zavedení mnoha změn pro podnikatele v oboru zbraní a střeliva, zásadní změny postihují také držitele zbrojních průkazů všech kategorií. Novelu jako celek, hodnotím, s menšími výhradami, převážně pozitivně. Mimo výše uvedený centrální registr zbraní a zbraňovou amnestii, je zajisté na místě vyzdvihnout zcela nově zavedený institut vzdání se zbrojního průkazu a výslovný zákaz převedení vlastnictví nebo přenechání zbraně kategorie D osobě, která k tomu není oprávněna. Za krok správným směrem považuji také možnost udělení výjimky na zaměřovače zbraní konstruované na principu noktovizorů pro výkon práva myslivost. Jedná se sice pouze o oprávnění pro myslivce, nicméně mohlo by jít o správný směr ke zrušení, dle mého názoru, nesmyslného zařazení noktovizorů a laserových zaměřovačů do kategorie zakázaných zbraní. Z pohledu snížení finančního a časového zatížení držitelů zbrojních průkazů a policejních orgánů, považuji za vhodné zrušení zaznamenávání oprávnění k nošení zbraně kategorie B do zbrojního průkazu a nutnost výměny zbrojního průkazu v případě změny místa pobytu držitele zbrojního průkazu. Za přijatelné pak také považuji nově zavedenou možnost držitelů zbrojních průkazu skupiny E přebíjet střelivo pro vlastní potřebu. Umožnění střelby ze zbraní kategorie D na místě, kde je, mimo jiné, pro takovouto střelbu určen bezpečný prostor, hodnotím kladně vyjma mechanických zbraní s napínací silou větší než 150 N, které bych zařadil zcela do jiné kategorie zbraní. 267 Záporně pak pohlížím na dvojnásobné prodloužení platnosti zbrojního průkazu a nově stanovené oprávnění policisty vyzvat držitele zbrojního průkazu, aby se podrobil lékařské prohlídce. Tato možnost policisty zřejmě může být reakcí právě na dvojnásobné prodloužení platnosti zbrojního průkazu, nicméně přikláním se k názoru, že policista k takovéto výzvě nemá potřebnou odbornou způsobilost. Zvýšení poplatků na úseku zbraní a střeliva je pak mimo jiné zcela jistě také způsobeno prodloužením platnosti zbrojního průkazu.

267

Blíže viz oddíl 4.1.4

63

6 Komparace české a zahraniční zbraňové právní úpravy – Polsko Minimální požadavky Evropské unie na zbraňové právní úpravy (dále jen „zbraňová úprava“ jednotlivých členských států jsou pro všechny členské státy stejné. Mimo jiné se tedy směrnice č. 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní vztahuje na všechny členské státy a ty musely své zbraňové úpravy upravit odpovídajícím způsobem. Mohlo by se tedy zdát, že se od sebe zbraňové úpravy v jednotlivých členských státech nebudou lišit, nicméně opak je pravdou. Evropská unie nezakazuje členským státům zvolit přísnější zbraňovou úpravu a členské státy této možnosti také velice často využívají. Z této práce vyplývá, že ani česká zbraňová úprava v tomto ohledu není výjimkou, nicméně v rámci Evropské unie se naše zbraňová úprava řadí k jedné z nejliberálnějších. K této české liberálnosti zbraňové úpravy se v posledních letech přibližuje Polská zbraňová úprava. V rámci této kapitoly tedy bude představena Polská zbraňová úprava a její vybrané části budou srovnány se zbraňovou úpravou českou.

6.1 Liberalizace polského zákona o zbraních Polská zbraňová legislativa patřila až do roku 2011 k nejrestriktivnějším v Evropě. 268 V roce 2011 přijal polský parlament již patnáctou, a ve směru k uvolnění zbraňové legislativy,

nejvýznamnější

novelu polského zákona

o zbraních. 269

Nejvýznamnější změnou, kterou novela z roku 2011 přinesla, bylo omezení policejního správního uvážení, neboť polský zákon o zbraních obsahoval do výše zmíněné novely pouze ustanovení, které policii umožňovalo vydat povolení na zbraň, pokud neexistují okolnosti, které by vydání zabraňovaly. Toto ustanovení bylo možné vykládat v neprospěch žadatelů o povolení a polská policie tak také často činila. 270 Nyní již policie posuzuje, zdali žadatel nepředstavuje hrozbu pro sebe, veřejný

VINŠ, Jan, Petr. POLSKO: mírné uvolnění šroubů. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 5, s. 80-81. Dz.U. 1999 nr 53 poz. 549 Akty zmieniające In: Internetowy System Aktów Prawnych. [právní informační systém]. SEJM RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ [cit. 27. 5. 2015] Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19990530549 270 RZECZKOWSKI, Grzegorz. Łatwiej o broń. Również przez… internet. [online]. POLITYKA.PL, publikováno 1. 2. 2011 [cit. 27. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.polityka.pl/tygodnikpolityka/kraj/1512778,1,latwiej-o-bron-rowniez-przez-internet.read 268 269

64

pořádek nebo veřejné bezpečí. 271 V roce 2014, v souvislosti s revolucí na Ukrajině vznikl další projekt, respektive projekt novely, který měl mezi stávající účely držení zbraní zavést také zbraně na ochranu domácího míru (miru domowego), nicméně dosud se toto ustanovení v platném a účinném polském zákoně o zbraních neobjevilo. 272

6.2 Polský zákon o zbraních Základem polské zbraňové legislativy je zákon o zbraních ze dne 21. Května 1999 Ustawa o broni i amunicji Dz. U. 1999 Nr 53 poz. 549 (dále jen „polský zákon o zbraních). Pro komplexnost pak uveďme, že k tomu zákonu je vydána celá řada vykonávacích aktů. 273 Polský zákon o zbraních se vztahuje na střelné zbraně, bojové, lovecké, sportovní, plynové, signální, pneumatické, metače obranného plynu a pak na nástroje nebo zařízení, jejichž použití může ohrozit život nebo zdraví. Pod poslední jmenované se řadí kuše a také zbraně chladné, jako jsou nunčaky, boxery, čepele ukryté v předmětech nemající vzhled zbraní, pálky zakončené tvrdým materiálem a pálky vyrobené ze dřeva, které napodobují baseballové pálky. 274 Za zbraně jsou považovány i pouhé části zbraní a zbraně znehodnocené. 275 Dodejme také, že zákon obsahuje i ustanovení o zbraních zvláště nebezpečných, které je možné držet jen v případě obdobného povolení, jako je naše výjimka ke zbraním kategorie A. Jedná se o zbraně samočinné, zbraně zákeřné, zbraně nevyrobené z kovů a jediným zakázaným doplňkem jsou tlumiče hluku výstřelu. 276 Zákon obsahuje definice zbraní střelných, signálních, pneumatických i znehodnocených, nicméně definice zbývajících zbraní v zákoně nenajdeme, což považuji za nepřijatelné, neboť to umožňuje značně širokou

Čl. 10 polského zákona o zbraních. USTAWA Dz.U. 1999 Nr 53 poz. 549, o broni i amunicji. Čl. 10 je dále doplněn čl. 15, což bude rozebráno v podrobněji v podkapitole 6.2. 272 TURCZYN, Andrzej. W związku z zagrożeniem bezpieczeństwa Polski - projekt nowej ustawy o broni i amunicji. Polacy mają prawo do ochrony swoich domów. [online]. wGospodarce.pl, publikováno 4. 3. 2014 [cit. 27. 5. 2015]. Dostupné z: http://wgospodarce.pl/opinie/11118-w-zwiazku-z-zagrozeniembezpieczenstwa-polski-projekt-nowej-ustawy-o-broni-i-amunicji-polacy-maja-prawo-do-ochrony-swoichdomow 273 Blíže viz Dz.U. 1999 nr 53 poz. 549 Akty wykonawcze. In: Internetowy System Aktów Prawnych. [právní informační systém]. SEJM RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ [cit. 27. 5. 2015] Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19990530549 274 Čl. 4 polského zákona o zbraních. USTAWA Dz.U. 1999 Nr 53 poz. 549, o broni i amunicji. 275 Tamtéž, čl. 5 a čl. 6. 276 Tamtéž, čl. 10 odst. 5. 271

65

interpretaci zákona. Zcela kontroverzní je pak ustanovení týkající se pálek napodobující pálky baseballové, neboť samotné baseballové pálky nejsou dle polského zákon o zbraních považovány za zbraně. Vlastnictví výše zmíněných zbraní je v Polsku možné na základě policií vydaného povolení na zbraň (pozwolenia na broń) a v případě znehodnocených a pneumatických zbraní postačí pouze registrace zbraně a tedy držitelství registrační karty zbraně (karta rejestracyjna). 277 Žadatel, který získá povolení na zbraň, obdrží legitimaci držitele zbraně (legitymacji posiadacza broni), do které se pak zapisují další náležitosti. 278 Do pěti dnů od nabytí zbraně, je pak každý povinen zaregistrovat zbraň u policie, která na základě registrace vydá výše zmiňovanou registrační kartu. 279 Platnost povolení na zbraň a registrační karty není omezena časově, nýbrž je vydávána na dobu neurčitou. 280 Obdobou české kategorie zbraní D, jsou zbraně, které nevyžadují ani povolení na zbraň ani její registraci. Sem spadají například zbraně určené k paralyzaci osob pomocí elektřiny s průměrným proudem do 10 mA, signální zbraně do ráže šesti milimetrů, palné zbraně s odděleným nabíjením vyrobené před rokem 1885 nebo ruční metače obranného plynu. 281 Žadatel musí splnit jiné podmínky v případě, kdy žádá o povolení na zbraň a jiné v případě, kdy jde o zbraně, které je možné nabývat na základě pouhé registrace. Jde-li o zbraně, k jejichž nabývaní je třeba pouhá registrace, postačí v případě znehodnocených zbraní pouze dosažení věku 18 let a v případě pneumatických zbraní musí jít navíc o osobu bezúhonnou a musí doložit kladný lékařský a psychologický posudek. 282 Žadatel o povolení na zbraň musí splnit podmínky podstatně náročnější. Stejně jako v České republice je obecná věková hranice pro nabývání zbraní stanovena na 21 let. Mimo doložení kladného lékařského posudku, je nutné doložit i kladný psychologický posudek. 283 Je nutné také složit zkoušku před komisí, která se skládá z části ověřující znalost polské zbraňové legislativy a z části ověřující schopnosti používání dané zbraně. 284 Povolení na zbraň nemůže být dále vydáno

Tamtéž, čl. 9. Například registrace zbraně. 279 Čl. 13 odst. 1 a 2. polského zákona o zbraních. USTAWA Dz.U. 1999 Nr 53 poz. 549, o broni i amunicji. 280 Tamtéž, čl 9 odst. 6. 281 Blíže viz tamtéž, čl. 11 a čl. 13. 282 Tamtéž, čl. 13 a 15. 283 Tamtéž, čl. 15 odst. 1 bod 1, 2 a 3. 284 Tamtéž, čl. 16 odst. 1. 277 278

66

osobě, která je závislá na požívání alkoholu nebo jiných omamných látek a osobě který nemá bydliště na území Polské republiky. 285 Pod podmínku, že žadatel nepředstavuje nebezpečí pro sebe nebo veřejný pořádek a bezpečí, řadí polský zákon o zbraních bezúhonnost a tu část české podmínky spolehlivosti týkající se spáchání přestupku, a to i pouze jednoho. 286 Poslední podmínkou je pak uvedení účelu, pro který žadatele žádá vydání povolení na zbraň. Polský zákon o zbraních rozlišuje osm takovýchto účelů, přičemž první dva jsou si značné podobné. První se týká osobní ochrany a druhý ochrany osob a majetku. Rozlišení spočívá v tom, že povolení na zbraň za účelem osobní ochrany je určeno pro soukromé účely, tedy jedná se o ekvivalent českého zbrojního průkazu pro ochranu života, zdraví a majetku, kdežto povolení na zbraň za účelem ochrany osob a majetku je určeno převážně pro výkon zaměstnání či povolání. Ze zbylých účelů pak uveďme, mimo účely totožné s českým zákonem o zbraních, historické rekonstrukce nebo pamětní účely. 287 Zákon ke každému tomuto účelu vyžaduje doložení určitých dokumentů nebo prokázání rozhodných skutečností, přičemž v případě osobní ochrany, ochrany osob a majetku se jedná o doložení stálého, reálného a nadprůměrného ohrožení života, zdraví nebo majetku. 288 Důležité je také zmínit, že vydané povolení na zbraň k příslušnému účelu opravňuje jeho držitele k nabývání a držení pouze některých druhů zbraní. Pro osobní ochranu je tak možné nabývat pouze pistole a revolvery na střelivo s centrálním zápalem v rážích od 6 do 12 mm, mimo to pak také zbraně určené k paralyzaci osob pomocí elektřiny s průměrným proudem nad 10 mA a zbraně vystřelující obranný plyn. 289 V souvislosti s neurčitou dobou platnosti povolení na zbraň je třeba uvést, že držitel zbraně pro účely osobní ochrany a ochrany osob nebo majetku musí každých pět let předložit policii nový lékařský a psychologický posudek. 290

Tamtéž, čl. 15 odst. 1 bod 4 a 5. Tamtéž, čl. 15 odst. 1 bod 6. 287 Blíže viz tamtéž, čl. 10 odst. 2. K pamětním účelům je pak třeba doložit dokumentaci o nabytí zbraně děděním, darováním nebo získání zbraně jako určité ocenění či výhru. 288 Blíže viz tamtéž, čl. 10 odst. 3. 289 Blíže viz tamtéž, čl. 10 odst. 4. 290 Tamtéž, čl. 15 odst. 4. 285 286

67

6.3 Vybrané hlavní rozdíly a jejich zhodnocení Jedním ze zásadních rozdílů mezi českou a polskou zbraňovou právní úpravou je neexistence rozdělení zbraní do kategorií. Polský zákon o zbraních tedy komplexně vymezuje zbraně, které jím jsou regulovány a povolení na zbraň k příslušnému účelu, potažmo registrační karta opravňuje jejího držitele k nabývání určitých zákonem stanovených druhů zbraní. Mezi další rozdíly je možné zařadit počet „povolení“ 291, které je nutné získat k tomu, aby bylo možné disponovat se zbraní. Zatímco dle Polské právní úpravy postačí obecně pouze dvě povolení, tedy povolení na zbraň a registrační karta zbraně, v České republice je třeba ke zbrojnímu průkazu 292 a průkazu zbraně 293, získat ještě výjimku, povolení nebo zbraň ohlásit, to vše v závislosti na kategorii, do které daná zbraň spadá. Zásadním rozdílem je také zařazení vybraných chladných zbraní do polské zbraňové legislativy. Nunčaky, boxery, čepele ukryté v předmětech nemající vzhled zbraní, pálky zakončené tvrdým materiálem a pálky vyrobené ze dřeva, které napodobují baseballové pálky je tak možné nabývat pouze na základě povolení na zbraň. 294 Ačkoliv nejsem zastáncem obecného zařazení chladných zbraní do českého zákona o zbraních, o vhodnosti právní regulace vybraných chladných zbraní, například zbraní zákeřných nemůže být pochyb, ovšem polský zákon o zbraních nepovažuji v tomto ohledu jako vhodný zdroj inspirace. Přísnost polské zbraňové legislativy je mimo jiné možné spatřovat v nutnosti psychologického vyšetření a především pak v povinnosti prokazovat určité další skutečnosti v souvislosti s účelem, pro který je žádáno o povolení na zbraň. Samotné prokázání stálého, reálného a nadprůměrného ohrožení života, zdraví nebo majetku v případě povolení na zbraň za účelem osobní ochrany, zajisté nedovolí získání povolení na zbraň každému. Pro všechny účely povolení na zbraň, je navíc možné

Pro účely tohoto odstavce chápejme pod pojmem povolení české zbrojní průkazy, české výjimky na zbraně kategorie A, česká povolení na zbraně kategorie B, českou povinnost ohlásit zbraň kategorie C, registraci zbraně dle české právní úpravy, povolení na zbraň dle polské právní úpravy a registraci zbraně dle polské právní úpravy. 292 Zbrojní průkaz je možné, díky podmínkám pro jeho získání, chápat jako ekvivalent k polskému povolení na zbraň. 293 Průkaz zbraně je možné chápat jako ekvivalent k polské registrační kartě zbraně. 294 Čl. 9 odst. 3 polského zákona o zbraních. USTAWA Dz.U. 1999 Nr 53 poz. 549, o broni i amunicji. 291

68

nabývat pouze limitovaný okruh zbraní, přičemž pro osobní ochranu se jedná o okruh nejužší. 295 Volněji se polský zákon staví k době platnosti povolení na zbraň, která není nijak časově limitována a za vhodných podmínek se tak může jednat o doživotní platnost povolení na zbraň. Na rozdíl o českého zákona o zbraních, se dle mého názoru polský zákon o zbraních staví vhodně k zakázaným doplňkům zbraní. Za zakázaný doplněk, respektive doplněk zbraně zvláště nebezpečný, považuje totiž pouze tlumič hluku výstřelu. Polský zákon o zbraních nerozlišuje mezi držením a nošením zbraně tak, jak je tomu v případě zákona českého. Pojem držení zbraní polský zákon o zbraních nijak zvláště nedefinuje a nošením se pak rozumí jakýkoliv druh pohybu s nabitou zbraní. Možnost nosit zbraň se předpokládá již při vydání povolení na zbraň, jedinou výjimkou jsou povolení na zbraně z důvodů sběratelských a pamětních, v rámci kterých není možné zbraň nosit bez příslušného povolení policie. Policie také může omezit nebo zcela vyloučit možnost nošení zbraní, což se poznamenává do legitimace držitele zbraně. 296 Nosit zbraně je pak nutné takovým způsobem, aby se osoby neoprávněné k nošeným zbraním nemohly dostat. 297 Ačkoliv je polský zákon o zbraních zákonem přísnějším než český zákon o zbraních, nelze mu upřít jeho lepší přehlednost, což je samozřejmě způsobeno i jeho menším rozsahem. Nicméně po podrobném prostudování se nelze ubránit dojmu, že český zákon o zbraních je komplexnější a lépe pokrývající všechny zbraňové instituty. Jinými slovy řečeno, na polské zbraňové legislativě je stále možné spatřovat její nedávnou a vlastně stále probíhající liberalizaci.

Blíže viz tamtéž, čl. 10 odst. 4. Tamtéž, čl. 10 odst. 7, 8 a 9. 297 Tamtéž, čl. 32 odst. 1. 295 296

69

III. Závěr Hlavním cílem této práce bylo analyzování a srozumitelné popsaní platné právní úpravy na úseku zbraní a střeliva s přihlédnutím k její nedávné novelizaci. V práci bylo cíleno převážně na analyzování a zhodnocení podmínek vydávání zbrojních průkazů a následně na analyzování a zhodnocení samotného držení a nošení střelných zbraní, to vše s užším zaměřením na zbojní průkaz skupiny E, tedy zbrojní průkaz k ochraně života, zdraví a majetku. Bylo upozorněno na problematická ustanovení a předestřena byla také jejich možná řešení. Důležitou součástí práce bylo také představení polské zbraňové legislativy a její následné srovnání se zbraňovou legislativou v České republice. Nejprve bylo třeba vysvětlit základní elementární zbraňové pojmy a definice. Došlo tedy k vymezení pojmu střelné zbraně, pojmu držení, nošení a používání zbraně. Následně práce předestřela, že ačkoliv není v České republice právo vlastnit zbraň základním lidským právem, existuje na našem území, za splnění patřičných podmínek právní nárok vlastnit, držet, případně nosit střelnou zbraň. Na základně literatury a mého názoru bylo polemizováno nad právem lidu vlastnit zbraně s výsledkem, že právo držet a nosit zbraně, je jedním ze základních práv obyvatel demokratického státu a mělo by být omezováno pouze v nezbytně nutné míře. Před samotnou analýzou účinného zákona o zbraních, práce představila skutečnosti, které přispěly k tomu, že byl přijat v podobě, v jaké jej známe. Byla tedy provedena analýza právních aktů, které jsou povinnými normami a minimálním standardem pro členské státy EU v oblastí zbraní a střeliva a bylo vysvětleno, že bývalý zákon o zbraních nebyl v tomto ohledu zákonem dostačujícím a stejně tak nebyl vhodným pro případnou novelizaci. Co se kategorií zbraní týče, považuji za zbytečné zařazení zaměřovačů konstruovaných na principu noktovizorů a laserových zaměřovačů do kategorii A, neboť se nejedná o doplňky zbraní natolik nebezpečné, aby bylo nutné řadit je mezi zakázané zbraně. Na základě judikatury jsem dále dospěl k závěru, že by bylo vhodné, pro zákeřné zbraně, doposud spadající pod kategorii A, závést zcela novou kategorii, a to kategorii, pro kterou není možné udělit výjimku na zbraň kategorie A. Bylo také poukázáno na možnou zbytečnost nutnosti získat povolení na zbraň kategorie B. Zařazení mechanických zbraní s napínací sílou větší než 150 N do

70

kategorie D pak bylo shledáno jako zcela nadbytečné, respektive vzhledem k společenské nebezpečnosti těchto zbraní, bych doporučil zařadit tyto zbraně do kategorie, na kterou je již třeba získat zbrojní průkaz. Nejvíce možných zlepšení právní úpravy bylo navrženo v případě podmínek potřebných k získání zbrojních průkazů. Neztotožnil jsem se s názory, které, po vzoru zahraničních právních úprav, volají po zavedení povinných psychologických posudcích. Nicméně za rozumné řešení považuji umožnit nahlížení, psychologům, psychiatrům a doktorům do centrálního registru zbraní. V rámci zkoušky z odborné způsobilosti by bylo rozumné zjednodušení teoretické části zkoušky a naopak přitvrzení v případě části praktické. Praktická část zkoušky, by tak dle mého názoru ukázala schopnosti a dovednosti jedince a hlavně by odhalila, jak bude žadatel o zbrojní průkaz reagovat se zbraní v krizových situacích. V případě podmínky spolehlivosti žadatele o zbrojní průkaz, by bylo zajisté přínosem zavedení centrální evidence přestupků. Poslední novela zákona o zbraních byla, vyjma zvýšení poplatků, shledána jako další správný krok směrem k usnadnění života držitelům zbrojních průkazů. Jediným dle mého názoru negativním krokem bylo prodloužení doby platnosti zbrojního průkazu na dvojnásobek původní délky. V otázce komparace české a polské zbraňové legislativy bylo zjištěno, že ačkoliv je česká zbraňová právní úprava v zásadních otázkách liberálnější, je také zároveň právní úpravou propracovanější a tudíž, dle mého názoru, existuje v polském zákonu o zbraních pouze málo ustanovení, která by mohla být inspirací pro zlepšení české zbraňové legislativy. Závěrem je možné konstatovat, že český zákon o zbraních je zákonem v zásadě kvalitním. Samozřejmě, že vždy existují možnosti a varianty, které mohou vést ke zlepšení zákonů, jinak tomu není ani v případě českého zákona o zbraních. Nicméně český zákon o zbraních je zákonem poměrně dobře fungujícím a téměř ve všech ohledech správně vyvažujícím mezi nutností regulovat držení a nošení zbraní a umožňujícím občanům, co možná nejvolněji disponovat se zbraněmi. Potvrzením k tomuto tvrzení pak zcela jistě může být i poměrně nízký počet judikatury vztahující se k zbraňové právní úpravě.

71

IV. Přehled použité literatury: Monografie 1.

BAČKOVSKÁ, Milena; NOVÁK, Pavel. Zákon o zbraních s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: Linde, 2003, 236 s. ISBN 80-7201-426-9.

2.

COOKE, C., W., Charles. Právo nosit zbraň a suverenita lidu. Praha: Občanský institut, 2013, 7 s. ISBN 978-80-86972-96-1.

3.

ČERNÝ, Pavel, DUŠEK Ondřej, VINDUŠKA Václav. Manuál obranné střelby II. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 305 s. ISBN 978-80-247-4427-8.

4.

FAKTOR, Zdeněk. Střelné zbraně. Vyd. 1. Praha: Magnet-Press, 1995, 230 s. ISBN 8085847-46-9.

5.

HANUŠKA, David. Cestování se zbraní na území Německa, Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska. Praha: Leges, 2010, 91 s. ISBN 978-80-87212-33-2.

6.

JEMELKA, L.; PONDĚLÍČKOVÁ, K.; BOHADLO, D. Správní řád. Komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 818 s. ISBN 978-80-7400-484-1.

7.

KOMENDA, Jan. Bezpečná manipulace se zbraní při zkoušce odborné způsobilosti pro žadatele o zbrojní průkaz. 2. vyd. Modřice: Josef Tůma, 2004, 104 s. ISBN 80-86687-04x.

8.

KOMENDA, Jan. Zákon o zbraních v praxi: 250 otázek a odpovědí (často kladené otázky, praktické příklady) : úplné znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. 1. vyd. Brno: Jan Komenda, 2005, 185 s. ISBN 80-239-4102-x.

9.

KREML, Antonín; TERYNGEL, Jiří. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: komentář. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 529 s. ISBN 978-80-7357-461-1.

10. NOVOTNÝ, František, Martin HELEBRANT a Antonín KREML. Zbraně a sebeobrana. 1. vyd. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, 329 s. ISBN 80-86094-23-5. 11. ZÁRUBA, Jiří. Zbrojní průkaz: právní předpisy a testy ke zkoušce odborné způsobilosti. 4. vyd. Praha: Leges, 2014, 272 s. 12. Zbraně a střelivo: právní úprava & zkušební otázky. Vyd. 1. Praha: Themis, 2014, 208 s. ISBN 978-80-7312-076-4.

72

Časopisecké prameny 1.

BAČKOVSKÁ, Milena. Zákon o zbraních po roce a půl své účinnosti. Právní zpravodaj. 2004, č. 8, s. 14. ISSN 1212-8694.

2.

BAUDYŠ, Antonín. Jaký je zákon. Střelecká revue. 2003, roč. 35, č. 3. s. 4. ISSN 03227650.

3.

CHLUDIL, Ivan. Zbraně na černo. Střelecká revue. 2007, roč. 39, č. 5, s. 4-5. ISSN 03227650.

4.

KARÁSEK, David. Amnestie NA ZBRAŇ. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 8, s. 10-11. ISSN 0322-7650.

5.

KARÁSEK, David. Změny v zákoně o zbraních. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 6, s. 9. ISSN 0322-7650.

6.

KREML, Antonín. Zbrojní právo a vstup České republiky do Evropské unie. Střelecký magazín: měsíčník pro zbraně, militárie a střelbu. 2004, roč. 9, č. 5, s. 18-19. ISSN 12114014.

7.

KUČERA, Petr. Téma měsíce, Milena Bačkovská. Zbraně a náboje. 2014, roč. 16, č. 4, s. 60-62. ISSN 1212-5210.

8.

KUČERA, Petr, VINŠ, Jan, Petr. Hlavně nestrašit spoluobčany. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 2, s. 58-59. ISSN 1212-5210.

9.

LORENČÍK, Jiří. Dědění zbraní a střeliva. AD NOTAM Notářský časopis. 2009, roč. 15, č. 4, s. 136–138. ISSN 1211-0558.

10. MAREK, Tomáš. Držení a nošení palných zbraní podle nové právní úpravy. Bulletin advokacie. 2003, č. 3. s. 53-57. ISSN 1210-6348. 11. PEKAŘÍK, Jaroslav. Téma „šílení střelci“. Zbraně a náboje. 2012, roč. 14, č. 1, s. 20-21. ISSN 1212-5210. 12. (RED). Se zprávami se to musí umět. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 9, s. 11. ISSN 0322-7650. 13. (RED). Zaměřovač na principu noktovizoru. Střelecká revue. 2014, roč. 46, č. 7, s. 12. ISSN 0322-7650. 14. SALÁK, Pavel. Problematické body právní úpravy historických zbraní a replik historických zbraní podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních. Správní právo: odborný časopis pro oblast státní správy a správního práva. 2004, roč. 37, č. 1-2, s. 64–76. ISSN 0139-6005. 15. (S). Kdo mohl mít zbraň?. Střelecká revue. 2008, roč. 40, č. 5, s. 63-65. ISSN 0322-7650.

73

16. TETŘEV, Jan. Otázky a odpovědi k zákonu o zbraních. Střelecká revue. 2013, roč. 45, č. 10, s. 12. ISSN 0322-7650. 17. VINŠ, Jan, Petr. POLSKO: mírné uvolnění šroubů. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 5, s. 80-81. ISSN 1212-5210. 18. VINŠ, Jan, Petr. Spolková republika Německo: Těžký život střelců. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 2, s. 76-77. ISSN 1212-5210. 19. VINŠ, Jan, Petr. Švýcarsko: I po zpřísnění baštou liberalismu. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 1, s. 76-77. ISSN 1212-5210. 20. VINŠ, Jan, Petr. Velká Británie: Přísnost nade vše. Zbraně a náboje. 2013, roč. 15, č. 8, s. 80-81. ISSN 1212-5210.

Právní předpisy 1.

Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění novely č. 281/2013 Sb., a novely č. 170/2013 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 4. 2015].

2.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 4. 2015].

3.

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších přepisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 5. 5. 2015].

4.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších přepisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 10. 5. 2015].

5.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 11. 5. 2015].

6.

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 5. 2015].

7.

Zákon č. 150/2002 soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 5. 2015].

8.

zákon č. 81/1938 Sb., o zbraních a střelivu. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgm4f6obrfuya

9.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 4. 5. 2015].

74

10. Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších přepisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 4. 2015]. 11. Zákon č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších přepisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 4. 2015]. 12. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 6. 5. 2015]. 13. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 5. 5. 2015]. 14. Sdělení 46/2002 Sb.m.s. o Evropské úmluvě o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 29. 4. 2015]. 15. Nařízení vlády č. 151/2004 Sb., kterým se stanoví, které střelné zbraně a střelivo je možné z jiného členského státu Evropské unie přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 1. 5. 2015]. 16. Nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 6. 5. 2015]. 17. Nařízení

vlády

č.

338/2002

Sb.,

technických

požadavcích

pro

zabezpečení

přechovávaných zbraní nebo střeliva o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 19. 5. 2015]. 18. Nařízení RP 20/39 ze dne 1. Srpna 1939 o držení zbraní v území Protektorátu Čechy a Morava. Epravo.cz [online]. Vyhledávání Aspi, [cit. 24. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=7549&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 19. Konsolidovaného znění Směrnice Rady Evropského společenství 91/477/EHS ze dne 18. Června 1991 o o kontrole nabývání a držení zbraní. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 29. 4. 2015].

75

20. USTAWA Dz.U. 1999 Nr 53 poz. 549, o broni i amunicji. In: Internetowy System Aktów Prawnych. [právní informační systém]. SEJM RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ [cit. 24. 4. 2015] Dostupné z: http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WDU19990530549

Judikatura 1.

Nález Ústavního soudu ze dne 17. února 1999, sp. zn. Pl. ÚS 16/98. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 24. 4. 2015].

2.

Nález Ústavního soudu ze dne 13. 10. 1999, sp. zn. I. ÚS 119/98. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 8. 5. 2015].

3.

Nález Ústavního soudu ze dne 6. 5. 1999, sp. zn. IV. ÚS 366/98. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 8. 5. 2015].

4.

Nález Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 301/05-2. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 5 2015].

5.

Nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2007, sp. zn. I. ÚS 643/06-1. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 5 2015].

6.

Usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS. 2088/10-1. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 5 2015].

7.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 3 Tdo 840/2006-I. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 27. 4. 2015].

8.

Rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 5 As 23/2007-146 In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 30. 4. 2015].

9.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 8A 364/2011 – 45 50. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, [cit. 5. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/EVIDENCNI_LIST/2011/8A_364_2011_20150318163811_pr evedeno.pdf

10. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 1 As 94/2009-70. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 5 2015]. 11. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2013, sp. zn. 7 As 29/2013-24. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 15. 5 2015]. 12. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 7. 1997, sp. zn. 16 Ca 84/97-25. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 9. 5. 2015].

76

13. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2000, sp. zn. 16 Ca 122/200017. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 14. 5 2015].

Elektronické prameny 1.

KOMENDA, Jan. Užitečné rady pro různé zbrojní situace životní [online]. RUCE VZHŮRU,

publikováno

11.

10.

2006

[cit.

20.

5.

2015].

Dostupné

z:

http://www.rucevzhuru.cz/index.php/zbrojni-pravo/29-uzitene-rady-pro-ruzne-zbrojnisituace-zivotni.html 2.

KRISTÝNA, Greplová; JAKUB, Kalenský. Tragická střelba v Uherském Brodě: Osm obětí, jedna vážně zraněná. [online]. IHNED.cz, publikováno 25. 2. 2015 [cit. 23. 4. 2015].

Dostupné

z:

http://archiv.ihned.cz/c1-63588220-tragicka-strelba-v-uherskem-

brode-osm-obeti-jedna-vazne-zranena 3.

LÁZŃOVSKÝ, Matouš. Vytiskni a vystřel. Američan vyzkoušel zbraň z 3D tiskárny. [online]. iDNES.cz, publikováno 7. 5. 2013. [cit. 30. 4. 2015]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/prvni-zbran-z-3d-tiskarny-0x9/tec_technika.aspx?c=A130506_174659_tec_technika_mla

4.

RZECZKOWSKI, Grzegorz. Łatwiej o broń. Również przez… internet. [online]. POLITYKA,

publikováno

1.

2.

2011

[cit.

27.

5.

2015].

Dostupné

z:

http://www.polityka.pl/tygodnikpolityka/kraj/1512778,1,latwiej-o-bron-rowniez-przezinternet.read 5.

SOJKOVÁ, Alžběta; TOMÁŠ, Kaplan. Evidence přestupků v čeké republice. [online]. Epravo.cz,

publikováno

12.

3.

2015.

[cit.

9.

5.

2015].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/evidence-prestupku-v-ceske-republice-97094.html 6.

TURCZYN, Andrzej. W związku z zagrożeniem bezpieczeństwa Polski - projekt nowej ustawy o broni i amunicji. Polacy mają prawo do ochrony swoich domów. [online]. wGospodarce.pl,

publikováno

4.

3.

2014

[cit.

27.

5.

2015].

Dostupné

z:

http://wgospodarce.pl/opinie/11118-w-zwiazku-z-zagrozeniem-bezpieczenstwa-polskiprojekt-nowej-ustawy-o-broni-i-amunicji-polacy-maja-prawo-do-ochrony-swoich-domow 7.

CENTRÁLNÍ REGISTR ZBROJNÍCH PRŮKAZŮ. Trefa do černého. [online]. Centrální registr zbrojních průkazů. [cit. 21. 5. 2015]. Dostupné z. http://www.crzp.cz/

77

8.

MINISTERSTVO VNÚTRA. Sprísni sa držanie a predaj expanzných zbraní. [online]. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky. [cit. 4. 5 .

2015]. Dostupné z.

http://www.minv.sk/?tlacove-spravy&sprava=sprisni-sa-drzanie-a-predaj-expanznychzbrani 9.

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Čtvrtá zbraňová amnestie skončila. [online]. Policie České republiky. [cit. 24. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ctvrtazbranova-amnestie-skoncila.aspx

10. THE CHARTERS OF FREEDOM. Bill of Rights. [online]. National archives, 1791 [cit. 24. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.archives.gov/exhibits/charters/bill_of_rights_ transcript.html

Další prameny 1.

Důvodová zpráva – 856/0 k novele č. 170/2013 Sb. zákona č. 119/2002 Sb., O střelných zbraních a střelivu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 29. 4. 2015].

2.

Důvodová zpráva – 1071/0 Vládní návrh zákona o zbraních a střelivu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [cit. 29. 4. 2015].

3.

Pokyn policejního prezidenta č. 144 ze dne 8. Července 2014 o kontrole na úseku zbraní, střeliva a bezpečnostního materiálů a dohledu na úseku výbušnin. Získaný prostřednictví žádosti o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zaslané na Policejní prezidium České republiky.

4.

STEJSKAL, Václav. Právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva. Brno, 2014, 68 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce JUDr. Stanislav Sedláček, Ph.D.

5.

KOČIČKA, Tomáš. Právní úprava držení a nošení střelných zbraní k ochraně života, zdraví a majetku z pohledu správního práva. Brno, 2013, 66 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce JUDr. Stanislav Sedláček, Ph.D.

78