PRÁVNICKÁ FAKULTA M ASARYKOVY UNIVERZITY Právo a právní věda Ústav práv a technologií
Diplomová práce
Právní regulace přeshraničního obchodu s energií Mgr. Matěj Búřil
2011/2012
"Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právní regulace přeshraničního obchodu s energií zpracoval/a sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."
Podpis autora práce ……………………. 2
Na tomto místě bych chtěl poděkovat svému vedoucímu práce panu JUDr. Bc. Liborovi Kynclovi za jeho odborné vedení, ochotnou spolupráci a cenné rady a připomínky, které mi v průběhu jejího psaní poskytoval. Velké díky rovněž náleží mým rodičům, neboť mě trvale podporovali po celou délku mého studia. Bez nich by tato práce vůbec nevznikla.
3
OBSAH
Seznam použitých zkratek ...................................................................................... 6 Seznam použitých obrázků a schémat .................................................................... 7
Úvod ......................................................................................................................... 8
I. OBECNÁ ČÁST 1 Volný pohyb zboží a služeb v Evropské unii ......................................................10 1.1 Volný pohyb zboží.......................................................................................12 1.2 Volný pohyb služeb .....................................................................................13 1.3 Základy mezinárodního práva soukromého ..............................................14
2 Energetika a energetická politika .......................................................................18 2.1 Technické a ekonomické aspekty obchodu s elektřinou ............................18 2.2 Evropská energetická politika a její vývoj.................................................21 2.3 Energetická politika ČR a její vývoj ..........................................................25 2.4 Hospodářská soutěž ....................................................................................27
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST 3 Subjekty na trhu s elektřinou .............................................................................29 3.1 Subjekty účastnící se obchodu s elektřinou ...............................................30 3.1.1 Výrobce ..............................................................................................31 3.1.2 Obchodník ..........................................................................................32 3.1.3 Zákazník .............................................................................................32 3.1.4 Komoditní trh .....................................................................................32 3.1.5 Operátor trhu ......................................................................................33 3.2 Subjekty fyzické dodávky elektřiny ...........................................................34 3.2.1 Provozovatel přenosové soustavy ........................................................34 3.2.2 Provozovatel distribuční soustavy .......................................................35 3.3 Státní správa na úseku elektroenergetiky a dotčené orgány .....................36 3.3.1 Energetický regulační úřad ..................................................................36 3.3.2 Ministerstvo průmyslu a obchodu........................................................36 3.3.3 Státní energetická inspekce .................................................................37 4
3.3.4 Úřad na ochranu hospodářské soutěže .................................................37 3.3.5 Evropská komise .................................................................................37 3.3.6 Česká národní banka ...........................................................................38 3.4 Specifické subjekty přeshraničního obchodování ......................................39
4 Obchod s elektrickou energií ..............................................................................41 4.1 Relevantní trhy ...........................................................................................43 4.2 Přeshraniční obchod a přenosové kapacity ...............................................50 4.2.1 Vnitrodenní kapacity ...........................................................................53 4.2.2 Česko-slovenský přeshraniční profil ....................................................54 4.2.3. Česko-německý, česko-rakouský a česko-polský přeshraniční profil ..55
5 Smlouvy mezi účastníky trhu ..............................................................................56 5.1 Smluvní typy upravené energetickým zákonem ........................................57 5.2 Účastnickéké smlouvy .................................................................................59 5.3 Dvoustranné smlouvy a smlouvy s mezinárodním prvkem .......................62 5.4 Cena energie a cenová regulace..................................................................63 5.5 Případová studie .........................................................................................65
Závěr .......................................................................................................................68 Přílohy ....................................................................................................................71 Resumé ....................................................................................................................75
SEZNAM POUŽÍTÝCH A DOPORUČENÝCH ZDROJŮ I. Primární prameny ..............................................................................................77 II. Sekundární prameny .........................................................................................79 III. Soudní rozhodnutí............................................................................................79 IV. Elektronické zdroje ..........................................................................................80
5
Seznam použitých zkratek ACER
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů
CS OTE
centrální systém společnosti OTE, a.s.
ČEPS
společnost ČEPS, a.s. - provozovatel přenosové soustavy v ČR
ČR
Česká republika
ČNB
Česká národní banka
DPH
daň z přidané hodnoty
DS
distribuční soustava
ERÚ
Energetický regulační úřad
ES/ES ČR
elektrizační soustava/ elektr. soustava České republiky
EU
Evropská unie
EZ
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon)
IEM
vnitřní trh s energií, neboli „jednotný evropský energetický trh“
MPO
ministerstvo průmyslu a obchodu
MPS
mezinárodní právo soukromé
OTE
společnost OTE, a.s. - operátor trhu
OZE
obnovitelné zdroje energie
PMO
právo mezinárodního obchodu
PPS
provozovatel přenosové / přepravní soustavy
PS
přenosová / přepravní soustava
PXE
společnost POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a. s.,
SEPS
Slovenská energetická přenosová soustava
SEK
státní energetická koncepce
SFEU
Smlouva o fungování Evropské unie, ve znění pozdějších předpisů
VPTE
vyhláška č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů
VÚ
Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, ve znění pozdějších předpisů
ZMPS
zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
6
Seznam použitých obrázků a schémat Obr. č. 1: Základní schéma toku elektřiny.................................................................20 Obr. č. 2: Schéma rozvodné sítě ČR .........................................................................21 Obr. č. 3: Základní model trhu s elektřinou...............................................................30 Obr. č. 4: Schéma účastníků obchodu s energií .........................................................30 Obr. č. 5: Vybrané energetické zdroje ČR.................................................................31 Obr. č. 6: Schéma fyzické dopravy elektřiny ............................................................34 Obr. č. 7: Přenos a distribuce energie v ČR ..............................................................35 Obr. č. 8: Způsob obchodování na PXE ....................................................................46 Obr. č. 9: Funkce vyrovnávacího trhu s regulační elektřinou v ČR............................49 Obr. č. 10: Současný stav implicitních aukcí v Evropě..............................................52 Obr. č. 11: Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny v roce 2011............65
7
Úvod Na otázku, co je to energie, nám fyzika odpovídá následovně: jde o „schopnost konat práci“ a pro nás „je vhodné uvažovat o energii v pojmech konání práce, neboť důvod, proč chceme ovládnout energii, je pro práci, kterou může učinit za nás.“1 Energie a zvláště pak ta elektrická je základním stavebním kamenem současné civilizace a lidstva vůbec. V průběhu posledního století nám pomáhala překonávat hranice a meze přírody a usnadňovala nám život. Výroba a spotřeba elektrické energie byla po většinu času záležitostí národních států a jejich území a mezinárodní dimenze obchodu s energií byla spíše marginální záležitostí regionálního významu. S rozšiřováním evropské integrace, vytvářením společných trhů, technologickému pokroku a liberalizací mezinárodního obchodu však přišla změna. Otevřeli se široké možnosti spolupráce, obchodu a výměny energie mimo území národních států, tzv. přes jejich hranice. Rozvíjející se odvětví přeshraničního přenosu a obchodu s energií se tak stalo jednou z technologicky a rovněž i právně velice zajímavých oblasti. Pro Česko republiku, která se počítá za jednoho z největších exportérů energie v Evropě, to platí dvojnásob.
Z pohledu výše napsaného si tato práce klade za cíl věnovat se české právní regulaci přeshraničního obchodování s energií. Za dílčí cíle této práce můžeme považovat zmapování českého energetického trhu a specifik, resp. odlišností přeshraničnícho přenosu energie od vnitrostátního. Energetické suroviny jako je ropa, zemní plyn nebo tuhá paliva jsou primárními energetickými zdroji, jejichž spotřebou, resp. přeměnou elektrická energie vzniká. Nás zajímá tedy důsledek této přeměny, výsledný produkt - elektrická energie. V rámci geografického zaměření se soustředíme na Českou republiku a středoevropský region s přesahem na nadnárodní úroveň Evropské Unie.
Práce se člení na obecnou část věnující se teoretickým předpokladům a východiskům a zvláštní část, která analyzuje subjekty energetického trhu, model obchodu s energií jakožto i právní úpravu závazků v dané oblasti. První kapitola zpracovává teoretické předpoklady přeshraničního obchodu s energií v podobě volného pohybu zboží a služeb EU, zejména pak jednotný vnitřní trh a jeho elektroenergetickou relevanci. Druhá kapitola analyzuje technické, ekonomické a politické základy obchodu s energií jako takového.
1
BRADLEY, R., FULMER, R. Energy: The Master Resource. Kendall: Hunt Publishing, 2004. s. 4
8
První kapitola zvláštní části se zabývá systematizací a komparaci subjektů energetického trhu, které člení dle logiky konfrontace principů regulace, tržních mechanismů a výkonu státní správy na úseku elektroenergetiky. Dále se pokušíme o vytvoření modelu obchodování s elektrickou energií, v rámci kterého se budeme soustředit zejména na relevantní trhy a přidělování přeshraničních kapacit. Hlavní jádro práce pak spočívá v analýze smluv mezi účastníky trhu, přičemž za stěžejní můžeme považovat rozlišení mezi smlouvami obchodními2, smlouvami účastnickými a smlouvami uskutečňujícími přenos zobchodované energie. Po zvážení a konzultaci s vedoucím práce byl větší důraz kladen na problematiku závazků a to na úkor cenové regulace a souběhu právní regulace, jež byly mírně odsunuty do pozadí.
Tato práce vychází z právního stavu ke dni 1. 1. 2012. Autor při psaní práce čerpal zejména z internetových zdrojů zveřejněných jednotlivými subjekty trhu, z klasických zdrojů hrála klíčovou roli publikace „Obchod s elektřinou“3 a studijní materiály kurzu Energetické právo na Masarykově univerzitě, z periodik pak interaktivní časopis Pro-energy. Z pohledu systematiky práva jsme se nacházeli na pomezí správního a obchodní práva, v některých kapitolách jsme se dostali i k právu mezinárodnímu a evropskému.
Autora toto téma zaujalo zejména pro svoji komplexnost, ekonomické a bezpečností souvislosti a především pro absenci předchozích textů právního zaměření, které by v souvislostech propojili jak ekonomickou, tak právní stránku věci. Z tohoto důvodu považuje autor téma rovněž za dosti komplikované a složité, na druhou stranu za potencionálně nosné a perspektivní.
2
Ve smyslu uzavření obchodu, resp. kupní smlouvy. CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010. s. 201. 3
9
OBECNÁ ČÁST
1 Volný pohyb zboží a služeb v Evropské unii Ekonomická integrace znamená ve svém nejobecnějším smyslu propojování ekonomik různých zemí s cílem odstranit bariéry vzájemného obchodu. Jde o fázový proces začínající na stupni zóny volného obchodu, pokračující směrem k celní unii, společnému trhu, hospodářské a měnové unii až k úplné ekonomické a politické integraci (např. sjednocení Německa). Celní unie byla v evropském prostoru vytvořena 1. 7. 19684. Tím byl současně položen základ evropského společného trhu.
Zrušením kontrol zboží při přechodu vnitřních hranic Společenství, na základě Bílé knihy o jednotném trhu vtělené do Jednotného Evropského aktu z roku 1986, byly položeny základy plné formy společného trhu, dnes nazývané jednotný vnitřní trh5. Ten oficiálně vzniká roku 1993 na základě Maastrichtské smlouvy. Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen SFEU) jej vymezuje jako „prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanovením smluv.“6
Vrcholným stupněm je pak měnová a následně i hospodářská unie, které jsou aktuální výzvou Unie. Současný vývoj ekonomické integrace v Evropské unie (dále jen EU) prodělává dynamické změny a vývoj z důvodů následků finanční krize. V roce 2000 byla v rámci vnitřního trhu představena Lisabonská strategie soustřeďující se na vytvoření vysoce konkurenceschopného a dynamického ekonomického prostředí. Ve stejném roce byla představena rovněž strategie Evropa 2020 s dalšími ambiciózními plány. Z praxe zcela jasně plyne, že vnitřní trh není dokonalý. Např. volný pohyb služeb tvořící 70% ekonomiky EU je plný nejrůznějších překážek a bariér (viz níže)7.
4
SYCHRA, Z. Rozdělení politik - principy fungování jednotného trhu. Brno: Masarykova univerzita, kurz Evropská unie - základní fakta a milníky, 2011. 5 Namísto pojmu „jednotný vnitřní trh“ se často používá zkráceného „vnitřní trh“ podle anglického „internal market“. Jde o synonyma. Rozdíly mezi společným trhem a jednotným vnitřním trhem viz TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 161. 6 Čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (Konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů. 7 SYCHRA, Z. Rozdělení politik - principy fungování jednotného trhu. Brno: Masarykova univerzita, kurz Evropská unie - základní fakta a milníky, 2011.
10
Jednotný vnitřní trh Unie je založen na čtyřech základních svobodách označovaných jako volný pohyb, a to zboží, osob, služeb a kapitálu. V rámci přeshraničního obchodu s energií jsou pak klíčové zejména svobody nazývané volný pohyb zboží a služeb, kterými se budeme zabývat v následujících podkapitolách. Jednotný vnitřní trh představuje vysoký stupeň ekonomického sjednocení a je tedy relevantní i pro přeshraniční obchod s energií. Na pořadu dne je vytvoření vnitřního trhu s energií, neboli „jednotného evropského energetického trhu“ (dále jen IEM). Ten má být vytvořen v blízké budoucnosti na základě současné legislativy vycházející z třetího energetického balíčku8.
Evropská Rada se zavázala vytvořit IEM do roku 2014. Autor by vyzdel zejména problematiku OZE, bezpečnost dodávek, rozvoje energetické infrastruktury9 a regionální iniciativy „Market Couplingu“ (viz níže). Vytváření EIM má rovněž vést jak k energetickým inovacím díky konkurenci, tak ke standardizaci mezinárodní infrastruktury a metod. I když investiční náklady do liberalizace trhu jsou často značné, hlavní překážkou jsou bývalé státní monopoly v oblasti energetiky, které si chtějí udržet své výhody i po vstupu konkurentů na trh. Na velkoobchodní úrovni se objevuje mnoho stížností, že společnosti, které těží z výhod chráněných trhů, využívají pozice síly, aby si vytvořily další pevné postavení v zemích s otevřenými trhy, ostatní takové reciproční možnosti nemají.
Elektřina je rovněž jako jiné energetické komodity, např. zemní plyn, přepravována pomocí pevné infrastruktury, konkrétně rozvodných sítí a přenosových soustav (dále jen PS), které často vedou mimo území národních států, resp. přes jejich státní hranice. Jestliže jeden stát učiní politické rozhodnutí týkající se energetiky, má to nevyhnutelně dopad i na další státy, proto je více než logické tuto oblast právně harmonizovat a stabilizovat. Opatření, která zajišťují volný pohyb energie na trhu EU, pak přinášejí občanům a podnikům řadu výhod. Např. nižší a stabilnější ceny, spotřebitelé mohou vybírat z širší nabídky, spolehlivější dodávky nebo stabilitu pro budoucí investice10.
8
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, ve znění pozdějších předpisů. 9 EU navrhla vyčlenit na podporu energetické infrastruktury dotaci 9,1 mld. EUR. Tato podpora se ovšem vztahuje až na r. 2014-2020. KOCOUREK, M. Jednotný energetický trh – blízká vize nebo vzdálená budoucnost? [online]. Změněno 7. 2. 2012, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dostupné z: <download.mpo.cz/get/45026/50608/583268/priloha001.ppt>. 10 EUROPA Portál Evropské unie. [online]. cit. 2012-02-24]. Dostupné z:
.
11
1.1 Volný pohyb zboží Volný pohyb zboží je jeden ze základních pilířů společného (vnitřního) trhu. Zboží je hmotný statek, který je určen k prodeji a jeho pohyb je základem obchodu. Vytvoření jednotného vnitřního trhu států Unie11 vyžaduje z pohledu zboží splnění některých předpokladů: existenci celní unie zahrnující mezi členskými státy zákaz cel a jiných dávek s obdobným účinkem a přijetí jednotného celního tarifu (celní sazebník) v jejich vztahu k třetím zemím. Dále pak zrušení kvantitativních omezení a opatření s rovnocenným účinem, zákaz daňové diskriminace dováženého nebo vyváženého zboží, uzpůsobení státních monopoly komerční povahy tak, aby byla vyloučena jakákoliv diskriminace mezi příslušníky členských států a v poslední řadě i regulace státních podpor, aby nedocházelo k zvýhodňování tuzemských výrobců.12
Smlouva podrobně určuje, na které výrobky se volný pohyb vztahuje. Z hlediska druhů jsou to všechny výrobky včetně zemědělských produktů (produkty rostlinné výroby, chovu zvířectva a rybolovu atd.). Zemědělské výrobky mají zvláštní režim daný ustanoveními SFEU, která jsou aplikována jako lex specialis13. Z hlediska původu výrobků se režim volného obchodu vztahuje na výrobky, které mají původ v členských státech, nebo výrobky, které pocházejí ze třetích států, avšak které již jsou v některém členském státě ve volném oběhu, tj. ty výrobky, u nichž byly splněny dovozní náležitosti a zaplaceno clo14.
Úprava volného pohybu zboží jsou považována za zvlášť důležitá. Jsou proto Soudním dvorem vykládána především s ohledem na cíle smlouvy, tedy na to, že nelze vytvářet žádné překážky volnému pohybu zboží v rámci jednotného vnitřního trhu. O tom svědčí i velké množství judikatury15, z které např. plyne i zásadní fakt, že i když jsou tyto ustanovení
11
Je nutné rovněž dodat, že na základě Dohody o vytvoření Evropského hospodářského prostoru se režim volného obchodu vztahuje nejen na členy Unie, ale i Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Jde ovšem jen o zónu volného obchodu, nikoliv celní unii. Naproti tomu Turecko je na základě dvoustranné dohody součástí celní unie. 12 TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 160. 13 Články 38 a 34 Smlouvy o fungování Evropské unie (Konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů. 14 Články 28 a 29 Smlouvy o fungování Evropské unie (Konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů. 15 Viz judikatura: Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 11. července 1974. Procureur du Roi v Benoît and Gustave Dassonville (8/74), zkr. „Dassoville“, Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 9. července 1992. Komise vs. Belgické království (c-2/90), zkr. „Valonský odpad“, Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 5. února 1963. N.V. Algemene Transport-en Expeditie Ondernemting van Gend and Loos, se sídlem v Utrechtu vs. Nederlandse administraie der belastingten (26/62), zkr. Van Gend en Loos, Rozhodnutí
12
adresovaná státům, mají přímý účinek v členských státech a jednotlivec se jich může dovolávat.
1.2 Volný pohyb služeb Základní ustanovení primárního práva upravující volný pohyb služeb je čl. 56 SFEU, který říká, že o poskytování služby se jedná v tom případě, kdy je poskytovatel služby (příslušník členského státu) má sídlo v jiném členském státě než ten, komu je služba poskytována. Služby jsou pak čl. 57 SFEU definovány jako úkony poskytované na základě smlouvy za úplatu, pokud se neřídí ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu nebo osob s výjimkou služby dopravní, která se řídí hlavou VI. části třetí SFEU. Základním pojmovým znakem služby v unijní rovině je tedy přeshraniční (mezinárodní) prvek, který je spatřován v sídle poskytovatele služby a příjemce služby. Rozlišujeme přitom aktivní poskytnutí služby (poskytovatel služby se přemisťuje do jiného státu) a pasivní (příjemce služby přemisťuje do státu poskytovatele).
Pod režim volného pohybu služeb se tento případ řadí na základě judikatury Soudního dvora16. Diskriminován nesmí být v rámci EU nejen zahraniční poskytovatel, ale i příjemce služby. Problém nastává v okamžiku výkonu určitých povolání nebo poskytování služeb v rámci mezistátní konkurence. Jednotlivé členské země si brání své trhy se službami různými podmínkami výkonu činnosti a tak v podstatě brání volnému pohybu služeb. Tuto nevyhovující situaci měla řešit nová směrnice o službách z roku 200617, jejímž cílem bylo usnadnit volný pohyb služeb tím, že by se podmínky příslušné činnosti řídily právem státu poskytovatele služby, nikoliv státu, v němž je služba poskytována, tzn. na základě principu „země původu“. Směrnice byla prosazena, avšak v okleštěné podobě a tento nový princip neprošel přes odpor původních členských zemí18. I přes tento fakt směrnice odstraňuje některé méně významné bariéry a napomáhá volnému pohybu služeb.
Evropského soudního dvora ze dne 27. února 1980, Komise vs. Francouzská republika (178/78), zkr. „Whiskey a koňak“, Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 20. února 1979. Rewe-Zentral AG vs. Bundesmonopolverwaltung für Branntwein (120/78), zkr. „Cassis de Dijon“. 16 Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 31. ledna 1984. Graziana Luisi a Giusseppe Carbone vs. Ministero del Tesoro (286/82 a 26/83), zkr. „Luisi a Carbone“. 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/123/ES z prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, ve znění pozdějších předpisů. 18 Propagačním symbolem se stal „polský instalatér“, který „bere práci“ instalatérům francouzským. TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 192
13
Právo na poskytování služeb má velmi blízko k právu na usazování19. Obě práva reprezentují činnosti prováděné za účelem dosažení zisku. Shodné jsou i subjekty, tedy příslušníci členských států včetně právnických osob majících sídlo v EU a zřízených dle příslušného práva. Rozdíl je však v tom, že u práva na usazování, jde o právo fyzicky se usadit, založit firmu a vykovávat danou činnosti. Právo poskytovat služby je naproti tomu vykonáváno z původního státu, tedy beze změny pobytu či sídla a to formou spíše jednorázových úkonů. Problematiku upravuje i řada judikátů Evrospkého soudního dvora20. Ani jedno právo není právem absolutním. Mohou být omezena např. z důvodu vyloučení cizince z účasti na výkonu státní moci, důvody veřejného pořádku, bezpečnosti nebo kvalifikační předpoklady. Nejčastějšími jsou však zvláštní pravidla pro výkon určitých povolání21.
1.3 Základy mezinárodního práva soukromého Mají-li soukromoprávní vztahy v některém svém prvku vztah k zahraničí, označujeme je jako soukromoprávní vztahy s mezinárodním popřípadě zahraničním, přeshraničním nebo cizím prvkem. Takovéto vztahy pak upravuje specifický soubor zvláštních právních norem, které označujeme za mezinárodní právo soukromé (dále jen MPS) a které představuje zvláštní odvětví právního řádu. Mezinárodní prvek v soukromoprávním vztahu je pak dán tehdy, jestliže je dán vztah k zahraničí u subjektu právního vztahu (např. účastník právního vztahu je cizí státní příslušník), skutečnosti právně významné pro vznik a existenci právního vztahu (nastala v zahraničí), předmětu právního vztahu, akcesorického právního vztahu (právně souvisí nebo je právně závislý na jiném právním vztahu)22.
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMPS), používá výrazu mezinárodní prvek23, ale nevymezuje jej. Kučera rozlišuje základní způsoby úpravy soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem:
19
Čl. 49-55 Smlouvy o fungování Evropské unie (Konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů. 20 Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 30. listopadu 1995. Reinhard Gebhard v. Consiglio dell´Ordine degli Avvocati e Procurato di Milano (C-55/94), zkr. „Gebhard“. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 4. prosince 1986. Komise v. Spolková republika Německo (205/84), zkr. „Pojišťovací služby“. 21 TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 165. 22 KUČERA, Z. Mezinárodní právo soukromé. 4. opravené a doplněné vyd. Brno: Doplněk, 1999. s. 19-20. 23 § 1 Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
14
obecná úprava výběrem práva (kolizní metoda24, výběr rozhodného práva bez pevných pravidel, výběr rozhodného práva přihlížející k obsahu dotčených právních řádů, přednostní používání tuzemského práva tj. lex fori) a zvláštní hmotněprávní úprava sukromoprávních vztahů s mezinárodním prvek (přímá metoda25, ad-hoc metoda, lex marcantoria26).
Prameny českého mezinárodního práva soukromého zahrnují jednak normy vnitrostátního původu – jsou obsaženy v právních předpisech daného státu (ZMPS), jednak normy mezinárodního původu – jsou obsaženy v mz. smlouvách závazných pro tento stát či např. činností mezinárodní organizace, jíž je členem, a staly se součástí jeho právního řádu (dvoustranné smlouvy o právní pomoci a výkonu soudních rozhodnutí, smlouvy unifikující kolizní, nebo hmotněprávní přímé normy, smlouvy v oblasti ochrany autorských práv nebo úmluvy o diplomatických a konzulárních stycích, stejně jako nařízení a směrnice EU atd.).
Kromě MPS se dostáváme i do prostoru práva mezinárodního obchodu (dále jen PMO), jehož jádrem jsou především obchodní transakce realizované jednotlivými obchodníky podnikajícími na území různých států jako subjekty soukromého práva. K jejich provádění,
24
Kolizní metoda je typická tím, že sama neobsahuje přímou hmotněprávní úpravu dotčených vztahů, nýbrž odkazuje na některý národní právní řád, jehož normy jsou následně aplikovány. Kolizní normy nalezneme jak v mezinárodních smlouvách mnohostranných (např. Úmluva o právu použitelném pro závazky Řím I.), tak ve dvoustranných smlouvách o právní moci, v normách vnitrostátních původu (z. č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním) nebo de lege ferenda i v evropských normách. Základní možností určení rozhodného práva je volba práva realizovaná doložkou o volbě práva. Kolizní metoda je metodou obecnou, tzn. ji použijeme, když nenajdeme normou přímou. Kolizní normy se skládají z rozsahu, tj. okruhu právních otázek, na které se kolizní norma vztahuje a navázání, tj. určením právního řádu prostřednictvím hraničního určovatele (to je skutečnost významná pro daný druh právních vztahů nebo otázek označených v navázání, známe hraniční určovatele lex patrie, lex domicilii, lex cause, lex fori) KUČERA, Z. Mezinárodní právo soukromé. 4. opravené a doplněné vyd. Brno: Doplněk, 1999. s. 169-187. 25 Přímá metoda je charakterizována přímým používáním hmotněprávních norem obsahujících (přímo) úpravu práv a povinností účastníků soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Pravidelně je jejich pramenem mezinárodní smlouva (např. Úmluva OSN o smlouvách a mezinárodní koupi zboží č. 160/1991 nebo Úmluva OSN o námořní přepravě zboží č. 193/1996), avšak není vyloučeno, aby byly přímé normy obsaženy i ve vnitrostátních pramenech. Přímá metoda je úpravou zvláštní a tedy nejdřív hledáme přímou normu před normou kolizní (lex specialis). Sjednáváním přímých norem dochází k unifikaci práva v dané oblasti. Hovoříme-li o metodě přímé, není rovněž možné opomenout otázku tzv. vnitřních a vnějších mezí úpravy, které určují dosah svého dopadu. ROZEHNALOVÁ, N. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: Aspi, 2006. s. 189-196. 26 Lex mercanotoria (International Commercial Law, Law of International Trade atd.) představuje svébytný systém norem, případně samostatné právní odvětví upravující právní vztahy vznikající mezi mezinárodními obchodníky. Inspirované středověkým lex mercantoria je nekodifikovaným právem koexistujícím s MPS. Za jeho součásti jsou zpravidla považovány: mezinárodní obchodní zvyklosti (např. INCOTERMS), obecně uznávané právní principy a zásady (princip smluvní svobody), institucionalizované produkty smluvní svobody (formulářové smlouvy mz. organizací), soubory zásad mezinárodních smluv (Zásady mz. obchodních smluv vypracované organizací UNIDROID). ROZEHNALOVÁ, N. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: Aspi, 2006. s. 197-214.
15
usnadnění či naopak znemožnění směřuje v podstatě veškerá regulační činnost realizovaná prostřednictvím mezinárodních ekonomických výtahů27. Právní regulace mezinárodních obchodních transakcí28 vychází jednak z vymezení samotné transakce, jejímž základem je smlouva a určením mezinárodního prvku (viz výše). Tyto dva znaky pak rozhodují o tom, zda vztah spadá do režimu otázek regulovaných MPS (je možná, aby byla smlouva posuzována i jiným právním řádem) nebo jde o vztah plně vnitrostátní (není možná pro spornou otázku zvolit či určit jiný právní řád než české právo). V případě prvním je pak nutné použít metod MPS a určit právo rozhodné (tj. právo, kterým se bude smlouva řídit), navíc za předpokladu principu autonomie stran, místa řešení sporu. Opět se dostáváme k metodě přímé a kolizní.
Fórum je nejenom geograficky určené místo konání řízení, ale především určovatel vazby na konkrétní právní řád v mezinárodním prostoru. Význam fóra pro režim mezinárodní obchodní transakce je tedy zásadní. Právní řád, kterým se řídí závazkový vztah s mezinárodním prvkem, se pak z hlediska závazkového práva nazývá obligační statut. Základní možností určení rozhodného práva je volba práva realizovaná doložkou o volbě práva. Složitější situací je, nezvolí si strany právní řád, nebo je volba práva neplatná. Záleží pak na stanovisku kolizních norem fóra, který právní řád bude použit. V případě ČR budeme hledat odpověď v tzv. úmluvě Řím I.29, v ZMPS30 nebo v zákonu o rozhodčím řízení31. Výše uvedeným způsobem určíme právní řád, kterým se bude řídit vznik, změna a zánik smlouvy.32 27
Mezinárodní ekonomické vztahy, úžeji mezinárodní obchodní vztahy, jsou realizovány na třech úrovních: vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi, vztahy mezi státem a subjekty realizujícími zahraničněekonomickou činnost na jeho území a vztahy mezi obchodníky z různých států. ROZEHNALOVÁ, N. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: Aspi, 2006. s. 17-20. 28 Termín „transakce“ používáme zcela záměrně. Není zaměnitelný s termínem smlouva, jak to činí některá ekonomická literatura, ale vyjadřuje skutečnost, že se v konkrétním případě nejedná obchodní případ zajištění jen jednou smlouvou, ale dvěma či více smlouvami. ROZEHNALOVÁ, N. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: Aspi, 2006. s. 179. 29 Čl. 4 a násl. Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ze dne (Konsolidované znění), tzv. Řím I. Úřední věstník C 334, ve znění pozdějších předpisů. 30 § 10 Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 31 § 37 z. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, ve znění pozdějších předpisů. 32 Ne všechny vztahy vznikající z platně uzavřené smlouvy anebo s ní bezprostředně související se totiž řídí, nebo dokonce ani nemohou řídit, obligačním statutem. Takovéto otázky pak nazýváme meze obligačního statutu (např. způsobilost stran, věcně právní účinky smlouvy, forma atd.), ty pak mají jiný právní režim nebo pro ně mohou existovat i samostatné kolizní normy. Specifickými jsou i nutně použitelné, tzv. imperativní, též administrativní, popř. mezinárodně kogentní veřejnoprávní normy, které chrání zájmy jednotlivých států. Pokrývají zejména oblasti správního, ústavního a finančního práva. Mají přímý dopad, nejsou však součástí smluvního statutu a strany je nemohou ovlivnit svou vůli (nicméně jejich plná vynutitelnost je omezena teritoriálně. V rámci otázek MPS k nim musí být přihlíženo, volbou práva jdou však vyloučit. KUČERA, Z. Mezinárodní právo soukromé. 4. opravené a doplněné vyd. Brno: Doplněk, 1999. s. 176-179.
16
Smlouvy MPS jsou postaveny na principu autonomie vůle, resp. smluvní svobodě stran. Vytváření všech stránek smluvního vztahu jednotlivě pro každý obchodní případ by bylo značně zdlouhavé a neefektivní a proto si praxe mezinárodního obchodu vytvořila různé technicko-právní postupy a pomůcky, které můžeme pojmenovat jako nestátní prostředky právní úpravy mezinárodních obchodních vztahů. Náleží mezi ně mz. obchodní zvyklosti, mz. obchodní termíny tj. INCOTERMS, standardizované formy uzavírání smluv, soukromé kodifikace, kodexy jednání a jiné, které se pokouší usnadnit mezinárodní obchod, resp. jeho právní a smluvní stránku.
Vytváření jednotného práva regulujícího mezinárodní kupní smlouvu patří v dějinách unifikace k jedněm z nejúspěšnějších. Jako bezesporu nejvýznamnějším dokumentem v této oblasti se jeví Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží podepsaná v roce 198033 ve Vídni (tzv. Vídeňská úmluvu, dále jen úmluva) jejíž vytváření probíhalo v rámci Komise pro mezinárodní právo soukromé (UNCITRAL). Avšak i tento počin má dle autora určitá negativa. Spatřována jsou zejména v mezerovitosti úpravy, nekoncepčnosti některých ustanovení a nejednotné interpretaci. Aplikace úmluvy, která je ve své podstatě přímou normou (popř. věcnou) upravující mezinárodní kupní smlouvu, je podmíněna celou řadou skutečností. Pro nás zásadní je ovšem informace, že elektrická energie spadá do tzv. vyloučené koupě, což je negativní vymezení předmětů kupní smlouvy, mezi které patří i elektrická energie34.
33
Smlouva vstoupila v platnost 1. 1. 1988 poté, co byla splněna podmínka její ratifikace, tj. přístup deseti států. Pro tehdejší ČSFR se stala součástí právního řádu 1. 4. 1991. Po rozdělení ČSFR přešla i na ČR. 34 čl. 2 písm. f). Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne 11. 4. 1980, tzv. Vídeňská úmluva. Sdělení federálního MZV 160/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17
2 Energetika a energetická politika Energetickou politiku státu lze definovat jako komplexní soubor nástrojů, cílů a opatření, které směřují k zajištění dlouhodobě bezpečných dodávek energie za přijatelné ceny a rovněž k vytváření podmínek pro jejich efektivní využití bez ohrožení životního prostředí a v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Velice blízko má energetická politika k politice hospodářské a surovinové35.
2.1 Technické a ekonomické aspekty obchodu s energií Elektrická energie je jedním z klíčových produktů, bez nichž si není možné představit fungování dnešní ekonomiky a života obecně. Jako obchodovatelná komodita má však několik zvláštností a specifik plynoucích z její fyzikální podstaty36. Pro nás zásadní je především princip nepřetržité dodávky elektrické energie a s ní související rovnováha na trhu. Vyrobené množství energie se musí v jakémkoliv časovém okamžiku rovnat součtu celkové spotřeby, ztrát a záložního výkonu. Výkyvy na straně spotřeby jsou pokrývány např. zapojováním rychle využitelných zdrojů (voda, plyn). Dalším faktem je i její omezená skladovatelnost prostřednictvím nákladných a pomalých přečerpávacích vodních elektráren37 nebo málo efektivních a z hlediska celé ekonomiky marginálních akumulátorů.
Elektřina vzniká přeměnou primární energie (chemické, mechanické atd.) na energii elektrickou. Zdroje, ze kterých je možné primární energii získávat, dělíme na obnovitelné a neobnovitelné (fosilní paliva). Objem využívání zdrojů závisí na ekonomické a ekologické výhodnosti. Hodnoty se v tomto ohledu liší podle přístupu různých států a společenství, takže
35
MUSIL, P. Globální energetický problém a hospodářská problematika. Se zaměřením na obnovitelné zdroje. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 36. 36 Z fyziky nám postačí znát tyto dvě veličiny: Elektrické napětí – fyzikální veličina (U), která je určena prací nezbytnou k přemístění kladného elektrického náboje z jednoho místa na druhé. Jestliže je práce rovna hodnotě 1 joulu, rovná se napětí 1 voltu (V). Elektrický proud – opět se jedná o fyzikální veličinu (I). Jedná se o uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem. Vyjadřuje množství elektrického náboje, prošlého za jednotku času. Elektrický proud se udává v ampérech (A). Energie od A do Z. Moje energie. [online]. Změněno 5. 4. 2008 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.mojeenergie.cz/cz/elektroenergetika>. 37 V ČR jsou takovéto přečerpávací elektrárny pouze čtyři, všechny ve vlastnictví spol. ČEZ, a.s.: Dlouhé stráně (Loučná nad Desnou, uvnitř CHKO Jeseníky, výkon 2 × 325 MW), Vodní dílo Dalešice (nedaleko Třebíče, výkon 480 MW, Vodní elektrárna Štěchovice (součástí Vltavské vodní kaskády, výkon 45 MW) a Vodní elektrárna Černé jezero (Šumava, provoz omezen) Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny? nazeleno.cz. Změněno 2008 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
18
v některých oblastech vítězí ekonomické hledisko, v jiných je větší důraz na ekologii. Z fosilních paliv je celosvětově získáváno přibližně 70% elektřiny. Vysoký podíl je dán stářím technologie, její relativní jednoduchostí a poměrně dobrou dostupností surovin. Fosilní paliva jsou přeměňována na elektřinu v tepelných (koks, hnědé uhlí, lignit, ropné produkty) nebo plynových elektrárnách (zemní plyn). Obohacený uran pak v jaderných elektrárnách.38 Nevýhodou fosilních paliv je jejich omezené, vyčerpatelné množství.
Masivní spotřeba fosilních paliv způsobila nejen značné znečištění ovzduší na Zemi, ale také nástup éry nevyčerpatelných OZE, které neprodukují škodlivé emise. Jediným dopadem na životní prostředí je zásah do vzhledu krajiny. Způsoby získávání energie z OZE jsou známy již dlouho, ale požadované efektivity bylo dosaženo až dlouhodobým vývojem. V současnosti lidstvo využívá: vodu, vítr, slunce, geotermální zdroje, moře, biomasu a bioplyn.
Životní cestu energie si můžeme představit jako nepřerušovaný tok začínající u výroby a končící u spotřebitele, tak jak to znázorňuje obr. č. 1. Aby se vyrobená elektrická energie dostala k jejím spotřebitelům, je třeba ji nějakým způsobem přepravit, k čemuž slouží přenosová soustava (dále jen PS)39, tzv. „páteřní“, která je mezičlánkem mezi výrobci a distributory.
38
Energie od A do Z. Moje energie. [online]. Změněno 5. 4. 2008 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.mojeenergie.cz/cz/elektroenergetika>. 39 Provozovatel přenosové soustavy ČR udržuje a obnovuje 39 rozvoden s 67 transformátory, které převádějí elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy. Dále zodpovídá za stav vedení o délce 2 968 km s napěťovou hladinou 400 kV a 1 371 km s napěťovou hladinou 220 kV. Technické řešení přenosové soustavy. ČEPS. [online]. Změněno 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
19
Obr. č. 1: Základní schéma toku elektřiny
Přenosová soustava (400 kV, 220 kV) Rozvodna – změna napěťové hladiny
Distribuční soustava (kraj a okres) (110 kV) Rozvodna – změna napěťové hladiny
Distribuční soustava – dodávka zákazníkovi 230
Zdroj: CHEMIŠINEC, I. Technické a ekonomické aspekty trhu s elektřinou. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo, 2011.
Schéma PS pak znázorňuje obr. č. 2. Elektrárny vyrábějí trojfázový střídavý proud o napětí pouhých několika tisíc voltů, která se však přímo v areálu elektrárny transformují z důvodu co nejmenších ztrát na co nejvyšší úroveň, tj. v případě ČR na 110 kV, 220 kV (velmi vysoké napětí) nebo 400 kV (zvláštně vysoké napětí). Jednotlivé linky přenosové soustavy propojují výrobní zdroje, transformační stanice a distribuční soustavy40, kterými je elektrická energie rozváděna konečným zákazníkům. Na úrovni distribuční soustavy (kraje a okresy) je transformována napěťová hladina na uživatelsky přijatelných 220 V, které již lokální distribuční soustavy rozvádějí přímo zákazníkům. Z tohoto popisu je jasné, jakou zásadní roly hraje energetická infrastruktura.
40
„V podmínkách ČR je distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy a vedení i zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV nebo 35 kV, sloužících k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.“ Viz. obr. č. 1. CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010. s. 30.
20
Obr. č. 2: Schéma rozvodné sítě ČR
Zdroj: Údaje o přenosové soustav. ČEPS. [online]. Změněno 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
2.2 Evropská energetická politika a její vývoj Evropskou energetickou politiku lze definovat jako soubor opatření zaměřených na zásobování energií a stanovení tržních podmínek pro její odběr. Lisabonská smlouva dává evropské energetické politice nový právní základ v rámci sdílených pravomocí41, který postrádala v předchozích smlouvách. Energetiku upravuje hlava XXI. části třetí SFEU, který říká, že v rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika EU v oblasti energetiky za cíl: zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie, podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie a podporovat propojení
41
Primární právo člení politiky Unie na výlučné (Unie přijímá a určuje pravidla a členské státy zasahují jen s jejím svolením, např. obchodní politika, celní unie), sdílené (členské státy vydávají legislativu pouze za předpokladu, že tak již neučinila Unie, např. vnitřní trh, zemědělství), podpůrné, koordinační a doplňkové (např. věda a výzkum, kultura, vzdělávání) a vyčleněny zvlášť (hospodářství, zaměstnanost a sociálnívěci + SZBP) SYCHRA, Z. Rozdělení politik - principy fungování jednotného trhu. Brno: Masarykova univerzita, kurz Evropská unie - základní fakta a milníky, 2011.
21
energetických sítí.42 Mnohé principy energetické politiky spočívají rovněž v množství ustanovení obsažených v kapitolách "vnitřní trh" a "životní prostředí". Konkrétně je upravena také oblast energetické infrastruktury, resp. vytvoření transevropských sítí za účelem splnění vytyčených cílů43. Taktéž i kvórum Rady EU pro přijímání opatření, které významně ovlivňující volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji a jeho energetický mix.44
Společná energetická politika navrhovaná EU podporuje z hlediska vnější politiky především větší diverzifikaci dodavatelů a dodávkových tras a koordinaci jednotné unijní pozice při vyjednávání dodávek energie a při rozvíjení strategie skladování nezbytných zásob pro případ krizové situace v dodávkách. Z hlediska vnitřní orientace jsou primárními cíli zajištění konkurenceschopnosti průmyslu ve Společenství, podpora udržitelného rozvoje a OZE a především dokončení liberalizace trhu s energií. Ta směřuje k vytvoření IEM na základě vytvoření konkurenčního prostředím oddělením výroby a distribuce energie (tzv. unbudling). Tyto cíle politiky podporují tržní nástroje (hlavně daně, dotace a systém EU pro obchodování s emisemi), rozvoj energetických technologií (zejména technologií pro energetickou účinnost a obnovitelnou nebo nízkouhlíkovou energii) a finanční nástroje Společenství. Politické nástroje se souhrnně nazývají „Politika pro energie“ a zahrnují strategické, koncepční a politické dokumenty45.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO) se v oblasti energetiky aktivně podílí na činnosti EU a jejích orgánů. Hlavním partnerem Ministerstva je Rada EU pro dopravu, telekomunikace a energetiku. Na jednotlivých zasedáních Rady zastupuje ČR v oblasti energetiky ministr průmyslu a obchodu. V rámci Evropské komise Ministerstvo komunikuje zejména s Generálním ředitelstvím pro dopravu a energetiku (DG TREN). Komisařem zodpovědným za energetiku je od únoru 2010 Günther Oettinger. Dalšími významnými subjekty jsou Generální ředitelství pro životní prostředí, Generální ředitelství
42
Čl. 194 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů. 43 Čl. 170/1 tamtéž. 44 Čl. 192/2 tamtéž. 45 Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii, Evropský program oživení energetiky, Plán pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití, Energetická politika pro Evropu, Zelená kniha: Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii Evropská energetická politika. EUROPA Portál Evropské unie. [online]. Změněno 7. 2. 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
22
pro hospodářskou soutěž a Generální ředitelství pro vnitřní trh. Za zmínku stojí i zásobovací agentura Euratom (Euratom Supply Agency), která byla ustanovena roku 1960 v kontextu evropské energetické politiky v jaderné oblasti a jejím cílem je zajistit bezpečnost a diverzifikaci zásobování radioaktivními materiály pro všechny uživatele v EU46.
Role EU v energetickém právu ČR je nezpochybnitelná. O energetické politice a jejím zakotvení v primárním právu jako o oblasti sdílených pravomocí jsme již hovořili výše, nyní se zaměříme na sekundární právo EU přijímané společnými orgány EU v podobě směrnic, nařízení (zejména v oblasti přeshraničních přenosových kapacit), rozhodnutí, doporučení a stanovisek47. Sekundární právo představuje základní stavební kámen právní úpravy energeticky v EU. Tvoří rovněž právní základ liberalizace a vytváření jednotného energetického trhu, které jsou v této oblasti stěžejními. Elektřina a plyn byly dlouho brány jako oblasti specifického druhu, neboť oddělení monopolních sítí nebylo všeobecně přijímáno. Změnu přinesly až pozitivní zkušenosti z liberalizace telekomunikací. Prvním krokem bylo přijetí Jednotného evropského aktu, o kterém jsme již mluvili. Následovala koordinace pravidel přeshraničních výměn48. Výchozí bodem samotné liberalizace nalezneme ve Smlouvě o Evropské unii49, který opravňuje Komisi navrhovat směrnice s cílem vytvoření jednotného trhu, které následně přijímají Rada a Parlament jako společné rozhodnutí. Na základě tohoto postupu pak bylo přijato množství směrnic, které se prostřednictvím tzv. balíčkové metody předkládaly členským státům zároveň s příslušnými nařízeními v podobě tzv. balíčků. První takový souhrn
46
PETERKOVÁ, D. Energetika a EU. [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. změněno 21.12.2005 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 47 Nařízení: mají obecnou závaznost ve vztahu k jednotlivcům a bezprostřední působnost, tzn. platí v každém členském státě přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu, jsou přijímány Radou EU na návrh Komise, prostředek sjednocování/unifikace práva, směrnice: nemají obecnou závaznost, jsou adresovány členským státům, stanovují cíl, jakého má být dosáhnuto (určují výsledek), jsou implementovány (včleněny) do právního řádu daného státu prostřednictvím zákonů, prostředek sbližování/hramonizace práva členských států s právem EU, rozhodnutí: individuální akty zavazující pouze subjekty, jimž je adresováno, doporučení a stanoviska nejsou právními akty a nejsou tudíž právně závazná, jen pomocná role TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 79-81 48 Směrnice Rady 90/547/EHS ze dne 29. října 1990 o přenosu elektřiny elektrizačními soustavami, ve znění pozdějších předpisů a Směrnice Rady 90/377/EHS ze dne 29. června 1990 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům, ve znění pozdějších předpisů. 49 Čl. 95 Smlouva o Evropské unii (konsolidované znění). Úřední věstník C 83 ze dne 30. 3. 2010, ve znění pozdějších předpisů.
23
byl předložen Komisí v roce 2003 jako II. liberalizační baliček50. Tyto směrnice stanovily společná pravidla regulující výrobu, přenos a distribuci elektřiny. Definovali rovně způsoby organizace, fungování sektoru elektřiny a přístupu na trh v souladu s principy otevřeného trhu a zákazu diskriminace.
Balíček obsahoval i stěžejní Nařízení o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie51, které vycházelo z principů jednotného vnitřního trhu a volného pohybu zboží a služeb. Účelem tohoto nařízení bylo především zajistit jednotný a nediskriminační přístup k přeshraničním kapacitám a tím podpořit rychlý rozvoj mezinárodního obchodu. Mezi provozovateli přenosových soustav byl zaveden kompenzační mechanismus pro přeshraniční toky, jednotné poplatky za přeshraniční propojovací kapacity mezi vnitrostátními přenosovými sítěmi a přenos elektřiny52. V listopadu 2008 byl pak Komisí předložen balíček pro energetickou účinnost53 a v dubnu 2009 tzv. klimaticko-energetický balíček 54 zdůrazňující ochranu životního prostředí. Poslední a v současnosti nejdůležitější velký blok opatření byl předložen v červenci 2009 jako tzv. 3. liberalizační balíček55. Nejdůležitější změnou v oblasti elektroenergetiky v ČR bylo prosazení vlastnického oddělení provozovatele přenosové/přepravní soustavy a výrobce elektrické energie (unbudling).56 Větší nezávislost a posílení pravomoci národních regulačních orgánů a rozvoj regionální spolupráce. Konkrétně vytváří na úrovni 50
Zahrnoval pro nás důležitou Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS, ve znění pozdějších předpisů a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. 51 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie, ve znění pozdějších předpisů. 52 BREJCHOVÁ, M. Přehled české a evropské právní úpravy energetiky. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: 53 Implementace proběhla novelou EZ z. č. 158/2009 Sb., dále také vymezila zákonná zmocnění pro vydání prováděcích právních předpisů a rozšířila působnosti ERÚ v oblasti rozhodování sporů soukromoprávního charakteru. 54 Obsahoval stěžejní Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, ve znění pozdějších předpisů. 55 Obsahoval mimo jiné Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, ve znění pozdějších předpisů., Nařízení č. 713/2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), ve znění pozdějších předpisů a Nařízení č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. 56 Třetí liberalizační balíček v energetice. EurActiv.cz. [online]. Změněno 21.7.2009 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
24
provozovatelů přenosových soustav jejich celoevropskou síť a na úrovni regulačních orgánů zřizuje Agenturu pro spolupráci regulátorů, s cílem vytvořit jednotnou přeshraniční kontrolu.
2.3 Energetická politika České Republiky a její vývoj Energetická politika vzniká na úrovni vlády v pravomoci Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pod dohledem Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Samotná energetická politika je pak vtělena do strategického dokumentu s názvem Státní energetická koncepce (SEK), jejíž aktuální verze byla schválena vládou ČR dne 10. 3. 2004. Koncepce definuje principy57, priority a cíle ČR v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. MPO tento dokument připravuje na základě zákona č. 458/2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (EZ)58. Schvalována je usnesením vlády ČR. Ministerstvo je navíc povinno nejméně jednou za 5 let provést její vyhodnocení naplňování.59 a v případě potřeby zpracovat návrhy na změnu v podobě aktualizací.
V současnosti je platná verze Aktualizace Státní energetické koncepce z roku 2009 a v procesu tvorby je pak „Aktualizace Státní energetické koncepce 2011-2060“. Na SEK navazují konkrétní územní energetické koncepce, které jsou souborem energetických priorit na úrovni krajů, resp. hlavního města Prahy a statutárních měst v přenesené působnosti, což představuje prvek decentralizace energetické politiky ČR. Pro naši práci bude stěžejní oblast elektroenergetiky, která zahrnuje především energetický průmysl, tj. výrobce elektrické energie, provozovatele přenosových a distribučních sítí, teplárenství, plynárenství, kapalná paliva, jadernou energetiku a nakládání s radioaktivním odpadem, eko energetiku, energetická účinnost či obchodování s emisemi.
Elektroenergetika a její právní regulace nepředstavují specifické právní odvětví. Pojmově lze vymezit energetické právo tak, že se jedná o „soubor právních norem stanovených, sankcionovaných a vynutitelných státem, které regulují energetické podnikání a 57
Konkurenceschopnost ekonomiky ČR, trvale udržitelný rozvoj, zabezpečení dodávek energie a odolnost při jejich výpadcíh, sociální a hospodářská soudržnost. 58 § 16 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 59 Např. Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace Státní energetické koncepce v roce 2005.
25
správu na úseku energetiky, jakožto i otázky s energetikou související.“60 Právní úprava je v oblasti práva soukromého, avšak s výraznými veřejnoprávními prvky, jako je regulace některých oblastí (distribuce elektřiny), včetně regulace cenové. Právní vztahy v elektroenergetice (až na výjimky) jsou vztahy soukromoprávními. Základní právní regulace prostřednictvím obecných ustanovení soukromoprávních předpisů (občas problém), tzn. dle občanského, případně obchodního zákoníku
V minulosti vycházela právní úprava energetiky v ČR z plánovaného a vysoce energeticky náročného hospodářství, které bylo založeno primárně na domácích zdrojích tuhých paliv a spolupráci se státy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Po roce 1989 tak změnu politického režimu v ČR doprovázely překotné změny v ekonomice i energetické, které rovněž reflektovalo i právo. Nejdříve byl podřízen provoz českých elektráren zákonu č. 309/1991 Sb., na ochranu ovzduší, čímž se rapidně snížily emise škodlivin a do oblasti vstoupil tak dlouho opomíjený prvek ochrany životního prostředí. Základem energetické legislativy a prvním krokem od plánovaného hospodářství k tržnímu byl pak zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, který již komplexně upravoval jak elektroenergetiku, tak i plynárenství a teplárenství. Doprovázelo ho množství prováděcích předpisů a současně byla zrušena i cenová regulace pevných paliv, následně i v roce 1997 regulace cen paliv kapalných.
Datum 1. 1. 2001 pak vymezuje účinnost zcela nového a dosud platného EZ. Zákon nově upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy včetně regulace v energetických odvětvích (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství) a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené jakož i sankce za jednotlivá porušení zákona61. Rozvíjí tržní prostředí a stanovuje postup otevírání trhu s elektřinou a plynem v duchu evropské liberalizace. Vymezuje i postavení a působnost nových institucí a to Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který převzal působnost MF a MPO, Operátora trhu s elektřinou (OTE) a Státní energetické inspekce. Rovněž zajišťuje harmonizaci a unifikaci české energetické legislativy v souladu s právem EU prostřednictvím implementace příslušných 60
ŠINDLER, P. Energetické právo v České republice. 2006. 120 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. s. 6. 61 §3-17 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26
směrnic a nařízení. To vyžaduje i jeho častou novelizaci. Aktuálně připravovaná novela, v pořadí již osmnáctá, se má zabývat podporou hospodářské soutěže, ochranou spotřebitele, rozšířením pravomocí národních regulačních orgánů, oddělení provozovatelů přenosových a přepravních soustav, nové postavení držitelů licencí a ERÚ.
Významný dopad na českou energetiku měl i zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který upravuje, jak z názvu vyplývá, podporu výroby elektřiny z OZE. Konkrétně pak výkon státní správy na příslušném úseku a práva a povinnosti subjektů. Dalším významným pramenem energetického práva je zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jehož účelem je vymezit a upravit práva a povinnosti právnických a fyzických osob v oblasti hospodaření energií včetně práv a povinností orgánů státní správy na tomto úseku. Zákon především upravuje tvorbu státní energetické koncepce a územních energetických koncepcí, jednotlivé programy nakládání s energií a využívání jejích druhotných a obnovitelných zdrojů hospodárně62.
2.4 Hospodářská soutěž Politika ochrany hospodářské soutěže je jedním z nejvýznamnějších nástrojů EU pro podporu integrace společného trhu. Soutěžní pravidla Evropské unie se vztahují jak na jednání soukromých podnikatelských subjektů, tak na vládní zásahy samotných členských států. Evropská soutěžní politika je silně nadnárodní a prosoutěžní. Mezi hlavní prvky soutěžní politiky EU patří: zákaz dohod mezi podniky, které mohou narušovat soutěž na vnitřním trhu, zákaz zneužití dominantního postavení podniků na trhu, dozor nad fúzemi s evropskou dimenzí, které vedou k tržní dominanci, monitoring a regulace poskytování veřejných podpor, liberalizace sektorů, které ovládají státem garantované monopoly, například telekomunikace, poštovní služby, energetika63.
62
BREJCHOVÁ, M. Přehled české a evropské právní úpravy energetiky. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 63
Čl. 101-106 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů.
27
Z pohledu českého a evropského soutěžního práva se energetika odlišuje od ostatních sektorů, a to z regulatorního i technického hlediska. Z pohledu základního regulatorního rámce je v energetice třeba balancovat mezi třemi důležitými "veřejnými zájmy", které si často mohou odporovat a to podporou hospodářské soutěže, zajištění bezpečnosti dodávek (při vzrůstající závislosti na mimoevropských zdrojích surovin), a ochranou životního prostředí64. V českém prostředí
64
RYCHLÝ, T. - ZÁKOUCKÝ, P. – BÍLEK. J. Energetický trh: konkurenci prosazují soutěžní úřady. [online]. Hospodářské noviny, změněno 31. 5. 2010 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
28
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
3 Subjekty na trhu s elektřinou Předpokladem pro analýzu a popis mechanismu obchodu s elektrickou energií v ČR je poznání klíčových subjektů energetického trhu. Prostředí na českém trhu s elektřinou je výrazně ovlivněno přechodem od plánované ekonomiky k tržnímu prostředí. Dříve existovala jedna z hlediska struktury vertikálně integrovaná společnost zahrnující výrobu, přenos, distribuci a užití elektrické energie. V tomto monopolním prostředí byly regulovány ceny a náklady se zohledňovali až na druhém místě. Tržní prostředí a liberalizace tento systém naprosto změnili. Privatizace energetiky vedla k vytvoření konkurenčního prostředí založené na existenci vícero horizontálně integrovaných společností se zachováním jisté míry regulace. To se promítlo i do postavení subjektů účastnících se trhu s elektřinou, kdy jsou některé podřízeny tržním principům a jiné principům regulace (viz obr. 3). Důvodem zachování jisté míry regulace je především ochrana spotřebitele, která je uskutečňována prostřednictvím cenové regulace65. Účastníky trhu s elektřinou vymezuje obecně EZ66, které rozlišuje mezi výrobci elektřiny, provozovateli přenosové soustavy, provozovateli distribučních soustav, operátorem trhu, obchodníky s elektřinou a zákazníky. Následující ustanovení specifikují jejich práva a povinnosti, které dle systematiky můžeme rozčlenit na obecné povinnosti držitel licence, práva a povinnosti vymezená zvláštní částí zákona a povinnosti nepřímo vymezené „účelem“ podnikání67. V předchozí kapitole jsme se zabývali fyzickou cestou elektrické energie prostřednictvím přenosové soustavy. V první kapitole zvláštní části pak změníme tento pohled na obchodní. Tato dichotomie představuje protiklad obchodního a fyzického světa dodávky 65
Z důvodu zajištění dostupnosti produktů, regulace přirozených monopolů (tam kde není možná konkurence) a ochrany sociálně slabých/regionů. KYNCL, L. V energetice existuje přísný dohled, ale chybí ochrana spotřebitele. In Revue pro právo a technologie, Ročník 2 / Rok 2011 / Číslo 4 [online]. Brno: Ústav práva a technologie Masarykovy univerzity, 2011 [cit. 2012-02-24]. s. 5-6. Dostupné z: . 66 § 22 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 67 BĚHAL, O. Subjekty na trhu s elektřinou. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z:
29
energie a zároveň kopíruje střet regulace a tržních mechanismů a budeme se jí držet i nadále. Subjekty účastnící se trhu s elektrickou energií si tak rozčleníme v rámci logiky obchod, doprava/přeprava a dohled a kontrola.
Obr. č. 3: Základní model trhu s elektřinou
Zdroj: CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 38.
3.1 Subjekty účastnící se obchodu s elektřinou Subjekty účastnící se obchodu s elektřinou představují „obchodní svět“ dodávky elektrické energie založený na tržním principu. V oblasti obchodu panuje silná konkurence, jistá míra regulace na základě licenčního principu a cenové regulace je však zachována.
Obr. č. 4: Schéma účastníků obchodu s energií
Zahraniční obchodníci Obchodník lokální distribuční soustavy Export/Import
Obchodník 4 ČEPS
Obchodník 2 Obchodník 5
Obchodník 1 Spotřeba
Obchodník 3
Obchodníci výrobců... - ČEZ, a. s. - IPP (Nezávislý výrobci) - Kombinovaná výroba elelktřiny a tepla - Výroba z obnovitelných zdrojů
Zdroj: CHEMIŠINEC, I. Technické a ekonomické aspekty trhu s elektřinou. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo, 2011. 30
3.1.1 Výrobce Výrobce je licencovaný provozovatel zařízení na výrobu elektřiny, které buď vlastní, nebo je mu svěřeno jeho provozování68. Vyrobenou elektřinu má právo prodávat na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu. Zákon výrobnu elektřiny, tj. elektrárnu, definuje jako energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu69. Elektrárna jako taková pak zahrnuje technologické zařízení pro přeměnu energie, stavební část a všechna nezbytná pomocná zařízení podléhající dispečérskému systému řízení. V ČR pak výrobu elektrické energie reprezentuje zejména ČEZ, a.s., nezávislí výrobci, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, a výroba energie z OZE (viz obr. č. 5).
Obr. č. 5: Vybrané energetické zdroje ČR
68
§ 23 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 69 § 2 odst. 2 bod 20 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
31
Zdroj: Mapy. Energetický regulační úřad. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
3.1.2 Obchodník Dodavatelem elektrické energie je obecně výrobce nebo obchodník s elektřinou, který na základě smlouvy dodává elektřinu dalším účastníkům trhu s elektřinou prostřednictvím elektrizační soustavy. Samotný obchodník s elektřinou je fyzická či právnická osoba, držitel licence na obchod s elektřinou, který nakupuje elektřinu za účelem jejího prodeje70. Ten musí mít pro svou činnost uzavřeny příslušné smlouvy, jako např. smlouvu o přenosu nebo o distribuci elektřiny, aby mohl dopravit dohodnutou elektřinu zákazníkovi. Musí se rovněž zaregistrovat (do 30 dnů od udělení licence) u operátora trhu s elektřinou, čímž se stává registrovaným účastníkem trhu. V ČR může být obchodník zastupován brokerem, který je subjekt zprostředkovávající obchod mezi dvěma protistranami, jejich jménem a na jejich účet. Obchodními místy jsou příslušné trhy, kterými se budeme zabývat později.
3.1.3 Zákazník Zákazníkem je fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným zařízením, které je připojeno k přenosové /přepravní nebo distribuční soustavě, jež nakoupenou elektřinu spotřebovává nebo přeúčtovává. V ČR pak označujeme zákazníky jako oprávněné zákazníky, což jsou fyzické či právnické osoby, které mají právo přístupu k přenosové soustavě a distribučním soustavám za účelem volby dodavatele elektřiny. Oprávněný zákazník má podle ustanovení energetického zákona zejména právo na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, právo nakupovat elektřinu od výrobců a obchodníků, právo na dopravu dohodnutého množství elektřiny.
3.1.4 Komoditní trh Komoditní trh
s elektrickou
energií
v ČR
představuje
společnost
POWER
EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a. s. (dále jen PXE), což je komoditní burza71 pro 70
§ 30 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 71 § 1 Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32
obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Burza poskytuje anonymní obchodování se standardizovanými produkty se zajištěným vypořádáním. PXE je dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha a jako takové je součástí skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG). Založena byla na začátku roku 2007, v červenci téhož roku pak zahájila svůj provoz. Od roku 2008 se na ní dá obchodovat i se slovenskou elektrickou energií a od roku 2009 i s Maďarskou. Základní principy a aspekty obchodování na PXE spočívají v obchodování s elektrickou energií v podobě komoditních futures a to buď s fyzickou dodávkou (ČR, SR, Maďarsko), nebo i s finančním vypořádáním (ČR). Dále zahrnuje i spotové kontrakty s fyzickou dodávkou (ČR, Maďarsko). Při obchodech představuje PEX centrální "protistranu", která stojí proti účastníkům obchodování. Obchoduje se v eurech a ve výlučně v elektronické podobě a obchodování (softwarová aplikace Trayport GlobalVision) na základě oficiálních Pravidel obchodování72.
3.1.5 Operátor trhu Společnost OTE, a.s. (dále jen OTE) je akciová společnost založená na základě ustanovení EZ73 a vlastněná státem vykonávající funkci operátora trhu, která spočívá ve vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek vznikajících při přenosu elektřiny. Jedná se o soukromoprávní podnikatelský subjekt na ostatních účastnících trhu majetkově a podnikatelsky zcela nezávislý usnadňují a zprostředkovávající komunikace mezi jednotlivými účastníky trhu. Vede rovněž i evidenci obchodů s povolenkami.
Organizuje rovněž
krátkodobý trh s plynem a s elektřinou a ve spolupráci se společností ČEPS, a.s. vyrovnávací trh s regulační energií. Svou činnost provozuje na základě ustanovení „energetického zákona“ a výhradní licence udělené jí ERÚ74.
72
Burzovní pravidla obchodování [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Rules_Regulation/Cz/PXE_pravidla_obchodovani.pdf>. 73 § 20a a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 74 Tato výhradní licence zajišťuje, aby nedošlo k souběhu nebo majetkovému nebo personálnímu propojení mezi operátorem trhu a držiteli licencí na obchod s elektrickou energií.
33
3.2 Subjekty fyzické dopravy elektřiny Subjekty fyzické dodávky elektřiny představují „fyzický/fyzikální svět dodávky“ znázorněný na obr. č. 6, který je charakterizován regulací a přítomností veřejného zájmu.
Obr. č. 6: Schéma fyzické dopravy elektřiny Local Distribution Systems (LDS)
Neigbouring TSO
Export/Import
Czech Transmission System
Generation
-
Consumption
Distribution System (DS)
ČEZ, a. s. IPP - (Independent Power Plant) Combinet Heat and Power Platns (CHP) Renewable Energy Sources (RES)
Zdroj: CHEMIŠINEC, I. Technické a ekonomické aspekty trhu s elektřinou. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo, 2011.
3.2.1 Provozovatel přenosové soustavy O přenosové soustavě jako takové jsme hovořili již výše. Provozovatel přenosové soustavy obecně zajišťuje chod přenosové soustavy na základě licence udělované regulátorem. Tato licence existuje pro vymezené území pouze jediná, tj. výhradní. V ČR plní tuto funkci ze zákona75 státem vlastněná společnost ČEPS, a.s. (dále jen ČEPS), která vznikla 1. ledna 2005 vydělením se ze spolčenosti ČEZ, a.s. na základě tzv. unbundlingu.76 Jejím primárním úkolem je zajištění přenosu elektřiny a dodržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v každém okamžiku. Taktéž se stará o údržbu, obnovu a rozvoj zařízení jakožto i udržování mezinárodní spojení soustavy ČR, resp. obstarává přeshraniční 75
§ 24a a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 76 BRABCOVÁ, L. Vlastnický unbundling jako nástroj liberalizace evropských energetických trhů. 2009. Ostrava: KEY Publishing, s. 18-34.
34
přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. ČEPS, a.s. je „povinen připojit k přenosové a distribuční soustavě každého a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky“77.
3.2.2 Provozovatel distribuční soustavy Obecně je distribucí elektřiny doprava elektřiny distribuční soustavou ke konečným odběratelům. Technické parametry distribuční soustavy jsme si představili již v předchozí kapitole. Distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu a dělí se na regionální distribuční soustavy, které jsou přímo připojeny k soustavě přenosové a lokální distribuční soustavy78, které jsou připojeny k některé regionální distribuční soustavě a jsou provozovány na základě licence. V současnosti mají v ČR zastoupení tři regionální distribuční společnosti: ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce (viz obr. č. 7).
Obr. 7: Přenos (ČEPS, a.s.) a distribuce (ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, PREdistribuce) energie v ČR.
Zdroj: CHEMIŠINEC, I. Technické a ekonomické aspekty trhu s elektřinou. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo, 2011.
77
§ 58 odst. 9 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 78 Existují poměrně velké lokální distribuční soustavy jak z hlediska prostoru, tak s ohledem na spotřebu či výrobu elektřiny. Jsou to zejména bývalé areály velkých průmyslových aglomerací – doly, hutě. Na straně druhé existují i velmi malé lokální distribuční soustavy (např. činžovní domy).
35
3.3 Státní správa na úseku elektroenergetiky a dotčené orgány Energetický regulační úřad (licence, regulace, dále jen ERÚ), Ministerstvo průmyslu a obchodu (vyhlášky, tvorba zákona) a Státní energetická inspekce (kontrola subjektů, v novele oslabena, dále jen SEI) vykonávají státní správu na úseku energetiky a představují orgány přímé regulace. Za orgán nepřímé regulace pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (UOHS). Zcela zásadní roli hraje soukromoprávní korporace poskytující „servis“ pro účastníky trhu, operátor trhu.
3.3.1 Energetický regulační úřad
ERÚ byl zřízen EZ ke dnu 1. ledna 2001 jako orgán státní správy pro výkon regulace v energetice79. Je ústředním orgánem státní správy80 se samostatnou kapitolou státního rozpočtu. Hlavní úkoly ERÚ jsou podpora hospodářské soutěže v energetice, podpora využívání OZE, a především ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, pomocí cenové regulace (cenových rozhodnutí). Rovněž je oprávněn v přenesené působnosti vydávat právně závazné vyhlášky.
3.3.2 Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO je ústředním orgánem státní správy81. Na starosti má průmyslovou politiku, těžbu, úpravu a zušlechťování nerostných surovin, hutnictví, strojírenství, elektrotechniku, elektroniku, chemický průmysl, obchodní politiku, ochranu zájmů spotřebitele a zahraniční obchod.
Zabezpečuje
sjednávání
dvoustranných
a
mnohostranných
obchodních
a
ekonomických dohod, realizuje obchodní spolupráci v rámci mezinárodních organizací a integračních seskupeními. Do jeho pravomocí spadá mimo jiné i energetika, teplárenství a plynárenství. Řídí celý energetický sektor a vypracovává strategické dokumenty z této oblasti (viz Státní energetická koncepce), které je povinno i pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat. Je rovněž předkladatelem energetického zákona a vyhlášek týkajících se energetiky, vydává 79
§ 18 a nsál. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 80 § 2 odst. 1 bod 10. zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 81
§ 1 bod 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36
státní souhlas s výstavbou vybraných zařízení a vyjadřuje se k výstavbě nových zdrojů, zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích, jakožto i EU Koordinuje programy podpory v dané oblasti stejně jako zahraniční spolupráci.
3.3.3 Státní energetická inspekce SEI je orgánem státní správy podřízeným MPO, který kontroluje dodržování EZ a zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen82. Na návrh MPO, ERÚ nebo na základě vlastního zjištění pak za porušení těchto předpisů ukládá pokuty dle svého uvážení. Výsledky jeho kontrolní činnosti kromě sankční funkce rovněž umožňují státním orgánům objektivně analyzovat chování všech subjektů na straně zdrojů, přenosu i spotřeby energie a následně z pozice státu přijímat účinná opatření.
3.3.4 Úřad na ochranu hospodářské soutěže UHOS je ústředním orgánem státní správy83 s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci veřejné podpory. Posláním úřadu je zajistit takové fungování trhů, které bude v souladu s pravidly hospodářské soutěže a bude přinášet prospěch spotřebitelům, čemuž dopomáhají i sankční pravomoci.
3.3.5. Evropská komise Evropská komise84 zastupuje mezi institucemi Evropské unie nadnárodní princip, resp. prosazuje zájmy EU jako celku a tvoří protiváhu zájmům jednotlivých členských států. Je strážkyní smluv, iniciátorkou legislativy a jakousi vládou Evropské unie. Hlavními úkoly a pravomocemi jsou pak výhradní legislativní iniciativa (předkládá návrhy právních předpisů
82
§ 3 odst. 4 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 83
§ 2 odst. 1 bod 5. zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 84 Čl. 244-255 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů.
37
sekundárního práva EU Parlamentu a Radě85), řízení a provádění politiky EU a plnění rozpočtu, vymáhání zákonů EU (společně se soudním dvorem), zastupování EU na mezinárodní scéně, např. při sjednávání dohod mezi EU a jinými zeměmi. V rámci energetiky jsou klíčové zejména její výkonné pravomoci, které realizuje prostřednictvím individuálních rozhodnutí upravující konkrétní politiky, zejména v oblasti formování soutěžního prostředí a jednotného vnitřního trhu, dále také v problematice energetické účinnosti, OZE, zabezpečení dodávek a propojování energetických sítí. Klíčová je rovněž i kontrolní pravomoc, neboť dohlíží na dodržování pravidel hospodářské soutěže (dohody podniků a jejich sdružení, zneužití dominantního postavení na vnitřním trhu, slučování podniků, zákaz státních subvencí). Má oprávnění zahájit řízení proti narušiteli hospodářské soutěže vždy, když je podána stížnost nebo jestliže sama zjistí, že k porušení pravidel soutěže došlo. Může ukládat peněžité pokuty a zakázat určité jednání. Proti rozhodnutí Komise se může postižený subjekt odvolat k Evropskému soudu prvního stupně, jenž rozhodne s konečnou platností86.
Z hlediska institucionální a personální složení komisi tvoří 27 komisařů (1 z každé členské země) pro jednotlivé oblasti s funkčním obdobím pěti let. V současnosti je evropským komisařem pro energetiku je Němec Günther Oettinger87. V rámci organizační struktury je pak stěžejní orgánem Generální ředitelství pro energetiku v jeho čele stojí od února 2010 Philip Lowe.
3.3.6 Česká národní banka Česká národní banka (dále jen ČNB) je centrální bankou ČR a rovněž orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem88. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, družstevními záložnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stanovených 85
Vlastní rozhodovací pravomoc má Komise v některých společných politikách a v záležitostech mezinárodněobchodních vztahů. 86 Základní informace – Evropská komise. EUROSKOP.CZ [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 87 The Commissioners (2010 – 2014) - Günther Oettinger. European commission. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 88 § 1 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38
pravidel. Do subjektů působících na českém finančním trhu, které podléhají povolovací či registrační činnosti u ČNB spadá i výše popsaná PXE, a. s. a to jako organizátor regulovaného trhu, který ke své činnosti vyžaduje udělení licence89.
3.4 Specifické subjekty v regionu střední Evropy Jak je z předchozího textu zřejmé, přenos je klíčovou a nejproblematičtější záležitostí přeshraničního obchodu s energií. Mezinárodní spolupráce v této oblasti je tedy potřebnou, ne-li dokonce nutnou záležitostí. V regionu střední Evropy představuje takovouto spolupráci platforma s názvem „Iniciativa 8 TSO“90 založená v roce 2004 jako regionální iniciativa osmi středoevropských provozovatelů přenosových soustav. Jejím cílem je zlepšit koordinaci řízení a bezpečnost přenosových soustav na celoevropské úrovni91. Velkou pozornost věnuje i koordinaci alokace přenosových kapacit v regionu s případnou možností implementace nové alokační metody FBA (Flow-Based Allocation). Největším dosavadním úspěchem v tomto směru bylo založení společnosti Central Allocation Office GmbH v roce 2008, která řídí koordinovanou aukci přenosové kapacity přeshraničních profilů mezi elektroenergetickými sítěmi v regionu a o které jsme již mluvili. V listopadu 2010 vydala CAO “Rules for Coordinated Auction of Transmission Capacity in the CEE-Region”92, které jsou pro 8 TSO závazné při alokaci přenosových kapacit v regionu. Jednotlivími členy iniciativy, tj. provozovateli soustav jsou společnosti 50 Hertz Transmission GmbH, TenneT TSO GmbH (Německo), Austrian Power Grid AG (Rakousko), ELES (Slovinsko), MAVIR (Maďarsko), ČEPS, a.s. (Česká republika), PSE-Operator S.A. (Polsko), Slovenská elektrizační přenosová soustava, a.s. (Slovensko)93.
Další platformu pro spolupráci provozovatelů přenosových soustav představuje Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav (European Network of 89
Tato povinnost je dána rovněž § 33 odst. 3 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách.Dohled na finančním trhem. srov. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 90 V současné době označovaná zkráceně CEE TSO, volně přeloženo jako Provozovatelé přenosových soustav reginou středovýchodní Evropy. 91 Projekt TSO Security Cooperation a implementace společného nástroje pro výměnu dat a sledování bezpečnosti - Common Tool for Data Exchange and Security Assessment, zkr. CTDS 92 Rules for Coordinated Auction of Transmission Capacity in the CEE-Region [online]. CAP, a. s., revize 28.10.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 93 Zahraniční spolupráce. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
39
Transmission System Operators for Electricity, zkárceně ENTSO-E). To je mezinárodní organizací sdružující 41 provozovatelů přenosových soustav z 34 evropských států94. Hlavním nástrojem spolupráce je datová komunikace a synchronizace na základě Energy Communication Platform (ECP), kterou vyvíjí Unicorn Systems jako technický standard datové komunikace pro evropskou elektroenergetiku a budoucí harmonizovaný evropský jednotný energetický trh95.
Mezi specifické subjekty dle mého názoru patří i zahraniční organizátoři trhů a burzy, které představují místo pro poptávku českých obchodníku s energií. Mezi nejznámější patří společnosti: německá European Energy Exchange EEX (elektřina, plyn, povolenky), francouzská PowerNext/EPEX Spot (elektřina, plyn) a skandinávský Nordpool Spot AS (elektřina, plyn). Největší a nám nejbližší je první jmenovaná společnost EEX, která si vybudovala velice silnou pozici v oblasti obchodování s energiemi na území celé kontinentální Evropy. V roce 2008 se počet účastníků obchodování na všech trzích EEX vyhoupl na 222 účastníků (celkem z 19 zemí)96, čímž si burza zajistila evropské prvenství co do množství účastníků. Obchoduje se zde nejen s elektrickou energií, ale i se zemním plynem, emisními povolenkami a uhlím. Jejím cílem do budoucna je posilovat svoji pozici a navazovat nová obchodní partnerství. Burza jako celek zahrnuje v oblasti elektrické energie burzu EEX Spot, na níž probíhají spotové obchody s elektřinou prostřednictvím aukcí nebo kontinuálních obchodů a derivátový trh EEX power derivates, na kterém se obchoduje se dvěma typy finančních derivátů – futures a opcemi97.
94
ENTSO-E. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 95 ECP - Energy communication platform. UNICORN systems [online], změněno 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 96 Participants. EUROPEAN ENERGY EXCHANGE. [online], změněno 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 97 Eex.com [online]. 2010 [cit. 2010-04-03]. Group structure. Dostupné z WWW:
40
4 Obchod s elektrickou energií V posledních letech zažíváme v Evropě nebývalý rozvoj přeshraničního obchodování s elektrickou energií, jež je doprovázen otvíráním evropských energetických trhů, liberalizací energetických odvětví a harmonizací právního prostředí. Nákup a prodej elektrické energie se tak principielně neomezuje pouze na daný stát, ale dostává nadnárodní dimenzi a je možný prakticky všude po Evropě. V praxi je mezinárodní obchod limitován technickými a fyzikálními charakteristikami elektrické energie (viz výše) do podoby dílčího obchodu přeshraničního, které probíhá zpravidla mezi státy sousedními, resp. státy s propojenými energetickými sítěmi.
V následující kapitole se budeme zabývat modelem, resp. způsobem obchodování na energetickém trhu ČR. Tato kapitola se zaměří nejdříve na české prostředí a obecné mechanismy obchodu, které následně rozšíříme o přeshraniční prvek. Předmětem obchodu na trhu s elektřinou je fyzická dodávka elektřiny mezi účastníky trhu na základě smluvního vztahu, který je uzavřen do předem definovaného časového okamžiku před uskutečněním fyzické dodávky elektřiny. Přístup k sítím se uskutečňuje zvlášť mimo tento vztah na základě poskytování služby přenosu elektřiny, služby distribuce elektřiny a systémových služeb.
Pro přístup k soustavě tj. k sítím, byl tedy zvolen princip regulovaného přístupu třetích stran zajišťující výrobcům, oprávněným zákazníkům a obchodníkům přístup jak k přenosové soustavě, tak k distribučním soustavám na základě uzavřených obchodních smluv. Základní model, který je v současnosti uplatňován, rozděluje technologický proces dodávky elektřiny z hlediska obchodu s elektřinou na dvě části. Na dopravu elektřiny (přenos a distribuce), ve které panuje přirozený monopol a dodávku (výroba) spolu s obchodem (spotřeba), tak jak jsme si to již popsali v kapitole věnované subjektům. Soutěžního principy na trhu s elektřinou jsou tak plně uplatněny ve výrobě elektřiny a v obchodu s elektřinou, nikoliv v oblasti přenosu a distribuce.
Technologický (fyzikální) řetězec přenosu elektřiny mezi výrobou a spotřebou jsme si již popsali výše v kapitole věnované technickým aspektům obchodu s energií (viz obr. č. 1). Tento „tok“ elektřiny elektrizační soustavou má své obchodní vyjádření prostřednictvím finančních toků, které jdou v opačném směru než v předchozím případě, tedy od spotřebitele, 41
přes obchodníka, až k výrobci. Dodavatel (obchodník) sjednává se zákazníkem smlouvu na dodávku elektřiny nebo smlouvu o sdružených dodávkách a uskutečňuje tak samotnou obchodní transakci. Technologické zajištění dodávky elektřiny, včetně připojení k elektrizační soustavě a měření velikosti dodávky je pak předmětem činnosti provozovatele distribuční soustavy. Vyúčtování transakce a vypočítání odchylek nasmlouvané a skutečně zobchodované obstarává příslušný operátor trhu. Obě tyto činnosti jsou vykonávány na základě účastnických smluv, které jsou uzavírány mezi obchodníkem na straně jedné a provozovatelem přenosové soustavy nebo operátorem trhu na straně druhé. Z hlediska vzniku ceny se pak v praxi uplatňuje mechanismus, že zákazník platí pouze jednu fakturu, a to dodavateli98. V ceně za dodávku elektřiny je zahrnuta i cena za služby provozovatele distribuční soustavy a za služby operátora trhu, které zajišťuje dodavatel (obchodník).
Až na výjimky v podobě přidělování přenosových kapacit a otázky souběhu právní regulace je model přeshraničního obchodování s elektřinou v podstatě identický jako na vnitrostátní úrovni. Obchod probíhá taktéž mezi účastníky relevantních trh na základě tržních mechanismu. Přenos provádí opět regulovaní provozovatelé sousedících přenosových soustav a příslušnou transakci zúčtovává příslušný operátor trhu. Zobchodované množství elektřiny však musí odpovídat zajištěným přenosovým kapacitám mezi jednotlivými přenosovými soustavami jednotlivých států, resp. na tzv. přeshraničních profilech99.
Přenosové soustavy států byly primárně určeny pro udržení stability vnitrostátních sítí a zajištění spolehlivosti dodávek v rámci dané země a přeshřaniční propojení sloužilo zejména pro vzájemnou výpomoc provozovatelů přenosových soustav v případě potřeby, nikoliv tedy pro zahraniční obchod. Vyvstává tak zcela klíčová otázka procesu přidělování „práva využití“ volných obchodovatelných přenosových kapacit na přenosových profilech, který musí doprovázet, ba dokonce v některých případech předcházet samotné uzavření přeshaničního obchodu s elektrickou energií na relevantním trhu. 98
BĚHAL, O. Obchodní vztahy v elektroenergetice. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: 99 Přeshraniční spojení přenosových sítí jsou technologicky složitá a omezená, dané spojení nazýváme přeshraničním profilem. Jde ve své podstatě místa reálného preshraničního přenosu. tj, propojená vedení. V důsledku převisu poptávky nad reálnými přenosovými možnostmi zde vznikají tzv. „úzká místa“, což je vedení, které může být přetíženo, pokud tok elektřiny překročí přenosové schopnosti tohoto vedení Přeshraniční přenos. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . .
42
4.1 Relevantní trhy Trh s elektřinou obdobně jako jiné trhy dělíme na dvě části: velkoobchod, na kterém operují (při terminologii obvyklé v ČR) subjekty zúčtování mezi sebou100, tj. např. velké společnosti s menšími obchodníky, a maloobchod, kde se převážně obchoduje ve vztahu subjekt zúčtování a účastník trhu, tj. mezi obchodníky a konečnými zákazníky. „Ceny na velkoobchodním trhu jsou pak většinou ceny hodinové (denní trh s elektřinou) nebo ceny pro daný den a pásmo (forwardový trh, a to burzovní i bilaterální). Pro většinu zákazníků na maloobchodním trhu jsou akceptovatelné pouze jednoduché ceny platné pro sjednané období, např. rok nebo měsíc“101. Z hlediska právní úpravy pak na velkoobchodním trhu můžeme obchod s elektřinou chápat jako obchod mezi podnikateli, tzv. „trading“, ve které převládají obchodně právní závazkové vztahy. Naopak na maloobchodním trhu jde již o samotnou dodávka elektřiny koncovému zákazníkovi, tzv. „retail“ ve kterém převládají občansko právní závazkové vztahy102.
Obecně může účastník trhu s elektřinou (předpokládejme, se jedná o subjekt zúčtování) nakoupit nebo prodat elektřinu na organizovaném i neorganizovaném trhu s elektřinou, příp. se může zúčastnit obchodních aktivit v rámci bilančního mechanizmu, řízeného dispečinkem nebo obchodu s odchylkami. V českém prostředí upravuje konkrétní aspekty trhů s elektřinou VPTE, která kromě relevantních trhů vymezuje i regulaci přístupu k přenosové a distribuční soustavě, smlouvy na trhu, platby a vyhodnocení, výpočet a vyúčtování odchylek (odpovědnost za odchylku).
Trh s elektřinou103 se uskutečňuje na
základě účasti na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou, dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou, účasti na vyrovnávacím trhu s regulační energií, nebo účasti na trhu s podpůrnými službami.
100
Subjekt zúčtování je fyzická nebo právnická osoba, pro niž operátor trhu, na základě smlouvy o zúčtování odchylek, provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek. 101 CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 40. 102 BĚHAL, O. Obchodní vztahy v elektroenergetice. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: 103 § 3 odst. 1 vyhlášky č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.
43
Organizovaný krátkodobý trh s elektřinou104 je organizován OTE na základě aukcí hodin. Výsledkem obchodů je stanovení sjednaných dodávek, odběrů a cen, přičemž vůči sobě probíhají obchody anonymně. Tento trh se skládá z organizovaného blokového trhu s elektřinou (lze podávat nabídky a poptávky jen na jednotlivé obchodní bloky, nejmenší jednotkou bloku je konstantní hodnota hodinového výkonu 1 MW v hodinách časového období bloku), organizovaného denního trhu s elektřinou (na následující obchodní den), organizovaného vnitrodenního trhu s elektřinou (na následující časový úsek uvnitř dne) a vyrovnávacího trhu s regulační energií (viz níže).
Finanční vypořádání je nezávislé na skutečných hodnotách dodávek elektřiny do elektrizační soustavy a skutečných hodnotách odběrů elektřiny z elektrizační soustavy. Zadávání a prohlížení nabídek a poptávek v tržní oblasti ČR na krátkodobém trhu probíhá v prostředí webové stránky CS OTE přes uživatelské rozhraní nebo pomocí automatické komunikace. Každý obchodní den do 14.00 hodin oznámí operátor trhu každému účastníku krátkodobého trhu informace o velikosti sjednané dodávky elektřiny, dosažené ceny a platby za sjednaný odběr elektřiny a úhrady za sjednanou dodávku elektřiny105. Přístup na trh je omezen povinností účastníka trhu být zapsán v obchodním nebo živnostenské rejstříku ČR, podmínkou je rovněž i uzavřením účastenských smluv . Registrovaným účastníkem trhu je pak každý účastník trhu s elektřinou, který je registrován v systému operátora trhu (má zaveden kmenový záznam v CS OTE) a je mu operátorem trhu přiděleno registrační číslo a kód EAN (13ti místný)106.
Z hlediska přehsraničního obchodu je denní trh organizovaný OTE základním stavebním kamenem česko-slovenské spolupráce a propojení energetických trhů (viz níže). Z povinnosti účastníka trhu být zapsán v obchodním nebo živnostenské rejstříku ČR pak plyne, že dle § 34 odst. 1 písm. b OBZ může jít o zahraničním osobu. Zadávání a sdílení nabídek a poptávek na krátkodobém trhu včetně výsledků vyhodnocení může probíhat mezi OTE a organizátory krátkodobých trhů s elektřinou v zahraničí, a to na základě jejich smluvního vztahu.
104
§ 10 odst. 1 vyhlášky č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 107 – 111. 106 Registrace a smlouvy. OTE. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 105
44
Organizovaný dlouhodobý trh tzv. „finančním trh s elektřinou“ je regulovaný dlouhodobý trh reprezentovaný komoditními burzami (zákon o komoditních burzách). V případě ČR se jedná o regulovaný trh organizovaný PXE (viz subjekty). Na Burze se používá způsob obchodování založený na elektronickém zpracování objednávek a instrukcí. Účastník obchodování uzavírá obchody na burze107 prostřednictvím obchodního systému a burzovních dohodců.
Obecně burzy zahrnují tyto druhy kontraktů: futures (dohoda dvou stran o nákupu/prodeji standardizovaného množství elektřiny v předem specifikované kvalitě za danou cenu k danému budoucímu datu), opce (právo kupujícího získat elektřinu v předem dohodnuté době za předem stanovenou cenu, přičemž toto právo může či nemusí být uplatněno) a Contracts of Difference (kontrakty na vyrovnání, tzv. hedgeování, proti rozdílu v cenách elektřiny v jednotlivých oblastech/regionech).
Předmětem konkrétních obchodů na PXE v roce 2010 byly pro přeshraniční obchod klíčové komoditní futures kontrakty s fyzickým vypořádáním, kde místem dodání je nejen česká, ale i slovenská nebo maďarská elektrizační soustava. Dále pak komoditní futures kontrakty s finančním vypořádáním, pro něž je podkladovým aktivem cena CZ elektřiny stanovovaná v rámci denního trhu organizovaného OTE a v posledním případě spotové kontrakty108 s fyzickým vypořádáním. Obchody probíhají na základě garance pro zúčtování a vypořádání obchodu (založená na denním vypořádání a maržových požadavcích) a alokace rizika (působnost zúčtovacích bank a clearingového fondu, povinnost účastníka obchodování mít smluvní vztah se zúčtovací bankou)109.
107
Burzovním obchodem je obchod, jehož předmětem je koupě nebo prodej příslušného produktu a na jehož podstatných náležitostech se osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody dohodly. Rozlišují se dva typy burzovních obchodů – automatické a registrované (automatickým obchodem je obchod, na jehož podstatných náležitostech se strany dohodly prostřednictvím Obchodního systému, registrovaným obchodem, tzv. OTC clearing, je obchod, na jehož podstatných náležitostech se strany dohodly mimo Obchodní systém a jenž byl následně registrován v Obchodním systému pro účely vypořádání. 108 Závazek dodání/zaplacení určitého počtu MWh pro konkrétní dodávkový den, popř. hodinu. 109 Produkty. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.pxe.cz/Produkty/?language=czech>.
45
Obr. č. 8: Způsob obchodování na PXE (obchodování v EUR/1MWH)
Zdroj: Způsob obchodování. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [online], [cit. 201202-24]. Dostupné z: .
Vypořádání a zúčtování obchodu je pak finální fází celé transakce v rámci systému PXE. Klíčovou roli zde hrají společnost Centrální depozitář cenných papírů, a.s., jež je burzou určený provozovatel zúčtovacího systému uzavřených obchodů a clearingový účastník, jímž je banka, která odpovídá za bezpodmínečné splnění závazků plynoucích ze zúčtování burzovních obchodů účastníka obchodování, který s ní uzavřel smlouvu o zajištění vypořádání burzovních obchodů obsahující mimo jiné závazek banky k úhradě poplatků za obchodování a vypořádání110.
Neorganizovaný trh tzv. „dvoustranný trh s elektřinou“ ztělesňuje alternativní způsob obchodu s elektřinou vůči trhům organizovaným. Představují jej buď dvoustranné (dlouhodobé) dohody mezi účastníky trhu s elektřinou, uskutečňování obchodu s energií prostřednictvím brokerů nebo klasická burza, kde však nejde o skutečnou fyzickou dodávku jako v případě PXE, ale jen o obchod (opci)111.
110
Burzovní pravidla obchodování [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Rules_Regulation/Cz/PXE_pravidla_obchodovani.pdf>. 111 CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 59- 63.
46
Dvoustranné dohody zprostředkovávají přímou, tedy fyzickou, dodávku energie mezi subjekty zúčtování. Transakce probíhají na základě rámcových smluv o přenosu, resp. o přeshraničním přenosu a smluv zprostředkovávajících samotné obchody (více viz níže v příslušné kapitole). Dohody mohou být prakticky sjednávány až do samotného uzavření obchodu, přičemž tento okamžik se stává rozhodným pro povinnost registrace transakce do systému operátora trhu a to dle § 9 vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou (z důvodu měření a výpočtu odchylek) prostřednictvím OTC clearingu PXE. Tento mechanismus tedy propojuje jak klasické uzavření závazku na základě dvoustranné smlouvy, tak vypořádání prostřednictvím struktur PXE na základě uzavřené Smlouvy mezi PXE a zprostředkovatelem OTC obchodů.
Uskutečňování obchodu s energií prostřednictvím brokerů je další možností neorganizovaného trhu. Přítomna je suma poptávajících a suma nabízejících, úloha brokera je pak za provizi spojit nejbližší nabídku a poptávku. Broker ovšem nenese odpovědnost za realizaci obchodu ani vypořádání, je pouze prostředníkem transakce. Pro obchod na klasické burze je pak právně relevantní Směrnice č. 2004/39/ES o trzích s finančními nástroji (Markets in Financial Instruments Directive), která stanovuje pravidla pro obchodování s některými komoditními deriváty a z. č. 229/1992 o komoditních burzách.
Registrovaný OTC obchod je možné uzavřít v okamžiku, kdy se strany bilaterálně nebo prostřednictvím třetí osoby (brokera) dohodnou na těchto podstatných náležitostech: produkt, počet MW a cena za 1 MWh v EUR.. Po dohodnutí podmínek obchodu vloží burzovní dohodce do Obchodního systému oboustrannou instrukci, kterou jsou oba účastníci po kontrole náležitostí povinni potvrdit. OTC obchod je považován za zaregistrovaný až v okamžiku, kdy je oboustranná instrukce potvrzena oběma protistranami. Vyrovnávací trhu s regulační energií112 je pořádaný a organizovaný operátorem trhu ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, přičemž se obchoduje v rámci struktur organizovaného krátkodobého trhu. Z časového hlediska je uskutečňován v čase těsně před reálným časem, kdy řízení je v plné pravomoci dispečinku, tedy po uzavírce dvoustranného obchodování a krátkodobého trhu s elektřinou.
112
§ 14 a násl. vyhlášky č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.
47
Slouží pro nákup energie k regulaci soustavy provozovatelem přenosové soustavy v případech odchýlení účastníků trhu od nasmlouvaných obchodních pozic, neplánovaných odstávek zdrojů nebo nenadálých situací při dodávkách elektřiny (viz obr. 9). Předmětem obchodů je kladná i záporná regulační energie, tedy reálná energie, která jde mimo tento trh získat i aktivací všech kategorií podpůrných služeb (viz trh s podpůrnými službami), či obstaráním v zahraničí (nákup regulační energie nebo havarijní výpomoc)113. Pro účast subjektů na tomto trhu je pak podmínkou uzavření smlouvy o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií a souhlas subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jejich odchylku.
Regulační energie je tedy zvláštní kategorií energie pro řešení stavů v elektrizační soustavě a jako taková je vlastní pouze vnitrostátní úrovni. Dne 19. ledna 2012 ovšem zahájili provozovatelé české a slovenské přenosové soustavy testovací fázi projektu přeshraniční výměny regulační energie s názvem “Projekt e-GCC“. Součinnost při regulaci elektrizačních soustav má vést ke snížení aktivace regulačního výkonu v rámci podpůrných služeb a zvýšení bezpečnosti provozu elektrizačních soustav114. Konkrétní výměnu energie v rámci e-GCC nelze považovat za vlastní obchod, resp. nákup regulační energie. Ten probíhá na základě smlouvy o operativní dodávce elektřiny ze zahraničí a do zahraničí upravené § 7 odst 1) písm. c vyhlášky a to pouze mezi provozovateli přenosových soustav. Pro přenos regulační energie jsou použity zbytkové přeshraniční přenosové kapacity profilu (zbylé po skončení vnitrodenní alokace).
113
Vyrovnávací trh s regulační energií. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 114 ČEPS, a.s., a SEPS, a.s., zahájily provoz systému e-GCC. ČEPS, a. s. [online], změněno 23.1.2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
48
Obr. č. 9: Funkce vyrovnávacího trhu s regulační elektřinou v ČR
Zdroj: Vyrovnávací trh s regulační energií. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Trh s podpůrnými službami115 je trh organizovaný provozovatelem přenosové soustavy, který mu umožňuje nákup podpůrných služeb. Ty slouží k zajištění systémových služeb přenosové soustavy ČR, které jsou hlavní činností ČEPS a které zprostředkovávají kvalitu a spolehlivost dodávky elektřiny na úrovni přenosové soustavy116. Subjekty připojené do elektrizační soustavy mají právo, nikoliv tedy povinnost, při splnění technických a obchodních podmínek stanovených provozovatelem přenosové soustavy nabízet podpůrné služby typu rychle startující záloha nebo dispečerská záloha. Z tohoto tvrzení tedy plyne, že pro přeshraniční obchod s energií je tento trh nepodstatný, neboť zahraniční výrobce nemůže být již z principu 115
§ 15 a násl. vyhlášky č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. Kvalitou se rozumí zejména parametry frekvence a napětí, definované Kodexem PS. Spolehlivostí dodávky se rozumí nepřerušenost dodávky v odběrných místech z PS definovaná průměrným počtem a trváním dílčích výpadků dodávky v jednotlivých předacích místech., konkrétními službami jsou udržování kvality elektřiny, udržování výkonové rovnováhy v reálném čase, obnovení provozu, dispečérské řízení. Systémové služby jsou placeny jako součást ceny za elektřinu všemi spotřebiteli těchto služeb, výše ceny je každoročně stanovována ERÚ prostřednictvým Cenového rozhodnutí pro následující kalendářní rok viz Systémové služby. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .. 116
49
připojen do české elektrizační soustavy117. V praxi jde o specifické výrobce elektrické energie. Uzavírá se rovněž příslušná účastnická smlouva, resp. Smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou (titulní strana smlouvy viz přílohy)
Ceny podpůrných služeb se vytvářejí na základě tržního principu. Konkrétními obchodní instrumenty jsou pak buď dlouhodobé kontrakty (víceleté, roční, měsíční), elektronická výběrová řízení nebo denní trh podpůrných služeb. Rozsah poptávaných podpůrných služeb pro následující kalendářní rok zveřejňuje provozovatel přenosové soustavy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku118.
4.2 Přeshraniční obchod a přenosové kapacity Převládající formou přidělování kapacit jsou různé formy aukcí charakterizující konkrétní způsob obchodování na daném trhu, mimo aukční systémy stojí např. zásada „First Come First Served“119. Aukce jsou založeny na dvoustranné či vícestranné dohodě operátorů přenosových soustav a řídí se pravidly dané aukce a aukční kanceláře. Organizovány jsou roční, měsíční, denní aukce a vnitrodenní. K implementaci cílového jednotného energetického trhu vede více cest (rozuměj druhů aukcí), avšak v tuto chvíli není v regionu EU jasná shoda, který z aukčních modelů zvolit (viz obr. č. 10).
Prvním krokem transparentního a nediskriminačního přidělování kapacit bylo zavedení explicitních aukcí. Ty jsou založeny na dvoustranné dohodě provozovatelů sousedních přenosových soustav o alokování přeshraniční kapacity, resp. práva na jejich využití. Aukční proces umožňuje provozovateli přenosových soustav nabízet volné kapacity, samotná aukce se pak řídí pravidly aukčních kanceláří (pro regiony středovýchodní Evropy je příslušná Central Allocation Office, tzv. CAO ve Freisingu). Výsledkem aukce je rezervace přeshraničních přenosových kapacit bez uzavření vlastního obchodu. Výše úhrady za rezervaci přenosové kapacity je stanovena v aukci v EUR za každý 1 MW rezervované 117
Seznam poskytovatelů vede ČEPS na svých internetových stárnkách. V současné době jimi jsou: Alpiq Generation (CZ) s.r.o., C-Energy Bohemia, s.r.o., Coal Services, a.s., Českomoravský cement, a.s., ČEZ, a.s., Dalkia ČR, a.s., Dalkia Kolín, a.s. (Elektrárna Kolín, a.s.), Elektrárna Chvaletice, a.s., Elektrárny Opatovice, a.s., Energotrans, a.s., Plzeňská energetika, a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Severočeské doly, a.s., Sokolovská uhelná, a.s., Teplárna Kyjov, a.s., Teplárna Otrokovice a.s., Teplárna Trmice, a.s., Teplárny Brno, a.s., United Energy, a.s., Výroba a prodej tepla Příbram, a.s. 118 Podpůrné služby. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 119 Volně lze přeložit jako „právo prvního příchozího“.
50
kapacity. V praxi tento systém trpí nedostatky, největším problém je, že vydražené kapacity mnohdy neodpovídají velikosti skutečné nakoupené energie apod.
Druhým způsobem, který reaguje na nedostatky toho prvního, jsou implicitní aukce. Při nich se kupuje již samotná energie včetně potřebných přeshraničních kapacit (Skandinávie, Nizozemí – Belgie – Francie, ČR – SR atd.120). Na základě úrovně spolupráce jednotlivých států či regionů pak rozlišuje dva druhy implicitních aukcí: „Market Splitting“: jedno tržní místo, jednotná pravidla obchodování a jedno vypořádavací místo uzavřených obchodů, které je společné pro všechny země regionu (Skandinávie). „Market Coupling“: každá země má své tržní místo registrující poptávky a nabídky na společný trh ze své tržní oblasti121. Navíc můžeme rozlišit cenový (price) coupling, při kterém jsou výsledkem sjednání ceny a zobchodovaná množství (ČR - SR) a objemový (volume) coupling, jehož výsledkem je pouze určení velikosti a směru přeshraničního toku mezi oblastmi (Německo – Dánsko)122.
120
CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 147 – 151. 121 Tržní oblastí se rozumí „...území, v rámci kterého je organizátorem trhu (operátor trhu / energetická burza) organizován denní trh s elektřinou, zpravidla v rámci jedné elektrizační soustavy, vymezené vůči ostatním oblastem místy s nedostatkem kapacity v přenosové soustavě nebo v propojených přenosových soustavách, a to zpravidla přeshraničními přenosovými profily.“ § 2 odst. 1 písm. o) 122 CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 147 – 151.
51
Obr. č. 10: Současný stav implicitních aukcí v Evropě
Zdroj: CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 148.
Aktuálně probíhá debata o zavedení Flow-based aukční metody přidělování přeshraničních kapacit. Ta do procesu stanovení přidělených kapacit zahrnuje fyzikální zákony a zohledňuje skutečné rozdělení fyzických toků, které ostatní metody opomíjejí. Alokace přenosových kapacit výše popsaných modelů probíhá nezávisle na jednotlivých hraničních profilech, FBA oproti tomu vytváří kombinované hraniční profily, které spojují vícero hraničních států. Tím se snaží co nejvíce přiblížit velikost alokované kapacity a skutečnému fyzickému toku a předejít tak častým chybám a rapidní rozdílům.123
123
MYŠKA, D. – MOJŽÍŠ, M. Flow-based metoda přidělování přeshraničních kapacit – co přinese? PROENERGY Magazín [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: <www.pro-energy.cz/clanky3/1.pdf>.
52
Sjednávání přenosů na straně ČEPS, a. s. se provádí prostřednictvím elektronického systému Damas Energy124. Obecné obchodní podmínky pro sjednání přeshraniční přenosu poskytovaným ČEPS, a. s. pak nalezneme v Pravidlech provozování přenosové soustavy – Kodex PS, část III125. Detailní informace o tom, jak lze sjednávat přeshraniční přenosy pro všechny hranice regulační oblasti ČEPS je možné nalézt v uživatelské příručce126. Zákonnou upravu je § 6 vyhlášky o pravidlech na trhu s elektřinou. Nezbytné a nejdůležitější podmínky pro sjednání přenosu elektřiny jsou zejména: platná a účinná Rámcová dohoda o přeshraničních
přenosech
elektřiny
prostřednictvím přenosové
soustavy ČR
v
příslušném roce (dále jen Rámcová dohoda PřS, titulní strana smlouvy viz přílohy), platná a účinná smlouva na zúčtování odchylek s operátorem trhu (titulní strana smlouvy viz přílohy), splnění podmínek sousedního provozovatele přenosové soustavy pro přeshraniční přenos elektřiny a vstup do jeho sítí a rezervace přeshraniční přenosové kapacity, resp. obchod s elektřinou v rozsahu rezervované přenosové kapacity rezervované. Samotný proces sjednání přeshraničního přenosu se liší v závislosti na jednotlivých profilech a časovém hledisku obchodu (krátkodobý vs. dlouhodobý), což zohledníme v následujících subkapitolách127.
4.2.1 Vnitrodenní kapacity Vnitrodenní
přidělování
přeshraničních
přenosových
kapacit
a
sjednávání
vnitrodenních přeshraničníc přenosu probíhá identicky na všech profilech náležející pod správu ČEPS (vyjma česko-slovenského profilu). Ten přitom působí v pozici Transmission
124
Damas Energy je komplexní informační systém společnosti ČEPS pro obchodní řízení přenosové soustavy speciálně vyvinutý pro tuto činnost. Tento internetový systéme slouží k automatizaci obchodních a technických procesů v energetické soustavě České republiky. Zajišťuje flexibilní komunikaci mezi provozovatelem přenosové soustavy a ostatními účastníky trhu – výrobci elektřiny, domácími i zahraničními obchodníky, velkoodběrateli elektřiny či poskytovateli podpůrných služeb a v neposlední řadě i efektivní komunikaci mezi interními uživateli. Systém komunikuje také s okolními systémy – v prostředí ČR se jedná zejména o informační systém OTE, a. s., řídicí systémy dispečinku přenosové soustavy, ERP systém, měřicí systémy atd. Závazným dokumentem pro používání jednotlivých funkcí systému jsou Pravidla provozu Damas Energy - verze 3.8, které jsou součástí „Dohody o přistoupení k všeobecným obchodním podmínkám nákupu provozovatele přenosové soustavy“ a „Dohody o přistoupení k obchodním podmínkám na přeshraniční přenos elektřiny“. Systém DaE se dělí na jednotlivé subsystémy, které se dále člení na jednotlivé moduly dle obchodní logiky: podpůrné služby, regulační energie, přenosové služby (alokace kapacit). Damas Energy. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.ceps.cz/CZE/Data/DamasEnergy/Stranky/default.aspx>. 125 Pravidla provozování přenosové soustavy. Kodex přenosové soustavy [online]. ČEPS, a. s., změněno duben 2010 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 126 Damas Energy. Uživatelská příručka v. 0.4 [online]. ČEPS, a. s., změněno 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.ceps.cz/CZE/Data/DamasEnergy/Documents/DaE-Uzivatelska_prirucka_v0.4.doc>. 127 Jak importovat/exportovat elektřinu. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
53
Capacity Allocator, a to nejen pro profily vlastní, ale i pro profily, které nespadají přímo pod regulační oblast ČEPS (polsko-německý profil PSEO/50HzT, polsko-slovenský profil PSEO/SEPS a slovensko-maďarský profil SEPS/MAVIR). Alokace kapacit pro všechny profily probíhá v systému Damas Energy formou First Come First Serve, kdy se rozhodnutí o alokaci kapacity činí na základě její dostupnosti a času podání požadavku. Tyto vnitrodenní kapacity nejsou zpoplatněny. Nominace a sesouhlasení přidělených kapacit je potom v odpovědnosti dotčených provozovatelů přenosových soustav (a jejich systémů) na daném profilu128.
4.2.2 Česko-slovenský přeshraniční profil Česko-slovenský přeshraniční profil (ČEPS/SEPS) je zajímavým a úspěšným příkladem integrace a propojení dvou velice podobných energetických trhů, které vycházejí ze společné minulosti, zásad a technologie. Příslušný alokační mechanismus je tedy specifický a odlišuje se i od výše popsaného přidělování vnitrodenních kapacit, které je jinak společné pro všechny profily ČEPS. Propojení krátkodobých trhů s elektřinou spočívá na principu tzv. denní implicitní alokace, konkrétně pak modelu cenového couplingu. Ten vyžaduje oddělená tržní místa reprezentované samostatnými denními trhy organizovanými v ČR společností OTE, a.s. a na Slovensku společností OKTE, a.s. Samotný obchod probíhá bez potřeby předem zajistit přenosovou kapacitu, jak je běžné při klasických explicitních/implicitních aukcích. Účastníci trhů z obou zemí registrují nabídky a poptávky u svých organizátorů denních trhů, kteří poté provádějí jejich společné sesouhlasení a následně informují o výsledcích účastníky trhu ve svých
tržních
oblastech.
Na
základě
výsledků
společného
sesouhlasení
probíhá
prostřednictvím daného tržního místa finanční vypořádání obchodů účastníků trhu v každé ze zemí. Transakce jsou ovšem limitovány velikostí vyhrazené přeshraniční přenosové kapacity pro propojení trhů. Pro sjednání dlouhodobého přeshraničního přenosu na profilu není od roku 2011 potřeba rezervace přenosové kapacity. Do dvou dnů před fyzickou dodávkou mají účastníci trhu možnost volně nominovat realizační diagramy (a povinnost informovat společnost ČEPS) a to za splnění podmínek stanovených dotčenými provozovateli přenosových soustav (v ČR je 128
Přeshraniční přenos. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Prenosove-sluzby/Stranky/Preshranicni-prenos.aspx>.
54
Dostupné
z:
<
nezbytné uzavřít s ČEPS Dohodu o přistoupení k obchodním podmínkám pro přeshraniční přenos elektřiny prostřednictvím PS ČR)129. V den fyzické dodávky bude alokace přeshraniční kapacity zajištěna výhradně prostřednictvím propojených krátkodobých trhů s elektřinou, jež jsme popsali v předchozím odstavci. Funkčnost a potenciál výše popsaného propojení trhů na základě alokačního mechanismu market couplingu vedl rovněž k dalšímu rozvoji regionální integrace, který představuje v současnosti probíhající projekt „Steering Group of the CZ-SK-HU Market Coupling (MC)". Ten si klade cíl česko-slovenské tržní propojení a jeho alokační mechanismus rozšířit na území Maďarska, Polska a Rumunska130.
4.2.3 Česko-německý, česko-rakouský a česko-polský přeshraniční profil Sjednávání dlouhodobého přeshraničního přenosu a přidělování příslušných kapacit na profilech česko-německém (ČEPS/TenneT, ČEPS/50HzT), česko-rakouském (ČEPS/TenneT, ČEPS/50HzT) a česko-polském přeshraniční profil (ČEPS/PSEO) je založeno na principu klasické explicitní aukce bez uzavření samotného obchodu. Aukční kanceláří pro přidělování přeshraničních přenosových kapacit je přitom Central Allocation Office GmbH (CAO) v Německé Freisingu. Předtím tuto úlohu zastávala společnost ČEPS. Vlastní sjednání přeshraničního přenosu s využitím kapacit rezervovaných v rámci koordinovaných aukcí na uvedených profilech probíhá prostřednictvím elektronického internetového portálu e-Trace131.
129
Tamtéž. Jádro původního projektu tvořila Česká Republika, Slovenská republika a Maďarko. Oficiální žádost účastníků z Rumunska - Romanian Market Operator (OPCOM), Transmission System Operator (Transelectrica) a Národního regulačního úřadu (ANRE) přistoupit k tomuto projektu byla projednána 14. prosince 2011. Polská účast je zatím jen v iniciační fázi. Více viz Rumunsko se připojilo k projektu tržního propojení / CZ-SK-HU Market Coupling ČEPS, a. s. [online], změněno 20.12.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 131 Přeshraniční přenos. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Prenosove-sluzby/Stranky/Preshranicni-prenos.aspx>. 130
55
5 Smlouvy mezi účastníky trhu Právní regulace smluvních vztahů na trhu s elektřinou odpovídá klasickým obchodním vztahům, pro něž platí obecná úprava v zákoně 513/1991 Sb., obchodním zákoníku (OBZ). V úvahu připadá i zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (OZ) a to v rámci spotřebitelských smluv ochrany spotřebitele jako „slabší“ smluvní strany. Zvláštní úpravu nalezneme v EZ132, který obsahuje nejdůležitější formalizované smluvní typy na energetickém trhu.
V první podkapitole si jednotlivé smluvní typy EZ stručně představíme a zároveň se pokusíme o jejich analýzu z hlediska jejich významu pro přeshraniční obchod s energií. V další podkapitole se budeme soustředit na tzv. „účastnické smlouvy“, které umožňují vlastní obchody, stejně jako samotnou fyzickou dodávkou energie, a to prostřednictvím výše popsaných relevantních trhů (zejména organizovaného dlouhodobého) a za pomoci příslušných subjektů (OTE, ČEPS). Důležité jsou rovněž obchodní podmínky těchto subjektů na trhu s elektřinou, např. jednotlivých obchodníků133, operátora trhu134 nebo burzy135, avšak kvůli jejich obsažnosti a širokému záběru, budou řešeny jen v souvislosti s příslušnými smlouvami.
Neopomenutelnou oblast závazkové práva ve vztahu k právní regulaci přeshraničního ochodu s energií pak představují dvoustranné smlouvy reprezentující neorganizovaný trh. Tyto smlouvy náležejí od oblasti mezinárodního práva soukromého a mezinárodního práva obchodu. Dle názoru autora se dají spolu s organizovaným dlouhodobým trhem považovat za nejvhodnější nástroj pro uzavírání přeshraničních obchodů s energií. Poslední podkapitola se bude zaobírat cenou elektrické energie, která je neoddělitelnou součástí smluvního charakteru obchodování.
132
§ 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 133 BĚHAL, O. Obchodní vztahy v elektroenergetice. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: 134 Obchodní podmínky OTE, a.s. pro elektroenergetiku [online]. OTE, a. s. [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 135 Burzovní pravidla obchodování [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Rules_Regulation/Cz/PXE_pravidla_obchodovani.pdf>
56
5.1 Smluvní typy upravené energetickým zákonem Smlouvou o dodávce136 se dodavatel zavazuje dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy, výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy, postup pro řešení sporů, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek atd., které můžeme souhrnně označit za obchodní podmínky. Součástí musí být též ujednání o odpovědnost za odchylku. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny137 se výrobce nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem. Teoreticky by se ve své podstatě mohlo jednat o kupní smlouvu ve smyslu § 588 OZ či § 409 OBZ, avšak předmět smluvního vztahu a smluvní typ není zřejmý, resp. nelze s jistotou říci, zde jde o službu, licenci, či smlouvu ve prospěch třetího. Smlouvou o připojení138 se provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy zavazuje připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení výrobce, provozovatele jiné distribuční soustavy nebo konečného zákazníka a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon nebo se konečný zákazník se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení.139 136
§ 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 137 § 50 odst. 2 tamtéž. 138 § 50 odst. 3 tamtéž. 139 Žádost – smlouva o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě (nn, vn, vvn) podle § 50 odst. 3 EZ, v platném znění, ČEZ Distribuce, < http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/fileother/distribuce/formulare/formd2010_10_01_zadostsmlouvaopripojenivyrobnykds-nn_vn_vvn_web.pdf>
57
Smlouvou o přenosu elektřiny140 se provozovatel přenosové soustavy zavazuje dopravit pro výrobce, obchodníka s elektřinou nebo oprávněného zákazníka sjednané množství elektřiny. Výrobce, obchodník s elektřinou nebo oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Smlouva o přenosu elektřiny musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny, velikost rezervovaného příkonu a výčet předávacích míst. Obsahově totožnou smlouvou je smlouva o přeshraničním přenosu energie141, která již přidává do smluvního vztahu přeshraniční prvek. Provozovatel přenosové soustavy se jí zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny. Druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek (titulní strana smlouvy viz příloha).
Samotná smlouva, resp. její vzor, je zveřejněn na internetových stránkách provozovatele přenosové soustavy. Aktuální verze smlouvy se nazývá „Rámcová dohoda č. 3210/11-12/xxx o přeshraničních přenosech elektřiny prostřednictvím přenosové soustavy ČR v r. 2011-2012.“142 a je uzavřena ve smyslu §50 odst. 5 EZ, § 269 odst. 2 a § 273 z. č. 513/1991 Sb., OBZ a příslušných ustanovení VPTE (titulní strana smlouvy viz přílohy). Přeshraniční přenos rovněž vyžaduje uzavření Dohody o přistoupení k obchodním podmínkám na přeshraniční přenos elektřiny, kterými jsou Obchodní podmínky OTE, a.s. pro elektroenergetiku143.
140
§ 50 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 141 § 50 odst. 5 tamtéž. 142 Rámcová dohoda č. 3210/11-12/xxx o přeshraničních přenosech elektřiny prostřednictvím přenosové soustavy ČR v r. 2011-2012 [online]. ČEPS, a. s., [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 143 Obchodní podmínky OTE, a.s. pro elektroenergetiku [online]. OTE, a. s., revize únor 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
58
Smlouvou o distribuci144 se provozovatel distribuční soustavy zavazuje dopravit pro výrobce, obchodníka s elektřinou nebo oprávněného zákazníka sjednané množství elektřiny a výrobce, obchodník s elektřinou nebo oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Smlouva o distribuci elektřiny musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování distribuční soustavy, termín zahájení distribuce elektřiny, způsob měření distribuované elektřiny a jejího průběhu a výčet předávacích míst145.
Zbylé smluvní typy upravené EZ si uvedeme pouze výčtem, neboť je jejich zákonná úprava pro tuto práci postačující. Smlouva o zúčtování regulační energie (§ 50 odst. 7 EZ), smlouva o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou (§ 50 odst. 8 EZ), smlouva o přístupu na vyrovnávací trh (§ 50 odst. 9 EZ), smlouva o poskytování podpůrných služeb (§ 50 odst. 10 EZ) a smlouva o zúčtování odchylek (§ 50 odst. 11 EZ).
5.2 Účastnické smlouvy V případě Organizovaného dlouhodobého trhu pořádaného PXE můžeme za takovéto dokumenty považovat ty, které překládá zájemce o obchodování burze. Nejdůležitější podmínkou účasti na obchodování na PXE je uzavření Smlouvy o účastnictví, popř. Smlouvy o účastnictví více účastníků (pluralita účastníků obchodování). Tyto smlouvy musí mít písemnou formu a musí být uzavřeny v souladu s obecně závaznými právními předpisy a Burzovními pravidly146. Osoba žádající o uzavření Smlouvy o účastnictví (dále jen žadatel) musí burze předložit spolu s návrhem smlouvy rovněž výpis z obchodního rejstříku, smlouvu s clearingovým účastníkem zajištující peněžní zúčtování obchodů uzavřených žadatelem na burze, licenci (která žadatele opravňuje stát se účastníkem obchodování na příslušném trhu), plnou moc a prohlášení o zproštění mlčenlivosti Burzy pro účely OTE. V případě právnické osoby se sídlem v zahraničí se výpisem z obchodního rejstříku rozumí veřejná listina prokazující alespoň existenci právnické osoby a údaje o její registraci, právní formě a názvu. 144
§ 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 145 Žádost – Smlouva o poskytnutí distribuce elektřiny ze sítě nízkého napětí uzavřená podle § 50 odst. 2 EZ, v platném znění a jeho provádějících předpisů, zejména podle ust. § 4 písm. b) VPTE, ČEZ Distribuce 146 Burzovní pravidla obchodování [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
59
Po uzavření smlouvy pak burza přidělí každému účastníkovi obchodování registrační číslo, které je účastník obchodování povinen uvést při každém využití služeb poskytovaných burzou. Oprávnění k uzavírání samotných obchodů na burze a právo využívat souvisejících služeb vzniká žadateli vydáním vstupenky na burzovní shromáždění, která se vydává na dobu neurčitou, ne však déle po dobu účinnosti Smlouvy o účastnictví.147 Smlouva může rovněž obsahovat dodatečná smluvní ujednání týkající se souvisejících služeb (zabezpečení obchodování a vypořádání transakcí), komunikačního napojení účastníka obchodování do obchodního systému, cenové podmínky poskytování služeb, fakturace a místo plnění, odpovědnost za škodu, informační povinnost a způsoby ukončení smlouvy.
Dalšími dvěma smlouvami, které již autor považuje za smlouvy speciální, upravující specifické funkce a úkony na PXE jsou Smlouva o výkonu činnosti tvůrce trhu. popř. generálního tvůrce trhu nebo tvůrce trhu specialisty a Smlouva mezi PXE a zprostředkovatelem OTC obchodů. První jmenovaná smlouva může být uzavřena za předpokladu, že účastník obchodování splňuje požadavky stanovené pravidly obchodování a informoval o tom clearingového účastníka. Tvůrce trhu je povinen udržovat nabídku a poptávku (dále jen „kotace“) na daném produktu, resp. udržovat kotaci na daném produktu minimálním počtem kontraktů a při dodržení maximálního cenového rozpětí. Druhá smlouva pak zajišťuje vypořádání obchodů z dvoustranných smluv na základě mechanismu OTC clearingu PXE148.
K uzavírání obchodů na Společném Denním trhu OTE a PXE je oprávněn pouze účastník obchodování, který má s OTE uzavřenu Smlouvu o zúčtování odchylek a Smlouvu o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou (titulní strany smluv viz příloha), které jsou dalšími zcela zásadními účastnickými smlouvami v oblasti obchodu s energií. Předpokladem k jednání o obou smlouvách je zápis žadatele od obchodního rejstříku, platná licence na obchod s elektřinou a založený bankovní účet v bance149.
147
Čl. 5-8 Burzovní řád. Pravidla účastnictví. [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 201202-24]. Dostupné z: < http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Rules_Regulation/Cz/PXE_pravidla_ucastnictvi.pdf>. 148 Čl. 19 a 20 Burzovní pravidla obchodování [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 201202-24]. Dostupné z: . 149 Obchodní podmínky OTE, a.s. pro elektroenergetiku [online]. OTE, a. s., revize únor 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: .
60
K vyhotovení smluv je pak potřeba zaslání registračního formuláře, vyplněné první strany příslušné smlouvy, vyplněného formuláře pro stanovení výše finančního zajištění, vyplněné tabulky osob oprávněných ke komunikaci a kontaktních údajů. OTE na základě výše zaslaných dokumentů provede registraci účastníka trhu v CS OTE a přidělí jeho osobám, dle údajů v předaných formulářích registrační čísla (ID RÚT) 150. OTE následně vystaví fakturu registračního poplatku (10 000 Kč + DPH). Po připsání poplatku za registraci připraví OTE čistopis Smlouvy a odešle jej žadateli. Současně s registrací a přípravou smlouvy probíhá projednání formy a výše finančního zajištění151 v případě první smlouvy a přenesení primární odpovědnosti v případě druhém.
V CS OTE je nový subjekt zúčtování aktivován nejpozději k prvnímu dni měsíce, následujícího po nabytí účinnosti Smlouvy, resp. po doručení potřebných dokumentů. Aktivace přístupu obchodníka do CS OTE je podmíněna zřízením inkasního práva ve prospěch účtu OTE, zasláním (předáním) protokolu o přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování a zasláním certifikátu pro zabezpečený přístup do CS OTE. Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu a účinnosti dnem přenesení odpovědnosti za odchylku na SZ, samotná aktivace proběhne nejpozději k prvnímu dni měsíce, následujícího po nabytí účinnosti Smlouvy.
Smlouva o zúčtování regulační energie a Smlouva o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií jsou obsahově identické s výše popsanými, avšak týkají se jiného relevantního trhu a to vyrovnávacího trhu s regulační energií. Speciálními a specifickými smlouvami ke dvěma výše nastíněným jsou pak Smlouva o přístupu do CS OTE, které partikulárně zprostředkovává přístup do systému. Smlouva o předávání údajů uzavřená mezi OTE a provozovatelem distribuční soustavy, na základě které bude tomuto umožněn přístup do CS OTE.
150
Pokud jde v případě Smlouvy přístup na organizovaný krátkodobý trh o žadatele s již přiděleným ID RÚT (na základě již uzavřené Smlouvy o zúčtování), uvede pouze to. 151 Všechny subjekty zúčtování musí OTE poskytnout dostatečné finanční zajištění k pokrytí svých finančních závazků vůči OTE, plynoucích z jejich působení na trhu. OTE využívá k pokrytí závazků rovněž právo pozdržení platby a právo započíst pohledávky. Samotné zajištění probíhá prostřednictvím bankovní záruky nebo složením prostředků na účet OTE, zřízený k tomuto účelu. Výši, disponibilní zůstatek a konkrétní podmínky upřesňují obchodní podmínky, stejně jako postup při uplatňování reklamací Obchodní podmínky OTE, a.s. pro elektroenergetiku [online]. OTE, a. s., revize únor 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . .
61
Svou účastnickou smlouvu má i Trh s podpůrnými službami organizovaný ČEPS, kterou je Dohoda o přistoupení k všeobecným obchodním podmínkám nákupu a poskytování podpůrných služeb v letech 2011 a 2012 uzavřená v souladu se EZ, v platném znění, a podle ustanovení § 269 odst. 2 a § 273 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění uzavřená mezi poskytovatelem, resp. držitelem licence na výrobu elektřiny a ČEPS (titulní strana smlouvy viz příloha). Žadatel o poskytování PpS musí předat žádost o projednání možnosti poskytovat PpS, dokumenty dokládající historii společnosti (výpis z obchodního rejstříku, výroční zprávy za tři roky atd.) a certifikát bloku pro nabízenou PpS vydaný certifikační autoritou. Na základě těchto dokumentů se uskuteční jednání vedoucí k uzavření samotné smlouvy.
5.3 Dvoustranné smlouvy a smlouvy s mezinárodním prvkem Dvoustranné smlouvy jsou klíčovým smluvním nástrojem pro uzavírání obchodů na mezinárodní úrovni mimo organizované trhy. Zprostředkovávají přímou, tedy fyzickou, dodávku energie mezi subjekty zúčtování na trhu s energií a tedy zároveň řeší všechny aspekty přeshraničního obchodování s energií, tj. množství energie, cenu a alokaci přeshraničních kapacit. Přenos probíhá na základě rámcových smluv, které jsou doplněny individuálními smlouvami upravujícími konkrétní podmínky a aspekty právního vztahu. Tyto smlouvy bývají uzavírány nejen mezi mezinárodními subjekty, ale i mezi subjekty na českém trhu (např. mezi společnostmi ČEZ, a.s. a Eon, a.s.), čímž ztělesňují neorganizovaný tzv. dvoustranný trh.
V mezinárodní praxi bývají psány většinou v anglickém jazyce a v paragrafovaném znění. Nelze říci, že by se řídili podle OZ nebo ObchZ, neboť tato problematika spadá do odvětví mezinárodního práva soukromého a mezinárodního práva obchodu, jehož klíčovou problematikou je určení rozhodného práva a místa řešení sporů buď na základě působnosti některého mezinárodního právního předpisu, jež upravuje smluvní vztahy s mezinárodním prvkem, nebo na základě volby práva derogační klauzulí. V českém prostředí je často voleno právo německé. V tomto případě se rovněž stanovuje i pravomoc německého rozhodčího soudu.
62
Jak jsme se již zmiňovali v podkapitole věnované úvodu do mezinárodního práva soukromého, aplikace Vídeňské úmluvy, která je ve své podstatě přímou normou (popř. věcnou) upravující mezinárodní kupní smlouvu, je vyloučena. Důvodem je její čl. 2 písm. f), který vylučuje elektrickou energii její působnosti. Za této situace musíme hledat jiné relevantní mezinárodně právní předpisy, kterými jsou v českém prostředí ZMPS, Úmluva Řím I. a Nařízení Řím I. představující kolizní úpravu smluvních závazků. Mezi aplikací jednotlivých předpisů pak rozhoduje časové hledisko152. Jako modelovou si vezmeme úpravu ZMPS. V případě neexistence volby práva aplikujeme jeho § 10 odst. 1 o „rozumném uspořádání daného vztahu“, které určí právní řád, kterým se bude řídit vznik, změna a zánik smlouvy. Odstavec 2 a 3 stanoví možné hraniční určovatele. Dále ZMPS obsahuje kolizní úpravu institutu promlčení, náhrady škody nebo jednostranných právních úkonů. Z mezí úpravy ZMPS pak můžeme zmínit meze smluvního statutu (způsobilost smluvních stran §3 ZMPS, existence a platnost smlouvy § 4 ZMPS) a meze obligačního statutu (změna a zajištění závazků § 11 ZMPS,porušení smlouvy tamtéž, zánik závazků). Je třeba mít rovněž na zřeteli, že vedle ZMPS jsou pramenem práva v této oblasti i další vnitrostátní právní předpisy nebo mezinárodní smlouvy. Ustanovení § 2 ZMPS zakotvuje aplikační přednost mezinárodních smluv před tímto zákonem. Téměř absolutní volnost dvoustranných dohod je vyvážena tím, že smluvní rizika nesou jednotlivé strany, např. absencí cenových signálů či nejistotou z finančního vypořádání. Reakcí na tyto nedostatky je standardizace těchto smluv (velký vliv EFET, tj. The European Federation of Energy Traders), zapojení brokerů, vypořádání prostřednictvím clearingových bank a stanovování ceny prostřednictvím cenových indexů např. SWEP (Swiss Electricicty Price Index)153.
5.4 Cena energie a cenová regulace Ještě v době poměrně nedávné měly ceny elektřiny pouze dvě složky – stálý měsíční plat a cenu za jednotku dodaného množství elektřiny. Přirozeně monopolní charakter 152
ZMPS na závazky vzniklé od 1. 4. 1964 do 30. 6. 2006. Úmluva Řím I. na závazky vzniklé od 1. 7. 2006 do 17. 12. 2009 a na závazky vzniklé po tomto datu Nařízení Řím I. 153 BĚHAL, O. Obchodní vztahy v elektroenergetice. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z:
63
elektroenergetiky již z principu neumožňuje dosažení skutečné tržní ceny (např. z důvodu nehospodárnosti budovní paralelních distribučních sítí různých dodavatelů). Z toho důvodu jsou ceny elektřiny regulovány. Do roku 2000 regulované ceny vyhlašovalo Ministerstvo financí cenovým výměrem. Na základě zákona č. 458/2000 Sb. byl založen Energetický regulační úřad (ERÚ), mezi jehož úkoly patří i regulace cen v energetice a podpora obnovitelných zdrojů energie. Od svého vzniku 1. 1. 2001 až do konce roku 2005 ERÚ reguloval celkovou cenu elektřiny, respektive její dvě složky – měsíční plat za výkon a plat za elektrickou energii.
V souvislosti s liberalizací trhu s elektřinou muselo v energetice dojít k tzv. unbundlingu – oddělení přenosu a distribuce od výroby a prodeje elektřiny. Od 1. 1. 2006 tak platby za elektřinu můžeme rozdělit na regulované, jejichž výši stanuje ERÚ cenovými rozhodnutími, a neregulované, určované obchodníkem s elektřinou. Regulovány zůstaly pouze ty sektory elektroenergetiky, které jsou i nadále přirozeně monopolního charakteru. Jedná se o distribuci (ČEZ, E-ON, PRE a lokální distribuční společnosti), přenos a další služby (ČEPS), činnost operátora trhu (OTE). K uvedeným monopolním činnostem navíc jako samostatně vedená položka v ceně elektřiny přibyla podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotných energetických zdrojů (DZ). Výroba elektřiny a její prodej koncovým zákazníkům podléhají konkurenci a proto již regulovány nejsou. Neregulovanou složkou je tedy samotná dodávka elektřiny složená ze stálého platu (pevná cena odvozená od velikosti hlavního jističe) a ceny za dodávku elektřiny (tarifní cena154 za odebranou „silovou“ elektřinu, tj. již za určité mega/kilowatthodiny)155. Regulovaných položek vázaných na množství dodané elektřiny je více. K výsledné ceně je nutno přičíst rovněž daň z elektřiny a daň z přidané hodnoty156. Grafický podíl jednotlivých složek pak znázorňuje obrázek č. 11.
154
Naprostá většina domácností však využívá jednotarifovou distribuční sazbu D02d (stejná cena za kWh po celý den). 155 Cena elektřiny. Co jí tvoří a za co platíme? nazeleno.cz. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 156 Povinnost zavést systém zdanění elektřiny s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá pro ČR z ustanovení směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění, ve znění pozdějších předpisů. Vnitrostátně upravuje zdanění elektřiny část čtyřicátá sedmá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Daň z přidané hodnoty pak vychází ze Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
64
O rozdílech mezi cenou na maloobchodním a velkoobchodním trhu jsme hovořili již výše (velkoobchodu náleží ceny hodinové nebo ceny pro daný den a pásmo, maloobchodnímu trhu pak jednoduché ceny platné pro sjednané období). Pro potřeby obchodu s elektřinou, zvláště pak cenotvorby elektřiny, byl zformulován rovněž pojem spotové ceny elektřiny (spot price). Tím se rozumí cena v daném odběrném (zákaznickém) místě pro každý časový okamžik. Je to tedy okamžitá cena. Díky stanovení okamžité ceny elektřiny je ovlivňováno chování zákazníka takovým způsobem, že se chová z hlediska maximalizace celkového bohatství optimálním způsobem157.
Obr. č. 11: Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro zákazníky v roce 2011 (bez daňových položek, dopady podpory OZE pro rok) Elektřina včetně obchodní marže 46,0%
Operátor trhu 0,1%
Distribuce elektřiny 35,4%
Přenos elektřiny 3,2%
Decentrální výroba 0,3%
Obnovitelné zdroje a kogenerace 10,6%
Systémové služby ČEPS 4,4%
Zdroj: CHEMIŠINEC, I. Technické a ekonomické aspekty trhu s elektřinou. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo, 2011.
5.5 Případová studie Jak už jsme již několikrát řekli, některé subjekty obchodu s elektřinou podléhají státní regulaci z důvodu přirozeného monopolu a některé jsou ponechány tržním mechanismům. Jen pro z opakování, regulovanými jsou zejména přenos s distribuce, popř. plnění funkce operátora trhu. Ceny za přenos a distribuci elektřiny, za systémové služby, ceny elektřiny pro 157
CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010, s. 33.
65
chráněné zákazníky a ceny elektřiny dodavatele reguluje nezávislý regulátor energetického trhu - Energetický regulační úřad. Při přeshraničním přenosu energie z jednoho státu do druhého vzniká otázka, kde končí pravomoc jednoho subjektu v příslušném státě a kde začíná pravomoc orgánu státu druhého.
Souběh regulace má řešit nově založená (březen 2011) Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) se sídlem ve Slovinském hlavním městě Lublani. ACER pomáhá především v odstranění technických překážek, které doprovázejí přeshraniční obchod s energií, koordinuje činnosti vnitrostátních energetických regulačních orgánů a pomáhá řešit případné konflikty mezi nimi. To pomáhá zvýšit hospodářskou soutěž a zajistit spravedlivé ceny pro spotřebitele i podniky. Otevření této kanceláře reflektuje návrhy třetího energetického balíčku o vnitřním trhu. Agentura ACER zodpovídá rovněž za vypracování rámcových pokynů pro provoz přeshraničních plynovodů a elektrických sítí.158 Relevantní organizací je i Rada evropských energetických regulátorů (CEER), což je zájmové dobrovolné sdružení energetických regulačních úřadů členských zemí EU, jehož cílem je zlepšení fungování trhů s elektřinou a plynem s perspektivou vzniku jednotného evropského trhu s oběma druhy energie do roku 2014.159
Nejjednodušším případem přeshraničního obchodu s energií je export v ČR vyrobené elektrické energie do SR. Obchodovatelnou energii vykupují držitelé licence pro obchod s elektrickou energií na základě dvoustranných smluv mezi nimi a výrobcem. Přenos pak vychází z řádně sjednané a platné smlouvy o distribuci elektrické energie v případě distribuční soustavy či řádně sjednané a platné smlouvy o přenosu v případě přenosové soustavy. Obchodníci pak buď takto nakoupenou elektrickou energii prodávají rovnou zákazníkům na základě smlouvy o dodávce nebo smlouvy o sdružených službách elektřiny, nebo s ní mohou dále obchodovat prostřednictvím relevantních trhů. Skladování obchodovaného množství energie je prakticky nemožné, čtyři české přečerpávací elektrárny jsou ve vlastnictví spol. ČEZ, a.s. a slouží pro její vlastní potřeby. 158
Nová agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. CEBRE [online], změněno 7.3.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 159 Tato spolupráce spočívá v aktivní účasti na zasedáních různých pracovních skupin (elektřina, plyn, vlastnické oddělení, zákazníci, finanční služby atd.), kde se mimo jiné řeší otázky transparentnosti a konkurenceschopnosti trhu, přeshraničního propojení, ochrany zákazníků, bezpečnosti dodávek, udržitelného rozvoje a připravují společné postupy k implementaci nové evropské energetické legislativy. Angažovanost ERÚ na evropské a mezinárodní úrovni. Energetický regulační úřad. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=146>.
66
Nyní přeskočíme veškeré další možnosti a zaměříme se na přeshraničnímu obchod. Výše popsaný postup byl ryze vnitrostátní záležitostí podléhající české právní regulaci (vyjma Evropské komise). Nalezneme zde jak cenovou regulaci ERÚ („zelený bonus“, cena při dodávce konečnému zákazníkovi), tak výkon státní správy (licence na obchod s energii), při obchodování na PXE rovněž finanční dohled (ČNB). Obchodník se tedy rozhodne prodat energii do zahraničí a to např. v SR, kde je relativně vysoká poptávka. Tento příklad je nejjednodušší v tom, že český a slovenský energetický trh je úzce propojen na základě spolupráce společností OTE, a.s. a OKTE, a.s. založená ne principu tzv. denní implicitní alokace, konkrétně pak modelu cenového couplingu a mechanismu nominování realizačních diagramů. Samotný obchod tedy probíhá bez potřeby předem zajistit přenosovou kapacitu, čímž odpadá řešení nejvíce problematického aspektu přeshraničního obchodování s energií. Samotný obchod pak může proběhnout na základě dvoustranné smlouvy mezi subjekty, nebo prostřednictvím systému PXE (Damas Energy).
Při prodeji energie do Německa by to bylo složitější, neboť by již nešlo nabízet energii na PXE, ale bylo by potřeba využít služeb burzy s místem dodání v Německu, jako je například European Energy Exchange EEX se sídlem v Lipsku nebo by se obchodu uskutečnil prostřednictvím dvoustranné dohody. V obou případech by pak bylo rovněž potřeba zajistit potřebnou přeshraniční kapacitu prostřednictví explicitní aukce, jež pořádá již zmiňovaná CAO. Podmínkou takového přenosu z české strany by byla rovněž platně sjednaná a účinná dohoda o přeshraničním přenosu mezi českým vývozcem a ČEPS.
Důvodem přeshraničního obchodu je především plánovaný přebytek energie v síti, kterou je potřeba vyrovnat a nedostatek domácí nabídky. To je činěno primárně prostřednictvím trhu s vyrovnávací energií, jež pořádá místní operátor trhu. S dostatečným časovým předstihem lze ovšem energii zobchodovat i mimo hranice státu, kde byla energie vyrobena. Kromě skladování elektrické energie prostřednictvím přečerpávacích elektráren, zvýšení spotřeby nebo odstavením některých zdrojů na základě dispečérského řízení soustavy se tedy jeví přeshraniční obchod s touto energií jako nejrentabilnější a ekonomicky nejvýhodnější.
67
Závěr V práci se autor zabýval nejdříve teoretickým a ideologickým východiskům přeshraničního obchodování s energií Evropě v podobě volného pohybu zboží a služeb EU. Prioritní cílem unie v této oblasti je vytvoření jednotného evropského energetického trhu prostřednictvím harmonizace práva, liberalizace energetických odvětví a propojení jednotlivých trhů, což v současnosti naráží na mnohé problémy, např. slabou a nedostatečnou infrastrukturu a její mezinárodní propojení. K dalším teoretickým základům patřily fakta technického, ekonomického a politického rázu, které byly nezbytné pro samotné uchopení tématu. Z těch můžeme vyzvednout zejména tzv. „unbudling“ a jeho důsledky pro trh s elektřinou, stejně jako organizaci energetické soustavy a její zásady, které výrazně ovlivňují právní regulaci v dané oblasti.
Stěžejní část práce se soustředila na vlastní obchod s energií a jeho právní souvislosti, které autor znázornil vytvořením modelu, resp. schématu obchodování s energií, který byl založen na relevantních trzích, smluvních vztazích a vztazích mezi subjekty. Pro shrnutí uveďme, že pro obchod s elektřinou je klíčové pochopit a rozlišit tzv. „obchodní“, resp. tržní rovinu transakce a pak její fyzické vypořádání v rovině dodávky, resp. regulovaného přenosu a vyúčtování. Tyto dvě roviny reflektuje i právní regulace, která tak na jednu stranu upravuje vlastní obchod a na druhou stranu zajišťuje fyzické vypořádání. O vzájemném vztahu a propojení těchto dvou úrovní pak rozhoduje volba příslušného trhu, který svou organizací determinuje, na jaké právním, resp. smluvním základu je uskutečňován obchod a na jakém jeho vypořádání.
Z hlediska konkrétních závěrů jsme zjistili, že přeshraniční obchod může probíhat v ČR na několik relevantních trzích a prostřednictvím různých právních forem. Pro propojení českého a slovenského energetického trhu, který zajišťuje jak vlastní obchod, tak jeho fyzické vypořádání, je platformou organizovaný denním trhu OTE. Dalším relevantním trhem, který autor považuje za nejdůležitější je organizovaný dlouhodobý trh PXE, jehož komoditní futures kontrakty představují jak obchod tak fyzické vypořádáním, kde místem dodání je česká, slovenská nebo maďarská elektrizační soustava. Na obou trzích jsou smluvním základem účastnické smlouvy a smluvní typy EZ.
68
Přeshraniční obchod mimo tyto země je z hlediska české právní regulace problematický a nedostatečně upravený. Tuto oblast nedostatečně reflektuje i relevantní literatura. První možností přeshraničního obchodu např. s Německem je účast na zahraničním organizovaném trhu, např. EEX. Druhou možností, českým právem okrajově upravenou (povinnost registrace), je uzavření dvoustranné smlouvy, která je však případem oddělené smluvní úpravy obchodu a vypořádání. Při ní je potřeba jak uzavřít samotný obchod na základě bilaterální smlouvy, tak zajištění vypořádání pomocí dalších právní, resp. smluvních nástrojů, zajišťujících adekvátní přeshraniční kapacity na příslušných přeshaničních profilech.
Platná právní úprava tedy dle názoru autora plní svou funkci, avšak je silně limitována geografickou působností. Propojení trhů se Slovenskem, popř. i Maďarskem lze označit za velice zdařilé a právně na výši. Přeshraniční obchodování s jinými zeměmi pak vyžaduje buď využití cizích trhů a jejich právních instrumentů, tj. zahraničního práva, nebo aplikaci mezinárodního práva soukromého a mezinárodního práva obchodu. Klíčové právní předpisy EZ a VPTE tak z hlediska vnitrostátního obchodu s energií představují adekvátní právní úpravu jak relevantních trhů, tak podmínek podnikání nebo smluvního základu. V oblasti mezinárodní tyto předpisy již nepostačují.
Jak již bylo řečeno úvodem, rozvíjející se odvětví přeshraničního přenosu a obchodu s energií je z technologického a rovněž i právního hlediska velice zajímavou oblastí pro vědu a výzkum. Zároveň jde o oblast z pohledu práva dosti opomíjenou. Tato práce měla být reakcí na daný stav. Jejím cílem bylo věnovat se právní české úpravě přeshraničního obchodování s energií, dílčím pak zmapování energetického trhu, resp. vytvoření modelu obchodu s energií a specifik, resp. odlišností přeshraničnícho přenosu energie od vnitrostátního.
Práce však dospěla k zajímavým dílčím závěrům, za které autor považuje technologické omezení vzniku jednotného energetického trhu, stěžejní postavení alokace přeshraničních kapacit a závislost samotného obchodu na nich a praktická autenticita relevantních trhů pro obchod s energií, které se liší pouze v míře zapojení účastníků trhů.
Za nejvíce problematickou, ve smyslu obtížnosti, autor považuje část věnovanou dvoustranným smlouvám, neboť ty jsou pro každou transakci specifické a jako takové nejsou nikde zveřejňovány a to ani na požádání. Za diskutabilní by šlo označit poslední případovou studii, neboť zdroje o zahraniční regulaci jsou dosti omezené a především často chybí jejich 69
anglická verze. Autor tedy zvolil spíše ilustrativní formu případové studie, které měla pouze dokreslit fyzickou cestu samotné energie a její právní regulaci. Výrazná orientace na modely trhů je z autorova pohledu odůvodnitelná tím, že tyto trhy vytvářejí a determinují výše popsaný vtah obchodní transakce a fyzického vypořádání.
Tato práce se tedy v rámci svého přínosu jeví jak obstojným prvním krokem či výchozí pozicí pro další výzkum. Mapuje zejména relevantní trhy a právní formy způsobu obchodování na nich. Systematizuje příslušné subjekty energetického trhu a hodnotí českou právní úpravu přeshraničního obchodování s energií. Samotné téma obchodu s energií a konkrétně pak přeshraničního obchod a přenosu hodnotí autor jako velmi nosné a jak jsme řekli v úvodu jistě perspektivní. Další práce by se mohly orientovat do oblastí komoditních trhů (trhy s deriváty, komoditní burzy), stejně jako mezinárodního práva obchodu (dvoustranné smlouvy) nebo výkonu státní správy a regulace (cenová regulace).
70
PŘÍLOHY
71
72
73
74
RESUMÉ Energy is an essential part of contemporary world. Our civilization is build up on consumption of energy resources and fossil fuels. Trade with these commodities and whole electricity is one of the most important and complex issues of today´s international trade and there is a need for quality legal regulation. European integration, the creation of common European markets, technological advance and the liberalization of international trade are trends that facilitate qualitative and quantitative growth of trade.
The topic of this diploma thesis, Regulation of cross-border trade in energy, attempts to
reflect the above described development. Main goal of the work can be seen in the Czech legal regulation of cross-border energy trading. For sub-objective of this work we consider the mapping of the Czech energy market and the legal and market specifications of supranational, respective cross-border level.
In this work the author first dealt with the theoretical and ideological bases of crossborder energy trade in Europe in the form of the free movement of goods and services of the EU and private international law. Priority to EU in this area is to create a single European energy market through the law harmonization, liberalization of energy sectors and linking individual markets. From technological and economic aspects we can underline ownership unbundling and its implications for the electricity market.
The central part of the work has concentrated on its own energy trade, relevant markets and its legal context in form of contracts. A key fact is to understand the dichotomy of business and the physical aspects of transactions. The first represents principles of free market and financial settlement of transaction. On the other hand, the second embodies the principles of regulation and physical settlement of the transaction.
Cross-border trade can take place for several relevant markets and through various legal forms in the Czech republic. For the connection between the Czech and Slovak energy market served organized daily market managed by the market operator. It provides both, its own business and physical settlement. With this complex mechanism works also another relevant market – organized long term market controlled by company POWER EXCHANGE
75
EUROPE, a.s. The commodity futures contracts of this market are the main legal instrument of cross-border energy trade for Slovakia and Hungary.
According to Czech legal regulation, for another neighboring markets serves bilateral agreements or participation on their commodity markets. Bilateral agreements are regulated by Czech law only marginally (duty of registration). They must include another agreement on transfer trans-border capacities, which are allocated on the basis of auctions from auction offices. The international element is also present so we can use legal norms of private international law. The Vienna Convention on the Law of Treaties has no scope on electricity so we have to found another collision or straight international of intrastate legal norm. Existing legislation is considered by the author as sufficient and it carries out its function, but is strongly limited by geographical scope. Market coupling with Slovakia and Hungary can be described as very successful and legally advance, but cross-border trade with other countries requires either the use of foreign markets and the foreign legal instruments or law. Work on this thesis was quite challenging but topic is very promising and rich for another future research or thesis. Author would suggest to focuse on issues as commodity markets, international trade law (bilateral agreement) or a price regulation.
76
SEZNAM POUŽÍTÝCH A DOPORUČENÝCH ZDROJŮ I. Primární prameny 1. Mezinárodní smlouvy a předpisy Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne 11. 4. 1980, tzv. Vídeňská úmluva. Sdělení federálního MZV 160/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ze dne 30. 12. 2005 (Konsolidované znění), tzv. Řím I. Úřední věstník C 334/1, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva o Evropské unii (konsolidované znění). Úřední věstník C 83 ze dne 30. 3. 2010, ve znění pozdějších předpisů. Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). Úřední věstník Evropské unie C83/199, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva o přistoupení České republiky a dalších zemí k Evropské unii publikovaná pod č. 44/2004 Sb. m. s., (Smlouva o přistoupení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k síti pro přeshraniční výměny elektrické energie, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/877ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/123/ES z prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, ve znění pozdějších předpisů. 77
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 90/547/EHS ze dne 29. října 1990 o přenosu elektřiny elektrizačními soustavami, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 90/377/EHS ze dne 29. června 1990 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům, ve znění pozdějších předpisů. 2. Právní předpisy ČR Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých dalších zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
78
Zákon č. 309/1991 Sb., na ochranu ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.
II. Sekudnární prameny BRABCOVÁ, L. Vlastnický unbundling jako nástroj liberalizace evropských energetických trhů. 2009. Ostrava: KEY Publishing. s. 83. BRADLEY, R., FULMER, R. Energy: The Master Resource. Kendall: Hunt Publishing, 2004. S. 164. CHEMIŠINEC, I. – MARVAN, M. - NEČESANÝ, J. – TŮMA, J. Obchod s elektřinou. Praha: CONTE spol. s r.o. 2010. s. 201. KUČERA, Z. Mezinárodní právo soukromé. 4. opravené a doplněné vyd. Brno: Doplněk, 1999. s. 422. MUSIL, P. Globální energetický problém a hospodářská problematika. Se zaměřením na obnovitelné zdroje. Praha: C.H. Beck, 2009. s. 204. ROZEHNALOVÁ, N. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: Aspi, 2006. s. 556. ŠINDLER, P. Energetické právo v České republice. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2006. s. 120. TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 301.
III. Soudní rozhodnutí Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 5. února 1963. N.V. Algemene Transport-en Expeditie Ondernemting van Gend and Loos, se sídlem v Utrechtu vs. Nederlandse administraie der belastingten (26/62), zkr. Van Gend en Loos. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 11. července 1974. Procureur du Roi v Benoît and Gustave Dassonville (8/74), zkr. „Dassoville“.
79
Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 20. února 1979. Rewe-Zentral AG vs. Bundesmonopolverwaltung für Branntwein (120/78), zkr. „Cassis de Dijon“. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 27. února 1980, Komise vs. Francouzská republika (178/78), zkr. „Whiskey a koňak“. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 31. ledna 1984. Graziana Luisi a Giusseppe Carbone vs. Ministero del Tesoro (286/82 a 26/83), zkr. „Luisi a Carbone“. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 9. července 1992. Komise vs. Belgické království (c-2/90), zkr. „Valonský odpad“. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 30. listopadu 1995. Reinhard Gebhard v. Consiglio dell´Ordine degli Avvocati e Procurato di Milano (C-55/94), zkr. „Gebhard“. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 4. prosince 1986. Komise v. Spolková republika Německo (205/84), zkr. „Pojišťovací služby“.
IV. Elektronické zdroje Angažovanost ERÚ na evropské a mezinárodní úrovni. Energetický regulační úřad. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=146>. BĚHAL, O. Subjekty na trhu s elektřinou. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: BĚHAL, O. Obchodní vztahy v elektroenergetice. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: BREJCHOVÁ, M. Přehled české a evropské právní úpravy energetiky. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-0224]. Dostupné z: Burzovní pravidla obchodování [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Burzovní řád. Pravidla účastnictví. [online]. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: <
80
http://www.pxe.cz/pxe_downloads/Rules_Regulation/Cz/PXE_pravidla_ucastnictvi.pd f>.
BYDŽOVSKÁ, M. Hospodářské soutěž. [online]. EurActiv.cz [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: < http://www.euroskop.cz/8927/sekce/hospodarska-soutez/>. Cena elektřiny. Co jí tvoří a za co platíme? nazeleno.cz. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Cisowo Windfarm (Poland). The WINDPOWER. Wind turbines and wind farm database. [online], změněno 2/2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . ČEPS, a.s., a SEPS, a.s., zahájily provoz systému e-GCC. ČEPS, a. s. [online], změněno 23.1.2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Damas Energy. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. .
Dostupné
z:
Damas Energy. Uživatelská příručka v. 0.4 [online]. ČEPS, a. s., změněno 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Dohled na finančním trhem. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . ECP - Energy communication platform. UNICORN systems [online], změněno 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Energetika. EUROPA Portál Evropské unie. [online]. Změněno 7. 2. 2012 [cit. 201202-24]. Dostupné z: . Energie od A do Z. Moje energie. [online]. Změněno 5. 4. 2008 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . ENTSO-E. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Evropská energetická politika. EUROPA Portál Evropské unie. [online]. Změněno 7. 2. 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . 81
CHEMIŠINEC, I. Technické a ekonomické aspekty trhu s elektřinou. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Energetické právo (jarní semestr 2011). [cit. 2012-0224]. Dostupné z: Jak importovat/exportovat elektřinu. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . KOCOUREK, M. Jednotný energetický trh – blízká vize nebo vzdálená budoucnost? [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, změněno 7. 2. 2012 [cit. 2012-02-24], , Dostupné z: <download.mpo.cz/get/45026/50608/583268/priloha001.ppt>. KYNCL, L. V energetice existuje přísný dohled, ale chybí ochrana spotřebitele. In Revue pro právo a technologie, Ročník 2 / Rok 2011 / Číslo 4 [online]. Brno: Ústav práva a technologie Masarykovy univerzity, 2011 [cit. 2012-02-24]. s. 5-6. Dostupné z: .
Mapy. Energetický regulační úřad. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . MYŠKA, D. – MOJŽÍŠ, M. Flow-based metoda přidělování přeshraničních kapacit – co přinese? PRO-ENERGY Magazín [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: <www.pro-energy.cz/clanky3/1.pdf>. Nová agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. CEBRE [online], změněno 7.3.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Obchodní podmínky OTE, a.s. pro elektroenergetiku [online]. OTE, a. s., revize únor 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Participants. EUROPEAN ENERGY EXCHANGE. [online], změněno 2012 [cit. 201202-24]. Dostupné z: . PETERKOVÁ, D. Energetika a EU. [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, změněno 21.12.2005 [cit. 2012-02-24]., Dostupné z: . Podpůrné služby. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné .
z:
Pravidla provozování přenosové soustavy. Kodex přenosové soustavy [online]. ČEPS, a. s., změněno duben 2010 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: 82
Produkty. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Přeshraniční toky. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. .
Dostupné z:
Přeshraniční přenos. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Rámcová dohoda č. 3210/11-12/xxx o přeshraničních přenosech elektřiny prostřednictvím přenosové soustavy ČR v r. 2011-2012 [online]. ČEPS, a. s., [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Registrace a smlouvy. OTE. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Rules for Coordinated Auction of Transmission Capacity in the CEE-Region [online]. CAP, a. s., revize 28.10.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Rumunsko se připojilo k projektu tržního propojení / CZ-SK-HU Market Coupling ČEPS, a. s. [online], změněno 20.12.2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . RYCHLÝ, T. - ZÁKOUCKÝ, P. – BÍLEK. J.
Energetický trh: konkurenci
prosazují soutěžní úřady.
[online]. Hospodářské noviny, změněno 31. 5. 2010 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . SYCHRA, Z. Rozdělení politik - principy fungování jednotného trhu. [online]. Brno: Masarykova univerzita, kurz Evropská unie - základní fakta a milníky (podzimní semestr 2011) [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: Systémové služby. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Technické řešení přenosové soustavy. ČEPS. [online]. Změněno 2011 [cit. 2012-0224]. Dostupné z: .
83
The Commissioners (2010 – 2014) - Günther Oettinger. European commission. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Třetí liberalizační balíček v energetice. EurActiv.cz. [online]. Změněno 21.7.2009 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Údaje o přenosové soustavĚ. ČEPS. [online]. Změněno 2011 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . URBAN, L. Ochrana hospodářské soutěže na vnitřním trhu. [online]. EurActiv.cz [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny? nazeleno.cz. [online]. Změněno 2008 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Vyrovnávací trh s regulační energií. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Zahraniční spolupráce. ČEPS, a. s. [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Základní informace – Evropská komise. EUROSKOP.CZ [online], [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: . Způsob obchodování. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE [online], [cit. 201202-24]. Dostupné z: .
84
