PRÁVNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA – KATEDRA CHEMIE

Opora pro kombinované navazující magisterské studium Učitelství chemie pro ZŠ a SŠ v kombinované formě studia

PRÁVNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Mgr. Marcela Prokůpková Ústí nad Labem 2014

Obsah: 1. Úvod ………………………………………….. ……………….str.1 2. Přehled právních předpisů vztahujících se ke vzdělávání žáků a studentů na základních a středních školách ……………………str.2 - 10 3. Vybrané legislativně právní předpisy ………………………….str.10 – 32 4. Slovníček vybraných pojmů……………………………………str.34 – 35 5. Seznam použité literatury a zdrojů……………………………..str.35 - 36 6. Seznam doporučené literatury a zdrojů ………………………..str.36 7. Přílohy …………………………………………………………str.37 - 74

Úvod Tématem textu jsou právní aspekty vzdělávání žáků a studentů na základních a středních školách a související právní předpisy. Jednotlivé kapitoly obsahují přehled právních předpisů, výběr nejdůležitějších právních předpisů, kterými se řídí výchovně vzdělávací proces ve školách a školských zařízeních a v přílohách jsou uvedeny vybrané vyhlášky týkající se pedagogických pracovníků a vzdělávání žáků a studentů na základních a středních školách.

2

1.Přehled právních předpisů vztahujících se ke vzdělávání žáků na ZŠ a SŠ k 31.7.2014 1.Zákony Zákon č.472/2011 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),ve znění zákona č.103/2013, kterým se mění zákon č.561/2004 Sb., v platném znění účinnost od 1.1.2012 Zákon č.333/2012 Sb., kterým se mění zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících účinnost od 1.9.2012 Zákon č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, v platném znění účinnost od 1.8.2007 Zákon č.167/2012 Sb.kterým se mění zákon č.500/2004 Sb., správní řád, v platném znění účinnost od 1.1.2006 Zákon č.333/2012 Sb., kterým se mění zákon č.109/2002 Sb., ve znění zákona č.505/2012 Sb.,o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a preventivně výchovné péče ve školských zařízeních, v platném znění účinnost od 1.11.2012 Zákon č.103/2013, kterým se mění zákon č.359/1999 Sb.,o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění účinnost od 1.1.2014 Zákon č.365/2011 Sb.,kterým se mění zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění účinnost od 1.1.2012 Zákon č.301/2011 Sb.,kterým se mění zákon č.218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, v platném znění účinnost od 1.11.2011 Zákon č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění

3

Zákon č.121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění Zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),ve znění zákona č.246/2011 Sb., v platném znění Zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění Zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění účinnost od 1.1.2001 Zákon č.230/2009 Sb., kterým se mění zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění účinnost od 1.1.1992 Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, v platném znění účinnost od 1.1.2002 Zákon č.499/2004 Sb.,o archivnictví a spisové službě, v platném znění účinnost od 1.1.2005 Zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění účinnost od 1.1.2014 Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění účinnost od 1.1.1993 Zákon č.552/1991 Sb., ve znění zákona č.281/2009 Sb.,o státní kontrole, v platném znění účinnost od 1.1.2011 2. Vyhlášky –školy a školská zařízení Vyhláška č.256/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění účinnost od 1.9.2012

4

Vyhláška č.147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění účinnost od 1.9.2011 Vyhláška č.273/2011 Sb.,kterou se mění vyhláška č.177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách s maturitní zkouškou, v platném znění účinnost od 30.9.2011 Vyhláška č.126/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem účinnost od 1.6.2011 Vyhláška č.400/2009 Sb.,kterou se mění vyhláška č.13/2005 Sb.,o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění účinnost od 18.11.2009 Vyhláška č.431/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, v platném znění účinnost od 1.1.2012 Vyhláška č.312/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, v platném znění účinnost od 1.12.2011 Vyhláška č.109/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění účinnost od 31.8.2011 Vyhláška č.71/2005 Sb.,o základním uměleckém vzdělávání, v platném znění účinnost od 17.2.2005 Vyhláška č.463/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění účinnost do 1.1.2012 Vyhláška č.116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění účinnost od 1.9.2011

5

Vyhláška č.436/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č.108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, v platném znění účinnost od 1.9.2011 Vyhláška č.244/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, v platném znění Vyhláška č.111/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č.16/2005 Sb., o organizaci školního roku, v platném znění účinnost od 5.4.2012 Vyhláška č.195/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č.15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, v platném znění účinnost od 1.7.2012 Vyhláška č.364/2005 Sb.,ve znění vyhlášky č.389/2006 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení (o vedení školní dokumentace a školní matriky) v platném znění účinnost od 1.9.2006 Vyhláška č.12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, v platném znění Vyhláška č.470/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, v platném znění účinnost od 1.1.2007 Vyhláška č.64/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, v platném znění účinnost od 1.4.2010 Vyhláška č.86/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č.671/2004 Sb.,ve znění vyhlášky č.422/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání na střední škole, v platném znění účinnost od 20.3.2012 Vyhláška č.458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče, v platném znění 6

Vyhláška č.17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti, v platném znění účinnost od 11.1.2005 Vyhláška č.47/2008 Sb.,kterou se mění vyhláška č.492/2005 Sb, o krajských normativech, v platném znění účinnost od 1.8.2007 Vyhlášky-pedagogičtí pracovníci Vyhláška č.263/2007 Sb., pracovní řád, v platném znění Vyhláška č.317/2005, ve znění vyhlášky č.412/2006 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, v platném znění účinnost od 1.9.2006 Vyhláška č.54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, v platném znění účinnost od 4.2.2005 Vyhlášky-různé Vyhláška č.343/2009 Sb.,kterou se mění vyhláška č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, v platném znění účinnost od 23.10.2009 Vyhláška č.320/2010, kterou se mění vyhláška MZd č.106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti ve znění vyhlášky č.146/2004, v platném znění účinnost od 1.2.2011 Vyhláška MF č.365/2010 Sb., o FKSP, kterou se mění vyhláška č.114/2002 Sb.,v platném znění 3. Nařízení vlády –školy a školská zařízení Nařízení vlády č.211/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, v platném znění účinnost od 1.6.2010 7

Nařízení vlády č.460/2013 Sb., o stanovení částky příspěvku na úhradu péče, částky kapesného, hodnoty osobních darů a hodnoty věcné pomoci nebo peněžního příspěvku dítěti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy účinnost od 1.1.2014 Nařízení vlády č.495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích a čisticích a dezinfekčních prostředků, v platném znění účinnost od 14.11.2001 Nařízení vlády – pracovníci ve školství Nařízení vlády č.448/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění účinnost od 1.1.2012 Nařízení vlády č.222/2010 Sb.,o katalogu prací ve veřejných službách a správě ze 14.6.2010, v platném znění účinnost od 1.10.2010 Nařízení vlády – pedagogičtí pracovníci Nařízení vlády č.75/2005 Sb., o stanovení přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění účinnost od 1.9.2005 4. Další normy Strategické a koncepční dokumenty Strategie vzdělávací politiky 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2011-2015 Akční plán podpory odborného vzdělávání Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008-2015) Strategie celoživotního učení z 11.7.2007-doplněná o konkrétní prováděcí opatření, kterými budou její cíle v období 2009-2015 uplatňovány

8

Vzdělávací a učební dokumenty Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání č.j.32 405/2004-22 (RVP PV) účinnost od 1.3.2005 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání č.j. 31 504/2004-22 účinnost od 31.8.2005 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání se změnami provedenými k 1.7.2007 (RVP pro ZV) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a Standardy pro základní vzdělávání – změna od 1.9.2012.Doplnění o Standardy pro základní vzdělávání (RVP pro ZV) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání č.j.MSMT-2647/2013210(RVP pro ZV) účinnost od 1.9.2013 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV- LMP) účinnost od 31.8.2005 Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání č.j.10 986/200923(RVP GV) účinnost od 24.7.2007 Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání (RVP SOV,viz www.nuov.cz) účinnost od 31.8.2007 Rámcový vzdělávací č.j.12955/2010-22 účinnost od 31.8.2010

program

pro

základní

umělecké

vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro jazykové vzdělávání 5. Prevence rizikového chování Legislativa Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění 9

Zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění Zákon č.379/2005 Sb.,ve znění zákona č. 375/2011, k ochraně před škodami působenými tabákem, alkoholem, návykovými látkami, v platném znění účinnost od 1.4.2012 Vyhláška č.116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění účinnost od 1.9.2011 Dokumenty Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 Národní strategie prevence kriminality na období 2012-2015 Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a období 2013-2018

mládeže na

Metodický pokyn č.j.MSMT-22294/2013-1 k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j. 21291/2010-28

2.Vybrané legislativně právní předpisy 1. Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění Školský zákon je základním nosným pilířem souboru školských zákonů, od roku 2004 dostal tento zákon řadu změn vyvolaných aktuální potřebou školské praxe i změnami jiných zákonů. Zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. Upravuje vzdělávání a výchovu v těch školách a školských zařízeních, které jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízeních. 10

Školy a školská zařízení při předškolním, základním a středním vzdělávání spojují dvě základní složky-vzdělávání a výchovu.Při vyšší odborném vzdělávání a jiném vzdělávání školy a školská zařízení působí na výchovu jen zprostředkovaně, prostřednictvím vzdělávacích programů. Zákon užívá pojem „vzdělávání“, kterým se rozumí proces vzdělávání a pojem „vzdělání“ ve smyslu úspěšného ukončení procesu vzdělávání. Podle č.33 Listiny základních práv a svobod č.2/1993 Sb. „Každý má právo na vzdělání“. Realizace práva je zpravidla vázána na určité podmínky, které osoba musí splnit. Tedy i v tomto případě je realizace práva vázána na splnění předpokladů, a to především studijních a zdravotních. Obsah školského zákona je členěn do 20 částí: Část první – Obecná ustanovení Předmět úpravy Vzdělávací programy Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich právní postavení Dlouhodobé záměry a výroční zprávy Hodnocení školy, školských zařízení a vzdělávací soustavy Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních menšin Vyučování náboženství Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávací potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vzdělávání cizinců Práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků Organizace vzdělávání ve školách Dokumentace škol a školských zařízení Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád Výchovná opatření Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz Reklamy Část druhá – Předškolní vzdělávání Část třetí –Povinnost školní docházky a základní vzdělávání Hlava I Povinnost školní docházky Jiný způsob plnění povinné školní docházky Splnění povinné školní docházky 11

Hlava II Základní vzdělávání Průběh základního vzdělávání Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Ukončení základního vzdělávání Část čtvrtá - Střední vzdělávání Hlava I Cíle a stupně středního vzdělávání, přijímání ke vzdělávání, jeho organizace a průběh Přijímání ke vzdělávání ve střední škole Organizace středního vzdělávání Průběh středního vzdělávání Hlava II Ukončování středního vzdělávání Způsoby ukončování středního vzdělávání Závěrečná zkouška Maturitní zkouška Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky Hlava III Nástavbové studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou Část pátá – Vzdělávání v konzervatoři Část šestá – Vyšší odborné vzdělávání Hlava I Cíle a stupeň vyššího odborného vzdělání, přijímání ke vzdělávání, jeho organizace, průběh a ukončování Přijímání ke vzdělávání ve vyšší odborné škole Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání Ukončování vyššího odborného vzdělávání Hlava II Akreditace vzdělávacího programu Část sedmá – Uznávání zahraničního vzdělání Část osmá – Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání Část devátá – Další vzdělávání ve školách Část desátá – Školská zařízení a školské služby Část jedenáctá – Hmotné zabezpečení, odměny za produktivní činnost a úplata za vzdělávání a školské služby Část dvanáctá – Školská právnická osoba Část třináctá – Školský rejstřík Část čtrnáctá – Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu Část patnáctá – Ředitel školy a školského zařízení a školská rada Ředitel školy a školského zařízení Školská rada

12

Část šestnáctá – Ministerstva a Česká školní inspekce Ministerstvo Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí Česká školní inspekce Část sedmnáctá – Působnost Územních samosprávných celků ve školství Obec Kraj Část osmnáctá – Přestupky Část devatenáctá – Společná, přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení Společná ustanovení Přechodná ustanovení Změna právní formy na školskou právnickou osobu Zrušovací ustanovení Část dvacátá – Účinnost Prováděcí předpisy ke školskému zákonu 2. Zákon č.561/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění Změny a doplňky předpisu: Zákon č. 179/2006 Sb. s. účinností od 5.5.2006 264/2006 Sb., s účinností od 1. ledna 2007 189/2008 Sb. s účinností od 2.6.2008 384/2008 Sb. s účinností od 20.10.2008. 227/2009 Sb. s účinností od 1.7.2010 223/2009 Sb. s účinností od 28.12.2009 422/2009 Sb. s účinností od 1.1.2010 159/2010 Sb. s účinností od 1.7.2010 420/2011 Sb., s účinností od 1.1.2012 333/2012 Sb, s účinností od 1.11.2012 Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. Tento zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb.

13

Pedagogický pracovník (1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávání, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu; je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovně právním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb. (2) Přímou pedagogickou činnost vykonává a)učitel b)pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků c)vychovatel d)speciální pedagog e)psycholog f)pedagog volného času g)asistent pedagoga h)trenér i)vedoucí pedagogický pracovník Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady: a)je plně způsobilý k právním úkonům, b)má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, c)je bezúhonný d)je zdravotně způsobilý a e)prokázal znalost českého jazyka, není-li stanoveno jinak § 30 – Za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona se považují též pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona splňují předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle dosavadních právních předpisů. § 31 – Další kvalifikační předpoklady získané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny.

14

§ 32 (1) Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst.1 písm.b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a)pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti, b)nejdéle po dobu deseti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí, c)jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný. Pracovní doba pedagogických pracovníků Pracovní dobu pedagogických pracovníků řeší: § 79 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (1) Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně § 22a zákona č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů (1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době a)přímou pedagogickou činnost, b)práce související s přímou pedagogickou činností (2)Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. (3)Jde-li o výkon jiné práce než podle odst.2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník. 15

§ 3 vyhlášky č.263/2007 Sb., pracovní řád pro zaměstnance škol (1) V pracovní době pedagogičtí pracovníci vykonávají a) přímou pedagogickou činnost, b) další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. (2) Nejde-li o výkon přímé pedagogické činnosti, může pedagogický pracovník vykonávat práci i na jiném s ním dohodnutém místě(§ 2 odst.4 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce). (3) Při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. (4) Je-li s pedagogickým pracovníkem dohodnuta (§ 84 zákoníku práce) jiná doba k jeho seznámení s rozvržením pracovní doby do směn, oznámí mu ředitel školy nebo školského zařízení toto rozvržení pracovní doby nejpozději 3 dny předem; v případě změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti mu to oznámí zpravidla 3 dny předem. (5) V evidenci odpracované pracovní doby ( § 96 zákoníku práce) se uvádí též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonaných nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení.

16

Další vzdělávání pedagogických pracovníků § 24 zákona č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v platném znění (1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnosti dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci. (2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu ( 231 odst.1 zákoníku práce) rozumí též její získání nebo rozšíření. (3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. (4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje a) na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních na základě akreditace udělené ministerstvem, b) samostudiem, c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu (Zákon č.95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů. (5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odst.4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala. (6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. (7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm.b) Pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odst.1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. 17

Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle vět první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. (8) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovažuje za rekvalifikaci podle zvláštního právního předpisu (zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění). Vyhláška č.371/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění 412/2006 s účinností od 1.9.2006,v platném znění Vyhláška stanovuje: §1

Druhy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Druhy dalšího vzdělávání jsou: a) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, b) studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů, c) studium k prohlubování odborné kvalifikace. Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů § 2 Studium v oblasti pedagogických věd (1) Studiem získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti pedagogických, speciálně pedagogických nebo psychologických věd, které jsou součástí jeho odborné kvalifikace. (2) Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin. (3) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §3

Studium pedagogiky

(1) Studiem pedagogiky1) získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti pedagogických věd, které jsou součástí jeho odborné kvalifikace. (2) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §4 Studium pro asistenty pedagoga (1) Studiem pro asistenty pedagoga2) získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti pedagogických věd, které jsou součástí jeho odborné kvalifikace. (2) Studium se uskutečňuje v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v délce trvání nejméně 120 vyučovacích hodin. 18

(3) Studium se ukončuje závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §5

Studium pro ředitele škol a školských zařízení

(1) Studiem pro ředitele škol a školských zařízení3) získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti řízení škol a školských zařízení a v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, včetně ochrany zdraví, které jsou kvalifikačním předpokladem pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení. (2) Studium v délce trvání nejméně 100 vyučovacích hodin se ukončuje závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. (3) Za studium pro ředitele škol a školských zařízení se považuje též studium pro vedoucí pedagogické pracovníky podle § 7.

§6

Studium k rozšíření odborné kvalifikace

(1) Studiem k rozšíření odborné kvalifikace získává jeho absolvent a) způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném druhu školy nebo na jiném stupni školy, nebo b) způsobilost vyučovat další předměty, c) způsobilost vykonávat přímou speciálně pedagogickou činnost u zdravotně postižených dětí, žáků a studentů s jiným druhem postižení. (2) Studium podle odstavce 1 písm. a) se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 200 vyučovacích hodin. (3) Studium podle odstavce 1 písm. b) se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin. (4) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů §7

Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky

(1) Studiem pro vedoucí pedagogické pracovníky získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti řízení právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, zejména znalosti teorie a praxe školského managementu, práva, ekonomiky, pedagogiky, psychologie, bezpečnosti a ochrany zdraví, komunikace a informačních technologií. (2) Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 350 vyučovacích hodin. 19

(3) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §8

Studium pro výchovné poradce

(1) Studiem pro výchovné poradce získává jeho absolvent specializaci v základním oboru4) zaměřenou na oblast pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie. Tato specializace je předpokladem pro výkon specializované metodologické činnosti výchovného poradce. (2) Studium se uskutečňuje v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin. (3) Studium se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. §9

Studium k výkonu specializovaných činností

(1) Studiem získává jeho absolvent další kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, kterými jsou: a) koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií, b) tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol, c) prevence sociálně patologických jevů, d) specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy, e) specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených. (2) Studium v délce trvání nejméně 250 vyučovacích hodin se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení. Studium k prohlubování odborné kvalifikace § 10

Průběžné vzdělávání

(1) Průběžné vzdělávání je zaměřeno na aktuální teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy. (2) Obsahem průběžného vzdělávání jsou zejména nové poznatky z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, obecné didaktiky, vědních, technických a uměleckých oborů a jejich oborových didaktik, prevence sociálně patologických jevů a bezpečnosti a ochrany zdraví. Průběžné vzdělávání může zahrnovat i jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků. (3) Formy průběžného vzdělávání jsou zejména účast na kurzu a semináři. Délka trvání vzdělávacího programu průběžného vzdělávání činí nejméně 4 vyučovací hodiny. 20

(4) Dokladem o absolvování průběžného vzdělávání je osvědčení. § 13 Podmínky zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů (1) Kariérní systém jednotlivých kategorií pedagogických pracovníků je stanoven v přílohách č. 1 až 9 k této vyhlášce. (2) Pedagogičtí pracovníci se zařazují do kariérních stupňů podle a) složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané činnosti, b) vykonávané specializované činnosti a c) plnění odborné kvalifikace a dalších kvalifikačních předpokladů.

§ 5 vyhlášky č.263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení Volno k samostudiu Ředitel školy nebo školského zařízení určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia (§ 24 odst.4 písm.b) a odst. 7 zákona č.563/2004 Sb.) zpravidla na dobu a) podzimních, vánočních, pololetních nebo velikonočních prázdnin (§ 4 vyhlášky č.16/2005 Sb., o organizaci školního roku), b) přerušení nebo omezení provozu školy (Vyhláška č.14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č.43/2006 Sb.) nebo školského zařízení (Vyhláška č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, v platném znění), c) kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby (§ 24 odst. 2 a 3 zákona č.561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 3. Zákon č.500/2004 Sb., správní řád, v platném znění Zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Správním orgánem vykonávajícím veřejnou správu v resortu školství je ředitel školy a ředitel školského zařízení, které jsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí. Otázku, kdy se na rozhodování ředitele školy a školského zařízení vztahuje správní řád, zodpovídá částečně zákon č.561/2004 Sb.,školský 21

zákon, v platném znění, který v ustanovení § 183 stanoví, že pokud nestanoví jinak, vztahuje se na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle školského zákona správní řád.Taxativně vymezuje rozhodnutí, která jsou přijímána v oblasti státní správy, a správní řád se v řízení o jejich přijetí použije, a naopak rozhodnutí, při jejichž přijímání se správní řád nepoužije. Správní řád se nevztahuje na rozhodování: -

-

o udělení nebo odnětí schvalovací doložky učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání MŠMT podle ustanovení § 27 odst. 1 školského zákona, o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek zkušební komisí u závěrečné zkoušky podle ustanovení § 74 odst.9 školského zákona, o vyloučení žáka zadavatelem z písemné zkoušky a písemné části maturitní zkoušky zadávané ministerstvem podle ustanovení § 80 odst.8 školského zákona, o přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky krajským úřadem podle ustanovení § 82 školského zákona, o přezkoumání průběhu a výsledků absolutoria na konzervatoři krajským úřadem podle ustanovení § 90 odst.12 školského zákona a o přezkoumání průběhu a výsledků absolutoria na vyšší odborné škole krajským úřadem podle ustanovení § 102 odst. 9 školského zákona

Správní řád se vztahuje na rozhodování: Ustanovení § 165 odst. 2 školského zákona uvádí taxativní výčet rozhodnutí ředitele školy a školského zařízení, které zřizuje stát, obec nebo svazek obcí, v oblasti státní správy, kde rozhoduje o právech a povinnostech

a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3, b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47, c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37, d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2, e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2, f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88, g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97, h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1, i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4, j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100, k) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle § 41. 22

Účastník správního řízení a jeho úkony Ve školství je účastníkem správního řízení vždy dítě, uchazeč, žák nebo student, popř.jeho rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu. Procesní způsobilost účastníka řízení upravuje § 29 správního řádu.Obecně plnou právní způsobilost získává fyzická osoba dosažením zletilosti, tj. 18 let věku.Nezletilé dítě, žák, uchazeč nebo student nemá způsobilost, aby mohl sám za sebe jednat ve správním řízení, je tedy procesně nezpůsobilý. Účastník může být ve správním řízení zastoupen: - zákonným zástupcem - opatrovníkem nebo - zmocněncem Účastníci řízení mají právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Účastník komunikuje se správním orgánem zejména prostřednictvím svých podání, která je možné učinit: - písemně - ústně do protokolu - v elektronické podobě - za pomoci jiných technických prostředků Zahájení řízení Správní řízení se zahajuje na žádost (řízení o žádosti) nebo z moci úřední. Řízení o žádosti upravují ustanovení § 44 a násl. správního řádu.Pokud žádost neobsahuje předepsané náležitosti, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstraněni, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Správní orgán současně může správní řízení přerušit. Správní řízení z moci úřední je podle ustanovení § 46 správního řádu zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení neopomenutelnému účastníkovi řízení doručením oznámení nebo ústním prohlášením. Postup před zahájením řízení Správní řád počítá s činností správního orgánu i před zahájením správního řízení. Jde o praktická ustanovení, která ukládají správnímu orgánu povinnost přijímat podněty,aby bylo zahájeno správní řízení z moci úřední. Průběh řízení Řízení vede správní orgán.Jednotlivé úkony ve správním řízení se činí písemně, jednacím jazykem je jazyk český. O každé věci se podle ustanovení § 17 správního řádu zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Součástí spisu jsou všechny podklady, které správní orgán v řízení použije, všechny písemnosti, které v souvislosti s řízením vzniknou. Spis musí 23

obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Účastník a jeho zástupce mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. Lhůty a počítání času Správní řád upravuje dvojí lhůty - lhůty pro správní orgán k vydání rozhodnutí a lhůty pro účastníky k provedení úkonu. Lhůty mají rozdílnou právní úpravu, kterou není možné zaměňovat. Podklady pro vydání rozhodnutí V průběhu řízení správní orgán shromažďuje podklady pro vydání rozhodnutí (§ 50). Rozhodnutí Rozhodnutí se vyhotovuje pouze v písemné formě a má tyto náležitosti: a) výroková část b) odůvodnění c) poučení účastníků Písemné rozhodnutí má ve správním řádu upraveno i své formální náležitosti: - označení vyhotovení jako „rozhodnutí“, popř. „usnesení“ - označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal- ředitel školy - číslo jednací - datum vyhotovení - otisk úředního razítka - jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné úřední osoby Originál rozhodnutí je založen ve spise, stejnopisem se označuje vyhotovení, které se rozesílá účastníkům řízení. Ředitelé škol a školských zařízení doručují rozhodnutí fyzickým osobám, což upravuje ustanovení § 20 správního řádu. Odvolací řízení Pokud zákon nestanoví jinak, může se účastník řízení proti rozhodnutí odvolat. Odvolací lhůta činí obecně 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (§ 81 a násl.). 4.Zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),ve znění zákona č.246/2011 Sb., v platném znění Právního postavení školy nebo školského zařízení se týká: a) Hlava II – Samostatná působnost obce, Díl 1,§ 35a Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak 24

b) Hlava II – Pravomoc zastupitelstva obce, Díl 2, § 84(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno -zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny -schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech: a)nabytí a převod nemovitých věcí b)poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžních darů ve výši nad 20 000 Kč fyzickým nebo právnickým osobám v jednom kalendářním roce c)poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí c) Hlava II – Rada obce § 102(2) Radě obce je vyhrazeno a)zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce b)plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst.2) q)schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni 5. Zákon č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění Právního postavení školy nebo školského zařízení se týká: a) Hlava I Obecná ustanovení, Díl 1 Postavení krajů a jejich orgánů § 2(2) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu b) Hlava III Působnost krajů, Díl 1 Samostatná působnost kraje (3) Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak

25

c) Hlava III § 17 Hospodaření kraje Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti.Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého majetku. d) Hlava IV Orgány kraje, Díl 1 § 35 Zastupitelstvo Pravomoc zastupitelstva i) schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje j) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje, k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny § 36 Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech kraje: a) nabytí a převod nemovitých věcí, b) poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce, c) poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu e) Hlava IV Orgány kraje, Díl 2 § 39 Rada Radě je vyhrazeno i)vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě 26

6. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje, a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků § 27 Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací (1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. (2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“), f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. (3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. (4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. (5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, 27

c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. (6) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem. (7) Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele. (8) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 7 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (9) Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. (10) Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. § 28 Finanční hospodaření příspěvkových organizací

(1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. (2) Příspěvková organizace dále hospodaří a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. (3) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta. (4) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. (5) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.

28

(6) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo c) porušila rozpočtovou kázeň. (7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel, c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn. (8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. (9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu. (10) Ustanovení odstavců 7 až 9 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22. (11) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. (12) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje. § 29 Peněžní fondy příspěvkových organizací

(1) Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy a) rezervní fond, b) investiční fond, c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb. (2) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. § 30 29

Rezervní fond

(1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3. (2) Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, používá příspěvková organizace a) k dalšímu rozvoji své činnosti, b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, d) k úhradě své ztráty za předchozí léta. (3) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, použila k posílení svého investičního fondu. § 31 Investiční fond

(1) Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, b) investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, c) investiční příspěvky ze státních fondů, d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, e) dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace, g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. (2) Investiční fond příspěvkové organizace se používá a) k financování investičních výdajů, b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, d) k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace. (3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček. § 32 Fond odměn

(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy. 30

(2) Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem. (3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.17) § 33 Fond kulturních a sociálních potřeb

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. (2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. (4) Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. § 33b Stravování a stravovací služby

Závodní stravování zabezpečuje příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné právnické osoby, fyzické osoby nebo organizační složky státu pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou právnickou osobou, fyzickou osobou nebo organizační složkou státu, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. § 34 Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace

(1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce5) nebo o úvěru6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její 31

vrácení zabezpečeno jejími výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku. (2) Příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat. § 35 Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi

Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. § 36 Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi

Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem. § 37 Poskytování darů příspěvkovými organizacemi

Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6. § 37a Zřizování a zakládání právnických osob

Příspěvková organizace nesmí a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby, b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.

7. Vyhláška č.263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení, v platném znění § 306 zákoníku práce – Pracovní řád (1) Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu; rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů. Pracovní řád však nesmí zakládat nové povinnosti zaměstnanců. (2) Pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1. (5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 306 odst. 1 a 5 zákona č.262/2006 Sb. pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí. 32

Pracovní řád konkretizuje: §2 Postup související se skončením pracovního poměru a odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance §3 Pracovní doba pedagogických pracovníků § 4 Čerpání dovolené § 5 Volno k samostudiu § 6 Dohled nad žáky Úplné znění pracovního řádu – viz příloha č.1 8. Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání na střední škole, ve znění novely vyhlášky č. 86/2012 Sb. – viz příloha č. 2 (změny jsou zvýrazněny tučně) 9. Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č.400/2009 Sb., v platném znění-viz příloha č.3(změny jsou zvýrazněny tučně) 10. Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 256/2012 Sb., v platném znění – viz příloha č.4 (změny jsou zvýrazněny tučně)

33

4. Slovníček vybraných pojmů ze školské legislativy A Asistent pedagoga B Bezpečnost a ochrana zdraví při práci C Cizinci-vzdělávání v základních a středních školách Č Česká školní inspekce D Další vzdělávání pedagogických pracovníků F Financování škol H Hodnocení výsledků vzdělávání žáků I Individuální vzdělávací plán Individuální výchovný plán K Komisionální přezkoušení N Nepřímá pedagogická činnost O Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků Ochrana člověka za mimořádných událostí Opakování ročníku Opravné zkoušky Organizace školního roku P Pedagogická rada Pedagogický pracovník Povinná školní docházka Pracovní doba pedagogických pracovníků Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků Přijetí žáka k základnímu vzdělávání 34

Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole Přímá pedagogická činnost R Rámcové vzdělávací programy Rámcový učební plán S Sociálně patologické jevy – prevence Sociálně-právní ochrana dětí Správní řízení Samostudium Š Šikanování – prevence a řešení Školní metodik prevence Školní řád Školní vzdělávací program Školská rada U Ukončení základního vzdělávání Uvolňování a omlouvání žáků V Výchovná opatření Výchovný poradce Výroční zpráva školy Vysvědčení Vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání nadaných žáků a studentů

5.Seznam použitých zdrojů Kolektiv autorů, Zákoník práce.Praha: Anag 2013. ISBN 978-80-7263-796-6 Poláková, Hana; Lichovníková, Dagmar, Zákoník práce v praxi ředitelů škol a školských zařízení s komentářem a vzory nejčastějších pracovněprávních úkonů,Žďár nad Sázavou: Fakta 2006. ISBN 978-80-902614-9-5 Valenta, Jiří, Nový zákoník práce ve školské praxi, Karviná: Paris 2006. ISBN 80-239-7620-6 Vápeník, Miroslav; Školské zákony, Praha: Eurounion 2009.ISBN 978-80-7317082-0 35

Poláková, Hana; Lichovníková, Dagmar, Správní řád v praxi ředitelů škol a školských zařízení s výkladem a vzory správních rozhodnutí.Žďár nad Sázavou:Fakta 2005. ISBN 80-902614-5-0 Štoček, Milan, Rukověť základní školy a základní školy speciální,Nový Bydžov: aTre 2012. Štoček,Milan, Rukověť základní školy,Nový Bydžov: aTre 2009 www.msmt.cz www.atre.cz www.janmikac.cz

6. Seznam doporučené literatury a zdrojů

Lichovníková, Dagmar, Zákoník práce pro školy a školská zařízení s výkladem od 1.1.2012,Žďár nad Sázavou: Fakta 2011 Poláková, Hana, Zákon o pedagogických pracovnících a předpisy související2.aktualizované vydání. Žďár nad Sázavou: Fakta 2012 Štoček, Milan, Rukověť základní školy, verze 1.2014,Nový Bydžov: aTre 2014 Štoček, Milan, Rukověť střední školy, verze 1.2014,Nový Bydžov: aTre 2014 Štoček, Milan, Rukověť výchovného poradce a školního metodika prevencezákladní škola, verze 1.2013, Nový Bydžov: aTre 2013 Štoček, Milan, Rukověť výchovného poradce a školního metodika prevencestřední škola, verze 1.2013, Nový Bydžov: aTre 2013 www.msmt.cz www.atre.cz www.janmikac.cz

36

příloha č. 1

Vyhláška č. 263/2007 Sb.,kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí Částka: 86/2007 Sb. Datum účinnosti od: 1. listopadu 2007

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 306 odst. 1 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: §1 Rozsah právní úpravy Tato vyhláška se vztahuje na zaměstnance škol a školských zařízení zřízených ministerstvem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. §2 Postup související se skončením pracovního poměru a odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance (1) Před skončením pracovního poměru zaměstnanec informuje zaměstnavatele o stavu plnění uložených úkolů. Pedagogický pracovník odevzdá příslušnou pedagogickou dokumentaci a podklady pro hodnocení žáků a studentů. O předání úkolů a odevzdání věcí se vyhotoví záznam. (2) Ředitel školy nebo školského zařízení při skončení pracovního poměru, při odvolání z pracovního místa ředitele nebo vzdání se pracovního místa ředitele předá agendu spojenou s výkonem pracovního místa ředitele nově jmenovanému řediteli; pokud to není možné, předá ji stejným způsobem svému zástupci nebo fyzické osobě určené zřizovatelem. O předání se vyhotoví záznam. §3 Pracovní doba pedagogických pracovníků (1) V pracovní době pedagogičtí pracovníci vykonávají a) přímou pedagogickou činnost1), b)

další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen "žáci") ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. (2) Nejde-li o výkon přímé pedagogické činnosti, může pedagogický pracovník vykonávat práci i na jiném s ním dohodnutém místě2). (3) Při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. (4) Je-li s pedagogickým pracovníkem dohodnuta3) jiná doba k jeho seznámení s rozvržením pracovní doby do směn, oznámí mu ředitel školy nebo školského zařízení toto rozvržení pracovní doby nejpozději 3 dny předem; v případě změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti mu to oznámí zpravidla 3 dny předem. (5) V evidenci odpracované pracovní doby4) se uvádí též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonaných nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení. §4 Čerpání dovolené Dobu čerpání dovolené určuje ředitel školy nebo školského zařízení podle rozvrhu čerpání dovolené5)

a) pedagogickým pracovníkům zpravidla na dobu školních prázdnin, b) učitelům mateřských škol s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám na pracovišti tak, aby ji čerpali především v době přerušení nebo omezení provozu mateřské školy6), c) pedagogickým pracovníkům ve školských zařízeních s celoročním provozem v průběhu celého školního roku. §5 Volno k samostudiu Ředitel školy nebo školského zařízení určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia7) zpravidla na dobu

a) podzimních, vánočních, pololetních, jarních nebo velikonočních prázdnin8), b) přerušení nebo omezení provozu školy6) nebo školského zařízení9), nebo c) kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby10). §6 Dohled nad žáky (1) Dohled11) k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí12). (2) Ředitel13) školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. (3) Pedagogický pracovník koná podle rozvrhu dohled nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dohled. Dohled ve škole začíná nejméně 15 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí nejdříve ukončením výchovy a vzdělávání nebo poskytováním školských služeb. (4) Pedagogický pracovník vykonává podle pokynů ředitele dohled i mimo školu a školské zařízení, zejména při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů nebo učebních dokumentů, při účasti na soutěžích, přehlídkách, popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou nebo školským zařízením. (5) Při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. (6) Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam. §7 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministryně: Mgr. Kuchtová v. r.

____________________________________________________________ 1) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 3) § 84 zákoníku práce. 4) § 96 zákoníku práce. 5) § 217 odst. 1 zákoníku práce. 6) Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. 7) § 24 odst. 4 písm. b) a odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb. 8) § 4 vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku. 9) Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. 10) § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Například § 29 odst. 2 a § 164 odst. 1 písm. b) školského zákona, § 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., § 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. 12) § 415 a 422 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 164 odst. 1 písm. h) školského zákona.

příloha č. 2

Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání na střední škole Včetně poslední změny č. 86/2012 Sb. s účinností dnem 20. 3. 2012 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 64 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):

ČÁST PRVNÍ ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ DO PRVNÍHO ROČNÍKU VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍ ŠKOLE §1 Náležitosti přihlášky ke vzdělávání (1) Součástí přihlášky ke vzdělávání (dále jen "přihláška") jsou tyto doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak: a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky, b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky, c) vysvědčení z šestého a sedmého ročníku základní školy, popřípadě ze čtvrtého a pátého ročníku základní školy, pokud se uchazeč hlásí do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia, popřípadě osmiletého gymnázia, d) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč plní nebo splnil povinnou školní docházku, pokud se uchazeč hlásí do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, e) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia1), f) doklad o získání příslušného stupně středního vzdělání, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem2) nebo zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou3), g) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, pokud je v souladu se zvláštním právním předpisem4) předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, h) rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění podle zvláštního právního předpisu5), je-li uchazeč osobou zdravotně znevýhodněnou, i) posudek školského poradenského zařízení o zdravotním postižení nebo zdravotním znevýhodnění uchazeče, který je zdravotně znevýhodněn, obsahující vyjádření o doporučení vhodného postupu při konání přijímací nebo talentové zkoušky,

j) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, k) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání. (2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem střední školy6), které určí ředitel školy, například doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných dílčích kvalifikacích6b) nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole7). (3) Součástí přihlášky nemusí být doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku. (4) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy 7a). (5) Závěrečné vysvědčení osvědčující ukončení pátého ročníku základní školy, sedmého ročníku základní školy, ukončení základní školy před splněním povinné školní docházky, popřípadě řádného splnění povinné školní docházky, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy 7a). (6) V případě dokladů vyhotovených v jiném než českém jazyce přikládá uchazeč jejich úřední překlad do českého jazyka, pokud ředitel školy uchazeči nesdělí, že úřední překlad nevyžaduje. V případě dokladů vyhotovených ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje. §2 Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou nejpozději do 31. října, do ostatních oborů vzdělání do 31. ledna, a to zveřejněním na veřejně přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. §3 Průběh přijímacího řízení (1) Přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se koná v pracovních dnech v termínech od 22. do 30. dubna. (2) Talentová zkouška do oboru vzdělání s talentovou zkouškou v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 2. do 15. ledna. Talentová zkouška v konzervatoři v prvním kole přijímacího řízení se koná v pracovních dnech v termínech od 15. do 31. ledna. (3) Dny konání zkoušky podle odstavců 1 až 2 stanoví ředitel školy. (4) V případě, že se koná společné přijímací řízení do více oborů vzdělání, ředitel školy spolu s vyhlášením přijímacího řízení tuto skutečnost zveřejní, pro první kolo přijímacího řízení jako součást oznámení podle § 2.

(5) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení se vyhlašuje i termín, do kdy je nejpozději možné podávat přihlášky ke vzdělávání. (6) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky v náhradním termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 7 dnů před jejím konáním. (7) Součástí pozvánky k přijímací zkoušce nebo talentové zkoušce jsou informace o požadavcích na tyto zkoušky, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení, stanovené ředitelem školy. 7b) §4 (1) Ředitel školy zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to v souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany osobních údajů8), a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení, b) kritéria přijímacího řízení. (2) Údaje podle odstavce 1 se zveřejňují a) do 3 pracovních dnů po posledním termínu stanoveném ředitelem školy pro konání přijímací zkoušky, nebo b) nebyla-li ředitelem školy přijímací zkouška stanovena, po vyhodnocení přijímacího řízení, a to v prvním kole nejpozději posledního dne termínu uvedeného v § 3 odst. 1 a v dalších kolech bez zbytečného odkladu. (3) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením. V případě, že se přijímací zkouška nekoná nebo ji v souladu s kritérii přijímacího řízení není uchazeč povinen konat, sdělí přidělené registrační číslo uchazeči písemně ředitel školy zároveň s informací o nekonání přijímací zkoušky. (4) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil. §5 (1) Počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení určí ředitel školy. (2) Ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí postoupí krajskému úřadu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval při přijímacím řízení. (3) Ředitel školy, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, postupuje při odvolání podle vnitřního předpisu školy. § 5a Zápisový lístek (1) Tiskopis zápisového lístku je opatřen šedým podtiskem lipových listů na každé straně tiskopisu, vodotiskem s motivy lipových ratolestí, evidenčním číslem obsahujícím sérii tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Tiskopisy se vyhotovují na listu formátu 210 x 280 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. (2) Vzor tiskopisu zápisového lístku je uveden v příloze k této vyhlášce. Místo pro uvedení resortního identifikátoru školy9) se na tiskopisu uvádí zkratkou "IZO". (3) Evidenci tiskopisů zápisových lístků vydaných jednotlivým uchazečům vede orgán, který je vydal. Zápisový lístek je evidován pod evidenčním číslem pro jednotlivé uchazeče, kterým je vydán v souladu

s § 60a školského zákona. Krajský úřad zápisový lístek s údaji identifikujícími uchazeče vydává uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče na základě ověření jeho totožnosti, nebo jej uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče na základě písemné žádosti zasílá prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou. (4) Při převzetí zápisového lístku střední škola nebo konzervatoř ověřuje, zda údaje uvedené v zápisovém lístku odpovídají údajům v přihlášce. (5) V případě ztráty nebo zničení zápisového lístku vydává na základě písemné žádosti bez zbytečného odkladu orgán, který jej vydal, náhradní zápisový lístek. Součástí žádosti o vydání náhradního zápisového lístku je čestné prohlášení zákonného zástupce uchazeče nebo zletilého uchazeče, že původní zápisový lístek neuplatnil ani neuplatní ve střední škole; součástí čestného prohlášení zákonného zástupce nezletilého uchazeče je podpis uchazeče. Náhradní zápisový lístek se označuje před nadpisem zápisového lístku slovem „NÁHRADNÍ“. Odstavce 1 až 4 se na náhradní zápisový lístek použijí obdobně. ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ DO VYŠŠÍHO ROČNÍKU §6 Součástí přihlášky jsou doklady nebo jejich ověřené kopie podle § 1 odst. 1 písm. g) až i) a k) a odst. 2 a dále doklady uchazeče o předchozím vzdělávání pro určení formy, obsahu a kritérií přijímacího řízení a určení ročníku, do něhož bude uchazeč zařazen. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ §7 Tato vyhláška se vztahuje také na přijímání ke vzdělávání v konzervatoři. §8 Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 10/1997 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách zřizovaných státem. 2. Vyhláška č. 469/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/1997 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách zřizovaných státem, a zrušují některé právní předpisy vydané v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 3. Vyhláška č. 160/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/1997 Sb., o přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách zřizovaných státem, ve znění vyhlášky č. 469/2001 Sb. §9 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005. ___________________________________________________________ 1) § 83 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2) § 84 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 85 zákona č. 561/2004 Sb. Například § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 6) § 60 odst. 3 zákona 561/2004 Sb. 6b) § 5 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). 7) Například § 113 až 114 zákona č. 561/2004 Sb. 7a) § 66 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.. 7b) § 60 odst. 3 písm. a), b) zákona č. 561/2004 Sb. 8) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 144 odst. 1 písm. a) školského zákona. 3) 4)

Příloha k vyhlášce č. 671/2004 Sb.

Vystavil (škola / krajský úřad): ......................................................................................................................... ...................................................................................................................................... IZO školy: .................. Zápisový lístek Ev. číslo: . . - . . . . . . ke vzdělávání ve střední škole /konzervatoři/ Jméno, popřípadě jména, a příjmení uchazeče: ............................................................................................... Datum a místo narození uchazeče: ............................................

..................................................................

Adresa bydliště uchazeče : ............................................. ........... 1)

...................................................................................................... .............................. stát:................................. Jméno a příjmení zákonného zástupce nezletilého uchazeče: ......................................................................... 1. Zapisuji uvedeného uchazeče do prvního ročníku na školní rok: ....................../.......................... Název školy: ................................................................................................................................................. Kód a název oboru vzdělání: ....................................................................................................................... Datum: ............................ Podpis zákonného zástupce nezletilého uchazeče: .................... Podpis uchazeče: ..........................................

..................................... Otisk razítka a podpis ředitele střední školy/konzervatoře/

Zápis zrušený dne: ............................ Podpis zákonného zástupce nezletilého uchazeče: ........................... Podpis uchazeče:

..........................................

.............................. Otisk razítka a podpis ředitele školy

2. Zapisuji uvedeného uchazeče do prvního ročníku na školní rok: ......................../........................... Název školy: ................................................................................................................................................. Kód a název oboru vzdělání: ....................................................................................................................... Datum: ............................ Podpis zákonného zástupce nezletilého uchazeče: ........................... Podpis uchazeče: ..........................................

.............................. Otisk razítka a podpis ředitele střední školy/konzervatoře/

Zápis zrušený dne: ............................ Podpis zákonného zástupce nezletilého uchazeče: ........................... Podpis uchazeče:

..........................................

.............................. Otisk razítka a podpis ředitele školy

Datum Podpis a razítko2): 1) 2)

Uvádí se adresa trvalého pobytu, u cizinců adresa bydliště. Otisk razítka vydávajícího orgánu a podpis ředitele základní školy nebo odpovědného zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu.

příloha č. 3

Vyhláška č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 400/2009 Sb.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 31 odst. 1, § 71, § 83 odst. 5, § 84 odst. 3, § 85 odst. 3 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): ČÁST PRVNÍ STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ §1 Typy středních škol Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou: gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola. §2 Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování (1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60. (2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3. (3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17. (4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. (5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit: a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků, b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu, c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,

e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem, f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického. (6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem1). Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků. (7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku. §3 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení (1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nehodnocen(a)". (3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn1a), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "uvolněn(a)". (4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům. (5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé.

(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). (7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 - výborný. (8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. (9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí1b). (10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu1c). §4 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů, jsou součástí školního řádu a obsahují vždy: a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení, b) kritéria stupňů prospěchu, c) podrobnosti o komisionálních zkouškách, d) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, e) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, f) průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání. §5 Individuální vzdělávací plán (1) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů2) je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.

(2) Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka. §6 Komisionální zkouška (1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání3), b) koná-li opravné zkoušky4), c) koná-li komisionální přezkoušení5). (2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. (3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy. (4) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy5a) a zveřejní je na přístupném místě ve škole. §7 Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka (1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání6). (2) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání. §8 Uznání částečného vzdělání žáka

Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. §9 Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz "uznáno" s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně. § 10 Výchovná opatření (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (2) Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) napomenutí učitele odborného výcviku, c) důtku třídního učitele, d) důtku učitele odborného výcviku, nebo e) důtku ředitele školy. (4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. (5) Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy. (6) Ředitel školy nebo třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. (7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do

dokumentace školy7). Teoretické vyučování § 11 (1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. V oborech vzdělání zaměřených na sportovní přípravu se začátek a konec teoretického vyučování stanoví v souladu s tréninkovými potřebami příslušného sportovního odvětví. (2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla desetiminutová, délka polední přestávky je nejméně 30 minut. (3) V předmětech, které obsahují vybrané učivo, může být součástí teoretického vyučování cvičení. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v učebnách, odborných učebnách a laboratořích. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program. Praktické vyučování § 12 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování8) obsahuje zejména: a) obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat, b) místo konání praktického vyučování, c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení, d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování, e) poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování, f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost, g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování, h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby (dále jen "instruktor"), i) ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím

pracovišti. § 13 Odborný výcvik (1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu. (2) V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin. (3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin. (4) Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku konaného ve škole nebo ve školském zařízení se zařazuje přestávka v délce 15 až 25 minut. (5) Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích fyzických nebo právnických osob, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci v souladu s ustanovením zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne. (6) Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo ve školském zařízení provádí učitel odborného výcviku. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob se provádí za vedení a dozoru instruktorů. Instruktor vede současně nejvýše 6 žáků. § 14 Cvičení Cvičení je součástí praktického vyučování v předmětech, které posilují odborné vzdělávání a přípravu žáků. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v odborných učebnách, laboratořích a dílnách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program. § 15 Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe (1) Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.

(2) Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně. Odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech. (3) Učební praxi, odbornou praxi a uměleckou praxi vyučuje učitel odborných a uměleckých odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů. (4) Organizační uspořádání učební praxe, odborné praxe nebo umělecké praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu. § 16 Sportovní příprava (1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut. Maximální počet tréninkových jednotek v jednom dni je 6. (2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. (3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy určit počátek dopoledního vyučování od 6 hodin a konec odpoledního vyučování ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek zpravidla 12 hodin. Sportovní výcvikové a jiné kurzy a mimoškolní činnost § 17 (1) Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem: a) organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy, b) poskytovat žákům možnosti naplnění volného času mimoškolní činností se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách. (2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění léčebných výloh v zahraničí a pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu. V případě výjezdu do členského státu Evropské unie postačí namísto pojištění léčebných výloh Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení tento průkaz nahrazující. Nezletilý žák předloží i písemný souhlas zákonného zástupce.

ČÁST DRUHÁ VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI § 18 (1) Nejnižší počet žáků konzervatoře je 80. Velikost oddělení závisí na jeho odborném zaměření a na počtu žáků studujících v oborech vzdělání hudba, zpěv, tanec nebo hudebně dramatické umění. Nejnižší počet žáků v oddělení je 5. Nejvyšší počet žáků v oddělení je 500. (2) Oddělení v konzervatoři je pracoviště, kde se uskutečňuje všeobecné vzdělávání, odborné teoretické vzdělávání nebo speciálně odborná příprava žáků pro výkon náročných uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Do působnosti oddělení patří zejména rozvoj určité složky uměleckého oboru, příprava a uskutečňování částí školních vzdělávacích programů, výchovná, vzdělávací, umělecká a další tvůrčí činnost. Oddělení tvoří pedagogičtí pracovníci a žáci všech ročníků, studující příslušné zaměření uměleckého oboru. V čele oddělení je vedoucí oddělení, kterého jmenuje a odvolává ředitel konzervatoře. § 19 Komise pro závěrečnou komisionální zkoušku9) je nejméně tříčlenná. Komisi tvoří předseda, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému předmětu, a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. § 20 Pro žáky, kteří se vzdělávají v osmiletém vzdělávacím programu pro obor tanec, zajišťuje škola také celodenní výchovu, stravování a ubytování. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 21 V případě uvolnění žáka se zdravotním postižením z vyučování10) ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení zajistí náhradní způsob vzdělávání žáka nebo náhradní činnosti v době vyučování příslušného předmětu. Na první nebo poslední vyučovací hodinu lze žáka uvolnit bez náhrady. § 22 Pokud ve zvláštním právním předpise upravujícím základní vzdělávání a plnění povinné školní docházky není uvedeno, že se týká i žáků nižšího stupně osmiletého a šestiletého gymnázia plnících ve střední škole povinnou školní docházku, postupuje se podle ustanovení

této vyhlášky. § 23 Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. § 24 Počty žáků ve škole a ve třídě se do konce školního roku 2004/2005 stanoví podle dosavadních právních předpisů. § 25 Ustanovení týkající se vzdělávání ve střední škole se vztahují i na vzdělávání v konzervatoři, nestanoví-li tato vyhláška jinak. § 26 Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách. 2. Vyhláška č. 187/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách. 3. Vyhláška č. 241/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb. 4. Vyhláška č. 144/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 235/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb., a vyhláška č. 35/1992 Sb., o mateřských školách. § 27 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. ____________________________________________________________ 1) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. 1a) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 1b) § 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb.

1c) § 69 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. 2) § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 3) § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. 4) § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. 5) § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. 5a) § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. 6) § 108 zákona č. 561/2004 Sb. 7) § 28 zákona č. 561/2004 Sb. 8) § 65 odst. 2 a § 71 zákona č. 561/2004 Sb. 9) § 90 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. 10) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

příloha č.4

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 256/2012 Sb., v platném znění Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19, § 20 odst. 7, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 31 odst. 1, § 38 odst. 7 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Organizace vzdělávání §1 (1) Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin. (2) Ředitel základní školy (dále jen "škola") umožní žákům vstup a pobyt v budově nejméně 20 minut před začátkem vyučování a o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. (3) Žáci mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin. Konkrétní počet vyučovacích hodin stanoví škola s přihlédnutím k charakteru vzdělávací činnosti a k základním fyziologickým potřebám žáků. (4) Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech stanoví školní vzdělávací program. (5) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové. Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce nejméně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut. V případech hodných zvláštního zřetele lze zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy přihlédne k základním fyziologickým potřebám žáků. (6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. §2 (1) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy. (2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na

území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění. (3) Pokud škola zařadí do školního vzdělávacího programu základní plaveckou výuku, uskutečňuje ji v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin celkem během prvního stupně. §3 (1) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání1), a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem2). Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. (2) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. (3) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků. Počty žáků ve školách a třídách §4 (1) Školy, s výjimkou škol uvedených v odstavcích 2 až 5, mají nejméně 17 žáků v průměru na 1 třídu. (2) Škola tvořená jednou třídou prvního stupně má nejméně 10 žáků ve třídě. (3) Škola tvořená dvěma třídami prvního stupně má nejméně 12 žáků v průměru na 1 třídu. (4) Škola tvořená třemi třídami prvního stupně má nejméně 14 žáků v průměru na 1 třídu. (5) Škola tvořená čtyřmi a více třídami prvního stupně má nejméně 15 žáků v průměru na 1 třídu. (6) Ustanovení odstavců 2 a 3 lze využít také pro stanovení nejnižšího počtu žáků v průměru na 1 třídu ve školách s jazykem národnostní menšiny3), jestliže je to pro školu s jazykem národnostní menšiny výhodnější. (7) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.

(8) Počet žáků ve třídě samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením a počet žáků individuálně integrovaných do třídy školy se řídí zvláštním právním předpisem19). (9) Do průměrného počtu žáků na třídu podle odstavců 1 a 3 až 5 se nezapočítávají třídy, pro které stanoví zvláštní právní předpis odlišné nejnižší počty žáků z důvodu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. §5 (1) Škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu při zahájení výuky přihlásí alespoň 7 žáků. (2) Na prvním stupni školy lze do jedné třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku prvního stupně. Na druhém stupni školy nelze do jedné třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku druhého stupně. Do jedné třídy nelze zařadit žáky prvního a druhého stupně. (3) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy. (4) Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle prostorových4), personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu. (5) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24. Poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb §6 (1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. (2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky5) nebo v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, a žákovi, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí6), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen "kmenová škola"). (3) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky7), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem tato škola. Přípravné třídy §7

(1) Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě8) je 15. (2) Ředitel školy může vyřadit dítě z přípravné třídy: a) na žádost zákonného zástupce dítěte, b) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce dítěte, jestliže dítě bez omluvy zákonným zástupcem dítěte do přípravné třídy nejméně jeden měsíc nepřetržitě nedochází, nebo c) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce dítěte, jestliže počet zameškaných dní bez omluvy zákonným zástupcem dítěte překročí 30 dní ve školním roce. (3) Ředitel přihlédne před rozhodnutím o vyřazení dítěte z přípravné třídy vždy k zájmu dítěte. (4) Obsah vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání9) a je součástí školního vzdělávacího programu. (5) Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro první ročník. (6) Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce. Zpráva obsahuje vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Dále zpráva obsahuje: a) vyjádření speciálních vzdělávacích potřeb, předpokládaných schopností, nadání a zájmů dítěte, b) případné doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu pro vzdělávání dítěte v dalším období, c) další doporučení pro vzdělávání dítěte. (7) Zprávu podle odstavce 6 předá škola na konci druhého pololetí školního roku zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku, pokud se nejedná o školu, ve které bylo dítě zařazeno do přípravné třídy. Zároveň se zpráva stává součástí dokumentace školy. Označování tříd §8 Třídy jednotlivých ročníků školy se označují řadovými číslovkami vyjádřenými římskými číslicemi od I. do IX. Třídy téhož ročníku se rozlišují velkými písmeny připojenými k číslicím označujícím ročník. Třídy prvního stupně školy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více

ročníků, se označují podle věty první a v závorce se vyznačí řadovými číslovkami vyjádřenými arabskými číslicemi příslušné ročníky. Rozvoj nadání žáků §9 (1) Ředitel školy zařadí žáka do třídy nebo skupiny žáků s rozšířenou výukou některého předmětu nebo skupin předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (dále jen "rozšířená výuka") na základě posouzení nadání a předpokladů žáka a se souhlasem zákonného zástupce žáka. (2) Žák je ze skupiny žáků nebo třídy s rozšířenou výukou přeřazen do skupiny žáků nebo třídy bez rozšířené výuky v případě, že dlouhodobě neprokazuje předpoklady pro tuto výuku, nebo i z jiných závažných důvodů. Ředitel školy přeřadí žáka v rámci školy na základě doporučení vyučujícího daného předmětu a po projednání v pedagogické radě a se zákonným zástupcem žáka zpravidla ke konci pololetí. Ze závažných důvodů, zejména zdravotních, může být žák přeřazen i v průběhu pololetí. (3) Náležitosti vzdělávání žáků mimořádně nadaných se řídí zvláštním právním předpisem19). Vzdělávání ve třídách pro jazykovou přípravu § 10 (1) Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli škol určí školy, ve kterých je na území kraje poskytována bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků pro žáky cizince, kteří zde plní povinnou školní docházku10) (dále jen "jazyková příprava"). Seznam těchto škol zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Ředitel školy uvedené v odstavci 1 zřizuje třídu nebo třídy pro jazykovou přípravu. (3) Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka uvedeného v odstavci 1 do jednoho týdne po přijetí žáka do školy o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu. (4) Žák uvedený v odstavci 1 se do třídy pro jazykovou přípravu zařazuje na žádost zákonného zástupce žáka podanou řediteli školy uvedené v odstavci 1, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. § 11 (1) Nejvyšší počet žáků ve třídě pro jazykovou přípravu je 10. Ustanovení § 4 o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu pro jazykovou přípravu nevztahují a počty tříd pro jazykovou přípravu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených v § 4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy pro jazykovou přípravu nejsou žáky školy uvedené v § 10 odst. 1.

(2) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 70 vyučovacích hodin po dobu nejvýše 6 měsíců školního vyučování po sobě jdoucích. (3) Obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (4) O absolvování jazykové přípravy vydá škola uvedená v § 10 odst. 1 žákovi osvědčení. (5) Absolvování jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, v níž žák plní povinnou školní docházku. Kurz pro získání základního vzdělání § 12 (1) Délku a formu kurzu pro získání základního vzdělání (dále jen "kurz")11) určí ředitel školy, nejvýše však v délce jednoho školního roku. Kurzy se zahajují k začátku prvního nebo druhého pololetí. (2) Nejvyšší počet žáků ve třídě kurzu je 24. Ustanovení § 4 o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu kurzu nevztahují a počty tříd kurzu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených v § 4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy kurzu nejsou žáky školy. § 13 (1) Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. (2) Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných. (3) Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení. (4) Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu. (5) Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se nejpozději do šesti měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu. (6) Pro jmenování komise pro opravnou zkoušku podle odstavce 5, její složení a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 1 až 6. Hodnocení žáků § 14 (1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky

zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. (2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu12) a obsahují zejména: a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení, b) kritéria pro hodnocení.

Hodnocení žáků na vysvědčení § 15 (1) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. (2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. (3) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

(5) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (6) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon. § 16 (1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn20), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)". (2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu21), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)". (3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). (4) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Výchovná opatření § 17 (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo

jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. (4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. (5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. (6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. (7) Udělení pochvaly ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy14). Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky § 18 (1) Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen "zkoušející škola"). Zkouška se koná: a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice

vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. (3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává. (4) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek. (5) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.".

§ 18a (1) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. (2) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává. (3) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek. (4) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po

zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka. § 18b (1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1. (2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení. (3) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek. § 18c (1) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže a) ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo b) žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil. (2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení. (3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

(4) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

§ 18d (1) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením. (2) Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 až 18b z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

§ 19 (1) Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. (4) Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. § 20 (1) Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3.

(2) Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona". (3) Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 16 odst. 3. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka je rozhodný výsledek zkoušky nebo hodnocení na osvědčení vydaném podle § 18c odst. 3. (4) Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky, zašle ředitel této školy řediteli kmenové školy kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi. (5) O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (6) V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22. Komisionální přezkoušení § 22 (1) Komisi pro komisionální přezkoušení15) (dále jen "přezkoušení") jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. (4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

(7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku16). Opravná zkouška § 23 (1) Komisi pro opravnou zkoušku17) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6. Společná ustanovení § 24 (1) Tato vyhláška se obdobně vztahuje také na vzdělávání žáků nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia18), s výjimkou ustanovení § 1, 2, 4, 5, 7, 8, 22 a 23. (2) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí touto vyhláškou, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. (3) Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák22), vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji. (4) Na vzdělávání dětí v přípravných třídách podle § 7 se obdobně vztahují ustanovení § 1 až 3, § 5 odst. 1, 3 a 4, § 6, 14, 17, odstavce 2, § 25 odst. 2. Přechodná ustanovení § 25 (1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části nebo údaje, u kterých tato vyhláška požaduje, aby byly stanoveny školním vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září 2005. (2) Podle § 4 odst. 1 až 5 a 7, § 5 odst. 1 a 5, § 12, 13 a 16 se postupuje od školního roku 2005/2006. Zrušovací ustanovení § 26 Zrušuje se:

1.

Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb., o základní škole. 2. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 225/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb., o základní škole. 3. Vyhláška č. 234/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 84/1984 Sb., o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií a středních odborných škol, vyhláška č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, ve znění zákona č. 111/1998 Sb., vyhláška č. 189/1991 Sb., o podmínkách uzavírání hospodářských smluv o bezplatném užívání majetku středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování, a vyhláška č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění vyhlášky č. 225/1993 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 4. Vyhláška č. 9/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost § 27 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: JUDr. Buzková v. r.

____________________________________________________________ 1) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona. 2) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 3) § 14 odst. 2 školského zákona. 4) Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení. 5) § 38 odst. 1 písm. a)školského zákona. 6) § 38 odst. 2 školského zákona. 7) § 38 odst. 1 písm. b) školského zákona. 8) § 47 odst. 1 školského zákona. 9) § 3 odst. 2 školského zákona. 10) § 20 odst. 5 a 6 školského zákona. 11) § 55 odst. 3 školského zákona. 12) § 30 odst. 2 školského zákona. 14) § 28 školského zákona. 15) § 52 odst. 4 školského zákona. 16) § 53 školského zákona. 17) § 53 odst. 2 školského zákona. 18) § 61 odst. 1 školského zákona.

19) Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. 20) § 50 odst. 2 školského zákona. 21) § 52 odst. 2 a 3 školského zákona. 22) § 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb.

Informace MŠMT o novele vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (vyhláška č. 256/2012 Sb.) Důvody pro novelizaci

1. reakce na novelu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů – zákon č. 472/2011 Sb., 2. podněty škol. Hlavní úpravy

1. Z důvodů novely školského zákona •

Novela školského zákona zrušila povinnost zkoušek v kmenové ZŠ v ČR při plnění povinné školní docházky v zahraničí (nyní pouze na žádost zákonných zástupců), proto vyhláška uvádí nový postup školy, žáka a jeho zákonných zástupců při konání nebo nekonání zkoušek a dokládání plnění povinné školní docházky v zahraničí. (§ 18 – 20 vyhlášky)

•

Nově se uznává vzdělávání poskytované právnickou či jinou osobou v zahraničí, která v dohodě s MŠMT poskytuje občanům ČR v období plnění povinné školní docházky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu Český jazyk a literatura, Člověk a jeho svět, Dějepis a Zeměpis vztahujícího se k České republice, pokud žák zároveň plní povinnou školní docházku ve škole v zahraničí. Tento žák pak od kmenové školy v ČR obdrží i „české“ vysvědčení. Vyhláška v tomto případě zavádí v § 18c pojem „poskytovatel vzdělávání v zahraničí“, jedná se např. o Českou školu bez hranic. (§ 18c vyhlášky)

•

Novela školského zákona zrušila povinnost základních škol vydávat žákům výstupní hodnocení na konci 9. ročníku nebo při podání přihlášky na víceletou střední školu. Ve vyhlášce č. 48/2005 Sb. se proto zrušila ustanovení určující podrobnosti o vydávání výstupního hodnocení.

2. Úpravy na základě podnětů škol Úpravy směřují ke zjednodušení textu vyhlášky a snížení administrativní zátěže škol a větší možnosti upravit organizaci vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle podmínek školy. Jde zejména o: •

zavedení povinnosti školy zajistit dozor nad žáky v době „polední“ přestávky, kdy žáci již nejsou ve školní jídelně; změnou se zajišťuje možnost pobytu žáků v bezpečném prostředí v době, kdy čekají na začátek odpoledního vyučování; opatření má význam především pro nejmladší žáky, obecně pak významně snižuje možnost úrazů žáka a pohybu v rizikovém prostředí (§ 1 odst. 2 vyhlášky);

•

zvýšení nejvyššího počtu hodin v dopoledním vyučování na 1. stupni, aby žáci nemuseli mít odpolední vyučování (+ podmínka přihlédnutí k charakteru vzdělávací činnosti a k základním fyziologickým potřebám žáků) – výhoda především pro dojíždějící žáky (§ 1 odst. 3 vyhlášky);

•

možnost zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Škole se tak poskytuje větší prostor pro sestavení rozvrhu školy, zejména s ohledem na žáky dojíždějící z okolí. Je zdůrazněna

podmínka přihlédnutí k základním fyziologickým potřebám žáků a zkrácení přestávek je deklarováno jako výjimečný případ. Zároveň je případné zkrácení některých přestávek podmíněno souhlasem školské rady (schvaluje školní řád, který obsahuje i vymezení provozu školy, tedy i délky a zařazení přestávek) (§ 1 odst. 5 vyhlášky); •

rozšíření možností organizace základní plavecké výuky – vyhláška nově určuje pouze celkový rozsah na 1. stupni ZŠ (§ 2 odst. 3 vyhlášky);

•

možnost dokončení výuky volitelného nebo nepovinného předmětu, jestliže počet žáků ve skupině poklesne pod 7 žáků (§ 5 odst. 1 vyhlášky);

•

možnost přizpůsobit výuku ve třídách pro jazykovou přípravu cizinců podle jejich potřeb a možností školy (§ 10 vyhlášky);

•

možnost přizpůsobit délku a formu kurzu pro získání základního vzdělání (§ 12 vyhlášky);

•

možnost při použití slovního hodnocení hodnotit výsledky vzdělávání žáka na konci 1. pololetí souhrnně za všechny předměty, bez hodnocení po jednotlivých předmětech (§ 15 odst. 2 vyhlášky);

•

možnost doplnění klasifikace výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15 odst. 5 vyhlášky);

•

stanovuje se přesná formulace na vysvědčení v případě, kdy je žák nehodnocen nebo uvolněn z výuky (§ 16 odst. 1 a 2 vyhlášky);

•

doplňuje se proinkluzivní ustanovení, podle kterého ředitel školy vytvoří v případě vzdělávání individuálně integrovaného žáka podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka, vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.

Platnost Od 1.9.2012, ustanovení o vzdělávání v zahraničí platí dnem vyhlášení ve Sbírce, tj od 23.7.2012.