Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
PRÁVNÍ ASPEKTY KONKURZNÍCH ŘÍZENÍ NA FUNKCI ŘEDITELE ŠKOLY LEGAL ASPECTS OF THE HEADMASTER’S OPEN COMPETITION
Bakalářská diplomová práce
Martina Vávrová
Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Dalimila Gadasová, Dr.
Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Právní aspekty konkurzních řízení na funkci ředitele školy vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje.
V Olomouci dne 14. 3. 2014
…………………………………………
Děkuji JUDr. Dalimile Gadasové, Dr. za odborné vedení mé diplomové práce, za její cenné rady a připomínky a za povzbuzení při jejím zpracování.
OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .........................................................................................6 ÚVOD .........................................................................................................................................8 1 ŘEDITEL JAKO PŘEDSTAVITEL ORGANIZACE ........................................................10 1.1 Zřizovatel .......................................................................................................................10 1.2 Česká školní inspekce ....................................................................................................11 1.3 Školská rada ...................................................................................................................12 1.4 Zaměstnavatel ................................................................................................................12 2 KONKURZNÍ ŘÍZENÍ.........................................................................................................14 2.1 Konkurz ve světle novely školského zákona .................................................................14 2.2 Požadavky a předpoklady pro výkon činnosti ředitele ..................................................16 2.3 Organizace konkurzu .....................................................................................................21 3 JMENOVÁNÍ .......................................................................................................................23 3.1 Jmenování na dobu určitou ............................................................................................ 24 3.2 Sjednání zkušební doby..................................................................................................26 4 SKONČENÍ VÝKONU PRÁCE, PRACOVNÍHO POMĚRU ŘEDITELE ........................27 4.1 Odvolání ředitele z vedoucího pracovního místa ........................................................... 27 4.2 Vzdání se místa ředitele .................................................................................................29 4.3 Skončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona .................................................29 4.4 Postup po odvolání, vzdání se pracovního místa či po skončení jmenování na dobu neurčitou...............................................................................................................30 4.5 Skončení pracovního poměru při jmenování na dobu určitou .......................................32 4.6 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době............................................................... 33 5 VYHODNOCENÍ KONKURZNÍCH ŘÍZENÍ V KRAJI VYSOČINA USKUTEČNĚNÝCH V LETECH 2012–2013 ...................................................................34 5.1 Analýza konkurzních řízení na vedoucí pracovní místa ředitelů škol zřizovaných krajem v letech 2012-2013 ............................................................................................ 35 5.2 Analýza konkurzních řízení na vedoucí pracovní místo ředitelů škol zřizovaných obcemi kraje Vysočina v letech 2012-2013 ..................................................................36 5.3 Souhrnné poznatky z analýzy konkurzů v Kraji Vysočina ............................................37 ÚVAHA DE LEGE FERENDA ............................................................................................... 40 ZÁVĚR .....................................................................................................................................41 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................................43 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................47
Příloha č. 1 ............................................................................................................................ 48 Příloha č. 2 ............................................................................................................................ 50 Příloha č. 3 ............................................................................................................................ 52 Příloha č. 4 ............................................................................................................................ 53 Příloha č. 5 ............................................................................................................................ 54 ANOTACE ............................................................................................................................... 55
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČŠI
Česká školní inspekce
funkční období
pracovní poměr ředitele školy a školského zařízení na dobu určitou šest let
funkční studium
povinné
další
vzdělávání
pro
ředitele
škol
a školských zařízení konkurz
konkurzní řízení
ministerstvo
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Praha
OZ
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
NS
Nejvyšší soud České republiky
rejstřík
rejstřík škol a školských zařízení
ředitel
ředitel školy a školského zařízení
správní řád
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
škola
právnická
osoba
vykonávající
činnost
školy
a školského zařízení školský zákon
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
novela školského zákona
Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
LZPS
Usnesení
předsednictva
České
národní
rady
č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 6
Ústava
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška o DVPP
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška o konkurzním řízení
Vyhláška
č.
konkursního
54/2005 řízení
a
Sb.,
o
náležitostech
konkursních
komisích,
ve znění pozdějších předpisů zákoník práce
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
zákon o obcích
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
zákon o krajích
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
ZPP
Zákon
č.
563/2004
Sb.,
o
pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zřizovatel
obec, kraj
7
ÚVOD „Konkurz je správný a legitimní nástroj výběru. Avšak tak jako ostrý nůž může stejně dobře pomáhat jako škodit1.“ Pracuji jako referentka na úseku státní správy ve školství obce s rozšířenou působností. Ve své práci se prakticky denně setkávám s řediteli škol a školských zařízení, často i s jejich zřizovateli. Novela školského zákona2 přinesla poměrně zásadní změnu ve jmenování ředitelů škol a školských zařízení (dále jen „ředitelů“) zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvem“), krajem, obcí nebo svazkem obcí ve formě příspěvkových organizací nebo školských právnických osob.
Zavedla nově
jmenování ředitelů na vedoucí pracovní místo na období šesti let. Spustila tak poměrně rozsáhlou „vlnu“ konkurzních řízení (dále jen „konkurzů“). Do účinnosti této novely docházelo ke změnám na pracovních místech ředitelů výjimečně. Ředitel byl totiž jmenován na dobu neurčitou. Důvody pro jeho odvolání byly úzce omezeny na případy závažného porušení povinností vyplývajících z vykonávané činnosti a na dosažení 65 let věku. Zřizovatelé, kteří si byli vědomi toho, že ředitel dlouhodobě nezvládá svoji funkci, museli „vyčkat“ až prokazatelně poruší svoje povinnosti závažným způsobem nebo dosáhne potřebné věkové hranice3. Ne všichni zřizovatelé si věděli rady s konkurzem. Neznali jeho veškeré právní aspekty. Postupně jim vyvstávala spousta otázek: Je třeba konkurzy vyhlašovat? Pokud ano, jak jmenovat nového ředitele? Máme nějaké povinnosti vůči bývalému řediteli? Novela rovněž zamotala hlavu i samotným školám, kterých se konkurzy dotkly a došlo u nich ke změně statutárního orgánu – ředitele školy. Co je naší povinností ve vztahu k bývalému řediteli? Má nárok na přidělování nějaké práce? Musí dostat výpověď? Pokud ano, náleží mu odstupné? Tato práce se snaží najít odpovědi i na tyto otázky. Svoji práci jsem zaměřila pouze na školy zřizované obcemi a kraji, ve formě příspěvkových organizací. Tento způsob zřízení škol je v našem státě nejběžnější, navíc právě s těmito subjekty pravidelně spolupracuji. Rozsah práce mi neumožňuje
1
TROJAN, Václav. Může naše školství opravdu přijít o dobré ředitele? Řízení školy, 2012, roč. IX, č. 7, s. 4 2 Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. ledna 2005 (dále jen „novela školského zákona“) 3 VOKÁČ, Petr. Šestileté funkční období ředitelů je rozumný kompromis. Řízení školy, 2012, roč. IX, č. 11, s. 5
8
postihnout odlišnosti u škol zřízených ve formě školské právnické osoby, či škol zřízených jinými zřizovateli. Cílem mé práce je vytvořit příručku pro zřizovatele, která by je měla seznámit se změnami způsobenými novelou školského zákona v oblasti jmenování ředitelů škol. Měla by je zároveň přimět k zamyšlení, zda opravdu potřebují provést změnu statutárního orgánu jejich školy a tudíž vyhlásit konkurz. Pokud se pro něj rozhodnou měla by se stát návodným postupem pro jeho vyhlášení, jmenování ředitele, ale i pro řešení situace po skončení výkonu práce bývalého ředitele školy. Upozorňuje i na možné výjimky či chyby zřizovatelů a zaměstnavatelů týkající se této oblasti. Bakalářská práce se dělí do pěti kapitol. První kapitola nám - alespoň v základních rysech - představí osobu ředitele, vysvětlí jeho pozici jako zaměstnavatele v dané škole. Přiblíží i subjekty, které nějakým způsobem zasahují nebo mohou zasahovat do řešené problematiky konkurzů. Druhá kapitola se věnuje vlastnímu konkurzu. Její první část je věnována ujasnění možností či povinnosti zřizovatele jej vyhlásit. Následuje pasáž věnovaná požadavkům kladeným na uchazeče o pracovní místo ředitele. Třetí část se již zaměřuje na vlastní konkurz. Popisuje způsob jeho vyhlášení, povinnosti zřizovatele související s jeho vyhlášením, stručně nastiňuje jeho průběh a nakládání s jeho výsledky. Náležitostmi jmenování se zabývá třetí kapitola. Obsahuje i doporučený postup pro zřizovatele, který nevyhlásí konkurz v souvislosti s novelou školského zákona a potvrdí ředitele ve funkci na dalších šest let. Závěr kapitoly upozorňuje na možnost sjednání zkušební doby u pracovního poměru založeného jmenováním. Čtvrtá kapitola přibližuje na první pohled nesouvisející téma skončení pracovního poměru ředitele. Avšak i tato oblast patří k právním aspektům konkurzů, neboť díky nim dochází ke změnám ve funkci ředitele. Upozorňuje tedy na postupy zaměstnavatele (školy) při projednání dalšího pracovního zařazení bývalého ředitele, pokud byl dříve jmenován na dobu neurčitou. Zároveň popisuje ostatní možnosti skončení jeho pracovního poměru. Pátá kapitola analyzuje četnost a výsledky konkurzů v letech 2012–2013 v Kraji Vysočina, kde žiji a pracuji. Záměrem je vyhodnotit, jakým způsobem přistoupili zřizovatelé škol našeho kraje k jejich vyhlašování po novele školského zákona. Jaká byla četnost těchto konkurzů, jaký byl zájem uchazečů a zda došlo k zásadním obměnám v osobě ředitele. Tato bakalářská práce vychází z právního stavu ke dni 31. 1. 2014. 9
1 ŘEDITEL JAKO PŘEDSTAVITEL ORGANIZACE Ředitel je vedoucím pracovníkem, je statutárním orgánem školy, vystupuje tedy v roli zaměstnavatele. Je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo její součást vykonává4. Při svém rozhodování ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb postupuje dle platných předpisů5. Vymezení jeho pravomocí nalezneme ve školském zákoně6. V taxativně vymezených případech7 rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy podle správního řádu8. Výsledkem rozhodování v těchto případech je vydání konkrétního správního aktu9. Na vedoucí pracovní místo je jmenován zřizovatelem školy na základě jím vyhlášeného konkurzu10. Při své řídící práci úzce spolupracuje se zřizovatelem. Zastupuje organizaci navenek, je jejím představitelem. Vyjmenovat zde všechny instituce, se kterými ředitel spolupracuje, není účelem této práce. Uchýlím se pouze k stručnému popisu orgánů, které se podílejí nebo mohou podílet na oblasti konkurzu, případně mohou podávat návrhy na odvolání ředitele či řešit jeho další pracovní zařazení v organizaci po ukončení výkonu práce na vedoucím pracovním místě.
1.1 Zřizovatel Obce a kraje zřizují školy v mezích zákona11 a v souladu s platnými právními předpisy12 jako příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby. Stávají se tak jejich zřizovateli. Podmínkou výkonu činnosti školy je zápis do školského rejstříku13.
4
§ 166 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). 5 Např. dle školského zákona. 6 § 164 a následující školského zákona 7 Tamtéž § 165 odst. 2 8 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) 9 Správní akt je výsledkem správního řízení. Jedná se tedy o postup správních orgánů, jehož účelem je vydání rozhodnutí v určité konkrétní věci (věcech) pro určitou konkrétní osobu nebo osoby. Je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro samotný správní orgán, který ho vydal. (srov. HORZINKOVÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Správní právo procesní. 3. vydání. Praha: Leges, 2010, s. 175) 10 V souladu s § 166 školského zákona. 11 § 35a zákona č. 128/2000Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), resp. § 14 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o krajích“). 12 § 177–181 školského zákona 13 Rejstřík škol a školských zařízení je veřejný seznam. Vede evidenci každé jednotlivé školy, resp. jednotlivých školských zařízení. Účinností zápisu školy do tohoto rejstříku vzniká právnické osobě vykonávající činnost školy právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené školským zákonem, v rozsahu zápisu. Zároveň jí vzniká nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku, za podmínek
10
Statutárním orgánem školy je její ředitel, kterého jmenuje zřizovatel, na základě jím vyhlášeného konkurzu14, není však jeho zaměstnavatelem. Z tohoto místa zřizovatel ředitele odvolá v zákonem stanovených případech15. Postup při konkurzu, jmenování a způsoby skončení výkonu práce ředitele budou samostatně řešeny v následujících kapitolách. Zřizovatel rovněž zajišťuje výdaje škol, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu16. Za hospodaření s těmito prostředky odpovídá ředitel dané školy. Obce a kraje zřizují školy a školská zařízení poskytující vzdělávání a školské služby. Vzdělávání mohou zajišťovat pouze pedagogičtí pracovníci17. Obce a kraje však zřizují i školská zařízení, ve kterých se vůbec s přítomností pedagogického pracovníka nepočítá18. Požadavky pro výkon činnosti ředitele jsou stanoveny odlišně, v návaznosti na tu skutečnost, zda ve škole působí pedagogičtí pracovníci, či nikoliv. Odlišnosti v předpokladech pro výkon činnosti těchto ředitelů obsahuje kapitola o konkurzním řízení.
1.2 Česká školní inspekce Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“) je správní úřad s celostátní působností, který může uplatňovat své kompetence pouze v případech a v mezích stanovených zákonem19. Je přímo podřízena ministerstvu, vnitřně se člení na ústředí a školní inspektoráty20. Její působnost je vztažena na všechny druhy škol zařazené do rejstříku, a to bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. Vykonává inspekční činnost, jejímž obsahem je zejména hodnocení škol a kontrolní činnost, jejímž obsahem je výkon státní kontroly a výkon veřejnosprávní kontroly21. Výstupem inspekční činnosti je inspekční
stanovených školským zákonem (srov. SLÁDEČEK, Vladimír, POUPEROVÁ, Olga a kolektiv. Správní právo – zvláštní část. Praha: Leges, 2011, s. 173-174). 14 § 166 školského zákona 15 § 166 odst. 4-5 školského zákona 16 Okruh výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu vyjmenovává § 160 školského zákona. Patří sem především výdaje na platy, náhrady platů, odvody na zdravotní a sociální pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na učební pomůcky, školní potřeby. 17 § 7 odst. 7 školského zákona 18 Příkladem může být samostatná školní jídelna. 19 Soulad s ustanovením čl. 2 odst. 2 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „LZPS“). 20 SLÁDEČEK: Správní právo …, s. 179 21 VALENTA, Jiří. Právní rámec řízení škol a školských zařízení, 2. vydání. Karviná: Paris, 2013, s. 88
11
zpráva, resp. protokol22. Podrobnější podmínky organizace ČŠI a výkonu inspekční činnosti jsou stanoveny vyhláškou23. Řediteli ukládá školský zákon povinnost vytvářet podmínky pro výkon inspekční činnosti ČŠI a přijímat následná opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou, bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené ČŠI24. V této souvislosti je významnou kompetencí ústředního školního inspektora jeho oprávnění podat návrh na výmaz školy z rejstříku. ČŠI může podat návrh na odvolání ředitele25. Může rovněž navrhnout zřizovateli vyhlášení konkurzu na místo ředitele, nejpozději však šest měsíců před koncem doby trvání jeho pracovního poměru na dobu určitou26.
1.3 Školská rada Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Zřizuje se při základních, středních a vyšších odborných školách. Školskou radu zřizuje zřizovatel, členem školské rady nemůže být ředitel. Je však povinen zúčastnit se jejího zasedání, je-li k tomu vyzván předsedou rady. Ředitel umožňuje školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy, musí vytvářet podmínky pro její práci. Rovněž zajistí, v souladu s volebním řádem, řádné uskutečnění voleb do školské rady27. Pravomoci školské rady stanoví taxativně zákon28. Školská rada může stejně jako ČŠI podávat návrh na odvolání ředitele a za stejných podmínek může rovněž podávat zřizovateli návrh na vyhlášení konkurzu na místo ředitele.
1.4 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu29. Vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů30. Za zaměstnavatele, školu, vystupuje tedy v pracovněprávních vztazích vůči zaměstnancům její ředitel. Vůči řediteli 22
§ 173–174 školského zákona Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti, ve znění pozdějších předpisů 24 § 164 odst. 1 školského zákona 25 Tamtéž § 174-175 26 Tamtéž § 166 27 Tamtéž § 164–168 28 Tamtéž § 168 odst. 1 29 § 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) 30 POLÁKOVÁ, Hana. Zákon o pedagogických pracovnících a předpisy související s výkladem. 2. vydání. Žďár nad Sázavou: Fakta, 2012, s. 15 23
12
(statutárnímu orgánu) je zaměstnavatelem rovněž tato škola. Jeho pracovní poměr je však založen tzv. vnějším jmenováním31. Ten, kdo jej jmenuje, tedy zřizovatel, vydá řediteli platový výměr za stejných podmínek, jaké ukládá zákon zaměstnavateli32. Na ředitele je však třeba pohlížet i jako na zaměstnance. Pokud tedy např. dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, pak ji určuje i řediteli, tedy ředitel sám sobě33. V případě konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah může rovněž ředitel sám se sebou dohodnout konání této činnosti. Stejně tak může sám se sebou uzavřít dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, v souladu se zákoníkem práce34. Jak je patrné z této úvodní kapitoly, jmenovat ředitele na vedoucí pracovní místo lze na základě konkurzu. Náležitostem konkurzního řízení, včetně nastínění předpokladů pro výkon činnosti ředitele se věnuje následující kapitola.
31
Vnějším jmenováním se rozumí založení pracovního poměru u vedoucích zaměstnanců jmenovaných do funkce podle zvláštních právních předpisů orgánem odlišným od osoby zaměstnavatele. V případě jmenování na vedoucí pracovní místo ředitele školy je tímto zvláštním právním předpisem školský zákon (§ 166 odst. 2 stanoví, že ředitele jmenuje zřizovatel). 32 § 122 odst. 3 zákoníku práce 33 LICHOVNÍKOVÁ, Dagmar. Zákoník práce pro školy a školská zařízení s výkladem. Žďár nad Sázavou: Fakta, 2012, s. 18 34 § 74–77 zákoníku práce
13
2 KONKURZNÍ ŘÍZENÍ Konkurz35, v případě zaměstnanců škol a školských zařízení, je možné použít jen pro obsazení funkce ředitele školy zřizované obcí, svazkem obcí, krajem nebo ministerstvem36. Stanoví tak školský zákon37. Konkurz a jmenování nového ředitele spadá do samostatné působnosti obce, resp. kraje. Vyhlásit konkurz na obsazení vedoucího pracovního místa ředitele je oprávněná rada obce, v obci, kde se rada nevolí, starosta38. V případě kraje je oprávněným orgánem rada kraje39. Písemnosti obce, resp. kraje související s konkurzním řízením musí být v záhlaví označeny slovem obec a názvem obce s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil (rada obce, resp. starosta). U škol zřizovaných krajem použijeme výše uvedené analogicky40. Konkurz vyhlásí zřizovatel, jestliže stávajícího ředitele odvolá z funkce. Rovněž tak učiní, pokud se ředitel výkonu funkce vzdá nebo zemře. Novela školského zákona umožňuje vyhlásit konkurz i po skončení funkčního období ředitele. Jedná se o poměrně zásadní změnu v možnostech vyhlašování konkurzů, proto považuji za důležité vysvětlit důvody této novely a doporučené postupy pro zřizovatele.
2.1 Konkurz ve světle novely školského zákona Novela školského zákona přinesla výraznou změnu ve jmenování ředitelů škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Ředitel je nově jmenován zřizovatelem na dobu určitou šesti let na základě jím vyhlášeného konkurzu41. Zavádí se pravidlo „funkčních období“ ředitelů. Do účinnosti této novely jmenoval zřizovatel ředitele do funkce na základě jím vyhlášeného konkurzu na dobu neurčitou. Po vyhlášení novely, na přelomu roku 2011-2012 se doslova strhla obrovská diskuze nad nutností vyhlašování konkurzů, rovněž i nad jmenováním ředitelů na dobu 35
Konkurz je jiná forma výběru uchazeče na konkrétní pozici. Zákoník práce stanoví základní pravidla pro výběr fyzických osob při obsazování určitého místa. Zároveň dává možnost postupovat podle zvláštních právních předpisů (srov. § 30 zákoníku práce). Zvláštním právním předpisem, který má přednost před obecnou úpravou zákoníku práce, je školský zákon. 36 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 22 37 § 166 odst. 2 školského zákona 38 § 99, 102 zákona o obcích 39 § 59 zákona o krajích 40 Manuál k organizaci a průběhu konkurzu na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení [online]. kr-vysocina.cz, 4. srpna 2011 [cit. 27. ledna 2014]. Dostupné na
. 41 § 39 odst. 3 zákoníku práce připouští postup podle zvláštních právních předpisů, kdy se předpokládá, že pracovní poměr může trvat jen po určitou dobu.
14
určitou. Jmenování na dobu určitou podrobně vysvětluje následující kapitola. Zbývá odpovědět na otázku, zda novela školského zákona vyvolala potřebu plošného42 vyhlašování konkurzů. Z důvodu nejednotnosti v názorech na jeho vyhlášení, přistoupilo ministerstvo k výkladu přechodných ustanovení týkajících se skončení výkonu práce na místě ředitele43. Rozhodnutí o vyhlášení konkurzu na místo dosavadního ředitele je, dle tohoto výkladu, ponecháno na zřizovateli. Omezuje jej pouze návrhem ČŠI a školské rady, kteří mohou rovněž podat návrh na odvolání ředitele. Zřizovatel může vyhlásit konkurz na ředitele v průběhu posledních šesti měsíců jeho pracovního poměru na dobu určitou, nejpozději však tři měsíce před jeho skončením. Konkurz vyhlásí vždy, navrhne-li to nejpozději šest měsíců před koncem doby trvání pracovního poměru na dobu určitou ČŠI nebo školská rada. Pokud nedojde k jeho vyhlášení, prodlužuje se funkční období44 ředitele o dalších šest let. Možnost prodloužit pracovní poměr o šest let může být využita i při skončení výkonu práce na vedoucím pracovním místě dle přechodných ustanovení novely školského zákona45. Tento postup je v souladu s účelem přechodných ustanovení, rovněž s ústavně zaručenou ochranou územní samosprávy46, se zásadou smluvní svobody a dispozitivnosti soukromého práva47a se zásadou hospodárnosti veřejné správy48. Pokud k vyhlášení konkurzu dojde, přestává dosavadní ředitel vykonávat práci na vedoucím pracovním místě ředitele ke dni stanovenému v přechodných ustanoveních tohoto zákona. Postup zřizovatelů nebyl jednotný. Někteří vyhlásili konkurzy plošně, jiní pouze pro některou z jimi zřizovaných škol, někteří této možnosti nevyužili vůbec. Právní úprava novely školského zákona se během projednávání odchýlila od původního 42
Plošným vyhlášením se rozumí vyhlášení konkurzu na všechny školy zřízené jedním zřizovatelem v souladu s ustanoveními této novely. 43 NĚMEC, Ladislav. Výklad přechodných ustanovení k novele § 166 školského zákona [online]. msmt.cz, 10. ledna 2012 [cit. 30. ledna 2014]. Dostupné na . 44 Funkčním obdobím se rozumí jmenování ředitele školy na dobu určitou 6 let. 45 Řediteli, který k 1. lednu 2012 vykonával činnost ředitele v příslušné škole nepřetržitě po dobu delší než 6 let, končí výkon práce k 31. 7. 2012. Pokud vykonával práci v rozmezí 3-6 let, končí mu výkon práce k 31. 7. 2013 a pokud výkon práce trval méně jak 3 roky k 31. 7. 2014. 46 Nezasahuje nepřiměřeným způsobem do výkonu samostatné působnosti krajů a obcí. (srov. Ústava Čl. 101: „Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.“) 47 Ponechává na zřizovateli rozhodnutí o tom, zda ředitel setrvá ve funkci, nenutí ho vyhlašovat konkursy ani mu naopak nebrání vyhlásit konkurs na místo ředitele školy. Tato zásada smluvní svobody a dispozitivnosti soukromého práva je zaručena LZPS Čl. 2: „Každý může činit, co není zakázáno zákonem, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“. 48 Konkurzy zatěžují veřejné rozpočty. Tím, že nebudou zřizovatelé nuceni vyhlašovat konkurzy, předejde se plýtvání veřejnými prostředky (srov. § 6 správního řádu).
15
návrhu, což vedlo k nejasnostem právě v otázce fakultativnosti vyhlášení konkurzu. Výsledek tudíž není možné považovat za zcela vydařený, když v poměrně závažné věci vedl ke sporům o interpretaci a vyžadoval masívní výkladovou podporu ministerstva49. K plošnému vyhlášení konkurzů přistoupili především kraje, což bude patrné i v analýze konkurzních řízení Kraje Vysočina, která je obsahem 5. kapitoly. Tato novela tedy rozšířila možnosti zřizovatelů vyhlásit konkurz na funkci ředitele. Jak již bylo konstatováno v úvodu práce, konkurz je správným a legitimním nástrojem pro výběr na vedoucí pracovní místo50. Každý zřizovatel by však měl opravdu dobře zvážit, zda tuto zákonnou možnost potřebuje ve vztahu k jím zřízené škole a jejímu řediteli využít. Pokud zřizovatel konkurz vyhlásí, stanoví požadavky na uchazeče v souladu s platnými předpisy. Této problematice se věnuje následující podkapitola.
2.2 Požadavky a předpoklady pro výkon činnosti ředitele Školský zákon stanoví51, že ředitele jmenuje zřizovatel na vedoucí pracovní místo na základě jím vyhlášeného konkurzu. Zároveň stanoví podmínku, že ředitelem může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon činnosti ředitele stanovené zákonem o pedagogických pracovnících (dále jen „ZPP“)52. Je důležité si uvědomit, že ZPP je speciální právní úpravou k zákoníku práce, proto má jeho použití přednost53. Zákoník práce předpoklady pro vznik pracovního poměru nedefinuje54. Školský zákon tedy nastavuje dvě podmínky pro jmenování ředitele – absolvování konkurzního řízení a plnění předpokladů pro výkon činnosti dle ZPP. Nesmíme však opomenout na vyhlašování konkurzu při obsazení funkce ředitele příspěvkové organizace, která nezaměstnává pedagogické pracovníky (např. samostatná školní jídelna), jak již bylo uvedeno v podkapitole 1.1. Ředitel této organizace není pedagogickým pracovníkem, nevztahuje se na něj ZPP. Zde narážíme na zjevný rozpor ustanovení školského zákona. Musíme tedy dovodit, že při stanovení požadavků na uchazeče o pracovní místo ředitele takovéto organizace se bude zřizovatel řídit pouze 49
VOKÁČ: Šestileté funkční období …, s. 5-7 TROJAN: Může naše školství …, s. 4 51 § 166 školského zákona 52 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 53 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících …, s. 4 54 Jako jedinou podmínku pro možnost stát se zaměstnancem vymezuje zákoník práce dosažení věku patnácti let a zároveň podmínku ukončení povinné školní docházky (§ 6 zákoníku práce), pouze v § 30 dává zaměstnavateli možnost výběru uchazečů o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností. 50
16
obecnou právní úpravou, tj. zákoníkem práce. Při vyhlášeném konkurzu může tedy zřizovatel stanovit podmínky dle uvážení. Na základě sdělení pracovníka odboru legislativy ministerstva55 lze doporučit, aby stanovil předpoklady, které určuje ZPP pro ředitele škol vyjma požadavku odborné kvalifikace dle tohoto zákona. V případě konkurzu na vedoucí pracovní místo ředitele školy, která zaměstnává pedagogické pracovníky, se již předpoklady pro výkon činnosti řídí ustanoveními ZPP. Jaké předpoklady tedy musí uchazeč splňovat, vysvětluji v následující části. Ředitel právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení56, tedy její statutární orgán je pedagogickým pracovníkem57. Pro výkon činnosti ředitele musí splňovat předpoklady kladené na pedagogického pracovníka příslušného druhu školy, což představuje plnou způsobilost k právním úkonům, plnění odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává58, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a prokázání znalosti českého jazyka59. Dále musí disponovat potřebnou délkou praxe a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele, získat znalosti v oblasti řízení školství absolvováním „funkčního studia“ pro ředitele škol60. Plnou způsobilost k právním úkonům dosahuje v našem právním systému fyzická osoba nejčastěji zletilostí, tj. dovršením osmnáctého roku života61. Předpoklad odborné kvalifikace je definován ZPP pro jednotlivé typy pedagogických pracovníků62. Je však nutné upozornit na výjimku z takto stanovených kvalifikačních předpokladů, kterou zavedla novela ZPP63 pro nekvalifikované uchazeče 55
Telefonická konzultace s JUDr. Emilem Hallou, právníkem odboru legislativy a exekutivního servisu ministerstva. 56 Toto slovní spojení zavedl školský zákon. V souladu s jeho ustanoveními je třeba uznat za takovou právnickou osobu zaměstnávající pedagogické pracovníky jen tu, která zahrnuje školu nebo školské zařízení zapsané v rejstříku (In VALENTA: Právní rámec…, s. 98). 57 Za základní znaky pedagogického pracovníka, tedy i ředitele školy, je třeba považovat konání přímé pedagogické činnosti přímým působením na vzdělávaného, tj. vyučování, výchovu, konání speciálněpedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti v souladu se školským zákonem a podmínku uzavřeného pracovněprávního vztahu s institucí vykonávající činnost školy. Pracovněprávní vztah vzniká u ředitele jmenováním (srov. § 2 ZPP). 58 Odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost může splňovat pro kterýkoliv druh školy či školského zařízení, jenž je součástí školy. Je tedy možné, že v případě základní školy, jejíž součástí bude mateřská škola, bude do funkce jmenována ředitelka, která splňuje odbornou kvalifikaci učitele mateřské školy. Zde také bude svoji přímou pedagogickou činnost vykonávat. 59 § 3 ZPP 60 § 5 ZPP 61 Stejný účinek má i uzavření manželství dosud nezletilé osoby starší šestnácti let. Takto nabytá zletilost nekončí ani zánikem manželství anebo prohlášením manželství za neplatné. Od 1. ledna 2014 rozšířil zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) možnosti nabytí zletilosti o nový institut přiznání svéprávnosti. Rozhoduje o ní soud na návrh nezletilého, který dosáhl věku šestnáct let a je u něho osvědčena schopnost se sám živit a obstarat si své záležitosti (viz § 30, 37 OZ). 62 § 6 – 22 ZPP 63 Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
17
na místa ředitelů. Tato novela připouští nesplnění předpokladu odborné kvalifikace za podmínky, že má uchazeč magisterské vysokoškolské vzdělání (bez ohledu na obor studia) a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele, zahájí studium, kterým získá chybějící kvalifikaci, a toto studium následně úspěšně ukončí64. Za bezúhonného se pro účely ZPP považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ne každý záznam v rejstříku trestů musí tedy znamenat nesplnění tohoto požadavku65. Bezúhonnost prokazuje zaměstnanec, tedy i ředitel66, před vznikem pracovního poměru výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší než tři měsíce67. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu má pedagogický pracovník povinnost prokázat svoji bezúhonnost jen tehdy, jestliže byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by tohoto předpokladu mohl pozbýt68. Zdravotní způsobilost je posuzována a dokládána podle zcela nových pravidel obsažených v zákoně o specifických zdravotních službách
69
.
Tento zákon definuje
pracovnělékařské služby, mezi něž patří i vstupní lékařské prohlídky. Ty jsou povinné u všech zaměstnanců, bez ohledu na způsob vzniku pracovněprávního vztahu70. Zdravotní způsobilost dokládá uchazeč o zaměstnání před uzavřením pracovní smlouvy, ředitel tedy před svým jmenováním. Pedagogičtí pracovníci ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a rovněž ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči musí navíc podstoupit psychologické vyšetření71.
64
Je třeba si povšimnout změny pojmu „činnost“ ředitele školy. Dřívější právní úprava používala pojem „funkce“. Může dojít k situaci, kdy uchazeč s odborným nepedagogickým vzděláním, byl jmenován do funkce ředitele. Bezprostředně po svém jmenování, tj. ještě než začal funkci vykonávat, byl zvolen do veřejné funkce nebo ředitelka nastoupila na mateřskou, následně na rodičovskou dovolenou. Podle dřívější právní úpravy by musel nejpozději do dvou let zahájit studium, aby získal pedagogickou způsobilost. Podle nové právní úpravy, která již hovoří o činnosti ředitele školy je povinen toto studium zahájit do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat faktickou činnost ředitele, tj. až po návratu z volené funkce či z mateřské, resp. rodičovské dovolené (In VALENTA: Právní rámec …, s. 146). 65 ŠTOČEK, Milan, POŽIVIL, Miroslav. Ředitel školy a pracovněprávní vztahy. Nový Bydžov: aTre, 2012, s. 80 66 I jmenováním vzniká pracovní poměr, ředitel je tedy rovněž zaměstnancem školy, jak již bylo vysvětleno v kapitole 1.4. 67 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících…, s. 11 68 § 29a ZPP 69 Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 1. 2012 70 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 24 71 § 18 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
18
Prokazování znalosti českého jazyka se týká pouze těch pedagogických pracovníků, kteří získali příslušnou odbornou kvalifikaci absolvováním vzdělávacího programu v jiném než českém jazyce. Zákon stanoví výjimky, kdy není třeba tuto znalost prokazovat72. Délka praxe73 je odlišně stanovena pro ředitele podle druhu školy, kterou řídí. Pro ředitele mateřské školy je tato praxe stanovena na tři roky. Pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení (vyjma zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče) je třeba praxe v rozsahu nejméně čtyř let. Nejdelší praxe, a to v délce pěti let, je potřebná pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a již výše zmiňovaných školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče74. Studiem pro ředitele škol získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti řízení škol a v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů, včetně ochrany zdraví75. Je třeba odlišit povinné další vzdělávání pro ředitele (dále jen „funkční studium“), od jiné formy dalšího vzdělávání určeného pro vedoucí pedagogické pracovníky76. Povinné funkční studium pro ředitele upravuje vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků77. Uskutečňuje se v rozsahu nejméně 100 hodin a je možné je absolvovat i mimo vysokou školu v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků78. Ukončuje se závěrečnou zkouškou před komisí, po jejímž složení získává absolvent osvědčení. Doložení získání znalostí z oblasti řízení ve školství znamená, že studium musí být řádně ukončeno79. Povinnost absolvovat toto studium nemají ředitelé, kteří získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném studijním programu školský management, nebo v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství80.
72
§ 4 odst. 4 ZPP Potřebnou praxí se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti nebo činnost, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo řídící činnost nebo činnost ve výzkumu a vývoji (§ 5 odst. 1 ZPP). 74 ŠTOČEK: Ředitel školy …, s. 21 75 Tamtéž 76 VALENTA: Právní rámec …, s. 123 77 § 5 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o DVPP“) 78 VALENTA: Právní rámec…, s. 123 79 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících…, s. 17 80 §5 ZPP 73
19
Nepovinné studium absolvované pouze na vysoké škole se uskutečňuje v rozsahu minimálně 350 hodin. Jeho nesplnění nemá žádný vliv na výkon funkce ředitele81. Zároveň platí, že jeho absolvování nahrazuje povinné funkční studium pro ředitele82. Dokládat splnění podmínky absolvování tohoto studia nemuseli ředitelé, kteří vykonávali činnost ředitele alespoň 10 let k datu 31. 12. 2004. Nově jmenovaní ředitelé za doby účinnosti ZPP musí doložit splnění tohoto předpokladu do dvou let od data jmenování. Nesplnění této povinnosti je důvodem k odvolání83. Vyhlášený konkurz obsahuje i další požadavky na uchazeče, např. znalost školských předpisů, organizační a řídící schopnosti. Praxí mnohých zřizovatelů je požadovat rovněž předložení lustračního osvědčení nebo čestného prohlášení podle lustračního zákona84. Z lustračního zákona však nevyplývá povinnost vyžadovat lustrační osvědčení nebo čestné prohlášení na pozice ředitelů příspěvkových organizací samosprávy, jak konstatuje ve své zprávě veřejný ochránce práv85. Jestliže je tedy požadováno jako podmínka pro uzavření pracovního poměru jmenováním, je možné jej shledat jako diskriminačně znevýhodňující v oblasti přístupu k zaměstnání z důvodu politického smýšlení. Veřejný ochránce práv se rovněž domnívá, že dochází ke zneužití práva na samosprávu, jestliže rady krajů či měst nutí pracovníky školského odboru k uplatnění tohoto požadavku. Doporučuje upustit od této nezákonné praxe. Následující podkapitola již stručně nastiňuje organizaci konkurzu a jeho průběh. Nemá za cíl podrobně popsat jednotlivé kroky konkurzní komise, které jsou podrobně popsány ve vyhlášce o konkurzním řízení. Upozorňuje především na povinnosti zřizovatele související s konkurzem a na další postup po jeho ukončení.
81
VALENTA: Právní rámec…, s. 123 § 5 odst. 3 vyhlášky o DVPP 83 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících…, s. 83 84 Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lustrační zákon“) 85 VARVAŘOVSKÝ, Pavel: Zpráva o šetření týkajícím se požadavku lustračních osvědčení a prohlášení při výběrových řízeních na pozici ředitele/ředitelky příspěvkových organizací samosprávy [online]. ochrance.cz, 21. února 2013 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na . 82
20
2.3 Organizace konkurzu Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem základní požadavky organizace konkurzu86. Vyhláška o konkurzním řízení již ve svých ustanoveních pamatuje jak na právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení, kde jsou zaměstnaní pedagogičtí pracovníci, tak na ta školská zařízení, ve kterých pedagogičtí pracovníci nejsou87. Pokud zřizovatel konkurz vyhlásí, jmenuje nejpozději 30 dní před jeho konáním předsedu a další členy konkurzní komise. Konkurzní komise sestává z pěti až sedmi členů88 a tajemníka, který není členem komise. Ten organizačně a administrativně zabezpečuje jednání komise a je zaměstnancem zřizovatele příslušné školy89. V případě menších obcí může při jmenování tajemníka nastat problém. Tyto obce nemusí mít žádného zaměstnance90. Starosta může tuto situaci řešit tím, že uzavře dohodu o provedení práce, resp. pracovní činnosti na zajištění výkonu prací tajemníka konkurzní komise s jakoukoliv fyzickou osobou v souladu s ustanoveními zákoníku práce91. Zřizovatel, popřípadě i komise, se souhlasem zřizovatele může přizvat k jednání komise další odborníky s hlasem poradním. Tito již nejsou členy komise92. Je vhodné, aby zřizovatel ponechal výběr člena komise z řad pedagogických pracovníků příslušné školy na demokratickém rozhodnutí této organizace. Vhodnou formou může být tajná volba všech pedagogických pracovníků školy, kteří ze svého středu zvolí člena komise. Stejný postup je vhodné aplikovat i při výběru člena z řad školské rady.
86
Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursu a konkursních komisích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o konkurzním řízení“), která stanoví náležitosti vyhlášení konkurzu, složení konkurzních komisí pro posuzování uchazečů o jmenování na vedoucí pracovní místa a pravidla pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkurzních komisí. 87 § 2 odst. 4 vyhlášky o konkurzním řízení 88 Konkurzní komisi tvoří dva členové určení zřizovatelem, jeden určený ředitelem krajského úřadu, jeden, který je odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství podle druhu a typu příslušné školy, jeden, který je pedagogickým pracovníkem příslušné školy, jeden, který je školní inspektor ČŠI a jeden člen školské rady, pokud je zřízena. V případě školy, kde nepůsobí pedagogičtí pracovníci, je členem jiný zaměstnance této školy (srov. § 1 odst. 1 vyhlášky o konkurzním řízení). Pedagogický pracovník nemusí být jmenován členem konkurzní komise rovněž v případě, že dochází ke splynutí nebo sloučení právnických osob vykonávajících činnosti školy, dále u nově zřizované organizace a rovněž u mateřských škol, školských zařízení či základních škol, které nemají všechny ročníky za podmínky, že se všichni pedagogičtí pracovníci hlásí do konkurzu (§ 2 odst. 6 vyhlášky o konkurzním řízení). 89 § 1 odst. 2 vyhlášky o konkurzním řízení 90 Pokud např. výkon administrativních a účetních prací zajistí formou příkazní smlouvy uzavřené podle OZ (§ 2430 a následující). 91 § 75, 76 zákoníku práce 92 § 2 odst. 5 vyhlášky o konkurzním řízení
21
Zřizovatel oznámí na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým název funkce a název právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána, předpoklady pro výkon dané funkce stanovené ZPP, název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky, obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání93. Vzor vyhlášení konkurzu na funkci ředitele školy zaměstnávající pedagogické pracovníky je přílohou č. 1. Vzor vyhlášení konkurzu na funkci ředitele samostatné školní jídelny je přílohou č. 2. Činnost komise se řídí rovněž vyhláškou o konkurzní komisi94. Popis průběhu konkurzu není předmětem této práce, jak již bylo uvedeno v úvodu. Je podrobně řešen ve výše uvedené vyhlášce. Do procesu konkurzu vstupuje zřizovatel pouze na návrh konkurzní komise týkající se vyřazení uchazečů, kteří nesplnili podmínky konkurzu (např. nedoložili potřebnou délku praxe). V těchto případech přijme zřizovatel usnesení, kterým vyřadí (na návrh konkurzní komise) uchazeče, protože nesplnil podmínky konkurzu95. O průběhu konkurzu pořizuje tajemník komise zápis96. Součástí zápisu je usnesení konkurzní komise o vhodnosti uchazečů s uvedením, zda pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč, či je vhodný jeden uchazeč nebo jsou vhodní dva nebo více uchazečů. V případě dvou a více vhodných uchazečů stanoví komise jejich pořadí. Výsledné pořadí uchazečů má pro zřizovatele doporučující charakter97. Zřizovatel jím tedy není při svém rozhodnutí vázán. Na místo ředitele může jmenovat kteréhokoliv z vhodných uchazečů doporučených komisí. Pokud však byl některý z kandidátů shledán komisí jako nevhodný, nemůže jej zřizovatel do funkce jmenovat. Může nastat i situace, kdy se zřizovatel rozhodne nejmenovat žádného z vhodných uchazečů, vyhlásí bezprostředně navazující další kolo tohoto řízení nebo konkurz ukončí. Nový konkurz vyhlásí též v situaci, kdy se do již vyhlášeného řízení nepřihlásí žádný uchazeč, nebo komise nikoho z uchazečů nedoporučí jako vhodného ke jmenování. Podrobnosti jmenování ředitele a možné výjimky jmenování bez konkurzu jsou vysvětleny v následující kapitole.
93
Tamtéž § 3 Tamtéž § 4 a 5, které upravují průběh konkurzu. 95 Manuál k organizaci a průběhu konkurzu …, příloha č. 7 96 § 6 vyhlášky o konkurzním řízení, který upravuje obsah zápisu. 97 Tamtéž § 5a 6 94
22
3 JMENOVÁNÍ Jmenování jako způsob založení pracovního poměru doznalo v současném zákoníku práce podstatných změn98. Zákonem je především výslovně stanoveno, ve kterých případech jedině lze založit pracovní poměr jmenováním99. V podmínkách škol tedy vzniká pracovní poměr jmenováním řediteli školské právnické osoby, řediteli školy a školského zařízení, vedoucímu organizačního útvaru školy, školského zařízení100. Zřizovatel jmenuje ředitele na základě konkurzu, jak bylo podrobněji vysvětleno v předchozí kapitole. V případě školy zřízené obcí je jmenováním fyzické osoby na pracovní místo ředitele pověřena rada obce. Tam, kde není rada obce zřízena, vykonává tuto pravomoc starosta obce101. U škol zřizovaných krajem plní tuto funkci rada kraje102. Vzor jmenování ředitele je přílohou č. 3. Přestože je ředitel jmenován zřizovatelem, stává se zaměstnancem školy, nikoliv zaměstnancem zřizovatele. Obsah pracovního poměru založeného jmenováním musí rovněž odpovídat požadavkům kladeným na pracovní poměr obecně. Musí být tedy určen konkrétní den nástupu do funkce, místo výkonu práce a příslušná vedoucí činnost, do které je zaměstnanec jmenován, tedy druh práce103. V podmínkách školství ukládá zákon zřizovateli povinnost vydat řediteli platový výměr za stejných podmínek, jaké ukládá zákon zaměstnavateli104. Zřizovatel se při stanovení platu musí řídit platnými předpisy105. Plně rozhoduje o nenárokových složkách platu ředitele, kterými jsou osobní příplatek a odměny. Zřizovatel rovněž požádá orgán, který vede rejstřík škol106, o zápis změny ve školském rejstříku107. Do funkce může být jmenována nejen fyzická osoba, která u zaměstnavatele dosud nebyla zaměstnána, ale i ta, která u zaměstnavatele již pracuje. Příkladem může být 98
VALENTA: Právní rámec …, s. 153 Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr u vedoucího organizační složky státu, organizačního útvaru organizační složky státu, organizačního útvaru státního podniku, organizačního útvaru státního fondu, příspěvkové organizace, organizačního útvaru příspěvkové organizace, organizačního útvaru v Policii České republiky a dále pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (§ 33 zákoníku práce) 100 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 26 101 § 102 zákona o obcích 102 § 59 zákona o krajích 103 ŠTOČEK: Ředitel školy …, s. 20-21 104 § 122 odst. 3 zákoníku práce 105 Těmi jsou zákoník práce (konkrétně § 122, 123), nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů a též nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 106 Tímto orgánem je ministerstvo a příslušný kraj. § 143 školského zákona stanoví, který orgán vede údaje o určitém druhu školy. 107 Dle § 149 odst. 2 školského zákona tak učiní do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. 99
23
učitel školy, který uspěl v konkurzu na vedoucí pracovní místo ředitelé téže školy a zřizovatel rozhodl o jeho jmenování. V tomto případě dochází jmenováním do funkce toliko ke změně v obsahu pracovního poměru. Vždy se mění druh vykonávané práce. Má-li zaměstnanec vykonávat funkci, do níž byl jmenován, jinde než dosud pracoval, dochází ke změně též v místě výkonu práce. Právní postavení zaměstnance, který byl do funkce jmenován v době, kdy již u zaměstnavatele pracoval, se po provedeném jmenování v dalším neliší od postavení těch, jejichž pracovní poměr u zaměstnavatele jmenováním teprve vzniká108.
3.1 Jmenování na dobu určitou Současná právní úprava školského zákona umožňuje jmenovat ředitele pouze na dobu určitou. Novela školského zákona zavedla totiž funkční období ředitelů, jak již bylo zmíněno v kapitole o konkurzním řízení. Důvodová zpráva k této novele109 uvádí, že v řadě situací působí v praxi problémy platná právní úprava, podle níž mohou zřizovatelé odvolat ředitele z funkce pouze v případě závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce. Nemohou tak včas řešit personální problémy v některých špatně řízených školách. V zavedení funkčního období zákonodárce vidí možnost zřizovatele lépe reagovat na potřebu změny ředitele a možnost odvolat v odůvodněných případech ředitele i v situacích, kdy to bylo doposud neschůdné. Jak nastínil ve svém článku110 Petr Vokáč, pracovník odboru legislativy ministerstva, cílem zamýšlených změn školského zákona nebylo vydat ředitelská místa napospas politickým stranám nebo neúčelně komplikovat život ředitelům. Původní právní úprava však způsobovala faktickou neodvolatelnost ředitele, kdy zřizovatel mohl odvolat ředitele pouze v případě závažného porušení povinností vyplývajících z vykonávané činnosti a při dosažení 65 let věku. Zřizovatelé tak mnohdy museli trpně přihlížet počínání neodvolatelného ředitele, popř. si pomáhali účelovým slučováním škol, kdy teprve v důsledku zániku „té správné“ školy bylo možné ředitele odvolat. Šestileté funkční období se ukazuje jako rozumný kompromis. Plní nadále
108
srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2096/98 Vládní návrh č. 340 na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. psp.cz, 13. dubna 2011 [cit. 27. ledna 2014]. Dostupné na . 110 VOKÁČ: Šestileté funkční období …, s. 5-7 109
24
„ochranářskou“ funkci111 a na druhou stranu umožňuje zřizovateli pravidelně hodnotit činnost školy, kontrolovat a vyvozovat z toho důsledky. Bohužel při schvalování novely školského zákona došlo k poněkud nešťastnému spojení funkčních období s pracovním poměrem na dobu určitou, což nebylo (dle stanoviska ministerstva) záměrem modelu funkčních období. Ředitelům, kteří budou zůstávat na vedoucím pracovním místě ředitele po dalších šest let bez vyhlášení konkurzu, vydá o této skutečnosti zřizovatel potvrzení, jak bylo doporučeno ministerstvem112. Nebude se jednat o jmenovací dekret, protože zákon v těchto případech nevyžaduje, aby jmenování proběhlo. Ředitel však bude ve své činnosti potřebovat doklad, že skutečně danou funkci zastává. Potvrzení lze vydat, jakmile uplyne zákonná lhůta pro vyhlášení konkurzu, tj. po 30. dubnu113. Až do 31. července daného roku se může ředitel prokazovat původním jmenovacím dekretem. Od 1. srpna bude k prokázání svého právního postavení využívat potvrzení vystavené zřizovatelem. Ředitelé, kteří k 1. lednu 2012 vykonávali činnost ředitele méně než tři roky, disponují ještě do 31. července letošního roku jmenovacím dekretem na dobu neurčitou. Pokud zřizovatel nevyhlásí konkurz na obsazení jejich místa, obdrží i oni výše zmiňované potvrzení. Vzor potvrzení je přílohou č. 4. Po tomto datu budou již všichni ředitelé škol jmenovaní na dobu určitou. K prodloužení funkčního období bude docházet automaticky i v budoucnu, pokud tedy zřizovatel nevyhlásí konkurz. Děje se tak přímo ze zákona114 a to rovněž na dalších šest let. Jmenování na šest let lze považovat za definitorický znak ředitele a zároveň je povinnou náležitostí jmenovacího aktu. Zřizovatel se zásadně nemůže od zákona odchýlit a jmenovat ředitele na dobu kratší nebo delší než šest let115. V některých případech se tato podmínka stává poněkud komplikující. Jedná se o situace, kdy právnická osoba vykonávající činnost školy zůstane nenadále bez osoby
111
Ředitelé škol mají výhodnější postavení oproti jiným zaměstnancům, jejichž pracovní poměr se odvíjí od jmenování a neřídí se speciální právní úpravou. Tyto zaměstnance může ten, kdo je jmenoval, odvolat z funkce kdykoliv i bez udání důvodu (viz § 73 zákoníku práce). 112 NĚMEC, Ladislav. Výklad k § 166 – potvrzení zřizovatele; délka funkčního období [online]. msmt.cz, 27. ledna 2012 [cit. 31. ledna 2014]. Dostupné na . 113 Konkurs musí zřizovatel vyhlásit nejpozději tři měsíce před skončením výkonu práce ředitele na daném pracovním místě, který je stanoven v přechodných ustanoveních novely školského zákona k datu 31. 7. 2012, 31. 7. 2013 a 31. 7. 2014 v závislosti na délce výkonu činnosti ředitele v příslušné škole (viz novela školského zákona). 114 § 166 odst. 3 školského zákona 115 NĚMEC: Výklad přechodných ustanovení …
25
ředitele116. V takovém případě je oprávněn ředitele zastupovat trvale v plném rozsahu jím jmenovaný zástupce117. Bohužel v mnohých školách taková funkce zástupce ředitele není zřízena. S ohledem na tuto skutečnost i právní stanoviska ministerstva připouštějí, aby zřizovatel provedl jmenování do funkce ředitele bez konkurzu, ovšem pouze na dobu určitou, tedy do jmenování nového ředitele na základě řádného konkurzu118.
3.2 Sjednání zkušební doby V souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo stanoví zákoník práce možnost sjednat zkušební dobu119. Institut zkušební doby by měl sloužit k vzájemnému ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance a pracovních podmínek zaměstnavatele120. Akt sjednání zkušební doby může být proveden jak v pracovní smlouvě, tak i mimo ni. To platí právě v případě ředitele, který pracovní smlouvu nemá. Je třeba dodržet podmínku písemné formy ujednání o zkušební době. V případě jmenování, které je jednostranným právním aktem, je třeba zkušební dobu dohodnout samostatnou dohodou, nikoliv ji stanovit ve jmenovacím dekretu121. Kromě písemné formy je třeba dodržet u sjednání zkušební doby při jmenování ředitele další podmínky122. „Vlna“ konkurzních řízení způsobená novelou školského zákona přinesla změny na pozici ředitelů škol. Nebyly sice tak zásadní, jak se původně předpokládalo, ale přesto k nim docházelo. Změnou na vedoucím pracovním místě ředitele došlo k ukončení výkonu práce „bývalého ředitele“, ale neskončil tak jeho pracovní poměr. Jaké kroky musí následovat po změně ředitele a jakým způsobem případně končí jeho pracovní poměr, přibližuje následující kapitola. Neřeší pouze skončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona způsobené novelou tohoto zákona, ale přibližuje i ostatní možnosti skončení pracovního poměru ředitelů, včetně ukončení pracovního poměru na dobu určitou, který zavedla právě výše zmiňovaná novela.
116
Důvodem může být, že se stávající ředitel vzdal své funkce, zemřel nebo byl z funkce odvolán. viz § 124 odst. 2 zákoníku práce 118 KATZOVÁ, Pavla. Komentář k Zákonu školský zákon (561/2004 Sb.) [online]. ASPI: KO561_2004CZ [cit. 11. února 2014] 119 § 35 odst. 2 zákoníku práce 120 VALENTA: Právní rámec …, s. 157 121 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 32 122 Mezi ně patří např. sjednání zkušební doby nejpozději v den, který byl sjednán jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, nesmí být delší než 6 měsíců, nemůže být dodatečně prodlužována, je však možné ji zkrátit, může být sjednána maximálně v délce poloviny sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, zkušební doba se prodlužuje o celodenní překážky v práci a o dobu čerpání celodenní dovolené (§ 35 zákoníku práce). 117
26
4 SKONČENÍ VÝKONU PRÁCE, PRACOVNÍHO POMĚRU ŘEDITELE Skončení pracovního poměru obecně upravuje zákoník práce123. Vedoucího zaměstnance, kterému je pracovní poměr založen jmenováním, může ten, kdo jej na vedoucí pracovní místo jmenoval, z tohoto místa odvolat, vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát124. Jestliže byl pracovní poměr vedoucího zaměstnance jmenováním založen nebo změněn na dobu určitou, skončí uplynutím doby, pokud neskončil dříve. Novela školského zákona, která zavedla u ředitelů funkční období, rozšířila způsoby skončení výkonu práce ředitele o novou možnost, a to o skončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona. Jedná se sice pouze o krátkodobé užití tohoto institutu, ale není možné jej opomenout. Jednotlivé způsoby skončení pracovního poměru ředitele a postupy zaměstnavatele (školy) při projednávání jeho dalšího pracovního zařazení, pokud byl do funkce jmenován na dobu neurčitou, řeší následující podkapitoly.
4.1 Odvolání ředitele z vedoucího pracovního místa Ředitele, který byl na vedoucí pracovní místo jmenován na základě tzv. vnějšího jmenování125, může z tohoto místa odvolat pouze zřizovatel. Odvolání musí být písemné a musí být doručeno druhému účastníku126. Výkon práce vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání, pokud nebyl uveden den pozdější. Z uvedeného vyplývá, že v den následující po jeho doručení již není práce vedoucího zaměstnance vykonávána. Její výkon totiž končí následujícím dnem, tzn. od jeho počátku, nikoliv až uplynutím tohoto dne127. Zřizovatel odvolá ředitele z vedoucího pracovního místa v případě, že pozbyl některý z předpokladů pro výkon činnosti ředitele stanovených ZPP128, nesplnil podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle ZPP, nesplnil podmínky absolvování funkčního studia. Odvolat ředitele lze i z důvodu 123
Hlava IV zákoníku práce stanoví taxativně způsob skončení pracovního poměru. Podle ustanovení § 48 může být pracovní poměr rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr také skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, zaniká i smrtí zaměstnance. V případě cizinců pracovní poměr končí také dnem skončení jejich pobytu na našem území, dnem vyhoštění a uplynutím doby povoleného pobytu. 124 § 73 a 73a zákoníku práce 125 viz poznámka pod čarou č. 31 126 § 73a zákoníku práce 127 ŠTOČEK: Ředitel školy …, s. 37 128 Předpoklady pro výkon činnosti ředitele byly popsány v kapitole 2.2.
27
organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele. Dále může zřizovatel ředitele odvolat v případě závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí, a také na návrh školské rady nebo ČŠI129. Nelze tedy odvolat ředitele z jiných důvodů, než školský zákon stanoví, ani bez udání důvodů, jak umožňuje obecná právní úprava zákoníku práce130.
Novela školského zákona zrušila povinnost uvádět v odvolání ředitele
důvody pro toto odvolání. Jejich uvedení lze však doporučit. Bude tak na první pohled patrné, zda byly dodrženy důvody odvolání stanovené školským zákonem. Možnost odvolat ředitele na návrh ČŠI, resp. školské rady vyžaduje podrobnější rozbor. Žádné z ustanovení školského zákona týkající se pravomocí ČŠI, resp. školské rady, ani výše zmiňované ustanovení o možných důvodech pro odvolání ředitele neobsahuje povinnost těchto orgánů uvádět ve svém návrhu důvody pro odvolání ředitele. Dle názoru pracovníka odboru legislativy ministerstva131 by měl být tento důvod vždy věcně vymezen s ohledem na účel zákonných důvodů odvolání z funkce podle ustanovení školského zákona. Objektivním účelem těchto taxativních důvodů je vyloučení libovůle zřizovatele, což vždy předpokládá uvážení věcných důvodů takového jednání. S předmětným oprávněním zřizovatele je nedílně spojena odpovědnost za jeho řádné uplatnění, zejména také za pečlivé zvážení důvodu pro odvolání z funkce. Zřizovatel nemůže vystačit s prostým odkazem na existující návrh ČŠI nebo školské rady, aniž je patrné, že znal a uvážil jejich důvody. Z uvedeného vyplývá, že jasné vymezení důvodů pro odvolání ředitele, v souladu s ustanoveními školského zákona, je ochranou zřizovatele, resp. školy v případném soudním sporu o určení neplatnosti odvolání ředitele z funkce. Vzor odvolání ředitele z funkce je přílohou č. 5. Odvolání ředitele je vždy citlivá záležitost. Zřizovatel musí disponovat průkaznými informacemi132, které budou naplňovat některý z důvodů pro jeho odvolání stanovených taxativně školským zákonem. Pokud se totiž zaměstnanec domnívá, že byl z funkce odvolán neoprávněně, může se žalobou domáhat, aby bylo určeno, že odvolání je neplatné. Podání žaloby není 129
§ 166 odst. 4, 5 školského zákona § 73 zákoníku práce 131 Telefonická konzultace s JUDr. Václavem Pilíkem, pracovníkem odboru legislativy a exekutivního servisu ministerstva. 132 Např. v případě odvolání ředitele z důvodu závažného porušení právních povinností musí být patrné jejich porušení. Tím může být neoprávněné čerpání prostředků státního rozpočtu doložitelné inspekční zprávou ČŠI. 130
28
omezeno žádnou lhůtou133. V případném řízení o určení neplatnosti odvolání ředitele z funkce, je pak dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“)134, vedle zaměstnavatele pasivně věcně legitimován135 i ten, kdo ho odvolal z funkce, tedy zřizovatel. V případném sporu mají postavení nerozlučných společníků. Z uvedeného vyplývá, že v případě podání žaloby musí ředitel žalovat zřizovatele i školu zároveň.
4.2 Vzdání se místa ředitele Ředitel se může tohoto místa kdykoliv vzdát136. Jedná se o jednostranný právní úkon, který zřizovatel pouze bere na vědomí137. Vzdání se musí být písemné a musí být doručeno druhému účastníku. V oznámení není třeba uvádět důvody pro tento krok. Pokud tedy již nechce vykonávat vedoucí pracovní místo, formuluje svoji vůli, např. takto: „Vzdávám se pracovního místa ředitele … dnem …“. Chybou by bylo formulovat vzdání se jako „žádost o uvolnění z funkce“. Ředitel nežádá o uvolnění z funkce, pouze oznamuje faktické ukončení činnosti k určitému dni. Výkon práce končí dnem následujícím po doručení vzdání se tohoto místa, nebyl-li ve vzdání se funkce uveden den pozdější138.
4.3 Skončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona S účinností od 1. ledna 2012 dochází během tří let k postupnému skončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona, podle délky nepřetržitého výkonu činnosti ředitele v příslušné škole, jak již bylo specifikováno v kapitole o konkurzním řízení. Pokud zřizovatel nevyhlásí konkurz na funkci ředitele, dojde k prodloužení funkčního období ředitele o dalších šest let. Pokud jej vyhlásí, dojde k ukončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona. Tímto ukončením však nekončí jeho pracovní poměr. V těchto případech se další pracovní zařazení řídí zákoníkem práce.
133
Rozsudek NS ze dne 28. 11. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4356/2007 Rozsudek NS ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 21 Cdo 854/2007 135 Věcná legitimace je stav plynoucí z hmotného práva a má význam při uplatňování svých práv v rámci procesu. Věcně legitimován je ten, kdo je skutečným nositelem tvrzeného subjektivního oprávnění nebo povinnosti. Aktivní legitimaci má ten, kdo je nositelem tvrzeného oprávnění plynoucího z hmotného práva, pasivní ten, kdo je nositelem tvrzené povinnosti plynoucí z věcného práva. Není-li dána, může mít za důsledek zamítnutí žaloby. (srov. MATĚJKOVÁ, Adéla. Přistoupení versus záměna účastníka [online]. pravniradce.ihned.cz, 27. června 2007 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na .) 136 § 73 zákoníku práce 137 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících…, s. 227 138 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 29 134
29
4.4 Postup po odvolání, vzdání se pracovního místa či po skončení jmenování na dobu neurčitou Po odvolání ředitele, vzdání se pracovního místa ředitele, který byl jmenován na dobu neurčitou, stejně tak i po skončení výkonu pracovního místa ředitele ze zákona, nekončí jeho pracovní poměr. K ukončení pracovního poměru dochází pouze v případě, že byl založen nebo změněn na dobu určitou139. Existoval-li dříve mezi ředitelem a školou pracovní poměr založený pracovní smlouvou, tento se po dobu výkonu jmenované funkce mění a posuzuje se jako pracovní poměr založený jmenováním. Jeho původní pracovní poměr se tedy neobnovuje. Zákoník práce neobsahuje žádné speciální ustanovení pro postup při skončení výkonu práce ze zákona. Bude tedy nutné analogicky použít postup při odvolání nebo vzdání se pracovního místa140 a postupovat stejným způsobem141. Ve všech výše uvedených případech je zaměstnavatel (škola) povinen podat zaměstnanci (bývalému řediteli) návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci142. Jednostranné opatření zaměstnavatele, kterým by bylo (bez dohody s bývalým ředitelem) určeno jeho další pracovní zařazení, není platné143. S již bývalým ředitelem jedná o této záležitosti nový statutární orgán školy. V případě školy, kde dosud není ve funkci ustanoven nový ředitel, jedná za organizaci zástupce statutárního orgánu144. Pokud toto místo není v organizaci vytvořeno, neexistuje osoba, která by s bývalým ředitelem projednala jeho další pracovní zařazení. Nezbývá, než čekat na nového statutárního zástupce organizace. Zřizovatel musí vyhlásit konkurzní řízení, nemůže pověřit někoho ze zaměstnanců obce či školy, aby školu řídil. Do doby řádného ukončení konkurzu mu zbývá pouze možnost jmenovat ředitele na dobu určitou. Předejít této situaci lze tím, že ředitel (ještě v době, kdy tuto činnost vykonává) zmocní některého ze svých zaměstnanců, aby ho zastupoval v době nepřítomnosti v plné rozsahu práv a povinností ředitele. Má-li škola pro ředitele odvolaného z funkce jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popř. jinou vhodnou práci a bývalý ředitel s nabízeným druhem práce souhlasí, tuto skutečnost písemně sjednají. Neuzavírají však novou pracovní smlouvu,
139
ŠTOČEK: Ředitel školy …, s. 38 § 73 a 73a zákoníku práce 141 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 27 142 Tamtéž s. 29 143 Rozsudek NS ze dne 24. 2. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1535/97 144 srov. § 73 odst. 4 zákoníku práce 140
30
protože pracovní smlouvou vzniká pracovní poměr a u odvolaného ředitele, resp. u ředitele, který se pracovního místa vzdal nebo došlo k jeho skončení ze zákona, pracovní poměr trvá. Chybí jen jeho podstatná část, a to druh práce. Uzavřou tedy písemnou dohodu o druhu práce, kterou bude nově vykonávat145. Nevyžaduje se, aby škola navrhovala řediteli takové pracovní zařazení, při němž by nebyla zcela využívána jeho dosažená kvalifikace, a současně se nesmí jednat o práci, k níž nemá potřebnou kvalifikaci a nemůže ji ani získat zaškolením nebo jinou průpravou. Zákoník práce nestanoví, že by jeho další pracovní zařazení muselo být dohodnuto v určitém místě. Je tedy možné, aby škola nabídla i takovou jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, kterou by měl vykonávat v jiném místě, než kde dosud konal práci nebo kde má své bydliště146. Má-li škola pro bývalého ředitele, jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popř. jinou vhodnou, avšak tuto práci mu nenabídne nebo mu takovou práci nenabídne ihned, jakmile je to možné, jde o porušení povinnosti způsobené zaměstnavatelem147. Jestliže nemá pro ředitele takovou práci, nebo on tuto práci odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod148. Nárok na odstupné je výslovně vázán jen na případy rozvázání pracovního poměru, k nimž došlo z důvodu organizační změny, tj. po odvolání z místa ředitele proto, že bylo zrušeno. V ostatních případech odstupné nenáleží149. Po výpovědní dobu mu bude poskytována náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Bývalý ředitel žádnou práci nevykonává, protože žádnou sjednanou nemá. To, že mu nikdo nepřiděluje práci, jde k tíži zaměstnavatele, je to překážka v práci na jeho straně. Důvod, proč i v případě, že zaměstnanec nabízenou práci odmítl, jde o překážku na straně zaměstnavatele, je spatřován v tom, že zaměstnavatel zaměstnanci již nepřiděluje či nemůže přidělovat původní práci, kterou vykonával jako vedoucí zaměstnanec a k jiné dohodě o změně sjednaných pracovních podmínek mezi nimi nedošlo150. Zaměstnance nelze nutit, aby vykonával práci, kterou nechce konat151. Protože není v rozhodném období povinen konat pro školu práci, nemůže být povinen 145
LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 29-30 Rozsudek NS ze dne 11. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4897/2009 147 Rozsudek NS ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1547/2000 148 Podle § 52 písm. c) zákoníku práce. 149 ŠTOČEK: Ředitel školy …, s. 37 150 DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Komentář k Zákonu zákoník práce (262/2006 Sb.). ASPI: KO262_2006CZ [cit. 14. února 2014] 151 Bylo by to v rozporu s čl. 9 LZPS, kde je v odstavci 1 řečeno, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. 146
31
ani dodržovat pracovní dobu152a není tedy ani povinen docházet na (bývalé) pracoviště. Nelze v tom spatřovat porušení pracovní kázně153. Za odmítnutí jiné práce odpovídající kvalifikaci, popř. jiné vhodné práce, je třeba považovat nejen projev nesouhlasu zaměstnance, ale i jeho jednání spočívající v tom, že návrh na uzavření dohody o jeho dalším pracovním zařazení nepřijme ve lhůtě určené zaměstnavatelem. Tato lhůta nesmí být nepřiměřeně krátká. V souladu s rozsudkem NS154 lze považovat za nepřiměřeně krátkou takovou lhůtu, která zaměstnanci objektivně neumožňuje opatřit si poznatky o podmínkách výkonu nabízené práce, tyto poznatky zhodnotit a na základě toho na návrh reagovat.
4.5 Skončení pracovního poměru při jmenování na dobu určitou Obecně platí, že u jmenování na dobu určitou končí pracovní poměr uplynutím sjednané doby. Pokud byl pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou a dojde k odvolání ředitele nebo se tohoto místa ředitel vzdá, končí jeho pracovní poměr ke dni odvolání, resp. vzdání se155. Škola nemá vůči tomuto řediteli žádnou nabídkovou povinnost, bývalý ředitel žádný nárok na další plnění ze strany organizace. Pracovní poměr ředitele neskončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán pouze za předpokladu, že zřizovatel nevyhlásí konkurz na další šestileté období156. Neskončí ani v případě
vyhlášení
konkurzu,
pokud
se
do
něj
stávající
ředitel
přihlásí
a své místo v něm obhájí. V obou případech bude ředitel jmenován opět na dobu určitou šest let157, jak již bylo popsáno v kapitole 3. Jmenování. Ředitel si za doby trvání svého jmenování může vhodnými kroky vytvořit pro sebe pracovní místo. Před skončením funkčního období může totiž sám se sebou sjednat nový pracovní poměr158na jiný druh práce. Pokud tedy ředitel (ještě před skončením výkonu činnosti ředitele) uzavře sám se sebou pracovní smlouvu, např. na pracovní místo učitele dané školy se dnem nástupu po ukončení výkonu práce ředitele, je tato pracovní smlouva platná. Má tedy novou pracovní smlouvu s určením druhu práce, na základě které by mu měla být zaměstnavatelem tato práce přidělována. Jestliže 152
Povinnost dodržovat pracovní dobu dle ustanovení § 34b zákoníku práce je spojena s povinností zaměstnance konat práci. 153 Rozsudek NS ze dne 24. 2. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1535/97 154 Rozsudek NS ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2088/98 155 LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 29 156 Podmínky vyhlášení konkurzu jsou popsány v podkapitole 2.1. 157 POLÁKOVÁ: Zákon o pedagogických pracovnících…, s. 226 158 Vůči řediteli, jakožto statutárnímu orgánu organizace, je zaměstnavatelem škola. Naopak školu zastupuje statutární zástupce, tj. ředitel školy. Je tedy možné, aby ředitel sám se sebou sjednal pracovní poměr. Srov. v kapitole 1.4 Zaměstnavatel
32
si vhodnými změnami v organizaci vytvořil prostor pro výkon takové práce, bude ji dle platné pracovní smlouvy vykonávat. Pokud pro něj zaměstnavatel takovou práci ve skutečnosti nemá, stává se nadbytečným. V tomto případě však zaměstnanci – bývalému řediteli – náleží odstupné. Nedostane totiž výpověď z pracovního místa ředitele, které nezaniklo, ale z pracovního místa nově sjednaného v pracovní smlouvě.
4.6 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zrušit pracovní poměr ve zkušební době je možno ze strany zaměstnance i zaměstnavatele z jakýchkoliv důvodů nebo bez uvedení důvodů. To platí i v případě jmenování, které je jedním ze způsobů uzavření pracovního poměru. Může tak tedy učinit ředitel, statutární orgán organizace i zřizovatel159. Jediné omezení, které platí pro zrušení ve zkušební době je, že nesmí být zrušen pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Je to z toho důvodu, že zaměstnavatel za podmínek stanovených zákoníkem práce poskytuje zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným náhradu mzdy nebo platu po dobu výše zmiňovaných dnů160. Aby účinky zrušení pracovního poměru ve zkušební době mohly nastat, musí být provedeno písemně a je nutné tento projev vůle druhé straně sdělit. Jako vhodná varianta se jeví doručení zrušení pracovního poměru osobně. Rovněž lze doporučit uvedení data skončení pracovního poměru. V opačném případě pracovní poměr končí dnem doručení druhému účastníku. Skončení pracovního poměru nemůže být provedeno zpětně. V takovém případě by účinky skončení nastaly dnem doručení. Musí být samozřejmě splněna podmínka, že zkušební doba trvá. Z uvedeného lze odvodit, že pokud by byl uveden den pozdější než byla sjednaná délka zkušební doby, jednalo by se zřejmě o neplatné rozvázání pracovního poměru161. Tato kapitola představila možné způsoby skončení výkonu práce, resp. pracovního poměru ředitele. Tím uzavřela okruh právních aspektů konkurzních řízení na funkci ředitele školy. Smyslem práce bylo upozornit rovněž na změny v této oblasti způsobené novelou školského zákona. Je nepochybné, že tato novela přispěla k výraznému nárůstu konkurzních řízení na obsazení funkce ředitele. Jak konkrétně se projevila v Kraji Vysočina, kde žiji a pracuji, přiblíží následující kapitola. Jejím cílem je analyzovat konkurzní řízení u škol zřizovaných krajem a obcemi v Kraji Vysočina. 159
§ 66 zákoníku práce LICHOVNÍKOVÁ: Zákoník práce pro školy …, s. 56 161 Tamtéž 160
33
5 VYHODNOCENÍ KONKURZNÍCH ŘÍZENÍ V KRAJI VYSOČINA USKUTEČNĚNÝCH V LETECH 2012–2013 Kraj zřizuje k 1. lednu 2014 celkem 77 škol162, z toho 46 středních a vyšších odborných škol, 13 škol speciálních, 9 dětských domovů, 5 pedagogickopsychologických poraden, 1 speciálně-pedagogické centrum, 1 domov mládeže, 1 školní statek a 1 školské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků163. Obce v tomto kraji zřizují 408 škol, z toho 119 škol mateřských, 249 škol základních164, 14 domů dětí a mládeže a středisek volného času, 21 základních uměleckých škol, 1 střední školu a 4 samostatné školní jídelny. Souvislost nárůstu konkurzů s novelou školského zákona prokazuje i jejich četnost v Kraji Vysočina v letech 2006-2013 (krajské i obecní školy celkem)
Počet konkurzů 160 140 120 100 80 60
Počet konkursů
40 20 0
162
K 1. lednu 2012 zřizoval Kraj Vysočina celkem 79 škol. V souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje postupně dochází ke slučování vybraných středních škol za účelem optimalizace nabídky související s demografickým poklesem počtu žáků středních škol (viz Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Kraje Vysočina 2012 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na . 163 Seznamy škol a školských zařízení v kraji Vysočina [online]. kr-vysocina.cz. [cit. 12. února 2014]. Dostupné na < http://extranet.kr-vysocina.cz/seznam-skol/>. 164 Těchto 246 základních škol je možné dále dělit na samostatné základní školy, kterých je 93 a 156 základních škol, jejichž součástí je mateřská škola, případně škola speciální či základní umělecká škola.
34
5.1 Analýza konkurzních řízení na vedoucí pracovní místa ředitelů škol zřizovaných krajem v letech 2012-2013 Rada kraje rozhodla na svém zasedání165 o vyhlášení konkurzů na vedoucí pracovní místo ředitelů všech svých příspěvkových organizací, kteří byli k 1. lednu 2012 ve funkci déle než šest let. Zároveň rozhodla o stejném postupu i v následujících dvou letech, v souladu s přechodnými ustanoveními novely školského zákona. V novele spatřoval kraj především nový nástroj ve vztahu k řízení svých školských příspěvkových organizací, který mu umožňuje řešit dlouhodobé problémy u některých škol podmíněné problematickým vedením organizace ze strany stávajícího vedení. Nabízí tedy příležitost k výběru kvalitních ředitelů pro zlepšení úrovně škol. Výhodu viděl i v možnosti komplexního řešení personálního obsazení pracovních míst ředitelů škol s ohledem na možnou optimalizaci sítě škol v kraji. Usoudil zároveň, že plošné vyhlášení dává právní jistotu ředitelům potvrzeným ve funkci na základě absolvovaného konkurzu. Neztotožnil se tak zcela s již několikrát zmiňovaným výkladem přechodných ustanovení školského zákona ze strany ministerstva166. Zároveň si byl vědom ekonomické a časové náročnosti technického zajištění průběhu konkurzů, ale i nutnosti řešit další pracovní zařazení, případně výpovědi stávajícím ředitelům, kteří se buď do konkurzu nepřihlásí, nebo v něm neuspějí. V roce 2012 rada kraje vyhlásila konkurz na vedoucí pracovní místo ředitelů 55 škol. Do těchto konkurzů bylo podáno 92 přihlášek od 86 uchazečů. Ve více jak polovině konkurzů byla podána pouze jedna přihláška, ve čtyřech případech byly podány přihlášky čtyři. 46 stávajících ředitelů bylo konkurzní komisí doporučeno ke jmenování na vedoucí pracovní místo, čtyři stávající ředitelé přihlášku do konkurzu nepodali a v případě pěti škol stávající ředitel u konkurzu neuspěl. U dvou organizací bylo vyhlášeno druhé kolo konkurzu, protože přihlášení uchazeči nebyli doporučeni jako vhodní. Po tomto kole již byl konkurzní komisí doporučen vhodný uchazeč ke jmenování. Celkem tak bylo s účinností od 1. 8. 2012 nově jmenováno na dobu určitou šest let 46 stávajících a devět nově nastupujících ředitelů. Rada kraje respektovala všechna doporučení konkurzní komise.
165
Zápis rady 5/2012 [online]. kr-vysocina.cz, [cit. 16. února]. Dostupné na . 166 NĚMEC: Výklad přechodných ustanovení …
35
V roce 2013 se týkal konkurz ředitelů, kteří vykonávali práci na daném pracovním místě k 1. lednu 2013 v rozmezí tří až šesti let. Konkurzy tak byly vyhlášeny na funkci ředitelů devíti škol. Do nich se přihlásilo celkem 13 uchazečů. V sedmi případech (78 %) byla podána pouze jedna přihláška, v jednom případě se přihlásili dva uchazeči a jednoho konkurzu se zúčastnili čtyři uchazeči. Přihlášku do konkurzu nepodali dva stávající ředitelé, jeden stávající ředitel neuspěl a zbylých šest své pracovní místo obhájilo. Od 1. 8. 2013 bylo jmenováno na dobu určitou šesti let šest stávajících a tři nově nastupující ředitelé. Rada kraje opět jmenovala ředitele v souladu s doporučeními konkurzních komisí. 2012 Počet škol, kde mohl být vyhlášen konkurz 55
2013 9
v souvislosti s novelou zákona Počet realizovaných konkurzů
55
9
Počet přihlášených stávajících ředitelů škol
51
7
z toho potvrzených ve funkci po ukončení 46
6
-
konkurzu Počet uchazečů v jednotlivých konkursech
1–4
1-4
Počet opakovaně vyhlášených konkurzů
2
0
5.2 Analýza konkurzních řízení na vedoucí pracovní místo ředitelů škol zřizovaných obcemi kraje Vysočina v letech 2012-2013 Postup obcí, které zřizují školy v kraji, nebyl jednotný. Pro plošné vyhlášení konkurzů se rozhodla především větší města (např. Jihlava, Havlíčkův Brod, Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Moravské Budějovice). Získat informace o důvodech pro vyhlášení konkurzních řízení od menších obcí se mi však nepodařilo. Svá zdůvodnění opírám pouze o ústní či telefonická sdělení starostů. U škol, které patří pod správní obvod obce s rozšířenou působností, kde pracuji, se jedná o informace z mé vlastní praxe. Města, která přistoupila k „plošnému“ vyhlášení konkurzů, zdůvodňovala svá rozhodnutí obdobně jako kraj. Většina menších obcí, od kterých se mi podařilo získat informace, byla motivována snahou o změnu na pozici ředitele školy. V roce 2012 obce kraje vyhlásili 89 konkurzů z 297 možných. Stalo se tak pouze v 30 % případů. Stávajících ředitelů se přihlásilo 65 (73 %), z nichž 44 své místo 36
obhájilo. Ve více jak 50 % případů se konkurzu zúčastnil jeden uchazeč, v pěti konkurzech byly podány čtyři přihlášky. V roce 2013 proběhlo 31 konkurzů. Podle délky výkonu práce ředitele k 1. lednu 2012 mohlo být vyhlášeno 65 konkurzů. Zřizovatelé této možnosti využili v téměř 50 % případů. Stávajících ředitelů se přihlásilo 21 (67%), z nichž pouze devět své místo obhájilo. Jeden konkurz byl vyhlášen z důvodu úmrtí ředitele, jeden z důvodu odvolání ředitele z funkce. Jednotlivých konkurzů se zúčastnili dva až šest uchazečů, v případě jedné základní školy dokonce deset uchazečů. Ve dvou případech se do konkurzu nepřihlásil žádný uchazeč. Zřizovatelé těchto škol se dohodli se stávajícími řediteli na jejich jmenování na dobu určitou, do doby ukončení řádného konkurzního řízení. To vyhlásí znovu v roce 2014. 2012 Počet škol, kde mohl být vyhlášen konkurz 297
2013 65
v souvislosti s novelou zákona Počet realizovaných konkurzů
89
31
Počet přihlášených stávajících ředitelů škol
65
21
-
z toho potvrzených ve funkci po ukončení 44
9
konkurzu Počet uchazečů v jednotlivých konkurzech
1–4
0 - 10
Počet opakovaně vyhlášených konkurzů
0
2
5.3 Souhrnné poznatky z analýzy konkurzů v Kraji Vysočina Z celkového počtu 184 konkurzů uskutečněných v letech 2012-2013 došlo v 79 případech ke jmenování nových ředitelů, což představuje 43 %. Z celkového počtu 426 škol, kde mohlo být realizováno konkurzní řízení, došlo k obměně v 18,5 % škol. V roce 2012 se jednalo pouze o 15 %, o rok později už šlo o 34 % škol. Pokud porovnáme konkurzy v Kraji Vysočina v roce 2012 s republikovým průměrem, kde došlo k obměně ředitelů v 35 % případů167, musíme konstatovat, že ředitelé v našem kraji své pozice obhájili. Jistě zde hraje roli již výše zmiňovaný minimální 167
ČŠI. Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012. [online]. csicr.cz, srpen 2012 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na .
37
zájem uchazečů o vyhlašovaná konkurzní řízení. Srovnatelné údaje z celé České republiky za rok 2013 již nebylo možné získat. Lze konstatovat, že valná většina konkurzů realizovaných v těchto letech byla vyvolána novelou školského zákona. Nepřinesla však (především v roce 2012) zásadní změny na pozici ředitelů. Tyto konkurzy tak byly především finanční zátěží pro samosprávy krajů i obcí. Kraj naplnil svůj původní záměr vyhlásit konkurz u všech zřizovaných škol168. Ve více jak polovině případů (v roce 2013 dokonce ve více jak ¾ konkurzů) se přihlásil pouze jeden uchazeč, kterým byl zpravidla stávající ředitel. Kraji se tak nepodařilo zcela naplnit záměr možnosti výběru kvalitních ředitelů pro zlepšení úrovně jím zřizovaných škol. Důvody nezájmu je možné spatřovat v nejistotě pracovní perspektivy při jmenování na dobu určitou, ve vysokých požadavcích kladených na ředitele škol a možných obavách případných uchazečů z řad pedagogů dané školy o pracovní místo v situaci, kdy vedoucí pracovní místo obhájí stávající ředitel. Důvodem pro nepřihlášení se stávajících ředitelů do konkurzu (pouze v šesti konkurzních řízeních) byl odchod ředitele do starobního důchodu. Za naplněný se tak dá považovat záměr kraje potvrdit ředitele ve funkci na základě absolvovaného konkurzu. V případě konkurzů realizovaných obcemi v roce 2012 je rozdíl v počtu uskutečněných konkurzů oproti možným patrný na první pohled (pouze 30 %). Důvody lze spatřovat ve spokojenosti zřizovatelů s osobou ředitele, ale i v ekonomické zátěži obcí spojené s vyhlášením konkurzů, v neznalosti postupů, nedostatku informací i zaměstnanců malých obcí, kteří by se touto problematikou zabývali. Oproti kraji došlo k výraznější obměně na vedoucích pracovních místech ředitelů škol. V roce 2012 se jednalo o 50 % nově jmenovaných ředitelů vzešlých z konkurzního řízení, v roce 2013 dokonce o 71 %. Je tedy patrné, že valná část zřizovatelů vyhlásila konkurzy z důvodu snahy o změnu ředitele. V roce 2013 již byl vyhlášen konkurz v téměř 50 % škol, kterých se mohl týkat. Zřizovatelé – nyní již i malé obce – získali s ročním odstupem dostatek informací a jistoty pro vyhlášení konkurzů s cílem provést změnu na vedoucím pracovním místě. Byl znát i vyšší zájem uchazečů o jednotlivé konkurzy.
168
Pozn. v roce 2014 proběhnou konkurzy u zbývajících organizací zřizovaných krajem, jejichž ředitelé vykonávají činnost na vedoucím pracovním místě k 1. lednu 2014 po dobu kratší než 3 roky. Neuskuteční se však již u všech zbývajících organizací, kterých je 13, ale pouze v 9 případech, protože dochází ke slučování některých škol v souvislosti s optimalizací sítě škol kraje Vysočina, jak již bylo vysvětleno v úvodu kapitoly.
38
Záměr novely školského zákona rozšířit možnosti ukončení výkonu práce ředitele na jeho místě je jistě v pořádku. Konečná podoba ustanovení školského zákona, týkající se této problematiky není však nejšťastnějším řešením. Přivádí mě k úvaze o možné úpravě dotčených ustanovení – úvaze de lege ferenda.
39
ÚVAHA DE LEGE FERENDA Spojení funkčního období ředitele s pracovním poměrem na dobu určitou není tím správným řešením. Samotné ministerstvo přiznává, že toto spojení, je poněkud nešťastné a nebylo záměrem novely školského zákona169. Ředitele tak dostává do velmi nevýhodného postavení. Po skončení funkčního období a „neobhájení“ pozice ve vyhlášeném konkurzu mu končí pracovní poměr. I volení členové zastupitelstev obcí, resp. krajů, pokud jsou pro výkon funkce uvolněni, mají výhodnější postavení. Pro výkon veřejné funkce jim přísluší od zaměstnavatele pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu. Po skončení výkonu této funkce pominou důvody pro tuto překážku a zaměstnanec (např. bývalý starosta) pokračuje v původně sjednaném pracovním poměru170. Dopřejme tedy, alespoň částečně, tento „luxus“ i ředitelům, kterým skončí funkční období. Domnívám se, že je vhodné, aby skončením funkčního období, nekončil pracovní poměr ředitele. Aby byl jmenováním založen pracovní poměr na dobu neurčitou, kde by sice jmenování mělo omezenou délku funkčního období, ale řediteli by po jeho skončení nekončil pracovní poměr obecně. Další postup zaměstnavatele, tedy nabídková povinnost jiné vhodné práce, by odpovídal postupu popsanému v podkapitole 4.4. Druhou oblastí, kde spatřuji potřebu změny zákonných ustanovení je složení konkurzních komisí. Stávající podoba konkurzů dává příliš velkou pravomoc zřizovatelům v rozhodování o vhodnosti uchazečů. Domnívám se, že je třeba posílit zastoupení odborné veřejnosti v konkurzních komisích. Nejde o zvýšení počtu jejich členů, ale o změnu „rozložení sil“. Ředitel školy je bezesporu manažerem a má se ze své práce zodpovídat tomu, kdo zřídil organizaci, v jejímž čele stojí. Nesmíme však zapomínat na smysl existence školy, kterou řídí. Tím je výchovně-vzdělávací proces dětí, žáků a studentů. Odborníci pro tuto oblast z řad ČŠI, krajského úřadu, popř. ředitel jiné školy, kteří jsou členy komise, jsou jistě povolanými osobami i pro posouzení manažerských kvalit ředitele školy. Jejich zastoupení v konkurzní komisi by tedy mělo být většinové, předsedou komise byl měl být obligatorně jmenován odborník z výše jmenovaných. Zřizovateli by nadále zůstala pravomoc vybrat si (dle jeho názoru) nejvhodnějšího kandidáta z navržených uchazečů. Tato úprava skýtá větší záruku, že ke jmenování do funkce ředitele budou navrženi opravdoví odborníci pro řízení výchovně-vzdělávacího procesu. 169 170
Srov. VOKÁČ: Šestileté funkční období …, s. 7 Srov. § 200 zákoníku práce
40
ZÁVĚR Cílem práce, jak již bylo uvedeno v úvodu, bylo vytvoření příručky pro zřizovatele, která by je měla úspěšně provést konkurzním řízením a všemi souvisejícími oblastmi. Rovněž postihnout právní aspekty související s touto oblastí, upozornit na výjimky a možné komplikace. Laikovi, který se chce pouze seznámit s problematikou konkurzů, poslouží text práce. Odborník, který se bude touto problematikou zabývat, využije i bohatý poznámkový aparát, který rozvíjí samotný text práce a nabízí odkazy na příslušná zákonná ustanovení, popř. rozšiřující literaturu. Reforma veřejné správy svěřila školy do samostatné působnosti obcí a krajů. Tímto je navázala na mechanismy komunální politiky171. Každé volby do obecních či krajských zastupitelstev mohou znamenat změnu starostů, rad obcí, resp. krajů. Starosta, který má nyní zkušenost s organizací konkurzů, nemusí již být ve funkci při skončení funkčního období ředitele školy. Právě tato příručka by mohla přispět k orientaci nových představitelů obcí zřizujících školy při jejich rozhodování o vyhlášení konkurzního řízení a upozornit je na jejich povinnosti související s touto problematikou. Z důvodu rozsahu práce nebylo možné popisovat podrobně jednotlivé kroky vlastního konkurzu, stejně tak i dopodrobna řešit předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy a důvody pro jeho odvolání. Práce však obsahuje odkazy na příslušné právní předpisy. Některé záležitosti jsou stručně vysvětleny v poznámkovém aparátu. Snažila jsem se především upozornit na výjimky v každé z oblastí souvisejících s konkurzním řízením a rovněž upozornit na chyby zřizovatelů, příp. zaměstnavatelů (škol) při odvolání ředitelů a případném ukončení jejich pracovního poměru. Důvod byl prostý – uchránit zřizovatele, resp. školy případných soudních sporů. Cílem práce je i snaha přimět zřizovatele k zamyšlení nad potřebou konkurzy vyhlašovat. Ano, naprosto souhlasím s tím, aby zřizovatelé měli možnost odvolat ředitele, který prokazatelně nezvládá svoji manažerskou roli, neřídí kvalitně výchovněvzdělávací proces. Pro toto tvrzení je však třeba mít relevantní podklady, sledovat dění ve škole průběžně, dostatečně komunikovat. Nerozhodovat se na základě jedné špatné zkušenosti, tlaku vlivných, nebo snad ve snaze obsadit místo ředitele přáteli a příbuznými. Ředitel je v citlivém postavení se spoustou povinností. Nabízí se mi jedno
171
VOKÁČ: Šestileté funkční období …, s. 7
41
přirovnání, které mě oslovilo: „Ředitel školy je v pozici generálního ředitele firmy s povinnostmi dílenského mistra.172“ Vážení zřizovatelé, snažte se řediteli především pomáhat. Spolupracujte, zajímejte se průběžně o dění ve škole, nacházejte společné cíle, i cesty k jejich naplnění, přemýšlejte o důvodech jeho rozhodnutí v dané situaci… Zvažte všechny okolnosti, než vyřknete „ortel“. Ano, „konkurz je správný a legitimní nástroj výběru. Avšak tak jako ostrý nůž může stejně dobře pomáhat jako škodit 173.“
172
RYMEŠ, Milan. Pozice ředitele ve škole a jeho manažerská role. Řízení školy, 2011, roč. VIII, č. 11, s.
33 173
TROJAN: Může naše školství …, s. 4
42
SEZNAM LITERATURY Monografie HORZINKOVÁ, Eva, NOVOTNÝ, Vladimír. Správní právo procesní. 3. vydání. Praha: Leges, 2010. ISBN 978-80-87212-34-9 LICHOVNÍKOVÁ, Dagmar. Zákoník práce pro školy a školská zařízení s výkladem. Žďár nad Sázavou: Fakta, 2012. ISBN 978-80-903823-6-7 POLÁKOVÁ, Hana. Zákon o pedagogických pracovnících a předpisy související s výkladem. 2. vydání. Žďár nad Sázavou: Fakta, 2012. ISBN 978-80-903823-8-1 SLÁDEČEK, Vladimír, POUPEROVÁ, Olga a kol. Správní právo - zvláštní část. Praha: Leges, 2011. ISBN 978-80-87212-80-6 ŠTOČEK, Milan, POŽIVIL, Miroslav. Ředitel školy a pracovněprávní vztahy, Nový Bydžov: aTre, 2012. 144 s. VALENTA, Jiří. Právní rámec řízení škol a školských zařízení, 2. vydání. Karviná: Paris, 2013. ISBN 978-80-87173-22-0
Odborné časopisy RYMEŠ, Milan. Pozice ředitele ve škole a jeho manažerská role. Řízení školy. 2011, roč. VIII, č. 11, s. 33 TROJAN, Václav. Může naše školství opravdu přijít o dobré ředitele?. Řízení školy. 2012, roč. IX, č. 7, s. 4 VOKÁČ, Petr. Šestileté funkční období ředitelů je rozumný kompromis. Řízení školy. 2012, roč. IX, č. 11, s. 5-7
Právní předpisy Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 43
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, ve znění pozdějších předpisů
Judikatura Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1535/97 44
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2088/98 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2096/98 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1547/2000 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4356/2007 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 21 Cdo 854/2007 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4897/2009
Internetové zdroje ČŠI. Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012. [online]. csicr.cz, srpen 2012 [cit. 12. února 2014]. Dostupné
na
poznatky-CSI-z-prubehu-a-vysledku-konkurz>. DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Komentář k Zákonu zákoník práce (262/2006 Sb.). ASPI: KO262_2006CZ [cit. 14. února 2014] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Kraje Vysočina 2012 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na . KATZOVÁ, Pavla. Komentář k Zákonu školský zákon (561/2004 Sb.) [online]. ASPI: KO561_2004CZ [cit. 11. února 2014] Manuál k organizaci a průběhu konkurzu na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení [online]. kr-vysocina.cz, 4. srpna 2011 [cit. 27. ledna 2014]. Dostupné na . MATĚJKOVÁ,
Adéla.
Přistoupení
versus
záměna
účastníka
[online].
pravniradce.ihned.cz, 27. června 2007 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na . NĚMEC, Ladislav. Výklad přechodných ustanovení k novele § 166 školského zákona [online].
msmt.cz,
10.
ledna
2012
[cit.
30.
ledna
2014].
Dostupné
.
45
na
NĚMEC, Ladislav. Výklad k § 166 – potvrzení zřizovatele; délka funkčního období [online].
msmt.cz,
27.
ledna
2012
[cit.
31.
ledna
2014].
Dostupné
na
. Seznamy škol a školských zařízení v kraji Vysočina [online].kr-vysocina.cz. [cit. 12. února 2014]. Dostupné na < http://extranet.kr-vysocina.cz/seznam-skol/>. VARVAŘOVSKÝ, Pavel: Zpráva o šetření týkajícím se požadavku lustračních osvědčení a prohlášení při výběrových řízeních na pozici ředitele/ředitelky příspěvkových organizací samosprávy [online]. ochrance.cz, 21. února 2013 [cit. 12. února 2014]. Dostupné na . Vládní návrh č. 340 na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. psp.cz, 13. dubna 2011 [cit. 27. ledna 2014]. Dostupné na . Zápis rady 5/2012 [online]. kr-vysocina.cz, [cit. 16. února]. Dostupné na: .
Další zdroje Interní materiál odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Kraje Vysočina (2012-2013). Interní materiál odboru analyticko-statistického Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Praha (2014). Telefonická konzultace s JUDr. Václavem Pilíkem, pracovníkem odboru legislativy a exekutivního servisu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Praha (únor 2014). Telefonická konzultace s JUDr. Emilem Hallou, pracovníkem odboru legislativy a exekutivního servisu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Praha (únor 2014).
46
SEZNAM PŘÍLOH 1. Vzor
konkurzního
řízení
na
vedoucí
pracovní
místo
ředitele
školy
zaměstnávající pedagogické pracovníky 2. Vzor vyhlášení konkurzního řízení na vedoucí pracovní místo ředitele samostatné školní jídelny 3. Vzor jmenování ředitele na dobu určitou šesti let 4. Vzor potvrzení o prodloužení funkčního období 5. Vzor odvolání z funkce ředitele
47
Příloha č. 1 Vzor konkurzního řízení na vedoucí místo ředitele školy zaměstnávající pedagogické pracovníky
……………………………….. (název a příslušný orgán obce)
vyhlašuje na základě § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích,
konkurzní řízení na vedoucí pracovní místo ředitele/ky příspěvkové organizace ………………………………………….. (název a adresa školy dle účinného znění zřizovací listiny) Požadavky: -
předpoklady pro výkon činnosti ředitele/ky školy a odborná kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
-
znalost školských předpisů,
-
organizační a řídící schopnosti.
Písemně zašlete: -
přihlášku (uveďte kontaktní adresu, telefon, případně e-mailovou adresu),
-
úředně ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání (v případě vysokoškolského vzdělání se jedná o diplom včetně vysvědčení o státní závěrečné zkoušce),
-
výpis z Rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), příp. doklad o jeho vyžádání,
-
doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti ředitele školy (ne starší 3 měsíců),
-
doklad o průběhu zaměstnání a délce pedagogické praxe potvrzený posledním zaměstnavatelem,
-
strukturovaný profesní životopis, 48
-
koncepci rozvoje a řízení školy v rozsahu 5 stran textu (typ písma Times New Roman, velikost písma 12, řádkování 1),
-
písemný souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely tohoto konkurzního řízení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Přihlášku s požadovanými doklady zašlete v termínu do ……… na adresu: …………………. Předpokládaný nástup dne ………….. Ředitel/ka bude jmenován/a na dobu určitou šesti let podle ustanovení § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obálku označte slovy: Konkurz MŠ(ZŠ)…. – NEOTVÍRAT!
49
Příloha č. 2 Vzor konkurzního řízení na vedoucí místo ředitele samostatné školní jídelny
……………………………….. (název a příslušný orgán obce)
vyhlašuje na základě § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích,
konkurzní řízení na vedoucí pracovní místo ředitele/ky příspěvkové organizace ………………………………………….. (název a adresa školní jídelny dle účinného znění zřizovací listiny) Požadavky: -
minimálně úplné střední vzdělání se zaměřením na provoz společného stravování, příp. úplné střední vzdělání ekonomického či potravinářského směru,
-
plná způsobilost k právním úkonům,
-
bezúhonnost,
-
zdravotní způsobilost,
-
nejméně 5 let odborné praxe v provozu společného stravování,
-
znalost školských předpisů a předpisů vztahující se k problematice školního stravování,
-
organizační a řídící schopnosti.
Písemně zašlete: -
přihlášku (uveďte kontaktní adresu, telefon, případně e-mailovou adresu),
-
úředně ověřené kopie dokladů o nejvyšším dosaženém vzdělání (v případě vysokoškolského vzdělání se jedná o diplom včetně vysvědčení o státní závěrečné zkoušce),
-
výpis z Rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), příp. doklad o jeho vyžádání,
-
doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti ředitele (ne starší 3 měsíců), 50
-
doklad
o
průběhu
zaměstnání
a
délce
praxe
potvrzený
posledním
zaměstnavatelem, -
strukturovaný profesní životopis,
-
koncepci rozvoje a řízení školní jídelna v rozsahu 2 stran (písmo Times New Roman, velikost 12, řádkování 1),
-
písemný souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely tohoto konkurzního řízení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Přihlášku s požadovanými doklady zašlete v termínu do ……… na adresu: ……………….. Předpokládaný nástup dne ………….. Ředitel/ka bude jmenován/a na dobu určitou šesti let podle ustanovení § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obálku označte slovy: Konkurz ŠJ – NEOTVÍRAT!
51
Příloha č. 3 Vzor jmenování ředitele na dobu určitou šesti let Obec …………. Rada obce174 …………
JMENOVÁNÍ NA VEDOUCÍ PRACOVNÍ MÍSTO ŘEDITELE Podle ustanovení § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 166, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, svým usnesením č. ……………….. ze dne ……………
jmenuje pana/í ……………………………………………………… narozen: …………………………………bytem: ………………………………………
na vedoucí pracovní místo ředitele …………………………………………………………………………………. (název školy podle účinného znění zřizovací listiny)
na dobu určitou do …………………………….. (šest let od data účinnosti jmenování) s účinností od ………………………..
V ……………………. dne …………………
starosta obce
174
V obci, kde se rada nevolí, vykonává tuto pravomoc starosta obce (viz § 99 odst. 2 zákona o obcích).
52
Příloha č. 4 Vzor potvrzení o prodloužení funkčního období
Obec ……………………………… POTVRZENÍ
Obec ……………… potvrzuje, že pan/paní ……………., narozen dne ………………, bytem ………………….., je v souladu s § 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, od …………….. ředitelem ……..…………….. (název školy podle účinného znění zřizovací listiny), se sídlem ……………………., IČO …………, v pracovním poměru na dobu určitou šest let, tj. do …………………….
V ………………………. dne ……………………
starosta obce
53
Příloha č. 5 Vzor odvolání z funkce ředitele
Obec ………………………..
ODVOLÁNÍ V souladu s § 166 odst. 4 (resp. 5)175 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a na základě rozhodnutí rady obce176 č. usnesení ………….., ze dne …………..
odvolávám pana/í ………………………………. narozeného …………………………., bytem …………………………………. z pracovního místa ředitele …………………………………… ( název školy podle účinného znění zřizovací listiny) s účinností od ………………… Důvody pro odvolání:177
V ………………. dne……………..
starosta obce 175
Uvede se ten odstavec § 166, kterému odpovídá důvod odvolání ředitele. V obci, kde není zřízena rada obce, bude uvedeno „na základě rozhodnutí starosty“. 177 Je třeba uvést důvod odvolání – výstižný, konkrétní a přesný, ve smyslu § 166 odst. 4, resp. 5 školského zákona. 176
54
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Vávrová Martina Název katedry a fakulty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého Olomouc Název diplomové práce: Právní aspekty konkurzních řízení na funkci ředitele školy Počet znaků: 85 544 Počet příloh: 5 Počet použitých zdrojů: 51 Klíčová slova: funkční období, jmenování, konkurz, ředitel školy, skončení výkonu práce, škola, školský zákon, zákon o pedagogických pracovnících, zákoník práce , zřizovatel Charakteristika práce Práce se zaměřuje na konkurzní řízení na funkci ředitelů škol zřizovaných obcemi a kraji ve formě příspěvkových organizací. Teoretická část se věnuje konkurznímu řízení, stručně popisuje i předpoklady pro výkon funkce ředitele. Je příručkou pro zřizovatele při realizaci konkurzu, jmenování ředitele i při řešení skončení výkonu jeho práce. Upozorňuje na výjimky a možná úskalí. Vede zřizovatele k zamyšlení nad spoluprací se školou. Praktická část je analýzou konkurzů v Kraji Vysočina v letech 2012-2013. Zaměřuje se na jejich četnost, zájem uchazečů a na zjištění počtu změn ve funkcích ředitelů škol. Key Words: Term of Office, Appointment, Competition for the Post, School Director, Termination of the Work Relation, School, Education Act, Collection of Law on Pedagogical Staff, Labour Code, School Authori Annotation The Bachelor Thesis is concerned with the competition for the posts of directors of municipal/region instituted schools. These schools are founded as state-funded institutions. The theoretical part explores the competition for the posts itself, moreover, it briefly describes which conditions are required of applicants in order to successfully perform the director's function. The theoretical part is a handbook designed to help the school authority in carrying out of the competition, in appointing the director, as well as in solving the director's office-leave. It draws our attention to exceptions, possible obstacles and leads the school authority to think about its cooperation with schools. The 55
practical part is an analysis of the competitions in the Vysočina Region in years 20122013. It is focused on their frequency, on the number of applicants and on finding out the number of changes in directors' office.
56
